PRACOVNÍ ŘÁD
Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí
Pracovní řád
PRACOVNÍ ŘÁD Čl. 1 Úvodní ustanovení 1.1
Tento pracovní řád vydává tajemník městského úřadu v souladu s ustanovením § 110 odst. 4 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny zaměstnance města zařazené do městského úřadu.
1.2
Pracovní řád upravuje podrobnosti pracovně právních vztahů v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územně samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalšími právními předpisy.
1.3
Pokud se dále v textu uvádí pojem: a) „zaměstnavatel“, jedná se o město Frýdlant nad Ostravicí b)
„zaměstnanec“, jedná se o zaměstnance města Frýdlant nad Ostravicí zařazeného do městského úřadu
c)
"úředník", jedná se o zaměstnance podle písm. b), kteří se podílejí na výkonu správních činností Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí
d)
„tajemník“, jedná se Frýdlant nad Ostravicí
e)
„úřad“, má se tím na mysli Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí
f)
„město“, má se tím na mysli územně samosprávný celek a právnická osoba město Frýdlant nad Ostravicí, ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů
g)
„odbor“ jedná se o odbory městského úřadu
h)
"vedoucí zaměstnanec", jedná se o zaměstnance podle písm. b), kteří jsou zaměstnavatelem pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele a kteří jsou z toho titulu oprávněni stanovit a ukládat zaměstnancům, kteří jsou jim podřízeni, pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny
i)
"vedoucí úředník", jedná se o zaměstnance podle písm. b), který je zároveň úředníkem podle písm. c) a vedoucím zaměstnancem podle písm. h)
j)
„vedoucí odboru“ jedná se o vedoucí odborů městského úřadu
k)
„zákoník práce“, jedná se o zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
l)
„zákon o zaměstnanosti", jedná se o zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
o
tajemníka
1
(tajemnici)
Městského
úřadu
Pracovní řád
m) „platový předpis“, jedná se o nařízení vlády ČR č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě n) 1.4
„zákon o úřednících", jedná se o zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Na zaměstnance činné pro zaměstnavatele na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se pracovní řád vztahuje, pokud to vyplývá z jeho dalších ustanovení, z pracovněprávních předpisů nebo z uzavřené dohody.
Čl. 2 Vznik pracovního poměru 2.1
Před vznikem pracovního poměru si vyžádá personální úsek odboru příslušného dle organizačního řádu k vedení personální a mzdové agendy města (dále jen "personální úsek") od uchazeče o zaměstnání předložení dokladů, které jsou nezbytné pro řádné uzavření pracovní smlouvy či jmenování a pro stanovení platového zařazení. Jedná se především o následující: a) občanský průkaz b) potvrzení o zaměstnání od předchozího zaměstnavatele c) výpis z rejstříku trestů ne starší než tři měsíce d) doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání e) doklady prokazující průběh předchozích zaměstnání f) prohlášení o čísle účtu u peněžního ústavu, bude-li mu plat zasílán na účet g) potvrzení o zdravotní pojišťovně h) doklady pro daňové účely
2.2
Personální úsek je povinen si vyžádat před vznikem pracovního poměru písemné potvrzení o vstupní lékařské prohlídce.
2.3
Pracovní smlouva nebo u pracovního poměru vzniklého jmenováním dekret se vyhotovují písemně nejpozději v den nástupu zaměstnance zaměstnanci je předává personální úsek. V případě jmenování se bližší výkonu práce upraví zvláštní dohodou o pracovních podmínkách zaměstnance.
2.4
Druh práce se v pracovní smlouvě (jmenovacím dekretu) sjednává (určuje) jednoznačně a určitě v souladu s katalogem prací1. Jako místo výkonu práce se v pracovní smlouvě (jmenovacím dekretu) sjednává (určuje) město Frýdlant nad Ostravicí. Pokud se u zaměstnance předpokládá, že bude vysílán na pracovní cesty,
1
jmenovací do práce, podmínky vedoucího
Příloha nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů
2
Pracovní řád
musí být tato podmínka dohodnuta v pracovní smlouvě nebo ve zvláštní dohodě o pracovních podmínkách vedoucího zaměstnance dle odstavce 2.3 nebo jejím dodatku. 2.5
Pracovní náplň určuje zaměstnavatel zaměstnanci svým jednostranným opatřením, kterým může tuto pracovní náplň též měnit nebo doplňovat, a to vždy v rámci sjednaného druhu práce. Pracovní náplň připravuje zaměstnanci písemně příslušný vedoucí odboru a musí mu ji předat v den nástupu do práce a v den, kdy dochází ke změně či úpravě. Přitom je povinen minimálně jednou ročně ověřit aktuálnost pracovní náplně a podle potřeby provést její aktualizaci. Vedoucí odboru jedno písemné vyhotovení pracovní náplně či její změny předá neprodleně personálnímu úseku k založení do osobního spisu.
2.6
Při vzniku pracovního poměru nebo kdykoliv později při výkonu práce, s níž je spojena odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, jež je zaměstnanec povinen vyúčtovat, zabezpečí personální úsek na návrh vedoucího odboru uzavření písemné dohody „o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování“.
2.7
Před vznikem pracovního poměru se písemně sjednává zkušební doba v délce až 3 měsíců po sobě jdoucích po dni vzniku pracovního poměru; v případě jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance se písemně sjednává zkušební doba v délce až 6 měsíců. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.
2.8
Vedoucí příslušných odborů a tajemník městského úřadu jsou, každý v rozsahu své působnosti, povinni řádně seznámit zaměstnance nejpozději při nástupu do práce s tímto pracovním řádem a s vnitřními předpisy zaměstnavatele. S předpisy o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nastupujícího zaměstnance řádně seznámí určený zaměstnanec odboru příslušného dle organizačního řádu. Splnění těchto povinností stvrdí odpovědné osoby v nástupním listu, jehož předloha je přílohou číslo 1 pracovního řádu a je k dispozici na personálním úseku. Vyplněný a řádně potvrzený nástupní list odevzdá zaměstnanec na personálním úseku, kde jej zaměstnanec odpovědný za vedení osobního spisu zaměstnance do tohoto spisu založí.
2.9
Zaměstnanec uplatňující odpočet nezdanitelné částky ze základu daně pro výpočet zálohy na daň je povinen podepsat "Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků" podle ustanovení § 38k zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Čl. 3 Ohlašovací povinnost zaměstnanců 3.1
Zaměstnanec je povinen neprodleně, nejpozději však do pěti pracovních dnů, ohlásit a je-li to možné, doložit personálnímu úseku změny v osobních a jiných údajích, které ovlivňují práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, zejména sňatek, rozvod, narození nebo úmrtí člena rodiny, změnu bydliště, získání nové kvalifikace, vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti, změnu zdravotního stavu, jež může mít vliv na výkon práce, zahájení trestního stíhání vedeného proti němu, pravomocné uložení trestu zákazu výkonu činnosti ve veřejné správě, nařízení výkonu rozhodnutí srážkami 3
Pracovní řád
z platu, skutečnosti ovlivňující nemocenské, důchodové a zdravotní pojištění a skutečnosti rozhodné pro daňové účely.
Čl. 4 Skončení pracovního poměru 4.1
Při skončení pracovního poměru, převedení na jinou práci, zrušení nebo sloučení pracovních míst jsou zaměstnanci povinni informovat příslušného vedoucího odboru nebo tajemníka podle rozsahu jejich působnosti o stavu plnění uložených úkolů. Tajemník a vedoucí odboru vždy, ostatní zaměstnanci na základě pokynu tajemníka nebo vedoucího odboru podle rozsahu jejich působnosti předají svou funkci písemně. Je povinností předávajícího v předávacím protokolu minimálně stručně uvést název převáděného útvaru, jméno a funkce předávajícího a přejímajícího, důvod předání, organizační začlenění předávaného útvaru, jeho uspořádání a personální obsazení, rozmístění pracovišť, jsou-li některá dislokována mimo hlavní budovu sídla zaměstnavatele a předávaný majetek. Zejména se však specifikuje stav rozpracovanosti stěžejních úkolů včetně doporučení dalšího postupu k zabezpečení jejich řádného a včasného splnění.
