Základní údaje a fakta

SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU AUTOMOTIVE INDUSTRY ASSOCIATION Důvěrné! Určeno jen pro potřeby firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu!

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE Základní údaje a fakta !"# !"#!"#!"#!"#

Aktualizace za rok 2004 Zpracoval: sekretariát Sdružení AP

Praha, květen 2005

© Sdružení AP Evidovaný výtisk č.:

OBSAH strana

2

1. Úvod 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6

Vývoj českého hospodářství a průmyslové výroby Makroekonomická predikce České republiky Nový směr „Lisabonské strategie“ Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství Postavení firem autoprůmyslu v soutěžích a anketách Soutěž „PODNIK ROKU 2004“ v českém automobilovém průmyslu

2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1 Vývoj výroby vozidel 2.2 Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel 2.3 Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 16.5.2005) 2.4 Základní struktura členské základny Sdružení AP 2.5 Vlastnická struktura 2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace 2.7 Průměrné mzdy 2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy 2.9 Vývoj základních ekonomických ukazatelů 2.10 Výzkumně vývojová základna 2.11 Stav v oblasti certifikace systémů 2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách

3. Složení vozového parku v České republice

46 46 62 67 73 74 78 86 94 97 111 116 117

121 121 130

3.1 Údaje Centrálního registru vozidel 3.2 Ukázky zpracování možných výstupů

137

4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel 4.1 4.2 4.3 4.4

3 17 26 28 39 42

Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 Nákladní automobily, autobusy, motocykly, přípojná vozidla Údaje o ojetých vozidlech Shrnutí

5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi 5.1 Tuzemsko (vnitřní vztahy) 5.2 Zahraničí (vnější vztahy) 5.3 Shrnutí

6. Problematika řešená v rámci Sdružení AP 6.1 Oblasti související s hlavní činností 6.2 Další řešená problematika

7. Výsledky hospodaření Sdružení AP za rok 2005 8. Závěr

137 148 166 169

172 172 176 180

181 181 185

186 189

Příloha (souhrnné výsledky dalších 32 firem automobilového průmyslu) Související podklady:

Soubor: APCR04p.DOC

STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 2000 - 2004 ROČENKA SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2005 SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k 31.12.2004) 1

© Sdružení AP, květen 2005

1. Úvod Roční přehledy o výsledcích a stavu českého automobilového průmyslu jsou sekretariátem Sdružení automobilového průmyslu (dále jen Sdružení AP) každoročně publikovány již od roku 1994, kdy byl zpracován první souhrn za rok 1993. Dále uvedený přehled tak navazuje na předchozí vydání a má v podstatě shodnou základní strukturu. Při zpracování materiálu je vycházeno především z údajů poskytnutých firmami zapojenými do činnosti Sdružení AP, v dílčích částech jsou použita i data z jiných podkladů. Pokud některé firmy z různých důvodů neposkytly veškeré požadované údaje (resp. za některé firmy nebyla potřebná data k dispozici), bylo v příslušných částech použito kvalifikovaných odhadů. To však ve svých důsledcích neovlivňuje celkovou vypovídací schopnost tohoto přehledu. Dále je třeba upozornit, že některé údaje v tomto přehledu se mohou lišit od údajů uvedených v dříve vydaných publikacích Sdružení AP. To je dáno tím, že pro zpracování tohoto podkladu (aktualizace za rok 2004) byly použity upravené (konečné, auditované) údaje jednotlivých firem za předchozí roky a také změnami v členské základně Sdružení AP. Předkládaný materiál „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE A FAKTA“ - Aktualizace za rok 2004, spolu s dalšími zpracovanými publikacemi („STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 2000 - 2004“, „ROČENKA 2005“), tvoří opět základní informační i argumentační soubor podkladů, který je možno využít při jednání na řadě úrovní (orgány státní správy, vládní či nevládní instituce, odborové organizace či zahraniční partneři). Tyto základní podklady jsou v průběhu roku sekretariátem Sdružení AP průběžně doplňovány dalšími statistickými materiály a údaji z databanky Sdružení AP, jako jsou měsíční „STATISTICKÉ ÚDAJE O VÝROBĚ „ÚDAJE O POČTECH PRACOVNÍKŮ A PRŮMĚRNÝCH A REGISTRACÍCH VOZIDEL“ či pololetní PLATECH“ nebo publikace o „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“. Tyto podklady jsou zasílány v rámci informačního systému Sdružení AP převážně elektronickou poštou (e-mail). Pravidelně jsou základní i podrobnější údaje zveřejňovány i na internetových stránkách Sdružení AP (podrobnější většinou v rubrice „Jen pro členy“). **************************** Trvalým záměrem a cílem tohoto každoročně zpracovávaného dokumentu je dát představitelům členské základny Sdružení AP jednotný pohled na stav a význam automobilového průmyslu České republiky. Vychází se přitom z předpokladu, že firmy Sdružení AP tvoří téměř 90 % automobilového průmyslu jako oboru (při vyjádření objemem produkce či exportu). I v letošním roce byla proto oslovena řada (téměř 70) dalších automobilových firem (nezapojených dosud do činnosti Sdružení AP) se žádostí o poskytnutí základních údajů pro zpracování tohoto materiálu (seznam uveden v závěru přílohy tohoto materiálu). --------------------------------------------Z 69 oslovených firem předalo použitelné základní podklady 21 firem. Jedna firma, která se stala členem Sdružení AP v počátku roku 2005 a byly od ní k dispozici údaje i za roky 2003 a 2004 (Johnson Controls Automobilové součástky, k.s.), byla již zahrnuta mezi členské firmy Sdružení AP. U dalších 12 firem byly použity údaje předané pro rok 2003 (ty, u nichž byl uveden výhled pro rok 2004). Celkem tedy byly „navíc“ zpracovány údaje dalších 32 firem (shodou okolností stejně jako v minulém roce). Jejich souhrnné výsledky jsou tam, kde je to možné, uvedeny vždy „pod čarou“ u příslušného grafu, tabulky či textu. Souhrnné údaje za těchto 32 firem jsou též uvedeny samostatně v příloze tohoto materiálu.

Soubor: APCR04p.DOC

2


Společné setkání představitelů firem Sdružení AP u příležitosti konání výstav AUTOSALON (v lichých letech) či AUTOTEC (v sudých letech) je prvním místem, kde jsou uvedené materiály předávány členské základně Sdružení AP a základní údaje z nich jsou prezentovány před odbornou a novinářskou veřejností. Tento přehled je spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 2000 - 2004“ a „ROČENKOU 2005“ zpracován, tak jako v předchozích letech, i v elektronické podobě na CD ROM. **************************** Již v roce 2002 byla vytvořena nová podoba internetových stránek Sdružení AP. Internetová adresa (doména) se přitom nezměnila. Pro členskou základnu Sdružení AP je vytvořena samostatná stránka (přístup přes heslo), kde jsou umístěny kompletní materiály vydávané sekretariátem Sdružení AP s možností jejich stažení.

http://www.autosap.cz Současné přístupové heslo: aia15let Případná změna hesla bude členské základně Sdružení AP včas sdělena.

Jen pro členy Tato sekce je přístupná pouze členům Sdružení automobilového průmyslu. Heslo pro přístup

Aktuální informace (o připravovaných akcích, konferencích či seminářích, o vydání nových statistických údajů či tiskových informací, zasedání Rady ředitelů či Představenstva Sdružení AP apod.) jsou vždy nejdříve uváděny na vstupní internetové stránce Sdružení AP. Zpracoval: Ing. Šípek

1.1 Vývoj českého hospodářství a průmyslové výroby Vývoj základních makroekonomických ukazatelů ČR (HDP, průmyslová produkce, export) je pravidelnou součástí úvodu této publikace. V průběhu roku 2004 došlo ze strany ČSÚ k úpravě hodnot HDP (přepočtení dle metodiky Eurostat) a to zpětně do roku 1995 (viz tabulka „HDP stálé ceny r.1995“). Proto již v tomto materiálu nejsou do diagramů zahrnuty údaje za roky 1990 až 1994, ale pouze za období 1995 až 2004 (z důvodu možné porovnatelnosti údajů). rok HDP stálé ceny r.1995

1990 1 449 400

po přepočtu dle Eurostat

rok

pokračování

HDP stálé ceny r.1995 po přepočtu dle Eurostat

1991 1992 1 281 100 1 274 500 nepřepočítáváno

1993 1 275 300

1994 1 303 644

1995 1 381 049 1 466 681

1996 1 440 350 1 527 681

1997 1 429 329 1 516 574

1998 1 414 422 1 499 167

2000 1 467 285 1 576 298

2001 1 512 626 1 617 894

2002 1 542 221 1 641 996

2003 1 587 182 1 703 024

2004 1 771 673 1 771 673

1999 1 421 043 1 517 272

Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2004", ČSÚ 2005 Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2003", ČSÚ 2004

Diagram č. 1.1.1 zachycuje vývoj HDP (podle naposledy zveřejněných údajů ČSÚ) ve stálých cenách roku 1995 a diagram č. 1.1.2 pak vývoj v cenách běžných (vždy v absolutním a poměrovém vyjádření). V dalším diagramu (č. 1.1.3) jsou znázorněny indexy meziročních nárůstů HDP a to jak ve stálých cenách roku 1995, tak v cenách běžných.

Soubor: APCR04p.DOC

3


Vývoj HDP v ČR v letech 1995 až 2004 (STÁLÉ CENY roku 1995, rok 1995 = 100%)

mil. Kč

2 200 000 2 000 000 1 800 000

140%

1 641 996 1 576 298 1 617 894

1 703 024

1 771 673

1 527 681 1 516 574 1 499 167 1 517 272 1 600 000 1 466 681 1 400 000 1 200 000 120,8% 1 000 000 116,1% 800 000 112,0% 110,3% 600 000 107,5% 400 000 104,2% 103,4% 102,2% 103,4% 200 000 100,0%

0

135% 130% 125% 120% 115% 110% 105% 100% 95% 90%

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2004", ČSÚ 2005

Diagram č. 1.1.1

mil. Kč

Vývoj HDP v ČR v letech 1995 až 2004 (BĚŽNÉ CENY, rok 1995 = 100%)

2 800 000 2 600 000

2 751 075 2 550 754

2 400 000 2 200 000 2 000 000 1 800 000

2 315 255 1 962 483

2 041 353

1 785 131 1 600 000 1 660 649 1 400 000 1 466 681 133,8% 1 200 000 121,7% 1 000 000 113,2% 800 000 100,0%

220%

2 414 669 187,6%

2 150 058 173,9% 157,9%

180%

164,6%

146,6%

139,2%

140%

600 000

100% 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004


Diagram č. 1.1.2

Meziroční indexy růstu HDP v ČR v letech 1996 až 2004

20% 15% 13,2%

9,9% 10%

4,0% 5%

5,3%

4,2%

4,3%

3,9%

2,6%

1,2%

0% 1996/1995

1997/1996

-0,7%

-5%

7,9%

7,7%

7,5%

1998/1997

1999/1998

2000/1999

2001/2000

5,6% 3,7%

4,0%

1,5% 2002/2001

2003/2002

2004/2003

-1,1%

-10%

ve stálých cenách roku 1995

v běžných cenách


Diagram č. 1.1.3 Soubor: APCR04p.DOC

4


A. Změny ve struktuře průmyslu v letech 2000 až 2004 (materiál SP ČR, únor 2005)

I. Vývoj a struktura produkce I.1 Vývoj Vývoj tržeb v mld. běžných cen z přímého vývozu

tuzemské

2 500

2 000

1 500

1 000

500

0

2000

2001

2002

2003

2004

Diagram č. 1.1.4

Pro vývoj tržeb v běžných cenách uvedený v diagramu č. 1.1.4 je charakteristický jejich růst s akcelerací v posledních dvou letech a výrazný růst podílu tržeb z přímého vývozu, který se zvýšil z 37,5 % v roce 2000 na 49,1 % v roce 2004. Meziroční přírůstky tržeb v % z běžných cen z vývozu

tuzemské

25

2 1 ,9

20

15

1 3 ,5

1 2 ,6 8 ,2

10

7 ,8 5 ,2

5

0

-5

- 4 ,0

- 4 ,5

2001

2002

2003

2004

Diagram č. 1.1.5

Soubor: APCR04p.DOC

5


Rychlejší růst tržeb z vývozu oproti tržbám tuzemským se projevil jen ve zpracovatelských odvětvích, zatímco v těžbě surovin byl trend opačný. ……………… Průměrná roční tempa tržeb v letech 2000 až 2004 Tržby z přímého vývozu v běžných cenách

Tržby tuzemské v běžných cenách

14,0

15 8,0

10 3,2

3,0

5 0,4

0 -5 -8,9

-10

Těžba nerostných surovin

Zpracovatelský průmysl

Výr.a rozvod el.,plynu a vody

Diagram č. 1.1.6

Dynamiku růstu tržeb a cen můžeme samozřejmě lépe sledovat na vývoji jejich meziročních indexů, který jsme v následujícím grafu doplnili meziročními přírůstky tržeb ve stálých cenách, aby bylo možno ocenit vliv růstu výrobních cen na jejich vývoj. Tempa růstu tržeb a cen v % Tržby z průmyslové činnosti s.c.

