Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce
Pracovní listy do hodin HV na 1. stupni ZŠ
Vypracovala: Mgr. Růžena Vojtová Vedoucí práce: PaedDr. Jan Holec, Ph.D. České Budějovice 2016
Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 1. ledna 2016
Mgr. Růžena Vojtová
Anotace Závěrečná práce předkládá k dispozici autorské pracovní listy z hudební nauky, hudební historie a nauky o hudebních nástrojích pro žáky prvního stupně základní školy. Pracovní listy jsou ověřeny v praxi. Témata těchto pracovních listů jsou: noty a jejich délky, hudební terminologie, česká státní hymna, čeští hudební skladatelé a jejich dílo, stupnice, hudební znaménka a hudební nástroje. Teoretická část v pěti krátkých kapitolách přináší pohled na význam hudby, koncepci hudební výchovy, jednotlivé složky hudební výchovy, organizaci hodin hudební výchovy a na hudební výchovu v Rámcovém vzdělávacím programu. Odkazuje tak na správné chápání a použití pracovních listů z hlavní části.
Klíčová slova: Hudební výchova, hudební nauka, pracovní listy, význam hudby, koncepce hudby, hudební složky, organizace hodin hudební výchovy, Rámcový vzdělávací program, noty a jejich délka, hudební znaménka, česká státní hymna, čeští hudební skladatelé, stupnice, hudební terminologie, hudební nástroje.
Abstract This thesis presents authorial music theory, music history and musical instruments worksheets for primary pupils. All the worksheets have been tested in lessons and they cover the following topics – notes and note values, musical terms, the Czech national anthem, Czech composers and their works, musical scales, musical accents and musical instruments. The theoretical part in five short sections deals with the significance of music, music education conception, elements of music education, organisation of music lessons and music lessons within the Framework Educational Program (RVP). It allows the correct understanding and use of the worksheets from the main part.
Key words: Music education, music theory, worksheets, signification of music, conception of music, music elements, organisation of music lessons, Framework Educational Program, notes and note values, musical accents, the Czech national anthem, Czech composers, musical scales, musical terms, musical instruments.
Poděkování Děkuji PaedDr. Janu Holcovi, Ph.D. za podporu a vedení mé práce.
Obsah
Úvod ............................................................................................................................. 6 1
Význam hudby ..................................................................................................... 7
2
Koncepce hudební výchovy ................................................................................. 7
3
Hudební výchova v rámcovém vzdělávacím programu ....................................... 8
4
Složky hudební výchovy ....................................................................................... 8 4.1
Hlasový výcvik ............................................................................................... 9
4.2
Rytmický výcvik ............................................................................................. 9
4.3
Intonační a sluchový výcvik ........................................................................... 9
4.4
Hra na hudební nástroj ................................................................................. 9
4.5
Improvizace ................................................................................................. 10
4.6
Poslech hudby ............................................................................................. 10
4.7
Hudební nauka ............................................................................................ 10
4.8
Hudebně pohybová výchova ....................................................................... 11
5
Organizace hodin hudební výchovy ................................................................... 11
6
Pracovní listy ...................................................................................................... 13
Závěr .......................................................................................................................... 38 Seznam použitých zdrojů ........................................................................................... 39
5
Úvod Pro svou závěrečnou práci jsem zvolila pojmenování Pracovní listy do hodin hudební výchovy na 1. stupni základní školy. Hlavním cílem je předložit a nabídnout k dispozici v praxi ověřené pracovní listy, které by mohly být praktickým doplňkem či pomocníkem ostatním kolegům, kteří na 1. stupni základní školy učí hudební výchovu, jejíž součástí je i hudební teorie, nauka o hudebních nástrojích a hudební historie, popřípadě aby tyto listy byly inspirací či impulzem pro vytvoření pracovních listů vlastních. Hned na začátku musím upozornit na jednu velice důležitou věc. Tyto pracovní listy nemají a nesmí být vnímány jako hlavní náplň hodin hudební výchovy na základní škole ani jako cíl vyučovací hodiny. Proč tomu tak je, objasním obecně na základě odborné literatury v kratší teoretické části, abych pak v delší praktické části předložila zmíněné pracovní listy. V pracovních listech se objeví témata z hudební nauky, nauky o hudebních nástrojích a hudební historie: noty a jejich délky, hudební terminologie, česká státní hymna, čeští hudební skladatelé a jejich dílo, stupnice, hudební znaménka a hudební nástroje.
