PRÁCE S CHYBOU VE VÝUCE CIZÍCH JAZYKŮ (včetně češtiny pro cizince) 17. – 18. 6. 2014 Univerzita Karlova v Praze Ústav jazykové a odborné přípravy Výzkumné a testovací centrum Jiřího nám. 1/I, 290 36 Poděbrady
ANOTACE PŘÍSPĚVKŮ Prof. PhDr. Marie Bořek-Dohalská, DrSc. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, ČR
Poznáváme vlastní chyby ve výuce? Gramatik může zadat test, literát esej − jak může testovat a účinně napravovat chyby ve výslovnosti fonetik? Chyby v rovině segmentální, chyby v rovině suprasegmentální − špatná intonace, chybná realizace přízvuků, členění rytmicko-melodických celků, fonostylistická problematika. Co získáváme a poznáváme učením cizinců?
PhDr. Jitka Cvejnová Helena Confortiová osmdesátiletá Příspěvek představí naší kolegyni Helenu Confortiovou a její profesní dráhu především s ohledem na obor čeština pro cizince a zároveň také připomene její hlavní publikace v tomto oboru.
Mgr. Romana Divošová Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, ČR
Práce s chybou při výuce anglického a českého jazyka Příspěvek je věnován práci s chybou při výuce anglického a českého jazyka. Poznatky zakládám na dlouholeté zkušenosti s výukou obou jazyků. V angličtině se zaměřuji na chyby ve výslovnosti i v gramatice a jejich efektivní využití. Zmíním několik "pomůcek“, které slouží k zapamatování si správných tvarů slov. V češtině se zaměřím na učení se z chyb, se kterými se setkáváme ve veřejných sdělovacích prostředcích, na nesprávné tvary v názvech ulic na městských značeních atd. Krátký úsek věnuji rovněž chybám, které dělají uživatelé slovenštiny používající češtinu pro ústní i písemný projev.
Mgr. Dita Golková Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu, ČR
Efektivní oprava chyby v cizojazyčné výuce Příspěvek se zabývá tematikou častých chyb v různých jazykových rovinách u studentů učících se anglický jazyk. Obsah článku částečně vychází z odpovědí získaných z drobného dotazníkového šetření, ve kterém respondenti uváděli, jakých převážně gramatických chyb se při studiu angličtiny jako cizího jazyka dopouštějí
1
opakovaně. Cílem příspěvku je přiblížit, jak učitel angličtiny pracuje s chybou, tj. jak chybu vyhodnocuje, efektivně opravuje a jakou studentům poskytuje zpětnou vazbu.
PaedDr. Dana Hánková, Dip. RSA AKCENT College, Praha, ČR
Korektivní zpětná vazba v hodinách češtiny pro cizince Příspěvek představí analýzu tří vyučovacích hodin češtiny jako cizího jazyka pro dospělé a popis korektivní zpětné vazby, kterou studentům poskytovaly tři učitelky. Cílem příspěvku je poznat strategie, které učitelky používaly při opravování chyb studentů, a jak na tyto strategie studenti reagovali. V závěru příspěvku techniky práce s chybou zaznamenané v reálné výuce porovnáme s doporučeními z odborné literatury.
Mgr. Dana Havlíková Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, ČR
Jak pracují s chybou ve výuce lektoři AUČCJ? Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ) je odborná zájmová organizace. Jedním z cílů AUČCJ je podporovat tzv. dobrou praxi ve výuce českého jazyka pro cizince. Od roku 2011 je AUČCJ poskytovatelem výuky českého jazyka v rámci Státního integračního programu (SIP). Lektoři AUČCJ, kteří učí v kurzech pro azylanty, mají možnost se vzdělávat a také dostávají metodickou podporu. Jsou vedeni mj. k efektivní práci s chybou, za což považujeme především kreativní práci s chybou, využívání chyby při další výuce a v neposlední řadě opravování chyb podle srovnání úrovně chybně zvoleného výrazu s jazykovými možnostmi studenta. Efektivní práce s chybou je sledována v pravidelných hospitacích, při kterých je práce lektora hodnocena podle systému propracovaných kritérií. Lektoři jsou také vyzýváni k autoevaluaci své práce.
