PRACOVNÍ VERZE
NÁVRH DEFINICE A CHARAKTERISTIK PROFESNĚ ZAMĚŘENÉHO VYSOKOŠKOLSKÉHO/TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
1
PRACOVNÍ VERZE I.
ÚVOD
Diverzifikace vysokoškolského vzdělávání je jedním z klíčových témat debat o reformě terciárního vzdělávání v České republice. Diskuze ohledně vhodného přístupu k profilaci studijních programů a jejich členění na profesní, akademické, příp. výzkumné či profilaci částí vysokých škol nejsou zcela uzavřeny, závěry by přitom měly být impulsem pro připravované legislativní změny. Hledání vhodného přístupu k diverzifikaci bylo od počátku jedním z principů zahrnutých v IPn KREDO. V těchto diskuzích je přitom zřejmé, že mnohem větší shoda panuje ohledně profilu tradičních akademických studijních programů, mnohem větší nejasnosti jsou ohledně konečné podoby a postavení studijních programů profesně zaměřených, jejich zabezpečení a institucionálního zakotvení. Jako vstup do diskuze na toto téma mohou posloužit závěry koncepčních prací v rámci EURASHE, evropské reprezentace institucí profesně zaměřeného vysokoškolského/terciárního vzdělávání, oficiálního partnera Evropské komise a Bolognského procesu, jehož je SPTV od roku 1994 členem. EURASHE se pokusilo v rámci projektu HAPHE („Harmonisation of Approaches to Professional Higher Education in Europe“, haphe.eurashe.eu) zmapovat v 18 evropských zemích aktuální stav a představy o podobě profesně zaměřeného typu terciárního vzdělávání 1 , navrhnout společnou definici a vymezit sadu charakteristik specifických pro tento typ vzdělávání, jichž by bylo možno následně využít při pracích týkajících se profilace, kvality a výkonnosti příslušných institucí (např. jako podnět pro projekty U-Map či U-Multirank podporované Evropskou komisí). V současné době jsou – kromě řady obecných koncepčních a politických dokumentů – k dispozici i výsledky práce projektu HAPHE včetně některých specifických pohledů na českou situaci a její srovnání s evropskými trendy. Následující text představuje návrh definice a charakteristik navržených pracovní skupinou projektu HAPHE s přispěním významných evropských odborníků a osobností z oblasti vysokoškolské politiky2. Tyto návrhy jsou stále pracovní a procházejí konzultacemi na národní úrovni v 11 státech a na úrovni reprezentace zainteresovaných partnerů na evropské úrovni. Konečná verze definice a charakteristik bude k dispozici na podzim 2014 po zohlednění získaných podnětů a připomínek.
Jazyková poznámka: Pro přesnost a lepší pochopení celkového pojetí je uveden text vždy i v angličtině, překlad do češtiny je pracovní, často z pochopitelných důvodů volnější. S ohledem na české podmínky a terminologii je v dalším textu dále používán pro termín „professional higher education“ překlad „profesně zaměřené terciární vzdělávání“, neboť do tohoto konceptu spadá i sektor vyššího odborného vzdělávání a potenciálně i programy krátkého cyklu odpovídající úrovni 5 Evropského kvalifikačního rámce, které v současnosti v České republice nejsou nijak upraveny.
1
Vymezení rozsahu vycházelo z šíře záběru dané Evropským vysokoškolským prostorem, tedy od úrovně EQF 5 (krátké cykly) až po EQF 8 (doktorská studia). Důraz je však na úrovně EQF 6 (bakalář) a EQF 7 (magistr). 2
K jednotlivým jednáním pracovní skupiny vybrané z partnerů projektu a EURASHE byli přizvání Guy Haug, Jiří Nantl, Ann Verreth, Regitze Kristensen, Michael Gaebel, Richard Thorn.
2
PRACOVNÍ VERZE II.
NÁVRH DEFINICE
Profesně zaměřené terciární vzdělávání představuje specifickou formu terciárního vzdělávání, která nabízí ve všech svých aspektech (včetně výuky, učení se, vědecké a tvůrčí činnosti i řízení) mimořádně intenzivní propojení na praxi („svět práce“), a to na všech úrovních zastřešujícího rámce kvalifikací Evropského vysokoškolského prostoru. Jeho posláním je diverzifikace příležitostí ke vzdělávání, zlepšení zaměstnatelnosti absolventů, poskytnout kvalifikace a stimulovat inovace jak ku prospěchu studentů i společnosti. Praxe („svět práce“) v tomto pojetí zahrnuje všechny podniky, neziskové organizace a instituce veřejného sektoru. Intenzita propojení s praxí je projevuje silným důrazem na aplikační stránku studia. Tento přístup spočívá v kombinaci fází práce a studia, péči o uplatnitelnost absolventů, spolupráci se zaměstnavateli, využití znalostí relevantních pro praxi i uživatelsky zaměřené výzkumné a tvůrčí činnosti.