6
1 Význam hudby S existencí hudby se setkáváme u všech národů a etnických skupin světa. Už antičtí filozofové zdůrazňovali význam hudby pro rozvoj osobnosti člověka, uznávali její řád a harmonii rytmů a zvuků. František Sedlák apeluje na hudební pedagogy, jak moc je důležité mít při výuce na paměti alespoň základní funkce hudby:
Estetická (poznání krásy) Výchovná (formování osobnosti) Terapeutická (léčba hudbou) Specifické osvojování světa (mezilidská komunikace) Hédonistická (pro potěšení) Odpočinková (zábava) Sociální (hudební tradice)
(SEDLÁK, 1985.)
2 Koncepce hudební výchovy Pojetí předmětu hudební výchova se v průběhu času měnil. Novou koncepcí hudební výchovy se v minulém století zabývala vedle dalších například učitelka Danuše Bosáková. V její publikaci z konce 70. let se hovoří o hodinách hudební výchovy naplněných aktivní, tvořivou a zajímavou hrou dětí, kterou pedagog svým vedením prohlubuje a zkvalitňuje. Jde o hru s tóny, hru na ozvěnu, na melodii, rytmický, melodický a pohybový projev, hru na nástroje. (BOSÁKOVÁ, 1976.) Pro potřeby charakteristiky pojetí hudební výchovy vycházím dále z koncepce metodika a pedagoga Ladislava Daniela. Ve své publikaci píše, že původně se tento předmět jmenoval zpěv a že tento název plně vystihoval i jeho obsah. (DANIEL, 1992) Až ve 20. letech minulého století se ke zpěvu přidaly i další hudební složky, které popisuji v samostatné kapitolce. Soudobou koncepci hudební výchovy pak plně vystihuje a popisuje Rámcový vzdělávací program.
7
3 Hudební výchova v rámcovém vzdělávacím programu Pro jednotlivá školní období udává rámcový vzdělávací program očekávané výstupy. V jednotlivých výstupech je dáno, jakých dovedností by měl žák dosáhnout, samozřejmě se zřetelem na individuální možnosti a dispozice každého jedince. Pro žáky prvního stupně základní školy jsou určena první dvě období. Velmi zjednodušeně řečeno by měl žák na konci těchto dvou období dle svých možností intonačně čistě zpívat, rytmizovat, melodizovat a improvizovat, hrát na jednoduché hudební nástroje, rozlišovat tempa, dynamiku, poznat znějící hudební nástroje, instrumentální a vokální hudbu, ztvárňovat hudbu pohybem. Přesné znění očekávaných výstupů pak nalezneme ve jmenovaném Rámcovém vzdělávacím programu. (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. 2013) Rámcový vzdělávací program předkládá rozpis učiva a obsahu vzdělávání pro jednotlivá období. Jednotlivým hudebním činnostem, jimiž jsou činnosti vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové, se ve své absolventské práci věnuje Tereza Šarayová. Při provádění těchto činností by měl žák dosáhnout požadovaných hudebních dovedností. Šarayová uvádí, že předpoklady pro rozvoj hudebnosti žáků zůstávají v Rámcovém vzdělávacím programu stejné jako u předchozích vzdělávacích programů. (ŠARAYOVÁ, 2007)
4 Složky hudební výchovy Požadavek na komplexnost hudební výchovy vychází nejen z přirozeného vývoje, ale i z moderních trendů současné hudební pedagogiky a Rámcového vzdělávacího programu. Alexandros Charalambidis hovoří ve svém článku o oborové integraci, kdy je zapotřebí v rámci hudební výchovy při práci s určitým tématem propojit všechny složky hudební výchovy. Součástí hodiny by měly být všechny hudební složky, přičemž jejich vyváženost koriguje učitel. Neznamená to však, že by jedna ze složek nesměla v dané hodině zaujímat větší část hodiny, než složky ostatní, na straně druhé by zase žádná ze složek neměla být úplně vynechána. (CHARALAMBIDIS, [cit. 2015-09-21]) Výčet hudebních složek, které by měly být součástí hodin hudební výchovy, přináší ve své publikaci již zmiňovaný Ladislav Daniel. Složky hra na hudební nástroje a improvizace uvádí vedle dalších třech jako samostatné, jejich spojování v jednu složku hodnotí jako neporozumění smyslu obou těchto samostatných složek: 8
4.1
Zpěv s hlasovým výcvikem, intonací, rytmem a hudební teorie Hra na hudební nástroj Improvizace Hudebně pohybová výchova Poslech hudby
Hlasový výcvik
Cílem hlasového výcviku na základní škole je dát žákům základní pěvecké dovednosti a návyky a uchovat zdravě tvořený hlas pro celý život, nebo jej připravit pro případný další výcvik. Žák by si měl osvojit hlasové dovednosti, které se týkají správného dýchání, tvoření tónu a artikulace. Dar zpívat, má každý, píše Alena Tichá. Je tedy třeba nebránit přirozenému hlasovému projevu, ale naopak procvičovat hlas v jeho plném rozsahu a znění. (TICHÁ, 2014)
4.2
Rytmický výcvik
Rytmické dovednosti, které si žák v nejednotné míře přináší již z mateřské školy, bychom měli dopilovat již v prvním ročníku. Jde především o reprodukci rytmu vytleskáváním, pochopení metra v hudbě a vytleskávání první doby taktu. Smyslem rytmického výcviku je hlavně to, aby žák porozuměl a tímto porozuměním se i bavil. (DOSTAL, 1984.)
