SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU AUTOMOTIVE INDUSTRY ASSOCIATION Důvěrné! Určeno jen pro potřeby firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu!
AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE Základní údaje a fakta !"# !"#!"#!"#!"#
Aktualizace za rok 2004 Zpracoval: sekretariát Sdružení AP
Praha, květen 2005
© Sdružení AP Evidovaný výtisk č.:
OBSAH strana
2
1. Úvod 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6
Vývoj českého hospodářství a průmyslové výroby Makroekonomická predikce České republiky Nový směr „Lisabonské strategie“ Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství Postavení firem autoprůmyslu v soutěžích a anketách Soutěž „PODNIK ROKU 2004“ v českém automobilovém průmyslu
2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1 Vývoj výroby vozidel 2.2 Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel 2.3 Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 16.5.2005) 2.4 Základní struktura členské základny Sdružení AP 2.5 Vlastnická struktura 2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace 2.7 Průměrné mzdy 2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy 2.9 Vývoj základních ekonomických ukazatelů 2.10 Výzkumně vývojová základna 2.11 Stav v oblasti certifikace systémů 2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách
3. Složení vozového parku v České republice
46 46 62 67 73 74 78 86 94 97 111 116 117
121 121 130
3.1 Údaje Centrálního registru vozidel 3.2 Ukázky zpracování možných výstupů
137
4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel 4.1 4.2 4.3 4.4
3 17 26 28 39 42
Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 Nákladní automobily, autobusy, motocykly, přípojná vozidla Údaje o ojetých vozidlech Shrnutí
5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi 5.1 Tuzemsko (vnitřní vztahy) 5.2 Zahraničí (vnější vztahy) 5.3 Shrnutí
6. Problematika řešená v rámci Sdružení AP 6.1 Oblasti související s hlavní činností 6.2 Další řešená problematika
7. Výsledky hospodaření Sdružení AP za rok 2005 8. Závěr
137 148 166 169
172 172 176 180
181 181 185
186 189
Příloha (souhrnné výsledky dalších 32 firem automobilového průmyslu) Související podklady:
Soubor: APCR04r.DOC
STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 2000 - 2004 ROČENKA SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2005 SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k 31.12.2004) 41
© Sdružení AP, květen 2005
1.6 Soutěž „PODNIK ROKU 2004“ v českém automobilovém průmyslu Soutěž firem Sdružení AP s názvem „PODNIK ROKU“ pokračovala za rok 2004 již svým sedmým ročníkem. Pro porovnatelnost výsledků s předchozími ročníky zůstávají v platnosti po celou dobu jejího trvání stejná kriteria. Umožňují objektivní porovnání jednotlivých firem Sdružení AP. Stalo se již tradicí, že prvních pět firem, bez určení pořadí, je odměněno pamětními cenami vždy na červnovém zasedání Rady ředitelů v Brně. Do soutěže je automaticky zapojena každá firma, která sekretariátu Sdružení AP zaslala vyplněný „Databázový list Sdružení AP pro rok 2004“. Na hodnotící kritéria byly firmy upozorněny přímo v „Databázových listech“. Zpracování a vyhodnocení podkladů jednotlivých firem zabezpečoval sekretariát Sdružení AP. Představenstvo na svém zasedání dne 5. května 2005 schválilo výsledky soutěže „PODNIK ROKU 2004 V ČESKÉM AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU“ s tím, že pro další ročník soutěže doporučilo připravit návrhy na dílčí úpravy stávajících propozic. Z hlediska vlastního vyhodnocení 7. ročníku soutěže je třeba uvést, resp. připomenout: a/ hodnotící kritéria pro soutěž byla tato: - absolutní hodnota (objem) exportu v roce 2004 (mil. Kč) - přidaná hodnota na pracovníka v roce 2004 (mil. Kč/pracovník) - nárůst celkových tržeb z vlastní výroby (index 2004/2003) b/ všechna kritéria měla stejnou váhu, celkové pořadí bylo stanoveno na základě součtu umístění v jednotlivých „kategoriích“ c/ do soutěže bylo zařazeno 109 firem zapojených do činnosti Sdružení AP, které předaly vyplněné „Databázové listy“. K jednotlivým soutěžním kritériím je možné uvést: Absolutní objem exportu Jak ukázaly jednotlivé ročníky soutěže, tak skupina silných exportérů, která se vytvořila v rámci firem Sdružení AP, zůstala i v roce 2004 ve stejném složení. Jedná se o firmy, které se pravidelně umisťují i na předních místech tohoto žebříčku. Prakticky shodné zůstalo i pořadí těchto firem. ŠKODA AUTO a.s. (1. místo, podíl na exportu všech firem Sdružení AP dosáhl 43,7 %) „obhájila“ tuto pozici v rámci Sdružení automobilového průmyslu, i když nedosáhla loňského podílu, který přesahoval hodnotu 45 %. Firma ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. (2. místo, podíl na exportu firem Sdružení AP 8,3 %) zastřešuje podniky výrobců příslušenství koncernu ROBERT BOSCH v ČR. Na dalších místech se v hodnocení dle tohoto kritéria umístily firmy v pořadí BARUM CONTINENTAL spol. s r.o., CONTINENTAL TEVES CZ s.r.o., JOHNSON CONTROLS k.s. a AUTOPAL, s.r.o. Přidaná hodnota na pracovníka V rámci firem Sdružení AP dosáhla v roce 2004 přidaná hodnota na jednoho pracovníka průměrné výše 780 115 Kč. Jedná se o významný údaj charakterizující produktivitu práce ve firmě. Znovu se potvrdila skutečnost, že firmy se zahraničním partnerem se ve většině případů umísťují v horní polovině žebříčku. Údaje se pohybují od nejvyšší hodnoty 3 041 tis. Kč na pracovníka (u firmy CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o.) až po nejnižší hodnotu, která byla uvedena výrobní firmou ve výši 174 103,5 Kč na pracovníka. Mezi prvními pěti firmami se umístily, mimo již zmíněnou firmu CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o., firmy LUCAS VARITY s.r.o., CONTINENTAL TEVES CZ s.r.o., HELLA AUTOTECHNIK s.r.o. a D PLAST – EFTEC, a.s.
Soubor: APCR04r.DOC
42
© Sdružení AP, květen 2005
Nárůst tržeb z vlastní výroby Meziroční změna údaje o tržbách z vlastní výroby poměrně jednoduchým způsobem charakterizuje dynamiku rozvoje firmy. Výsledný údaj je samozřejmě do značné míry ovlivněn výchozí základnou předchozího roku. Jak již bylo výše uvedeno, činil celkový meziroční index růstu 2004 / 2003 v rámci Sdružení AP + 10,66 %, což ve finančním vyjádření představuje nárůst oproti roku 2003 ve výši 37 147,1 mil. Kč. Na prvních pěti místech se dle tohoto ukazatele umístily firmy v pořadí DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., DONALDSON CZECH s.r.o., BEHR CZECH s.r.o., KOSTAL CR a.s. a SATREMA INT. a.s. Podle dosažených výsledků v jednotlivých kategoriích soutěže bylo určeno celkové pořadí, přičemž prvních pět firem se stalo
„Podniky roku 2004“ v českém automobilovém průmyslu BEHR CZECH s.r.o. HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. MONROE CZECHIA s.r.o. HAYES LEMMERZ ALUKOLA, s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. Pro úplnost informace je v tabulce č. 1.6.1 uvedeno pořadí dosažené těmito firmami v hodnocení podle jednotlivých kritérií a dále i firmy s nejlepším výsledkem v jednotlivých kategoriích soutěže. Tabulka č. 1.6.1 objem exportu (mil. Kč) BEHR CZECH s.r.o. HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. MONROE CZECHIA s.r.o. HAYES LEMMERZ ALUKOLA, s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o.
1. místo dle daného kritéria a dosažená hodnota ukazatele:
10. 20. 22. 29. 2.
4 687,0 2 263,3 2 096,0 1 258,6 27 161,0
přidaná hodnota na pracovníka (mil.Kč )
8. 4. 22. 12. 14.
CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o.
ŠKODA AUTO a.s.
3. 23. 7. 16. 45.
1,946 1,268 1,560 1,373 1,172
bodů celkem
21 47 51 57 61
DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o.
142 938,0
Soubor: APCR04r.DOC
1,527 1,945 0,964 1,313 1,182
nárůst tržeb 2004 / 2003
3,041
43
13,905
© Sdružení AP, květen 2005
. ---------------------------------------------------
Při použití stejných kritérií a způsobu vyhodnocení údajů za rok 2004 pouze pro dalších 32 firem by na prvních pěti místech z těchto 32 firem figurovaly: Nárůst tržeb 2004/2003 pořadí
firma
1. TAKATA-Petri Parts, s.r.o.
pořadí:
3.
dosažený výsledek: pořadí: dosažený výsledek: pořadí: dosažený výsledek: pořadí: dosažený výsledek: pořadí: dosažený výsledek:
2. PARAMO a.s. 3. SCHWARZMÜLLER s.r.o. 4. SIEMENS Automobilové systémy s.r.o. 5. FEHRER BOHEMIA s.r.o.
Přidaná Export hodnota v roce na pracovníka 2004 (mil. Kč) (mil. Kč) 6. 4.
1,566 13. 1,212 4. 1,557 9. 1,296 10. 1,284
0,702 2. 1,042 3. 0,969 13. 0,464 12. 0,503
1 511,0 3. 1 673,0 12. 381,0 1. 6 642,0 2. 1 820,0
Součet jednotlivých umístění
13 18 19 23 24
*************************** Dále jsou zde poprvé uvedeny (shrnuty) výsledky všech předchozích ročníků této soutěže probíhající v rámci firem Sdružení AP.
PODNIKY ROKU 2003 – 6. ročník soutěže LUCAS VARITY, s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. BEHR Czech s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. DURA Automotive CZ, s.r.o.
objem exportu (mil. Kč) 6 614 7. 17 645 3. 1 990 15. 21 699 2. 3 708 9.
přidaná hodnota/pracovníka (mil. Kč ) 2,24 2. 1,11 17. 0,75 36. 1,17 13. 0,92 26.
nárůst tržeb 2003/2002 1,31 16. 1,22 27. 2,77 3. 1,15 40. 1,23 25.
Audatex Česká republika
Alfmeier CZ
2,74
4,71
objem exportu (mil. Kč) 1 280 19. 15 323 3. 2 910 8. 1 135 23. 5 091 7.
přidaná hodnota/pracovníka (mil. Kč ) 1,01 14. 0,98 15. 0,63 33. 0,80 23. 1,83 2.
nárůst tržeb 2002/2001 1,41 14. 1,19 37. 1,37 17. 1,39 15. 1,09 63.
ŠKODA AUTO
TRW Carr
HEKRA
120 925
2,13
6,46
ŠKODA AUTO 1. místo dle daného kritéria: 115 203 dosažená hodnota ukazatele:
bodů celkem
25 47 54 55 60
PODNIKY ROKU 2002 – 5. ročník soutěže MUBEA s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. VDO Česká republika s.r.o. FEDERAL- MOGUL FP a.s. LUCAS VARITY, s.r.o.
1. místo dle daného kritéria: dosažená hodnota ukazatele:
bodů celkem
47 55 58 61 72
PODNIKY ROKU 2001 – 4. ročník soutěže objem exportu přidaná hodnota/pracovník (mil. Kč) (mil. Kč na pracovníka) VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o. LUCAS VARITY, s.r.o. CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. ŠKODA AUTO a.s.
5. 6. 3. 2. 1.
5 618 4 780 8 603 10 715 125 817
1. místo dle daného kritéria: ŠKODA AUTO 125 817 dosažená hodnota ukazatele: Soubor: APCR04r.DOC
1. 7. 6. 11. 10.
2,39 1,40 1,47 1,01 1,01
nárůst tržeb 2001/2000 4. 5. 14. 16. 44.
1,64 1,54 1,32 1,30 1,12
VALEO AUTOKLIMATIZACE
LEONI-CZ
2,39
2,50
44
bodů celkem 10 18 23 29 55
© Sdružení AP, květen 2005
PODNIKY ROKU 2000 – 3. ročník soutěže
CONTINENTAL TEVES CR s.r.o. VDO ČR s.r.o. MERITOR LVS, a.s. HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a.s. ŠKODA AUTO a.s. 1. místo dle daného kritéria obsadila výrobní firma
objem exportu (mil. Kč) 4. 6 465 6. 4 901 29. 563 17. 1 033 1. 112 226 ŠKODA AUTO
přidaná hodnota/prac. (mil. Kč na pracovníka) 1. 19. 8. 7. 14.
1,63 0,81 1,03 1,06 0,87
6. 5. 8. 24. 38.
CONTINENTAL TEVES CR
1,63
112 226
nárůst tržeb 2000/1999 2,10 2,45 1,77 1,38 1,23
bodů celkem 11 30 45 48 53
HAPPICH PLZEŇ
3,40
PODNIKY ROKU 1999 – 2. ročník soutěže objem exportu (mil. Kč) 2. BARUM CONTINENTAL s.r.o. 9 860 5. CONTINENTAL TEVES CR s.r.o. 3 081 6. TRW CARR s.r.o. 2 677 SEKURIT SAINT-GOBAIN ČR s.r.o. 35. 452 4. AUTOPAL s.r.o. 5 380 1. místo dle daného kriteria obsadila firma
přidaná hodnota/prac. (mil. Kč na pracovníka) 3. 2. 17. 15. 31.
1,26 1,62 0,70 0,74 0,53
nárůst tržeb 1999/1998 11. 10. 2. 5. 21.
1,51 1,53 2,73 1,75 1,34
ŠKODA AUTO
KAUTEX TEXTRON BOHEMIA
ZPV Rožnov
89 528
1,90
6,77
přidané hodnoty na pracovníka
nárůstu tržeb 1998/1997
bodů celkem 16 17 25 55 56
PODNIKY ROKU 1998 – 1. ročník soutěže umístění dle: ŠKODA AUTO a.s. MERITOR LVS a.s. BARUM CONTINENTAL s.r.o. VDO ČR s.r.o. HELLA AUTOTECHNIK s.r.o.
objemu exportu 1. 22. 2. 12. 29.
5. 3. 9. 21. 7.
21. 8. 24. 10. 16.
bodů celkem 27 33 35 43 52
*************************** V dosavadních sedmi ročnících soutěže byla mezi vyhodnocenými pěti firmami 5 x firma BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. (za roky 1998, 1999, 2001, 2002 a 2003), 3 x byly vyhodnoceny firmy CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o. (1999, 2000 a 2001), LUCAS VARITY, s.r.o. (2001, 2002 a 2003) , ŠKODA AUTO a.s. (1998, 2000 a 2001) a VDO Česká republika s.r.o. (1998, 2000 a 2002). Mimo výše uvedené firmy bylo v sedmi ročnících soutěže vyhodnoceno dalších 14 firem Sdružení AP (4 firmy 2 x a 10 firem 1 x). Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek
Soubor: APCR04r.DOC
45
© Sdružení AP, květen 2005
2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1 Vývoj výroby vozidel Automobilový průmysl je často veřejností vnímán pouze jako výroba osobních automobilů, nákladních vozidel, autobusů, motocyklů a přípojných vozidel, tento obor je ale samozřejmě nutné pojímat jako celek, tedy včetně výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel. Současné výsledky a postavení automobilového průmyslu v rámci českého hospodářství jednoznačně ukazují, že je prosperujícím a proexportním oborem, který má klíčový význam pro české hospodářství a jeho zahraničně obchodní bilanci. Česká automobilová výroba stejně tak jako v ostatních vyspělých zemích ovlivňuje výrazným způsobem nejen ekonomiku země, podílí se nejen na příchodu zahraničních investorů a nabídce pracovních míst, ale přináší s sebou i nové výrobní postupy a technologie. Trend ve výrobě a situace na trhu vozidel pak do jisté míry ukazuje na vývoj hospodářské situace. Od r. 1989 do konce r. 2004 bylo v České republice vyrobeno 5 613 194 ks motorových vozidel. V roce 2004 bylo vyrobeno celkem 449 891 ks motorových vozidel, jde tedy o mírný nárůst oproti roku 2003 (viz diagram č. 2.1.1).
Výroba motorových vozidel v ČR r.1989 až 2004 (osobní automobily, malá užitková vozidla, autobusy, nákladní vozy včetně tahačů, motocykly a mopedy)
459 357 470 589 454 968
500 000 414 778
404 656 400 000
374 674
343 391
300 000
449 891
443 902
380 212
280 173
244 411
248 144
223 267
230 130
190 651
200 000
100 000
0
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.1.1
V uvedeném období se z pohledu počtu vyráběných kusů změnila zásadním způsobem struktura výroby vozidel v ČR, tedy podíly jednotlivých druhů vozidel na celkové produkci. Jestliže ještě v roce 1989 činil podíl výroby osobních automobilů (vyjádřeno počtem kusů) na celkové výrobě vozidel v České republice (včetně výroby přípojných vozidel) jen 43,93 % (viz diagram č. 2.1.2), pak v roce 2004 dosáhl hodnoty 97,86 % (viz diagram č. 2.1.3), tedy hodnoty obdobné jako v roce 2003. Stav za 1. čtvrtletí 2005 zachycuje diagram č. 2.1.4. Došlo tedy ke značnému poklesu podílu výroby motocyklů a výroby nákladních vozů. Relativně menší pokles podílu byl zaznamenán u výroby autobusů, ten ale od roku 1997 pravidelně mírně roste. Bohužel ve výrobě nákladních vozů a motocyklů se jedná i o značný absolutní pokles (viz dále tabulka č. 2.1.1), který pokračoval i v roce 2004.
Soubor: APCR04r.DOC
46
© Sdružení AP, květen 2005
STRUKTURA VÝROBY VOZIDEL v roce 1989
- přípojná vozidla O3 a O4 2,66%
- motocykly a mopedy 40,15%
- autobusy (M2+M3) 0,77%
- osobní (M1) 43,93% - nákladní N2+N3 - užitková kat. N1 12,25% 0,24%
Diagram č. 2.1.2
ST RUKT URA VÝROBY VOZIDEL v roce 2004
- nák ladní N2+N3 0,49%
- m otocyk ly a m ope dy 0,28%
- autobusy (M2+M3) 0,44%
- užitková kat. N1 0,25%
- přípojná vozidla O3 a O4 0,53%
- osobní (M1) 97,86%
Diagram č. 2.1.3
STRUKTURA - nákladní N2+N3 0,46% VÝROBY - užitková kat. N1 VOZIDEL 0,29% za 1.-3. měsíc 2005
- autobusy (M2+M3) 0,30%
- motocykly a mopedy 0,34% - přípojná vozidla O3 a O4 0,36%
- osobní (M1) 98,42%
Diagram č. 2.1.4
Osobní automobily tedy tuzemské výrobě vozidel již asi nezvratně dominují a do budoucna, zejména po náběhu výroby v TPCA, se nedá předpokládat nějaký výraznější posun ve prospěch jiných skupin. Důležitý podíl na celkovém objemu produkce firem Sdružení automobilového průmyslu však má, jak bylo dokumentováno i v úvodu tohoto materiálu, výroba skupin, dílů a příslušenství vozidel. Soubor: APCR04r.DOC
47
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 2.1.1
Souhrnná výroba vozidel v České republice od roku 1993 rok
osobní
užitková
nákladní
autobusy motocykly přípojná
(M1)
(N1)
(N2, N3)
(M2, M3)
(L)
CELKEM
(O3, O4)
1993
199 602
20 216
8 518
917
18 891
835
248 979
1994
152 509
21 257
5 423
1 012
10 450
765
191 416
1995
193 297
15 497
6 676
944
6 853
620
223 887
1996
240 053
23 537
7 160
1 276
8 147
1 015
281 188
1997
321 077
37 548
8 764
1 092
6 193
1 337
376 011
1998
368 527
35 766
5 434
1 240
3 811
1 989
416 767
1999
348 490
23 057
3 007
1 269
4 389
1 544
381 756
2000
428 224
22 771
3 073
1 424
3 865
1 309
460 666
2001
456 927
4 070
2 718
1 566
5 308
1 635
472 224
2002
441 312
1 195
2 769
1 812
7 880
1 768
456 736
2003
436 297
1 308
2 327
1 785
2 185
1 685
445 587
2004
442 812
1 122
2 200
1 972
1 785
2 589
452 480
CELKEM
4 029 127
207 344
58 069
16 309
79 757
17 091 4 407 697
% z celku
91,41%
4,70%
1,32%
0,37%
1,81%
0,39%
100,00%
1.Q. 2005 výhled 2005 */
122 270 469 600
358 1 400
567 2 800
375 2 045
220 3 980
446 2 773
124 236 482 598
*/ Odhad podle výsledků 1. čtvrtletí 2005 a poměru produkce za 1. čtvrtletí k celkovým výsledkům v roce 2004
Rok 2004 byl v automobilovém průmyslu znovu charakterizován růstem řady ekonomických ukazatelů, oproti předchozímu roku došlo k mírnému zvýšení výroby v kategorii osobních automobilů a autobusů a poměrně výraznému nárůstu u přípojných vozidel. Ostatní kategorie zaznamenaly pokles. Celkový počet vyrobených kusů a souhrnný objem produkce dosažený v r. 2004 tak stále zaručují automobilového průmyslu České republiky pozici mezi prosperujícími obory národního hospodářství. Trendy výroby a uplatnění produkce (export a domácí prodej) v jednotlivých základních kategoriích vozidel jsou uvedeny v následujících diagramech (č. 2.1.5 až 2.1.10).
Výroba a prodeje českých výrobců (osobní automobily - kat. M1) 500 000
428 224
400 000
321 077
300 000
348 490
240 053
199 602 152 509
200 000
368 527
469 600 456 927 441 312 436 297 442 812
193 297
100 000 0 1993
1994
export
1995
1996
1997
tuzemský prodej
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
výhled 2005
výroba
Diagram č. 2.1.5
Soubor: APCR04r.DOC
48
© Sdružení AP, květen 2005
Výroba a prodeje českých výrobců (malá užitková vozidla - kat. N1) 37 548
40 000
35 766
35 000 30 000 25 000
23 537
20 216 21 257
20 000
23 057 22 771
15 497
15 000 10 000
4 070
5 000
1 195
1 308
1 122
1 400
2002
2003
2004
výhled 2005
0 1993
1994 export
1995
1996
1997
tuzem ský prodej
1998
1999
2000
2001
výroba
Pokles výroby dán ukončením výroby užitkových verzí ŠKODA FELICIA v 1.polovině roku 2001,výroba užitkové verze Fabia Praktik v letech 2002 až 2004 je pouze velmi omezená.
Diagram č. 2.1.6
Výroba a prodeje českých výrobců (nákladní automobily - kat. N2 a N3, včetně tahačů)
12 000 10 000
8 764
8 518
8 000
6 676
7 160
5 423
6 000
5 434
4 000
3 007
3 073
2 718
2 769
1999
2000
2001
2002
2 800
2 327
2 200
2003
2004
výhled 2005
1 972
2 045
2004
výhled 2005
2 000 0 1993
1994
export
1995
1996
1997
tuzemský prodej
1998
výroba
Diagram č. 2.1.7
Výroba a prodeje českých výrobců (autobusy - kat. M2 a M3)
2 500 2 000 1 276
1 500 1 000
917
1 012
944
1993
1994
1995
1 092
1 240
1 269
1998
1999
1 424
1 812
1 785
2002
2003
1 566
500 0
export
1996
1997
tuzemský prodej
2000
2001
výroba
Diagram č. 2.1.8 Soubor: APCR04r.DOC
49
© Sdružení AP, květen 2005
Výroba a prodeje českých výrobců (motocykly a mopedy celkem - kat. L)
25 000 20 000
18 891
15 000 10 450 10 000
6 853
8 147
7 880
6 193
5 000
3 811
4 389
1998
1999
3 865
5 308
3 980
2 185
1 785
2003
2004
0 1993
1994
1995
export
1996
1997
tuzemský prodej
2000
2001
2002
výhled 2005
výroba
Diagram č. 2.1.9
Výroba a prodeje českých výrobců (přívěsy a návěsy - kat. O3 a O4)
3000
2 589
2 773
2500 1 989
2000 1 337
1500 1000
835
765
1993
1994
1 544
1 635
1 768
1 685
2002
2003
1 309
1 015 620
500 0 1995
export
1996
1997
1998
tuzemský prodej
1999
2000
2001
2004
výhled 2005
výroba
Diagram č. 2.1.10
Následující diagramy (č. 2.1.11 až 2.1.19) dokumentují vývoj výroby za období 1993 až 2004 u rozhodujících domácích výrobců ve všech základních kategoriích. V publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 2000 - 2004“ jsou zahrnuty tyto vývojové grafy za všechny výrobce (včetně těch, kde byla výroba ukončena). Údaje o vývoji domácího trhu, prodejích českých výrobců na tomto trhu a údaje o dovozech vozidel jsou shrnuty dále v samostatné kapitole 4.
Soubor: APCR04r.DOC
50
© Sdružení AP, květen 2005
ŠKODA - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2004 (ks) ŠKODA - Production, Cars, 1993 - 2004 (pcs) 500 000 428 206 368 508
400 000 321 034 300 000
456 905 441 308 436 279 442 796
348 477
239 992 199 396
200 000
193 163 152 329
100 000 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.1.11 ŠKODA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2004 (ks) ŠKODA - Production, LCVs, 1993 - 2004 (pcs) 50 000
36 136 35 007
40 000 30 000
23 201
20 216 21 257 20 000
22 692 22 705
15 116
10 000
3 981
1 161
1 275 1 072
2002
2003
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2004
Diagram č. 2.1.12 AVIA / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2004 (ks)
22
AVIA / DAEWOO AVIA - Production, CVs, 1993 - 2004 (pcs)
6 000 5 000
5 404 4 540
4 369 3 881
4 000
3 539
3 327
3 000
1 606
2 000
1 174
1 101
968
858
2002
2003
1 000
545
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2004
Diagram č. 2.1.13 Soubor: APCR04r.DOC
51
© Sdružení AP, květen 2005
TATRA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2004 (ks) TATRA - Production, CVs, 1993 - 2004 (pcs) 3 500 3 000
2 966 2 592
2 500
1 837
2 000
1 804 1 473
1 358
1 500
1 686
1 551
1 761 1 439
1 209
1 654
1 000 500 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
1 549
1 521
2002
2003
2004
Diagram č. 2.1.14 KAROSA - Výroba, autobusy, 1993 - 2004 (ks) KAROSA - Production, Buses, 1993 - 2004 (pcs) 1 800 1 500
1 167
1 200
997
892
1 145
1 155
1998
1999
1 253
1 690
1 317
975
897
900 600 300 0 1993
1994
1995
1996
1997
2000
2001
2004
Diagram č. 2.1.15 SOR Libchavy - Výroba, autobusy, 1993 - 2004 (ks) SOR Libchavy - Production, Buses, 1993 - 2004 (pcs) 250
218
229
235
2003
2004
193
200 150
115
100
84
72
68
71
1996
1997
1998
31
50
4 0 1993
1994
1995
1999
2000
2001
2002
Diagram č. 2.1.16 Soubor: APCR04r.DOC
52
© Sdružení AP, květen 2005
JAWA / JAWA Moto - Výroba, motocykly, 1993 - 2004 (ks) JAWA / JAWA Moto - Production, Motorcycles, 1993 - 2004 (pcs) 12 000 10 000
9 747 7 760
8 000 6 000
5 175
4 328 3 089
4 000
3 666 2 799
2 875
3 439
3 720 2 110
1 768
2003
2004
2 000 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Diagram č. 2.1.17 BSS Metaco / METACO BO.BR. - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2004 (ks) BSS Metaco / METACO BO.BR. - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2004 (pcs) 1 000
829 800
695 577
600 400
269
250
200
182
191
1994
1995
185
226
210
203 103
0 1993
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.1.18 PANAV - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2004 (ks) PANAV - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2004 (pcs) 1 200
958
1 000 800 600
745 490
535
710
724
2001
2002
647
522
523
423
657
654
400 200 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2003
2004
Diagram č. 2.1.19
Soubor: APCR04r.DOC
53
© Sdružení AP, květen 2005
Pro úplnost tohoto materiálu je v následujících diagramech (č. 2.1.20 až 2.1.41) znázorněn přehled o výrobě dalších českých výrobců vozidel (a to včetně těch, kteří již výrobu ukončili v předchozích letech). OSOBNÍ AUTOMOBILY TATRA - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2004 (ks) TATRA - Production, Cars, 1993 - 2004 (pcs) 120
100 100
73
80 60
48
52
40
23
20
3
1
1998
1999
0 1993
1994
1995
1996
1997
2000
2001
2002
2003
2004
2003
2004
Diagram č. 2.1.20 MTX - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2004 (ks) MTX - Production, Cars, 1993 - 2004 (pcs) 100 80
66
63
60
33
40
14
20
12
3
4
3
1999
2000
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
2001
2002
Diagram č. 2.1.21 KAIPAN - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2004 (ks) KAIPAN - Production, Cars, 1993 - 2004 (pcs) 25
19
20 15
18
16
11
10
6 3
5 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.1.22 Soubor: APCR04r.DOC
54
© Sdružení AP, květen 2005
MALÁ UŽITKOVÁ kat. N1 BETA / TATRA, ŠK. ELCAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2004 (ks)
BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR - Production, LCVs, 1993 - 2004 (pcs) 150
136
136
120 90
62 60
46
50
30 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.1.23 LUBLIN / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2004 (ks)
LUBLIN / DAEWOO AVIA - Production, LCVs, 1993 - 2004 (pcs) 1 250
1 100
1 000 750
531 500
215
250 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.1.24 MAGMA / ALFINE - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2004 (ks) MAGMA / ALFINE - Production, LCVs, 1993 - 2004 (pcs) 250
218 212
200 150
121 82
100
54
71 43
50
30
33
2002
2003
50
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2004
Diagram č. 2.1.25 Soubor: APCR04r.DOC
55
© Sdružení AP, květen 2005
JLAURETA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2004 (ks) JLAURETA - Production, LCVs, 1993 - 2004 (pcs) 30
22
25
23 18
20 15
10 10
4
5 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2003
2004
Diagram č. 2.1.26 DESTACAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2004 (ks) DESTACAR - Production, LCVs, 1993 - 2004 (pcs) 100
86 72
80 60
35
40 20
6
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Diagram č. 2.1.27 GAZELA / ROSS - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2004 (ks) GAZELA / ROSS - Production, LCVs, 1993 - 2004 (pcs) 25
20 18
20 15 10 5 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.1.28
Soubor: APCR04r.DOC
56
© Sdružení AP, květen 2005
NÁKLADNÍ VOZY kat. N2, N3 PRAGA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2004 (ks) PRAGA - Production, CVs, 1993 - 2004 (pcs) 92
100 80
73 58
60
54
57 47
40
40
30
23 20
1 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.1.29 LIAZ / ŠKODA LIAZ - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2004 (ks) LIAZ / ŠKODA LIAZ - Production, CVs, 1993 - 2004 (pcs) 1 200
1 012 1 000
803 800
675
718 560
600
309
400
138
200
156 19
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2003
2004
Diagram č. 2.1.30 ROSS - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2004 (ks) ROSS - Production, CVs, 1993 - 2004 (pcs) 250
211 200
135
132
150 100
63
50
21
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Diagram č. 2.1.31 Soubor: APCR04r.DOC
57
© Sdružení AP, květen 2005
AUTOBUSY KH motor CENTRUM - Výroba, autobusy, 1993 - 2004 (ks) KH motor CENTRUM - Production, Buses, 1993 - 2004 (pcs) 100 80 60
51
50 36
40
15
20
25
24
1997
1998
47
45 35
30
7
0 1993
1994
1995
1996
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2003
2004
2003
2004
Diagram č. 2.1.32 OASA Čáslav - Výroba, autobusy, 1993 - 2004 (ks) OASA Čáslav - Production, Buses, 1993 - 2004 (pcs)
40
25 20
4 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Diagram č. 2.1.33 ŠKODA Ostrov - Výroba, autobusy, 1993 - 2004 (ks) ŠKODA Ostrov - Production, Buses, 1993 - 2004 (pcs)
40
24 20
6
5
2000
2001
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2002
Diagram č. 2.1.34
Soubor: APCR04r.DOC
58
© Sdružení AP, květen 2005
MOTOCYKLY a MOPEDY DANDY / MOTOUNION - Výroba, motocykly, 1993 - 2004 (ks) DANDY / MOTOUNION - Production, Motorcycles, 1993 - 2004 (pcs) 1 800
1 497
1 606
1 500 1 200 900
746
726
1998
1999
600 300 0 1993
1994
1995
1996
1997
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.1.35 PRAGA - Výroba, motocykly, 1993 - 2004 (ks) PRAGA - Production, Motorcycles, 1993 - 2004 (pcs) 200
150
113 92
100
73
64
83 59
50
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
16
17
2003
2004
Diagram č. 2.1.36 STELLA / PENTO - Výroba, mopedy, 1993 - 2004 (ks) STELLA / PENTO - Production, Mopeds, 1993 - 2004 (pcs) 300 300 250 200
126
150
111
100
60
53
50
37
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Diagram č. 2.1.37
Soubor: APCR04r.DOC
59
© Sdružení AP, květen 2005
ČZ Cagiva / ČZ - Výroba, motocykly, 1993 - 2004 (ks) ČZ Cagiva / ČZ - Production, Motorcycles, 1993 - 2004 (pcs) 10 000
9 144
8 000
6 122 6 000
3 764
4 000
2 984 1 488
2 000 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.1.38 PŘÍPOJNÁ VOZIDLA KÖGEL / ORLIČAN - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2004 (ks) KÖGEL / ORLIČAN - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2004 (pcs) 600
491
500 400
314
300
227
200
95
48
100
6
44
1995
1996
0 1993
1994
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.1.39 SCHWARZMÜLLER - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 2000 - 2004 (ks) SCHWARZMÜLLER- Production, Coupled Vehicles, 2000 - 2004 (pcs) 1 428
1 500 1 200
834
900
935
656 467
600 300 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.1.40
Soubor: APCR04r.DOC
60
© Sdružení AP, květen 2005
AGADOS - Výroba, přípojná vozidla O1 a O2, 1998 - 2004 (ks) AGADOS - Production, Coupled Vehicles, 1998 - 2004 (pcs) 15 000
12 410 12 000
10 523 9 139
8 858 9 262
2000
2001
9 000 6 000
4 584
5 625
3 000 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2002
2003
2004
Diagram č. 2.1.41
Započítáme-li do celkové výroby vozidel v ČR i produkci firmy AGADOS (údaje od jiných výrobců vozidel kat. O1 a O2 nejsou k dispozici) a dále připočteme data o výrobě nástaveb a účelových vozidel (za rok 2004 statisticky podchyceno celkem 1 611 ks), je pak výsledná struktura výroby vozidel v ČR za rok 2004 dána diagramem č. 2.1.42 (porovnej s diagramem č. 2.1.3).
10 A UTOBUSY / Bus es 0,43% UŽITKOV Á N2,N3 / CV s 0,47%
ČR - Struktura v ýroby v ozide l v roce 2004 CR - V e hicle s P roduction S tructure in Ye a r 2004 PŘÍPOJNÁ O3, O4 / Co up le d V e h icle s 0,56%
MOTOCY KLY a MOPEDY / Motorc y c les and Mopeds 0,39%
PŘÍPOJ NÁ O1, O2 / Tra ile rs for Ca rs 2 ,0 0 % NÁ STA V BY / Supers truc tures 0,35%
UŽITKOV Á N1 / LCV s 0,24%
O SO BNÍ / Cars 95,57%
Diagram č. 2.1.42
V porovnání celkové výroby silničních vozidel v ČR mezi roky 2003 a 2004 byl zaznamenán nárůst o 1,95 %. Výroba vzrostla z hodnoty 457 596 ks v roce 2003 na 466 501 ks v roce 2004. Podíly jednotlivých kategorií vozidel zůstaly prakticky beze změny. Údaje o vývoji domácího trhu, prodejích českých výrobců na tomto trhu a údaje o dovozech vozidel jsou shrnuty dále v samostatné kapitole 4. Zpracoval: Ing. Ešner + Ing. Šípek
Soubor: APCR04r.DOC
61
© Sdružení AP, květen 2005
2.2 Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel Výroba dílů a příslušenství motorových vozidel představuje nejdynamičtěji se rozvíjející skupinu výrobců v rámci Sdružení AP. Pokud budeme hovořit o objemech výroby vyjádřené tržbami z vlastní výroby a podílu exportu na celkové produkci, dokazují nejlépe tuto skutečnost následující diagramy č. 2.2.1 až 2.2.6. Poprvé přesáhl podíl dodavatelů na celkových tržbách firem zapojených do Sdružení AP hranici 50 % v roce 2002. Tento růst podílu dodavatelů pokračoval i v roce 2004, kdy přesáhl hodnotu 58 %.
VÝROBA (objem produkce) rok 1997 (100 % = 159 663,3 mil. Kč) ostatní 3,24% fina listé 63,69%
doda va te lé 33,06%
Diagram č. 2.2.1
rok 2000 (100 % = 272 900,9 mil. Kč) ostatní 0,58%
finalisté 54,59%
dodava te lé 44,83%
Diagram č. 2.2.2
rok 2004 (100 % = 385 550,9 mil.Kč) ostatní 0,34%
finalisté 40,90%
dodavatelé 58,76%
Diagram 2.2.3
Nárůst tržeb 2004 / 1997: u dodavatelů dílů o 329,18 % u finálních výrobců o 55,06 % Soubor: APCR04r.DOC
62
© Sdružení AP, květen 2005
EXPORT rok 1997 (100 % = 95 093,2 mil. Kč) doda va te lé 23,01%
o s tatn í 0 ,0 2%
finalisté 76,97%
Diagram č. 2.2.4
rok 2000 (100 % = 193 871,7 mil. Kč) d o d a v a te l é 3 8 ,5 3 %
f in a lis t é 6 1 ,4 6 %
o s ta t n í 0 ,0 1 %
Diagram č. 2.2.5
rok 2004 (100% = 313 971,7 mil.Kč) ostatní 0,04%
finalisté 46,04%
dodavatelé 53,92%
Diagram č. 2.2.6
Nárůst exportu 2004 / 1997:
u dodavatelů dílů o 673,90 % u finálních výrobců o 97,51 %
Podobně jako v případě objemu výroby, tak i v exportu přesáhl podíl dodavatelů na celkovém exportu firem zapojených do Sdružení AP hranici 50 % a to poprvé v roce 2003. Tento trend pokračuje i v roce 2004, kdy podíl dosáhl hodnoty téměř 54 %.
Soubor: APCR04r.DOC
63
© Sdružení AP, květen 2005
Uvedené trendy vyjadřující změny výroby a exportu u výrobců dílů a finálních výrobců vozidel jsou názorněji vidět z diagramu č. 2.2.7 (porovnání růstu tržeb od roku 1997 do roku 2004 mezi finálními výrobci vozidel a dodavateli dílů) a č. 2.2.8 (stejné porovnání v oblasti exportu). Porovnání dynamiky růstu tržeb 1997 - 2004 (rok 1997 = 100%)
500%
429,18%
450% 376,81%
400% 316,45%
350% 273,87%
300% 231,78%
250%
190,92%
200% 150% 100%
1997
131,86%
146,48%
156,63%
155,64%
145,81%
2000
2001
2002
2003
155,06%
115,36%
113,88%
1998
1999
finalisé
2004
dodavatelé
Diagram č. 2.2.7
Porovnání dynamiky vývozu 1997 - 2004 (rok 1997 = 100%) 900% 800% 773,90%
700% 600%
650,17%
500%
c
509,97%
400% 407,09% 300% 200% 100%
341,42% 141,39%
270,12% 130,10%
162,80%
181,79%
174,81%
166,66%
2001
2002
2003
197,51%
124,19%
1997
1998
finalisté
1999
2000
2004
dodavatelé
Diagram č. 2.2.8
Pohyb meziročního indexu tržeb v sektoru finálních výrobců a výrobců dílů a příslušenství je názorně vidět jak v tabulce č. 2.2.1 tak i v diagramech č. 2.2.9 a 2.2.10. Tabulka č. 2.2.1 Vývoj tržeb a jejich meziročních indexů 1999 mil. Kč
2000 mil. Kč
2001 mil. Kč
2002 mil. Kč
2003 mil. Kč
2004 mil. Kč
00/99 01/00 02/01 03/02
04/03
1,21 1,18 1,16
1,19
1,14
117 322,1 148 969,0 159 384,3 158 285,0 148 282,5 157 691,0 1,27 1,07 0,99
0,94
1,06
dodavatelé 100 779,2 122 350,1 144 569,8 167 046,6 198 909,2 226 552,5 finalisté
meziroční indexy
Soubor: APCR04r.DOC
64
© Sdružení AP, květen 2005
Tržby - meziroční indexy v letech 1998 - 2004 50,00% 44,79% 40,00% 31,86%
30,00%
26,97%
20,00%
19,07%
18,16%
21,40%
13,88%
15,55%
13,90%
10,00% 6,92% 0,00% 1998/1997
1999/1998
2000/1999
2001/2000
6,34%
-0,63%
1,30%
2002/2001
2003/2002
-10,00%
2004/2003
-6,32%
finalisté
dodavatelé
Diagram č. 2.2.9
Tržby - absolutní výše v letech 1997 - 2004 m il. Kč 250 000,0
226 552,50 198 909,20
200 000,0 148 969,00 150 000,0
115 816,30
159 384,30
117 322,10
167 046,56
158 285,02 144 569,80
101 697,10 100 000,0
148 282,50
157 691,00
122 350,10 100 779,20
50 000,0
69 604,60 52 787,80
0,0 1997
1998
1999
2000
finalisté
2001
2002
2003
2004
dodavatelé
Diagram č. 2.2.10
Jak je zřejmé z uvedených diagramů, období roku 2004 je možné považovat za určitý zlom z hlediska dalšího rozvoje odvětví automobilového průmyslu v ČR. Hodnota meziročních indexů se přiblížila úrovni roku 2001 a to i přes skutečnost, že se jedná o nepoměrně vyšší výchozí základnu. Podobná situace jako v oblasti tržeb z průmyslové produkce je s ohledem na silné proexportní zaměření českého automobilového průmyslu i v oblasti vývozu (tabulka č. 2.2.2 resp. diagramy č. 2.2.11 a č. 2.2.12).
Soubor: APCR04r.DOC
65
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 2.2.2 Vývoj exportu a jeho meziroční indexy 2001 mil. Kč
2002 mil. Kč
2003 mil. Kč
meziroční indexy
1999 mil. Kč
2000 mil. Kč
2004 mil. Kč
dodavatelé
59 100,4
74 698,8
89 077,3 111 565,6 142 236,0 169 304,7
1,26
1,19
1,25
1,27
1,19
finalisté
95 224,4 119 153,5 133 065,3 127 949,2 121 984,2 144 565,4
1,25
1,12
0,96
0,95
1,19
00/99 01/00 02/01 03/02 04/03
Export - meziroční indexy v letech 1998 - 2004 100,00% 91,02% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00%
41,40%
26,39% 19,25%
24,20% 25,13%
11,68%
4,75%
0,00% 1998/1997
1999/1998
2000/1999
27,49%
25,25%
19,03%
-3,84%
2001/2000
18,51% -4,66% 2003/2002
2002/2001
2004/2003
-20,00%
finalisté
dodavatelé
Diagram č. 2.2.11
Export - absolutní hodnoty v letech 1997 - 2004
mil. Kč
169 304,70
180 000,00 142 236,00
160 000,00
133 065,29
140 000,00
119 153,54
127 949,20 144 565,40
120 000,00 121 984,20
100 000,00
90 906,99
80 000,00
95 224,29
111 565,64
89 077,30 74 698,75
73 193,23
60 000,00
59 100,41
40 000,00 21 880,94
20 000,00
30 939,64
0,00 1997
1998
1999
2000
2001
finalisté
2002
2003
2004
dodavatelé
Diagram č. 2.2.12
Pozitivním rysem rozvoje výroby odvětví automobilového průmyslu v ČR je skutečnost, že nebyla zaměřena pouze na rozvoj výroby osobních vozidel. Rozmach výroby dílů vozidel a jejich příslušenství vycházel z úspěšných základů, které položila privatizace firmy Škoda Auto. Vývoj dodavatelského sektoru měl v určitých obdobích v porovnání s výrobou vozidel protichůdný charakter. Tento fakt potvrzují i předchozí diagramy, kde je porovnávána dynamika růstu skupiny výrobců dílů se skupinou finálních výrobců. Skutečnost, že výroba dílů vozidel a jejich příslušenství vyjádřená ať Soubor: APCR04r.DOC
66
© Sdružení AP, květen 2005
už meziročními indexy, nebo absolutními hodnotami, není tak úzce spjata s výrobou finálních výrobců, svědčí o tom, že v řadě případů výrobci skupin, dílů a příslušenství vozidel dokázali nalézt uplatnění pro svou výrobu u odběratelů na dalších teritoriích a eliminovat tak přímou vazbu na dodávky pro tuzemské finální výrobce. Objektivně je nutné uvést, že uvedené hodnoty jsou do určité míry ovlivněny i rostoucí členskou základnou Sdružení AP právě ve skupině výrobců dílů a příslušenství vozidel. Rozběh výroby v závodě TPCA v Kolíně a v neposlední řadě i nově budované kapacity na výrobu osobních vozidel na Slovensku (závody KIA – Hyundai a Peugeot) jsou však další příležitostí pro uplatnění a zvýraznění pozice dodavatelského sektoru v rámci celého odvětví českého automobilového průmyslu. Zpracoval: Ing. Šípek + Ing. Novák
2.3 Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 16.5.2005)
Počet firem z ČR zapojených do činnosti Sdružení AP 160 140 120
86
100
31.12.1990
27
41
31.12.1993
19
37
31.12.1992
14 27.6.1989
60 20
101
116
123
149
71
80 40
93
109
143 136 139
54
16.5.2005
1.1.2005
1.1.2004
1.1.2003
1.1.2002
1.1.2001
1.1.2000
31.12.1998
31.12.1997
31.12.1996
31.12.1995
31.12.1994
31.12.1991
0
stav k datu
Diagram do r.1994 nezahrnuje firmy, k teré nejsou v současné době zapojeny do činnosti Sdružení AP.
Diagram č. 2.3.1.
Do činnosti Sdružení AP bylo v době zpracovávání tohoto materiálu zapojeno 149 firem a organizací z České republiky, které zahrnují prakticky celé spektrum činnosti automobilového průmyslu. Diagram č. 2.3.1 tedy dokresluje fakt, že pokračuje zájem českých i zahraničních firem být členem profesního sdružení v oblasti automobilového průmyslu. Toto členství vychází ze zásad dobrovolnosti a nevylučuje ani možnost, že firmy s širším výrobním programem mohou být členem i jiného profesního sdružení (svazu, asociace apod.). Aktivní členská základna je tedy v současné době tvořena 136 firmami se statutem řádného člena, 3 firmami se statutem „pozorovatel“ a 5 vysokými školami (ČVUT v Praze, UNIVERZITA OBRANY v Brně, TECHNICKÁ UNIVERZITA v Liberci, VŠE v Praze a ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA v Plzni), které mají postavení neplatícího člena. Pět firem (HANHART Morkovice s.r.o., KÖGEL, a.s., MATADOR Praha spol. s r.o., MARS Svratka, a.s. a SVA Holýšov a.s.) má k výše uvedenému datu pozastavené členství.
