Základní údaje a fakta

SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU AUTOMOTIVE INDUSTRY ASSOCIATION Důvěrné! Určeno jen pro potřeby firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu!

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE Základní údaje a fakta pYn pYnpYnpYnpYn

Aktualizace za rok 2003 Zpracoval: sekretariát Sdružení AP

Praha, květen 2004

© Sdružení AP Evidovaný výtisk č.:

OBSAH strana

2

1. Úvod 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

Vývoj českého hospodářství a průmyslové výroby Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství Postavení firem autoprůmyslu v anketách a soutěžích Soutěž „PODNIK ROKU 2003“ v českém automobilovém průmyslu Několik pohledů na globalizaci

2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1 Vývoj výroby vozidel 2.2 Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel 2.3 Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 5.5.2004) 2.4 Základní struktura členské základny Sdružení AP 2.5 Vlastnická struktura 2.6 Počty pracovníků 2.7 Průměrné mzdy 2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy 2.9 Vývoj základních ekonomických ukazatelů 2.10 Výzkumně vývojová základna 2.11 Stav v oblasti certifikace systémů 2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách

3. Složení vozového parku v České republice

32 32 48 53 59 60 65 71 79 82 96 100 101

104 104 113

3.1 Údaje Centrálního registru vozidel 3.2 Ukázky zpracování možných výstupů

122

4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel 4.1 4.2 4.3 4.4

3 12 21 22 25

Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 Nákladní automobily, autobusy, motocykly, přípojná vozidla Údaje z Generálního ředitelství cel Shrnutí

5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi 5.1 Tuzemsko (vnitřní vztahy) 5.2 Zahraničí (vnější vztahy) 5.3 Shrnutí

6. Problematika řešená v rámci Sdružení AP 6.1 Oblasti související s hlavní činností 6.2 Další řešená problematika

7. Výsledky hospodaření Sdružení AP za rok 2003 8. Závěr

122 133 151 163

166 166 169 174

175 175 178

180 183

Příloha (seznam a souhrnné výsledky dalších 32 firem automobilového průmyslu)

Související podklady: STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 1999 - 2003

ROČENKA SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2004 SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k 31.12.2003)

Soubor: APCR2003

1

© Sdružení AP, květen 2004

1. Úvod Roční přehledy českého automobilového průmyslu jsou sekretariátem Sdružení automobilového průmyslu (Sdružení AP) vydávány od roku 1994 (pod stejným názvem byly zpracovány souhrny za roky 1993 až 2002). Tento materiál tedy navazuje na předchozí vydání a má identickou základní strukturu. V dílčích částech je však oproti předchozím vydáním doplněn o další pohledy nebo naopak zúžen (místo detailních podrobností je zde proveden odkaz na jiné podklady, resp. některé každoročně se opakující části s neměnnými údaji byly vynechány). Při zpracování přehledu se vycházelo z údajů předaných firmami zapojenými do činnosti Sdružení AP, v některých částech jsou však použita i data a údaje z jiných podkladů. V případech, kdy některé firmy z různých důvodů neposkytly veškeré požadované údaje (resp. za některé firmy nebyla potřebná data k dispozici), bylo v příslušných částech použito kvalifikovaných odhadů, které však ve svých důsledcích neovlivňují celkovou vypovídací schopnost tohoto přehledu. Dále je třeba upozornit, že některé údaje v tomto přehledu se nepatrně liší od údajů uvedených v dříve vydaných materiálech Sdružení AP. To je dáno faktem, že pro zpracování tohoto podkladu (aktualizace za rok 2003) byly použity konečné údaje jednotlivých firem za rok 2002, a také dílčími změnami v členské základně Sdružení AP. Předkládaný materiál „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE A FAKTA“ - aktualizace za rok 2003, spolu s dalšími zpracovanými publikacemi („STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 1999 - 2003“, „ROČENKA 2004“), tvoří tedy opět základní informační i argumentační soubor podkladů, který je možno využít při jednání s orgány státní správy, dalšími vládními či nevládními institucemi, odborovými organizacemi či zahraničními partnery. Tyto základní podklady jsou v průběhu roku sekretariátem Sdružení AP průběžně doplňovány dalšími statistickými materiály a údaji z databanky Sdružení AP, jako jsou měsíční „STATISTICKÉ ÚDAJE O VÝROBĚ, PRODEJÍCH A DOVOZECH VOZIDEL“ či pololetní „ÚDAJE O POČTECH PRACOVNÍKŮ A PRŮMĚRNÝCH PLATECH“ nebo publikace o „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“. Tyto podklady jsou zasílány v rámci informačního systému Sdružení AP převážně elektronickou poštou (e-mail), pravidelně jsou základní i podrobnější údaje zveřejňovány i na internetových stránkách Sdružení AP (podrobnější většinou v rubrice „Jen pro členy“). **************************** Záměrem tohoto každoročně zpracovávaného dokumentu je dát představitelům členské základny Sdružení AP jednotný pohled na stav a význam automobilového průmyslu České republiky. Vychází se přitom z předpokladu, že firmy Sdružení AP tvoří cca 80 až 85 % automobilového průmyslu jako oboru (při vyjádření objemem produkce či exportu). V letošním roce bylo proto osloveno dalších více než 60 automobilových firem (nezapojených dosud do činnosti Sdružení AP) se žádostí o poskytnutí základních údajů pro zpracování tohoto materiálu (seznam uveden v příloze tohoto materiálu). Z 64 oslovených firem předalo použitelné základní podklady 29 firem, u dalších tří firem byly použity údaje předané pro rok 2002 (s výhledem pro rok 2003). Celkem tedy byly „navíc“ zpracovány údaje dalších 32 firem. Jejich souhrnné výsledky jsou tam, kde je to možné, uvedeny vždy „pod čarou“ u příslušného grafu, tabulky či textu. Souhrnné údaje za těchto 32 firem jsou též uvedeny samostatně v příloze tohoto materiálu.

Soubor: APCR2003

2


Společné setkání představitelů firem Sdružení AP u příležitosti konání výstav AUTOTEC nebo AUTOSALON je prvním místem, kde jsou uvedené materiály předávány členské základně Sdružení AP a základní údaje z nich jsou prezentovány před odbornou a novinářskou veřejností. Tento přehled je spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 1999 - 2003“ a „ROČENKOU 2004“ zpracován, tak jako v minulém roce, i v elektronické podobě na CD ROM. **************************** Již v roce 2002 byla vytvořena nová podoba internetových stránek Sdružení AP. Internetová adresa (doména) se přitom nezměnila. Pro členskou základnu Sdružení AP je vytvořena samostatná stránka (přístup přes heslo), kde jsou umístěny kompletní materiály vydávané sekretariátem Sdružení AP s možností jejich stažení.

http://www.autosap.cz Současné přístupové heslo: aia15let Jen pro členy

Případná změna hesla bude členské základně Sdružení AP včas sdělena.

Tato sekce je přístupná pouze členům Sdružení automobilového průmyslu. Heslo pro přístup

Zpracoval: Ing. Šípek

1.1 Vývoj českého hospodářství a průmyslové výroby Vývoj základních makroekonomických ukazatelů ČR (HDP, průmyslová produkce, export) je pravidelnou součástí úvodu této publikace. V průběhu roku 2003 ze strany ČSÚ nedošlo (na rozdíl od předchozích roků) k úpravě hodnot růstu HDP (přepočtení). Diagram č. 1.1.1. zachycuje vývoj HDP (podle naposledy zveřejněných údajů ČSÚ) ve stálých cenách roku 1995 a diagram č. 1.1.2. pak vývoj v cenách běžných (vždy v absolutním a poměrovém vyjádření) .

mil. Kč

Vývoj HDP v ČR v letech 1990 až 2003 (STÁLÉ CENY roku 1995, rok 1990 = 100%)

1 800 000 1 600 000 1 400 000

1 587 182 1 512 6261 542 221 1 449 400 1 440 3501 429 3291 414 4221 421 0431 467 285 1 381 049 1 281 1001 274 5001 275 3001 303 644

109,5% 105% 106,4% 100% 104,4% 101,2% 95% 99,4% 98,6% 97,6%98,0% 95,3% 90%

800 000 100,0%

400 000

0

120% 110%

1 000 000

200 000

125% 115%

1 200 000

600 000

130%

85%

88,4%87,9% 88,0% 89,9%

80%

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2003", ČSÚ 2004

Diagram č. 1.1.1.

Soubor: APCR2003

3


mil. Kč

Vývoj HDP v ČR v letech 1990 až 2003 (BĚŽNÉ CENY, rok 1990 = 100%)

2 600 000

347,4%

2 400 000 2 200 000

293,7%

2 000 000

250,2%

1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000

384,9%

303,8%

363,4%

380%

317,0%

340% 300%

268,3%

260%

220,5% 188,9%

2 410 123 2 175 2382 275 609 1 984 833 1 839 0881 902 293 134,6% 1 679 921 120,4% 1 566 968 100,0% 1 381 049 1 182 784 1 020 278 626 189 753 767 842 622

162,9%

220% 180% 140% 100% 60%

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2003", ČSÚ 2004

Diagram č. 1.1.2.

V následujícím diagramu (č. 1.1.3.) jsou znázorněny indexy meziročních nárůstů HDP a to jak ve stálých cenách roku 1995, tak v cenách běžných.

Meziroční indexy růstu HDP v ČR v letech 1991 až 2003

40% 30% 20,4% 20%

21,1% 15,9%

16,8%

11,8%

13,5% 7,2%

10% 0% 1991/1990

-0,5%

0,1%

1992/1991

1993/1992

2,2% 1994/1993

5,9% 1995/1994

4,3% 1996/1995

9,5%

-0,8% -1,0% 1997/1996

1998/1997

9,6% 3,4%

4,3%

0,5%

3,3%

1999/1998

2000/1999

4,6% 3,1% 2,0% 2001/2000

2002/2001

5,9% 2,9% 2003/2002

-10% -11,6% -20%

ve stálých cenách roku 1995

v běžných cenách

Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2003", ČSÚ 2004

Diagram č. 1.1.3.

Vývoj HDP v letech 1990 až 2003 (zpracováno z podkladů SP ČR) Hrubý domácí produkt se od roku 1990 do roku 2003 zvýšil jen o 9,5 % Z následujícího grafu (diagram č. 1.1.4) je vidět, že tento vykázaný přírůstek byl ovlivněn především vysokou výchozí základnou, která za roky 1990 a 2000 není plně srovnatelná, jak je uvedeno v následující metodické vysvětlivce ČSÚ *1/. Údaje čtvrtletních národních účtů sladěné s revidovanými ročními národními účty za období 1995 – 2002 budou zveřejněny v červnu 2004.

Soubor: APCR2003

4


Diagram č. 1.1.4.

--------------------------------------------*1/

Hodnoty ukazatelů za období 1990 – 1991 jsou odvozeny můstkovou metodou z ukazatelů systému bilancí národního hospodářství. Hodnoty ukazatelů za roky 1992 – 2000 vycházejí z ročních národních účtů za tyto roky. Hodnoty za rok 2001 a 2002 se získaly součtem čtvrtletních odhadů a jejich roční úhrny budou teprve ověřeny výsledky z ročních národních účtů. Hodnoty hrubého domácího produktu a dalších makroekonomických ukazatelů ve stálých cenách vycházejí v souladu s požadavkem Eurostatu z cenové úrovně bazického roku 1995.

Diagram č. 1.1.5.

Z vývoje struktury výdajů (diagram č.1.1.5.) je vidět, že na růstu HDP se podílel stejnou měrou růst výdajů domácností a tvorba fixního kapitálu (jeho struktura za rok

Soubor: APCR2003

5


2003 je v diagramu č. 1.1.6.), zatímco saldo zahraničního obchodu (netto vývoz) jeho dynamiku snižovalo.

Diagram č. 1.1.6.

Pro sledování efektivity vývoje hospodářství je důležitým ukazatelem vývoj podílu HDP na 1 obyvatele. Podíl HDP v běžných cenách na 1 obyvatele tak ve sledovaném období let 1990 až 2003 rostl v průměru o 11 % ročně (v Kč běžných cen – viz diagram č. 1.1.7.).

Diagram č. 1.1.7.

Soubor: APCR2003

6


Pro srovnání se zahraničím se většinou používá tohoto ukazatele vyjádřeného v USD, buď použitím směnného kurzu nebo prostřednictvím parity kupní síly. S ohledem na v podstatě rovnoměrný vývoj HDP na 1 obyvatele v Kč jsou cyklické výkyvy patrné na následujícím grafu (diagram č. 1.1.8.) způsobené z rozhodující míry cykly ve vývoji směnného kurzu koruny k USD uvedenými v diagramu č. 1.1.9.

Diagram č. 1.1.8.

Diagram č. 1.1.9.

Alternativní přepočet prostřednictvím běžného směnného kurzu bere v úvahu tržní ocenění měny (jako důsledek ekonomické konkurenceschopnosti) a z něho vyplývající různou úroveň cenových hladin. Odhad HDP na obyvatele v roce 2003 pak činí cca 8 369 USD, což je 32 % úrovně EU „15“. V tomto vyjádření dosahuje česká ekonomika zhruba polovičního výkonu proti ekonomikám Řecka, Portugalska a je o třetinu nižší než u Slovinska. Soubor: APCR2003

7


Diagramy č. 1.1.7. i č. 1.1.8. jsou navíc ovlivněny vývojem středního stavu obyvatelstva v ČR, který byl od roku 1994 výrazně sestupný (diagram č. 1.1.10.).

Diagram č. 1.1.10.

Vývoj HDP na obyvatele v USD, jehož hodnoty byly propočteny na základě parity kupní síly *2/ (viz diagram č. 1.1.11.) vykazuje ze všech tří možných ukazatelů pro hodnocení v období 2003 /1990 nejnižší dynamiku: - HDP na obyvatele v Kč vykazuje přírůstek 291 %; - HDP na obyvatele v USD, vypočtený ze směnného kurzu, vykazuje přírůstek 149 %; - HDP na obyvatele v USD, jehož hodnoty byly propočteny na základě parity kupní síly, vykazuje přírůstek 47 %. Posledně jmenovaný ukazatel však považujeme za nejlepší, protože pro porovnání ekonomické úrovně jednotlivých zemí je doporučováno využívání parity kupní síly, což je takový poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor statků v obou zemích. --------------------------------------------*2/

Parita kupní síly (PPP) Kč vůči USD byla napočtena retropolací a extrapolací údajů získaných při mezinárodním srovnání v rámci OECD za rok 1996, a to podle vývoje vzájemného poměru mezi nominálním a reálným vývojem HDP za ČR a USA, s přihlédnutím k vývoji vzájemného kurzu obou měn. Propočty byly provedeny zpětně do roku 1990, popřípadě byly extrapolovány na léta 1997 a 1998. Za rok 1999 bylo použito nových údajů podle výsledků mezinárodního srovnávacího programu OECD za rok 1999. Tyto údaje byly extrapolovány na léta 2000, 2001 a 2002 obdobným způsobem jako výsledky za rok 1996 na léta 1997 a 1998. Extrapolace na rok 2003 vychází z již dříve publikovaného propočtu za rok 2002 a opírá se údaje o HDP USA za rok 2002 a o předběžné údaje za rok 2003 z revidované časové řady Bureau of Economic Analysis podle stavu k 27. 2. 2004.

Soubor: APCR2003

8


Diagram č. 1.1.11.

V roce 2003 hrubý domácí produkt České republiky vztažený na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly dosáhl 16 523 USD, což odpovídá přibližně 60 % ekonomické úrovně EU „15“ (viz diagram č.1.1.12). Výkonnost ČR v porovnání s Portugalskem a Řeckem, jako nejméně rozvinutými státy EU, je nižší. Ostatní středoevropské kandidátské země (s výjimkou Slovinska) naopak mají nižší ekonomickou úroveň v porovnání s ČR.

Diagram č. 1.1.12. Soubor: APCR2003

9


Na relativně příznivém vývoji HDP se nejvíce podílel soukromý kapitál, jehož podíl na tvorbě ve sledovaném období výrazně rostl (viz diagram č. 1.1.13.).

Diagram č. 1.1.13.

Dalším makroekonomickým ukazatelem je též hrubá přidaná hodnota (HPH). Z hlediska zdrojů (diagram č. 1.1.14.) se na tvorbě HPH v roce 2003 podílely: - zpracovatelský průmysl (27,9 %) - obchod (16,1 %) - služby pro podniky (11,5 %) - doprava včetně telekomunikací (11,4 %)

Diagram č. 1.1.14.

Soubor: APCR2003

10


Vedle vývoje HDP a tvorby HPH je neméně důležitým faktorem ukazujícím na pozici ekonomiky trend v průmyslové výrobě. Dle údajů ČSÚ vychází, že v roce 2003 došlo k růstu průmyslové výroby a to o 5,71 % (údaj za r. 2002 = 1 947 109 mil. Kč, předběžný údaj za rok 2003 = 2 058 293 mil. Kč). Podle dříve publikovaných údajů Svazu průmyslu a dopravy a po dílčím upřesnění za rok 2002 se tržby z průmyslové činnosti po roce 1990 vyvíjely tempem znázorněným v diagramu č. 1.1.15.

Vývoj tržeb z průmyslové činnosti v ČR (rok 1990 = 100%, tj. 1 856 479 mil. Kč)

120,00 100,00 80,00 60,00 100,00 40,00

78,3 72,1

71,9 76,4 64,7 66,1

88,4 81,2 87,3

110,9 99,7 101,9 104,9

20,00 0,00

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Pramen: SP ČR, MPO ČR, ČSÚ

Diagram č. 1.1.15.

Dalším makroekonomickým ukazatelem je bilance zahraničního obchodu. Vývoj tohoto ukazatele od roku 1994 do roku 2003 ukazuje diagram č. 1.1.16.

Diagram č. 1.1.16. Zpracoval: Ing. Šípek

Soubor: APCR2003

11


1.2 Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství 1.2.1 Podíl na průmyslové výrobě ČR Za automobilový průmysl ČR je za rok 2003 možno vykázat (jsou k dispozici) v zásadě tři údaje o podílu na průmyslové výrobě ČR: pouze za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP činí tento podíl po započtení údajů od dalších 32 firem 1/ je tento podíl na hodnotě 2/ po odhadu za další firmy autoprůmyslu dosahuje podíl hodnoty

16,24 %; 18,37 %; 19,33 %.

Je možno konstatovat, že vývoj v českém automobilovém průmyslu, tak jako v uplynulých letech, přispěl k růstu průmyslové výroby v ČR. Firmy zapojené do činnosti Sdružení AP dosáhly v roce 2003 tržeb ve výši 334 279,8 mil. Kč, tedy nárůstu o 2,40 % (v roce 2002 bylo vykázáno 326 452,5 mil. Kč). Podíl firem zapojených do Sdružení AP na celkových tržbách z průmyslové činnosti v porovnání let 2003 a 2002 mírně poklesl vlivem vyššího růstu v ostatních odvětvích průmyslu (viz diagram č. 1.2.1.). Z dosažené výše tržeb z průmyslové činnosti lze odhadnout, že podíl firem Sdružení AP na tvorbě HDP České republiky se pohybuje kolem 7 %.

mil. Kč

Podíl firem zapojených do Sdružení AP na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb) 2 500 000

40% 2 058 293,0 35% 1 947 109,0

1 892 171,0 1 850 872,0

2 000 000 1 500

1 640 501,0 1 620 706,0 1 507 142,0 1 419 210,7 1 334 796,7 000 1 227 520,6 1 201 141,2

1 000 000

10,59% 11,52% 6,68%

500 000

5,53%

6,58%

13,37%

30% 25%

14,74%

16,11% 16,77% 16,24% 20% 15%

7,98%

159 663,3 186 778,0219 302,4 80 259,0 67 917,0 87 863,0 113 211,6

272 900,9 304 800,2 326 452,5334

279,8

10% 5%

0

0% 1993

1994

1995

1996

průmyslová výroba celkem

1997

1998

1999

2000

z toho firm y Sdružení AP

2001

2002

2003

podíl Sdružení AP

Tržby z průmyslové činnost celkem - údaj za rok 2002 korigován, za rok 2003 předběžný údaj ČSÚ.

Nárůst tržeb z průmyslové činnosti ČR (2003/2002) celkem o: 111 184,0 mil. Kč, to je Nárůst u firem Sdružení AP o: 7 827,3 mil. Kč, to je

5,71% 2,40%

Diagram č. 1.2.1. --------------------------------------------------1/

2/

Objem tržeb dalších 32 firem, které poskytly údaje potřebné pro zpracování tohoto materiálu (seznam firem viz příloha), činil v roce 2003 celkem 43 914,6 mil. Kč. Celkově vykázaný objem tržeb firem českého autoprůmyslu tak dosáhl 378 194,4 mil. Kč. Při zahrnutí těchto výsledků je podíl domácího automobilového průmyslu na průmyslové činnosti ČR na hodnotě 18,37 % (viz diagram č. 1.2.1a). Lze odhadnout, že za ostatní firmy zabývající se v ČR automobilovou výrobou bylo dosaženo hodnoty tržeb z průmyslové činnosti cca 19,8 miliardy Kč (viz též diagramy č. 1.2.1a, 1.2.1b a 1.2.1.c).

Soubor: APCR2003

12


mil. Kč

Podíl firem automobilového průmyslu ČR */ na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb) 2 500 000

40% 2 058 293,0 35% 1 947 109,0

1 892 171,0 1 850 872,0

2 000 000 1 500

1 640 501,0 1 620 706,0 1 507 142,0 1 419 210,7 1 334 796,7 000 1 227 520,6 1 201 141,2

11,02% 12,04%

1 000 000 6,82% 500 000

5,64%

6,78%

15,63%

14,04%

17,24%

30% 18,81% 18,37%

25% 20% 15%

8,22%

230 267,5 166 049,8 195 183,0 81 864,2 69 275,3 90 498,9 116 607,9

366 249,7378 289 275,0 326 136,2

194,410% 5%

0

0% 1993

1994

1995

prům yslová výroba celkem

1996

1997

1998

1999

2000

firmy autoprům yslu ČR

2001

2002

2003

podíl firem autoprům yslu ČR

*/ Souhrn za firmy Sdružení AP a další firmy automobilového průmyslu ČR, které poskytly údaje **/. **/ Údaje za roky 1996 až 2001 odhad, za roky 2002 a 2003 z předaných údajů od 32 firem: rok 2002

rok 2003

39 797,2

43 914,6 mil. Kč

Nárůst tržeb z průmyslové činnosti ČR (2003/2002) celkem o: 111 184,0 mil. Kč, to je o Nárůst u firem automobilového průmyslu ČR o: 11 944,7 mil. Kč, to je o Podíl automobilového průmyslu ČR na nárůstu tržeb v roce 2003: Další firm y s automobilovou výrobou (výpočtový odhad tržeb za r. 2003):

19 761,6 mil. Kč, podíl =

"Automobilová výroba" v ČR, r. 2003 celkem: 397 956,0 mil. Kč

to je podíl

5,71% 3,26% 10,74% 0,96%

19,33%

Diagram č. 1.2.1a

Podíly na tržbách z průmyslové činnosti dalších 32 firem (mimo Sdružení AP) 2,13%

za ČR celkem (stav k 31.12.2003) ostatní automobilové firmy (odhad) 0,96%

průmysl ČR ostatní 80,67%

firmy Sdružení AP: 16,24%

100% =

2 058 293,00 mil. Kč

Diagram č. 1.2.1b

Soubor: APCR2003

13


dalších 32 firem (mimo Sdružení AP) 11,0%

Podíly na tržbách z průmyslové činnosti v autoprůmyslu ČR (stav k 31.12.2003) ostatní automobilové firmy (odhad) 5,0%

firmy Sdružení AP: 84,0% 100% =

397 955,99 mil. Kč

Diagram č. 1.2.1c

Souhrnně za celý automobilový průmysl ČR lze konstatovat, že jeho podíl na průmyslové výrobě ČR se blíží 20 % a nárůst v porovnání let 2003 / 2002 přesahuje 3 %. U firem zapojených do činnosti Sdružení AP je tento nárůst nižší (i vzhledem k vysoké výchozí základně) a činí 2,40 %. K vyšším nárůstům nyní dochází u dalších firem autoprůmyslu ČR, které postupně zahajovaly produkci v letech 2001 až 2003. Celkový podíl firem českého automobilového průmyslu na absolutním přírůstku průmyslové produkce v roce 2003 činil 10,74 %. 1.2.2 Podíl na exportu ČR Stejně tak jako u tržeb z průmyslové produkce za automobilový průmysl ČR je za rok 2003 možno vykázat (jsou k dispozici) v zásadě tři údaje o podílu na celkovém exportu ČR: pouze za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP činí tento podíl po započtení údajů od dalších 32 firem 3/ je tento podíl na hodnotě 4/ po odhadu za další firmy autoprůmyslu dosahuje podíl hodnoty

18,63 %; 20,75 %; 21,71 %.

Firmy zapojené do Sdružení AP vykázaly v porovnání roků 2003 a 2002 nárůst exportu o 6,66 %, což představuje téměř 16 miliard Kč. Podíl na celkovém exportu ČR stejně tak jako u tržeb z průmyslové činnosti mírně klesl (vlivem vyššího růstu celkového exportu ČR - viz diagram č. 1.2.2.). Za celou ČR došlo v porovnání roků 2003/2002 ke zvýšení exportu o více než 9 % (z 1 254 860 mil. Kč v roce 2002 na 1 371 810 mil. Kč v roce 2003). --------------------------------------------------3/

4/

Export dalších 32 firem (mimo Sdružení AP) činil v r. 2003 celkem 29 149 mil. Kč (oproti roku 2002 nárůst o 10,93 %). Celkově vykázaný objem vývozu českých automobilových firem tak dosáhl 258 300,7 mil. Kč. Při zahrnutí této hodnoty dosahuje podíl domácího automobilového průmyslu na exportu ČR hodnoty 20,75 % (viz diagram č. 1.2.2a). Lze opět odhadnout, že skutečný podíl bude o cca 1 % ještě vyšší - na hodnotě 21,7 % (viz diagram 1.2.2.b).

Soubor: APCR2003

14


mil. Kč

Podíl firem zapojených do Sdružení AP na celkovém exportu ČR

1 600 000 1 400 000

1 269 634

1 000 000

200 000

40% 35%

908 756

834 227

30%

709 261 601 680

600 000 400 000

45%

1 254 860

1 121 099

1 200 000

800 000

50%

1 371 810

13,41%

14,61%

16,99%

19,09%

17,29%

17,50%

193 871,7

222 127,7

20%

8,97% 53 952,0

95 093,2

121 863,0

154 353,4

25%

18,63%

255 523,7

239 560,0

15% 10% 5%

0

0% 1996 1997 1998 export ČR celkem

1999 2000 2001 z toho firmy Sdružení AP

2002 2003 podíl Sdružení AP

Export za Českou republiku celkem - údaj za rok 2002 korigován, za rok 2003 předběžný údaj ČSÚ. Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR", ČSÚ 2004

Nárůst exportu ČR (2003/2002) celkem o: 116 950,0 mil. Kč, to je o Nárůst u firem Sdružení AP o: 15 963,7 mil. Kč, to je o

9,32% 6,66%

Diagram č. 1.2.2

mil. Kč

Podíl firem automobilového průmyslu ČR */ na celkovém exportu ČR 1 600 000 1 400 000

1 269 634

1 000 000

200 000

40%

834 227 601 680 14,08%

35%

908 756

709 261

600 000 400 000

45%

1 254 860

1 121 099

1 200 000

800 000

50%

1 371 810

15,63%

18,34%

30% 18,85%

19,24%

20,75%

25% 20%

9,42%

56 649,6

21,06%

99 847,9

130 393,4

166 701,7

1997

1998

1999

211 320,2

244 340,5

264 254,0

284 672,7

15% 10% 5%

0

0% 1996

export ČR celkem

2000

firm y autoprůmyslu ČR

2001

2002

2003

podíl firem autoprům yslu ČR

*/ Souhrn za firmy Sdružení AP a další firmy automobilového průmyslu ČR, které poskytly údaje **/. **/ Údaje za roky 1996 až 2001 odhad, za roky 2002 a 2003 z předaných údajů od 32 firem: rok 2002 24 693,9

rok 2003 29 149,0 mil. Kč

Nárůst exportu ČR (2003/2002) celkem o: 116 950,0 mil. Kč, to je o Nárůst u firem automobilového průmyslu ČR o: 20 418,7 mil. Kč, to je o Podíl automobilového průmyslu ČR na nárůstu exportu v roce 2003: Další firm y s automobilovou výrobou (výpočt. odhad exportu za r. 2003):

13 117,0 mil. Kč, podíl =

"Automobilový export" ČR, r. 2003 celkem: 297 789,7 mil. Kč

to je podíl

9,32% 7,73% 17,46% 0,96%

21,71%

Diagram č. 1.2.2a

Soubor: APCR2003

15


dalších 32 firem (mimo Sdružení AP) 2,1%

Podíly na exportu ČR

ostatní automobilové firmy (odhad) 1,0%

(stav k 31.12.2003)

export ČR ostatní 78,3%

firmy Sdružení AP: 18,6%

100% =

1 371 810,00 mil. Kč

Diagram č. 1.2.2b

Podíl exportně nejúspěšnější české firmy ŠKODA AUTO v roce 2003 dosáhl hodnoty 8,40 % celkového vývozu ČR. Podíl firmy ŠKODA AUTO na exportu vykázaném za všechny firmy zapojené do Sdružení AP činil 45,09 % (v roce 2002 to bylo 50,48 %). Celkový vývoz firem domácího automobilového průmyslu opět meziročně vzrostl a to o více než 20 miliard Kč (o 7,73 %). Tento nárůst představuje 17,46 % absolutního zvýšení exportu ČR dosaženého za rok 2003. 1.2.3 Vliv na bilanci zahraničního obchodu ČR Firmy automobilového průmyslu mají výrazný a jednoznačně pozitivní vliv na zahraničně obchodní bilanci ČR. Za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP je dlouhodobě vykazováno kladné saldo zahraničního obchodu. Za rok 2003 bylo dosaženo kladného salda ve výši přes 84 miliard Kč. Vývoj tohoto ukazatele za uplynulých 8 let (od roku 1996 do roku 2003) je uveden v diagramu č. 1.2.3. Na straně dovozů do ČR jsou přitom zahrnuty nejen veškeré dovozy pro výrobní potřebu firem Sdružení AP a dovozy investičního charakteru realizované firmami Sdružení AP, ale i dovozy všech (nových i ojetých) motorových a přípojných vozidel do ČR (tedy jakoby za celý „autoobor“, i když dovozy vozidel jsou čistě obchodní záležitostí). Druhou stranu bilance pak tvoří vykázaný export všech firem Sdružení AP (jeho výše viz diagram č. 1.2.2.). ---------------------------------------------------

Údaje o dovozech pro výrobní spotřebu a dovozech investic poskytla z dalších 32 firem mimo Sdružení AP pouze polovina (16 firem). Těchto 16 firem však vytvořilo v obchodní bilanci rovněž kladné saldo a to ve výši 4 873,3 mil. Kč. Obchodní bilance firem automobilového průmyslu pak za celý „autoobor v ČR“ představuje kladné saldo ve výši téměř 90 miliard Kč.

Soubor: APCR2003

16


mil. Kč

Souhrnné saldo zahraničně obchodní bilance vytvořené firmami Sdružení AP (včetně dovozů všech vozidel do ČR)

100 000 90 000 80 000 70 000

74 935,9

80 157,1 80 402,7

84 006,0

60 000 50 000 40 000

45 031,6

30 000

35 521,0

20 000 10 000

3 570,0 18 949,0

0

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 1.2.3.

Pokud „očistíme“ dosaženou obchodní bilanci o dovozy vozidel (ty na rozdíl od dovozů pro výrobní spotřebu a dovozů investic mají na obchodní bilanci jednoznačně pouze negativní vliv a de facto nesouvisí s automobilovou výrobou), vychází čisté saldo obchodní bilance vypočtené pouze za firmy Sdružení AP trvale rostoucí a vysoce kladné hodnoty – přibližuje se částce 150 miliard Kč (viz diagram 1.2.4.).

mil. Kč

Čisté saldo zahraničně obchodní bilance vytvořené firmami Sdružení AP (nezahrnuje dovozy vozidel do ČR)

160 000 140 000

131 873,5

120 000

80 000

85 054,7

60 000

20 000

149 398,1

119 375,7

100 000

40 000

140 226,9

61 932,0

71 071,0

40 048,7

0

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 1.2.4. --------------------------------------------------

Při zahrnutí výsledků obchodní bilance dalších, zde jen 16 firem mimo Sdružení AP, které poskytly potřebné údaje, přesahuje „čistá“ obchodní bilance firem českého autoprůmyslu „celkem“ hodnotu 154 miliard Kč.

Soubor: APCR2003

17


V roce 2003 došlo v porovnání s rokem 2002 ke zvýšení dovozů do „autooboru ČR“ celkem o 7,77 %. Nedošlo však k tak výrazné změně jejich struktury, jako tomu bylo při porovnání let 2002/2001 (viz diagramy č. 1.2.5., 1.2.6a a 1.2.6b). Struktura "dovozů do automobilového průmyslu ČR" v r. 2003 dovozy všech vozidel do ČR 38,13%

dovozy pro výrobní potřebu firem Sdružení AP 58,73%

dovozy investic firmami Sdružení AP 3,15% 100% = 171 517,67 mil.Kč

Diagram č. 1.2.5 Struktura "dovozů do automobilového průmyslu ČR" v r. 2002 dovozy všech vozidel do ČR 37,59%



Diagram č. 1.2.6a

Struktura "dovozů do automobilového průmyslu ČR" v r. 2001 dovozy všech vozidel do ČR 36,43%



Diagram č. 1.2.6b

Soubor: APCR2003

18


V meziročním porovnání 2003 / 2002 vzrostl dovoz pro výrobní potřebu firem (za rok 2003 celkem 100 724,60 mil. Kč oproti 95 801,98 mil. Kč v roce 2002) i dovozy investičního charakteru (rok 2003 celkem 5 401,00 mil. Kč oproti 3 531,17 mil. Kč v roce 2002). Růst zaznamenal i dovoz vozidel (za rok 2003 v celních hodnotách celkem 65 392,07 mil. Kč oproti 59 824,22 mil. Kč v roce 2002). Souhrnný přehled je uveden v tabulce č. 1.2.1. Tabulka č. 1.2.1. index 2003 /2002 index 2002 /2001

Dovozy všech vozidel do ČR Dovozy investic */ Dovozy pro výrobní potřebu */ CELKEM:

9,31% 52,95% 5,14% 7,77%

15,68% -77,30% 28,25% 12,11%

*/ Jen za firmy Sdružení AP

1.2.4 Porovnání dalších ukazatelů K předchozím uvedeným výsledkům je třeba podotknout, že s ohledem na relativně vysoké absolutní hodnoty růstu jednotlivých ukazatelů v předchozích letech již logicky nemůže docházet k tak výrazným procentním nárůstům v ekonomických kategoriích jako jsou např. tržby z vlastní výroby, přidaná hodnota, export apod. Do popředí vystupují požadavky na udržení určitých relací mezi těmito kategoriemi a vlastními náklady, včetně mzdových. Dosavadní vývoj relace mezi růstem výroby, růstem přidané hodnoty a platovými nárůsty v souhrnu za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP je uveden v diagramu č. 1.2.7.

5%

24,44%

9,19%

5,56%

0% 1995

1996

1997

nárůst tržeb

1998

1999

2000

růst přidané hodnoty

2001

4,75% 2002

16,15%

9,08%

13,93%

11,69%

8,00%

25% 20% 15%

2,40%

11,11%

7,10%

10%

16,05%

30%

12,33%

15%

17,41%

19,72% 17,27%

11,14%

16,98%

20%

35%

mzdový růst

40,58%

25%

45% 40%

19,71%

30%

28,85%

35%

29,37%

nárůst objemu produkce a přidané hodnoty

40%

41,03%

45%

Porovnání meziročních nárůstů výroby, přidané hodnoty a mezd v rámci firem Sdružení automobilového průmyslu

10%

6,69% 5% 0%

2003

růst průměrné mzdy

Diagram č. 1.2.7.

Z diagramu č. 1.2.7. vyplývá, že poměr mezi růstem mezd na jedné straně a růstem přidané hodnoty a růstem tržeb na straně druhé byl ve znázorněném časovém období relativně dobře nastaven a dochází k jeho postupné optimalizaci ve vazbě na vývoj ostatních ekonomických parametrů. Významný je v porovnání let 2003 / 2002 růst přidané hodnoty v relaci s růstem mezd.

Soubor: APCR2003

19


Průměrná mzda ve firmách zapojených do Sdružení AP v roce 2003 dosáhla 18 627 Kč, což je o 6,69 % více než v roce 2002 (v přepočtu na stejnou strukturu členské základny). Je to o 10,11 % více, než činil zveřejněný celorepublikový průměr za rok 2003 (16 917 Kč). Objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) na jednoho pracovníka se u firem Sdružení AP v roce 2003 rovnal 3 383 433 Kč (nárůst oproti roku 2002 o 2,35 %) a přidaná hodnota na pracovníka dosáhla 726 067 Kč (oproti roku 2002 nárůst o 16,10 %). Počet pracovníků v automobilovém průmyslu ČR je trvale stabilní, resp. oscilující kolem hranice 99 000 zaměstnanců (k 31.12.2003 to v rámci firem Sdružení AP bylo 98 536 osob). ---------------------------------------------------

Průměrná mzda u dalších 32 automobilových firem (nezapojených do Sdružení AP) v roce 2003 činila 17 577 Kč, oproti roku 2002 byl zde zaznamenán nárůst o 3,75 %. V těchto firmách bylo k 31.12.2003 zaměstnáno 15 127 osob, oproti roku 2002 zde došlo k nárůstu počtu zaměstnanců o 6,40 %. U dalších poměrových ukazatelů bylo u těchto 32 firem dosaženo v průměru obdobných (avšak nižších) výsledků jako u firem Sdružení AP – objem produkce činil 2 903 102 Kč na pracovníka a přidaná hodnota 596 676 Kč na pracovníka.

1.2.5 Základní vlastnická struktura V automobilovém průmyslu ČR došlo již před několika lety k jasnému vyhranění vlastnických vztahů. Strukturu v konci roku 2003 zachycuje diagram č. 1.2.8.

FNM 0,05%

Podíly vlastníků firem Sdružení AP na hodnotě základního jmění

DIK 0,65%

Investiční fondy a společnosti 0,44%

Zahraniční partner 74,29%

Ostatní vlastníci 24,56%

100% =

49 579,08 mil.Kč

Diagram č. 1.2.8.

Po porovnání této struktury s koncem roku 2002 lze konstatovat, že podíl vlastněný zahraničním partnerem stoupl z 67,5 % na více než 74 % a podíl vlastníků z druhé rozhodující skupiny klesl z 28,7 % pod 25 %. Celková hodnota základního jmění se přitom zásadně nezměnila (v roce 2002 to bylo 49 991, 98 mil. Kč). Podrobnější údaje (vývoj, počty firem, podíly jednotlivých zemí a další) jsou pak včetně příslušných komentářů uvedeny v kapitole 2.5 tohoto materiálu. Zpracoval: Ing.Šípek

Soubor: APCR2003

20


1.3 Postavení firem autoprůmyslu v anketách a soutěžích V nejrůznějších anketách a soutěžích pořádaných v České republice, které vyhlašují nezávislé organizace, se členské firmy Sdružení AP pravidelně umísťují na předních místech. Nejinak tomu bylo i v roce 2003.

„Exportér roku“ - Hospodářská komora ČR a sdružení Střední podnikatelský stav zorganizovaly již 9. ročník této soutěže, v níž se opět potvrdila významná role automobilového průmyslu v ekonomice České republiky. Dlouhodobě nejúspěšnějším exportérem je jednoznačně firma ŠKODA AUTO, která obsadila první místo ve dvou kategoriích („absolutní objem exportu za období 1993 až 2002“ a „objem exportu za rok 2002“). V kategorii „nárůst exportu 1993 – 2002“ pak získala 7. místo. Rostoucí význam a podíl dodavatelského sektoru automobilového průmyslu na exportu podtrhují výsledky dalších firem. V kategoriích měřených nárůstem exportu dodavatelé autoprůmyslu jasně dominovali a obsadili většinu míst v první desítce. Například v kategorii „nárůst exportu mezi roky 2002 a 2001“ firmy automobilového průmyslu obsadily 2. až 5. místo v pořadí KIEKERT-CS, DURA AUTOMOTIVE, FEDERAL MOGUL FRICTION PRODUCTS a KAROSA. V této kategorii v první třicítce ještě figurovaly firmy BRANO GROUP, HELLA AUTOTECHNIK, LUCAS VARITY, BARUM CONTINENTAL, BOSCH DIESEL, MITAS, GUMOTEX, R.BOSCH, AGC AUTOMOTIVE CZECH (dříve SPLINTEX), HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a AUTOPAL. V kategorii „nárůst exportu za období 1993 – 2002“ patřilo první místo firmě SIEMENS s.r.o. (část jejích aktivit směřuje též do automobilového průmyslu). Dalších 6 míst (2. až 7.) v této kategorii rovněž obsadily firmy autoprůmyslu ČR v pořadí AGC AUTOMOTIVE CZECH, MITAS, AUTOPAL, BRANO GROUP, BARUM CONTINENTAL a ŠKODA AUTO a mezi hodnocenými 31 nalezneme ještě firmy KAROSA, ČZ Strakonice a GUMOTEX. „Absolutní objem exportu za rok 2002“ - rovněž v této kategorii se v první padesátce vývozců mimo ŠKODA AUTO (1. místo) umístila řada dalších firem automobilového průmyslu - BARUM CONTINENTAL (2. místo), BOSCH DIESEL (6. místo) a na dalších pak AUTOPAL, R.BOSCH, LUCAS VARITY, KAROSA, DURA AUTOMOTIVE CZ, TATRA, MITAS, AGC AUTOMOTIVE CZECH, BRANO GROUP, HELLA AUTOTECHNIK, FEDERAL MOGUL FRICTION PRODUCTS, HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, F.X.MEILER, GUMOTEX, KNORR-BREMSE a ČZ STRAKONICE. I v souhrnné kategorii „absolutní objem exportu za období 1993 - 2002“ se mezi 50 hodnocenými firmami mimo jasně první ŠKODA AUTO objevuje mnoho firem autoprůmyslu - BARUM CONTINENTAL, BOSCH DIESEL, AUTOPAL, R.BOSCH, TATRA, KAROSA, LUCAS VARITY, AGC AUTOMOTIVE CZECH, MITAS, DURA AUTOMOTIVE CZ, TRW CARR, GUMOTEX, BRANO GROUP, ČZ STRAKONICE a KNORR-BREMSE. Podruhé byla vyhlášena kategorie „střední exportéři“, nárůst exportu mezi roky 2002 a 2001“, v níž se firma BRISK Tábor umístila na 4. místě. Vypovídací schopnost této i některých dalších soutěží je ovšem omezena, protože se vyhodnocují na základě přihlášek jednotlivých firem. Z tohoto důvodu ve výsledkových listinách nejsou uvedeni další významní vývozci z řad firem automobilového průmyslu, jejichž exportní výsledky za rok 2002 byly dle námi zpracovaných údajů rovněž vysoké (např. CONTINENTAL TEVES CR, VALEO AUTOKLIMATIZACE, VDO ČR, PEGUFORM BOHEMIA a TRW AUTOELEKTRONIKA). Při započtení jejich hodnot exportu by byly výsledky pro český automobilový průmysl ještě příznivější. Soubor: APCR2003

21


„Českých 100 nejlepších firem“ – vítězem ankety se stala ŠKODA AUTO a mezi stovkou nejlepších se uplatnily i členské firmy Sdružení AP BRISK TÁBOR a FEZKO. „Czech Top 100“ – rovněž v tomto žebříčku, ve kterém se hodnotí výše tržeb za uplynulý rok, zvítězila ŠKODA AUTO.

„Subdodavatel roku 2003“ – toto ocenění je udělováno agenturou CzechInvest pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. I zde se na stupních vítězů uplatnily členské firmy Sdružení AP. V kategorii „Nejlepší společnost z twinningového Programu rozvoje českých dodavatelů“ se na 2. pozici umístila společnost ADACO a v kategorii „Společnost s největším růstem v rámci twinningového Programu rozvoje českých dodavatelů“ obsadila společnost GALVIA druhé místo. Důkazem toho, jaký důraz kladou členské společnosti Sdružení AP na interní komunikaci v rámci firmy, je ocenění „Zlatý středník 2003“, které získal firemní časopis ŠKODA MOBIL společnosti ŠKODA AUTO. Škoda Mobil získal toto ocenění již podruhé za sebou, tentokrát v obrovské konkurenci 142 firemních periodik od českého PR klubu. Významných ocenění také dosáhli i samotní manažeři členských firem Sdružení AP.

„Dale Carnegie Leadership Award“ byla poprvé udělena osobě v České republice. Jedná se o cenu společnosti Dale Carnegie&Associates Inc., New York. Uděluje se nejvyšším představitelům firem, které kladou důraz na rozvoj lidských zdrojů. Toto prestižní a mezinárodně vysoce hodnocené ocenění získal ING. LADISLAV GLOGAR, předseda Rady jednatelů společnosti AUTOPAL.

„Podnikatel roku“ je mezinárodní soutěž nejlepších podnikatelů, kterou od roku 1986 pořádá známá poradenská společnost Ernst & Young. Ve čtvrtém ročníku českého kola se mezi pět finalistů prosadil i generální ředitel a předseda představenstva firmy BRISK TÁBOR ING. MOJMÍR ČAPKA. Mezi pěti nejlepšími byl i další představitel výrobce automobilového příslušenství, MIROSLAV ČERMÁK, vedoucí výrobního družstva SNĚŽKA NÁCHOD. „Manažer roku 2003“ – nejlepším „Manažerem odvětví výroby nekovových výrobků“ se stal ING. LIBOR HANZLÍK, generální ředitel a jednatel SAINT-GOBAIN SEKURIT. V celkovém pořadí mezi stovkou hodnocených manažerů zaujal výbornou osmou příčku.

„Národní cena za jakost“ – jako nejvyšší ocenění za management kvality obdržely Národní cenu za jakost firmy Continental Teves Czech Republic a Barum Continental – divize výroby forem. Zpracoval: Ing.Kyncl + Ing.Šípek

1.4 Soutěž „PODNIK ROKU 2003“ v českém automobilovém průmyslu Již šestým ročníkem pokračuje soutěž firem Sdružení AP s názvem „Podnik roku“. Kritéria soutěže zůstávají, s ohledem na porovnatelnost jejich výsledků, stejná s předchozími ročníky. Lze podle nich objektivně vyhodnotit úspěšné firmy Sdružení AP. Prvních pět firem, bez určení pořadí, bude odměněno pamětními cenami a vyhodnocení soutěže se uskuteční při zasedání Rady ředitelů Sdružení AP.

Soubor: APCR2003

22


Údaje, ze kterých bylo čerpáno pro zpracování jednotlivých kritérií, byly obsahem „Databázového listu“ Sdružení AP pro rok 2003 a do soutěže se tak automaticky zapojila každá firma, která sekretariátu Sdružení AP tento vyplněný „Databázový list“ zaslala. Na hodnotící kritéria byly firmy upozorněny přímo v „Databázových listech“. Zpracování a vyhodnocení podkladů jednotlivých firem zabezpečoval sekretariát Sdružení AP. Představenstvo vzalo na vědomí výsledky soutěže s tím, že při jejich vyhodnocení nebyly shledány žádné nedostatky. Z hlediska vlastního zpracování výsledků 6. ročníku soutěže je třeba uvést, resp. připomenout: hodnotící kritéria pro soutěž byla tato: - absolutní hodnota (objem) exportu v roce 2003 (mil. Kč) - přidaná hodnota na pracovníka v roce 2003 (mil. Kč/pracovník) - nárůst celkových tržeb z vlastní výroby (index 2003/2002) všechna kritéria měla stejnou váhu, celkové pořadí bylo stanoveno na základě součtu umístění v jednotlivých „kategoriích“ do soutěže bylo zařazeno 141 firem zapojených do činnosti Sdružení AP, které předaly vyplněné „Databázové listy“. K jednotlivým soutěžním kritériím je možné uvést: Absolutní objem exportu Jednotlivé ročníky soutěže ukázaly, že se v rámci firem Sdružení AP vytvořila silná skupina exportérů, kteří se pravidelně umísťují na předních místech tohoto žebříčku. Potvrdily to i údaje letošního ročníku, kdy se tyto firmy umístily prakticky ve stejném pořadí jako v roce 2002. ŠKODA AUTO (1. místo, podíl na exportu všech firem Sdružení AP dosáhl 45,09 %) „obhájila“ tuto pozici v rámci Sdružení automobilového průmyslu i když nedosáhla loňského podílu, který přesahoval hodnotu 50 %. Firma ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. (2. místo, podíl na exportu firem Sdružení AP 8,49 %) zastřešuje podniky výrobců příslušenství koncernu ROBERT BOSCH v ČR. Na dalších místech se v hodnocení dle tohoto kritéria umístily firmy v pořadí BARUM CONTINENTAL, CONTINENTAL TEVES CZ, AUTOPAL a VALEO AUTOKLIMATIZACE. Přidaná hodnota na pracovníka Je důležitým hodnotícím kritériem, které charakterizuje určitým způsobem produktivitu práce ve firmě. Průměrná hodnota v rámci firem Sdružení AP v roce 2003 byla 726 067 Kč na jednoho pracovníka. Rozdíly hodnot v jednotlivých firmách vyplývají zejména z charakteru jejich činnosti. Firmy se zahraničním partnerem se ve většině případů umísťují v přední polovině žebříčku. Údaje se pohybují od 2 740,9 tis. Kč na pracovníka (u firmy Audatex Česká republika – účelová organizace) až po hodnotu, která byla uvedena výrobní firmou ve výši 54,46 tis. Kč na pracovníka. Mezi prvními pěti firmami se umístily, mimo již zmíněnou firmu AUDATEX ČESKÁ REPUBLIKA, firmy LUCAS VARITY, CONTINENTAL TEVES CZ, SATREMA a AIRON TECHNIC. Nárůst tržeb z vlastní výroby Pomocí tohoto údaje lze nejjednodušším způsobem charakterizovat rozvoj firmy. Meziroční změny jsou ovlivněny výchozí základnou předchozího roku. Celkový meziroční index 2003/2002 byl v rámci Sdružení AP +2,40 %, což představuje ve finančním vyjádření nárůst oproti roku 2002 ve výši 7 827,3 mil. Kč. Na prvních pěti Soubor: APCR2003

23


místech se dle tohoto ukazatele umístily firmy v pořadí ALFMEIER CZ, MTX, BEHR CZECH, HEKRA Opava a FLEXIMA . Podle dosažených výsledků v jednotlivých kategoriích soutěže bylo určeno celkové pořadí, přičemž prvních pět firem se stalo

„Podniky roku 2003“ v českém automobilovém průmyslu LUCAS VARITY, s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. BEHR CZECH s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. DURA AUTOMOTIVE CZ, s.r.o. Pro úplnost informace je v tabulce č. 1.4.1. uvedeno pořadí dosažené těmito firmami v hodnocení podle jednotlivých kritérií a dále i firmy s nejlepším výsledkem v jednotlivých kategoriích soutěže. Tabulka č. 1.4.1.

LUCAS VARITY, s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. BEHR CZECH s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. DURA AUTOMOTIVE CZ, s.r.o.

objem exportu (mil. Kč) 6 614 7. 17 645 3. 1 990 15. 21 699 2. 3 708 9.

ŠKODA AUTO 1. místo dle daného kritéria: 115 203 dosažená hodnota ukazatele:

přidaná hodnota/pracovníka (mil. Kč ) 2,24 2. 1,11 17. 0,75 36. 1,17 13. 0,92 26.

nárůst tržeb 2003/2002 1,31 16. 1,22 27. 2,77 3. 1,15 40. 1,23 25.

Audatex Česká republika

Alfmeier CZ

2,74

4,71

bodů celkem

25 47 54 55 60

Nová forma ocenění pro „PODNIK ROKU v českém automobilovém průmyslu“:

Bude předávána od roku 2004 (poprvé tedy za výsledky dosažené v roce 2003). ---------------------------------------------------

Soubor: APCR2003

24


Při použití stejných kritérií a způsobu vyhodnocení pouze pro 32 firem, u kterých byly k dispozici údaje pro vyhodnocení, by na prvních pěti místech z těchto 32 firem figurovaly: Tabulka č. 1.4.1a Nárůst tržeb 2003/2002 pořadí

firma

1. SIEMENS Automobilové systémy s.r.o. 2. 3. 4. 5.

pořadí: dosažený výsledek: LEAR CORPORATION CZECH s.r.o. pořadí: dosažený výsledek: FEHRER BOHEMIA s.r.o. pořadí: dosažený výsledek: EVOBUS BOHEMIA s.r.o. pořadí: dosažený výsledek: JOHNSON CONTROLS Automobilové součástky k.s. pořadí: dosažený výsledek:

9. 14,42% 2. 47,98% 3. 46,76% 5. 36,22% 19. 1,12%

Přidaná Export hodnota v roce na pracovníka 2003 (mil. Kč) (mil. Kč) 5. 2. 0,753 6 651,0 9. 7. 0,561 1 246,0 12. 6. 0,490 1 403,0 6. 12. 0,703 440,0 4. 1. 0,822 8 017,0

Součet jednotlivých umístění

16 18 21 23 24

Do hodnocení zahrnuto celkem 32 firem.

Pokud se shrnou dohromady výsledky firem zapojených do činnosti Sdružení AP a výsledky dalších 32 firem (nezapojených do činnosti Sdružení AP), nedoznala by tabulka č. 1.4.1. na prvních pěti místech v podstatě žádných změn. Firmy uvedené v tabulce č. 1.4.1a by se umísily v druhé až třetí desítce nejlepších. Tabulka č. 1.4.1b. pořadí

1. 2. 3. 4. 5. 14. 15.- 16. 15.- 16. 17. 18.

firma

LUCAS VARITY s.r.o. BARUM CONTINENTAL s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. BEHR CZECH s.r.o. DURA AUTOMOTIVE CZ, s.r.o.

pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí:

……….. LEAR CORPORATION CZECH s.r.o.

FEDERAL MOGUL, a.s. SIEMENS Automobilové systémy s.r.o.

HAYES Lemmerz Autokola a.s.

FEHRER BOHEMIA s.r.o. ……….. 24. EVOBUS BOHEMIA s.r.o. ……….. 30. JOHNSON CONTROLS Automobilové součástky k.s.

Nárůst tržeb 2003/2002 21. 33. 47. 4. 37.

Přidaná hodnota na pracovníka 2. 17. 13. 41. 21.

Export v roce 2003 9. 3. 2. 19. 11.


9. 34. 51. 65. 11.

57. 39. 40. 10. 66.

30. 26. 8. 28. 27.

96 99 99 103 104

17.

42.

61.

120

100.

35.

5.

140

32 53 62 64 69

Do hodnocení zahrnuto celkem 173 firem. Poznámka: Dílčí změny v pořadí na prvních pěti místech („prohození“ firem oproti výsledkům pouze za firmy Sdružení AP) jsou dány změnou pořadí v jednotlivých „disciplinách“ vlivem jiného počtu hodnocených firem. Tím dochází ke změně součtů jednotlivých umístění a výsledného pořadí. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek

1.5 Několik pohledů na globalizaci Do této úvodní části je zařazeno několik článků na téma „globalizace“ zveřejněných v závěru roku 2003 a počátkem roku 2004 na internetových stránkách Hospodářských novin /IHNED. 1.5.1 Česká ekonomika už není česká (7.4.2004, Aleš Michl, Jan Činčura) Žádný ze států středu Evropy se tolik neotevřel nadnárodním firmám Renomovaná agentura A.T.Kearney seřadila státy podle toho, jak jsou jejich ekonomiky propojeny se světem - a Česko v tomto žebříčku stojí nejvýš ze zemí střední a východní Evropy. I německé hospodářství je více uzavřené než české.