4.3
Intonační a sluchový výcvik
Improvizace a poslech přispívají k rozvoji hudebních schopností pouze tehdy, jsou-li dostatečně rozvinuty základní schopnosti. Klíčovou činností tedy zůstává reprodukce hudebních motivků a jednotlivých tónů. Dále pak cvičíme rozlišování tónových výšek, melodii stoupavou a klesavou, zpěv z not.
4.4
Hra na hudební nástroj
Hra na nástroje děti přitahuje a aktivizuje. Aktivní hráči pak mají o hudbu větší zájem. Hra na nástroj je dostupná i těm, kteří nemají fyziologicky daný krásný hlas. Hra na hudební nástroje rytmické i melodické zpestřuje a obohacuje hodiny hudební výchovy.
9
4.5
Improvizace
Otázkou, jak přirozeně rozvíjet hudební tvořivost dětí, se zabývali pedagogové dávno předtím, než se tento požadavek dostal do osnov základní školy. S metodou, jež by se dala použít v praxi, přišel až bavorský skladatel Carl Orff ve svém Schulwerku. Základní metodická zásada orffovské práce je umožnit dětem maximum aktivity a sebevyjádření. Dítě se učí, jak tvořit vlastní rytmy nebo melodie, a nemyslí se tím velkolepá honosná díla. Už dotvořením rytmické řady či popěvku se děti učí improvizovat. Dítě, které si z radosti pobrukuje nebo tleská, projevuje zárodky tvořivosti. Je tedy na učiteli hudební výchovy, aby tyto zárodky rozvíjel. (HURNÍK, EBEN, 1982.) Metodicky a názornými cvičeními v tomto úsilí může pomoci Orffova škola.
4.6
Poslech hudby
Úkolem poslechu hudby je docílit, aby si žáci během své školní docházky posluchačsky osvojili určitý repertoár skladeb. Jedním z důvodů je vytvoření oblasti hudby, která se jim líbí a ke které se tedy budou vracet. Měli by se také naučit spatřovat v poslouchané hudbě pojmy, jež se naučili v teorii. K tomuto tématu předkládá ve své absolventské práci pracovní listy Marcela Sládková. Uvádí, že pokud pracovní listy respektují věková specifika cílové skupiny, dávají velký prostor k procvičení látky. (SLÁDKOVÁ, 2015)
4.7
Hudební nauka
Cílem práce v hodinách hudební výchovy není naučit žáka hudební teorii, cílem je rozvíjet jeho hudební schopnosti a nacvičovat dovednosti, aby mohl hudbu poslouchat, provozovat a popřípadě tvořit. Přesto se bez nejzákladnějších poznatků neobejdeme, jsou to prostředky k lepšímu provádění nebo poslechu hudby. Zvuk, tón, noty a jejich délky, nácvik psaní not, takty, hudební nástroje, hudební formy i dějiny hudby, to vše a ještě více k hudebním poznatkům patří. (DANIEL, 1992) Problematiku základních pojmů z hudební nauky zpracoval ve své publikaci také Luděk Zenkl. (ZENKL, 2003) Praktický soubor pracovních listů k nácviku základních hudebních pojmů s metodickým průvodcem určený pro začátek školní docházky nabízí nakladatelství Nová škola. (JAGLOVÁ, 2010)
10
4.8
Hudebně pohybová výchova
Ve shodě s hudbou se rozvíjí i pohybové dovednosti. Hudebně pohybová výchova je tedy součástí systému hudebních činností a každého hudebně výchovného procesu. Napomáhá k fyzickému i psychickému uvolnění. Ani hudebně pohybová výchova není však cílem hudební výchovy, je opět podnětem a prostředkem, který v cestě k cíli pomáhá a esteticky jej obohacuje. (KULHÁNKOVÁ, 2010) Pro název hudební složky se mnohde setkáme s označením hudební činnosti, jako například v práci Jaroslava Synka. Zde jsou popsány hudební činnosti jak obecně tak vždy s konkrétním příkladem či cvičením. (SYNEK, 2004) Tyto dva pojmy bychom však neměli zaměňovat, na což upozorňuje i L. Daniel.