Soubor: APCR04r.DOC
67
© Sdružení AP, květen 2005
Divize výrobců příslušenství (117 firem – oproti 5.5. 2004 zvýšení o 2 firmy) 1 A. RAYMOND Jablonec s.r.o., Jablonec nad Nisou 2 ABA Czech, s.r.o., Hustopeče 3 AGC Automotive Czech a.s., Bílina 4 ALEXANDR TYLL, Nebovidy 5 ALFMEIER CZ s.r.o., Plzeň 6 ALMET, a.s., Hradec Králové 7 ARVINMERITOR LVS Liberec a.s., Liberec 8 ASCI s.r.o., Jevíčko 9 AUTOPAL, s.r.o., Nový Jičín 10 AXL, a.s., Semily 11 BARUM CONTINENTAL spol. s r.o., Otrokovice 12 BEHR Czech s.r.o., Mnichovo Hradiště 13 BENTELER ČR k.s., Stráž nad Nisou 14 BOSAL ČR, spol. s r.o., Brandýs nad Labem 15 BÖHM PLAST-TECHNIK s.r.o., Česká Třebová 16 BRANO GROUP, a.s., Hradec nad Moravicí 17 BRISK Tábor a.s., Tábor 18 BROSE CZ spol. s r.o., Kopřivnice 19 BTV plast, s.r.o., Jablonec nad Nisou 20 BUZULUK Komárov, nástupnická a.s., Komárov 21 C.I.E.B. Kahovec, spol. s r.o., Praha 22 CONSTRUCT A&D PLUS, s.r.o., Brno 23 CONTINENTAL TEVES Czech Republic, s.r.o., Jičín 24 Cooper-Standard Automotive CR s.r.o., Žďár n.Sáz. 25 ČZ, a.s., Praha, záv. Strakonice 26 D Plast - Eftec, a.s., Zlín 27 DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., Liberec 28 DONALDSON CZECH REPUBL. s.r.o., Klášterec n.O. 29 Draka Kabely, s.r.o., Velké Meziříčí 30 DURA Automotive CZ, s.r.o., Blatná 31 DUVE ČR, s.r.o., Příbram 32 EBERSPÄCHER spol. s r.o., Praha 4 33 EDSCHA BOHEMIA s.r.o., Kamenice nad Lipou 34 ELECTROPOLI-GALVIA, spol. s r.o., Třemošnice 35 ERICH JAEGER, s.r.o., Rožnov pod Radhoštěm /* 36 ESSA CZECH spol. s r.o., Úvaly 37 Federal-Mogul Friction Products a.s., Kostelec n.O. 38 FEZKO a.s., Strakonice 39 FLEXIMA s.r.o., Ústí nad Orlicí 40 GRUPO ANTOLIN BOHEMIA, a.s., Chrastava 41 GUMÁRNY ZUBŘÍ, akciová společnost, Zubří 42 GUMOTEX, akciová společnost, Břeclav 43 H.L.F. spol. s r.o., Hajnice 44 HANHART Morkovice s.r.o., Morkovice-Slížany **/ 45 HAYES LEMMERZ Alukola, s.r.o., Ostrava-Kunčice 46 HAYES LEMMERZ Autokola, a.s., Ostrava-Kunčice 47 HBPO Czech s.r.o., Mnichovo Hradiště 48 HEKRA Opava, spol. s r.o., Opava 49 HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o., Mohelnice 50 HP-Pelzer k.s., Plzeň 51 HPQ-Plast, s.r.o., Český Dub 52 INDET SAFETY SYSTEMS a.s., Praha, záv. Jasenice 42as, 57sro 5 ost
Soubor: APCR04r.DOC
68
53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104
Intier Automotive Seating Chomutov s.r.o. JIHOSTROJ a.s., Velešín Johnson Controls Aut. souč., k.s., Č. Lípa KAMAX s.r.o., Turnov KARSIT, s.r.o., Jaroměř KASTEK UB, spol. s r.o., Uherský Brod KAUTEX Textron Boh. spol. s r.o., Kněžmost KDYNIUM a.s., Kdyně KES-kabelové a el. syst., s.r.o., Vratimov KIEKERT-CS, s.r.o., Pardubice, z. Přelouč Klein & Blažek s.r.o., Štíty KNORR-BREMSE, ČR, s.r.o., Hejnice KOSTAL CR, spol. s r.o., Černín KOVOHUTĚ Příbram nástupnická, a.s. L.A.F. a.s., Liberec LUCAS VARITY, s.r.o., Jablonec n. Nisou MAGNETON a.s., Kroměříž MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o., Nová Ves MARBO CZ, a.s., Praha MARS Svratka, a.s., Svratka **/ METAL Ústí n. L., a.s., Trmice METALIS Nejdek s.r.o., Nejdek METALPLAST Lipník n.B. a.s., Lipník nad B. MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o., Liberec MONROE Czechia s.r.o, Hodkovice n. Mohel. MOTOR JIKOV, a.s., České Budějovice MOTOR JIKOV Strojírenská a.s., Č. Buděj. MOTOR JIKOV Tlaková slévárna a.s., Č. B. MOTORPAL, a.s., Jihlava MUBEA, spol. s r.o., Žebrák NOVAK CV a.s., Chomutov PAL International a.s., Praha PEGUFORM Bohemia k.s., Liberec PEKM Kabeltechnik s.r.o., Liberec PÉROVNA s.r.o., Praha 10 PLASTIKA a.s., Kroměříž PRAGA Louny CZ a.s., Louny Recticel Czech Automotive s.r.o., Bílina RIETER CZ a.s., Ústí nad Orlicí ROBERT BOSCH odbytová s.r.o., Praha 4 RUBENA a.s., Hradec Králové SAFINA, a.s., Vestec SAINT-GOBAIN SEKURIT ČR, s.r.o., Hořovice SATREMA Int., a.s., Praha 8 SECO GROUP a.s., Praha, závod Jičín SHOWA ALUMINIUM Czech, s.r.o., Kladno Siemens VDO Automotive s.r.o., Brandýs n.L. SVA Holýšov a.s., Brno, závod Holýšov **/ SWOTES s.r.o., Jihlava TANEX, PLASTY a.s., Jaroměř TEMAC, a.s., Zvěřínek TESLA BLATNÁ, a.s., Blatná
© Sdružení AP, květen 2005
Divize výrobců příslušenství – pokračování 112 113 114 115 116 117
105 TOMATEX Otrokovice, a.s., Otrokovice 106 TRW Autoelektronika, s.r.o., Benešov 107 TRW-Carr s.r.o., Mladá Boleslav-Řepov 108 TRW - DAS a.s., Dačice 109 TRW Volant a.s., H. Počernice 110 UNITOOLS CZ, a.s., Valašské Meziříčí 111 VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o., Rakovník
VELVANA, a.s., Velvary WAGON AUTOMOTIVE spol. s r.o., Bělá p. B. WITTE Nejdek, spol. s r.o., Nejdek ZEVETA Bojkovice, a.s., Bojkovice ZKL Klášterec, spol. s r.o., Klášterec n. Ohří ZPV Rožnov, s.r.o., Rožnov pod Radhoštěm 6as, 7sro,
Divize finálních výrobců vozidel (14 firem – oproti 5.5. 2004 beze změny) 1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
AGADOS, spol. s r.o., Velké Meziříčí DAEWOO AVIA, a.s., Praha 9 EKOBUS a.s., Praha JAWA Moto spol. s r.o., Týnec nad Sázavou KAROSA a.s., Vysoké Mýto KAROSERIA, a.s., Brno KÖGEL, a.s., Choceň **/
METACO BO.BR., s.r.o., Brandýs nad Labem MTX , s.r.o., Praha PANAV, a.s., Senice na Hané SOR Libchavy, s.r.o., Libchavy ŠKODA AUTO a.s., Mladá Boleslav TATRA, a.s., Kopřivnice THT, s.r.o., Polička
Některé ze zde uvedených firem jsou současně i významnými výrobci dílů. 6sro + 8as
Divize účelových organizací (18 firem – oproti 5.5. 2004 zvýšení o 1 subjekt) 1 2 3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16 17 18
ABA a.s., Praha AIRON Technic, a.s., Hořice AUDATEX Česká republika, a.s., Praha ČVUT v Praze, Praha EUROTAXGLASS´S Czech s.r.o., Praha */ IBS expert s.r.o., Praha */ LENAM, s.r.o., Liberec 25 MATADOR Praha spol. s r.o. **/ MECAS ESI s.r.o., Plzeň
RICARDO PRAGUE s.r.o., Praha Sdružení AP (jako podnikatelský subjekt) SWELL, s.r.o., Lázně Bělohrad, záv. Hořice TECHNICKÁ UNIVERZITA v Liberci, Liberec 1 TÜV UVMV s.r.o., Praha UNIVERZITA OBRANY, Brno ÚAMK, a.s., Praha VŠE v Praze, Praha ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA v Plzni, Plzeň
Legenda: ABC CZ s.r.o. ……Firma (resp. právní nástupce firmy), která stála u založení Sdružení AP v roce 1989 */ Firma se statutem pozorovatele **/ Firma s pozastaveným členstvím 8sro, 4as, 6ost
Z pohledu jednotlivých „divizí“ a počtu jejich členů nedošlo oproti květnu roku 2004 k žádným zásadním změnám. Jak je uvedeno i v jiné části tohoto materiálu, existuje však ještě celá řada dalších potencionálních členů Sdružení AP (základní přehled uveden v příloze, samozřejmě však existují ještě další firmy). Sekretariát Sdružení AP má s těmito firmami dílčí kontakty při zpracovávání některých publikací a materiálů (Adresář, Statistika) a zasílá jim dílčí podklady (těm, které poskytnou potřebné údaje). Z tohoto pohledu se jeví i nadále žádoucí, aby i členové Sdružení AP a jejich představitelé při jednáních a kontaktech s těmito firmami upozorňovali na činnost a aktivity Sdružení AP s cílem napomoci jejich začlenění do Sdružení AP. Mimo vlastní členskou základnu je v rámci pracovní skupiny Sdružení AP/ODETTE ČR (řeší problematiku elektronické výměny dat – EDI) zapojeno ještě dalších 5 firem (AIMTEC, INFOR G.S., gedas ČR, MAGNA CARTECH a TELEDIN).
Soubor: APCR04r.DOC
69
© Sdružení AP, květen 2005
STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY (dle současného počtu firem a organizací) ostatní 12,08% výrobci skupin a dílů vozidel 78,52%
výrobci vozidel 9,40%
100% =
149
subjektů
Diagram č. 2.3.2
STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY (dle počtu zaměstnanců) ostatní 0,80%
výrobci vozidel 26,27%
výrobci skupin a dílů vozidel 72,94%
100% =
105 128 osob
Diagram č. 2.3.3
Z diagramů (č. 2.3.2 a 2.3.3) vyplývá výjimečně silná pozice dodavatelského sektoru v rámci firem zapojených do činnosti Sdružení AP. Kolektivním členem Sdružení automobilového průmyslu je nadále „Združenie automobilového priemyslu Slovenskej republiky“ (ZAP SR), do jehož činnosti bylo v době zpracování tohoto materiálu zapojeno 195 subjektů ze SR (v květnu roku 2004 to bylo 164 subjektů). Na rozdíl od České republiky však pokrývá ZAP SR činnosti, které v České republice zabezpečují jiné instituce než Sdružení AP. Dovoz vozidel a motocyklů je v ČR zastřešován Svazem dovozců automobilů (SDA), firmy zabývající se prodejem a servisem vozidel jsou v ČR většinou členy Svazu prodejců a opravářů motorových vozidel (SAČR). Základní struktura členů ZAP SR je tudíž následující: ! 62 výrobních firem; ! 19 účelových organizací; ! 6 bezpříspěvkových členů - vysoké školy; ! 6 kolektivních členů; ! 31 dovozců automobilů (Divize dovozců automobilů); ! 12 dovozců a výrobců motocyklů (Divize dovozců a výrobců motocyklů); ! 59 firem z oblasti prodeje a servisu (Cech prodejců a servisů motorových vozidel).
Soubor: APCR04r.DOC
70
© Sdružení AP, květen 2005
K uvedenému přehledu členské základny Sdružení AP je ještě třeba podotknout, že počet firem, které ukončily své členství resp. kterým bylo členství ukončeno, je vzhledem k celkovému počtu firem Sdružení AP zanedbatelný. Pro ilustraci jsou změny v počtu firem zapojených do činnosti Sdružení AP v období od r. 2001 do dubna 2005 uvedeny v tabulce č. 2.3.1. Tabulka č. 2.3.1 rok
rok 2001
FIRMA
VSTUP 13 firem
FORSCHNER, s.r.o., VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o., SAFINA, a.s., KASTEK UB, spol. s r.o., UNITOOLS CZ a.s., VŠE v Praze, BTV plast, s.r.o., MARBO CZ a.s., AGADOS, spol. s r.o., COOPERSTANDARD AUTOMOTIVE ČR s.r.o., LEONI CZECHIA s.r.o., HPQ – Plast s.r.o., KOVOHUTĚ Příbram a.s.
UKONČENÍ ČLENSTVÍ AVIA Kutná Hora, a.s., HACAR a.s., PETER GFK spol. s r.o., 4 firmy ŠKODA Mnichovo Hradiště a.s.
VSTUP 14 firem rok 2002
MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o., SWELL, spol. s r.o., ESSA CZECH, s.r.o., HEKRA, spol. s r.o., RECTICEL CZECH AUTOMOTIVE s.r.o., TOMATEX, a.s., INTIER AUTOMOTIVE SEATING, s.r.o., CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o., WESTFALIA Metal, s.r.o., DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., AIRON TECHNIC a.s., HAYES LEMMERZ ALUKOLA s.r.o., L.A.F. a.s. a UNI CZ a.s. FORSCHNER s.r.o. - členství ukončeno na základě žádosti firmy
k 31.12.2002 UKONČENÍ ČLENSTVÍ 1 firma Firmě IBS expert s.r.o. bylo členství v Sdružení AP od 10/2002 rozhodnutím Představenstva pozastaveno.
VSTUP 8 firem
FLEXIMA s.r.o., KORAMO a.s., PRAGA Louny a.s., BEHR CZECH s.r.o., BROSE CZ s.r.o., SATREMA Int., a.s., DURA Automotive CZ, s.r.o. a HELLA-Behr s.r.o.
rok 2003
LEONI CZECHIA s.r.o. - členství ukončeno k 31.3.2003 z důvodu UKONČENÍ ČLENSTVÍ ukončení provozu firmy v ČR 5 firem HANÁCKÉ ŽELEZÁRNY A PÉROVNY a.s. a WESTFALIA METAL s.r.o. členství ukončeno na základě žádosti firem k datu 31.12.2003 TRIBOS a.s. – ukončeno z důvodu prohlášení konkurzu KORAMO a.s. – ukončeno z důvodu zániku firmy (sloučení s Paramo) MECAS ESI s.r.o., ALFMEIER CZ s.r.o., ALEXANDR TYLL, INDET SAFETY SYSTEMS a.s., PLASTIKA a.s., SWOTES s.r.o., MOTOR VSTUP 9 firem JIKOV Strojírenská a.s. a WITTE Nejdek, spol. s r.o.; do seznamu členů zapsáno i Sdružení AP (jako podnikatelský subjekt).
rok 2004
HAPPICH s.r.o., Plzeň - řádná výpověď k datu 31.12.2004 UKONČENÍ ČLENSTVÍ AKUMA a.s., Mladá Boleslav - řádná výpověď k datu 31.12.2004 7 firem ADACO a.s., Jindř.Hradec - fůze s MJ Strojírenská k 30.9.2004 UNI CZ a.s., Soběslav - fůze s MJ Strojírenská k 30.9.2004 IBS expert s.r.o. - pro porušení "Zásad vztahů" k 7.12.2004 METAZ, a.s. - vyloučení pro neplnění povinností člena k 7.12.2004 PRAGA Engineering, s.r.o. - dtto jako METAZ, a.s. VSTUP 8 firem BÖHM PLAST-TECHNIK s.r.o., EUROTAXGLASS´s Czech s.r.o. (jako pozorovatel), EKOBUS a.s., IBS expert s.r.o. (jako pozorovatel), DONALDSON CZECH REPUBLIC s.r.o., ERICH JAEGER, s.r.o. (jako pozorovatel), DUVE ČR, s.r.o. a JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY, k.s.
rok 2005 (stav k 16.5.)
Za 16 let činnosti Sdružení AP bylo postupně do jeho činnosti zapojeno více než 45 dalších firem (viz tabulka č.2.3.2), z nichž některé již neexistují nebo fungují pod
Soubor: APCR04r.DOC
71
© Sdružení AP, květen 2005
jiným jménem. Členy Sdružení AP bylo do rozdělení ČSFR i 13 firem ze Slovenska, které položily základ Združenia automobilového priemyslu SR. Tabulka č. 2.3.2 poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 35 36 37 38 39 40
41 42 43 44 45
název firmy (předchozí název)
člen od
ABS-ASR Přerov a.s., Přerov 10/1992 - 12/1994 ADACO a.s., Jindřichův Hradec 03/1998 - 9/2004 AKUMA, a.s., Mladá Boleslav 10/1996 - 12/2004 ATAL s.r.o., Tábor 10/1994 - 12/1996 ATESO a.s., Jablonec n. Nisou (Autobrzdy) 06/1989 - 05/2000 AUTOMETAL, s.p., Příbram 10/1992 - 12/1994 AUTOTECH Praha, a.s., Praha (Zemědělské stroje Vinoř) 12/1992 - 12/1999 AVIA Kutná Hora a.s., Kutná Hora 09/1994 - 11/2001 AVIA - strojírna a.s., Novosedly 04/1997 - 12/1999 AVIKO, a.s. Praha (VUSTE-VVZ, s.p.) 06/1992 - 12/1994 BSS METACO a.s., Brandýs n. Labem (Brandáské strojírny a slévár 11/1990 - 08/2000 FINLEG, a.s. Liberec (Bertrans a.s.) 04/1992 - 12/1994 ČZ-CAGIVA a.s., Strakonice 11/1993 - 12/1996 DESTA a.s., Děčín 03/1994 - 12/1999 DELPHI PACKARD ELECTRIC s.r.o., Bělá p. Bezdězem DETONA-vs s.r.o., Praha (VVL-ÚLK s.r.o., Praha, záv. Slavičín) 04/1996 - 11/2000 FORSCHNER, s.r.o., UherskéHradiště 01/2001 - 12/2002 HACAR a.s., Hradec Králové 10/1994 - 12/2003 Hanácké železárny a pérov ny, a.s., Prostějov 04/2000 - 12/2004 Happich Plzeň s.r.o., Plzeň IBS expert s.r.o., Praha 09/2002 - 08/2004 IMTESO, a.s., Kraslice 11/1995 - 12/1998 IVACAR-Service s.r.o., Ivančice 04/1997 - 09/2000 JAW AUNION, s.r.o., Vodňany (MOTO UNION) 03/1998 - 12/1999 KAZETO, s.p., Přerov 02/1991 - 12/1994 01/2003 - 10/2003 KORAMO, a.s., Kolín KYKLOP s.r.o., Praha LECOTEX a.s., Tábor 09/1997 - 12/2000 10/2001 - 03/2003 LEONI CZECHIA s.r.o., Frýdlant v Čechách LUCAS AUTOBRZDY s.r.o., Jablonec n. Nisou (AUTOBRZDY) 05/1994 - 12/2001 03/2000 - 12/2004 Metaz, a.s., Týnec n. Sázavou MOEX-Vlárské strojírny, Slavičín (Vlárské strojírny s.p.) 12/1991 - 12/1995 MOTOKOV a.s., Praha 06/1989 - 12/2000 MOTOTECHNA s.p., Praha 06/1989 - 12/1995 OASA a.s., Čáslav PETER-GFK s.r.o., Dvůr Králové 03/1999 - 12/2001 PIKAZ, inž.p., Praha 02/1991 - 09/1994 PLASTIK HT a.s., Horšovský Týn 04/1997 - 12/1999 05/1991- 12/2004 Praga Engineering s.r.o., Praha (PRAGA Praha) PRAGA Hrádek n. Nisou a.s., Hrádek n. Nisou (SeVA) 01/1998 - 04/1999 ROSS a.s., Roudnice n. Labem 06/1995 - 01/1999 SAO, Praha 03/1991 - 12/1994 STAVEBNÍ STROJE s.p., Plzeň 12/1993 - 12/1997 ŠKODA ELCAR s.r.o., Ejpovice 09/1995 - 12/1999 ŠKODA MNICHOVO HRADIŠTĚ a.s., M. Hradiště (LIAZ s.p.) 06/1989 - 03/2001 TESET a.s., Semily (Technometra) TESLA Litovel s.p., Litovel 12/1999 - 10/2003 TRIBOS, a.s., Brno 11/2002 - 09/2004 UNI CZ a.s., Soběslav ÚSMD a.s., Praha 03/1992 - 12/2000 VAB s.r.o., Rapotín 06/1998 - 12/2000 05/2002 - 12/2003 W estfalia Metal s.r.o., Hustopeče
pozorovatel od
10/1994 - 03/1997 12/1991 - 05/1992
06/1994 - 12/1995
08/1996 - 02/2001
04/2000 - 08/2002 09/1994 - 03/1997
07/1992 - 10/1994
10/1992 - 12/1994
03/1992 - 12/1996 11/1990 - 12/1994
Zvýrazněné firmy byly zakládajícími členy Sdružení AP v roce 1989.
Rovněž tak Svaz dovozců automobilů (SDA) se etabloval v rámci Sdružení AP, v němž od roku 1992 působilo 28 importérů vozidel. Činnost jednotlivých dovozců v rámci Sdružení AP byla ukončena k 31.3.1994 na základě "Delimitační dohody" mezi Sdružením AP a SDA (Svazem dovozců automobilů). Zpracoval: Ing. Šípek
Soubor: APCR04r.DOC
72
© Sdružení AP, květen 2005
2.4 Základní struktura členské základny Sdružení AP V následujícím tabulkovém přehledu je uvedena struktura členské základny Sdružení AP a to pouze v těch nejzákladnějších pohledech. Hlediska byla volena tak, aby dala současně i odpověď na nejčastější otázky, které jsou tímto směrem kladeny. Dle právní formy Charakter se nemění, členská základna Sdružení automobilového průmyslu je i nadále tvořena dvěma výraznými skupinami firem a to skupinou akciových společností a skupinou společností s ručením omezeným. Zbývající formy, jako je např. komanditní společnost, jsou spíše výjimkou a vyskytují se většinou u firem se zahraničním partnerem (viz tabulka č. 2.4.1). Do skupiny „ostatní“ jsou zařazeny vysoké školy, fyzické osoby a sdružení. Tabulka č. 2.4.1 Firmy Sdružení AP - dle právní formy právní forma firem počet % akciová společnost (a.s.) 60 40,8 spol. s r.o. 76 51,7 komanditní společnost 4 2,7
základní jmění mil. Kč % 36 197,7 70,3 14 004,3 27,2 k.s. + ostatní:
(k.s.)
ostatní (5 x VŠ, 1 x FO, 1x sdružení) CELKEM :
7 147
4,8 100,0
1 251,8 51 453,8
2,5 100,0
Dle předmětu podnikání (hlavní činnosti) Sdružení AP je organizací, jejímiž členy jsou především výrobní firmy. Jejich podíl na celkovém počtu firem Sdružení AP tvoří téměř 90 %. Dominující postavení z tohoto pohledu mají výrobci automobilových dílů a příslušenství a to jak systémoví dodavatelé, tak i dodavatelé z „druhé“ i „třetí“ řady. Finální výrobci zaujímají cca 10ti procentní podíl a nevýrobní organizace cca 12ti procentní podíl z celkového počtu firem (viz tabulka č 2.4.2). Tabulka č. 2.4.2 Firmy Sdružení AP - dle hlavní činnosti charakter firem (dle převažujícího výr. programu) počet % - výrobní 129 87,8 z toho: finalisté 14 9,6 výrobci dílů 115 78,2 - nevýrobní (účelové organizace) 18 12,2 z toho: obchodní 1 0,7 jiné 17 11,5 CELKEM : 147 100,0
základní jmění mil. Kč % 50 967,3 99,1 21 871,1 42,5 29 096,2 56,6 486,5 0,9 30,0 0,1 456,5 0,8 51 453,8 100,0
Dle počtu pracovníků Z následující tabulky vyplývá, že z hlediska počtu mají dominující postavení malé a střední firmy. V rámci členské základny Sdružení AP je více než 43 procent firem, které mají méně jak 250 zaměstnanců. Jedná se o jedno z kriterií, které má svůj význam z hlediska získávání různých forem podpory, které jsou určeny právě pro tuto kategorii firem. Pokud bychom rozšířili toto hledisko na firmy do 500 zaměstnanců, pak tato skupina firem bude tvořit svým počtem téměř 70 % členské základny. Z hlediska počtu pracovníků však zaměstnávají necelých 20 % zaměstnanců (viz tabulka č. 2.4.3).
Soubor: APCR04r.DOC
73
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 2.4.3 Firmy Sdružení AP - dle počtu zaměstnanců velikost firmy firem celkem zaměstnávají (počet zaměstnanců) počet % osob % - do 250 64 43,5 7 477 7,1 - od 250 do 500 35 23,8 12 741 12,1 - od 500 do 1 000 28 19,1 20 006 19,1 - od 1 000 do 5 000 18 12,2 36 995 35,2 - nad 5 000 2 1,4 27 909 26,5 CELKEM : 147 100,0 105 128 100,0
Dle zahraniční kapitálové účasti Významnou část členské základny tvoří firmy, které mají zahraničního partnera. Jejich celkový počet v době zpracování tohoto materiálu dosáhl čísla 80 a představují tak více jak polovinu členské základny (viz tabulka č. 2.4.4). Tabulka č. 2.4.4 Firmy Sdružení AP - dle podílu zahraničního kapitálu firmy se zahraniční základní jmění firem s účastí charakter kapitálovou účastí zahraničního partnera (Σ) (dle převažujícího výr. programu) počet % mil. Kč % 6 42,9 z finalistů 21 073,5 96,4 z finalistů finalisté 67 58,3 z výr. dílů 21 226,4 72,9 z výr. dílů výrobci dílů 7 38,9 z účel. org. 243,1 49,5 z účel.org. nevýrobní (účelové organizace) CELKEM : 80 54,4 ze Sdružení AP 42 543,0 82,7 ze Sdružení AP
Jak bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, tabulky obsahují pouze základní strukturu členské základny. Její detailnější charakteristika např. z hlediska výše podílu jednotlivých vlastníků na základním jmění firem, postup privatizace členské základny atd. je uvedena v následujících kapitolách materiálu. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek
2.5 Vlastnická struktura Tabulka č. 2.5.1 Základní rozdělení vlastníků firem (období 1999 až 2004)
skupina vlastníků Investiční fondy a společnosti (IPF) Držitelé investičních kupónů (DIK) Fond národ. majetku (FNM) Zahraniční partner **) (ZP) „Ostatní“ vlastníci CELKEM
r. 1999 (mil.Kč) (%) 845,4 1,8 1 743,2 3,8 24,5 0,1 25 363,1 55,1 18 032,0 39,2 46 008,2 100,0
r. 2000 (mil.Kč) (%) 421,8 0,9 837,6 1,8 316,1 0,7 31 883,8 68,0 13 415,1 28,6 46 874,4 100,0
základní jmění r. 2001 r. 2002 (mil.Kč) (mil.Kč) (%) (%) 180,6 874,7 0,4 1,7 620,5 1 046,7 1,3 2,1 0,0 0,0 0,0 0,0 32 159,4 33 730,7 69,3 67,5 13 462,5 14 339,9 29,0 28,7 46 423,0 49 992,0 100,0 100,0
r. 2003 (mil.Kč) (%) 220,3 0,4 323,2 0,7 25,6 0,1 36 832,9 74,3 12 177,1 24,5 49 579,1 100,0
2004 (mil. Kč) (%) 0,2 0,0 277,0 0,5 0,0 0,0 40 425,6 78,6 10 751,0 20,9 51 453,8 100,0
*) Subjekty s českým vlastníkem (kapitálem) mimo IPF a DIK. **) Zde se na rozdíl od tabulky č. 2.4.4 jedná o hodnotu základního jmění skutečně vlastněného zahraničním partnerem.
Soubor: APCR04r.DOC
74
© Sdružení AP, květen 2005
Detailnější pohled na postupnou změny vlastnické struktury, která probíhala v rámci firem Sdružení AP, dává výše uvedená tabulka č. 2.5.1. Z důvodu porovnatelnosti údajů jsou po celé období dodržovány stejné základní skupiny vlastníků. Názorněji celkovou situaci za delší časové období (vývoj privatizace ve firmách autoprůmyslu od roku 1994) znázorňuje diagram č. 2.5.1, současný stav ukazuje diagram č. 2.5.2 (je uveden též v úvodní kapitole pod bodem 1.4.5).
Postup privatizace ve firmách Sdružení AP
% základního jmění
100 90 80
"ostatní" vlastníci
70 60 50 40
FNM
Zahraniční partner
30 20 10 0 1994
DIK IPF 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.5.1
FNM 0,00%
Podíly vlastníků firem Sdružení AP na hodnotě základního jmění
Zahraniční partner 78,57%
DIK 0,54% Investiční f ondy a společnosti 0,00%
Ostatní vlastníci 20,89%
Diagram č. 2.5.2
Uvedené diagramy společně s tabulkou jenom potvrzují, že dominující roli z hlediska podílů na základním jmění firem Sdružení AP mají nyní pouze dvě skupiny vlastníků a to: - zahraniční vlastník (podíl na základním jmění všech firem Sdružení AP 78,6 %); - vlastníci ve skupině „ostatní“ (podíl na základním jmění 20,9 %). Tento stav měl svůj určitý vývoj. Ve svých počátcích odpovídal celkovému stavu privatizace v ČR, kdy většina majetku byla ve vlastnictví FNM a DIK. Významným způsobem však do celého průběhu zasáhla privatizace firmy Škoda Auto. Jejím důsledkem bylo mimo jiného i to, že do ČR vstoupila řada zahraničních dodavatelských Soubor: APCR04r.DOC
75
© Sdružení AP, květen 2005
firem, které buď samostatně, nebo ve spojení s českým výrobcem začaly působit na českém teritoriu. Druhý zlomový bod znamenalo využití možnosti privatizovat jednotlivé firmy vlastním managementem. Tyto dvě formy privatizace se ukázaly jako nejdůležitější formy privatizace v odvětví automobilového průmyslu. Ve většině případů tak byla vytvořena jasně definovaná a průhledná vlastnická struktura. Změny v ostatních skupinách vlastníků mají svůj racionální původ a v podstatě doplňují charakter celé privatizace. Projevuje se to zejména v takových skupinách, jako jsou držitelé investičních kuponů a „klasické“ investiční fondy vzniklé v rámci kupónové privatizace. Komentář k tabulce i diagramu je možné ještě dále doplnit o následující konstatování: - Roste počet firem (členů), které mají zahraničního partnera. Tím zákonitě roste i hodnota podílu těchto firem na základním jmění firem Sdružení AP. V řadě případů dochází k navýšení procentního podílu zahraničního partnera v jednotlivých firmách. - Většina zahraničních partnerů má ve společných firmách 100% podíl. Mezi finálními výrobci zaujímají významné místo takové firmy jako jsou např. VW (prostřednictvím Škoda Auto a.s.), IRISBUS (prostřednictvím Karosa a.s.) a TEREX CORPORATION (prostřednictvím Tatra a.s). - V případě výrobců příslušenství je možné uvést celou řadu dalších firem, u kterých je podíl zahraničního partnera významný. Jedná se např. o firmy Autopal s.r.o., Barum Continental spol. s r.o., Benteler ČR k.s., Continental Teves, s.r.o, Grupo Antolin Bohemia a.s., Lucas Varity s.r.o., Rieter CZ a.s., a další. - Z hlediska výše základního jmění je nutné si uvědomit, že řada firem se 100% podílem zahraničního partnera využívá možnosti založení společnosti s ručením omezeným a tudíž i možnosti minimální, zákonem stanovené výše základního jmění. - Druhou nejvýznamnější vlastnickou skupinu představuje skupina vlastníků, která je v materiálu uvedena pod označením „ostatní vlastníci“. Charakter a změna podílu základního jmění v této skupině vlastníků je ovlivněna jednak počtem firem a tím, že v řadě případů dochází ke vstupu zahraničního partnera do firmy. - Majetek vlastněný investičními fondy stejně tak jako majetek ve FNM má zanedbatelnou hodnotu a v poměru k celkovému objemu základního jmění jej nelze ani rozumně procentuelně vyjádřit. Teritoriální pohled na zahraniční vlastníky je uveden v tabulkách (č. 2.5.2 a č. 2.5.3. Ukazují přehled vlastníků firem Sdružení AP podle „země původu“ a dále přehled jednotlivých zemí podle podílu firem z těchto zemí na základním jmění firem Sdružení AP. Zpracovaný přehled vlastnické struktury ukazuje, že v rámci Sdružení AP roste podíl firem se zahraniční majetkovou účastí a tím roste samozřejmě i jejich podíl na základním jmění firem Sdružení AP. Prakticky nulová hodnota majetku ve skupině investičních fondů a FNM a jeho klesající hodnota v případě DIKů již nejsou rozhodující pro celkovou situaci a vlastnickou strukturu firem Sdružení AP. Do budoucna lze předpokládat změnu ve výši základního jmění zejména ve vazbě na změnu počtu firem členské základny Sdružení AP. Je pravděpodobné, že v rámci členské základny se bude dále zvyšovat podíl firem se zahraniční kapitálovou účastí. Významný je i dříve konstatovaný fakt, že členská základna má konkrétní vlastníky a stát jako takový již neuplatňuje prakticky žádná vlastnická práva.
Soubor: APCR04r.DOC
76
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 2.5.2 Země Česká republika Německo USA Francie Švýcarsko Nizozemsko Rakousko Belgie Velká Británie Itálie Japonsko Jižní Korea Kanada Lucembursko Slovensko Španělsko Švédsko Lichtenštejnsko Portugalsko CELKEM Σ zahraniční partner
Počet firem rok 2002 rok 2003 rok 2004 69 67 69 32 32 28 7 9 9 7 8 5 4 5 5 4 6 6 1 1 2 2 2 2 3 2 2 1 1 2 3 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 2 1 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 141 147 137 72 80 68
Podíl na počtu firem v % rok 2002 rok 2003 rok 2004 50,4 48,9 45,6 20,4 22,7 21,8 6,6 5,1 6,1 3,6 5,1 5,4 3,6 2,8 3,4 4,4 2,8 4,1 1,5 0,7 0,7 1,4 1,4 1,5 1,4 2,0 0,7 1,4 0,7 1,5 1,4 2,0 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 1,5 0,7 0,7 0,7 0,7 1,4 1,5 1,4 1,4 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 100,0 100,0 100,0 49,6 51,1 54,4
Tabulka č. 2.5.3 Země Německo Česká republika USA Francie Švýcarsko Rakousko Nizozemsko Španělsko Jižní Korea Itálie Japonsko Velká Britanie Belgie Kanada Švédsko Slovensko Lucembursko Lichtenštejnsko Portugalsko CELKEM Σ zahraniční partner
základní jmění (ZJ) v mil. Kč rok 2004 rok 2002 rok 2003 23 715,7 24 066,6 24 476,0 16 261,3 12 746,2 11 028,2 2 658,9 3 234,0 3 449,8 1 894,9 2 978,4 2 904,3 1 159,8 1 070,0 1 070,1 1 013,4 7,6 7,6 737,4 653,8 992,2 522,7 522,7 652,7 504,0 1 000,4 1 000,4 80,0 580,0 80,0 531,8 531 3 183,8 250,1 687,1 919,9 0,0 216,5 366,5 49,0 49,0 49,0 63,0 63,0 63,0 30,0 30,0 30,3 520,0 70,0 70,0 307,0 803,0 49 992,0 49 579,1 51 453,8 40 425,6 33 730,7 36 832,9
to je % ze ZJ všech firem Sdružení AP rok 2002 rok 2003 rok 2004 47,4 48,5 47,6 32,5 25,7 21,4 5,3 6,5 6,7 3,8 6,0 5,6 2,3 2,2 2,1 2,0 0,1 0,0 1,5 1,3 1,9 1,0 1,1 1,3 1,0 2,0 1,9 0,2 1,2 0,2 1,1 1,1 6,2 0,5 1,4 1,8 0,0 0,4 0,7 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 1,0 0,1 0,1 0,6 1,6 100,0 100,0 100,0 67,5 74,3 78,6
---------------------------------------Souhrnné „složení vlastníků“ dalších 32 firem automobilového průmyslu, které poskytly údaje pro zpracování, je pro informaci uvedeno v příloze tohoto materiálu. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek
Soubor: APCR04r.DOC
77
© Sdružení AP, květen 2005
2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace 2.6.1 Souhrnné údaje Jak ukázaly údaje z databázových listů, struktura současného trhu pracovních sil není schopna v plném rozsahu pokrýt potřeby firem Sdružení AP. Nedostatky se projevují jak z hlediska kvalifikační struktury, tak i z hlediska mobility pracovní síly. Úzkým profilem jsou zejména technické profese a to v rozsahu od středního až po vysoké školství. Na příčiny tohoto stavu Sdružení AP upozornilo naposledy na odborné konferenci v Kroměříži na jaře letošního roku. Její účastníci z řad firem Sdružení AP, pracovních úřadů, vládních organizací a představitelů škol byli seznámeni s možnostmi a potřebami firem automobilového průmyslu pro nejbližší období. Určité řešení nabízí projekt, který byl pod názvem „IQ AUTO“ znovu prezentován na této konferenci. Jeho cílem je, aby byl za součinnosti firem Sdružení AP, místně příslušného úřadu práce a střední školy vytvořen systém koordinovaného vzdělávání na úrovni vybraných učilišť a středních škol, který by reagoval na inovace a trendy vývoje v automobilovém odvětví. Tabulka č. 2.6.1 podává názorný přehled o vývoji celkového počtu pracovníků v rámci firem Sdružení AP v průběhu určitého časového období. Je důležitým vodítkem pro zmapování celkové situace z hlediska rozložení celého pracovního spektra v závislosti na jednotlivých skupinách výrobců. Tabulka č. 2.6.1 Počty pracovníků ve firmách Sdružení AP od roku 1998 */ údaje za počet firem: 101
průměrný stav u skupiny: 1. Finální výrobci vozidel - osobní automobily - nákladní automobily * z toho účel. nástavby
- autobusy - motocykly - přípojná vozidla 2. Výrobci dílů (dodavatelé) 3. Ostatní firmy Sdružení AP CELKOVÝ POČET (osob): průměrný počet pracovníků na 1 firmu Sdružení AP:
111
118
123
137
138
145
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
36 803 20 512 13 061
29 883 20 386 6 541
29 691 22 014 4 684 475 1 899 352 742 61 709 685 92 085
29 028 21 343 4 482 556 2 044 406 753 69 033 694 98 755
28 039 21 271 3 723 449 1 989 302 754 69 738 759 98 536
27 473 21 040 3 332 370 1 880 251 970 73 268 835 101 576
748
721
714
701
1 349
1 007
1 811 435 984 50 540 1 073 88 416
1 789 307 860 54 337 975 85 195
30 647 21 906 5 890 847 1 825 420 606 57 973 572 89 192
875
768
756
*/ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP vždy ke konci daného roku (např. k 31.12.2004 za 145 firem).
Obsah tabulky je prakticky v souladu s postavením jednotlivých výrobních skupin a to jak z hlediska výroby, tak i odbytu. Dlouhodobý vývoj ukazuje na stabilizovaný sektor výroby osobních automobilů, autobusů a přípojných vozidel. Vývoj počtu pracovníků v oblasti nákladních vozidel a výroby motocyklů signalizuje úsilí jednotlivých firem o udržení určité produktivity práce ve vztahu k vyráběným a prodaným počtům vozidel. Pokračující trend rozvoje výroby příslušenství s sebou přináší i růst počtu pracovníků v této oblasti. Na tomto faktu se podílí různé formy investičních pobídek i vliv rostoucího počtu firem vyrábějících díly, které se staly členy Sdružení AP. Na celkový počet pracovníků Sdružení AP má tedy vliv nejen rozvojový a restrukturalizační proces v rámci jednotlivých firem, ale promítá se zde i vliv změny členské základny Sdružení AP. Vývoj v základních skupinách firem názorně ukazuje následující diagram č. 2.6.1.
Soubor: APCR04r.DOC
78
© Sdružení AP, květen 2005
Vývoj počtu pracovníků (rok 1998 - 2004) 2004
počet pracovníků 80000 70000
1998
60000 50000
0 osobní automobily
nákladní automobily
autobusy
ostatní druhy vozidel
výrobci dílů
2004
1998
2004
1998
2004
10000
1998
2004
1998
20000
2004
30000
1998
40000
nevýrobní firmy
Diagram č. 2.6.1
Z hlediska počtu pracovníků připadajících na jednu firmu a mírně se snižující průměrnou hodnotu tohoto informačního ukazatele (viz poslední řádek tabulky č. 2.6.1 – hodnota za rok 2004 činí 701 pracovníků na jednu firmu) mimo jiné vyplývá i ta skutečnost, že se Sdružení AP z pohledu členství neuzavírá ani před menšími firmami. Zájem těchto firem o členství, zejména z oblasti výroby příslušenství pro automobilový průmysl, má stoupající tendenci. ---------------------------------------------------
V dalších 32 firmách automobilového průmyslu (převážně výrobci dílů – dodavatelé) byl k 31.12.2004 celkový počet pracovníků 9 811 osob (to je průměr na 1 firmu 307 osob, k 31.12.2003 to bylo 273 osob).
Počet zaměstnanců ve firmě je jedním z hodnotících kritérií pro možnost získání podpory v rámci nejen tuzemských programů, ale i programů v rámci EU. Řada z nich je určena právě pro malé a střední firmy (MSP). Není to pochopitelně jediné kritérium, ale jedna z důležitých podmínek pro zařazení firmy do těchto programů. Nové podmínky definice malého a středního podniku (MSP), které platí od letošního roku charakterizují MSP takto (platnost definice je od 1.1.2005): - střední podniky jsou firmy, které zaměstnávající méně než 250 osob a které vykazují roční obrat do 50 mil. EUR, případně celkovou roční bilanční sumu nepřesahující 43 mil. EUR. - malé podniky jsou podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat, případně celková roční bilanční suma nepřevyšuje 10 mil. EUR - v rámci kategorie MSP jsou mikropodniky definovány jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejich roční obrat, případně celková roční bilanční suma nepřevyšuje 2 mil. EUR. Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho roku. (Výtah z doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici malých a středních podniků, Úř. věst. č. L124; 20.5.2003, str. 36). Soubor: APCR04r.DOC
79
© Sdružení AP, květen 2005
Této definici z celkového počtu 145 zde hodnocených firem Sdružení AP, od kterých byly k 31.12.2004 k dispozici údaje, vyhovuje 61 podniků, což představuje 42 % členské základny. Při detailnějším členění se jedná o: - 17 firem s počtem zaměstnanců do 50ti osob; - 44 firem s počtem zaměstnanců mezi 50ti až 250ti osobami. V těchto firmách pracuje celkem 7 066 zaměstnanců, což je cca 7 % pracovníků firem zapojených do Sdružení AP. Ve všech případech se jedná o údaje prakticky na stejné úrovni jako v roce 2003. Na základě výše uvedeného je možno konstatovat, že tuzemský automobilový průmysl jako celek je stabilizujícím prvkem i v oblasti zaměstnanosti. Je možno odhadnout, že ve všech firmách zabývajících se v ČR automobilovou výrobou je přímo zaměstnáno více než 125 000 osob a tento počet je již několik let v zásadě ustálený (v poslední době spíše s tendencí mírného růstu). 2.6.2 Základní struktura pracovních sil V tomto případě je myšleno strukturou pracovních sil jejich rozdělení na dvě základní skupiny a to na pracovníky dělnických profesí („D“) a na technicko - administrativní pracovníky („T“). Situaci v rámci podniků Sdružení AP nejlépe znázorňuje následující tabulka č. 2.6.2. Tabulka č. 2.6.2
Struktura pracovních sil v rámci firem Sdružení AP počet firem
I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : a) osobní automobily b) nákladní automobily z toho účel. nástavby c) přívěsy a návěsy d) autobusy e) motocykly II. VÝROBCI DÍLŮ z toho : a) převážně mech.díly b) převážně elektr.díly c) ostatní III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE z toho: a) obchodní, služby ap. b) výzkumné, zkušební CELKEM Sdružení AP :
údaje za r. 2003 kategorie „D“
kategorie „T“
údaje za r.2004 kategorie „D“
kategorie „T“
změny 2004/2003 (%) kategorie „D“
kategorie „T“
13 2 4 3 4 2 1 116 60 16 33 17 8 9 146
19 064 14 583 2 438 250 603 1 270 170 55 501 31 171 9 051 15 279 27 5 22 74 592
8 942 6 691 1 208 124 229 719 95 14 626 8 206 2 284 4 136 781 443 338 24 349
18 718 14 336 2 277 246 726 1 224 155 58 325 33 258 9 298 15 769 27 6 21 77 070
8 755 6 704 1 055 124 244 656 96 14 943 8 459 2 275 4 209 808 443 365 24 506
-1,81 -1,69 -6,60 -1,6 20,39 -3,62 -8,82 5,08 6,69 2,72 3,20 0,00 20 -4,54 3,32
-2,09 0,19 -12,66 -0,00 6,55 -8,76 1,05 2,16 3,08 -0,39 1,76 3,45 0,00 8,87 0,64
32
6 474
2 274
7 368
2 443
13,81
7,43
---------------------------------------------------
dalších 32 firem autoprůmyslu
Z uvedené tabulky lze stanovit vzájemný poměr počtu zaměstnanců zařazených do dělnických profesí k počtu zaměstnanců vykonávajících technicko-administrativní činnosti. Ve vyspělých ekonomikách je považován za adekvátní poměr těchto kategorií na hodnotě vyšší než 3. V rámci celkového počtu zaměstnanců firem Sdružení AP dosahoval tento poměr v roce 2004 hodnoty 3,14 (oproti roku 2003 tak došlo k mírnému zvýšení).
Soubor: APCR04r.DOC
80
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 2.6.3 ukazuje názorně vývoj tohoto poměru v jednotlivých skupinách výrobců. Jak je z této tabulky zřejmé, dochází v rámci firem Sdružení AP k určitému růstu daného podílu s mírným překročením hodnoty 3. V oblasti výrobců dílů přitom tento poměr od roku 2000 přesahuje hodnotu 3,5. Skupina účelových organizací zaujímá svým charakterem práce specifické postavení a podle tohoto kritéria fakticky nelze tyto firmy hodnotit. Tabulka č. 2.6.3
Vývoj podílu „D“ / „T“
skupina firem FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL VÝROBCI DÍLŮ (dodavatelé) ÚČELOVÉ ORGANIZACE CELKEM firmy Sdružení AP :
poměr „D“ / „T“ 2001 2002 2,16 2,16 3,66 3,85
1999 2,05 3,30
2000 2,18 3,53
nesledováno
nesledováno
nesledováno
2,71
2,88
2,95
2003 2,12 3,76
2004 2,13 3,90
nesledováno
nesledováno
nesledováno
3,10
3,04
3,14
---------------------------------------------------
U dalších 32 hodnocených firem automobilového průmyslu byl tento poměr v roce 2004 na hodnotě 3,02 (za rok 2003 to bylo 2,85).