Soubor: APCR2003

25


[*] Nejvíce globalizované ekonomiky (1. až 10. místo) Irsko, Singapur, Švýcarsko, Nizozemsko, Finsko, Kanada, Spojené státy, Nový Zéland, Rakousko, Dánsko [*] Česko a jeho sousedé 14. Česko, 18. Německo, 21. Slovensko, 31. Polsko [*] Nejméně globalizované 60. Egypt, 61. Indie, 62. Írán

************************************ Globalizace nemá jenom oběti - na své si například přišla drtivá většina zákazníků právě v supermarketech, jejichž hustá síť udržela a drží ceny potravin relativně nízko. A nešlo jen o ceny. Málokdo z domácích řetězců zvládl globálním velikánům konkurovat například v komfortu nakupování. Bývalí zaměstnanci i vlastníci malé firmy Knedlik to vědí velmi dobře. Kvůli globalizaci přišli o své obchody a podnik skončil v konkursu. Původně devět prodejen potravin na Mladoboleslavsku a v Praze postupně zavírali - jednu za druhou. "Nebyli jsme vůbec schopni supermarketům cenově konkurovat. A cena byla pro lidi rozhodující," zavzpomínal včera bývalý jednatel Knedliku Tomáš Hrbek. Firma Knedlik měla u některých prodejen i nedostatek parkovacích míst. "Dnes už mnozí na nákupy nechodí pěšky. Jezdí pouze autem," přiznal Hrbek. Podnik ACER vyrábějící součásti rozvodných energetických sítí teď prožívá podobné obavy o existenci. Jeho velkého zákazníka, Jihomoravskou energetiku, totiž ovládl německý koncern E.ON. "Před nedávnem jsme o tohoto klienta přišli. Jeho manažeři dali přednost firmám se širokým sortimentem typu Siemens či ABB," říká manažer obchodu Oto Stefan z ACER. Soubor: APCR2003

26


Obdobných příkladů jsou stovky. Globalizace nutí podniky měnit strategii, čím dál tím nevyhnutelnější jsou i v Česku fúze. O silném partnerovi z Evropské unie, který by přinesl firmě kapitál a zlepšil její konkurenceschopnost, přemýšlí ostatně i ACER. Loni vzrostl počet fúzí a akvizic téměř, v porovnání s předchozím rokem, o pětinu. Poradenská firma PricewaterhouseCoopers ve své studii uvádí, že jich napočítala celkem stotřiašedesát. A jaké jsou důvody, že právě Česko "podlehlo" globalizaci? Je jich více: poloha státu, budoucí vstup do Evropské unie, turistický boom lákající nadnárodní koncerny, nejvyšší příliv zahraničních investic na obyvatele v této části Evropy, obchodní vazby na Německo. Už filosof a ekonom David Hume psal v osmnáctém století o tom, jak podnikatelé směřují investice za hranice tam, kde dostanou vyšší výnos, upozorňuje ekonom a šéf Centra pro ekonomiku a politiku Petr Mach. "Tak, jak se snižují dopravní náklady, objevují se i nové příležitosti. Lze tedy očekávat, že proces hledání podnikatelských příležitostí za hranicemi bude pokračovat," podotýká. Je tedy pokračování globalizace pro Česko přínosem? Nadnárodní koncerny prodávají zboží levněji, práci díky nim našlo v zemi statisíce lidí. Na druhou stranu zmizely z okolí supermarketů krámky malých živnostníků. Středním firmám zase berou zakázky právě velké nadnárodní korporace. Zároveň platí, že nedaří-li se evropské ekonomice, české hospodářství to těžce nese. Vyjádřeno čísly, zhruba čtyřicet procent českého exportu míří do Německa. Tak výrazně závislých na jedné zemi je v Evropě jen málo států. Zpomalí-li růst německého hrubého domácího produktu o procentní bod, zbrzdí to vzestup ekonomiky Česka až o půl procentního bodu, vyplývá z analýzy České národní banky. Samozřejmě to obdobně platí i v případě zrychlení německého růstu. Modernizace strojů, krachy firem a know-how Důsledkem globalizace v Česku je to, že pro všechny firmy, které chtějí na trhu uspět, je nutností řídit se následujícími pravidly: Pracovat s nejmodernější technikou, maximálně využívat vzdělanosti a know-how svých zaměstnanců nebo nabídnout jedinečný produkt. Jenomže například hned první pravidlo v zemi neplatí. "Pro Česko je obecně známá zastaralost strojního vybavení. V některých případech je to až alarmující. Malá modernizace snižuje konkurenceschopnost podniků se světem a může vést i ke krachům," řekl HN exprezident Svazu výrobců a dodavatelů strojírenské techniky a zároveň ředitel firmy Cetos Milan Potenec. Ve většině podniků se podle Potence vyrábí na zastaralém strojním parku, který sice je ve velmi dobrém stavu, často ale po generálkách či částečných modernizacích. Jeho produktivita tak je o mnoho menší, než by byla u zcela nových strojů. To se týká zejména menších a středních podniků s obratem v řádech stovek miliónů korun. "Tyto české firmy se jen obtížně dostávají k větším zakázkám. Rozebírají si je totiž mezi sebou silné nadnárodní společnosti," tvrdí Potenec. Co se týče druhého doporučení - mít dostatek kvalitně vzdělaných zaměstnanců, ani tady se země příliš nemůže pyšnit. Podle poslední studie Eurostatu má Česko spolu se Slovenskem v porovnání s nováčky z Evropské unie nejnižší podíl lidí v produktivním věku s univerzitním vzděláním. V Česku má vysokou školu necelých dvanáct procent lidí, v Evropské unii je to pětina a třeba v Estonsku třicet procent. Zdroj: A. T. Kearney, Foreign Policy

1.5.2 Globalizaci pohání hlavně obchod (7.4.2004, Petr Němec) Asie a Spojené státy jsou hlavním motorem obnoveného růstu světové výměny zboží Výroční zpráva Světové obchodní organizace konstatuje oživení globální výměny zboží. Už loni vzrostl obchod se zbožím a službami o 4,5 procenta a prognózy říkají, že letos by mohl být nárůst ještě vyšší - až 7,5 procenta. "Pokud pochopíme světovou výměnu zboží jako jeden z hlavních ukazatelů globalizace hospodářství, dokazuje to, že prorůstání národních ekonomik do světového celku nezastaví ani terorismus, ani výkyvy hospodářských cyklů," shrnul vývoj německý ekonom Jürgen Osterhammel.

Soubor: APCR2003

27


Důležité je, že utváření globálního trhu nevychází z rozhodnutí vlád, ale firem, které se snaží snižovat výrobní náklady a přenášejí výrobu do nejvýhodnějších lokalit. Ovšem doby, kdy bývalý viceprezident Spojených států Al Gore na Světovém ekonomickém fóru v Davosu označil globalizaci za "vlnu, která zvedne všechny čluny najednou a stejně", jsou pryč. Viceprezident tím mínil to, že globalizace pomůže i těm nejchudším státům k většímu blahobytu a k zapojení se do světové ekonomiky. Skutečnost je jiná. Už při pohledu na přírůstky světového obchodu je zřejmé, že z globalizace světového hospodářství zatím nejvíce těží státy východní Asie, na prvním místě Čína. Díky přílivu zahraničního kapitálu, se kterým přišly i vyspělé technologie, se v uplynulých pětadvaceti letech vypracovala z pozice rozvojové země na stát, který chce do konce desetiletí získat postavení čtvrté nejvýkonnější ekonomiky ve světovém měřítku. Ovšem měřeno příjmem na hlavu, patří stále mezi chudé země. Protikladem je vývoj v subsaharské Africe. "Tato část světa je globalizací prakticky nedotčená a z prorůstání ekonomik nemá nic," napsal Christoph Rabe v listu Handelsblatt.

Oba protikladné příklady ukazují, že pojem globalizace nejde spojovat jen s výkony hospodářství, ale například také se vzdělaností, pronikáním informačních technologií, stabilním politickým a podnikatelským prostředím a podobně. "Zahraniční investoři nepůjdou do zemí s vysokým podílem analfabetů nebo států zmítaných krizí," dovozuje Rabe. I proto jsou pokusy o pozvednutí nejchudších zemí, opírající se jen o odpouštění dluhů a poskytování rozvojové pomoci na projekty spojené s hospodářstvím, odsouzeny k neúspěchu. "Globalizace je komplexní fenomén," tvrdí i Osterhammel. Mezinárodní organizace práce (ILO) patří ke kritikům procesu globalizace. Ve studii zveřejněné v únoru upozorňuje na to, že prorůstání hospodářství a v podstatě už nekontrolovatelné celosvětové aktivity nadnárodních koncernů vedly v mnoha částech světa spíše k prohloubení chudoby než k růstu blahobytu. Ovšem k největším investorům patří právě nadnárodní společnosti. Zároveň, až na výjimky, nejvíce přispívají k rozvoji vzdělanosti a dodržují také sociální standardy. Na druhé straně je jisté, že nezadržitelný proces globalizace pomohl nejméně 200 miliónů lidí v Asii z nejhorší bídy, připouští studie ILO. Lepší než pěstovat rýži je práce u Nike. "Díky globalizaci mnoha lidem na světě prudce vzrostla životní úroveň. Lidé na Západě mohou považovat špatně placená místa u firmy Nike za vykořisťování, ale pro řady lidí v rozvojovém světě představuje práce v takové továrně daleko lepší volbu než zůstat na zemědělské usedlosti a pěstovat rýži," tvrdí profesor ekonomie na kolumbijské univerzitě Joseph E. Stiglitz.

Soubor: APCR2003

28


1.5.3 Pod diktátem trhů a globalizace (10.2.2004, Jan Macháček) Vývoj daní nám bude ve stále větší míře diktován z vnějšku. Bez ohledu na sliby, proklamace a utopické představy politiků a stran. Záměr vlády pohnout se sazbami daně z přidané hodnoty vzbudil nebývalý rozruch. Veřejná diskuse o daních ale poněkud postrádá dlouhodobější perspektivu. Vývoj daní ve středně velké evropské zemi totiž bude ve stále větší míře diktován z vnějšku. Bez ohledu na sliby, ideologické proklamace a utopické představy politiků. Nejde pouze o Evropskou unii. Důležitější bude nepsaný "diktát" globalizace. Tedy vývoj daňových systémů na trzích, které nám konkurují a se kterými soupeříme o investice i odbytiště. Těžko si například představit, že by si Česká republika udržela v dlouhodobém horizontu výrazně odlišnější systém daní, než má například Polsko, Maďarsko nebo Slovensko. Naším konkurentem budou ale ve stále větší míře i mnohé asijské země. Evropa: jedna sazba DPH Nejvíce s EU souvisí daň z přidané hodnoty. V oblasti DPH směřuje unie k daňové harmonizaci. Otázkou zůstává pouze tempo. Unie směřuje k jedné sazbě DPH bez výjimek. Špidlova vláda sice nepřistoupí k přesunu potravin do základní sazby, protože to ČSSD voličům slíbila, ale příští (nebo třeba přespříští) vláda tak bude muset učinit bez ohledu na eventuální sliby voličům. Otázkou zůstává, jaká bude za pár let základní sazba. Bude to méně než 19 procent, které nyní vláda navrhuje? Možná ano, ale ne o mnoho. Může to být sedmnáct, šestnáct možná patnáct procent. Méně asi ne, a to z několika důvodů. Většina států EU bude bohužel nadále financovat nákladné zaopatřovací státy a inkaso z daně z příjmu bude přitom stále tenčí. Spotřební daň: zdravý život! Spotřební daň na cigarety, alkohol či benzín buď zůstane na stávající úrovni, nebo dále poroste. Rozhodně nelze počítat s jejím poklesem. Politicky korektní tendence Evropy (i Ameriky) ke zdravému životu i nyní pokračují, přestože si je někteří prognostici mylně spojovali s koncem milénia. Spotřební daň ovšem nelze šroubovat do nekonečných, prohibičních výšin. Stát zůstane ve schizofrenní pozici. Chce například omezit spotřebu cigaret (dbá o zdraví populace, chce snížit náklady na léčbu rakoviny), ale nadále si potřebuje z daně zachovat slušné inkaso. Výše spotřební daně je na jednotném evropském trhu limitována sazbou v sousedních státech, jinak bude nevyhnutelně docházet k pašování, kterému stát represí nedokáže čelit. Cosi na způsob spotřební daně bude časem jistě zavedeno i na nezdravé tučné jídlo. Směřuje k tomu jak Evropa, tak opět i USA. Daň z příjmu firem klesne Podíl příjmů z nepřímých daní (spotřební daň, DPH) na celkovém daňovém inkasu se bude zvyšovat nejen proto, že to teoretičtí ekonomové považují za správné, ale opět především proto, že nám to diktuje okolní svět. Schopnost vlád vybírat daň z příjmů totiž všude klesá. Velké korporace se ve stále větší míře registrují v daňových rájích. Vlády a státy se předhánějí v kompetitivním snižování této daně a poskytování pobídek. USA vybírají na této dani necelá dvě procenta hrubého domácího produktu ročně a Německo pouze půl procenta ročně. V horizontu takových deseti let se většina vlád světa v souvislosti s bojem o investory této daně vzdá úplně. Každopádně je jisté, že tzv. korporátní daň bude u nás i nadále klesat, a to daleko razantnějším tempem, než dnes slibuje sociální demokracie. Podobný osud jako daň z příjmu korporací čeká v dohledné době i tzv. odvody z mezd na aktivní politiku zaměstnanosti (tedy bývalou daň z objemu mezd). Tato daň existuje jen někde v Evropě. Lze si představit, že poté, co velké firmy vyhrají boj s daní z příjmu, napřímí intenzívní lobbing proti odvodům z mezd. Pro vlády sice představuje tato daň stabilní zdroj příjmu (navíc málo viditelný), ale pod pohrůžkou odchodu investorů se jí vzdají. Hřiště pro ideology Daň z příjmu fyzických osob se tak stane jediným hřištěm, kde se bude pravděpodobně i nadále odehrávat tradiční zápas mezi levicí a pravicí. Pravice bude tlačit na rovnou daň, levice bude chtít zachovat (zvýšit) progresivitu. Soubor: APCR2003

29


Nicméně: pokud by zvítězil model rovné daně, který existuje na Slovensku či v Rusku, například také v Polsku nebo v Maďarsku, vystupňuje se logicky tlak na její zavedení i u nás. Pravicovým stranám by každopádně pomohlo, kdyby bylo zrušeno měsíční placení záloh na tuto daň a ta byla placena jednou v roce "na dřevo" podobně jako v USA. Teprve hlasování "skrze peněženku" se může stát efektivní zbraní proti ekonomickému populismu a bobtnajícímu státu.

1.5.4 Koncentrace kapitálu graduje i ve střední Evropě (30.12.2003, Jiří Němeček) Nejen v oblasti přímých investic, ale také z hlediska objemu fúzí a akvizic drží Česká republika prvenství ve střední a východní Evropě. Region dokonce převyšuje v dynamice těchto aktivit zbytek Evropy a velké části světa vůbec. Pravidelná analýza KPMG Corporate Finance založená na datech společnosti Dealogic ukazuje, že hodnota uzavřených transakcí v regionu vzrostla z loňských 8,95 miliardy na 9,20 miliardy dolarů v roce letošním. Na prvních třech místech v objemu fúzí a akvizic jsou letos Česká republika s 3,51 miliardami dolarů, Polsko s 1,76 miliardami a Maďarsko s 1,36 miliardami. Podle expertů se před vstupem východoevropských kandidátů do Evropské unie urychluje proces koncentrace, který v západním (ale třeba i japonském) obchodním světě postupuje už léta. "Vytváření nadnárodních společností je jevem nezadržitelným, který představuje zvýšenou horizontální integraci firem," potvrzuje analytik CERGE-EI při Karlově univerzitě Evžen Kočenda. Tato obecně zvaná "globalizace" ale nakonec přináší pro spotřebitele užitečné snižování nákladů a pro majitele zvýšení výnosů. Globalizace je ale trochu zavádějící pojem: zároveň totiž dochází k osamostatňování specializovaných jednotek větších firem do dceřiných společností, často doprovázený emisí jejich akcií na veřejných trzích. "Díky tomuto procesu se nikdy nestane, že by svět ovládl jeden velký monopol, jak předpovídali Marx a Lenin. Příliš velké organizace totiž nejsou efektivně řiditelné," neobává se nadvlády korporací Pavel Kohout z PPF. Podle ekonomů proto nebude ani nutné zřizovat nějaký celosvětový antimonopolní úřad. Měly by se ale posílit pravomoci mezinárodní arbitráže a stanovit jasná pravidla pro takzvané nepřátelské převzetí firem. "Nemám důvěru ve fungování antimonopolních úřadů všeho druhu, protože zkušenosti s nimi nepotvrdily jejich nepostradatelnost," říká Pavel Kohout. U nepřátelského převzetí se ekonomové většinou stavějí vstřícněji k liberálně-americkému než restriktivně-evropskému (německému) modelu. "Je to nepříjemné, ale po takovém převzetí dochází k reorganizaci a lepší ekonomice firmy," uznává Evžen Kočenda. Bez nadměrné ochrany státu se firmy musí více snažit, aby cena jejich akcií nebyla příliš nízko a "žraloci je nemohli převzít," souhlasí Miroslav Brabec z Raiffeisenbank s výhradou problémů při zkreslování účetnictví, které bylo letos odhaleno právě v řadě amerických společností. Ve střední Evropě ale dosud dochází ke spojování společností za souhlasu obou stran. Největším zahraničním obchodem v středoevropském regionu byl nákup východoevropských aktiv společnosti NRG Energy švýcarskou firmou Motor-Columbus AG za 521 miliónu dolarů. Většinu těchto aktiv představuje elektrárna a teplárna ECK Generating v Kladně. Tento obchod byl následován akvizicí 32 procent Slovnaftu maďarskou MOL za 352 miliónů dolarů a nákupem devatenácti procent rumunské RomTelecom SA řeckou společností Hellenic Telecommunications Organization SA-OTE za 274 milióny dolarů.

1.5.5 Menší firmy musí konkurovat nápadem Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory se obává dopadu reformy veřejných financí na živnostníky. Česko se blíží Nizozemsku, Belgii či Rakousku, kde menší firmy fungují jako subdodavatelé velkých. Podbízet se nízkou cenou není jediná cesta.

Soubor: APCR2003

30


Malé a střední podnikání má stabilizující vliv na chod ekonomiky. Takzvaný střední stav dokáže vyplnit prázdná místa na trhu, je solidním zázemím pro pracovní trh a tvoří pojistku v době nejistoty cyklických propadů. "Drobné podnikání funguje jako inkubátor manažerů a dalších kvalitních pracovních sil. Také mnoho služeb, drobných výrob a oprav bývá velkými subjekty objednáváno u menších poskytovatelů," potvrzuje životaschopnost drobných podnikatelů analytička České spořitelny Helena Horská. Český trh není odlišný od ostatních vyspělých ekonomik tím, že by tu byla nějaká specifika pro podnikání malo- nebo velkopodnikatelů, předpokládá David Marek z Patria Finance. Základem pro ekonomickou aktivitu jsou podle něj zejména finanční náklady - pokud jsou vyšší ty fixní, je výhodnější podnikat "ve velkém". Prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek ale vnímá další omezení v legislativě, především se obává zásahů státu v rámci startované reformy veřejných financí: "Bude mít spíš negativní dopad na živnostníky a malé podnikání." Globalizace a vstup do EU přeje spíš větším a ekonomicky silnějším podnikům, shodují se analytici. "Struktura se mění ve prospěch větších podniků, což je dáno tím, že mnohé produkční jednotky vznikají s cílem pokrýt nejen potřeby Česka," objasňuje Pavel Sobíšek z HVB Bank. Budoucnost drobného podnikání spočívá především ve službách regionálního charakteru, nadstandardních zakázkách a specialitách. "Česko se postupně blíží menším zemím typu Nizozemska, Belgie či Rakouska, kde se malé a střední firmy ve zpracovatelském průmyslu uplatňují především jako subdodavatelé velkých firem," potvrzuje Eva Zamrazilová, analytička Komerční banky. Konkurovat je nutné nápadem, dodává. Ani velké firmy se přitom v tuzemsku nedokáží vyhnout dlouhodobému problému české ekonomiky - platební neschopnosti. Přestože se nůžky mezi dobou inkasovaných a poukazovaných plateb pomalu uzavírají, finanční toky a platby v Česku trvají zhruba dva měsíce.

Sestavil: Ing. Šípek

Soubor: APCR2003

31


2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1 Vývoj výroby vozidel Automobilový průmysl je nutno v tomto pohledu pojímat jako celek, tedy jako výrobu osobních automobilů, nákladních vozidel, autobusů, motocyklů, přípojných vozidel, skupin, dílů a příslušenství vozidel. Ze současné pozice tohoto oboru v rámci českého hospodářství jednoznačně vyplývá, že je prosperujícím a proexportním oborem, který má mimořádný význam pro české hospodářství a jeho zahraničně obchodní bilanci. Česká automobilová výroba, již tedy tak jako ve vyspělých zemích, ovlivňuje výrazným způsobem ekonomiku země, podílí se na příchodu zahraničních investorů a snižování nezaměstnanosti. Trend ve výrobě a situace na trhu vozidel pak do jisté míry ukazuje na vývoj hospodářské situace. Od r. 1989 do konce r. 2003 bylo v České republice vyrobeno 5 163 303 ks motorových vozidel. Rok 2003 je ale bohužel již druhý rok, který znamenal v porovnání s rokem předchozím mírný pokles, když bylo vyrobeno 443 902 ks motorových vozidel (viz diagram č. 2.1.1.).

Výroba motorových vozidel v ČR r.1989 až 2003 (osobní automobily, malá užitková vozidla, autobusy, nákladní vozy včetně tahačů, motocykly a mopedy) 500 000 450 000

470 589

459 357 404 656

400 000

454 968

414 778 374 674

343 391

443 902

380 212

350 000 300 000

244 411

250 000

280 173 248 144

230 130

223 267

190 651

200 000 150 000 100 000 50 000 0

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.1.

V uvedeném období se z pohledu počtu vyráběných kusů změnila zásadním způsobem struktura výroby vozidel v ČR, tedy podíly jednotlivých druhů vozidel na celkové produkci. Jestliže ještě v roce 1989 činil podíl výroby osobních automobilů (vyjádřeno počtem kusů) na celkové výrobě vozidel v České republice (včetně výroby přípojných vozidel) jen 43,93 % (viz diagram č. 2.1.2.), pak v roce 2003 dosáhl hodnoty 97,92 % (viz diagram č. 2.1.3.). Stav za 1. čtvrtletí 2004 zachycuje diagram č. 2.1.4. Došlo tedy ke značnému poklesu podílu výroby motocyklů a výroby nákladních vozů. Relativně menší pokles byl zaznamenán u výroby autobusů. Bohužel ve výrobě nákladních vozů a motocyklů se jedná i o značný absolutní pokles (viz dále tabulka č. 2.1.1.), který pokračoval i v roce 2003.

Soubor: APCR2003

32


STRUKTURA VÝROBY VOZIDEL v roce 1989

- přípojná vozidla O3 a O4 2,66%

- motocykly a mopedy 40,15%

- autobusy (M2+M3) 0,77%

- osobní (M1) 43,93% - nákladní N2+N3 - užitková kat. N1 12,25% 0,24%

Diagram č. 2.1.2.

STRUKTURA VÝROBY VOZIDEL v roce 2003


- nákladní N2+N3 0,52%

- užitková kat. N1 0,29%

- m otocykly a m opedy 0,49%


- osobní (M1) 97,92%

Diagram č. 2.1.3.

STRUKTURA VÝROBY VOZIDEL za 1.-3. měsíc 2004


- nákladní N2+N3 0,41%

- užitková kat. N1 0,41%

- m otocykly a m opedy 0,28%


- osobní (M1) 97,99%

Diagram č. 2.1.4.

Dominantní postavení v domácí výrobě vozidel tedy jednoznačně získala výroba osobních automobilů. Důležitý podíl na celkovém objemu produkce firem Sdružení automobilového průmyslu však získala, jak bylo dokumentováno i v úvodu tohoto materiálu, výroba skupin, dílů a příslušenství vozidel.

Soubor: APCR2003

33


Tabulka č. 2.1.1.

Souhrnná výroba vozidel v České republice od roku 1993 rok

osobní

užitková

nákladní

autobusy motocykly přípojná

(M1)

(N1)

(N2, N3)

(M2, M3)

(L)

CELKEM

(O3, O4)

1993

199 602

20 216

8 518

917

18 891

835

248 979

1994

152 509

21 257

5 423

1 012

10 450

765

191 416

1995

193 297

15 497

6 676

944

6 853

620

223 887

1996

240 053

23 537

7 160

1 276

8 147

1 015

281 188

1997

321 077

37 548

8 764

1 092

6 193

1 337

376 011

1998

368 527

35 766

5 434

1 240

3 811

1 989

416 767

1999

348 490

23 057

3 007

1 269

4 389

1 544

381 756

2000

428 224

22 771

3 073

1 424

3 865

1 309

460 666

2001

456 927

4 070

2 718

1 566

5 308

1 635

472 224

2002

441 312

1 195

2 769

1 812

7 880

1 768

456 736

1 685

445 587

436 297

1 308

2 327

1 785

2 185

CELKEM

2003

3 586 315

206 222

55 869

14 337

77 972

14 502 3 955 217

% z celku

90,67%

5,21%

1,41%

0,36%

1,97%

0,37%

100,00%

1.Q. 2004 výhled 2004 */

109 824 432 339

457 1 500

459 3 192

433 1 872

315 5 100

589 1 939

112 077 445 942

*/ Odhad podle výsledků 1. čtvrtletí 2004 a poměru produkce za 1. čtvrtletí k celkovým výsledkům v roce 2003

Ačkoliv byl rok 2003 v automobilovém průmyslu znovu charakterizován růstem řady ekonomických ukazatelů oproti předchozímu roku, souhrnné výsledky výroby vozidel zaznamenaly mírný pokles. V roce 2003 došlo ke snížení výroby všech kategorií vozidel. Nejmarkantněji postihl tento pokles motocykly a nákladní vozidla. Celkový počet vyrobených kusů a souhrnný objem produkce dosažený v r. 2003 ale stále zaručují automobilovému průmyslu České republiky významnou pozici mezi prosperujícími obory národního hospodářství. Trendy výroby a uplatnění produkce (export a domácí prodej) v jednotlivých základních kategoriích vozidel jsou uvedeny v následujících diagramech (č. 2.1.5. až 2.1.10.).

Výroba a prodeje českých výrobců (osobní automobily - kat. M1)

500 000 456 927 441 312 436 297 432 339 450 000 428 224 400 000 368 527 348 490 321 077 350 000 300 000 240 053 250 000 199 602 193 297 200 000 152 509 150 000 100 000 50 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 výhled 2004

export

tuzemský prodej

výroba

Diagram č. 2.1.5.

Soubor: APCR2003

34


Výroba a prodeje českých výrobců (malá užitková vozidla - kat. N1) 40 000

37 548 35 766

35 000 30 000 25 000

23 537

20 216 21 257

20 000

23 057 22 771

15 497

15 000 10 000 4 070

5 000

1 195

1 308

1 500

2002

2003

výhled 2004

0 1993

1994

1995

export

1996

1997

tuzem ský prodej

1998

1999

2000

2001

výroba

Pokles výroby dán ukončením výroby užitkových verzí ŠKODA FELICIA v 1.polovině roku 2001, výroba užitkové verze Fabia Praktik v letech 2002 až 2004 je pouze velmi omezená

Diagram č. 2.1.6.

Výroba a prodeje českých výrobců (nákladní automobily - kat. N2 a N3, včetně tahačů)

12 000 10 000

8 764

8 518

8 000

6 676

7 160

5 423

6 000

5 434

4 000

3 007

3 073

2 718

2 769

1999

2000

2001

2002

2 327

3 192

2 000 0 1993

1994

export

1995

1996

1997

tuzemský prodej

1998

2003

výhled 2004

výroba

Diagram č. 2.1.7.

Výroba a prodeje českých výrobců 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

(autobusy - kat. M2 a M3)

1 276 917

1993

1 012

944

1994

1995

export

1996

tuzemský prodej

1 240

1 269

1998

1999

1 424

1 812

1 785

2002

2003

1 872

1 566

1 092

1997

2000

2001

výhled 2004

výroba


35


Výroba a prodeje českých výrobců (motocykly a mopedy celkem - kat. L)

25 000 20 000

18 891

15 000 10 450 10 000

6 853

8 147

7 880

6 193

5 000

3 811

4 389

1998

1999

5 308

3 865

5 100 2 185

0 1993

1994

export

1995

1996

1997

tuzemský prodej

2000

2001

2002

2003

výhled 2004

výroba

Diagram č. 2.1.9.

Výroba a prodeje českých výrobců (přívěsy a návěsy - kat. O3 a O4)

2500

1 989

2000

1000

1 544

1 337

1500

1 635

1 939

1 768

1 685

2002

2003

1 309

1 015

835

765

1993

1994

620

500 0

export

1995

1996

1997

tuzemský prodej

1998

1999

2000

2001

výhled 2004

výroba

Diagram č. 2.1.10.

Následující diagramy (č. 2.1.11. až 2.1.41.) dokumentují vývoj výroby za období 1993 až 2003 u rozhodujících domácích výrobců ve všech základních kategoriích. V roce 2003 došlo k poklesu výroby u všech kategorií vozidel, kromě kategorie lehkých užitkových vozidel. Zde je ale potřeba vidět, že u dlouhodobě prosperujících kategorií osobních vozidel a autobusů jde v podstatě jen o nevýznamný výkyv s poklesem okolo 1%. V publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 1999 - 2003“ jsou zahrnuty tyto vývojové grafy za všechny výrobce (včetně těch, kde byla výroba ukončena). Údaje o vývoji domácího trhu, prodejích českých výrobců na tomto trhu a údaje o dovozech vozidel jsou shrnuty dále (v kapitole 4).

Soubor: APCR2003

36


13

ŠKODA - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2003 (ks) ŠKODA - Production, Cars, 1993 - 2003 (pcs)

500 000

428 206

450 000

368 508

400 000

321 034

350 000 300 000 250 000 199 396 193 163 200 000 152 329

456 905

441 308 436 279

348 477

239 992

150 000 100 000 50 000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

1 161

1 275

2002

2003

Diagram č. 2.1.11.

17

ŠKODA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2003 (ks) ŠKODA - Production, LCVs, 1993 - 2003 (pcs)

50 000 45 000

36 136 35 007

40 000 35 000 30 000 25 000

23 201

20 216 21 257

20 000

22 692 22 705

15 116

15 000 10 000

3 981

5 000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Diagram č. 2.1.12.

22

AVIA / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2003 (ks)

AVIA / DAEWOO AVIA - Production, CVs, 1993 - 2003 (pcs)

6 000 5 000

5 404 4 540

4 369 3 881

4 000

3 539

3 327

3 000

1 606

2 000

1 174

1 101

968

858

2000

2001

2002

2003

1 000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999


37


23

TATRA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2003 (ks) TATRA - Production, CVs, 1993 - 2003 (pcs)

3 500 3 000

2 966 2 592

2 500

1 837

2 000

1 804 1 473

1 358

1 500

1 686

1 551

1 761 1 439

1 209

1 000 500 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

1 549

1 521

2002

2003

Diagram č. 2.1.14.

27

KAROSA - Výroba, autobusy, 1993 - 2003 (ks) KAROSA - Production, Buses, 1993 - 2003 (pcs)

1 600 1 400

1 167

1 200 1 000

997

892

1 145

1 155

1998

1999

1 253

1 317

975

897

800 600 400 200 0 1993

1994

1995

1996

1997

2000

2001

Diagram č. 2.1.15.

28

SOR Libchavy - Výroba, autobusy, 1993 - 2003 (ks) SOR Libchavy - Production, Buses, 1993 - 2003 (pcs)

250

218

229

193

200 150

115

100

72

68

71

1996

1997

1998

84

31

50

4 0 1993

1994

1995

1999

2000

2001

2002

2003


38


30

JAWA / JAWA Moto - Výroba, motocykly, 1993 - 2003 (ks) JAWA / JAWA Moto - Production, Motorcycles, 1993 - 2003 (pcs)

12 000

9 747

10 000

7 760

8 000 6 000

5 175

4 328 3 089

4 000

3 666 2 799

2 875

3 439

3 720 2 110

2 000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.17.

36

BSS Metaco / METACO BO.BR. - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2003 (ks) BSS Metaco / METACO BO.BR. - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2003 (pcs) 829

900 800

695

700

577

600 500 400 300

250

200

269 182

191

185

226

210 103

100 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.18.

35

PANAV - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2003 (ks) PANAV - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2003 (pcs)

800

745

600 500

490

535

657

654

700

710

724

2001

2002

647

522

523 423

400 300 200 100 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2003

Diagram č. 2.1.19.

Soubor: APCR2003

39


Pro úplnost tohoto materiálu je v následujících diagramech (č. 2.1.20. až 2.1.41.) znázorněn přehled o výrobě dalších českých výrobců vozidel (a to včetně těch, kteří již výrobu ukončili v předchozích letech). OSOBNÍ AUTOMOBILY

14

TATRA - V ýroba , osobní a utom obily, 1993 - 2003 (ks) TATRA - P roduction, Ca rs, 1993 - 2003 (pcs)

120

100 100

73

80 60

48

52

40

23

20

3

1

1998

1999

0 1993

1994

1995

1996

1997

2000

2001

2002

2003

2002

2003

Diagram č. 2.1.20.

15

MTX - Výroba , osobní a utom obily, 1993 - 2003 (ks) MTX - Production, Ca rs, 1993 - 2003 (pcs)

100 80

66

63

60

33

40

14

20

12

3

4

3

1999

2000

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

2001

Diagram č. 2.1.21.

16

KAIPAN - Výroba , osobní a utom obily, 1993 - 2003 (ks) KAIPAN - Production, Ca rs, 1993 - 2003 (pcs)

40

30

19

20

18

11 10

6 3

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.22.

Soubor: APCR2003

40


MALÁ UŽITKOVÁ kat. N1

18

BETA / TATRA, ŠK. ELCAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2003 (ks)

BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR - Production, LCVs, 1993 - 2003 (pcs) 136

140

136

120 100 80

62

60

46

50

40 20 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.23.

19

LUBLIN / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2003 (ks)

LUBLIN / DAEWOO AVIA - Production, LCVs, 1993 - 2003 (pcs)

1 250

1 100

1 000 750

531 500

215

250 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.24.

20

MAGMA / ALFINE - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2003 (ks) MAGMA / ALFINE - Production, LCVs, 1993 - 2003 (pcs)

240

218 212

200 160

121

120

82 80

54

71 43

40

30

33

2002

2003

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Diagram č. 2.1.25.

Soubor: APCR2003

41


21

JLAURETA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2003 (ks) JLAURETA - Production, LCVs, 1993 - 2003 (pcs)

50 40 30

22

23 18

20

10 10

4

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.26. DESTACAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2003 (ks) DESTACAR - Production, LCVs, 1993 - 2003 (pcs) 150 125 100

86 72

75 50

35

25

6

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.27. GAZELA / ROSS - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2003 (ks) GAZELA / ROSS - Production, LCVs, 1993 - 2003 (pcs) 25

20 18

20 15 10 5 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.28.

Soubor: APCR2003

42


NÁKLADNÍ VOZY kat. N2, N3

25

PRAGA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2003 (ks) PRAGA - Production, CVs, 1993 - 2003 (pcs) 92

100 80

73 58

60

54

57 47

40

40

30

23 20 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.29.

24

LIAZ / ŠKODA LIAZ - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2003 (ks) LIAZ / ŠKODA LIAZ - Production, CVs, 1993 - 2003 (pcs)

1 200

1 012 1 000

803 800

675

718 560

600

309

400

138

200

156 19

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2002

2003

Diagram č. 2.1.30.

26

ROSS - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2003 (ks) ROSS - Production, CVs, 1993 - 2003 (pcs)

250

211 200

135

132

150 100

63

50

21

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Diagram č. 2.1.31.

Soubor: APCR2003

43


AUTOBUSY

29

KH motor CENTRUM - Výroba, autobusy, 1993 - 2003 (ks) KH motor CENTRUM - Production, Buses, 1993 - 2003 (pcs)

100 80 60

50 36

40

15

20

25

24

1997

1998

51

45 35

30

7

0 1993

1994

1995

1996

1999

2000

2001

2002

2003

2002

2003

2002

2003

Diagram č. 2.1.32. OASA Čáslav - Výroba, autobusy, 1993 - 2003 (ks) OASA Čáslav - Production, Buses, 1993 - 2003 (pcs)

40

25 20

4 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Diagram č. 2.1.33. ŠKODA Ostrov - Výroba, autobusy, 1993 - 2003 (ks) ŠKODA Ostrov - Production, Buses, 1993 - 2003 (pcs)

40

24 20

6

5

2000

2001

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Diagram č. 2.1.34.

Soubor: APCR2003

44


MOTOCYKLY a MOPEDY

31

DANDY / MOTOUNION - Výroba, motocykly, 1993 - 2003 (ks) DANDY / MOTOUNION - Production, Motorcycles, 1993 - 2003 (pcs) 1 497

1 606

1 500

1 000

746

726

1998

1999

500

0 1993

1994

1995

1996

1997

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.35.

32

PRAGA - Výroba, motocykly, 1993 - 2003 (ks) PRAGA - Production, Motorcycles, 1993 - 2003 (pcs)

200

150

113 92

100

73

64

83 59

50

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.36.

33

STELLA / PENTO - Výroba, mopedy, 1993 - 2003 (ks) STELLA / PENTO - Production, Mopeds, 1993 - 2003 (pcs) 300

300

200

126

111

100

53

60

37

16

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.37.

Soubor: APCR2003

45


34

ČZ Cagiva / ČZ - Výroba, motocykly, 1993 - 2003 (ks) ČZ Cagiva / ČZ - Production, Motorcycles, 1993 - 2003 (pcs) 9 144

9 000

6 122 6 000

3 764

2 984

3 000

1 488

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.38. PŘÍPOJNÁ VOZIDLA

37

KÖGEL / ORLIČAN - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2003 (ks) KÖGEL / ORLIČAN - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2003 (pcs)

600

491

500 400

314

300

227

200

95

48

100

6

44

1995

1996

0 1993

1994

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.39.

38

SCHWARZMÜLLER - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 2000 - 2003 (ks) SCHWARZMÜLLER- Production, Coupled Vehicles, 2000 - 2003 (pcs) 935

1 000

834 800

656

600

467

400 200 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.1.40.

Soubor: APCR2003

46


39

AGADOS - Výroba, přípojná vozidla O1 a O2, 1998 - 2003 (ks) AGADOS - Production, Coupled Vehicles, 1998 - 2003 (pcs)

10 000

9 139

8 858

2000

2001

10 523

9 262

8 000

5 625

6 000

4 584

4 000 2 000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2002

2003

Diagram č. 2.1.41.

Při zahrnutí výroby firmy AGADOS (údaje od jiných výrobců vozidel kat. O1 a O2 nejsou k dispozici) a započtení výroby nástaveb a účelových vozidel (za rok 2003 statisticky podchyceno celkem 1 486 ks), je pak struktura výroby vozidel v ČR za rok 2003 dána diagramem č. 2.1.42. (porovnej s diagramem č. 2.1.3).

UŽITKOVÁ N2,N3 / CVs 0,51% UŽITKOVÁ N1 / LCVs 0,29%

ČR - Struktura výroby vozidel v roce 2003 ČR - Vehicles Production Structure in Year 2003 MTC a MOPEDY / Motorcycles and Mopeds 0,48%

PŘÍPOJNÁ O3,O4 / Coupled Vehicles 0,37%

PŘÍPOJNÁ O1,O2 / Traile rs for Cars 2,30%

NÁSTAVBY / Superstuctures 0,32%

AUTOBUSY / Buses 0,39%

OSOBNÍ / Cars 95,35%

100% =

457 596 ks

Diagram č. 2.1.42.

Oproti roku 2002 došlo k dalšímu zvýšení podílu výroby osobních automobilů (ŠKODA AUTO) na celkové produkci vozidel v ČR (z 94,42 % na 95,35 %), podíl se zvýšil i u výroby přípojných vozidel kat. O1 a O2 (AGADOS) a to z 1,98 % na 2,30 %. V porovnání celkové výroby silničních vozidel v ČR mezi roky 2003 a 2002 byl zaznamenán pokles o 2,10 %. Údaje o vývoji domácího trhu, prodejích českých výrobců na tomto trhu a údaje o dovozech vozidel jsou shrnuty dále v samostatné kapitole 4. Zpracoval: Ing. Ešner + Ing. Šípek

Soubor: APCR2003

47


2.2 Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel Pokud se hovoří o rozvoji výroby v oblasti automobilového průmyslu, tak výrazné změny a růst se odehrávají v sektoru výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel. Nejmarkantněji se tato skutečnost projevuje v oblasti celkové produkce (vyjádřené objemem tržeb) a exportu (viz porovnání objemů tržeb a exportu v letech 1997, 2000 a 2003 v diagramech č. 2.2.1. až č. 2.2.6.). Poprvé přesáhl podíl dodavatelů na celkových tržbách firem zapojených do Sdružení AP hranici 50 % v roce 2002. Tento trend pokračuje i v roce 2003, kdy daný podíl již překročil hodnotu 55 %.

VÝROBA (objem produkce) rok 1997 (100 % = 159 663,3 mil. Kč) ostatní 3,24% finalisté 63,69%

dodavatelé 33,06%

Diagram č. 2.2.1.

rok 2000 (100 % = 272 900,9 mil. Kč) ostatní 0,58%

finalisté 54,59%

dodavatelé 44,83%

Diagram č. 2.2.2.

rok 2003 (100 % = 334 279,8 mil. Kč) ostatní 0,36% finalisté 44,36%

dodavatelé 55,28%

Diagram 2.2.3.

Nárůst tržeb 2003 / 1997: u dodavatelů dílů o 250,06 % u finálních výrobců o 45,81 %

Soubor: APCR2003

48


EXPORT rok 1997 (100 % = 95 093,2 mil. Kč) doda va te lé 23,01%

o s tatn í 0 ,0 2%

finalisté 76,97%

Diagram č. 2.2.4.

rok 2000 (100 % = 193 871,7 mil. Kč) d o d a v a te l é 3 8 ,5 3 %

f in a lis t é 6 1 ,4 6 %

o s ta t n í 0 ,0 1 %

Diagram č. 2.2.5.

rok 2003 (100 % = 255 523,7 mil. Kč) ostatní 0,02%

finalisté 47,74%

dodavatelé 52,24%

Diagram č. 2.2.6.

Nárůst exportu 2003 / 1997:

u dodavatelů dílů o 510,17 % u finálních výrobců o 66,66 %

V roce 2003 tak podíl dodavatelů poprvé na celkovém exportu firem Sdružení AP přesáhl hodnotu 50 %. Meziroční změny v růstu výroby a exportu u výrobců dílů (dodavatelů) a finálních výrobců vozidel jsou názorněji vidět z diagramu č. 2.2.7. (porovnání růstu tržeb od roku 1997 do roku 2003 mezi finálními výrobci vozidel a dodavateli dílů) Soubor: APCR2003

49


a č. 2.2.8. (stejné porovnání v oblasti exportu). Zatímco u dodavatelů je již několik let růstový, relativně strmě lineární trend, u finálních výrobců vozidel je možno konstatovat určitou stagnaci.

Porovnání dynamiky růstu tržeb 1997 - 2003

350,06%

(rok 1997 = 100%)

350%

316,45%

300%

273,87% 231,78%

250% 190,92%

200%

146,48% 131,86%

150%

156,63%

155,64%

2001

2002

145,81%

115,36%

113,88% 100%

1997

1998

1999

finalisté

2000

2003

dodavatelé

Diagram č. 2.2.7.

Porovnání dynamiky vývozu 1997 - 2003 (rok 1997 = 100%) 600% 610,17% 500% 509,97% 400% c 300%

407,09%

341,42%

200%

141,39%

270,12%

162,80%

130,10%

181,79%

174,81%

2001

2002

166,66%

124,19%

100%

1997

1998

1999

finalisté

2000

2003

dodavatelé

Diagram č. 2.2.8.

Rozdílnost vývoje mezi finálními výrobci vozidel a dodavatelským sektorem automobilového průmyslu je možno dokumentovat též na vývoji meziročního indexu růstu tržeb (tabulka č. 2.2.1. resp. diagram č. 2.2.9. a 2.2.10.). Tabulka č. 2.2.1. Vývoj tržeb 1998 mil. Kč dodavatelé finalisté

1999 mil. Kč

2000 mil. Kč

2001 mil. Kč

2002 mil. Kč

2003 mil. Kč

indexy růstu / poklesu 99/98 00/99 01/00 02/01

03/02

69 604,6 100 779,2 122 350,1 144 569,8 167 046,6 184 785,2 1,45 1,21 1,18

1,16

1,10

115 816,3 117 322,1 148 969,0 159 384,3 158 285,0 148 282,5 1,01 1,27 1,07

0,99

0,94

Soubor: APCR2003

50


Meziroční indexy růstu tržeb v letech 1998 až 2003 50% 44,79% 40% 31,86%

30%

26,97%

20%

21,40%

13,88%

18,16%

10%

15,55%

10,62%

6,99% 1,30%

0% 1998/1997

1999/1998

-0,69% 2000/1999

2001/2000

2002/2001

2003/2002

-6,32%

-10%

dodavatelé

finalisté

Diagram č. 2.2.9.

Absolutní výše tržeb v letech 1997 až 2003

mil. Kč 210 000

184 785,20

180 000 148 969,00

159 384,30

150 000 115 816,30 120 000

167 046,56 158 285,02

117 322,10

148 282,50

144 569,80

101 697,10 122 350,10

90 000

100 779,20

60 000 30 000

69 604,60 52 787,80

0 1997

1998

dodavatelé

1999

2000

2001

2002

2003

finalisté

Diagram č. 2.2.10.

S ohledem na vysokou úroveň tržeb není možné dosahovat v nepřetržitém sledu výrazných meziročních indexů jejich růstu. Situace v oblasti finálních výrobců (a v indexovém vyjádření trvající záporná hodnota) byla podstatným způsobem ovlivněna nižší poptávkou na významných exportních teritoriích. Obdobný pokles meziročního indexu tržeb řádově ve výši 5 až 6 % se projevuje i u skupiny dodavatelů. V tomto případě je však pouze nižší index růstu hodnoty při zachování absolutního růstu vlastních tržeb. Vzhledem k silnému proexportnímu zaměření českého automobilového průmyslu je obdobný vývoj jako v oblasti tržeb z průmyslové produkce i v oblasti vývozu (tabulka č. 2.2.2. resp. diagram č. 2.2.11. a 2.2.12.).

Soubor: APCR2003

51


Tabulka č. 2.2.2. Vývoj exportu 2001 mil. Kč

2002 mil. Kč

2003 mil. Kč

indexy růstu / poklesu

1998 mil. Kč

1999 mil. Kč

2000 mil. Kč

dodavatelé

30 939,6

59 100,4

74 698,8

89 077,3 111 565,6 133 484,0 1,91 1,26 1,19

1,25

1,19

finalisté

90 907,0

95 224,4 119 153,5 133 065,3 127 949,2 121 984,2 1,05 1,25 1,12

0,96

0,95

99/98 00/99 01/00 02/01

03/02

Meziroční indexy růstu vývozu v letech 1998 až 2003 100% 91,02% 80% 60% 41,40%

40%

26,39% 24,20%

20%

25,25%

19,25%

19,65%

25,13% 11,68%

4,75%

0% 1998/1997

1999/1998

2000/1999

2001/2000

-3,84% 2002/2001

-4,66% 2003/2002

-20%

dodavatelé

finalisté

Diagram č. 2.2.11.

Absolutní hodnoty vývozu v letech 1997 až 2003

m il. Kč

160 000 140 000

133 065,29

120 000 90 906,99

95 224,39

89 077,30

111 565,64

121 984,20

74 698,76

73 193,23

60 000

59 100,41

40 000 20 000

133 484,00

119 153,54

100 000 80 000

127 949,20

30 939,64 21 880,94

0 1997

1998

dodavatelé

1999

2000

2001

2002

2003

finalisté

Diagram č. 2.2.12.

Výroba skupin, dílů a příslušenství vozidel je jedním z pozitivních faktorů rozvoje celého českého automobilového průmyslu. Na předchozích diagramech jsou pro porovnání uvedeny hodnoty v oblasti finální výroby vozidel. Z růstu podílu dodavatelského sektoru na produkci automobilového průmyslu a rovněž z větší míry dynamiky dodavatelského sektoru vyplývá, že v řadě případů výrobci skupin, dílů a příslušenství vozidel dokázali nalézt uplatnění pro svou výrobu u odběratelů na dalších teritoriích a eliminovat tak snížení dodávek souvisejících s poklesem výroby nákladních vozidel a změnami dodavatelské struktury u domácí firmy ŠKODA AUTO. Soubor: APCR2003

52


Výše uvedené souhrnné údaje jsou do určité míry ovlivněny i rostoucí členskou základnou Sdružení AP právě ve skupině výrobců, dílů a příslušenství vozidel. Na druhou stranu je však třeba konstatovat, že ve skupině finálních výrobců vozidel k této změně zatím nedochází. Nově připravovaná výroba malého osobního vozu v závodě TPCA v Kolíně a v neposlední řadě i nové závody KIA/Hyundai a Peugeot na Slovensku budou znamenat další investice do rozvoje výroby včetně budování nových závodů na výrobu automobilových dílů nejen na Slovensku, ale zřejmě i v ČR. Pozice a význam dodavatelského sektoru v automobilovém průmyslu ČR se tím dále upevní. Na druhou stranu je zřetelné, že finální výroba vozidel (zde se počet členů Sdružení AP jak bylo výše uvedeno prakticky nemění) byla v porovnání 2003 / 2002 poznamenána určitou stagnací výroby i exportu. K výrazné změně poměrů však dojde po zahájení výroby ve firmě TPCA Kolín. Zpracoval: Ing. Šípek + Ing. Novák

2.3 Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 5.5.2004) Počet firem z ČR zapojených do činnosti Sdružení AP 160 140 120 100

86

31.12.1990

27

41

31.12.1993

19

37

31.12.1992

14 27.6.1989

60 20

101

116

123

146

71

80 40

93

109

136 139

54

1.5.2004

1.1.2004

1.1.2003

1.1.2002

1.1.2001

1.1.2000

31.12.1998

31.12.1997

31.12.1996

31.12.1995

31.12.1994

31.12.1991

0

stav k datu

Diagram do r.1994 nezahrnuje firmy, k teré nejsou v současné době zapojeny do činnosti Sdružení AP.

Diagram č. 2.3.1.

Do činnosti Sdružení AP bylo v době zpracovávání tohoto materiálu zapojeno 146 firem a organizací z České republiky, které zahrnují prakticky celé spektrum činnosti automobilového průmyslu. Úvodní diagram č. 2.3.1. jen dokresluje ten fakt, že pokračuje zájem českých i zahraničních firem být členem profesního sdružení v oblasti automobilového průmyslu. Toto členství vychází ze zásad dobrovolnosti a nevylučuje ani možnost, že firmy s širším výrobním programem mohou být členem i jiného profesního sdružení (svazu, asociace apod.). Aktivní členská základna je tedy v současné době tvořena 139 firmami se statutem řádného člena a 5 organizacemi – vysokými školami (VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně, TECHNICKÁ UNIVERZITA v Liberci, ČVUT v Praze, ZÁPADOČESKÁ UNIVERSITA v Plzni a VŠE v Praze), které mají postavení neplatícího člena. Dvě firmy (IBS expert s.r.o. a HAPPICH s.r.o., Plzeň) mají pozastavené členství. V následujícím přehledu firem zapojených do činnosti Sdružení AP jsou zvýrazněny firmy (resp. jejich právní nástupci), které stály u založení Sdružení AP v roce 1989.

Soubor: APCR2003

53


Divize výrobců příslušenství (115 firem – oproti 23.5. 2003 zvýšení o 5 firem) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50.

51. A. RAYMOND Jablonec s.r.o. ABA CZECH, s.r.o., Hustopeče (dříve GEMI CZECH) 52. 53. ADACO a.s., Jindřichův Hradec 54. AGC AUTOMOTIVE CZECH, a.s., Bílina (SPLINTEX) 55. AKUMA a.s., Mladá Boleslav 56. ALEXANDR TYLL, Nebovidy 57. ALFMEIER CZ s.r.o., Plzeň 58. ALMET a.s., Hradec Králové 59. ARVINMERITOR LVS Liberec a.s. 60. ASCI s.r.o., Jevíčko 61. AUTOPAL s.r.o., Nový Jičín 62. AXL a.s., Semily 63. BARUM CONTINENTAL s.r.o., Otrokovice 64. BENTELER ČR k.s., Stráž nad Nisou 65. BEHR CZECH, s.r.o., M. Hradiště 66. BOSAL ČR s.r.o., Brandýs nad Labem 67. BRANO GROUP a.s., Hradec nad Moravicí 68. BRISK TÁBOR a.s., Tábor 69. BROSE CZ s.r.o, Rožnov pod Radhoštěm 70. BTV plast, s.r.o., Jablonec nad Nisou 71. BUZULUK KOMÁROV, nástupnická a.s. 72. C.I.E.B. Kahovec s.r.o., Praha 73. CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o., Brno 74. CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o., Jičín 75. COOPER-STANDARD AUTOMOTIVE CR, s.r.o. 76. ČZ STRAKONICE a.s., Strakonice 77. D PLAST – EFTEC, a.s. Zlín 78. DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. 79. DRAKA KABELY, s.r.o., Velké Meziříčí 80. DURA Automotive CZ, s.r.o., Blatná 81. EBERSPÄCHER s.r.o., Praha 82. EDSCHA BOHEMIA s.r.o., Kamenice n. Lipou 83. ESSA CZECH, s.r.o., Úvaly 84. FEDERAL-MOGUL Friction Products a.s. 85. FEZKO a.s., Strakonice 86. FLEXIMA s.r.o., Ústí nad Orlicí 87. GALVIA s.r.o., Třemošnice 88. GRUPO ANTOLIN BOHEMIA, a.s., Chrastava 89. GUMÁRNY ZUBŘÍ a.s., Zubří 90. GUMOTEX a.s., Břeclav 91. H.L.F. s.r.o., Hajnice 92. HANHART Morkovice s.r.o. , Morkovice HAPPICH PLZEŇ s.r.o., Plzeň */ 93. 94. HAYES LEMMERZ ALUKOLA, s.r.o. 95. HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, a.s. 96. HEKRA Opava, spol. s r.o., Opava 97. HELLA AUTOTECHNIK s.r.o., Mohelnice 98. HELLA-Behr s.r.o., Mnichovo Hradiště 99. HP-PELZER k.s., Plzeň 100. HPQ – Plast s.r.o., Český Dub Soubor: APCR2003

54

INDET SAFETY SYSTEMS a.s., Jasenice INTIER AUTOMOTIVE SEATING, s.r.o. JIHOSTROJ a.s., Velešín KAMAX s.r.o., Turnov KARSIT s.r.o., Jaroměř KASTEK UB, s.r.o. , Uherský Brod KAUTEX TEXTRON BOHEMIA s.r.o. KDYNIUM a.s., Kdyně KES s.r.o., Vratimov KIEKERT-CS s.r.o., Pardubice KLEIN & BLAŽEK s.r.o., Štíty KNORR-BREMSE s.r.o., Hejnice KOSTAL CR s.r.o., Hořovice KOVOHUTĚ PŘÍBRAM, a.s., Příbram L.A.F., a.s., Liberec LUCAS VARITY s.r.o., Jablonec n. N. MAGNETON a.s., Kroměříž MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o., Nová Ves MARBO CZ a.s., Praha MARS SVRATKA a.s., Svratka METAL Ústí n.L., a.s., Trmice METALIS NEJDEK s.r.o., Nejdek METALPLAST Lipník nad Bečvou, a.s. METAZ a.s., Týnec nad Sázavou MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o., Liberec MONROE CZECHIA s.r.o., Hodkovice MOTOR JIKOV a.s., České Budějovice MOTOR JIKOV Tlaková slévárna a.s. MOTORPAL a.s., Jihlava MUBEA, s.r.o., Žebrák NOVAK CV a.s., Chomutov PAL International a.s., Praha PEGUFORM BOHEMIA k.s., Liberec PEKM Kabeltechnik s.r.o., Liberec PÉROVNA s.r.o., Praha PLASTIKA a.s., Kroměříž PRAGA LOUNY, a.s., Louny RECTICEL CZECH AUTOMOTIVE s.r.o. RIETER CZ a.s., Ústí nad Orlicí ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. RUBENA a.s., Hradec Králové SAFINA, a.s., Vestec SAINT-GOBAIN SEKURIT ČR s.r.o. SATREMA Int., a.s., Praha SECO GROUP a.s., Jičín SHOWA ALUMINIUM CZECH s.r.o SVA HOLÝŠOV a.s., Brno, závod Holýšov SWOTES s.r.o., Jihlava TANEX, PLASTY a.s., Jaroměř TEMAC a.s., Zvěřínek


*/ Členství od 19.3.2004 pozastaveno - bude ukončeno k 31.12.2004

Divize výrobců příslušenství - pokračování 101. TESLA BLATNÁ a.s, Blatná 102. TOMATEX OTROKOVICE, a.s. 103. TRW AUTOELEKTRONIKA s.r.o. 104. TRW Carr s.r.o., Mladá Boleslav 105. TRW-DAS a.s., Dačice 106. TRW Volant a.s., Horní Počernice 107. UNI CZ, a.s., Soběslav 108. UNITOOLS CZ a.s., Valašské Meziříčí

109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116.

VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o. VDO ČR, s.r.o., Brandýs nad Labem VELVANA a.s., Velvary WAGON AUTOMOTIVE s.r.o. ZEVETA Bojkovice a.s. ZKL Klášterec spol. s r.o. ZPV ROŽNOV, s.r.o. …

Divize finálních výrobců vozidel (14 firem – oproti 23.5. 2003 beze změny) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

AGADOS, spol. s r.o., Velké Meziříčí AVIA KAROSERIA BRNO a.s., Brno DAEWOO AVIA a.s., Praha JAWA MOTO s.r.o., Týnec nad Sázavou KAROSA a.s., Vysoké Mýto KÖGEL a.s., Choceň METACO BO.BR. s.r.o., Brandýs nad Labem

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

MTX s.r.o., Praha PANAV a.s., Senice PRAGA ENGINEERING s.r.o., Praha SOR LIBCHAVY s.r.o., Libchavy ŠKODA AUTO a.s., Mladá Boleslav TATRA a.s., Kopřivnice THT s.r.o., Polička

Některé firmy jsou současně i významnými výrobci dílů.

Divize účelových organizací (17 firem – oproti 23.5.2003 zvýšení o 1 firmu) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

AIRON TECHNIC, a.s., Hořice ABA a.s., Praha AUDATEX ČR a.s., Praha ČVUT v Praze IBS expert s.r.o., Praha **/ LENAM s.r.o., Liberec MATADOR PRAHA s.r.o., Praha MECAS ESI s.r.o., Plzeň RICARDO PRAGUE, s.r.o.

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

SWELL, spol. s r.o., Lázně Bělohrad TECHNICKÁ UNIVERZITA v Liberci TÜV UVMV s.r.o., Praha ÚAMK s.r.o., Praha VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně VŠE v Praze, Praha ZÁPADOČESKÁ UNIVERSITA v Plzni SDRUŽENÍ AP (jako podnikatelský subjekt) …..

**/ Členství od 10/2002 pozastaveno.

Z pohledu jednotlivých „divizí“ a počtu jejich členů zůstává s minimálním pohybem počet členů v Divizi finálních výrobců a v Divizi účelových organizací. Prakticky celý nárůst členské základny se v poslední době odehrává v Divizi výrobců příslušenství. Existuje však ještě celá řada dalších potencionálních členů Sdružení AP. Především se jedná o dosud nezapojené firmy (přehled uveden v příloze) a zřejmě ještě další firmy. Sekretariát Sdružení AP má s těmito firmami dílčí kontakty při zpracovávání některých publikací a materiálů (Adresář, Statistika) a zasílá jim dílčí podklady (těm, které poskytnou potřebné údaje). Z tohoto pohledu se jeví i nadále žádoucí, aby i členové Sdružení AP a jejich představitelé při jednáních a kontaktech s těmito firmami upozorňovali na činnost a aktivity Sdružení AP s cílem napomoci jejich začlenění do Sdružení AP. Kolektivním členem Sdružení automobilového průmyslu je nadále „Združenie automobilového priemyslu Slovenskej republiky“ (ZAP SR), do jehož činnosti bylo v době zpracování tohoto materiálu zapojeno 164 subjektů ze SR, z toho: 56 výrobních firem; 13 účelových organizací; Soubor: APCR2003

55


5 bezpříspěvkových členů - vysoké školy; 6 kolektivních členů a 1 konsorcium; 33 dovozců vozidel (Divize dovozců vozidel); 9 dovozců motocyklů (Divize dovozců motocyklů); 41 firem z oblasti prodeje a servisu (Cech prodejců a servisů vozidel). Na rozdíl od České republiky tedy ZAP SR pokrývá i činnosti, které v České republice zabezpečují jiné instituce než Sdružení AP. Dovoz vozidel a motocyklů je v ČR zastřešován Svazem dovozců automobilů (SDA), firmy zabývající se prodejem a servisem vozidel jsou v ČR většinou členy Svazu autoopraven ČR (SAČR). Mimo vlastní členskou základnu jsou v rámci pracovní skupiny Sdružení AP/ODETTE ČR (řeší problematiku elektronické výměny dat – EDI) zapojeny ještě další 4 firmy (GEDAS, TELEDIN, AGILISYS a AIMTEC). ****************************

STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY (dle současného počtu firem a organizací) ostatní 11,64%

výrobci skupin a dílů vozidel 78,77%

výrobci vozidel 9,59%

100 % =

146

subjektů

Diagram č. 2.3.2.

STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY (dle počtu zaměstnanců) ostatní 0,80%

výrobci skupin a dílů vozidel 71,06%


100 % =

99 625

osob

Diagram č. 2.3.3.

Z diagramů (č. 2.3.2. a 2.3.3.) rovněž vyplývá silná pozice dodavatelského sektoru v rámci firem zapojených do činnosti Sdružení AP. Soubor: APCR2003

56


K uvedenému přehledu členské základny Sdružení AP je ještě třeba podotknout, že počet firem, které ukončily své členství resp. kterým bylo členství ukončeno, je vzhledem k celkovému počtu firem Sdružení AP zanedbatelný. Pro ilustraci jsou změny v počtu firem zapojených do činnosti Sdružení AP v období od r. 2001 do dubna 2004 uvedeny v tabulce č. 2.3.1. Tabulka č. 2.3.1. rok

rok 2001

FIRMA

VSTUP 12 firem

FORSCHNER, s.r.o., VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o., SAFINA, a.s., KASTEK UB, spol. s r.o., UNITOOLS CZ a.s., VŠE v Praze, BTV plast, s.r.o., MARBO CZ a.s., AGADOS, spol. s r.o., COOPER-STANDARD AUTOMOTIVE ČR s.r.o., LEONI CZECHIA s.r.o., HPQ – Plast s.r.o., KOVOHUTĚ Příbram a.s.

UKONČENÍ ČLENSTVÍ AVIA Kutná Hora, a.s., HACAR a.s., PETER GFK spol. s r.o., 4 firmy ŠKODA Mnichovo Hradiště a.s.

rok 2002

rok 2003

rok 2004 (stav k 30.4.)

MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o., SWELL, spol. s r.o., ESSA VSTUP 14 firem CZECH, s.r.o., HEKRA, spol. s r.o., RECTICEL CZECH AUTOMOTIVE s.r.o., TOMATEX, a.s., INTIER AUTOMOTIVE SEATING, s.r.o., CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o., WESTFALIA Metal, s.r.o., DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., AIRON TECHNIC a.s., HAYES LEMMERZ ALUKOLA s.r.o., L.A.F. a.s. a UNI CZ a.s. FORSCHNER s.r.o. - členství ukončeno na základě žádosti firmy UKONČENÍ ČLENSTVÍ k 31.12.2002 1 firma Firmě IBS expert s.r.o. bylo členství v Sdružení AP od 10/2002 rozhodnutím Představenstva pozastaveno. VSTUP 8 firem FLEXIMA s.r.o., KORAMO a.s., PRAGA Louny a.s., BEHR CZECH s.r.o., BROSE CZ s.r.o., SATREMA Int., a.s., DURA Automotive CZ, s.r.o. a HELLA-Behr s.r.o. Leoni Czechia s.r.o. - členství ukončeno k 31.3.2003 z důvodu UKONČENÍ ČLENSTVÍ ukončení provozu firmy v ČR 5 firem Hanácké železárny a pérovny a.s. a Westfalia Metal s.r.o. členství ukončeno na základě žádosti firem k datu 31.12.2003 Tribos a.s. – ukončeno z důvodu prohlášení konkurzu Koramo a.s. – ukončeno z důvodu zániku firmy (sloučení s Paramo) VSTUP 7 firem MECAS ESI s.r.o., ALFMEIER CZ s.r.o., ALEXANDR TYLL, INDET SAFETY SYSTEMS a.s., PLASTIKA a.s., SWOTES s.r.o. a do seznamu členů zapsáno i Sdružení AP (jako podnikatelský subjekt) Happich s.r.o., Plzeň - členství pozastaveno k 19.3.2004, bude UKONČENÍ ČLENSTVÍ ukončeno na základě žádosti firmy k datu 31.12.2004 zatím 1 firma

Za dobu 15 let činnosti Sdružení AP byla do jeho činnosti zapojena ještě řada dalších firem (viz tabulka č. 2.3.2.), z nichž některé již neexistují nebo fungují pod jiným jménem. Členy Sdružení AP byly do rozdělení ČSFR i firmy ze Slovenska (viz tabulka č. 2.3.3.), které položily základ slovenského Združenia automobilového priemyslu SR. V tabulkách zvýrazněné firmy stály při založení Sdružení AP v r.1989. Rovněž tak Svaz dovozců automobilů (SDA) se etabloval v rámci Sdružení AP, v němž od roku 1992 působilo 28 importérů vozidel. Činnost jednotlivých dovozců v rámci Sdružení AP byla ukončena k 31.3.1994 na základě "Delimitační dohody" mezi Sdružením AP a SDA (Svazem dovozců automobilů). Tabulka č. 2.3.2. Soubor: APCR2003

57


České firmy – dřívější členové či pozorovatelé Sdružení AP p o ř. č .

n á z e v firm y (p ře d c h o z í n á z e v)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

A B S -A S R P ře ro v a . s . , P ře ro v A TA L s . r. o . , Tá b o r A T ES O a . s. , J a b l o n e c n . N i so u (A u to b rz d y ) A U TO M E TA L , s . p . , P říb ra m A U TO TE C H P ra h a , a . s . , P ra h a (Ze m ě d ě ls k é s t ro je V in o ř) A V IA K u t n á H o ra a . s . , K u t n á H o ra A V IA - s t ro jírn a a . s . , N o vo s e d ly A V IK O , a . s . P ra h a (V U S TE -V V Z, s . p . ) B S S M E TA C O a . s . , B ra n d ý s n / L . ( B r a n d ý s ké s tr o jír n y a s lé v á r n y s .p .) F IN L E G , a . s . L ib e re c (B e rt ra n s a . s . ) Č Z-C A G IV A a . s . , S t ra k o n ic e D E S TA a . s . , D ě č ín D E L P H I P A C K A R D E L E C TR IC s . r. o . , B ě lá p . B e z d ě z e m D E TO N A -vs s . r. o . , P ra h a (V V L -Ú L K s . r. o . , P ra h a , z á v. S la vič ín ) F O R S C H N E R , s . r. o . , U h e rs k é H ra d iš t ě H A C A R a . s . , H ra d e c K rá lo vé H a n á c k é ž e le z á rn y a p é ro vn y , a . s . , P ro s t ě jo v IM TE S O , a . s . , K ra s lic e IV A C A R -S e rvic e s . r. o . , Iva n č ic e JA W A U N IO N , s . r. o . , V o d ň a n y (M O TO U N IO N ) K A ZE TO , s . p . , P ře ro v K O R A M O , a . s . , K o lín K Y K L O P s . r. o . , P ra h a L E C O TE X a . s . , Tá b o r L E O N I C ZE C H IA s . r. o . , F rý d la n t v Č e c h á c h L U C A S A U TO B R ZD Y s . r. o . , Ja b lo n e c n . N is o u (A U TO B R ZD Y ) M O E X-V lá rs k é s t ro jírn y , S la vič ín (V lá rs k é s t ro jírn y s . p . ) M O T O K O V a . s. , P ra h a M O T O T EC H N A s. p . , P r a h a O A S A a . s . , Č á s la v P E TE R -G F K s . r. o . , D vů r K rá lo vé P I K A Z, i n ž . p . , P ra h a P L A S TIK H T a . s . , H o rš o vs k ý Tý n P R A G A H rá d e k n . N is o u a . s . , H rá d e k n . N is o u (S e V A ) R O S S a . s . , R o u d n ic e n . L a b e m S A O , P ra h a S TA V E B N Í S TR O JE s . p . , P lz e ň Š K O D A E L C A R s . r. o . , E jp o vic e Š K O D A M N I C H O V O H R A D I Š T Ě a . s. , M . H ra d i ště (L I A Z s. p . ) TE S E T a . s . , S e m ily (Te c h n o m e t ra ) TE S L A L it o ve l s . p . , L it o ve l TR IB O S , a . s . , B rn o Ú S M D a . s . , P ra h a V A B s . r. o . , R a p o t ín W e s t fa lia M e t a l s . r. o . , H u s t o p e č e

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34

35 36 37 38

č le n o d - d o 10/1992 10/1994 06/1989 10/1992 12/1992 09/1994 04/1997 06/1992 11/1990 04/1992 11/1993 03/1994

p o zo ro va te l o d - d o

-

12/1994 12/1996 05/2000 12/1994 12/1999 11/2001 12/1999 10/1994 12/1994 12/1991 08/2000 12/1994 12/1996 12/1999 06/1994 04/1996 - 11/2000 0 1 / 2 0 0 1 -1 2 / 2 0 0 2 08/1996 1 0 / 1 9 9 4 -1 2 / 2 0 0 3 11/1995 - 12/1998 04/1997 - 09/2000 09/1994 03/1998 - 12/1999 02/1991 - 12/1994 0 1 / 2 0 0 3 -1 0 / 2 0 0 3 07/1992 09/1997 - 12/2000 10/2001 - 03/2003 05/1994 - 12/2001 12/1991 - 12/1995 06/1989 - 12/2000 06/1989 - 12/1995 10/1992 03/1999 - 12/2001 06/1989 - 09/1994 04/1997 - 12/1999 01/1998 - 04/1999 06/1995 - 01/1999 03/1991 - 12/1994 12/1993 - 12/1997 09/1995 - 12/1999 06/1989 - 03/2001 03/1992 11/1990 1 2 / 1 9 9 9 -1 0 / 2 0 0 3 03/1992 - 12/2000 06/1998 - 12/2000 0 5 / 2 0 0 2 -1 2 / 2 0 0 3

- 03/1997 - 05/1992

- 12/1995

- 02/2001

- 03/1997

- 10/1994

- 12/1994

- 12/1996 - 12/1994

Tabulka č. 2.3.3. Slovenské firmy, které byly členy či pozorovateli Sdružení AP p o ř. č . 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

n á z e v firm y (p ře d c h o z í n á z e v) A V C , š .p., Č a dc a B A Z a . s. , B r a ti sl a v a G e m e r, v. d . , S irk K o vo p ro je k t B ra t is la va , š . p . , B ra t is la va M IB A -Z V L s . r. o . , D o ln ý K u b ín P A L V rá b le , š . p . , V rá b le S A N D R IK D o ln é H á m re , š . p . , D o ln é H á m re S L V -A V IA a . s . , Ž ilin a T A Z š . p . , T rn a va V A P š . p . , P re š o v V o lk s w a g e n B ra t is la va s . r. o . , B ra t is la va V S S š . p . , K o š ic e Z Ť S š . p . , B a n s k á B y s t ric a Z V L D o ln ý K u b ín , š . p . , D o ln ý K u b ín

č le n o d

p o z o ro va t e l o d

02/19 91 06/19 89 02/19 91 03/19 91 07/19 92 11/19 90 11/19 90 07/19 92 11/19 90 11/19 90 03/19 92 12/19 90 01/19 91 12/19 90

Č l e n stv í j e d n o tl i v ý c h sl o v e n sk ý c h fi r e m b y l o u k o n č e n o k 3 0 . 6 . 1 9 9 3 v z n i k e m Z A P S R , k te r é se sta l o k o l e k ti v n í m č l e n e m S A P o d 7 / 1 9 9 3 .

Zpracoval: Ing. Šípek

Soubor: APCR2003

58


2.4 Základní struktura členské základny Sdružení AP Struktura členské základny firem Sdružení AP z různých hodnotících pohledů je uvedena v následujícím přehledu. Dle právní formy Členská základna Sdružení automobilového průmyslu je tvořena dvěmi výraznými skupinami firem a to skupinou akciových společností a skupinou společností s ručením omezeným. Zbývající formy, jako jsou komanditní společnost, organizační složka a jiné, jsou výjimkou a vyskytují se většinou u firem se zahraničním partnerem (viz tabulka č. 2.4.1.). Tabulka č. 2.4.1. Firmy Sdružení AP - dle právní formy právní forma firem počet % akciová společnost 60 42,6 spol. s r.o. 72 51,0 státní podnik ostatní 9 6,4 CELKEM : 141 100,0

základní jmění mil. Kč % 37 505,3 75,6 10 941,9 22,1 1 158,9 2,3 49 579,1 100,0

Dle předmětu podnikání (hlavní činnosti) Členské firmy Sdružení AP mají především výrobní charakter. Podíl těchto firem na celkovém počtu firem Sdružení AP tvoří téměř 90 %. Dominující postavení z tohoto pohledu mají výrobci automobilových skupin, dílů a příslušenství a to jak systémoví dodavatelé, tak i dodavatelé z „druhé“ i „třetí“ řady. Finální výrobci a nevýrobní organizace zaujímají shodně cca 10ti procentní podíl (viz tabulka č 2.4.2.). Tabulka č. 2.4.2. Firmy Sdružení AP - dle hlavní činnosti charakter firem (dle převažujícího výr. programu) počet % - výrobní 125 88,7 z toho: finalisté 14 10,0 výrobci dílů 111 78,7 - nevýrobní (účelové organizace) 16 11,3 z toho: obchodní 1 0,7 jiné 15 10,6 CELKEM : 141 100,0

základní jmění mil. Kč % 49 117,9 99,1 21 941,5 44,3 27 176,4 54,8 461,2 0,9 30,0 0,1 431,2 0,8 49 579,1 100,0

Dle počtu pracovníků Hledisko počtu pracovníků je značně používané hodnotící kritérium při „zařazování“ firem do kategorie „malé“ a „střední“. Z následující tabulky č. 2.4.3. vyplývá, že členskou základnu Sdružení AP tvoří z větší části firmy, kde počet zaměstnanců nepřevyšuje 500 osob. Tabulka č. 2.4.3. Firmy Sdružení AP - dle počtu zaměstnanců velikost firmy firem (počet zaměstnanců) počet % - do 250 61 43,3 - od 250 do 500 34 24,1 - od 500 do 1 000 26 18,4 - od 1 000 do 5 000 18 12,8 - nad 5 000 2 1,4 CELKEM : 141 100,0

Soubor: APCR2003

59

celkem zaměstnávají osob % 7 249 7,3 12 332 12,5 18 351 18,6 33 529 33,9 27 338 27,7 98 799 100,0


Dle zahraniční kapitálové účasti Členskou základnu Sdružení AP tvoří řada firem, která má zahraničního partnera. Počet těchto firem v době zpracování materiálu dosáhl celkového počtu 72 a tvoří tak více jak polovinu členské základny (viz tabulka č. 2.4.4.). Tabulka č. 2.4.4. Firmy Sdružení AP - dle podílu zahraničního kapitálu firmy se zahraniční základní jmění firem s účastí charakter kapitálovou účastí zahraničního partnera (Σ) (dle převažujícího výr. programu) počet % mil. Kč % 6 42,9 z finalistů 21 074,3 96,1 z finalistů finalisté 61 54,9 z výr. dílů 16 871,0 62,1 z výr. dílů výrobci dílů 5 31,3 z účel. org. 121,1 26,3 z účel.org. nevýrobní (účelové organizace) CELKEM : 72 51,1 ze Sdružení AP 38 066,4 76,8 ze Sdružení AP

Výše uvedená základní struktura členské základny je v následujících kapitolách doplněna o další údaje – například z hlediska výše podílu jednotlivých vlastníků na základním jmění firem, bližší charakteristiku složení zahraničního kapitálu z pohledu jednotlivých zemí atd. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek

2.5 Vlastnická struktura Změnu vlastnické struktury za posledních šest let ukazuje následující tabulka č. 2.5.1. Dává detailnější pohled na rozložení základního jmění z hlediska jednotlivých subjektů. Z důvodu porovnatelnosti údajů jsou po celé období dodržovány stejné základní skupiny vlastníků. Tabulka č. 2.5.1. Základní rozdělení vlastníků firem (období 1998 až 2003)

skupina vlastníků Investiční fondy a společnosti Držitelé investičních kupónů Fond národ. majetku

(IPF) (DIK) (FNM)

Zahraniční partner **) (ZP)

„Ostatní“ vlastníci CELKEM

r. 1998 (mil.Kč) (%) 1 775,2 3,9 2 382,4 5,2 305,4 0,7 23 163,2 50,6 18 111,7 39,6 45 737,9 100,0

r. 1999 (mil.Kč) (%) 845,4 1,8 1 743,2 3,8 24,5 0,1 25 363,1 55,1 18 032,0 39,2 46 008,2 100,0

základní jmění r. 2000 r. 2001 (mil.Kč) (mil.Kč) (%) (%) 421,8 180,6 0,9 0,4 837,6 620,5 1,8 1,3 316,1 0,0 0,7 0,0 31 883,8 32 159,4 68,0 69,3 13 415,1 13 462,5 28,6 29,0 46 874,4 46 423,0 100,0 100,0

r. 2002 (mil.Kč) (%) 874,7 1,7 1 046,7 2,1 0,0 0,0 33 730,7 67,5 14 339,9 28,7 49 992,0 100,0

r. 2003 (mil.Kč) (%) 220,3 0,4 323,2 0,7 25,6 0,1 36 832,9 74,3 12 177,1 24,5 49 579,1 100,0

*) Subjekty s českým vlastníkem (kapitálem) mimo IPF a DIK. **) Zde se na rozdíl od tabulky č. 2.4.4. jedná o hodnotu základního jmění skutečně vlastněného zahraničním partnerem.

Formování vlastnické struktury mělo svůj vlastní časový průběh. Odpovídalo ve svých začátcích celkovému stavu privatizace v ČR, kdy většina majetku byla ve vlastnictví FNM a DIK. Další průběh měl však pro automobilový průmysl specifický charakter. Privatizace firmy Škoda Auto přivedla do ČR značný počet zahraničních dodavatelských firem, které buď samostatně, nebo ve spojení s českým výrobcem Soubor: APCR2003

60


začaly působit na českém teritoriu. Druhý zlomový bod znamenalo využití možnosti privatizovat jednotlivé firmy vlastním managementem. Tyto dvě formy privatizace se ukázaly z hlediska perspektivy dalšího období jako nejdůležitější formy privatizace v odvětví automobilového průmyslu. Ve většině případů tak byla vytvořena jasně definovaná a průhledná vlastnická struktura. Změny v ostatních skupinách vlastníků mají svůj racionální původ a v podstatě doplňující charakter. Projevuje se to zejména v takových skupinách, jako jsou držitelé investičních kuponů a „klasické“ investiční fondy vzniklé v rámci kupónové privatizace. Časový průběh změn ve složení vlastníků a z něj vyplývající postup privatizace v českém automobilovém průmyslu ukazuje dále diagram č. 2.5.1. Tabulka č. 2.5.1. i grafické znázornění průběhu privatizace jenom potvrzuje závěry uvedené v předchozím odstavci, tzn. že dominující roli z hlediska podílů na základním jmění firem Sdružení automobilového průmyslu mají nyní pouze dvě skupiny vlastníků a to: - zahraniční vlastník (podíl na základním jmění všech firem Sdružení AP 74,29 %); - vlastníci ve skupině „ostatní“ (podíl na základním jmění 24,56 %). Postup privatizace firem Sdružení AP je možné dále doplnit o následující fakta: - Roste počet firem (členů), které mají zahraničního partnera. Tím zákonitě roste i hodnota podílu těchto firem na základním jmění firem Sdružení AP. V řadě případů dochází k navýšení procentního podílu zahraničního partnera v jednotlivých firmách. - Z hlediska zahraničních vlastníků, kteří zaujímají významné místo mezi firmami s rozhodujícím podílem na sumarizovaném základním jmění podniků Sdružení AP, je možno jmenovat firmy VW (prostřednictvím ŠKODA AUTO a.s. 33,7 %), CONTINENTAL + SEMPERIT (prostřednictvím BARUM CONTINENTAL s.r.o. 4,5 %), HAYES LEMMERZ W ERKE GMBH + HAYES LEMMERZ INTERNATIONAL (prostřednictvím HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a.s. 2,4 %), IRISBUS (prostřednictvím KAROSA a.s. 2,1 %) a TEREX CORPORATION (prostřednictvím TATRA a.s. 2,9 %). - V případě výrobců příslušenství je možné uvést ještě některé další firmy, u kterých je podíl zahraničního partnera významný. Jedná se např. o firmy Autopal s.r.o., Benteler ČR k.s., Continental Teves, s.r.o, Grupo Antolin Bohemia a.s., Lucas Varity s.r.o., Rieter CZ a.s., a další. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že řada firem se 100% podílem zahraničního partnera využívá možnosti založení společnosti s ručením omezeným a tím pádem i možnosti minimální, zákonem stanovené výše základního jmění. Jak bylo v úvodním odstavci zmíněno, druhou nejvýznamnější vlastnickou skupinu představuje skupina vlastníků, která je v materiálu uvedena pod označením „ostatní vlastníci“. Charakter a změna podílu základního jmění v této skupině vlastníků je ovlivněna jednak tím, že dochází k dalším odkupům podílů majetku od některých neprivátních fondů a jednak změnou základního majetku, kterou provede již současný vlastník. Majetek vlastněný investičními fondy a jeho změna vyplývá v řadě případů ze změny charakteru vlastníků a s tím i souvisejícím vstupem fondů do jednotlivých firem Sdružení AP. Tyto fondy mají jiný, většinou privátní charakter a liší se od společností z počáteční éry privatizace. Ani dílčí změny v počtu členů Sdružení AP v průběhu roku 2003 nezměnily nic na skutečnosti, že v držení státu (FNM) je již jen minimální hodnota majetku firem.

Soubor: APCR2003

61


Postup privatizace ve firmách Sdružení AP

% základního jmění

100 90 80

"ostatní" vlastníci

70 60 50 40

zahraniční partner FNM

30 20 10

DIK IPF

0 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.5.1.

Současná vlastnická struktura firem Sdružení automobilového průmyslu (podíly jednotlivých „druhů“ vlastníků na základním jmění k 31.12.2003) byla uvedena v úvodní kapitole a pro úplnost je zde uvedena znovu (diagram č. 2.5.2.).

FNM 0,05%

Podíly vlastníků firem Sdružení AP na hodnotě základního jmění

DIK 0,65% Investiční fondy a společnosti 0,44%

Zahraniční partner 74,29%

Ostatní vlastníci 24,56%

100% =

49 579,08 mil.Kč

Diagram č. 2.5.2.

Následující dvě tabulky (č. 2.5.2. a č. 2.5.3.) pak doplňují předchozí údaje ještě o teritoriální pohled a to jednak z hlediska přehledu vlastníků firem Sdružení automobilového průmyslu podle země původu a jednak z přehledu jednotlivých zemí, jejichž firmy se podílí na základním jmění firem Sdružení automobilového průmyslu.

Soubor: APCR2003

62


Tabulka č. 2.5.2. Počet firem

Země Česká republika Německo USA Francie Švýcarsko Nizozemsko Rakousko Belgie Velká Británie Itálie Japonsko Jižní Korea Kanada Lucembursko Slovensko Španělsko Švédsko Lichtenštejnsko Portugalsko CELKEM

Zahraniční partner celkem

rok 2001 60 26 9 6 5 3 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1

rok 2002 69 28 9 5 5 6 2 0 2 1 2 1 1 2 1 2 1

123

137

63

68

Podíl na počtu firem v % rok 2003 69 32 7 7 4 4 1 2 2 2 2 1 1 1 1 2 1 1 1 141

72

rok 2001 48,8 21,1 7,3 4,9 4,1 2,4 1,6 1,6 1,6 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8

rok 2002 50,4 20,4 6,6 3,6 3,6 4,4 1,5 0 1,5 0,7 1,5 0,7 0,7 1,5 0,7 1,5 0,7

100,0

100,0

rok 2003 48,9 22,7 5,1 5,1 2,8 2,8 0,7 1,4 1,4 1,4 1,4 0,7 0,7 0,7 0,7 1,4 0,7 0,7 0,7 100,0

51,2

49,6

51,1

Tabulka č. 2.5.3. Země Německo Česká republika USA Francie Švýcarsko Rakousko Nizozemsko Španělsko Jižní Korea Itálie Japonsko Velká Britanie Belgie Kanada Švédsko Slovensko Lucembursko ostatní CELKEM

Σ zahraniční partner

Soubor: APCR2003

základní jmění (ZJ) v mil. Kč rok 2003 rok 2001 rok 2002 22 771,9 23 715,7 24 066,6 14 263,6 16 261,3 12 746,2 2 162,0 2 658,9 3 234,0 1 878,7 1 894,9 2 978,4 1 459,3 1 159,8 1 070,0 1 013,4 1 013,4 7,6 595,0 737,4 653,8 506,0 522,7 522,7 504,0 504,0 1 000,4 488,9 80,0 580,0 277,0 531,8 531 250,1 250,1 687,1 106,0 0,0 216,5 34,3 49,0 49,0 63,0 63,0 63,0 30,0 30,0 30,0 20,0 520,0 70,0

to je % ze ZJ všech firem Sdružení AP rok 2001 rok 2002 rok 2003 49,1 47,4 48,5 30,7 32,5 25,7 4,7 5,3 6,5 4,0 3,8 6,0 3,1 2,3 2,2 2,2 2,0 0,1 1,3 1,5 1,3 1,1 1,0 1,1 1,1 1,0 2,0 1,1 0,2 1,2 0,6 1,1 1,1 0,5 0,5 1,4 0,2 0,0 0,4 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 1,0 0,1

46 423,0

49 992,0

49 579,1

100,0

100,0

100,0

32 159,4

33 730,7

36 832,9

69,3

67,5

74,3

63


Z celkového pohledu na údaje v této kapitole vyplývá, že se splnil předpoklad z minulých let, tzn. že v rámci Sdružení AP roste podíl firem se zahraniční majetkovou účastí a tím roste samozřejmě i jejich podíl na základním jmění firem Sdružení AP. Mírné výkyvy údajů v hodnotě základního jmění, zejména ve skupině fondů, DIKů a FNM nejsou rozhodující pro celkovou situaci a vlastnickou strukturu firem Sdružení AP. V budoucím období je možné předpokládat změnu ve výši základního jmění zejména ve vazbě na změnu počtu firem členské základny Sdružení AP. Významný zůstává ten fakt, že členská základna má konkrétní vlastníky a stát jako takový již neuplatňuje prakticky žádná vlastnická práva. ---------------------------------------------------

Souhrnné „složení vlastníků“ dalších 32 firem automobilového průmyslu, které poskytly údaje pro zpracování tohoto materiálu, je pro informaci uvedeno v diagramu č. 2.5.2a (viz též příloha).

Struktura vlastníků dalších 32 firem autoprůmyslu (podíly na základním jmění - stav k 31.12.2003) Zahraniční partner 32,57%

Ostatní 65,88%

Inves tiční fondy 0,09%

DIK 1,46%

100% = 4 891,58 mil. Kč

Diagram č. 2.5.2a Struktura vlastníků dalších 32 firem autoprůmyslu (počty dle zemí - stav k 31.12.2003) Šv ýcarsko - 1 3,13%

Nizoze msko - 3 9,38%

USA - 1 3,13%

Rakousko - 2 6,25% Be lgie - 1 3,13%

Ně me cko - 9 28,13%

ostatní (ČR) 15 46,88%

100% =

32 firem

Diagram č. 2.5.2b Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek

Soubor: APCR2003

64


2.6 Počty pracovníků 2.6.1 Souhrnné údaje Personální politika firem Sdružení AP z hlediska zabezpečení dostatečného počtu pracovníků pro rozvoj výroby musí vycházet jednak z podmínek, které nabízí tuzemský trh pracovních sil a jednak z možností, které na trhu pracovních sil představují zahraniční pracovníci. Údaje z databázových listů opětovně potvrdily, že automobilový průmysl trpí nedostatkem zejména kvalifikovaných pracovníků technického zaměření. To platí jak pro dělnické profese tak pro pracovníky odborných technických útvarů firem. Příčiny tohoto stavu, který se vlivem přílivu zahraničních investic neustále prohlubuje, je možno hledat v podcenění odvětví z hlediska nastaveného vzdělávacího systému. Poslední odborná konference, kterou zorganizovalo Sdružení AP v říjnu loňského roku a které se zúčastnili odpovědní pracovníci jednotlivých regionů, ředitelé škol a pracovníci centrálních orgánů, tuto skutečnost zdůraznila. Náprava tohoto stavu má však dlouhodobý charakter. Částečné řešení nabízí projekt, který byl pod názvem „IQ AUTO“ prezentován členské základně Sdružení AP na prosincovém zasedání Rady ředitelů sdružení AP. Jeho cílem je, aby byl za součinnosti firem Sdružení AP vytvořen systém koordinovaného vzdělávání na úrovni vybraných učilišť a středních škol, který by reagoval na inovace a trendy vývoje v automobilovém odvětví. Nutnou podmínkou pro úspěšné řešení je znalost, resp. přehled jak současného stavu, tak zejména potřeb v oblasti pracovních sil firem Sdružení AP. Tabulka č. 2.6.1. podává přehled o vývoji celkového počtu pracovníků v rámci firem Sdružení AP v průběhu určitého časového období. Tabulka č. 2.6.1. Počty pracovníků ve firmách Sdružení AP od roku 1997 */ údaje za počet firem: 93

průměrný stav u skupiny: 1. Finální výrobci vozidel - osobní automobily - nákladní automobily * z toho účel. nástavby

- autobusy - motocykly - přípojná vozidla 2. Výrobci dílů (dodavatelé) 3. Ostatní firmy Sdružení AP CELKOVÝ POČET (osob): průměrný počet pracovníků na 1 firmu Sdružení AP:

101

111

118

123

137

138

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

41 772 22 482 15 188

36 803 20 512 13 061

29 883 20 386 6 541

29 691 22 014 4 684 475 1 899 352 742 61 709 685 92 085

29 028 21 343 4 482 556 2 044 406 753 69 033 694 98 755

28 039 21 271 3 723 449 1 989 302 754 69 738 759 98 536

748

721

714

1 714

1 349

1 007

1 841 1 202 1 059 46 805 1 096 89 673

1 811 435 984 50 540 1 073 88 416

1 789 307 860 54 337 975 85 195

30 647 21 906 5 890 847 1 825 420 606 57 973 572 89 192

964

875

768

756

*/ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP vždy ke konci daného roku (např. k 31.12.2003 za 138 firem).

Údaje o počtech pracovníků, které jsou uvedeny v tabulce svým obsahem prakticky korespondují s postavením jednotlivých kategorií výrobců a to jak ve výrobě, tak i v prodejích a exportu. Pro oblast finální výroby je charakteristický stabilizovaný sektor výroby osobních automobilů, autobusů a přípojných vozidel, na druhé straně pokračující trend v poklesu počtu pracovníků v oblasti výroby nákladních automobilů a motocyklů. Udržení produktivity práce v přijatelných hranicích prakticky jiné řešení ani nenabízí. Růst počtu pracovníků v oblasti výroby příslušenství je dán pokračujícím rozvojem tohoto odvětví. Určitým způsobem se projevují různé formy investičních pobídek, které podporují rostoucí aktivitu zahraničních firem na českém teritoriu. V neposlední řadě se do celkového počtu pracovníků promítá i vliv rostoucího počtu Soubor: APCR2003

65


firem vyrábějících díly vozidel, které se staly členy Sdružení AP. Je tedy možné konstatovat, že mimo vlivy z hlediska efektivity vlastní výroby firem je celkový počet pracovníků v rámci Sdružení AP ovlivněn i změnou členské základny. Vývoj v základních skupinách firem názorně ukazuje diagram č. 2.6.1.

Vývoj počtu pracovníků

počet pracovníků

2003

(rok 1997 - 2003)

70000 1997

60000 50000

2003

1997

2003

1997

2003

10000

1997

2003

20000

1997

2003

30000

1997

40000

0 osobní automobily

nákladní automobily

autobusy

ostatní druhy vozidel

výrobci dílů

nevýrobní firmy

Diagram č. 2.6.1.

Z uvedených údajů o počtu pracovníků a počtu firem Sdružení AP lze odvodit i průměrný počet pracovníků na jednu firmu Sdružení AP. Počet přijímaných členských firem s relativně nižším počtem pracovníků tuto hodnotu meziročně snižuje. V roce 2003 došlo (za firmy zapojené do Sdružení AP) ke snížení na hodnotu 714 osob. Tato hodnota má sice pouze informační charakter, ale ve své podstatě může znamenat, že o členství ve Sdružení AP mají zájem i menší firmy z oblasti výroby pro automobilový průmysl. ---------------------------------------------------

V dalších 32 firmách automobilového průmyslu (převážně výrobci dílů – dodavatelé) byl k 31.12.2003 celkový počet pracovníků 15 127 osob (to je průměr na 1 firmu 473 osob, k 31.12.2002 to bylo 444 osob).

Na základě výše uvedeného je možno konstatovat, že tuzemský automobilový průmysl je stabilizujícím prvkem i v oblasti zaměstnanosti. Je možno odhadnout, že ve všech firmách zabývajících se v ČR automobilovou výrobou je přímo zaměstnáno více než 120 000 osob a tento počet je již několik let v zásadě ustálený (s tendencí mírného růstu). Jak již bylo výše zmíněno, je počet zaměstnanců ve firmě jedním z důležitých parametrů pro účast v různých, zejména rozvojových programech. Řada z nich je určena právě pro malé a střední firmy. Není to pochopitelně jediné kritérium, ale jedna z důležitých podmínek pro zařazení firmy do těchto programů. Limit, který je v tomto případě obecně stanoven, je 250 zaměstnanců. V této souvislosti je možné uvést, že z celkového počtu 138 firem Sdružení AP, od kterých byly k 31.12.2003 k dispozici

Soubor: APCR2003

66


údaje, patří do kategorie malých a středních firem 58 podniků, což představuje 42 % členské základny. Při detailnějším členění se jedná o: - 16 firem s počtem zaměstnanců do 50ti osob; - 42 firem s počtem zaměstnanců mezi 50ti až 250ti osobami. V těchto firmách pracuje celkem 6 986 zaměstnanců, což je 7,1 % pracovníků firem zapojených do Sdružení AP. 2.6.2 Základní struktura pracovních sil Základní strukturu pracovních sil v rámci podniků Sdružení AP, která je v tomto případě myšlena jako počet technicko-administrativních pracovníků („T“) a pracovníků dělnických profesí („D“), znázorňuje následující tabulka č. 2.6.2. Tabulka č. 2.6.2.

Struktura pracovních sil v rámci firem Sdružení AP počet firem

I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : a) osobní automobily b) nákladní automobily z toho účel. nástavby c) přívěsy a návěsy d) autobusy e) motocykly II. VÝROBCI DÍLŮ z toho : a) převážně mech.díly b) převážně elektr.díly c) ostatní III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE z toho: a) obchodní, služby ap. b) výzkumné, zkušební CELKEM Sdružení AP :

údaje za r. 2002 kategorie „D“

kategorie „T“

údaje za r.2003 kategorie „D“

kategorie „T“

změny 2003/2002 (%) kategorie „D“

kategorie „T“

14 2 4 3 4 2 2 109 60 16 33 15 6 9 138

20 060 15 086 2 852 314 537 1 326 259 55 110 30 479 9 524 15 107 33 7 26 75 203

9 270 6 682 1 545 157 220 718 105 14 314 7 632 2 646 4 036 659 364 295 24 243

19 059 14 580 2 487 298 528 1 270 194 55 105 30 426 9 302 15 377 30 4 26 74 194

8 980 6 691 1 236 151 225 719 109 14 633 7 738 2 743 4 152 729 396 333 24 342

-4,99 -3,35 -12,81 -5,22 -1,60 -4,22 -25,26 -0,01 -0,18 -2,33 1,79 -9,09 -42,86 0,00 -1,34

-3,12 0,13 -19,97 -3,82 2,45 0,14 4,02 2,23 1,39 3,65 2,89 10,62 8,79 12,88 0,41

32

10 114

2706

12 106

10 965

8,41

1,12

---------------------------------------------------

dalších 32 firem autoprůmyslu

Tato základní struktura pracovníků ve firmě je základem pro stanovení vzájemného poměru počtu zaměstnanců zařazených do dělnických profesí k počtu zaměstnanců vykonávajících technicko-administrativní činnosti. Z hlediska vlastního chodu firmy je ve vyspělých ekonomikách považován za adekvátní poměr těchto kategorií na hodnotě vyšší než 3. V rámci celkového počtu zaměstnanců firem Sdružení AP dosahoval tento poměr v roce 2003 hodnoty 3,04 (oproti roku 2002 však došlo k dílčímu snížení). Vývoj tohoto poměru v jednotlivých skupinách výrobců ukazuje názorně tabulka č. 2.6.3. Jak je z této tabulky zřejmé, dochází v rámci Sdružení AP k určité stabilizaci daného podílu s mírnou oscilací kolem hodnoty 3. V oblasti výrobců dílů přitom tento poměr od roku 2000 přesahuje hodnotu 3,5. Skupina účelových organizací zaujímá svým charakterem práce specifické postavení a podle tohoto kritéria nelze zřejmě tyto firmy hodnotit.

Soubor: APCR2003

67


Tabulka č. 2.6.3. Vývoj podílu „D“ / „T“ poměr „D“ / „T“

skupina firem

1999

2000

2001

2002

2003

FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL

2,05 3,30

2,18 3,53

2,16 3,66

2,16 3,85

2,12 3,76

nehodnocen o

nehodnoceno

nehodnoceno

nehodnoceno

nehodnoceno

2,71

2,88

2,95

3,10

3,04

VÝROBCI DÍLŮ (dodavatelé) ÚČELOVÉ ORGANIZACE CELKEM firmy Sdružení AP : ---------------------------------------------------

U dalších 32 hodnocených firem automobilového průmyslu přesáhl tento poměr v roce 2003 hodnota 4,01 (za rok 2002 to bylo 3,74).

Z tabulek 2.6.2. a 2.6.3. a jejich doplnění údaji „pod čarou“ vyplývá, že ve firmách Sdružení AP došlo v roce 2003 k poklesu pracovníků „D“ (- 1,34 %) a růstu v kategorii „T“ (+ 0,41 %). U skupiny dalších 32 firem byl tento trend u skupiny „D“ opačný (růst v kategorii „D“ o + 8,41 %) při současném nárůstu ve skupině „T“ o + 1,12 %. 2.6.3 Regionální členění Automobilový průmysl je jedním z mála odvětví, které je v rámci svého rozvoje schopné trvale vytvářet pracovní příležitosti. Z tohoto pohledu je významná pozice firem v rámci jednotlivých územně správních celků. Následující tabulka ukazuje, že nejvýznamnější „automobilovou“ lokalitou je Středočeský kraj. Vyplývá to i ze skutečnosti, že je současně sídlem domácího finálního výrobce Škoda Auto. Co do počtu firem mu „konkuruje“ sousední Liberecký kraj, kde se významnou měrou na jeho atraktivitě podílí přímé dálniční spojení s Mladou Boleslaví. Důvody logistiky jsou v tomto případě zcela zřejmé. Další významnou lokalitou je Jihočeský kraj, který je svou polohou příznivý pro firmy zaměřené na dodávky zejména pro západní trh. Celkový přehled je uveden v tabulce č. 2.6.4. Tabulka č. 2.6.4. Počty pracovníků automobilového průmyslu v krajích ČR kraj počet firem počet osob Jihočeský

6 502

11

Jihomoravský

1 921

4

424

1

Královéhradecký

7 384

10

Liberecký

8 109

20

10 510

8

Olomoucký

1 673

4

Pardubický

4 816

9

Plzeňský

1 842

5

Hlavní město Praha

9 285

19

32 416

23

Ústecký

2 236

5

Vysočina

4 043

8

Zlínský

7 375

11

Karlovarský

Moravskoslezský

Středočeský

Soubor: APCR2003

68


2.6.4 Kvalifikační struktura zaměstnanců Sdružení AP Na základě doporučení Rady ředitelů provedl sekretariát Sdružení AP v rámci členské základny šetření, které se týkalo kvalifikační struktury jednotlivých firem. Cílem akce bylo připravit materiál pro jednání s Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy a regionálními orgány ve věci optimalizace struktury vzdělávací sítě. Zpracovaný souhrnný materiál byl využit mimo jiné i jako podklad při zabezpečování konference o vzdělávání v listopadu 2003. Údaje, ze kterých byl souhrnný přehled zpracován, poskytlo cca 70 % členské základny a to jak z pohledu počtu firem, tak i počtu zaměstnanců. Jde tudíž o dostatečný a reprezentativní vzorek. Skupiny vzdělání jsou shodné s těmi, které v současnosti pro svá statistická šetření používá Ministerstvo práce a sociálních věcí i Český statistický úřad. Shrnutí dat za firmy Sdružení AP, které poskytly údaje, je uvedeno v následující tabulce č. 2.6.5. Tabulka č. 2.6.5.

1.

bez vzdělání

2.

neúplné základní vzdělání

3.

základní vzdělání

4.

nižší střední vzdělání

5.

nižší střední odborné vzdělání

6. 7.

nedokončený 1. stupeň základní školy neúplné základní vzdělání, dokončený 1. stupeň základní školy základní vzdělání, jednoletá a dvouletá praktická škola nižší střední vzdělání, tříletá příprava v praktické škole vzdělávací programy učilišť, odborných učilišť

9.

10.

nematuritní vzdělávací programy s výučním listem s výjimkou bodu 5

střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu úplné střední všeobecné vzdělání úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou programy SOU i SOŠ pro absolventy tříletých učebních oborů ukončených maturitou

úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) programy s výjimkou bodu 9, pomaturitní studium kvalifikační

11.

Potřeba zaměstnanců

3

0,0

-3

252

0,4

-73

7 609

10,8

-1 157

143

0,2

+26

1 411

2,0

+6

35 414

50,1

+933

666 1 833

0,9 2,6

-145 -167

5 453

7,7

+739

12 455

17,6

-132

389

0,6

+19

176

0,2

+74

4 783

6,8

+393

76 70 663

0,1 100

+5

vyšší odborné vzdělání programy vyšších odborných škol, konzervatoří, pomaturitní studium specializační a inovační

12.

bakalářské vzdělání

13.

vysokoškolské vzdělání

14.

%

střední odborné vzdělání s výučním listem

středoškolské programy bez maturity a výučního listu

8.

Počet zaměstnanců

Dosažené vzdělání

Skupina

bakalářské programy vysokých škol magisterské, inženýrské a lékařské programy vysokých škol

doktorské vzdělání doktorské studijní programy, postgraduální studium a vědecká výchova

Celkem

Znaménko v posledním sloupci: ( - ) …... počítá se s poklesem zaměstnanců (+ ) ..….. předpokládá se nárůst pracovníků

Soubor: APCR2003

69


Z uvedeného přehledu je zřejmé: Nejpočetněji zastoupenou skupinou podle dosaženého vzdělání je střední odborné vzdělání s výučním listem, které má 50 % všech zaměstnanců. Následují úplné střední odborné vzdělání s maturitou (17,6 %) a základní vzdělání (10,8 %). Podobný (přibližně 7%) podíl mají úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou a vysokoškolské vzdělání. Zbývajících 9 skupin vzdělání je zastoupeno marginálně a tvoří je zbylých zhruba 7 % zaměstnanců. - Firmy předpokládají změnu požadavků na kvalifikační strukturu. Největší změna se bude týkat potlačení poptávky po zaměstnancích ve skupině základního vzdělání (včetně nedokončeného). Mezi další skupiny, kde se bude zájem o zaměstnance výrazně snižovat, patří úplné střední všeobecné vzdělání, střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu a úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení). - Naopak růst poptávky bude stále ve skupině zaměstnanců se středním odborným vzděláním s výučním listem, ale daleko větší zájem, vyjádřený podílem požadovaných zaměstnanců k velikosti skupiny, bude u úplného středního odborného vzdělání s vyučením i maturitou a vysokoškolského vzdělání. -

Takto kvantifikované přesuny v poptávce na trhu práce v automobilovém průmyslu by měly být dostatečným a jasně srozumitelným argumentačním podkladem nejen ve vztahu ke státní správě, ale měly by posloužit i jako jeden ze zvažovaných bodů při volbě budoucího vzdělání (povolání). Uvedený materiál opět potvrdil již mnoho let zmiňovaný argument zaměstnavatelů, že nejen v automobilovém průmyslu, ale v celé průmyslové sféře je a bude poptávka po absolventech SOU a SOŠ s vyučením i maturitou. Rovněž pak inženýrské vysokoškolské vzdělání odpovídající praxi je stále žádaným a nedostatkovým artiklem na trhu práce. Potvrdila se i skutečnost, že absolventi úplného středního všeobecného vzdělání (gymnázií) a absolventi středoškolských programů bez maturity a výučního listu jsou na trhu práce jen velmi obtížně uplatnitelní. Zvyšující se požadavky na kvalitu, rostoucí technologická náročnost i zvyšující se automatizace znamenají samozřejmě velice významný pokles poptávky po zaměstnancích jen se základním vzděláním. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek

Soubor: APCR2003

70


2.7 Průměrné mzdy Udržení konkurenceschopnosti je jednou ze strategických podmínek rozvoje a prosperity většiny firem. Významnou měrou je ovlivněna takovými faktory, jako je stabilita makroekonomického prostředí, zvyšování úrovně vzdělání, mobilita pracovní síly a v neposlední řadě i reálná mzdová politika, s přímou vazbou na celkové náklady na pracovní sílu. Sekretariát Sdružení AP zpracovává z údajů zaslaných firmami Sdružení AP pravidelně pololetní informace o průměrné výši mezd a počtu pracovníků v rámci firem Sdružení AP. Ty jsou pak v souhrnné podobě předávány členské základně Sdružení AP. Přes tuto skutečnost považujeme za důležité se o řadě z nich znovu zmínit i v této kapitole. Průměrná mzda vycházející z údajů, které byly firmami Sdružení AP předány k datu 31.12.2003, (vypočtená jako vážený průměr zohledňující počty pracovníků a průměrné mzdy v jednotlivých firmách) dosáhla částky 18 627 Kč. V porovnání s rokem 2002 (průměr 17 505 Kč – zde nezahrnut vliv změny členské základny, viz poznámka pod čarou u tabulky č. 2.7.1.) vzrostla její úroveň o 6,40 %. Přehled o vývoji průměrných mezd v jednotlivých základních skupinách firem od roku 1998 do roku 2003 dává tabulka č. 2.7.1. Tabulka č. 2.7.1. Průměrné mzdy v základních skupinách firem (v Kč / měsíc) údaje za počet firem Sdružení AP 101 111 118 123 137 138 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 14 916 17 571 18 646 19 660 19 909 21 227 z toho : - osobní automobily 17 497 19 697 20 352 21 001 21 155 22 679 - nákladní automobily 11 600 13 030 14 553 15 930 16 437 16 057 z toho účel. nástavby 10 387 10 935 12 269 13 443 13 887 13 268 - přívěsy a návěsy 12 867 12 860 14 457 15 958 17 007 17 758 - autobusy 12 008 13 376 14 421 16 149 17 050 18 029 - motocykly 9 479 10 815 11 456 12 199 12 568 12 458 VÝROBCI DÍLŮ (DODAVATELÉ) 12 184 13 248 14 649 15 399 16 460 17 530 z toho : - převážně mech. díly 11 655 12 605 14 204 15 128 16 069 17 221 - převážně elektr. díly 11 471 12 122 13 136 13 909 15 381 16 560 - ostatní, jiné 13 763 15 269 16 513 16 973 17 914 18 732 NEVÝROBNÍ (ÚČELOVÉ) ORGANIZACE 16 318 18 253 18 903 19 735 20 887 23 457 z toho: - obchodní, konzultační 15 409 17 736 17 791 20 702 21 636 23 280 - výzkumné, zkušební ap. 18 312 19 127 20 164 18 912 20 016 23 654 CELKEM za firmy Sdružení AP : 13 371 14 822 16 050 16 805 17 505 18 627 Poznámka: Uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP v daném roce.

Nad hodnotou průměrného nárůstu mezd Sdružení AP se pohybuje jako celek skupina výrobců příslušenství (+6,50 %, loňský index +6,89 %) a to prakticky v celé výrobní struktuře (výrobci mechanického a elektrického příslušenství). Finální výrobci vozidel vykázali (jako celek) meziroční nárůst průměrné mzdy v porovnání let 2003/2002 o 6,62 % (index 2002/2001 byl 1,26 %) s tím, že např. u výrobců osobních automobilů činil 7,20 % (při porovnání 2002/2001 byla tato hodnota na čísle +0,73 %). Nárůst mezd přibližující se „průměrné“ hodnotě byl také u kategorie výrobců přípojných vozidel (4,41 % proti 6,57 % v minulém srovnání) a výrobců autobusů (5,74 % oproti 5,58 % v období 2002/2001). Obecně lze konstatovat, že mzdové nárůsty odpovídají ekonomickým výsledkům oboru. Jsou ovlivněny též meziročním zvyšováním výchozí základny průměrné mzdy Soubor: APCR2003

71


oproti předchozímu období. V řadě případů se zde odráží i situace na trhu pracovních sil a vliv nízké míry inflace, která za rok 2003 byla vykázána na hodnotě pouze 0,1 %. Z tabulky je zřejmé, že u některých skupin výrobců není dosaženo průměrné mzdy Sdružení AP. Grafické vyjádření vývoje průměrných mezd v základních skupinách výrobců je pak uvedeno v diagramu č. 2.7.1. Vývoj průměrné měsíční mzdy (rok 1998 - 2003)

Kč 25000

20000 15000

10000 5000

0 finální výrobci celkem

účelové organizace celkem 1998

výrobci dílů

1999

výrobci osobních automobilů 2000

výrobci nákladních vozidel 2001

výrobci autobusů 2002

výzkumné a zkušební organizace 2003

Diagram č. 2.7.1.