5 Organizace hodin hudební výchovy Hudební výchova je jedním z vyučovacích předmětů, v němž by se učitelé měli snažit maximálně rozvíjet tvůrčí činnost dětí a jejich fantazii. Učitelé – kantoři bývali dříve muzikanty tělem i duší, zpívali, aktivně hráli na nástroj, vedli sbor, komponovali. Taktéž dnešní učitel by měl připravit a vést hodinu hudební výchovy tak, aby se hudba nestala pro žáky pouhou historickou vzpomínkou nebo pasivní zvukovou kulisou. (LIŠKOVÁ, 1998) Vyučovací hodina by měla být co nejpestřejší. Pro regulaci únavy v hodině bychom měli střídat činnosti, upoutáme tak pozornost dětí. Sloučit v hodině prvky, kterými se kultivuje složka intonační, rytmická a pohybová současně s poznatky teoretickými, není jednoduché. (ALLIGEROVI, 1968.) Organizací hodin hudební výchovy se ve své absolventské práci zabývá Pavlína Zadražilová, která zkoumala, jakým způsobem výuka hudební výchovy na 1. stupni základní školy v praxi probíhá. (ZADRAŽILOVÁ, 2000) Chceme-li, aby hudební výchova žáky bavila, nesmíme je nechat nudit a nenaplnit hodiny pouhým zpěvem nebo jen bez nároků na vědomosti přehrávat skladby. Je třeba zajistit soustavné a systematické opakování hudebních dovedností, aby se tyto staly návykem. Musíme přihlédnout ke stavu třídy, je-li splněno učivo z předchozích ročníků a naplánovat učivo tak, aby byly začleněny všechny složky hudební výchovy. V každé hodině by pak měly být obsaženy všechny hudební činnosti, jedna celá hodina by se neměla věnovat pouze jedné činnosti. V rámci jedné hudební činnosti lze procvičit i několik složek. Tím je dán režim hodiny, v níž 11
musí být vždy hlasový výcvik, intonace, rytmus, improvizace nebo opakování hudební nauky. Věnujeme-li každé z těchto nepostradatelných disciplin 3-5 minut, zbývá na hlavní část 20 minut, přičemž 5-10 minut na konci hodiny opakujeme buď písně, skladby nebo hru na hudební nástroje. Každá z uvedených součástí hodin by se pokaždé měla provést jinou metodou a jinými prostředky, aby se z hodin nestala rutina. (DANIEL, 1992)
12
6 Pracovní listy V průběhu své patnáctileté praxe na základní škole jsem si pro své potřeby vytvořila do hodin hudební výchovy pracovní listy z hudební nauky, jejichž drobný vzorek předkládám v této praktické části své závěrečné práce. Jsou věnovány tématům z hudební teorie, jako jsou noty a jejich délka, hudební nástroje, hudební skladatelé a jejich dílo, hudební terminologie, česká státní hymna či stupnice. Pracovní listy používám při seznamování s tématem, jeho procvičování, při opakování nebo po předchozím objasnění problematiky tématu. Ve většině případů pracujeme s pracovními listy se žáky společně, buď přímo v části hodiny hudební výchovy nebo v rámci mezipředmětových vztahů v hodinách českého jazyka, informatiky či výtvarné výchovy. Každý z pracovních listů byl ověřen v praxi. Protože nikde není pevně stanoveno, co přesně by měl žák v každém jednotlivém ročníku umět, budiž označení ročníku v jednotlivých pracovních listech vnímáno orientačně. Před jejich uvedením si dovolím pár připomínek, poznámek a doporučení: Tyto pracovní listy rozhodně NEJSOU a NESMÍ BÝT cílem hodin hudební výchovy a tudíž její kompletní náplní. Měly by být pouze prostředkem pro získání a upevnění potřebných znalostí v oblasti hudební nauky, nauky o hudebních nástrojích a hudební historie, na jejichž základě pak učitel může v žácích prohlubovat hudební schopnosti a dovednosti při hudebních činnostech. Použití pracovních listů v daném ročníku se může měnit dle potřeb a naplánovaného učiva, označení ročníku v listech je pouhým doporučením, v označených ročnících byly listy naposledy použity mnou. Jednotlivé listy se mohou upravovat co do náročnosti vzhledem k věku žáků. Lze pracovat s celým listem nebo použít určitou část. Součástí některých pracovních listů je i řešení. Je na zvážení a posouzení, zda řešení nechat k dispozici žákům ihned, nebo jej předložit až po vypracování. Je na zvážení, s jakým účelem tyto listy předložit – k aktivaci, motivaci, předeslání, na seznámení, procvičení, prohloubení, opakování učiva nebo třeba jako domácí úkol. S pracovními listy se dá pracovat jak samostatně, tak ve skupinách, s vedením či bez, opět je na zvážení, zda nechat žáky pracovat samostatně, či je vést, či způsoby kombinovat. Možnost založení pracovních listů do portfolia žáka. Doporučuji využít k tomuto účelu vybízející části pracovních listů v rámci mezipředmětových vztahů například v hodinách českého jazyka (čtení, psaní, čtenářská gramotnost), informatiky (vyhledávání informací na internetu), 13
vlastivědy (časové zařazení hudebních skladatelů do různých období) nebo výtvarné výchovy (kreslení, malování). K využití či nevyužití nabádají zadané úkoly v pracovních listech. Podle individuálních potřeb lze v pracovních listech cokoli upravit, přidat či naopak vynechat. Inspirace pro vytvoření vlastních pracovních listů. Zdroje obrázků z pracovních listů jsou uvedeny přímo v pracovních listech.