4.2
Nejpozději v den skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vydat a není-li to možné, zaslat neprodleně poštou na adresu místa pobytu naposledy zaměstnancem uvedenou:
4.3
a)
potvrzení o zaměstnání, které vyhotovuje personální úsek (pokud o to zaměstnanec požádá, musí být údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti uvedeny v odděleném potvrzení)
b)
další písemnosti týkající se osobních údajů zaměstnance, tím není dotčena povinnost zaměstnavatele uchovávat po stanovenou dobu údaje, o nichž to stanoví právní předpisy (např. kopie dokladů o vzdělání, přehled o průběhu předchozích zaměstnání)
c)
pracovní posudek, pokud o to zaměstnanec požádá, a to ve lhůtě 15 dnů od podání žádosti
Před skončením pracovního poměru je zaměstnanec povinen: a)
předat řádně hodnoty, které mu byly svěřeny k vyúčtování
b)
vrátit zapůjčené předměty, pracovní a ochranné pomůcky odboru, který je vydal
c)
vrátit průkaz zaměstnance (pokud mu byl vydán), identifikační čip pro elektronický docházkový systém, razítka a klíče odboru, který je vydal
d)
není-li v konkrétním případě s tajemníkem dohodnuto jinak, vyrovnat všechny své závazky vůči zaměstnavateli
e)
odevzdat personálnímu úseku vyplněný a řádně potvrzený výstupní list viz příloha číslo 2 pracovního řádu, jenž se založí do osobního spisu zaměstnance
4
Pracovní řád
4.4
Pracovník personálního úseku je povinen upozornit tajemníka a příslušného vedoucího odboru na skutečnost, že zaměstnanci, který má sjednán pracovní poměr na dobu určitou, tento pracovní poměr zanikne a kdy. Tuto povinnost má ve lhůtě jednoho měsíce před skončením uvedeného pracovního poměru. Tajemník a vedoucí odborů v rozsahu svých působností, nebude-li rozhodnuto o prodloužení uvedeného pracovního poměru, mají za povinnost informovat svého podřízeného zaměstnance včas, zpravidla 3 dny přede dnem ukončení pracovního poměru, o termínu ukončení jeho pracovního poměru.
Čl. 5 Povinnosti zaměstnanců 5.1
Vedle základních povinností (§ 301 a § 303 zákoníku práce nebo § 16 zákona o úřednících, je-li zaměstnanec úředníkem) a povinností, vyplývajících ze zvláštních předpisů vztahujících se na výkon činnosti zaměstnance, jsou všichni zaměstnanci povinni zejména: a)
při plnění svých pracovních úkolů postupovat odborně, iniciativně a výsledky nebo písemné výstupy své práce před jejich odevzdáním řádně kontrolovat jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování a poškodit dobré jméno zaměstnavatele
b)
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví při výkonu zaměstnání; v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody s výjimkou darů od zaměstnavatele
c)
počínat si úsporně ve spotřebě materiálu a energií, používat komunikační a výpočetní techniku a programové vybavení zaměstnavatele výhradně k plnění pracovních povinností a dle pokynů zaměstnavatele, udržovat v pořádku a čistotě své pracoviště, nevyvěšovat v kancelářích a ostatních místnostech bez předchozího svolení zaměstnavatele žádná oznámení, tiskopisy, informace, letáky, plakáty a jiná vyobrazení
d)
důsledně zamykat kanceláře a další používané místnosti (zejména zasedací místnosti, kuchyňky, WC) po dobu každé nepřítomnosti zaměstnance v nich a dbát na to, aby do nich nebyl v době nepřítomnosti zaměstnance umožněn přístup nepovolaným osobám; kdykoli v průběhu směny po dobu nepřítomnosti zaměstnance a po skončení směny důsledně zabezpečit své pracoviště proti zneužití nebo ztrátě informací (zejména spisové dokumentace, souborů v PC apod.) a po skončení práce uzamknout razítka, uzavřít okna a odpojit elektrické spotřebiče a elektronické zařízení od sítě, kromě elektrických spotřebičů určených k trvalému použití (např. ledniček) a PC s jejich příslušenstvím. Na všech pracovištích úřadu jsou klíče od kanceláří ukládány do určených trezorků. Zaměstnanec při nástupu na směnu si klíče od kanceláře vyzvedne a po ukončení pracovní doby je povinen klíče opětně odevzdat. V případě opuštění budovy je zaměstnanec povinen odevzdat klíč od kanceláře - platí zákaz vynášení klíčů od kanceláří mimo budovu.
e)
neprodleně oznamovat vedoucím zaměstnancům závady a nedostatky, které by mohly ohrozit majetek zaměstnavatele nebo bezpečnost a zdraví osob při práci a v neodkladných případech zakročit k odvrácení hrozící škody
5
Pracovní řád
f)
nepoužívat bez předchozího svolení zaměstnavatele v jeho objektech soukromá zařízení a prostředky, zejména elektrické spotřebiče a elektronická zařízení
g)
při výkonu své práce ve styku s veřejností projevovat maximální ochotu a vstřícnost a zachovávat zásady slušného chování, plnit povinnost identifikační, tj. sdělovat své jméno, příjmení, odbor případně úřad, ve kterém je zařazen k výkonu práce
h)
soustavně si udržovat, prohlubovat nebo obnovovat kvalifikaci k výkonu sjednané práce, účastnit se školení nebo dalšího studia určeného k získání či prohloubení kvalifikace, podrobovat se ověřování způsobilosti k výkonu práce, pokud je pro jeho funkci předepsána, podrobovat se ověřování znalostí zejména v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, podrobovat se ověřování znalostí vnitřních předpisů
i)
je-li zaměstnanec v postavení úředníka ve smyslu zákona o úřednících, je zároveň povinen prohlubovat si kvalifikaci účastí na vstupním vzdělávání, průběžném vzdělávání a přípravě a ověření zvláštní odborné způsobilosti, nestanoví-li uvedený zákon jinak
j)
ukládat své svršky a osobní předměty, které obvykle nosí do zaměstnání, na určená místa, tato uzamykat a nenechávat klíče v zámku
k)
informovat svého přímého nepřítomnosti na pracovišti
l)
nekouřit ve všech vozidlech bez výjimky
nadřízeného
vnitřních
o
prostorách
době úřadu
a
důvodech a
své
referentských
m) dbát o svůj zevnějšek, být upraven a oblečen způsobem obvyklým pro úřední jednání, nebo používat ochranné oděvy (v případě výkonu činností, které to vyžadují) n)
vykonávat vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, jen s jeho předchozím písemným souhlasem
o)
postupovat v souladu s etickým kodexem úředníka, který tvoří přílohu č. 3 tohoto pracovního řádu
p)
dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce za podmínek a po dobu vymezenou obecně závazným právním předpisem2
q)
nevnášet do objektů zaměstnavatele alkoholické nápoje, omamné či psychotropní látky, nejsou-li předepsány lékařem, nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele
r)
podrobit se na pokyn vedoucího zaměstnance zjištění, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek; k tomu dále viz. čl. 13 tohoto pracovního řádu
2
§ 301a zákoníku práce, § 56 a 64 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
6
Pracovní řád
5.2
Porušení povinností uvedených v čl. 5 odst. 5.1 písm. a) až p) zaměstnancem, nerozhodne-li tajemník jinak, se považuje za závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce, se všemi právními důsledky s tím spojenými.
5.3
Porušení povinností uvedených v čl. 5 odst. 5.1 písm. q) a r) zaměstnancem, nerozhodne-li tajemník jinak, se považuje za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, se všemi právními důsledky s tím spojenými.