Z tabulek 2.6.2 a 2.6.3 je zřejmé, že ve firmách Sdružení AP došlo v roce 2004 v obou kategoriích k nárůstu pracovníků. V případě kategorie „D“ to bylo o 3,32 % a v kategorii „T“ činil růst 0,64 %. U skupiny dalších 32 firem byl tento trend v podstatě stejný, avšak výraznější (růst v kategorii „D“ o + 13,81 % při nárůstu ve skupině „T“ o 7,43 %). 2.6.3 Regionální členění Současný rozvoj výroby v odvětví automobilového průmyslu v rámci firem Sdružení AP vytváří i dobré podmínky z hlediska zaměstnanosti v jednotlivých regionech. Přehled počtu pracovníků a počtu firem podle koncentrace v jednotlivých územně správních celcích ukazuje dále uvedená tabulka č. 2.6.4. Stále platí, že nejvýznamnější „automobilovou“ lokalitou je Středočeský kraj. Vyplývá to i ze skutečnosti, že je současně sídlem finálního výrobce Škoda Auto a nově i montážního závodu TPCA v Kolíně – Ovčárech. Obě automobilky zde mají i okruh svých dodavatelů. Co do počtu firem mu „konkuruje“ sousední Liberecký kraj, kde hraje významnou roli navazující přímé dálniční spojení zejména s Mladou Boleslaví. Důvody logistiky jsou v tomto případě zcela zřejmé. Dalšími významnými lokalitami jsou Zlínský a Královéhradecký kraj, kde převládá zaměření na výrobu plastových a pryžových dílů vozidel. Jihočeský kraj je svou polohou příznivý pro firmy zaměřené na dodávky zejména pro západní trh. Jak již bylo zmíněno výše, je tuzemský automobilový průmysl stabilizujícím prvkem i v oblasti zaměstnanosti. Přičteme-li k přímým cca 125 000 pracovníkům autoprůmyslu další pracovní místa v navazujících službách (prodej a servis vozidel, čerpací stanice apod.) a u dodavatelů prvotních materiálů a surovin (včetně výroby a distribuce pohonných hmot), lze odhadnout, že s automobilovým průmyslem může být existenčně spojeno až 180 000 osob.
Tabulka č. 2.6.4 Počty pracovníků automobilového průmyslu v krajích ČR
Soubor: APCR04r.DOC
81
© Sdružení AP, květen 2005
kraj
počet osob
počet firem
Jihočeský
5 052
9
Jihomoravský
2 123
4
Karlovarský
1 794
2
Královéhradecký
6 293
9
Liberecký
8 843
20
10 926
8
Olomoucký
1 790
4
Pardubický
5 042
10
Plzeňský
1 729
6
Hlavní město Praha
11 187
22
Středočeský
31 562
23
Ústecký
2 955
6
Vysočina
4 311
9
Zlínský
7 969
13
Moravskoslezský
Zpracoval: Ing. Novák
2.6.4 Kvalifikační struktura zaměstnanců Sdružení AP Z dříve zpracovaných podkladů od členské základny Sdružení automobilového průmyslu byla sestavena vzdělanostní charakteristika automobilového průmyslu (viz diagram 2.6.2), z čehož vyplynulo pět rozhodujících úrovní vzdělání.
60 ,0
50,1
50 ,0 40 ,0 30 ,0
17,6 2,6
7,7
6,8 0,6
0,2 Bakalářské vzdělání
0,9
Úplné střední odborné vzdělání
2,0
Střední nebo stř. odb. bez vyučení i maturity
0,2
Nižší střední odborné vzdělání
0,4
Nižší střední vzdělání
0,0
Neúplné základní vzdělání
10 ,0
10,8
Vyšší odborné vzdělání
20 ,0
Bez vzdělání
0,1 Doktorské vzdělání
Vysokoškolské vzdělání
Úplné střední odborné vzdělání s maturitou
Úplné stř. odb. vzdělání s vyučením i maturitou
Střední odborné s výučním listem
0,0 Základní vzdělání
% z celkového počtu zaměstnanců
V zdělanostní ch arakteristika autom ob ilového prům yslu
D osažené vzdělán í
Diagram č. 2.6.2
Nejpočetněji zastoupenou skupinou podle dosaženého vzdělání je střední odborné vzdělání s výučním listem, které má 50,1 % všech zaměstnanců. Následují úplné střední odborné vzdělání s maturitou (17,6 %) a základní vzdělání (10,8 %). Podobný (přibližně 7%) podíl mají úplné střední odborné vzdělání Soubor: APCR04r.DOC
82
© Sdružení AP, květen 2005
s vyučením i maturitou a vysokoškolské vzdělání. Zbývajících 9 skupin vzdělání je zastoupeno již jen minimálně. Tvoří je zbylých zhruba 7 % zaměstnanců. V těchto největších vzdělanostních skupinách je ale podle vyjádření členských firem do budoucna nutno počítat s významnými posuny. Pravděpodobně největší změna se bude týkat potlačení poptávky po zaměstnancích ve skupině základního vzdělání (včetně nedokončeného). Mezi další skupiny, kde se bude zájem o zaměstnance výrazně snižovat, patří úplné střední všeobecné vzdělání, střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu a úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení). Naopak růst poptávky bude stále ve skupině zaměstnanců se středním odborným vzděláním s výučním listem. Mezi hlavní důvody růstu v této kategorii je možno uvést stálou potřebu kvalifikované pracovní síly pro základní činnosti (operátoři) a s tím související úspory nákladů na jejich zaškolování. Ještě větší zájem, vyjádřený podílem požadovaných zaměstnanců k velikosti skupiny, bude u úplného středního odborného vzdělání s vyučením i maturitou. Tento zájem je dán zejména zvyšující se komplexností výrobních i obslužných procesů, náběhem nových technologií, změnou výrobních linek, zvýšenou mírou automatizace pracovišť a slučováním jednotlivých profesí. Zvýšené požadavky budou samozřejmě i na kategorii vysokoškolského vzdělání, kde je růst poptávky ovlivněn nárůstem vysoce kvalifikovaných profesí (výzkum, vývoj výrobků a technologií), nárůstem logistických a obchodních činností a požadavky na vysoce kvalifikovaný nižší a střední management. 2.6.5 Střední odborné vzdělání - analýza předpokládaných potřeb absolventů Z předchozí kapitoly je vidět, že v automobilovém průmyslu je a bude největší poptávka po absolventech SOU a SOŠ s vyučením i maturitou. Z tohoto důvodu byla pro tuto vzdělanostní kategorii zpracována stručná analýza pravděpodobných potřeb požadovaných absolventů jednotlivých oborů v horizontu příštích 10ti let, která by alespoň v hrubých rysech měla umožnit definovat pravděpodobnou poptávku po jednotlivých profesích v daném regionu. Takto zpracované údaje jsou dále využitelné jako podkladový argumentační materiál pro jednání se zřizovateli škol, tj. se zástupci jednotlivých krajů, respektive pro jednání na téma optimalizace profesního vzdělání na úrovni Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Respondenti průzkumu reprezentují zhruba 83 % všech zaměstnanců z celkového počtu cca 105 000 zaměstnanců firem Sdružení automobilového průmyslu. Zastoupeny jsou všechny kraje ČR, i když samozřejmě ne rovnoměrně, to ale samozřejmě souvisí s rozložením členské základny v jednotlivých krajích. Z hlediska počtu došlých odpovědí jsou nejreprezentativněji zastoupeny Moravskoslezský a Olomoucký kraj, kde odpověď zaslaly všechny firmy, které zde sídlí. Co do absolutního počtu odpovědí, což koresponduje s počtem zde dislokovaných firem, je nejvíce respondentů ve Středočeském a Libereckém kraji. Nejméně a to pouze 1 respondent byl v Karlovarském a Plzeňském kraji. Oslovené firmy byly dotazovány na předpokládané počty absolventů jednotlivých oborů v souladu s názvoslovím nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání. Základní dělení bylo na dvě základní skupiny: první skupinou bylo střední vzdělání s výučním listem a druhé střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou. V těchto dvou základních skupinách byly dále vytipovány podskupiny oborů, které vystihují zaměření většiny členské základny. V základní skupině středního vzdělání s výučním listem bylo možno vybírat z 34 oborů, ve druhé s maturitní zkouškou z 18 oborů. Zároveň bylo možno doplnit i vlastní specifické obory, které v základním výčtu nebyly. Největší uskupení oborů v obou kategoriích byla podskupina Strojírenství a strojírenská výroba, ve které bylo v nematuritních oborech zařazeno 16 oborů a v maturitních oborech 5 oborů. Soubor: APCR04r.DOC
83
© Sdružení AP, květen 2005
Druhou nejpočetnější podskupinou byla Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní skupina zastoupená 9 resp. 5 obory. Poslední větší podskupinou byla Technická chemie a chemie silikátů mající 5 resp. 4 zástupce v jednotlivých oborech. Ostatní podskupiny byly již zastoupeny spíše jednotlivě. Zpracované výsledky za všechny firmy automobilového průmyslu, které se průzkumu zúčastnily, je možno shrnout následovně: A) Obory poskytující střední vzdělání s výučním listem Celkový počet požadovaných absolventů vzroste mezi lety 2005 až 2008 přibližně o 40 %, v horizontu následujících let bude poptávka více méně ustálená s mírným poklesem kolem střednědobého horizontu roku 2011. Souhrnný očekávaný vývoj poptávky v automobilovém průmyslu v jednotlivých časových horizontech je zobrazen v diagramu č. 2.6.3. ČR - vývoj poptávky - učební obory bez maturity celkem 2500
absolventi
2000 1500 1000 500 0 2005
2008
roky
2011
2014
Diagram č. 2.6.3
Největší podskupina strojírenských oborů se na celkové poptávce podílí zhruba 68 %. Druhá největší podskupina elektrotechnických oborů je zastoupena 17 % a třetí chemie reprezentovaná obory pro plastikářskou a gumárenskou výrobu má podíl kolem 10 %. Ostatní dvě podskupiny mají dohromady přibližně 5 %. Poptávka v jednotlivých podskupinách více méně kopíruje souhrnnou poptávku v celé skupině. Nejvíce požadovaným oborem z hlediska absolutních počtů absolventů je strojírenská výroba s podílem 12,2 %, následuje obráběč kovů - univerzální obrábění (podíl 8,6 %), na třetím místě je pak nástrojař (podíl 8,4 %), čtvrtý je obráběč kovů - obsluha NC strojů (podíl 7,3 %). Pokud bychom ale sloučili obory obrábění kovů, pak všechny dohromady představují přibližně 27 % veškerých požadovaných absolventů. Z dalších podskupin je největší poptávka po oboru gumař a plastikář, který je na pátém místě a má podíl 6 %. Podrobný vývoj nejžádanějších oborů pro automobilový průmysl viz diagram č. 2.6.4.
Soubor: APCR04r.DOC
84
© Sdružení AP, květen 2005
ČR - vývoj poptávky - 5 nejžádanějších učebních oborů 300
absolventi
250 200 150 100 50 0 2005
2008
2011
roky
strojírenská výroba nástrojař gumař plastikář - zpracování kaučuku
2014
obráběč kovů- universální obrábění obráběč kovů - obsluha NC strojů
Diagram č. 2.6.4
B) Obory poskytující střední vzdělání s maturitou U maturitních oborů dosáhne očekávaný nárůst počtu absolventů požadovaných členskými firmami Sdružení AP mezi lety 2005 až 2008 hodnoty přibližně 60 %. V dalších letech stejně jako u nematuritních oborů bude poptávka po absolventech rovněž ustálená s mírným poklesem okolo roku 2011. Souhrnný očekávaný vývoj poptávky automobilového průmyslu v jednotlivých časových horizontech je zobrazen v diagramu č. 2.6.5.
ČR - vývoj poptávky - učební obory s maturitou celkem 500
absolventi
400 300 200 100 0 2005
2008
roky
2011
2014
Diagram č. 2.6.5
Největší podskupina strojírenských oborů však zde nemá již tak dominantní postavení. Její podíl kolísá kolem 60 %. Druhá podskupina elektrotechnických oborů osciluje kolem 14 %. Třetí chemie vykazuje poměrně značný nárůst ze 7,6 % v roce 2005 na 13,3 % v roce 2014. Zbylé obory soustředěné do posledních dvou podskupin mají dohromady přibližně 15 % podíl. Nejvíce žádaným maturitním oborem je mechanik seřizovač s 22,8 % a mechanik číslicově řízených strojů s 14,2 %. Tyto dva obory spolu s pátým v pořadí - mechanik strojů a zařízení - pak reprezentují 45 % všech požadovaných absolventů. Na třetím místě je operátor gumárenské a plastikářské Soubor: APCR04r.DOC
85
© Sdružení AP, květen 2005
výroby (podíl 11,2 %), čtvrtým nejžádanějším oborem je obor řízení jakosti ve strojírenství (podíl 10,7 %). Za těmito prvními pěti pak následují obory z podskupiny elektrotechnika v pořadí elektrotechnika a strojírenství a mechanik elektronik. Podrobný vývoj nejžádanějších oborů pro autoprůmysl viz diagram č. 2.6.6. ČR - vývoj poptávky - 5 nejžádanějších učebních oborů s maturitou 120
absolventi
100 80 60 40 20 0 2005
2008
2011
2014
roky mechanik - seřizovač operátor gumárenské a plast. výroby mechanik strojů a zařízení
mechanik číslicově řízených strojů řízení jakosti ve strojírenství
Diagram č. 2.6.6 Zpracoval: Ing. Ešner
2.7 Průměrné mzdy Reálná mzdová politika firem Sdružení AP a s ní související náklady na pracovní sílu jsou jedním z rozhodujících faktorů pro udržení konkurenceschopnosti na trhu automobilového průmyslu. Společně s dalšími prvky jako jsou stabilita makroekonomického a politického prostředí, úroveň vzdělání, mobilita pracovní síly atd. vytváří podmínky pro úspěšné zapojení českého automobilového průmyslu do mezinárodní dělby práce. Na základě požadavku firem Sdružení AP zpracovává jeho sekretariát z údajů jednotlivých firem pravidelné pololetní informace o průměrné výši mezd a počtu pracovníků v rámci firem Sdružení AP. Ty jsou pak v souhrnné podobě předávány členské základně Sdružení AP. Přes tuto skutečnost považujeme za důležité se o řadě z nich znovu zmínit i v této kapitole. Z údajů které byly v sekretariátu Sdružení AP k dispozici k datu 31.12.2004 vyplývá, že průměrná mzda (vypočtená jako vážený průměr zohledňující počty pracovníků a průměrné mzdy v jednotlivých firmách) dosáhla částky 20 046 Kč. V porovnání s rokem 2003 (průměr 18 627 Kč – zde nezahrnut vliv změny členské základny, viz poznámka pod čarou u tabulky č. 2.7.1) vzrostla její úroveň o 7,61 %. Přehled o vývoji průměrných mezd v jednotlivých základních skupinách firem od roku 1999 do roku 2004 dává tabulka č. 2.7.1, grafické vyjádření vývoje průměrných mezd v základních skupinách výrobců je pak uvedeno v diagramu č. 2.7.1. Při detailnějším pohledu na údaje v tabulce (které se týkají výrobních firem) je možné konstatovat: ! Meziroční nárůst průměrné mzdy u finálních výrobců v porovnání 2004/2003 činí +6,92 % (index 2003/2002 byl +6,62 %). Významnější odchylka od této hodnoty je u výrobců nástaveb a u výrobců motocyklů. Např. u výrobců osobních automobilů činil +5,80 % (při porovnání 2003/2002 byla tato hodnota na čísle +7,20 %). „Průměrné“ hodnotě se přibližují také výrobci v kategorii přípojných vozidel (+5,51 Soubor: APCR04r.DOC
86
© Sdružení AP, květen 2005
!
% proti +4,41 % v minulém srovnání) a výrobců autobusů (+7,58 % oproti +5,74 % v období 2003/2002). Nad hodnotou průměrného nárůstu mezd Sdružení AP se pohybuje jako celek skupina výrobců příslušenství (+8,27 %, loňský index +6,50 %) a to s výraznějším podílem u výrobců mechanických dílů (+10,6 % oproti indexu 2003/2002, který činil +7,16 %).
Tabulka č. 2.7.1 Průměrné mzdy v základních skupinách firem (v Kč / měsíc) údaje za počet firem Sdružení AP 111 118 123 137 138 145 r. 1999 r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 17 571 18 646 19 660 19 909 21 227 22 697 z toho : - osobní automobily 19 697 20 352 21 001 21 155 22 679 23 995 - nákladní automobily 13 030 14 553 15 930 16 437 16 057 18 249 z toho účel. nástavby 10 935 12 269 13 443 13 887 13 268 15 396 - přívěsy a návěsy 12 860 14 457 15 958 17 007 17 758 18 737 - autobusy 13 376 14 421 16 149 17 050 18 029 19 397 - motocykly 10 815 11 456 12 199 12 568 12 458 12 945 VÝROBCI DÍLŮ (DODAVATELÉ) 13 248 14 649 15 399 16 460 17 530 18 980 z toho : - převážně mech. díly 12 605 14 204 15 128 16 069 17 221 19 057 - převážně elektr. díly 12 122 13 136 13 909 15 381 16 560 17 755 - ostatní, jiné 15 269 16 513 16 973 17 914 18 732 19 530 NEVÝROBNÍ (ÚČELOVÉ) ORGANIZACE 18 253 18 903 19 735 20 887 23 457 26 404 z toho: - obchodní, konzultační 17 736 17 791 20 702 21 636 23 280 25 437 - výzkumné, zkušební ap. 19 127 20 164 18 912 20 016 23 654 27 487 CELKEM za firmy Sdružení AP : 14 822 16 050 16 805 17 505 18 627 20 046 Poznámka: Uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP v daném roce.
Vývoj průměrné měsíční mzdy Kč
rok 1999 - 2004
30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 f inální v ýrobci celkem
1999
v ýrobci dílů
účelov é organizace celkem
2000
v ýrobci osobních automobilů
2001
2002
v ýrobci nákladních v ozidel
v ýrobci autobusů
2003
v ýzkumné a zkušební organizace
2004
Diagram č. 2.7.1
Obecně lze konstatovat, že mzdové nárůsty odpovídají ekonomickým výsledkům oboru. Jsou ovlivněny též meziročním zvyšováním výchozí základny průměrné mzdy oproti předchozímu období. V řadě případů se zde odráží i situace na trhu pracovních sil a vliv relativně nízké míry inflace, která za rok 2004 byla vykázána na hodnotě 2,8 %.
Soubor: APCR04r.DOC
87
© Sdružení AP, květen 2005
0
Soubor: APCR04r.DOC
88
a osobní služby
služby
Ostatní v eřejné, sociální a osobní
činnost
Zdrav otnictv í, v eterinární a soc.
Školstv í
Veřejná správ a, obrana, soc.poj.
Služby pro pod., v ýzkum, v ýv oj
Peněžnictv í a pojišťov nictv í
Doprav a, pošty a telekomunikace
Pohostinstv í a uby tov ání
Obchod, oprav y mot. v ozidel
Stav ebnictv í
Výroba a rozv od el., ply nu a v ody
Zpracov atelský průmy sl
Dobýv ání nerostných surov in
Zemědělstv í lesnictv í a ry bolov
Sdružení AP
Kč
Ostatní veřejné, sociální
a soc. činnost
Zdravotnictví , veterinární
Školství
soc.poj.
Veřejná správa, obrana,
vývoj
Služby pro pod., výzkum,
pojišťovnictví
Peněžnictví a
telekomunikace
Doprava, pošty a
Pohostinství a ubytování
vozidel
Obchod, opravy mot.
Stavebnictví
a vody
12
Výroba a rozvod el., plynu
14
Zpracovatelský průmysl
surovin
Dobývání nerostných
rybolov
Zemědělství lesnictví a
Česká republika
0
Sdružení AP
Česká republika
Z výše uvedeného je zřejmé, že u některých skupin výrobců není dosaženo průměrné mzdy Sdružení AP.
Srovnání průměrných mezd firem českého automobilového průmyslu s ostatními odvětvími národního hospodářství je uvedeno v následujících diagramech (č. 2.7.2, kde jsou uvedeny průměrné mzdy za roky 2001 až 2004 a v diagramu č. 2.7.3 je jejich změna vyjádřená meziročními indexy).
Vývoj průměrné měsíční mzdy podle odvětví
40000 2001
2002
35000 2003
30000
25000 2004
20000
15000
10000
5000
Diagram č. 2.7.2
Indexy růstu průměrné měsíční mzdy podle odvětví
%
16 2001/2000
2002/2001
2003/2002
10 2004/2003
8
6
4
2
Diagram č. 2.7.3
Zpracováno z údajů ČSÚ
© Sdružení AP, květen 2005
Celkové objemy vynaložených mzdových prostředků ve firmách Sdružení AP a to společně s vývojem počtu pracovníků a průměrných mezd ve firmách od roku 1997 do roku 2004 jsou uvedeny v tabulce č. 2.7.2. Tabulka č. 2.7.2 Vývoj počtu pracovníků a průměrných mezd rok údaje za (počet firem) počet pracovníků meziroční změna (%) průměr. mzda */ (Kč/měs.) meziroční změna (%) objem mezd za rok (v mld. Kč) meziroční změna (%)
1997 93 101 89 673 92 415 +5,85 +3,82
1998 101 111 88 416 87 180 - 1,40 - 4,32
1999 111 118 85 195 86 097 -3,65 -2,28
2000 118 123 89 192 89 154 +4,69 +3,59
2001 123 137 92 085 96 745 +3,24 +3,29
2002 137 138 98 755 99 446 +7,24 +2,07
2003 138 145 98 536 98 941 -0,23 -0,92
2004 145
12 102 12 034 +16,83 +16,05
13 371 13 575 +10,49 +11,11
14 822 14 861 +10,85 +9,19
16 050 15 920 +8,28 +8,00
16 805 16 711 +4,70 +5,56
17 505 17 459 +4,16 +4,75
18 627 18 936 +6,40 +6,68
20 046
13,023 13,345 +27,09 +20,48
14,187 14,202 +8,94 +6,31
15,153 15,354 +6,81 +6,70
17,178 17,031 +13,36 +11,8
18,570 19,403 +8,10 +9,03
20,744 20,834 +11,7 +6,9
22,025 22,482 +6,17 +5,71
24,434
101 576 +3,08 +2,66
+7,62 +5,86
+10,93 +8,68
Poznámka: */ Vážený průměr = průměr respektující počty zaměstnanců a mzdy ve firmách.
Vyplacené mzdové prostředky resp. jejich nárůst mají přímou vazbu na vlastní růst mezd, ale rovněž na výchozí členskou základnu. Tento fakt potvrzuje i porovnání údajů za stejné počty firem a tomu odpovídající počty pracovníků (jedná se o „spodní“ údaje ve sloupcích „1997“, „1998“, „1999“, „2000“, „2001“, „2002“ a „2003“ tabulky č. 2.7.2). Další v tomto bodě uvedené tabulky (č. 2.7.3 a č. 2.7.4) dávají přehled o úrovni průměrných mezd ve dvou základních profesních skupinách pracovníků a to u skupiny dělnických profesí („D“) a u tzv. technicko-administrativních pracovníků („T“). Vzájemný poměr průměrných mezd u skupiny „T“ a „D“ za rok 2004 u firem Sdružení AP dosahuje hodnoty 1,673 a je prakticky na stejné úrovni jako v letech 2002, kdy činila 1,654 a 2003 s hodnotou 1,695. Průměrná mzda u skupiny „D“ dosahovala u firem Sdružení AP v roce 2004 úrovně 59,76 % průměrné mzdy dosažené u skupiny „T“ (v roce 2002 to bylo 60,45 % a v roce 2003 pak 58,99 %). Tabulka č. 2.7.3 Počty pracovníků a průměrné mzdy u skupiny dělnických profesí I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho: a) osobní automobily b) nákladní automobily z toho účel. nástavby
c) přívěsy a návěsy d) autobusy e) motocykly II. VÝROBCI DÍLŮ z toho : a) převážně mech.díly b) převážně elektr.díly c) ostatní III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE z toho:a) obchodní, služby ap. b) výzkumné, zkušební CELKEM Sdružení AP:
Soubor: APCR04r.DOC
poúdaje za r. 2003 údaje za rok 2004 čet poč.prac. prům.plat poč.prac. prům.plat 14 19 064 17 882 18 718 19 096 2 14 583 18 940 14 336 20 031 4 2 438 14 017 2 277 16 061 3 250 12 173 246 12 914 4 603 15 008 726 15 669 3 1 270 15 610 1 224 16 886 1 170 9 767 155 10 697 113 55 501 15 636 58 325 16 639 64 31 171 15 728 33 258 16 877 16 9 051 14 285 9 298 15 282 33 15 279 16 252 15 769 16 937 18 27 14 710 27 15 122 9 5 13 426 6 15 500 9 22 15 002 21 15 014 145 74 592 16 210 77 070 17 235
89
změny 2004/2003 (%) poč.prac. prům.plat
-1,81 -1,69 -6,59 -1,28 20,43 -3,62 -8,82 5,09 6,70 2,73 3,21 0,00 20,00 -4,55 3,32
6,79 5,76 14,58 6,09 4,41 8,17 9,52 6,41 7,31 6,98 4,22 2,80 15,45 0,08 6,32
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 2.7.4 Počty pracovníků a průměrné mzdy u technicko-administrativních profesí údaje za r. 2003 počet poč.prac. prům.plat 8 942 28 512 I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 14 z toho : a) osobní automobily 2 6 691 30 818 b) nákladní automobily 4 1 208 20 890 z toho účel. nástavby 3 124 19 487 c) přívěsy a návěsy 4 229 25 907 d) autobusy 3 719 22 298 e) motocykly 1 95 16 327 II. VÝROBCI DÍLŮ 14 626 26 279 113 z toho : a) převážně mech.díly 64 8 206 25 550 b) převážně elektr.díly 16 2 284 26 741 c) ostatní 33 4 136 27 472 III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE 781 24 462 18 z toho:a) obchodní, služby ap. 9 443 24 258 b) výzkumné, zkušební 9 338 24 730 24 349 27 040 CELKEM SAP : 145
údaje za rok 2004 poč.prac. prům.plat
8 755 6 704 1 055 124 244 656 96 14 943 8 459 2 275 4 209 808 443 365 24 506
změny 2004/2003 (%) poč.prac. prům.plat
30 245 32 452 22 298 20 328 25 961 24 081 16 591 28 134 27 773 28 196 28 827 26 686 25 454 28 181 28 840
-2,09 0,19 -12,71 0,32 6,60 -8,76 1,05 2,17 3,09 -0,42 1,76 3,46 0,00 7,99 0,64
6,08 5,30 6,74 4,31 0,21 8,00 1,62 7,06 8,70 5,44 4,94 9,09 4,93 13,95 6,66
20 046
21 484
18 718
18 802 14 487
15 239
17 342 15 724
16 923
21 143 16 655 16 321
16 697
20000
16 584
16 993
25000
Průměrná měsíční mzda podle krajů v roce 2004 22 332
Kč/měsíc
22 484
Průměrná měsíční mzda podle krajů Porovnání úrovně regionálních mezd s úrovní mezd firem Sdružení AP na území daného kraje ukazuje diagram č. 2.7.4.
15000 10000 16 820
17 706
15 638
15 445
16 230
5000 22 433
15 769
15 415
16 227
15 585
15 560
16 911
18 035
0
průměrná mzda v kraji
průměr firem Sdružení AP v kraji
Diagram č. 2.7.4
Z diagramu je patrné, že ve většině případů je úroveň průměrných mezd ve firmách Sdružení AP v daném regionu větší, nebo minimálně shodná s průměrnými mzdami v tomto regionu. Tím nejsou vyloučena určitá specifika daná charakterem výroby resp. služeb v tomto regionu. Z hledisky výše průměrné mzdy to je rozhodně Hlavní město Praha, kde se do vyšší úrovně průměrných mezd rozhodující měrou promítá vysoká koncentrace sídel ústředních orgánů, bankovního a pojišťovacího sektoru a zastoupení významných zahraničních firem. Nadstandardní postavení z hlediska průměrných mezd Soubor: APCR04r.DOC
90
© Sdružení AP, květen 2005
má automobilový průmysl v Libereckém a Zlínském kraji, kde hodnota průměrných mezd v rámci podniků Sdružení AP přesahuje krajský průměr o více jak 30 %. V řadě krajů, jako např. kraj Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký a Moravskoslezský, přesahuje úroveň průměrných mezd firem Sdružení AP průměr kraje minimálně o 10 %. Průměrné mzdy u firem se zahraničním partnerem V rámci Sdružení AP bylo k 31.12.2004 celkem 75 firem se zahraniční účastí. Jejich průměrná mzda ke stejnému datu dosáhla hodnoty 21 333 Kč. V porovnání s předchozím rokem 2003 vzrostla o 5,99 %. Oproti období 2003/2002, kdy nárůst činil 5,19 %, pokračuje v mírném meziročním nárůstu. V porovnání s průměrným nárůstem mezd u firem Sdružení AP je však nárůst nižší (o 1,62 %). Průměrné mzdy u firem bez zahraničního partnera Průměrná mzda u firem bez zahraničního partnera činila u firem Sdružení AP v roce 2004 15 833 Kč. Meziročně vzrostla o 8,58 % a její tempo růstu je tedy vyšší než v předcházejícím období, kdy činilo 5,28 %. Srovnání výše průměrných mezd firem Sdružení AP, které mají zahraničního partnera, s průměrnými mzdami firem bez podílu zahraničního partnera ukazuje tabulka č. 2.7.5, vývoj (meziroční nárůsty) u obou skupin pak tabulka č. 2.7.6. Tabulka č. 2.7.5 Průměrná mzda (Kč / měs.) 2001
2002
2003
2004
Počet pracovníků 2001
2002
2003
CELKEM Sdružení AP
16 805 17 505 18 627 20 046
92 085
98 755
98 536 101 576
2004
ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti průměr na 1 firmu Sdružení AP ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti
18 468 19 132 20 126 21 333 13 176 13 849 14 581 15 833
63 151 28 934 749 1 010 474
68 338 30 417 721 1 005 441
71 899 26 637 714 1 027 392
77 806 23 770 701 1 037 340
Poznámka: Tato tabulka obsahuje údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP k 31.12.2004 (to je za 145 firem).
Tabulka č. 2.7.6 Průměrná mzda (Kč / měs.) 2001 ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti
2002
2003
2004
18 468 19 132 20 126 21 333 13 176 13 849 14 581 15 833
meziroční index 2002/2001
2003/2002
2004/2003
1,036 1,051
1,052 1,053
1,060 1,086
Z uvedeného srovnání vyplývá, že diference průměrných mezd mezi oběma skupinami firem se mírně snižuje. V roce 1998 činila průměrná mzda ve firmách bez zahraničního partnera 70,2 % průměrné mzdy dosažené u firem se zahraniční účastí, v roce 2001 to bylo 71,3 %, v roce 2002 i 2003 to bylo 72,4 % a v roce 2004 se tento podíl zvýšil na 74,21 %. Je nutné ale upozornit na skutečnost, že matematicky vypočtené údaje ovlivňuje výchozí základna a různé počty pracovníků v uvedených skupinách firem. To se pak následně projevuje v celkových poměrových ukazatelích. Průměrné mzdy a míra inflace Zajímavé je srovnání meziročních indexů růstu mezd v České republice s indexem růstu mezd firem Sdružení AP. Pro názornost je diagram č. 2.7.5 doplněn o údaj meziroční míry inflace za stejné období. Je zřejmé, že po období roků 2001 až 2003, kdy docházelo k postupnému sbližování meziročního růstu mezd v rámci firem Sdružení AP s růstem mezd v rámci celé ČR, předstihl růst průměrných mezd v rámci firem Sdružení AP v období minulého roku přibližně o 1 % růst mezd v rámci ČR. Ve vazbě Soubor: APCR04r.DOC
91
© Sdružení AP, květen 2005
na meziroční míru inflace je tak zabezpečen určitý reálný přírůstek mezd, který se pohybuje v řádu 2 až 5 %.
Vývoj indexu průměrných mezd a inflace
(%) 18 16
m íra inflace
14
růst mezd - firm y Sdružení AP
12
růst mezd - ČR
10
7,62
8
6,6
6 4
2,8
2 0 1997/1996
1998/1997
1999/1998
2000/1999
2001/2000
2002/2001
2003/2002
2004/2003
Diagram č. 2.7.5
Průměrné mzdy a velikost firmy Průměrné mzdy ve vazbě na velikost firmy, která je dána v tomto případě počtem zaměstnanců, jsou pro rok 2004 znázorněny v diagramu č. 2.7.6. Pro názornost je diagram doplněn údajem o průměrné mzdě v ČR a za Sdružení AP celkem.
Průměrná měsíční mzda podle velikosti firmy
Kč/měsíc
28 273
30 000
23 802 20 046
18 243
17 339
18 162
18 961
do 1500 pracovníků
18 035
do 1000 pracovníků
20 000
do 500 pracovníků
25 000
17 052
15 000 10 000 5 000
nad 2500 pracovníků
do 2500 pracovníků
do 250 pracovníků
do 50 pracovníků
Sdružení AP celkem
Česká republika
0
Firmy Sdružení AP za rok 2004
Diagram č. 2.7.6
Vyšší hodnotu průměrné mzdy v případě firem do 50ti zaměstnanců ovlivňují v převážné míře firmy, jejichž činnost nemá výrobní charakter. Naproti tomu v případě průměrných mezd u kategorie firem nad 2 500 pracovníků je možné konstatovat, že se Soubor: APCR04r.DOC
92
© Sdružení AP, květen 2005
jedná o firmy ze skupiny finálních výrobců a výrobců dílů, tedy o firmy s jasně výrobkovým charakterem. Z vyhodnocených údajů a podchycených vývojových trendů uvedených v této kapitole lze učinit následující dílčí závěry: • průměrné mzdy za období 2004/2003 vzrostly o 7,62 % a proti rokům 2003/2002, kdy činila meziroční změna 6,4 %, je tento růst vyšší o 1,22 %; ve srovnání s růstem průměrných mezd za roky 2004/2003, který za celou ČR činil 6,8 %, je mzdový nárůst ve firmách Sdružení AP vyšší o 0,82 %; • míra inflace v roce 2004 dosáhla v ČR úrovně 2,82 %; z tohoto pohledu růst průměrných mezd v rámci firem Sdružení AP zajišťuje cca 5ti procentní růst reálných mezd; • přes rozdílnou úroveň průměrných mezd u firem se zahraniční účasti a českých firem zůstává jejich růst prakticky paralelní a jejich rozdíl konstantní (viz diagram č. 2.7.9); diference ve prospěch firem se zahraniční účastí je dána nastavením počátečních hodnot; • z provedeného průzkumu mezi firmami Sdružení AP vyplývá, že pro období roku 2005 předpokládá většina firem zvýšení mezd v rozmezí cca 3 až 5 %; řada firem uvažuje s růstem, který odpovídá pouze inflaci; • automobilový průmysl patří mezi odvětví, kde průměrná mzda přesahuje průměrnou mzdu celé ČR; svým indexem růstu je např. na úrovni zpracovatelského a stavebního průmyslu (viz diagram č. 2.7.3); • z pohledu průměrných mezd mezi jednotlivými základními skupinami výrobců Sdružení AP je patrné a diagram č. 2.7.7 to jenom potvrzuje, že s výjimkou nevýrobních organizací jsou indexy růstu průměrných mezd prakticky shodné; • k určité diferenciaci indexů naopak dochází mezi průměrnými mzdami pracovníků kategorie „D“ a „T“ (viz diagram č. 2.7.8); • celkově je nutné si uvědomit, že mzdová politika je důležitou součástí nejen personální politiky firem automobilového průmyslu, ale výrazným způsobem ovlivňuje vlastní zaměstnanost a ve svých důsledcích i konkurenceschopnost firmy. Růst průměrných mezd v základních skupinách firem 27 500 Kč 25 000 Kč 22 500 Kč 20 000 Kč 17 500 Kč 15 000 Kč 12 500 Kč 10 000 Kč
1998
1999
2000
2001
finální výrobci vozidel účelové organizace
2002
2003
2004
výrobci dílů (dodavatelé) firmy Sdružení AP celkem
Diagram č. 2.7.7
Soubor: APCR04r.DOC
93
© Sdružení AP, květen 2005
Růst průměrných mezd u pracovníků "D" a "T" 35 000 Kč 30 000 Kč 25 000 Kč 21 823 Kč
20 000 Kč 15 000 Kč
13 799 Kč
23 040 Kč
14 365 Kč
24 793 Kč
14 988 Kč
26 856 Kč
15 843 Kč
28 840 Kč
17 235 Kč
10 000 Kč 5 000 Kč 2000
2001
2002
průměrná mzda u pracovníků "D"
2003
2004
průměrná mzda u pracovníků "T"
Diagram č. 2.7.8
Poslední diagram této kapitoly (č. 2.7.9) ukazuje též na fakt, že nedochází k „rozevírání nůžek“ mezi průměrnými mzdami u firem „s“ a „bez“ zahraniční účasti. Skutečností však zůstává, že platy u firem bez zahraničního partnera dosahují cca 75 % úrovně firem se zahraničním partnerem. Růst průměrných mezd u firem bez a se zahraniční účastí 25 000 Kč 20 000 Kč 17 854 Kč
18 468 Kč
19 132 Kč
13 176 Kč
13 849 Kč
15 000 Kč 12 540 Kč
20 126 Kč
14 581 Kč
21 333 Kč
15 833 Kč
10 000 Kč 5 000 Kč 2000
2001
2002
2003
2004
průměrná mzda ve firmách se zahraniční účastí průměrná mzda ve firmách bez zahraniční účasti
Diagram č. 2.7.9 Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek
2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy 2.8.1 Pracovní neschopnost Hodnoty ukazatele pracovní neschopnosti jsou velmi důležitým faktorem, který ovlivňuje ekonomické výsledky firem. Vysoká míra nemocnosti může ve svém důsledku znamenat i omezení výroby a tím ztrátu zakázek, dále zvyšuje potřebu drahé přesčasové práce, případně využívání pracovníků od zprostředkovatelských agentur. Na základě dostupných údajů z Českého statistického úřadu vyplývají pro nemocnost některé zobecňující principy, které se projevují i v automobilovém průmyslu. Pracovní neschopnost, kromě samozřejmých a nikým nezpochybňovaných faktorů (jako jsou vrozené dispozice, celkový zdravotní stav i pracovní prostředí) při současném systému Soubor: APCR04r.DOC
94
© Sdružení AP, květen 2005
nemocenských dávek nejvíce ovlivňuje výše příjmu. Pro nemocnost v celostátním kontextu platí, že s rostoucím příjmem procento pracovní neschopnosti klesá, délka pracovní neschopnosti se prodlužuje a počet případů pracovní neschopnosti klesá. Tuto tendenci v roce 2004 ještě zvýraznila novelizace zákona č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění, která přinesla významnou úpravu ve výpočtu nemocenských dávek (např. se snížila sazba pro výpočet denní dávky nemocenské za první 3 dny pracovní neschopnosti na polovinu, tj. z 50 % na 25 %, změnila se i výše vyměřovacího základu pro prvních 14 dnů pracovní neschopnosti ze 100 % na 90 %). Důsledkem toho je pokles počtů nově hlášených krátkodobých pracovních neschopností a naopak zvýšení podílů případů dlouhodobých pracovních neschopností. Zvyšování průměrné délky pracovní neschopnosti v ČR ukazuje diagram č. 2.8.1. Průměrná délka pracovní neschopnosti v roce 2004 je už téměř 34 kalendářních dnů. Tyto trendy lze interpretovat tak, že pracovníci s vyššími příjmy nezneužívají institut pracovní neschopnosti, naopak jej nevyužívají, neboť lehčí a krátkodobější nemoci buď neléčí nebo k jejich léčení využívají dovolenou. Současná konstrukce výpočtu nemocenského tedy stále znevýhodňuje zaměstnance s průměrnými a vyššími příjmy.
ČR - Průměrná délka pracovní neschopnosti
Průměrný počet kalend. dnů
40,0 33,9
35,0 30,0 25,0 20,0
18,4
19,9 20,7
23,2
24,8 23,9
25,8 26,3 26,8
26,1
28,0
28,6
30,8 30,5
15,0 10,0 5,0 0,0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Roky
Zdroj: Český statistický úřad
Diagram č. 2.8.1 Z výše uváděných důvodů patří stimulátory a motivátory k ovlivňování pracovní neschopnosti zaměstnanců k jednomu z prioritních úkolů, které musí management členských firem Sdružení AP neustále řešit. K nejčastěji používaným motivačním nástrojům ve firmách patří tzv. odměny za přítomnost v práci, ale nově také regenerační volno (delší dovolená), preventivní léčebné programy nebo např. očkování proti chřipce. Podíváme-li se na vývoj pracovní neschopnosti podrobněji, vycházejí následující statistické údaje (viz tabulka 2.8.1):
Soubor: APCR04r.DOC
95
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 2.8.1 Počet dnů pracovní Počet dnů pracovní neschopnosti neschopnosti administrativa dělnické profese Celkem Sdružení AP Finální výrobci Výrobci příslušenství Účelové organizace
2003 9,4 10,1 9,4 8,4
2004 7,8 8,3 7,8 7,5
2003 26,3 25,6 26,8 5,0
2004 21,3 22,5 22,0 5,8
Podniky se zahraniční účastí Tuzemské podniky
7,0 12,0
6,0 10,2
24,4 28,6
19,6 23,5
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že pracovní neschopnost v automobilovém průmyslu meziročně významně poklesla. Přibližně 20% pokles byl zaznamenán nejen v dělnických, ale i administrativních profesích. Pokles se projevil ve všech skupinách výrob s výjimkou dělnických profesí u účelových organizací, zde jde ale o velmi malý výběrový soubor. Ukazuje se tedy, že zaváděná motivační opatření mohou nemocnost výrazně ovlivnit. V administrativě je nemocnost zhruba třetinová oproti zaměstnancům v dělnických profesích. Výrazně nižší je samozřejmě u účelových organizací, což je dáno jejich charakterem. I když vezmeme jen dělnické profese, u kterých je pracovní neschopnost vyšší, je vidět, že průměrná délka pracovní neschopnosti v automobilovém průmyslu byla v roce 2004 až o 40 % nižší, než je celostátní průměr. Zajímavý je i pohled na pracovní neschopnost z hlediska vlastnictví firmy. Pracovní neschopnost v dělnických profesích je u firem se zahraniční majetkovou účastí zhruba o 17 % nižší než u firem tuzemských. V administrativních profesích je toto procento ještě vyšší a dosahuje o 40 % nižší hodnoty. Proti loňsku tedy nedošlo v těchto poměrech téměř k žádným posunům. 2.8.2 Pracovní úrazy Na rozdíl od nemocnosti, která je důležitým faktorem ovlivňujícím do značné míry hospodaření firmy, je celkový počet pracovních úrazů ukazatelem ještě významnějším. Vytváření podmínek pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně přijímání opatření k předcházení rizik patří totiž k základním povinnostem zaměstnavatelů. Výsledná míra bezpečnosti práce v jednotlivých firmách je kromě prevence a identifikace rizik ovlivněna ještě celou řadou dalších vlivů, kterými jsou zejména výrobní program a používané technologie, možnosti technického zařízení, ekonomické možnosti a v neposlední řadě samotný lidský faktor. Pracovní úrazovost v letech 2004 a 2003 ve firmách Sdružení AP je uvedena v následující tabulce č. 2.8.2, diagram č. 2.8.2 pak ukazuje postavení automobilového průmyslu v kontextu ČR. Tabulka č. 2.8.2 Počet pracovních úrazů
Průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti na úraz
Finální výrobci Výrobci příslušenství Účelové organizace
2003 16,1 29,2 14,9 1,0
2004 16,0 29,9 14,9 1,0
2003 37,2 39,1 36,1 9,5
2004 37,2 38,2 37,0 9,5
Podniky se zahraniční účastí Tuzemské podniky
16,5 15,5
18,8 11,9
39,2 34,4
36,0 39,7
Celkem Sdružení AP
Soubor: APCR04r.DOC
96
© Sdružení AP, květen 2005
ČR- Vývoj průměrné délky pracovní neschopnosti na pracovní úraz Průměrný počet kalend. dnů
46 44 42 40 38
Sdružení AP
36 34 32 30
1993
1994 1995
1996
1997
1998 1999
2000
Roky
2001
2002 2003
2004
Zdroj: Český statistický úřad
Diagram č. 2.8.2
Ze základních podkladových materiálů i z diagramu č. 2.8.2 vyplývá, že automobilový průmysl je obor s nižší hodnotou průměrného počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti připadajících na 1 úraz. Oproti celostátnímu průměru je tato hodnota nižší o 15 %. Na rozdíl od ukazatelů nemocnosti zůstaly ukazatele pracovních úrazů oproti roku 2003 téměř beze změny. Z tabulky č. 2.8.2 je vidět, že počet pracovních úrazů je zhruba dvakrát vyšší ve skupině finálních výrobců než u výrobců příslušenství. Průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti připadajících na 1 úraz se v těchto základních velkých skupinách téměř neliší. Skupina účelových organizací má oba parametry nepoměrně nižší, to je ale samozřejmě dáno jejich zaměřením. Z hlediska vlastnické struktury vychází počet pracovních úrazů za loňský rok vyšší u podniků se zahraniční majetkovou účastí oproti podnikům tuzemským. Tyto firmy ale zase mají přibližně o 9 % nižší průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti vztažený na 1 případ úrazu. Zpracoval: Ing. Ešner
2.9 Vývoj základních ekonomických ukazatelů Firmy Sdružení AP jako celek překonaly v r. 2004 určitou stagnaci z předchozího období a zaznamenaly výrazný nárůst ve většině ekonomických ukazatelů. Jejich pohyb je prakticky paralelní s růstem ekonomických ukazatelů (např. průmyslové výroby i exportu) za celou ČR. Je nesporné, že důležitou roli hrál vliv rostoucí zahraniční poptávky. Výsledky, které jsou zde prezentovány, jsou o to pozitivnější, že byly dosaženy za podmínky silného kurzu koruny vůči EUR a USD. Dílčí výsledky včetně rozdílů u jednotlivých skupin výrobců, tj. u finálních výrobců, resp. výrobců dílů a příslušenství vozidel, vyplynou z vlastního obsahu kapitoly. Přehled o produkci firem Sdružení AP ve finančním vyjádření a členěný podle základních výrobních skupin ukazuje tabulka č. 2.9.1. Diagram č. 2.9.1 znázorňuje podíly objemu produkce podle základních skupin jednotlivých výrob a diagram č. 2.9.2 pak samostatně podíly v kategorii finálních výrobců.
