PRÁCI DÁVÁM JEDNIČKU

Č AL A MÁ DA

ČALAMÁDA S m ě s

z a j í m a v é h o

č t e n í

v e

v y s m á t é m

Vyšlo ve Středisku volného času Bájo Česká Skalice v dubnu 2009 MILÍ ČTENÁŘI,

naše osmé číslo Čalamády vychází v hezkém jarním období, kdy na zahrádkách vyrůstají první rostlinky. Je to ideální období pro zakládání vlastních záhonků, ačkoliv v rozhovoru s Terezií Netrestovou se dozvíte, že začít se dá vlastně kdykoli. Co na záhonek zasadit? Pokud vás přesvědčí krátký Mirkův výklad, tak kupříkladu tulipán. Narozdíl od růže nemá trny, takže se nemůžete píchnout a usnout na dlouhé roky, jako se to stalo jedné princezně. Pro pěstitele - začátečníky doporučujeme (ve shodě s odbornicí paní Hanou Koukolovou) také nákup nenáročných kaktusů. Nacvičíte si manipulaci s trny v pohodlí svého pokoje. A pro koho ani tohle není, může se vydat do Ratibořic, kde pokvete vzácný strom liliovník tulipánokvětý nebo se v Dubně obdivovat krásným chráněným orchideím. Pobyt v přírodě vás jistě inspiruje ke kresbě rostlinných motivů. Upečte si dobrou placku a pusťe se do toho. Návody a recepty najdete na straně sedm. A co dále? Svůj kompost přihlaste do soutěže Miss kompost, v zelenině si kupte novou náplň do banánové slupky, nechte zabalit kilo máku, ale hlavn ě si po ch utn ávejt e na Čalamádě. Pěkné jaro přeje Martina

Foto: Eliška Fischerová

n á l e v u |

Číslo 8

PRÁCI DÁVÁM JEDNIČKU Práce v oboru zahradní a krajinná tvorba Terezii Netrestovou baví. Vymýšlí a vytváří zahrady i části krajin. Své nápady nejprve maluje (na papír nebo do počítače) a potom přímo na místě také realizuje (pracuje se s rýčem a lopatou, sází a seje).

Pro Terezii Netrestovou (na fotografii s dcerkou Andělkou) je práce zároveň příjemným koníčkem.

Zahradní a krajinná tvorba Jaký je vlastně název vaší profese? Tvořitel zahrad a krajin? Takhle se to právě asi říci nedá. Já o sobě říkám, že jsem zahradnice, i když vím, že termín není úplně přesný. Kde berete nápady? Něčím přispějí zákazníci, kteří mají své představy a požadavky. Potom o jejich p ř e d s t av á c h m l u v ím e , vy tv á ř ím e kompromis. Někdy jsem ovšem raději, když mám volné pole působnosti. Důležité je, když se návrh líbí zákazníkům, a pokud se líbí i mně, je to ještě lepší. A co inspirace v časopisech nebo na internetu? Abych se přiznala, pracuji spíše podle svého.

Baví vás vaše práce? (Známkujte od 1= nejlepší do 5 = nejhorší) Určitě jedna, ale kdybych byla ve velkém pracovním vytížení, tak bych potom dala třeba dvojku. Jaké nejčastější objednávky máte? Jestli je více soukromých zahrad nebo veřejných prostranství? Možná tak půl na půl. Jak jsou vaše realizace fyzicky náročné, pracujete sama nebo potřebujete pomocníka - muže? Dříve jsem si myslela, že vše zvládnu sama, ale poznala jsem, že práce, které jsou spojené především s přípravou (rytí, ...) jsou velmi fyzicky náročné a vyžadují nejméně jednoho muže.

Č AL A MÁ DA Co by nemělo na žádné zahradě chybět? V ideálním případě by neměl chybět strom, ale protože jsou dnes zahrádky menší a ještě menší, tak to mnohdy nejde. Na každou zahrádku se ale vejde kompostér, sud na sbírání dešťové vody, která je měkká.

Terezie Netrestová

Po střední škole vystudovala Vyšší odbornou školu zahradnickou – obor zahradní a krajinná tvorba. Své povolání vykonává přibližně od roku 1999. Její realizace můžete vidět i v blízkém okolí (v Říkově, v Bohuslavicích, v Broumově atd.) Je vdaná, má dvě děti: Jáchyma a Andělu. Momentálně je na mateřské dovolené. Co je na vaší práci obtížné? Pro mne je těžké ocenit svoji práci. Jak ohodnotit čas, který strávím přemýšlením. Někdy to jde lehce, jindy zase nápady nepřicházejí ... A dále je někdy těžké komunikovat se zákazníkem. Co se vám na vaší práci líbí? Mám ráda, když mi jde práce od ruky, nápady přicházejí… .