Mgr. Alexander Horák Univerzita Komenského v Bratislave, Centrum ďalšieho vzdelávania, SR
Medzijazyková interferencia ako zdroj chýb pri učení sa cudzích jazykov V oblasti vyučovania cudzích jazykov sa v zásade akceptuje téza, že existujú dva hlavné zdroje chýb pri učení sa cudzieho jazyka: 1. Interferencia z materinského jazyka (L1 language transfer), 2. Vývojové chyby (developmental errors). Na príklade slovenčiny ako cudzieho jazyka porovnávam a analyzujem interferenčné chyby, ktoré sa prejavujú u hovoriacich rozličných jazykov (slovanské jazyky, angličtina, španielčina, arabčina). Poukazujem aj na možné prístupy, metódy výučby a typy cvičení, ktoré negatívny jazykový transfer môžu odstrániť, alebo aspoň minimalizovať. Štúdia je materiálovo založená na písomných a ústnych prejavoch študentov Jazykovej a odbornej prípravy CĎV Univerzity Komenského, študentov slovakistiky Jagelovskej univerzity v Krakove a účastníkov testovania jazykových kompetencií zo slovenčiny ako cudzieho jazyka.
Mgr. Šárka Keslerová Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, ČR
Interferenční chyba − kámen úrazu ve výuce češtiny pro Slovany Autorka se v příspěvku zabývá zejména mezijazykovou interferencí, která je hlavní příčinou chyb studentů ze slovanských zemí při studiu češtiny (stejně tak jako všech Slovanů při studiu dalšího slovanského jazyka). Klade si otázku, ve kterých jazykových rovinách a v jaké míře se interference v případě typologicky blízkých jazyků vyskytuje, a zda je možné interferenčním chybám předcházet. V neposlední řadě se věnuje také problematice pozitivního mezijazykového transferu ve výuce.
2
Mgr. Tomáš Klinka Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, ČR
Typologie chyb J. P. Astolfiho a výuka cizího jazyka Představení obecné typologie chyb a chybování francouzského didaktika J. P. Astolfiho (1999) a její reflexe v úhlu pohledu výuky cizích jazyků. Dá se obecně didaktická typologie chyb (dělící příčiny chybování mj. na chyby pramenící ze zadání a pokynů, zapříčiněné zažitými strukturami „školního chování”, svědčící o alternativním chápání problému ze strany žáka, založené na zvolené strategii řešení problému či vzniklé „kognitivním přesycením”) vztáhnout i na specifickou oblast chybování jazykového a rozšířit tak možnosti analýzy chyb žáků při učení se cizímu jazyku?
Mgr. Šárka Koníčková Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, ČR
Analýza písemného projevu studentů francouzského jazyka z oboru marketingu Příspěvek podá přehled o analýze písemného projevu studentů bakalářského oboru Francouzština se zaměřením na aplikovanou ekonomii a magisterského oboru Odborná francouzština pro hospodářskou praxi na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V průběhu studia všichni posluchači bakalářského oboru povinně absolvují předmět Odborný jazyk 2, jehož cílem je vysvětlit základy marketingu ve francouzském jazyce. Někteří z nich se pak rozhodnou napsat svou bakalářskou či diplomovou práci na téma z této oblasti. Příspěvek poukáže na nejčastější pravopisné, lexiko-sémantické, morfosyntaktické a stylistické chyby diplomantů. Práce bude zkoumat příčiny vzniku chyb a pojedná i o vlivu anglicismů, které jsou pro obor marketingu příznačné. Autorka se dívá na chybu z pohledu pedagoga, který marketing ve francouzském jazyce vyučuje a zároveň z pohledu lingvisty, který se zabývá odborným jazykem marketingu.
PhDr. Romana Kratochvílová Vysoká škola hotelová v Praze, ČR
Využití chybové analýzy při tvorbě koncepce výuky akademické češtiny pro cizince V současném pojetí výuky jazyků je chyba považována za přirozenou součást tzv. mezijazyka, která přináší žákovi i učiteli cennou informaci o průběhu osvojování cílového jazyka. Může učitele upozornit na jevy, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost, a může také sloužit jako vodítko při modifikaci nebo koncepci obsahu učiva. Úspěšné zvládnutí vysokoškolského studia je podmíněno prezentací výsledků studia na odpovídající jazykové úrovni, což zahraničním studentům, kteří absolvují studium v českém jazyce, působí často potíže. Hlavním cílem výuky češtiny pro cizince na vysoké škole by tedy mělo být zdokonalení jazykových dovedností potřebných pro studium, mezi něž patří i psaní závěrečných prací. Cílem příspěvku je představit probíhající výzkum studentské písemné produkce nerodilých mluvčích, jehož součástí je chybová analýza. Výzkum má přispět ke stanovení jazykových prostředků, které by měly být zařazeny do výuky akademického jazyka. V příspěvku se zaměříme na kritéria analýzy, především na typologii chyb, a uvedeme některé dílčí výsledky výzkumu.