Tržby z průmyslové činnosti b.c.

ceny prům.výrobců 16 14 12 10 8 6 4 2 0 -2

2001

2002

2003

2004

Diagram č. 1.1.7

Tento diagram ukazuje, že na výrazném vzestupu tržeb v běžných cenách v roce 2004 se značnou měrou podílel růst cen průmyslových výrobců, který dosáhl v tomto roce meziročního přírůstku 5,7 %. Soubor: APCR04p.DOC

6


Přírůstky cen v roce 2004 proti roku 2000 v % 2 4 ,8

25 2 1 ,2

20

15 1 1 ,9

1 1 ,5

10

7 ,7

5

0

Průmyslových výrobců

Tržních služeb celkem

peněžnictví

pojišťovnictví

stočného

Diagram č. 1.1.8

Základní příčinu růstu cen průmyslových výrobců je třeba hledat v růstu cen tržních služeb, který je agregací indexů cen nákladní dopravy, spojů a telekomunikací, peněžnictví, pojišťovnictví, podnikatelských služeb a indexu cen stočného. V diagramu č. 1.1.8 je pak vidět, že nejrychlejší růst cen byl u stočného a peněžních služeb. Vraťme se však ještě k diagramu č. 1.1.7, na kterém je třeba upozornit na nesoulad ve směrech vývoje tržeb ve stálých cenách, běžných cenách a výrobních cen, který se projevil zejména v roce 2001 a 2002, kdy při růstu cen průmyslových výrobců byl přírůstek tržeb ve stálých cenách vyšší než v cenách běžných. Zřejmě se nejedná o náhodný jev, protože námi použité přírůstky tržeb v běžných cenách byly propočteny z absolutních údajů, zatímco indexy těchto hodnot publikovaných na internetových stránkách ČSÚ mají jiné hodnoty, které se však více přibližují logice vzájemných vztahů: při růstu výrobních cen jsou i přírůstky tržeb v běžných cenách vyšší než v cenách stálých. Obdobný nesoulad, a to rovněž ve výchozích letech, se objevuje i při hodnocení směrů dynamiky tržeb ve stálých cenách a indexu průmyslové produkce. Ty by mohly být odlišné za předpokladu dramatické změny stavu zásob, které se však v celém sledovaném období pohybují na standardní relativní výši. Od roku 2002 se vztah těchto ukazatelů stabilizuje, takže i v průměru za celé období dochází k téměř shodnému průměrnému tempu růstu 6,5 % u indexu průmyslové produkce a 6,4 % u tržeb ve stálých cenách. Tím však všechny nepřesnosti ve vykazovaných údajích ještě nekončí, neboť také přírůstky tržeb na vývoz propočtených z absolutních údajů se liší od přírůstků stejnojmenného ukazatele publikovaných v časových řadách na internetových stránkách ČSÚ nejen v jednotlivých letech, ale i v jeho průměrné hodnotě o více jak 1 % (za absolutních hodnot průměrné tempo 13,8 %, z časové řady 12,7 %). Uvedené rozdíly nejsou bohužel zanedbatelné, protože např. v roce 2003 mění vývojovou tendenci. Je přirozené, že uvedené rozdíly by bylo možno nalézt i u dynamiky tuzemských tržeb, ale pro jejich kvantifikaci nám chybí údaje z časové řady, které nejsou publikovány. Soubor: APCR04p.DOC

7


I.2 Struktura Podíl odvětví na struktuře tržeb v mld. Kč Těžba nerostných surovin


Výr.a rozvod el.,plynu a vody

2 500

2 000

1 500

1 000

500

0

2000

2001

2002

2003

2004

Diagram č. 1.1.9

Diagram č. 1.1.9 jednoznačně demonstruje, že rozhodující vliv na růst tržeb má zpracovatelský průmysl, jehož podíl se zvýšil z 84 % v roce 2000 na 90,2 % v roce 2004. Podíl obou zbývajících průmyslových odvětví se výrazně snížil, takže v roce 2004 byla struktura tržeb následující: Struktura tržeb v průmyslu v roce 2004

Výr.a rozvod el.,plynu a vody 7%

Těžba nerostných surovin 3%

Zpracovatelský průmysl 90%

Diagram č. 1.1.10

Z těchto vývojových změn lze usuzovat na výrazný pokles energetické náročnosti zpracovatelského průmyslu, k jejíž kvantifikaci nemáme zatím dostatek podkladů. I když se podíl obou uvedených odvětví na celkovém objemu tržní průmyslové produkce snížil, kvantitativně byla dynamika obou odvětví ve sledovaném období odlišná:

Soubor: APCR04p.DOC

8


• •

v objemu tržeb ve výrobě a rozvodu energií a vody docházelo v průběhu celého období k téměř systematickému poklesu, který vedl k celkovému snížení jeho objemu v letech 2000 – 2004 o 28 %; těžba nerostných surovin s výjimkou roku 2002 každoročně rostla – nejvíce v roce 2004. Struktura tržeb ve zpracovatelském průmyslu v roce 2004

textil a oděvy koks, ropa a 2,8% jader. pal. potraviny a2,8%

kožedělná výroba 0,2% elektr. a opt. zař. 15,1%

ostatní minerál. nápoje 11,4% výr. 5,2%

pryž a plasty 6,3%

papír a vláknina 4,2% dřevařská výroba 1,9% chemické látky 6,0%

dopravní prostř. 17,6% opravy strojů 7,6%

kovy a výr. z kovů 15,3%

jinde neuvedené 3,5%

Diagram č. 1.1.11 Přírůstky tržeb v % z BC 2004/2000 160 140

141

120 97

100 80

52

60

40

40

30

29

20

19

17

16

16

11

0

-6

-20

-14

-40

kožedělná výroba

textil a oděvy

koks, ropa a jader. pal.

potraviny a nápoje

ostatní minerál. výr.

papír a vláknina

dřevařská výroba

chemické látky

jinde neuvedené

kovy a výr. z kovů

opravy strojů

dopravní prostř.

pryž a plasty

-49

elektr. a opt. zař.

-60

Diagram č. 1.1.12

Při celkovém přírůstku zpracovatelského průmyslu za celé období o 38 % měla jen 4 pododvětví nadprůměrný růst a 3 pododvětví zaznamenala pokles. Jejich specifikace je snadno identifikovatelná ze setříděných hodnot v diagramu č. 1.1.12 vyznačeným průměrným přírůstkem.

Soubor: APCR04p.DOC

9


Těmito hodnotami je určen i vývoj podílu jednotlivých pododvětví zpracovatelského průmyslu na jeho celkovém objemu tržeb – u nadprůměrných se podíl zvýšil, u podprůměrných se podíl snížil. Z hlediska plynulosti vývoje měla jen 3 pododvětví ve všech letech meziroční přírůstky, a to • pryž a plasty (s průměrným tempem růstu 18,5 %) • dopravní prostředky (11,1 %), • potraviny a nápoje (2,7 %). V ostatních pododvětvích došlo alespoň v jediném roce k poklesu, a to i u elektrických a optických zařízení (v roce 2003 pokles o 1 %). Jak již bylo naznačeno při charakteristice vývoje tržeb v průmyslových odvětvích, export byl hnacím motorem jejich růstu i ve zpracovatelském průmyslu. Při průměrném tempu růstu tržeb z vývozu ve zpracovatelském průmyslu ve výši 14 % vykazují nadprůměrný růst jen 3 pododvětví (elektrická a optická zařízení, pryž a plasty a opravy strojů) a pokles jen 2 (textil, oděvy a kožedělná výroba). Z hlediska závislosti výroby na exportu by však mohlo být pořadí na prvních dvou místech i opačné, protože výrazná část tuzemských tržeb v oblasti pryže a plastů (pneumatiky, sedačky apod.) je určena do finálních výrobků automobilového průmyslu, které jsou v převážné míře určeny na export. Výrazně nadprůměrný podíl tržeb z exportu (průměr zpracovatelského průmyslu byl 53,7 %) pak v roce 2004 měla: • výroba elektrických a optických zařízení (80,6 %) • výroba dopravních prostředků (78,8 %) • opravy strojů (60,9 %) • a překvapivě textilní a oděvní průmysl (64,9 %) a kožedělný průmysl (56,2 %) U textilního průmyslu (na rozdíl od kožedělného) došlo za posledních 5 let ke zvýšení podílu tržeb na vývoz z 59,6 % na 64,9 % - viz diagram č. 1.1.13, tj. o 5,3 bodu. Podíl tržeb na vývoz z tržeb celkem v % v roce 2004 90 80

8 0 ,6

7 8 ,8

70

6 4 ,9 6 0 ,0

60

5 6 ,2

5 5 ,2

5 2 ,4

5 0 ,7

50

4 8 ,3 4 2 ,3

4 1 ,0

40

3 4 ,0

30 1 7 ,6

20

1 2 ,3

potraviny a nápoje


papír a vláknina




chemické látky

pryž a plasty

jinde neuvedené


opravy strojů

textil a oděvy

dopravní prostř.

0


10

Diagram č. 1.1.13

Soubor: APCR04p.DOC

10


II. Produktivita práce, zaměstnanost a mzdy II.1 Produktivita práce Vývoj produktivity práce tržeb

počtu pracovníků

produktivity

16 14 12 10 8 6 4 2 0 2001

2002

2003

2004

-2 -4

Diagram č. 1.1.14

Jediným odvětvím, kde nedošlo k růstu produktivity práce proti roku 2000, je kožedělná výroba. Přírůstek produktivity v letech 2000 až 2004 v %

120

1 0 5 ,7

100 80 60

4 6 ,3

4 2 ,5

40

3 9 ,9

3 5 ,7

3 5 ,7 2 5 ,5

2 3 ,6

2 3 ,0

20

1 7 ,0

1 6 ,6

1 6 ,4

1 2 ,6

papír a vláknina


potraviny a nápoje

textil a oděvy

chemické látky


dopravní prostř.


pryž a plasty

jinde neuvedené

opravy strojů



-20


- 2 ,3

0

Diagram č. 1.1.15

Soubor: APCR04p.DOC

11


II.2 Zaměstnanost Přírůstky nebo úbytky počtu pracovníků v období 2004/2000 v %

50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30


textil a oděvy




jinde neuvedené


potraviny a nápoje

chemické látky

opravy strojů

papír a vláknina


pryž a plasty

-50

dopravní prostř.

-40

Diagram č. 1.1.16

Struktura zaměstnanosti v roce 2004 koks, ropa a jader. pal. 0,3% dřevařská výroba 2,6%

kožedělná výroba textil a oděvy 0,9% 7,2%

pryž a plasty 6,2% dopravní prostř. 10,8% elektr. a opt. zař. 13,7%

kovy a výr. z kovů 15,5%

papír a vláknina 3,9%

jinde neuvedené 5,3% ostatní minerál. výr. 6,3%

potraviny a nápoje 11,0%

chemické látky 3,7%

opravy strojů 12,5%

Diagram č. 1.1.17

Soubor: APCR04p.DOC

12


0

Soubor: APCR04p.DOC

13 2 5 ,6

25 2 5 ,6 2 5 ,0

20

15

10

5 2 2 ,9 2 2 ,7

pryž a plasty

2 4 ,4

11634


textil a oděvy

jinde neuvedené


potraviny a nápoje

15688

textil a oděvy

2 7 ,1


15 000


2 7 ,3

pryž a plasty

opravy strojů



papír a vláknina 17983 17746 17608 16979 16901

potraviny a nápoje

2 7 ,4

dopravní prostř.

2 8 ,2

papír a vláknina

2 8 ,3


2 9 ,0

jinde neuvedené

30 19317


0 20061


20 000

dopravní prostř.

chemické látky

koks, ropa a jader. pal. 20456

chemické látky

3 3 ,2

opravy strojů

35



II.3 Mzdy Průměrná měsíční mzda v Kč v roce 2004

30 000

25 000 25245

14150 13900

10 000 10908

5 000

Diagram č. 1.1.18

Přírůstky měsíční mzdy v období 2004/2000 v %

3 1 ,8

Diagram č. 1.1.19


III. Organizační struktura III.1 Zahraniční majetková účast Z hlediska počtu subjektů není růst počtu firem pod zahraniční kontrolou ani jejich podíl dosahující v koncovém roce 27 % příliš významný. Počet podnikatelských subjektů nad 20 zaměstnanců pod zahraniční kontrolou

ostatní

9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

2000

2001

2002

2003

2004

Diagram č. 1.1.20

Z podrobnější analýzy vyplývá, že jejich růst je výsledkem jak výstavby nových podniků, tak i změnou vlastnických vztahů, protože ve většině odvětví dochází nejen k růstu podniků pod zahraniční kontrolou, ale současně i poklesu počtu firem s tuzemskými vlastníky. Změny v počtech podnikatelských subjektů v období 2004 -2000 pod zahraniční kontrolou

ostatní

729

800 600 400 200

23

19

0

12

-12

-200 -400 -509

-600

Těžba nerostných surovin


Výr. a rozvod el.,plynu a vody

Diagram č. 1.1.21 Soubor: APCR04p.DOC

14


Jinak je tomu však z hlediska jejich podílu na tržbách. Jejich rychlý růst ve firmách pod zahraniční kontrolou, patrný na následujícím grafu, svědčí o tom, že se ve velké míře jedná o nové firmy, jejichž výroba se rozbíhá a bude tedy zřejmě ovlivňovat jejich další růst příznivě i v dalších letech. Vývoj tržeb v mld. Kč pod zahraniční kontrolou

ostatní

2 500

2 000

1 500

1 000

500

0

2000

2001

2002

2003

2004

Diagram č. 1.1.22

Výrazný růst tržeb byl realizován u těchto subjektů především v prvních letech sledovaného období, který byl provázen i současným poklesem tržeb v ostatních subjektech. III.2 Velikostní kategorie Počet subjektů v roce 2004 podle pásem počtu pracovníků 2500 - 4999 0,2%

250 - 499 6,5%

500 - 999 3,0%

1000 - 2499 1,4%

5000 a více 0,1%

100 - 249 17,5%

do 99 71,3%

Diagram č. 1.1.23

Soubor: APCR04p.DOC

15


V kategorii malých a středních podniků bylo v roce 2004 soustředěno téměř 90 % firem, ve kterých však bylo realizováno pouze 27 % tržeb. Struktura tržeb v roce 2004 podle velikosti firem