Zakládání zahrádek Kdy je vhodné zahrádku zakládat. H lav ní t erm íny js ou ja r o a podzim. Rostliny se dnes kupují v kontejnerech (v květináčích), takže pokud je příznivé počasí, můžete začít v podstatě kdykoliv po celou dobu sezóny. Na co se musí při zakládání zahrady myslet? Nejprve se musí zjistit účel využití (zda chcete pěstovat jahody, nebo plavat v bazénu), dále se přihlíží k velikosti zahrady, ke světovým stranám, zda-li je ve svahu, nebo v rovině. Důležité také je, zda se majitelé zahrady chtějí o rostlinky starat, záhonky okopávat, udržovat. Při zakládání zahrady je nutné brát ohled na její uživatele. Jaký je rozdíl mezi zahradou okrasnou a zahradou pro děti? Do zahrad, které navštěvují malé děti, nepatří nic trnitého, ostnatého, jedovatého. A ač se to neví, jedovatých rostlin je hodně, například dnes hojně vysazované tůje. V zahradě to musí být jednoduché, s větší plochou trávníku.

Jaká jsou největší úskalí při zakládání zahrad? Někdy bývá problém u novostaveb, kdy se při stavbě dostane do země všelijaký odpad. Ten se při zakládání zahrady musí z místa odvážet. Jaké jsou časté chyby při zakládání zahrady? Lidi si nakoupí v okrasné školce nějaký stromek, který se jim líbí, neuvědomí si ale, že ten brzy vyroste, takže jim potom stíní, překáží a oni zase složitě přemýšlejí, jak se ho zbavit. Proto je důležité si plán zahrady dopředu promyslet. Co zahradám nejvíce škodí? V městských parcích škodí psi. Pokud se několik pejsků vyčůrá na keřík, keř zežloutne a uschne. Proto je vhodné dopředu zabudovat v parku patníky. Kde rostliny pro výsadbu berete? Já všechny rostliny nakupuji. V České Skalici v okrasné školce pana Hrabíka a dále třeba v Litomyšli, kde se nachází jedna z největších školek nejen v České republice, ale možná i v celé střední Evropě. Podléhají zahrady módě? Jaké budou letošní trendy? Zahrady určitě podléhají módě, když si prohlédnete starší časopisy, určitě poznáte nějaké rozdíly. Dnešní trendy směřují k přírodnějším stylům

Vlastní zahrada Máte svoji zahradu? Jaká je? Já jsem typický příklad rčení o kovářově kobyle, která chodí bosa. Protože bydlíme v bytovém domě, máme zahrádku společnou. Před domem je trávník, za domem zeleninové záhonky. Využíváme také koutek s pískovištěm. Ale máme i kompost a sud na vodu ☺! Jak by vypadala vaše zahrada snů? Takovou zahradu si umím představit docela dobře. Na velkém pozemku je ovocný sad, ve kterém místo sekačky spásá trávu ovečka, pro děti nějaké hřišťátko. Nesmím zapomenout ani

na přírodní jezírko, ve kterém se dá koupat, aniž by se do něj musela přidávat bazénová chemie. Rostou v něm rostliny, které vodu čistí. Jaké rostliny patří mezi vaše oblíbené? Líbí se mi snad všechny rostliny: kytičky, keře... . Hodně ráda mám ovocné stromy, třeba okrasné jabloně nebo hrušně. Jsou maličké, mají drobné plody a vejdou se do každé zahrádky.