5.4
Vedle základních povinností (§ 301, § 302 a § 303 zákoníku práce a § 16 zákona o úřednících, je-li zaměstnanec úředníkem), povinností vyplývajících ze zvláštních předpisů vztahujících se na výkon činnosti zaměstnance a povinností dle čl.5. odst. 5.1 tohoto pracovního řádu jsou vedoucí zaměstnanci povinni zejména: a)
co nejlépe organizovat, řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky
b)
zajistit plné využívání pracovní doby, komunikační a výpočetní techniky a programového vybavení zaměstnavatele výhradně k plnění pracovních povinností
c)
zajišťovat podřízeným zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, jsou povinni učinit opatření k jejich odstranění
d)
zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle zákoníku práce a příslušných obecně závazných právních předpisů a vnitřních předpisů
e)
zajistit, aby v době jejich nepřítomnosti byl na pracovišti vždy přítomen jejich pověřený zástupce
f)
zabezpečovat dodržování obecně závazných právních předpisů a vnitřních předpisů
g)
zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele
h)
v příslušných lhůtách podávat oznámení o střetu zájmů podle obecně závazných právních předpisů3. Oznámení podávaná v elektronické podobě se podávají výhradně přes elektronickou podatelnu a se zaručeným elektronickým podpisem.
5.5
Vedoucí odborů v rozsahu své působnosti zpracovávají písemné výzvy ve smyslu § 52 písm. f) zákoníku práce a písemná upozornění ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce ve vztahu ke svým podřízeným zaměstnancům. Tyto výzvy a upozornění projednávají s tajemníkem a po potřebnou dobu je zakládají pro případnou potřebu zaměstnavatele.
5.6
Vedoucí zaměstnanci na všech úrovních jsou povinni zajišťovat chod svého úseku tak, aby agenda nepřítomného zaměstnance byla řádně vykonávána a zajištěna.
3
Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů
7
Pracovní řád
5.7
Zdržovat se na pracovišti mimo denní provozní dobu (tj. před 6 hod. nebo po 18 hod., v pátek po 15 hod.), pokud nejde o práci přesčas, je možné jen se souhlasem vedoucího příslušného odboru či tajemníka. Ke vstupu do správních budov ve dnech pracovního volna (soboty, neděle, svátky) musí udělit souhlas tajemník.
Čl. 6 Pracovní doba 6.1
Stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin týdně a rozvrhuje se do pětidenního pracovního týdne, pokud není pracovní smlouvou stanoveno jinak.
6.2
Na pracovištích úřadu, kde to dovoluje charakter práce, pracovní a provozní podmínky, se uplatňuje pružná pracovní doba jako pružné, jeden kalendářní měsíc trvající pracovní období (dále jen vyrovnávací období), při němž si zaměstnanec sám volí začátek a konec směn (tzv. volitelná pracovní doba) a je povinen v tomto období odpracovat pracovní dobu odpovídající fondu pracovní doby připadajícímu na vyrovnávací období. Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časový úsek, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti (dále jen základní pracovní doba), s výjimkou školení, práce v terénu, místního šetření, účasti na vyučování v případě zvyšování kvalifikace za účelem splnění potřebného vzdělání pro stávající zařazení do platové třídy, kterou povoluje příslušný vedoucí zaměstnanec. Do režimu pružné pracovní doby mohou být zařazeni také zaměstnanci s kratší pracovní dobou.
6.3
Fond pracovní doby ve vyrovnávacím období se stanoví podle počtu pracovních dnů v tomto období násobených denní pracovní dobou 8 hodin či kratší denní pracovní dobou u zaměstnanců s kratší pracovní dobou. Přestávka na jídlo a oddech se do pracovní doby nezapočítává.
6.4
Zaměstnanci za vykonanou práci přísluší měsíční plat. Při zpracování platu se přihlíží k odpracované době vykázané v příslušném kalendářním měsíci.
6.5
Vedoucí zaměstnanci v rozsahu své působnosti jsou povinni zajistit přítomnost zaměstnanců na pracovišti tak, aby po celou dobu úředních hodin, které jsou stanoveny organizačním řádem úřadu, mohly být průběžně vyřizovány oprávněné požadavky a záležitosti fyzických nebo právnických osob a orgánů veřejné moci. Informace o úředních hodinách musí být vyvěšena na vhodném viditelném místě.
6.6
Režim pružné pracovní doby : a)
základní pracovní doba je stanovena takto:
Den pondělí úterý středa čtvrtek pátek
Začátek pracovní doby 8:00 8:00 8:00 8:00 8:00
8
Konec pracovní doby 16:30 14:00 16:30 14:00 13:00
Pracovní řád
b) volitelná pracovní doba je rozvržena takto: Den pondělí úterý středa čtvrtek pátek 6.7
Začátek pracovní doby 6:00-8:00 6:00-8:00 6:00-8:00 6:00-8:00 6:00-8:00
Konec pracovní doby 16:30-18:00 14:00-18:00 16:30-18:00 14:00-18:00 13:00-15:00
Zaměstnanec je povinen v rámci režimu pružné pracovní doby: a)
být v rámci základní pracovní doby na pracovišti
b)
vhodně voleným režimem práce plně zabezpečovat výkon funkce podle pracovní smlouvy, pracovní náplně a konkrétních úkolů uložených vedoucím zaměstnancem
c)
odpracovat v rámci vyrovnávacího období fond pracovní doby
d)
veškeré osobní záležitosti jako jsou návštěvy lékaře apod. vyřizovat, je-li to z provozních důvodů těchto zařízení možné, mimo rámec základní pracovní doby
6.8
Přestávka v práci na jídlo a oddech se zaměstnancům poskytuje v délce 30 minut, a to v časovém rozmezí od 11:00 do 13:00 hodin, nestanoví-li tento pracovní řád nebo ve výjimečných případech pracovní smlouva jinak. Zaměstnanci zařazení na pracoviště pokladna, podatelna, občanské průkazy, cestovní doklady, registr vozidel a registr řidičů jsou oprávněni přestávku v práci na jídlo a oddech čerpat v časovém rozmezí od 11:00 do 12:00 hodin. Poskytnutá přestávka v práci na jídlo a oddech se nezapočítává do pracovní doby a nelze ji čerpat na začátku a konci směny. Vedoucí zaměstnanci v rozsahu své působnosti jsou povinni umožnit podřízeným zaměstnancům nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce čerpání přestávky v práci na jídlo a oddech a mohou stanovit čerpání této přestávky v konkrétním časovém úseku po dohodě s tajemníkem.
6.9
Ve dnech, kdy je zaměstnanec vyslán na celodenní pracovní cestu, se režim pružné pracovní doby neuplatní (v případech, kdy zaměstnanec nevyznačí její začátek a konec prostřednictvím snímacího zařízení umístěného na úřadě). Pro tyto a další případy předvídané obecně závazným právním předpisem4 platí pro zaměstnance předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn od 7:00 do 15:00 hodin.
6.10 V případě, že je zaměstnanec v průběhu pracovní doby vyslán na pracovní cestu a nevyznačí konec pracovní doby prostřednictvím snímacího zařízení umístěného na úřadě, v evidenci pracovní doby se vyznačí její ukončení v příslušném dni ve 14:00 hodin. Pokud je zaměstnanec na pracovní cestě ještě po 14:00 hodin, bude skutečný
4
Ustanovení § 85 odst. 5 zákoníku práce
9
Pracovní řád
konec pracovní doby vyznačen v evidenci pracovní doby pouze se souhlasem vedoucího příslušného odboru nebo tajemníka podle rozsahu působnosti. 6.11 O zařazení (případně vyřazení) jednotlivých zaměstnanců do režimu pevné pracovní doby rozhoduje tajemník po projednání s příslušným vedoucím odboru. Pro zaměstnance, kteří nejsou zařazeni do režimu pružné pracovní doby, je stanovena pevná pracovní doba. Pracovní doba v týdnu je v režimu pevné pracovní doby rozvržena takto: Den pondělí úterý středa čtvrtek pátek
Pracovní doba do přestávky v práci na jídlo a oddech 7:30-12:00 7:30-12:00 7:30-12:00 7:30-12:00 7:30-12:00
Pracovní doba po přestávce v práci na jídlo a oddech 12:30-17:00 12:30-16:00 12:30-17:00 12:30-15:30 12:30-14:30
6.12 Z vážných důvodů může tajemník po projednání s příslušným vedoucím odboru povolit jiné vhodné rozvržení pevné pracovní doby v jednotlivých pracovních dnech, a to v souladu s ustanovením § 81 a násl. zákoníku práce. 6.13 U zaměstnanců obslužných profesí (uklízečky a recepční) je stanoven režim pevné pracovní doby. Pracovní týden je rozvržen na pracovní dny. Začátek a konec pevné pracovní doby včetně přestávek v práci na jídlo a oddech upravuje individuálně s jednotlivými zaměstnanci vedoucí odboru vnitřních věcí.