Zajímavé je z tohoto pohledu srovnání průměrných mezd podniků automobilového průmyslu s ostatními odvětvími národního hospodářství. V diagramu č. 2.7.2. jsou proto uvedeny průměrné mzdy za roky 2001, 2002 a 2003 a v diagramu č. 2.7.3. je pak jejich změna vyjádřená meziročními indexy. Celkové objemy vynaložených mzdových prostředků ve firmách Sdružení AP a to společně s vývojem počtu pracovníků a průměrných mezd ve firmách od roku 1995 do roku 2002 jsou uvedeny v tabulce č. 2.7.2. Vyplacené mzdové prostředky resp. jejich nárůst mají přímou vazbu jednak na vlastní růst mezd a jednak i na výchozí členskou základnu. Tento fakt potvrzuje i porovnání údajů za stejné počty firem a tomu odpovídající počty pracovníků (jedná se o „spodní“ údaje ve sloupcích „1996“, „1997“, „1998“, „1999“, „2000“, „2001“ a „2002“ tabulky č. 2.7.2.). Další v tomto bodě uvedené tabulky (č. 2.7.3. a č. 2.7.4.) dávají přehled o úrovni průměrných mezd ve dvou základních profesních skupinách pracovníků a to u skupiny dělnických profesí („D“) a u tzv. technicko-administrativních pracovníků („T“). Vzájemný poměr průměrných mezd u skupiny „T“ a „D“ za rok 2003 (u firem Sdružení AP) na úrovni 1,695 zůstává prakticky na stejné úrovni jako v loňském roce (1,654). Průměrná mzda u skupiny „D“ (u firem Sdružení AP) v roce 2003 tedy činila 58,99 % průměrné mzdy dosažené u skupiny „T“ (v roce 2002 to bylo 60,45 %).

Soubor: APCR2003

72


0

Soubor: APCR2003

73

%

16 Ostatní v eřejné, sociální a osobní služby

30000

a osobní služby

činnost

Zdrav otnictv í, v eterinární a soc.

Školstv í

Veřejná správ a, obrana, soc.poj.

Služby pro pod., v ýzkum, v ýv oj

Peněžnictv í a pojišťov nictv í

Doprav a, pošty a telekomunikace

Pohostinstv í a uby tov ání

Obchod, oprav y mot. v ozidel

Stav ebnictv í

Výroba a rozv od el., ply nu a v ody

Zpracov atelský průmy sl

Dobýv ání nerostných surov in

Zemědělstv í lesnictv í a ry bolov

Sdružení AP

35000

Ostatní veřejné, sociální

a soc. činnost

Zdravotnictví , veterinární

Školství

soc.poj.

Veřejná správa, obrana,

vývoj

Služby pro pod., výzkum,

pojišťovnictví

Peněžnictví a

telekomunikace

Doprava, pošty a

Pohostinství a ubytování

vozidel

Obchod, opravy mot.

Stavebnictví

a vody

Výroba a rozvod el., plynu

Zpracovatelský průmysl

surovin

Dobývání nerostných

rybolov

Zemědělství lesnictví a

Česká republika

0

Sdružení AP

Česká republika

Vývoj průměrné měsíční mzdy podle odvětví

Kč

2001

2002

25000 2003

20000

15000

10000

5000

Diagram č. 2.7.2. Zpracováno z údajů ČSÚ

Indexy růstu průměrné měsíční mzdy podle odvětví 2001/2000

2002/2001

14 2003/2002

12

10

8

6

4

2

Diagram č. 2.7.3.

Zpracováno z údajů ČSÚ


Tabulka č. 2.7.2. Vývoj počtu pracovníků a průměrných mezd rok

1996 86 93 84 719 86 377 +3,25

1997 93 101 89 673 92 415 +5,85 +3,82

1998 101 111 88 416 87 180 - 1,40 - 4,32

1999 111 118 85 195 86 097 -3,65 -2,28

2000 118 123 89 192 89 154 +4,69 +3,59

2001 123 137 92 085 96 745 +3,24 +3,29

2002 137 138 98 755 99 446 +7,24 +2,07

12 102 12 034 +16,83 +16,05

13 371 13 575 +10,49 +11,11

14 822 14 861 +10,85 +9,19

16 050 15 920 +8,28 +8,00

16 805 16 711 +4,70 +5,56

17 505 17 459 +4,16 +4,75

18 627

meziroční změna (%)

10 359 10 428 +19,72

objem mezd za rok (v mld. Kč) meziroční změna (%)

10,247 10,809 +20,27

13,023 13,345 +27,09 +20,48

14,187 14,202 +8,94 +6,31

15,153 15,354 +6,81 +6,70

17,178 17,031 +13,36 +11,8

18,570 19,403 +8,10 +9,03

20,744 20,834 +11,7 +6,9

22,025

údaje za (počet firem) počet pracovníků meziroční změna (%) průměr. mzda */ (Kč/měs.)

2003 138 98 536 -0,23 -0,92

+6,40 +6,68

+6,17 +5,71

Poznámka: */ Vážený průměr = průměr respektující počty zaměstnanců a mzdy ve firmách.

Tabulka č. 2.7.3. Počty pracovníků a průměrné mzdy u skupiny dělnických profesí I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : a) osobní automobily b) nákladní automobily z toho účel. nástavby c) přívěsy a návěsy d) autobusy e) motocykly II. VÝROBCI DÍLŮ z toho : a) převážně mech.díly b) převážně elektr.díly c) ostatní III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE z toho:a) obchodní, služby ap. b) výzkumné, zkušební CELKEM Sdružení AP :

údaje za r. 2002 údaje za r. 2003 pozměny 03/02 (%) čet poč.prac. prům.plat poč.prac. prům.plat poč.prac. prům.plat 14 20 060 16 883 19 059 17 840 -4,99 5,67 2 15 086 17 877 14 580 18 942 -3,35 5,96 4 2 852 13 734 2 487 13 930 -12,81 1,42 3 314 11 900 298 12 248 -5,22 2,92 4 537 13 127 528 14 008 -1,60 6,71 2 1 326 15 054 1 270 15 610 -4,22 3,70 2 259 10 820 194 10 130 -25,26 -6,38 109 55 110 14 298 55 105 15 153 -0,01 5,98 60 30 479 14 039 30 426 14 963 -0,18 6,58 16 9 524 13 245 9 302 14 290 -2,33 7,89 33 15 107 15 482 15 377 16 050 1,79 3,67 15 33 15 095 30 16 217 -9,09 7,43 6 7 19 752 4 24 084 -42,86 21,93 9 26 13 842 26 15 007 0,00 8,42 138 75 203 14 988 74 194 15 843 -1,34 5,71

Tabulka č. 2.7.4. Počty pracovníků a průměrné mzdy u technicko-administrativních profesí I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : a) osobní automobily b) nákladní automobily z toho účel. nástavby c) přívěsy a návěsy d) autobusy e) motocykly II. VÝROBCI DÍLŮ z toho : a) převážně mech.díly b) převážně elektr.díly c) ostatní III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE z toho:a) obchodní, služby ap. b) výzkumné, zkušební CELKEM Sdružení AP :

Soubor: APCR2003

údaje za r. 2002 údaje za r. 2003 pozměny 03/02 (%) čet poč.prac. prům.plat poč.prac. prům.plat poč.prac. prům.plat 14 9 270 26 591 8 980 28 505 -3,12 7,20 2 6 682 28 588 6 691 30 819 0,13 7,80 4 1 545 21 588 1 236 20 827 -19,97 -3,53 3 157 18 031 151 19 296 -3,82 7,01 4 220 25 035 225 27 449 2,45 9,64 2 718 20 738 719 22 300 0,14 7,53 2 105 16 506 109 16 592 4,02 0,52 109 14 314 23 766 14 633 25 995 2,23 9,38 60 7 632 22 423 7 738 24 889 1,39 11,00 16 2 646 23 851 2 743 26 264 3,65 10,12 33 4 036 26 254 4 152 27 878 2,89 6,18 15 659 21 792 729 23 817 10,62 9,29 6 364 21 699 396 23 377 8,79 7,73 9 295 21 906 333 24 341 12,88 11,11 138 24 243 24 793 24 342 26 856 0,41 8,32

74


Průměrná měsíční mzda podle krajů Úroveň průměrných mezd firem Sdružení AP v porovnání s průměrnou mzdou daného regionu, ve kterém působí ukazuje diagram č. 2.7.4. Pro porovnání změn jsou v diagramu č. 2.7.4a uvedeny stejné (oproti minulému vydání tohoto materiálu však ze strany ČSÚ zpřesněné) údaje za rok 2002.

15 000

18 627

14 204

15 145

20 362

21 077 15 191

15 983

17 032

18 082

19 288

16 002

11 615

20 000

16 411

18 552

25 000

Průměrná měsíční mzda podle krajů v roce 2003

14 998

Kč/měsíc

10 000 21 081 14 883 15 198 14 475 14 751 15 102 15 827 14 305 14 585 14 271

16 572 15 317

14 492 14 696

16 917

5 000

průměrná mzda v kraji

za ČR celkem

Zlínský

Vysočina

Ústecký

Středočeský

Plzeňský

Pardubický

Olomoucký

Moravskoslezský

Liberecký

Královéhradecký

Karlovarský

Jihomoravský


Jihočeský

0

průměr u firem Sdružení AP v daném kraji

Diagram č. 2.7.4.

17 505

13 402

14 090

19 024

19 577

15 339

15 540

16 934

18 424

15 779

13 731

15 000

11 360

14 502

20 000

14 762

25 000

Průměrná měsíční mzda podle krajů v roce 2002 17 927

Kč/měsíc

10 000 19 908 14 01014 069 13 511 13 747 14 057 14 88213 31813 506 13 741

15 508 14 252

13 407 13 778

15 834

5 000

průměrná mzda v kraji

za ČR celkem

Zlínský

Vysočina

Ústecký

Středočeský

Plzeňský

Pardubický

Olomoucký

Moravskoslezský

Liberecký

Královéhradecký

Karlovarský

Jihomoravský

Jihočeský


0

průměr u firem Sdružení AP v daném kraji

Diagram č. 2.7.4a Soubor: APCR2003

75


V řadě případů je vidět zřetelný rozdíl mezi úrovní průměrných mezd podniků Sdružení AP v daném regionu a průměrných mezd na území daného kraje. Ve většině případů je úroveň průměrné mzdy firem Sdružení AP, které jsou v regionu dislokovány, vyšší než je průměrná mzda daného regionu. Jako určité specifikum je přitom nutné chápat hlavní město Prahu, kde se do vyšší úrovně průměrných mezd významnou měrou promítá vysoká koncentrace ústředních orgánů, bankovního a pojišťovacího sektoru. Na druhou stranu lze uvést, že např. v krajích Středočeském, Jihomoravském, Libereckém, Olomouckém, Moravskoslezském a Zlínském přesahuje úroveň průměrných mezd podniků Sdružení AP průměr kraje o minimálně 10 %. Průměrné mzdy u firem se zahraničním partnerem Průměrná měsíční mzda u firem se zahraniční účastí, kterých bylo k 31.12.2003 v rámci Sdružení AP celkem 72, byla v roce 2003 na úrovni 20 126 Kč, což představuje nárůst proti roku 2002 o 5,19 %. Tempo růstu mezd se v těchto firmách oproti období 2002/2001 (kdy činilo + 3,6 %) mírně zvýšilo. V porovnání s průměrným nárůstem mezd u firem Sdružení AP je však nárůst nižší (o 1,21 %). Průměrné mzdy u firem bez zahraničního partnera Zde bylo dosaženo průměru 14 581 Kč s meziročním nárůstem 5,28 %, který je také oproti minulému období (index 2002/2001 činil + 5,10 %) prakticky na stejné úrovni. Srovnání výše průměrných mezd firem Sdružení AP, které mají zahraničního partnera, s průměrnými mzdami firem bez podílu zahraničního partnera ukazuje tabulka č. 2.7.5., vývoj (meziroční nárůsty) u obou skupin pak tabulka č. 2.7.6. Tabulka č. 2.7.5. Průměrná mzda (Kč / měs.) 2000

2001

2002

2003

Počet pracovníků 2000

2001

2002

2003

CELKEM Sdružení AP

16 050 16 805 17 505 18 627

89 192

92 085

98 755

98 536

ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti průměr na 1 firmu Sdružení AP ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti

17 854 18 468 19 132 20 126 12 540 13 176 13 849 14 581

58 911 30 281 756 982 522

63 151 28 934 749 1 010 474

68 338 30 417 721 1 005 441

71 899 26 637 714 1 027 392

Poznámka: Tato tabulka obsahuje údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP k 31.12.2003 (to je za 138 firem).

Tabulka č. 2.7.6. Průměrná mzda (Kč / měs.) 2000 ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti

2001

2002

2003

17 854 18 468 19 132 20 126 12 540 13 176 13 849 14 581

meziroční index 2001/2000

2002/2001

2003/2002

1,034 1,051

1,036 1,051

1,052 1,053

Diference průměrných mezd mezi oběma skupinami firem je prakticky na konstantní úrovni. V r. 1998 činila průměrná mzda ve firmách bez zahraničního partnera 70,2 % průměrné mzdy dosažené u firem se zahraniční účastí, v roce 2001 to bylo 71,3 %, v roce 2002 pak 72,4 % a v roce 2003 72,4 %. Údaje ovlivňuje výchozí základna a různé počty pracovníků v uvedených skupinách firem. To se pak následně projevuje v celkových poměrových ukazatelích. Průměrné mzdy a míra inflace Porovnání procentuálních ročních přírůstků mezd firem Sdružení AP s meziroční mírou inflace názorně ukazuje diagram č. 2.7.5. Údaje jsou doplněny o indexy nárůstu průměrných nominálních mezd v ČR za stejné období. Je zřejmé, že v období roků 2002 – 2003 dochází postupně ke sbližování meziročního růstu mezd v rámci podniků Sdružení AP s růstem mezd v rámci celé ČR. Ve vazbě na meziroční míru inflace je tak Soubor: APCR2003

76


zabezpečen určitý reálný přírůstek mezd. Současně je předpoklad, že při udržení nízké míry inflace dojde i v příštích obdobích k udržení reálného meziročního růstu mezd v rozmezí 2 až 5 %.

Vývoj indexu průměrných mezd a inflace

(%) 18 16

míra inflace

14

růst mezd - firm y Sdružení AP

12

růst mezd - ČR

10

6,80

8 6

6,41

4 2

0,10

0 1997/1996

1998/1997

1999/1998

2000/1999

2001/2000

2002/2001

2003/2002

Diagram č. 2.7.5.

V diagramu č. 2.7.6. jsou znázorněny průměrné mzdy v roce 2003 podle velikosti firmy v přímém porovnání s průměrem za firmy Sdružení AP celkem a průměrem za ČR. Vyšší hodnoty průměrných mezd přitom dosahují malé firmy do 50ti zaměstnanců a firmy s počtem zaměstnanců přesahujícím 2 500 osob.

Průměrná měsíční mzda podle velikosti firmy

Kč/měsíc

24 958 25 000

18 627

17 218

17 433

16 628

16 910

do 1500 pracovníků

16 917


20 000

21 919

15 728

15 000 10 000 5 000

nad 2500 pracovníků


do 500 pracovníků

do 250 pracovníků

do 50 pracovníků

Sdružení AP celkem

Česká republika

0

Firmy Sdružení AP za rok 2003

Diagram č. 2.7.6.

Soubor: APCR2003

77


Z faktů a vývojových trendů uvedených v této kapitole lze učinit následující dílčí závěry: • růst průměrné mzdy v rámci firem Sdružení AP dosáhl úrovně 6,4 % a oproti období 2002/2001, kdy činila meziroční změna 4,16 %, je vyšší o 2,24 procentních bodů. Přes skutečnost, že růst nedosahuje celorepublikové úrovně, který za stejné období činil 6,8 %, mohou při pokračování tohoto trendu nastat problémy s osobními náklady na pracovní sílu; • vyšší dynamika růstu nominálních mezd firem Sdružení AP při prakticky nulové inflaci umožnila zvýšení reálných mezd přesahujících hodnotu 5 %; • přes skutečnost, že se zvyšuje diferencovaně úroveň průměrné mzdy u firem se zahraniční účastí a českých firem, zůstává její rozdíl prakticky konstantní; • většina firem Sdružení AP předpokládá pro období roku 2004 zvýšení mezd v rozmezí cca 3 až 4 %. Údaj je mírně pod celorepublikovým předpokladem pro rok 2004, který se s ohledem na očekávanou míru inflace blíží hodnotě 6 %. Řada firem naopak uvažuje s růstem, který odpovídá pouze inflaci; • odvětví automobilového průmyslu je jedním z odvětví, kde průměrná mzda přesahuje průměrnou mzdu v rámci celé ČR. Znovu se ale v roce 2003 projevil rozdíl v meziročních indexech růstu mezd mezi jednotlivými odvětvími. Tato diference již nedosahuje hodnot předchozích let, „nůžky“ mezi jednotlivými základními skupinami firem se dále (s výjimkou účelových organizací) nerozevírají (viz diagram č. 2.7.7.). V této souvislosti je nutné si uvědomit, že mzdová politika je důležitou součástí nejen personální politiky firem automobilového průmyslu. Výrazným způsobem ovlivňuje vlastní zaměstnanost a ve svých důsledcích i konkurenceschopnost firmy; Růst průměrných mezd v základních skupinách firem 25 000 Kč 22 500 Kč 20 000 Kč 17 500 Kč 15 000 Kč 12 500 Kč 10 000 Kč

1998

1999

2000

finální výrobci vozidel účelové organizace

2001

2002

2003

výrobci dílů (dodavatelé) firmy Sdružení AP celkem

Diagram č. 2.7.7.

• stejně tak nedochází k rozevírání „nůžek“ mezi průměrnými platy ve firmách se zahraniční účastí a bez ní (viz diagram č. 2.7.8.), diference ve prospěch firem se zahraniční účastí je dána nastavením počátečních hodnot; • naopak k určitému rozevírání „nůžek“, tedy ke zvyšování rozdílu (absolutně i poměrově) dochází mezi průměrnými platy pracovníků kategorie „D“ a „T“ (viz diagram č. 2.7.9.).

Soubor: APCR2003

78


Diagram č. 2.7.8.

Diagram č. 2.7.9. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek

2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy 2.8.1 Pracovní neschopnost Vývoj a stav pracovní neschopnosti jsou jedním z nejdůležitějších faktorů majících vliv na fungování a tím samozřejmě i na ekonomické výsledky firem. Z celostátních šetření vyplývají následující zobecňující zjištění, která se samozřejmě projevují i v automobilovém průmyslu. Pracovní neschopnost, kromě samozřejmých a nikým nezpochybňovaných faktorů jako jsou vrozené dispozice, celkový zdravotní stav i pracovní prostředí, nejvíce ovlivňuje výše příjmu. S rostoucím příjmem procento pracovní neschopnosti klesá, délka pracovní neschopnosti se prodlužuje a počet případů pracovní neschopnosti však rovněž klesá. Tyto trendy lze interpretovat tak, že pracovníci s vyššími příjmy nezneužívají institut pracovní neschopnosti, naopak jej nevyužívají, neboť lehčí a krátkodobější nemoci buď neléčí nebo k jejich léčení využívají dovolenou.

Soubor: APCR2003

79


Současná konstrukce výpočtu nemocenského znevýhodňuje zaměstnance s průměrnými a vyššími příjmy. Z tohoto důvodu patří stimulátory a motivátory k ovlivňování pracovní neschopnosti zaměstnanců k jednomu z prioritních úkolů, které musí management členských firem Sdružení AP neustále řešit. Podíváme-li se na vývoj pracovní neschopnosti podrobněji, vycházejí následující statistické údaje (viz diagram č. 2.8.1. a tabulka č. 2.8.1.):

Průměrná délka pracovní neschopnosti v ČR (ve dnech, 1990 až 2003)

Zdroj: Český statistický úřad

Diagram č.2.8.1 Tabulka č. 2.8.1. Průměrná délka pracovní neschopnosti ve firmách Sdružení AP v r. 2003 Počet dnů pracovní Počet dnů pracovní neschopnosti neschopnosti administrativa dělnické profese

Celkem Sdružení AP Finální výrobci Výrobci příslušenství Účelové organizace

9,4 10,1 9,4 8,4

26,3 25,6 26,8 5,0

Podniky se zahraniční účastí Tuzemské podniky

7,0

24,4

12,0

28,6

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že pracovní neschopnost v automobilovém průmyslu je v dělnických profesích zhruba trojnásobná oproti zaměstnancům v administrativě. Výrazně nižší je samozřejmě u účelových organizací, což je dáno jejich charakterem. I když vezmeme jen dělnické profese, u kterých je pracovní neschopnost vyšší, je vidět, že nemocnost je v automobilovém průmyslu zhruba o 15 % nižší, než je celostátní průměr. Zajímavý je i pohled na pracovní neschopnost z hlediska vlastnictví firmy. Pracovní neschopnost v dělnických profesích je u firem se zahraniční majetkovou účastí zhruba o 15 % nižší než u firem s tuzemským vlastníkem. V administrativních profesích je toto procento ještě vyšší a dosahuje o 40 % nižší hodnoty. 2.8.2 Pracovní úrazy

Soubor: APCR2003

80


Ovlivňování a celkový počet pracovních úrazů je ještě důležitější faktor než nemocnost, protože vytváření podmínek pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně přijímání opatření k prevenci rizik, patří k základním povinnostem zaměstnavatelů. Na druhou stranu je ale třeba vidět, že kromě prevence a identifikace rizik jsou opatření přijímaná k zajištění bezpečnosti práce ovlivněna ekonomickými zdroji a technickými možnostmi technického zařízení. Pracovní úrazovost ve firmách Sdružení AP je uvedena v následující tabulce č. 2.8.2. a diagramu č. 2.8.2. Tabulka č. 2.8.2. Počet pracovních úrazů

Průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti na úraz

Celkem Sdružení AP Finální výrobci Výrobci příslušenství Účelové organizace

16,1 29,2 14,9 1,0

37,2 39,1 36,1 9,5

Podniky se zahraniční účastí Tuzemské podniky

16,5 15,5

39,2 34,4

ČR- Vývoj průměrné délky pracovní neschopnosti na pracovní úraz Průměrný počet kalend. dnů

42 41 40

Sdružení AP

39 38 37 36 35 34 33 32 31

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Roky

Diagram č. 2.8.2.

Z tabulky a grafu vyplývá, že počet pracovních úrazů je zhruba dvakrát vyšší ve skupině finálních výrobců než u výrobců příslušenství. Na rozdíl od nemocnosti je počet pracovních úrazů nepatrně vyšší u podniků se zahraniční majetkovou účastí oproti podnikům tuzemským. Vyšší o přibližně 14 % je u této skupiny firem i průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti vztažený na 1 případ úrazu. Celkově je tento údaj o zhruba 10 % nižší než činí celostátní průměr. Zpracoval: Ing. Ešner

Soubor: APCR2003

81


2.9 Vývoj základních ekonomických ukazatelů Základní ekonomické ukazatele v automobilovém průmyslu ČR v roce 2003 vykázaly přes řadu nepříznivých vlivů pozitivní trend. Automobilový průmysl jako celek dokázal vyrovnat dopady snížené poptávky jak v tuzemsku, tak i v zahraničí s tím, že musel naopak ještě řešit dopady z kursových pohybů české měny vůči měnám EUR a USD. Je zřejmé, že se tyto vlivy promítly jiným způsobem v kategorii finálních výrobců, než v kategorii výrobců dílů a příslušenství. Jednotlivé rozdíly vyplynou z vlastního obsahu kapitoly, jejímž cílem není zakrývat dílčí problémy oboru, které se v celkovém souhrnu však nemusí plně projevit. Přehled o produkci firem Sdružení AP ve finančním vyjádření a členěný podle základních výrobních skupin ukazuje tabulka č. 2.9.1. Diagram č. 2.9.1. znázorňuje podíly objemu produkce podle základních skupin jednotlivých výrob a diagram č. 2.9.2. pak samostatně podíly v kategorii finálních výrobců. Tabulka č. 2.9.1. VÝVOJ CELKOVÉ PRODUKCE FIREM SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 1997

1998

1999

2000

2001

219 302,4 117 322,1 105 138,6 5 368,5 4 479,0 2 336,0 100 779,2 1 201,1

272 900,9 148 969,0 136 326,0 6 122,0 4 714,0 1 807,0 122 350,1 1581,8

304 800,2 159 284,3 146 083,2 6 096,4 5 378,7 1 726,0 144 569,8 946,1

2002

2003

objem produkce Sdružení AP (mil. Kč) - z toho: finální výrobci

159 663,3 101 697,1

z toho: osobní automobily nákladní vozy autobusy ostatní výrobci příslušenství účelové organizace

79 714,5 15 656,4 6 326,2 52 787,4 5 178,8

186 778,0 115 816,3 99 962,1 9 914,0 3943,5 1996,7 69 604,6 1 357,1

326 452,5

334 279,8

158 285,0

148 282,5

145 715,5

136 140,5

4 527,5 5 848,0 2 194,0 167 046,6

4 075,0 5 929,0 2 138,0 184 785,2

1 120,9

1 212,1

Podíly jednotlivých výrob na celkovém objemu produkce (rok 2003, firmy Sdružení AP - 100% = 334 279,8 mil.Kč) ostatní 1,0%

osobní automobily 40,7%

nákladní vozy 1,2%

díly a příslušenství 55,3%

autobusy 1,8% Diagram č. 2.9.1.

Soubor: APCR2003

82


Podíly jednotlivých kategorií vozidel na objemu produkce (rok 2003, finální výrobci Sdružení AP, 100% = 148 282,5 mil.Kč) nákladní vozy 2,7%

autobusy 4,0%

nástavby 0,4%

přípojná vozidla 1,0%

motocykly 0,1%

osobní automobily 91,8%

Diagram č. 2.9.2.

Pro doplnění finančních údajů finálních výrobců konkrétními počty vozidel je dále zařazena tabulka č. 2.9.2. s údaji o výrobě, domácím prodeji a exportu jednotlivých typů vozidel (v kusech za české výrobce). Přesto, že jsou to svým charakterem statistické údaje patřící do jiné kapitoly, jsou zde uvedeny z důvodu návaznosti na ekonomické údaje a provedená zhodnocení. Počty vyrobených a prodaných vozidel totiž mnohdy vyjádří názorněji celkovou situaci odvětví, než tytéž údaje převedené do finančních jednotek. Tabulka č. 2.9.2. POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU DVOUSTOPÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL 2003/2002 výroba r.2002 změna %

Výrobce

r.2003 437 554 442 469 30 33 8 18 437 605 442 507 Σ Osobní+N1 DAEWOO AVIA 968 858 1 761 TATRA 1 439 40 PRAGA 30 2 769 2 327 Σ Nákladní 1 549 KAROSA 1 521 218 SOR 229 KH motor Centr. 45 35 1 812 1 785 Σ Autobusy CELKEM I : 441 717 447 088 ŠKODA AUTO MAGMA Ostatní

-1,1 +10,0 +125,0 -1,1 -11,4 -18,3 -25,0 -16,0 -1,8 +5,1 -22,2 -1,5

domácí prodej r.2002 změna % r.2003 74 466 -3,9 71 522 24 -41,7 14 5 +260,0 18 74 495 -3,9 71 554 604 -22,5 468 180 +17, 8 212 38 -36,8 24 822 -14,4 704 499 +1,8 508 154 +24 191 44 -20,4 35 697 +5,3 734

r.2003

export r.2002

378 236 19 0 378 255 416 1 309 8 1 733 1 014 38 0 1 052

371 059 6 3 371 068 534 1 498 1 2 033 1 055 64 1 1 120

+1,9 +216,7 --+1,9 -22,1 -12,6 +700,0 -14,8 -3,9 -40,6 -100,0

+1,8

změna %

-6,1

-1,2

72 992

76 014

-4,0 381 040 374 212

FIRMY SDRUŽENÍ AP

441 631

447 005

-1,2

72 925

75 941

-4,0

381 021

374 202

-1,8

to je %

99,98

99,98

+ 0,00

99,90

99,90

+ 0,00

99,99

99,99

+ 0,00

Soubor: APCR2003

83


POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU MOTOCYKLŮ 2003/2002 výrobce JAWA Moto PENTO PRAGA

výroba domácí prodej export r. 2002 změna % r. 2003 r. 2002 změna % r. 2003 r. 2002 změna % r. 2003 7 760 -72,8 292 -14,7 7 468 -75,1 2 110 249 1 861 37 -56,8 30 -50,0 0 --16 15 1 83 -28,9 44 -34,1 27 -18,5 59 29 22

2 185 2 169

7 880

-72,3

FIRMY SDRUŽENÍ AP

7 843

to je %

99,26

99,53

CELKEM II :

366

-72,3

293 278

336

-0,27

94,88

91,80

-19,9

7 495

-74,9

-17,3

1 884 1 883

7 495

-74,9

+ 3,08

99,95

100,00

-0,05

POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 2003/2002 výrobce

výroba r. 2002 změna %

r. 2003

METACO BO.BR.

103

210

PANAV

647

SCHWARZMÜLLER

935

CELKEM O3+O4::

1 685

1 768

AGADOS (O1+O2)

10 523

9 262

CELKEM III : 12 208 11 030 FIRMY SDRUŽENÍ AP 11 273 10 196 to je %

92,34

r. 2003

domácí prodej r. 2002 změna %

export r. 2002

r. 2003

změna %

-50,9

56

76

724

-10,6

440

834

+12,1

497

-4,7

993

1 029

-3,5

705

720

-2,1

+13,6

5 630

5 098

+10,4

4 591

4 164

+10,3

+10,7 +10,6

6 623 6 126

6 127 5 656

+8,1 +8,3

5 296 4 858

4 884 4 521

8,4 +7,5

-0,10

92,49

92,31

+0,18

91,73

92,57

-0,84

92,44

-26,3

47

134

-64,9

482

-8,7

220

223

-1,3

471

+5,5

438

363

+ 20,7

Důležitou součást výroby vozidel začínají v oblasti nákladních automobilů tvořit čeští výrobci nástaveb. Z dovážených „nákladních“ vozidel tvoří totiž značnou část podvozky (chassis), které jsou teprve v ČR osazovány účelovou (speciální) nástavbou. Bohužel však nejsou k dispozici údaje od všech tuzemských výrobců, ale přesto byla tato skupina vozidel do přehledu zařazena (za firmy, které poskytly údaje). POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU NÁSTAVEB 2003/2002 Výrobce

r. 2003

AUTO-Tech AVIA Karoseria AVIA Strojírna

výroba r. 2002 změna % 492

-6,1

72

83

-13,3

177

177

0,0

462

r. 2003

domácí prodej r. 2002 změna % 455

-1,3

72

83

-13,3

177

177

0,0

449

export r. 2002

r. 2003

změna %

13

37

-64,9

7

9

-22,2

5

4

+25,0

2

5

-60,0

211

226

-6,6

210

222

-5,4

1

4

-75,0

HAGEMANN

234

243

-3,7

234

240

-2,5

METACO BO.BR.

222

84

+164,3

25

24

+4,2

197

60

+228,3

21

21

0,0

13

16

-18,8

8

2

+300,0

80 1 486

63 1 398

+27,0 +6,3

46 1 231

46 1 267

0,0 -2,8

34 255

17 128

+100,0 +99,2

ČKD Mobil. Jeřáby

HACAR

SSUB

THT

CELKEM IV :

3

FIRMY SDRUŽENÍ AP

374

230

+62,6

143

153

-6,5

231

77

+200,0

to je %

25,17

16,45

+8,72

11,62

12,08

-0,46

90,59

60,16

+30,43

SOUHRN - POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU VŠECH KATEGORIÍ VOZIDEL 2003/2002 výroba r. 2003

r. 2002

CELKEM I. až IV: 457 596 467 396

domácí prodej změna %

r. 2003

r. 2002

export

změna %

r. 2003

r. 2002

změna %

-2,10

81 139

83 774

-3,15

388 475

386 719

+0,45

FIRMY SDRUŽENÍ AP

455 447

465 274

-2,11

79 472

82 086

-3,18

387 993

386 295

+0,44

to je %

99,53

99,55

-0,02

97,95

97,99

-0,04

99,88

99,89

-0,01

Soubor: APCR2003

84


Z údajů v tabulkách vyplývá, že: Celkový počet v ČR vyrobených vozidel všech kategorií (osobní + malá užitková N1 + nákladní + autobusy + motocykly + nástavby + přípojná) v roce 2003 poklesl oproti roku 2002 o 2,10 %, (u firem zapojených do Sdružení AP o 2,11 %). Oproti období 2002/2001, kdy byl podchycen pokles o 3,1 %, je tedy snížení výroby nižší o cca 1 %. Celkový tuzemský prodej přitom poklesl o 3,15 % (u firem Sdružení AP o 3,18 %) při zvýšeném vývozu o 0,45 % (u firem Sdružení AP o 0,44 %). Vlivy (podíly) jednotlivých výrobců na tyto hodnoty jsou přitom rozdílné. V této souvislosti je možné konstatovat: Ve skupině výrobců osobních automobilů (M1) a malých užitkových vozidel kategorie N1, činil pokles ve výrobě v souhrnu 1,1 %. Situace je jako v minulých letech nejvíce ovlivněna výsledky firmy ŠKODA AUTO. Shodně jako v roce 2002 byl v případě odbytu vozidel těchto kategorií (osobní automobily M1 a malá užitková N1) zaznamenán sice pokles jejich odbytu na tuzemském trhu (nižší o 3,9 %), ale naopak došlo k růstu v oblasti exportu vozidel o 1,9 %. Ve skupině výrobců nákladních vozidel (výrobci TATRA, DAEWOO AVIA a PRAGA) pokračoval po určité stabilizaci v roce 2002 pokles výroby. Celkově tato skupina v porovnání 2003/2002 vykázala pokles výroby o 16 %. Na tomto poklesu se výrobci nákladních vozidel podíleli prakticky rovnoměrným způsobem. Situaci ve výrobě velkou měrou ovlivňoval tuzemský i zahraniční trh. Na domácím pokračoval pokles odbytu v roce 2003 o 14,4 % a prakticky o stejnou hodnotu (o 14,8 %) poklesl i odbyt na zahraničním trhu. U výrobců autobusů po obdobích neustálého růstu došlo v roce 2003 k mírnému poklesu výroby o 1,5 %. V porovnání s rokem 2001 je však tento údaj vyšší o 5,7 %. Z hlediska prodejů autobusů na tuzemském trhu došlo ke změně, kdy po poklesu odbytu, ke kterému došlo v roce 2002 (o 4,5 %) dochází k nárůstu tuzemského prodeje o 5,3 %. Naproti tomu v oblasti exportu byl u všech sledovaných firem zaznamenán pokles, který se promítnul do celkového poklesu exportu o 6,1 %. Ke změně situace jak ve výrobě, tak i odbytu došlo v kategorii výrobců motocyklů. V porovnání s rokem 2002 poklesla výroba o 72,3 %. Prakticky o stejnou hodnotu poklesl i export (-74,9 %). Na tuzemském trhu byl pokles prodejů mírnější a v porovnání s předchozím rokem byl nižší o 17,4 %. U kategorie přípojných vozidel kat. O3 a O4, nepokračoval pozitivní trend z předchozího roku a došlo k celkovému snížení výroby o 4,7 %, tuzemského prodeje o 3,5 % a exportu o 2,1 %. V kategorii přípojných vozidel kat. O1 a O2, kde jsou však statistické údaje k dispozici pouze za jednu firmu (člena Sdružení AP), byl zaznamenán pozitivní vývoj jak ve výrobě (+ 13,6 %), tak i domácím prodeji (+ 10,4 %) a exportu (+ 10,3 %). 2.9.1 Tržby z vlastní výroby Objem tržeb z vlastní výroby členských firem Sdružení automobilového průmyslu vzrostl v roce 2003 oproti roku 2002 o 2,4 %. Meziroční index jejich růstu 2003/2002 má v posledních letech sice klesající trend, ale je nutné uvést, že se neustále zvyšuje Soubor: APCR2003

85


výchozí základna, ke které se změna uvádí. Názorně jsou meziroční procentuální změny uvedeny v tabulce č. 2.9.3. Tabulka č. 2.9.3. 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 změna objemu produkce (tržeb z průmyslové činnosti) (v %)

+ 41,0

+ 17,0

+ 17,4

+ 24,4

+ 11,7

+ 7,1

+ 2,4

Jak ukazuje další tabulka č. 2.9.4., tak se na pozitivním indexu růstu tržeb výrazněji podíleli z výrobních organizací především výrobci příslušenství a výrobci autobusů. Detailní hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce č. 2.9.4. Tabulka č. 2.9.4. objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) Sdružení AP (mil. Kč) - z toho: finální výrobci z toho: osobní automobily nákladní vozy autobusy ostatní výrobci příslušenství účelové organizace

rok 2002

rok 2003

změna 2003/2002

326 452,5 158 285,0 145 715,5 4 527,5 5 848,0 2 194,0 167 046,5 1 120,9

334 279,8 148 282,5 136 140,5 4 075,0 5 929,0 2 138,0 184 785,2 1212,1

+ 2,4 - 6,3 - 6,6 - 9,9 + 1,4 -2,6 +10,6 +8,1

Podíly jednotlivých skupin výrobců na celkovém objemu produkce od roku 2000 vyjádřené v % ukazuje následující tabulka č. 2.9.5., která za rok 2003 doplňuje již výše uvedený diagram (č. 2.9.1.). Z tabulky je mimo jiné patrný neustálý trend zvyšujícího se podílu dodavatelů při celkovém růstu objemu tržeb. Tabulka č. 2.9.5. výrobci Osobní automobily nákladní automobily autobusy výroba nástaveb motocykly přípojná vozidla dodavatelé ostatní

r. 2000 objem produkce 272 900,9 mil. Kč 50,0 % 2,3 % 1,7 % 0,2 % 0,1 % 0,4 % 44,8 % 0,5 %

r. 2001 r. 2002 r. 2003 objem produkce objem produkce objem produkce 304 800,2 mil. Kč 326 452,51 mil. Kč 334 279,8 mil. Kč 47,9 % 44,6 % 40,7 % 2,0 % 1,4 % 1,2 % 1,8 % 1,8 % 1,8 % 0,1 % 0,1 % 0,2 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,5 % 0,5 % 0,4 % 47,4 % 51,2 % 55,3 % 0,2 % 0,3 % 0,30 %

Pokud bychom hodnotili podíl jednotlivých firem na celkových tržbách podle jejich velikosti (který je dán v tomto případě počtem zaměstnanců), pak se na celkové hodnotě 334 279,8 mil. Kč podílely způsobem, který je uveden v tabulce č. 2.9.6.

Soubor: APCR2003

86


Tabulka č. 2.9.6. velikost firmy (počet zaměstnanců)

r. 2003

r. 2002

podíl na celkových tržbách v % (100% = 334 297,8 mil. Kč)

podíl na celkových tržbách v % (100% = 326 452,5 mil. Kč)

do 50 50 - 250 250 - 500 500 - 1 000 1 000 - 5 000 nad 5 000

0,3 4,0 10,1 11,1 26,8 47,7

0,3 3,3 9,8 12,2 22,4 52,0

Malé a střední firmy, tzn. firmy s počtem zaměstnanců do 250 osob, tvoří z hlediska počtu významnou část členské základny a jejich podíl na celkovém počtu firem Sdružení AP dosahuje 50,4 %. Oproti minulému roku se jejich podíl na počtu zvýšil o více jak 8 %. Potěšitelná je však ta skutečnost, že jejich podíl na celkových tržbách vzrostl o více jak 19 %. 2.9.2 Přidaná hodnota Jedním z dalších významných ekonomických ukazatelů je údaj o výši přidané hodnoty. Přidaná hodnota dosáhla v roce 2003 v souhrnu výše 71 734,7 mil. Kč. Její meziroční nárůst o 16,15 % je vyšší než v porovnání 2002/2001, kdy činil 9,08 %. Meziroční indexy ukazuje tabulka č. 2.9.7. a diagram č. 2.9.3. Jak se jednotlivé hlavní skupiny výrobců za poslední tři roky podílely na její celkové výši, uvádí tabulka č. 2.9.8. Tabulka č. 2.9.7. 2001 mil. Kč finální výrobci výrobci příslušenství ostatní Celkem

25 779,0 30 629,0 211,4 56 618,4

Indexy 2002/2001 2003/2002

2002 mil. Kč

2003 mil. Kč

24 542,0 36 968,6 249,2 61 759,8

25 897,2 45 496,6 340,9 71 734,7

0,95 1,20 1,17 1,09

1,06 1,23 1,36 1,16

80 000

71 734,70

70 000

56 618,40

60 000

35%

49 695,90

50 000 40 000

40%

61 759,79

40,58%

39 805,00

30%

44 239,20

25%

33 250,10

20%

19,71%

30 000 20 000

11,14%

10 000

45%

12,33%

16,15% 15%

13,93%

10%

9,08%

meziroční růst přidané hodnotyt

výše přidané hodnoty (mil. Kč)

Růst přidané hodnoty v rámci firem Sdružení automobilového průmyslu

5%

0

0% 1997

1998

1999

2000

výše přidané hodnoty

2001

2002

2003

meziroční růst přidané hodnoty

Diagram č. 2.9.3. Tabulka č. 2.9.8. Soubor: APCR2003

87


rok 2001 celková výše přidané hodnoty 56 618,4 mil.Kč

rok 2002 celková výše přidané hodnoty 61 759,8 mil. Kč

45,5 % 54,1 % 0,4 %

finální výrobci výrobci příslušenství ostatní

rok 2003 celková výše přidané hodnoty 71 734,7 mil. Kč

39,7 % 59,9 % 0,4 %

36,1 % 63,4 % 0,5 %

Z tabulky je zřejmé, že trend v růstu přidané hodnoty u skupiny firem vyrábějících díly vozidel a jejich příslušenství má trvalejší charakter a potvrzuje se tak její významný vliv na celkovou její výši. Pokračující snižování přidané hodnoty u finálních výrobců je v „souladu“ s celkovými ekonomickými výsledky této skupiny výrobců. Srovnání podílu jednotlivých skupin výrobců na celkových tržbách a přidané hodnotě za rok 2003 ukazuje tabulka č. 2.9.9., podíl přidané hodnoty na objemu tržeb od roku 2003 je podchycen v tabulce č. 2.9.10. Tabulka č. 2.9.9. údaje za rok 2003 finální výrobci výrobci příslušenství Ostatní

Podíl na celkových tržbách 100% = 334 279,8 mil. Kč 44,4 % 55,3 % 0,3 %

Podíl na celkové přidané hodnotě 100% = 71 734,7 mil. Kč 36,1 % 63,4 % 0,5 %

Tabulka č. 2.9.10.

Tržby z vlastní výroby Přidaná hodnota Podíl přidané hodnoty na tržbách

rok 2001 mil. Kč

rok 2002 mil. Kč

rok 2003 mil. Kč

304 800,2

326 452,5

334 279,8

+ 1,071

+ 1,024

56 618,4

61 759,8

71 734,7

+ 1,091

+ 1,161

0,185

0,189

0,215

+ 1,021

+ 1,111

Index 2002/2001 2003/2002

Jako významnou skutečnost, která vyplývá z tabulky č. 2.9.10., je možné uvést, že pokračuje růst podílu přidané hodnoty na celkových tržbách. 2.9.3 Produktivita práce Pro každé odvětví národního hospodářství je důležité, jakou formou je dosažen růst tržeb. Zda je to pouze cenová otázka nebo zda jsou údaje o rostoucích tržbách podloženy i růstem produktivity práce. Pro základní orientaci je jako ukazatel použit objem tržeb dosažených v přepočtu na jednoho pracovníka. Úroveň tržeb z vlastní výroby sice vzrostla oproti roku 2002 o 2,4 %, ale tato změna byla doprovázena i nárůstem počtu pracovníků v rámci firem Sdružení automobilového průmyslu. Tento trend vyplynul z celkového rozvoje oboru a souvisel i s růstem vlastní členské základny. Hodnota produktivity práce, vypočtená z tržeb na jednoho pracovníka, v období let 2000 až 2003 mírně rostla a její změna oproti roku 2002 činí + 2,4 %. Vývoj této hodnoty podle základních skupin výrobců od roku 1997 ukazuje tabulka č. 2.9.11.

Soubor: APCR2003

88


Tabulka č. 2.9.11. OBJEM PRODUKCE NA JEDNOHO PRACOVNÍKA U FIREM SDRUŽENÍ AP Celkem za Sdružení AP (tis. Kč / rok) - z toho: finální výrobci přičemž: osobní automobily nákladní vozy ostatní výrobci příslušenství účelové organizace

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

1 780,5 2 434,6 3 545,7 1 162,0 1 087,7 1 127,8 4 725,2

2 112,5 3 147,0 4 873,3 759,0 1 839,1 1 377,2 1 264,8

2 574,1 3 926,0 5 157,3 968,3 1 719,6 1 854,7 1 231,9

3 059,7 4 860,8 6 223,2 1 039,4 2 077,5 2 110,5 2 765,4

3 310,0 5 364,7 6 635,9 1 301,5 2 373,8 2 342,8 1 381,2

3 305,7 5 452,8 6 827,3 1 159,2 2 382,1 2 419,8 1 615,1

3 383,4 5 234,1 6 400,3 1 116,1 2 385,9 2 659,8 1 596,9

Produktivita práce a průměrné mzdy

Základní údaje o produktivitě práce a jejím vývoji byly uvedeny v předchozí části této kapitoly. Zde je vyjádřena její významnější podoba a sice produktivita práce vztažená k celkové výši přidané hodnoty. „Souhrnná“ tabulka č. 2.9.12. dává celkový přehled o absolutní velikosti i posledním meziročním nárůstu jednotlivých souvztažných ukazatelů. Tabulka č. 2.9.12. POROVNÁNÍ VÝVOJE NĚKTERÝCH DALŠÍCH UKAZATELŮ Ukazatel

za rok 2000

za rok 2001

za rok 2002

za rok 2003

změna (%) 2003/2002

přidaná hodnota

71 734,7 49 695,9 56 618,4 61 759,8 (mil.Kč) + 16,2 přidaná hodnota / pracovník 557,2 614,8 625,4 (tis. Kč/prac.) 726,1 + 16,1 objem produkce 272 900,9 304 800,2 326 452,5 334 279,8 (mil.Kč) + 2,4 objem produkce / pracovník 3 059,7 3 310,0 3 305,7 (tis. Kč/prac.) 3 383,4 + 2,4 tuzemský prodej (jen položky 72 212,0 81 980,4 75 830,8 autoprůmyslu) (mil.Kč) 67 310,4 - 11,2 export (jen čisté položky 187 880,2 215 406,8 232 576,6 237 743,7 autoprůmyslu) (mil. Kč) + 2,2 */ 16 050 16 805 17 505 průměrná mzda / pracovník 15 920 16 711 17 459 (Kč/měsíc) 18 627 + 6,7 */ Údaje v horním řádku jsou údaje odpovídající stavu členské základny v daném roce, ve spodním řádku se jedná o údaje meziročně přepočtené na shodné počty firem (viz též tabulka č. 2.7.2.).

Jak však ukazuje diagram č. 2.9.4., byla v roce 2003 znovu obnovena v celém odvětví správná relace mezi produktivitou práce z přidané hodnoty a růstem mezd, tzn., že produktivita práce má vyšší přírůstek, než představuje mzdový nárůst.

Soubor: APCR2003

89


Porovnání meziročních nárůstů "produktivity práce" s růstem průměrných mezd

(%)

25 20 15 10 5 0

rok 1999/1998

rok 2000/1999

rok2001/2000

rok 2002/2001

2003/2002

růst "produktivity" (přidaná hodnota/pracovník) růst "produktivity" (objem tržeb/pracovník) nárůst mezd

Diagram č. 2.9.4.

2.9.4 Uplatnění produkce na domácím a zahraničním trhu Celkový pohled na odbyt výrobků automobilového průmyslu od roku 1998 do roku 2003 a to z hlediska tuzemského prodeje a exportu nejlépe vyjadřuje následující diagram č. 2.9.5.

Objem a základní rozdělení produkce

mil Kč 400 000

2003

350 000 300 000 250 000

2003 1998

200 000 1998

150 000 2003

1998

100 000 50 000 0 celkový objem produkce

domácí trh

export

Diagram č. 2.9.5.

Jako celek se český automobilový průmysl dokázal i v roce 2003 vyrovnat s řadou nepříznivých faktorů, jako byla recese v zemích nejvýznamnějšího exportu a kolísání kurzu koruny k evropské i americké měně. Tyto i řada dalších faktorů se však promítla do zpomalení tempa jeho růstu. Pokles odbytu byl však výraznější na domácím, než na zahraničním trhu.

Soubor: APCR2003

90


Domácí prodej zaznamenal ve finančním vyjádření pokles o 12,6 %, z toho u finálních výrobců došlo k poklesu o 13,4 %. Tento fakt je v souladu s údaji v tabulce č. 2.9.2. (pokles tuzemských prodejů u finálních výrobců). Prakticky shodný procentuální pokles tržeb (12,4 %) zaznamenali na domácím trhu i výrobci příslušenství. Celkový export firem Sdružení AP přes výše uvedené vlivy meziročně vzrostl o 6,7 % , u položek autoprůmyslu pak o 2,2 %. V této souvislosti je nutné znovu připomenout, že se jedná o výsledky všech firem zapojených do činnosti Sdružení AP, tedy finálních výrobců, dodavatelů a účelových organizací. Vlastní uplatnění produkce na jednotlivých hlavních exportních teritoriích a jeho porovnání od roku 1998 ukazuje diagram č. 2.9.6. Konkurenceschopnost výrobků českého automobilového průmyslu je zřejmá zejména z rostoucího podílu vývozu do zemí EU. Celkový podíl exportu na toto teritorium dosáhl hodnoty 75,35 % z celkové hodnoty vývozu. Přes skutečnost, že rostla jeho absolutní výše, tak s rostoucí hodnotou celkového vývozu již nedosahuje výrazných meziročních nárůstů a dochází k jeho určité „stabilizaci“ na úrovni cca tří čtvrtin z hodnoty celkového exportu.

Směřování exportu českého autoprůmyslu

mil Kč

250 000 2003

200 000 150 000 1998

100 000 50 000 1998

2003

1998

2003 1998

2003

0 Slovensko

Evropská Unie

vých. a stř. Evropa

ostatní (blíže neurčeno)

Diagram č. 2.9.6.

Se znalostí údaje celkového objemu exportu České republiky (dle ČSÚ to v roce 2003 bylo 957 558 mil. Kč) a údaje o exportu firem Sdružení AP do EU je možno uvést, že firmy autoprůmyslu se na hodnotě exportu do zemí EU podílely více než 20 %. Obdobným způsobem lze okomentovat i export do zemí východní a střední Evropy. Jeho hodnota meziročně trvale roste a oproti roku 2002 se zvýšila o dalších 11,3 %. Význam slovenského trhu pro český automobilový průmysl potvrzuje i ta skutečnost, že po poklesu vývozu v předchozích obdobích dochází v roce 2003 ke zvýšení vývozu o 22,5 %. Prakticky na stejné úrovni zůstává export do tzv. „ostatních“ zemí, kde jeho meziroční změna představuje hodnotu 0,2 %. Porovnání podílu hlavních skupin výrobců (finalisté, dodavatelé, ostatní) na dosaženém objemu produkce a exportu za období roku 2003 bylo provedeno již výše (v bodě 2.2 této kapitoly).

Soubor: APCR2003

91


2.9.5 Vývoj některých dalších ukazatelů Přes celkově sníženou poptávku na významných (zejména evropských) trzích, se podařilo českému automobilovému průmyslu dosáhnout nejen růstu výroby, ale i řady dalších důležitých ukazatelů. Není sice dosaženo dynamiky předchozích období, ale určitý vliv na tuto skutečnost má i neustále se zvyšující výchozí základna. I tak je možné konstatovat, že na dosaženou úroveň mají v rozhodující míře vliv i opatření jednotlivých firem, která vedla ke snižování vlastních nákladů, zvyšování kvality, spolehlivosti a ve svých důsledcích ke zvýšení, resp. udržení konkurenceschopnosti. Hospodářský výsledek (po zdanění)

Automobilový průmysl již po několik let vykazuje kladný hospodářský výsledek. Jeho hodnota v roce 2003 činila 11 354,7 mil. Kč, což je v porovnání s rokem 2002 o 24 % více. Na této hodnotě se však jednotlivé skupiny výrobců podílejí nerovnoměrně. Vazbu na tržby z vlastní výroby ukazuje následující tabulka č. 2.9.13. Poslední údaj v tabulce vyjadřuje míru zisku. Pro porovnání je dále v tabulce č. 2.9.14. uveden vývoj této hodnoty u některých automobilových koncernů za rok 2002. Údaje za rok 2003 nebyly k termínu zpracování známy. Tabulka č. 2.9.13.

Tržby z vlastní výroby Hospodářský výsledek Podíl hospodářského výsledku na tržbách (míra zisku %)

rok 2001 mil. Kč 304 800,2 7 355,0

rok 2002 mil. Kč 326 452,5 9 113,0

rok 2003 mil. Kč 334 279,8 11 354,7

2,41

2,79

3,39

Index 2002/2001 2003/2002 1,071 1,024 1,24 1,24 1,16

1,21

Tabulka č. 2.9.14. GENERAL MOTORS DAIMLERCHRYSLER HONDA TOYOTA RENAULT PEUGEOT-CITROEN VOLKSWAGEN

míra zisku 2001 (%)

míra zisku 2002 (%)

0,3 0,5 4,9 3,8 3,1 3,3 3,3

0,9 2,2 5,3 6,4 5,7 3,1 3,0

Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti Hospodaření firem Sdružení AP se promítá i do poměrně dobré situace v oblasti závazků a pohledávek po lhůtě splatnosti. Hodnota pohledávek vztažená k celkovým tržbám se pohybuje za poslední tři roky řádově do dvou procent. Znamená to, mimo jiné, že platební disciplína firem, které jsou odběrateli výrobků automobilového průmyslu, je na dobré úrovni. Uvedenou situaci znázorňuje následující tabulka č. 2.9.15. Ve srovnání s rokem 2002 došlo k určitému zvýšení absolutní výše závazků po lhůtě splatnosti a to ze 2 669,4 mil. Kč na 3 856,3 mil. Kč. Z hlediska podílu na celkových tržbách se jedná o hodnotu 1,15 %, která je v porovnání s rokem 2002 vyšší o 0,3 %. Zde je třeba upozornit na graf uvedený v závěru bodu 1.5.5 úvodní kapitoly, který znázorňuje vývoj doby platebního styku v ČR za období 1997 až 2002.