5000 a více 13%

do 99 13%

2500 - 4999 7%

100 - 249 14%

250 - 499 16%

1000 - 2499 21%

500 - 999 16%

Diagram č. 1.1.24

Na „vině“ je nízká úroveň produktivity v malých a středních podnicích i její menší dynamika, která bude tyto rozdíly zřejmě zvyšovat. Úroveň roční produktivity práce v tis. Kč podle počtu zaměstnanců 4 394

4 500 4 000 3 500 2 857

3 000

2 453

2 277

2 500

2 067

2 000

1 533 1 260

1 500 1 000 500 0

do 99

100 - 249

250 - 499

500 - 999

1000 2499

2500 4999

5000 a více

Diagram č. 1.1.25

Soubor: APCR04p.DOC

16


Přírůstek produktivity v % (2004/2000) podle počtu zaměstnanců

90

8 3 ,7

80 70 5 6 ,3

60 50

4 4 ,6 4 0 ,5

40 2 9 ,5

30

2 4 ,2 1 9 ,2

20 10 0

do 99

100 - 249

250 - 499

500 - 999

1000 2499

2500 4999

5000 a více

Diagram č. 1.1.26

1.2 Makroekonomická predikce České republiky V této části jsou uvedeny pouze vybrané části z materiálu „Makroekonomická predikce České republiky“ zpracovaného Ministerstvem financí ČR v dubnu 2005. Makroekonomická predikce České republiky

Celý materiál MF ČR je k dispozici v sekretariátu Sdružení AP a rovněž je uveden na CD ROM předávaném současně s touto publikací, případně je možno jej stáhnout z internetových stránek Sdružení AP na adrese: http://www.autosap.cz/sfiles/MakropredCR2005.doc

A. Východiska predikce Predikce je založena na předpokladu dalšího růstu světové ekonomiky, byť mírnějšího než v předchozím roce. Centrum globální dynamiky by mělo zůstat ve východní Asii a v USA. Světová konjunktura bude výrazně zpomalována vysokými cenami surovin. Rizikem pro budoucí vývoj ekonomiky USA zůstává nadále deficit běžného účtu a veřejných financí. Ekonomický růst v eurozóně zůstane pomalejší proti ostatním ekonomickým celkům. Na ekonomickém vývoji se mohou projevit úpravy Paktu stability i původní koncepce Lisabonské strategie schválené nedávným summitem Unie. Předpokládáme, že je třeba dlouhodobě počítat s udržením vysoké dolarové ceny ropy. Výrazné zvýšení cen ropy společně s předpokladem mírnější depreciace US dolaru vůči euru jsou nejvýznamnější změny předpokladů proti předchozí predikci. Soubor: APCR04p.DOC

17


Měnová politika Měnová politika ČNB je založena na režimu cílování inflace. Cílové pásmo pro meziroční růst indexu spotřebitelských cen (CPI) rovnoměrně klesá z úrovně 3 až 5 % v lednu 2002 na úroveň 2 až 4 % v prosinci 2005. Na období od ledna 2006 vyhlásila ČNB inflační cíl jako meziroční přírůstek CPI ve výši 3 % s maximální odchylkou 1 procentního bodu na obě strany. Cíl bude platit až do přistoupení ČR k eurozóně. Předpoklady vývoje vnějšího prostředí: 2003

2004

2005

2006

P re d ik c e P re d ik c e

S měnný k urz

U S D /E U R

1 ,1 3

1 ,2 4

1 ,3 1

1 ,3 1

R o pa B r e n t

U S D /b a re l

2 8 ,8

3 8 ,3

4 6 ,5

4 5 ,0

m e ziro č n ě , s.c .

0 ,9

2 ,2

2 ,0

2 ,3

m e ziro č n ě

0 ,9

2 ,3

3 ,2

2 ,0

EU -1 5 : - % Růst HDP Růst PPI

Fiskální politika V posledních letech přetrvávají deficitní tendence veřejných rozpočtů. Z vývoje salda veřejných financí je patrná existence strukturálních problémů - výše deficitů není v souladu se současnou fází ekonomického cyklu. K deficitům dochází i přes využívání jednorázových příjmů, udržuje se relativně vysoké tempo růstu vládního dluhu. Vzhledem k uvedenému negativnímu vývoji je realizována reforma veřejných rozpočtů. Jde o souhrn opatření na příjmové a výdajové straně, jehož cílem je snaha o trvalou redukci fiskálních deficitů. Vláda stanovila fiskální cíl pro rok 2006 jako podíl deficitu vládního sektoru na HDP ve výši 4,0 % (v metodologii GFS 86 s očištěním o čisté půjčky a dotace TI) a trajektorii poklesu deficitu. Základní nástroje k poklesu fiskálního deficitu a dosažení stanoveného cíle spočívají ve stanovení závazných střednědobých výdajových rámců, které budou limitovat objem výdajů státního rozpočtu a státních fondů v horizontu 3 let a umožní získat kontrolu nad vývojem výdajů. Výdajové stropy a pravidla postavená na střednědobém rozhodování povedou k adresnějšímu stanovení výdajových priorit, a tím i k větší efektivnosti rozpočtové alokace. Tyto změny byly zohledněny v novele rozpočtových pravidel. Strukturální politiky Strukturální opatření na trzích produktů, práce a kapitálu směřují k vytváření příznivých podmínek pro růst potenciálního produktu, pro zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky a zaměstnanosti. V první polovině roku 2005 bude připravena střednědobá Strategie hospodářského růstu, která bude postavena na dvou pilířích: efektivní podpoře hospodářského růstu a zaměstnanosti při pokračující fiskální konsolidaci. Její priority zahrnují zlepšení podnikatelského prostředí a vytvoření prostředí pro inovace a vědu a výzkum, flexibilitu pracovního trhu, posílení průmyslové kapacity díky podpoře podnikání a lepšímu využití zdrojů na výzkum a vývoj, podporu investic do inovací a posílení kapitálových trhů. Soubor: APCR04p.DOC

18


Podnikatelské prostředí Mezi nejvíce kritizované oblasti podnikatelského prostředí v ČR patří institucionální a právní rámec firemního úpadku. Vláda se zaměřuje na rekodifikaci úpadkového práva od roku 2006 tak, aby bylo posíleno postavení věřitelů, omezen zájem na prodlužování bankrotů a bylo umožněno pokračovat životaschopným částem firem. Dne 1. ledna 2005 nabyla účinnosti novela zákona o daních z příjmů, která zavádí zrychlené odpisování movitých věcí a daňovou podporu výdajů firem na výzkum a vývoj. Tato opatření společně s postupným poklesem sazby DPPO na 24 % v roce 2006 sníží efektivní zdanění firem, což by České republice mělo zajistit vyšší konkurenceschopnost a tím podpořit zájem investorů. Trh práce Na trhu práce se vláda zaměří zejména na podporu aktivních opatření pro předcházení dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti ohrožených skupin, na reformu systému daní a dávek sledující vyšší motivaci k práci, na zvyšování zaměstnanosti starších pracovníků a na modernizaci systému vzdělávání v souladu s měnícími se požadavky trhu práce. V oblasti vzdělávání je nejpodstatnější změnou přijetí nového školského zákona pro základní a střední školy, který nabyl účinnosti 1. 1. 2005. Od 1. října 2004 platí nový zákon o zaměstnanosti, který mj. vytváří podmínky pro úspěšné fungování soukromých agentur práce založených na ziskovém principu, což umožňuje používání institutu „pronajímání pracovníků“, a projeví se ve zpružnění trhu práce. Dále zpřísňuje podmínky pro poskytování podpor v nezaměstnanosti a klade důraz na rozšíření aktivní politiky zaměstnanosti. Od druhé poloviny roku 2004 jsou poskytovány dotace podnikům, které vytvoří nová pracovní místa v okresech s vysokou mírou nezaměstnanosti nad 14 %. Další impulsy ve prospěch lepšího fungování trhu práce by měly přinést připravované změny nemocenského pojištění a nový zákoník práce. V prvním případě by mělo dojít ke snížení sazby nemocenského pojištění placeného zaměstnavateli. V druhém případě jde o koncepční změnu existující pracovněprávní legislativy s cílem zpružnit uzavírání a rozvazování především „standardních“ pracovních smluv na dobu neurčitou. Finanční sektor V rámci finančního sektoru je připravována novela zákona o kolektivním investování, která by měla podpořit další rozvoj investičních společností v České republice. Novela upravuje vznik nového druhu fondů kvalifikovaných investorů, jejichž cenné papíry by mohli nabývat pouze tzv. kvalifikovaní investoři – banky, obchodníci s cennými papíry apod., kteří mají kapacitu sami posoudit rizikovost investice. Ve druhé polovině tohoto roku se očekává zahájení činnosti třetího registru úvěrů evidence leasingových a ostatních splátek. Nový registr bude znamenat vyšší kontrolu subjektů, žádajících o poskytnutí úvěru. Od roku 2005 se snižuje příspěvek bank do fondu pojištění vkladů z 0,2 % na 0,1 %.

B. Predikce vývoje makroekonomických indikátorů Vývoj hlavních makroekonomických indikátorů české ekonomiky a jejich predikce jsou shrnuty v následující tabulce: Hlavní makroekonomické indikátory

Soubor: APCR04p.DOC

19


2001 Hrubý domácí produkt Spotřeba domácností Spotřeba vlády Hrubá tvorba fixního kapitálu Deflátor HDP Průměrná míra inflace Zaměstnanost (VŠPS) Míra reg.nezaměstnanosti (MPSV) Objem mezd a platů Podíl BÚ na HDP

růst v %, s.c. růst v %, s.c. růst v %, s.c. růst v %, s.c. růst v % % růst v % prům ěr v % růst v %, b.c. %

2,6 2,6 3,8 5,4 4,9 4,7 0,4 8,5 6,9 -5,4

2002 1,5 2,8 4,5 3,4 2,8 1,8 (0,8) 9,2 8,5 -5,6

2003 3,7 4,9 4,2 4,8 1,9 0,1 -0,7 9,9 5,6 -6,3

2004 4,0 2,5 -3,2 9,1 3,7 2,8 -0,6 10,2 5,0 -5,2

2005

2006

Predikce

Predikce

4,0 3,5 1,0 7,1 2,7 1,8 0,2 10,0 6,3 -5,0

4,1 3,5 -1,4 7,1 3,1 2,2 0,2 9,7 6,3 -3,9

2004

2005

Minulá predikce

3,8 2,5 -2,2 9,4 4,1 2,8 -0,7 10,2 4,8 -5,8

3,8 2,8 3,1 7,5 3,0 2,8 -0,2 10,1 6,3 -5,9

Údaje o růstu zaměstnanosti za rok 2002 jsou uvedeny v závorce vzhledem k metodické změně ve Výběrovém šetření pracovních sil.

Ekonomický výkon Meziroční růst české ekonomiky již tři čtvrtletí neklesl pod čtyřprocentní hranici. Struktura růstu je z perspektivního pohledu velmi příznivá - je tažen zejména investicemi a vývozem zboží. Růst spotřeby domácností se spíše zpomaluje. Tempo mezičtvrtletního růstu sezónně vyrovnaného HDP se podle odhadu ČSÚ ve 4. čtvrtletí nezměnilo a zůstalo na 1,0 %. V následujících letech očekáváme udržení vysokého tempa růstu hlavně v důsledku přílivu přímých zahraničních investic a zlepšující se finanční situace podnikové sféry. Příznivý vývoj zisků podniků se odrazí v zesílené investiční aktivitě, investice budou proexportně orientovány. Zároveň předpokládáme, že zahraniční vlastníci v ČR reinvestují podstatnou část zisků. Zvyšující se příspěvky z fondů EU poplynou do infrastrukturních investic. V roce 2005 predikujeme přírůstek ve výši 7,1 % (proti 7,5 %). V roce 2006 očekáváme udržení tempa na stejné hodnotě, tj. 7,1 %. V roce 2004 bylo po 5 letech poprvé dosaženo pozitivního příspěvku zahraničního obchodu k růstu HDP, a to ve výši 1,1 p.b. (proti 0,6 p.b.). I v dalších letech počítáme s razantním růstem exportu i importu a udržením kladného příspěvku. Určitá rizika pro udržení pozitivního vývoje ekonomického výkonu vidíme v oblasti veřejných financí, jejichž rovnováhu by měla zajistit reforma. Dalším rizikem je pak vývoj cen ropy, případně i dalších surovin. Ceny zboží a služeb Růst hladiny spotřebitelských cen se na počátku roku 2005 v porovnání s rokem 2004 výrazně zpomalil. Ke změně trendu přispívá zejména postupné odeznívání vlivu dopadu zvýšení nepřímých daní v rámci reformy veřejných financí a harmonizačních daňových úprav, souvisejících se vstupem České republiky do EU, jakož i zpomalení cenového pohybu na světovém i domácím komoditním trhu surovin a výrobků. Zrychlení inflace se očekává až ve druhé polovině roku, a to především v souvislosti s další úpravou nepřímých daní u cigaret. Pro rok 2005 odhadujeme průměrnou míru inflace v intervalu se středem 1,8 % (proti 2,8 %) při příspěvku administrativních cenových opatření ve výši 1,0 p.b. (proti 0,9 p.b.). V dalších letech by se vliv administrativních opatření měl přibližně pohybovat na stejné úrovni. Bude záviset na době platnosti vyjednaných výjimek v rámci přístupových jednání s EU a postupnému dokončení liberalizace cen na trhu s energiemi. Pro rok 2006 předpokládáme zvýšení průměrné míry inflace na 2,2 %. K jejímu nárůstu by mělo přispívat i připravované narovnání cen nájemného. HDP reálně – roční zřetězené objemy, referenční rok 1995

Soubor: APCR04p.DOC

20


1999

Hr ubý domác í produk t

Výdaje domácnos tí na s potř e bu Výdaje vládních ins t. na s potř .