14
1. TŘÍDA
JAK VYPADAJÍ NOTY 1) Prohlédni si následující obrázek a zakroužkuj mezi hudebními znaménky všechny noty:
Zdroj obrázků: 29.3.2012 http://www.123rf.com/photo_5956409_different-kind-of-music-notes-as-symbol-of-sheet-music.html http://www.123rf.com/photo_9039958_music-sheet--doodle-set-black-color.html
15
3. TŘÍDA
DÉLKA NOT 1) V následujícím cvičení zakroužkuj správnou barvou: Červeně – noty celé Zeleně – noty půlové Modře – noty čtvrťové Žlutě – noty osminové Poznámka: Jsou – li na obrázku další noty a hudební znaky, nech je volné.
Zdroj obrázků: http://www.123rf.com/photo_7173555_musical-notes-on-music-sheet-melody-made-up.html http://www.123rf.com/photo_9039958_music-sheet--doodle-set-black-color.html http://paulwestphal.hubpages.com/hub/Staffs-Clefs
16
3. TŘÍDA 1) Hledej názvy hudebních nástrojů v osmisměrce (je jich 14). Najdeš-li název hudebního nástroje, který patří k nějakému obrázku, vybarvi je stejnou barvou.
K L A R I N E T Ý Ě G Ú K
Z O J N A B D A I H F L O
F V W L M H U M O Ř A S N
L I T A G Ů O B N V Ř Ý T
17
É O Ý K O N O U Í Š P Í R
T L D B T J A R S N Z K A
N A Á U X J S I Ž L E Č B
A K O R D E O N R Y E K A
X C Q T Í Y M A Á T Š O S
2) Pokud jsi v osmisměrce našel/našla další hudební nástroje, ke kterým chybí obrázek, pokus se je namalovat sám/sama.
K L A R I N E T
K
F V
L I
É O
L
A G
K
H U O A M B O H V A L O N T
N O U Í
O J N A B
R
T L D B J A R S N
A
N A U
I L E B
A K O R D E O N R
ŘEŠENÍ OSMISMĚRKY ( POUZE PRO VYUČUJÍCÍ ): T Y A
tamburina, bubínek, hoboj, klavír, klarinet, kontrabas, housle, akordeon, trubka, dudy, flétna, banjo, viola, triangl.
T E K A
zdroj použitých obrázků: http://www.i-creative.cz/2007/08/23/hudebni S
18
2. TŘÍDA 1. Najdi mezi dalšími hudebninami na obrázku pouze hudební nástroje a přiřaď k nim cedulky se správnými jmény. Můžeš vybarvit stejnou barvou obrázek hudebního nástroje a cedulku s jeho jménem.
TRIANGL
FLÉTNA ČINELY
ZVONKOHRA
TRUBKA
TAMBURINA
19
2. Nakresli a pojmenuj další hudební nástroje, které znáš, a které nejsou na předchozím obrázku:
20
4. TŘÍDA
HLEDÁME ČESKÉHO HUDEBNÍHO SKLADATELE 1) Najdi ve zjednodušené osmisměrce 9 oper známého českého hudebního skladatele.(Vypiš je na řádky pod osmisměrku). 2) Ze zbylých písmenek sestav jméno skladatele. Postupuj po řádcích směrem ze shora dolů.