Soubor: APCR2003

92


Tabulka č. 2.9.15. pohledávky po lhůtě splatnosti (mil. Kč)

podíl na tržbách %

6 166,3 7 537,9 8 922,2 7 814,8 8 006,8 5 827,9 5 269,8 4 052,7 5 771,7

7,0 6,7 5,6 4,1 3,7 2,1 1,7 1,2 1,7

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Podniky se zahraniční kapitálovou účastí

Protože firmy se zahraniční kapitálovou účastí představují co do počtu 51,1 % členské základny a tvoří tak významnou skupinu firem v rámci Sdružení AP, je v následující tabulce č. 2.9.16 znázorněn jejich podíl na základních ekonomických ukazatelích. Obecně je možné konstatovat, že prakticky ve všech ukazatelích převyšují procentuální hodnotu, která by odpovídala jejich poměrnému zastoupení v rámci Sdružení AP. Tabulka č. 2.9.16. podíly firem se zahraniční účastí • z objemu výroby celkový objem výroby (mil. Kč) =100% • z přidané hodnoty přidaná hodnota celk. (mil. Kč) =100% • z celkového exportu celkový export (mil. Kč) = 100% • z celk. počtu pracovníků celk. počet pracovníků (osob) = 100%

r. 2000 88,4 % 272 900,9 76,1 % 49 695,9 92,5 % 193 871,7 66,0 % 89 192

r. 2001 90,2 % 304 800,2 83,8 % 56 618,4 93,9 % 222 127,7 68,6 % 92 085

r. 2002 89,73 % 326 452,5 84,31 % 61 759,8 93,48 % 239 560,0 69,2 % 98 755

r. 2003 90,7 % 334 279,8 86,4 % 71 734,7 93,8 % 255 523,7 72,9 % 98 799

2.9.6 Pozice podniků Sdružení AP v rámci hospodářství ČR Některá základní fakta byla již uvedena v úvodních kapitolách tohoto materiálu. Ve vztahu k jednotlivým podílům automobilového průmyslu na některých základních ekonomických ukazatelích, jako je průmyslová výroba a export, je možné doložit, že automobilový průmysl je nejen významnou součástí národního hospodářství, ale tvoří jedno z jeho nosných odvětví. V další části této kapitoly jsou uvedené údaje doplněny o některé další skutečnosti. Celková průmyslová výroba České republiky (vyjádřená tržbami z průmyslové činnosti firem nad 20 zaměstnanců) činila v roce 2003 podle informací dostupných v době zpracování materiálu 2 058 293,0 mil Kč a vzrostla oproti roku 2002 o 5,7 %. Pouze firmy Sdružení AP dosáhly svým objemem produkce 334 279,8 mil. Kč podílu 16,24 % na celkové průmyslové produkci ČR. Tento podíl se oproti roku 2002, kdy činil 16,77 %, mírně snížil (o 0,53 %). V této souvislosti je nutné si uvědomit, že jej bylo dosaženo jen s necelými cca 7 % zaměstnanců z celkového počtu osob pracujících v průmyslu. Automobilový průmysl se velmi výrazným způsobem podílí na zahraničním obchodu ČR. Obdobným způsobem, jako byl vyjádřen podíl podniků Sdružení AP na průmyslové výrobě ČR, můžeme vyjádřit i jejich podíl na celkovém exportu ČR. Ten činil v roce Soubor: APCR2003

93


2003 za celou ČR 1 371 810 mil. Kč a byl oproti roku 2002 vyšší o 9,47 %. Hodnota vývozu firem Sdružení AP v roce 2003 dosáhla 255 523,7 mil. Kč a její růst oproti roku 2002 představuje 6,66 %. Při uvedené hodnotě vývozu firem Sdružení AP představuje jejich podíl na celkovém exportu ČR 18,63 % a oproti roku 2002, kdy tento podíl činil 19,09 % je nižší o necelého půl procentního bodu. Zahraničně obchodní bilance podniků Sdružení AP Pokračující recese v zemích tradičního exportu (i v r. 2003 spojená s nepříznivými měnovými vlivy) významným způsobem ovlivňovala výši inkasa firem Sdružení AP z vlastního exportu. Přes tuto skutečnost představoval vývoz podniků Sdružení AP 76,44 % z celkových tržeb. Tento podíl byl oproti roku 2002 vyšší o 3,06 %. Z teritoriálního rozdělení pokračovala orientace na státy s vyspělou ekonomikou, kde např. jen do zemí EU směřovalo z celkového exportu podniků Sdružení AP plných 75,35 %. Výrazná globalizace tohoto odvětví však na druhé straně vytváří i podmínky pro dovoz výrobků nutných pro vlastní realizaci výroby. V případě zahraničně obchodní bilance pouze podniků Sdružení AP, tzn. vývozu ve výši 255 523,7 mil. Kč na jedné straně a dovozu pro výrobní spotřebu (včetně dovozu investic) na druhé straně, který činil 106 125,6 mil. Kč, vychází hodnota salda zahraničně obchodní bilance kladná ve výši 149 398,1 mil. Kč a je o 6,54 % vyšší než v roce 2002. Saldo zahraničně obchodní bilance firem Sdružení AP při zahrnutí celkových dovozů ve výši 171 517,7 mil. Kč (tato částka zahrnuje dovozy pro výrobní spotřebu, dovozy investičního charakteru a deklarovanou celní hodnotu veškerých dovozů motorových a přípojných vozidel do ČR) a celkové hodnoty exportu (viz výše) pak dosahuje kladné hodnoty ve výši 84 006,0 mil. Ve srovnání s rokem 2002 je tato hodnota vyšší o 4,48 %. Výrazným způsobem bylo celkové saldo (při zvýšené hodnotě dovozů pro výrobní spotřebu) jako vždy ovlivněno dovozy vozidel do ČR (nových i ojetých), jejichž objem (v deklarovaných celních hodnotách) oproti roku 2002 vzrostl o 5 568,1 mil. Kč, tj. o 9,3 %. Investice v podnicích Sdružení AP Výši finančních prostředků, kterou investovaly firmy Sdružení AP do rozvoje a modernizace své výroby za posledních 9 let, ukazuje následující tabulka č. 2.9.17. Tabulka č. 2.9.17. rok

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 CELKEM:

celkem (mil. Kč)

z toho dovoz (mil. Kč)

9 046,0 14 885,1 17 639,9 12 743,6 17 233,5 23 534,4 31 066,7 21 477,1 21 896,9 169 523,2

6 829,8 6 791,0 6 039,0 7 949,9 10 013,2 11 258,4 15 556,2 3 531,2 5 401,0 73 369,7

Pokud jsou výroba a odbyt určitým způsobem stabilizovány, resp. částečně klesá absorpce trhu, odrazí se tato skutečnost i na investiční politice celého oboru. Celkový objem investic byl v roce 2003 jen mírně vyšší než v předcházejícím roce. Na stejné

Soubor: APCR2003

94


úrovni jsou prostředky, které byly investovány do technologického zařízení a z částky 21 896,9 mil. Kč to představuje hodnotu ve výši 14 649,6 mil. Kč. Ve srovnání s tržbami z vlastní výroby a objemem produkce se investiční prostředky vložené do rozvoje výroby pohybují v rozmezí, které znázorňuje diagram č. 2.9.6. mil. Kč

Investice a tržby z vlastní výroby

%

400 000 350 000

14 12

13,1

300 000

10

11,0 10,2

250 000

8

8,6

200 000

7,9 6,8

150 000

6,6

6,6

6 4

100 000

2

50 000 0

0 1996

1997

1998

investice I (Kč)

1999

2000

tržby T (Kč)

2001

2002

2003

poměr I / T (%)

Diagram č. 2.9.6.

Česká republika se snaží vytvořit příznivé podmínky pro investory s cílem napomoci realizovat jejich záměry a vytvořit tak nová pracovní místa. Českou republiku si vybrala řada zahraničních firem jako zemi, kde budou realizovat investice pro svůj rozvoj a v řadě případů i pro převod části výrobního programu. Celkové investice, které se uskutečnily ve spolupráci s agenturou CzechInvest do roku 2003 a jejich rozdělení podle sektorů, do kterých směřovaly, znázorňuje diagram č. 2.9.7.

Investice podle sektorů do roku 2003 100 % = 9 306,36 mil USD dřev o, papír,tisk 5,6%

stav ební 2,4%

sklářský 1,6%

ostatní 9,1%

strojírenský 3,3%

automobilový 46,4%

textilní 2,8%

chemie, plasty 10,5%

elektrotechnický 18,2%

Diagram č. 2.9.7.

Soubor: APCR2003

95


Pro názornost je možné uvést některé významné investice v oblasti výroby automobilových dílů: Eaton - americký koncern – plánuje investovat v počáteční fázi cca 400 mil. Kč na výrobu hydraulických systémů. WITTE Nejdek - investice během tří let ve výši 700 mil. Kč do rozšíření výroby zámků a souvisejících komponentů pro automobilový průmysl. CIE Automotive - investice během tří let ve výši 400 mil. Kč do výroby plastových komponentů. Brose - investice ve výši 1,3 mld. Kč do výroby zámkových systémů a polohovacích systémů pro autosedačky. Continental AG - celková výše investice do výroby nových vysokorychlostních pneumatik by měla dosáhnout 2,345 mld. Kč. Valeo Autoklimatizace - buduje v Praze velké technologické centrum na vývoj počítačových modelů klimatizačních systémů a ovládacích panelů pro automobily. Je otázkou, jaký další charakter budou mít investice v nejbližších letech. Dá se předpokládat, že v horizontu pěti let se změní jejich struktura a investice budou směřovat z jednoduché výroby směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou. Trend je patrný již dnes, rozhodující začínají být náklady na hodinu práce jednoho pracovníka. Jednoduchou manuální výrobu lze zabezpečit v teritoriu, kde jsou náklady mnohem nižší a např. Rumunsko nebo Bulharsko nabízí třikrát nižší náklady na hodinu práce než ČR a dvanáctkrát nižší než EU. Tendence se projevují již v současné době a prakticky poprvé za posledních sedm let investice do střední Evropy klesly. Investice se budou přesouvat k náročným projektům z oblasti výzkumu a vývoje. Na základě dobrých zkušeností v ČR sem přesouvají své vývojové aktivity s vyšší přidanou hodnotou i ty společnosti, které zde začínaly s výrobním programem. Lze jmenovat např. firmy Autopal, Valeo, Kostal atd. Česká republika patří v získávání investic pro automobilový průmysl mezi nejúspěšnější země. Situaci může dále napomoci novela zákona o investičních pobídkách, která snížila minimální investice, které je nutné vynaložit k získání pobídky, prodloužila lhůtu k čerpání pobídky a upravila ještě některé další podmínky. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek

2.10 Výzkumně vývojová základna Počet pracovníků výzkumně vývojové základny podniků Sdružení AP dosáhl v roce 2003 počtu 3 547 osob. Je to sice mírný pokles oproti roku 2002 (o 5,9 %), ale v tomto případě je možné považovat počet pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje (VaV) za stabilizovaný s tím, že jejich počet osciluje kolem hodnoty 3 600 osob. Celkový vývoj vyplývá z diagramu č. 2.10.1. Z diagramu je patrné, že v roce 2003 se zastavil trend ve zvyšování počtu pracovníků v útvarech VaV a situace se určitým způsobem podobá roku 2001. Porovnání v delší časové řadě teprve ukáže, zda se jedná o novou charakteristiku vývoje. Konkrétní celková čísla za období 1998 až 2003 jsou pak uvedena v tabulce č. 2.10.1. Další tabulka č. 2.10.2. pak charakterizuje situaci po jednotlivých divizích Sdružení AP v uplynulých třech letech.

Soubor: APCR2003

96


osob

Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji

4 000 3 800 3 600 3 400 3 200 3 000 2 800 2 600 1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 2.10.1. Tabulka č 2.10.1. počet pracovníků útvarů VaV

1998 3 072

1999 3 457

2000 3 526

2001 3 415

2002 3 768

2003 3 547

Tabulka č 2.10.2.

Počet pracovníků VaV finální výrobci výrobci příslušenství účelové organizace

rok 2000

rok 2001

rok 2002

rok 2003

1 957 1 283 286

1 857 1 274 284

1 851 1 658 259

1 801 1 608 138

Pozitivní je ta skutečnost, že si skupina výrobců příslušenství udržuje dosažený počet pracovníků VaV z roku 2002. Na tento trend má vliv i ta skutečnost, že se v řadě případů stávají české podniky nositeli vývoje pro určitou skupinu výrobků v rámci celého nadnárodního firemního uskupení. Nemalý tlak je i ze strany finálních výrobců, kteří požadují aby se dodavatelé podíleli i na výzkumu a vývoji nových dílů. Dokázali si spočítat, že podíl dodavatelů na předvýrobních etapách přináší v řadě případů pro finalistu vyšší úspory než tlak na snižování cen jejich dodávek dílů. O přidělování zakázek se tak rozhoduje ve vývojových útvarech a v nemalé míře závisí právě na spolupráci, podílu a schopnosti dodavatele pružně reagovat na problémy související s vývojem celého vozidla. Tento systém vede až k tomu, že dodavatelé zřizují svá pracoviště přímo ve vývojových centrech automobilek a zapojují se do předvýrobních etap takovým způsobem, aby byli schopni nabídnout mimo svůj díl i celý systém. V této souvislosti je možné připomenout, že v rámci podniků vyrábějících díly a příslušenství vozidel je v současné době 68 firem, které mají charakter dodavatele první řady. Udržení této pozice v rámci dodavatelského řetězce přináší mimo jiné i další personální požadavky na oblast výzkumu a vývoje. Pohled na problematiku VaV můžeme shrnout následujícím způsobem: • Vlastní VaV nebo oddělení související s touto činností má cca 55 % firem Sdružení AP. Zaměstnávají 3 547 pracovníků, což je oproti roku 2002 změna snížení o 5,9 %.

Soubor: APCR2003

97


• V případě jednotlivých skupin výrobců má vlastní VaV (či obdobný útvar) 85,7 % finalistů a 54,0 % podniků příslušenství. • Ze skupiny firem se zahraničním partnerem má vlastní VaV 45 % firem. • Podíl pracovníků VaV na celkovém počtu zaměstnanců firem Sdružení AP v roce 2003 činil 3,59 % a oproti roku 2002 se mírně snížil. • Neinvestiční prostředky, měřené podílem z tržeb z vlastní výroby, které firmy Sdružení AP plánují ze svých rozpočtů na činnost útvarů VaV, se pohybují u výrobních firem v rozmezí 3 - 4 %. • Počet pracovníků VaV podniků Sdružení AP se podílí necelými pěti procenty na celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR. Jak bylo v předchozím odstavci zdůrazněno, tendence přenesení odpovědnosti a tím i patřičného podílu nákladů na další řady dodavatelů může vést ke skutečnosti, která vyplynula z údajů z databázových listů, tzn. že počet pracovníků ve VaV v podnicích Sdružení AP je již určitým způsobem stabilizovaný a nelze předpokládat jeho výraznou změnu. Nové investice v oblasti VaV jsou zaměřeny na budování technologických center jako samostatných organizačních jednotek. Je to nový trend, který vede ke změně struktury zahraničních investic pro Českou republiku. Firmy tak svou čistě výrobní činnost rozšiřují dále o konstrukční a technologické činnosti. Tímto směrem je zaměřena i řada projektů, které směřují do automobilového průmyslu v blízkém období. Příznivá je i reakce státu na tuto skutečnost, který budování technologických center a center strategických služeb určitým způsobem podporuje a investoři (v prvním kroku zejména zahraniční) mohou tak získat řadu dalších výhod. Pro informaci je v diagramu č. 2.10.2. uveden vývoj státních výdajů na výzkum a vývoj do roku 2003 včetně výhledu do roku 2004. 16 000 14 987

14 000

13 920

Celkem ČR

12 000

MPO

11 820

výdaje (mil.Kč)

10 000

9 672 7 772 6 238

6 000

2 000

12 578

8 732

8 000

4 000

14 663

4 378 229

4 551

4 897

182

177

1994

1995

526

884

964

1997

1998

1 198

1 420

1 200

1 000

1 197

1 559

0 1993

1996

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Diagram č. 2.10.2.

Mimo vlastních investic do výzkumně vývojových úkolů existuje řada dalších možností, jak získat částečnou úhradu finančních prostředků, které firma k tomuto účelu věnuje. Jednou z nich je i využití prostředků, které stát investuje do programů VaV a to účastí na některém z programů, který každoročně vyhlašuje a upřesňuje MPO ČR. Z podniků Sdružení AP je možné uvést např. firmy Autopal, ČZ Strakonice, Edscha Bohemia, Kastek UB a Magneton, které mají schválené projekty se zahájením řešení v roce 2004. Soubor: APCR2003

98


V současné době byla v dubnu 2004 vyhlášena opakovaná veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji na výběr projektů do programů „POKROK“, který zajišťuje část „Národního programu výzkumu“, „TANDEM“, který zajišťuje potřebu výzkumu určeného pro průmysl a „IMPULS“, který zajišťuje potřebu průmyslového výzkumu a vývoje.

Programy jsou určeny na podporu projektů výzkumu a vývoje z prostředků státního rozpočtu zahajovaných v roce 2005. Konečný termín pro podání projektu do uvedených programů na MPO ČR je 25. červen 2004. Programy EU pro VaV V roce 2002 a následně i v roce 2003 se Sdružení AP (i s členskou firmou Almet) zapojilo do mezinárodního programu výzkumu a vývoje “Oil-Free Powertrain”. Zahajovací zasedání tohoto programu se konalo ve Vídni 18. - 19. 11. 2002. Za českou stranu se programu účastní ještě Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky (SST). Ze zahraničních asociací jde o účast: - VDMA - Verband Deutscher Maschinen- und Anlagenbau - FMS - Fachverband der Maschinen- und Stahlbauindustrie Österreichs - MAGOSZ - National Association of Hungarian Engineering Industry Charakteristika programu: - OIL-FREE POWERTRAIN (bezolejový hnací agregát) je kolektivním výzkumným programem EU založeným v období 5RP a pokračujícím v období 6RP; - jde o pilotní program, ve kterém jsou poprvé zahrnuti jako tzv. kontraktanti asociace (celkem 4), a to dokonce asociace z kandidátských zemí; - hlavním koordinátorem je asociace VDMA - Německo; - cílem tříletého výzkumu a vývoje je odstranit či potlačit přítomnost klasických olejových mazadel v hnacích agregátech strojů (motory a převodovky vozidel, převodovky i jiných strojů); - řešiteli konkrétních výzkumných úkolů vyplývajících z programu jsou výzkumná pracoviště (celkem 4) Německa a Rakouska; - vybrané výrobní podniky z kategorie SME = MSP (celkem 19) jsou do programu zapojeny přes své asociace a jsou uživateli výsledků výzkumu i mohou ovlivňovat jeho směřování; - náklady na projekt činí 2 567 630 EUR, v tom je započítán příspěvek od EU ve výši 1 262 240 EUR, který spravuje VDMA jako koordinátor. - Vkladem asociací z ČR a Maďarska, které nejsou příjemcem dotace z EU, jsou jejich náklady na účast na projektu (pracovní a cestovní), ne však přímá platba za výsledky výzkumu. Výsledky výzkumu budou k dispozici všem členům příslušných asociací.

V oblasti VaV bude tak zřejmě možno využít i dalších fondů EU. Informace o těchto fondech (nejen pro oblast VaV) je možno získat na internetové adrese: http://www.strukturalni-fondy.cz Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Doležal

Soubor: APCR2003

99


2.11 Stav v oblasti certifikace systémů Certifikace má pro uplatnění firmy v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu nesporný význam. Požadavky, které jsou vznášeny na úroveň kvality výroby a řízení firmy společně se zabezpečením ekologie výroby a vlastního výrobku, nutí firmy investovat nemalé prostředky do věcného řešení daného problému. Stále platí to, že na trhu automobilové výroby má šanci uspět pouze ten, jehož výrobky splňují ta nejpřísnější nejen technická, kvalitativní, ale i ekologická hlediska. To platí ve stále větší míře i pro další stupně dodavatelů, tedy pro dodavatele druhé a třetí řady. Další část kapitoly je zpracovaná z hlediska certifikace ve dvou nejdůležitějších oblastech a to v oblasti řízení kvality a ekologie. Normy kvality Původní certifikace firem podle norem kvality řady ISO 9000 již nestačí rostoucím požadavkům na komplexnost řešení celého systému výroby. Zkušenost ukázala, že kvalitu je nutné zabezpečovat na tom nejnižším dodavatelském stupni, tzn. že jsou do systému vtaženi prakticky všichni dodavatelé tj. i dodavatelé druhé a další řady. Tuto skutečnost již zohledňují např. normy kategorie VDA 6.1, QS 9000 a nověji i normy ISO/TS 16949. Uvedené normy patří také mezi nejrozšířenější normy v rámci firem Sdružení AP. Z celkového počtu firem Sdružení AP podle nich vyrábí 126 výrobních podniků, tj. 89,4 % členské základny. Stručný přehled o aplikaci jednotlivých norem kvality ve firmách zapojených do činnosti Sdružení AP ukazuje následující tabulka č. 2.11.1. Tabulka č. 2.11.1. certifikace dle ISO 9001-4, ISO/TS16949, VDA 6.1, QS 9000 případně audit kvality odběratelem rok 2000

počet firem Sdružení AP

% z firem Sdružení AP

2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003 97 105 120 82,2 85,4 87,6 má uděleno 126 89,4 4 9 7 3,4 7,3 5,1 usiluje o udělení 3 2,1 17 9 10 14,4 7,3 7,3 ostatní 12 8,5 123 137 Celkem Sdružení AP: 118 141 100,0 100,0 100,0 100,0 Kategorie „ostatní“ představuje zejména účelové organizace (školy, konstrukční kanceláře).

Audity kvality Jako vlastní hodnotící systém procesu výroby jsou prováděny většinou specializovanými firmami a to jak českými, tak i firmami se zahraniční kapitálovou účastí. Pokud máme jmenovat, tak je možné uvést např. společnost TÜV (TECHNISCHE ÜBERWACHTUNG VEREINIGUNG), patřící mezi firmy, které se významným způsobem podílí na provádění auditů kvality i v podnicích automobilového průmyslu. V případě českých subjektů, které se zabývají audity, se jedná ve většině případů o auditorské firmy s vazbou na určitý region. Další skupinu tvoří audity prováděné v rámci dodavatelsko odběratelských vztahů přímo jednotlivými odběrateli. Ti obvykle berou za základ výše uváděné normy, ale pro udělení jejich certifikátu mohou existovat i některá specifická pravidla, která mohou jít i nad rámec požadovaný některou z příslušných norem. V řadě případů dosahují firmy Sdružení AP významného ocenění z hlediska dosahované úrovně řízení kvality. Jako příklad je možné uvést to, že za rok 2003 byla Soubor: APCR2003

100


Radou ČR pro jakost udělena jako nejvyšší ocenění za management kvality Národní cena za jakost firmě Continental Teves Czech Republic, s.r.o. a firmě Barum Continental spol. s r.o. (divizi výroby forem). Normy pro ochranu životního prostředí Plnění norem na ochranu životního prostředí je další nutnou podmínkou pro to, aby se firma mohla uplatnit jako dodavatel v rámci automobilového průmyslu. V převážné míře se jedná o normy řady ISO 14000. V roce 2003 mělo tento certifikát uděleno celkem 67 firem, což představuje 48 % firem Sdružení AP a více jak 60 % firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel. Další firmy Sdružení AP se na certifikaci připravují. Ekologické audity Z hlediska firem, které se prováděním ekologických auditů zabývají, je situace obdobná jako v případě auditů kvality. I zde je možné uvést jako jednu z firem, které působí v odvětví automobilového průmyslu, firmu TÜV a její regionální pobočky. Závěrem lze obecně k problematice řízení kvality a ochrany životního prostředí konstatovat, že se při získání certifikátu jedná v obou případech o časově i finančně náročnou akci. Bude pokračovat trend v zavádění vyšších a nákladnějších stupňů systémů řízení, ale i nadále bude platit, že splnění daných podmínek bude jedním z nutných předpokladů pro udržení konkurenceschopnosti firmy. Zpracoval: Ing. Novák

2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách 2.12.1 Podniková úroveň Z veřejných informačních zdrojů i na základě shrnutí obou stran sociálního dialogu tj. odborů a zaměstnavatelů vyplývá, že v letošním roce neměly průběh i forma kolektivního vyjednávání ve většině firem tak komplikovaný a složitý průběh, jak tomu bylo v letech minulých a zejména v roce loňském. Tato skutečnost je pravděpodobně dána celkovou makroekonomickou situací země i ekonomickými výsledky jednotlivých firem. Zde je nasnadě konstatovat, že nejen management členských firem Sdružení automobilového průmyslu, ale už snad i zástupci zaměstnanců (odbory) si začínají uvědomovat, že kolektivní vyjednávání a jeho výsledky, které odráží reálnou ekonomickou situaci firem, tvoří nezbytný předpoklad pro rozvoj kvalitních vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Vzájemně vyvážená kolektivní smlouva je proto důležitým nástrojem k udržení sociálního smíru, který je samozřejmě nezbytnou podmínkou udržení konkurenceschopnosti firmy. Toto úvodní konstatování dokládají i data z údajů zpracovaných k polovině dubna tohoto roku. Zpracované a známé údaje je možno shrnout do následující základní informace: - odborová organizace působí u zhruba 65 % firem zapojených do činnosti Sdružení AP; - odborově organizováno je více než 50 % zaměstnanců firem Sdružení AP, což je odborová organizovanost vyšší než celostátní průměr (pod 30 % a dále klesá); - nejpočetněji zastoupeným odborovým svazem je OS KOVO (zastoupen ve 2/3 firem s působením odborů), druhým nejpočetnějším svazem je OS CHEMIE; - k datu zpracování byla kolektivní smlouva uzavřena přibližně v 50 % firem Sdružení AP; to představuje téměř 78 % z firem, u kterých působí odborová organizace; Soubor: APCR2003

101


-

-

to, že v některých firmách ne zcela platí to, co bylo řečeno úvodem a kolektivní vyjednávání mělo nebo ještě má složitější průběh, dokladuje i zbylých 22 % firem s odbory, ve kterých se o uzavření kolektivní smlouvy dosud jedná; kolektivní smlouvy jsou většinou uzavírány jako víceleté s tím, že každoročně je obnovována pouze tzv. „MZDOVÁ DOHODA“, která je ze své podstaty samozřejmě nejproblémovější částí při kolektivním vyjednávání; jednání o průměrném nárůstu mzdy pro letošní rok je možno shrnout dvěma zjištěnými souhrnnými výsledky: v již uzavřených kolektivních smlouvách je růst průměrné mzdy na úrovni 4 % a příliš se neliší v závislosti na charakteru výroby; zjištěný rozptyl předpokládaného nárůstu mezd pro rok 2004 se pohyboval zhruba mezi 3 až 7 %. Dalšími hlavními problémovými okruhy při vyjednávání jsou: fond pracovní doby a práce přesčas příplatky za práci v rizikovém či zdraví škodlivém prostředí pružná pracovní doba zaměstnávání cizinců odvádění sociálního a zdravotního pojištění za odborové funkcionáře V uzavřených podnikových kolektivních smlouvách jsou u mnoha firem zakomponovány sociální výhody nad rámec daný Zákoníkem práce, kterými jsou zejména: delší dovolená (o 1 týden) kratší pracovní doba (37,5 hod. týdně) příspěvek na penzijní připojištění odměny při životních a pracovních jubileích příspěvky na stravování, dopravu, rekreaci směnové příplatky (odpolední, sobota, neděle) různé sociální fondy a programy zaměstnanecké půjčky vyšší odstupné rehabilitační a rekondiční zdravotní pobyty

2.12.2 Vyšší odborová úroveň - Kolektivní smlouva vyššího stupně (KSVS) V platnosti stále zůstává stanovisko členské základny (vyjádřené několikrát zopakovaným usnesením Rady ředitelů), že Sdružení automobilového průmyslu nebude jednat o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) a rovněž tak i odmítá možnost případného zastupování Sdružení automobilového průmyslu v těchto jednáních třetím subjektem (např. Svazem průmyslu a dopravy ČR). Rovněž tak nepovažuje za správné plošné rozšiřování KSVS na „příbuzné či blízké“ obory, neboť automobilový průmysl má svá vlastní specifika. Přestože Sdružení AP, především z důvodů velkého rozptylu mezi členskou základnou (rozdílné ekonomické podmínky i výrobní program), nejedná o kolektivní smlouvě vyššího stupně, členská základna Sdružení AP považuje sociální dialog za důležitý a žádoucí. Z tohoto důvodu uzavřelo Sdružení AP v říjnu roku 2001 tzv. „Dohodu o spolupráci“ s OS KOVO. Tato dohoda za dva roky svého trvání, dle vyhodnocení oběma smluvními stranami, plnila svoji funkci a žádná ze stran ji nevypověděla ani nezpochybnila její princip. Sdružení AP navíc, jako vstřícný krok vůči OS KOVO, iniciovalo její rozšíření spočívající především v definování společných zájmů a cílů jako základu pro další spolupráci. Soubor: APCR2003

102


V průběhu roku 2003 tak proběhlo několik jednání na pracovní i nejvyšší úrovni představitelů Sdružení AP a OS KOVO směřující k nalezení kompromisního textu „Dodatku“ k „Dohodě o spolupráci“. I když jednání byla poměrně složitá, protože se obě strany (někdy možná až příliš pregnantně) snažily ve stručných formulacích vyjádřit svá stanoviska, podařilo se nakonec „Dodatek“ v březnu roku 2004 podepsat. „Dodatek“ k „Dohodě o spolupráci“, který po podpisu oběma smluvními stranami obdržela celá členská základna Sdružení AP, vyjadřuje následující společné základní cíle a principy (oblasti společných zájmů): Flexibilita pracovní síly Snižování pracovní neschopnosti Liberalizace pracovního práva Ovlivňování vzdělávací soustavy ve směru k potřebám trhu práce Úsilí o udržení stabilizované situace (ve vazbě na životní cykly výrobků, změny výrob) Motivace a formy odměňování Celoživotní vzdělávání a znalostní management Transparentní jednání Proaktivní chování - shoda vůči ostatním externím partnerům ve smyslu deklarovaných společných zájmů Zpracoval: Ing. Ešner

pYn pYnpYnpYnpYn

Soubor: APCR2003

103


3. Složení vozového parku v České republice 3.1 Údaje Centrálního registru vozidel Pololetní zpracovávání údajů z Centrálního registru vozidel MV ČR (dále jen CRV) a vydávání souhrnného přehledu „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR“ je jedním z pravidelných výstupů sekretariátu Sdružení AP. Bylo vydáno a členské základně předáno již patnáct publikací pod názvem „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“. První z těchto materiálů popisoval stav k 31.12.1996, další vydání pak popisovala stav vždy k 30.6. a 31.12. daného roku. Zatím poslední podklad (1. vydání, únor 2004) zachycuje stav k 31.12.2003. Kromě detailního členění značek dle typů (resp. modelů) a roku výroby v kategorii osobních vozidel (M1) jsou údaje ve stejném členění k dispozici i pro většinu druhů vozidel v kategorii užitkových vozidel (nákladní automobily - kategorie N1, N2, N3, tahače kat. N2, N3, autobusy - kat. M2 a M3 a motocykly - kat. L1 až L5). Pro ostatní základní kategorie vozidel (speciální automobily - kat. N1, N2, N3, přípojná vozidla - kat. O a traktory) je pak rozčlenění provedeno zatím stále jen dle výrobních značek. Počty vozidel v CRV k 31.12.2003 a změny počtu registrací (pro osobní automobily, tahače a autobusy včetně porovnání oficiálních prodejů a přírůstku registrací) za období od 1.1.2003 do 31.12.2003 pro: Σ 99 výrobních značek * Osobní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) * Nákladní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) Σ 56 výrobních značek * Silniční tahače dle výrobních značek a typů (modelů) Σ 16 výrobních značek Σ 36 výrobních značek * Autobusy dle výrobních značek a typů (modelů) * Motocykly dle výrobních značek a typů (modelů) Σ 79 výrobních značek * Speciální automobily dle výrobních značek Σ 65 výrobních značek * Traktory dle výrobních značek Σ 35 výrobních značek * Přívěsy dle výrobních značek Σ 165 výrobních značek * Návěsy dle výrobních značek Σ 57 výrobních značek jsou uvedeny ve výše zmíněném samostatném podkladu. Souhrnný přehled o složení vozového parku, převzatý z tohoto materiálu, je uveden v tabulce č. 3.1.1. V diagramech č. 3.1.1. až 3.1.6. je znázorněna skladba registrovaných vozidel (osobní, nákladní, tahače, speciální, autobusy a motocykly) dle zemí původu vozidel v porovnání let 2002 a 2003. Dle údajů uvedených v předmětné publikaci je možno odvodit základní vztahy mezi prodeji, počty vyřazovaných vozů a novými registracemi vozidel a posoudit vývoj trhu vozidel v jeho jednotlivých segmentech. Z hlediska vypovídací schopnosti údajů CRV je potřeba upozornit, že v posledním vydání se poprvé objevuje i tolik žádaný údaj o počtech tzv. „prvních“ registracích v daném období v rozdělení na vozidla nová a ojetá. Souhrnný přehled „prvních registracích“, převzatý z tohoto materiálu, je uveden v tabulce č. 3.1.2. Soubor: APCR2003

104


Tabulka č. 3.1.1

Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2003 Motorová vozidla druh vozidla

stáří vozidel uváděno k roku :

celkový počet k 31.12.2002

31.12.2003

ostatní L (LA až LE, LM) celkem AB * : z toho : M2 M3 ostatní (nezařazeno) osobní celkem OA * : z toho : M1 nezařazeno celkem N1+N2+N3: užitkové automobily z toho : N1 N2 N3 z toho : nákladní celkem NA * : z toho : N1 N2 N3 nezařazeno tahače celkem TP+TN+T : z toho : tahače přívěsů (TP) tahače návěsů (TN) jiné (T) speciální celkem SA * : z toho : N1 N2 N3 nezařazeno ostatní (nezařazeno) traktory celkem (TJE+TKO+TKU+TPA+TR) : z toho : jednonápravové (TJE) kolové (TKO) kultivační (TKU) pásové (TPA) jiný (TR)

759 409 31 535 388 721 277 3 431 2 225 553 21 343 1 049 12 931 7 363 3 648 905 3 619 374 29 531 427 820 221 154 114 392 92 274 323 771 209 578 66 997 45 272 1 924 26 098 197 24 378 1 523 63 662 6 976 34 953 20 322 1 411 14 289 146 698 5 136 467 15 548 9 663

751 974 33 214 403 702 387 3 304 2 199 10 467 20 627 3 767 12 972 3 888 3 706 012 3 702 153 3 859 440 412 239 927 109 847 90 638 340 094 228 646 64 952 44 664 1 832 25 652 176 24 168 1 308 58 649 6 539 31 885 19 048 1 177 16 017 142 466 5 132 354 15 498 9 594

rozdíl registrací -7 435 1 679 15 -18 890 -127 -26 9 914 -716 2 718 41 -3 475 57 107 82 779 -25 672 12 592 18 773 -4 545 -1 636 16 323 19 068 -2 045 -608 -92 -446 -21 -210 -215 -5 013 -437 -3 068 -1 274 -234 1 728 -4 232 0 -4 113 0 -50 -69

MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM:

5 004 175

5 061 491

57 316

motocykly z toho :

kategorie celkem L* : L1 L2 L3 L4 L5

autobusy

2004,00

průměrný rok výroby a věk

k 31.12.2003

1972,92 1989,16 1993,76 1971,74 1965,55 1975,99 2001,45 1989,91 1982,29 1993,23 1986,22 1990,51 1990,51 1990,51 1992,46 1995,92 1987,08 1989,81 1993,73 1996,34 1987,95 1988,88 1991,15 1995,79 1984,93 1995,88 1995,60 1984,72 1988,71 1984,62 1983,42 1986,30 1988,44 1978,41 1965,40 1978,80 1970,60 1959,35 1974,03

31,08 14,84 10,24 32,26 38,45 28,01 2,55 14,09 21,71 10,77 17,78 13,49 13,49 13,49 11,54 8,08 16,92 14,19 10,27 7,66 16,05 15,12 12,85 8,21 19,07 8,12 8,40 19,28 15,29 19,38 20,58 17,70 15,56 25,59 38,60 25,20 33,40 44,65 29,97

1987,72

16,28

/v měsících/ 4,4 -2,8 -0,1 -1,1 7,6 -2,1 MOTOROVÁ CELKEM:

Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2002 u : motocyklů (za 12 měsíců, to je za 1 rok) osobních vozidel autobusů užitkových vozidel traktorů

Soubor: APCR2003

105


Tabulka č. 3.1.1

- pokračování

Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2003 Přípojná a jiná vozidla druh vozidla

stáří vozidel uváděno k roku :

kategorie

celkový počet k 31.12.2002

PŘÍPOJNÁ (O1+O2+O3+O4) CELKEM: z toho :

z toho :

O1 O2 O3 O4 jiná (nezařazeno) přívěsy za OA celkem (PO *) : z toho : O1 O2 nezařazeno přívěsy za NA celkem (PN *) : z toho : O1 O2 O3 O4 nezařazeno přívěsy traktorové celkem (PT *): O2 O3 O4 nezařazeno návěsy celkem z toho : cisternový (NC) nákl. jednonápr. (NJ) sklápěčkový (NK) nákl. speciální (NP*) speciální (NS) traktorový (NT*) valníkový (NV) ostatní, jiné (N) jiná (dosud nezařazeno)

MOTOROVÁ a PŘÍPOJNÁ CELKEM */: ROZDÍL **/:

31.12.2003

740 399

767 758

521 028 61 420 92 081 65 870 0 482 430 442 807 39 114 509 123 644 75 378 19 527 8 822 19 133 784 99 646 491 79 828 18 049 1 278 32 727 381 47 1 713 3 442 2 061 5 876 13 116 6 091 1 952 5 744 574 3 751

524 548 64 241 89 188 65 966 23 815 475 231 435 633 38 978 620 134 847 85 675 22 028 8 377 18 078 689 96 881 489 77 413 17 707 1 272 27 654 432 51 1 758 4 008 2 176 5 879 12 706 644 33 145 5 829 249 0

rozdíl registrací

průměrný rok výroby a věk

k 31.12.2003

27 359 1985,95 3 520 2 821 -2 893 96 23 815 -7 199 -7 174 -136 111 11 203 10 297 2 501 -445 -1 055 -95 -2 765 -2 -2 415 -342 -6 -5 073 51 4 45 566 115 3 -410 -5 447 31 193 84 675 -3 751

2004,00

1987,53 1988,87 1975,38 1988,90 1974,79 1985,34 1985,31 1985,42 2001,39 1995,33 1998,50 1994,43 1978,18 1989,30 1996,65 1975,40 1969,04 1974,74 1978,37 1976,67 1992,74 1996,08 1987,88 1993,78 1996,52 1992,42 1984,30 1994,91 1999,80 1981,78 1987,49 0,00

18,05 16,47 15,13 28,62 15,10 29,21 18,66 18,69 18,58 2,61 8,67 5,50 9,57 25,82 14,70 7,35 28,60 34,96 29,26 25,63 27,33 11,26 7,92 16,12 10,22 7,48 11,58 19,70 9,09 4,20 22,22 16,51 0,00

/v měsících/ Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2002 u : (za 12 měsíců, to je za 1 rok) přívěsů O1 a O2 za osobní 10,9 Poznámky: přívěsů O1 až O4 za nákladní -1,6 */ Dle součtu registrací v jednotlivých kategoriích přívěsů O2 až O4 za traktory 10,9 **/ Oproti údaji v CRV ("počet všech vozidel") návěsů (všech druhů dle tab.) 12,1 ostatních dosud nezařazených 253,6 PŘÍPOJNÁ CELKEM : 9,9 evidováno

POČET VŠECH VOZIDEL v CRV :

(ks)

k datu : 31.12.2002 5 740 823 31.12.2003 5 829 249 Od 31.12.2002 do 31.12.2003 (za 1 rok) došlo ke zvýšení o : 88 426

Soubor: APCR2003

106

průměrný

průměrný

rok výroby

věk (roků)

1986,46 1987,49 1,03

16,54 16,51 -0,03


Tabulka č. 3.1.2

První registrace vozidel v CRV za 1.-12. měsíc 2003 Motorová vozidla druh vozidla

kategorie

počet prvních registrací NOVÁ

motocykly z toho :

autobusy z toho :

osobní z toho : užitkové automobily

z toho :

z toho :

nákladní z toho :

tahače z toho :

speciální

z toho :

traktory

ostatní celkem z toho :

celkem L* : L1 L2 L3 L4 L5 LA LB LC LD LE LM nezařazeno celkem AB * : M2 M3 nezařazeno celkem OA * : M1 nezařazeno celkem N1+N2+N3: N1 N2 N3 celkem NA * : N1 N2 N3 nezařazeno celkem TP+TN+T : tahače přívěsů (TP) tahače návěsů (TN) jiné (T) celkem SA * : N1 N2 N3 nezařazeno (nezařazeno) (TJE+TKO+TKU+TPA+TR) :

jednonápravové (TJE) kolové (TKO) kultivační (TKU) pásový (TPA) jiný (TR)

MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM :

Soubor: APCR2003

9 725 1 841 29 1 981 0 47 3 168 5 2 588 1 65 0 0 931 84 807 40 144 849 144 675 174 24 650 18 382 2 511 3 757 22 349 18 020 1 742 2 460 127 765 2 693 70 168 70 39 19 40 1 368 818 0 489 0 0 329 180 973

107

OJETÁ

8 265 1 805 16 4 764 2 14 517 7 1 109 1 30 0 0 122 18 95 9 115 894 115 770 124 9 111 6 468 1 052 1 591 8 069 6 292 911 806 60 713 1 648 64 136 68 35 21 12 193 216 0 144 1 1 70 133 608

celkem N+O 17 990 3 646 45 6 745 2 61 3 685 12 3 697 2 95 0 0 1 053 102 902 49 260 743 260 445 298 33 761 24 850 3 563 5 348 30 418 24 312 2 653 3 266 187 1 478 3 1 341 134 304 138 74 40 52 1 561 1 034 0 633 1 1 399 314 581

průměrný rok výroby NOVÁ

2002,99 2002,98 2003,00 2002,99

OJETÁ

2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00

1996,11 1992,71 1997,38 1996,26 1996,50 2000,14 1998,76 2000,57 1999,49 2003,00 2001,07

2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00

2000,07 1998,78 2000,48 1998,32 1997,54 1997,54 1997,54 1999,54 1999,53 1999,47 1999,62 1999,57 1999,56 1999,44 1999,83 1999,10 1999,39 2001,00 1999,49 1998,38 1995,06 1997,03 1994,54 1989,95 1994,36 2001,93 1995,46

2003,00

1994,70 2003,00 1998,00 1996,89 1997,59

2003,00 2003,00


Tabulka č. 3.1.2

- pokračování

První registrace vozidel v CRV za 1.-12. měsíc 2003 Přípojná a jiná vozidla druh vozidla

kategorie

přípojná (O1+O2+O3+O4) a jiná vozidla celkem: z toho : O1 O2 O3 O4 jiná (nezařazeno) z toho :

přívěsy za OA celkem (PO *) : z toho : O1 O2 nezařazeno přívěsy za NA celkem (PN *) : z toho : O1 O2 O3 O4 nezařazeno přívěsy traktorové celkem (PT *): O2 O3 O4 nezařazeno návěsy celkem z toho : cisternový (NC) nákl. jednonápr. (NJ) sklápěčkový (NK) nákl. speciální (NP*) speciální (NS) traktorový (NT*) valníkový (NV) ostatní, jiné (N) jiná (dosud nezařazeno)

PŘÍPOJNÁ A JINÁ CELKEM :

počet prvních registrací OJETÁ NOVÁ

celkem N+O

průměrný rok výroby OJETÁ NOVÁ

20 604 11 493 3 252 124 3 158 2 577

3 394 1 190 606 123 670 805

23 998 12 683 3 858 247 3 828 3 382

2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,04

1998,52 1999,59 1998,83 1978,57 2000,30 1998,29

2 492 1 786 540 166 12 538 9 251 2 385 90 675 137 29 2 4 8 15 1 709 30 0 108 654 182 107 493 135 3 836

466 228 204 34 1 428 924 263 43 159 39 68 1 54 2 11 324 14 0 57 80 15 14 107 37 1 108

2 958 2 014 744 200 13 966 10 175 2 648 133 834 176 97 3 58 10 26 2 033 44 0 165 734 197 121 600 172 4 944

2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00 2003,00

1994,21 1989,25 1998,45 2002,03 2000,95 2002,09 2000,29 1983,31 2000,04 2001,55 1976,26 1977,00 1973,84 1994,50 1984,76 2000,23 2000,50

2003,00 2003,00 2002,99 2003,00 2003,00 2003,00 2003,03

1999,46 2000,56 2000,60 1999,57 2000,43 2000,14 1998,08

20 604

3 394

23 998

2003,00

1998,52

evidováno

POČET VŠECH PRVNÍCH REGISTRACÍ v CRV : k datu :

NOVÁ OJETÁ

(ks)

201 577 137 002

průměrný

průměrný

rok výroby

věk (roků)

2003,00 1997,61

1,00 6,39

V následujících diagramech je znázorněna skladba vozového parku v jednotlivých kategoriích vozidel „dle země původu“ k 31.12.2002 a k 31.12.2003 (v rozdělení „tuzemsko“, „EU“, „bývalý východní blok“, „Japonsko + Korea“, „jiný“ a „nepřiřazeno“. Z diagramů jsou patrné posuny ve struktuře, ke kterým došlo v průběhu roku 2003.

Soubor: APCR2003

108


Skladba registrovaných OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ (kat. M1) dle zemí původu k 31.12. 2002 7,25%

7,72%

0,32%

0,80%

49,62%

34,28%

tuzemský bývalý vých. blok jiný (převážně USA)

Evropská unie Japonsko+Korea nepřiřazeno

k 31.12. 2003 7,76%

0,21%

0,33%

6,72%

48,29% 36,68%

tuzemský bývalý vých. blok jiný (převážně USA)

Evropská unie Japonsko+Korea nepřiřazeno

Diagram č. 3.1.1. Skladba registrovaných NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ (kat. N1-N3) dle zemí původu

k 31.12. 2002 1,28%

43,98%

48,63% 6,11%

Soubor: APCR2003

tuzemský

bývalý vých. blok

ostatní zahraniční

nepřiřazeno

109


k 31.12. 2003 1,66%

39,22%

53,61% 5,51% tuzemský



nepřiřazeno

Diagram č. 3.1.2.

Skladba registrovaných TAHAČŮ dle zemí původu k 31.12. 2002 6,78%

0,07% 22,89%

70,26%

tuzemský



nepřiřazeno

k 31.12. 2003 5,98%

18,77% 0,07%

75,18%

tuzemský



nepřiřazeno

Diagram č. 3.1.3.

Soubor: APCR2003

110


Skladba registrovaných SPECIÁLNÍCH AUTOMOBILŮ dle zemí původu k 31.12. 2002

6,70%

5,32%

1,63%

86,35%

tuzemský



nepřiřazeno

k 31.12. 2003

5,37%

7,29%

1,63%

85,71%

tuzemský



nepřiřazeno

Diagram č. 3.1.4.

Skladba registrovaných AUTOBUSŮ dle zemí původu k 31.12. 2002

1,63%

11,99%

2,19%

84,19%

tuzemský ostatní zahraniční

Soubor: APCR2003

bývalý vých. blok nepřiřazeno

111


31.12. 2003

2,85%

1,43%

13,64%

82,08%

tuzemský ostatní zahraniční

bývalý vých. blok nepřiřazeno

Diagram č. 3.1.5.

Skladba registrovaných motocyklů dle zemí původu k 31.12. 2002 0,79%

9,55%

11,43%

78,24%

tuzemský



nepřiřazeno

k 31.12. 2003 1,37%

10,84%

11,41%

76,39%

tuzemský



nepřiřazeno

Diagram č. 3.1.6.

Soubor: APCR2003

112


3.2 Ukázky zpracování možných výstupů Údaje z CRV umožňují získat relativně dostatečný přehled o složení vozového parku v České republice. Po nutném zpracování dat, poskytnutých z CRV a dalších souvisejících statistických údajů, je možno získat celou řadu zajímavých výstupů a provádět různá porovnání. V diagramech č. 3.2.1. a 3.2.2. je pro příklad aktuálně zpracováno průměrné stáří osobních automobilů v jednotlivých okresech ČR a počty obyvatel připadající na 1 osobní automobil k 31.12.2003. Průměrný věk osobních automobilů v okresech ČR k 31.12.2003 Praha

11,49

Praha - západ

11,80

Mladá Boleslav

12,09

Brno - m ěsto

12,10

Zlín

12,28

Praha - východ

12,85

Olom ouc

12,97

Kladno

13,05

Os trava - m ěsto

13,10

Cheb

13,21

dalších 57 okresů ... Trutnov

14,83

Jičín

14,87

Pelhřim ov

14,88

Chrudim

14,97

Tachov

15,00

Louny

15,06

Jeseník

15,15

Plzeň - s ever

15,16

Svitavy

15,24

Děčín

15,24 0

2

4

6

8

10

12

14

16 18 stáří (roků)

20


113


Počet obyvatel na 1 osobní automobil v okresech ČR k 31.12.2003 2,05

Praha

2,12

Praha - východ

2,18

Plzeň - m ěsto Mladá Boleslav

2,36

České Budějovice

2,36

Praha - západ

2,44

Příbram

2,45

Klatovy

2,49

Beroun

2,50

Rokycany

2,50

dalších 57 okresů ... 3,34

Olom ouc Vsetín

3,42

Opava

3,43

Nový Jičín

3,44

Šum perk

3,51

Přerov

3,51 3,56

Karviná

3,63

Frýdek - Místek Jeseník

3,70

Bruntál

3,71

0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

3,00

3,50

4,00

Diagram č. 3.2.2.

Soubor: APCR2003

114


Objemově poměrně obsáhlá data z Centrálního registru vozidel, který od roku 2003 spadá pod Ministerstvo dopravy ČR, včetně doplňujících informací, jsou zpracována a uložena v elektronické podobě v několika desítkách souborů. Vzhledem k rozdílnosti zájmů jednotlivých firem Sdružení AP (specifikace údajů dle marketingových či jiných potřeb a záměrů) se v případě potřeby doporučuje konzultace a případně osobní návštěva věcně příslušného pracovníka firmy v sekretariátu Sdružení AP. Dlouhodobým cílem Sdružení AP, kterého se však zatím nedaří zcela dosáhnout, je docílit zkrácení intervalů pro poskytování údajů z CRV (na čtvrtletní až měsíční). Měsíčně jsou z CRV nově poskytována data o prvních registracích nových a ojetých vozidel po základních kategoriích. Tato data jsou zapracována pro srovnání do měsíčně zpracovávaných údajů o prodejích. Nové registrace v členění na jednotlivé značky a modely nejsou zatím oficiálně vydávány a zpracovávány. Snahou do budoucna ale je, aby údaje o tzv. „prvních“ registracích postupně nahradily údaje o prodejích a z hlediska všech zainteresovaných subjektů tak existovala jednotná databáze o přírůstcích a úbytcích vozidel na tuzemském trhu. Pouze z úrovně Sdružení automobilového průmyslu však toto nelze řešit, je zde nutná aktivní role a funkce orgánů státní správy. Z výběrových údajů CRV je možno též stanovit např. podíly osobních automobilů podle objemu motoru (viz diagram č. 3.2.3.) nebo složení parku nákladních vozidel podle užitečné hmotnosti (diagram 3.2.4.). Osobní automobily - podíly dle objemu motoru - stav k 31.12.2003 1 800-1 999 cm 3 1 3 ,4 %

2 000-2 999 cm 3 4 ,6 %

> 2 999 cm 3 0 ,5 %

< 1 000 cm 3 7 ,6 %

1 600-1 799 cm 3 6 ,8 % 1 000-1 199 cm 3 2 2 ,1 %

1 400-1 599 cm 3 1 3 ,1 %

1 200-1 399 cm 3 3 2 ,0 %

(1 0 0 % = 3 7 0 6 0 1 2 k s )

Diagram č. 3.2.3.

Nákladní automobily - podíly dle užitečné hmotnosti - stav k 31.12.2003 5 000- 6 999 k g 1,9%

7 000- 9 999 k g 6,5%

10 000- 14 999 k g 4,1%

> 15 000 k g 0,5%

3 000- 4 999 k g 9,4%

< 1000 k g 44,1%

1 500- 2 999 k g 15,3% 1 000- 1 499 k g 18,3%

(1 0 0 % = 3 4 0 0 9 4 k s )

Diagram č. 3.2.4.

Soubor: APCR2003

115


2 500 000

3 706 012

3 648 905

3 431 573

3 431 481

3 484 001

3 547 745

3 349 008

2 967 253

2 746 995

2 610 297

2 483 222

3 000 000

2 330 755

2 247 773

3 500 000

2 411 297

4 000 000

3 113 476

ks

Počty registrovaných osobních automobilů (kat. M1)

3 523 277

Data, soustředěná v sekretariátu Sdružení AP, umožňují sestavit i trendy ve vývoji registrací jednotlivých druhů vozidel nebo trendy v průměrném stáří vozového parku (pro osobní automobily a autobusy viz diagram č. 3.2.5. a č. 3.2.6.). Rovněž tak je možné, s použitím dat Českého statistického úřadu, provádět meziroční porovnání vybavenosti obyvatel např. osobními automobily na úrovni krajů (diagram č. 3.2.7.) až okresů či sledovat změny průměrného věku jednotlivých kategorií vozidel v krajích (pro osobní automobily viz diagram č. 3.2.8.) apod.

2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 stav ke konci časového období

Poznámky:

1) Údaje do roku 1997 z dat SDP */, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV */. 2) Pokles registrací v roce 1998 dán "překlopením" na data z CRV, v roce 1999 byl pokles způsoben masovým vyřazováním starších vozidel ve vazbě na povinně smluvní pojištění. 3) Vozový park se za rok 2003 zvýšil oproti konci roku 2002 o ……… 57 107 vozidel. */ SDP = Služba Dopravní Policie

CRV = Centrální Registr Vozidel

Průměrný věk osobních automobilů (kat. M1)

roků

13,49

13,72

13,61

13,51

14,29

13,72

14

14,15

16

14,18

18

14,10

20

12 10 8 6 4 2 0 1995

1996

1997

1999

1998

2000

2001

2002

2003

stav ke konci časového období


116


20 627

21 343

18 381

18 253

20 000

18 975

19 949

20 916

21 460

21 912

22 761

26 552

26 724

26 036

24 654

25 000

25 646

30 000

24 416

ks

Počty registrovaných autobusů (kat. M2, M3)

15 000 10 000 5 000 0 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 stav ke konci časového období

Poznámky:

1) Údaje do roku 1997 z dat SDP, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV. 2) Pokles registrací autobusů po r.1991 má dlouhodobý charakter. Přechod na CRV v r. 1998 neměl na tento trend v podstatě žádný vliv. 3) V roce 2003 byl opět zaznamenán mírný pokles počtu registrovaných autobusů. Vozový park se oproti konci roku 2002 snížil o …… 716 autobusů. Skokové zvýšení počtu v CRV registrovaných autobusů v roce 2002 bylo způsobeno "přírůstkem" registrací autobusů zn. ŠKODA (oproti pololetí 2002 "přibylo" v CRV 2 952 ks této značky, rok výroby 1967 až 1989).

Průměrný věk autobusů v ČR (kat. M2, M3)

roků

14,09

11,92

11,77

11,76

11,35

12

10,82

14

10,39

16

11,73

18

14,10

20

10 8 6 4 2 0 1995

1996

1997

1999

1998

2000

2001

2002

2003

stav ke konci časového období

Diagram č. 3.2.6.

Soubor: APCR2003

117


Porovnání vybavenosti osobními automobily Počet obyvatel na 1 osobní automobil v krajích ČR 4,5

2,79

2,76

3,41

3,35

3,48

3,37

3,33

3,25

3,05

2,96

3,00

2,95

2,93

2,97

2,91

2,93

2,84

2,82

2,77

2,73

2,68

2,57

2,56

2,53

2,50

2,07

2,05

2,5

2,46

3,0

2,47

3,5

3,00

4,0

2,0 1,5 1,0 0,5

ČR celkem

Moravskoslezský

Olomoucký

Zlínský

Severočeský

Jihomoravský

Karlovarský

Vysočina

Pardubický

Liberecký

Jihočeský

k 31.12.2002

Královéhradecký

k 31.12.2003

Středočeský

Plzeňský

Praha

0,0

kraj

oby-kraj.GIF

Počty osobních automobilů (dle údajů Centrálního Registru Vozidel): K datu k 31.12.2002 celkem ... 3 648 905 ks K datu k 31.12.2003 celkem ... 3 706 012 ks Přírůstek / - úbytek registrovaných vozidel: 57 107 ks Počty obyvatel v krajích dle údajů zveřejněných ČSÚ ČR celkem = 10 182 471 obyvatel 10 219 162 obyvatel Přírůstek / - úbytek obyvatel: 36 691 obyvatel

∅ za ČR k 31.12.2003 = resp. ∅ za ČR k 31.12.2002 = resp. ∅ přírůstek / - úbytek: resp.