Professional Higher Education is a distinct form of Higher Education that offers a particularly intense integration with the world of work in all its aspects (including teaching, learning, research and governance) and at all levels of the overarching Qualifications Framework of the European Higher Education Area. Its’ function is to diversify learning opportunities, enhance employability, offer qualifications and stimulate innovation, for the benefit of learners and society. The world of work includes all enterprise, civil society organisations, and the public sector. The intensity of integration with the world of work is manifested by a strong focus on application of learning. This approach involves combining phases of work and study, a concern for employability, cooperation with employers, the use of practice-relevant knowledge and use-inspired research.
3
PRACOVNÍ VERZE III.
RÁMEC CHARAKTERISTIK PROFESNÍHO TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
S ohledem na cíl přispět k harmonizaci přístupů k profesnímu terciárnímu vzdělávání napříč Evropským vysokoškolským prostorem byl vymezen rámec klíčových charakteristik specifických pro tento typ vzdělávání. Cílem je vyjasnit a posílit úlohu profesně zaměřeného terciárního vzdělávání v kontextu celého vysokoškolského systému a tak: · Lépe vzájemně provázat vzdělávání, trh práce, výzkum a inovace · Podpořit rozvoj profesně zaměřeného terciárního vzdělávání · Zlepšit koordinaci a spolupráci všech aktérů v rámci tohoto vzdělávacího sektoru/segmentu Rámec charakteristik profesního terciárního vzdělávání:
POLITIKA A STRATEGIE
VÝUKA A STUDIUM
VÝZKUMNÁ A TVŮRČÍ ČINNOST3
IV.
Propojení politiky a strategie Cíle a výsledky Regionální integrace Metody rozvoje kurikula Cíle a obsah studia Metodika učení (se) Studijní prostředí Akademičtí a pedagogičtí pracovníci a učící odborníci z praxe Výzkumná agenda Proces výzkumné činnosti Výsledky a výstupy výzkumu
CHARAKTERISTIKY A KRITÉRIA
Rámec má několik dimenzí s dále uvedenými specifickými, klíčovými kritérii pro každou z charakteristik Charakteristika
Popis
Klíčová kritéria
POLITIKA A STRATEGIE Jak je profesně zaměřené terciární vzdělávání zakotveno a zastoupeno v celkové politice a strategickém rámci školy
Propojení politiky a strategie
Zapojení praxe („světa práce“) do rámců politiky a strategie
Institucionální politiky a strategie jsou definovány ve spolupráci s praxí.
Cíle a výsledky
Hlavní cíle ve vztahu k výsledkům profesně zaměřeného terciárního
Profesně zaměřené terciární vzdělávání se speciálně zaměřuje na posílení dovedností a kompetencí odpovídajících
3
V překladu je použit termín „výzkum“, „výzkumná činnost“ ve smyslu zahrnujícím v souladu se Zákonem o vysokých školách „vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost“, přičemž snahou je vymezit dále specifičtější prostor pro takový druh činnosti ve vazbě na profesně zaměřené terciární vzdělávání.
4
PRACOVNÍ VERZE Charakteristika
Popis
Klíčová kritéria
POLITIKA A STRATEGIE Jak je profesně zaměřené terciární vzdělávání zakotveno a zastoupeno v celkové politice a strategickém rámci školy
Regionální integrace
Charakteristika
vzdělávání
relevantním povoláním se záměrem podpořit zaměstnatelnost studentů. Důraz se klade na výstupy z učení a profesně zaměřený výzkum.
Zapojení v rámci vlastního regionu
Instituce profesně zaměřeného terciárního vzdělávání je silně zapojena do regionálních partnerství s praxí.
Popis
Klíčová kritéria
VÝUKA A STUDIUM Jak jsou učení a studium ovlivněny specifickými charakteristikami profesně zaměřeného terciárního vzdělávání
Metody rozvoje kurikula
Rozvoj kurikula odkazuje na: · metody učení · návrh a rozvoj kurikula · cíle a výstupy učení
Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny akademickými pracovníky ve spolupráci se zainteresovanými partnery, především z praxe. Kurikula jsou v souladu s budoucími potřebami praxe, respektují kontext zaměstnanosti, staví na dokladovatelných faktech a informacích.
Cíle studia /výstupy z učení
Cíle studia (výstupy) odkazují na: · potřeby praxe · posílení dovedností odpovídajících povolání · uplatnitelnost absolventů
Obsah studia
Obsah zahrnuje: · pracovní metody, · praktické příklady, · sylaby a další materiály.
Výstupy z učení zohledňují základní znalosti, dovednosti a postoje vázané na konkrétní profesní požadavky, ale neměly by být omezeny pouze na ně. Navíc studenti získají profesní a osobní dovednosti, jež jim umožní úspěšně a samostatně působit v potenciálně měnícím se pracovním prostředí. Obsah studia spojuje produktivně teorii s praxí pomocí příkladů, případových studií, problémově a projektově zaměřeného učení, poznatků z nejnovějšího výzkumu nebo trendů a odkazů na obě perspektivy – praxi i
5
PRACOVNÍ VERZE Charakteristika
Popis
Klíčová kritéria
VÝUKA A STUDIUM Jak jsou učení a studium ovlivněny specifickými charakteristikami profesně zaměřeného terciárního vzdělávání
akademické prostředí. Metodika učení (se)
Metodika učení (se) zahrnuje: · návrh učebního procesu · metody hodnocení nezbytné pro posouzení výsledků studia.