Čl. 7 Evidence pracovní doby 7.1
Pracovní doba je evidována prostřednictvím snímacího zařízení umístěného na úřadě, na kterém jsou zaměstnanci povinni označit osobním snímacím čipem každý příchod na pracoviště i každý odchod z pracoviště včetně vyznačení důvodu odchodu z pracoviště.
7.2
Za opuštění budovy úřadu se pro tyto účely nepovažuje přechod zaměstnanců v pracovní době a v rámci plnění pracovních úkolů mezi jednotlivými budovami úřadu. Veškeré přestávky na kouření se evidují na snímacím zařízení jako soukromý odchod a příchod.
7.3
V případě neopuštění budovy úřadu zaměstnancem v době přestávky v práci na jídlo a oddech má zaměstnavatel za to, že přestávka v práci na jídlo a oddech byla zaměstnancem vyčerpána v určené době. Z evidence pracovní doby jsou vyhotovovány doklady o evidenci pracovní doby jednotlivých zaměstnanců.
7.4
Předání osobního snímacího čipu jinému zaměstnanci za účelem označení času v rámci evidence docházky bude považováno u obou těchto zaměstnanců, nerozhodne-li 10
Pracovní řád
tajemník jinak, za závažné porušení tohoto pracovního řádu a tím za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce se všemi právními důsledky s tím spojenými. 7.5
Při ztrátě osobního snímacího čipu je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli vzniklou škodu ve výši 150,- Kč (za vydání nového čipu).
7.6
Vedoucí odborů a tajemník, každý v rozsahu své působnosti, odpovídají za zabezpečení systému kontroly odpracované doby podřízenými zaměstnanci.
7.7
Určený zaměstnanec personálního úseku předává vedoucím odborů a tajemníkovi doklady o evidenci pracovní doby (výkazy) jednotlivých podřízených zaměstnanců za předchozí kalendářní měsíc, a to vždy nejpozději pátý pracovní den měsíce následujícího. Vedoucí odborů a tajemník zkontrolují, každý v rozsahu své působnosti, správnost údajů uvedených v dokladech o evidenci pracovní doby (výkazech) a správnost údajů na nich stvrdí svým podpisem a nejpozději do patnáctého pracovního dne po skončení dotčeného kalendářního měsíce je vrátí určenému zaměstnanci personálního úseku.
7.8
Doklady o omluvené nepřítomnosti na pracovišti je zaměstnanec povinen odevzdat neprodleně příslušnému vedoucímu a ten bezodkladně na personální úsek.
7.9
Každý zaměstnanec má právo u určeného zaměstnance personálního úseku nahlédnout do dokladu o evidenci své pracovní doby.
7.10 V případě chybných údajů v evidenci pracovní doby budou opravy prováděny určeným zaměstnancem personálního úseku, a to pouze na žádost vedoucího příslušného odboru nebo tajemníka v rozsahu jejich působnosti.
Čl. 8 Překážky v práci 8.1
Nemůže-li zaměstnanec přijít do práce z důležitých důvodů a překážka v práci mu je předem známa, je povinen včas požádat vedoucího odboru o poskytnutí pracovního volna. Není-li mu předem překážka známa, je povinen uvědomit vedoucího odboru o překážce a jejím předpokládaném trvání bez zbytečného odkladu (např. telefonicky apod.). Jedná-li se o vedoucího odboru žádá nebo uvědomuje tajemníka.
8.2
Překážky v práci na straně zaměstnance je zaměstnanec povinen doložit písemně potvrzením příslušného orgánu veřejné moci nebo právnické či fyzické osoby, které neprodleně předá personálnímu úseku. Tato povinnost se netýká zaměstnance, požadujícího neplacené pracovní volno dle odstavce 8.3.
8.3
Požaduje-li zaměstnanec pracovní volno bez náhrady platu, je povinen o to požádat včas písemnou žádostí. O poskytnutí pracovního volna bez náhrady platu rozhoduje příslušný vedoucí odboru po předchozím projednání s tajemníkem. Zdravotní pojištění za neplacené volno si zaměstnanec hradí sám prostřednictvím zaměstnavatele.
11
Pracovní řád
8.4
Překážky v práci na straně zaměstnance se při uplatnění pružné pracovní doby posuzují jako výkon práce pouze v rozsahu, ve kterém nezbytně zasáhly do základní pracovní doby; v rozsahu, v němž zasáhly do volitelné pracovní doby, se posuzují jako omluvené, nikoli však jako výkon práce, a neposkytuje se za ně náhrada platu. Pokud právní předpis u překážek v práci na straně zaměstnance stanoví přesnou délku nezbytně nutné doby (např. dva dny pracovního volna na vlastní svatbu, 1 den na svatbu dítěte), po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno, posuzuje se jako výkon práce celá tato doba.
8.5
Překážky v práci na straně zaměstnavatele se posuzují jako výkon práce, pokud zasáhly do směny zaměstnance, a to za každý jednotlivý den při uplatnění pružného rozvržení pracovní doby nejvýše v rozsahu průměrné délky pracovní směny vyplývající ze stanovené, popřípadě z kratší pracovní doby zaměstnance.
8.6
Jestliže zaměstnanec neodpracoval pro omluvené překážky v práci celý fond pracovní doby připadající na vyrovnávací období, protože mu v tom bránila překážka v práci na jeho straně, je povinen tuto neodpracovanou část fondu pracovní doby nadpracovat v pracovních dnech nejpozději v době do konce příštího kalendářního měsíce, jestliže se zaměstnavatelem nedohodl jinou dobu nadpracování. Pokud toto nemůže zaměstnanec splnit proto, že překážky v práci trvaly déle, je tak povinen učinit bez zbytečného odkladu po jejich ukončení, jestliže se zaměstnavatelem nedohodl jinou dobu nadpracování. Jestliže nebyla dohodnuta jiná doba, je nadpracování podle věty první a druhé možné pouze ve volitelné pracovní době a není prací přesčas.
Čl. 9 Práce přesčas 9.1
Prací přesčas je při uplatnění pružné pracovní doby práce konaná na písemný příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad základní pracovní dobu stanovenou na příslušný den, pokud zaměstnanec konal práci nad stanovou pracovní dobu připadající na vyrovnávací období.
9.2
O práci přesčas nejde, jestliže zaměstnanec konal práci nad stanovenou pracovní dobu připadající na vyrovnávací období, kterou mu zaměstnavatel jako práci přesčas nenařídil ani k ní nedal předchozí souhlas, a bez svého zavinění nemohl této práce v průběhu zbývajících části vyrovnávacího období použít ke splnění své povinnosti odpracovat celý fond pracovní doby připadající na vyrovnávací období, protože mu v tom zabránily důvody, které se posuzují jako výkon práce (např. proto, že mu zaměstnavatel nařídil čerpání dovolené). Zaměstnavatel započte tento výkon práce do odpracované doby ve vyrovnávacím období zpravidla bezprostředně následujícím po odpadnutí uvedených důvodů. Zaměstnanec je však vždy povinen dodržet základní pracovní dobu.
9.3
Práci přesčas jsou oprávněni v souladu s platnými pracovněprávními předpisy nařídit příslušní vedoucí odborů a tajemník, každý v rozsahu své působnosti.