D A K
T B R A J E M S Č E R T N V Í
I N H M
O A
B E P Š R E Č I B U H O D B D D A I Ř A L O I V A L Ě C N I B O Ř I V Č E CH Á CH B D S N O O E E R V V T Y A Ě V A S T Ě N A S T A
Opery: ________________________________________________________________ ________________________________________________________________ ________________________________________________________________ ________________________________________________________________ Jméno hudebního skladatele: ________________________________________ 21
3) Nauč se následující říkanku, jenž se skládá z prvních slabik autorových oper. Pomůže ti vzpomenout si na každou jeho operu:
BRA-PRO-DA-LI DVĚ HU-TA-ČE-VI 4) Zkus si rozpomenout podle této říkanky na všech devět autorových oper a vypiš je:
Podařilo se? Výborně! Jsi šikulka!
22
Řešení (pro učitele):
D A K
T B R A J E M S Č E R T N V Í
I N H M
O A
B E P Š R E Č I B U H O D B D D A I Ř A L O I V A L Ě C N I B O Ř I V Č E CH Á CH B D S N O O E E R V V T Y A Ě V A S T Ě N A S T A
Opery: Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Dvě vdovy, Hubička, Tajemství, Čertova stěna, Viola (nedokončená)
Hudební skladatel: Bedřich Smetana
23
5. TŘÍDA
ČEŠTÍ HUDEBNÍ SKLADATELÉ 1) Toto jsou podobizny dvou českých hudebních skladatelů. Poznáš je? Pokud ano, pojmenuj je, pokud ne, pan učitel či paní učitelka ti poradí. Nápověda: Ten první působil i v Americe a ten druhý na konci života ohluchl, přesto dále komponoval.
Zdroj obrázků: http://old.radio.cz/cz/html/hudba_romantismus.html http://blog.mysanantonio.com/jackfishman/2011/02/young-peoples-concerts
24
2) Spoj nebo vybarvi správně jméno hudebního skladatele a jeho hudební díla: DVĚ VDOVY
ČERTOVA STĚNA
ČERT A KÁČA
VLTAVA
LIBUŠE
NOVOSVĚTSKÁ SYMFONIE
SLOVANSKÉ TANCE
BEDŘICH SMETANA Z ČESKÝCH LUHŮ A HÁJŮ
HUBIČKA
VIOLA
BRANIBOŘI V ČECHÁCH
DALIBOR
ANTONÍN DVOŘÁK PRODANÁ NEVĚSTA
MŮJ DOMOV
TAJEMSTVÍ
RUSALKA
25
3. TŘÍDA
HUDEBNÍ TERMINOLOGIE 1) Přiřaď k následujícím obrázkům jejich správné označení v hudební terminologii:
NOTOVÁ OSNOVA
HOUSLOVÝ KLÍČ
STUPNICE (ŘADA TÓNŮ) NOTA
MEZERY NOTOVÉ OSNOVY LINKY NOTOVÉ OSNOVY
BASOVÝ KLÍČ
26
OSMINOVÁ POMLKA
2) Pokus se sám správně zakreslit, napsat: NOTA
NOTOVÁ OSNOVA
HOUSLOVÝ KLÍČ
POMLKA
STUPNICE
BASOVÝ KLÍČ
________________________________ ________________________________ ________________________________ ________________________________ ________________________________
Zdroje obrázků: http://www.edupics.com/coloring-page-note-scale-i5950.html http://www.enchantedlearning.com/music/label/cmajscale/ http://www.squidoo.com/eighth-note-free-clipart?utm_source=google&utm_medium=imgres&utm_campaign=framebuster
27
4. TŘÍDA
HUDEBNÍ ZNAMÉNKA 1) Pojmenuj s pomocí učitele hudební znaky z obrázku. Pak v tomto cvičení zakroužkuj červeně všechny noty, zeleně hudební klíče, modře posuvky a žlutě mezery:
Zdroj obrázku:
23.3:2012
http://www.123rf.com/photo_5956409_different-kind-of-music-notes-as-symbol-of-sheet-music.html
28
2) Hudební znaménka a znaky z obrázku se pokus překreslit do prázdného okénka. Nejprve si každý několikrát pro procvičení obtáhni.