Hr ubá tvor ba k apitálu - fixní k apitál - z mě na z ás ob a ce nnos tí Vývoz z boží a s luž eb Dovoz z boží a s luž eb

Domác í poptávk a

Me todic k á dis k r e pance

1)

P ř ís pě vk y k r ůs tu HDP

2)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

P řed b .

P red ikce

P red ikce

Výh le d

Výh le d

m ld . Kč 1 9 9 5

1517,3

1576,3

1617,9

1642,0

1703,0

1771,7

1843

1918

1999

2084

p řed ch .r.=1 0 0

1 0 1 ,2

1 0 3 ,9

1 0 2 ,6

1 0 1 ,5

1 0 3 ,7

1 0 4 ,0

1 0 4 ,0

1 0 4 ,1

1 0 4 ,2

1 0 4 ,3

m ld . Kč 1 9 9 5

814,8

838,0

860,1

884,2

927,5

950,3

984

1018

1055

1093

p řed ch .r.=1 0 0

1 0 2 ,1

1 0 2 ,9

1 0 2 ,6

1 0 2 ,8

1 0 4 ,9

1 0 2 ,5

1 0 3 ,5

1 0 3 ,5

1 0 3 ,6

1 0 3 ,6

m ld . Kč 1 9 9 5

341,8

342,5

355,6

371,7

387,3

374,9

378

373

371

369

p řed ch .r.=1 0 0

1 0 5 ,4

1 0 0 ,2

1 0 3 ,8

1 0 4 ,5

1 0 4 ,2

9 6 ,8

1 0 1 ,0

9 8 ,6

9 9 ,5

9 9 ,5

m ld . Kč 1 9 9 5

460,3

502,5

534,3

552,8

568,3

619,7

659

709

752

796

p řed ch .r.=1 0 0

9 5 ,8

1 0 9 ,2

1 0 6 ,3

1 0 3 ,5

1 0 2 ,8

1 0 9 ,0

1 0 6 ,4

1 0 7 ,5

1 0 6 ,1

1 0 5 ,8

m ld . Kč 1 9 9 5

459,3

481,6

507,6

525,0

550,4

600,3

643

689

728

769

p řed ch .r.=1 0 0

9 6 ,5

1 0 4 ,9

1 0 5 ,4

1 0 3 ,4

1 0 4 ,8

1 0 9 ,1

1 0 7 ,1

1 0 7 ,1

1 0 5 ,8

1 0 5 ,5

m ld . Kč 1 9 9 5

1,0

20,9

26,7

27,9

17,9

19,4

17

20

24

27

m ld . Kč 1 9 9 5

991,3

1154,7

1287,1

1314,8

1411,2

1706,1

1959

2180

2401

2645

p řed ch .r.=1 0 0

1 0 5 ,5

1 1 6 ,5

1 1 1 ,5

1 0 2 ,1

1 0 7 ,3

1 2 0 ,9

1 1 4 ,8

1 1 1 ,3

1 1 0 ,1

1 1 0 ,2

m ld . Kč 1 9 9 5

1101,8

1281,6

1448,4

1519,4

1640,0

1943,7

2223

2457

2684

2933

p řed ch .r.=1 0 0

1 0 5 ,0

1 1 6 ,3

1 1 3 ,0

1 0 4 ,9

1 0 7 ,9

1 1 8 ,5

1 1 4 ,4

1 1 0 ,5

1 0 9 ,2

1 0 9 ,3

m ld . Kč 1 9 9 5

1616,9

1682,9

1749,9

1808,7

1883,0

1943,0

2022

2100

2178

2258

p řed ch .r.=1 0 0

1 0 0 ,9

1 0 4 ,1

1 0 4 ,0

1 0 3 ,4

1 0 4 ,1

1 0 3 ,2

1 0 4 ,1

1 0 3 ,9

1 0 3 ,7

1 0 3 ,7

m ld . Kč 1 9 9 5

10,8

20,2

29,2

38,0

48,8

64,5

85

95

104

115

3 ,2

:

- domác í poptávk a

p ro c .b o d y

1 ,0

4 ,0

4 ,0

3 ,4

4 ,3

3 ,0

3 ,8

3 ,5

3 ,3

- - s potř eba

p ro c .b o d y

2 ,2

1 ,5

2 ,2

2 ,4

3 ,5

0 ,5

2 ,0

1 ,4

1 ,6

1 ,6

- - hr ubá tvor ba k apitálu

p ro c .b o d y

-1 ,2

2 ,5

1 ,8

1 ,0

0 ,8

2 ,5

1 ,8

2 ,1

1 ,7

1 ,6

- s aldo zahranič ního obc hodu

p ro c .b o d y

0 ,2

-0 ,1

-1 ,4

-2 ,0

-0 ,5

1 ,1

0 ,3

0 ,6

0 ,9

1 ,0

Spotřeba neziskových institucí je zařazena do spotřeby sektoru domácností. 1) deterministicky určený vliv používání cen a struktury předchozího roku jako základu pro výpočet reálných přírůstků 2) výpočet na základě cen a struktury předchozího roku, kde jsou příspěvky beze zbytku sčitatelné Prameny kapitoly 1: ČSÚ, propočty MF ČR

Ceny zboží a služeb – roční 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

P red ikce

P red ikce

Výh le d

116,9

S potř ebite ls k é ce ny průmě r r ok u - pr ůmě r ná míra inflac e k onc e m rok u - z výš ení c e n v průbě hu rok u - z toho př ís pě ve k adminis trativníc h HIC P

1)

p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0

94,2

96,2

100,0

104,7

106,6

106,7

109,7

111,7

114,2

rů st v %

1 0 ,7

2 ,1

3 ,9

4 ,7

1 ,8

0 ,1

2 ,8

1 ,8

2 ,2

2 ,4

p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0

94,9

97,3

101,2

105,3

105,9

107,0

110,0

112,4

114,9

117,7

rů st v %

6 ,8

2 ,5

4 ,0

4 ,1

0 ,6

1 ,0

2 ,8

2 ,2

2 ,2

2 ,4

p ro c. b o d y

5 ,4

1 ,4

1 ,8

2 ,3

0 ,7

0 ,3

1 ,7

1 ,0

0 ,6

0 ,8

94,5

96,2

100,0

104,5

106,0

105,9

108,7

110,3

112,5

114,9

9 ,7

1 ,8

3 ,9

4 ,5

1 ,4

-0 ,1

2 ,6

1 ,5

1 ,9

2 ,1

opatře ní

2)

p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0 rů st v %

C eny pr ůmys lovýc h výrobc ů průmě r r ok u

p rů m ěr 2 0 0 0 =1 0 0 p řed ch .r.=1 0 0

94,4

95,3

100,0

102,8

102,3

101,9

107,7

114,1

117,8

120,9

1 0 4 ,9

1 0 1 ,0

1 0 4 ,9

1 0 2 ,9

9 9 ,5

9 9 ,7

1 0 5 ,7

1 0 5 ,9

1 0 3 ,3

1 0 2 ,6

D eflátor y HDP S potř eba domác nos tí ( v č . N ZI) S potř eba vlády Tvor ba fixního k apitálu

V ývoz z bož í a s luž e b D ovoz z bož í a s luž e b

p rů m ěr 1 9 9 5 =1 0 0

130,9

134,5

136,4

143,1

147,1

149,8

155,3

159,5

164,3

169,0

p řed ch .r.=1 0 0

1 1 1 ,2

1 0 2 ,8

1 0 1 ,4

1 0 4 ,9

1 0 2 ,8

1 0 1 ,9

1 0 3 ,7

1 0 2 ,7

1 0 3 ,1

1 0 2 ,8

p rů m ěr 1 9 9 5 =1 0 0

126,8

130,0

134,0

138,6

139,7

140,0

143,8

146,3

149,6

153,2

p řed ch .r.=1 0 0

1 0 8 ,7

1 0 2 ,6

1 0 3 ,0

1 0 3 ,5

1 0 0 ,7

1 0 0 ,2

1 0 2 ,7

1 0 1 ,7

1 0 2 ,2

1 0 2 ,4

p rů m ěr 1 9 9 5 =1 0 0

127,2

133,4

138,7

144,3

149,4

158,2

167,7

176,4

183,9

192,1

p řed ch .r.=1 0 0

1 0 7 ,1

1 0 4 ,9

1 0 3 ,9

1 0 4 ,0

1 0 3 ,5

1 0 5 ,9

1 0 6 ,0

1 0 5 ,2

1 0 4 ,2

1 0 4 ,5

p rů m ěr 1 9 9 5 =1 0 0

116,5

119,9

123,5

125,8

122,5

123,2

124,4

125,1

125,2

125,8

p řed ch .r.=1 0 0

1 0 5 ,0

1 0 2 ,9

1 0 3 ,0

1 0 1 ,9

9 7 ,4

1 0 0 ,5

1 0 1 ,0

1 0 0 ,5

1 0 0 ,1

1 0 0 ,5

p rů m ěr 1 9 9 5 =1 0 0

115,0

116,3

120,0

119,6

113,0

112,7

115,0

112,4

113,3

114,9

p řed ch .r.=1 0 0

1 0 3 ,9

1 0 1 ,1

1 0 3 ,2

9 9 ,6

9 4 ,5

9 9 ,8

1 0 2 ,0

9 7 ,7

1 0 0 ,8

1 0 1 ,5

p rů m ěr 1 9 9 5 =1 0 0

105,1

106,8

113,3

110,3

101,0

100,4

101,5

98,5

98,0

98,7

9 8 ,1

1 0 1 ,6

1 0 6 ,1

9 7 ,4

9 1 ,6

9 9 ,4

1 0 1 ,0

9 7 ,1

9 9 ,5

1 0 0 ,7

p rů m ěr 1 9 9 5 =1 0 0

109,4

108,8

105,9

108,4

111,8

112,3

113,4

114,1

115,6

116,5

p řed ch .r.=1 0 0

1 0 5 ,9

9 9 ,5

9 7 ,3

1 0 2 ,3

1 0 3 ,2

1 0 0 ,4

1 0 1 ,0

1 0 0 ,7

1 0 1 ,3

1 0 0 ,8

p řed ch .r.=1 0 0

S mě nné r e lac e 1) 2)

Změna regulovaných maximálních nebo věcně usměrňovaných cen a nepřímých daní. HICP – harmonizovaný index spotřebitelských cen. Slouží mimo jiné k posouzení cenové stability podle Maastrichtských kritérií. Prameny kapitoly 2: ČSÚ, propočty MF ČR.

Soubor: APCR04p.DOC

21


Trh práce a domácnosti Dynamický ekonomický růst, přesahující od počátku roku 2003 tříprocentní úroveň, zatím nevedl k výraznému zlepšení situace na trhu práce. Až do 3. čtvrtletí 2004 byl provázen meziročním poklesem zaměstnanosti. Domníváme se, že vývoj na trhu práce se zpožděním odráží posun v cyklické pozici ekonomiky. Nadále přetrvávají strukturální problémy, což dokumentuje trvající pokles míry participace a nárůst počtu osob ekonomicky neaktivních. Zaměstnanost V roce 2004 se zaměstnanost snížila o 0,6 % (proti 0,7 %). Zpoždění reakce zaměstnanosti za dynamickým ekonomickým růstem plyne v zásadě ze dvou základních příčin. Jednak z preference dalšího růstu produktivity práce a tím minimálně udržení konkurenceschopnosti domácích nefinančních i finančních podniků, jednak ze strukturálních nesouladů nabídky a poptávky po práci včetně pasivity a obtížné zaměstnatelnosti některých segmentů populace. Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2005 byla zvýšena nejen minimální mzda, ale i životní minimum, nelze bez dodatečných opatření očekávat zásadnější změnu chování rizikových kategorií. V letech 2005 i 2006 očekáváme mírný růst zaměstnanosti o 0,2 % (proti poklesu o 0,2 % v roce 2005). Nezaměstnanost V roce 2004 dosáhla míra registrované nezaměstnanosti v průměru 10,2 % s koncovou hodnotou 10,3 % (v souladu s predikcí). Sezónně vyrovnané údaje dosáhly historického vrcholu v březnu 2004. Očekáváme, že počet registrovaných nezaměstnaných bude v roce 2005 mírně klesat. Efekty ekonomického růstu a APZ by měly převážit nad strukturálními nedostatky trhu práce. Bez realizace úprav systému sociálních dávek s cílem maximální motivace k práci se však strukturální problémy trhu práce nepodaří omezit. Regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti by měly přetrvávat zejména vzhledem ke kvalifikačnímu nesouladu v nabídce a poptávce po pracovní síle v problémových regionech. Rozdíly by se však vzhledem k diferencované podpoře tvorby pracovních příležitostí a aktivnímu přístupu úřadů práce zvětšovat neměly. V roce 2005 tedy předpokládáme mírný pokles míry nezaměstnanosti na koncových 10,0 % (proti 10,2 %) s průměrem 10,0 % (proti 10,1 %), v roce 2006 by pak oba indikátory měly dosáhnout hodnoty 9,7 %. Ekonomický výkon a nezaměstnanost -5 0

105

-2 5

104

0

103

25

102

50

101

75

100

100

Index růstu HDP s.c.

změna počtu nezaměstnaných v tis. osob

meziroční přírůstky reálného HDP a registrované nezaměstnanosti

99

N e z a m ě s tn a n í (M P S V ) H D P s . c . (p r a v á o s a )