Mgr. Laura Mikulová Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, ČR
Klasifikace korektivních strategií učitele a jejich frekvence Příspěvek se zabývá způsoby, kterými je možné opravit studenta cizího jazyka v ústním projevu. Na základě teoretických východisek získaných zejména z monografií D. H. Browna (Principles of Language Learning and Teaching, 2007) a J. Scrivenera (Learning Teaching, 2005) jsou zpracována data 9 videohospitací z kurzů českého jazyka jako cizí jazyk, vedených Ústavem jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy. Cílem práce bylo zjistit frekvenci užití jednotlivých strategií opravy a dát je do souvislosti s dalšími faktory (např. jazykové prostředky, účel aktivity, fáze aktivity).
3
Mgr. Svetlana Namestnikova Diplomatický institut svatého knížete Alexandra Něvskeho, Rusko
Fonetické chyby rusky mluvících studentů. Vliv grafiky. Článek se zabývá fonetickými chybami rusky mluvících studentů. Je známo, že grafickou podobou zvuku je písmeno. Ale problém je v tom, že v různých jazycích najdeme skoro stejná písmena, která zní úplně jinak (například: y v ruštině, češtině, angličtině). Příspěvek popisuje podobné případy i možná řešení fonetických potíží studentů tímto jevem vyvolaných. Autorka předpokládá, že vnímání fonetiky na začátku výuky je ovlivněno nejen ruštinou jako mateřským jazykem, ale i tím cizím jazykem, který se student naučil jako první. Článek se zamýšlí i nad „opačným jevem“ : jak student vyslovuje, tak i píše. Příspěvek zahrnuje tabulku pro výklad české abecedy pro Rusy a taky nápady, hry a cvičení pro korekci výslovnosti.
doc. PhDr. Jana Ondráková, Ph. D. Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, ČR
Oprava chyb v cizojazyčném textu Příležitostí chybovat v cizojazyčném projevu je mnoho. O úspěšnosti v cizojazyčném testu rozhoduje řada kritérií, jako je úroveň jeho sestavení, jednoznačnost zadaných otázek, srovnatelnost jednotlivých variant testů a pečlivost při vyhodnocování výsledků. Toto vše má přímou souvislost s výskytem chyb, neboť chyby se nemusejí nutně objevit jen na straně žáka. Obdobně může chybovat i učitel, chyb se mohou dopustit autoři učebnic nebo jiných učebních materiálů, někdy se chyby objeví i v samotném zadání testu či v procesu jeho následného ohodnocení. Příspěvek poukazuje na subjektivitu hodnocení výkonu a na nedostatečnou pozornost věnovanou této problematice v pregraduálním vzdělávání učitelů.
Mgr. Teresa Piotrowska-Małek Uniwersytet Warszawski, Varšava, Polsko
Nejúčinnější metody odstraňování chyb Příspěvek se zabývá problematikou související se vznikem chyb a srovnáním typu chyb vznikajících ve cvičeních a v samostatném psaném a mluveném projevu. Jaký je nejúčelnější způsob procvičování gramatiky. Jak je možné, že na jisté úrovni jazykové kompetence problémem není rozluštění i obtížného cvičení, ale uplatnění těchto znalostí v mluvené a psané komunikaci.
Mgr. Kateřina Sachrová Západočeská univerzita v Plzni, Ústav jazykové přípravy, ČR
Využití útvarů uměleckého stylu k odstraňování nejčastějších chyb při studiu češtiny jako cizího jazyka Cílem příspěvku je zamyslet se nad způsobem využití specifického „neučebnicového“ textu s původně estetickou funkcí k prevenci chyb a nápravným aktivitám. Opíráme se o současný trend komunikativní výuky, ve které se prolínají kognitivní procesy s emocemi, cítěním, vnímáním mimojazykových skutečností, což nabízí právě umělecký text. Zároveň neopomíjíme snahu soustavně aktivizovat a motivovat činnost studentů, ať už se jedná o osvojování nového učiva, upevňování znalostí a dovedností, či právě samotné odstraňování chyb na cestě k požadované úrovni užívání češtiny jako cizího jazyka.