3) Zakresli hudební znaménka a znaky do notové osnovy, kam patří. ___________________________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________________________ _______________________________________________________________________________________
29
5. TŘÍDA
ITALSKÉ NÁZVOSLOVÍ 1) Rozděl následující označení do dvou skupin (TEMPOVÁ A DYNAMICKÁ OZNAČENÍ):
ALLEGRO, PIANO, ALLEGRETTO, PRESTO, PIANISSIMO, ANDANTE, MODERATO, LARGO, MEZZOFORTE, VIVACE, RITARDANDO, FORTISSIMO, LENTO, ACCELERANDO, FORTE. TEMPOVÁ OZNAČENÍ
DYNAMICKÁ OZNAČENÍ
30
2) Pokus se přiřadit správné české výrazy k italskému označení: a) TEMPOVÁ OZNAČENÍ:
ANDANTE
ZRYCHLOVAT
ALLEGRETTO
ÚPRKEM
ALLEGRO
RYCHLE
MODERATO
ZPOMALOVAT
PRESTO
MÍRNĚ
ACCELERANDO
MÍRNĚ RYCHLE
RITARDANDO
ZVOLNA
b) DYNAMICKÁ OZNAČENÍ
4.9
PIANISSIMO
STŘEDNĚ SILNĚ
PIANO
VELMI SILNĚ
MEZZOFORTE
VELMI POTICHU
FORTE
POTICHU
FORTISSIMO
SILNĚ
31
5. TŘÍDA
ČESKÁ NÁRODNÍ HYMNA 2) Znáš dobře text české hymny? Doplň správně chybějící slova do textu:
Kde domov můj, kde domov můj? Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj!
3) A nyní troška teorie. Znáš odpovědi na následující otázky?
Píseň „Kde domov můj“ zazněla poprvé v jedné divadelní hře. Víš, jak se tato hra jmenuje? _______________________________________________________
Kdo je jejím autorem? ___________________________________ Kdo je autorem hudby? ___________________________________
32
4) Víš, že píseň „Kde domov můj“ má ještě druhou sloku? Tato již není součástí české hymny, přesto se pokus doplnit správně její znění. Vybírej z nabídky slov pod textem:
Kde domov můj, kde domov můj? V kraji znáš-li Bohu milém, duše útlé v těle čilém, mysl jasnou, vznik a zdar, a tu sílu vzdoru zmar? To je Čechů slavné plémě, mezi Čechy domov můj, mezi Čechy domov můj!
ČILÉM
ČECHY
ZDAR MŮJ
DOMOV
PLÉMĚ
5) Hymnu si poslechněte z nahrávky a zazpívejte si ji s panem učitelem či paní učitelkou.
33
4. TŘÍDA
STUPNICE C-DUR
1) Vyjmenuj všechny tóny stupnice C dur tak, jak jdou za sebou. Nejprve vzestupně, pak sestupně: _________________________________________________________________ _________________________________________________________________
2) Podívej se na notový zápis stupnice C dur v tomto cvičení a pokus se přesně přepsat notu po notě podle vzoru. Nezapomeň na to, že noty za sebou jdou ve sledu LINKA – MEZERA – LINKA – MEZERA…
_________________________________________________________________ _________________________________________________________________ _________________________________________________________________ _________________________________________________________________ _________________________________________________________________
34
3) Do druhého cvičení pojmenuj všechny tóny stupnice C dur (jejich jména napiš na malé linky pod notami).
4) Vyjmenuj noty, které ve stupnici C dur (v zápisu C1 – C2) leží na lince:
_________________________________________________________
5) Zakresli tyto noty do notové osnovy. Na začátku nakresli houslový klíč: _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________
6) Vyjmenuj noty, které ve stupnici C dur (v zápisu C1 – C2) leží v mezerách:
_________________________________________________________
7) Zakresli tyto noty do notové osnovy. Na začátku nakresli houslový klíč: _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________
Zdroj obrázku: http://www.enchantedlearning.com/music/label/cmajscale/
35
3. TŘÍDA
STUPNICE C-DUR 1) Poskládej následující jména tónů přesně podle toho, jak jdou ve stupnici C-dur za sebou. Napiš je na řádku pod okénkem:
E
H C2 G D C1 A F
Stupnice C-dur: ___________________________________________________________________________
36
2) Doplň správně do následujících řad tónů vždy ty chybějící. Doplňuj směrem ze shora dolů, doplněný řádek si vždy přikryj, procvičíš si tak nejlépe celou řadu tónů stupnice C-dur:
a)
C1
D
E
F
G
A
H
C2
b)
C1
D
E
F
G
A
H
C2
D
E
F
G
A
H
C2
C1 D
E
F
G
A
H
C2
c)
C1
d)
3) Zapiš do připravené notové osnovy stupnici C-dur tak, jak jsme se ji učili. Napiš nejprve houslový klíč a uvědom si, že stupnice C-dur začíná na první pomocné lince pod notovou osnovou:
_________________________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________________________
37
Závěr