Zeleň v České Skalici Co říkáte zeleni v České Skalici? Nejsem spokojená s tím, jak se ořezávají stromy. Nenajdete tu žádný pořádný park, dětská hřiště a hlavně zde chybí koncepce, jak tuto problematiku řešit. Zlepšovat by se toho dalo hodně. Jaké změny byste pro naše město navrhovala? Ocenila bych, kdyby pro město pracoval odborník, který by měl tuto oblast na starost. Určoval by směr, kterým se má město dále ubírat. Konkrétně by navrhoval kde a co sázet, staral se o to, aby zelených ploch spíše přibývalo než ubývalo. Jak byste zdokonalila českoskalické náměstí? Některé věci se měnit mohou a některé ne. Nic nesvedeme se stávající komunikací a zřejmě ani s tím, že velkou část náměstí zabírá parkoviště. S druhou, zelenější půlkou by se ale něco dělat dalo. Podle mého názoru by opravdu mohla sloužit jako odpočinkové místo pro místní občany i návštěvníky města. Od silnice by měla být oddělena zelení a postupně osázena mladými (neřezanými) stromy. Jaké lokality v okolí České Skalice jsou z hlediska rostlinné vegetace zajímavé? Hodně zajímavá místa jsou v Ratibořicích nebo v Dubně. V Dubně žije velké množství živočichů, roste mnoho vzácných rostlin, například orchidejí. Proto se tam louky ručně kosí. Nejde jen o to, že se na místa, která jsou obklopená lesem, nedostane větší technika. Tyto luční květiny potřebují ke svému růstu chudší, nehnojenou půdu. Po kosení se tedy musí tráva shrabat a odvézt, aby se do půdy nedostaly živiny, které by podpořily růst plevelných druhů na úkor těch vzácných.

Za rozhovor poděkovali: Nicol, Kateřina, Jiří, Miroslav a fotografka Martina

2

Č AL A MÁ DA

KOMIKS: PODIVNÉ PŘÍBĚHY

3

Saturn

Družice zachytila zajímavé obrazy z vesmíru z planety Saturn. Záběry ze dne 10. 2. 2007. Je divné, že zachytila i zvuky...

Kdo to je?

Vetřelče!

Ááá ...

Protivník!

To se dalo čekat!

svist

Výmysl!

buch Nazdar!

Ááá … pomoc!

Hello!

Cha cha cha cha ...

Já jsem se snad zbláznil!

KO NEC Fotí a píše: Matyáš Horký

U příležitosti čtyřistaletého výročí použití hvězdářského dalekohledu Galileo Galileiem je prohlášen rok 2009 Organizací Spojených národů Mezinárodním rokem astronomie. V Matyášově komiksu se dozvíte, co se může stát, když se ve zprávách objeví zmínka o životě na jiných planetách.

Hyjé.

Č AL A MÁ DA

4

PÍŠEME: BÁSNIČKY A PŘÍBĚHY Anna Horká, 8 let

Nicol Jará, 14 let

Zahrádka, zahrádka, zahrádečka,

Jo, to bylo dávno. To jsem ještě měla vánoční prázdniny. A tak jsem se rozhodla, že přijmu pozvání na výšlap spolu s jedním oddílem z Jaroměře. V pátek ráno jsem se plna očekávání probudila, přichystala si svačinu, zkontrolovala vybavení batohu, skládající se z brýlí, peněženky, klíčů a mé milované kapesní kudly a poté jsem vyrazila směr nádraží ČD. Cesta uběhla celkem pokojně. Sníh ani moc nebyl, nikoho nežádoucího jsem nepotkala. Po příchodu na nádraží jsem si zakoupila jízdenku, zastrčila si ji do zadní kapsy u kalhot, usadila se na lavičce a už jsem jen čekala na příjezd vlaku směr Hronov. Když asi po pěti minutách přijel, nastoupila jsem do třetího kupé, pozdravila ostatní spolujezdce a propadla čilé diskuzi. Ale co čert nechtěl, do tvrdé reality jsem byla vtažena blížícím se průvodčím. Začala jsem hledat jízdenku, avšak nemohla jsem ji najít. Prohledala jsem jednu kapsu, druhou kapsu, prohledala jsem batoh, peněženku. Začínám pomalu panikařit a říkám si, jak to dopadne. Když jsem se rozhlédla po ostatních a chtěla vidět jak se tváří, můj pohled padl na osobu X. A z toho pohledu, který ve mně vyvolal mírný nervový otřes, jsem se rozpomněla, že jízdenku mám v zadní kapse u kalhot. Průvodčí mi natiskl razítko a cesta poklidně pokračovala až do Hronova, kde jsme stopli pěškobus a vydali se dál, dál, dál ... až do Rtyně.

udělala jsem si dokolečka

věneček z krásných kytiček. Bylo v něm hodně barviček.

Utrhla jsem si je na paloučku,

chodila jsem tam potichoučku, polehoučku.

Zpívala jsem si krásně

Ilustrace: Anna Horká

a všechno bylo tak jasné.