12
Pracovní řád
Čl. 10 Dovolená, náhradní volno a jejich čerpání 10.1 Dobu čerpání dovolené určuje vedoucí odboru a tajemník zaměstnancům v mezích jejich působnosti při splnění těchto podmínek:
podřízeným
a)
pro zaměstnance, který čerpá dovolenou v několika částech, nedohodne-li se se zaměstnavatelem jinak, platí, že alespoň jedna část jeho dovolené činí nejméně dva týdny vcelku
b)
dovolená za kalendářní rok, případně její poměrná část, musí být vyčerpána v roce, v němž na ni vznikl nárok. Čerpání dovolené v roce následujícím je možné pouze výjimečně za podmínek stanovených ustanovením § 218 zákoníku práce
10.2 Čerpání dovolené, neplaceného a náhradního volna se zaznamenává na dovolenkových listech, které musí být před nástupem zaměstnance na dovolenou, neplacené nebo náhradní volno opatřeny podpisem příslušného vedoucího odboru, u vedoucích odborů podpisem tajemníka, u tajemníka podpisem starosty města. Za včasné předání potvrzených dovolenkových listů personálnímu úseku zodpovídají příslušní vedoucí zaměstnanci. Evidence čerpání dovolené je vedena na personálním úseku. 10.3 Nepovolená a přesto čerpaná dovolená je považována za neomluvenou absenci. 10.4 Náhradní volno je možno poskytnout v souladu s ustanoveními pracovněprávních předpisů a je možné je čerpat pouze v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo po výkonu práce ve svátek nebo i v jiné dohodnuté době se souhlasem tajemníka.
Čl. 11 Plat, odměna za pracovní pohotovost, náhrada platu a splatnost platu 11.1 Odměňování zaměstnanců se řídí zákoníkem práce a příslušnými prováděcími předpisy. 11.2 Plat zaměstnanci stanoví tajemník platovým výměrem. Plat tajemníkovi stanoví platovým výměrem starosta. 11.3 Termín pro výplatu platu, odměny za pracovní pohotovost, náhrady platu se stanovuje na 14. kalendářní den v měsíci, a to pokud z pracovněprávního předpisu nevyplyne termín pro jejich výplaty jiný. Připadne-li termín pro výplatu na den pracovního volna anebo den pracovního klidu, přesouvá se na nejbližší předchozí pracovní den. Plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, pokud na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance není vyplácen bezhotovostním způsobem na účet určený zaměstnancem. 11.4 Návrhy na zařazení do platové třídy dle platového předpisu, návrhy na osobní příplatek a odměny podřízených zaměstnanců předkládají vedoucí příslušných odborů k rozhodnutí tajemníkovi. 11.5 Veškeré informace o platech zaměstnanců jsou přísně důvěrné a jsou považovány za služební tajemství. Zaměstnanci jsou povinni zachovávat o těchto 13
Pracovní řád
informacích mlčenlivost. Porušení této povinnosti zaměstnancem se považuje za porušení tohoto pracovního řádu a tím za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (§ 301 písm. c) zákoníku práce, § 16 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících) zvlášť hrubým způsobem ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce se všemi důsledky s tím spojenými. 11.6 O platových podmínkách jsou jednotliví zaměstnanci informováni individuálně vedoucími odborů nebo tajemníkem podle rozsahu jejich působnosti. 11.7 Zaměstnanci za vykonanou práci přísluší měsíční plat. Podkladem pro: a) výpočet a výplatu platu je evidence docházky b) náhradu platu jsou příslušné doklady prokazující vznik nároku, za jejich předání zaměstnavateli odpovídá zaměstnanec
Čl. 12 Pracovní cesta 12.1 Zaměstnance vysílá na pracovní cestu příslušný vedoucí odboru a v době jeho nepřítomnosti jeho zástupce. Vedoucí odboru vysílá na pracovní cestu tajemník případně jeho zástupce. Zaměstnance i vedoucí odborů na zahraniční pracovní cestu vysílá tajemník. 12.2 Pracovní cesta na území České republiky: a) Zaměstnanec před zahájením pracovní cesty vyplní formulář „Cestovní příkaz“(vzor je uveden na síti v Mufno-bdk-Public,CP tuzemský) a předá k podpisu zaměstnanci oprávněnému k povolení pracovní cesty. b)
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu až do předpokládané výše cestovních náhrad, pokud se se zaměstnancem nedohodne, že záloha nebude poskytnuta. V případě, že zaměstnanec požádá o poskytnutí zálohy na cestovní náhrady, dostaví se před zahájením pracovní cesty k zaměstnanci do pokladny, který zaeviduje výši poskytované zálohy ve své evidenci a vystaví příslušný doklad.
c)
Tuzemské pracovní cesty včetně druhu použitého dopravního prostředku schvaluje vedoucím odborů tajemník, po dobu jeho nepřítomnosti jím zmocněný zástupce, ostatním zaměstnancům vedoucí příslušného odboru po dobu jeho nepřítomnosti zástupce vedoucího odboru.
d)
Použití dopravního prostředku s nadstandardními službami (letadlo, taxi atd.) schvaluje tajemník nebo jeho zástupce před pracovní cestou podpisem na cestovním příkaze v oddíle „Určený dopravní prostředek“.
e)
Zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu přísluší náhrady dle § 156 odst. 1 zákoníku práce.
f)
Po skončení pracovní cesty vyplní zaměstnanec druhou stranu cestovního příkazu.
g)
Zaměstnanec přiloží k cestovnímu příkazu originál daňových dokladů se všemi náležitostmi, které dokládají výdaje vynaložené při pracovní cestě. V případě, že více zaměstnanců uhradí ubytování jedním dokladem, bude originál dokladu přiložen pouze u jednoho ze zaměstnanců. Ostatní zaměstnanci přiloží ke svému 14
Pracovní řád
cestovnímu příkazu fotokopii dokladu o zaplacení ubytování a uvedou, který zaměstnanec má u svého cestovního příkazu přiložen originál. h)
Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné dle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši dolní sazby. Tato výše stravného se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem vydaným podle § 189 zákoníku práce.
i)
Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, stravné za každé uvedené jídlo se krátí dle § 176 odst. 3 zákoníku práce. Zaměstnanec je povinen vyznačit údaj o poskytnutí bezplatného jídla během pracovní cesty na cestovním příkazu.
j)
Použití jiného silničního motorového vozidla než vozidla zaměstnavatele je podmíněno souhlasem tajemníka případně jeho zástupce (podpisem na cestovním příkaze před začátkem pracovní cesty).
k)
Použije-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy jiný dopravní prostředek, včetně silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný dopravní prostředek. Poskytnutí této náhrady schvaluje před vysláním na pracovní cestu tajemník případně jeho zástupce podpisem na cestovním příkaze.
l)
Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada za spotřebované pohonné hmoty dle § 157 odst. 4 zákoníku práce a s ním souvisejících předpisů v platném znění. Zaměstnanec před povolením pracovní cesty soukromým motorovým vozidlem prokáže zaplacení pojistného dle havarijní pojistné smlouvy na toto vozidlo, a to předložením havarijní pojistné smlouvy a dokladu o zaplacení pojistného zaměstnanci pověřenému likvidací cestovních příkazů.
12.3 Zahraniční pracovní cesta: a)
Zahraniční pracovní cestu zaměstnanců povoluje tajemník před zahájením na formuláři „Cestovní příkaz k zahraniční pracovní cestě“(vzor je uveden na místní síti v Mufno-bdk-Public, CP zahraniční). Po skončení pracovní cesty vyplní zaměstnanec druhou stranu cestovního příkazu.
b)
Zaměstnanec je povinen před nástupem na zahraniční pracovní cestu uzavřít pojištění pro cesty a pobyt za účelem plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto pracovních úkolů, které obsahuje úrazové pojištění, pojištění zavazadel a pojištění odpovědnosti za škody občanů způsobené při cestách a pobytu. Pojištění lze sjednat u kterékoliv pojišťovny. Výdaje na pojištění budou zaměstnanci uhrazeny zaměstnavatelem v rámci proplacení cestovních náhrad na základě předložení dokladu o sjednání pojištění.
c)
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě zahraniční stravné v cizí měně ve výši a za podmínek stanovených v § 170 odst. 2-4 zákoníku práce. (Základní sazby zahraničního stravného stanoví v pravidelném termínu od 1. ledna Ministerstvo financí vyhláškou). 15
Pracovní řád
d)
Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, je zaměstnavatel oprávněn krátit zahraniční stravné ve výši základní sazby dle § 170 odst. 5 zákoníku práce. Zaměstnanec je povinen vyznačit údaj o poskytnutí bezplatného jídla během pracovní cesty na cestovním příkazu.