Soubor: APCR04r.DOC
97
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 2.9.1 VÝVOJ CELKOVÉ PRODUKCE FIREM SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
186 778,0 115 816,3 99 962,1 9 914,0 3943,5 1996,7 69 604,6 1 357,1
219 302,0 117 322,1 105 38,6 5 368,5 4 479,0 2 336,0 100 779,2 1 201,1
272 900,9 148 969,0 136 326,0 6 122,0 4 714,0 1 807,0 122 50,1 1581,8
304 800,2 159 284,3 146 083,2 6 096,4 5 378,7 1 726,0 144 69,8 946,1
326 452,5 158 285,0 145 715,5 4 527,5 5 848,0 2 194,0 167 46,6 1 120,9
348 403,8 148 282,5 136 140,5 4 075,0 5 929,0 2 138,0 198 909,2 1 212,1
385 550,9 157 691,0 143 595,0 4 479,0 7 042,0 2 575,0 226 552,5 1 307,4
objem produkce Sdružení AP (mil. Kč) - z toho: finální výrobci z toho: osobní automobily nákladní vozy autobusy ostatní výrobci příslušenství účelové organizace
Podíly jednotlivých výrob na celkovém objemu produkce (rok 2004, firmy Sdružení AP - 100% = 385 550,9 mil.Kč) ostatní 1,0% osobní automobily 37,2%
autobusy 1,8% nákladní vozy 1,2%
díly a příslušenství 58,8%
Diagram č. 2.9.1
Podíly jednotlivých kategorií vozidel na objemu produkce (rok 2004, finální výrobci Sdružení AP - 100% = 157 691,0 mil. Kč) nákladní vozy 2,8%
autobusy 4,5%
nástavby přípojná vozidla 0,3% 1,2%
motocykly 0,1%
osobní automobily 91,1%
Diagram č. 2.9.2
Soubor: APCR04r.DOC
98
© Sdružení AP, květen 2005
Dále uvedený statistický přehled uvádějící počty kusů vyrobených vozidel (viz tabulka č. 2.9.2) doplňuje předchozí finanční údaje finálních výrobců konkrétními počty vozidel. Týká se výroby, domácího prodeje a exportu jednotlivých typů vozidel (v kusech za české výrobce). Patří sice svým charakterem do jiné kapitoly materiálu, ale zde jsou uvedeny z důvodu návaznosti na ekonomické údaje a provedená zhodnocení. Počty vyrobených a prodaných vozidel totiž mnohdy vyjádří názorněji celkovou situaci odvětví, než tytéž údaje převedené do finančních jednotek. Tabulka č. 2.9.2 POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU DVOUSTOPÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL 2004/2003 Výrobce
r.2004
výroba r.2003
ŠKODA AUTO MAGMA Kaipan
443 868 50 16 443 934 545 1 654 1 2 200 1 690 235 47 1 972
437 554 33 18 437 605 858 1 439 30 2 327 1 521 229 35 1 785
Σ Osobní+N1 DAEWOO AVIA
TATRA PRAGA Σ Nákladní KAROSA SOR KH motor Centr. Σ Autobusy
CELKEM I : 448 106 441 717 FIRMY SDRUŽENÍ AP
to je
447 993
441 631
99,97% 99,98%
změna
domácí prodej r.2003 změna
r.2004
1,4% 64 676 35 51,5% 16 -11,1% 1,4% 64 727 336 -36,5% 297 14,9% 0 -96,7% 633 -5,5% 460 11,1% 188 2,6% 47 34,3% 695 10,5% 1,4% 66 055 1,4% 65 957 -0,01% 99,85%
71 522 14 18 71 554 468 212 24 704 508 191 35 734
72 992 72 925
99,90%
-9,6% 150,0% -11,1% -9,5% -28,2% 40,1% -100,0% -10,1% -9,4% -1,6% 34,3% -5,3% -9,5% -9,6% -0,05%
r.2004
export r.2003
386 999 15 0 387 014 256 1 404 1 1 661 1 228 47 0 1 275
378 236 19 0 378 255 416 1 309 8 1 733 1 014 38 0 1 052
389 950 381 040 389 935
381 021
99,99% 99,99%
změna
2,3% -21,1% 2,3% -38,5% 7,3% -87,5% -4,2% 21,1% 23,7% 21,2% 2,3% 2,3% 0,00%
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU MOTOCYKLŮ 2004/2003 výrobce JAWA Moto PENTO PRAGA
r. 2004 1 768 17 0
výroba r. 2003 2 110 16 59
-16,2% 6,3%
232 14 0
249 15 29
-18,3% -18,5% -0,21%
246 232
293 278
94,31%
94,88%
FIRMY SDRUŽENÍ AP
1 785 1 768
2 185 2 169
to je
99,05%
99,26%
CELKEM II :
změna
domácí prodej r. 2003 změna r. 2004
-6,8% -6,7%
r. 2004 1 536 0 0
1 536 -16,0% -16,5% 1 536 -0,57% 100,00%
export r. 2003
změna
1 861 1 22
-17,5%
1 884 1 883
-18,5% -18,4% 0,05%
99,95%
POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 2004/2003 r. 2004
výroba r. 2003
METACO BO.BR.
203
103
PANAV
958
647
1 428
935
CELKEM O3+O4::
2 589
1 685
AGADOS (O1+O2)
12 410
10 523
výrobce
SCHWARZMÜLLER
CELKEM III : 14 999 12 208 13 571 11 273
FIRMY SDRUŽENÍ AP
to je 90,48%
92,34%
změna
97,1% 48,1% 52,7% 53,6% 17,9% 22,9% 20,4% -1,86%
r. 2004
domácí prodej r. 2003 změna
98
56
620
440
758
497
1 476
993
6 928
5 630
8 099 7 341
6 623 6 126
90,64%
92,49%
75,0% 40,9% 52,5% 48,6% 23,1% 22,3% 19,8% -1,85%
r. 2004 105
export r. 2003
změna
338
47 123,4% 220 53,6%
670
438
1 113
705
5 370
4 591
6 483 5 813
5 296 4 858
89,66%
91,73%
53,0% 57,9% 17,0% 22,4% 19,7% -2,07%
Nezanedbatelnou součástí tuzemského trhu jsou i jednotliví výrobci nástaveb. Montáž účelových nástaveb na podvozky (v převážné míře dovážené) tvoří poměrně Soubor: APCR04r.DOC
99
© Sdružení AP, květen 2005
významnou skupinu výrobců vozidel. Přes skutečnost, že se daří velmi obtížně zjistit statistické údaje o výrobě a prodeji u této skupiny výrobců vozidel, jsou do přehledu zařazeny alespoň údaje od těch výrobců, kteří statistická data pravidelně poskytují. POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU NÁSTAVEB 2004/2003 Výrobce
r. 2004
výroba r. 2003
556
462
64
72
196
177
AUTO-Tech Karoseria AVIA Strojírna ČKD Mobil. Jeřáby
18
7
HACAR
207
211
HAGEMANN
406
234
METACO BO.BR.
66
222
SSUB
16
21
82 1 611 212
80 1 486 374
to je 13,16%
25,17%
THT
CELKEM IV : FIRMY SDRUŽENÍ AP
změna
20,3% -11,1% 10,7% 157,1% -1,9% 73,5% -70,3% -23,8% 2,5% 8,4% -43,3% -12,01%
r. 2004
domácí prodej r. 2003 změna
545
449
64
72
196
177
14
5
203
210
403
234
35
25
13
13
75 1 548
46 1 231
174
143
11,24%
11,62%
21,4% -11,1% 10,7% 180,0% -3,3% 72,2% 40,0% 0,0% 63,0% 25,8% 21,7% -0,38%
export r. 2003
r. 2004 11
změna
13
4
-15,4%
2 100,0% 1 300,0%
4 3 31
197
3
8
7 63
34 255
38
231
60,32%
90,59%
-84,3% -62,5% -79,4% -75,3% -83,5% -30,27%
SOUHRN - POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU VŠECH KATEGORIÍ VOZIDEL 2004/2003 výroba r. 2004 CELKEM I. až IV:
r. 2003
466 501
457 596
FIRMY SDRUŽENÍ AP
463 544
455 447
to je %
99,37%
99,53%
domácí prodej změna %
1,9% 1,8% -0,16%
r. 2004
r. 2003
76 523
81 139
73 704
79 472
96,32%
97,95%
export
změna %
r. 2004
r. 2003
-5,7% 398 032 388 475 -7,3% 397 322 387 993 -1,63% 99,82% 99,88%
změna %
2,5% 2,4% -0,06%
Z údajů v tabulkách vyplývá, že: Celková výroba vozidel v ČR všech kategorií v roce 2004 (osobní + malá užitková N1 + nákladní + autobusy + motocykly + nástavby + přípojná) oproti roku 2003 vzrostla o 1,9 %. Oproti období 2003/2002, kdy byl zaznamenán meziroční pokles 2,1 % (u firem Sdružení AP o 1,8 %) se jedná prakticky o návrat na úroveň roku 2002. Z hlediska celkových tuzemských prodejů naopak pokračuje trend v jejich snižování s tím, že změna 2004/2003 činí –5,7 % oproti roku 2003 (u firem Sdružení AP – 7,3 %). Naopak celkový počet exportovaných vozidel v období 2004/2003 vzrostl o 2,5 % (u podniků Sdružení AP o 2,4 %) Vlivy (podíly) jednotlivých výrobců na tyto hodnoty jsou přitom rozdílné. V této souvislosti je možné konstatovat: ! V oblasti výroby osobních automobilů (M1) a malých užitkových vozidel kategorie N1 představoval souhrnný nárůst hodnotu 1,4 %. Kategorii a následné statistické hodnoty nejvíce ovlivňují výsledky firmy Škoda Auto. ! Obdobně jako v předchozím období byl z hlediska tuzemského odbytu zaznamenán pokles u této kategorie vozidel (osobní automobily M1 a malá užitková N1) o 9,5 %. Z hlediska exportu naopak prodej vzrostl o 2,3 %. ! U výrobců nákladních vozidel představoval meziroční pokles výroby 5,5 %. Mimo firmu TATRA, u které naopak došlo ke zvýšení výroby o 14,9 %, se na celkovém poklesu různým dílem podílely firmy DAEWOO AVIA a PRAGA. ! Odbyt nákladních vozidel opět poklesl, i když méně než v předchozích dvou letech (2003 a 2002). Meziroční pokles odbytu na tuzemský trh činil 10,1 %
Soubor: APCR04r.DOC
100
© Sdružení AP, květen 2005
! ! !
!
!
a v zahraničí 4,2 %). Obě hodnoty ovlivnil relativně velký pokles prodejů u DAEWOO AVIA a ukončení výroby nákladních vozidel ve firmě PRAGA. Výroba v kategorii autobusů meziročně vzrostla o 10,5 %, přičemž největší výrobce (firma KAROSA) zaznamenal nárůst o 11,1 %. Pokles odbytu autobusů na tuzemském trhu o 5,3 % je nahrazen zvýšením exportu o 21,2 %. Obě hodnoty významně ovlivňuje odbyt firmy KAROSA. V kategorii výrobců motocyklů se v porovnání s obdobím 2003/2002 zmírnil pokles výroby, který za období 2004/2003 činil -18,3 %. Prakticky o stejnou hodnotu poklesl i export (-18,5 %). Kategorie přípojných vozidel O3 a O4 zaznamenala radikální zvrat a to jak v oblasti výroby – meziroční nárůst o 53,6 %, tak i v domácím prodeji – zvýšení o 48,6 % a exportu – zvýšení o 57,9 %. Na tomto vzrůstu se podíleli rovnoměrně všichni významní domácí výrobci. V případě přípojných vozidel kat. O1 a O2 jsou statistické údaje k dispozici pouze za jednu firmu (AGADOS - člen Sdružení AP), u které pokračuje pozitivní vývoj ve výrobě (+ 17,9 %), v domácím prodeji (+ 23,1 %) i v exportu (+ 17,0 %).
2.9.1 Tržby z vlastní výroby Meziroční indexy objemů tržeb z vlastní výroby ukazuje tabulka č. 2.9.3. Z hlediska absolutní hodnoty vzrostl jejich objem v roce 2004 oproti roku 2003 o 37 147,1 mil. Kč, což představuje nárůst o 10,7 %. Jedná se o výraznou změnu oproti předchozím obdobím, které byly charakteristické postupným poklesem indexu. V této souvislosti je nutné mít na zřeteli další významný fakt, že dochází neustále ke zvyšování výchozí základny, ke které se změna uvádí. Tabulka č. 2.9.3 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 změna objemu produkce (tržeb z průmyslové činnosti) (%)
+ 17,0
+ 17,4
+ 24,4
+ 11,7
+ 7,1
+ 6,7
+10,7
Na pozitivním indexu růstu tržeb se výrazněji podíleli z výrobních organizací především výrobci příslušenství, výrobci autobusů a výrobci v kategorii ostatní – v tomto případě zejména výrobci přípojných vozidel. Detailní hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 2.9.4. Tabulka č. 2.9.4 rok 2003 objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) Sdružení AP (mil. Kč) - z toho: finální výrobci z toho: osobní automobily nákladní vozy autobusy ostatní výrobci příslušenství účelové organizace
348 403,8 148 282,5 136 140,5 4 075,0 5 929,0 2 138,0 198 909,2 1 212,1
rok 2004 385 550,9 157 691,0 143 595,0 4 479,0 7 042,0 2 575,0 226 552,5 1 307,4
změna 2004/2003 +10,7 % +6,3 % +5,5 % +9,9 % +18,8 % +20,4 % +13,9 % +7,9 %
Další tabulka (č. 2.9.5) ukazuje podíly jednotlivých skupin výrobců na celkovém objemu produkce od roku 2001 vyjádřené v %. Za rok 2004 doplňuje již výše uvedený diagram (č. 2.9.1). Z tabulky je mimo jiné patrný neustálý trend zvyšujícího se podílu zejména výrobců dodavatelského sektoru a to i při celkovém růstu objemu tržeb.
Soubor: APCR04r.DOC
101
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 2.9.5 výrobci Osobní automobily nákladní automobily autobusy výroba nástaveb motocykly přípojná vozidla dodavatelé ostatní
r. 2001 r. 2002 r. 2003 objem produkce objem produkce objem produkce 304 800,2 mil. Kč 326 452,51 mil. Kč 348 403,8 mil. Kč 47,9 % 44,6 % 39,1 % 2,0 % 1,4 % 1,2 % 1,8 % 1,8 % 1,7 % 0,1 % 0,1 % 0,2 % 0,1 % 0,1 % 0,1 % 0,5 % 0,5 % 0,4 % 47,4 % 51,2 % 57,1 % 0,2 % 0,3 % 0,2 %
r. 2004 objem produkce 385 550,9 mil. Kč 37,2 % 1,2 % 1,8 % 0,1 % 0,1 % 0,5 % 58,8 % 0,3 %
Podle velikosti, dané v tomto případě počtem zaměstnanců, se jednotlivé firmy Sdružení AP podílí na celkové hodnotě tržeb 385 550,9 mil Kč způsobem, který je uveden v tabulce č. 2.9.6. Tabulka č. 2.9.6 velikost firmy (počet zaměstnanců)
r. 2003
r. 2004
podíl na celkových tržbách v % (100% = 348 403,8 mil. Kč)
podíl na celkových tržbách v % (100% = 385 550,9 mil. Kč)
do 50 50 – 250 250 – 500 500 - 1 000 1 000 - 5 000 nad 5 000
0,3 3,8 9,7 10,7 29,8 45,7
0,3 4,0 7,3 14,1 30,0 44,3
Z tabulky je zřejmé, že rozhodující podíl na tržbách z vlastní výroby představují firmy, které mají více jak 500 zaměstnanců. Podíl malých a středních firem, tzn. firem s počtem zaměstnanců do 250 osob (tvořící z hlediska svého počtu významnou část členské základny - jejich podíl na celkovém počtu firem Sdružení AP dosahuje více než 42 %) představuje 4,3 % z celkových tržeb firem Sdružení AP. Potěšitelná je však ta skutečnost, že jejich meziroční nárůst tržeb dosáhl hodnoty 22,6 %. 2.9.2 Přidaná hodnota Přidaná hodnota dosáhla v roce 2004 v souhrnu výše 82 011,9 mil. Kč. Je to další z významných ekonomických ukazatelů. Její meziroční nárůst o 14,3 % je sice o cca 1,8 % nižší než v roce 2003, ale z hlediska absolutního přírůstku 10 277,2 mil. Kč je vyšší než v porovnání 2003/2002. Meziroční indexy ukazuje tabulka č. 2.9.7 a diagram č. 2.9.3. Jak se jednotlivé hlavní skupiny výrobců za poslední tři roky podílely na její celkové výši, uvádí tabulka č. 2.9.8. Tabulka č. 2.9.7
finální výrobci výrobci příslušenství ostatní Celkem
Soubor: APCR04r.DOC
Indexy
2002
2003
2004
mil. Kč
mil. Kč
mil. Kč
25 897,2 45 496,6 340,9 71 734,7
27 166,4 54 542,5 303,0 82 011,9
24 542,0 36 968,6 249,2 61 759,8
102
2003/2002 1,06 1,23 1,36 1,16
2004/2003 1,05 1,20 0,89 1,14
© Sdružení AP, květen 2005
Růst přidané hodnoty v rámci firem Sdružení AP 82 011,90
80 000 70 000 60 000
40 000
39 805,00
35%
61 759,79
56 618,40
50 000
40%
71 734,70
40,58%
30%
49 695,90
44 239,20
25% 20%
33 250,10 19,71%
30 000
45%
20 000
12,33%
11,14%
16,15%
13,93%
15% 14,33% 10%
9,08%
10 000
meziroční růst přidané hodnoty
výše přidané hodnoty (mil. Kč)
90 000
5% 0%
0 1997
1998
1999
2000
2001
výše přidané hodnoty
2002
2003
2004
meziroční růst přidané hodnoty
Diagram č. 2.9.3 Tabulka č. 2.9.8 rok 2002 celková výše přidané hodnoty 61 759,8 mil. Kč
rok 2003 celková výše přidané hodnoty 71 734,7 mil. Kč
39,7 % 59,9 % 0,4 %
finální výrobci výrobci příslušenství ostatní
rok 2004 celková výše přidané hodnoty 82 011,9 mil.Kč
36,1 % 63,4 % 0,5 %
33,1 % 66,5 % 0,4 %
Z tabulky je zřejmé, že trend v růstu přidané hodnoty u skupiny firem vyrábějících díly vozidel a jejich příslušenství má trvalejší charakter a potvrzuje se tak její významný vliv na celkovou její výši. Pokračuje snižování přidané hodnoty u skupiny finálních výrobců. Srovnání podílu jednotlivých skupin výrobců na celkových tržbách a přidané hodnotě za rok 2004 ukazuje tabulka č. 2.9.9, podíl přidané hodnoty na objemu tržeb od roku 2004 je podchycen v tabulce č. 2.9.10. Tabulka č. 2.9.9 údaje za rok 2004
Podíl na celkové přidané hodnotě 100% = 82 011,9 mil. Kč 33,1 % 66,5 % 0,4 %
Podíl na celkových tržbách 100% = 385 550,9 mil. Kč
finální výrobci výrobci příslušenství Ostatní
40,9 % 58,8 % 0,3 %
Tabulka č. 2.9.10
Tržby z vlastní výroby Přidaná hodnota Podíl přidané hodnoty na tržbách
Soubor: APCR04r.DOC
rok 2002 mil. Kč
rok 2003 mil. Kč
rok 2004 mil. Kč
326 452,5
348 403,8
385 550,9
1,067
1,107
61 759,8
71 734,7
82 011,9
1,161
1,143
0,189
0,205
0,212
1,084
1,034
103
Index 2003/2002 2004/2003
© Sdružení AP, květen 2005
Podíl přidané hodnoty na tržbách z vlastní výroby má trvale rostoucí charakter a za období roku 2004 dosáhl hodnoty 0,212 a v průběhu dvou let (oproti roku 2002) se zvýšil o 12,1%. 2.9.3 Produktivita práce Jak ukazují údaje v následující tabulce, jsou údaje o rostoucích tržbách podpořeny i odpovídajícím růstem produktivity práce. Nejedná se tedy o růst dosažený pouze na základě cenových kalkulací. Pro získání prvního názoru je jako ukazatel použit objem tržeb dosažených na jednoho pracovníka. Jedná se o poměrový ukazatel, který eliminuje i změnu členské základny. Hodnota produktivity práce, vypočtená z tržeb na jednoho pracovníka, v období let 2000 až 2004 má mírně rostoucí charakteristiku a její změna oproti roku 2003 činí + 7,2 %. Vývoj této hodnoty podle základních skupin výrobců od roku 1998 ukazuje tabulka č. 2.9.11. Tabulka č. 2.9.11 OBJEM PRODUKCE NA JEDNOHO PRACOVNÍKA U FIREM SDRUŽENÍ AP Celkem za Sdružení AP (tis. Kč / rok) - z toho: finální výrobci přičemž: osobní automobily nákladní vozy ostatní výrobci příslušenství účelové organizace
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2 112,5 3 147,0 4 873,3 759,0 1 839,1 1 377,2 1 264,8
2 574,1 3 926,0 5 157,3 968,3 1 719,6 1 854,7 1 231,9
3 059,7 4 860,8 6 223,2 1 039,4 2 077,5 2 110,5 2 765,4
3 310,0 5 364,7 6 635,9 1 301,5 2 373,8 2 342,8 1 381,2
3 305,7 5 452,8 6 827,3 1 159,2 2 382,1 2 419,8 1 615,1
3 421,1 5 294,7 6 399,4 1 244,7 2 332,9 2 723,8 1 500,1
3 667,4 5 710,8 6 824,9 1 512,2 2 663,3 2 954,6 1 563,9
Následná tabulka č. 2.9.12 ukazuje další parametry pro vytvoření celkového objektivního názoru na výsledky firem Sdružení AP v roce 2004 v porovnání s údaji předchozích období. Je zde uveden např. další významný údaj, který se týká produktivity práce vztažené k celkové výši přidané hodnoty. Tabulka č. 2.9.12 POROVNÁNÍ VÝVOJE NĚKTERÝCH DALŠÍCH UKAZATELŮ Ukazatel přidaná hodnota (mil.Kč) přidaná hodnota / pracovník (tis. Kč/prac.) objem produkce (mil.Kč) objem produkce / pracovník (tis. Kč/prac.) tuzemský prodej (jen položky autoprůmyslu) (mil.Kč) export (jen položky autoprůmyslu) (mil. Kč) */ průměrná mzda / pracovník (Kč/měsíc)
za rok 2001
za rok 2002
za rok 2003
za rok 2004
změna (%) 2004/2003
56 618,4
61 759,8
71 734,7
82 011,9
+14,3
614,8
625,4
704,4
780,1
+ 10,7
304 800,2
326 452,5
348 403,8 385 550,9
+ 10,7
3 310,0
3 305,7
3 421,1
3 667,4
+ 7,2
81 980,4
75 830,8
72 682,4
66 882,8
- 7,9
215 406,8 16 805 16 711
232 576,6 17 505 17 459
246 495,7 306 586,6 18 627 20 046 18 936
+ 24,4 + 5,9
*/ Údaje v horním řádku jsou údaje odpovídající stavu členské základny v daném roce, ve spodním řádku se jedná o údaje meziročně přepočtené na shodné počty firem (viz též tabulka č. 2.7.2).
Pozitivní z celkového vývoje ukazatelů je ta skutečnost, a diagram č. 2.9.4 to jen potvrzuje, že přírůstek produktivity práce jak z přidané hodnoty, tak z tržeb je vyšší než Soubor: APCR04r.DOC
104
© Sdružení AP, květen 2005
přírůstek růstu mezd. Za růstem produktivity je tedy nejen restrukturalizace firem, ale i využívání nových technologií a optimální redukce pracovních sil. Dá se předpokládat, že tempo růstu se v nadcházejícím období zvolní i s ohledem na sílící kurz české měny.
Porovnání meziročních nárůstů "produktivity práce" s růstem průměrných mezd
% 25 20 15 10 5 0
rok 1999/1998
rok 2000/1999
rok2001/2000
rok 2002/2001
2003/2002
2004/2003
růst "produktivity" (objem tržeb/pracovník) růst "produktivity" (přidaná hodnota/pracovník) nárůst mezd
Diagram č. 2.9.4
2.9.4 Uplatnění produkce na domácím a zahraničním trhu Diagram č. 2.9.5 znázorňuje situaci z hlediska celkového objemu produkce a jejího uplatnění, s rozdělením na tuzemský prodej a export. Znázorňuje období roků 1999 až 2004.
Objem a základní rozdělení produkce mil Kč 450 000
2004
400 000
2004
350 000 300 000 250 000
1999
200 000
1999
150 000 1999
100 000
2004
50 000 0 celkový objem produkce
domácí trh
export
Diagram č. 2.9.5
Pro firmy Sdružení AP znamenal rok 2004 z hlediska jejich výkonnosti určitý předěl. Dokázaly překlenout relativní zpomalení růstu v předchozích obdobích a jejich souhrnné výsledky prakticky kopírují makroekonomické údaje, které se týkají růstu Soubor: APCR04r.DOC
105
© Sdružení AP, květen 2005
ekonomiky ČR. Při poklesu tuzemského odbytu se znovu potvrdila obrovská schopnost českých výrobců uplatnit své výrobky na zahraničních trzích. Celková situace z hlediska exportu mohla být ještě výraznější, pokud by nebyla ovlivněna kursovými vlivy koruny směrem k EUR a USD. Domácí prodej – pokračoval jeho meziroční pokles, což ve finančním vyjádření představovalo hodnotu oproti roku 2003 nižší o 7,8 %. Tento fakt je v souladu s údaji v tabulce č. 2.9.2 (pokles tuzemských prodejů u finálních výrobců). Promítnuto do jednotlivých skupin výrobců to znamená, že v případě výrobců dílů a příslušenství vozidel činil pokles tuzemského odbytu 10,1 % a v případě finálních výrobců byl podchycen pokles o 3,9 %. Celkový export firem Sdružení AP meziročně vzrostl o 18,8 %. Zde je také odpověď na otázku jakým způsobem došlo k realizaci zvýšené výroby v roce 2004. Jen u položek autoprůmyslu pak zvýšení činilo 24,4 %. Je ovšem nutné zdůraznit, že se jedná o výsledky všech firem zapojených do činnosti Sdružení AP, tedy finálních výrobců, dodavatelů a účelových organizací. Objektivně je nutné konstatovat, že většina exportu je koncentrována na relativně malou skupinu velkých firem. Diagram č. 2.9.6 ukazuje uplatnění produkce na jednotlivých teritoriích v roce 2004. S ohledem na vstup České republiky do EU si autoři uvědomují, že pojem „export“ má již poněkud jiný charakter, než před vstupem ČR do EU. Pro snadnější orientaci je však i nadále používán. Z diagramu vyplývá, že rozhodující podíl exportu automobilového průmyslu je realizován v zemích EU. V roce 2004 činil tento podíl 88,8 % z celkové hodnoty vývozu. Je tedy zřejmé, že automobilový průmysl České republiky je nejen plně adaptovaný na podmínky EU, ale i plně konkurenceschopným odvětvím průmyslu ČR. Je zřejmé, že přistoupení k jednotnému evropskému trhu povzbudilo exportní aktivity firem zejména směrem k tomuto teritoriu.
Směřování exportu firem Sdružení AP
mil.Kč
rok 2004 celkový export 313 971,7 mil. Kč
300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 Evropská Unie
ESVO
ostatní Evropa
ostatní svět
Diagram č. 2.9.6
Směrem k nejvýznamnějšímu teritoriu exportu, tj. k zemím EU, je možné diagram doplnit o následující fakta. Z hlediska absolutní hodnoty dosáhl export firem Sdružení AP do zemí EU v roce 2004 hodnoty 278 807,9 mil. Kč. Vyjdeme–li z údajů ČSU, který uvádí pro rok 2004 celkový export ČR do zemí EU ve výši 1 472 533,9 mil. Kč, pak podíl firem Sdružení AP činí 18,9 %.
Soubor: APCR04r.DOC
106
© Sdružení AP, květen 2005
Porovnání podílu hlavních skupin výrobců (finalisté, dodavatelé, ostatní) na dosaženém objemu produkce a exportu za období roku 2004 bylo provedeno již výše (v bodě 2.2 této kapitoly). 2.9.5 Vývoj některých dalších ukazatelů Růst poptávky zejména v zemích EU ovlivnil z velké míry nejen celkový růst výroby firem Sdružení AP, ale i řadu dalších důležitých ukazatelů, které se z ní odvíjejí. Jejich dynamika je v řadě případů dvoumístná a to i přes skutečnost, že dochází pravidelně ke zvyšování výchozí základny pro výpočet meziročního indexu. Není samozřejmě možné podceňovat vliv vnitrofiremních opatření, jejichž cílem je snižování vlastních nákladů, zvyšování kvality a spolehlivosti, což ve svých důsledcích vede ke zvyšování resp. udržení konkurenceschopnosti. Hospodářský výsledek (po zdanění) Firmy Sdružení AP jako celek vykazují již po několik let kladný hospodářský výsledek. Jeho hodnota v roce 2004 činila 14 638,9 mil. Kč, což je v porovnání s rokem 2003 o 29 % více. Platí však i pravidlo, že se na této hodnotě jednotlivé skupiny výrobců podílejí nerovnoměrným způsobem. Vazbu na tržby z vlastní výroby ukazuje následující tabulka č. 2.9.13. Poslední údaj v tabulce vyjadřuje míru zisku. Její hodnota se podle předchozích údajů blíží k údajům nejvyspělejších světových výrobců, kteří dosahují míry zisku 4 a více procent. Tabulka č. 2.9.13
Tržby z vlastní výroby Hospodářský výsledek Podíl hospodářského výsledku na tržbách (míra zisku %)
rok 2002 mil. Kč 326 452,5 9 113,0
rok 2003 mil. Kč 348 403,8 11 354,7
rok 2004 mil. Kč 385 550,9 14 638,9
2,79
3,26
3,79
Index 2003/2002 2004/2003 1,067 1,107 1,24 1,29 1,17
1,16
Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti Dobré hospodářské výsledky firem Sdružení AP mají svou odezvu i v oblasti závazků a pohledávek po lhůtě splatnosti. Pohled např. na celkovou úroveň pohledávek ukazuje tabulka č. 2.9.14. Hodnota pohledávek vztažená k celkovým tržbám se pohybuje za poslední čtyři roky řádově do dvou procent. Tato situace zobrazuje zejména na straně inkasa dobrou spolupráci a platební disciplinu firem, které odebírají výrobky automobilového průmyslu. Z hlediska závazků došlo ve srovnání s rokem 2003 k určitému zvýšení absolutní výše závazků po lhůtě splatnosti a to ze 3 856,3 mil. Kč na 4 526,9 mil. Kč. V poměru k celkovým tržbám však zůstává tento údaj (1,17 %) prakticky na stejné úrovni jako v roce 2003, kdy činil 1,15 %. Podniky se zahraniční kapitálovou účastí Firmy se zahraniční kapitálovou účastí představují významnou skupinu v rámci členské základny Sdružení AP. Jak ukazují údaje v tabulce č. 2.9.15, jejich výsledky prakticky ve všech ukazatelích převyšují procentuální hodnotu, která by odpovídala jejich početnímu zastoupení v rámci Sdružení AP.
Soubor: APCR04r.DOC
107
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 2.9.14 Pohledávky po lhůtě splatnosti pohledávky po lhůtě splatnosti (mil. Kč)
podíl na tržbách %
6 166,3 7 537,9 8 922,2 7 814,8 8 006,8 5 827,9 5 269,8 4 052,7 5 771,7 5 631,5
7,0 6,7 5,6 4,1 3,7 2,1 1,7 1,2 1,7 1,5
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Tabulka č. 2.9.15 Podíly firem se zahraniční účastí na celkových výsledcích • z objemu výroby celkový objem výroby (mil. Kč) =100% • z přidané hodnoty přidaná hodnota celk. (mil. Kč) =100% • z celkového exportu celkový export (mil. Kč) = 100% • z celk. počtu pracovníků celk. počet pracovníků (osob) = 100%
r. 2001 90,2 % 304 800,2 83,8 % 56 618,4 93,9 % 222 127,7 68,6 % 92 085
r. 2002 89,7 % 326 452,5 84,3% 61 759,8 93,5 % 239 560,0 69,2 % 98 755
r. 2003 91,1 % 348 403,8 86,4 % 71 734,7 94,0 % 264 275,7 73,6 % 101 840
2004 91,7 % 385 550,9 88,5 % 82 011,9 99,0 % 313 971,7 77,6 % 105 128
2.9.6 Pozice podniků Sdružení AP v rámci hospodářství ČR V úvodních kapitolách tohoto materiálu již byly uvedeny některé vztahy mezi základními ekonomickými údaji firem Sdružení AP a ekonomickými údaji týkajícími se národního hospodářství. Zejména parametry podílu firem Sdružení AP na průmyslové výrobě a celkovém exportu ČR hovoří jednoznačně ve prospěch automobilového průmyslu. V rámci zpracovatelského průmyslu je dynamika jednotlivých ekonomických veličin podniků Sdružení AP jednoznačně nejvyšší a význam automobilového průmyslu pro ekonomiku ČR nepopiratelný. Z pohledu národního hospodářství tvoří jedno z nosných odvětví. V další části této kapitoly jsou uvedené údaje doplněny o některé další skutečnosti. Celková průmyslová výroba České republiky (vyjádřená tržbami z průmyslové činnosti firem nad 20 zaměstnanců) dosáhla podle údajů ČSÚ v roce 2004 hodnoty 2 371 494,0 mil. Kč a vzrostla oproti roku 2003 o 14,5 %. Firmy Sdružení AP svým objemem produkce 385 550,9 mil. Kč dosáhly podílu 16,26 % na celkové průmyslové produkci ČR. Tento podíl zůstává prakticky na stejné úrovni jako v roce 2003, kdy činil 16,82 %. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že jej bylo dosaženo jen s necelými cca 10 % zaměstnanců z celkového počtu osob pracujících v průmyslu. Obdobným způsobem, jakým jsme vyjádřili podíl podniků Sdružení AP na průmyslové výrobě ČR, můžeme vyjádřit i jejich podíl na celkovém exportu ČR. Jeho hodnota činila v roce 2004 celkem 1 713 693,9 mil. Kč a oproti roku 2003 se zvýšila o 25,0 %. Firmy Sdružení AP vyvezly v roce 2004 zboží v hodnotě 313 971,7 mil. Kč, což znamenalo nárůst oproti roku 2003 o 18,8 %. Podíl firem Sdružení AP na celkovém exportu ČR pak dosahuje hodnoty 18,32 % a oproti roku 2003 (kdy dosáhl 19,28 %), je zhruba o jeden procentní bod nižší.
Soubor: APCR04r.DOC
108
© Sdružení AP, květen 2005
Zahraničně obchodní bilance podniků Sdružení AP Zvýšená poptávka na zahraničních trzích a úspěšné uplatnění firem Sdružení AP na těchto teritoriích s sebou přineslo i zvýšení absolutní částky, kterou firmy získaly z exportu svých výrobků. I to je jednou z příčin, proč vývoz firem Sdružení AP představoval 81,43 % z celkových tržeb. Oproti roku 2003 to představuje zvýšení podílu exportu téměř o 5 %. Z celkové hodnoty vývozu 313 971,7 mil Kč směřovalo plných 88,8 % do států EU. Situaci přehledně znázorňuje i diagram č. 2.9.6. Rozvoj výroby v odvětví si vyžaduje výrazné zapojení do mezinárodní dělby práce. To se projevuje mimo jiné i tím, že sice roste hodnota exportu, ale pro tuto výrobu je nutné zabezpečit i řadu dílů a materiálů z dovozu. Výsledkem pak je zahraničně obchodní bilance. Při vývozu 313 971,7 mil. Kč a dovozu pro výrobní spotřebu (včetně dovozu investic) ve výši 131 607,5 mil. Kč vytvořily firmy Sdružení AP kladné saldo zahraničně obchodní bilance ve výši 182 364,2 mil. Kč. V porovnání s rokem 2003 je tato hodnota o 22,1 % vyšší. Investice v podnicích Sdružení AP Výši finančních prostředků, kterou investovaly firmy Sdružení AP do rozvoje a modernizace své výroby za posledních 10 let, ukazuje následující tabulka č. 2.9.16. Tabulka č. 2.9.16 rok
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 CELKEM:
celkem (mil. Kč)
z toho dovoz (mil. Kč)
9 046,0 14 885,1 17 639,9 12 743,6 17 233,5 23 534,4 31 066,7 21 477,1 21 896,9 21 128,0 190 651,2
6 829,8 6 791,0 6 039,0 7 949,9 10 013,2 11 258,4 15 556,2 3 531,2 5 401,0 6 096,1 79 465,8
Celkový objem investic byl v roce 2004 téměř shodný s předcházejícím rokem. Na stejné úrovni jsou prostředky, které byly investovány do technologického zařízení. Z částky 21 128 mil. Kč představují hodnotu ve výši 14 528,1 mil. Kč. Investiční prostředky vložené do rozvoje výroby ve srovnání s tržbami z vlastní výroby a objemem produkce ukazuje diagram č. 2.9.7. V rámci této kapitoly je nutné se zmínit i o jiném druhu investic, a sice o těch, které do ČR resp. automobilového průmyslu směřují v souvislosti s podporami, které vytváří vláda ČR. Její snaha směřuje k tomu, aby vytvořila příznivé podmínky pro investory s cílem vytvořit tak nová pracovní místa s odpovídající kvalifikační strukturou. Z tohoto důvodu si Českou republiku vybrala řada zahraničních firem jako zemi, kde budou realizovat své rozvojové programy a v řadě případů i převod části výrobního programu.
Soubor: APCR04r.DOC
109
© Sdružení AP, květen 2005
Investice a tržby z vlastní výroby m il. Kč
%
450 000
14
400 000 350 000
12
10,2
13,1 11,0
300 000
6,8
250 000
8,6
7,9
10 8
200 000
6 6,6
150 000
6,3 5,5
100 000
4 2
50 000
0
0 1996
1997
1998
investice I (Kč)
1999
2000
2001
tržby T (Kč)
2002
2003
2004
pom ěr I/T (%)
Diagram č. 2.9.7
Investice, které v roce 2004 uskutečnily firmy ve spolupráci s agenturou CzechInvest a jejich rozdělení podle sektorů, do kterých směřovaly, znázorňuje diagram č. 2.9.8.
Investice podle sektorů v roce 2004 100 % = 2 135,50 mil. USD strojírenský 19,1%
ostatní 7,5%
strategický 2,5%
automobilový 37,0% potrav iny , biotechnologie 3,6%
elektrotechnický 10,1% dřev o, textil, papír 7,6%
stav ební 1,9%
chemie, plasty , f armacie 8,1%
zdrav otnický 2,5%
Diagram č. 2.9.8
Některé významné investice v oblasti automobilového průmyslu, které byly realizovány od ledna do prosince 2004, jsou uvedeny v tabulce č. 2.9.17. Při zpracování přehledu bylo využito podkladů agentury CzechInvest.
Soubor: APCR04r.DOC
110
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka 2.9.17 Sektor automobilový automobilový automobilový automobilový automobilový automobilový automobilový automobilový automobilový automobilový
Belgie Japonsko Španělsko Japonsko USA Švýcarsko Německo Německo Španělsko Japonsko
26,40 48,81 22,55 30,08 13,36 12,10 43,78 43,07 14,05 13,22
925,00 1 710,00 790,00 910,00 468,00 424,00 1 324,60 1 509,00 425,00 400,00
Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech s.r.o.
automobilový
Japonsko + Francie
670,74
23 500,00
3 000
WITTE Nejdek spol. s r.o.
automobilový
Německo
23,00
696,00
440
Společnost Aisin Europe Manufacturing Futaba Czech s.r.o. ESSA CZECH, spol. s r.o. TG Safety Systems Czech, s.r.o. Monroe Czechia s.r.o. Alcan Děčín Extrusion s.r.o. Brose CZ spol. s r.o. Siemens Elektromotory s.r.o. VIZA AUTO CZ, s.r.o. Nachi Czech s.r.o.
Investice Investice mil. USD mil. CZK
Nově vytvořená pracovní místa 140 230 125 350 289
Země původu
150 50 250 31
Z hlediska dalšího charakteru investic lze předpokládat změnu jejich struktury. Investoři nehledají v České republice pouze levnou pracovní sílu. Firmy mají zájem investovat do výzkumu, vývoje a strategických služeb, tedy do oblastí s vyšší přidanou hodnotou. Podle posledních informací představují projekty do těchto oblastí téměř třetinu z celkového počtu projektů žádajících o poskytnutí veřejné podpory. Nejvíce investorů patří již tradičně do sektoru automobilového průmyslu, který je z hlediska přímých investic nejsilnější. Nejvíce investorů, ať už výrobních, vývojových, nebo z oblasti strategických služeb přišlo z Německa, za nimi se na pomyslném žebříčku umístily společnosti původem z České republiky, USA, Japonska. Značnou část investic se daří orientovat do regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek
2.10 Výzkumně vývojová základna Celkový trend ve vývoji výzkumně vývojové základny nejlépe znázorňuje diagram č. 2.10.1. V roce 2004 dosáhl počet pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje firem Sdružení AP počtu 3 788 osob. Je to údaj, který je o 6,7 % vyšší než v roce 2003. Údaje v delší časové řadě ukazují, že přes určité výkyvy je celkový trend ve vývoji počtu pracovníků ve vývojových útvarech pozitivní. Lze nalézt určitou analogii s obdobím 2001/2002, kdy po určité stagnaci, resp. mírném poklesu došlo k opětovnému nárůstu počtu pracovníků. Konkrétní celková čísla za období 1998 až 2003 jsou pak uvedena v tabulce č. 2.10.1. Další tabulka č. 2.10.2 pak charakterizuje situaci po jednotlivých divizích Sdružení AP v uplynulých třech letech. Určitý tlak ze strany finálních výrobců směrem k výrobcům dílů a příslušenství na zabezpečení dodávek včetně jejich vývoje se pozitivně projevil do stavu výzkumně vývojové základny těchto firem. Je to určitá změna v systému vzájemné spolupráce mezi finálním výrobcem a dodavateli dílů, která přináší užitek oběma stranám. Podíl dodavatelů na předvýrobních etapách přináší v řadě případů pro finalistu vyšší úspory, než by přinesl tlak na snižování cen jejich dodávek dílů. Na druhé straně tato forma umožňuje dodavateli pružně reagovat na problémy související s vývojem celého Soubor: APCR04r.DOC
111
© Sdružení AP, květen 2005
vozidla. Tento systém vede až k tomu, že dodavatelé zřizují svá pracoviště přímo ve vývojových centrech automobilek a zapojují se do předvýrobních etap takovým způsobem, aby byli schopni nabídnout mimo svůj díl i celý systém. V rámci firem Sdružení AP se tato spolupráce pozitivně promítla i do celkové skladby jednotlivých dodavatelů s tím, že v rámci podniků vyrábějících díly a příslušenství vozidel je v současné době 71 firem, které mají charakter dodavatele první řady. Jak se ukázalo, udržení této pozice s sebou přináší mimo jiné i nutnost dalšího personálního posílení v oblasti výzkumu a vývoje.
Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji osob 4 000 3 800 3 600 3 400 3 200 3 000 2 800 2 600 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.10.1 Tabulka č 2.10.1 počet pracovníků útvarů VaV
1999 3 457
2000 3 526
2001 3 415
2002 3 768
2003 3 547
2004 3 788
Tabulka č 2.10.2
Počet pracovníků VaV finální výrobci výrobci příslušenství účelové organizace
rok 2001
rok 2002
rok 2003
rok 2004
1 857 1 274 284
1 851 1 658 259
1 801 1 608 138
1 699 1 895 194
Pohled na problematiku VaV můžeme shrnout následujícím způsobem: • Vlastní VaV nebo oddělení související s touto činností má cca 59 % firem Sdružení AP. Zaměstnávají 3 788 pracovníků, což je oproti roku 2003 nárůst o 6,8 %. • V případě jednotlivých skupin výrobců má vlastní VaV (či obdobný útvar) 71,4 % finalistů a 61,7 % podniků příslušenství. • Z celkového počtu 80ti firem se zahraničním partnerem má vlastní VaV 43 firem, což je více jak 53 %. • Podíl pracovníků VaV na celkovém počtu zaměstnanců firem Sdružení AP se oproti roku 2003, kdy činil 3,59 %, prakticky nezměnil a jeho hodnota je 3,60 %.
Soubor: APCR04r.DOC
112
© Sdružení AP, květen 2005
• Reálná hodnota neinvestičních prostředků, které firmy Sdružení AP plánují ze svých rozpočtů na činnost útvarů VaV, se pohybuje u výrobních firem v rozmezí 3 - 4 % - vyjádřeno podílem z tržeb z vlastní výroby. • Počet pracovníků VaV podniků Sdružení AP se podílí přibližně pěti procenty na celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR. Výraznější změny z hlediska počtu pracovníků v útvarech VaV lze očekávat v souvislosti s realizací řady projektů na podporu technologických center. Je to nový trend, který vede ke změně struktury zahraničních investic pro Českou republiku. Firmy tak svou čistě výrobní činnost rozšiřují dále o konstrukční a technologické činnosti. Tímto směrem byla zaměřena i řada projektů, které směřovaly do automobilového průmyslu. Jejich přehled v rámci členské základny Sdružení AP je na základě podkladů agentury CzechInvest uveden v tabulce č. 2.10.3. Příznivá je i reakce státu, který budování technologických center (TC) a center strategických služeb (SC) jako činnosti s vyšší přidanou hodnotou určitým způsobem podporuje. Tabulka č 2.10.3
Společnost
SC Země původu TC
mil. CZK
mil. USD
Náklady na školení a rekvalifikace mil. mil. CZK USD
Investice
Nově vytvořená pracovní místa
RIETER CZ, a.s.
TC
Švýcarsko
100,00
2,85
4,05
0,12
20
KOSTAL CR, spol. s r.o.
TC
34,10
0,97
29,99
0,86
40
SWELL, s.r.o.
TC
Německo Česká republika
45,11
1,49
15,43
0,44
19
VALEO Autoklimatizace, s.r.o.
TC
Francie
60,50
1,73
3,39
0,10
84
INDET Safety Systems, a.s.
TC
Japonsko
46,04
1,52
3,30
0,11
19
AUTOPAL s.r.o.
TC
USA
15,00
0,50
15,15
0,50
57
Německo
80,98
2,68
13,00
0,43
15
HELLA AUTOTECHNIK s.r.o. TC RICARDO Prague s.r.o.
TC Velká Británie
68,20
2,65
40,00
1,55
170
BEHR Czech s.r.o.
TC
Německo
17,80
0,69
7,65
0,30
15
Robert BOSCH, spol. s r.o.
TC
Nizozemí
142,00
5,52
12,00
0,47
50
V řadě případů jsou nové investice v oblasti VaV realizovány jako samostatné organizační jednotky. Jednou z cest jak rozšířit možnosti investování do vlastního výzkumu a vývoje, je i využití existujících programů pro jeho podporu. Jedná se např. o programy vyhlašované a každoročně upřesňované MPO. Projekty, které prošly výběrovým řízením a u nichž bylo zahájeno řešení v roce 2004, jsou uvedeny v tabulce č. 2.10.4. Pro informaci je v diagramu č. 2.10.2 uveden vývoj státních výdajů na výzkum a vývoj do roku 2004 a současně finanční prostředky, které v rámci podpory VaV obhospodařuje MPO.
Soubor: APCR04r.DOC
113
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka 2.10.4
Firma AUTOPAL, s.r.o.
Projekt Vývoj metod pro charakterizaci efektů na površích pevných látek. Malé plnicí turbodmychadlo s VTG (variabilní turbinovou geometrií). Zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti zavěšení posuvných dveří a kapot automobilů. Průmyslový výzkum, vývoj a zvládnutí technologie vakuového pokovení přesných plastových výlisků vystavených přímému kontaktu s uživatelem. Bezkomutátorový elektrický stroj v aplikaci alternátor pro motorová vozidla. Elektronický systém řízení spalovacího motoru na ekologická paliva. Pohonná elektrická jednotka pro ovládání aktuátorů a dveřních systémů. Stejnosměrný bezkomutátorový motor. Elektrický stejnosměrný motor s elektronickým řízením.
ČZ Strakonice, a.s. EDSCHA BOHEMIA s.r.o. KASTEK UB, spol. s r.o. MAGNETON a.s.
SATREMA Int., a.s.
VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ – MPO ČR 16 000 14 987
14 000
13 920
Celkem ČR
12 000
MPO
11 820
výdaje (mil.Kč)
10 000
12 578
9 672 8 732
8 000
7 772 6 238
6 000 4 000
14 663
4 378
2 000
229
4 551
4 897
182
177
1994
1995
526
884
964
1997
1998
1 198
1 420
1 200
1 000
1 197
1 559
0 1993
1996
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 2.10.2
Pro podporu projektů výzkumu a vývoje zahajovaných v roce 2006 vyhlásilo MPO v dubnu 2005 veřejnou soutěž. Jedná se o projekty do následujících programů: - „TANDEM“ - zajišťuje potřebu výzkumu určeného pro průmysl; - „IMPULS“ - zajišťuje potřebu průmyslového výzkumu a vývoje. Konečný termín pro podání projektu do uvedených programů na MPO ČR byl stanoven na 15. červenec 2005. Programy EU - od roku 2002 a následně s pokračováním v roce 2003 a 2004 se Sdružení AP (i s členskou firmou Almet) zapojilo do mezinárodního programu výzkumu a vývoje “Oil-Free Powertrain”;
Soubor: APCR04r.DOC
114
© Sdružení AP, květen 2005
Vstupem České republiky do EU se malým a středním firmám a dalším organizacím otevřela významná možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Za tímto účelem byly v průběhu května 2004 vyhlášeny následující tzv. operační programy (OP): • OP infrastruktura • OP průmysl a podnikání • OP rozvoj lidských zdrojů • OP rozvoj venkova a zemědělství • Společný regionální OP Je samozřejmé, že ne všechny uvedené programy mohou firmy automobilového průmyslu využít. Jejich potřebám pravděpodobně nejvíce odpovídají OP průmysl a podnikání a OP rozvoj lidských zdrojů. Čerpání finančních prostředků je možné i z dalších programů. Např. z OP infrastruktura je možno získat prostředky na projekty v oblasti nakládání s odpady, zavádění alternativních paliv apod., ze Společného regionálního OP prostředky na projekty zaměstnanosti, investiční projekty malých a středních podnikatelů, na podporu drobných, malých a středních podnikatelů v oblasti inovačního podnikání a technologického rozvoje apod. Operační programy byly vyhlášeny na období 2004 až 2006. OP mají určeno několik priorit a jsou rozděleny na konkrétní programy. Žádosti o podporu je možno podávat od 1. července 2004 a následně, jak je budou vyhlašovat jejich řídící orgány. Přehled jednotlivých OP včetně uvedených priorit a řídícího orgánu je uveden v tabulce 2.10.5. Tabulka 2.10.5 Název OP
Infrastruktura
Priority 1. 2. 3.
Průmysl a podnikání
1. 2.
Řídící orgán
Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury Snižování negativních důsledků dopravy na životní prostředí Zlepšování environmentální infrastruktury
Ministerstvo životního prostředí Odbor integrovaného financování Vršovická 65 100 10 Praha 10
Rozvoj podnikatelského prostředí Rozvoj konkurenceschopnosti
Ministerstvo průmyslu a obchodu Odbor strukturálních fondů Na Františku 32 110 15 Praha 1
Implementační orgány (záleží na konkrétních programech) Ministerstvo dopravy Ministerstvo životního prostředí
www.env.cz www.mdcr.cz CzechInvest CzechTrade Českomoravská záruční a rozvojová banka
www.mpo.cz Rozvoj lidských zdrojů
1. 2. 3. 4.
Soubor: APCR04r.DOC
Aktivní politika zaměstnanosti Sociální integrace a rovnost příležitostí Rozvoj celoživotního učení Adaptabilita a podnikání
Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z ESF Na Poříčním právu 1 128 01 Praha 2
www.mpsv.cz
115
Ministerstvo práce a sociálních věcí Správa služeb zaměstnanosti MPSV Úřady práce Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo životního prostředí Nadace rozvoje občanské společnosti
© Sdružení AP, květen 2005
Rozvoj venkova a zemědělství
1.
2.
Společný regionální OP
1. 2. 3. 4.
Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesnictví Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání
Ministerstvo zemědělství Odbor 4060 - Řídící orgán OP Těšnov 17 117 05 Praha 1
Regionální podpora podnikání Regionální rozvoj infrastruktury Rozvoj lidských zdrojů v regionech Rozvoj cestovního ruchu
Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor Řídicího orgánu SROP a JPD Praha Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1
Ministerstvo zemědělství
www.mze.cz Czechinvest Centrum pro regionální rozvoj
www.strukturalnifondy.cz www.mmr.cz
Informační linka CzechInvestu a MPO Od 1. 7. 2004 je zahájen provoz informační linky k vybraným Operačním programům. Tato tzv. zelená telefonní linka Czechinvestu - 800 800 777 je k dispozici pro zodpovídání telefonických dotazů ohledně čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OPRLZ) a Společného regionálního operačního programu (SROP). Další informace lze nalézt na internetových stránkách MPO (www.mpo.cz ) a CzechInvestu (www.czechinvest.org). Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Doležal
2.11 Stav v oblasti certifikace systémů Obecně platí, že zejména finální automobiloví výrobci požadují od svých dodavatelů, aby měli certifikovány své systémy řízení kvality. Na trhu automobilové výroby má totiž šanci uspět pouze ten, jehož výrobky splňují ta nejpřísnější nejen technická, kvalitativní, ale v současné době i ekologická hlediska. Tento způsob požadavků se samozřejmě ve stále větší míře rozšiřuje i na další úrovně dodavatelů, tedy pro dodavatele druhé a třetí řady. Další část kapitoly je zpracovaná z hlediska certifikace ve dvou nejdůležitějších oblastech a to v oblasti řízení kvality a ekologie. Normy kvality Je důležité si uvědomit, že všeobecný vývoj směřuje od schémat národních norem k mezinárodní technické specifikaci ISO/TS 16949 druhé vydání. To znamená, že řada významných finálních výrobců má určené termíny, od kdy končí platnost norem např. řady QS 9000 nebo VDA 6.1 a od kdy je již nebudou akceptovat. Otázka tedy není zda dodavatelé budou muset přejít k certifikaci dle ISO/TS, ale spíše kdy tak budou muset učinit. Významná je z tohoto pohledu vzájemná spolupráce až po nejnižší dodavatelský stupeň. Do systému jsou vtaženi prakticky všichni dodavatelé tj. i dodavatelé druhé a další řady. Z předaných podkladů vyplývá, že v téměř 90 % firem Sdružení AP je zaveden systém řízení kvality a v dalších 6 % firem o něj usilují. Zbylé procento jsou ve většině případů nevýrobní organizace, jako jsou např. školy, konstrukční kanceláře apod. Stručný přehled o celkové situaci z hlediska norem kvality ve firmách zapojených do činnosti Sdružení AP podává tabulka č. 2.11.1.
Soubor: APCR04r.DOC
116
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 2.11.1 certifikace dle ISO 9001-4, ISO/TS16949, VDA 6.1, QS 9000 případně audit kvality odběratelem rok má uděleno usiluje o udělení ostatní Celkem Sdružení AP:
počet firem Sdružení AP 2001 105 9 9 123
2002 120 7 10 137
2003 126 3 12 141
% z firem Sdružení AP 2004 130 9 8 147
2001 85,4 7,3 7,3 100,0
2002 87,6 5,1 7,3 100,0
2003 89,4 2,1 8,5 100,0
2004 88,4 6,2 5,4 100,0
Audity systému řízení kvality Vlastní hodnocení je prováděno většinou specializovanými firmami a to jak českými, tak i firmami se zahraniční kapitálovou účastí. V případě českých subjektů, které se zabývají audity, se jedná ve většině případů o auditorské firmy s vazbou na určitý region. Významnou skupinu auditorů tvoří samotné odběratelské firmy, které provádějí audity jako součást svých dodavatelsko odběratelských vztahů. V řadě případů postupují podle vlastních pravidel, která však berou za základ výše uvedené normy. Normy pro ochranu životního prostředí Další významnou podmínkou pro uplatnění firmy jako dodavatele do sektoru automobilového průmyslu je aktivní přístup vedení firmy k problematice ochrany životního prostředí. Z hlediska norem mají rozhodující podíl normy řady ISO 14 000. Certifikát dokládající plnění těchto norem mělo v rámci firem Sdružení AP v roce 2004 uděleno celkem 82 firem, což představuje téměř 56 % členské základny. Z firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel získalo certifikát více jak 71 % firem. Další firmy Sdružení AP se na certifikaci připravují. Ekologické audity Z hlediska firem, které se prováděním ekologických auditů zabývají, je situace obdobná jako v případě auditů kvality. Závěrem lze k problematice řízení kvality a ochrany životního prostředí konstatovat, že nároky v dodavatelsko odběratelském řetězci obecně porostou. Bude tedy pokračovat trend v zavádění vyšších, dokonalejších a pochopitelně a nákladnějších systémů řízení. Je ale zřejmé, že splnění daných norem, zejména ze strany subdodavatelů, bude jednou z rozhodujících podmínek pro udržení firmy jako dodavatele do automobilového průmyslu. Zpracoval: Ing. Novák
2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách 2.12.1 Podniková úroveň Na základě nám známých vyjádření obou stran sociálního dialogu tj. odborů a zaměstnavatelů a také z dostupných veřejných informačních zdrojů vyplývá, že vyjednávání o kolektivních smlouvách pro letošní rok mělo ve firmách často odlišný charakter. V některých členských firmách došlo k dohodě zaměstnavatelů a zástupců zaměstnanců ještě do konce roku 2004 a průběh kolektivního vyjednávání byl tím pádem nekonfliktní a korektní. V některých firmách ale bohužel vyústilo kolektivní vyjednávání až v jednání před zprostředkovatelem, někde byl ze strany odborů využit i nátlakový argument výstražné stávky. Tyto rozdílné formy kolektivního vyjednávání jsou dány nejen ekonomickými výsledky jednotlivých firem a makroekonomickou situací Soubor: APCR04r.DOC
117
© Sdružení AP, květen 2005
země, ale i odlišnými výchozími podmínkami v regionech (zejména nezaměstnanost a úroveň průměrné mzdy). V souvislosti s tímto úvodním komentářem je nutné zdůraznit, že nejen management členských firem Sdružení automobilového průmyslu, ale i zástupci zaměstnanců (odbory) si musí uvědomit, že kolektivní vyjednávání a jeho výsledky musí odrážet reálné ekonomické možnosti jednotlivých firem. Jedině za tohoto předpokladu je možno rozvíjet korektní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, protože vzájemně vyvážená kolektivní smlouva je nejen nezbytným nástrojem k udržení sociálního smíru, ale samozřejmě i nutnou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti firmy. Na dotaz ve věci odborové organizovanosti a stavu kolektivního vyjednávání včetně předpokládaných mzdových nárůstů odpovědělo 87 % členské základny. K polovině dubna 2005 zpracované a známé údaje je možno shrnout do následujících základních bodů: -
-
-
-
-
odborovou organizaci má zhruba 60 % členské základny Sdružení AP, poměr firem, u kterých působí odbory má tedy mírně klesající trend; odborově organizováno je více než 50 % zaměstnanců firem Sdružení AP, což je odborová organizovanost vyšší než celostátní průměr (pod 30 % a rovněž klesá); nejpočetněji zastoupeným odborovým svazem je OS KOVO (zastoupen ve více než 70 % firem s působením odborů), druhým nejpočetnějším svazem je OS CHEMIE, vedle těchto tradičních odborových svazů se začínají vyskytovat i firmy, které mají tzv. nezávislé odbory; k datu zpracování byla kolektivní smlouva uzavřena přibližně v 72 % firem, u kterých působí odborová organizace; ve zbylých 28 % firem se o uzavření kolektivní smlouvy dosud jednalo (v loňském roce to bylo o 6 % méně); potvrzuje se tak to, co bylo řečeno úvodem, že kolektivní vyjednávání mělo nebo ještě má v některých firmách komplikovanější průběh; kolektivní smlouvy jsou většinou uzavírány jako víceleté s tím, že každoročně je obnovována pouze tzv. „MZDOVÁ DOHODA“, která je ze své podstaty samozřejmě nejproblémovější částí při kolektivním vyjednávání; jednání o průměrném nárůstu mzdy pro letošní rok je možno shrnout třemi zjištěnými souhrnnými údaji: # v již uzavřených kolektivních smlouvách je růst průměrné mzdy na úrovni 4 % a příliš se tedy neliší od růstu mezd v roce 2004; # rozptyl očekávaného růstu mezd pro rok 2005 se pohyboval mezi 3 až 7 %; # na očekávaný růst mezd nemá příliš velký vliv výrobní program ani působení odborů ve firmě.
Dalšími tradičními hlavními problémovými tématy kolektivního vyjednávání jsou: # # # # #
fond pracovní doby a práce přesčas příplatky za práci v rizikovém či zdraví škodlivém prostředí pružná pracovní doba a s ní související fond pracovní doby agenturní zaměstnávání, včetně zaměstnávání cizinců odvody sociálního a zdravotního pojištění za odborové funkcionáře
Většina z členských firem Sdružení automobilového průmyslu poskytuje svým zaměstnancům sociální výhody, jdoucí nad rámec znění současného zákoníku práce. K nejčastěji uváděným motivačním a stimulačním prvkům patří: Soubor: APCR04r.DOC
118
© Sdružení AP, květen 2005
# # # # # # # # # #
delší dovolená (o 1 týden) kratší pracovní doba (37,5 hod. týdně) příspěvek na penzijní připojištění odměny při životních a pracovních jubileích příspěvky na stravování, dopravu, rekreaci směnové příplatky (odpolední, sobota, neděle) různé sociální fondy a programy zaměstnanecké půjčky vyšší odstupné rehabilitační a rekondiční zdravotní pobyty
2.12.2 Vyšší odborová úroveň - Kolektivní smlouva vyššího stupně (KSVS) Beze změny a stále platné je stanovisko členské základny (vyjádřené několikrát zopakovaným usnesením Rady ředitelů), že Sdružení automobilového průmyslu nebude jednat o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) a rovněž tak i odmítá možnost případného zastupování Sdružení automobilového průmyslu v těchto jednáních třetím subjektem (např. Svazem průmyslu a dopravy ČR). Protože automobilový průmysl je specifické odvětví, nepovažujeme za správný ani institut tzv. plošného rozšiřování KSVS na „příbuzné či blízké“ obory. Přestože Sdružení AP, hlavně z důvodů velkých rozdílů mezi členskou základnou (odlišné ekonomické podmínky i výrobní program), nejedná o kolektivní smlouvě vyššího stupně, členská základna Sdružení AP považuje sociální dialog za důležitý a žádoucí. Důkazem toho je, že Sdružení AP má od října roku 2001 uzavřenu tzv. „Dohodu o spolupráci“ s OS KOVO. Sdružení AP navíc, jako vstřícný krok vůči OS KOVO, iniciovalo její rozšíření spočívající především v definování společných zájmů a cílů jako základu pro další spolupráci. Tato již konkrétněji definovaná spolupráce je formulována v „Dodatku“ k „Dohodě o spolupráci“, který platí od března loňského roku. Dodatek vyjadřuje následující společné základní cíle a principy (oblasti společných zájmů): # Flexibilita pracovní síly # Snižování pracovní neschopnosti # Liberalizace pracovního práva # Ovlivňování vzdělávací soustavy ve směru k potřebám trhu práce # Úsilí o udržení stabilizované situace (ve vazbě na životní cykly výrobků, změny výrob) # Motivace a formy odměňování # Celoživotní vzdělávání a znalostní management # Transparentní jednání # Proaktivní chování - shoda vůči ostatním externím partnerům ve smyslu deklarovaných společných zájmů Dohoda a její dodatek za tři roky svého trvání, dle vyjádření obou smluvních stran, zatím plní svoji funkci a žádná ze stran zatím necítí potřebu ji vypovědět, ani nezpochybňuje její princip. V průběhu roku 2004 došlo v souladu se zněním dohody k jednání představitelů obou stran dohody při příležitostech konání valných hromad obou subjektů. Poměrně korektní vztahy obou stran dialogu ilustruje i skutečnost, že v závěrečném hodnocení dotazníkového průzkumu prováděném automobilní sekcí OS KOVO je konstatováno, že firmy Sdružení AP, až na malé výjimky vytvářejí základním organizacím OS KOVO odpovídající podmínky a činnost odborů u zaměstnavatele je z jeho strany respektována. Soubor: APCR04r.DOC
119
© Sdružení AP, květen 2005
V této souvislosti je nutné zmínit, že Sdružení AP kladně vnímá usnesení valné hromady Odvětvové sekce automobilového průmyslu OS KOVO, které požaduje větší samostatnost v rámci OS KOVO při jednáních se Sdružením AP. Zpracoval: Ing. Ešner
!"# !"#!"#!"#!"#
Soubor: APCR04r.DOC
120
© Sdružení AP, květen 2005
3. Složení vozového parku v České republice 3.1 Údaje Centrálního registru vozidel Pololetní zpracovávání údajů z Centrálního registru vozidel MD ČR (dále jen CRV) a vydávání souhrnného přehledu „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČR“ je jedním z pravidelných výstupů sekretariátu Sdružení AP. Bylo vydáno a členské základně předáno již sedmnáct publikací pod názvem „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“. Předchozí vydání popisovala stav k 1.1.1997 (vydání květen 1997), k 1.7.1997 (vydání říjen 1997), k 31.12.1997 (2. vydání, duben 1998), k 30.6.1998 (1. vydání, září 1998), k 31.12.1998 (1. vydání, únor 1999), k 30.6.1999 (1. vydání, září 1999), k 31.12.1999 (1. vydání, únor 2000), k 30.6.2000 (1. vydání září 2000), k 31.12.2000 (1. vydání, únor 2001), k 30.6.2001 (1.vydání, srpen 2001), k 31.12.2001 (1.vydání, únor 2002), k 30.6.2002 (1.vydání, září 2002), k 31.12.2002 (1.vydání, únor 2003), k 30.6.2003 (1.vydání, srpen 2003), k 31.12.2003 (1.vydání, únor 2004) k 30.6.2004 (1.vydání, srpen 2004) a poslední k 31.12.2004 (1.vydání, únor 2005).
Kromě detailního členění značek dle typů (resp. modelů) a roku výroby v kategorii osobních vozidel (M1) jsou údaje ve stejném členění k dispozici i pro většinu druhů vozidel v kategorii užitkových vozidel (nákladní automobily - kategorie N1, N2, N3, tahače - kat. N2, N3, autobusy - kat. M2 a M3 a motocykly - kat. L1 až L5). Pro ostatní základní kategorie vozidel (speciální automobily - kat. N1, N2, N3, přípojná vozidla kat. O a traktory) je pak rozčlenění provedeno zatím stále jen dle výrobních značek. Počty vozidel v CRV k 31.12.2004 a změny počtu registrací (pro osobní automobily, tahače a autobusy včetně porovnání oficiálních prodejů a přírůstku registrací) za období od 1.1.2004 do 31.12.2004 pro: • • • • • • • • •
Osobní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) Nákladní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) Silniční tahače dle výrobních značek a typů (modelů) Autobusy dle výrobních značek a typů (modelů) Motocykly dle výrobních značek a typů (modelů) Speciální automobily dle výrobních značek Traktory dle výrobních značek Přívěsy dle výrobních značek Návěsy dle výrobních značek
Σ 99 výrobních značek Σ 56 výrobních značek Σ 16 výrobních značek Σ 36 výrobních značek Σ 79 výrobních značek Σ 65 výrobních značek Σ 34 výrobních značek Σ 167 výrobních značek Σ 57 výrobních značek
jsou uvedeny ve výše zmíněném samostatném podkladu. Souhrnný přehled o složení vozového parku, převzatý z tohoto materiálu, je uveden v tabulce č. 3.1.1. V diagramech č. 3.1.1 až 3.1.6 je znázorněna skladba registrovaných vozidel (osobní, nákladní, tahače, speciální, autobusy a motocykly) dle zemí původu vozidel v porovnání let 2004 a 2003. Z údajů uvedených v předmětné publikaci je možno odvodit základní vztahy mezi prodeji, počty vyřazovaných vozů a novými registracemi vozidel a posoudit vývoj trhu vozidel v jeho jednotlivých segmentech. Dále jsou v tabulce v tabulce č. 3.1.2 uvedeny i velmi žádané údaje o počtech tzv. „prvních“ registrací v daném období v rozdělení na vozidla nová a ojetá, které jsou důležité zejména pro sledování celkové velikosti tuzemského trhu vozidel.
Soubor: APCR04r.DOC
121
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 3.1.1
Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2004 Motorová vozidla druh vozidla
stáří vozidel uváděno k roku :
31.12.2003
31.12.2004
ostatní L (LA až LE, LM) celkem AB * : z toho : M2 M3 ostatní (nezařazeno) osobní celkem OA * : z toho : M1 nezařazeno užitkové automobily celkem N1+N2+N3: z toho : N1 N2 N3 z toho : nákladní celkem NA * : z toho : N1 N2 N3 nezařazeno tahače celkem TP+TN+T : z toho : tahače přívěsů (TP) tahače návěsů (TN) jiné (T) speciální celkem SA * : z toho : N1 N2 N3 nezařazeno ostatní (nezařazeno) traktory celkem (TJE+TKO+TKU+TPA+TR) : z toho : jednonápravové (TJE) kolové (TKO) kultivační (TKU) pásové (TPA) jiný (TR)
751 974 33 214 403 702 387 3 304 2 199 10 467 20 627 3 767 12 972 3 888 3 706 012 3 702 153 3 859 440 412 239 927 109 847 90 638 340 094 228 646 64 952 44 664 1 832 25 652 176 24 168 1 308 58 649 6 539 31 885 19 048 1 177 16 017 142 466 5 132 354 15 498 9 594
757 061 33 294 451 694 271 3 281 2 195 23 569 19 948 3 616 12 835 3 497 3 815 547 3 811 769 3 778 462 441 269 521 100 563 92 357 371 437 258 465 63 663 47 323 1 986 24 769 146 23 307 1 316 54 620 6 110 29 103 18 107 1 300 11 615 142 360 4 131 287 18 478 10 573
rozdíl registrací 5 087 80 48 -8 116 -23 -4 13 102 -679 -151 -137 -391 109 535 109 616 -81 22 029 29 594 -9 284 1 719 31 343 29 819 -1 289 2 659 154 -883 -30 -861 8 -4 029 -429 -2 782 -941 123 -4 402 -106 -1 -1 067 3 -20 979
MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM:
5 061 491
5 197 357
135 866
motocykly z toho :
kategorie celkem L1 L2 L3 L4 L5
L* :
autobusy
celkový počet k
2005,00
průměrný rok výroby a věk
k 31.12.2004
1973,55 1989,32 1994,57 1971,84 1965,59 1976,01 2002,12 1990,74 1982,99 1994,20 1986,05 1991,47 1991,47 1991,47 1993,78 1996,97 1987,73 1991,05 1995,01 1997,35 1988,74 1990,71 1993,93 1996,45 1985,53 1996,52 1996,42 1984,81 1989,01 1984,55 1983,48 1989,42 1990,87 1978,76 1964,50 1978,94 1976,44 1959,45 1977,35
31,45 15,68 10,43 33,16 39,41 28,99 2,88 14,26 22,01 10,80 18,95 13,53 13,53 13,53 11,22 8,03 17,27 13,95 9,99 7,65 16,26 14,29 11,07 8,55 19,47 8,48 8,58 20,19 15,99 20,45 21,52 15,58 14,13 26,24 40,50 26,06 28,56 45,55 27,65
1988,71
16,29
/v měsících/ 4,4 0,5 2,0 -3,8 7,8 MOTOROVÁ CELKEM: 0,1
Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2003 u : motocyklů (za 12 měsíců, to je za 1rok) osobních vozidel autobusů užitkových vozidel traktorů
Soubor: APCR04r.DOC
122
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 3.1.1
- pokračování
Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2004 Přípojná a jiná vozidla druh vozidla
stáří vozidel uváděno k roku :
kategorie
celkový počet k 31.12.2003
PŘÍPOJNÁ (O1+O2+O3+O4) CELKEM: z toho :
z toho :
O1 O2 O3 O4 jiná (nezařazeno) přívěsy za OA celkem (PO *) : z toho : O1 O2 nezařazeno přívěsy za NA celkem (PN *) : z toho : O1 O2 O3 O4 nezařazeno přívěsy traktorové celkem (PT *): O2 O3 O4 nezařazeno návěsy celkem z toho : cisternový (NC) nákl. jednonápr. (NJ) sklápěčkový (NK) nákl. speciální (NP*) speciální (NS) traktorový (NT*) valníkový (NV) ostatní, jiné (N) jiná (dosud nezařazeno)
MOTOROVÁ a PŘÍPOJNÁ CELKEM */: ROZDÍL **/:
31.12.2004
767 758
799 949
524 548 64 241 89 188 65 966 23 815 475 231 435 633 38 978 620 134 847 85 675 22 028 8 377 18 078 689 96 881 489 77 413 17 707 1 272 27 654 432 51 1 758 4 008 2 176 5 879 12 706 644 33 145 5 829 249 0
536 750 67 441 87 867 68 172 39 719 476 253 436 334 39 273 646 147 913 96 222 24 388 8 170 18 361 772 95 724 495 76 298 17 639 1 292 28 573 488 50 1 814 5 051 2 159 5 959 12 682 370 51 486 5 997 306 0
rozdíl registrací
2005,00
průměrný rok výroby a věk
k 31.12.2004
32 191 1986,51
18,49
12 202 3 200 -1 321 2 206 15 904 1 022 701 295 26 13 066 10 547 2 360 -207 283 83 -1 157 6 -1 115 -68 20 919 56 -1 56 1 043 -17 80 -24 -274 18 341 168 057 0
17,02 15,36 29,52 14,97 25,32 19,52 19,56 19,30 5,88 8,73 5,90 9,71 26,35 14,40 9,18 29,52 35,57 30,21 26,57 26,73 11,15 7,78 17,84 10,24 6,51 11,72 20,26 9,02 5,67 20,57 16,58 0,00
1987,98 1989,64 1975,48 1990,03 1979,68 1985,48 1985,44 1985,70 1999,12 1996,27 1999,10 1995,29 1978,65 1990,60 1995,82 1975,48 1969,43 1974,79 1978,43 1978,27 1993,85 1997,22 1987,16 1994,76 1998,49 1993,28 1984,74 1995,98 1999,33 1984,43 1988,42 0,00
Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2003 u : /v měsících/ (za 12 měsíců, to je za 1rok) přívěsů O1 a O2 za osobní 10,3 Poznámky: přívěsů O1 až O4 za nákladní 0,7 */ Dle součtu registrací v jednotlivých kategoriích přívěsů O2 až O4 za traktory 11,0 **/ Oproti údaji v CRV ("počet všech vozidel") návěsů (všech druhů dle tab.) -1,3 ostatních dosud nezařazených -19,8 PŘÍPOJNÁ CELKEM : 5,3 evidováno
POČET VŠECH VOZIDEL v CRV :
(ks)
k datu : 31.12.2003 5 829 249 31.12.2004 5 997 306 Od 31.12.2003 do 31.12.2004 (za 1rok) došlo ke zvýšení o : 168 057
Soubor: APCR04r.DOC
123
průměrný
průměrný
rok výroby
věk (roků)
1987,49 1988,42 0,93
16,51 16,58 0,07
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 3.1.2
První registrace vozidel v CRV za 1.-12. měsíc 2004 Motorová vozidla druh vozidla
kategorie
počet prvních registrací NOVÁ
motocykly z toho :
autobusy z toho :
osobní z toho : užitkové automobily
z toho :
z toho :
nákladní z toho :
tahače z toho :
speciální
z toho :
traktory
ostatní celkem z toho :
celkem L* : L1 L2 L3 L4 L5 LA LB LC LD LE LM nezařazeno celkem AB * : M2 M3 nezařazeno celkem OA * : M1 nezařazeno celkem N1+N2+N3: N1 N2 N3 celkem NA * : N1 N2 N3 nezařazeno celkem TP+TN+T : tahače přívěsů (TP) tahače návěsů (TN) jiné (T) celkem SA * : N1 N2 N3 nezařazeno (nezařazeno) (TJE+TKO+TKU+TPA+TR) :
jednonápravové (TJE) kolové (TKO) kultivační (TKU) pásový (TPA) jiný (TR)
MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM :
Soubor: APCR04r.DOC
10 327 472 9 707 2 27 4 146 21 4 683 2 258 0 0 1 270 76 1 156 38 123 579 123 395 184 35 811 28 030 2 469 5 312 33 312 27 627 1 569 3 963 153 518 5 433 80 144 50 45 33 16 1 837 1 452 0 460 6 1 985 172 439
124
OJETÁ
7 142 507 9 3 824 3 24 548 7 2 169 1 48 2 0 88 17 59 12 121 852 121 734 118 9 729 6 540 865 2 324 8 653 6 415 772 1 426 40 775 2 705 68 125 71 15 31 8 176 205 0 119 0 0 86 139 016
celkem N+O 17 469 979 18 4 531 5 51 4 694 28 6 852 3 306 2 0 1 358 93 1 215 50 245 431 245 129 302 45 540 34 570 3 334 7 636 41 965 34 042 2 341 5 389 193 1 293 7 1 138 148 269 121 60 64 24 2 013 1 657 0 579 6 1 1 071 311 455
průměrný rok výroby NOVÁ
OJETÁ
2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00
1998,31 1997,47 1995,00 1997,19 1981,33 2000,13 1999,20 1999,14 2000,19 1999,00 2001,90 1999,00
2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00
1999,9 1998,53 2000,36 1999,58 1998,19 1998,19 1998,19 2000,23 2000,11 1999,85 2000,73 2000,25 2000,13 1999,91 2000,99 1999,68 2000,79 2000,50 2000,76 2001,09 1994,92 1998,73 1995,33 1984,90 1999,17 2000,84 1994,60
2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00
1992,69
1997,24 1998,34
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 3.1.2
- pokračování
První registrace vozidel v CRV za 1.-12. měsíc 2004 Přípojná a jiná vozidla druh vozidla
kategorie
přípojná (O1+O2+O3+O4) a jiná vozidla celkem: z toho : O1 O2 O3 O4 jiná (nezařazeno) z toho :
přívěsy za OA celkem (PO *) : z toho : O1 O2 nezařazeno přívěsy za NA celkem (PN *) : z toho : O1 O2 O3 O4 nezařazeno přívěsy traktorové celkem (PT *): O2 O3 O4 nezařazeno návěsy celkem z toho : cisternový (NC) nákl. jednonápr. (NJ) sklápěčkový (NK) nákl. speciální (NP*) speciální (NS) traktorový (NT*) valníkový (NV) ostatní, jiné (N) jiná (dosud nezařazeno)
PŘÍPOJNÁ A JINÁ CELKEM :
počet prvních registrací OJETÁ NOVÁ
celkem N+O
26 681 13 756 3 286 180 4 652 4 807
2 944 469 388 46 853 1 188
29 625 14 225 3 674 226 5 505 5 995
2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00
1999,54 2001,36 1999,14 1989,63 2000,83 1998,40
3 390 2 760 506 124 13 876 10 051 2 311 134 1 184 196 66 2 6 20 38 2 531 64 1 86 1 097 86 131 1 041 25 6 818
324 161 152 11 713 276 128 20 271 18 24 5 13 5 1 373 10 0 45 95 21 18 181 3 1 510
3 714 2 921 658 135 14 589 10 327 2 439 154 1 455 214 90 7 19 25 39 2 904 74 1 131 1 192 107 149 1 222 28 8 328
2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00 2004,00
1999,00 1998,63 1999,28 2000,55 2001,06 2002,95 1999,77 1991,35 2000,50 2000,47 1983,42 1982,40 1984,46 1981,20 1986,10 2000,93 2001,00
26 681
2 944
29 625
2004,00
1999,54
evidováno
POČET VŠECH PRVNÍCH REGISTRACÍ v CRV : k datu :
Soubor: APCR04r.DOC
průměrný rok výroby OJETÁ NOVÁ
125
NOVÁ OJETÁ
(ks)
199 120 141 960
2000,53 2001,73 2000,19 1995,94 2001,16 2003,00 1998,84
průměrný
průměrný
rok výroby
věk (roků)
2004,00 1998,36
1,00 6,64
© Sdružení AP, květen 2005
Skladba registrovaných OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ (kat. M1) dle zemí původu k 31.12. 2004 8,19%
0 ,3 5 %
0 ,3 0 %
5,97%
4 6,75 % 38,43%
tuz e mský býv alý v ých. blok jiný (pře v áž ně U SA)
Ev ropská unie Japonsko+K ore a ne přiřaz e no
k 31.12. 2003 7,76%
0,33%
0,21%
6,72%
48,29% 36,68%
tuze mský býv alý v ých. blok jiný (pře v ážně USA)
Ev ropská unie Japonsko+Kore a ne přiřaze no
Diagram č. 3.1.1
Skladba registrovaných NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ (kat. N1-N3) dle zemí původu k 31.12. 2004 3,36%
34,41%
4,86%
57,37%
Soubor: APCR04r.DOC
tuzemský
bývalý vých. blok
ostatní zahraniční
nepřiřazeno
126
© Sdružení AP, květen 2005
k 31.12. 2003 1,66%
39,22%
53,61% 5,51% tuze mský
býv alý v ých. blok
ostatní zahraniční
ne přiřaze no
Diagram č. 3.1.2
Skladba registrovaných TAHAČŮ dle zemí původu k 31.12. 2004 6,05%
15,93% 0,06%
77,96%
tuzemský
bývalý vých. blok
ostatní zahraniční
nepřiřazeno
k 31.12. 2003 5,98%
18,77% 0,07%
75,18%
tuz e mský
býv alý v ých. blok
ostatní z ahraniční
ne přiřaz e no
Diagram č. 3.1.3
Soubor: APCR04r.DOC
127
© Sdružení AP, květen 2005
Skladba registrovaných SPECIÁLNÍCH AUTOMOBILŮ dle zemí původu k 31.12. 2004 7,82%
5,45%
1,65%
85,08%
tuzemský
bývalý vých. blok
ostatní zahraniční
nepřiřazeno
k 31.12. 2003 7,29%
5,37%
1,63%
85,71%
tuz emský
bývalý vých. blok
ostatní zahraniční
nepřiřazeno
Diagram č. 3.1.4
Skladba registrovaných AUTOBUSŮ dle zemí původu k 31.12. 2004 4,07%
1,33%
15,13%
79,47%
tuzemský ostatní zahraniční
Soubor: APCR04r.DOC
bývalý vých. blok nepřiřazeno
128
© Sdružení AP, květen 2005
31.12. 2003 2,85%
1,43%
13,64%
8 2 ,0 8%
tuz e mský ostatní z ahraniční
býv alý v ých. blok ne přiřaz e no
Diagram č. 3.1.5
Skladba registrovaných MOTOCYKLŮ dle zemí původu k 31.12. 2004 12,16%
1,88%
11,27%
74,69%
bývalý vých. blok nepřiřazeno
tuzemský ostatní zahraniční
k 31.12. 2003 1,37%
1 0 ,8 4 %
11,41%
76,39%
tuz e mský
býv alý v ých. blok
ostatní z ahraniční
ne přiřaz e no
Diagram č. 3.1.6
Soubor: APCR04r.DOC
129
© Sdružení AP, květen 2005
3.2. Ukázky zpracování možných výstupů Zdrojová data CRV je možné využít jako relativně dostatečný výchozí soubor dat ke zmapování vozového parku v České republice. Po zpracování těchto dat a vytvoření vazeb s dalšími souvisejícími statistickými údaji je možno získat celou řadu zajímavých výstupů a provádět různá porovnání. V diagramech č. 3.2.1 a 3.2.2 je pro příklad aktuálně zpracováno průměrné stáří osobních automobilů v jednotlivých okresech ČR a počty obyvatel připadající na 1 osobní automobil k 31.12.2004. Průměrný věk osobních automobilů v okresech ČR k 31.12.2004 Praha
11,64
Praha - západ
11,83
Mladá Boleslav
12,13
Brno - m ěsto
12,22
Zlín
12,38
Praha - východ
12,83
Olom ouc
12,94
Kladno
13,11
Ostrava - m ěsto
13,14
Opava
13,24
dalších 57 okresů ... Jičín
14,84
Chom utov
14,85
Rychnov nad Kněžnou
14,86
Chrudim
14,93
Tachov
15,00
Louny
15,07
Plzeň - sever
15,08
Svitavy
15,17
Jeseník
15,18 15,36
Děčín 0
2
4
6
8
10
12
14
16 18 stáří (roků)
20
Diagram č. 3.2.1
Soubor: APCR04r.DOC
130
© Sdružení AP, květen 2005
Počet obyvatel na 1 osobní automobil v okresech ČR k 31.12.2004 2,01
Praha Praha - východ
2,08
Plzeň - m ěsto
2,11
Mladá Boleslav
2,28
České Budějovice
2,31
Praha - západ
2,36
Příbram
2,37
Rokycany
2,41
Beroun
2,42
Klatovy
2,43
dalších 57 okresů ... 3,23
Olom ouc Vsetín
3,30
Nový Jičín
3,32
Opava
3,33
Přerov
3,39
Šum perk
3,39 3,46
Karviná Frýdek - Místek
3,53
Bruntál
3,54
Jeseník
3,56
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
3,50
4,00
Diagram č. 3.2.2
Soubor: APCR04r.DOC
131
© Sdružení AP, květen 2005
Objemově poměrně obsáhlá data z Centrálního registru vozidel, který od roku 2003 spadá pod Ministerstvo dopravy ČR, včetně doplňujících informací jsou zpracována a uložena v elektronické podobě v několika desítkách souborů. Vzhledem k rozdílnosti zájmů jednotlivých firem Sdružení AP (specifikace údajů dle marketingových či jiných potřeb a záměrů) se v případě potřeby doporučuje konzultace a případně osobní návštěva věcně příslušného pracovníka firmy v sekretariátu Sdružení AP. Hlavním cílem Sdružení AP, kterého se však zatím nedaří zcela dosáhnout, je zpřesnění databáze (rozšíření a aktualizace modelové skladby u vozového parku), aby bylo možné všem zainteresovaným subjektům poskytnout jednotnou a přesnou databázi o přírůstcích a úbytcích vozidel a případně ještě docílit zkrácení intervalů pro poskytování údajů z CRV na čtvrtletní. Pouze z úrovně Sdružení AP však toto nelze řešit, je zde nutná aktivní role a funkce orgánů státní správy. Další okruh spolupráce s CRV je zaměřen na poskytování údajů o tzv. „prvních“ registracích. V roce 2004 byla z CRV měsíčně poskytována data o prvních registracích nových a ojetých vozidel po základních kategoriích. Tato data byla zapracována pro srovnání do měsíčně zpracovávaných údajů o prodejích. Od ledna 2005 se podařilo ve spolupráci s SDA a CRV realizovat dlouhodobý významný cíl, kterým bylo nahrazení sledování velikosti tuzemského trhu podle prodejů údaji o prvních registracích. Podle značek a modelů se zatím sledují jen vozidla nová. Z výběrových údajů CRV je možno jako ukázku stanovit např. podíly osobních automobilů dle objemu motoru (viz diagram č. 3.2.3) nebo paliva (diagram č. 3.2.4). Osobní automobily - podíly dle objemu motoru - stav k 31.12.2004 1 800-1 999 cm 3 14,3%
2 000-2 999 cm 3 4,7%
> 2 999 cm 3 0,6%
< 1 000 cm 3 7,1% 1 000-1 199 cm 3 20,9%
1 600-1 799 cm 3 7,1%
1 400-1 599 cm 3 13,5%
1 200-1 399 cm 3 31,9%
(100% = 3 815 547 ks)
Diagram č. 3.2.3
Osobní automobily - podíly dle druhu paliva - stav k 31.12.2004 die s e l <2000cm 3 14,18%
die s e l >2000cm 3 2,75%
os tatní 0,15%
be nz in >1999cm 3 2,52%
be nz in <1400cm 3 59,27%
be nz in 14001999 cm 3 21,13%
(100% = 3 815 547 ks)
Diagram č. 3.2.4
Data soustředěná v sekretariátu Sdružení AP umožňují sestavit i trendy ve vývoji registrací jednotlivých druhů vozidel nebo trendy ve vývoji průměrného stáří vozového Soubor: APCR04r.DOC
132
© Sdružení AP, květen 2005
parku (pro osobní automobily a autobusy viz diagram č. 3.2.5 a č. 3.2.6). Rovněž tak je možné, s použitím dat Českého statistického úřadu, provádět meziroční porovnání vybavenosti obyvatel např. osobními automobily na úrovni krajů (diagram č. 3.2.7) až okresů či sledovat změny průměrného věku jednotlivých kategorií vozidel v krajích (pro osobní automobily viz diagram č. 3.2.8) apod.
2 500 000
3 815 547
3 706 012
3 648 905
3 523 277
3 431 573
3 431 481
3 484 001
3 547 745
3 349 008
2 967 253
2 746 995
2 483 222
3 000 000
2 330 755
2 247 773
3 500 000
2 411 297
4 000 000
2 610 297
4 500 000
3 113 476
ks
Počty registrovaných osobních automobilů (kat. M1)
2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 stav ke konci časového období
Poznámky:
1) Údaje do roku 1997 z dat SDP */, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV */. 2) Pokles registrací v roce 1998 dán "překlopením" na data z CRV, v roce 1999 byl pokles způsoben masovým vyřazováním starších vozidel ve vazbě na povinně smluvní pojištění. 3) Vozový park se za rok 2004 zvýšil oproti konci roku 2003 o ……… 109 535 vozidel. */ SDP = Služba Dopravní Policie
13,53
13,49
13,72
13,61
13,51
13,72
14,29
14,18
14,10
16 14 12
14,15
Průměrný věk osobních automobilů (kat. M1)
roků 20 18
CRV = Centrální Registr Vozidel
10 8 6 4 2 0 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2002 2001 2003 2004 stav ke konci časového období
Diagram č. 3.2.5
Soubor: APCR04r.DOC
133
© Sdružení AP, květen 2005
19 948
20 627
21 343
18 381
18 253
18 975
20 000
19 949
20 916
21 460
21 912
22 761
26 552
26 724
26 036
24 654
25 000
25 646
30 000
24 416
ks
Počty registrovaných autobusů (kat. M2, M3)
15 000 10 000 5 000 0 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 stav ke konci časového období
Poznámky:
1) Údaje do roku 1997 z dat SDP, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV. 2) Pokles registrací autobusů po r.1991 má dlouhodobý charakter. Přechod na CRV v r. 1998 neměl na tento trend v podstatě žádný vliv. 3) V roce 2004 pokračoval trend mírného poklesu počtu registrovaných autobusů. Vozový park se oproti konci roku 2003 snížil o …… -679 autobusů. Skokové zvýšení počtu v CRV registrovaných autobusů v roce 2002 bylo způsobeno "přírůstkem" registrací autobusů zn. ŠKODA (oproti pololetí 2002 "přibylo" v CRV 2 952 ks této značky, rok výroby 1967 až 1989).
Průměrný věk autobusů v ČR (kat. M2, M3)
roků
14,26
14,10
11,92
11,77
11,76
11,35
12
10,82
14
10,39
16
11,73
18
14,09
20
10 8 6 4 2 0 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
stav ke konci časového období
Diagram č. 3.2.6
Soubor: APCR04r.DOC
134
© Sdružení AP, květen 2005
Porovnání vybavenosti osobními automobily Počet obyvatel na 1 osobní automobil v krajích ČR 4,5
2,0
2,76
2,68
3,41
3,30
3,37
3,25
3,25
2,95
2,87
2,96
2,86
2,93
2,85
2,91
2,83
2,84
2,75
2,82
2,74
2,68
2,60
2,56
2,50
2,42
2,46
2,39
2,05
2,5
2,01
3,0
2,50
3,5
3,14
4,0
1,5 1,0 0,5
ČR celkem
Olomoucký
Zlínský
Jihomoravský
Ústecký
k 31.12.2003
Moravskoslezský
k 31.12.2004
Karlovarský
Vysočina
Pardubický
Liberecký
Královéhradecký
Jihočeský
Středočeský
Plzeňský
Praha
0,0
kraj
oby-kraj.GIF
Počty osobních automobilů (dle údajů Centrálního Registru Vozidel): K datu k 31.12.2003 celkem ... 3 706 012 ks K datu k 31.12.2004 celkem ... 3 815 547 ks Přírůstek / - úbytek registrovaných vozidel: 109 535 ks Počty obyvatel v krajích dle údajů zveřejněných ČSÚ ČR celkem = 10 219 162 obyvatel 10 215 575 obyvatel Přírůstek / - úbytek obyvatel: -3 587 obyvatel
∅ za ČR k 31.12.2004 = resp. za ČR k 31.12.2003 = ∅ resp. ∅ přírůstek / - úbytek: resp.
2,68 373,50 2,76 362,65 -0,08 10,85
(stav k 31.12.2003) (stav k 30.9.2004)
obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv. obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv. obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv.
Diagram č. 3.2.7
Soubor: APCR04r.DOC
135
© Sdružení AP, květen 2005
Změny průměrného stáří osobních automobilů (kategorie M1)
13,53
13,49
ČR celkem
14,66
14,68
Pardubický
14,57
14,49
Ústecký
14,40
14,34
Liberecký
14,38
14,36
Královéhradecký
14,22
14,21
Plzeňský
14,10
14,20
Vysočina
13,97
13,95
Jihočeský
13,88
13,91
Olomoucký
13,70
13,71
13,68
13,53
Karlovarský
13,39
13,37
k 31.12.2003
Moravskoslezský
k 31.12.2004
Středočeský
13,30
Zlínský
13,26
13,20
13,15
Jihomoravský
11,49
Praha
16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
11,64
Průměrné stáří osobních automobilů v krajích ČR
kraj
V roce 2004 došlo k obnovení trendu mírného zvyšování průměrného věku osobních automobilů. Průměrný věk opět nepatrně vzrostl a to o 0,04 roku. Předchozí trend omlazování byl dán zejména vyřazováním starších vozidel značky Škoda a dalších značek původem z tzv. bývalého východního bloku. Dovoz ojetých vozidel tento trend neovlivňuje. Platí, že omlazení vozového parku je možné jen při větším vyřazování starších vozidel z provozu.
6 okresů s nejstarším a nejmladším vozovým parkem osobních automobilů (k 31.12.2004) nejstarší park 1 Děčín 2 Jeseník 3 Svitavy 4 Plzeň - sever 5 Louny 6 Tachov
prům. věk celkem ks 15,36 44 518 15,18 11 810 33 668 15,17 15,08 29 253 15,07 31 510 20 855 15,00
nejmladší park 1 Praha 2 Praha - západ 3 Mladá Boleslav 4 Brno - město 5 Zlín 6 Praha - východ
prům. věk 11,64 11,83 12,13 12,22 12,38 12,83
celkem ks
580 446 38 627 50 378 141 506 64 844 49 249
Mírný růst průměrného věku parku osobních automobilů se v roce 2004 projevil přibližně rovnoměrně a podílí se na něm tedy jak okresy s nízkým, tak i vysokým průměrným věkem.
Diagram č. 3.2.8 Zpracoval: Ing. Ešner
!"# !"#!"#!"#!"# Soubor: APCR04r.DOC
136
© Sdružení AP, květen 2005
4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel Publikace „SOUHRNNÝCH
STATISTICKÝCH ÚDAJŮ“, které jsou pravidelně měsíčně zpracovávány z údajů o tuzemské výrobě a prodejích motorových vozidel na tuzemském trhu v základních kategoriích (osobní, užitková N1, nákladní N2 a N3, autobusy, motocykly a mopedy), je již řadu let činností sekretariátu Sdružení AP. Od roku 2003 jsou do materiálu zařazovány také údaje o tzv. „prvních registracích“ podle základních kategorií vozidel, spolu s přílohou o vývoji podílu českých výrobců na domácím trhu. Čtvrtletně tento materiál obsahuje navíc ještě údaje o domácí výrobě a prodejích přípojných vozidel kategorie O3 a O4 a očekávané trendy na trhu vozidel všech zmiňovaných kategorií. Do března 2004 materiál obsahoval i údaje o dovozech jednotlivých kategorií vozidel dle údajů z Generálního ředitelství cel ČR. Po vstupu ČR do EU ale přešla agenda zveřejňování údajů o zahraničním obchodu pod ČSÚ a kvalita dat dosud není na takové úrovni, aby mohly být údaje o dovozech v dosud používaném formátu (i počty kusů, nejen peněžní jednotky) členskou základnou využívány. Získané údaje od jednotlivých výrobních značek, u motorových vozidel zpracovávané ve spolupráci se Svazem dovozců automobilů (SDA), jsou nyní ihned po jejich zpracování zveřejňovány na internetových stránkách Sdružení AP, včetně možnosti kompletního stažení souborů. Oficiální rozesílání všem firmám, zapojeným do činnosti Sdružení AP, je prováděno v rámci distribuce informačních produktů.