Metodika učení zahrnuje metody aktivního, kooperativního a samostatného učení a zároveň se soustřeďuje na aktivizující metody podporující osvojení zkušeností včetně – ale ne omezené na – učení založeného na simulaci(SBL), na scénářích (SceBL), problémově orientovaného (PBL). Jak formativní, tak sumativní hodnocení by měla odrážet charakter a metodiku specifického prostředí profesně zaměřeného terciárního vzdělávání.
Studijní prostředí
Studijní prostředí odkazuje na prostředí a podmínky, v nichž studium probíhá.
Studijní prostředí má zprostředkovávat zkušenosti jak v rámci vysokoškolské instituce, tak mimo ni, v praxi. Podstatné praktické fáze anebo jiné formy nabytí pracovní zkušenosti slouží reflexi teorie v praktických souvislostech.
Tým st. programu
Do týmu podílejícího se na studijním programu patří všechny osoby, které se podílejí na návrhu, poskytování a hodnocení studia včetně hostujících lektorů, odborníků z praxe a podpůrného personálu.
Na úrovni jednotlivých studijních programů prokazuje tým zodpovědný za studijní program odpovídající vyváženost relevantních zkušeností z akademického prostředí a z praxe.
6
PRACOVNÍ VERZE Charakteristika
Popis
Klíčová kritéria
VÝZKUMNÁ A TVŮRČÍ ČINNOST Jak je výzkumná a tvůrčí činnost začleněna do udržitelného profesně zaměřeného terciárního vzdělávání jako jeho integrální součást, při vědomí, že tato činnost může být pojímána odlišně v závislosti na úrovni terciárního vzdělávání a že není vždy na všech institucích ještě plně uskutečňována. Výzkumná agenda Výzkumná agenda vymezuje Výzkumná agenda je ovlivněna praxí přístup k zadání a rozsah s cílem uspokojit potřeby společnosti i výzkumné a tvůrčí činnosti. podnikové sféry. Proces výzkumné činnosti
Akademické či praktické, aplikační Pracovníci ve výzkumu usilují o podněty pojetí výzkumné činnosti. a vstupy z praxe, cení si požadavků a příspěvků od zainteresovaných partnerů. Výzkumný proces respektuje uvedený charakter vstupů a může zahrnovat různé typy výzkumných aktivit a spolupráce, odpovídající dané úrovni Evropského kvalifikačního rámce.
Výsledky a výstupy výzkumu
Očekávané výsledky výzkumné a tvůrčí činnosti.
Výsledky odpovídající výzkumné a tvůrčí činnosti zahrnují zpravidla licence, patenty, profesní magisterské a profesní doktorské vzdělání. Cílem je, aby výsledky výzkumné a tvůrčí činnosti odpovídaly požadavkům praxe.
7
PRACOVNÍ VERZE PŮVODNÍ ANGLICKÁ VERZE
8
PRACOVNÍ VERZE
9
PRACOVNÍ VERZE AUTOŘI: PRACOVNÍ SKUPINA Anthony F. Camilleri (KIC Malta), Ulf Ehlers, Nicole Graf, Raimund Hudak (DHBW, Germany), Michal Karpíšek (SPTV/CASPHE). Marc Vandewalle (VLHORA), Stefan Delplace (EURASHE)
KOORDINÁTOR PROJEKTU HAPHE EURASHE, European Association of Institutes in Higher Education, EU
PARTNEŘI PROJEKTU HAPHE · · · · · · · · · ·
Cooperative State University Baden-Württenberg (DHBW), Germany Knowledge Innovation Centre (KIC), Malta Association of Slovene Higher Vocational Colleges (SVSŠ), Slovenia Czech Association of Schools of Professional Higher Education (CASPHE), Czech Republic Tallinna Tehnikakõrgkool University of Applied Sciences, Estonia Vlaamse Hogescholenraad (VLHORA), Belgium (Flanders) Association of University Institutes of Technology Directors (ADIUT), France Conselho Coordenador dos Institutos Superiores Politécnicos, Portugal Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Tarnowie (State Higher Vocational School in Tarnow), Poland Vijeće veleučilišta i visokih škola, Croatia
Poznámka: Návrh je zatím k dispozici především v angličtině, v pracovní verzi. V dubnu až červnu 2014 probíhá validace návrhu na národní úrovni v 11 zemích EU. Po ukončení validace bude návrh revidován a k dispozici bude konečná verze. Další Informace na http://haphe.eurashe.eu
The HAPHE Consortium, 2012 - 2014
This project has been funded with support from the European Commission. This publication reflects the views only of the authors, and the Commission cannot be held responsible for any use which may be made of the information contained therein.
10