e)
Při zahraniční pracovní cestě je rozhodnou dobou pro vznik nároku na náhrady poskytované v cizí měně přechod české státní hranice a při letecké přepravě odlet a přílet letadla.
f)
Pokud za dobu zahraniční pracovní cesty strávenou mimo území České republiky nevznikne zaměstnanci nárok na stravné v cizí měně, připočte se tato doba k době trvání pracovní cesty na území České republiky.
g)
Zaměstnavatel může při zahraniční pracovní cestě vedle stravného poskytnout kapesné v cizí měně do výše 40 % stravného. O výši kapesného rozhodne tajemník případně jeho zástupce, tajemníkovi starosta v době jeho nepřítomnosti místostarosta (podpisem a uvedením výše kapesného na cestovním příkaze před začátkem pracovní cesty).
h)
Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí zálohy na zahraniční stravné dle § 183 odst. 2 zákoníku práce.
i)
Zaměstnanec zařazený do finančního odboru pověřený likvidací cestovních příkazů vypočte zálohu dle doby trvání a podmínek zahraniční pracovní cesty. Výši zálohy potvrdí na „Cestovním příkazu “. Poté bude vyplacena zaměstnanci v pokladně úřadu.
j) Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě nižší, než činí nároky zaměstnance, doplácí zaměstnavatel zaměstnanci v české měně, pokud se nedohodnou jinak. Při vyúčtování zálohy použije zaměstnavatel zaměstnancem doložený kurz, kterým byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu a kurzy devizového trhu. k) Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě vyšší, než činí nároky zaměstnance, vrací zaměstnanec zaměstnavateli ve měně, kterou mu zaměstnavatel poskytl, nebo ve měně, na kterou zaměstnanec tuto měnu v zahraničí směnil, nebo v české měně. l) Při poskytování cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha, se pro přepočet měn použijí kurzy vyhlášené ČNB a platné v den nástupu zahraniční pracovní cesty. m) Náhradu jízdních výdajů poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci ve výši a za podmínek stanovených v § 157-160 zákoníku práce s tím, že náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu v cizí měně a doložené ceně je povinen uhradit pouze za kilometry ujeté mimo území ČR. Při poskytování náhrad za používání soukromých silničních motorových vozidel podle § 167 zákoníku práce,
16
Pracovní řád
přísluší zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě náhrada za spotřebovanou pohonnou hmotu v cizí měně jen za kilometry ujeté mimo území ČR. n) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu výdajů za ubytování, které vynaložil v souladu s podmínkami zahraniční pracovní cesty, a to podle § 162 zákoníku práce, náhradu nutných vedlejších výdajů podle § 164 zákoníku práce. o) Po ukončení zahraniční pracovní cesty je zaměstnanec povinen k vyúčtování pracovní cesty do zahraničí přiložit písemnou zprávu o výsledku této cesty, v této písemné zprávě popsat účel služební cesty a její výsledek. Bez této písemné zprávy nebude cestovní příkaz proplacen. 12.4 Zaměstnanec je povinen do deseti pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem jinak, předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování pracovní cesty a vrátit nevyúčtovanou zálohu a taktéž zaměstnavatel do deseti pracovních dnů (nedohodne-li se jinak) ode dne předložení písemných dokladů provede vyúčtování cestovních náhrad a uspokojí jeho práva. 12.5 Pokud zaměstnanec ztratí doklady a nemůže příslušný výdaj doložit, ve výjimečných případech tajemník případně jeho zástupce na základě „čestného prohlášení zaměstnance“ nedoložený výdaj může uznat a bude proplacen v částce uvedené v „čestném prohlášení“ nebo v upravené výši.
Čl. 13 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 13.1 Každý zaměstnanec je povinen dbát o svou bezpečnost a zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání. Znalost předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci5 je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je zejména povinen: a)
účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se v tomto směru ověření znalostí
b)
podrobit se lékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy
c)
dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen; řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele
d)
dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu
5
Například směrnice č. 2/2008 Používání „Knihy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ (dále jen Knihy BOZP) a povinnosti vedoucích zaměstnanců na úseku BOZP, Směrnice č. 1/2013 Plán péče o zraněné (Traumatologický plán první pomoci), Směrnice č. 1/2008 Všeobecné bezpečnostní pokyny o zacházení s elektrickým zařízením pracovníky seznámenými
17
Pracovní řád
13.2 Zaměstnanec je povinen písemně oznámit zaměstnavateli skutečnosti, o nichž se domnívá, že zakládají povinnost převést jej na jinou práci ze zdravotních důvodů. Ke svému oznámení přiloží i příslušné doklady svědčící o tvrzených skutečnostech. 13.3 Vedoucí odborů jsou oprávněni dát podle § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce svému podřízenému pokyn k tomu, aby se podrobil vyšetření, které má zjistit, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Tajemník je oprávněn dát takový pokyn kterémukoli zaměstnanci. Vedoucí odboru, jehož podřízeného zaměstnance se vyšetření týká, zajistí přítomnost dalšího zaměstnance (svědka). O průběhu vyšetření, jeho výsledku nebo jeho odmítnutí pořizuje vedoucí odboru písemný zápis, který společně s ním podepíše svědek a vyšetřovaný zaměstnanec, a to i v případě, že je výsledek vyšetření negativní. Podrobnosti provádění vyšetření stanoví jiné právní předpisy6. 13.4 Odmítne-li zaměstnanec podrobit se vyšetření nebo podepsat zápis o vyšetření a jeho výsledku, zaznamená se tato skutečnost přímo v zápise a potvrdí podpisem příslušného vedoucího odboru a svědka. 13.5 Pokud o to vyšetřovaný zaměstnanec po pozitivním vyšetření dechovou zkouškou požádá, zajistí mu vedoucí odboru převoz a lékařské vyšetření na přítomnost alkoholu nebo jiných návykových látek pomocí odběru vzorků biologického materiálu. 13.6 Náklady na odvoz a lékařské vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, zaměstnanec, v případě, že se přítomnost alkoholu nebo návykové látky neprokáže, náklady nese zaměstnavatel.
Čl. 14 Postup při pracovních úrazech 14.1 Pracovní úrazy včetně drobných poranění hlásí zaměstnanec neprodleně po jejich vzniku vedoucímu odboru, do nějž náleží, a zároveň pověřenému zaměstnanci, který vykonává agendu BOZP na odboru dle organizačního řádu. Svědek úrazu je povinen poskytnout zraněnému první pomoc a v případě, že zraněný není schopen splnit oznamovací povinnost, učinit oznámení o úrazu za něj. Zraněný je povinen s pověřeným zaměstnancem v knize úrazů vyplnit záznam o úrazu. 14.2 Jedná-li se o pracovní úraz, jenž si vyžádá pracovní neschopnost delší než tři dny, zraněný spolu s vedoucím odboru, do nějž zraněný náleží, o tomto informuje pracovníka BOZP, který vyšetří okolnosti a příčiny úrazu a sepíše záznam o úrazu v širším rozsahu než je uvedeno v bodě 14.1 tohoto článku. 14.3 Náhrada škody při pracovních úrazech se provádí podle příslušných ustanovení zákoníku práce a s nimi souvisejících právních předpisů.
6
Zejména ustanovení § 16 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a Směrnice tajemnice č. 4/2013 Zásady provádění dechové zkoušky
18
Pracovní řád
Čl. 15 Stížnosti, oznámení a podněty zaměstnanců 15.1 Vyskytnou-li se na pracovišti závady nebo cítí-li se zaměstnanec zkrácen na svých právech v pracovněprávních vztazích, je oprávněn obrátit se na vedoucího odboru nebo tajemníka a požadovat sjednání nápravy nebo podání vysvětlení. 15.2 Vyskytnou-li se na pracovišti závady v chodu vnitřního systému nebo komunikaci mezi jednotlivými odbory, je každý zaměstnanec oprávněn obrátit se se svým písemným podnětem na příslušného vedoucího odboru nebo tajemníka. 15.3 Vedoucí zaměstnanec, pokud se na něj zaměstnanec obrátil písemně, je povinen se stížností, podnětem nebo námětem zaměstnance zabývat a písemně na něj zaměstnanci odpovědět ve lhůtě do třiceti dnů. 15.4 V žádném případě nesmí být zaměstnanec za svou stížnost, podnět nebo námět jakkoli perzekuován.