4.1 Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 4.1.1 Osobní automobily V roce 2004 vykázalo prodeje na oficiálním českém trhu nových osobních automobilů (tzv. trh TUZV + OFI, tedy jen trh nových vozidel prodaných v síti domácích výrobců a oficiálních dovozců) celkem 39 výrobních značek, tedy o 2 méně než v roce 2003. Vývoj českého trhu nových osobních automobilů od roku 1993 do roku 2004, spolu s odhadem prodejů pro rok 2005 znázorňuje diagram č. 4.1.1 (zahrnuje i další nová vozidla, dovezená do ČR mimooficiální cestou - v r. 2004 to bylo 29 ks). Celkový přehled prodejů na domácím trhu (jen TUZV + OFI), včetně porovnání s rokem 2003, je pak uveden v tabulce č. 4.1.1. Odhad celkové velikosti trhu pro rok 2004 (uvedeno 140 000 ks – viz předchozí vydání tohoto materiálu, diagram 4.1.1), byl tedy značně optimistický. Nepotvrdila se tedy hypotéza, že kategorie osobních vozidel má již své zaběhnuté prodejní cykly a nepodléhá někdy hůře prognózovatelným výkyvům jako ostatní segmenty vozidel. V roce 2004 se na celkové velikosti trhu nových vozidel podílela vozidla z dovozu 51,49 % a tuzemští výrobci 48,51 %. Za celý rok 2004 bylo v tuzemsku dále prvně zaregistrováno 121 852 ojetých automobilů. Ačkoliv přesné údaje o dovozech ojetých vozidel nejsou k dispozici, lze dovodit, že celkem bylo do ČR dovezeno téměř 140 000 ojetých vozidel. Z těchto údajů a údajů o prvních registracích za 1. čtvrtletí 2005 vyplývá, že dovoz ojetých vozidel bude hrát stále významnou roli na celkovém trhu osobních automobilů a jeho hodnota bude ještě nejméně několik příštích let významně vyšší, než u dovozů osobních vozidel nových. Soubor: APCR04r.DOC
137
© Sdružení AP, květen 2005
T rh nových vozidel v ČR (osobní automobily - kat. M1) (Do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace) 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20
000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 0
171 710 154 361
152 175 147 818 149 622 141 310 146 265 148 730
133 002
116 213 84 825
91 371
r .1993
r .1994
r .1995
r .1996
r .1997
r .1998
r .1999
r .2000
r .2001
r .2002
r .2003
121 796
r .2004
r .2005
Diagram č. 4.1.1
Z diagramu vyplývá, že český trh nových osobních vozidel dosáhl maxima (téměř 172 000 ks) v roce 1997. Po následujícím relativně prudkém poklesu prodejů v roce 1998 se trh v roce 1999 v podstatě stabilizoval a až do roku 2003 osciloval kolem hodnoty 150 000 ks. V roce 2004 byl ale zaznamenán poměrně velký propad o 11,08 %. První odhad z výsledků za 1. čtvrtletí 2005 (vyhodnocovaných podle prvních registrací) naznačoval, že i v roce 2005 může trh dále poklesnout. Z čistě matematického propočtu a známých údajů o vývoji trhu v jednotlivých měsících roku vyplývá, že objem trhu by mohl poklesnout až na hodnotu pod 125 tisíc nově prodaných vozidel. K pozitivnímu obratu však došlo v dubnu 2005 a pokud bude tento trend potvrzen v dalších měsících, mohou být celkové výsledky za rok na úrovni roku 2004. Zajímavý je i vývoj podílu domácích výrobců na trhu nových vozidel, což ukazují diagramy č. 4.1.2 a 4.1.3.
48,52%
46,04% 23,03%
10%
25,31%
30,67%
32,53%
35,44%
29,18%
29,80%
31,70%
20%
28,43%
30%
31,29%
40%
28,01%
36,73%
50%
26,89%
47,74%
50,00%
52,56%
52,60%
49,61%
60%
54,86%
70%
55,74%
80%
53,81%
90%
61,04%
75,24%
100%
64,43%
Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu osobních automobilů
0% 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
na trhu nových vozidel
2001
2002
2003
2004
1.-3. měsíc 2005
na celkovém trhu
Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem: 1 661 942 ks osobních automobilů
z toho domácími výrobci:
901 456 ks , to je ..................... 54,24%
Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": 2 991 133 ks osobních automobilů 901 456 ks , to je ..................... 30,14% z toho domácími výrobci: dgra1-1.GIF
Poznámka: Od r. 2005 jde o podíly na trhu vozidel z dat o prvních registracích Centrálního registru vozidel.
Diagram č. 4.1.2
Soubor: APCR04r.DOC
138
© Sdružení AP, květen 2005
46,03%
48,51%
47,73%
50,00%
50%
52,55%
52,59%
49,59%
60%
54,84%
70%
53,75%
80%
60,93%
90%
64,26%
74,97%
100%
55,72%
Podíly domácích výrobců osobních automobilů na českém trhu nových vozidel
40%
0,269%
0,169%
0,109%
0,055%
0,015%
0,017%
0,014%
0,011%
0,014%
0,001%
0,012%
0,012%
20%
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
10% 0%
ŠKODA AUTO
1.-3. měsíc 2005
ostatní tuzemští výrobci celkem
ŠKODA AUTO
Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období:
900 723 ks, 376 ks, 119 ks, 95 ks, 56 ks, 71 ks, 16 ks,
TATRA (r.1993 - 1999) MTX (r.1993 - 1999) UAZ Č.Dub (r.1993 - 1995) AVIA Trend (r.1995 a 1996) KAIPAN (od r. 1999) GORDON (od r.1997) CELKEM:
dgra1-2.GIF
0,004%
30%
to je... 54,20% 0,023% to je.... 0,007% to je.... 0,006% to je.... 0,003% to je.... to je.... 0,004% 0,001% to je....
901 456 ks
54,24%
Diagram č. 4.1.3
Proporcionální poměry v obchodu s osobními vozidly od roku 1993 do konce března roku 2005 jsou znázorněny v diagramu č. 4.1.4 a celkové shrnutí od roku 1991 je pak uvedeno v diagramu č. 4.1.5. Prodeje tuzemských výrobců (ŠKODA AUTO, TATRA, MTX A KAIPAN) na domácím trhu od roku 1993 do roku 2004 jsou znázorněny v diagramu č. 4.1.6.
Podíly na celkovém trhu */ (osobní automobily kat. M1) 60% 50% 40% 30% 20% 10%
51,90%
40,46% 44,30% 36,42% 35,15% 38,64% 49,98% 43,43% 41,82% 38,58% 43,65% 47,81% 34,20% 32,63% 30,73% 33,12% 30,69% 40,00% 33,88% 31,22% 29,46% 26,87% 26,99% 28,09% 30,99% 26,97% 27,22% 26,91% 27,61% 32,85% 31,74% 30,67% 23,03% 26,89% 25,31% 17,11% 22,69% 13,16% 46,83%
prodej tuzem ských výrobců
dovoz ojeté
1. Q .2 00 5
4 r.2
00
3 00 r.2
r.2
00
2
1 00 r.2
r.2
00
0
9 99 r.1
r.1
99
8
7 r.1
99
6 r.1
99
5 r.1
99
4 99 r.1
r.1
99
3
0%
nová z dovozu celkem
Diagram č. 4.1.4
Soubor: APCR04r.DOC
139
© Sdružení AP, květen 2005
Od počátku r. 1993 do konce 1.Q 2005 bylo na území České republiky poprvé uvedeno do provozu celkem 2 858 917 ks osobních automobilů
31,5%
41,8%
prodeje tuzemských výrobců = 901 450 ks nová z dovozu celkem = 763 796 ks
26,7%
ojetá z dovozu = 1 193 671 ks
Diagram č. 4.1.5
Tabulka č. 4.1.1 výrobní značka
charakter prodejce v ČR
v ČR prodáno (ks)
1 ŠKODA 2 VOLKSWAGEN 3 PEUGEOT 4 FORD 5 RENAULT 6 HYUNDAI 7 OPEL / GM 8 TOYOTA 9 CITROEN 10 SEAT 11 FIAT 12 DAEWOO 13 MAZDA 14 NISSAN 15 HONDA 16 AUDI 17 KIA 18 MERCEDESBENZ 19 BMW 20 SUZUKI 21 VOLVO 22 DACIA 23 ALFAROMEO 24 MITSUBISHI 25 SUBARU 26 LADA 27 SMART 28 CHRYSLER 29 LAND/RANGE ROVER 30 MINI
TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI
64 500 9 098 6 309 6 047 6 000 4 931 4 302 4 010 3 436 2 946 2 855 2 511 2 261 2 061 1 734 1 730 1 450 1 283 1 269 877 813 602 418 391 271 227 130 86 80 76
podíl na podíl na + nárůst, - pokles podíl na prodej za podílu na trhu podílu na celkovém trhu nových trhu nových stejné období počtu trhu v ČR OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV min. roku prodejů nových OFI+TUZV celkovémtrhu 25,31% 3,57% 2,48% 2,37% 2,35% 1,93% 1,69% 1,57% 1,35% 1,16% 1,12% 0,99% 0,89% 0,81% 0,68% 0,68% 0,57% 0,50% 0,50% 0,34% 0,32% 0,24% 0,16% 0,15% 0,11% 0,09% 0,05% 0,03% 0,03% 0,03%
48,50% 6,84% 4,74% 4,55% 4,51% 3,71% 3,23% 3,01% 2,58% 2,22% 2,15% 1,89% 1,70% 1,55% 1,30% 1,30% 1,09% 0,96% 0,95% 0,66% 0,61% 0,45% 0,31% 0,29% 0,20% 0,17% 0,10% 0,06% 0,06% 0,06%
48,51% 6,84% 4,74% 4,55% 4,51% 3,71% 3,24% 3,02% 2,58% 2,22% 2,15% 1,89% 1,70% 1,55% 1,30% 1,30% 1,09% 0,96% 0,95% 0,66% 0,61% 0,45% 0,31% 0,29% 0,20% 0,17% 0,10% 0,06% 0,06% 0,06%
71 374 7 640 8 732 6 580 9 143 4 902 6 325 4 157 4 493 3 105 3 124 1 839 2 453 2 236 1 620 1 831 1 395 1 833 1 152 1 687 1 044 83 257 889 TRHOFI+TUZV:
-9,63% 19,08% -27,75% -8,10% -34,38% 0,59% -31,98% -3,54% -23,53% -5,12% -8,61% 36,54% -7,83% -7,83% 7,04% -5,52% 3,94% -30,01% 10,16% -48,01% -22,13% 625,30% 62,65% -56,02% -11,08% rok 2004 rok 2003
Nárůst (+), pokles (-) z toho: TUZV OFI
0,78% 1,73% -1,09% 0,15% -1,60% 0,43% -0,99% 0,24% -0,42% 0,14% 0,06% 0,66% 0,06% 0,05% 0,22% 0,08% 0,16% -0,26% 0,18% -0,47% -0,09% 0,40% 0,14% -0,30% ------
-1,57% 0,69% -0,81% -0,11% -1,09% 0,09% -0,69% 0,01% -0,34% -0,01% -0,06% 0,29% -0,04% -0,03% 0,07% -0,01% 0,04% -0,19% 0,06% -0,29% -0,07% 0,20% 0,07% -0,18% -4,15%
132 973 ks (39 značek) 149 545 ks (41 značek) -16 572 ks, to je 100% 41,49% -6 876 58,51% -9 696
TUZV = tuzemský výrobce OFI = oficiální dovozce
Neoficiální dovoz nových vozidel v r. 2004 činil 29 ks, celkem nová = 133 002 ks.
Soubor: APCR04r.DOC
140
© Sdružení AP, květen 2005
PRODEJ OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ 140 000 120 000
95 580
100 000 80 000 60 000
82 734 63 597 58 717
77 416
69 474
72 496
78 187 79 948 73 883
71 374
64 500
40 000 20 000 0 1993
180
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
167
160 140 120 100 80
62
60
51
63
40
22 9
20
2
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2000
2001
2002
2003
2004
100 80
60
48
40
27
21 20
9
12
2 0 1993
Soubor: APCR04r.DOC
1994
1995
1996
1997
1998
141
1999
© Sdružení AP, květen 2005
40
30
19
20
18
16
11 10
6
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 4.1.6 Zpracoval: Ing.Ešner
4.1.2 Užitková vozidla kat. N1 V roce 2004 vykázalo prodej na oficiálním českém trhu nových užitkových vozidel kat. N1 (TUZV + OFI) celkem 37 výrobních značek (tj. o 5 více než v roce 2003). Přehled jejich prodejů včetně porovnání s rokem 2003 je uveden v tabulce č. 4.1.2. Vývoj českého trhu nových vozidel této kategorie od roku 1993 do roku 2004, spolu s prvním odhadem pro rok 2005, pak znázorňuje diagram č. 4.1.7. Pro informaci je možno doplnit, že odhad Sdružení automobilového průmyslu pro rok 2004, provedený před rokem v minulém vydání tohoto materiálu (21 200 ks), byl u této kategorie vozidel zhruba o 5 500 vozidel podhodnocený. Tato poměrně velká chyba je ale ovlivněna přesunem značné části vozidel, která dříve spadala do kategorie osobních (z důvodu možného odpočtu DPH) a také tím, že odhad vychází z proporcí trhu za poslední čtyři roky, kdy nebyla dynamika trhu tak velká. Objem trhu nových užitkových vozidel kat. N1 od roku 1997 trvale klesal až na hodnotu necelých 14 000 ks vozidel v roce 2002. V roce 2003 však nastal prudký obrat, který má výše zmiňované příčiny a předpoklad, že strmý růst počtu prodejů bude i nadále pokračovat, se potvrdil, když v roce 2004 trh dosáhl svého maxima 26 750 ks. V roce 2005 se dá předpokládat opět značný nárůst trhu na hodnotu přes 30 000 kusů vozidel. Z pohledu tuzemských výrobců je v této kategorii vozidel třeba znovu připomenout skutečnost, že Škoda Auto ukončila v roce 2001 výrobu velice populárního modelu Škoda Felicia Pick-up a model Škoda Fabia Praktik je pouze doplňkový výrobní program, který ho nenahradil a neexistuje tudíž významný tuzemský zástupce v tomto prodejním segmentu.
Soubor: APCR04r.DOC
142
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 4.1.2 výrobní značka
charakter prodejce v ČR
1 VOLKSWAGEN 2 FORD 3 PEUGEOT 4 RENAULT 5 CITROEN 6 MERCEDES BENZ 7 OPEL / GM 8 FIAT 9 HYUNDAI 10 KIA 11 NISSAN 12 TOYOTA 13 AUDI 14 IVECO 15 VOLVO 16 MAZDA 17 SUBARU 18 BMW 19 LAND/RANGE ROVER 20 ŠKODA 21 DACIA 22 SEAT 23 MITSUBISHI 24 SUZUKI 25 R.V.I. 26 MULTICAR 27 PORSCHE 28 SANTANA 29 LADA 30 MAGMA
OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV
v ČR prodáno (ks) 4 286 4 125 2 886 2 816 2 032 1 611 1 293 1 156 858 786 777 708 410 340 331 327 260 257 209 176 172 167 147 123 97 83 60 44 37 35
podíl na celkovém trhu v ČR
podíl na podíl na prodej za trhu nových trhu nových stejné období OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV min. roku
12,87% 12,39% 8,67% 8,46% 6,10% 4,84% 3,88% 3,47% 2,58% 2,36% 2,33% 2,13% 1,23% 1,02% 0,99% 0,98% 0,78% 0,77% 0,63% 0,53% 0,52% 0,50% 0,44% 0,37% 0,29% 0,25% 0,18% 0,13% 0,11% 0,11%
16,02% 15,42% 10,79% 10,53% 7,60% 6,02% 4,83% 4,32% 3,21% 2,94% 2,90% 2,65% 1,53% 1,27% 1,24% 1,22% 0,97% 0,96% 0,78% 0,66% 0,64% 0,62% 0,55% 0,46% 0,36% 0,31% 0,22% 0,16% 0,14% 0,13%
16,03% 15,43% 10,80% 10,53% 7,60% 6,03% 4,84% 4,32% 3,21% 2,94% 2,91% 2,65% 1,53% 1,27% 1,24% 1,22% 0,97% 0,96% 0,78% 0,66% 0,64% 0,62% 0,55% 0,46% 0,36% 0,31% 0,22% 0,16% 0,14% 0,13%
+ nárůst, - pokles počtu prodejů
2 440 2 931 2 050 1 705 1 750 1 272 1 360 748 658 608 404 292 34 357 0 65 81 12 130 148 176 295 304 4 TRH OFI+TUZV:
podílu na trhu podílu na nových OFI+TUZV celkovém trhu
75,66% 40,74% 40,78% 65,16% 16,11% 26,65% -4,93% 54,55% 30,40% 29,28% 92,33% 142,47% 1105,88% -4,76% #DIV/0! 403,08% 220,99% 2041,67% 60,77% 18,92% -2,27% -43,39% -51,64% 2975,00% 47,60% rok 2004 rok 2003
Nárůst (+), pokles (-) z toho: TUZV OFI
2,56% -0,75% -0,52% 1,12% -2,06% -1,00% -2,67% 0,19% -0,42% -0,42% 0,68% 1,04% 1,35% -0,70% 1,24% 0,86% 0,53% 0,90% 0,06% -0,16% -0,33% -1,00% -1,13% 0,44% -----
2,95% 0,47% 0,33% 1,53% -1,01% -0,33% -1,65% 0,43% -0,10% -0,11% 0,69% 0,94% 1,09% -0,43% 0,99% 0,72% 0,45% 0,72% 0,10% -0,07% -0,20% -0,70% -0,79% 0,35% 6,66%
26 734 ks (37 značek) 18 112 ks (32 značek) 8 622 ks, to je 100% 49 0,57% 8 573 99,43%
TUZV = tuzemský výrobce OFI = oficiální dovozce
Neoficiální dovoz nových vozidel v r. 2004 činil 16 ks, celkem nová = 26 750 ks.
Trh nových vozidel v ČR (užitková vozidla - kat. N1) (Do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace) 40 000
34 236
35 000 30 000
26 750
25 000
21 189 21 578
20 000 15 000
11 247
14 039
16 350 15 738 15 040 15 004 13 888
15 277
18 124
10 000 5 000 0 r.1993
r.1994
r.1995 r.1996
r.1997
r.1998 r.1999
r.2000
r.2001
r.2002 r.2003
r.2004
r.2005
Diagram č. 4.1.7
V dalších diagramech (č. 4.1.8 a 4.1.9) je znázorněn vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu užitkových vozidel kat. N1, diagramy č. 4.1.10 až č. 4.1.12 pak uvádějí prodeje jednotlivých českých výrobců na tuzemském trhu.
Soubor: APCR04r.DOC
143
© Sdružení AP, květen 2005
Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu užitkových vozidel kat. N1 100% 90% 80%
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
na trhu nových vozidel
2002
2004
6,57%
0,79%
2003
8,02%
0%
0,63%
0,66%
0,89%
4,40%
3,38%
16,82%
14,37%
16,95%
10%
18,32%
25,16%
23,64%
31,48%
30,64%
27,68%
28,58%
22,65%
20%
23,27%
30%
18,41%
40%
19,48%
46,29%
50%
35,89%
60%
34,18%
49,32%
70%
1.-3. měsíc 2005
na celkovém trhu
211 183 40 588 238 794 40 588
Za uvedené období bylo na českém trhu prodáno celkem:
z toho domácími výrobci: Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci:
ks vozidel kat. N1 ks, to je ...................... 19,22% ks vozidel kat. N1 ks, to je ...................... 17,00%
Poznámka: Od r. 2005 jde o podíly na trhu vozidel z dat o prvních registracích Centrálního registru vozidel.
dgra1-3.GIF
Diagram č. 4.1.8
Podíly domácích výrobců užitkových vozidel kat. N1 na českém trhu nových vozidel 100% 90%
ŠKODA AUTO
2002
2003
2004
7,99%
0,03%
0,13%
0,66%
2001
0,08%
2000
0,82%
1999
0,20%
1998
16,38%
17,93%
21,96%
26,38%
1997
4,20%
1996
0,44%
1995
0,39%
1994
3,20%
1,28%
1993
5,10%
2,44%
0%
0,00%
10%
0,00%
20%
22,62%
30%
5,96%
40%
21,99%
50%
17,05%
60%
35,89%
70%
49,32%
80%
1.-3. měsíc 2005
ostatní tuzemští výrobci celkem
Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období:
ŠKODA AUTO LUBLIN (r. 1997 - 1999) MAGMA (od r. 1995) TATRA BETA (r. 1995 - 1999) DESTACAR (r. 1995 - 1998) Jlaureta (od r. 1998) GAZELA (r. 1997 - 1998) STAS-Pony (r. 1995 - 1996) Terrier (r. 1998) CELKEM:
37 118 ks, to je ... 17,58% 1 970 740 429 190 74 33 17 17 40 588
ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ...... ks
0,933% 0,350% 0,203% 0,090% 0,035% 0,016% 0,008% 0,008% 19,22%
Diagram č. 4.1.9
Soubor: APCR04r.DOC
144
© Sdružení AP, květen 2005
PRODEJ UŽITKOVÝCH VOZIDEL kat. N1 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000
5 547
5 039
4 660 4 879
5 000
4 313 3 456
4 000
2 695 2 457
2 604
3 000 2 000
583
1 000
148
176
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2001
2002
2003
2004
2001
2002
2003
2004
ŠKODA
136
140
116
120 100 80
65
62
60
50
40 20 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR
1 250
1 004 1 000 750
601
500
365
250 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
LUBLIN / DAEWOO AVIA
Diagram č. 4.1.10 Soubor: APCR04r.DOC
145
© Sdružení AP, květen 2005
240
195
200
164
160
114
120 80
53
54
48
37
40
24
35 14
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
20
22
2001
2002
2003
2004
MAGMA / ALFINE
50
40
30
18
20
10 10
4
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
1999
2000
2001
2002
2003
2004
JLaureta
150 125
100 100 75
55
50
32
25
3 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
DESTACAR
Diagram č. 4.1.11 Soubor: APCR04r.DOC
146
© Sdružení AP, květen 2005
25
20 20 15
13
10 5 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
GAZELA / ROSS
Diagram č. 4.1.12
4.1.3 Shrnutí Shrneme-li výše uvedené, je možno ve stručnosti konstatovat, že: • na celkově značném poklesu trhu osobních automobilů - 11,08 % se o něco více podílely dovozové značky vozidel; • u malých užitkových automobilů kat. N1 trh dále výrazně narostl o 47,60 %, na tomto nárůstu se ale naopak domácí výrobci téměř nepodílejí. Je třeba znovu zdůraznit, že největší tuzemský výrobce Škoda Auto nemá v současné době plnohodnotný lehký užitkový automobil; • v prodejích osobních automobilů si stále drží nadpoloviční podíl malé a mini vozy, zachycení dlouhodobějšího trendu zde bohužel není možné, protože v roce 2002 došlo ke změně třídění do jednotlivých segmentů; podíl jednotlivých segmentů v roce 2004 viz diagram č. 4.1.13.
sportovní 0,68%
luxusní 0,24%
velkoprostorové 5,13%
terénní 1,93% mini vozy 2,81%
vyšší střední 3,24% střední 19,87%
malé vozy 51,23% nižší střední 14,87%
Diagram č. 4.1.13
Soubor: APCR04r.DOC
147
© Sdružení AP, květen 2005
Propad prodejů nových osobních automobilů v roce 2004 a zejména pak strmé zvýšení prodejů lehkých užitkových vozidel má jednoznačnou příčinu ve stále více využívané možnosti odpočtu DPH u vozidel, která jsou sice schválena jako nákladní, ale jde o účelově upravená osobní vozidla tak, aby vyhověla tuzemským finančním předpisům. Další faktory ovlivňující trh nových vozidel je možno shrnout zhruba do následujících bodů: • v České republice i přes příznivý ekonomický vývoj posledních let není ještě koupěschopnost obyvatelstva a částečně i podnikatelské sféry na takové úrovni, aby docházelo k větší obměně vozového parku; • z delší časové řady o prodejích rovněž vyplývá, že koupě vozidel probíhá v určitých cyklech; • projevuje se i tzv. technický paradox, kdy vozidla jsou stále dokonalejší a samozřejmě i kvalitnější a není tak často důvod k jejich obměně; • i v roce 2004 je trh ovlivňován vysokým podílem dovozů ojetých vozů. V roce 2005 oproti roku 2004 tedy lze, na základě trendů vysledovaných z minulých let a výsledků za první měsíce letošního roku, očekávat stagnaci prodejů osobních automobilů a další růst v kategorii malých užitkových automobilů. Údaje o výrobě a prodejích jednotlivých domácích značek osobních automobilů a malých užitkových vozidel, jakož i údaje o dovozech vozidel těchto kategorií jsou v souhrnu za rok 2004 a předcházející čtyři roky uvedeny v pravidelné publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2000 2004“, která je rovněž předávána celé členské základně Sdružení automobilového průmyslu.
Zpracoval: Ing. Ešner
4.2 Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla Zpracování souhrnných přehledů o tuzemských prodejích a dovozech ostatních kategorií vozidel (nákladních automobilů, autobusů, přípojných vozidel a motocyklů „do“ a „přes“ 50 ccm) probíhalo v roce 2004 v nezměněné podobě jako v předchozích letech. Údaje o prodejích za všechny kategorie vozidel, mimo přípojná vozidla, jsou zpracovávány měsíčně a předávány průběžně členské základně Sdružení AP, rovněž jako u osobních automobilů a malých užitkových vozidel, především elektronickou cestou. 4.2.1 Nákladní automobily (kat. N2 a N3) V roce 2004 uplatnilo své vozy na oficiálním českém trhu nových nákladních automobilů (TUZV + OFI) celkem 15 výrobních značek (o 1 více než v roce 2003). Přehled prodejů včetně porovnání s rokem 2003 je uveden v tabulce č. 4.2.1. Vývoj trhu nových nákladních vozidel od roku 1993 do roku 2004, spolu s prvním odhadem pro rok 2005, znázorňuje diagram č. 4.2.1.
Soubor: APCR04r.DOC
148
© Sdružení AP, květen 2005
V této komoditě ztrácejí bohužel postupem času domácí výrobci svůj tržní podíl, což dokládají diagramy č. 4.2.2 i 4.2.3. Nutno konstatovat, že prodeje tuzemských výrobců v ČR i při celkovém poměrně výrazném růstu objemu domácího trhu o 19,02 % (v porovnání 2004/2003) nadále klesají. Potvrdila se tedy úvaha, uváděná v předchozích vydáních tohoto materiálu, kde bylo uvedeno: „Z diagramů lze usuzovat na možný obrat v dosud záporném trendu prodejů, při hlubším pohledu však případný růst prodejů nebude zřejmě naplněn domácí produkcí, ale nákladními vozy z dovozu (a to dosti výrazně)“. Odhad prodejů v roce 2004 pro tuto kategorii vozidel, provedený v květnu 2004 na základě prodejních výsledků za 1. čtvrtletí 2004 (celkem za rok 2004 byl odhadován prodej 6 150 ks nákladních automobilů), se ukázal jako podhodnocený. Skutečné prodeje nových vozidel v roce 2004 byly oproti odhadu vyšší o zhruba 1 600 vozidel. Tabulka č. 4.2.1 charakter prodejce v ČR
výrobní značka 1 MERCEDES BENZ 2 IVECO 3 MAN 4 RENAULT V.I. 5 DAF 6 SCANIA 7 VOLVO 8 DAEWOO AVIA 9 TATRA 10 NISSAN 11 VOLKSWAGEN 12 MERCEDES UNIMOG 13 FORD 14 MULTICAR 15 SCAM 16 PRAGA
v ČR prodáno (ks)
OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV
1 406 1 272 918 900 866 807 780 336 297 108 48 33 6 5 3 0
podíl na celkovém trhu v ČR 12,80% 11,58% 8,36% 8,19% 7,88% 7,35% 7,10% 3,06% 2,70% 0,98% 0,44% 0,30% 0,05% 0,05% 0,03% 0,00%
podíl na podíl na prodej za trhu nových trhu nových stejné období min. roku OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV 18,06% 16,34% 11,79% 11,56% 11,12% 10,37% 10,02% 4,32% 3,82% 1,39% 0,62% 0,42% 0,08% 0,06% 0,04% 0,00%
18,03% 16,31% 11,77% 11,54% 11,11% 10,35% 10,00% 4,31% 3,81% 1,38% 0,62% 0,42% 0,08% 0,06% 0,04% 0,00%
+ nárůst, - pokles počtu prodejů
12,39% 1 251 24,71% 1 020 32,47% 693 5,26% 855 36,16% 636 47,53% 547 37,81% 566 -28,21% 468 40,09% 212 0,00% 108 -41,46% 82 32,00% 25 -88,89% 54 #DIV/0! 0 #DIV/0! 0 -100,00% 24 TRH OFI+TUZV: 19,02% rok 2004 rok 2003
podílu na trhu podílu na nových OFI+TUZV celkovém trhu
-1,07% 0,75% 1,20% -1,51% 1,40% 2,00% 1,37% -2,84% 0,57% -0,26% -0,64% 0,04% -0,75% 0,06% 0,04% -0,37% -----
-0,81% 0,49% 0,82% -1,11% 0,97% 1,40% 0,95% -2,03% 0,40% -0,19% -0,45% 0,03% -0,53% 0,05% 0,03% -0,26% -0,26%
7 785 ks (15 značek) 6 541 ks (14 značek)
Nárůst (+), pokles (-)
1 244 ks, to je 100% -71 -5,71% 1 315 105,71%
z toho: TUZV OFI
TUZV = tuzemský výrobce OFI = oficiální dovozce
Neoficiální dovoz nových vozidel v r. 2004 činil 13 ks, celkem nová = 7 798 ks.
Trh nových vozidel v ČR (kat. N2 a N3, včetně tahačů) (Do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace)
9 000 8 000
6 853
7 000 6 000
5 870 5 309
5 000
6 370
6 260
5 782
6 591
7 024
7 798
7 814
r.2004
r.2005
6 554
5 167
4 752
4 000 3 000 2 000 1 000 0 r.1993
r.1994
r.1995
r.1996
r.1997
r.1998
r.1999
r.2000
r.2001
r.2002
r.2003
Diagram č. 4.2.1 Soubor: APCR04r.DOC
149
© Sdružení AP, květen 2005
1995
1996
1997
1998
1999
2000
10,76%
na trhu nových vozidel
2003
1.-3. měsíc 2005
5,63%
7,65% 2002
2004
5,76%
11,72%
15,75% 2001
8,46%
1994
8,13%
1993
8,09%
0%
24,52%
19,73%
10%
11,23%
33,56%
45,38%
56,08%
59,48%
20%
27,84%
30%
38,35%
40%
46,68%
50%
67,89%
60%
54,30%
70%
74,75%
80%
63,71%
90%
70,31%
100%
81,85% 84,93%
Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu nákladních automobilů
na celkovém trhu
75 964 28 891 94 955 28 891
Za uvedené období bylo na českém trhu TUZV+OFI prodáno celkem:
z toho domácími výrobci: Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci:
ks vozidel kat N2, N3 ks, to je ..... 38,03% ks vozidel kat N2, N3 ks, to je ..... 30,43%
Poznámka: Od r. 2005 jde o podíly na trhu vozidel z dat o prvních registracích Centrálního registru vozidel.
dgra3-11.GIF
Diagram č. 4.2.2
Podíly domácích výrobců nákladních automobilů na českém trhu nových vozidel
DAEWOO AVIA / AVIA
TATRA
ŠKODA / LIAZ
2002
2003
2004
5,17%
3,24%
3,82%
4,32% 0,37%
3,24%
7,15%
0,54%
8,61%
2001
2,57%
0,59%
2000
11,96%
1999
0,86%
1998
0%
3,14% 0,06%
19,31% 2,98% 1,38%
1997
0,91%
3,31% 1,41%
1996
1,87%
4,62% 2,88%
1995
2,73%
6,26% 5,99%
1994
3,33%
4,98% 8,99%
1993
2,56%
10%
7,19% 7,55%
20%
4,59% 9,13% 1,24%
30%
5,44% 13,83%
40%
27,92%
36,01%
50%
41,10%
60%
42,18%
70%
50,60%
80%
59,79%
90%
65,66%
100%
1.-3. měsíc 2005
ostatní (od r.1999 jen PRAGA)
Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: DAEWOO AVIA / AVIA ŠKODA / LIAZ TATRA ROSS (r. 1994 - 1998) PRAGA (od r.1995) dgra3-12.GIF CELKEM:
21 761 2 933 3 277 480 440 28 891
ks, to je ..... ks, to je ..... ks, to je ..... ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ......
28,65% 3,86% 4,31% 0,63% 0,58% 38,03%
Diagram č. 4.2.3
Soubor: APCR04r.DOC
150
© Sdružení AP, květen 2005
Rovněž oblast prodejů nákladních vozidel (včetně tahačů) je dlouhodobě ovlivňována dovozem ojetých vozidel. To je vidět např. z diagramů č. 4.2.4 a č. 4.2.5. V roce 2005 se, podle vývoje za 1. čtvrtletí, očekává opětné zvýšení prvních registrací ojetých nákladních automobilů a tahačů oproti roku 2004, kdy tyto hodnoty také rostly.
633
661
3 189
3 735
5 850 704
822
3 132
2 645 1 037
2 643
4 727 1 511
1 533
3 435 1 213
1 732
2 620 3 162
2 796
3 558 2 812 1 252
1 049
1 000
618
2 000
385
3 000
3 985
4 000
1 885
5 000
4 057
6 000
5 554
7 000
6 202
8 000
7 153
7 165
Skladba trhu - nákladní automobily kat. N2, N3 (včetně tahačů)
0 1995
1996
1997
1998
1999
nové tuzemské
2000
2001
dovoz nové
2002
2003
2004
r.2005
dovoz ojeté
Diagram č. 4.2.4
1995
1996
1997
1998
nové tuzemské
2000
2001
dovoz nové
2004
13
1 344 1
1 018 2003
1 650
3 125 2002
9
3
8
10
14 1999
2 036
1 454
2 753
1 668
1 157
655
1 839
1 816 59
0
582
736 77
500
454
1 000
339 701 438
1 500
215
2 000
1 025
2 500
1 478
3 000
2 322
3 500
2 495
4 000
3 341
Skladba trhu - návěsové tahače
r.2005
dovoz ojeté
Diagram č. 4.2.5
Další diagramy (č. 4.2.6 a 4.2.7) znázorňují vývoj prodejů českých výrobců nákladních automobilů (DAEWOO AVIA, TATRA, LIAZ/ŠKODA LIAZ, PRAGA a ROSS) na domácím trhu v období let 1993 až 2004.
Soubor: APCR04r.DOC
151
© Sdružení AP, květen 2005
PRODEJ NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ 4 000
3 486
3 500
2 841
3 000
2 970
2 877 2 608
2 500
2 079
2 000
1 441
1 500
1 207 787
1 000
604
468
500
336
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
AVIA / DAEWOO AVIA
450
422
397
400
340
350 300
289
250
297
267 218 171
200
186
207
212 180
150 100 50 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
73
86
2001
2002
2003
2004
2002
2003
2004
TATRA
800
734
700
613
600 500
434
443 380
400 300
166
200 100
4
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
LIAZ / ŠKODA LIAZ
Diagram č. 4.2.6 Soubor: APCR04r.DOC
152
© Sdružení AP, květen 2005
100
90
80
68 57
60
54 47 39
40
38 24
22 20 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
1999
2000
2001
2002
2003
2004
PRAGA
250
200
170
150
128 105
100
59 50
18
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
ROSS
Diagram č. 4.2.7
4.2.2 Autobusy (kat. M2 a M3) Trh nových autobusů se již téměř čtyři roky výrazně nemění. Po růstu v roce 2002 a téměř shodném výsledku v roce 2003 došlo sice v roce 2004 k nepatrnému poklesu, ale dá se říci, že trh se pohybuje mezi 950 až 1 000 ks prodávaných autobusů. V tomto rozpětí se bude pravděpodobně pohybovat i počet prodaných autobusů v roce 2005 – viz. diagram č. 4.2.8. Podíl domácích výrobců osciluje okolo 75 %. Tyto skutečnosti dokumentují diagramy č. 4.2.9 a 4.2.10. Přehled prodejů 17ti výrobních značek, které v roce 2004 vykázaly prodeje na českém trhu (o jednu značku méně než v roce 2003), je uveden v tabulce č. 4.2.2. Zde je nutno uvést, že stejně jako v roce 2003 jsou do statistiky autobusů správně zařazeny i prodeje „malých“ autobusů kat. M2 odvozených od lehkých užitkových vozidel. Diagramy č. 4.2.11 a 4.2.12 znázorňují prodeje českých výrobců autobusů na domácím trhu v letech 1993 až 2004.
Soubor: APCR04r.DOC
153
© Sdružení AP, květen 2005
Tabulka č. 4.2.2 charakter prodejce v ČR
výrobní značka výrobce 1 KAROSA 2 SOR 3 MERCEDES BENZ 4 KHmotor CENTRUM 5 SOLARIS 6 VOLKSWAGEN 7 FORD 8 MAN 9 SETRA 10 IVECO 11 SCANIA 12 LDV 13 RENAULT V.I. 14 BERKHOF 15 NEOPLAN 16 CITROEN 17 VOLVO 18 NISSAN 19 FIAT 20 BOVA VANHOOL ŠKODA (Ostrov) PRAGA IKARUS DAF DAEWOOAVIA
TUZV TUZV OFI TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI
OFI TUZV TUZV OFI OFI TUZV
v ČR prodáno (ks)
podíl na podíl na + nárůst, - pokles podíl na prodej za celkovém trhu nových trhu nových stejné období počtu podílu na trhu podílu na trhu v ČR OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV min. roku prodejů nových OFI+TUZV celkovémtrhu
460 188 125 47 23 21 20 19 11 9 5 5 4 4 2 2 1 0 0 0
43,94% 17,96% 11,94% 4,49% 2,20% 2,01% 1,91% 1,81% 1,05% 0,86% 0,48% 0,48% 0,38% 0,38% 0,19% 0,19% 0,10% 0,00% 0,00% 0,00%
48,38% 19,77% 13,15% 4,94% 2,42% 2,21% 2,10% 2,00% 1,16% 0,95% 0,53% 0,53% 0,42% 0,42% 0,21% 0,21% 0,11% 0,00% 0,00% 0,00%
0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0
48,63% 19,87% 13,21% 4,97% 2,43% 2,22% 2,11% 2,01% 1,16% 0,95% 0,53% 0,53% 0,42% 0,42% 0,21% 0,21% 0,11% 0,00% 0,00% 0,00% 0 0 0 0 0 0
508 191 62 35 12 26 55 20 15 0 5 4 12 6 8 0 2 2 2 9 TRHOFI+TUZV:
-9,45% -1,57% 101,61% 34,29% 91,67% -19,23% -63,64% -5,00% -26,67% #DIV/0! 0,00% 25,00% -66,67% -33,33% -75,00% #DIV/0! -50,00% -100,00% -100,00% -100,00% -2,87%
-3,53% 0,26% 6,85% 1,37% 1,20% -0,45% -3,53% -0,04% -0,38% 0,95% 0,02% 0,12% -0,81% -0,19% -0,61% 0,21% -0,10% -0,21% -0,21% -0,92% -----
-2,04% 0,67% 6,33% 1,32% 1,11% -0,35% -3,07% 0,00% -0,31% 0,86% 0,03% 0,12% -0,70% -0,16% -0,53% 0,19% -0,09% -0,18% -0,18% -0,81% 2,21%
rok 2004 rok 2003
946 ks (17 značek) 974 ks (18 značek)
Nárůst (+), pokles (-)
-28 ks, to je 100% -39 139,29% 11 -39,29%
z toho: TUZV OFI
TUZV = tuzemský výrobce OFI = oficiální dovozce
Neoficiální dovoz nových autobusů v r. 2003 činil 13 ks, celkem nové = 959 ks.
Trh nových vozidel v ČR (autobusy - kat. M2 a M3) (Do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace)
1 200 1 000
892
922
874 784
800
838
842
985
983
959
942
r.2002
r.2003
r.2004
r.2005
806 729
693
600 400 200 0 r.1993
r.1994
r.1995
r.1996
r.1997
r.1998
r.1999
r.2000
r.2001
Diagram č. 4.2.8
Odhad prodejů nových autobusů pro rok 2004, učiněný v předchozím vydání tohoto souhrnu (1 100 ks) se ukázal příliš optimistický. Skutečnost byla o cca 150 ks nižší.
Soubor: APCR04r.DOC
154
© Sdružení AP, květen 2005
73,47% 66,38%
52,41% 63,87%
75,36% 66,43%
83,57%
64,37% 80,04%
40%
58,97%
78,64% 96,45%
75,28% 88,87%
50%
65,25% 95,16%
60%
65,26% 95,48%
97,55%
66,92% 95,93%
70%
85,68%
80%
96,22%
90%
89,56%
94,39%
100%
90,34%
Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu autobusů
30% 20% 10% 0% 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
na trhu nových vozidel
2002
2003
2004
1.-3. měsíc 2005
na celkovém trhu
9 632 8 488 11 839 8 488
Za uvedené období bylo na českém trhu TUZV+OFI prodáno celkem:
z toho domácími výrobci: Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci:
ks autobusů ks, to je ..... 88,12% ks autobusů ks, to je ..... 71,70%
Poznámka: Od r. 2005 jde o podíly na trhu vozidel z dat o prvních registracích Centrálního registru vozidel.
dgra3-13.GIF
Diagram č. 4.2.9
KAROSA
1999
SOR (od r. 1994)
2003
40,34%
2004
0,84%
22,69%
3,59% 19,61%
18,47%
2002
1.-3. měsíc 2005
ostatní tuzemští výrobci celkem
KAROSA SOR (od r. 1994)
Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období:
dgra3-14.GIF
5,28%
2001
4,50%
2000
5,49%
9,96%
3,27%
1998
3,63%
1997
13,05%
1996
7,09%
5,79%
2,31%
4,04%
1995
15,03%
1994
10,14%
1993
10,26%
0%
1,14%
10%
0,46%
20%
2,58%
30%
9,70%
40%
19,87%
50%
4,97%
60%
48,63%
52,16%
59,83%
70%
62,50%
68,35%
83,22%
81,39%
78,13%
80,44%
80%
91,20%
90%
94,62%
100%
91,82%
Podíly domácích výrobců autobusů na českém trhu nových vozidel
KH motor CENTRUM (od r. 1994) ŠKODA Ostrov (od r.1997) OASA (do r. 1994) Zlinner (r. 1995 - 1996) CELKEM:
7 016 ks, to je ..... 1 085 ks, to je ..... 324 35 26 2
ks, to je ........ ks, to je ........ ks, to je ........ ks, to je ........
8 488 ks
72,84% 11,26% 3,36% 0,36% 0,27% 0,02% 88,12%
Diagram č. 4.2.10
Soubor: APCR04r.DOC
155
© Sdružení AP, květen 2005
PRODEJ AUTOBUSŮ 1 200 1 000
827
819 800
632 514
600
518
538
610
570 473
499
508
2002
2003
2004
191
188
2003
2004
460
400 200 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
KAROSA
210 180
154
150
119 120
104
90
62
68
1996
1997
67
73
1998
1999
60
28
30
4
0 1993
1994
1995
2000
2001
2002
SOR Libchavy
100
80 60
47
44 36
40
15
20
36
32 25
23
23
1997
1998
1999
35
7
0 1993
1994
1995
1996
2000
2001
2002
2003
2004
KH motor CENTRUM
Diagram č. 4.2.11
Soubor: APCR04r.DOC
156
© Sdružení AP, květen 2005
40
23 20
3 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
OASA Čáslav
40
22 20
1
1
1998
1999
6
5
2000
2001
0 1993
1994
1995
1996
1997
2002
2003
2004
ŠKODA Ostrov
Diagram č. 4.2.12
4.2.3 Motocykly a mopedy (kat. L) V kategorii jednostopých motorových vozidel byl v roce 2004 opět zaznamenán růst v prodejích, i když již ne tak výrazný jako v letech 2002 a 2003. Růst v této kategorii byl v loňském roce na úrovni 5 %, pro letošní rok je ale odhadován pokles trhu s odhadovaným snížením mírně pod 14 000 prodaných motocyklů a mopedů. Celkový vývoj trhu nových motocyklů a mopedů a vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu je znázorněn v diagramech č. 4.2.13 až 4.2.15. Stejně jako u nákladních vozidel však vývoj podílu domácích výrobců není „v souladu“ s celkovou velikostí trhu, ale má bohužel v souhrnu opačný - tedy sestupný trend. Na českém trhu motocyklů a mopedů v roce 2004 realizovalo prodeje celkem 39 výrobních značek (tedy o dvě více než v roce 2003) - viz tabulka č. 4.2.3.