Kateřina Čápová, 11 let

STRASTIPLNÝ VÝLET

Tereza Lachmanová, 12 let

Před několika lety, když mi bylo asi osm let se taťka s mamkou rozhodli, že vyrazíme na kolo. Já a sestra jsme byly proti. Bohužel jsme musely jet. Nakonec jsme byly rády. Celé dopoledne jsme jeli krásnou krajinou. Při zpáteční cestě jsme už byli velmi unaveni. Bohužel na nás ještě čekal obří kopec. Konečně jsme se vyškrábali nahoru. Mysleli jsme, že cesta končí. Ale ne! Děs, hrůza! Musíme jet ještě dolů. Rozjedu se a vprostřed nevyberu zatáčku. Přelítnu přes řidítka a jedu po asfaltu až na kraj silnice. Bum bác! Sestra slyší rámus. Otočí se a padá také. Ležíme na silnici úplně pobité. Moje ruka sedřená, koleno naražené. Au. Ještě, že nám rodiče pomohli. Domů jsme nakonec dojeli. Celé tělo mě dlouho bolelo a jizva je vidět ještě dnes.

Mám já knížku obrázkovou,

FERDA A KARAFIÁTY

Magdaléna Kynčlová, 12 let

KDYŽ MŮJ POKOJ ROZKVÉTÁ Kdy můj pokoj rozkvétá? - Od podzimu do léta!

Všechny čtyři roční doby, kytky voní – pokoj zdobí.

Co kytka, to krásný květ, jen ať to ví celý svět!

ILUSTRACE

v které ilustrace je.

Jak obr na výlet chtěl jet. Do vagonu se nevešel,

autobus byl moc malý,

jeho sedmimílové boty mu však stačí. Obešel celý svět tam i zpět. I u mě se zastavil na pokec.

Vyprávěl mi, jak to tam za humny vypadá, že u nich je rajská zahrada.

Vyprávěl mi, jak to tam za humny vypadá, že i jablko u nich od stromu daleko padá. Vyprávěl mi, že král dá půlku princezny a celé království tomu,

kdo draka si ochočí k tomu. Ilustrace: Tereza Lachmanová

Ilustrace: Nicol Jará

TOUR DE NEVIMCO

Nicol Jará, 14 let

Panebože, ty slimáci, to je fakt šílený. To nám byl Kryštof Kolombus fakt dlužnej. Brambory se stejně jíst nedaj a takovou chamraď nám k tomu dovezl. Člověk by řekl, že mu alespoň ty karafiáty chutnat nebudou, ale ne. Sežraná celá zahrada, včetně těch krarafiátů. Tak jsem došla pro Vanish na slimáky (důvěřuj růžové, zapomeň na slimáky) a rozsypala jsem ho po celé zahrádce. Vyjdu druhý den ráno na zahrádku, všude jak po boji, plno mrtvých slimáků. Nejsem sadista, ale tohle je „fine“. Tak jsem pustila králíka Ferdu, aby se trochu provětral a začnu sbírat slimáky. Karafiáty i ostatní květena je naštěstí zubožená uplně stejně jako včera, ani o trochu více. Skončím s prací pohřebáka a jdu se nasnídat a popovídat si s mamkou o tom, co budeme dnes dělat. Na Ferdu jsem uplně zapomněla. Po půl hodině se vracíme a já si uvědomuji svou chybu. Je to v pohodě, Ferda jen ožral sousedům mrkve. To moc nevadí. Začaly jsme s mamkou přesazovat kytky a vtom, co mé poloslepé oči nevidí. Ferda si hoduje na zbytcích karafiátů. Na to, aby se mi to zdálo, jsem moc blízko, takže je to fakt. My si celou dobu mysleli, že chudáky karafiáty ožírají slimáci a on to náš Ferda. Pachatel přistižen při činu! Všem slimákům se moc omlouváme a doufáme, že postačí mimosoudní vyrovnání za újmu na cti. Foto: Lucie Řeháková