2,76 362,65 2,79 358,35 -0,03 4,30

(stav k 31.12.2002) (stav k 30.09.2003)

obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv. obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv. obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv.

------------------------------Zdroj: Centrální registr vozidel MV ČR, ČSÚ a pomocný soubor "obyv&auta-r2003.xls"

Diagram č. 3.2.7.

Soubor: APCR2003

118


Změny průměrného stáří osobních automobilů (kategorie M1)

13,72

13,49

ČR celkem

14,80

14,68

Pardubický

14,60

14,49

Severočeský

14,56

14,36

14,84

14,34

Liberecký

14,38

14,21

Plzeňský

14,20

14,42

Vysočina

13,95

14,51

Jihočeský

13,91

14,14

13,71

14,26

Olomoucký

Královéhradecký

k 31.12.2002

Moravskoslezský

13,53

13,65

Karlovarský

13,57

13,37

Středočeský

13,39

13,26

k 31.12.2003

Zlínský

13,15

13,37

Jihomoravský

11,49

Praha

16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

11,49

Průměrné stáří osobních automobilů v krajích ČR

kraj

Za rok 2003 došlo ke snížení průměrného věku osobních automobilů o 0,23 roku. Toto snížení je dáno zejména vyřazováním starých vozidel z provozu (nejvíce zn. Škoda a další značky původem z tzv. bývalého východního bloku). Vliv nemá dovoz ojetých vozidel. Platí, že "omlazení" vozového parku je možné jen při větším vyřazování starších vozidel z provozu. 6 okresů s nejstarším a nejmladším vozovým parkem osobních automobilů (k 31.12.2003) nejstarší park 1 Děčín 2 Svitavy 3 Plzeň - sever 4 Jeseník 5 Louny 6 Tachov

prům. věk celkem ks 43 109 15,24 32 595 15,24 28 235 15,16 11 418 15,15 30 222 15,06 20 212 15,00

nejmladší park 1 Praha 2 Praha - západ 3 Mladá Boleslav 4 Brno - město 5 Zlín 6 Praha - východ

prům. věk celkem ks 568 980 11,49 36 354 11,80 48 538 12,09 140 016 12,10 63 069 12,28 47 048 12,85

Snižování průměrného věku parku osobních automobilů se v roce 2003 projevilo přibližně rovnoměrně a podílí se na něm tedy jak okresy s nízkým, tak i vysokým průměrným věkem.

Diagram č. 3.2.8.

Další diagramy (č. 3.2.9. až 3.2.11.) a tabulky (č. 3.2.1. a 3.2.2.) jsou uvedeny již jen jako ilustrační ukázky možných výstupů dalšího zpracování dat CRV (zachycují stav k určitému datu, nebyly však aktualizovány na stav k 31.12.2003). Oproti minulému vydání tohoto podkladu je však počet ukázek dále zredukován.

Soubor: APCR2003

119


Starší ukázky (možné příklady) výstupů z dat CRV Ukázka skladby parku návěsových tahačů ve vybraném okrese (k 30.6.1998) ostatní značky tahačů 4,02% IVECO 1,34% RENAULT 4,83% SCANIA 5,90%

LIAZ 33,24% DAF 9,38%

MAN 10,19%

TATRA 6,97%

VOLVO 13,40% MERCEDES 10,72%

Č. BUDĚJOVICE (373 ks TN)

Diagram č. 3.2.9. Složení parku osobních automobilů (dle značek) - okres Bruntál (k 30.6.1998) os tatní značky celkem 14,21%

9.Moskvič 1,77% 8.Opel 1,93% 7.Renault 2,10% 6.VW 2,54% 5.Trabant 2,95% 4.Ford 3,11%

1.Škoda 58,72% 3.Fiat 6,02%

BRUNTÁL

2.Vaz 6,65%

(26 341 ks OA)

Diagram č. 3.2.10. Složení parku osobních automobilů DAEWOO - okres Hr. Králové (k 30.6.1998) ostatní typy 0,24% DAE LEGANZA 0,24% DAE LANOS 3,56% DAE ESPERO 6,41%

DAE NEXIA 31,35% DAE RACER 28,03%

DAE TICO 30,17%

HR. KRÁLOVÉ (421 ks OA zn. Daewoo)


120


Tabulka č. 3.2.1. (nákladní autom obily, rok v ýroby) - ukázka ze souboru dat tov . značka AVIA 15 AVIA 20 AVIA 21 AVIA 21 T LIA 100 LIA 110 ŠKD 1203 M TAT 148 TAT 148-2 TAT 815 S3 TAT 815 Z TAZ 1500

1986 4 8 739 2 381 1144 41 10 3 362 133 20

1987 4 4 155 4 84 1534 14 14 7 434 143 18

1988 5 3 88 5 45 1172 37 16 3 440 176 10

1989 5 6 368 3 33 1225 534 13 10 511 121 0

1990 5 3 170 9 25 1136 337 9 4 143 60 1

1991 4 4 115 1 9 378 381 5 4 13 1 1

Celkem ČR

1992 ..... k 31.12.97 1 2136 3 2428 100 3354 1 262 13 4318 266 8091 636 2488 4 5445 1 1453 12 3388 0 773 1 1265

V posledním souboru z CRV jsou uvedeny údaje od r. 1946 do konce r. 2003 (za všechny značky).

Tabulka 3.2.2. Ukázka možného výstupu z dat CRV - vybavenost regionu k 31.12.97 průměr. Jihomorok ravský výroby kraj 1 053 902 1981,0 201 813 1969,1

ČR celkem 5 559 503 916 671

průměrný rok výroby 1981,3 1969,3

všechna vozidla v CRV motocykly celkem

* *

* L*

mtc do 50 ccm, 2 kola

* * * * *

L1 L2 L3 L4 L5

2 564 50 198 047 747 405

1969,9 1989,5 1969,1 1964,6 1963,7

11 228 218 898 299 4 777 2 149

1969,9 1988,5 1969,3 1965,3 1965,0

* * * * * * * AB

N1 N2 N3 O1 O2 O3 O4 *

21 818 27 347 19 786 90 897 6 919 22 837 12 143 3 810

1992,1 1983,3 1984,8 1985,7 1985,4 1974,1 1983,6 1986,6

125 570 139 766 102 369 468 523 45 102 109 349 61 013 20 471

1991,8 1982,7 1984,6 1985,6 1984,7 1974,1 1983,8 1986,7

autobusy nad 9 osob, nad 5 t -"-

AB AB

M2 M3

100 2 535

1988,3 1986,8

819 12 819

1988,9 1987,2

1987,3

mtc do 50 ccm, 3 kola mtc nad 50 ccm, 2 kola mtc nad 50 ccm, 3 kola nesouměrně mtc nad 50 ccm, 3 kola souměrně

užitkové automobily do 3,5 t užitk. automobily 3,5 - 12 t užitk. automobily nad 12 t přípojná, 1náprava, do 0,75 t přípojná do 3,5 t nepatřící do O1 přípojná od 3,5 - 10 t přípojná nad 10 t

autobusy celkem autobusy nad 9 osob, do 5 t celk.hm.

nákladní automobily celkem

NA*

*

45 647

1987,4

246 453

nákladní automobily do 3,5 t

NA*

N1

19 698

1992,8

113 031

1992,5

nákladní automobily 3,5 - 12 t

NA*

N2

14 719

1982,1

75 921

1981,7

nákladní automobily nad 12 t

NA*

N3

osobní automobily celkem

OA*

*

zařazené jako M1 OA*

10 946

1984,6

56 141

612 152

1983,9

3 382 409

M1

611 394

1983,9

3 378 019

1984,3

1983,9 1983,9

speciální automobily celkem

SA*

*

17 239

1983,7

89 939

speciální automobily do 3,5 t

SA*

N1

1 283

1988,4

7 815

1988,5

speciální automobily 3,5 - 12 t

SA*

N2

9 915

1983,9

51 381

1983,2

speciální automobily nad 12 t

SA*

N3

5 202

1982,1

26 889

1982,2

tahače návěsů tahače přívěsů

TN TP

* *

3 262 56

1989,2 1985,0

17 430 377

1983,4

1989,1 1983,7 Zpracoval: Ing. Ešner

pYn pYnpYnpYnpYn Soubor: APCR2003

121


4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel Měsíční zpracovávání údajů o tuzemské výrobě a prodejích motorových vozidel na domácím trhu v základních kategoriích (osobní, užitková N1, nákladní N2 a N3, autobusy, motocykly a mopedy) a vydávání „SOUHRNNÝCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ“ je již řadu let činností sekretariátu Sdružení AP. Čtvrtletně je tento materiál rozšířen o údaje o domácí výrobě a prodejích přípojných vozidel kategorie O3 a O4 a o dovozy všech kategorií vozidel dle údajů z Generálního ředitelství cel ČR. Od roku 2003 jsou také uváděny údaje o tzv. „prvních registracích“ podle základních kategorií vozidel. Součástí tohoto čtvrtletního materiálu jsou též údaje o vývoji podílu českých výrobců na domácím trhu. Získané údaje od jednotlivých výrobních značek, u motorových vozidel zpracovávané ve spolupráci se Svazem dovozců automobilů (SDA), jsou nyní ihned po jejich zpracování zveřejňovány na internetových stránkách Sdružení AP, včetně možnosti kompletního stažení souborů. Oficiální rozesílání všem firmám, zapojeným do činnosti Sdružení AP, je prováděno v rámci distribuce informačních produktů.

4.1 Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 4.1.1 Osobní automobily V roce 2003 vykázalo prodeje na oficiálním českém trhu nových osobních automobilů (tzv. trh TUZV + OFI, tedy jen trh nových vozidel prodaných v síti domácích výrobců a oficiálních dovozců) celkem 41 výrobních značek, tedy o pět více než v roce 2002. Vývoj českého trhu nových osobních automobilů od roku 1993 do roku 2003 spolu s odhadem prodejů pro rok 2004 znázorňuje diagram č. 4.1.1. (zahrnuje i další nová vozidla, dovezená do ČR neoficiální cestou – v r. 2003 to bylo 77 ks). Celkový přehled prodejů na domácím trhu (jen TUZV + OFI), včetně porovnání s rokem 2002 je pak uveden v tabulce č. 4.1.1. Odhad celkové velikosti trhu pro rok 2003 (uvedeno 144 415 ks – viz předchozí vydání tohoto materiálu, diagram 4.1.1.), byl tedy jen nepatrně podhodnocený. Toto dokazuje, že tato kategorie má již své zaběhnuté prodejní cykly a nepodléhá někdy velice obtížně prognózovatelným výkyvům v prodejích jako ostatní menší segmenty vozidel. V roce 2003 vzrostl celkový dovoz nových osobních automobilů. Celkem bylo dovezeno 88 847 ks oproti 78 190 v roce 2002. Přibližně o stejné procento vzrostl i dovoz ojetých automobilů a to o 12,0 % na hodnotu 148 146. Z těchto údajů a údajů o dovozech za 1. čtvrtletí 2004 vyplývá, že dovoz ojetých vozidel bude hrát stále významnou roli na celkovém trhu osobních automobilů a jeho hodnota bude ještě nejméně několik příštích let významně vyšší, než u dovozů osobních vozidel nových.

Soubor: APCR2003

122


Trh nových vozidel v ČR (osobní automobily - kat. M1) 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

(prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu) 154 361

171 710 141 310 146 265 148 730

152 175 147 818 149 622

140 100

116 213 84 825 91 371

r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 odhad 2004

Diagram č. 4.1.1.

Z diagramu vyplývá, že český trh nových osobních vozidel dosáhl maxima (téměř 172 000 ks) v roce 1997. Po následujícím relativně prudkém poklesu prodejů v roce 1998 se trh v roce 1999 v podstatě stabilizoval a osciluje kolem hodnoty 150 000. Rok 2003 byl proti roku 2002 nepatrně růstový, když se celkový prodej zvýšil o 1,2 %. První odhad z výsledků za 1. čtvrtletí 2004 ale naznačuje, že v roce 2004 by mohl nastat poměrně výrazný propad v prodeji nových vozidel někde mezi 5 až 8 %. To znamená, že trh pravděpodobně poklesne na hodnotu mírně nad 140 000 ks nově prodaných vozidel. Zajímavý je i vývoj podílu domácích výrobců na trhu nových vozidel, což ukazují diagramy č. 4.1.2. a 4.1.3.

10%

48,26% 27,79%

26,89%

30,67%

47,74%

50,00%

52,56% 32,53%

52,60% 35,44%

54,86%

55,74%

49,61% 29,18%

20%

29,80%

30%

31,29%

40%

28,01%

50%

36,73%

60%

31,70%

53,81%

70%

28,43%

80%

61,04%

90%

64,43%

100%

75,24%

Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu osobních automobilů

0% 1993

1994

1995

1996

na trhu TUZV+OFI

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

1.-4. měsíc 2004

na celkovém trhu (tj. včetně neoficiálních dovozů nových a ojetých *)

Za uvedené období bylo na českém trhu TUZV+OFI prodáno celkem: 1 543 654 ks osobních automobilů

z toho domácími výrobci:

844 648 ks , to je ..................... 54,72%

Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": 2 754 470 ks osobních automobilů z toho domácími výrobci: 844 648 ks , to je ..................... 30,66% */ Neoficiální dovozy nových a ojetých za 1.-4. měsíc 2004 pouze odhad (z výsledků za 1.-3. měsíc 2004)

Diagram č. 4.1.2.

Soubor: APCR2003

123


48,26%

47,73%

50,00%

50%

52,55%

52,59%

49,59%

60%

54,84%

55,72%

70%

53,75%

80%

60,93%

90%

64,26%

100%

74,97%

Podíly domácích výrobců osobních automobilů na českém trhu (TUZV+OFI)

40%

0,269%

0,169%

0,109%

0,055%

0,015%

0,017%

0,014%

0,011%

0,014%

0,001%

0,012%

20%

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

10% 0%

ŠKODA AUTO

0,000%

30%

1.-4. měsíc 2004

ostatní tuzemští výrobci celkem

Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období:

ŠKODA AUTO

TATRA (r.1993 - 1999) MTX (r.1993 - 1999) UAZ Č.Dub (r.1993 - 1995) AVIA Trend (r.1995 a 1996) KAIPAN (od r. 1999) GORDON (od r.1997) CELKEM:

843 932 ks, 376 ks, 119 ks, 95 ks, 56 ks, 54 ks, 16 ks,

to je... 54,67% to je.... 0,024% to je.... 0,008% to je.... 0,006% to je.... 0,004% to je.... 0,003% to je.... 0,001%

844 648 ks

54,72%

Diagram č. 4.1.3.

Proporcionální poměry v obchodu s osobními vozidly od roku 1993 do konce března roku 2004 jsou znázorněny v diagramu č. 4.1.4. a celkové shrnutí od roku 1993 je pak uvedeno v diagramu č. 4.1.5. Prodeje tuzemských výrobců (ŠKODA AUTO, TATRA, MTX a KAIPAN) na domácím trhu od roku 1993 do roku 2003 jsou znázorněny v diagramech pod č. 4.1.6.

Podíly na celkovém trhu */ (osobní automobily kat. M1)

60% 50% 40% 30% 20% 10%

46,83%

51,90%

44,30% 36,42% 48,24% 33,12% 38,64% 43,65% 43,43% 41,82% 38,58% 40,46% 40,00% 35,15% 30,69% 33,88% 31,22% 34,20% 32,63%28,09% 30,73% 29,46% 26,93% 30,99% 32,85% 31,74% 30,67% 27,22% 26,91% 24,83% 27,61% 26,97% 26,89% 22,69% 17,11% 13,16%

0% r.1993

r.1994

r.1995

r.1996

r.1997

prodej tuzem ských výrobců

r.1998

r.1999

dovoz ojeté

r.2000

r.2001

r.2002

r.2003

nová z dovozu celkem

1Q. 2004 období

*/ Zahrnuje prodeje TUZV, prodeje OFI a ostatní dovozy nových a ojetých "uvedených do provozu"

Diagram č. 4.1.4.

Soubor: APCR2003

124


Od počátku r. 1993 do konce března 2004 bylo na území České republiky poprvé uvedeno do provozu celkem 2 790 719 ks osobních automobilů

10,73%

30,05% 34,27%

prodeje tuzemských výrobců = 838 683 ks nová z dovozu celkem = 696 085 ks ojetá z dovozu (uvedená do provozu v ČR) = 956 400 ks ojetá z dovozu (neuvedená do provozu v ČR) = 299 551ks

24,94%

Diagram č. 4.1.5.

Tabulka č. 4.1.1. výrobní značka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

ŠKODA RENAULT PEUGEOT VOLKSWAGEN FORD OPEL / GM HYUNDAI CITROEN TOYOTA FIAT SEAT MAZDA NISSAN DAEWOO MERCEDES BENZ AUDI SUZUKI HONDA KIA BMW VOLVO MITSUBISHI SUBARU LADA ALFA ROMEO CHRYSLER LAND/RANGE ROVER JEEP MINI SMART

charakter prodejce v ČR

v ČR prodáno (ks)

TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI

71 374 9 143 8 732 7 640 6 580 6 325 4 902 4 493 4 157 3 124 3 105 2 453 2 236 1 839 1 833 1 831 1 687 1 620 1 395 1 152 1 044 889 307 282 257 180 178 161 134 109

podíl na celkovém trhu v ČR 26,88% 3,44% 3,29% 2,88% 2,48% 2,38% 1,85% 1,69% 1,57% 1,18% 1,17% 0,92% 0,84% 0,69% 0,69% 0,69% 0,64% 0,61% 0,53% 0,43% 0,39% 0,33% 0,12% 0,11% 0,10% 0,07% 0,07% 0,06% 0,05% 0,04%

podíl na prodej za trhu nových stejné období OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV min. roku podíl na trhu nových 47,70% 6,11% 5,84% 5,11% 4,40% 4,23% 3,28% 3,00% 2,78% 2,09% 2,08% 1,64% 1,49% 1,23% 1,23% 1,22% 1,13% 1,08% 0,93% 0,77% 0,70% 0,59% 0,21% 0,19% 0,17% 0,12% 0,12% 0,11% 0,09% 0,07%

47,73% 6,11% 5,84% 5,11% 4,40% 4,23% 3,28% 3,00% 2,78% 2,09% 2,08% 1,64% 1,50% 1,23% 1,23% 1,22% 1,13% 1,08% 0,93% 0,77% 0,70% 0,59% 0,21% 0,19% 0,17% 0,12% 0,12% 0,11% 0,09% 0,07%

73 883 9 448 8 785 7 803 4 946 6 123 3 055 4 942 3 316 2 867 2 912 2 192 2 630 2 584 1 625 1 414 1 714 1 549 666 1 115 844 1 306 396 344 TRH OFI+TUZV:

+ nárůst, počtu prodejů -3,40% -3,23% -0,60% -2,09% 33,04% 3,30% 60,46% -9,09% 25,36% 8,96% 6,63% 11,91% -14,98% -28,83% 12,80% 29,49% -1,58% 4,58% 109,46% 3,32% 23,70% -31,93% -22,47% -18,02% 1,21% rok 2003 rok 2002

Nárůst (+), pokles (-) z toho: TUZV OFI

- pokles

podílu na trhu podílu na nových OFI+TUZV celkovém trhu

-2,28% -0,28% -0,11% -0,17% 1,05% 0,09% 1,21% -0,34% 0,54% 0,15% 0,11% 0,16% -0,28% -0,52% 0,13% 0,27% -0,03% 0,03% 0,48% 0,02% 0,13% -0,29% -0,06% -0,04% ------

-3,79% -0,48% -0,36% -0,36% 0,42% -0,16% 0,58% -0,36% 0,19% -0,01% -0,04% 0,01% -0,25% -0,38% 0,02% 0,10% -0,08% -0,03% 0,25% -0,03% 0,04% -0,21% -0,05% -0,04% -5,02%

149 545 ks (41 značek) 147 754 ks (36 značek) 1 791 ks, to je 100% -2 492 -139,14% 4 283 239,14%

TUZV = tuzemský výrobce OFI = oficiální dovozce Neoficiální dovoz nových vozidel v r. 2003 činil 77 ks, celkem nová = 149 622 ks.

Soubor: APCR2003

125


PRODEJ OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ 140 000 120 000

95 580

100 000 80 000 60 000

82 734 63 597 58 717

77 416

69 474

72 496

78 187 79 948 73 883 71 374

40 000 20 000 0 1993

180

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

167

160 140 120 100 80

62

60

51

63

40

22 9

20

2

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2000

2001

2002

2003

100 80

60

48

40

27

21 20

9

12

2 0 1993

Soubor: APCR2003

1994

1995

1996

1997

1998

126

1999


40

30

19

20

18

11 10

6

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Diagram č. 4.1.6. Zpracoval: Ing.Ešner

4.1.2 Užitková vozidla kat. N1 V roce 2003 vykázalo prodej na oficiálním českém trhu nových užitkových vozidel kat. N1 (TUZV + OFI) celkem 32 výrobních značek (tj. o 6 více než v roce 2002). Přehled jejich prodejů včetně porovnání s rokem 2002 je uveden v tabulce č. 4.1.2. Vývoj českého trhu nových vozidel této kategorie od roku 1993 do roku 2003 spolu s prvním odhadem pro rok 2004 pak znázorňuje diagram č. 4.1.7. Pro informaci je možno doplnit, že odhad Sdružení automobilového průmyslu pro rok 2003, provedený před rokem v minulém vydání tohoto materiálu (13 961 ks), byl u této kategorie vozidel zhruba o 4 000 vozidel podhodnocený. Tato poměrně velká chyba byla ale ovlivněna přechodem na nový systém ve vykazování vozidel. Část vozidel, která byla dříve ne zcela přesně vykazována v kategorii osobních se přesunula do lehkých užitkových vozidel. Dále řada výrobců přizpůsobila některé modely tak, aby mohly být přímo schváleny jako vozidla kategorie N1 (z důvodu možnosti odpočtu DPH). Objem trhu nových užitkových vozidel kat. N1 od roku 1997, kdy bylo dosaženo nejvyšších prodejů, trvale klesal až na hodnotu necelých 14 000 ks vozidel v roce 2002. V roce 2003 však nastal prudký obrat, který má výše zmiňované příčiny a je předpoklad, že strmý růst počtu prodejů až k rekordním hodnotám okolo 21 000 ks prodaných lehkých užitkových vozidel z let 1996 a 1997 by se mohl v roce 2004 opakovat (ne-li být překonán). Z pohledu tuzemských výrobců je v této kategorii vozidel třeba znovu připomenout skutečnost, že Škoda Auto ukončila v roce 2001 výrobu velice populárního modelu Škoda Felicia Pick-up a model Škoda Fabia Praktik je pouze doplňkový výrobní program, který Pick-up plně nenahradil a tak v podstatě neexistuje významný tuzemský zástupce v tomto prodejním segmentu.

Soubor: APCR2003

127


Tabulka č. 4.1.2. charakter prodejce v ČR

výrobní značka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

FORD VOLKSWAGEN PEUGEOT CITROEN RENAULT OPEL / GM MERCEDES BENZ FIAT HYUNDAI KIA NISSAN IVECO MITSUBISHI SEAT TOYOTA DACIA ŠKODA LAND/RANGE ROVER SUBARU MULTICAR R.V.I. MAZDA DAEWOO LUBLIN PORSCHE AUDI LADA MAGMA CHRYSLER BMW LDV

v ČR prodáno (ks) 2 931 2 440 2 050 1 750 1 705 1 360 1 272 748 658 608 404 357 304 295 292 176 148 130 81 69 67 65 53 37 34 20 14 13 12 11

OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI OFI OFI


podíl na prodej za trhu nových stejné období OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV min. roku podíl na trhu nových

16,18% 13,47% 11,32% 9,66% 9,41% 7,51% 7,02% 4,13% 3,63% 3,36% 2,23% 1,97% 1,68% 1,63% 1,61% 0,97% 0,82% 0,72% 0,45% 0,38% 0,37% 0,36% 0,29% 0,20% 0,19% 0,11% 0,08% 0,07% 0,07% 0,06%

16,17% 13,46% 11,31% 9,66% 9,41% 7,50% 7,02% 4,13% 3,63% 3,35% 2,23% 1,97% 1,68% 1,63% 1,61% 0,97% 0,82% 0,72% 0,45% 0,38% 0,37% 0,36% 0,29% 0,20% 0,19% 0,11% 0,08% 0,07% 0,07% 0,06%

+ nárůst, počtu prodejů

- pokles


2,45% 2 861 14,61% 2 129 67,48% 1 224 85,58% 943 38,39% 1 232 77,31% 767 13,88% 1 117 18,17% 633 101,22% 327 29,64% 469 2,80% 393 2,29% 349 132,06% 131 2,43% 288 386,67% 60 8700,00% 2 -74,61% 583 80,56% 72 #DIV/0! 0 1,47% 68 148,15% 27 -43,48% 115 #DIV/0! 0 #DIV/0! 0 TRH OFI+TUZV: 30,53% rok 2003 rok 2002

-4,44% -1,87% 2,50% 2,87% 0,54% 1,98% -1,03% -0,43% 1,28% -0,02% -0,60% -0,54% 0,73% -0,45% 1,18% 0,96% -3,38% 0,20% 0,45% -0,11% 0,18% -0,47% 0,29% 0,20% -----


-4,93% -2,62% 1,13% 1,56% -0,32% 1,01% -1,41% -0,69% 0,75% -0,29% -0,67% -0,60% 0,46% -0,50% 0,83% 0,70% -2,83% 0,10% 0,33% -0,12% 0,11% -0,41% 0,22% 0,15% -8,07%

18 112 ks (32 značek) 13 876 ks (26 značek) 4 236 ks, to je 100% -449 -10,60% 4 685 110,60%


Trh nových vozidel v ČR (užitková vozidla - kat. N1) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu) 25 000

21 189 21 578

20 000 15 000

14 039

15 277

21 200 16 350 15 738 15 040 15 004

18 124 13 888

11 247

10 000 5 000 0 r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 odhad 2004

Diagram č. 4.1.7.

V dalších diagramech (č. 4.1.8. a 4.1.9.) je znázorněn vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu užitkových vozidel kat. N1, diagramy č. 4.1.10. až č. 4.1.12. pak uvádějí prodeje jednotlivých českých výrobců na tuzemském trhu.

Soubor: APCR2003

128


Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu užitkových vozidel kat. N1 100% 90% 80%

0% 1993

1994

1995

1996

1997

na trhu TUZV+OFI

1998

1999

2000

2001

2002

1,08%

2003

0,84%

0,66%

0,89%

4,40%

3,38%

16,82%

14,37%

18,32%

10%

16,95%

25,16%

23,64%

31,48%

30,64%

27,68%

28,58%

22,65%

20%

23,27%

30%

19,48%

40%

18,41%

46,29%

50%

35,89%

60%

34,18%

49,32%

70%

1.-4. měsíc 2004


Za uvedené období bylo na českém trhu TUZV+OFI prodáno celkem:

z toho domácími výrobci: Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci:

184 473 39 890 205 985 39 890

ks vozidel kat. N1 ks, to je ...................... 21,62% ks vozidel kat. N1 ks, to je ...................... 19,37%

*/ Neoficiální dovozy nových a ojetých za 1.-4. měsíc 2004 pouze odhad (z výsledků za 1.-3. měsíc 2004)

Diagram č. 4.1.8. Podíly domácích výrobců užitkových vozidel kat. N1 na českém trhu (TUZV+OFI) 100% 90%

ŠKODA AUTO

2002

2003

0,09%

0,99%

0,08%

0,82%

2001

0,20%

2000

4,20%

1999

0,44%

1998

16,38%

17,93%

1997

0,39%

1996

21,96%

26,38%

22,62%

1995

3,20%

1994

5,10%

1993

5,96%

0,00%

0%

0,00%

20%

1,28%

30% 10%

21,99%

40%

2,44%

50%

17,05%

60%

35,89%

70%

49,32%

80%

1.-4. měsíc 2004



ŠKODA AUTO LUBLIN (r. 1997 - 1999) MAGMA (od r. 1995) TATRA BETA (r. 1995 - 1999) DESTACAR (r. 1995 - 1998) Jlaureta (od r. 1998) GAZELA (r. 1997 - 1998) STAS-Pony (r. 1995 - 1996) Terrier (r. 1998) CELKEM:

36 451 ks, to je ... 19,76% 1 970 709 429 190 74 33 17 17 39 890

ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ...... ks

1,068% 0,384% 0,233% 0,103% 0,040% 0,018% 0,009% 0,009% 21,62%

Diagram č. 4.1.9.

Soubor: APCR2003

129


PRODEJ UŽITKOVÝCH VOZIDEL kat. N1 10 000 9 000 8 000 7 000

5 547

6 000

5 039

4 660

5 000

4 879

4 313 3 456

4 000

2 695

2 604

3 000

2 457

2 000

583

1 000

148

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2001

2002

2003

2001

2002

2003

ŠKODA

136

140

116

120 100 80

65

62

60

50

40 20 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR

1 250

1 004 1 000 750

601

500

365

250 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

LUBLIN / DAEWOO AVIA


130


240

195

200

164

160

114

120 80

53

54 37

40

48 24

14

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

20

22

2001

2002

2003

MAGMA / ALFINE

50

40

30

18

20

10 10

4

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

1999

2000

2001

2002

2003

JLaureta

150 125

100 100 75

55

50

32

25

3 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

DESTACAR

Diagram č. 4.1.11.

Soubor: APCR2003

131


25

20 20 15

13

10 5 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

GAZELA / ROSS

Diagram č. 4.1.12.

4.1.3 Shrnutí Shrneme-li výše uvedené, je možno ve stručnosti konstatovat, že: • na celkově mírném nárůstu trhu osobních automobilů + 1,21 % se podílely dovozové značky vozidel; • u malých užitkových automobilů kat. N1 trh výrazně narostl o 30,53 %, rovněž na tomto nárůstu se domácí výrobci nepodílejí, je ale potřeba znovu zdůraznit, že největší tuzemský výrobce Škoda Auto nemá v současnosti plnohodnotný lehký užitkový automobil (resp. vozidlo kategorie N1); • v prodejích osobních automobilů si stále drží nadpoloviční podíl malé a mini vozy, zachycení trendu ale bohužel možné není, protože v roce 2002 došlo ke změně třídění do jednotlivých segmentů (podíly jednotlivých segmentů v roce 2003 viz diagram č. 4.1.13.). sportovní 0,52%

vyšší střední 4,17%

luxusní 0,30% velkoprostorové 5,31%

terénní 2,51%

mini vozy 2,33% malé vozy 51,73%

střední 19,95%

nižší střední 13,18%

Diagram č. 4.1.13.

Soubor: APCR2003

132


Jen malý růst prodejů nových osobních automobilů v roce 2003 a strmé zvýšení prodejů lehkých užitkových vozidel má jednoznačnou příčinu jednak v částečně zpřesněném výkaznictví, ale zejména pak je dáno stále více využívanou možností odpočtu DPH u vozidel, která jsou sice schválena jako nákladní, ale jde jen o mírně upravená osobní vozidla. Další faktory ovlivňující trh nových vozidel je možno shrnout zhruba do následujících bodů: • v České republice i přes relativně příznivý ekonomický vývoj není ještě koupěschopnost obyvatelstva a částečně i podnikatelské sféry na takové úrovni, aby docházelo k větší obměně vozového parku; • z delší časové řady o prodejích rovněž vyplývá, že koupě vozidel probíhá v určitých cyklech; • v roce 2003 byl opět zaznamenán vysoký podíl dovozů ojetých vozů. V roce 2004 se oproti roku 2003 dá tedy, na základě trendů vysledovaných z minulých let a výsledků za první měsíce tohoto roku, očekávat pokles prodejů osobních automobilů a výrazný růst v kategorii malých užitkových automobilů. Údaje o výrobě a prodejích jednotlivých domácích značek osobních automobilů a malých užitkových vozidel, jakož i údaje o dovozech vozidel těchto kategorií jsou v souhrnu za rok 2003 a za předcházející čtyři roky uvedeny v pravidelné publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 1999 - 2003“, která je rovněž předávána celé členské základně Sdružení automobilového průmyslu. Zpracoval: Ing. Ešner

4.2 Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla Zpracování souhrnných přehledů o tuzemských prodejích a dovozech ostatních kategorií vozidel (nákladních automobilů, autobusů, přípojných vozidel a motocyklů „do“ a „přes“ 50 ccm) probíhalo v roce 2003 v nezměněné podobě jako v předchozích letech. Údaje o prodejích za všechny kategorie vozidel, mimo přípojná vozidla, jsou zpracovávány měsíčně a předávány průběžně členské základně Sdružení AP, rovněž jako u osobních automobilů a malých užitkových vozidel, především elektronickou cestou. 4.2.1 Nákladní automobily (kat. N2 a N3) V roce 2003 uplatnilo své vozy na oficiálním českém trhu nových nákladních automobilů (TUZV + OFI) celkem 14 výrobních značek (o 1 více než v roce 2002). Přehled prodejů včetně porovnání s rokem 2002 je uveden v tabulce č. 4.2.1. Vývoj trhu nových nákladních vozidel od roku 1993 do roku 2003 (spolu s prvním odhadem pro rok 2004) znázorňuje diagram č. 4.2.1. V této komoditě ztrácejí bohužel postupem času domácí výrobci svůj tržní podíl, což dokládají diagramy č. 4.2.2. i 4.2.3. Nutno konstatovat, že prodeje tuzemských výrobců v ČR při celkovém poklesu objemu domácího trhu o 6,72 % (v porovnání 2003/2002) nadále klesají. Bohužel se potvrdila úvaha, uváděná v předchozích vydáních tohoto materiálu, kde bylo uvedeno: „Z diagramů lze usuzovat na možný obrat v dosud

Soubor: APCR2003

133


záporném trendu prodejů, při hlubším pohledu však případný růst prodejů nebude zřejmě naplněn domácí produkcí, ale nákladními vozy z dovozu (a to dosti výrazně)“. Odhad prodejů v roce 2003 pro tuto kategorii vozidel, provedený v květnu 2003 na základě prodejních výsledků za 1. čtvrtletí 2003 (celkem za rok 2003 byl odhadován prodej 8 176 ks nákladních automobilů), se ukázal jako značně nadhodnocený, skutečné prodeje nových vozidel byly v roce 2003 oproti odhadu nižší zhruba o 20 %. Tabulka č. 4.2.1. charakter prodejce v ČR

výrobní značka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

MERCEDES BENZ IVECO RENAULT V.I. MAN DAF SCANIA VOLVO DAEWOO AVIA TATRA NISSAN VOLKSWAGEN FORD MERCEDES UNIMOG PRAGA LDV MAZ MMC (MITSUBISHI) MULTICAR NEOPLAN ROSS

v ČR prodáno (ks)

podíl na celkovém trhu v ČR

podíl na prodej za trhu nových stejné období OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV min. roku podíl na trhu nových

1 251 1 020 855 693 636 566 547 468 212 108 82 54 25 24

13,60% 11,09% 9,30% 7,54% 6,92% 6,15% 5,95% 5,09% 2,31% 1,17% 0,89% 0,59% 0,27% 0,26%

19,09% 15,56% 13,05% 10,57% 9,70% 8,64% 8,35% 7,14% 3,23% 1,65% 1,25% 0,82% 0,38% 0,37%

OFI

0

0,00%

0,00%

OFI

0

0,00%

0,00%

OFI

0

0,00%

0,00%

OFI OFI TUZV

0 0 0

0,00% 0,00% 0,00%

0,00% 0,00% 0,00%

OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV TUZV OFI OFI OFI OFI TUZV

19,13% 15,59% 13,07% 10,59% 9,72% 8,65% 8,36% 7,15% 3,24% 1,65% 1,25% 0,83% 0,38% 0,37% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

1 039 1 028 1 010 758 860 588 694 604 180 145 50 0 18 38 TRH OFI+TUZV:

+ nárůst, počtu prodejů

- pokles


20,40% -0,78% -15,35% -8,58% -26,05% -3,74% -21,18% -22,52% 17,78% -25,52% 64,00% #DIV/0! 38,89% -36,84% -6,72%

4,31% 0,93% -1,33% -0,22% -2,54% 0,27% -1,53% -1,46% 0,67% -0,42% 0,54% 0,83% 0,13% -0,18% -----

3,37% 0,97% -0,65% 0,07% -1,55% 0,36% -0,89% -0,86% 0,53% -0,25% 0,40% 0,59% 0,09% -0,11% 2,08%

6 541 ks (14 značek) 7 012 ks (13 značek)

rok 2003 rok 2002

Nárůst (+), pokles (-)

-471 ks, to je 100% -118 25,05% -353 74,95%

z toho: TUZV OFI


Trh nových vozidel v ČR (kat. N2 a N3, včetně tahačů) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu)

8 000 7 000 6 000

5 309

5 000

5 870

6 853

6 370

6 260

5 782

6 591

7 024

6 554

6 150

5 167

4 752

4 000 3 000 2 000 1 000 0 r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999

r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 odhad 2004

Diagram č. 4.2.1.

Soubor: APCR2003

134


1993

1994

1995

1996

1997

na trhu TUZV+OFI

1998

1999

2000

2001

2002

2003

8,79%

6,14%

10,76%

7,65%

11,72%

15,75%

8,09%

24,52%

33,56%

0%

11,23%

10%

19,73%

45,38%

56,08%

27,84%

20%

38,35%

30%

46,68%

40%

59,48%

50%

67,89%

60%

54,30%

70%

63,71%

80%

74,75%

90%

70,31%

100%

81,85% 84,93%

Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu nákladních automobilů

1.-4. měsíc 2004


68 465 28 289 84 251 28 289



ks vozidel kat N2, N3 ks, to je ..... 41,32% ks vozidel kat N2, N3 ks, to je ..... 33,58%


Diagram č. 4.2.2. Podíly domácích výrobců nákladních automobilů na českém trhu (TUZV+OFI)

DAEWOO AVIA / AVIA

TATRA

ŠKODA / LIAZ

2001

2002

2003

2,64%

6,16% 0,37%

7,15%

3,24%

0,54%

8,61%

2,57%

0,59%

2000

11,96%

1999

3,14% 0,06%

1998

0,86%

2,98% 1,38%

19,31%

3,31% 1,41%

1997

0%

0,91%

4,62% 2,88%

1996

1,87%

6,26% 5,99%

1995

2,73%

1994

3,33%

4,98% 8,99%

1993

2,56%

7,19% 7,55%

10%

4,59% 9,13%

20%

1,24%

30%

5,44% 13,83%

40%

27,92%

36,01%

50%

41,10%

60%

42,18%

70%

50,60%

80%

59,79%

90%

65,66%

100%

1.-4. měsíc 2004

ostatní (od r.1999 jen PRAGA)

Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: DAEWOO AVIA / AVIA ŠKODA / LIAZ TATRA ROSS (r. 1994 - 1998) PRAGA (od r.1995) CELKEM:

21 494 2 933 2 943 480 439 28 289

ks, to je ..... ks, to je ..... ks, to je ..... ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ......

31,39% 4,28% 4,30% 0,70% 0,64% 41,32%

Diagram č. 4.2.3.

Rovněž oblast prodejů nákladních vozidel (včetně tahačů) je dlouhodobě ovlivňována dovozem ojetých vozidel. To je vidět např. z diagramů č. 4.2.4. a č. 4.2.5. V roce 2004 se, podle vývoje za 1. čtvrtletí, očekává jen nepatrně nižší dovoz ojetých nákladních automobilů a tahačů než v roce 2003.

Soubor: APCR2003

135


3 132

5 067 489

704

822

2 716

6 202

5 554 1 037

2 645

4 727 1 511

1 533

3 435 1 213

1 732

2 620 3 162

3 558 2 812 1 252

1 049

1 000

618

2 000

4 057 2 796

3 000

385

4 000

1 885

5 000

3 985

6 000

2 643

5 850

Skladba trhu - nákladní automobily kat. N2, N3 (včetně tahačů) 7 000

0 1995

1996

1997

nové tuzemské

1998

1999

dovoz nové

2000

2001

2002

2003

odhad 2004

dovoz ojeté

Diagram č. 4.2.4.

nové tuzemské

1999

dovoz nové

2000

2 178

1 018

1 241

2 036

1 454

1 668 2001

3

8

14

1998

2002

0

1997

9

1996

10

655

582

0 1995

1 157

1 839

1 816 59

1 478 736 77

500

215 454

1 000

339 701 438

1 500

1 025

2 000

2 322

2 500

2 495

3 000

2 753

Skladba trhu - návěsové tahače

2003

odhad 2004

dovoz ojeté

Diagram č. 4.2.5.

Další diagramy (č. 4.2.6. a 4.2.7.) znázorňují vývoj prodejů českých výrobců nákladních automobilů (LIAZ/ŠKODA LIAZ, PRAGA, ROSS, DAEWOO AVIA a TATRA) na domácím trhu v období let 1993 až 2003.

Soubor: APCR2003

136


800

734

700

613

600 500

434

443 380

400 300

166

200

73

100

86 4

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

39

38

2003

LIAZ / ŠKODA LIAZ

100

90

80

68 57

60

54 47

40

24

22 20 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

1999

2000

2001

2002

2003

PRAGA

250

200

170

150

128 105

100

59 50

18

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

ROSS

Diagram č. 4.2.6.

Soubor: APCR2003

137


PRODEJ NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ 4 000

3 486

3 500

2 841

3 000

2 970

2 877 2 608

2 500

2 079

2 000

1 441

1 500

1 207 787

1 000

604

468

500 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

AVIA / DAEWOO AVIA

450

422

397

400

340

350 300

289

250

267 218 171

200

186

207

212 180

150 100 50 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

TATRA

Diagram č. 4.2.7.

4.2.2 Autobusy (kat. M2 a M3) Situace na trhu nových autobusů byla od roku 1996 v podstatě stabilní. Poslední tři roky však trh neustále mírně roste. Podíl domácích výrobců se pohybuje okolo 75 %. Tyto skutečnosti dokumentují diagramy č. 4.2.8. až 4.2.10. Přehled prodejů 18ti výrobních značek, které v roce 2003 vykázaly prodeje na českém trhu (o deset značek více než v roce 2002), je uveden v tabulce č. 4.2.2. Zde je nutno uvést, že v roce 2003 byly poprvé do statistiky autobusů správně zařazeny prodeje „malých“ autobusů kategorie M2 odvozených od lehkých užitkových vozidel. Diagramy č. 4.2.11. a 4.2.12. znázorňují prodeje českých výrobců autobusů na domácím trhu v letech 1993 až 2003.

Soubor: APCR2003

138


Tabulka č. 4.2.2.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

v ČR prodáno (ks)


výrobní značka výrobce KAROSA SOR MERCEDES BENZ FORD KH motor CENTRUM

VOLKSWAGEN MAN SETRA RENAULT V.I. SOLARIS BOVA NEOPLAN BERKHOF SCANIA LDV FIAT NISSAN VOLVO DAEWOO AVIA DAF IKARUS PRAGA ŠKODA (Ostrov) VANHOOL

TUZV TUZV OFI OFI TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI OFI TUZV TUZV OFI

508 191 62 55 35 26 20 15 12 12 9 8 6 5 4 2 2 2 0 0 0 0 0 0

podíl na celkovém trhu v ČR 45,97% 17,29% 5,61% 4,98% 3,17% 2,35% 1,81% 1,36% 1,09% 1,09% 0,81% 0,72% 0,54% 0,45% 0,36% 0,18% 0,18% 0,18% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

podíl na prodej za trhu nových stejné období OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV min. roku podíl na trhu nových 47,79% 17,97% 5,83% 5,17% 3,29% 2,45% 1,88% 1,41% 1,13% 1,13% 0,85% 0,75% 0,56% 0,47% 0,38% 0,19% 0,19% 0,19% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

52,16% 19,61% 6,37% 5,65% 3,59% 2,67% 2,05% 1,54% 1,23% 1,23% 0,92% 0,82% 0,62% 0,51% 0,41% 0,21% 0,21% 0,21% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

499 154 75 0 44 0 15 0 0 0 31 0 8 8 0 0 0 0 TRH OFI+TUZV:

+ nárůst, počtu prodejů 1,80% 24,03% -17,33% #DIV/0! -20,45% #DIV/0! 33,33% #DIV/0! #DIV/0! #DIV/0! -70,97% #DIV/0! -25,00% -37,50% #DIV/0! #DIV/0! #DIV/0! #DIV/0! 16,79%

- pokles


-7,68% 1,14% -2,63% 5,65% -1,68% 2,67% 0,25% 1,54% 1,23% 1,23% -2,79% 0,82% -0,34% -0,45% 0,41% 0,21% 0,21% 0,21% -----

3,76% 4,26% -0,73% 4,98% -0,56% 2,35% 0,54% 1,36% 1,09% 1,09% -1,81% 0,72% -0,13% -0,22% 0,36% 0,18% 0,18% 0,18% 17,59%

974 ks (18 značek) 834 ks (8 značek)

rok 2003 rok 2002

Nárůst (+), pokles (-)

140 ks, to je 100% 37 26,43% 103 73,57%

z toho: TUZV OFI

TUZV = tuzemský výrobce OFI = oficiální dovozce Neoficiální dovoz nových autobusů v r. 2003 činil 9 ks, celkem nová = 983 ks.

Trh nových vozidel v ČR (autobusy - kat. M2 a M3) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu)

1 200 1 000

985 892

800

874

784 693

842

838

806

1 100 983

922 729

600 400 200 0 r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 odhad 2004

Diagram č. 4.2.8.

Odhad prodejů nových autobusů pro rok 2003, učiněný v předchozím vydání tohoto souhrnu (cca 958 ks), byl téměř přesný.

Soubor: APCR2003

139


76,73%

75,36%

66,52%

66,43%

83,57%

64,37% 80,04%

40%

58,97%

78,64% 96,45%

75,28% 88,87%

50%

65,25% 95,16%

60%

65,26% 95,48%

66,92% 95,93%

97,55% 85,68%

70%

96,22%

80%

89,56%

90%

90,34%

100%

94,39%

Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu autobusů

30% 20% 10% 0% 1993

1994

1995

1996

1997

na trhu TUZV+OFI

1998

1999

2000

2001

2002

2003

1.-4. měsíc 2004


8 769 7 872 10 880 7 872



ks autobusů ks, to je ..... 89,77% ks autobusů ks, to je ..... 72,35%


0% 1993

1994

1995

KAROSA

1996

1997

1998

1999

SOR (od r. 1994)

2000

2001

2002

48,02%

2003

5,94%

22,77%

19,61%

18,47% 4,50%

13,05%

5,49%

15,03%

3,27%

9,96%

10,14%

3,63%

7,09%

10,26%

5,79%

2,31%

4,04%

1,14%

10%

0,46%

20%

2,58%

30%

9,70%

40%

5,28%

50%

3,59%

60%

52,16%

59,83%

70%

62,50%

68,35%

83,22%

81,39%

78,13%

80,44%

80%

91,20%

90%

94,62%

100%

91,82%

Diagram č. 4.2.9.

1.-4. měsíc 2004


KAROSA SOR (od r. 1994)


KH motor CENTRUM (od r. 1994) ŠKODA Ostrov (od r.1997) OASA (do r. 1994) Zlinner (r. 1995 - 1996) CELKEM:

6 605 ks, to je ..... 916 ks, to je ..... 288 35 26 2

ks, to je ........ ks, to je ........ ks, to je ........ ks, to je ........

7 872 ks

75,32% 10,45% 3,28% 0,40% 0,30% 0,02% 89,77%

Diagram č. 4.2.10.

Soubor: APCR2003

140


PRODEJ AUTOBUSŮ 1 200 1 000

827

819 800

632 514

600

518

538

610

570 473

499

508

2002

2003

154

191

2002

2003

400 200 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

KAROSA

160 140

119

120

104

100 80

62

68

67

1996

1997

1998

73

60 40

28

20

4

0 1993

1994

1995

1999

2000

2001

SOR Libchavy

100

80 60

44 36

40

15

20

32 25

23

23

1997

1998

1999

36

35

7

0 1993

1994

1995

1996

2000

2001

2002

2003

KH motor CENTRUM


141


40

23 20

3 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

OASA Čáslav

40

22 20

1

1

1998

1999

6

5

2000

2001

0 1993

1994

1995

1996

1997

2002

2003

ŠKODA Ostrov

Diagram č. 4.2.12.

4.2.3 Motocykly a mopedy (kat. L) V této kategorii motorových vozidel byl v roce 2003 opět zaznamenán poměrně výrazný růst v prodejích podobně jako v roce 2002. Celkový vývoj trhu nových motocyklů a mopedů a vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu je znázorněn v diagramech č. 4.2.13. až 4.2.15. Tak jako u nákladních vozidel však vývoj podílu domácích výrobců není „v souladu“ s celkovou velikostí trhu, ale má v souhrnu spíše opačný, byť relativně jen mírně sestupný trend. Své produkty na českém trhu v roce 2003 realizovalo celkem 37 výrobních značek (tedy stejně jako v roce 2002) - viz tabulka č. 4.2.3.

Soubor: APCR2003

142


Trh nových vozidel v ČR (mtc a mopedy - kat. L) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu)

16 000

14 566

13 060

14 000 12 000 10 000 8 000 5 362

6 000

6 460

11 653 11 154

8 805 7 320

8 376

8 847

14 000

10 032

4 000 2 000 0 r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999

r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 odhad 2004

Diagram č. 4.2.13.

Pro rok 2003 odhadované prodeje (viz vydání tohoto materiálu z května 2003) byly podhodnoceny o přibližně 1 600 ks oproti dosažené skutečnosti.

Tabulka č. 4.2.3. výrobní značka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

KENTOYA HONDA YAMAHA YUKI HERO PEUGEOT MANET KORADO RAMZEY

SUZUKI CPI PIAGGIO KTM SIAMOTO APRILIA KAWASAKI

JAWA CHUNLAN DERBI HARLEY DAVID. BMW HYOSUNG

HARTFORD CAGIVA BOMBARDIER HUSABERG DUCATI HUSQVARNA AEON DAELIM MALAGUTI


v ČR prodáno (ks) 2 141 1 681 1 434 1 254 1 180 855 667 631 507 414 399 311 310 302 254 249 164 153 131 112 109 93 89 81 81 80 80 75 67 63

OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI


podíl na prodej za trhu nových stejné období OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV min. roku podíl na trhu nových 14,70% 11,54% 9,84% 8,61% 8,10% 5,87% 4,58% 4,33% 3,48% 2,84% 2,74% 2,14% 2,13% 2,07% 1,74% 1,71% 1,13% 1,05% 0,90% 0,77% 0,75% 0,64% 0,61% 0,56% 0,56% 0,55% 0,55% 0,51% 0,46% 0,43%

15,14% 11,89% 10,14% 8,87% 8,35% 6,05% 4,72% 4,46% 3,59% 2,93% 2,82% 2,20% 2,19% 2,14% 1,80% 1,76% 1,16% 1,08% 0,93% 0,79% 0,77% 0,66% 0,63% 0,57% 0,57% 0,57% 0,57% 0,53% 0,47% 0,45%

1 080 1 300 1 562 0 1 732 875 1 584 0 449 176 245 301 904 302 223 292 0 348 95 112 151 107 206 46 TRH OFI+TUZV:

+ nárůst, počtu prodejů 98,24% 29,31% -8,19% #DIV/0! -31,87% -2,29% -57,89% #DIV/0! 12,92% 135,23% 62,86% 3,32% -65,71% 0,00% 13,90% -14,73% #DIV/0! -56,03% 37,89% 0,00% -27,81% -13,08% -56,80% 76,09% 8,77% rok 2003 rok 2002


- pokles


6,84% 1,89% -1,87% 8,87% -4,98% -0,68% -7,47% 4,46% 0,13% 1,57% 0,94% -0,12% -4,76% -0,19% 0,08% -0,49% 1,16% -1,60% 0,20% -0,07% -0,39% -0,17% -0,96% 0,22% -----

3,36% 0,12% -2,42% 5,49% -4,47% -1,13% -5,90% 2,76% -0,28% 0,83% 0,38% -0,31% -3,68% -0,36% -0,13% -0,54% 0,72% -1,27% 0,04% -0,13% -0,36% -0,19% -0,76% 0,10% -10,44%

14 137 ks (37 značek) 12 997 ks (37 značek) 1 140 ks, to je 100% -73 -6,40% 1 213 106,40%

TUZV = tuzemský výrobce OFI = oficiální dovozce Neoficiální dovoz nových mtc a mopedů v r. 2003 činil 429 ks, celkem nová = 14 566 ks.

Soubor: APCR2003

143


Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu motocyklů a mopedů 50% 45%

1994

1995

1996

1998

1999

2000

2001

2002

2003

1,26%

0,90%

2,07%

1,28%

2,04%

2,82% 2,59%

4,58%

4,93%

2,96%

5,96%

9,40%

14,51% 1997

6,41%

0% 1993

7,51%

5%

4,99%

10%

7,12%

15%

16,08%

20%

12,56%

25%

22,88%

30%

21,69%

26,92%

35%

11,23%

32,46%

40%

1.-4. m ě s íc 2004


na trhu TUZV+OFI

Za uvedené období bylo na českém trhu TUZV+OFI prodáno celkem: z toho domácími výrobci: Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci:

109 12 169 12

887 549 269 549

ks motocyklů a mopedů ks, to je .......................... 11,42%

ks motocyklů a mopedů ks, to je .................. 7,41%

Diagram č. 4.2.14. Podíly domácích výrobců motocyklů a mopedů na českém trhu (TUZV+OFI) 35% 24,60%

30%

1993

1994

JAWA M oto

1995

1996

1997

PRAGA (od r.1999)

1998

1999

2 000

2001

STELLA / PENTO (od r. 1997)

Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: JAW A Moto ČZ Cagiva (r. 1993 - 1997) DANDY / MOTOUNION (r. 1996 - 1999) STELLA / PENTO (od r. 1997) PRAGA (od r.1999) CELKEM:

2003

0,00%

0,00%

1,22% 0,11%

1,76%

2,25%

2002

0,21%

0%

0,34% 0,23%

3,41%

0,59% 0,57%

3,78% 0,58% 0,58%

3,71%

1,22%

0,46% 4,02%

6,99% 1,52%

2,72%

4,60%

7,86%

11,74%

15,18%

2,94% 6,97%

5%

0,85%

10%

6,27%

15%

4,38%

20%

11,69%

25%

1.-4. m ě s íc 2004


5 484 ks, to je .. 4 324 ks , to 1 895 ks , to 625 ks , to 221 ks , to 12 549 k s

je je je je

..... ..... ..... .....

4,99% 3,93% 1,72% 0,57% 0,20% 11,42%

Diagram č. 4.2.15.