Soubor: APCR04r.DOC
157
© Sdružení AP, květen 2005
Trh nových vozidel v ČR (mtc a mopedy - kat. L) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu) 16 000
15 029
r.2003
r.2004
13 774
13 060
14 000
11 653
12 000
11 154 10 032
10 000
8 805
8 000 6 000
14 566
5 362
7 320
6 460
8 376
8 847
4 000 2 000 0 r.1993
r.1994
r.1995
r.1996
r.1997
r.1998
r.1999
r.2000
r.2001
r.2002
r.2005
Diagram č. 4.2.13
Pro rok 2004 odhadované prodeje (viz vydání tohoto materiálu z května 2004) byly podhodnoceny o přibližně 850 ks oproti dosažené skutečnosti. V této kategorii byl tedy předchozí odhad relativně nejpřesnější. Tabulka č. 4.2.3 výrobní značka
charakter prodejce v ČR
1 KENTOYA 2 HONDA 3 YUKI 4 YAMAHA 5 HERO 6 KEEWAY 7 MANET KORADO 8 SUZUKI 9 PIAGGIO 10 PEUGEOT 11 CPI 12 KTM 13 JAWA 14 KAWASAKI 15 RAMZEY 16 APRILIA 17 HUSQVARNA 18 CHUNLAN 19 DUCATI 20 HARTFORD 21 DERBI 22 BMW 23 HARLEY DAVID. 24 SIAMOTO 25 JIANSHE 26 HUSABERG 27 CAGIVA 28 BOMBARDIER 29 MALAGUTI 30 MV AGUSTA
OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI
v ČR prodáno (ks) 2 728 1 859 1 831 1 354 892 770 667 553 509 465 458 446 232 213 211 175 153 143 125 122 113 113 102 87 80 77 58 56 54 44
podíl na celkovém trhu v ČR 12,30% 8,38% 8,26% 6,11% 4,02% 3,47% 3,01% 2,49% 2,30% 2,10% 2,07% 2,01% 1,05% 0,96% 0,95% 0,79% 0,69% 0,64% 0,56% 0,55% 0,51% 0,51% 0,46% 0,39% 0,36% 0,35% 0,26% 0,25% 0,24% 0,20%
podíl na podíl na prodej za trhu nových trhu nových stejné období min. roku OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV 18,15% 12,37% 12,18% 9,01% 5,94% 5,12% 4,44% 3,68% 3,39% 3,09% 3,05% 2,97% 1,54% 1,42% 1,40% 1,16% 1,02% 0,95% 0,83% 0,81% 0,75% 0,75% 0,68% 0,58% 0,53% 0,51% 0,39% 0,37% 0,36% 0,29%
18,36% 12,51% 12,32% 9,11% 6,00% 5,18% 4,49% 3,72% 3,43% 3,13% 3,08% 3,00% 1,56% 1,43% 1,42% 1,18% 1,03% 0,96% 0,84% 0,82% 0,76% 0,76% 0,69% 0,59% 0,54% 0,52% 0,39% 0,38% 0,36% 0,30%
+ nárůst, - pokles počtu prodejů
27,42% 2 141 10,59% 1 681 46,01% 1 254 -5,58% 1 434 -24,41% 1 180 #DIV/0! 0 0,00% 667 9,07% 507 27,57% 399 -45,61% 855 10,63% 414 43,41% 311 -6,83% 249 -16,14% 254 -66,56% 631 -42,05% 302 91,25% 80 -12,80% 164 56,25% 80 31,18% 93 -26,14% 153 0,89% 112 -22,14% 131 -71,94% 310 5,12% TRH OFI+TUZV: rok 2004 rok 2003 Nárůst (+), pokles (-) z toho: TUZV OFI
podílu na trhu podílu na nových OFI+TUZV celkovém trhu
3,21% 0,62% 3,45% -1,03% -2,34% 5,18% -0,23% 0,13% 0,60% -2,92% 0,15% 0,80% -0,20% -0,36% -3,04% -0,96% 0,46% -0,20% 0,28% 0,16% -0,32% -0,03% -0,24% -1,61% -----
2,93% 1,02% 2,77% -0,17% -1,15% 3,47% 0,09% 0,27% 0,55% -1,65% 0,25% 0,65% -0,04% -0,15% -1,81% -0,53% 0,34% -0,07% 0,21% 0,14% -0,16% 0,02% -0,11% -0,97% 5,11%
14 861 ks (39 značek) 14 137 ks (37 značek) 724 ks, to je 100% -47 -6,49% 771 106,49%
TUZV = tuzemský výrobce OFI = oficiální dovozce
Neoficiální dovoz nových mtc a mopedů v r. 2004 činil 168 ks, celkem nové = 15 029 ks.
Soubor: APCR04r.DOC
158
© Sdružení AP, květen 2005
Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu motocyklů a mopedů 50%
1995
1996
1997
1999
2000
2002
2003
1,66%
1,11%
2,07%
1,28%
2,82%
2,59% 2001
2,04%
4,58%
4,93% 2,96%
9,40% 5,96%
11,23%
1998
0,95% 1,73%
1994
6,41%
0% 1993
7,51%
5%
4,99%
10%
7,12%
15%
16,08%
20%
12,56%
25%
14,51%
26,92%
30%
21,69%
35%
32,46%
40%
22,88%
45%
2004
1.-3. měsíc 2005
na celkovém trhu
na trhu nových vozidel Za uvedené období bylo na českém trhu TUZV+OFI prodáno celkem: z toho domácími výrobci: Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci:
121 262 12 758 187 166 12 758
ks motocyklů a mopedů ks, to je ......................... 10,52%
ks motocyklů a mopedů ks, to je ...................... 6,82%
Poznámka: Od r. 2005 jde o podíly na trhu vozidel z dat o prvních registracích Centrálního registru vozidel.
Diagram č. 4.2.14
Podíly domácích výrobců motocyklů a mopedů na českém trhu nových vozidel 35% 24,60%
30%
1993
1994
JAWA Moto
1995
1996
1997
1998
PRAGA (od r.1999)
2 000
2001
STELLA / PENTO (od r. 1997)
Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: JAWA Moto ČZ Cagiva (r. 1993 - 1997) DANDY / MOTOUNION (r. 1996 - 1999) STELLA / PENTO (od r. 1997) PRAGA (od r.1999) dgra3-22.GIF CELKEM:
2002
2004
1,73%
0,00%
0,00%
1,56%
2003
0,11%
1,76%
0,21%
2,25%
3,41%
0,59% 0,57%
3,78% 0,58% 0,58%
1,22% 3,71%
1999
0,34% 0,23%
0%
0,46% 4,02%
6,99%
2,72%
1,52%
4,60%
7,86%
11,74%
15,18%
2,94% 6,97%
5%
0,85%
10%
6,27%
15%
4,38%
20%
11,69%
25%
1.-3. měsíc 2005
ostatní tuzemští výrobci celkem
5 681 ks, to je ... 4 324 1 895 637 221 12 758
ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ...... ks, to je ...... ks
4,68% 3,57% 1,56% 0,53% 0,18% 10,52%
Diagram č. 4.2.15
Soubor: APCR04r.DOC
159
© Sdružení AP, květen 2005
Meziroční trend v tržních podílech jednotlivých kategorií jednostopých motorových vozidel je vidět z diagramů č. 4.2.16 a 4.2.17.
Složení trhu motocyklů a mopedů (TUZV + OFI)
rok 2004
3 nebo 4 kolky 2,68% mtc od 500 do 800 ccm 8,78%
mtc nad 800 ccm 9,05%
sněžné skůtry 0,50%
mopedy 10,65%
mtc od 350 do 500 ccm 3,36% mtc od 125 do 350 ccm 7,81%
mtc do 50 ccm 37,61% mtc od 50 do 125 ccm 19,57%
CELKEM (100%): 14 861 ks
Diagram č. 4.2.16
Složení trhu motocyklů a mopedů (TUZV + OFI) mtc nad 800 ccm 8,64% mtc od 500 do 800 ccm 11,02%
3 nebo 4 kolky 1,68%
sněžné skůtry 0,52%
rok 2003
mopedy 12,70%
mtc od 350 do 500 ccm 2,75% mtc od 125 do 350 ccm 3,97% mtc do 50 ccm 42,94%
mtc od 50 do 125 ccm 15,77%
CELKEM (100%): 14 137 ks
Diagram 4.2.17 Soubor: APCR04r.DOC
160
© Sdružení AP, květen 2005
Přehled o prodejích jednotlivých domácích výrobců na českém trhu od roku 1993 je shrnut v diagramech č. 4.2.18 a č. 4.2.19.
PRODEJ MOTOCYKLŮ a MOPEDŮ 1 600
1 367
1 400 1 200 1 000 800
873 627
600
405
403
400
335
333
341
1999
2000
2000
292
249
232
2001
2002
2003
2004
2001
2002
2003
2004
198
200 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
JAWA / JAWA Moto (motorcycles) 1 000
800
626 600
450
510
400
309
200
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
DANDY / MOTOUNION (motorcycles)
100
80
59
60
51 44
38
40
29
20
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
PRAGA (motorcycles)
Diagram č. 4.2.18 Soubor: APCR04r.DOC
161
© Sdružení AP, květen 2005
300
257 250 200 150
111
102
100
57
51
30
50
15
14
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
STELLA / PENTO (mopeds) 2 500
2 107 2 000
1 767
1 500 1 000 500
160
235 55
0 1993
1994
1995
1996
1997
ČZ Cagiva / ČZ (motorcycles)
Diagram č. 4.2.19
4.2.4 Přípojná vozidla (kat. O3 a O4) Trh přípojných vozidel zaznamenal v roce 2004 poměrně značný nárůst a to o více než 30 %. Potěšitelné je, že tuzemští výrobci mají na tomto trhu přibližně třetinový podíl a to i přes silnou konkurenci velkého počtu zastoupení zahraničních značek. Vývoj českého trhu u této kategorie silničních vozidel, včetně prvního odhadu trhu pro rok 2005, který počítá s růstem až k hodnotě 5 000 ks prodaných vozidel, je znázorněn v diagramech č. 4.2.19 až 4.2.21. Poptávka v této kategorii je do značné míry ovlivňována poptávkou v kategorii těžkých nákladních vozidel (tahačů). Trh přípojných vozidel se nadále vyhodnocuje pouze čtvrtletně a zatím stále podle hlášení o prodejích od jednotlivých značek, na rozdíl od předchozích kategorií, u kterých došlo v r. 2005 k přechodu na statistiku tzv. „prvních registrací“.
Soubor: APCR04r.DOC
162
© Sdružení AP, květen 2005
Trh nových vozidel v ČR (kat. O3, O4) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu) 6 000 4 679
5 000
4 961
3 927
4 000
3 510
3 502
2 917 3 000
2 252
2 105 2 000
1 279
1 252
r.1993
r.1994
2 074
1 799
1 408
1 000 0 r.1995
r.1996
r.1997
r.1998
r.1999
r.2000
r.2001
r.2002
r.2003
r.2004
r.2005
Diagram č. 4.2.19
Pro rok 2004 byly v minulém vydání tohoto podkladu odhadnuty prodeje v této kategorii vozidel na cca 3 900 ks. Dosažená skutečnost ale činila 4 679 ks prodaných přípojných vozidel. Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu nových přípojných vozidel (O 3,4) 100% 90%
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2001
2002
2003
2004
31,81%
32,90% 27,62%
29,34% 24,65%
20,91% 27,15%
25,53% 33,61% 2000
22,05% 30,22%
0% 1993
24,40% 38,53%
10%
24,13% 34,15%
20%
23,44% 34,41%
30%
26,96% 32,54%
40%
24,61% 28,98%
50%
24,24% 28,12%
60%
33,52% 37,45%
70%
36,18%
80%
1.-3. m ěsíc 2005
na celkovém trhu (tj. včetně ojetých *)
na trhu nových
Za uvedené období bylo na českém trhu TUZV+OFI prodáno celkem:
z toho domácími výrobci: Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci:
30 673 9 803 39 373 9 803
ks přípoj. vozidel kat. O3,O4 ks, to je .................. 31,96% ks přípoj. vozidel kat. O3,O4 ks, to je .................. 24,90%
*/ Ojetá vozidla do provozu - dle údajů CRV za 1.-3. měsíc 2005
Diagram č. 4.2.20
Soubor: APCR04r.DOC
163
© Sdružení AP, květen 2005
Podíly domácích výrobců přípojných vozidel (O3,4) na českém trhu (TUZV+OFI) 50%
1993
1994
1998
1999
2000
2001
Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období:
2003
2004
16,03% 18,71%
13,82% 16,89% 2,18%
2002
1,44%
13,00% 14,68% 1,65%
12,72%
12,43%
2,01%
2,45%
0,00%
0%
14,80%
17,53% 13,00% 3,09%
1997
4,76%
1996
3,86%
23,49%
1995
6,13%
2,06%
8,03%
8,45%
23,37%
19,18%
1,14%
5%
0,43%
1,95%
10%
9,38%
15%
3,35%
20%
15,02% 9,74%
25%
19,62% 15,87%
30%
23,35%
35%
6,24%
26,99%
40%
12,97%
PANAV METACO BO.BR / BSS SCHWARZMÜLLER (od r. 2000) KÖGEL / Orličan (r.1993 - 1999) SSUB (r. 1997 - 1999)
45%
1.-3. m ěsíc 2005
5 307 ks, to je .. 17,30%
PANAV METACO BO.BR / BSS SCHWARZMÜLLER (od r. 2000) KÖGEL / Orličan (r.1993 - 1999) SSUB (r. 1997 - 1999) CELKEM:
1 436 2 725 301 34 9 803
ks, to je ..... 4,68% ks, to je ..... 8,88% ks, to je ..... 0,98% ks, to je ..... 0,11% ks 31,96%
Diagram č. 4.2.21
Prodeje jednotlivých výrobců přípojných vozidel, realizované na českém trhu, jsou znázorněny v následujících diagramech (č. 4.2.22 a 4.2.23).
PRODEJ PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 700
620
600
529 492
500
454
499
495
482
420
440
400 300
270
251 188
200 100 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
PANAV
Diagram č. 4.2.22
Soubor: APCR04r.DOC
164
© Sdružení AP, květen 2005
250
203 200
169 150
122
132
152
138 105
88
100
82
98 76 56
50 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
BSS Metaco / METACO BO.BR
100
87
80
80
60
42 37
40
25
24
20
6 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
KÖGEL / Orličan
1 000
758
800
600
434
370
400
471
497
2002
2003
200 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2004
SCHWARZMÜLLER
Diagram č. 4.2.23 Soubor: APCR04r.DOC
165
© Sdružení AP, květen 2005
Aby byl výčet prodejů všech tuzemských výrobců v jednotlivých kategoriích kompletní, je v posledním diagramu 4.2.24 znázorněn prodej firmy AGADOS, která vyrábí přívěsy za osobní vozidla. Celkové údaje o prodejích se v této kategorii pravidelně nesledují, protože údaje od ostatní subjektů působících na tuzemském trhu nejsou kompletní.
10 000
8 000
6 928 5 630 5 495 5 238 5 098
6 000
3 302 3 272
4 000
2 000
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Diagram č. 4.2.24 Zpracoval: Ing.Ešner
4.3 Údaje o ojetých vozidlech Zdrojem oficiálních údajů o dovozech vozidel (obchodní a individuální dovoz) do České republiky bylo až do konce 1. čtvrtletí 2004 Generální ředitelství cel (GŘC), které navíc již od roku 1999 zveřejňovalo souhrnné údaje o obchodních dovozech na svých internetových stránkách. Částečným nedostatkem těchto údajů byla skutečnost, že třídění vozidel prováděné GŘC bylo nutně podle položek celního sazebníku, což sice neodpovídalo členění používanému v CRV, resp. obvyklé kategorizaci používané podle předpisů EHK v automobilovém průmyslu (osobní M1, autobusy M2 a M3, malé užitkové N1, nákladní N2 a N3, motocykly L1 až L5, přípojná O1 až O4), ale alespoň v hrubých rysech dávalo přehled o dovozu zejména ojetých vozidel do České republiky. Po našem vstupu do EU přešla agenda sledování zahraničního obchodu pod Český statistický úřad (ČSÚ). Ten sice rovněž má na svých internetových stránkách aplikaci se statistikou zahraničního obchodu, ale data, která se týkají dovozů vozidel, zejména pak absolutní údaje o počtu dovážených kusů nejsou dle našeho expertního posouzení zatím v takové kvalitě, aby s nimi mohlo být dále pracováno. Údaje o individuálních dovozech původem z EU, kterých je v našem oboru drtivá většina, se bohužel nesledují vůbec. Z tohoto důvodu může být trh ojetých vozidel v roce 2004 popsán jen náhradními údaji o prvních registracích ojetých vozidel podle dat z Centrálního registru vozidel (CRV). Tato data na jednu stranu dávají přesný přehled o tom, kolik dovezených ojetých
Soubor: APCR04r.DOC
166
© Sdružení AP, květen 2005
vozidel bylo v ČR skutečně uvedeno do provozu, na druhou stranu z nich ale nelze vysledovat, kolik vozidel je dále reexportováno, nebo použito na náhradní díly. Získané údaje o prvních registracích podle jednotlivých kategorií vozidel za rok 2004 a jejich porovnání s rokem 2003 jsou uvedeny v následujících odstavcích: Osobní automobily (kat. M1) Za rok 2004 bylo v ČR poprvé zaregistrováno celkem 121 852 ks ojetých osobních automobilů (kategorie M1). Jak již bylo řečeno úvodem, jde v podstatě o ojetá vozidla dovezená do ČR. Oproti roku 2003 byl tedy zaznamenán nárůst prvních registrací ojetých osobních automobilů o 5,14 % (to je o 5 958 vozů). V souhrnu za leden až červenec 2004 byl přitom ještě evidován pokles prvních registrací ojetin z dovozu o více než 3 %. Z těchto dat je vidět, že vstup ČR do EU měl na dovoz ojetých vozidel do ČR zřejmý vliv. Podíl prvních registrací ojetých osobních automobilů na celkových registracích osobních automobilů v ČR dosáhl za rok 2004 hodnoty 49,65 %, přičemž však v jednotlivých měsících od června (s výjimkou prosince) přesahoval 50 %. Podrobné údaje jsou uvedeny v diagramech (č. 4.3.1 a č. 4.3.2). Průměrný věk poprvé registrovaných ojetých osobních automobilů (tedy ojetých z dovozu) činí 6,81 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 1998,19).
První registrace ojetých osobních automobilů (kat. M1) v roce 2004 14 000 12 000 10 000 8 000 12 933
6 000 4 000 5 892
9 358
9 091
březen
duben
10 307
11 630 12 072 11 415 10 818 11 039 10 319
6 978
2 000 0
leden
únor
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad prosinec
Diagram č. 4.3.1
Soubor: APCR04r.DOC
167
© Sdružení AP, květen 2005
Podíly v roce 2004 poprvé zaregistrovaných nových a ojetých osobních automobilů (kat. M1) 100% 90% 80% 70% 60%
56,74%
56,41%
54,80%
56,55%
53,10%
51,97%
53,36%
56,49%
53,97%
53,56%
51,76%
51,51%
50% 40%
45,20%
43,26%
43,59%
43,45%
46,90% 48,03%
46,64%
43,51%
46,03%
46,44%
září
říjen
48,24%
48,49%
30% 20% 10% 0% leden
únor
březen
duben
podíl nová
květen
červen
červenec
srpen
listopad
prosinec
podíl ojetá
Diagram č. 4.3.2
Přestože údaje o dovozech osobních automobilů za leden až prosinec 2004 nejsou k dispozici, lze odhadnout (na základě porovnání údajů o registracích a dovozech z předchozích let), že do ČR bylo za toto období dovezeno o 15 až 20 % více ojetých osobních automobilů než činí údaj o jejich registracích (tedy až 140 000 ks ojetých osobních automobilů). Užitková vozidla (kat. N1) V ČR bylo za rok 2004 poprvé zaregistrováno 6 540 ks ojetých malých užitkových vozidel kategorie N1, což je o 72 ks (o 1,11 %) více než v roce 2003. Bližší náhled na situaci v jednotlivých měsících roku v diagramu č. 4.3.3.
P rv n í re g is tra c e o je tý c h v o z id e l k a t. N 1 v ro c e 2 0 0 4
700
645
600 500
595
594
439
536
531
duben
k v ě te n
553
529
539
č e rv e n e c
s rp e n
567
587
425
400 300 200 100 0 le d e n
únor
b ře z e n
č e rv e n
z á ří
říje n
lis t o p a d
p ro s in e c
Diagram č. 4.3.3
Průměrný věk poprvé registrovaných ojetých malých užitkových automobilů (tedy ojetých z dovozu) činí 4,89 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 2000,11). Soubor: APCR04r.DOC
168
© Sdružení AP, květen 2005
Nákladní automobily (kat. N2 a N3) V průběhu roku 2004 bylo v ČR poprvé zaregistrováno celkem 3 189 ks ojetých nákladních vozů kategorie N2 a N3. Oproti roku 2003 je to o 20,66 % (546 ks) více. Podíl poprvé registrovaných ojetých nákladních automobilů (to je ojetých z dovozu) na celkovém počtu nových registrací v této kategorii vozidel se oproti roku 2003 prakticky nezměnil a za rok 2004 dosáhl 29,07 % (za rok 2003 to bylo 29,66 %). Průměrný věk dovezených ojetých nákladních automobilů činí 4,51 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 2000,49). Autobusy (kat. M2 a M3) Za celý rok 2004 bylo v ČR poprvé zaregistrováno celkem 88 ks ojetých autobusů (kategorie M2 a M3). Ve srovnání s rokem 2003 se první registrace ojetých autobusů snížily o 27,87 %. Průměrný věk poprvé registrovaných ojetých autobusů z dovozu činí 5,10 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 1999,90). Motocykly (kat. L) Za leden až prosinec 2004 bylo v ČR poprvé zaregistrováno 7 142 ojetých jednostopých vozidel (z dovozu). Registrace těchto ojetých motocyklů poklesly o 13,59 % (o 1 123 ks). Podíl ojetých se rovnal 40,88 % (v r. 2003 to bylo 45,94 %). Průměrný věk ojetých motocyklů a mopedů činí 6,69 roku (vykázaný průměrný rok výroby = 1998,31). Zpracoval: Ing. Ešner
4.4 Shrnutí Protože data o prodejích tuzemských výrobců a oficiálních dovozců jsou od roku 1993 pravidelně měsíčně sledována a vyhodnocována, lze z extrapolace časových řad již poměrně přesně odhadovat velikost a trendy tuzemského trhu vozidel. Vyhodnotíme-li tedy dostupné údaje od roku 1993, je i přes výše uvedené dílčí komentáře a závěry možno k jednotlivým tržním kategoriím konstatovat následující: • Trh nových osobních automobilů (kat. M1) měl své maximum v roce 1997 a není možné očekávat, že by tato rekordní hodnota byla v nejbližších letech překonána. Porovnáním výsledků posledních tří let tj. 2004/2003 a 2003/2002 a vysledovaného vývoje prodejů v jednotlivých měsících roku (podle % podílu z prodejů celého roku, nebo podle počtu prodaných kusů) můžeme usuzovat, že v roce 2005 bude trh osobních automobilů pravděpodobně stagnovat a dosáhne hodnoty kolem 130 000 prodaných (prvně registrovaných vozidel) nových vozidel. Z dosavadních údajů se zatím zdá málo pravděpodobné, že by trh nových osobních vozidel v roce 2005 i nejbližších dalších letech nějak výrazně překonal hranici 150 000 ks. Dalším zajímavým vysledovaným trendem na trhu je, že dojde ke zpomalení růstu podílu vozidel se vznětovým motorem. Jejich podíl sice pravděpodobně nadále mírně poroste, ale dynamika již bude jen velmi mírná. • U kategorie nových malých užitkových vozidel (kat. N1) byla až do loňského roku situace na trhu nejlepší v letech 1996 a 1997, od té doby docházelo ke každoročnímu poklesu prodejů. Obrat nastal v roce 2003, kdy trh začal opět výrazně růst. Výsledky roku 2004 ale předčily všechna očekávání, když trh dosáhl Soubor: APCR04r.DOC
169
© Sdružení AP, květen 2005
svého historického maxima 26 750 kusů. Výsledky 1. čtvrtletí 2005 naznačují, že výrazná růstová dynamika bude pokračovat i v roce letošním. Z těchto dat a rovněž pak porovnáním ročních prodejů lze dovodit, že v roce 2005 by trh lehkých užitkových vozidel mohl dosáhnout až hodnoty 35 000 ks vozidel. • Trh nových nákladních vozidel (kat. N2 a N3) oproti roku 2003 významně vzrostl a dosáhl téměř hodnoty 7 800 prodaných kusů. Výsledky za 1. čtvrtletí 2005 naznačují, že v roce 2005 již tak velký růst očekávat nelze, ale přesto by se trh mohl ještě o něco zvýšit a dosáhnout až hodnoty 8 000 nových vozidel. Z příznivého vývoje na trhu nákladních vozidel profitují zatím jen oficiální importéři. Ani dosavadní příznivé výsledky roku 2005 bohužel nenaznačují, že by letošní rok mohl znamenat obrat v tomto trendu a domácí výrobci by opět začali svůj tržní podíl zvyšovat. • Trh nových autobusů (kat. M2 a M3) v roce 2004 mírně poklesl. Maximální historické hodnoty z roku 2002, kdy český trh dosáhl téměř 1 000 prodaných autobusů, tedy opět dosaženo nebylo. Výsledky 1. čtvrtletí 2005 naznačují, že ani v roce 2005 trh s největší pravděpodobností hodnotu 1 000 kusů nepřekoná. Absorbce trhu nových autobusů bude v letošním roce odhadem na úrovni kolem 950 ks prodaných autobusů. Stále platí, že vzhledem k průměrnému stáří vozového parku autobusů v ČR (viz údaje z Centrálního registru vozidel ČR) je tempo obměny na úrovni mezi 900 až 1 000 ks za rok zcela nedostatečné a vozový park autobusů každoročně „stárne“ a může tak v nejbližších letech znamenat vážný problém zejména s ohledem na bezpečnost cestujících. • Trh nových motocyklů a mopedů zaznamenal v roce 2004 opět růst, i když už ne zdaleka tak výrazný jako ve dvou předchozích letech. Trh vzrostl o 5 % na hodnotu přibližně 15 000 ks prodaných motocyklů a mopedů. Tento výrazný růst ale pravděpodobně zapříčinil určité krátkodobé „přesycení“ trhu a výsledky za 1. čtvrtletí 2005 naznačují, že v letošním roce by trh mohl poklesnout na úroveň zhruba 14 000 prodaných motocyklů a mopedů. Podíl českých výrobců na trhu nových motocyklů a mopedů však i přes celkový růst trhu v letech 2002 až 2004 neustále klesá a za rok 2004 skončil na hodnotě pod 2 %. • Trh nových přípojných vozidel (kat. O3 a O4) vykázal v roce výrazný nárůst přes 30 %, který není možno přičítat na vrub zkreslení, které bylo v minulosti dáno horší disciplínou při statistickém vykazování většiny registrovaných dovozců. Jasné zvýšení dynamiky tohoto trhu je možno čekávat i v roce 2005, kdy se předpokládá opětný nárůst trhu až k hodnotě 5 000 ks prodaných přívěsů a návěsů. Nic se nezměnilo a ani v počátku roku 2005 zatím nemění (a změna se zřejmě nedá očekávat ani v nejbližších letech) v negativním ovlivňování a deformaci tuzemského trhu vozidel dovozem ojetých vozidel. Z údajů o prvních registracích vozidel vyplývá, že dovoz ojetin není jen problém kategorie osobních vozidel, kde je samozřejmě nejvíce vidět, ale rozmohl se i do ostatních kategorií vozidel. Zejména pak v kategorii užitkových (nákladních vozidel) je pravděpodobně jednou z hlavních příčin poklesu tržního podílu tuzemských výrobců.
Soubor: APCR04r.DOC
170
© Sdružení AP, květen 2005
Z dat a údajů soustředěných v sekretariátu Sdružení AP by bylo možno sestavit celou řadu dalších srovnávacích tabulek a grafů týkající se trhu vozidel. To však není účelem tohoto materiálu, který má ukázat jen základní trendy a naznačit rozsah a možnosti zpracování dat, které jsou k dispozici v sekretariátu Sdružení AP pro případné zájemce (z řad pracovníků členské základny) o detailnější pohledy na danou problematiku. Zpracoval: Ing.Ešner + Ing.Šípek
!"# !"#!"#!"#!"#
Soubor: APCR04r.DOC
171
© Sdružení AP, květen 2005
5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi Sdružení AP rozvíjí a udržuje kontakty a součinnost jak s tuzemskými tak se zahraničními organizacemi, s nimiž má obdobné zájmy či profesní zaměření. Cílem je využít této spolupráce a kontaktů ve prospěch jednotlivých členských firem, ale i domácího (a v poslední době rovněž evropského) autoprůmyslu jako celku. Velký význam má zejména dobrá spolupráce v legislativní oblasti s věcně příslušnými ministerstvy, jmenovitě s ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO ČR), ministerstvem dopravy (MD ČR) a ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Poněkud problematičtější je spolupráce s ministerstvem životního prostředí (MŽP), ministerstvem financí (MF) a ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). K řadě připravovaných novel zákonů a vyhlášek se mohou členové Sdružení AP vyjádřit v připomínkovém řízení, v některých případech se mohou podílet i na jejich přípravě. Obdobnou úroveň má i spolupráce s některými nevládními organizacemi či partnerskými svazy, asociacemi a sdruženími. Stručný přehled některých vládních i nevládních subjektů z ČR, se kterými Sdružení AP v současné době spolupracuje, je uveden v kapitole 5.1. Současně je zde uvedena i stručná charakteristika spolupráce a kontaktní pracovníci za Sdružení AP pro styk s těmito organizacemi. Obdobným způsobem je zpracován i přehled součinnosti se zahraničními subjekty (viz kapitola 5.2).
5.1 TUZEMSKO (vnitřní vztahy) 5.1.1 SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY (SP ČR) Členství ve SP ČR napomáhá Sdružení AP a jeho členům zejména při vzájemné informovanosti a koordinaci postupů s jednotlivými zájmovými, profesními a zaměstnavatelskými svazy v celé řadě společných problémů týkajících se např. legislativně - právní oblasti, pracovně - právních vztahů, mezinárodní spolupráce, hospodářské politiky atd. Na druhou stranu je Sdružení AP pro SP ČR významným členským subjektem, podílejícím se aktivně na zpracování jak interních dokumentů SP ČR, tak i stanovisek, připomínek, prohlášení a dalších vnějších výstupů SP ČR. Z řad členů Rady ředitelů Sdružení AP pracují ve statutárních orgánech: Dr.h.c. Ing. Vratislav Kulhánek (předseda dozorčí rady ŠKODA AUTO a.s. a prezident Sdružení AP) – zvolen jako viceprezident SP ČR na Valné hromadě SP ČR dne 29.4.2004 v Prostějově Ing. Miroslav Dvořák (předseda představenstva Motor Jikov, a.s. a člen představenstva Sdružení AP) – zvolen na Valné hromadě SP ČR dne 29.4.2004 jako člen dozorčí rady SP ČR Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP) – člen smírčího výboru SP ČR a zástupce Sdružení AP v Radě členů SP ČR Do činnosti v rámci aktivit SP ČR jsou dále zapojeni: Ing. Pavel Ešner (sekretariát Sdružení AP) – člen Komise pro kolektivní vyjednávání a Komise rozvoje lidských zdrojů Ing. Zdeněk Novák (sekretariát Sdružení AP) – legislativní oblast, problematika výzkumu a vývoje. ---------------------------Sdružení AP je dle Stanov SP ČR členským subjektem SP ČR. Členové Sdružení AP mohou používat označení člen SP ČR a využívat případných výhod člena SP ČR, platba na SP ČR (daňově uznatelný příspěvek) je hrazena z rozpočtu Sdružení AP.
Soubor: APCR04r.DOC
172
© Sdružení AP, květen 2005
5.1.2 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY (HK ČR) Pro Sdružení AP je členství v HK ČR důležité obdobně jako členství v SP ČR. Působení v HK ČR je využíváno především k prosazování společných zájmů podnikatelských subjektů v legislativní oblasti (HK ČR se v roce 2004 stala neopominutelným připomínkovým místem), k získávání obchodně-ekonomických informací a k případnému navazování nových kontaktů. Zvoleným zástupcem Sdružení AP v orgánech HK ČR je: Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP), člen Představenstva HK ČR Členem Představenstva HK ČR v jeho regionální části je dále viceprezident Sdružení AP Ing. Pavel Juříček, PhD. Oba výše jmenovaní byli zvoleni na Sněmu HK ČR 26.5.2005. ---------------------------Sdružení AP je složkou (začleněným společenstvem) HK ČR. Členové Sdružení AP (firmy – podnikatelské subjekty) jsou členy HK ČR. Platby na Úřad HK ČR (odvod dle Platebního řádu HK ČR) jsou hrazeny z rozpočtu Sdružení AP (zde se však jedná o daňově neuznatelný příspěvek, tedy hrazený ze zisku). Za ty členy Sdružení AP, kteří jsou současně členy místně příslušné okresní či regionální hospodářské komory, není odvod na Úřad HK ČR hrazen.
V regionálních (krajských či okresních) složkách HK ČR je dále zapojena i řada představitelů členských firem Sdružení AP. Pro potenciální kontakt či jednání na regionální úrovni (komory, krajské orgány, státní správa a samospráva) byl v dubnu 2005 zřízen institut „kontaktních firem Sdružení AP“ kterými jsou: kraj
„kontaktní firma Sdružení AP“
Středočeský kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Jihomoravský kraj Hl. město Praha
SAINT-GOBAIN SEKURIT ČR, spol. s r.o. PEGUFORM Bohemia k.s METAL Ústí nad Labem, a.s. WITTE Nejdek, spol. s r.o. KDYNIUM a.s. MOTOR JIKOV, a.s. TANEX Plasty a.s. KAROSA, a.s. MOTORPAL, a.s. HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. BRANO GROUP, a.s. KASTEK UB, spol. s r.o. GUMOTEX, akciová společnost sekretariát Sdružení AP
5.1.3 KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE SNS Sdružení AP je členem této obchodní komory od roku 1998. Jejím prostřednictvím získávají členové právně-ekonomické informace. Komora zajišťuje konzultace, marketingové služby, poskytuje pomoc při zakládání společných podniků a vyhledávání obchodních partnerů a organizuje specializované mise. Informace získané z této Komory jsou podle potřeby předávány zejména členům Pracovní skupiny pro spolupráci s firmami Ruské federace a dalších zemí SNS. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Svatopluk Doležal
5.1.4 CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a zahraničních investic CZECHINVEST je jednou z nejvýznamnějších organizací, s nimiž Sdružení AP spolupracuje. Dlouhodobá spolupráce je zaměřena na nově připravované projekty zahraničních firem v oblasti automobilové výroby v ČR, podporu při jejich realizaci, vzájemnou Soubor: APCR04r.DOC
173
© Sdružení AP, květen 2005
výměnu informací, konzultace, přípravu prezentací pro potenciální investory apod. V roce 2004 spolupracovalo Sdružení AP např. při opakované výstavě japonských firem poptávajících díly v ČR a při přípravě společných prezentací pro delegace z Thajska a Španělska. Kontaktní pracovníci za sekretariát Sdružení AP: Ing. Svatopluk Doležal, Ing. Zdeněk Novák
5.1.5 EUROKLUB HK ČR Hlavní náplní činnosti EUROKLUBU v roce 2004 (tedy v roce vstupu ČR do EU) bylo poskytovat aktuální informace o situaci a přístupech ČR k problematice vstupu do EU přímo od vrcholových představitelů vlády a Parlamentu České republiky. EUROKLUB byl založen v roce 1999 jako součást Centra pro evropskou integraci HK ČR. Členy EUROKLUBU je samostatně několik firem ze Sdružení AP. 5.1.6 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ (SDA) Sdružení AP a SDA dlouhodobě a velmi úzce spolupracují, což plyne z celé řady společných zájmů. Mezi oběma organizacemi probíhá pravidelná výměna informací, v některých případech jsou zpracovávána společná stanoviska či prohlášení k různým problematikám. Významná je kooperace při zpracovávání statistických údajů o trhu motorových vozidel (v roce 2004 příprava na přechod z vykazování „prodejů“ na „první registrace“ vozidel – realizováno od počátku roku 2005), při přípravě technické legislativy (v procesu přípravy právních dokumentů týkajících se výroby a užití vozidel) a při společném vystupování na veřejnosti či vůči sdělovacím prostředkům (např. problematika průmyslově právní ochrany vnějších dílů vozidel, dovozu ojetin apod.). Podstatná je i součinnost v oblasti výstavnictví (při přípravě mezinárodních výstav AUTOSALON a AUTOTEC v Brně a MOTOCYKL v Praze). Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Antonín Šípek Přímý kontakt na SDA: Ing. Pavel Tunkl, tajemník (tel.: 261 142 018)
5.1.7 SDRUŽENÍ IMPORTÉRŮ SOUČÁSTÍ AUTOMOBILŮ, SERVISNÍ A GARÁŽOVÉ TECHNIKY (SISA) Činnost SISA je orientována především na dovoz zahraničních komponentů, dílů a příslušenství motorových vozidel pro náhradní a dodatečnou spotřebu a oblast servisní techniky. Možnosti spolupráce mezi SISA a Sdružením AP vyplývají z uvedeného zaměření, ne ve všech oblastech však dochází k úplné shodě názorů. Příkladem souladu a positivní spolupráce jsou např. společné aktivity v oblasti kampaně proti používání nehomologovaných či padělaných náhradních dílů při opravách vozidel, v oblasti výstavnictví a některých dalších činnostech. Pro informaci členů Sdružení AP jsou využívány i informace, které souvisí s členstvím SISA v mezinárodní organizaci FIGIEFA, Sdružení AP naopak poskytuje SISA některé zpracované údaje z oblasti registrací vozidel v ČR. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák Přímý kontakt na SISA: JUDr. Miroslav Brůžek, tajemník (tel.: 241 402 648)
5.1.8 RADA VLÁDY ČR PRO BEZPEČNOST SILNIČNÍHO PROVOZU (BESIP) Radu vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu zřídila opětovně Vláda České republiky ke dni 1.12. 2004 usnesením č. 833 ze dne 1. září 2004. Rada vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu je stálým poradním orgánem vlády a vrcholným koordinačním orgánem v oblasti bezpečnosti Soubor: APCR04r.DOC
174
© Sdružení AP, květen 2005
silničního provozu. Cílem je maximálně podpořit zvyšování silniční bezpečnosti, zvláště plnění Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. Koordinuje činnost ústředních orgánů státní správy, Parlamentu, krajů, obcí, nestátních neziskových organizací i podnikatelských subjektů aktivních v této oblasti. Sdružení AP se angažuje v této radě obdobně jako v předchozích letech, tzn. v legislativní oblasti spojené obecně s motorismem, bezpečností silničního provozu a automobilovým průmyslem. S problematikou BESIP také úzce souvisí přizvání Sdružení AP do Rady strategických partnerů pro vybudování Jednotného systému dopravního zpravodajství ČR, k němuž došlo v prosinci 2003. Projekt Jednotného systému dopravního zpravodajství probíhá rovněž pod záštitou Ministerstva dopravy ČR. Člen Rady vlády pro BESIP za Sdružení AP: Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu), ministrem dopravy jmenovaný člen
5.1.9 SVAZ PRODEJCŮ A OPRAVÁŘŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL ČR (SAČR) Možnosti vzájemné spolupráce vycházejí z oblasti působnosti SAČR a týkají se např. zlepšení situace ve spotřebě náhradních dílů, problematiky standardů na servisní a opravárenská zařízení či na otázky používání nehomologovaných náhradních dílů. V roce 2004 se vzájemná informovanost týkala především problematiky tzv. “Blokové výjimky“ a návrhu EU na uvolnění práv k duševnímu vlastnictví průmyslových vzorů (Design Protection). Pokračovala také spolupráce v oblasti výstav. Člen správní rady SAČR za Sdružení AP: Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu)
5.1.10. ČESKÁ ASOCIACE PETROLEJÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A OBCHODU (ČAPPO) Probíhá spolupráce založená na výměně informačních podkladů a konzultací k oblastem společným pro členy Sdružení AP a ČAPPO (především problematika paliv pro motorová vozidla). Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák
5.1.11 AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY (AČR) Spolupráce se týká zejména akcí, které se týkají široké motoristické veřejnosti, bezpečnosti silničního provozu, sportu a propagace. 5.1.12 ÚSTŘEDNÍ AUTOMOTOKLUB (ÚAMK) Spolupráce se realizuje při obdobných akcích a v rozsahu jako v případě AČR. 5.1.13 ČESKÁ AUTOMOBILOVÁ SPOLEČNOST (ČAS) Ke dvěma hlavním oblastem spolupráce Sdružení AP s ČAS patří zabezpečování doprovodných programů (konference AUTOSYMPO, resp. MOTORSYMPO) při mezinárodních výstavách AUTOTEC a AUTOSALON v Brně a přednáškové cykly ČAS, o nichž je členská základna Sdružení AP informována, může se jich účastnit a odborníci ze Sdružení AP na nich přednášejí. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák - člen výboru ČAS
5.1.14 ČESKÝ SVAZ VĚDECKOTECHNICKÝCH SPOLEČNOSTÍ (ČSVTS) Spolupráce probíhá v rámci odborné sekce AUTOMOBILY, která pracuje při ČSVTS jako součást České strojnické společnosti. Sdružení AP spolupracuje především při organizaci pravidelných konferencí automobilového průmyslu. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák - člen odborné sekce Automobily ČSVTS a člen výboru Strojnické společnosti ČSVTS Zpracoval: Ing. Kyncl + Ing. Šípek Soubor: APCR04r.DOC
175
© Sdružení AP, květen 2005
5.2 ZAHRANIČÍ (vnější vztahy) Mezinárodní vztahy, kterými se zabývá sekretariát Sdružení AP, se dají pro větší přehlednost klasifikovat následovně: 5.2.1. Jednotlivé zahraniční firmy výrobní, obchodní a servisní 5.2.2. Národní sdružení automobilového průmyslu či obchodu 5.2.3. Mezinárodní sdružení automobilového průmyslu či obchodu 5.2.4. Vládní a polovládní organizace 5.2.5. Obchodní komory 5.2.6. Obchodní sekce diplomatických zastoupení ČR v zahraničí a zahraničních diplomatických zastoupení v ČR 5.2.7. Mezinárodní programy výzkumu a vývoje 5.2.1 JEDNOTLIVÉ ZAHRANIČNÍ FIRMY VÝROBNÍ, OBCHODNÍ A SERVISNÍ V roce 2004 se stejně jako v předcházejících letech uskutečnilo mnoho operativních písemných kontaktů a osobních jednání. Členská základna Sdružení AP byla průběžně informována o všech zajímavých skutečnostech, poptávkách, nabídkách, námětech na spolupráci atd., podle povahy informace buď jednotlivě či hromadně. 5.2.2 NÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU Sekretariát Sdružení AP i v roce 2004 udržoval tradiční pravidelné kontakty s více než 40 odpovídajícími asociacemi z celého světa. Smlouva o kooperaci a vzájemné podpoře mezi národními sdruženími existuje s SMMT (Anglie), FIEV (Francie), NAACAM (JAR), AVTOSELCHOZMAŠ-holding (Rusko) a MAJOSZ (Maďarsko). Spolupráce se soustřeďuje na výměnu informací, podporu členských firem smluvního partnera při působení na území druhé strany (například podnikatelské mise do ČR, kolektivní účasti zahraničních firem na akcích organizovaných Sdružením AP apod.) a na kooperaci v propagaci včetně výstavnictví. V roce 2004 přijela do ČR a jednala se Sdružením AP mimo jiné delegace thajského sdružení automobilového průmyslu TAIA, španělského sdružení metalurgického průmyslu Galicie ASIME apod. ZAP SR Slovenské “Združenie automobilového priemyslu“ (ZAP SR) má mezi zahraničními sdruženími ve vztahu k Sdružení AP zvláštní postavení vzhledem k tradiční vazbě obou národních automobilových průmyslů. ZAP SR je se svojí členskou základnou kolektivním členem Sdružení AP, představitelé ZAP SR jsou zastoupeni ve vrcholových orgánech Sdružení AP. Spolupráce probíhá v podstatě ve všech oblastech, zejména však na úseku informací, zprostředkování mezinárodních kontaktů a ve výstavnictví. KONTAKTY S AUTOPRŮMYSLEM ZEMÍ STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY SNS Smluvním partnerem Sdružení AP je od roku 1993 AVTOSELCHOZMAŠHOLDING (ASM), sdružující převážnou většinu podniků průmyslu automobilové a zemědělské techniky SNS. Spolupráce je založena především na výměně informací. Z internetových stránek Sdružení AP je možné přímé propojení na internetové stránky ASM, obsahující také přehled firem působících v ruském autoprůmyslu.