Ilustrace: Kateřina Čápová

VĚNEČEK

Č AL A MÁ DA

5

POHÁDKA: O ŠÍPKOVÉ RŮŽENCE Šípková Růženka se píchla o trn, usnula a s ní celé království. Spala, spala a spala a zakleté království nikdo ne a ne objevit. Takto zakletá čekala sto ... stovky let, až jednou nalezl krásnou dívku neznámý mladík. Nebyl to princ, žádní princové v té době už totiž téměř nežili. Dívku políbil obyčejný mladík a ta se po procitnutí nestačila divit... ,,Ó, přešlechetný princi, jak se ti jen odvděčím za to, že jsi mě vysvobodil z mého prokletí? Smíš mě políbit a vzít si mě za ženu.'' Princezna se sebou byla velmi spokojená, přednesla to hezky, ale odpověď princova ji poněkud zaskočila: ,,Holka, co blbneš, vždyť je mi teprve dvacet a nejsem žádnej princ, ale Pepa Alojs, a nikoho si brát nebudu!'' Chudák pricnezna. Tohle fakt nečekala a tak plna údivu opáčila: ,,Cožpak ty nejsi šlechetný a udatný princ, který se pro ruku mou prodíral trním a překonal mnoho nástrah?“ Tohle pro změnu bylo moc na Pepu Alojse: „Ježiši, to je ale blbej vtip, dyť je jednadvacátý století, to jsi trochu zaspala dobu, ne? Nějaký ty kytky před bránou byly ... ale jen takovej suchej, nějakej plevel. Že ty budeš ta slavná Šípková Růženka? Kámoš mně říkal, ať sem nelezu, že to blbě dopadne. No, ale nechat tě tady nemůžu, vezmu tě dom a tam se vymyslí, co dál.'' Tak se ti dva zvedli a šli domů. Princezna byla trochu v traumatu, ale co se dalo dělat. Polibek je polibek a věštba je věštba. No, ale jak se to ten mladík chová, to je strašné, takhle se nechoval ani nejhorší žebrák. Došli k Pepovi domů, princezna čekala, že jí podrží dveře, uvede jí hrdě před pana otce a paní matku, a ono nic. Nechal jí chudáka stát za zavřenýma dveřma, doma div, že pozdravil a už si to hrnul do pokoje zabrat si židli, ať se princezna stará... .Tohle byla fakt síla. Princezna to horko těžko přežila jednu noc. Druhý den se rozhodla, že na to nemá a šla si koupit prášky na spaní. Lehla si do postele, snědla plato prášků a usla. Činžák, ve kterém Pepa bydlel, obrostl křovím a bylo po srandě. Snad ten další pokus dopadne lépe. Kateřina

Růženka se neprobudila v krásném zámku, ale v rozpadající zřícenině. Tu její pozornost upoutá urostlý chasník: „Kdo jsi, švarný jinochu?“ „No, jmenuji se Pepa čili stroj na průšvihy.“ „Ty mluvíš ale zvláštním nářečím, Pepo.“ divila se Růženka. „Pojď, raději tě vyvedu ven nebo ti balvan přistane na hlavu.“ Pepa odvede princeznu z nebezpečí. Princezna se najednou zakoktá: „A... a... co je tohle?“ „To?" nechápe Pepa. „To je přece sídliště.“ A na náměstí, kam došli hned potom, se Růženka vyděsí, až jí vlasy stojí ha hlavě. Před nimi – monstrum - velká, cihlová budova. "Neboj, to je přece škola. Tam bohužel chodím, abych se vzdělával.“ „Jé, to se ale máš!“ „Fakt? To si děláš srandu. Když tě učení tak zajímá, vezmu tě do školy zítra ráno. To budou kluci koukat. Tak ahoj zítra a nezapomeň!“

Jiří

Když neznámý mladík vezl princeznu Hummrem H2, tak se princezna nestačila divit: ,,Ale to není princ a nepřijel na bílém oři a jeho kočár je velmi rychlý, vrčí a nemá koně“. Když vylezli z auta, princezna zase spustila: „Fuj, to je smrad! A co jsou ty vysoké hrady? A proč je tu těch kočárů bez koní tolik? A proč jde kouř z těch trubek?“ Princ ji pak vzal do Hypernovy. Dveře princeznu skříply a tím začala její smůla: Shodila regál s nejdražším vínem ve městě a viděla ji kamera! Mladík dělal, že k ní nepatří, a udělal dobře. Hned poté leknutím narazila do velikého pána, který nesl skleničky, a ty se samozřejmě rozbily, veliký pán narazil plnou vahou do minerálek a ty se svalily na chladící box, který se převrátil a spadl na regál se strojením a následovala řetězová reakce. Mladík raději popadl princeznu a oba „zdrhli“ do Hummera H2 a odfrčeli. Cestou málem srazili protijedoucí účastníky silničního provozu. Jeli rychle, zastavila je teprve srážka s trabantem. Mladík a princezna vylezli z pomačkaného vraku zkutáleného pod zříceninou hradu. Vešli dovnitř, ale ztratili se nejen v chodbách, ale i sami sobě. Mladík hned na to omdlel, a když přišel k sobě, na vše zapomněl. A princezna? Ta se píchla a usnula. Probudila se v roce 2998. Zachránil ji ... Miroslav