Čl. 16 Doručování písemností 16.1 Písemnosti zaměstnavatele týkající se vzniku a skončení pracovního poměru nebo vzniku, změn a zániku povinností zaměstnance vyplývajících z pracovní smlouvy, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou platový výměr a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou. To platí obdobně o písemnostech týkajících se vzniku, změn a zániku práv a povinností vyplývajících z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. 16.2 Písemnosti doručuje zaměstnavatel zaměstnanci na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv, kde bude zastižen; není-li to možné, lze písemnost doručit provozovatelem poštovních služeb. 16.3 Písemnosti doručované provozovatelem poštovních služeb zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa, jako doporučenou zásilku s doručenkou a poznámkou "do vlastních rukou". Povinnost zaměstnavatele doručit písemnost zaměstnanci je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme. Pokud zaměstnanec písemnost nepřevezme, postupuje se podle § 336 zákoníku práce. 16.4 Doručování se dále řídí obecně závaznými právními předpisy zejména § 334 a násl. zákoníku práce.
Čl. 17 Závěrečná ustanovení 17.1 Pracovní řád, jeho změny a doplňky schvaluje a vydává tajemník po předchozím projednání se starostou města.
19
Pracovní řád
17.2 Pracovní řád je zaměstnancům přístupný u tajemníka, vedoucích na personálním úseku a na intranetu úřadu v záložce „Interní předpisy“.
odborů,
17.3 Předpisy na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou zaměstnancům přístupny na intranetu úřadu v záložce „Interní předpisy“, podzáložce „BOZP a PO“. 17.4 Vedoucí odborů se souhlasem tajemníka určí svého zástupce a vymezí rozsah zastupovaných činností v mezích své působnosti, a to tak, aby byla zajištěna realizace tohoto pracovního řádu a ostatních vnitřních předpisů zaměstnavatele v době nepřítomnosti vedoucích odborů. 17.5 Tajemník určí, který vedoucí odboru jej bude zastupovat v nepřítomnosti a kterými pravomocemi tajemníka je oprávněn disponovat.
době
jeho
17.6 Porušení povinností stanovených tímto pracovním řádem zaměstnancům je posuzováno jako porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (§ 301 písm. c) zákoníku práce, § 16 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících). 17.7 Jiné vnitřní předpisy zaměstnavatele nebo jejich jednotlivá ustanovení nesmí být po vydání tohoto pracovního řádu v rozporu s jeho ustanoveními a jsou-li, pak účinností tohoto pracovního řádu pozbývají platnosti. 17.8 Ruší se: a)
Pracovní řád Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí ze dne 15.11.2007
b)
doplněk č. 1 k Pracovnímu řádu Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí ze dne 14.03.2011
c)
doplněk č. 2 k Pracovnímu řádu Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí ze dne 04.01.2013
17.9 Tento pracovní řád nabývá účinnosti dnem 03.06.2013.
Příloha č. 1 Nástupní list Příloha č. 2 Výstupní list Příloha č. 3 Etický kodex
Ve Frýdlantu nad Ostravicí dne 27.5. 2013 Ing. Anna Ležáková tajemnice Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí
20
Pracovní řád
Město Frýdlant nad Ostravicí
Příloha č. 1
Nástupní list zaměstnance zařazeného do Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí Jméno, příjmení, titul Datum vzniku pracovního poměru Potvrzuji seznámení s těmito dokumenty
Datum
Podpis zaměstnance
Seznámení provedl
Datum
Podpis zaměstnance
Předal
Organizační řád Pracovní řád Příkazy tajemníka č. č. č.
Předpisy BOZP
Potvrzuji obdržení Čip elektron.evidence docházky Služební průkaz
21
Pracovní řád
Město Frýdlant nad Ostravicí
Příloha č. 2
Výstupní list zaměstnance zařazeného do Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí
Jméno, příjmení, titul Datum ukončení pracovního poměru Důvod ukončení pracovního poměru Počet dnů dovolené ke dni ukončení pracovního poměru
Vyrovnání závazků zaměstnance k úřadu Odbor
Závazek
Vyrovnán
Datum
Podpis
Nehodící se proškrtne
Vedoucí odboru Odbor KT Odbor KT Odbor VV Odbor VV Odbor VV Odbor finanční Odbor KT Odbor VV Vedoucí odboru
řádné předání agendy služební průkaz,pověření čip - docházka razítka klíče knižní fond pokladna mzdová účtárna ochranné pracovní pomůcky svěřené předměty, inventář
ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO
NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE
Nehodící se proškrtne Zaměstnanci předáno:
Zápočtový list Pracovní posudek
ANO ANO
NE NE
Veškeré závazky zaměstnance vůči zaměstnavateli byly vyrovnány. Personálnímu úseku odboru kancelář tajemnice předáno dne: ............................................. podpis zaměstnance
............................................... podpis zaměstnance personálního úseku
22
Pracovní řád
Město Frýdlant nad Ostravicí
Příloha č. 3
Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy Preambule Každý úředník a zaměstnanec veřejné správy je povinen při rozhodování dodržovat a ctít zákonnost všech postupů a rovný přístup ke všem fyzickým i právnickým osobám. Smyslem tohoto kodexu je vytvářet, udržovat a prohlubovat důvěru veřejnosti ve veřejnou správu. Účelem Etického kodexu úředníků a zaměstnanců veřejné správy (dále jen „Kodex“) je vymezit a podporovat žádoucí standardy chování úředníka a zaměstnance veřejné správy ve vztahu k veřejnosti a spolupracovníkům. Úředník a zaměstnanec veřejné správy zachovává věrnost zásadám práva a spravedlnosti vyplývajícím z evropského kulturního a historického dědictví, jedná v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody, zachovává úctu a loajalitu k České republice, jakož i k úřadu a ostatním úředníkům a zaměstnancům veřejné správy. Článek 1 Zákonnost (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy plní úkoly veřejné správy v souladu s ústavním pořádkem, se zákony a ostatními právními předpisy a s právem Evropské unie, jakož i s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. (2) Při plnění úkolů veřejné správy jedná úředník a zaměstnanec veřejné správy pouze v rozsahu zákonem svěřené pravomoci orgánu veřejné správy a v souladu s jejím účelem. Článek 2 Rozhodování (1) V mezích zákona úředník a zaměstnanec veřejné správy vždy volí nejvhodnější řešení s ohledem na veřejný zájem a na rozhodné okolnosti konkrétního případu. Dbá na to, aby rozhodnutí nemohlo být z objektivního hlediska vnímáno jako nespravedlivé. Do práv osob úředník a zaměstnanec veřejné správy zasahuje jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu, nutném k dosažení účelu sledovaného veřejným zájmem, k jehož ochraně mu byla pravomoc svěřena. (2) Při volbě nejvhodnějšího postupu úředník a zaměstnanec veřejné správy respektuje v mezích právních předpisů též koncepce, priority a cíle úřadu, jeho vnitřní předpisy a pokyny nadřízených vydané v souladu s tímto kodexem. Článek 3 Profesionalita (1) Výkon veřejné správy je službou veřejnosti. Úředník a zaměstnanec veřejné správy vykonává veřejnou správu na vysoké odborné úrovni, kterou si prohlubuje průběžným studiem, s nejvyšší mírou slušnosti, porozumění a ochoty a bez jakýchkoli předsudků, v souladu se zásadou rovných příležitostí bez ohledu na barvu pleti, pohlaví, národnost, náboženství, etnickou příslušnost nebo jiné charakteristiky. Nepřipouští diskriminaci či obtěžování. Za kvalitu své práce a za rozvíjení svých odborných znalostí je osobně odpovědný a své vzdělání si studiem průběžně prohlubuje. (2) Úředník a zaměstnanec veřejné správy jedná korektně s ostatními spolupracovníky i se zaměstnanci jiných orgánů veřejné správy, respektuje znalosti a zkušenosti svých kolegů i jiných odborníků a účinně je využívá i pro svůj odborný růst. (3) Ve vztahu k veřejnosti jedná úředník a zaměstnanec veřejné správy s nejvyšší mírou zdvořilosti, vstřícnosti a ochoty a bez jakýchkoli předsudků. Článek 4 23