P re d ik c e

125

98

150

97 I/ 9 7

I/ 9 8

I/ 9 9

I/ 0 0

I/ 0 1

I/ 0 2

I/ 0 3

I/ 0 4

I/ 0 5

I/ 0 6

I/ 0 7

Diagram č. 1.2.1

Soubor: APCR04p.DOC

22


Domácnosti Růst průměrných nominálních mezd v podnikatelské sféře je v zásadě kontinuální v závislosti na ekonomické situaci firem. Úprava tarifního systému a výrazné zkrácení dalších platů v rozpočtové sféře však způsobilo rozkolísání vývoje průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Mírné zpomalení růstu objemu mezd a platů v rámci národních účtů odráží pokračující pokles počtu zaměstnanců, v roce 2004 postihující i vyšší platové kategorie. V rychlejším růstu sociálních příspěvků placených zaměstnavatelem proti dynamice mezd a platů se odráží jednak zvyšování počtu nerezidentů zaměstnávaných v ČR, jednak právní úpravy stanovující vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění OSVČ. Nominální přírůstek objemu mezd a platů za rok 2004 dosáhl 5,0 %, pro rok 2005 potom předpokládáme jejich zvýšení o 6,3 %. Růst objemu přijatých sociálních dávek (za rok 2004 o 3,9 %) by se v roce 2005 měl zvýšit na 6,0 %. Demografie Z hlediska zdrojů pracovní síly je současná demografická struktura zjevně nejpříznivější v celé historii doložené údaji o vývoji populace. Podle projekce ČSÚ se dosažení rekordní úrovně podílu počtu obyvatel ve věkové skupině 20 – 59 let předpokládá v roce 2005 (viz diagram č. 1.2.2). Vyskytují se v ní současně početně silné ročníky narozené bezprostředně po 2. světové válce a současně i silná generace ze 70. a 80. let. Vedle toho klesá počet mladých lidí a roste počet seniorů ve věku 60 let a více. Věkové skupiny strukturní podíly 31

62 30,0

30

61

29

60

59,0 58,4

28

58

26

Mládež (0-19)

57

25

Senioři (60+)

56

Produk tivní (20-59) (pravá os a)

24

55

23

22,1

22 21

54 21,7

53 52

52,6

20

51 19,9

19 18

%

%

27

59

18,9

17,4

17

50 49 48

1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Diagram č. 1.2.2

Z dynamického pohledu jsme svědky počátku procesu stárnutí obyvatelstva. Podíl mladých věkových kategorií se bude nadále snižovat. Příčinou je minulá i současná extrémně nízká míra porodnosti, která souvisí nejen se změnou životního stylu, ale i s velmi obtížnou dostupností bydlení pro mladé rodiny. Demografický vývoj představuje riziko pro vývoj ekonomiky ve středním a dlouhém období. Ke zmírnění nepříznivých efektů stárnutí obyvatelstva na veřejné rozpočty byla přijata opatření typu parametrické reformy. Bylo odstraněno zvýhodnění předčasných

Soubor: APCR04p.DOC

23


a znevýhodnění opožděných odchodů do starobního důchodu. Do roku 2013 je legislativně ošetřeno postupné prodlužování zákonného věku odchodu do důchodu Světová ekonomika Růst světové ekonomiky v 1. čtvrtletí 2005 pokračuje, byť poněkud mírněji proti předchozímu roku; to platí o USA, Japonsku i EU. Světovou konjunkturu stále víc ovlivňuje Čína a další asijské ekonomiky. Riziko pro oživení představují především vysoké ceny surovin, zejména ropy. Americká ekonomika vzrostla za rok 2004 o 4,4 % (3,9 % meziročně v posledním čtvrtletí). Růst ekonomiky je tažen investicemi, spotřebou domácností a postupně i růstem exportu. Riziko nadále představuje rostoucí deficit běžného účtu, blížící se 6 % HDP, doprovázený stále vysokým deficitem rozpočtu. Růst v USA v roce 2005 odhadujeme na 3,5 % (beze změny), v roce 2006 očekáváme 3,3 %. Nižší tempo v letech 2005 a 2006 by mělo být výsledkem odeznění fiskálních impulsů a také růstu úrokových sazeb. Výkon EU-15 se v roce 2004 zvýšil o 2,2 %, přičemž růst v druhé polovině roku byl slabší a také na počátku roku 2005 jsou známky jistého zpomalování dynamiky růstu. Oživení je taženo především exportem, což je důsledek vysoké poptávky ve východní Asii a USA. V posledních měsících však dochází k deceleraci především kvůli vysokým cenám ropy a zhodnocování eura. Stagnující tendenci má stále spotřeba domácností. Slabým bodem unijní ekonomiky zůstává Německo, které má výrazný růst exportu, ale stále slabou spotřebu domácností, což je dlouhodobý problém související se stavem trhu práce. Pro rok 2005 snižujeme pro EU-15 odhad růstu na 2,0 % (proti 2,2 %). Růst HDP v SRN bude jen velmi pozvolný, v roce 2005 předpokládáme tempo 1,2 % (proti 1,5 %). K hlavním rizikům patří pokračování vzestupu ceny ropy, případně obnovené posilování eura vůči USD.

Středoevropské ekonomiky mají dlouhodobě vyšší dynamiku než západní Evropa. V roce 2004 navíc došlo v nově přistoupivších zemích k další akceleraci růstu. Slovenská ekonomika pokračuje v rychlém růstu, který v roce 2004 dosáhl 5,5 % (proti 5,1 %). Je tažen zejména spotřebou domácností a investicemi. Inflace se v roce 2004 pohybovala na 7,4 %, ovšem v letošním roce se očekává pokles vzhledem k předpokladu odeznívání dopadů deregulace cen. Stále velmi vysoká (okolo 18 %) je nezaměstnanost, která má navíc výrazný strukturální charakter. V roce 2005 předpokládáme růst HDP o 5,2 % (proti 5,0 %). Růst HDP v Polsku v roce 2004 dosáhl 5,4 %. Byl tažen především exportem, kterému pomohlo znehodnocení zlotého. Zvětšený růstový impuls se očekává v tomto roce od zahraničních investic. Velmi vysoká zůstává nezaměstnanost, pokles k 19 % se očekává až v roce 2005. Pro rok 2005 předpokládáme růst HDP o 4,5 % (proti 4,4 %).

Cena ropy Brent dosáhla za rok 2004 roční průměr 38,3 USD/barel. Zvýšená poptávka zvláště v Číně, vysoká úroveň spekulace a depreciace dolaru ji počátkem roku 2005 držely nad úrovní 40 USD a postupně rostla až k rekordním 56 USD v březnu. Průměr za první čtvrtletí 2005 tak přesáhl 47 USD. Vše nasvědčuje tomu, že tyto faktory zabrání výraznějšímu poklesu ceny a že je třeba dlouhodobě počítat s cenou ropy nad 40 USD. Pro rok 2005 jsme proto výrazně zvýšili odhad na 46,5 USD za barel (proti 41,8 USD). Světové ceny dalších nepalivových surovin, zejména kovů (železa, žel. šrotu, mědi), koksu a potravin, rovněž dosáhly v průběhu celého roku 2004 vysokých hodnot a jejich další vzestup předpokládáme ještě i v roce 2005. Hlavní příčina vzestupu cen jde na vrub poptávky z Číny, Indie a dalších zemí.

Soubor: APCR04p.DOC

24


Mezinárodní srovnání V roce 2004 HDP České republiky na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly dosáhl cca 18 500 USD, což odpovídá dosažení cca 65 % ekonomické úrovně EU-15. Proces ekonomické konvergence ČR směrem k průměru EU-15 byl ze střednědobého pohledu poněkud nevyrovnaný (viz diagram č. 1.2.3) vlivem velikých výkyvů v ekonomické dynamice v devadesátých letech. Od roku 2000 však má, podobně jako v ostatních středoevropských ekonomikách, setrvalou tendenci. V roce 2005 by tak česká ekonomika mohla dosáhnout hranice dvou třetin ekonomického výkonu EU-15 a v roce 2006 dostihnout úroveň Portugalska jakožto nejméně rozvinuté země EU-15. Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly 80 75 70

Portugalsko

Řecko

Slovinsko

ČR

Slovensko

Maďarsko

Polsko

EU 15 = 100

65 60 55 50 45 40 35 1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Diagram č. 1.2.3

Alternativní přepočet prostřednictvím běžného směnného kurzu bere v úvahu tržní ocenění měny jako důsledek ekonomické konkurenceschopnosti a z něho vyplývající různou úroveň cenových hladin. HDP na obyvatele v tomto vyjádření v roce 2004 poprvé přesáhl hranici 10 000 USD. V roce 2005 očekáváme vzhledem k apreciaci koruny a oslabení dolaru, že ČR dosáhne HDP na obyvatele ve výši 12 800 USD, což bude cca 38 % úrovně EU-15. *********************** Celkově je možné konstatovat, že dubnová predikce MF ČR je mírně optimističtější než konsenzus, a to zvláště v odhadech inflace a salda běžného účtu. Prognózy vývoje HDP pro roky 2005 a 2006 očekávají udržení dynamiky z roku 2004. Jsou v průměru stejné pro domácí i zahraniční instituce: 3,9 % a 4,0 %. Mezi domácími institucemi však není žádná, která by pro rok 2006 očekávala pokles tempa růstu, na rozdíl od zahraničních institucí, z nichž zhruba třetina očekává mírný pokles. U předpovědí průměrné míry inflace domácí instituce v průměru očekávají pro rok 2005 pokles průměrné míry inflace na 2,1 % a pro následující rok růst na 2,8 %. Zahraniční instituce předpovídají setrvalý stav na hodnotě 2,8 %. V tomto ukazateli je MF optimističtější pro oba roky o 0,4 procentního bodu, meziroční změnu však odhaduje stejnou jako konsenzus. U míry registrované nezaměstnanosti máme k dispozici jen omezené množství předpovědí, navíc jen domácích institucí. Obecně je očekáváno velmi mírné postupné zlepšování tohoto ukazatele. Soubor: APCR04p.DOC

25


U podílu běžného účtu platební bilance na HDP pro roky 2005 a 2006 je shoda v tom, že by se v roce 2006 oproti roku předchozímu měl tento ukazatel zlepšit asi o 0,4 procentního bodu. Rozdíl však panuje v predikci pro rok 2005. Domácí instituce v průměru odhadují -4,8 %, zatímco zahraniční -5,5 %. MF z tohoto schématu výrazně vybočuje svojí výrazně optimističtější prognózou pro rok 2006.

1.3 Nový směr „Lisabonské strategie“ „Místo preference ekonomického pilíře klade Rada důraz na dosažení synergie mezi všemi třemi pilíři Lisabonské agendy“ (22.-23. 3. 2005, Brusel) Nový směr Lisabonské strategie: partnerství pro růst a zaměstnanost Strategie pro současný svět ! Pět let po odstartování Lisabonské strategie dávají dosažené výsledky smíšený obrázek. Nesporný pokrok s řadou nedostatků a prodlev. Má-li Unie dosáhnout stanovených cílů, buď dokončí reformy nebo zaplatí vysokou ceny z prodlení. ! Evropa musí obnovit svoji základnu pro konkurenceschopnost, zvýšit svůj růstový potenciál a svoji produktivitu, posílit sociální kohezi a soustředit se především na znalosti, inovace a optimalizaci lidského kapitálu. ! Unie musí zmobilizovat všechny nezbytné národní a komunitární zdroje - včetně kohezní politiky – v rámci všech tří dimenzí Strategie (ekonomické, sociální, evnvironmentální) tak, aby dosáhla jejich vzájemné synergie v kontextu udržitelného rozvoje. ! Současně budou muset Finanční perspektivy na léta 2007-2013 zajistit Unii adekvátní zdroje, aby mohla realizovat potřebné unijní politiky, včetně politik, které přispějí k dosažení lisabonských cílů. ! Evropská Rada vítá sdělení Evropské komise „Pracovat společně pro růst a pracovní příležitosti: Nový start Lisabonské strategie.“ ! Evropská Rada vítá závazek sociálních partnerů deklarovaný na Tripartitním Summitu 22. 3. 2005 a apeluje na sociální partnery, aby podpořili společný pracovní program pro růst a zaměstnanost v rámci oblastí jejich kompetence. ! Rada vyzývá Evropský hospodářský a sociální výbor, aby vytvořil společně s Hospodářskými a sociálními radami jednotlivých členských států a dalšími partnerskými organizacemi interaktivní síť iniciativ občanské společnosti zaměřených na podporu implementace Lisabonské strategie. Hlavní zdroje revidované strategie: Znalosti a inovace – motor udržitelného rozvoje ! Evropský prostor znalostí by měl umožnit podnikům vytvářet nové konkurenční faktory, spotřebitelům profitovat z nového zboží a služeb a pracujícím získat nové odbornosti. ! V oblasti výzkumu a vývoje (R&D) musí být udržen cíl investovat 3 % HDP, s adekvátním rozdělením na veřejné a soukromé investice. ! 7. Rámcový program výzkumu a vývoje dá čerstvý impuls Evropskému výzkumnému prostoru tak, aby všechny členské státy profitovaly z posílené spolupráce, stimulace soukromých investic do oblastí klíčových pro konkurenceschopnost a vyrovnávání technologických rozdílů. ! Členské státy by měly vyvinout svoje inovační politiky v souladu s jejich specifiky a mezi jiným i s těmito cíli: vytvořit podpůrný mechanismus pro inovační MSP, podporovat společný výzkum mezi podniky a universitami, zlepšit přístup k rizikovému kapitálu, přesměrovat veřejné zakázky na inovační zboží a služby, rozvíjet partnerství pro inovace a inovační centra na regionální a místní úrovni. Soubor: APCR04p.DOC

26


! !

Nový komunitární program pro konkurenceschopnost a inovace dá nový impuls inovacím v rámci celé Evropské unie vytvořením nového financování inovačních MSP s velkým růstovým potenciálem. Evropská rada bere na vědomí záměr Evropské komise předložit návrh na vytvoření Evropského Technologického Institutu.