„Á, kdo jsi?“ zeptala se Růženka, když se probudila ve věži. „Ahoj. Jmenuji se Mirek.“ „A ... počkat, co je tamhle to?“ diví se princezna, když vyhlédne z okna. „No, to je Penny market.“ „A co to je?“ „To je takový veliký obchod.“ „Že bys mi ukázal, co v něm je?“ zaprosila dívka, protože ji velkoobchod velice zaujal. „Tak pojď, já ti vše ukážu,“ řekl Mirek a odvedl Růženku do obchodu. „Jak vidíš, tak je to takové velké tržiště. Koukej, vezmeš si košík nebo vozík, vybereš si něco, co si chceš koupit. Tady je pečivo, rohlíky, housky, chleba, koláče. Tady si zase můžeš vybrat pití.“ „Pití? Takové barevné?“ „To je uměle zbarvené,“ vysvětluje Mirek. Najednou Růženka uslyšela hlasité pípání. „Co to pípá?“ „To jsou pokladny, zde vyložíš zboží na pás a zaplatíš.“ „A co jsou tyhle maličké krabičky nad pokladnou?“ nepřestává se divit Růženka. „To jsou cigarety.“ „Cigarety? To je také k jídlu?“ „Ne, to se kouří a poškozuje to plíce.“ „A ...“ Růženka se chtěla dále ptát, ale Mirek ji zadržel. „Počkej, Růženko, už je pozdě večer. Teď už musím domů, jestli chceš, pojď se mnou a já tě sem zase zítra přivedu a všechno ti postupně vysvětlím.“ „Tak dobře,“ řekla zvědavá Růženka, „tvou nabídku ráda přijímám.“ Ilustrace: Eliška Fischerová

Nicol

6

Č AL A MÁ DA

...TULIPÁN

...LILIOVNÍK TULIPÁNOKVĚTÝ

Rád bych vás seznámil s rostlinou, která se jmenuje tulipán, latinsky tulipa. Tulipán patří do čeledi liliovitých. Pochází ze střední Asie. Vyskytuje se i v jižní Evropě, severní Africe, Číně a Japonsku. Tulipán má mnoho odrůd a podob. Dnes je jich známo přes sto druhů. V České republice ale není žádný druh původní. Pokud si ho chcete pěstovat na své zahradě, zasaďte cibulky stejného druhu blízko u sebe, zasypte zeminou a vystavte přímému vzduchu. Vyrostlým poupatům poskytujte dobré osvětlení.

Li li ov n ík tuli p á n okv ět ý (Liriodendron tulipifera L.) patří do čeledi šácholanovitých. Spisovatel Edgar Allan Poe ho označuje za nejnádhernějšího amerického lesního velikána. Jeho koruna je široce rozložitá, kůra tmavě hnědá , podélně zbrázděná a zesukovatělá a kořeny hluboké. Listy má střídavě řapíkaté, zářivě zelené. Zajímavé jsou na tomto stromě hlavně jeho žlutooranžové oboupohlavné květy nápadně podobné tulipánu (odtud název tulipánokvětý), které můžeme pozorovat od května do června. Liliovník vyžaduje slunné nebo mírně zastíněné a teplé stanoviště, s mírně vlhkou, humózní půdou. Ve střední Evropě je zimovzdorný. V naší podnebné šířce dorůstá 35 m a dosahuje 300 let. V České republice je to strom vzácný, ale v našem okolí je hned několik exemplářů, a to v zahradě vily Čerych a v zámecké zahradě v Ratibořicích.

připravil: Miroslav

KOMPOSTÉR

připravila: Nicol

je nádoba (nejčastěji plastová), která slouží k ukládání bioodpadu. Můžete ho krmit vším, co se v zemi rozloží, tedy plevelem ze zahrádky, spadaným listím, nevyužitými částmi zeleniny, čajovými sáčky, ale i nepotištěným papírem, látkami z přírodních materiálů apod. Pěkné komposty můžou majitelé přihlásit do soutěže Miss kompost. (více na www.biosance.cz) Základní pravidla kompostování: 1. Velké kusy nadrtíme. 2. Na dno kompostu dáme hrubší, vzdušný materiál. Ten ale nesmí chybět ani ve vyšších vrstvách. 3. Pestřejší skladba materiálu na kompostování je lepší. 4. Materiál dobře promícháme: vlhké se suchým, porézní s hutným, dusíkaté (mladá tráva, králičí a drůbeží trus, bioodpad z kuchyně) a uhlíkaté (sláma, piliny, kůra, nadrobno nasekané větve..). 5. K rychlejšímu nastartování tlení přimícháme zralý kompost nebo chlévský hnůj. 6. Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité minerály, čímž vzniká vysoce kvalitní humus. 7. Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost kompostu. 8. Správně založený kompost se začne do dvou dnů zahřívat asi na 50°C. Tím se hygienizuje - ničí se plísně, zárodky chorob atd. 9. Vlivem tlení si materiál sedá, proto je důležité ho čas od času promíchat. 10. Čerstvý kompost získáme za 2 - 6 měsíců, vyzrálý pak za 6 - 12 měsíců. připravila: Nicol