V roce 2003 došlo ke změně trendu v prodejích motocyklů (zvyšování podílu mopedů a motocyklů do 50 ccm). Podíl prodejů motocyklů do 50 ccm dosáhl v roce 2003 55,6 %. Tato tendence se ještě výrazněji projevila v dosavadních výsledcích prodejů v r. 2004, kdy si obě kategorie téměř vyměnily pozice na tržním podílu (viz diagram č. 4.2.16.). Soubor: APCR2003

144


Podíl prodejů nových motocyklů do a nad 50 ccm (na trhu TUZV + OFI) 100% 90%

75,88%

80%

67,04%

70% 63,29%

59,48% 55,65% 53,59% 54,00% 54,09% 50,17% 46,00% 49,83% 45,91% 40,52% 46,41% 32,96% 44,35%

60% 50% 40%

36,71% 24,12%

30% 20% 10% 0% 1996

1997

1998

1999

2000

2001

mtc do 50 ccm a mopedy

2002

2003

1.-4. m ěsíc 2004

mtc nad 50 ccm

Za uvedené období prodáno: - mtc do 50 ccm a mopedů - motocyklů nad 50 ccm CELKEM:

50 805 ks, to je 35 619 ks, to je 86 424 ks, to je

58,79% 41,21% 100,00%

Diagram č. 4.2.16. Česká republika

Složení trhu motocyklů a mopedů (TUZV + OFI)

mtc nad 800 ccm 11,42%

3 nebo 4 kolky sněžné skůtry 1,34% 0,46%

mtc od 500 do 800 ccm 11,66%

1.- 4. měsíc 2004

mopedy 9,96%

mtc od 350 do 500 ccm 3,49% mtc do 50 ccm 36,46% mtc od 125 do 350 ccm 5,21%

mtc od 50 do 125 ccm 20,01%

CELKEM (100%):

4 992 ks

Diagram č. 4.2.17a

Soubor: APCR2003

145


Složení trhu motocyklů a mopedů (TUZV + OFI) mtc nad 800 ccm 8,64% mtc od 500 do 800 ccm 11,02%

3 nebo 4 kolky 1,68%

sněžné skůtry 0,52%

rok 2003

mopedy 12,70%

mtc od 350 do 500 ccm 2,75% mtc od 125 do 350 ccm 3,97% mtc do 50 ccm 42,94%

mtc od 50 do 125 ccm 15,77%

CELKEM (100%): 14 137 ks

Diagram č. 4.2.17b

Složení trhu motocyklů a mopedů (TUZV + OFI)

mtc od 500 do 800 ccm 10,85%

mtc nad 800 ccm 3 nebo 4 kolky sněžné skůtry 1,22% 0,69% 9,19%

rok 2002

mopedy 17,51%

mtc od 350 do 500 ccm 2,46% mtc od 125 do 350 ccm 4,78% mtc od 50 do 125 ccm 11,33%

mtc do 50 ccm 41,97%

CELKEM (100%): 12 997 ks

Diagram 4.2.17c

Z diagramů 4.2.17a, b a c vyplývají posuny ve struktuře v prodejích motocyklů na tuzemském trhu. Soubor: APCR2003

146


Přehled o prodejích jednotlivých domácích výrobců na českém trhu od roku 1993 je shrnut v diagramech pod č. 4.2.18.

PRODEJ MOTOCYKLŮ a MOPEDŮ 1 600

1 367

1 400 1 200 1 000 800

873 627

600

405

403

400

335

333

341

1999

2000

2000

292

249

2001

2002

2003

2001

2002

2003

198

200 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

JAWA / JAWA Moto (motorcycles)

1 500

1 000

626 510

450

500

309

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

DANDY / MOTOUNION (motorcycles)

200

150

100

51

59 44

38

50

29

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

PRAGA (motorcycles)

Soubor: APCR2003

147


300

2 57

200

1 11

1 02

100

51

57 30

15

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2000

2001

2002

2003

STELLA / PENTO (m ope ds ) 10 000 8 000 6 000 4 000

1 7 67

2 000

235

55

1993

1994

2 1 07 160

0 1995

1996

1997

1998

1999

ČZ Ca giva / ČZ (m otorcyc le s )

Diagram č. 4.2.18.

4.2.4 Přípojná vozidla (kat. O3 a O4) Vývoj českého trhu v této kategorie silničních vozidel je, včetně prvního odhadu pro rok 2004, znázorněn v diagramu č. 4.2.19.

Trh nových vozidel v ČR (kat. O3, O4) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu) 4 500

3 927

4 000

3 510

3 900 3 502

3 500 3 000 2 252

2 500

1 799

2 000 1 500

2 105

1 000 500

2 917 2 074

1 408

1 279

1 252

r.1993

r.1994 r.1995 r.1996

0

r.1997 r.1998 r.1999

r.2000

r.2001 r.2002 r.2003 odhad 2004

Diagram č. 4.2.19.

Pro rok 2003 byly v minulém vydání tohoto podkladu odhadnuty prodeje v této kategorii vozidel na cca 4 291 ks. Dosažená skutečnost činila 3 502 ks prodaných přípojných vozidel, což je o něco méně než činil optimistický odhad. Soubor: APCR2003

148


V této kategorii vozidel se prodeje vyhodnocují pouze čtvrtletně, proto jsou v diagramech č. 4.2.20 a 4.2.21. uvedeny poslední známé údaje, tedy pouze za leden až březen 2004. Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu nových přípojných vozidel (O 3,4) 100% 90% 80%

1994

1995

1996

1997

1998

2000

na trhu TUZV+OFI

2001

2002

2003

30,90% 26,02%

20,91% 27,15%

24,65% 29,34%

25,53% 33,61%

1999

22,05% 30,22%

0% 1993

24,40% 38,53%

10%

24,13% 34,15%

20%

23,44% 34,41%

30%

24,61%28,98%

40%

24,24%

50%

28,12%

33,52%37,45%

60%

26,96% 32,54%

70%

1.-3. m ěsíc 2004

na celkovém trhu 26 089 8 242 33 967 8 242



dgra3-31.GIF

ks přípoj. vozidel kat. O3,O4 ks, to je .................. 31,59% ks přípoj. vozidel kat. O3,O4 ks, to je .................. 24,26%

Diagram č. 4.2.20.

1994

1995

1996

1997

1998

1999


dgra3-32.GIF

2001

PANAV METACO BO.BR / BSS SCHWARZMÜLLER (od r. 2000) KÖGEL / Orličan (r.1993 - 1999) SSUB (r. 1997 - 1999) CELKEM:

2002

2003

17,04% 1,59% 12,28%

14,68%

1,65%

13,00%

12,43%

2,01%

12,72%

12,97%

14,80%

2000

2,45%

0,00%

0% 1993

13,00%

3,09%

6,24%

4,76%

17,53%

26,99% 3,86%

23,37%

23,49% 6,13%

8,45%

2,06%

5%

1,14%

10%

8,03%

15%

0,43%

20%

19,18%

25%

1,95%

30%

19,62% 15,87%

35%

9,38%

40%

3,35%

45%

15,02% 9,74%

PANAV METACO BO.BR / BSS SCHWARZMÜLLER (od r. 2000) KÖGEL / Orličan (r.1993 - 1999) SSUB (r. 1997 - 1999)

50%

23,35%

Podíly domácích výrobců přípojných vozidel (O3,4) na českém trhu (TUZV+OFI)

1.-3. m ěsíc 2004

4 681 ks, to je .. 17,94% 1 338 1 888 301 34 8 242

ks, to je ..... 5,13% ks, to je ..... 7,24% ks, to je ..... 1,15% ks, to je ..... 0,13% ks 31,59%

Diagram č. 4.2.21.

Prodeje jednotlivých výrobců přípojných vozidel, realizované na českém trhu, jsou znázorněny v následujících diagramech (č. 4.2.22. a 4.2.23). Soubor: APCR2003

149


PRODEJ PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 600

529 492

500

499 454

495

482

440

420 400 300

270

251 188

200 100 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

152

138

1999

2000

2001

2002

88

82

76

2003

PANAV

250

203 200

169 150

122

132

105 100

56 50 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

BSS Metaco / METACO BO.BR

100

87

80

80

60

42 37

40

25

24

20

6 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

KÖGEL / Orličan

Diagram č. 4.2.22.

Soubor: APCR2003

150


600 500

434

497

471

370

400 300 200 100 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

SCHWARZMÜLLER

Diagram č. 4.2.23.

Aby byl výčet prodejů všech tuzemských výrobců v jednotlivých kategoriích kompletní, je v posledním diagramu 4.2.24 znázorněn prodej firmy AGADOS, která vyrábí přívěsy za osobní vozidla. Celkové údaje o prodejích se v této kategorii pravidelně nesledují, protože údaje od ostatních subjektů působících na tuzemském trhu nejsou kompletní (přestože byli výrobci několikrát požádáni o zapojení se do systému).

10 000

8 000

6 000

4 000

3 302

3 272

1998

1999

5 495

5 238

5 098

2000

2001

2002

5 630

2 000

0 1993

1994

1995

1996

1997

2003

Diagram č. 4.2.24. Zpracoval: Ing.Ešner

4.3 Údaje z Generálního ředitelství cel Zdrojem oficiálních údajů o dovozech vozidel (obchodní a individuální dovoz) do České republiky bylo Generální ředitelství cel (GŘC). Již v průběhu roku 1999 zahájilo GŘC zveřejňování souhrnných údajů o dovozech na svých internetových stránkách.

Soubor: APCR2003

151


Tyto údaje však nejsou zcela kompletní, neboť neobsahují údaje o individuálních dovozech. Dalším dílčím nedostatkem těchto údajů je skutečnost, že třídění vozidel prováděné GŘC musí být nutně podle položek celního sazebníku, což ale neodpovídá členění používanému v CRV, resp. obvyklé kategorizaci používané podle přepisů EHK v automobilovém průmyslu (osobní M1, autobusy M2 a M3, malé užitkové N1, nákladní N2 a N3, motocykly L1 až L5, přípojná vozidla O1 až O4). Získané údaje o dovozech jednotlivých kategorií vozidel za rok 2003, v členění poskytovaném GŘC, jsou uvedeny v tabulkách č. 4.3.1. až 4.3.5. Současně jsou zde uvedeny průměrné deklarované celní hodnoty dovážených vozidel. V tabulkách č. 4.3.6. a č. 4.3.7. jsou pak uvedeny souhrnné hodnoty dovozů (v deklarovaných celních hodnotách) za 1. čtvrtletí 2004 a za rok 2003 (vždy v porovnání se stejnými obdobími předchozího roku). Celkový dovoz vozidel do České republiky za rok 2003 (mimo individuální dovoz tzv. na „náhradní díly“) činil, podle údajů zpracovaných Sdružením automobilového průmyslu, celkem 286 253 ks. Je to o 30 011 ks vozidel (o 11,71 %) více než činil dovoz za rok 2002. Ve finančním vyjádření (deklarovanou celní hodnotou) představuje dovoz za rok 2003 částku 65 392,07 mil. Kč, což je o 9,31 % (o 5 567,85 mil. Kč) více než za rok 2002. Z uvedené částky připadl v roce 2003 největší podíl na osobní automobily (65,43 %) a na nákladní vozidla (26,14 %). Průměrná deklarovaná celní hodnota na jedno dovezené vozidlo činila 228 442 Kč, což je o 2,15 % méně než tomu bylo za rok 2002. Celkový dovoz nových motorových vozidel oproti minulému roku vzrostl o 10 100 ks vozidel (ze 107 785 ks na 117 885 ks za rok 2003, tj. zvýšení o 9,37 %). Dovoz ojetých motorových vozidel dosáhl v souhrnu čísla 162 879 ks, což je o 13,60 % (o 19 496 ks vozidel) více než za rok 2002. To znamená, že 58,01 % dovozů všech motorových vozidel jsou ojetiny. K nárůstu dovozů ojetin došlo v porovnání roků 2003 a 2002 u osobních automobilů (+ 11,15 %), u motocyklů (+ 91,02 %) a u nákladních vozidel (+ 5,99 %, avšak u tahačů návěsů došlo k poklesu o 29,99 %). Pokles dovozů ojetin byl dále podchycen u autobusů (- 30,35 %). Osobní automobily (kat. M1, viz tabulka č. 4.3.1.) Do České republiky bylo za rok 2003 dovezeno (mimo individuální dovoz tzv. na „náhradní díly“) celkem 234 080 osobních automobilů, z toho 88 847 ks nových (85 785 ks pro obchodní účely a 62 ks individuálně) a 145 233 ks ojetých osobních automobilů (69 717 ks pro obchodní účely a 75 578 ks individuálně). Dovoz ojetých vozidel tedy silně převýšil dovoz vozidel nových, nová vozidla z dovozu se podílela na celkovém dovozu osobních automobilů 37,96 %. Za rok 2001 byl podíl dovozů nových vozidel na hodnotě 41,24 %, za rok 2002 to bylo 37,44 %. Nové osobní automobily - oproti roku 2002 došlo k nárůstu dovozu nových osobních automobilů o 13,63 % (dovoz celkem 88 847 ks, to je o 10 657 ks více). Podíl dovážených automobilů se vznětovým motorem dosáhl za rok 2003 hodnoty 37,75 %, což je oproti roku 2002 zvýšení jen o 0,49 %. Oficiální prodeje nových osobních automobilů z dovozu dosáhly v ČR za rok 2003 čísla 78 153 ks. Nově (poprvé) však bylo v ČR registrováno 144 849 nových osobních automobilů, přičemž celkové oficiální prodeje nových osobních automobilů činily 149 546 ks. Soubor: APCR2003

152


Tabulka č. 4.3.1.

za rok 2003

OSOBNÍ AUTOMOBILY Tabulka 1 kategorie vozidla

1 osobní (kat.M1)

způsob dovozu

stav vozidel

druh paliva

zdvihový objem (ccm) (druh vozidla)

nosnost (t)

dovezeno (ks)

průměrná celní hodnota (Kč)

2

3 celkem nová ojetá

4

5

6

7

8

individuál. z toho : individuál. obchodní

z toho :

75 578

údaj GŘC

45 675

62 75 516 2 913

údaj GŘC údaj GŘC

398 170 45 385 9 681

158 502

údaj GŘC

248 150

88 785 4 952 29 398 19 715 1 205 5 407 25 317 2 791 166 69 717 2 287 20 828 23 414 723 407 21 394 664 88 847 145 233

údaj GŘC

387 414 180 454 217 535 409 028 1 589 391 260 959 508 720 1 016 991 1 124 437 70 797 22 744 28 054 57 232 529 370 70 761 104 734 462 640 387 422 57 584

ojetá na ND *)

celkem nová z toho :

benzin

diesel

nová ojetá z toho :

do 999 1000-1499 1500-3000 nad 3000 do 1499 1500-2499 nad 2500

benzin,diesel

karavan **)

benzin

do 999 1000-1499 1500-3000 nad 3000 do 1499 1500-2499 nad 2500

diesel

nová ojetá

CELKOVÝ DOVOZ za

1.- 12. měsíc 2003 */ : Prodeje domácích výrobců za stejné období : Prodeje oficiálních dovozců za stejné období : TRH v ČR za 1.- 12. měsíc 2003 */ :

údaj GŘC

údaj GŘC

" " " " " " " údaj GŘC údaj GŘC

" " " " " "

234 080 ks

182 777

71 392 ks, z trhu = 78 153 ks, z trhu = 265 516 ks, z trhu =

Celková hodnota vyčíslených dovozů osobních automobilů : z toho : u nových u ojetých

26,89% 29,43% 100,00%

42 784,36 mil. Kč 34 421,27 mil. Kč 8 363,08 mil. Kč

Poměr celních hodnot: dovezený ojetý / nový osobní automobil ........................ 14,86% *) Vozidla dovezená "na ND" zde nejsou započtena do souhrnu a průměrné celní hodnoty ojetých vozidel. **) Dovoz karavanů není započítáván do souhrnu osobních vozidel ani do výpočtu průměrné celní hodnoty.

Ojeté osobní automobily - dovoz ojetých osobních automobilů se zvýšil o 11,15 % (+ 14 573 ks). Z celkově dovezeného počtu 145 233 ks ojetých osobních automobilů bylo 69 717 ks dovezeno pro obchodní účely (+ 14,19 %) a individuálně pak 75 516 ks ojetin (zvýšení o 8,49 %). Mimo to bylo dalších 2 913 ks ojetých osobních vozů deklarováno při individuálním dovozu tzv. na náhradní díly (v roce 2002 to bylo 1 581 ks). Jedná se o jeden z nejvyšších ročních dovozů ojetých osobních automobilů v celé historii ČR. Celkově více ojetin bylo dovezeno jen v roce 1999 (145 398 ks + 6 312 ks „na náhradní díly“). Vývoj v dovozu ojetých osobních automobilů do ČR od roku 1993 je uveden v diagramu č. 4.3.1.

Soubor: APCR2003

153


Dovozy ojetých osobních automobilů do ČR */ 160 000 137 206

107 624

1993

1994

1995

1996

1998

1999

2000

115 894

93 066

29 902

37 594

2001

použ ito "na ND" či jinak **/

1 581

14 040

65 992 16 498

6 213

670

1997

uve de no do pr ovozu v ČR **/

116 318 22 525

0 ce lk ový dovoz

29 080

96 030

107 839

110 952 26 026

22 087

7 280

20 000

16 996

14 233

40 000

20 197

74 722

80 000

89 229

98 609

100 000 88 955

96 530

2 350

106 225

8 486

120 000

132 241 119 225

118 806

75 345 23 793

140 000

60 000

148 146

151 611 136 978

2002

2003

de k lar ováno "na ND"

*/ Od rok u 1997 zpřesněné údaje; celk ová čísla mohou lišit od dříve pub lik ovaných **/ Do rok u 2001 odhady Sdružení AP, od rok u 2002 dle nových registrací

SOU H R N z a období 1993 až 2003 Dov e ze no oje tých osobních automobilů ce lke m … … …… … … ..…… 1 343 547 ks z toho: do provozu v ČR uve de no ………… ………… ……..…… ………... 1 043 996 ks ne uve de no do provozu v ČR (použito "na ND" či jina k) … …… 299 551 ks z toho deklarováno jako dovoz na náhradní díly (ND) ***/ … 40 620 ks ***/ Jen od rok u 1997 - údaje o individuálním dovoz u na N D jsou k dispoz ici až od rok u 1997

Za uplynulých 5 le t (1999 až 2003) dov e ze no … … … …… … … …… … … 636 152 ks z toho: do provozu v ČR uve de no ………… ………… ……..…… ………... ne uve de no do provozu v ČR (použito "na ND" či jina k) … …… z toho deklarováno jako dovoz na náhradní díly (ND) ...…

466 615 ks 169 537 ks 32 670 ks

Diagram č. 4.3.1.

Průměrná deklarovaná celní hodnota ze 145 233 ks v roce 2003 dovezených ojetých osobních automobilů (bez individuálních dovozů na náhradní díly) činila 57 584 Kč, což je o 4,38 % více než za rok 2002 (za rok 2002 to bylo 55 167 Kč – průměr z celkem 130 660 ks dovezených ojetin). V porovnání s průměrnou celní hodnotou deklarovanou při dovozu nových osobních automobilů je uvedená hodnota u ojetého vozu na úrovni 14,86 % celní hodnoty vozidla nového (za rok 2002 to bylo 14,67 %). Vývoj průměrné deklarované celní hodnoty při dovozu nových a při obchodním a individuálním dovozu ojetých osobních automobilů od roku 1993 je uveden v diagramech č. 4.3.2. a č. 4.3.3. Poměr celní hodnoty při dovozu ojetých a nových osobních automobilů a vývoj této hodnoty u nových a ojetých osobních automobilů od roku 1995 do konce března 2004 je znázorněn v diagramu č. 4.3.4. Stejně jako u dovozu nových osobních automobilů se i u dovozu ojetin mírně zvýšil podíl vozidel se vznětovým motorem a to na 32,22 % (oproti 30,31 % v roce 2002). Nově (poprvé) bylo v ČR registrováno 115 894 ojetých osobních automobilů z dovozu, přičemž celkový dovoz ojetin činil výše uvedených 145 233 ks. To znamená, že opět téměř 30 000 ojetin neprošlo schvalovacím procesem.

Soubor: APCR2003

154


Vývoj celní hodnoty při dovozu nových osobních automobilů

450 000 Kč

387 422 Kč 379 943 Kč 377 999 Kč 375 963 Kč 341 402 Kč 350 000 Kč 305 241 Kč 304 575 Kč 302 338 Kč 286 715 Kč 300 000 Kč 272 902 Kč 400 000 Kč

250 000 Kč 200 000 Kč 150 000 Kč 100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč rok 1995

rok 1996

rok 1997

rok 1998

rok 1999

rok 2000

rok 2001

rok 2002

rok 2003

1.Q 2004

r.1999

55 707 Kč

39 359 Kč

r.1998

29 838 Kč

21 062 Kč

20 000

20 142 Kč

27 135 Kč

30 000

28 566 Kč

40 000

30 235 Kč

50 000

47 980 Kč

60 000

35 667 Kč

70 000

55 167 Kč

Vývoj celní hodnoty při dovozu ojetých osobních automobilů (individuální + obchodní dovoz celkem)

57 584 Kč

Diagram č. 4.3.2.

10 000 0 r.1993

r.1994

r.1995

r.1996

r.1997

r.2000

r.2001

r.2002

r.2003

1Q. 2004

Diagram č. 4.3.3.

Celní hodnota při dovozu ojetého osobního automobilu (% z celní hodnoty při dovozu nového)

18%

14,67% 14,86% 14,74%

16% 14% 12%

11,08%

10% 8%

9,96%

10,36% 8,98%

8,74% 6,60%

6,92%

6% 4% 2% 0% r ok 1995 r ok 1996 r ok 1997 r ok 1998 r ok 1999 r ok 2000 r ok 2001 r ok 2002 r ok 2003 1.Q 2004


155


Nákladní automobily, tahače (kat. N1 až N3, viz tabulka č. 4.3.2.) Nových nákladních automobilů všech kategorií (N1 až N3, včetně tahačů) bylo za rok 2003 dovezeno 17 315 ks, což je o 6,25 % více než za rok 2002 (16 296 ks). Dovoz ojetých nákladních a užitkových automobilů se zvýšil z 7 543 ks vykázaných za rok 2002 na 7 995 ks za rok 2003. Uvedená čísla představují nárůst dovozů ojetin v této kategorii o 5,99 %. Ojetých tahačů bylo z uvedeného počtu dovezeno celkem 1 018 ks, což představuje pokles o 29,99 %. Autobusy (kat. M2 a M3, viz tabulka č. 4.3.3.) Nových autobusů bylo dovezeno 329 ks, tedy o 13,45 % více než v roce 2002. Ojetých autobusů bylo v roce 2003 dovezeno 140 ks, tedy o 61 ks (o 30,35 %) méně než za rok 2002. Motocykly a mopedy (kat. L, viz tabulka č. 4.3.4) Za rok 2003 bylo do České republiky dovezeno 20 739 ks motocyklů a mopedů (celkem nové a ojeté). Je to o výrazných 17,46 % více než za rok 2002. Nových motocyklů a mopedů bylo za rok 2003 dovezeno celkem 11 228 ks, tedy o 11,43 % méně než v roce 2002. Prodeje oficiálních dovozců na českém trhu přitom za rok 2003 činily 13 844 ks. Dovoz ojetých motocyklů se zvýšil ze 4 979 ks podchycených za rok 2002 na 9 511 ks vykázaných za rok 2003. To představuje nárůst dovozů ojetých motocyklů o více než 90 %.

2 525 513 Kč 948 262 Kč 390 369 Kč

2 101 116 Kč 959 336 Kč 440 023 Kč

rok 1997

2 561 965 Kč

rok 1996

842 951 Kč 1 253 865 Kč 441 579 Kč

500 000 Kč

511 929 Kč

1 000 000 Kč

695 473 Kč 1 371 640 Kč

1 500 000 Kč

715 051 Kč 1 313 674 Kč 561 597 Kč

2 000 000 Kč

884 832 Kč 446 802 Kč

2 500 000 Kč

939 080 Kč 1 120 785 Kč 462 246 Kč

3 000 000 Kč

1 933 382 Kč 1 076 334 Kč 575 790 Kč

3 500 000 Kč

1 009 107 Kč 533 109 Kč

- nákladní automobily celkem, tahače, autobusy 4 000 000 Kč

1 020 483 Kč 446 394 Kč

3 617 816 Kč

Vývoj celní hodnoty při dovozu ojetých vozidel

0 Kč rok 1995

autobusy M2 a M3

rok 1998

rok 1999

rok 2000

tahače návěsů

rok 2001

rok 2002

rok 2003

1.Q 2004

nákladní N1 až N3 celkem

Diagram č. 4.3.5.

Přípojná vozidla (kat. O1 až O4, viz tabulka č. 4.3.5.) Rovněž zde byl oproti roku 2002 zaznamenán nárůst dovozů a to v souhrnu o 0,2 % (z celkem 5 075 ks v roce 2002 na 5 490 ks v roce 2003). Více pak vzrostly prodeje ojetých přípojných vozidel a to o 12,09 %. Podíl ojetých přípojných vozidel na celkovém dovozu činil 29,44 %.

Soubor: APCR2003

156


Tabulka č. 4.3.2.

za rok 2003

NÁKLADNÍ AUTOMOBILY

Tabulka 4 kategorie vozidla

nákladní (kat.N1-N3)

způsob dovozu

stav vozidel

druh paliva

celkem nová ojetá obchodní celkem z toho : nová (N) z toho :


nosnost (t)

733

údaj GŘC

59 935

1 732

údaj GŘC

24 576

údaj GŘC

50 200 59 949 693 879 807 399 411 797 621 316 1 151 116 2 354 253 238 908 720 278 1 564 026 2 026 834 2 405 282 924 318 1 954 123 423 694 195 028 302 633 606 398 1 050 448 79 205 270 065 573 667 0 948 262 369 534 807 191 390 369 675 532 2,56% 7,65% 0,29% 70,40% 63,47% 65,91% 100,00%

individuál. z toho :

diesel

benzin benzin *1) *2) *1) diesel ojetá (O) z toho :

diesel

benzin benzin ? diesel ?

(N)+(O) .. 1:1

do 2500 nad 2500

do 2800 nad 2800 ? terénní vykl. terénní vykl. chassis tahač návěsů do 2500 nad 2500

do 2800 nad 2800 ? terénní vykl. tahač návěsů ostatní nákladní

do 4,99 do 4,99 5 - 19,99 nad 20 do 4,99 do 4,99 nad 5

do 4,99 do 4,99 5 - 19,99 nad 20 do 4,99 do 4,99 nad 5

nová ojetá

CELKOVÝ DOVOZ

1.- 12. měsíc 2003 */ : Prodeje domácích výrobců za stejné období : z toho jen N2, N3 ............................ z toho jen tahače návěsů .... Prodeje oficiálních dovozců za stejné období : z toho jen N2, N3 ............................. z toho jen tahače návěsů .... TRH v ČR 1.- 12. měsíc 2003 */ :


dovezeno (ks)

údaj GŘC

17 307 9 275 1 726 2 730 609 698 3 1 99 6 98 2 062 7 256 2 942 1 644 1 297 216 98 23 18 0 1 018 13 17 315 7 994


" " " " " " " " " " údaj GŘC údaj GŘC

" " " " " " " " "

25 309 ks 866 ks, z trhu = 704 ks,z trhu N2,3= 9 ks,z trhu tahačů= 23 787 ks, z trhu = 5 837 ks,z trhu N2,3= 2 036 ks,z trhu tahačů= 33 789 ks, z trhu =

z toho jen N2, N3 ............................. z toho jen tahače návěsů ....

9 197

ks,z trhu N2,3=

100,00%

3 089

ks,z trhu tahačů=

100,00%

Celková hodnota vyčíslených dovozů nákladních vozidel : z toho : u nových u ojetých

17 096,71 mil. Kč 13 976,10 mil. Kč 3 120,61 mil. Kč

*1) ...... diesel nad 2 500ccm nebo benzin nad 2 800ccm (dále nerozlišeno) *2) ...... diesel do 2 500ccm nebo benzin do 2 800ccm (dále nerozlišeno) (ks)

Na ND bylo individuálně dovezeno (ks) ***) ..............

8

průměrná celní hodnota: údaj GŘC

54 357 Kč

***) Vozidla dovezená "na ND" zde nejsou započtena do souhrnu dovozů a průměrné celní hodnoty ojetých vozidel.

Soubor: APCR2003

157


Tabulka 4.3.3.

za rok

2003

AUTOBUSY


způsob dovozu

autobusy individuál. z toho : (kat.M2,3) obchodní

z toho :

stav vozidel

celkem nová ojetá celkem nová z toho :

druh paliva

diesel benzin

ojetá z toho :

diesel benzin jiný


nosnost (t)

nad 2500 do 2500 nad 2800 do 2800 nad 2500 do 2500 nad 2800 do 2800

nová ojetá

CELKOVÝ DOVOZ

dovezeno (ks)

0

údaj GŘC

0 0


469

údaj GŘC

329 259 70 0 0 140 118 8 4 0 10 329 140



" " " "

734 ks, z trhu = 240 ks, z trhu = 1 105 ks, z trhu =

Celková hodnota vyčíslených dovozů autobusů :

0 0 0 3 463 311 3 862 374 4 712 453 717 083 0 0 2 525 513 2 450 308 304 766 3 700 487 0 4 719 539 3 862 374 2 525 513 3 463 311 66,43% 21,72% 100,00%

1 624,29 mil. Kč

z toho : u nových u ojetých

158

" " "

469 ks

1.- 12. měsíc 2003 */ : Prodeje domácích výrobců za stejné období : Prodeje oficiálních dovozců za stejné období : TRH v ČR 1.- 12. měsíc 2003 */ :

Soubor: APCR2003


1 270,72 mil. Kč 353,57 mil. Kč


Tabulka č. 4.3.4

za rok 2003

MOTOCYKLY


způsob dovozu

stav vozidel

druh paliva


nosnost (t)

celkem nová ojetá

motocykly individuál. z toho : (kat.L) obchodní

nová+ ojetá

z toho :


dovezeno (ks)

benzin

do 50 51 - 250 scooter 51 - 80 81 -125 126 - 250 251 - 380 381 - 500 501 - 800 nad 800 CELKOVÝ DOVOZ 1.- 12. měsíc 2003 */ : Prodeje domácích výrobců za stejné období : Prodeje oficiálních dovozců za stejné období : TRH v ČR 1.- 12. měsíc 2003 */ :

3 553

údaj GŘC

26 107

404 3 149 17 186 6 536 2 379 185 1 972 509 101 698 2 768 2 038


35 924 24 847 54 605 18 592 20 375 29 787 39 859 76 531 50 814 96 497 95 162 151 859 49 723 1,28% 60,64% 100,00%


" " " " " " " "

20 739 ks 293 ks, z trhu = 13 844 ks, z trhu = 22 831 ks, z trhu =

Celková hodnota vyčíslených dovozů motocyklů :

1 031,20 mil. Kč (ks)


průměrná celní hodnota:

22

údaj GŘC

6 347 Kč


Tabulka č. 4.3.5.

za rok 2003

PŘÍPOJNÁ VOZIDLA

Tabulka 5 kategorie způsob vozidla dovozu přípojná individuál. z toho : (kat. O)

stav vozidel

druh vozidla

celkem nová

O1 až O4 O3 a O4 O1 až O4 O3 a O4

z toho :

ojetá z toho :

obchodní z toho :

předpokládaná dovezeno kategorie (ks)

nová+ ojetá přívěsy a návěsy nádržkové pro přepravu zboží

návěsy k přepravě zboží, nové jednonápr. přívěsy pro přepravu zboží, nové přívěsy pro přepravu zboží vícenápr., nové přívěsy a návěsy k přepravě zboží, ojeté

O3,O4 O3,O4 O1,O2 O1,O2 O3,O4

ostatní přívěsy a návěsy, ne pro zboží obytné O1,O2

průměrná celní hodnota

296

údaj GŘC

18 0 278 15 5 194 240 1 829 463 370 984 1 308

údaj GŘC údaj GŘC údaj GŘC odhad údaj GŘC údaj GŘC

" " " " "

5 490 ks O1 až O4

CELKOVÝ DOVOZ

1.- 12. měsíc 2003 */ : Prodeje domácích výrobců za stejné období (O3,O4) : Prodeje oficiálních dovozců za stejné období (O3,O4) :

TRH kat. O3 a O4 v ČR 1.- 12. měsíc 2003 */ Celková hodnota vyčíslených dovozů přípojných vozidel :

993 ks, z trhu = 2 392 ks, z trhu = 4 028 ks, z trhu =

10 684 76 667 513 132 1 406 189 973 117 17 295 329 137 315 575 82 246 486 130 24,65% 59,38% 100,00%

2 668,9 mil. Kč (ks)


Kč 12 309 37 408 0

průměrná celní hodnota:

0

údaj GŘC

0 Kč


V následujících tabulkách (č. 4.3.6. až 4.3.7.) jsou uvedeny aktuální souhrnné údaje o dovozech vozidel za 1. čtvrtletí roku 2004 a souhrnné údaje o dovozech vozidel do ČR za celý rok 2003 (včetně porovnání se stejným obdobím předchozího roku). Soubor: APCR2003

159


Z tabulek je patrné, že podíl dovozů ojetin na celkovém dovozu vozidel je i přes zřejmě přechodný pokles zaznamenaný v roce 2000 stále neúměrně vysoký. To platí v podstatě pro všechny základní kategorie vozidel uvedené v tabulkách. Lze konstatovat, že ani dílčí zpřísnění podmínek pro dovoz ojetých vozidel (resp. pro jejich možné uvedení do provozu v ČR), které vstoupilo v platnost od 1.7.2001, se na dovozech ojetých vozidel prakticky nijak neprojevilo. Z pohledu struktury dovozů je ještě nutno upozornit na stále rostoucí podíl dovozů nových i ojetých osobních automobilů se vznětovým motorem. Za první čtvrtletí roku 2004 vzrostl u dovozu nových osobních automobilů oproti stejnému období roku 2003 o 3,23 % a dosáhl hodnoty 37,69 %. Přitom v roce 2001 byl tento podíl na úrovni 27 % a v roce 2000 necelých 20 %. Uvedená porovnání jsou uvedena v tabulkách č. 4.3.8. a 4.3.9. (pro nová vozidla), poměry při dovozu ojetých osobních automobilů zachycují tabulky č. 4.3.10. a 4.3.11. Podíl vozidel se vznětovým motorem v porovnání prvních třech měsíců roků 2004 a 2003 vzrostl dokonce o 13,63 % a podíl na všech ojetých osobních vozidlech dosahuje zhruba 33 %.

Soubor: APCR2003

160


SOUHRNNÉ ÚDAJE O DOVOZECH za 1. čtvrtletí 2004 Hodnota dovozů uvedených v tabulkách 1 až 5: 14 378,90 mil.Kč

Tabulka č. 4.3.6.

z toho činí (mimo dovozů vozidel na náhradní díly): * * * * * *

celkem mil.Kč to je ojetá celkem ks 8 760,97 27 944 47 003 80,31% 38 0,14% 80 408,11 1 317 5,44% 3 181 192,33 6 057 10,35% 4 291,63 1 848 2 171 685,42 526 3,71% 33 40,44 0 0,06% 31 672 58 525 100,00% 14 378,90

nová osobní ....................................... 19 059 42 autobusy ...................................... motocykly .................................... 1 864 nákladní automobily ................... 4 210 přípojná vozidla .......................... 1 645 karavany ...................................... 33 CELKEM : ............... 26 853

jen motorová vozidla

z toho: nová ojetá 25 208 31 147 z toho: nová ojetá

26 853 31 672 56 354 25 208 31 147

45,88% 54,12% 96,29% 44,73% 55,27%

to je 60,93% 2,84% 1,34% 29,85% 4,77% 0,28% 100,00%

11 742,99 2 635,91 13 693,47 11 140,13 2 553,34

81,67% 18,33% 95,23% 81,35% 18,65%

Podíl dovozů ojetých vozidel na celkovém dovozu vozidel podíl dovozů ojetých vozidel dle:

* * * *

osobní .…………………................ autobusy ...................................... motocykly .................................... nákladní automobily ................... z toho tahače návěsů .......... * přípojná vozidla .......................... * karavany …………….................... CELKEM : ............... jen motorová vozidla

nová 19 059 42 1 864 4 210 530 1 645 33 26 853 25 208

ojetá celkem ks 27 944 47 003 38 80 1 317 3 181 1 848 6 057 286 816 526 2 171 0 33 31 672 58 525 31 147 56 354

počtu dovezených ks

59,45% 47,50% 41,40% 30,50% 35,05% 24,22% 0,00% 54,12% 55,27%

objemu v Kč

17,77% 33,69% 18,04% 19,21% 21,60% 12,05% 0,00% 18,33% 18,65%

Zdroj: Údaje GŘ Cel a podklady Sdružení AP

Stejné období roku 2003 (1. čtvrtletí) ks nová ojetá osobní .....……………….............. 16 762 30 897 autobusy ...................................... 51 33 motocykly .................................... 2 582 1 604 nákladní automobily ................... 3 513 1 620 426 187 z toho tahače návěsů .......... přípojná vozidla .......................... 696 156 karavany ………………................. 36 0 CELKEM : ............... 23 640 34 310 jen motorová za rok 2003 22 944 34 154 celkem motorová 2003 57 098

Soubor: APCR2003

161

nárůst - pokles 2004/2003 ks % nová ojetá nová ojetá 2 297 -2 953 13,70% -9,56% -9 5 -17,65% 15,15% -718 -287 -27,81% -17,89% 697 228 19,83% 14,04% 104 99 24,41% 52,94% 949 370 136,38% 237,05% -3 0 -8,33% 3 213 -2 638 13,59% -7,69% 2 264 -3 007 9,87% -8,81% -1,30% -744


Tabulka č. 4.3.7.

SOUHRNNÉ ÚDAJE O DOVOZECH

za rok 2003

Hodnota dovozů uvedených v tabulkách 1 až 5: 65 392,07 mil.Kč

z toho činí (mimo dovozů vozidel na náhradní díly): * * * * * *

osobní ....................................... autobusy ...................................... motocykly .................................... nákladní automobily ................... přípojná vozidla .......................... karavany ...................................... CELKEM : ...............

jen motorová vozidla

nová ojetá celkem ks to je celkem mil.Kč 88 847 145 233 234 080 81,77% 42 784,36 329 140 0,16% 469 1 624,29 11 228 9 511 20 739 7,25% 1 031,20 17 315 7 995 25 309 8,84% 17 096,71 3 874 1 616 1,92% 5 490 2 668,85 166 0 166 0,06% 186,66 121 758 164 495 286 253 100,00% 65 392,07 z toho: nová ojetá 117 885 162 879 z toho: nová ojetá

121 758 164 495 280 763 117 885 162 879

42,54% 57,46% 98,08% 41,99% 58,01%

to je 65,43% 2,48% 1,58% 26,14% 4,08% 0,29% 100,00%

53 007,95 12 384,12 62 723,21 50 649,63 12 073,59

81,06% 18,94% 95,92% 80,75% 19,25%

Podíl dovozů ojetých vozidel na celkovém dovozu vozidel podíl dovozů ojetých vozidel dle:

* * * * * *

nová ojetá celkem ks osobní .…………………................ 88 847 145 233 234 080 autobusy ...................................... 329 140 469 motocykly .................................... 11 228 9 511 20 739 7 995 25 309 nákladní automobily ................... 17 315 z toho tahače návěsů .......... 2 062 1 018 3 080 přípojná vozidla .......................... 3 874 1 616 5 490 karavany …………….................... 166 0 166 CELKEM : ............... 121 758 164 495 286 253 jen motorová vozidla 117 885 162 879 280 763

počtu dovezených ks

62,04% 29,85% 45,86% 31,59% 33,05% 29,44% 0,00% 57,46% 58,01%

objemu v Kč

19,55% 21,77% 22,92% 18,25% 19,33% 11,64% 0,00% 18,94% 19,25%

Zdroj: Údaje GŘ Cel a podklady Sdružení AP

Stejné období roku 2002 ks nová ojetá osobní .....……………….............. 78 190 130 660 autobusy ...................................... 290 201 motocykly .................................... 12 677 4 979 7 543 nákladní automobily ................... 16 296 2 753 1 454 z toho tahače návěsů .......... přípojná vozidla .......................... 3 632 1 442 332 0 karavany ………………................. CELKEM : ............... 111 417 144 825 jen motorová za rok 2002 107 785 143 383 celkem motorová 2002 251 168

Soubor: APCR2003

162

nárůst - pokles 2003/2002 ks % nová ojetá nová ojetá 10 657 14 573 13,63% 11,15% 39 -61 13,45% -30,35% -1 449 4 532 -11,43% 91,02% 1 019 452 6,25% 5,99% -691 -436 -25,10% -29,99% 242 174 6,65% 12,09% -166 0 -50,00% 10 341 19 670 9,28% 13,58% 10 100 19 496 9,37% 13,60% 11,78% 29 595


Tabulka č. 4.3.8. Dovoz nových osobních automobilů - 1. čtvrtletí 2004/2003

nová osobní (ks) OBCHODNÍ: 1.- 3./2004 benzin, do 1000 ccm 963 1000 - 1500 ccm 6 899 1500 - 3000 ccm 3 777 nad 3000 ccm 234 CELKEM benzin: 11 873 nafta, do 1500 ccm 1 175 1500 -2500 ccm 5 466 nad 2500 ccm 541 CELKEM nafta: 7 182 CELKEM benzin+nafta: obchodní - karavany INDIVIDUÁLNÍ: CELKEM: + individuální na ND Podíl nafta:

19 055 33 4 19 092 xxx 37,69%

1.- 3./2003

index

ks

692 4 910 3 976 221

39,16% 40,51% -5,01% 5,88%

271 1 989 -199 13

9 799

21,17%

2 074

945 5 597 415

24,34% -2,34% 30,36%

230 -131 126

6 957

3,23%

225

16 756 36 6 16 798 xxx 41,52%

13,72% 2 299 -8,33% -3 -33,33% -2 13,66% 2 294 xxx xxx -3,83%

Tabulka č. 4.3.9. Dovoz nových osobních automobilů - rok 2003/2002

nová osobní (ks) OBCHODNÍ: benzin, do 1000 ccm 1000 - 1500 ccm 1500 - 3000 ccm nad 3000 ccm CELKEM benzin: nafta, do 1500 ccm 1500 -2500 ccm nad 2500 ccm CELKEM nafta: CELKEM benzin+nafta: obchodní - karavany INDIVIDUÁLNÍ: CELKEM: + individuální na ND Podíl nafta:

rok 2003

rok 2002

index

ks

4 952 29 398 19 715 1 205

6 389 22 195 19 456 986

-22,49% 32,45% 1,33% 22,21%

-1 437 7 203 259 219

55 270

49 026

12,74%

6 244

5 407 25 317 2 791

3 582 23 705 1 828

50,95% 6,80% 52,68%

1 825 1 612 963

33 515

29 115

15,11%

4 400

88 785 166 62 89 013 xxx 37,75%

78 141 332 49 78 522 xxx 37,26%

13,62% 10 644 -50,00% -166 26,53% 13 13,36% 10 491 xxx xxx 0,49%

Tabulka č. 4.3.10. Dovoz ojetých osobních automobilů - 1. čtvrtletí 2004/2003

ojetá osobní (ks) OBCHODNÍ: 1.- 3./2004 1.- 3./2003 benzin, do 1000 ccm 403 415 1000 - 1500 ccm 3 996 3 845 1500 - 3000 ccm 4 807 4 247 nad 3000 ccm 176 110 CELKEM benzin: 9 382 8 617 nafta, do 1500 ccm 89 82 1500 -2500 ccm 4 500 3 916 nad 2500 ccm 110 137 CELKEM nafta: 4 699 4 135 CELKEM benzin+nafta: obchodní - karavany INDIVIDUÁLNÍ: CELKEM: + individuální na ND Podíl nafta:

Soubor: APCR2003

14 081 0 13 863 27 944 851 33,37%

163

12 752 0 18 145 30 897 347 32,43%

index

ks

-2,89% 3,93% 13,19% 60,00%

-12 151 560 66

8,88%

765

8,54% 14,91% -19,71%

7 584 -27

13,64%

564

10,42% 1 329 #DIV/0! 0 -23,60% -4 282 -9,56% -2 953 145,24% 504 0,94%


Tabulka č. 4.3.11. Dovoz ojetých osobních automobilů - rok 2003/2002

ojetá osobní (ks) OBCHODNÍ: benzin, do 1000 ccm 1000 - 1500 ccm 1500 - 3000 ccm nad 3000 ccm CELKEM benzin: nafta, do 1500 ccm 1500 -2500 ccm nad 2500 ccm CELKEM nafta: CELKEM benzin+nafta: obchodní - karavany INDIVIDUÁLNÍ: CELKEM: + individuální na ND Podíl nafta:

rok 2003

rok 2002

index

ks

2 287 20 828 23 414 723

2 310 19 522 20 125 593

-1,00% 6,69% 16,34% 21,92%

-23 1 306 3 289 130

47 252

42 550

11,05%

4 702

407 21 394 664

334 17 430 741

21,86% 22,74% -10,39%

73 3 964 -77

22 465

18 505

21,40%

3 960

69 717

61 055

75 516 145 233 2 913 32,22%

69 605 130 660 1 581 30,31%

14,19% 8 662 #DIV/0! 0 8,49% 5 911 11,15% 14 573 84,25% 1 332 1,91%

Zpracoval: Ing. Ešner

4.4 Shrnutí Protože data o prodejích tuzemských výrobců a oficiálních dovozců jsou od roku 1993 pravidelně měsíčně sledována a vyhodnocována, lze z extrapolace časových řad již poměrně přesně odhadovat velikost a trendy tuzemského trhu vozidel. Vyhodnotímeli tedy dostupné údaje od roku 1993, je i přes výše uvedené dílčí komentáře a závěry možno k jednotlivým tržním kategoriím konstatovat následující: • Trh nových osobních automobilů (kat. M1) měl své maximum v roce 1997 a nelze očekávat, že by tato hodnota byla v příštích několika letech překonána. Podíváme-li se na výsledky v porovnání let 2003/2002 a 2002/2001 a vysledovaného vývoje prodejů v jednotlivých měsících roku (podle % podílu z prodejů celého roku nebo podle počtu prodaných kusů), můžeme předpovídat, že v roce 2004 trh osobních automobilů pravděpodobně poklesne a bude se pohybovat možná jen mírně nad hodnotou 140 000 prodaných nových vozidel. Nelze tedy předpokládat, že by trh nových osobních vozidel v roce 2004 a několika nejbližších letech nějak výrazně překonal hranici 150 000 ks ročních prodejů. Dalším jasným signálem na trhu je, že pravděpodobně nadále poroste podíl vozidel se vznětovým motorem i když dynamika tohoto růstu bude pravděpodobně nižší než v předchozím období. • U kategorie nových malých užitkových vozidel (kat. N1) byla situace na trhu nejlepší v letech 1996 a 1997, od té doby docházelo ke každoročnímu poklesu prodejů. Obrat nastal v roce 2003, kdy trh začal opět výrazně růst. Údaje za 1. čtvrtletí 2004 naznačují, že tato výrazná růstová dynamika bude pokračovat i v roce letošním. Z těchto dat a rovněž pak porovnáním ročních prodejů lze dovodit, že v roce 2004 bude trh lehkých užitkových vozidel oscilovat zřejmě nad hranicí 21 000 ks vozidel a bude se tedy blížit svému dosavadnímu maximu z let 1996 a 1997. • Trh nových nákladních vozidel (kat. N2 a N3) oproti roku 2002, kdy dosáhl trh svého maxima a zdálo se, že by mohl dlouhodobě mírně růst, vykazuje naopak v posledním zhruba roce a půl poměrně citelný pokles. Výsledky za 1. čtvrtletí 2004 naznačují, že i v roce 2004 trh pravděpodobně vykáže dosti znatelný pokles. Soubor: APCR2003

164


Na tomto poklesu se vedle tuzemských výrobců podílejí i oficiální dovozci. Celková velikost trhu v roce 2004 se bude pravděpodobně pohybovat mezi 5 500 až 6 000 ks prodaných vozidel. • Trh nových autobusů (kat. M2 a M3) byl v roce 2003 téměř shodný s rokem 2002, kdy dosáhl maximální historické hodnoty a dosahoval téměř k 1 000 ks prodaných autobusů. Výsledky 1. čtvrtletí 2004 naznačují, že v roce 2004 bude trh růst a loňské a předloňské hodnoty tak pravděpodobně opět překoná. Jeho absorbce bude v letošním roce na úrovni 1 100 ks prodaných autobusů. Stále platí, že vzhledem k průměrnému stáří vozového parku autobusů v ČR (viz údaje z Centrálního registru vozidel ČR) je tempo obměny na úrovni 900 ks za rok zcela nedostatečné a vozový park autobusů každoročně „stárne“ a může tak v nejbližších letech znamenat vážný problém zejména s ohledem na bezpečnost cestujících. • Trh nových motocyklů a mopedů zaznamenal v roce 2003 opět růst, i když už ne tak výrazný jako v roce 2002. Trh vzrostl o více než 10 % na hodnotu téměř 14 600 ks prodaných motocyklů a mopedů. Tento výrazný růst ale pravděpodobně zapříčinil určité krátkodobé „přesycení“ trhu a výsledky za 1. čtvrtletí 2004 naznačují, že v letošním roce by trh mohl poklesnout na úroveň zhruba 14 000 ks prodaných motocyklů a mopedů. Podíl českých výrobců na trhu nových motocyklů a mopedů však i přes vysokou dynamiku v letech 2003 a 2002 neustále klesá a za rok 2003 skončil na hodnotě pouze okolo 2 %, v 1. čtvrtletí 2004 to už bylo dokonce přibližně 1 %. • Trh nových přípojných vozidel (kat. O3 a O4) vykázal v roce 2003 pokles na úrovni 10 % a není zde již vliv možného zkreslení, které bylo v minulosti dáno horší disciplínou při statistickém vykazování většiny registrovaných dovozců. Naopak růstová tendence je očekávána v roce 2004, kdy se předpokládá opětný nárůst trhu k hodnotě přibližně 4 000 ks prodaných přívěsů a návěsů.

Nic se nezměnilo a změna se nedá očekávat ani v nejbližších letech v negativním ovlivnění tuzemského trhu dovozem ojetých vozidel. Z údajů o dovozech vozidel vyplývá, že dovoz ojetin není jen problém kategorie osobních vozidel, kde je samozřejmě nejvíce vidět, ale rozmohl se i do ostatních kategorií vozidel. Zejména pak v kategorii užitkových (nákladních vozidel) je pravděpodobně jednou z hlavních příčin poklesu tržního podílu tuzemských výrobců. Poslední diagram této kapitoly (č. 4.4.1.) znázorňuje vývoj celkové celní hodnoty deklarované při dovozech vozidel do České republiky. Je faktem, že dovoz vozidel a následný dovoz náhradních dílů je jednoznačně pasivním prvkem zahraničně obchodní bilance, neboť ze strany dovážejících firem v podstatě není kompenzován žádným vývozem.

Soubor: APCR2003

165


mil. Kč

Souhrnná celní hodnota při dovozu vozidel do ČR 80 000 65 392,07

70 000

68 400,00

59 824,22 60 000 50 000

51 716,36 42 982,00 35 550,00

40 000

40 023,15

44 439,85

30 000 20 000 10 000 0

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

odhad 2004

Diagram č. 4.4.1.

Diagram č. 4.4.1. mimo jiné potvrzuje do jisté míry příznivý trend růstu v předchozích letech silně nevěrohodné deklarované celní hodnoty při dovozu ojetých vozidel, na druhou stranu však dokladuje růst záporného salda zahraničně obchodní bilance z titulu dovozu vozidel v neprospěch České republiky. Z dat a údajů soustředěných v sekretariátu Sdružení AP by bylo možno sestavit celou řadu dalších srovnávacích tabulek a grafů týkající se trhu a dovozů vozidel. To však není účelem tohoto materiálu, který má ukázat jen základní trendy a naznačit rozsah a možnosti zpracování dat, které jsou k dispozici v sekretariátu Sdružení AP pro případné zájemce (z řad pracovníků členské základny) o detailnější pohledy na danou problematiku. Zpracoval: Ing.Ešner

pYn pYnpYnpYnpYn

Soubor: APCR2003

166


5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi Důležitou úlohou Sdružení AP je rozvíjení a udržování kontaktů, jakož i součinnost s tuzemskými či zahraničními organizacemi, s nimiž má Sdružení AP v určitých oblastech obdobné zájmy či profesní zaměření. Cílem je využít této spolupráce a kontaktů jak ve prospěch jednotlivých členských firem, tak domácího autoprůmyslu jako celku. Z hlediska významu jednotlivých organizací lze uvést dobrou spolupráci zejména v legislativní oblasti s věcně příslušnými ministerstvy jako jsou MPO ČR a MD ČR, v minulém roce poprvé byla navázána užší spolupráce s MŽP ČR. K řadě připravovaných novel zákonů a vyhlášek se mohou členové Sdružení AP vyjádřit jednak v připomínkovém řízení, ale v některých případech se mohou podílet i na jejich přípravě. Obdobnou úroveň má i spolupráce s některými nevládními organizacemi či partnerskými svazy, asociacemi a sdruženími. Přehled hlavních vládních i nevládních subjektů z ČR, se kterými Sdružení AP v současné době spolupracuje, je uveden v kapitole 5.1. Současně je zde uvedena i stručná charakteristika spolupráce, včetně kontaktních pracovníků za Sdružení AP v orgánech těchto organizací. Obdobným způsobem je zpracována i spolupráce se zahraničními subjekty (viz kapitola 5.2.).

5.1 TUZEMSKO (vnitřní vztahy) 5.1.1 SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY (SP ČR) Význam členství Sdružení AP ve SP ČR spočívá zejména ve vzájemné informovanosti a koordinaci postupu jednotlivých zájmových, profesních a zaměstnavatelských svazů v celé řadě společných problémů týkajících se např. legislativně-právní oblasti, pracovně-právních vztahů, mezinárodní spolupráce, hospodářské politiky atd. Z řad členů Rady ředitelů Sdružení AP pracují ve statutárních orgánech: Dr.h.c. Ing. Vratislav Kulhánek (předseda představenstva ŠKODA AUTO a.s. a prezident Sdružení AP) – byl opětovně zvolen jako viceprezident SP ČR na Valné hromadě SP ČR dne 29.4.2004 v Prostějově Ing. Miroslav Dvořák (předseda představenstva Motor Jikov, a.s. a člen představenstva Sdružení AP) – na Valné hromadě SP ČR dne 29.4.2004 byl zvolen jako člen dozorčí rady SP ČR Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP ) - člen smírčího výboru SP ČR a zástupce Sdružení AP v Radě členů SP ČR Do činnosti v rámci aktivit SP ČR jsou dále zapojeni: Ing. Pavel Ešner (sekretariát Sdružení AP) - člen Komise pro kolektivní vyjednávání a Školské komise Ing. Zdeněk Novák (sekretariát Sdružení AP) – legislativní oblast, problematika výzkumu a vývoje. ---------------------------Sdružení AP je dle Stanov SP ČR členským subjektem SP ČR. Členové Sdružení AP mohou používat označení člen SP ČR, platba na SP ČR je hrazena z rozpočtu Sdružení AP.

5.1.2 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY (HK ČR) Vedle členství v SP ČR je zapojení se do činnosti HK ČR rovněž potřebné a žádoucí. Působení v HK ČR je využíváno především k prosazování společných

Soubor: APCR2003

167


zájmů podnikatelských subjektů v legislativní oblasti, k získávání obchodně ekonomických informací a k navazování kontaktů. Zvoleným zástupcem Sdružení AP v orgánech HK ČR je: Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP), člen Představenstva HK ČR ---------------------------Sdružení AP je složkou (začleněným společenstvem) HK ČR. Členové Sdružení AP (firmy – podnikatelské subjekty) jsou členy HK ČR. Platby na Úřad HK ČR (odvod dle Platebního řádu HK ČR) jsou hrazeny z rozpočtu Sdružení AP. Za ty členy Sdružení AP, kteří jsou současně členy místně příslušné okresní či regionální hospodářské komory, není odvod na Úřad HK ČR hrazen.