Pracovní řád
Město Frýdlant nad Ostravicí
Příloha č. 3
Nestrannost (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy dbá na to, aby jeho rozhodování bylo objektivní, nestranné a přijaté řešení bylo vždy v souladu s veřejným zájmem. Při rozhodování nesmí úředník a zaměstnanec veřejné správy preferovat osobní či skupinové zájmy ani se nechat ovlivnit pozitivními či negativními vztahy ke konkrétním osobám. Úředník a zaměstnanec veřejné správy se zdrží také všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost jeho rozhodování. (2) Ve shodných nebo podobných případech jedná úředník a zaměstnanec veřejné správy tak, aby mezi jednotlivými postupy nevznikaly rozdíly, jež není možno odůvodnit objektivními skutečnostmi, zejména konkrétními okolnostmi daného případu. (3) Úředník a zaměstnanec veřejné správy vystupuje vůči účastníkům právních vztahů objektivně tak, aby je neuváděl v omyl o jejich právech a povinnostech, informuje je srozumitelně; veškerá hodnocení provádí profesionálně, objektivně, bez emocí a bez sledování osobního prospěchu a v souladu s právem a spravedlností. Článek 5 Rychlost a efektivita (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy vyřizuje pracovní záležitosti zodpovědně, bez zbytečných průtahů, nejpozději v zákonem stanovených lhůtách. (2) Při plnění jemu svěřených úkolů postupuje úředník a zaměstnanec tak, aby stranám ani úřadu nevznikaly zbytečné náklady. Článek 6 Střet zájmů (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy svým jednáním předchází situacím, ve kterých by byl vystaven možnému střetu svého soukromého zájmu a zastávaného funkčního zařazení. Soukromý zájem zahrnuje jakoukoliv výhodu pro něj, jeho rodinu, blízké a příbuzné osoby a právnické nebo fyzické osoby, se kterými měl nebo má obchodní nebo politické vztahy. (2) Úředník a zaměstnanec veřejné správy nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že se bude odvolávat na svou pozici nebo funkci ve věcech, které nesouvisejí s plněním jemu svěřených úkolů při výkonu veřejné správy. (3) Úředník a zaměstnanec veřejné správy se nezúčastní žádné činnosti, která se neslučuje s řádným výkonem jeho pracovních povinností nebo tento výkon omezuje. (4) Pokud si úředník a zaměstnanec veřejné správy není jistý, zda jde o úkony slučitelné s jeho podílem na výkonu veřejné správy, projedná záležitost se svým nadřízeným. Článek 7 Korupce (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy nesmí při svém rozhodování a v souvislosti s rozhodováním přijímat ani vyžadovat dary či jiná zvýhodnění pro sebe nebo někoho jiného, popřípadě jakýmkoli jiným způsobem připustit ovlivnění plnění jemu svěřených úkolů v oblasti veřejné správy, objektivního hodnocení věci a nestranného rozhodování. Dary nebo výhody poskytované úředníku a zaměstnanci veřejné správy zaměstnavatelem tímto nejsou dotčeny. (2) Úředník a zaměstnanec veřejné správy jedná tak, aby se při plnění jemu svěřených úkolů v oblasti veřejné správy nedostal do postavení, ve kterém by byl zavázán nebo se cítil být zavázán oplatit službu či laskavost, která mu byla prokázána. (3) Úředník a zaměstnanec veřejné správy se vyvaruje vztahů vzájemné závislosti a nepatřičného vlivu jiných osob (klientelismus, nepotismus), jež by mohly ohrozit jeho nestrannost. 24
Pracovní řád
Město Frýdlant nad Ostravicí
Příloha č. 3
(4) Jakékoli korupční jednání nebo podezření na takové jednání, o kterém se úředník a zaměstnanec veřejné správy dozvěděl hodnověrným způsobem, je úředník a zaměstnanec veřejné správy povinen oznámit svému nadřízenému nebo orgánu činnému v trestním řízení. Dále je úředník a zaměstnanec veřejné správy povinen bezodkladně oznámit nabídnutí či získání neoprávněné výhody. (5) Ve všech případech, kdy by mohla vzniknout pochybnost, zda úředníka zaměstnanec veřejné správy postupuje v souladu s tímto článkem, informuje úředník a zaměstnanec veřejné správy svého nadřízeného a postupuje dle jeho pokynů. Článek 8 Nakládání se svěřenými prostředky Úředník a zaměstnanec veřejné správy vynakládá, v souladu s právními předpisy, veškeré úsilí, aby zajistil maximálně efektivní a ekonomické spravování a využívání finančních zdrojů a zařízení, které mu byly svěřeny, jakož i služeb, které mu byly poskytnuty. S těmito svěřenými prostředky nakládá efektivně a hospodárně. Článek 9 Mlčenlivost (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy zachovává mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s plněním úkolů veřejné správy, jež by mohly poškodit nebo ohrozit činnost zaměstnavatele. Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na skutečnosti, které zakládají podezření na korupční jednání. (2) Úředník a zaměstnanec veřejné správy je povinen zachovat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl při výkonu úřední činnosti, zejména o osobních údajích nebo utajovaných informacích v rozsahu stanoveném právními předpisy, pokud není této povinnosti v souladu s právními předpisy zproštěn. Článek 10 Informování veřejnosti Každý úředník a zaměstnanec veřejné správy poskytuje při plnění svých úkolů pravdivé a úplné informace v souladu s právními předpisy. Informace o činnosti orgánu veřejné správy, plnění jeho funkcí, jakož i další informace určené veřejnosti sděluje za orgán veřejné správy úředník a zaměstnanec veřejné správy, který je k tomu určen. Článek 11 Veřejná činnost (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy jedná při výkonu veřejné správy politicky nestranným způsobem. Úředník a zaměstnanec veřejné správy nevykonává veřejnou činnost, která by mohla narušit důvěru veřejnosti v jeho schopnost nestranně plnit úkoly veřejné správy. (2) Úředník a zaměstnanec veřejné správy se v soukromém životě vyhýbá takovým činnostem, chování a jednání, která by mohla snížit důvěru ve veřejnou správu v očích veřejnosti nebo dokonce zavdat příčinu k ovlivňování úředníka a zaměstnance veřejné správy. Jedná tak, aby jeho chování přispívalo k dobré pověsti úřadu veřejné správy. Článek 12 Reprezentace (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy užívá v zaměstnání oděv, který je adekvátní jeho práci a odpovídá vážnosti jeho úřadu. (2) Úředník a zaměstnanec veřejné správy jedná s každým ohleduplně, způsobem přiměřeným jeho sociálním schopnostem a komunikačním potřebám a respektuje jeho individualitu. 25
Pracovní řád
Město Frýdlant nad Ostravicí
Příloha č. 3
Veškerá jednání s dotčenými osobami vede úředník a zaměstnanec veřejné správy taktně a způsobem, který respektuje důstojnost těchto osob. (3) Úředník a zaměstnanec veřejné správy svým jednáním a vystupováním podporuje důvěryhodnost a vážnost úřadu. Článek 13 Uplatnitelnost a vymahatelnost Kodex navazuje na základní práva a povinnosti zaměstnanců uvedené v zákoníku práce a pracovním řádu. Zásadní porušování bude posuzováno jako porušení zákoníku práce, resp. pracovního řádu se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Článek 14 Závěrečná ustanovení (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy dodržuje stanovené etické zásady, aktivně podporuje etické jednání a podílí se na vytváření protikorupčního prostředí. Uvědomuje si, že selhání jednotlivce v oblasti etiky má dopad na veřejnou správu jako celek, a proto jde ostatním příkladem. (2) Poukáže-li úředník a zaměstnanec veřejné správy oprávněně na neetické chování, nebude mít jeho jednání negativní důsledky v pracovněprávních vztazích. (3) Respektování zásad etiky je věcí profesionální cti úředníka a zaměstnance veřejné správy. Bez jejich dodržování a dodržování Kodexu nelze dostát profesionální povinnosti úředníka a zaměstnance veřejné správy.
26