ANKETA: POUŽÍVÁTE KOMPOSTÉR? V pondělí 16. března 2009 jsme se na náměstí v České Skalici zeptali našich dospělých českoskalikých spoluobčanů, zda používají kompostér (mají založen kompost). Na našem grafu vidíte, že odpovědi byly téměř vyrovnané. Čtyřicet pět procent dotazovaných ve svých domácnostech kompost zatím vůbec nepoužívá!

ne ano

Graf odpovědí na otázku: Používáte kompostér?

Ilustrace: Martina Horká

ŽÁROVKA, ANEB POSVÍTILI JSME SI NA ... PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN

Č AL A MÁ DA

7

REPORTÁŽ: V KVĚTINCE Také vás zajímá, jaké květiny se nejčastěji v obchodech kupují a kdy? Pro odpovědi na tyto i další otázky jsme se vypravili do Květinky za paní Hanou Koukolovou. A dozvěděli jsme se samé zajímavé informace. O stálé i řezané květiny jeví zákazníci přibližně stejně velký zájem. Nejvíce se kupují růže, gerbery či chryzantémy, v květináčích potom orchidee. Paní Koukolová nám také prozradila, že v zimě se prodávají květiny méně a když, tak hlavně stálé.

nepotřebují tolik zalévat, jsou hezké a dají se dobře kombinovat,” doporučuje majitelka Květinky. (Pozn. redakce: Všichni jsme radou paní Koukolové nadšeni a říkáme si, že se z nás také stanou pěstitelé kaktusů. Zatím nám to ale moc nevychází :-)).

Připravily: Nicol a Martina

Největší zájem o květiny je samozřejmě na jaře. Ale víte, jak se květiny do obchodů vlastně dostanou? „Dovážejí se především z Holandska, kam se svážejí z celého světa,” vysvětlila nám paní Koukolová. Ale dost o květinách. Naše všetečné otázky směřovaly i do oblasti pěstování zeleniny. Nejvíc na dračku jdou prý semínka mrkve, hrášku a rajčat. A na závěr ještě přinášíme užitečnou radu pro zahradníky začátečníky: „Pokud začínáte, kupte si kaktusy,

Nakreslete si květinu pomocí kružítka.

Ingredience: 2 vejce polohrubá mouka hladká nebo hrubá mouka 3 polévkové lžíce cukru 2 špetky soli (5 polévkových lžic kakaa) 1,5 dcl mléka máslo

Obrázek č. 1 • píchněte kružítko do bodu 1 a nakreslete základní kružnici • přepíchněte kružítko na kteréhokoliv místo na základní kružnici (v našem případě bod 2) a nakreslete uvnitř základní kružnice část kružnice (označeno čárkami) • přepíchněte kružítko do dalšího bodu, který protnul základní kružnici a kružnici čárkovanou, a nakreslete uvnitř další část kružnice (označeno tečkami) Obrázek č. 2 • pokračujte do takovéhoto stavu • květinu si můžete dále dokreslovat či vybarvovat

Připravila: Anna Horká

obrázek č. 2

DOBRÁ PLACKA

obrázek č. 1

KVĚTINA

Postup: V míse rozmícháme vejce, přidáme polohrubou mouku, aby to bylo husté jako těsto na jablkové knedlíky, přilijeme asi 1,5 dcl mléka a přisypeme hladkou nebo hrubou mouku a sypeme a mícháme a sypeme a … dokud to nebude husté jako těsto na lívance. Přidáme cukr (3 polév. lžíce), sůl (2 špetky) a můžeme i 5 lžic kakaa. Smažíme na másle z obou stran. Mazat můžete jahodovou marmeládou. DOBROU CHUŤ!

Připravil: Jiří Bekr

UDĚLEJTE SI

Č AL A MÁ DA

8

TESTÍK Pokud jste četli předcházejí stránky pozorně, nebude pro vás problém odpovědět na tyto otázky. 3.