Atraktivní místo pro investice a pracovní místa ! Evropská unie musí završit svůj vnitřní trh a učinit svoje regulatorní prostředí příznivější pro podniky a naopak podniky musí rozvinout svůj smysl pro společenskou odpovědnost. ! Komise apeluje na členské státy, aby již neváhaly se splněním svých závazků ze Summitu v Barceloně z března 2002, pokud se týká – mezi jiným – transpozice příslušných směrnic. ! V zájmu podpory růstu a zaměstnanosti a posílení konkurenceschopnosti musí být vnitřní trh se službami plně funkční při současném zachování Evropského sociálního modelu. Ve světle probíhající diskuse, která ukazuje, že směrnice, tak jak je v současné době navrhována, nesplňuje plně tyto požadavky, Evropská rada požaduje, aby bylo vyvinuto veškeré úsilí v rámci legislativního procesu v zájmu zajištění širokého konsensu, který by odrážel všechny tyto cíle. ! Všechny dohody týkající se REACH musí sladit environmentální požadavky a požadavky na ochranu bezpečnosti a zdraví při práci s požadavky na podporu konkurenceschopnosti evropského průmyslu, se zvláštním zřetelem na MSP. ! V souvislosti s aktivním politikou hospodářské soutěže Evropská rada vyzývá členské státy, aby pokračovaly v omezování státní pomoci. Růst a zaměstnanost pro sociální kohezi ! Evropská rada vítá sdělení Komise o sociální agendě, která pomůže dosáhnout cíle Lisabonské strategie posílení Evropského sociálního modelu založeného na dosažení plné zaměstnanosti a větší sociální koheze. ! Zvýšení míry zaměstnanosti a prodloužení pracovního života, znásobené reformou systémů sociální ochrany, představuje tu nejlepší cestu ke zvýšení současné úrovně sociální ochrany. Zlepšení řízení (Better Governance) Nový přístup, založený na tříletém cyklu bude zahájen v roce 2005 a ukončen v roce 2008: ! Výchozím bodem bude Strategická zpráva (Strategic Report) - synoptický dokument Komise; v souladu s články 99 a 128 Smlouvy a závěrů Evropské rady přijme Rada tzv. integrované směrnice (integrated guidelines) sestávající ze dvou složek: Širších směrů hospodářské politiky (BEPGs) a Hlavních směrů zaměstnanosti (EGs) ! Na základě „integrated guidelines“ vypracují Členské státy v rámci svojí odpovědnosti Národní reformní plány (national reform plans) a jmenují národního koordinátora pro Lisabonskou strategii. ! Současně vypracuje Komise Komunitární Lisabonský Program (Community Lisabon Programme). Udržitelný rozvoj ! Evropská rada rozhodla o přijetí Deklarace o řídících principech pro udržitelný rozvoj na svém červnovém zasedání. Tato deklarace bude základem pro revitalizaci závazků ze Summitu Rady v Göteborgu v roce 2001. Soubor: APCR04p.DOC

27


Klimatické změny ! Evropská rada konstatovala, že klimatické změny mají velmi negativní globální environmentální, ekonomické a sociální důsledky. ! Evropská rada s velkým zadostiučiněním přijala vstup Kyotského protokolu v platnost. ! Evropská rada vítá sdělení Komise „Zvítězit nad globální klimatickou změnou.“ (Winning the battle against global climatic change). Z podkladů SP ČR vybral: Ing. Šípek

1.4 Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství 1.4.1 Podíl na průmyslové výrobě ČR Za automobilový průmysl ČR je za rok 2004 (stejně jako v roce 2003) možno deklarovat (jsou k dispozici) v zásadě tři údaje o podílu na průmyslové výrobě ČR: # # #

pouze za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP činí tento podíl 1/ po započtení údajů od dalších 32 firem je tento podíl na hodnotě 2/ po odhadu za další firmy autoprůmyslu dosahuje podíl hodnoty

16,26 %; 17,49 %; 18,64 %.

Je možno konstatovat, že vývoj v českém automobilovém průmyslu, tak jako v uplynulých letech, přispěl k růstu průmyslové výroby v ČR. Firmy zapojené do činnosti Sdružení AP dosáhly v roce 2004 tržeb ve výši 385 550,90 mil. Kč, tedy nárůstu o 10,66 % (za rok 2003 bylo po přepočtu údajů vykázáno 348 403,80 mil. Kč). Podíl firem zapojených do Sdružení AP na celkových tržbách z průmyslové činnosti v porovnání let 2004 a 2003 mírně poklesl vlivem vyššího růstu (o cca 14,5 %) v ostatních odvětvích průmyslu (viz diagram č. 1.4.1). Z dosažené výše tržeb z průmyslové činnosti lze odhadnout, že podíl firem Sdružení AP na tvorbě HDP České republiky se trvale pohybuje kolem 7 %. Souhrnně za celý automobilový průmysl ČR lze konstatovat, že jeho podíl na průmyslové výrobě ČR se blíží 20 % a nárůst v porovnání let 2004 / 2003 přesahuje 12 %. U firem zapojených do činnosti Sdružení AP je tento nárůst nižší (i vzhledem k vysoké výchozí základně) a činí 10,66 %. K vyšším nárůstům dochází nyní především u dalších firem autoprůmyslu ČR, které postupně zahajovaly produkci v letech 2002 až 2004. Meziroční přírůstek (rok 2004 – rok 2003) průmyslové produkce ČR činil absolutně 300 446,0 mil. Kč, z toho v automobilovém průmyslu jako celku 50 614,2 mil. Kč. Podíl autoprůmyslu ČR tedy tvořil 1/6 (16,85 %) celého nárůstu produkce. --------------------------------------------------1/

2/

Objem tržeb dalších 32 firem, které poskytly údaje potřebné pro zpracování tohoto materiálu (seznam firem viz příloha), činil v roce 2004 celkem 29 116,7 mil. Kč. Celkově vykázaný objem tržeb za firmy „SDRUŽENÍ AP + 32“ tak dosáhl 414 667,6 mil. Kč. Při zahrnutí těchto výsledků je podíl „SDRUŽENÍ AP + 32“ na průmyslové činnosti ČR na hodnotě 17,49 % (viz diagram č. 1.4.1a). Lze dopočítat (s jistou mírou odhadu), že ostatní firmy zabývající se automobilovou výrobou dosáhly hodnoty tržeb z průmyslové činnosti 27 476,6 mil. Kč (viz též diagramy č. 1.4.1a, 1.4.1b a 1.4.1c). Podíl za celý autoprůmysl ČR je tedy 18,64 %.

Soubor: APCR04p.DOC

28


mil. Kč

Podíl firem zapojených do Sdružení AP na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb) 2 371 494,0 40%

2 500 000

2 071 048,0 1 947 109,0 1 892 171,0 1 850 872,0

2 000 000 1 500

1 640 501,0 1 620 706,0 1 507 142,0 1 419 210,7 000 1 334 796,7 1 227 520,6 1 201 141,2

1 000 000 500 000

10,59% 11,52% 6,68% 5,53% 6,58%

13,37%

35% 30% 25%

14,74%

16,11% 16,77% 16,82% 16,26% 20% 15%

7,98%

385 348 403,8 272 900,9304 800,2326 452,5 186 778,0219 302,4 159 663,3 80 259,0 67 917,0 87 863,0 113 211,6

550,910% 5%

0

0% 1993

1994

1995

1996

1997

prům yslová výroba celkem

1998

1999

2000

2001

2002

z toho firm y Sdružení AP

2003

2004

podíl Sdružení AP

Tržby z průmyslové činnost celkem - údaj za rok 2003 korigován, za rok 2004 předběžný údaj ČSÚ.

Nárůst tržeb z průmyslové činnosti ČR (2004/2003) celkem o: 300 446,0 mil. Kč, to je Nárůst u firem Sdružení AP o: 37 147,1 mil. Kč, to je

14,51% 10,66%

Diagram č. 1.4.1

mil. Kč

Podíl firem automobilového průmyslu ČR */ na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb) 2 371 494,0 40%

2 500 000

2 071 048,0 1 947 109,0 1 892 171,0 1 850 872,0

2 000 000 1 500

1 640 501,0 1 620 706,0 1 507 142,0 1 419 210,7 000 1 334 796,7 1 227 520,6 1 201 141,2

1 000 000 500 000

11,02% 6,82%

5,64%

6,78%

12,04%

14,04%

35% 30% 25%

15,63%

18,81% 17,95% 17,24%

17,49%

20% 15%

8,22%

414 667,610%

366 249,7371 768,4 289 275,0326 136,2 230 267,5 166 049,8195 183,0 116 607,9 81 864,2 69 275,3 90 498,9

5%

0

0% 1993

1994

1995

1996

prům yslová výroba celkem

1997

1998

1999

2000

firmy autoprům yslu ČR

2001

2002

2003

2004

podíl firem autoprům yslu ČR

*/ " SDRUŽENÍ AP+32" = souhrn za firmy Sdružení AP a další firmy autoprůmyslu ČR, které poskytly údaje **/. **/ Údaje za roky 1996 až 2001 odhad, za roky 2002 až 2004 z předaných údajů od 32 firem: "+32 firem" ***/:

rok 2002

rok 2003

39 797,2

23 364,6

rok 2004 29 116,7 mil. Kč

***/ Ze seznamu 32 firem z roku 2002 vypadlo v roce 2003 a 2004 celkem 5 firem (nahrazeny 5 jinými). Základna je tudíž srovnatelná jen za roky 2003 a 2004 (= stejné firmy).

Nárůst tržeb z průmyslové činnosti ČR (2004/2003) celkem o: 300 446,0 mil. Kč, to je o Nárůst za "SDRUŽENÍ AP+32" : 42 899,2 mil. Kč, to je o Podíl "SDRUŽENÍ AP+32" na průmyslové produkci ČR v roce 2004: Další firm y s automobilovou výrobou (výpočt. odhad tržeb za r. 2004):

27 476,6 mil. Kč, podíl =

"Automobilová výroba" v ČR, r. 2004 celkem: 442 144,2 mil. Kč

to je podíl

14,51% 11,54% 17,49% 1,16%

18,64%

Diagram č. 1.4.1a

Soubor: APCR04p.DOC

29


Podíly na tržbách autoprůmyslu ČR dalších 32 firem (mimo Sdružení AP) 6,59%

(stav k 31.12.2004)

ostatní automobilové firmy (odhad) 6,21%

firmy Sdružení AP: 87,20% 100% =

442 144,22 mil. Kč

Diagram č. 1.4.1b

Podíly na tržbách z průmyslové činnosti za ČR celkem (stav k 31.12.2004) ostatní automobilové firmy (odhad) 1,16%

dalších 32 firem (mimo Sdružení AP) 1,23%

firmy Sdružení AP: 16,26%

průmysl ČR ostatní 81,36%

100% =

2 371 494,00 mil. Kč

Diagram č. 1.4.1c

Soubor: APCR04p.DOC

30


mil. Kč

1.4.2 Podíl na exportu ČR Firmy zapojené do Sdružení AP vykázaly v porovnání roků 2004 a 2003 nárůst exportu o 18,8 %, což představuje téměř 50 miliard Kč. Podíl na celkovém exportu ČR stejně tak jako u tržeb z průmyslové činnosti mírně klesl (vlivem vyššího růstu celkového exportu ČR - viz diagram č. 1.4.2). Za celou ČR došlo v porovnání roků 2004/2003 ke zvýšení exportu o 25,0 % (z 1 370 930 mil. Kč v roce 2003 na 1 713 694 mil. Kč v roce 2004). Podíl firem zapojených do Sdružení AP na celkovém exportu ČR

1 800 000

1 370 930

1 400 000

1 000 000

400 000 200 000

40%

1 269 634 1 254 860

35%

1 121 099

1 200 000

600 000

50% 45%

1 600 000

800 000

1 713 694

834 227 709 261 601 680

14,61%

13,41%

30%

908 756 19,09%

17,50%

16,99%

17,29%

154 353,4

193 871,7 222 127,7

19,28%

20%

8,97%

53 952,0

95 093,2

121 863,0

25%

18,32%

239 560,0

264 275,7

313 971,7

15% 10% 5%

0

0% 1996

1997 1998 export ČR celkem

1999 2000 2001 2002 z toho firmy Sdružení AP

2003 2004 podíl Sdružení AP

Export za Českou republiku celkem - údaj za rok 2003 korigován, za rok 2004 předběžný údaj ČSÚ. Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR", ČSÚ 2005

Nárůst exportu ČR (2004/2003) celkem o: 342 763,9 mil. Kč, to je o Nárůst u firem Sdružení AP o: 49 696,0 mil. Kč, to je o

25,00% 18,80%

Diagram č. 1.4.2

Stejně tak jako u tržeb z průmyslové produkce za automobilový průmysl ČR je za rok 2004 možno vykázat v podstatě tři údaje o podílu na celkovém exportu ČR: # # #

pouze za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP činí tento podíl 3/ po započtení údajů od dalších 32 firem je tento podíl na hodnotě 4/ po odhadu za další firmy autoprůmyslu dosahuje podíl hodnoty

18,32 %; 19,33 %; 20,36 %.

Celkový vývoz firem domácího automobilového průmyslu meziročně vzrostl a to o více než 57 miliard Kč (o více než 19,5 %). Tento nárůst představuje jako u tržeb téměř 1/6 (16,73 %) absolutního zvýšení exportu ČR dosaženého za rok 2004. Podíl exportně nejúspěšnější české firmy ŠKODA AUTO v roce 2004 dosáhl hodnoty 8,34 % celkového vývozu ČR (za rok 2003 to bylo 8,40 %) a podíl na exportu vykázaném za všechny firmy zapojené do Sdružení AP činil 45,53 % (v roce 2003 to bylo 45,09 %), tedy se v obou případech prakticky nezměnil. --------------------------------------------------3/

4/

Export dalších 32 firem (mimo Sdružení AP) činil v r. 2004 celkem 17 360,0 mil. Kč (oproti roku 2002 nárůst o 21,9 %). Celkově vykázaný objem vývozu za firmy „SDRUŽENÍ AP + 32“ tak dosáhl 344 322,0 mil. Kč. Při zahrnutí této hodnoty dosahuje podíl „SDRUŽENÍ AP + 32“ na exportu ČR hodnoty 19,33 % (viz diagram č. 1.4.2a). Lze opět výpočtově odhadnout, že skutečný podíl za celou automobilovou výrobu v ČR bude o více než 1 % ještě vyšší - na hodnotě přes 20 % (viz diagram 1.4.2.c).

