Pracovní místa na venkově - mýty a fakta Vladan Hruška
[email protected] odborný asistent Katedra geografie PřF Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Setkání obcí, evropských škol obnovy venkova; Vísky, 23.-24. 5. 2013
Eduard Kavala, Zpravodaj venkova 11/2012, s. 14:
„... je nutnost vejít do vlastních řad a opustit filosofii opravených návsí a chodníků. Zásadou číslo jedna by mělo být udržení lidí na venkově. A to se nedá udělat jinak než podporou zaměstnanosti. A my jsme zatím nepředvedli to, co bychom předvést mohli. ... Jsem hluboce přesvědčen o tom, že kdyby sto procent finančních prostředků v následujícím období šlo do tvorby pracovních míst, vůbec neprohloupíme.“
Pracovní místa na venkově Moravskoslezského kraje •
přímé statistiky neexistují
•
výpočet ze SLDB – data o dojížďce
•
OPM = počet EA zaměstnaných v obci + počet dojíždějících do obce – počet vyjíždějících z obce
•
data za rok 1991, 2001 a snad brzy i 2011
•
venkov definován jako obce nad 4 tisíce obyvatel v roce 2001
•
v ideálním případě by v obci měl být počet OPM na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele roven či větší než 1 ekonomicky soběstačná obec
Pracovní místa na venkově Moravskoslezského kraje: roky 1991/2001
Vnímání představitelů venkovských obcí Co se Vám především vybaví v mysli, když se řekne venkov? (Chromý a kol. 2011 – dotazníkové šetření s představiteli 1 074 venkovských obcí)
Vnímání představitelů venkovských obcí Co je podle vás nejdůležitější podmínkou úspěšnosti obce, jako je ta vaše? (Chromý a kol. 2011 – dotazníkové šetření s představiteli 1 074 venkovských obcí)
Vnímání venkova • venkov jako nevhodné místo pro podnikání z důvodu jeho nedostupnosti • oproti konci 80. let se však dostupnost informací (internet) a zboží a osob (automobilová doprava) významně zvětšila • dopravní náklady tvoří v současnosti jen malý podíl na celkové ceně produktu, rozhodující je především cena pracovní síly (viz Čína)
• ve městech žije vzdělanější obyvatelstvo • nejvzdělanější obce v MSK - Nová Pláň, Malenovice, Dolní Lhota ... Opava až na 27. místě
Vývoj počtu vozidel v ČR (www.autosap.cz)
Vysoká podpora sektorů zemědělství a cestovního ruchu • venkov zachrání diverzifikované zemědělství, tradiční řemesla a cestovní ruch • zemědělství • modernizace farem – více strojů, méně zaměstnanců (z venkovského obyvatelstva bylo v roce 2005 v zemědělství zaměstnáno maximálně 12 % EA – podobná situace je i v jiných vyspělých zemích) • v ČR doposud malá snaha o diverzifikaci produkce
• cestovní ruch • nestálá sezónní pracovní místa • naděje jen pro vysoce atraktivní horské oblasti (2001 – z horských venkovských obcí MSK jen Bílá, V. Šťáhle, Valšov, M. Morávka a Stará Ves u R. počet OPM na 1 ekonomicky aktivního obyvatele vyšší než 1)
• zemědělství, cestovní ruch, tradiční řemesla jako doplněk venkovských ekonomik
Slabá podpora „nevenkovských“ sektorů ekonomiky • opravny, malé průmyslové podniky, progresivní služby (poradenské služby, projekční kanceláře aj.) nezapadají do naší „idylické“ představy o venkovu • nové provozy narušují idylickou představu o venkovu (klid, tradiční venkovský ráz sídel) častý odpor místních obyvatel vůči jejich umístění • slabá podpora tvorby nových pracovních míst v těchto sektorech ekonomiky z vyšších úrovní (PRV – orientace na zemědělství)
Možnosti řešení? • zatím neznám • není nutné a ani možné zajistit plnou ekonomickou soběstačnost na venkově (důraz na periferní oblasti)
• komplexní systém podpory podnikání na venkově (od nástrojů zacílených na změnu ve vnímání venkova, po finanční podporu fyzické infrastruktury pro podnikání) – zatím zcela chybí! • venkov jako vhodné místo pro podnikání • zemědělství, cestovní ruch a tradiční řemesla vnímat jako doplňky nikoli jako tahouny venkovských ekonomik
• kromě klasických nástrojů podpory podnikání (snižování byrokracie, zdanění, odpisy apod.), také opatření specifická pro venkov
Možnosti řešení? • nástroje zaměřené na změn vnímání venkova jako neatraktivního venkovského prostředí • nabídnout již existující příklady dobré praxe, • soutěž „nezemědělský venkovský podnikatel roku“
Možnosti řešení? • podpora vzniku nových firem na venkově • zaměřit se na „nevenkovské“ sektory (spolupráce s MPO resp. s CzechInvestem?) a konkrétní opatření, která smažou handicap spjatý s nízkou hustotou osídlení a malou lokální velikostí trhu
• podpora práce z domu přes internet • využít vysoce vzdělaného obyvatelstva v některých venkovských oblastech pro tvorbu pracovních míst • třeba se jim nechce dojíždět do svých podniků ve městech??? • nejen pro lehkou průmyslovou výrobu, ale i pro progresivní služby (nezatěžují okolí hlukem ani zplodinami) • závist starousedlíků??? • jak podpořit nová OPM v periferních oblastech (kvalifikace obyvatelstva daleko nižší než v oblastech příměstských)???
• strategické plány jako audity možností tvorby pracovních míst
Děkuji za pozornost. Vladan Hruška
[email protected]