5.1.3 KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE SNS Členem této obchodní komory je Sdružení AP od roku 1998. Komora pro hospodářské styky se SNS poskytuje svým členům pro uvedené teritorium služby v oblasti marketingu, zakládání společných podniků, vyhledávání obchodních partnerů, organizace specializovaných misí, právně-ekonomické informace a konzultace. Informace získané z této Komory jsou pravidelně předávány zejména členům Pracovní skupiny pro spolupráci s firmami Ruské federace a dalších zemí SNS. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Svatopluk Doležal

5.1.4 CZECHINVEST S agenturou pro podporu zahraničních investic CZECHINVEST spolupracuje Sdružení AP dlouhodobě. Významná je především spolupráce při nově připravovaných projektech v oblasti automobilové výroby v ČR, podpora při jejich realizaci, vzájemná výměna informací, konzultace, příprava prezentací pro potenciální investory apod. V roce 2003 jsme např. spolupracovali při přípravě výstavy japonských firem poptávajících díly v ČR. Pokračovala také příprava databáze subdodavatelů automobilového průmyslu. Další formy spolupráce probíhaly průběžně. Kontaktní pracovníci za sekretariát Sdružení AP: Ing. Svatopluk Doležal, Ing. Zdeněk Novák

5.1.5 EUROKLUB HK ČR V souvislosti s připravovaným vstupem ČR do EU byl EUROKLUB založen v roce 1999 jako součást Centra pro evropskou integraci HK ČR. Jeho úkolem bylo a je poskytovat aktuální informace o situaci a přístupech ČR k problematice vstupu do EU přímo od vrcholových představitelů vlády a Parlamentu České republiky. Členy EUROKLUBU je samostatně několik firem ze Sdružení AP. 5.1.6 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ (SDA) Sdružení AP a SDA dlouhodobě a velmi úzce spolupracují. Vyplývá to z řady společných zájmů. Probíhá intenzivní a pravidelná výměna informací. Rozvíjí se spolupráce především při zpracovávání statistických údajů o trhu motorových vozidel a při přípravě technické legislativy (v procesu přípravy právních dokumentů týkajících se výroby a užití vozidel, zákona o odpadech apod.). Důležitá je spolupráce v oblasti výstavnictví (při přípravě mezinárodních výstav AUTOSALON a AUTOTEC v Brně a MOTOCYKL v Praze). V roce 2003 se mimo to jednalo o koordinaci postupů při připomínkování změn legislativy v souvislosti se vstupem Soubor: APCR2003

168


ČR do EU nebo o spolupráci při zabezpečování Valné hromady OICA ve dnech 4. - 6. června 2003 v Praze. Kontakt na SDA: Ing. Pavel Tunkl, tajemník (tel.: 261 142 018)

5.1.7 SDRUŽENÍ IMPORTÉRŮ SOUČÁSTÍ AUTOMOBILŮ, SERVISNÍ A GARÁŽOVÉ TECHNIKY (SISA) Činnost SISA je zaměřena zejména na dovoz zahraničních komponentů, dílů a příslušenství motorových vozidel pro náhradní a dodatečnou spotřebu. Mezi její činnosti patří i oblast servisní techniky. Z tohoto zaměření vyplývají i možnosti spolupráce mezi SISA a Sdružením AP. Jedná se například o společné aktivity v oblasti kampaně proti používání nehomologovaných náhradních dílů při opravách vozidel, v oblasti výstavnictví i dalších činnostech. Pro informaci členů Sdružení AP jsou využívány i informace, které souvisí s členstvím SISA v mezinárodní organizaci FIGIEFA. Kontakt na SISA: Ing. JUDr. Miroslav Brůžek, tajemník (tel.: 241 402 648)

5.1.8 KOORDINAČNÍ RADA MINISTRA DOPRAVY PRO BEZPEČNOST PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH (BESIP) Sdružení AP se angažuje v této Koordinační radě obdobně jako v předchozích letech, tzn. v legislativní oblasti spojené obecně s motorismem, bezpečností silničního provozu a automobilovým průmyslem. S problematikou BESIP také úzce souvisí přizvání Sdružení AP do Rady strategických partnerů pro vybudování Jednotného systému dopravního zpravodajství ČR, k němuž došlo v prosinci 2003. Projekt Jednotného systému dopravního zpravodajství probíhá rovněž pod záštitou Ministerstva dopravy ČR. Člen BESIP za Sdružení AP: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu Sdružení AP, ministrem dopravy jmenovaný člen

5.1.9 SVAZ AUTOOPRAVEN ČESKÉ REPUBLIKY (SAČR) Vzájemná spolupráce se orientuje např. na zlepšení situace ve spotřebě náhradních dílů, nárocích na servisní a opravárenské zařízení, ale i na otázku používání nehomologovaných náhradních dílů. V roce 2003 se spolupráce a vzájemná informovanost týkala především problematiky tzv. “Blokové výjimky“. Pokračovala také spolupráce v oblasti výstav. V dubnu 2004 se SAČR rozhodl změnit název na „Svaz pro obchod a opravy vozidel“, přičemž zkratka SAČR zůstane zachována. Stalo se tak v souvislosti se vstupem SAČR do Evropské rady pro obchod s automobily a jejich opravy (CECRA). Člen správní rady SAČR: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu Sdružení AP

5.1.10. ČESKÁ ASOCIACE PETROLEJÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A OBCHODU (ČAPPO) Spolupráce probíhá na bázi výměny informačních podkladů a konzultací k problematikám společným pro členy Sdružení AP a ČAPPO. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák

5.1.11 AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY (AČR) Kontakty probíhají prostřednictvím firmy ABA (Autoklub Bohemia Assistance), která je dceřinnou společností AČR. ABA je řádným členem Sdružení automobilového průmyslu. Spolupráce se týká zejména akcí, které se týkají široké motoristické veřejnosti, sportu a propagace. V roce 2003 se konkrétní spolupráce týkala již zmíněného projektu Jednotného systému dopravního zpravodajství. ABA Soubor: APCR2003

169


je Ministerstvem dopravy ČR jmenována hlavním řešitelem projektu a Sdružení AP bylo přizváno jako člen Rady strategických partnerů. 5.1.12 ÚSTŘEDNÍ AUTOMOTOKLUB (ÚAMK) Spolupráce se realizuje při obdobných akcích a v rozsahu jako v případě AČR a ABA. ÚAMK, s.r.o. je rovněž řádným členem Sdružení AP. 5.1.13 ČESKÁ AUTOMOBILOVÁ SPOLEČNOST (ČAS) Nejvýznamnější oblast spolupráce Sdružení AP s ČAS se týká zabezpečování doprovodných programů (AUTOSYMPO, MOTORSYMPO) při mezinárodních výstavách AUTOTEC a AUTOSALON v Brně. Členská základna Sdružení AP je rovněž informována a může se účastnit např. odborných přednáškových akcí ČAS. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák - člen výboru ČAS

5.1.14 ČESKÝ SVAZ VĚDECKOTECHNICKÝCH SPOLEČNOSTÍ (ČSVTS) Sdružení AP spolupracuje především při organizaci pravidelných konferencí automobilového průmyslu. Děje se tak v rámci odborné sekce AUTOMOBILY, která pracuje při ČSVTS jako součást České strojnické společnosti. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák - člen odborné sekce Automobily ČSVTS a člen výboru Strojnické společnosti ČSVTS Zpracoval: Ing. Kyncl + Ing. Šípek

5.2 ZAHRANIČÍ (vnější vztahy) Mezinárodní vztahy, zabezpečované sekretariátem Sdružení AP, je možno orientačně roztřídit do těchto oblastí: 5.2.1 Jednotlivé zahraniční firmy výrobní, obchodní a servisní 5.2.2 Národní sdružení automobilového průmyslu či obchodu 5.2.3 Mezinárodní sdružení automobilového průmyslu či obchodu 5.2.4 Vládní a polovládní organizace 5.2.5 Obchodní komory 5.2.6 Obchodní sekce diplomatických zastoupení ČR v zahraničí a zahraničních diplomatických zastoupení v ČR 5.2.7 Mezinárodní programy výzkumu a vývoje 5.2.1 JEDNOTLIVÉ ZAHRANIČNÍ FIRMY VÝROBNÍ, OBCHODNÍ A SERVISNÍ V roce 2003 se jako každoročně realizovala řada operativních písemných, elektronických či osobních kontaktů. Organizace Sdružení AP byly průběžně informovány o všech pro ně zajímavých faktech, poptávkách, nabídkách, námětech na spolupráci atd., podle povahy informace buď jednotlivě či hromadně. 5.2.2 NÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU Sekretariát Sdružení AP byl v pravidelném kontaktu s více než 40 partnerskými sdruženími z celého světa. Smlouva o kooperaci a vzájemné podpoře mezi národními sdruženími existuje s SMMT (Anglie), FIEV (Francie), NAACAM (JAR), AVTOSELCHOZMAŠ-holding (Rusko) a MAJOSZ (Maďarsko). Spolupráce se zaměřuje na výměnu informací, podporu členských firem smluvního partnera při působení na území druhé strany (například podnikatelské mise do ČR, kolektivní účasti zahraničních firem na Soubor: APCR2003

170


výstavách organizovaných Sdružením AP apod.) a na kooperaci v propagaci včetně výstavnictví. V roce 2003 přijela do ČR mimo jiné delegace britské asociace SMMT a španělské asociace SERNAUTO. ZAP SR Slovenské “Združenie automobilového priemyslu“ (ZAP SR) má ve vztahu ke Sdružení AP specifickou pozici mezi zahraničními asociacemi vzhledem k tradiční historické vazbě obou národních automobilových průmyslů. ZAP SR je se svojí členskou základnou kolektivním členem Sdružení AP, představitelé ZAP SR jsou zastoupeni ve vrcholových orgánech Sdružení AP. Spolupráce probíhá v podstatě ve všech oblastech, zejména ale na úseku informačním, zprostředkování mezinárodních kontaktů a ve výstavnictví. KONTAKTY S AUTOMOBILOVÝM PRŮMYSLEM ZEMÍ BÝVALÉ RVHP SNS AVTOSELCHOZMAŠ-HOLDING (ASM), sdružující většinu podniků průmyslu automobilové a zemědělské techniky SNS, je smluvním partnerem Sdružení AP od roku 1993. Spolupráce je založena především na výměně informací. Z internetových stránek Sdružení AP je možné přímé propojení na internetové stránky ASM, obsahující také přehled firem působících v ruském autoprůmyslu. Ve vztahu k SNS se využívá i poznatků získaných díky členství Sdružení AP v Komoře pro hospodářské styky se SNS. V březnu 2002 byla založena Pracovní skupina pro spolupráci s firmami Ruské federace a dalších zemí SNS (PSRF). MAĎARSKO Zde existuje Maďarský celostátní svaz výrobců automobilového příslušenství (MAJOSZ). V roce 1999 byla podepsána dohoda o spolupráci MAJOSZ Sdružení AP. Vztah je založen především na informační spolupráci. Dále se rozvinula spolupráce i s Maďarskou asociací výrobců vozidel (MGSZ), členem OICA a nyní i ACEA. POLSKO Z několika organizací je nejlépe spolupracující Polská komora motorizace (PIM Polska Izba Motoryzacji) sdružující firmy z oblasti výroby, obchodu a servisu motorových vozidel formou odvětvové hospodářské komory. Se Sdružením AP si vyměňuje informace včetně publikací. Dalším v Polsku působícím sdružením je Sdružení zaměstnavatelských organizací v autoprůmyslu (ZPM - Zwiazek Pracodawcow Motoryzacji). Nově vzniklou asociací je Sdružení automobilového průmyslu (SOIS - Zwiazek Motoryzacyjny), které se vyvinulo z původní importérské asociace SOIS. RUMUNSKO Sdružení automobilových výrobců a dovozců (APIA - Association of Automotive Producers and Importers) je společným reprezentantem rumunské výroby i obchodu a členem OICA. Organizuje Bukurešťský autosalón (SAB). Se Sdružením AP se realizuje pravidelná výměna informací, zejména z oblasti statistiky. SLOVINSKO Občasná výměna informací probíhá s asociací nazvanou Klub slovinských výrobců dílů motorových vozidel (KSPDMV). Soubor: APCR2003

171


Dále ve Slovinsku existuje Sdružení automobilových výrobců a autorizovaných dovozců (ADS - Association of Automobile Manufacturers´ Representatives and Authorised Importers), které se stalo členem OICA. Relativně novějším uskupením je Hospodářské zájmové sdružení - automobilový cluster (GIZ Slovenski avtomobilski grozd), které již navázalo první kontakty se Sdružením AP. CHORVATSKO Občasná výměna informací je realizována se Sdružením dovozců a distributorů vozidel, přidruženým členem OICA, které existuje při Chorvatské hospodářské komoře. BULHARSKO V zemi existuje Svaz automobilových dovozců Bulharska, přidružený člen OICA. Nemá ale zatím žádné přímé kontakty se Sdružením AP. 5.2.3 MEZINÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU Sdružení AP je v současnosti členem čtyř mezinárodních nevládních organizací (OICA, ACEA, IMMA, ODETTE) a členem národní asociace SEMA - USA.

OICA (Sdružení AP členem od 1.1.1993) Je to celosvětově působící nadnárodní sdružení národních asociací výrobců automobilů a současně nejvlivnější mezinárodní organizace v oblasti autoprůmyslu. Přínosem vyplývajícím z členství a aktivní účasti na činnosti OICA je přístup k informacím z oblasti tvorby budoucí legislativy, ekonomiky, statistiky, obchodu a propagace včetně výstavnictví a možnost přímého ovlivňování těchto oblastí (důsledkem je například zařazování autosalónů pořádaných Sdružením AP ve spolupráci s Veletrhy Brno do nejvyšší kategorie světových automobilových výstav - v roce 2003 to byl AUTOSALON Brno, v roce 2004 to je AUTOTEC Brno). V červnu 2003 organizovalo Sdružení AP v Praze a v Brně (ve spolupráci s Veletrhy Brno) vrcholovou akci OICA, a to její Valné shromáždění (General Assembly). Zástupci Sdružení AP v OICA: Valné shromáždění - Ing. Zbyněk Keisler, MBA místopředseda Divize finálních výrobců automobilů Sdružení AP (Tatra) Výstavní výbor - Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP) Statistický výbor - J. Štefl (sekretariát Sdružení AP) Technický výbor - Ing. V. Tajzich, CSc. (TÜV UVMV)

ACEA (Sdružení AP členem od 10.7.2002) Asociace evropských výrobců automobilů ACEA (Association des Constructeurs Europeens d´Automobiles = European Automobile Manufacturers Association) je nejvýznamnějším evropským sdružením automobilových výrobců, které úzce spolupracuje s příslušnými institucemi EU. Sdružení AP v ACEA působí v postavení Přidružené organizace (Associated Organisation) v tzv. Styčném výboru (Liaison Committee), ve kterém jsou sdruženy národní asociace automobilového průmyslu členských zemí EU. Řádnými členy ACEA totiž mohou být pouze výrobci automobilů.

Soubor: APCR2003

172


Administrativně značně rozsáhlá spolupráce probíhá například ve formě přípravy a výměny různých materiálů (stanoviska, analýzy, statistiky apod.) v mnoha oblastech dotýkajících se výroby a užití automobilů (například technická a dopravní legislativa, životní prostředí). V roce 2003 se stálý delegát Sdružení AP zúčastnil zasedání Styčného výboru v únoru v Amsterdamu a v září v Bruselu. Během Barcelonského autosalonu v dubnu 2003 se konalo Mezinárodní automobilové symposium. Při tomto symposiu se uskutečnil "kulatý stůl" organizovaný španělským sdružením ANFAC a koordinovaný generálním tajemníkem ACEA p. Hodacem pod názvem "Konkurenceschopnost automobilových výrobců střední Evropy v rámci EU". Prezentaci za Sdružení AP provedl Ing. Sklenář, CSc. Významnou a rozsáhlou mezinárodní akcí, kterou Sdružení AP pořádalo ve spolupráci se sdružením Střední podnikatelský stav Praha, CEBRE Brusel a ACEA Brusel s podporou orgánů Evropské komise, byl seminář „Automobilový průmysl v nových členských státech“ konaný v Praze v listopadu 2003. Zástupci Sdružení AP v ACEA: Vrcholové akce - Dr.h.c. Ing. Vratislav Kulhánek - prezident Sdružení AP (předseda představenstva ŠKODA AUTO a.s.) Styčný výbor - Ing. S. Doležal (sekretariát Sdružení AP)

IMMA (Sdružení AP členem od 22.5.1997) Světové sdružení výrobců motocyklů (obdobné evropské sdružení je ACEM, které je také členem IMMA). Přínosy jsou vesměs stejné povahy jako u OICA, ale v oblasti motocyklů. Na základě členství Sdružení AP v IMMA byla do Výstavních kalendářů IMMA a ACEM zařazena výstava MOTOCYKL 2003 Praha. Zástupci Sdružení AP v IMMA: Valné shromáždění a Technický výbor - Ing. M. Vacek, předseda Motocyklové sekce Sdružení AP (JAWA Moto) Koordinace vztahů k IMMA - Ing. S. Doležal, tajemník Motocyklové sekce Sdružení AP (sekretariát Sdružení AP)

ODETTE (Sdružení AP členem od 1.1.1994) Evropská organizace, která koordinuje zavádění elektronické výměny dat (EDI) v oblasti automobilového průmyslu a obchodu. Jedná se o mezinárodní sdružení příslušných národních organizací. Do činnosti ODETTE ČR je aktivně zapojeno 13 českých podniků. V roce 2003 se uskutečnilo v Praze zasedání Rady ředitelů a čtyř pracovních skupin ODETTE INTL. za účasti delegátů i z USA a Japonska. Zástupci Sdružení AP v ODETTE: Předseda ODETTE ČR - Ing. M. Nettl (ŠKODA AUTO) Tajemník ODETTE ČR - p. J. Štefl (sekretariát Sdružení AP)

SEMA USA (Sdružení AP členem od 1.1.1994) Není to sice mezinárodní asociace, uvádíme ji ale pro úplnost - je to jediná zahraniční národní asociace, kde je Sdružení AP členem. Zabývá se aftermarketem ve speciálním automobilovém příslušenství a vybavení. Informační

Soubor: APCR2003

173


spolupráce se využívá i k propagaci členů Sdružení AP v aftermarketu v USA a přes některé informační produkty SEMA (včetně elektronických) i celosvětově. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Svatopluk Doležal

5.2.4 VLÁDNÍ A POLOVLÁDNÍ ORGANIZACE Sdružení AP dlouhodobě spolupracuje s řadou národních agentur pro podporu průmyslu a obchodu, případně investic, jako je například BTI a BL (Anglie), UBI (Francie), ICE (Itálie), JETRO (Japonsko), KOTRA (Korejská rep.). Kontakty s dalšími nadnárodními (například EU, EHK OSN či OECD) a národními institucemi vládního charakteru se realizují převážně zprostředkovaně přes příslušné české oficiální orgány. Například UNIDO a Maďarské ministerstvo hospodářství a dopravy pořádaly v březnu 2003 v Budapešti konferenci pod názvem „Technology Foresight Summit 2003“ v rámci UNIDO projektu „Iniciativa k zavádění prognostiky v zemích střední a východní Evropy a SNS“. S konferencí souvisel i mezinárodní projekt UNIDO „Studie o vlivu integrace do EU na automobilový průmysl v zemích střední a východní Evropy“. Prezentaci Sdružení AP na této konferenci provedl Ing. Sklenář, CSc. 5.2.5 OBCHODNÍ KOMORY Spolupráce probíhá buď přímými kontakty se zahraničními komorami (celostátními či regionálními) nebo prostřednictvím HK ČR. V roce 2003 byla nejaktivnější teritoria Anglie, Francie, Německo. 5.2.6 OBCHODNÍ SEKCE DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ ČR V ZAHRANIČÍ A ZAHRANIČNÍCH DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ V ČR Tyto úřady jsou sekretariátem Sdružení AP „zásobovány“ aktuálními informacemi o výrobním programu a potenciálu členských organizací Sdružení AP. Nezastupitelnou úlohu v této činnosti hrají propagační materiály Sdružení AP (Ročenka, Statistika, Adresář, Overview, Address Book, Facts and Figures atd.), které v tištěné či elektronické podobě pronikají již i do nejvzdálenějších koutů světa. Ze zastupitelských úřadů jsou velmi aktivní například dále uvedené (v abecedním pořádku): v ČR: Belgie, Čína, Finsko, Francie, JAR, Kanada, Rakousko, Španělsko, Tchaiwan, USA, Velká Británie; v zahraničí: Belgie, Francie, Holandsko, Itálie, Japonsko, Německo, Rakousko, Rumunsko, Švédsko, Velká Británie Například ve spolupráci s konzulátem v Mnichově byla připravena účast několika členských firem Sdružení AP na Setkání dodavatelů autoprůmyslu u DaimlerChrysler v červenci 2003 ve Stuttgartu. Prezentaci Sdružení AP provedl Ing. Juříček, PhD. 5.2.7 MEZINÁRODNÍ PROGRAMY VÝZKUMU A VÝVOJE Již v roce 2002 se Sdružení AP (i s členskou firmou Almet) zapojilo do mezinárodního programu výzkumu a vývoje “Oil-Free Powertrain” (bezolejový hnací agregát). Je to kolektivní výzkumný program EU založený v období 5. RP (Rámcového programu) a pokračující v období 6. RP. Za českou stranu se programu účastní ještě Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky (SST). Ze zahraničních asociací jde o Německo - VDMA, Rakousko - FMS, Maďarsko MAGOSZ. Zahajovací zasedání tohoto programu se konalo v listopadu 2002 ve Vídni. Soubor: APCR2003

174


Kromě toho se v roce 2003 uskutečnila další dvě řádná zasedání, a to v květnu v Praze a v listopadu v Drážďanech. Na obou těchto koordinačních a kontrolních zasedáních prezentovali řešitelské organizace své průběžné výsledky v jednotlivých výzkumných úkolech. Výsledky výzkumu byly posouzeny ostatními partnery v projektu včetně jejich potenciálních uživatelů, tj. představitelů průmyslových asociací a výrobních organizací. Vždy byl upřesněn plán dalších prací v rámci projektu.

5.3 SHRNUTÍ Z výše uvedeného přehledu tuzemských a mezinárodních aktivit a vazeb Sdružení automobilového průmyslu vyplývá, že Sdružení AP se intenzivně věnuje rozvíjení spolupráce a kontaktům s profesně souvisejícími subjekty. Hlavní strategií je k uvedené spolupráci přistupovat jednoznačně aktivně a významně tak působit ve prospěch Sdružení AP a jeho členské základny. Z toho vyplývá postavení Sdružení AP jako významného představitele a integrujícího článku českého automobilového průmyslu jako celku. Na druhou stranu však Sdružení AP vždy jedná tak, aby byla respektována individualita a nedošlo k poškození zájmů žádného člena. Na tomto místě si dovolujeme upozornit především nové členy Sdružení AP na možnosti praktického využití, eventuálně rozšíření zmíněných aktivit a kontaktů ve prospěch jednotlivých firem. Zpracoval: Ing. Doležal, p. Štefl

pYn pYnpYnpYnpYn

Soubor: APCR2003

175


6. Problematika řešená v rámci Sdružení AP Problematika řešená v rámci Sdružení AP vychází z principů činnosti, které byly schváleny Radou ředitelů v listopadu 2001. Ty byly konkretizovány do následujících oblastí: 1. Hospodářská politika 2. Legislativa ovlivňující podnikání v automobilové výrobě 3. Životní prostředí ve vazbě na automobilovou výrobu 4. Informovanost členské základny 5. Zaměstnavatelské vztahy a vazby 6. Automobilové a motocyklové výstavy Těchto šest bodů, které mají průřezový charakter bylo současně přijato jako „Směry hlavních činností Sdružení AP“ s tím, že se jedná o trvale otevřený materiál s možností jeho aktualizace podle potřeb členské základny. Tato kapitola je určena problematice řešené v rámci Sdružení AP. Proto je důležité z těchto zásad vycházet a přes skutečnost, že jejich obsah byl projednán na březnovém zasedání Rady ředitelů v roce 2004, znovu se o nich zmínit.

6.1 Oblasti související s hlavní činností Týká se následujících činností: 6.1.1 Hospodářská politika Zaměřena je na podporu investičního prostředí a zejména zákona o investičních pobídkách. Na základě připomínek Sdružení AP je v novele zákona zohledněno snížení hranice pro výši investic, kdy je možné žádat o pobídku. Dále byla definovaná spolupráce s agenturou CzechInvest v oblasti využití průmyslových zón zejména při rozhodování, do kterého regionu orientovat investice zahraničního partnera. Členské základně byla poskytována řada informací týkajících se připravovaného vstupu ČR do EU. Velmi kladný byl ohlas na semináře pořádané sekretariátem Sdružení AP „CLA A INTRASTAT“ a „DPH PO VSTUPU ČR DO EU“. Významnou roli při podpoře malého a středního podnikání hraje včasná informovanost o automobilovém průmyslu, která je o různých zemích poskytována členské základně průběžně v materiálech Sdružení AP. Stejně tak na jednání jednotlivých Divizí Sdružení AP jsou prezentovány programy na podporu rozvoje MSP. Důležitou roli zde hrají vztahy se zahraničními partnery, kde jsou při společných akcích a jednáních prezentovány firmy Sdružení AP (jednání členů Představenstva Sdružení AP s nákupním oddělením firmy PSA ve Francii, spolupráce na organizaci semináře o strategii nákupu TPCA Kolín pro osobní automobil „B0“ v Brně a akce konané ve spolupráci se ZAP SR, které se týkaly projektu PSA Peugeot - nákup a způsob dodávek komponentů pro nově budovaný závod v Trnavě a realizace a organizace technologického parku). V současné době probíhá intenzivní výměna informací zejména s evropským sdružením výrobců automobilů ACEA. Z hlediska vztahů s tuzemskými partnery lze říci, že programy jednání jednotlivých Divizí Sdružení AP vytváří dostatečný prostor pro vzájemné předávání informací o možnostech vzájemných dodávek i o prováděných výběrových řízeních. Důležitou roli při tvorbě hospodářské politiky hraje podpora inovací, výzkumu a vývoje. Pro realizaci v roce 2004 byly v rámci MPO ČR vybrány projekty, které předložily členské firmy Autopal, ČZ Strakonice, Edscha Bohemia, Kastek UB

Soubor: APCR2003

176


a Magneton. Současně pokračuje spolupráce na mezinárodním programu (i s členskou firmou Almet) “Oil-Free Powertrain” (bezolejový hnací agregát). Rada ředitelů v březnu tohoto roku schválila upřesnění činností v této oblasti pro další období následujícím způsobem: podpora investičního prostředí po vstupu České republiky do EU (spolupráce s CzechInvestem a MPO v oblasti regionální i výrobkové orientace investic); podpora vzdělávání, inovací, vývoje a výzkumu (využití strukturálních a regionálních fondů, informování o možnostech); uplatňování zájmů a požadavků zaměstnavatelů v autoprůmyslu prostřednictvím Rady hospodářské a sociální dohody („tripartity“), Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komory ČR; sledování a vyhodnocování dopadů vstupu ČR do EU na automobilový průmysl. 6.1.2 Legislativa ovlivňující podnikání v automobilové výrobě Spolupráce při tvorbě legislativy byla zaměřena na zkvalitňování rozhodujících zákonů. Sdružení AP se řadou přímých jednání zapojilo do přípravy a věcných připomínek rozhodujících zákonů, jako jsou novela zákoníku práce resp. věcný záměr zcela nového zákoníku práce, dále pak novela zákona, který stanovuje specifické podmínky z hlediska soutěžních pravidel pro sektor prodeje vozidel - (zákon č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže), novely zákona č. 56/2001 Sb. včetně souvisejících vyhlášek týkajících se podmínek provozu na pozemních komunikacích, novely zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, kde z hlediska možných dopadů na výrobce vozidel a dílů je stěžejní problematika likvidace autovraků. Zájmy členů Sdružení AP byly uplatňovány i při účasti představitelů ministerstev na Radách ředitelů Sdružení AP. Z poslední doby lze jmenovat např. účast Ing. Bednáře (problematika „blokové výjimky“), ministra průmyslu a obchodu Ing. M. Urbana (téma investičních pobídek), 1. náměstka ministra práce a sociálních věcí JUDr. Šimerky (novela zákoníku práce). V dalším období bude činnost Sdružení AP zaměřena na tyto oblasti: aktivní účast v připomínkovém řízení u změn a novel rozhodujících zákonů (Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti, Občanský zákoník, Zákon o konkursu a vyrovnání, daňové zákony a další legislativa dle potřeb členské základny); bránit tvorbě tuzemské legislativy jdoucí nad rámec směrnic EU či snižující konkurenční schopnost domácích výrobců; technická legislativa mající přímý dopad na automobilovou výrobu (vazby na evropskou legislativu, spolupráce s ACEA). 6.1.3 Životní prostředí Významných výsledků bylo dosaženo v oblasti environmentální politiky jednotlivých firem Sdružení AP. Jako příklad je možné uvést ten fakt, že více jak 48 % firem Sdružení AP a více jak 60 % firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel má certifikaci podle některé norem z řady ISO 14000. Další aktuální záležitostí, která má praktický dopad na finální výrobce i dodavatele, je v současné době řešení sběru a ekologické likvidace vozidel včetně recyklace jejich dílů. Proto Sdružení AP v této oblasti bude vyvíjet iniciativu ve směru:

aktivní účast v připomínkovém řízení u změn a novel zákonů a vyhlášek zasahujících do této oblasti (Zákon o odpadech, Zákon o obalech a jiné); projekty týkající se likvidace vozidel po ukončení provozu (autovraků) a jejich skupin, dílů a příslušenství. Soubor: APCR2003

177


6.1.4 Informovanost členské základny Důležitým fórem k vzájemné informovanosti v rámci firem Sdružení AP jsou jednání Rady ředitelů Sdružení AP, jednání jednotlivých Divizí a samostatné semináře. Důležitou roli hrají informace jak o projektech firem Sdružení AP v zahraničí, tak i projektech zahraničních partnerů v ČR, které jsou na těchto jednáních prezentovány. Tato informační základna je vhodným způsobem doplněna tištěnými materiály, jako je Zpravodaj automobilového sdružení nebo Sekretariát Sdružení AP informuje, které mají i elektronickou verzi. K lepší orientaci přispěla i nová koncepce internetových stránek, které na adrese http://www.autosap.cz nabízí rozsáhlou veřejně přístupnou informační bázi a zvláštní sekci „Jen pro členy“. Přístup na internetové stránky Sdružení AP je pro členskou základnu zabezpečen na základě hesla (uvedeno v úvodu tohoto materiálu na straně 3). Potřebné informace o členské základně představují souhrnné materiály Sdružení AP jako jsou Ročenka, Statistika, Adresář, Zpravodaj automobilového sdružení, Souhrnný přehled automobilového průmyslu, Aktuální statistické údaje o prodejích, výrobě a registraci vozidel. Ve většině případů mají i elektronickou podobu. Členská základna Sdružení AP dostává pravidelné informace o prodejích, dovozech a registracích vozidel. Sekretariát Sdružení AP průběžně zpracovává tiskové informace, které operativně reagují na situaci v oblasti automobilového průmyslu a jsou v řadě případů jediným zdrojem odborných informací pro širokou veřejnost. I nadále bude tudíž ze strany Sdružení AP zabezpečováno: jednotná prezentace českého automobilového průmyslu formou souhrnných materiálů Sdružení AP (Ročenka Sdružení AP, Adresář, internetové stránky Sdružení AP); informační a statistický servis sekretariátu Sdružení AP. 6.1.5 Zaměstnavatelské vztahy a vazby Účast zástupců Sdružení AP v odborných komisích SP ČR a HK ČR je jednou z cest, jak prosazovat požadavky členské základny na zkvalitnění pracovně právního zákonodárství. Mezi důležité faktory personální politiky a zaměstnavatelských vztahů patří rozvoj vzdělávání a motivace pracovní síly. Významným impulsem v této oblasti byla konference „Vzdělávání a výcvik pro automobilový průmysl“ v říjnu loňského roku, jejímž cílem bylo podpořit dialog mezi zaměstnavateli a těmi, kdo jsou odpovědni za vzdělávání a výcvik pro toto odvětví. Automobilový průmysl začíná s podporou vzdělanosti od učňovského školství až po VŠ a zahajuje ve spolupráci s agenturou SILMA PASK regionální projekt IQ AUTO 2004, který je právě zaměřen na inovaci přípravy pracovníků pro automobilový průmysl z pohledu potřeb firem. Další činnost Sdružení AP v této oblasti bude zaměřena především na: trvalý tlak na změny pracovně právní legislativy především v oblasti flexibility pracovní doby a liberalizace vztahů zaměstnavatel – zaměstnanci (smluvní volnost); spolupráci s Odborovým svazem KOVO, zejména pak jeho odvětvovou sekcí pro automobilový průmysl, ve smyslu platné „Dohody o spolupráci“. 6.1.6 Výstavnictví Z významných akcí roku 2003 je možné jmenovat organizaci generálního zasedání OICA, které se uskutečnilo v Praze s následnou účastí na slavnostním zahájení automobilové výstavy AUTOSALON v Brně. Z hlediska působení Sdružení AP na mezinárodním poli se podařilo až do období roku 2007 udržet zařazení výstav AUTOTEC a AUTOSALON konaných v Brně v kalendáři výstav OICA.Tato skutečnost vyjadřuje jednu z forem spolupráce s BVV. Podpora a spolupráce v oblasti výstav Soubor: APCR2003

178


zahrnuje i spolupráci s INCHEBOU Praha při realizaci výstavy MOTOCYKL. Jedná se o výstavu s roční periodicitou, kde Sdružení AP zabezpečuje zejména její uvedení do mezinárodních kalendářů organizací IMMA a ACEM. Důležitým pomocníkem pro rozhodovací proces firem z hlediska jejich výstavní politiky je každoročně sekretariátem Sdružení AP zpracovávaný přehled významných výstav s automobilní tématikou, které se v následujícím roce konají jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Společné stánky firem Sdružení AP zajišťují první kontakty se zájemci o český automobilový průmysl. Takové informační stánky byly v posledním období např. na výstavě firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel EQUIP AUTO v Paříži a výstavě osobních automobilů IAA Frankfurt. Sdružení AP je také neopomenutelným partnerem při sestavování návrhu výstav s podporou MPO ČR. Návrhy, které jsou u MPO ČR uplatněny, jsou sestavovány na základě požadavků firem Sdružení AP. Sdružení AP se bude i nadále podílet na: spolupořádání mezinárodních výstav v ČR – „AUTOSALON“ a „AUTOTEC“ v Brně, „MOTOCYKL“ v Praze, zařazení těchto výstav do mezinárodních kalendářů; organizace společných a informačních stánků Sdružení AP na mezinárodních automobilových výstavách v ČR i zahraničí (dle zájmu členské základny), zařazení vybraných zahraničních výstav do seznamu výstav podporovaných MPO ČR. Jednotlivé problémy a zejména jejich řešení, tak jak jsou uvedeny v této kapitole, jsou součástí běžné náplně činnosti Sdružení AP. Při jednotlivých jednáních se vychází ze stanovisek členské základny a je v maximální míře respektována identita jednotlivých firem.

6.2 Další řešená problematika Mimo řešení problematiky, která přímo souvisí a vychází ze základních principů a stanovených hlavních směrů činnosti Sdružení AP, je nutné operativně reagovat na podněty, které vyplývají ze závěrů jednání Rad ředitelů a jednotlivých Divizí Sdružení AP. Ty je možné rozdělit v podstatě do tří následujících skupin. První skupina – směřuje k členské základně a je orientována na problematiku, která prochází napříč spektrem „Hlavních činností“. Jedná se zejména o: - formu výměny statistických údajů, získávání, zpracování a poskytování takových informací členské základně, které se týkají zejména výroby a trhu v daném teritoriu; - zpracování specifických informací pro potřeby firem Sdružení AP jako podklad pro operativní řešení daného problému (z poslední doby lze jmenovat např. průzkumy úrazovosti, pracovní neschopnosti, situaci v uzavírání kolektivních smluv, atd.); - koordinaci a vzájemnou informovanost v oblasti výstavní politiky firem Sdružení automobilového průmyslu s cílem snížení konečných nákladů na vlastní prezentaci; - využití internetových stránek Sdružení AP pro vzájemnou informovanost o firmách v obchodním styku (solventnost, fůze, převody majetku, úpadky apod.). Druhá skupina směřuje do oblasti státní správy. V nich dominují zejména následující problematiky: - dopady vstupu České republiky do EU na automobilový průmysl, udržení konkurenceschopnosti odvětví; Soubor: APCR2003

179


- forma zapojení malých a středních podniků Sdružení AP do systému podpor EU pro malé a střední podniky, zejména využití možnosti zdrojů strukturálních fondů EU; - příprava legislativních změn v pracovně právní oblasti; - orientace na problematiku lidských zdrojů včetně související školské politiky vlády; - podpora požadavků jednotlivých členů Sdružení AP při vzniku problémů a potřeby jejich řešení na regionální úrovni. Třetí skupina se týká vzájemné podpory a pomoci firem Sdružení AP při prosazování řešení konkrétních problémů. V období roku 2003 sem patřilo zejména: - způsob a možnosti využití prostředků na získání investičních pobídek pro oblast výzkumu a vývoje – spolupráce s CzechInvestem; - příprava legislativy z oblasti likvidace vozidel a obalové techniky; v této souvislosti je nutné zdůraznit, že se osvědčila forma týmové spolupráce při formulaci stanovisek k jednotlivým bodům návrhů. Členská základna je o výsledcích informována prostřednictvím informačních materiálů vydávaných sekretariátem Sdružení AP. V řadě případů jsou stanoviska projednávána Radou ředitelů Sdružení AP.

Zpracoval: Ing. Novák

pYn pYnpYnpYnpYn

Soubor: APCR2003

180


7. Výsledky hospodaření Sdružení AP za rok 2003 „V VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ SDRUŽENÍ AP“ jsou každoročně projednávány a schvalovány na zasedání Rady ředitelů. Do této publikace jsou, spolu s vývojem hospodaření za uplynulých 5 let (od roku 1999), zařazeny pro úplnost této informace. Dle „Společenské smlouvy o Sdružení AP“ jsou příjmy a výdaje v tzv. „rozpočtové“ a „ziskové“ části hospodaření sledovány odděleně. To platí obdobně v části získaných dotací či mimořádných plateb.

Soubor: APCR2003

181


Výše uvedené výsledky hospodaření byly po schválení Revizní skupinou a Představenstvem Sdružení AP projednány a schváleny Radou ředitelů Sdružení AP na jejím 54. zasedání dne 25. března 2004 v Praze.

Vývoj základních ukazatelů hospodaření Sdružení AP od roku 1999 Dosažený rozpočtový přebytek 2 500 000 Kč

2 292 450 Kč

2 136 253 Kč

500 000 Kč

1 770 735 Kč

1 000 000 Kč

2 350 833 Kč

1 500 000 Kč

1 607 809 Kč

2 000 000 Kč

2002

2003

0 Kč 1999

2000

2001

Rozpočtový přebytek ve výši min. 1,8 mil. Kč je nutný pro financování činnosti v počátku roku.

Vytvořený zisk k rozdělení 100 000 Kč

0 Kč

1999

84 934 Kč

2000

2001

2002

75 983 Kč

20 000 Kč

61 779 Kč

40 000 Kč

35 287 Kč

60 000 Kč

62 502 Kč

80 000 Kč

2003

Vytvořený zisk je převáděn do zvlášního fondu Sdružení AP, o jeho užití rozhoduje Představenstvo.

Soubor: APCR2003

182


Získané dotace a mimořádné platby 350 000 Kč 300 000 Kč

1999

2000

2001

získané dotace

2002

259 500 Kč

236 000 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

50 000 Kč

0 Kč

100 000 Kč

0 Kč

150 000 Kč

200 000 Kč

200 000 Kč

225 000 Kč

300 000 Kč

250 000 Kč

2003

mimořádné dobrovolné platby členů

Základní záloha a skutečné roční náklady člena 100 000 Kč 80 000 Kč

64 069 Kč

2000

62 122 Kč

1999

60 510 Kč

20 000 Kč

52 160 Kč

40 000 Kč

59 487 Kč

60 000 Kč

0 Kč 2001

základní záloha člena nárůst nákladů člena 2003/1999:

2002

2003

skutečné roční náklady člena

7,70%

to je v průměru meziročně 1,93% Zpracoval: Ing. Šípek

pYn pYnpYnpYnpYn

Soubor: APCR2003

183


8. Závěr Cílem publikace „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE“ je dát svým obsahem celé členské základně Sdružení AP komplexní pohled na obor, ve kterém firmy podnikají. Podklad neuvádí údaje za jednotlivé firmy, ale prezentuje pouze „agregované“ údaje za příbuzné skupiny firem. Firmy pak mají, na základě těchto souhrnných údajů, možnost konfrontace jimi dosažených ukazatelů se statistickými průměry, tedy vidí, kde se nacházejí, resp. jakým způsobem se dokázaly zapojit a pohybovat se v současném ekonomickém klimatu. Zpracovatelé materiálu si nadále uvědomují dílčí nepřesnost, které se dopouštějí tím, že pokládají rovnítko mezi Sdružení AP = automobilový průmysl v ČR. I když členská základna stále roste, existuje stále řada firem, které jsou významnými dodavateli světovým automobilovým koncernům i domácím výrobcům a do činnosti Sdružení automobilového průmyslu nejsou zapojeny. Rovněž tak v ČR působí řada výrobců nástaveb a přípojných vozidel kat. O1 a O2, přičemž statistika i za tyto výroby by byla jistě zajímavá a využitelná všemi zainteresovanými firmami. Proto byly tyto další firmy (celkem 64 firem – viz příloha) tak jako v minulém roce osloveny a vyzvány ke spolupráci. V tomto roce podruhé a ve větším rozsahu než v přehledu za rok 2002 jsou tedy v dílčích částech tohoto materiálu (vždy „pod čarou“) a dále v příloze uvedeny i údaje za 32 „nečlenských“ firem, které poskytly základní podklady. Zahrnutí hospodářských výsledků a statistických údajů všech firem českého automobilového průmyslu je cílem sekretariátu Sdružení AP pro další období. V tomto směru bude rozšířena spolupráce s orgány státní správy a MPO ČR, neboť souhrnné údaje za celý automobilový průmysl budou na Sdružení AP vyžadovány i orgány EU. I tak lze říci, že zpracované údaje za zmíněných 32 dalších firem potvrzují trendy a zvyšují i souhrnné ekonomické ukazatele, které jsou v tomto materiálu obsaženy. Odhad, že z pohledu objemu produkce tvoří firmy Sdružení AP cca 80 - 85 % celkového objemu výroby českého automobilového průmyslu, byl těmito výsledky de facto potvrzen. Uvedené agregované údaje vychází především z podkladů předaných jednotlivými firmami Sdružení AP. Všem firmám Sdružení AP, které předaly sekretariátu Sdružení AP vyplněný „Databázový list“ i dalším firmám, které tak učinily, patří poděkování zpracovatelů. Ti současně zaručují, že předané individuální údaje nebudou bez vědomí (souhlasu) firem poskytovány třetím osobám. Přehled „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE“ je pravidelnou, každoročně aktualizovanou a členskou základnou očekávanou publikací. Spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR za roky 1999 - 2003“, „ROČENKOU SDRUŽENÍ AP 2004“, publikací „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČESKÉ REPUBLICE“ a dalšími podklady, poskytovanými sekretariátem Sdružení AP v rámci jeho základní činnosti, tvoří ucelený informační, rozborový a zároveň i argumentačně využitelný dokument pro činnost Sdružení AP a jeho členů. Vzhledem k vazbám mezi výrobou, trhem a užitím jsou zde zapracovány trendy projevující se na českém trhu, údaje o složení vozového parku dle základních kategorií vozidel i stručný přehled společné problematiky řešené z úrovně Sdružení AP. To dává firmám členské základny Sdružení AP nejen možnost porovnání výsledků za jednotlivá časová období, ale i možnost již výše zmíněné přímé konfrontace jimi dosahovaných výsledků s celkovými údaji odvětví. Ze souhrnných výsledků i z řady dalších faktorů vyplývá, že český automobilový průmysl jako celek, tedy výrobci vozidel a dodavatelský sektor, je v současné době významným výrobním oborem nejen v rámci domácího průmyslu, ale celé české ekonomiky. Je tedy znovu nutno konstatovat, stejně jako v několika uplynulých letech, Soubor: APCR2003

184


že pozice automobilového průmyslu v ČR a s tím i související pozice jednotlivých firem Sdružení automobilového průmyslu, je národohospodářsky významná a v řadě charakteristik též příkladová. To vede k tomu, že tak jako v ostatních vyspělých zemích, dostává i u nás automobilový průmysl stále výrazněji novou dimenzi, navíc dále posilovanou vstupem dalších zahraničních investorů do České republiky. Na úplný závěr je nutno vyslovit uznání a poděkování za dosažené výsledky vedoucím pracovníkům firem a všem ostatním zaměstnancům pracujícím v českém automobilovém průmyslu. Zpracoval: Ing. Šípek

pYn pYnpYnpYnpYn V Praze, 24. května 2004

Předkládá: Ing. Antonín Šípek ředitel sekretariátu

Tento materiál je společným duševním majetkem firem zapojených do činnosti SDRUŽENÍ Souhrnné kopírování a předávání tohoto podkladu by proto nemělo směřovat mimo subjekty členské základny SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU. V případě potřeby je možno, po dohodě se sekretariátem SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU, obdržet tento podklad na dodaném elektronickém nosiči (CD ROM), resp. je možno jej zaslat na sdělenou E-mail adresu. Kompletní soubor je možno též získat z internetové stránky SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU určené pro členy. Zpracovatelé však upozorňují na velikost souboru (cca 4,5 MB), což může při přenosu dat vyvolat u některých uživatelů problémy. Některé tabulky a všechny diagramy jsou přitom do souboru APCR2003.DOC (ve WORD 9.0) vloženy z důvodu minimalizace velikosti souboru pouze jako obrázky nebo bitové mapy (nelze je tedy dále upravovat). AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU.

Zhotoveno celkem 160 výtisků. Závěrečná korektura: Ing. Ešner, Ing. Novák a Ing. Doležal - text a data Ing. Kyncl, p. Štefl a pí Pospíchalová - úprava, pravopis Tato verze byla jako konečná uložena 24.5.2004 ve 09.34 hod.

NEPRODEJNÉ!

Příloha: Přehled dalších firem českého automobilového průmyslu

Soubor: APCR2003

185


Příloha

Seznam dalších oslovených firem českého automobilového průmyslu (tučně uvedených 32 firem poskytlo podklady pro zpracování) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47.

AISAN BITRON Czech s.r.o., Čestlice ALEXANDR TYLL, Nebovidy (od 8.4.2004 člen Sdružení AP) ALFINE a.s., Brno AUTOBATERIE s.r.o., Česká Lípa AUTOMOTIVE LIGHTING spol.s r.o., Jihlava AUTO-Tech Vinoř s.r.o. AVIA - strojírna Novosedly a.s. AVON Automotive a.s., Rudník BENEŠ a LÁT, slévárna a strojírna a.s. BORGERS CS spol. s r.o., Plzeň COLLINS & AIKMAN AUTOMOTIVE s.r.o. CTS-servis, spol. s r.o., Poděbrady DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR, s.r.o., Bakov nad Jizerou Eu We Eugen Wexler ČR s.r.o., Rokycany EVOBUS BOHEMIA s.r.o., Holýšov FAURECIA Exhaust Systems, Bakov nad Jizerou FAURECIA LECOTEX a.s., Tábor */ FEHRER BOHEMIA s.r.o., Česká Lípa - Dubice FORSCHNER, s.r.o., Uherské Hradiště FOSTRON a.s., České Budějovice HATZ CZ s.r.o., Vlachovo Březí HUTCHINSON s.r.o., Rokycany CHERRY, spol. s r.o., Klášterec nad Ohří IDEAL Automotive Bor, s.r.o., Bor ITW Pronovia, s.r.o., Velká Bíteš JAWA Divišov, a.s., Divišov JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY k.s., Česká Lípa KOMAS spol. s r.o., Opava KOVOLIS Hedvikov a.s. KAIPAN spol. s r.o. KOVOPLAST Chlumec nad Cidlinou, a.s. LEAR CORPORATION CZECH s.r.o., Přeštice LIP spol. s r.o., Chrastava MAGNA CARTECH spol. s r.o., České Velenice METAL Progres s.r.o., Strakonice MIKRA – Milan Král, Praha MITAS a.s., Praha */ MORAVAN - SAFETY BELTS a.s. MOTOR JIKOV Slévárna litiny a.s., České Budějovice MOVANA spol. s r.o. NATIVEL k.s., Stochov PAI s.r.o., Beroun PARAMO a.s. PETER – GFK spol. s r.o., Kocbeře PLASTIK HT a.s., Horšovský Týn PLASTIKA a.s., Kroměříž (od 8.4.2004 člen Sdružení AP) RONAL CR, s.r.o., Jičín

Soubor: APCR2003

1


48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64.

RÜCKER ČR spol. s r.o., Mladá Boleslav SARNAMOTIVE BOHEMIA s.r.o. SEMPERFLEX Optimit, a.s., Odry SEV Litovel, s.r.o. SCHWARZMÜLLER s.r.o., Žebrák SIEMENS Automobilové systémy s.r.o., Frenštát pod Radhoštěm SILNIČNÍ TECHNIKA, a.s., Nová Paka SLÉVÁRNA HEUNISCH a.s., Krásná SNĚŽKA v.d., Náchod STROJÍRNA Potůček s.r.o., Slatiňany STROJPLAST, a.s., Tachov ŠKODA Ostrov s.r.o. TAKATA – PETRI PARTS, s.r.o., Dolní Kalná THYSSEN FEREX Aluminium-Technik s.r.o., Hrádek nad Nisou WESTFALIA Metal s. r.o. WITTE Nejdek, spol. s r.o. */ ZKL Hanušovice, a.s.

---------------------------------------------------

*/ Použity údaje za rok 2002, kdy firma údaje poskytla (s výhledem na rok 2003).

pYn pYnpYnpYnpYn Souhrnné údaje za dalších 32 firem autoprůmyslu ČR (zpracováno na základě předaných „Databázových listů“ za rok 2002 a 2003) Počty pracovníků a průměrné platy: celkem CELKEM za všech 32 firem: 14 217 (pracovníci) 12 821 poměr THP/D % THP

průměrný počet pracovníků na 1 firmu Průměrný plat

rok 2002 THP

10 115

celkem 15 127 13 702

nárůst pracovníků 2003 / 2002 444

6,40% 473

2 706 26,75% 21,11%

D

rok 2003 THP

D

2 737 10 965 24,96% 19,97% 1,12%

8,41%

16 942 Kč 25 057 Kč 15 057 Kč 17 577 Kč 26 455 Kč 15 491 Kč 5,58% 2,89% průměrný nárůst platů 2003 / 2002 3,75%

Rozdíl mezi celkovým počtem pracovníků a součtem THP + D dán faktem, že některé firmy uvedly pouze celkový počet zaměstnanců.

V porovnání 2003/2002 je patrná tendence snižování podílu pracovníků THP. Platový růst u skupiny THP byl přitom vyšší než u skupiny D.

Souhrnné výsledky:

CELKEM za všech 32 firem: průměr na 1 pracovníka */

rok 2002 Přidaná Tržby hodnota Export (mil. Kč) 39 797,2 7 342,0 24 693,9 průměrný nárůst 2003 / 2002 2,799 0,565 1,737 průměrný nárůst 2003 / 2002

Tržby 43 914,6 10,35% 2,903 3,71%

rok 2003 Přidaná hodnota (mil. Kč) 8 263,2 12,55% 0,597 5,65%

Export 29 149,0 18,04% 1,927 10,94%

*/ U výpočtu přidané hodnoty na pracovníka počítáno s nižšími počty pracovníků než je uvedeno výše (- 1216 za rok 2002 a – 1 278 za rok 2003). Důvodem je to, že tři ze 32 firem neposkytly údaje o výši přidané hodnoty.

V porovnání 2003/2002 došlo k relativně výraznému nárůstu všech hodnocených ukazatelů. Soubor: APCR2003

2


Struktura dalších 32 fire m autoprům y slu (dle počtu zaměstnanců - stav k 31.12.2003) od 1 000

od 500

do 5 000 9 ,3 8 %

do 1000 1 5 ,6 3 %

do 250 53,13% o d 250 d o 500 21,88%

100% =

32 firem

Převažují malé a střední firmy (do 250 zaměstnanců).

Struktura dalších 32 firem autoprůmyslu (dle výrobního programu - stav k 31.12.2003) účelové organizace 3,13%


výrobci dílů a příslušenství 84,38%

100% =

32 firem

Většinu firem v této skupině tvoří výrobci skupin, dílů a příslušenství vozidel (27firem).

Soubor: APCR2003

3


Struktura vlastníků dalších 32 firem autoprůmyslu (podíly na základním jmění - stav k 31.12.2003) Zahraniční partner 32,57%

Ostatní 65,88%

Investiční fondy 0,09%

DIK 1,46%

100% = 4 891,58 mil. Kč

Struktura vlastníků dalších 32 firem autoprůmyslu (počty dle zemí - stav k 31.12.2003) Švýcarsko - 1 3,13%

Nizozemsko - 3 9,38%

USA - 1 3,13%

Německo - 9 28,13%

Rakousko - 2 6,25%

ostatní (ČR) 15 46,88%

100% =

Soubor: APCR2003

Belgie - 1 3,13%

4

32 firem


Jakých výsledků by firmy dosáhly v soutěži „PODNIK ROKU 2003“: Při použití stejných kritérií a způsobu vyhodnocení pouze pro 32 firem, u kterých byly k dispozici údaje pro vyhodnocení, by na prvních pěti místech z těchto 32 firem figurovaly:

pořadí

firma

1. SIEMENS Automobilové systémy s.r.o. 2. 3. 4. 5.

pořadí: dosažený výsledek: pořadí: LEAR CORPORATION CZECH s.r.o. dosažený výsledek: FEHRER BOHEMIA s.r.o. pořadí: dosažený výsledek: EVOBUS BOHEMIA s.r.o. pořadí: dosažený výsledek: pořadí: JOHNSON CONTROLS Automobilové součástky k.s. dosažený výsledek:

Nárůst Přidaná tržeb hodnota 2003/2002 na pracovníka (mil. Kč) 9. 5. 14,42% 0,753 2. 9. 47,98% 0,561 3. 12. 46,76% 0,490 5. 6. 36,22% 0,703 19. 4. 1,12% 0,822

Export Součet v roce jednotlivých 2003 umístění (mil. Kč) 2. 16 6 651,0 18 7. 1 246,0 6. 21 1 403,0 23 12. 440,0 24 1. 8 017,0


Pokud zahrneme výsledky dalších 32 firem a vyhodnotíme je společně s výsledky ostatních firem Sdružení AP (141 firem), bude umístění výše uvedených 5 firem následující:

pořadí

1. 2. 3. 4. 5.

firma

LUCAS VARITY s.r.o. BARUM CONTINENTAL s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. BEHR CZECH s.r.o. DURA AUTOMOTIVE CZ, s.r.o.

pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí: pořadí:

………..

14. LEAR CORPORATION CZECH s.r.o. 15.- 16. FEDERAL MOGUL, a.s. 15.- 16. SIEMENS Automobilové systémy s.r.o. 17. HAYES Lemmerz Autokola a.s. 18. FEHRER BOHEMIA s.r.o. ………..

24. EVOBUS BOHEMIA s.r.o. ……….. 30. JOHNSON CONTROLS Automobilové součástky k.s.

Nárůst Přidaná tržeb hodnota 2003/2002 na pracovníka 21. 2. 33. 17. 47. 13. 4. 41. 37. 21.

Export v roce 2003 9. 3. 2. 19. 11.


32 53 62 64 69

9. 34. 51. 65. 11.

57. 39. 40. 10. 66.

30. 26. 8. 28. 27.

96 99 99 103 104

17.

42.

61.

120

100.

35.

5.

140


Poznámka: Dílčí změny v pořadí na prvních pěti místech („prohození“ firem oproti výsledkům pouze za firmy Sdružení AP) jsou dány změnou pořadí v jednotlivých „disciplinách“ vlivem jiného počtu hodnocených firem. Tím dochází ke změně součtů jednotlivých umístění a výsledného pořadí. Zpracoval: Ing. Šípek

Soubor: APCR2003

5


Základní údaje a fakta

Recommend Documents