Soubor: APCR04p.DOC

31


mil. Kč

Podíl firem automobilového průmyslu ČR */ na celkovém exportu ČR

1 713 694

1 800 000

50% 45%

1 600 000 1 400 000

1 269 634

1 000 000

600 000 400 000 200 000

40% 35%

1 121 099

1 200 000

800 000

1 254 860

1 370 930

709 261 601 680

14,08%

30%

908 756

834 227

19,24%

18,85%

18,34%

15,63%

21,06%

20,32%

25%

19,33%

20%

9,42% 99 847,9

130 393,4

166 701,7 211 320,2

56 649,6

1996

1997

1998

1999

244 340,5 264 254,0

278 518,5

331 331,7

15% 10% 5%

0

0%

export ČR celkem

2000

2001

firm y autoprůmyslu ČR

2002

2003

2004

podíl firem autoprům yslu ČR

*/ " SDRUŽENÍ AP+32" = souhrn za firmy Sdružení AP a další firmy autoprůmyslu ČR, které poskytly údaje **/. **/ Údaje za roky 1996 až 2001 odhad, za roky 2002 až 2004 z předaných údajů od 32 firem: "+32 firem" ***/:

rok 2002

rok 2003

24 693,9

14 242,8

rok 2004 17 360,0 mil. Kč

***/ Ze seznamu 32 firem z roku 2002 vypadlo v roce 2003 a 2004 celkem 5 firem (nahrazeny 5 jinými). Základna je tudíž srovnatelná jen za roky 2003 a 2004 (= stejné firmy).

Nárůst exportu ČR (2004/2003) celkem o: 342 763,9 mil. Kč, to je o Nárůst za "SDRUŽENÍ AP+32" : 52 813,2 mil. Kč, to je o Podíl "SDRUŽENÍ AP+32" na exportu ČR v roce 2004: Další firm y s automobilovou výrobou (výpočt. odhad exportu za r. 2004):

17 651,9 mil. Kč, podíl =

"Automobilový export" ČR, r. 2004 celkem: 348 983,6 mil. Kč

to je podíl

25,00% 18,96% 19,33% 1,03%

20,36%

Diagram č. 1.4.2a

Podíly na exportu autoprůmyslu ČR dalších 32 firem (mimo Sdružení AP) 4,97%

(stav k 31.12.2004)


firmy Sdružení AP: 89,97% 100% =

348 983,55 mil. Kč

Diagram č. 1.4.2b Soubor: APCR04p.DOC

32


dalších 32 firem (mimo Sdružení AP) 1,01%


firmy Sdružení AP: 18,32%

Podíly na exportu ČR (stav k 31.12.2004)

export ČR ostatní 79,64%

100% =

1 713 693,90 mil. Kč

Diagram č. 1.4.2c

1.4.3 Vliv na bilanci zahraničního obchodu ČR Firmy automobilového průmyslu mají výrazný a jednoznačně pozitivní vliv na zahraničně obchodní bilanci ČR. Toto se výrazně projevilo v roce 2004, ve kterém relativně razantně stoupl vývoz automobilových firem (o více než 57 miliard Kč), přičemž dovozy pro výrobní spotřebu vzrostly jen o 24,8 miliardy Kč a dovozy investic o necelých 700 miliónů Kč (nejsou zde samozřejmě započteny investice v TPCA Kolín). Za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP je tak dlouhodobě vykazováno kladné saldo zahraničního obchodu. Vzhledem k výše uvedenému růstu exportu bylo za rok */ 2004 dosaženo jen firmami Sdružení AP kladného salda ve výši 182,36 miliardy Kč. Vývoj tohoto ukazatele za uplynulých 9 let (od roku 1996 do roku 2004) je uveden v diagramu č. 1.4.3. Na straně dovozů do ČR jsou přitom zahrnuty veškeré dovozy pro výrobní potřebu firem Sdružení AP a dovozy investičního charakteru realizované firmami Sdružení AP. Druhou stranu bilance pak tvoří vykázaný export všech firem Sdružení AP (jeho výše viz diagram č. 1.4.2). **/

V diagramu č. 1.4.4 je stejný vývoj při zahrnutí objemu dovozů všech (nových i ojetých) motorových a přípojných vozidel do ČR (tedy jakoby za celý „autoobor“, i když dovozy vozidel jsou čistě obchodní záležitostí a nesměřují do firem Sdružení AP). ---------------------------------------------------

*/ Údaje o dovozech pro výrobní spotřebu a dovozech investic poskytlo z dalších 32 firem mimo Sdružení AP minimum firem. Lze pouze odhadnout, že i tyto firmy vytvořily v obchodní bilanci kladné saldo (odhad cca 4 miliardy Kč). **/ Údaje o objemu dovozů motorových vozidel do ČR nejsou za rok 2004 již k dispozici. Po vstupu ČR do EU přestaly být mimo jiné sledovány individuální dovozy ojetých vozidel, které tvořily cca 50 % dovozů ojetin. Proto byl proveden pouze odhad objemu dovozu dle vývoje v uplynulých letech a počtu prvních registrací nových a ojetých zahraničních vozidel.

Soubor: APCR04p.DOC

33


Čisté saldo zahraničně obchodní bilance vytvořené firmami Sdružení AP (nezahrnuje dovozy vozidel do ČR)

200 000 180 000

182 364,2

160 000 140 000

149 398,1 140 226,9 131 873,5 119 375,7

120 000 100 000 80 000

85 054,7

60 000

61 932,0

40 000 20 000

71 071,0

40 048,7

0

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Diagram č. 1.4.3

Pokud tedy zahrneme do obchodní bilance i dovozy vozidel (ty na rozdíl od dovozů pro výrobní spotřebu a dovozů investic mají na obchodní bilanci jednoznačně pouze negativní vliv a de facto nesouvisí s automobilovou výrobou), vychází i tak vysoce pozitivní saldo obchodní bilance, které přesahuje částku 105 miliard Kč (viz diagram č. 1.4.4).

Souhrnné saldo zahraničně obchodní bilance vytvořené firmami Sdružení AP (včetně dovozů všech vozidel do ČR - za r. 2004 odhad) 120 000 100 000

105 364,2

80 000

74 935,9

60 000 40 000

84 006,0 80 157,1 80 402,7

45 031,6 35 521,0

20 000

3 570,0 18 949,0 0

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Diagram č. 1.4.4

V roce 2004 došlo v porovnání s rokem 2003 ke zvýšení dovozů do „autooboru ČR“ celkem o více než 21 %. Nedošlo však k tak výrazné změně jejich struktury, jako tomu bylo v některých předchozích letech (viz diagramy č. 1.4.5 na následující straně).

Soubor: APCR04p.DOC

34


S tr u k tu ra "d o v o z ů d o au to mo b ilo v é h o p rů mys lu Č R " v r . 2 00 4 d o v o z y v še ch v o z id e l d o Č R (o d h a d ) 36,9 1%

d o v o z y p ro v ýr o b n í p o tř e b u fir e m S d ru ž e n í AP 60,1 7%

dov oz y in v e stic firma mi S d ru ž e n í AP 2,92 % 100% =

208 607,50 m i l. K č

S tr u ktu r a "d o v o z ů d o a u to mo b ilo v é h o p r ů myslu Č R " v r . 2 0 0 3 do v oz y v še ch v o z id e l d o Č R 3 8 ,1 3%

do v oz y pro v ýr o b n í p o tř e b u fire m S d r u ž e n í AP 5 8 ,7 3%

dov oz y in v e s tic fir ma mi S d r u ž e n í AP 3 ,1 5 % 10 0% =

17 1 5 17 , 6 7 m i l . K č

S tr u k tu r a " d o v o z ů d o a u to mo b ilo v é h o p r ů myslu Č R " v r . 2 0 0 2 d ov o z y v še ch v o z id e l d o Č R 3 7 ,5 9 %

d ov o z y pro v ýr o b n í p o tř e b u fir e m S d r u ž e n í AP 6 0 ,1 9 %

dov oz y in v e s tic fir ma mi S d r u ž e n í AP 2 ,2 2 % 1 00 % = 1 59 1 5 7 , 3 7 m i l . K č

S tr u k tu r a " d o v o z ů d o a u to m o b ilo v é h o p r ů m ys lu Č R " v r . 2 0 0 1 dov oz y v še ch v o z id e l d o Č R 3 6 ,4 3 %

d o v o z y p ro v ýr o b n í p o tř e b u fir e m S d r u ž e n í AP 5 2 ,6 2 %

dov ozy in v e s tic fir m a m i S d r u ž e n í AP 1 0 ,9 6 % 100 % = 141 970 ,56 m il.K č

Diagramy č. 1.4.5 Soubor: APCR04p.DOC

35


V meziročním porovnání 2004 / 2003 vzrostl dovoz pro výrobní potřebu firem (za rok 2004 celkem 125 511,40 mil. Kč oproti 100 724,60 mil. Kč v roce 2003) a mírně dovozy investičního charakteru (rok 2004 celkem 6 096,10 mil. Kč oproti 5 401,00 mil. Kč v roce 2003). Růst zaznamenal zřejmě i dovoz vozidel (za rok 2004 v celních hodnotách byl odhadnut na 77 000 mil. Kč oproti 65 392 mil. Kč v roce 2003). Souhrnný přehled je uveden v tabulce č. 1.4.1. Tabulka č. 1.4.1 index 04 / 03 index 03 / 02 index 02 / 01

Dovozy všech vozidel do ČR Dovozy investic */ Dovozy pro výrobní potřebu */ CELKEM:

17,75% 12,87% 24,61% 21,62%

9,31% 52,95% 5,14% 7,77%

15,68% -77,30% 28,25% 12,11%

*/ Jen za firmy Sdružení AP

1.4.4 Porovnání dalších ukazatelů K uvedeným výsledkům je třeba podotknout, že s ohledem na relativně vysoké absolutní hodnoty jednotlivých ukazatelů v předchozích letech již logicky nemůže docházet k tak výrazným meziročním procentním nárůstům v ekonomických kategoriích jako jsou např. tržby z vlastní výroby, přidaná hodnota, export apod. Důležité z hlediska konkurenční schopnosti je však udržení určitých relací mezi těmito kategoriemi a vlastními náklady, včetně mzdových. Dosavadní vývoj relace mezi růstem výroby, růstem přidané hodnoty a platovými nárůsty v souhrnu za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP od roku 1995 (u přidané hodnoty jsou k dispozici údaje až od roku 1997) je uveden v diagramu č. 1.4.6.

11,11%

5%

24,44% 8,00%

1999

2000

0% 1995

1996

1997

nárůst tržeb

1998

14,33%

10,66%

16,15% 6,72%

13,93%

17,41%

9,19%

9,08%

16,05%

11,69%

19,72%

30%

7,10%

10%

17,27%

35%

12,33%

15%

11,14%

20%

19,71%

16,98%

25%

45% 40%

40,58%

30%

28,85%

35%

29,37%

40%

41,03%

45%

Porovnání meziročních nárůstů výroby, přidané hodnoty a mezd v rámci firem Sdružení automobilového průmyslu

25% 20% 15% 10% 5%

5,56%

4,75%

2001

2002

růst přidané hodnoty

6,69%

5,86%

2003

2004

0%

růst průměrné mzdy

Diagram č. 1.4.6

Z diagramu č. 1.4.6 vyplývá, že poměr mezi růstem mezd na jedné straně a růstem přidané hodnoty a růstem tržeb na straně druhé byl ve znázorněném časovém období relativně dobře nastaven a dochází k jeho postupné optimalizaci ve vazbě na vývoj ostatních ekonomických parametrů. Je též zřejmé, že zhruba od roku 2001 kopíruje křivka růstu mezd v podstatě přesně růst přidané hodnoty. Soubor: APCR04p.DOC

36


Průměrná mzda ve firmách zapojených do Sdružení AP v roce 2004 dosáhla 20 046 Kč, což je o 5,86 % více než v roce 2003 (v přepočtu na stejnou strukturu členské základny). Je to o 11,15 % více, než činil zveřejněný celorepublikový průměr za rok 2004 (18 035 Kč). Je do jisté míry zajímavé, že tento „mzdový náskok“ (ve výši cca 11 %) firem v rámci Sdružení AP je v posledních třech letech v podstatě stabilní, což znázorňuje diagram č. 1.4.7.

Relace mezi průměrnou mzdou v České republice a mzdou u firem Sdružení automobilového průmyslu 25 000 Kč

140%

110,11%

111,15%

18 035 Kč

18 627 Kč

16 917 Kč

10 000 Kč

17 505 Kč

15 000 Kč

15 707 Kč

20 000 Kč

20 046 Kč

111,45%

120% 100% 80% 60% 40%

5 000 Kč

20%

0 Kč

0% 2002

ČR

2003

firmy Sdružení AP

2004

mzda u firem Sdružení AP / mzda v ČR

Diagram č. 1.4.7 ---------------------------------------------------

Průměrná mzda u dalších 32 automobilových firem (nezapojených do Sdružení AP) v roce 2004 činila 17 701 Kč (tedy pod celostátním průměrem), oproti roku 2003 byl zde zaznamenán nárůst o 3,06 %.

Objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) na jednoho pracovníka se u firem Sdružení AP v roce 2004 rovnal 3 667 443 Kč (nárůst oproti přepočtené hodnotě roku 2003 o 7,20 %) a přidaná hodnota na pracovníka dosáhla 780 115 Kč (oproti zpřesněnému údaji za rok 2003 nárůst o 10,75 %). Vývoj těchto dvou ukazatelů v uplynulých třech letech je uveden v diagramu č. 1.4.8. Počet pracovníků ve firmách Sdružení AP mírně vzrostl (mimo jiné i změnami v členské základně) a přesáhl 100 000 osob (k datu zpracování v rámci firem Sdružení AP bylo 105 128 osob). Vývoj od roku 2002 je znázorněn v diagramu č. 1.4.8. Lze konstatovat, že počet pracovníků ve firmách Sdružení AP za poslední 3 roky trvale mírně roste (meziroční indexy mezi 3,12 % a 3,23 %). ---------------------------------------------------

U poměrových ukazatelů (tržby na pracovníka a přidaná hodnota na pracovníka) bylo u dalších 32 firem dosaženo v průměru nižších výsledků než u firem Sdružení AP – objem produkce činil 2 967 613 Kč na pracovníka (nárůst oproti roku 2003 o 11,11 %) a přidaná hodnota dosáhla 415 159 Kč na pracovníka (nárůst oproti roku 2003 o 10,24 %). V těchto firmách bylo k 31.12.2004 zaměstnáno 9 811 osob, oproti roku 2003 zde došlo k nárůstu počtu zaměstnanců o 12,16 %.

Soubor: APCR04p.DOC

37


Počet pracovníků ve firmách Sdružení AP počet pracov níků

Přidaná hodnota a objem tržeb na pracovníka 4 000 000 Kč

200 000

3 500 000 Kč 3 000 000 Kč 2 500 000 Kč

3 421 090 Kč

3 305 681 Kč

160 000 140 000

105 128

101 840

98 755

180 000

3 667 443 Kč

120 000

2 000 000 Kč

100 000

1 500 000 Kč

80 000 60 000

1 000 000 Kč 500 000 Kč

40 000 625 384 Kč

704 386 Kč

780 115 Kč

2002

2003

2004

0 Kč

20 000 0

tržby / prac.

přidaná hodnota / prac.

počet pracovníků

Diagram č. 1.4.8

1.4.5 Základní vlastnická struktura V automobilovém průmyslu ČR došlo již před řadou let k jasnému vyprofilování vlastnických vztahů. Etablovaly se v podstatě dvě skupiny vlastníků – zahraniční partneři a skupina „ostatní vlastníci“ (mimo investiční fondy a společnosti, DIK a FNM). Strukturu v rámci firem Sdružení AP na konci roku 2004 zachycuje diagram č. 1.4.9. FNM 0,00%

Podíly vlastníků firem Sdružení AP na hodnotě základního jmění

Zahraniční partner 78,57%

DIK 0,54% Investiční fondy a společnosti 0,00%

Ostatní vlastníci 20,89%

Diagram č. 1.4.9

Po porovnání této struktury s koncem roku 2003 je zřejmé, že podíl vlastněný zahraničními partnery stoupl o více než 4 % (z 74,29 % na 78,57 %) a podíl vlastníků z druhé rozhodující skupiny klesl pod 21 % (z 24,56 % na 20,89 %). Celková hodnota základního jmění se přitom mírně zvýšila (v roce 2003 to bylo 49 579,08 mil. Kč). Podrobnější údaje (vývoj, počty firem, podíly jednotlivých zemí a další) jsou pak včetně příslušných komentářů uvedeny v kapitole 2.5 tohoto materiálu. Zpracoval: Ing.Šípek

Soubor: APCR04p.DOC

38


1.5 Postavení firem autoprůmyslu v soutěžích a anketách Členské firmy Sdružení AP pravidelně zaujímají přední místa v různých anketách a soutěžích, které v České republice pořádají různé organizace a instituce. Výjimkou nebyl ani rok 2004.

„EXPORTÉR

ROKU“ - uvedená soutěž v roce 2004 byla již jejím desátým ročníkem.

Výsledky opět potvrdily dominantní roli domácího automobilového průmyslu v ekonomice České republiky. Jednoznačně nejúspěšnějším exportérem je firma ŠKODA AUTO, která obsadila první místo ve dvou kategoriích (absolutní objem exportu za období 1993 až 2003 a objem exportu za rok 2003). V kategorii nárůst exportu 1993 – 2003 pak získala 8. místo. Stále rostoucí význam a podíl zejména dodavatelského sektoru automobilového průmyslu na exportu podtrhují výsledky dalších firem. Jedná se zvláště o kategorie měřené nárůstem exportu. Zde firmy, které zcela nebo částečně působí v autoprůmyslu, jasně dominovaly – například v kategorii „NÁRŮST EXPORTU OD ROKU 1993 DO ROKU 2003“ obsadily devět z deseti prvních míst! V tomto žebříčku (nárůst exportu za období 1993 až 2003) tvoří z hodnocených 33 firem přesně jednu třetinu firmy automobilového průmyslu a to: 1. místo díky společnosti ROBERT BOSCH, 3. místo firma AGC AUTOMOTIVE CZECH, 4. místo - AUTOPAL, 6. až 8. místo – BARUM CONTINENTAL, BRANO GROUP A ŠKODA AUTO A 10. MÍSTO – KAROSA. Silné zastoupení autoprůmyslu v první desítce potvrzují firmy SIEMENS GROUP (2. místo) a MITAS (5. místo). Mezi firmami hodnocenými v této kategorii figurují ještě ČZ STRAKONICE a GUMOTEX. V kategorii „NÁRŮST EXPORTU MEZI ROKY 2002 A 2003“ (z TOP 50 činí 36 % firmy autoprůmyslu) obsadila 2. místo společnost HELLA AUTOTECHNIK a v první padesátce se prosadily i další členské firmy Sdružení AP – KIEKERT-CS (5. místo), ROBERT BOSCH (9. místo), BRISK TÁBOR (13. místo), FEDERAL-MOGUL FRICTION PRODUCTS (15. místo), DURA AUTOMOTIVE CZ (16. místo), dále pak BARUM CONTINENTAL, TRW CARR, BRANO GROUP, KNORR-BREMSE -Systémy pro užitková vozidla ČR, HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, AUTOPAL, ČZ STRAKONICE, KAROSA, AGC AUTOMOTIVE A GUMOTEX. Z ostatních firem autoprůmyslu jmenujme FEHRER BOHEMIA a F.X.MEILLER Slaný. „ABSOLUTNÍ OBJEM EXPORTU ZA ROK 2003“ (z TOP 50 tvoří 34 % firmy autoprůmyslu) byla kategorie, v níž členské firmy Sdružení AP obsadily první dvě místa v pořadí ŠKODA AUTO a BARUM CONTINENTAL a na 3. místě se umístila společnost SIEMENS GROUP, jejíž jedna divize též působí v autoprůmyslu. V první padesátce vývozců byla vyhodnocena na předních místech řada dalších firem automobilového průmyslu BOSCH DIESEL (6. místo), ROBERT BOSCH (10. místo), AUTOPAL (14. místo), DURA AUTOMOTIVE (16. místo), KAROSA (18. místo) a HELLA AUTOTECHNIK (19. místo). Ze Sdružení AP jsou mezi padesáti i AGC AUTOMOTIVE CZECH, BRANO GROUP, FEDERALMOGUL FRICTION PRODUCTS, HAYES LEMMERZ AUTOKOLA A KIEKERT CS, z dalších firem autoprůmyslu pak MITAS, FEHRER BOHEMIA a F.X.MEILER Slaný. Mimo bezkonkurenčně první firmu ŠKODA AUTO je v kategorii „ABSOLUTNÍ OBJEM EXPORTU ZA OBDOBÍ 1993 AŽ 2003“ (z TOP 50 tvoří 28 % firmy autoprůmyslu) rovněž mnoho firem autoprůmyslu – SIEMENS GROUP (4. místo), BARUM CONTINENTAL (5. místo), BOSCH DIESEL (9. místo), ROBERT BOSCH (11. místo), AUTOPAL (12. místo), KAROSA (19. místo) a dále ještě AGC AUTOMOTIVE CZECH, MITAS, DURA AUTOMOTIVE CZ, GUMOTEX, BRANO GROUP, F.X.MEILER Slaný a HELLA AUTOTECHNIK.

Soubor: APCR04p.DOC

39


V kategorii „STŘEDNÍ EXPORTÉŘI“ (vyhodnoceno bylo 10 firem podle kritéria nárůst exportu 2002 až 2003) zvítězila společnost SAAR GUMMI CZECH, tedy opět firma automobilového průmyslu. Soutěž „Exportér roku“ (ale i další soutěže) je každoročně vyhodnocována na základě přihlášek jednotlivých firem. Pokud se firma do soutěže nepřihlásí, není uvedena ve výsledkových listinách. Proto v uvedených žebříčcích chybí další významní vývozci z řad firem automobilového průmyslu, kteří se např. v loňském ročníku této soutěže umístili na předních místech a jejichž exportní výsledky za rok 2003 byly vysoké. Z dodavatelských firem nutno jmenovat například LUCAS VARITY a CONTINENTAL TEVES CR a z finálních výrobců pak firmu TATRA. Při započtení exportních výsledků těchto a dalších firem Sdružení AP by výsledkové listiny v jednotlivých kategoriích byly pro český automobilový průmysl ještě příznivější.

„Českých 100 nejlepších firem“ - v tomto žebříčku zvítězila ŠKODA AUTO, 11. místo obsadil BARUM CONTINENTAL a mezi stovkou nejúspěšnějších se dále uplatnily z členských firem Sdružení AP BRISK TÁBOR, FEZKO a DONALDSON CZECH REPUBLIC. „Czech Top 100“ - vítězem (podle kriteria výše tržeb za uplynulý rok) se stala již poněkolikáté ŠKODA AUTO. Škoda Auto se umístila nejvýše i v subjektivním hodnocení respondentů jako „Nejobdivovanější firma r. 2004“, které je součástí Czech Top 100.

„Subdodavatel roku 2004“ - agentura CzechInvest vyhlašuje toto ocenění v několika kategoriích. Podle kritéria nejvyššího meziročního nárůstu obratu 2004/2003 zvítězila členská firma Sdružení AP SATREMA INT.

„Nejlepší zaměstnavatel roku 2004“ - ŠKODA AUTO se stala vítězem druhého ročníku ankety, v níž se hodnotí vztah firem k zaměstnancům. Členské firmy Sdružení AP a další firmy z automobilového průmyslu kromě uvedených celostátních žebříčků dominují i v rámci regionů, v nichž působí. Například ŠKODA AUTO se logicky stala „Nejvýznamnější firmou“ i „Nejlepším zaměstnavatelem Středočeského kraje“. „Nejvýznamnějšími firmami“ ve svých krajích jsou také ROBERT BOSCH (Jihočeský), JOHNSON CONTROLS, AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY (Liberecký) a BOSCH DIESEL (Vysočina). BARUM CONTINENTAL obdržel plaketu „NEJLEPŠÍ EXPORTÉR ZLÍNSKÉHO KRAJE“ a je i největším vývozcem na celé Moravě. Prosperující autoprůmysl působí pozitivně dokonce i na nejnižší lokální úrovni, což lze dokumentovat na příkladu firmy Z. Kuliče (25 zaměstnanců, výroba jednoúčelových strojů mimo jiné pro autoprůmysl), který byl vyhlášen „Živnostníkem Písecka 2004“.

„Manažer roku 2004“ – v prestižní soutěži českých manažerů se v elitní desítce nejlepších (8. místo) umístil Ing. Josef Blecha, generální ředitel FEZKO a stal se rovněž manažerem odvětví.

„Auto roku 2005 v ČR“ a „Dodavatel pro Auto roku 2005 v ČR“ - tyto ankety jsou zaměřeny pouze na obor automobilového průmyslu jako celku. Sdružení AP bylo poprvé spoluvyhlašovatelem ankety „AUTO ROKU 2005 V ČR“ (dalšími jsou Svaz dovozců automobilů a Klub motoristických novinářů). Vítězem uvedené ankety se stala ŠKODA OCTAVIA, tedy výrobek největší členské firmy Sdružení AP ŠKODA AUTO. V rámci této ankety vyhlásilo Sdružení AP akci (prezentaci) „DODAVATEL PRO AUTO ROKU 2005“. Přihlásilo se do ní celkem 21 členských firem vyrábějících skupiny, díly a příslušenství pro automobily nominované do ankety s tím, že výrobci dodávající své Soubor: APCR04p.DOC

40


produkty pro vítězný vůz budou moci používat označení „DODAVATEL 2005“.

PRO

AUTO

ROKU

Přihlášené firmy dodávají díly nebo části na 75 % ze všech 31 nominovaných vozů pocházejících z různých zemí. Mezi finalisty ankety „AUTO ROKU 2005 V ČR“ (tj. BMW řady 1, Citroen C4, Renault Modus, Škoda Octavia a VW Golf) nebyl ani jediný, který by neměl dodavatele z České republiky. Na vítězný vůz ŠKODA OCTAVIA dodává těchto 18 z přihlášených dodavatelských firem: AUTOPAL BARUM CONTINENTAL BRANO GROUP BRISK TÁBOR D PLAST - EFTEC ESSA CZECH FEZKO GRUPO ANTOLIN BOHEMIA GUMOTEX HAYES LEMMERZ ALUKOLA HAYES LEMMERZ AUTOKOLA HEKRA OPAVA KAMAX KASTEK UB KOSTAL CR LUCAS VARITY MARBO CZ VALEO AUTOKLIMATIZACE

Uvedené firmy obdržely certifikát, který je opravňuje používat označení „DODAVATEL PRO AUTO ROKU 2005 V ČR“. Předpokládá se stejná prezentace dodavatelů i v rámci dalšího ročníku ankety „AUTO ROKU V ČESKÉ REPUBLICE“. Zpracoval: Ing.Kyncl + Ing.Šípek Soubor: APCR04p.DOC

41


Základní údaje a fakta

Recommend Documents