Hlavním cílem mé závěrečné práce s názvem Pracovní listy do hodin hudební výchovy na prvním stupni základní školy bylo předložit k dispozici mnou vytvořené a v praxi ověřené pracovní listy z hudební teorie, nauky o hudebních nástrojích a hudební historie, které by dále mohly být používány v hodinách hudební výchovy k uvedení, probrání, procvičení nebo zopakování určitého tématu, či v rámci mezipředmětových vztahů začleněny v dalších vyučovacích předmětech na prvním stupni ZŠ. Dvanáct takových pracovních listů na téma noty a jejich délky, hudební terminologie, česká státní hymna, čeští hudební skladatelé a jejich dílo, stupnice, hudební znaménka a hudební nástroje společně s důležitými připomínkami a poznámkami jsem v praktické části předložila. Dále jsem chtěla na základě podkladů z literatury popsat, co by mělo být náplní hodin hudební výchovy a co vše a proč by taková dobře vedená hodina hudební výchovy měla obsahovat. V pěti kratších kapitolkách jsem obecně s odkazy na další konkrétní literaturu přednesla význam hudby, koncepci hudební výchovy, co o hudební výchově říká Rámcový vzdělávací program, popsala jednotlivé složky hudební výchovy a organizaci hodin hudební výchovy, čímž jsem odůvodnila apel v úvodu své práce, že tyto pracovní listy s hudební tématikou a práce s nimi nejsou a nesmí být chápány jako hlavní náplň hodin hudební výchovy ani jako jejich cíl. Tímto jsem, doufám, předešla mylnému pochopení a uchopení samotných pracovních listů ze strany veřejnosti a kolegů. Všechny cíle mé práce byly tedy splněny a kolegům, kteří by případně mé pracovní listy chtěli ve svých hodinách použít, přeji, aby je použili správně a pro účel, ke kterému byly vytvořeny.
38
Seznam použitých zdrojů
ALLIGEROVI, Věra a Karel. Hudební abeceda. České Budějovice: Krajský pedagogický ústav, 1968. BOSÁKOVÁ, Danuše. Zkušenosti s modernizací hudební výchovy na 1. stupni základní školy. 1976. České Budějovice: Krajský pedagogický ústav, 1976. DANIEL, Ladislav. Metodika hudební výchovy: know how učitele hudební výchovy. 2.vyd. Ostrava: Montanex, 1992, 105 s. ISBN 80-853-0098-2. DOSTAL, Jan a Josef RUT. Cvičebnice rytmu od A do Z. Praha: Supraphon, 1984. HURNÍK, Ilja a Petr EBEN. Česká Orffova škola. Praha: Supraphon, 1982. CHARALAMBIDIS, Alexandros. Komplexnost hudební výchovy [online]. [cit. 2015-0921]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/89/KOMPLEXNOST-HUDEBNIVYCHOVY.html/ KNOPOVÁ, Blanka a Jaroslav KOUTSKÝ. Písničko, pojďme si hrát!: metodické poznámky pro učitele. Vyd. 1. Praha: Albra, 2002, 54 s. ISBN 80-864-9043-2. KULHÁNKOVÁ, Eva. Hudebně pohybová výchova. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-807363-730-5. JAGLOVÁ, Jindřiška. Začínáme s hudební výchovou. Brno: Nová škola, 2010. ISBN 978-80-7289-142-9. LIŠKOVÁ, Marie. Metodická příručka k učebnici Hudební výchova pro 1. ročník základní školy: [zpracováno podle osnov vzdělávacího programu Základní škola]. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1998, 77 s. ISBN 80-723-5047-1. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (verze platná od 1. 9. 2013) úplné znění upraveného RVP ZV [online]. 2013 [cit. 2015-09-21]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/433_1_1/download/ SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy na prvním stupni základní školy. Praha: SPN, 1985. SLÁDKOVÁ, Marcela. Pracovní listy k poslechovým skladbám pro první třídu základní školy. České Budějovice, 2015. Závěrečná práce. PF JCU. SYNEK, Jaromír. Didaktika hudební výchovy I. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004, 68 s. ISBN 80-244-0972-0. 39
ŠARAYOVÁ, Tereza. Hudební výchova v Rámcovém vzdělávacím programu. České Budějovice, 2007. Dostupné také z: https://wstag.jcu.cz/StagPortletsJSR168/KvalifPraceDownloadServlet?typ=1&adipid no=4042. Diplomová práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍH Pedagogická fakulta Fakulta hudební výchovy. TICHÁ, Alena. Učíme děti zpívat: hlasová výchova pomocí her pro děti od 5 do 11 let. Vyd. 3. Praha: Portál, 2014, 148 s. ISBN 978-80-262-0648-4. ZADRAŽILOVÁ, Pavlína. Organizace hudebního vyučování [online]. 2000 [cit. 201509-24]. Dostupné z: http://www.pf.jcu.cz/education/theses/2000/hudeb.php?langset=en ZENKL, Luděk. ABC hudební nauky. 8. vyd., v Editio Bärenreiter Praha vyd. 2. Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2003, 199 s. ISBN 80-863-8521-3.
40