Soubor: APCR04r.DOC
176
© Sdružení AP, květen 2005
Sdružení AP spolupracuje obdobným způsobem také s relativně novou asociací ruských automobilových výrobců OAR (v roce 2004 přijata za člena OICA namísto ASM) a též s asociací výrobců automobilových komponentů NAPAK. Ve vztahu k SNS se využívá také poznatků získaných díky členství Sdružení AP v Komoře pro hospodářské styky se SNS. V rámci Sdružení AP působí i Pracovní skupina pro spolupráci s firmami Ruské federace a dalších zemí SNS (PSRF) založená v březnu 2002. MAĎARSKO Maďarský celostátní svaz výrobců automobilového příslušenství (MAJOSZ) je od roku 1999 smluvním partnerem Sdružení AP. Vztah je založen především na informační spolupráci. Spolupráce se rozběhla i s Maďarskou asociací výrobců vozidel (MGSZ), členem OICA i ACEA. POLSKO Nejaktivnějším polským partnerem je Polská komora motorizace (PIM-Polska Izba Motoryzacji). Má formu odvětvové hospodářské komory a sdružuje firmy z oblasti výroby, obchodu a servisu motorových vozidel. Se Sdružením AP si vyměňuje informace včetně publikací. Dalším sdružením je Sdružení zaměstnavatelských organizací v autoprůmyslu (ZPM - Zwiazek Pracodawcow Motoryzacji). Další polskou asociací a členem ACEA za Polsko je Sdružení automobilového průmyslu (SOIS - Zwiazek Motoryzacyjny), které se vyvinulo z původní čistě importérské asociace SOIS. RUMUNSKO Sdružení automobilových výrobců a dovozců (APIA - Association of Automotive Producers and Importers) je společným představitelem jak rumunské výroby tak obchodu a je i členem OICA. Organizuje Bukurešťský autosalón (SAB). Se Sdružením AP probíhá pravidelná výměna informací, zejména statistických. SLOVINSKO Občasná výměna informací se uskutečňuje s asociací nazvanou Klub slovinských výrobců dílů motorových vozidel (KSPDMV). Dále ve Slovinsku existuje Sdružení automobilových výrobců a autorizovaných dovozců (ADS - Association of Automobile Manufacturers´ Representatives and Authorised Importers), které je členem OICA. Relativně novějším uskupením je Hospodářské zájmové sdružení, automobilový cluster (GIZ Slovenski avtomobilski grozd), které navázalo první kontakty se Sdružením AP. CHORVATSKO Nepravidelná informační výměna probíhá se Sdružením dovozců a distributorů vozidel, přidruženým členem OICA, který existuje při Chorvatské hospodářské komoře. BULHARSKO V zemi existuje Svaz automobilových dovozců Bulharska, přidružený člen OICA. Přímé kontakty se Sdružením AP dosud nebyly navázány. 5.2.3 MEZINÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU Sdružení AP je členem čtyř mezinárodních nevládních organizací (OICA, ACEA, IMMA, ODETTE) a členem národní asociace SEMA z USA. Soubor: APCR04r.DOC
177
© Sdružení AP, květen 2005
OICA (Sdružení AP členem od 1.1.1993) Celosvětově působící nadnárodní sdružení národních asociací výrobců automobilů a současně jedna z nejvlivnějších mezinárodních organizací v oblasti automobilového průmyslu. Přínosem vyplývajícím z členství a aktivní účasti na činnosti OICA je přístup k informacím z oblasti tvorby budoucí legislativy, ekonomiky, statistiky, obchodu a propagace včetně výstavnictví a možnost přímého ovlivňování těchto oblastí (důsledkem je například zařazování autosalónů pořádaných Sdružením AP ve spolupráci s Veletrhy Brno do nejvyšší kategorie světových automobilových výstav - v roce 2004 to byl AUTOTEC Brno, v roce 2005 to je AUTOSALON Brno). Příslušní zástupci Sdružení AP se v roce 2004 zúčastnili zasedání Výstavního výboru OICA v Ženevě a Valného shromáždění OICA v Berlíně. Zástupci Sdružení AP v OICA: Valné shromáždění - Dr.h.c. Ing. V. Kulhánek (prezident Sdružení AP, předseda dozorčí rady ŠKODA AUTO), J. Štefl (sekretariát Sdružení AP) Výstavní výbor - Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu) Statistický výbor - J. Štefl (sekretariát Sdružení AP) Technický výbor - Ing. V. Tajzich, CSc. (TÜV UVMV)
ACEA (Sdružení AP členem od 10.7.2002) Asociace evropských výrobců automobilů ACEA (Association des Constructeurs Europeens d´Automobiles = European Automobile Manufacturers Association) je nejvýznamnějším evropským sdružením automobilových výrobců, které úzce spolupracuje s příslušnými institucemi EU. Sdružení AP v ACEA působí v postavení Přidružené organizace (Associated Organisation) v tzv. Styčném výboru (Liaison Committee), ve kterém jsou sdruženy národní asociace automobilového průmyslu členských zemí EU. Řádnými členy ACEA totiž mohou být pouze výrobci automobilů. Administrativně značně rozsáhlá spolupráce probíhá například ve formě přípravy a výměny různých materiálů (stanoviska, analýzy, statistiky apod.) v mnoha oblastech dotýkajících se výroby a užití automobilů (například technická a dopravní legislativa, životní prostředí). V roce 2004 se zástupci Sdružení AP zúčastnili zasedání Styčného výboru v Bruselu a Bratislavě. Zástupci Sdružení AP v ACEA: Vrcholové akce - Dr.h.c. Ing. Vratislav Kulhánek - prezident Sdružení AP (předseda dozorčí rady ŠKODA AUTO a.s.) Styčný výbor - Ing. S. Doležal (sekretariát Sdružení AP)
IMMA (Sdružení AP členem od 22.5.1997) Světové sdružení výrobců motocyklů (obdobné evropské sdružení je ACEM, které je také členem IMMA). Přínosy jsou vesměs stejné povahy jako u OICA, ale v oblasti motocyklů. Na základě členství Sdružení AP v IMMA byla do Výstavních kalendářů IMMA a ACEM zařazena výstava MOTOCYKL 2004 Praha. V návaznosti na vstup ČR do EU a existující organizační strukturu IMMA a ACEM bylo rozhodnuto přesunout členství Sdružení AP z IMMA do ACEM s účinností od 1.1.2006. Zástupci Sdružení AP v IMMA: Valné shromáždění a Technický výbor - Ing. M. Vacek, předseda Motocyklové sekce Sdružení AP (JAWA Moto) Koordinace vztahů k IMMA - Ing. S. Doležal, tajemník Motocyklové sekce Sdružení AP (sekretariát Sdružení AP) Soubor: APCR04r.DOC
178
© Sdružení AP, květen 2005
ODETTE (Sdružení AP členem od 1.1.1994) Evropská organizace, která koordinuje zavádění elektronické výměny dat (EDI) v oblasti automobilového průmyslu a obchodu. Jedná se o mezinárodní sdružení příslušných národních organizací. Do činnosti ODETTE ČR je aktivně zapojeno 15 českých podniků. Zástupci Sdružení AP v ODETTE: Předseda ODETTE ČR - Ing. M. Nettl (ŠKODA AUTO) Tajemník ODETTE ČR - p. J. Štefl (sekretariát Sdružení AP)
SEMA USA (Sdružení AP členem od 1.1.1994) I když se nejedná o mezinárodní asociaci, uvádíme ji pro úplnost - je to jediná zahraniční národní asociace, kde je Sdružení AP členem. SEMA se věnuje aftermarketu ve speciálním automobilovém příslušenství a vybavení. Informační spolupráce se využívá i k propagaci členů Sdružení AP v aftermarketu v USA a přes některé informační produkty SEMA (včetně elektronických) i celosvětově. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Svatopluk Doležal
5.2.4 VLÁDNÍ A POLOVLÁDNÍ ORGANIZACE Sdružení AP spolupracuje již několik let s řadou národních agentur pro podporu průmyslu a obchodu, případně investic, jako je například BTI a BL (Anglie), UBI (Francie), ICE (Itálie), JETRO (Japonsko). Kontakty s dalšími nadnárodními (například EU/EC, EHK OSN či OECD) a národními institucemi vládního charakteru se uskutečňují většinou prostřednictvím příslušných českých oficiálních orgánů. 5.2.5 OBCHODNÍ KOMORY Spolupráce probíhá buď přímými kontakty se zahraničními komorami (celostátními či regionálními) nebo prostřednictvím HK ČR. V roce 2004 byla nejaktivnější teritoria Francie, Německo, Španělsko. 5.2.6 OBCHODNÍ SEKCE DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ ČR V ZAHRANIČÍ A ZAHRANIČNÍCH DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ V ČR Těmto úřadům jsou v potřebném rozsahu poskytovány aktuální informace o výrobním programu a potenciálu členských organizací Sdružení AP. Nezastupitelnou roli v tomto procesu mají propagační materiály Sdružení AP (Ročenka, Statistika, Overview, Address Book, Facts and Figures atd.), které v tištěné či elektronické podobě pronikají do celého světa. V roce 2004 byly relativně nejaktivnější následující zastupitelské úřady (podle teritorií): ! v ČR: Belgie, Čína, Finsko, Francie, JAR, Kanada, Rakousko, Španělsko, Tchaiwan, USA, Velká Británie; ! v zahraničí: Belgie, Francie, Holandsko, Itálie, Japonsko, Německo, Rakousko, Rumunsko, Velká Británie. 5.2.7 MEZINÁRODNÍ PROGRAMY VÝZKUMU A VÝVOJE Již v roce 2002 se Sdružení AP (spolu s členskou firmou Almet) zapojilo do mezinárodního programu výzkumu a vývoje “Oil-Free Powertrain” (bezolejový hnací agregát). Je to kolektivní výzkumný program EU založený v období 5. RP (Rámcového programu) a pokračující v období 6. RP. Za českou stranu se programu účastní ještě Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky (SST). Ze zahraničních asociací jde o Německo (VDMA), Rakousko (FMS) a Maďarsko (MAGOSZ). Soubor: APCR04r.DOC
179
© Sdružení AP, květen 2005
Zahajovací zasedání tohoto programu se konalo v listopadu 2002 ve Vídni. V roce 2003 se uskutečnila další 2 řádná zasedání, a to Praze a v Drážďanech. Na ně navázala další 2 řádná zasedání v roce 2004, a to ve Frankfurtu a/M a znovu v Praze. Na všech uvedených koordinačních a kontrolních zasedáních prezentovaly řešitelské organizace své průběžné výsledky v jednotlivých výzkumných úkolech. Výsledky výzkumu byly posouzeny ostatními projektovými partnery včetně jejich potenciálních uživatelů, tj. představitelů průmyslových asociací a výrobních organizací. Vždy byl upřesněn plán dalších prací v rámci projektu. Zpracoval: Ing. Doležal, p. Štefl
5.3 SHRNUTÍ Jak je zřejmé z výše uvedeného přehledu spolupráce a kontaktů Sdružení AP s tuzemskými a mezinárodními subjekty, aktivita v této oblasti je zaměřena na instituce a organizace, které profesně či podnikatelsky souvisejí s předmětem činnosti Sdružení AP. Zásadou je proaktivní přístup k této spolupráci s cílem působit jednoznačně ve prospěch Sdružení AP a jeho členské základny. Přitom je plně respektována individualita jednotlivých členů. V mezinárodních organizacích Sdružení AP působí ve prospěch zájmů českého autoprůmyslu, ale paralelně i ve prospěch tohoto oboru jako evropského. Tím se Sdružení AP dostalo do pozice významného představitele a integrujícího článku českého automobilového průmyslu, ale je i důležitou součástí evropského automobilového průmyslu jako celku. Zejména nové členy Sdružení AP si dovolujeme upozornit na prostudování výše uvedené kapitoly 5. a možnosti praktického využití eventuálně rozšíření zmíněných aktivit a kontaktů ve prospěch jednotlivých firem. Zpracoval: Ing. Kyncl
!"# !"#!"#!"#!"#
Soubor: APCR04r.DOC
180
© Sdružení AP, květen 2005
6. Problematika řešená v rámci Sdružení AP Principy další činnosti Sdružení AP byly definovány na 47. zasedání Rady ředitelů Sdružení AP v listopadu 2001 a postupně upřesňovány na dalších jejich jednáních, naposledy na 54. zasedání Rady ředitelů v březnu 2004. V této souvislosti je možné připomenout, že se při jejich definici vycházelo ze skutečnosti, že: - Automobilový průmysl je významným odvětvím z hlediska příjmu státního rozpočtu a tvorby HDP - Trvale vytváří pracovní místa a je odvětvím, kde roste zaměstnanost - Podpora odvětví ze strany státu je minimální - Sdružení AP je konsolidovanou organizací s aktivní činností jeho členů Rada ředitelů na základě těchto faktů doporučila a odsouhlasila, aby pro následující období byly definovány tyto oblasti působnosti činností Sdružení AP: 1. Hospodářská politika 2. Legislativa ovlivňující podnikání v automobilové dopravě 3. Životní prostředí ve vazbě na automobilovou výrobu 4. Informovanost členské základny 5. Zaměstnavatelské vztahy a vazby 6. Automobilové a motocyklové výstavy Těchto šest oblastí lze charakterizovat jako „Směry hlavních činností Sdružení AP“ s tím, že se jedná o trvale otevřený materiál s možností jeho aktualizace podle potřeb členské základny. Obsah kapitoly se týká dvou základních oblastí a s nimi souvisejících činností. Jednou z nich je činnost vycházející ze „Směrů hlavních činností“a druhou pak činnost která souvisí s další řešenou problematikou v rámci členské základny Sdružení AP
6.1 Oblasti související s hlavní činností 6.1.1 Hospodářská politika Významné místo z pohledu hospodářské politiky zaujímá otázka podpory podnikání a investic v ČR. Snížení investičního limitu pro podání žádosti o poskytnutí veřejné podpory v souvislosti s novelou zákona o investičních pobídkách umožnilo dosáhnout na tuto podporu i řadě menších společností. Jak ukázala řada jednání na přelomu roků 2004/2005 mezi MPO, Sdružením AP a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, lze nalézt cestu pro získání podpory i v případě výrobců skupin, dílů a komponentů vozidel, protože se v řadě případů nemusí jednat o podnik „automobilového průmyslu“ dle definice Multisektorálního rámce (přestože jinak je automobilový průmysl dle WTO „citlivá položka obchodu“ a dotace či podpory do tohoto sektoru jsou proto omezeny). Definice firmy „automobilového průmyslu“ je z pohledu Multisektorálního rámce naplněna tehdy, pokud je firma vlastněna přímo výrobcem automobilů nebo je subdodavatelem první úrovně a zároveň vyrábí komponenty pro výrobce automobilů v rámci zastřešujícího projektu, který je definován třemi základními znaky: a) subdodavatel je spojen s výrobcem automobilů kontraktem přibližně na dobu životnosti určitého modelu; b) alespoň polovina výstupu z výroby subdodavatele je dodávána jednomu výrobci automobilů, se kterým je uzavřen kontrakt dle bodu „a“; c) projekt je realizován přímo v závodě výrobce automobilů nebo v průmyslovém parku v poměrně malé geografické vzdálenosti. Soubor: APCR04r.DOC
181
© Sdružení AP, květen 2005
Pokud firma nesplňuje jen jedinou podmínku z výše uvedené definice, tak se nejedná o podnik „automobilového průmyslu“ a nevztahují se na něj daná omezení. Pozitivní reakce členů Sdružení AP byla na akci pořádanou ve spolupráci s agenturou CzechInvest s názvem „Nákupní fórum pro odběratele komponent a služeb“ a která navazovala na úspěšnou výstavu japonské obchodní komory JETRO. Nákupní fórum umožnilo vystavovat komponenty či výrobky, pro které byli hledáni dodavatelé. Součástí programu byly i odborné semináře zaměřené především na problematiku nákupních strategií firem a možnosti čerpání finanční podpory ze Strukturálních fondů EU v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP). Detailněji však byla možnost využití strukturálních fondů EU pro podniky automobilového průmyslu prodiskutována na samostatných jednáních Divize finálních výrobců a Divize příslušenství. Významnou roli pro vytváření pozitivního obrazu o českém automobilovém průmyslu a možné spolupráci hrají prezentace Sdružení AP v zahraničí. V posledním období se jednalo např. o účast na akci v rakouském Linci, na konferenci AutoCEE Wien, na výstavě AUTOMECHANIKA Frankfurt apod. Dále pokračuje intenzivní spolupráce a výměna informací, zejména s evropským sdružením výrobců automobilů ACEA. Podpora inovačních programů, včetně výzkumu a vývoje je neodmyslitelnou součástí hospodářské politiky. Z projektů, které předložily firmy Sdružení AP na MPO, byly pro zahájení řešení v roce 2004 vybrány ty, které předložily tuzemské firmy AUTOPAL, s.r.o., ČZ Strakonice, a.s., EDSCHA Bohemia s.r.o., KASTEK UB, spol. s r.o., MAGNETON a.s. a SATREMA Int., a.s. Současně pokračuje spolupráce na mezinárodním výzkumném programu (i s členskou firmou Almet) “Oil-Free Powertrain” (bezolejový hnací agregát). Další formou jak podpořit činnost výzkumných a vývojových útvarů je využití možnosti získat investiční pobídky pro sektor služeb a technologická centra. Do roku 2004 je získaly např. tyto firmy: RIETER CZ, a.s., KOSTAL CR, spol. s r.o., SWELL, s.r.o., VALEO Autoklimatizace, s.r.o., INDET Safety Systems, a.s., AUTOPAL s.r.o., HELLA AUTOTECHNIK s.r.o., RICARDO Prague s.r.o. a ROBERT BOSCH, spol. s r.o. 6.1.2 Legislativa ovlivňující podnikání v automobilové výrobě Je v zájmu Sdružení AP, aby se aktivně zapojilo již do přípravy a následně do připomínkového řízení rozhodujících zákonů a vyhlášek. Z celého množství novel a změn je možné uvést ty nejdůležitější jako jsou novela Zákoníku práce, jejíž realizace byla pro negativní reakci pozastavena, dílčí novely zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a pokračující činnosti související s prováděcími vyhláškami k novele zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, kde se jedná zejména o aplikaci evropské směrnice č. 2000/53 o nakládání s autovraky a o problematiku nejít v tuzemské legislativě nad rámec této směrnice. V řadě případů byla vypracována stanoviska sloužící jako podklad pro vystoupení zástupců ČR v EK. V této souvislosti je možné uvést stanovisko Sdružení AP k návrhu směrnice o právní ochraně vzorů a předloh. Koordinace stanovisek v tomto případě měla nadnárodní rámec a bylo využito i platformy, která sdružuje evropské výrobce automobilů ACEA. V řadě případů proběhla přímá jednání Rady ředitelů s jednotlivými představiteli ministerstev, viz např. Rada ředitelů v prosinci 2004, kde se za účasti místopředsedy vlády pro ekonomiku pana M. Jahna projednávala zejména otázka přístupu vlády Soubor: APCR04r.DOC
182
© Sdružení AP, květen 2005
k problematice daňové zátěže firem, dále pak připomínky k formě a obsahu vzdělávacího systému a z něj vyplývajícího nedostatku kvalifikovaných pracovníků zejména technických profesí pro potřeby automobilového průmyslu a v neposlední řadě i otázka významu a důležitosti výzkumu a vývoje jako nezbytného předpokladu pro udržení další konkurenceschopnosti odvětví. Problematika další etapy reformy veřejných financí, daňová a celní problematika po vstupu ČR do EU byla projednávána s náměstkyní ministra financí Ing. Legierskou na 54. zasedání Rady ředitelů v březnu 2004 a opětovně pak na 57. zasedání v březnu 2005. 6.1.3 Životní prostředí Firmy Sdružení AP si uvědomují význam ochrany životního prostředí, o čemž hovoří i dosažené výsledky v oblasti environmentální politiky. Poslední předané údaje firem jasně ukazují na významný růst podílu firem, které mají provedenu certifikaci podle norem řady ISO 14000. Oproti předchozímu období vzrostl počet těchto firem o 25, což představuje více jak 22 % nárůst. Aktuálním problémem zůstává otázka správné a tedy i ekologické likvidace vozidel trvale vyřazených z provozu. Z hlediska legislativy o této záležitosti byla zmínka v bodě 6.1.2. Při řešení věcných problémů se stalo Sdružení AP v řadě případů konzultačním místem pro zájemce z řad firem, které projevily zájem se na tomto procesu podílet. 6.1.4 Informovanost členské základny Základním vzájemným informačním fórem firem Sdružení AP jsou jednání Rady ředitelů a jednání jednotlivých Divizí Sdružení AP. Řada otázek má totiž společného jmenovatele a jejich řešení se týká celého spektra firem. Aktuální informace získané jak od zahraničních partnerských sdružení, obchodních zastupitelství, tak i od tuzemských partnerů jsou formou tištěných materiálů jako je Zpravodaj automobilového sdružení nebo Sekretariát Sdružení AP informuje zasílány členské základně. Oba tyto materiály mají i elektronickou verzi, která je umísťována na internetových stránkách Sdružení AP. Dle reakce členské základny jsou internetové stránky svým obsahem a uspořádáním často vyhledávaným zdrojem informací. V sekci „pro členy“ jsou umístěny všechny významné dokumenty zpracované sekretariátem Sdružení AP. Jedná se jednak o obecné materiály jako jsou Ročenka, Statistika a Adresář, ale i souhrnné materiály Sdružení AP např. aktuální statistické údaje o prodejích, výrobě a registraci vozidel. Mimo to členská základna Sdružení AP dostává pravidelné informace o prodejích, dovozech a registracích vozidel i v tištěné podobě. Jako reakci na aktuální situaci v odvětví automobilového průmyslu jsou Sekretariátem Sdružení AP průběžně zpracovávány a vydávány tiskové informace s tím, že celkové ekonomické výsledky firem Sdružení AP jsou prezentovány v rámci úvodní tiskové konference k automobilové výstavě konané vždy v červnu v Brně. V roce 2004 byly navíc na této konferenci odborní novináři informováni o patnáctiletém výročí založení Sdružení AP. V části „aktuálních informací“ na titulní internetové stránce jsou pak podávány informace o připravovaných akcích, které jsou zabezpečovány přímo Sdružením AP, nebo ve spolupráci s dalšími organizacemi. Tento systém informovanosti členské základny je možné považovat za minimální standard, který bude dále rozvíjen ve vazbě na požadavky členské základny. 6.1.5 Zaměstnavatelské vztahy a vazby Hlavní činnosti Sdružení automobilového průmyslu v této oblasti směřují do následujících tří oblastí: - Pracovněprávní legislativa (zákoník práce a s ním související zákony a vyhlášky), Soubor: APCR04r.DOC
183
© Sdružení AP, květen 2005
kromě všeobecně deklarované podmínky, aby šlo o jednoduchou a všem srozumitelnou normu založenou na principu „co není zakázáno je dovoleno“, jsou další priority členských firem flexibilita pracovní doby a související fond pracovní doby a dále větší smluvní volnost ve vztahu zaměstnavatel - zaměstnanec. - Podpora vzdělanosti zaměřená do oblasti učňovského školství. Základní podmínkou k naplňování této priority je rozvoj spolupráce v oblasti profesního vzdělávání v regionálních podmínkách místních trhů práce. Pro realizaci tohoto záměru spolupracuje Sdružení automobilového průmyslu s agenturou SILMA PASK na projektu IQ Auto. Pro podporu tohoto projektu byl v březnu t.r. zorganizován již 2. ročník konference „Vzdělávání a výcvik pro automobilový průmysl“. - Spolupráce s Odborovým svazem KOVO, zejména pak jeho odvětvovou sekcí pro automobilový průmysl, ve smyslu platné „Dohody o spolupráci“. 6.1.6 Výstavnictví Oblast výstav patří mezi tradiční společné aktivity firem Sdružení AP. Je důležité na tomto místě připomenout, že Sdružení AP je jednou z mála organizací, které mají uzavřené rámcové smlouvy o spolupráci s největšími domácími výstavními společnostmi a to Veletrhy Brno a Incheba. Mimo finančního přínosu jsou zde definovány i podmínky pro účast firem Sdružení AP na výstavách – v případě Veletrhů Brno na výstavě AUTOTEC a AUTOSALON a v případě Incheby na výstavě MOTOCYKL. U příležitosti 10. ročníku konání výstavy AUTOTEC byla mimo jiné tato spolupráce oceněna i ze strany BVV. V této souvislosti je nutné uvést, že jednou z povinností Sdružení AP je zajistit uvedení předmětných výstav v mezinárodním kalendáři organizace OICA a ACEM. Zejména jednání o udržení světové priority automobilových výstav v Brně jsou náročná a významným úspěchem na tomto poli je skutečnost, že se tuto prioritu podařilo udržet až do roku 2008 s předpokladem dalšího prodloužení. Sdružení AP každoročně připravuje pro členskou základnu kalendář výstav s automobilovou tematikou. Jak ukazuje zájem firem, jedná se o podklad, který jim pomáhá při rozhodování o účasti na jednotlivých akcích a to jak z hlediska teritoria kalendář výstav obsahuje část, která se týká zahraničních výstav, tak i z pohledu obchodních zájmů. Sdružení AP je také neopomenutelným partnerem při sestavování návrhu výstav s podporou MPO ČR. Předkládané návrhy reagují na požadavky firem Sdružení AP. Z hlediska zahraniční prezentace byla dále firmami využívána osvědčená forma společných stánků Sdružení AP. Z posledních akcí je možné jmenovat např. účast Sdružení AP na výstavě AUTOMECHANIKA Frankfurt. Z hlediska další perspektivy zůstává i nadále prioritou Sdružení AP spolupráce s BVV na výstavách AUTOSALON a AUTOTEC Brno a s Inchebou na výstavě MOTOCYKL. Kritickým místem spolupráce je zejména klesající počet vystavovatelů a velikost objednané plochy firmami Sdružení AP. V případě požadavku členských firem budou na vytypovaných výstavách i nadále zabezpečovány společné stánky Sdružení AP.
Soubor: APCR04r.DOC
184
© Sdružení AP, květen 2005
6.2 Další řešená problematika Je zřejmé a vlastní aktivity Sdružení AP to jenom potvrzují, že ne všechny činnosti se dají přesně zařadit do jednotlivých kapitol „Hlavních směrů“. Vždy zůstávají určité aktuální problémy, které vyplývají např. ze závěrů jednání Rad ředitelů nebo jednotlivých Divizí Sdružení AP a na které je nutné reagovat. Podle zkušenosti je lze rozdělit v podstatě do následujících okruhů. A. směřující k členské základně s orientací zejména na: - využití specifických průzkumů pro potřeby firem Sdružení AP jako podklad pro operativní řešení daného problému (z poslední doby lze jmenovat např. průzkumy v oblasti vzdělávání a potřeb firem Sdružení AP na kvalifikaci pracovníků, v uzavírání kolektivních smluv, výši meziročních nárůstů mezd atd.); B. směřující ke státní správě - orientace české legislativy v tom smyslu, aby byla udržena konkurenceschopnost odvětví - např. chemická politika REACH; - problémy související s aplikací strukturálních fondů EU v rámci podniků automobilového průmyslu - příprava legislativních změn v pracovně právní oblasti; - orientace na problematiku lidských zdrojů včetně související školské politiky vlády; - spolupráce s regionálními orgány při řešení problémů jednotlivých členů Sdružení AP (např. školská problematika atd.). C. orientace na vzájemnou spolupráci firem Sdružení AP při prosazování řešení konkrétních problémů. V roce 2004 sem patřilo zejména: - problematika padělků výrobků automobilových dílů a součástí. V rámci jednotlivých Divizí Sdružení AP se uskutečnila jednání s pracovníky ČOI a GŘ Cel, ze kterých vyplynul doporučený postup při zjištění těchto případů. - další závažná problematika, která byla řešena na přelomu roků 2004/2005, souvisela s novelou zákona o dani z příjmu a týkala se specifikace uznatelných nákladů na položky výzkumu a vývoje. Pracovní skupina, která vznikla v rámci firem Sdružení AP, doporučila pro jednání Rady ředitelů s náměstkyní ministra financí Ing. Legierskou základní okruhy problémů. Stejné stanovisko bylo předáno prostřednictvím PriceWaterhouseCoopers i pro jednání koordinačního výboru daňových poradců Zpětná vazba směrem k členské základně je prostřednictvím Rady ředitelů Sdružení AP resp. formou informačních materiálů vydávaných sekretariátem Sdružení AP. Zpracoval: Ing. Novák
!"# !"#!"#!"#!"#
Soubor: APCR04r.DOC
185
© Sdružení AP, květen 2005
7. Výsledky hospodaření Sdružení AP za rok 2004 „V VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ SDRUŽENÍ AP“ jsou každoročně projednávány a schvalovány na zasedání Rady ředitelů. Do této publikace jsou, spolu s vývojem hospodaření za uplynulých 6 let (od roku 1999), zařazeny opět pro úplnost této informace. Dle „Společenské smlouvy o Sdružení AP“ jsou příjmy a výdaje v tzv. „rozpočtové“ a „ziskové“ části hospodaření sledovány odděleně. To platí obdobně v části získaných dotací, případně i pro vyúčtování mimořádných plateb (v roce 2004 žádné mimořádné platby nebyly realizovány).
A. ROZPOČTOVÁ ČÁST (účetní stř. 1) (hrazeno z plateb firem Sdružení AP)
Rozpis plateb na rok 2004
schválený skutečnost rozpočet k datu (údaje v Kč) na rok 2004 31.12.2004 /1/+/2/ 10 095 000,00 10 715 079,00 /1/ 9 410 000,00 10 324 968,00
31.12.2004 z toho: a) dosažené příjmy z toho: zálohy na rok 2004 přeplatky stanovených záloh úhrady za předchozí roky b) neuhrazené platby z toho: zálohy na rok 2004 neuhrazeno za předchozí roky Další příjmy (mimo rozpis plateb)
PŘÍJMY CELKEM
9 410 000,00 0,00 0,00
10 288 740,00 36 228,00 0,00
/2/
685 000,00
426 339,00
/3/
685 000,00 0,00 0,00
376 285,00 50 054,00 30 000,00
(1) + (3)
Náklady na činnost
/4/ z toho mzdové
k tomu DPH 19 % (za služby Sdružení AP po 1.5.2004)
/5/
9 410 000,00 10 354 968,00 8 302 500,00 7 898 610,51 2 650 000,00
2 547 793,00
0,00
928 571,60 8 827 182,11 2 456 357,49 1 527 785,89
CELKEM (náklady na hlavní činnost + odvod 19 % DPH) ………… 8 302 500,00 /1/ + /3/ - /4/ ROZPOČTOVÝ PŘEBYTEK 1 107 500,00 Přeplatky záloh firem Sdružení AP /1/ + /3/ - /4/ - /5/ 1 107 500,00
B. ZISKOVÁ ČÁST (účetní stř.2)
schválený (hrazeno z vlastních aktivit Sdružení AP) plán (údaje v Kč) na rok 2004 /1/ Výnosy (tržby) celkem 5 350 000,00 z toho: zdaněné (bankovní úroky) 40 000,00 /2/ Výdaje na realizaci výnosů 5 180 000,00 z toho: daňově neuznatelné mzdové
Účetní hospodářský výsledek POUŽITELNÝ ZISK
/1/ - /2/
C. SHRNUTÍ PŘÍJMŮ a VÝDAJŮ
220 000,00 1 655 000,00
175 749,00 1 356 586,00
170 000,00 61 500,00
188 279,47 86 359,47
schváleno
Radou ředitelů (nezahrnuje dotace a mimořádné platby - viz dále) (údaje v Kč) na rok 2004
CELKOVÉ PŘÍJMY Sdružení AP CELKOVÉ VÝDAJE Sdružení AP
skutečnost k datu 31.12.2004
1/ = Σ A./1/ + B./1/
14 760 000,00
16 570 142,36
2/ = Σ A./2/ + B./2/
13 482 500,00 220 000,00 4 305 000,00
13 925 505,40 175 749,00 3 904 379,00
z toho: daňově neuznatelné mzdové
Soubor: APCR04r.DOC
skutečnost k datu 31.12.2004 6 215 174,36 0,00 6 026 894,89
186
© Sdružení AP, květen 2005
D. HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY
schváleno na rok 2004 1 277 500,00 1 107 500,00 108 500,00 61 500,00
skutečnost k datu 31.12.2004 2 644 636,96 1 527 785,89 101 920,00 86 359,47
schválený plán (údaje v Kč) na rok 2004 /1/ 0,00 /2/ 0,00
skutečnost k datu 31.12.2004 160 000,00 160 000,00
0,00
74 344,00
0,00
0,00
(nezahrnuje dotace - viz dále)
Radou ředitelů
(údaje v Kč) C.1/ -C.2/ Účetní hospodářský výsledek z toho: Přebytek (přeplatky záloh) Daň ze zisku Použitelný zisk
E. ZÍSKANÉ DOTACE
(účetní stř. 3 - OKC a ZSC)
SP ČR - Oborové kontaktní centrum pro AP SP ČR - ZSC
Přidělené dotace (příjmy) celkem Náklady na řešení celkem z toho: mzdové
ZŮSTATEK DOTACÍ
/1/ - /2/
Výše uvedené výsledky hospodaření byly po schválení Revizní skupinou a Představenstvem Sdružení AP projednány a schváleny Radou ředitelů Sdružení AP na jejím 57. zasedání dne 24. března 2005 v Praze.
Vývoj základních ukazatelů hospodaření Sdružení AP od roku 1999 s výhledem na rok 2005 Dosažený rozpočtový přebytek / přeplatek záloh
2 136 253 Kč
2002
2003
1 527 786 Kč
2 292 450 Kč
500 000 Kč
1 770 735 Kč
1 000 000 Kč
2 350 833 Kč
1 500 000 Kč
1 607 809 Kč
2 000 000 Kč
923 500 Kč
2 500 000 Kč
0 Kč 1999
2000
2001
2004 */
výhled 2005
*/ V roce 2004 došlo ke změně vlivem nutnosti platby DPH za poskytované služby. Jedná se tedy o přeplatek záloh, který je vlastně rozpočtovým přebytkem sníženým o platbu DPH. Přeplatek (zůstatek) záloh ve výši min. 1,0 mil. Kč je nutný pro financování činnosti v počátku roku.
Vytvořený zisk k rozdělení 100 000 Kč
0 Kč
1999
2000
2001
2002
2003
2004
67 260 Kč
86 359 Kč
75 983 Kč
62 502 Kč
20 000 Kč
61 779 Kč
40 000 Kč
35 287 Kč
60 000 Kč
84 934 Kč
80 000 Kč
výhled 2005
Vytvořený zisk je převáděn do zvlášního fondu Sdružení AP, o jeho užití rozhoduje Představenstvo.
Soubor: APCR04r.DOC
187
© Sdružení AP, květen 2005
Získané dotace a mimořádné platby
225 000 Kč 0 Kč
2001
2002
100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč
získané dotace
2003
160 000 Kč
300 000 Kč 0 Kč
2000
150 000 Kč
2004
mimořádné dobrovolné platby členů
0 Kč
200 000 Kč 0 Kč
1999
200 000 Kč
236 000 Kč 259 500 Kč
0 Kč 0 Kč
250 000 Kč
0 Kč
300 000 Kč
160 000 Kč
350 000 Kč
výhled 2005
Základní záloha a skutečné roční náklady člena 100 000 Kč 80 000 Kč 62 122 Kč
64 069 Kč
61 336 Kč
1999
2000
2001
2002
2003
2004
0 Kč
základní záloha člena nárůst nákladů člena 2005/1999:
skutečné roční náklady člena 10,95%
66 000 Kč
60 510 Kč
20 000 Kč
52 160 Kč
40 000 Kč
59 487 Kč
60 000 Kč
výhled 2005
to je v průměru meziročně 1,82% Zpracoval: Ing. Šípek
!"# !"#!"#!"#!"#
Soubor: APCR04r.DOC
188
© Sdružení AP, květen 2005
8. Závěr Cílem publikace „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE“ je předložit členské základně Sdružení AP komplexní pohled na obor, ve kterém firmy podnikají. Podklad až na výjimky (ve výsledcích soutěže „Podnik roku“) neuvádí údaje za jednotlivé firmy, ale prezentuje pouze „agregované“ údaje za příbuzné skupiny firem. Firmy tak mají, na základě těchto souhrnných údajů, možnost konfrontace jimi dosažených ukazatelů se statistickými průměry a mohou tedy posoudit, kde se nacházejí, resp. jakým způsobem se dokázaly zapojit a pohybovat v současném ekonomickém klimatu. Zpracovatelé materiálu si stále uvědomují určitou nepřesnost, které se dopouštějí, když pokládají rovnítko mezi Sdružení AP = automobilový průmysl v ČR. I když členská základna stále roste, existuje řada firem, které jsou významnými dodavateli světovým automobilkám i tuzemským výrobcům, avšak do činnosti Sdružení automobilového průmyslu nejsou zapojeny (viz např. seznam firem v příloze). Rovněž tak v ČR působí řada výrobců nástaveb a přípojných vozidel kat. O1 a O2, přičemž statistika i za tyto výroby by byla jistě zajímavá a využitelná všemi zainteresovanými firmami. Je však potěšujícím faktem, že zmíněná nepřesnost je rok od roku menší, neboť tyto firmy se do činnosti Sdružení AP postupně zapojují, nebo alespoň poskytují základní podklady o svých výsledcích. V tomto roce podruhé a ve stejném rozsahu jako v přehledu za rok 2003 jsou tedy v dílčích částech tohoto materiálu (vždy „pod čarou“) a dále v příloze uvedeny i údaje za 32 „nečlenských“ firem, které poskytly základní podklady (v roce 2004 se jedná o stejných 32 firem jako v roce 2003). Zahrnutí hospodářských výsledků a statistických údajů všech firem českého automobilového průmyslu je cílem sekretariátu Sdružení AP i pro další období. V tomto směru musí být dále rozšířena spolupráce s orgány státní správy a MPO ČR, neboť souhrnné údaje za celý automobilový průmysl jsou na Sdružení AP vyžadovány i orgány EU. Je možno konstatovat, že souhrnné údaje za zmíněných 32 dalších firem potvrzují trendy a zvyšují i souhrnné ekonomické ukazatele za autoprůmysl jako celek. Odhad, že z pohledu objemu produkce tvoří firmy Sdružení AP cca 85 % celkového objemu výroby českého automobilového průmyslu, byl těmito výsledky de facto potvrzen. Uvedené agregované údaje vychází prioritně z podkladů předaných jednotlivými firmami Sdružení AP. Všem firmám Sdružení AP, které předaly sekretariátu Sdružení AP vyplněný „Databázový list“ i dalším firmám, které tak učinily, patří poděkování zpracovatelů. Ti současně zaručují, že předané individuální údaje nebudou bez vědomí (souhlasu) firem poskytovány třetím osobám. Přehled „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE“ je každoročně aktualizovanou a členskou základnou očekávanou publikací. Spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR za roky 2000 - 2004“, „ROČENKOU SDRUŽENÍ AP 2005“, publikací „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČESKÉ REPUBLICE“ a dalšími podklady, poskytovanými sekretariátem Sdružení AP v rámci jeho základní činnosti, vytváří kompaktní informační, rozborový a zároveň i argumentačně využitelný dokument nejen pro činnost Sdružení AP jako celku, ale i jeho jednotlivých členů. Vzhledem k možnosti vytvoření dlouhodobější časové řady jsou zde znázorněny trendy projevující se na českém trhu, údaje o složení vozového parku dle základních kategorií vozidel i stručný přehled společné problematiky řešené z úrovně Sdružení AP. To dává firmám členské základny Sdružení AP nejen možnost porovnání výsledků za jednotlivá časová období, ale i možnost již výše zmíněného přímého porovnávání.
Soubor: APCR04r.DOC
189
© Sdružení AP, květen 2005
Potvrzuje se, že český automobilový průmysl jako celek, tedy výrobci vozidel a dodavatelský sektor, je v současné době zřejmě nejvýznamnějším výrobním oborem nejen v rámci domácího průmyslu, ale celé české ekonomiky. Je tedy opakovaně, stejně jako v několika uplynulých letech, třeba konstatovat, že pozice automobilového průmyslu v ČR a s tím i související pozice jednotlivých firem Sdružení automobilového průmyslu, je národohospodářsky důležitá a v řadě charakteristik též ukázková. I tento moment zřejmě přispěl ke vstupu dalších zahraničních investorů do České republiky. Je pozitivní, že tak jako v ostatních vyspělých zemích, dostává i u nás automobilový průmysl stále výrazněji novou dimenzi, umocněnou tradicí automobilové výroby v ČR a úzkými vazbami na automobilovou výrobu v sousedních zemích. Na úplný závěr je nutno vyslovit poděkování a uznání za výsledky dosažené v roce 2004 všem vedoucím pracovníkům firem a samozřejmě i ostatním zaměstnancům pracujícím v českém automobilovém průmyslu. Zpracoval: Ing. Šípek
!"# !"#!"#!"#!"# V Praze, 27. května 2005
Předkládá: Ing. Antonín Šípek ředitel sekretariátu
Tento materiál je společným duševním majetkem firem zapojených do činnosti SDRUŽENÍ Souhrnné kopírování a předávání tohoto podkladu by proto nemělo směřovat mimo subjekty členské základny SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU. V případě potřeby je možno, po dohodě se sekretariátem SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU, obdržet tento podklad na dodaném elektronickém nosiči (CD ROM), resp. je možno jej zaslat na sdělenou E-mail adresu. Kompletní soubor je možno též získat z internetové stránky SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU určené pro členy. Zpracovatelé však upozorňují na velikost souboru (cca 6,5 MB), což může při přenosu dat vyvolat u některých uživatelů problémy. Některé tabulky a všechny diagramy jsou přitom do souboru APCR2004.DOC (ve WORD 9.0) vloženy z důvodu minimalizace velikosti souboru pouze jako obrázky nebo bitové mapy (nelze je tedy dále upravovat). AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU.
Zhotoveno celkem 160 výtisků. Závěrečná korektura: Ing. Novák, Ing. Ešner a Ing. Doležal - text a data Ing. Kyncl a p. Štefl - úprava, pravopis Tato verze byla jako konečná uložena 27.5.2005 v 11.25 hod.
NEPRODEJNÉ!
Příloha: Souhrnné údaje za dalších 32 firem autoprůmyslu ČR
Soubor: APCR04r.DOC
190
© Sdružení AP, květen 2005
Příloha
Souhrnné údaje za dalších 32 firem*/ autoprůmyslu ČR (zpracováno na základě předaných „Databázových listů“ za roky 2003 a 2004)
Počty pracovníků a průměrné platy:
CELKEM za všech 32 firem: (pracovníci) poměr THP/D % THP a D
průměrný počet pracovníků na 1 firmu Průměrný plat
celkem 8 748 8 463
rok 2003 THP 2 274 2 242 35,13% 25,99%
D 6 474 6 221
celkem 9 811 9 487
74,01%
nárůst pracovníků 2004 / 2003 273
rok 2004 THP 2 443 2 407 33,16% 24,90% 7,43%
12,16% 307
D 7 368 7 080 75,10% 13,81%
17 176 Kč 24 766 Kč 14 399 Kč 17 701 Kč 25 896 Kč 14 938 Kč 4,56% 3,75% průměrný nárůst platů 2004 / 2003 3,06%
V porovnání 2004/2003 je patrná tendence snižování podílu pracovníků THP. Platový růst u skupiny THP byl přitom, jako při porovnání 2003/2002) vyšší než u skupiny D. Souhrnné výsledky:
CELKEM za všech 32 firem: průměr na 1 pracovníka
rok 2003 Přidaná Tržby hodnota Export (mil. Kč) 23 364,6 3 294,5 14 242,8 průměrný nárůst 2004 / 2003 2,671 0,377 1,628 průměrný nárůst 2004 / 2003
rok 2004 Přidaná Tržby hodnota (mil. Kč) 29 116,7 4 073,3 24,62% 23,64% 2,968 0,415 11,11% 10,24%
Export 17 360,0 21,89% 1,769 8,67%
V porovnání 2004/2003 došlo k nárůstu všech hodnocených ukazatelů, u výše tržeb a přidané hodnoty zhruba ve výši odpovídající průměru firem Sdružení AP. Nárůst exportu vůči průměru firem Sdružení AP byl nižší. */
Na základě vyhodnocení údajů za daných 32 firem autoprůmyslu je možno dále konstatovat, že v této skupině: ! ! ! !
převažují malé a střední firmy (do 250 zaměstnanců) – viz diagram P 1; většinu firem (26, to je více než 80 %) tvoří výrobci skupin, dílů a příslušenství vozidel – viz diagram P 2; stejně tak jako u firem Sdružení AP je patrné jasné vymezení dvou základních skupin vlastníků (viz diagram P 3); vzhledem k počtu (polovině) českých firem (viz diagram P 4) je však podíl zahraničních partnerů na celkovém základním jmění nižší než u firem zapojených do Sdružení AP.
--------------------------------------------------------------------------------*/ Seznam těchto 32 firem je uveden v závěru této přílohy.
Soubor: APCR04r.DOC
1
© Sdružení AP, květen 2005
Struktura dalších 32 firem autoprůmyslu (dle počtu zaměstnanců - stav k 31.12.2004) od 1 000 do 5 000 (1 firma) 3,13%
od 500 do 1 000 (5 firem) 15,63%
do 250 (17 firem) 53,13%
od 250 do 500 (9 firem) 28,13%
100% =
32 firem
Diagram P 1
Struktura dalších 32 firem autoprůmyslu (dle výrobního programu - stav k 31.12.2004) účelové organizace (1) 3,13%
výrobci vozidel (5) 15,63%
výrobci dílů a příslušenství (26) 81,25%
100% =
32 firem
Diagram P 2
Soubor: APCR04r.DOC
2
© Sdružení AP, květen 2005
Struktura vlastníků dalších 32 firem autoprůmyslu (podíly na základním jmění - stav k 31.12.2004)
Ostatní 49,90%
Zahraniční partner 47,72%
DIK 2,26%
Investiční fondy 0,12%
100% = 3 673,07 mil. Kč Diagram P 3
Struktura vlastníků dalších 32 firem autoprůmyslu (počty dle zemí - stav k 31.12.2004) Švýcarsko - 1 3,13%
USA - 1 3,13%
Nizozemsko - 2 6,25%
Německo - 10 31,25%
Rakousko - 2 6,25%
ostatní (ČR) - 16 firem 50,00%
100% =
32 firem
Diagram P 4
!"# !"#!"#!"#!"# Zpracoval: Ing. Šípek
Soubor: APCR04r.DOC
3
© Sdružení AP, květen 2005
Seznam firem zařazených a vyhodnocených v rámci „dalších 32 firem“ autoprůmyslu ČR 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.
AVIA - strojírna Novosedly a.s. AUTO-Tech Vinoř s.r.o. AVON Automotive a.s., Rudník */ BENEŠ a LÁT, slévárna a strojírna a.s. */ COLLINS & AIKMAN AUTOMOTIVE s.r.o. */ DUVE ČR, s.r.o. (od 7.4.2005 člen) EVOBUS BOHEMIA s.r.o. KOMAS spol. s r.o., Opava Eu We Eugen Wexler ČR s.r.o., Rokycany FEHRER BOHEMIA s.r.o., Česká Lípa – Dubice */ FOSTRON a.s., České Budějovice IDEAL Automotive Bor, s.r.o., Bor KAIPAN spol. s r.o. KOVOPLAST Chlumec nad Cidlinou, a.s. LEAR CORPORATION CZECH s.r.o., Přeštice */ MAGNA CARTECH spol. s r.o., České Velenice */ MIKRA – Milan Král, Praha MORAVAN - SAFETY BELTS a.s. */ MOVANA spol. s r.o. */ PAI s.r.o., Beroun PARAMO a.s. PLASTIK HT a.s., Horšovský Týn RÜCKER ČR spol. s r.o., Mladá Boleslav */ SCHWARZMÜLLER s.r.o. SARNAMOTIVE BOHEMIA s.r.o. */ SEV Litovel, s.r.o. SIEMENS Automobilové systémy s.r.o. SLÉVÁRNA HEUNISCH a.s., Krásná STROJÍRNA Potůček s.r.o., Slatiňany TAKATA – PETRI PARTS, s.r.o., Dolní Kalná WESTFALIA Metal s. r.o. */ ZKL Hanušovice, a.s. */
---------------------------------------------------
*/ U těchto 12 firem byly použity údaje z databázových listů za rok 2003 (pro zpracování využit údaj „výhled na rok 2004“).
********************************* Seznam oslovených firem českého automobilového průmyslu se žádostí o zaslání podkladů pro zpracování tohoto podkladu (tučně uvedené firmy poskytly podklady – databázové listy – za rok 2004) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
AKUMA a.s., Mladá Boleslav AISAN BITRON Czech s.r.o. AVIA - strojírna Novosedly a.s. ALFINE a.s., Brno Auto Závod Český Dub, spol. s r.o. BORGERS CS spol. s r.o., Plzeň AUTO-Tech Vinoř s.r.o. AUTOMOTIVE LIGHTING spol. s r.o. AVON Automotive a.s., Rudník BENEŠ a LÁT, slévárna a strojírna a.s. COLLINS & AIKMAN AUTOMOTIVE s.r.o. CTS-servis, spol. s r.o., Poděbrady
Soubor: APCR04r.DOC
4
© Sdružení AP, květen 2005
13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69.
DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR s.r.o. DUVE ČR, s.r.o. (od 7.4.2005 člen) EVOBUS BOHEMIA s.r.o. JOHNSON CONTROLS Automobilové součástky, k.s. (od 7.4.2005 člen Sdružení AP) */ KOITO CZECH s.r.o. KOMAS spol. s r.o., Opava Eu We Eugen Wexler ČR s.r.o., Rokycany FAURECIA Exhaust Systems, Bakov nad Jizerou FAURECIA LECOTEX a.s., Tábor FEHRER BOHEMIA s.r.o., Česká Lípa – Dubice FORSCHNER, s.r.o., Uherské Hradiště FOSTRON a.s., České Budějovice GALVANOPLAST FISCHER BOHEMIA k.s., Liberec HAPPICH Plzeň s.r.o. HATZ CZ s.r.o., Vlachovo Březí HUTCHINSON s.r.o., Rokycany CHERRY, spol. s r.o., Klášterec nad Ohří IDEAL Automotive Bor, s.r.o., Bor ITW Pronovia, s.r.o., Velká Bíteš JAWA Divišov, a.s., Divišov KAIPAN spol. s r.o. KOVOLIS Hedvikov a.s. KOVOPLAST Chlumec nad Cidlinou, a.s. LEAR CORPORATION CZECH s.r.o., Přeštice LIP spol. s r.o., Chrastava MAGNA CARTECH spol. s r.o., České Velenice METAL Progres s.r.o., Strakonice MIKRA – Milan Král, Praha MITAS a.s., Praha MORAVAN - SAFETY BELTS a.s. MOVANA spol. s r.o. NATIVEL k.s., Stochov NEMAK Czech Republic s.r.o. PAI s.r.o., Beroun PARAMO a.s. PETER – GFK spol. s r.o., Kocbeře PLASTIK HT a.s., Horšovský Týn PRAGA HOSTIVAŘ a.s. RONAL CR, s.r.o., Jičín RÜCKER ČR spol. s r.o., Mladá Boleslav SARNAMOTIVE BOHEMIA s.r.o. SCHWARZMÜLLER s.r.o. SEMPERFLEX Optimit, a.s., Odry SEV Litovel, s.r.o. SIEMENS Automobilové systémy s.r.o. SILNIČNÍ TECHNIKA, a.s., Nová Paka SLÉVÁRNA HEUNISCH a.s., Krásná SNĚŽKA v.d., Náchod STROJÍRNA Potůček s.r.o., Slatiňany STROJPLAST, a.s., Tachov TAKADA INDUSTRIES CZECH REPUBLIC s.r.o., Louny TAKATA – PETRI PARTS, s.r.o., Dolní Kalná THYSSEN FEREX Aluminium-Technik s.r.o., Hrádek nad Nisou TRCZ s.r.o., Louny VARTA Autobaterie spol s r.o., Česká Lípa WESTFALIA Metal s. r.o. ZKL Hanušovice, a.s.
*/ Firma poskytla potřebné údaje a v přehledu za rok 2004 již figuruje mezi členy Sdružení AP.
Soubor: APCR04r.DOC
5
© Sdružení AP, květen 2005