Která rostlina pro začátečníky? a) lilie b) kaktus c) kapradí

pro

pěstování

2. Podle čeho odvozuje liliovník tulipánokvětý svůj název? a) podle tvaru listů b) podle tvaru kořenů c) podle tvaru květů

4. Kolik druhů tulipánu dnes známe? a) desítky b) stovky c) tisíce

doma

je

vhodná

Správné odpovědi: 1b, 2c, 3b, 4b

1. Který spisovatel označil liliovník tulipánokvětý největším americkým velikánem? a) G. Washington b) E. A. Poe c) F. D. Roosvelt

ČER(VE)NÁ KRONIKA ANEB RYBIČKY V TOMATU Dne 28. února nás opustil semenáček mladého smrčku, který žil v lesní školce nedaleko České Skalice. Semenáček Arnold podlehl po dlouhém boji těžké mrznoucí nemoci. Statečně s ní bojoval 42 dní 23 hodin a 51 minut. Bohužel jara, které by ho spolehlivě vyléčilo, se již nedožil. Pietní obřad se konal 3. března t. r. S láskou vzpomíná sousedka Emílie, souded Karel a celá školka. Za redakci přejeme upřímnou soustrast. Píše: Nicol

Přijde pán do zeleniny a ptá se: „Promiňte, ale co je támhleto, vedle vás?“ Prodavač odpoví: "To jsou jablka.“ „Dobrá, vzal bych si 5 kilo, ale jestli můžu poprosit, zabalte mi každé jablko zvlášť.“ Prodavači se to nezdá, ale zákazníkovi vyhoví. Druhý den přijde onen zákazník znovu a opět se ptá: „Prosím vás, co je to žluté nad vámi?“ Prodavač odpoví: „To jsou citrony.“ „Dobrá, vzal bych si 2 kila, ale jestli můžu poprosit, zabalte mi každý zvlášť.“ Další den zákazník znovu přijde a znova se ptá: „Prosím vás, co jsou támhlety modré kuličky?“ Prodavač odpoví: „To jsou borůvky.“ „Dobrá vzal bych si litr, a jestli můžu poprosit, zabalte každou borůvku zvlášť.“ Prodavač už je mírně naštvaný, ale i přesto přání splní.“ Další den opět přijde, a opět se začne ptát: „Prosím vás, co je támhleta hromádka? Taková ta...“ Vtom ho prodavač přeruší a říká: „Tak na to kašli, to je mák.“ Stojí dva policisté před zeleninou a jeden povídá. „Hele, skoč koupit dvě hlávky salátu, někde jsem četl, že více hlav více ví.“

Do obchodu s ovocem a zeleninou přijde holčička s banánovou slupkou. „Co si přeješ?" ptá se paní prodavačka. „Novou náplň."

FOTOHÁDANKA

„Ovoce jezte se slupkou“, říká doktor, „je to daleko zdravější. Jaké ovoce máte nejraději?“ „Prosím, pane doktore, kokosové ořechy.“

a) květy jabloně

Stěžuje si jedna plavuň druhé: „Já ti vůbec neumím plavat!“

Uhádneš, co je na fotografii? b) květy hrušně c) květy třešně

Potkají se dva hrášky na talíři a jeden povídá: „Neviděli jsme se už někde?” Druhý na to: „Jo. Myslím, že jsme byli ve stejné konzervě!”

Foto: Lucie Řeháková

IN Á C H O R O S T L

Ilustrace: Stanislav Jungwirth, 11 let

Správná odpověď: c

VTÍPKY

ČALAMÁDA — směs zajímavého čtení ve vysmátém nálevu. Vydavatel: Středisko volného času Bájo Česká Skalice. Vedoucí redaktorka: Mgr. Martina Horká. Redakce: Nicol Jará, Kateřina Čápová, Miroslav Vlček, Jiří Bekr. Externí spolupracovníci: Magdaléna Kynčlová, Matyáš Horký, Anna Horká, Tereza Lachmanová. Fotografie: Eliška Fischerová, Lucie Řeháková a archív. Ilustrace: Stanislav Jungwirth, Tereza Lachmanová, Anna Horká a archív. Jazyková úprava: Mgr. Marcela Horká Adresa: Husovo náměstí 3, 552 03 Česká Skalice, e-mail: [email protected], telefon: 491 452 708, http://www.svcbajo.cz. Tisk: Grafické studio Grafital s. r. o. Ročník 3, číslo 8. Vychází nepravidelně. Uzávěrka příštího čísla: květen 2009 Příspěvky (texty, obrázky, fotografie apod.) posílejte na výše uvedený e-mail nebo odevzdávejte přímo v redakci ČALAMÁDY v Báju.