PhDr. Eva Složilová, M.A Masarykova univerzita v Brně, Centrum jazykového vzdělávání, ČR
„Deset chyb v dopise? To přece nemůže být úroveň B2!“ V hodnocení produktivních dovedností je již dávno překonán model, kdy se výsledná známka odvíjela výhradně od počtu chyb. Nicméně jisté pozůstatky tohoto přístupu mohou dodnes komplikovat život řadě
4
hodnotitelů. Závisí to kromě jiného na tom, do jaké míry se jejich testovací systémy ztotožnily s pojetím chyby v produkci, které prostupuje Rámcem. V centru pozornosti autorky příspěvku je způsob, jakým se práce s chybou projeví v různých etapách vývoje testu, především při vývoji (analytických) hodnotících škál, jejich pretestaci a při školení hodnotitelů. Autorka vychází z modelových deskriptorů Rámce a všímá si toho, jak jednotlivé úrovně (především B1, B2 a C1) předpokládají či nepředpokládají chybnou produkci na různých rovinách jazyka: v pravopisu, ve výslovnosti, v použití gramatických struktur, v použití slovní zásoby. Na řadě příkladů z praxe a na základě vlastních zkušeností získaných při vývoji a používání analytických hodnotících škál autorka demonstruje, co „práce s chybou“ z hlediska hodnocení produkce znamená a jaká úskalí je třeba překonat, aby hodnocení bylo konzistentní, spolehlivé a vedlo k validním závěrům.
Mgr. Dana Špatenková – Ing. Alena Hošková – PhDr. Marek Šulista, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, ČR
Kdy je chyba chybou Vzhledem k různé jazykové úrovni studentů přicházejících na Ekonomickou fakultu Jihočeské univerzity ze středních škol, je velmi obtížné stanovit oblasti, ve kterých studenti nejvíce chybují a nastavit systém výuky tak, aby se tyto chyby odstraňovaly. Navíc studenti si své chyby po čtyřech nebo osmi letech jazykového vzdělávání těžko uvědomují a ještě hůře je odstraňují. Katedra jazyků EF proto poskytuje výuku orientovanou maximálně na individuální potřeby studentů, a hlavně na samostatnou práci při opravě vlastních chyb. K tomuto účelu byl především pro výuku anglického jazyka vytvořen systém cvičení v programu Moodle. Tento systém slouží vyučujícím k vytipování okruhů s větším výskytem neznalosti problematiky a studentům nabízí možnosti k procvičování a opravě chyb. Systém Moodlu umožňuje pedagogům nahlížet do všech pokusů o splnění jednotlivých úloh. Systém Moodlu byl zaveden i do průběžného testování k získání zápočtů. Výhodou hodnocení pomocí tohoto systému je objektivita a zajištění stejné úrovně nároků u všech vyučujících. Závěrečné testování je zajištěno formou „Placement testu“ poskytovaného nakladatelstvím Oxford University Press, kdy je kritérium hodnocení dáno standardy podle SERR. Vzhledem k dobrým zkušenostem s tímto systémem práce v anglickém jazyce, bude postupně zaváděn i pro další jazyky, vyučované Katedrou jazyků Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity.
Mgr. Barbora Štindlová Ph.D. – Mgr. Veronika Čurdová – Mgr. Petra Klimešová – Mgr. Eva Levorová Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, ČR
Žákovský korpus MERLIN: jazykové úrovně a trojjazyčná chybová anotace Ačkoli je Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR) centrálním dokumentem v oblasti výuky a testování evropských jazyků jako jazyků cizích, vymezení, resp. rozlišení referenčních úrovní znalosti jazyka je v praxi stále velmi obtížné. Mimo jiné také proto, že téměř nejsou k dispozici projevy nerodilých mluvčích, které by jednotlivé úrovně spolehlivě ilustrovaly (Wisniewski a kol. 2013). Multilingvální platforma pro evropské referenční úrovně: Výzkum jazyka studentů v kontextu (MERLIN) vzniká jako nástroj, který nabídne autorům zkoušek a učebnic, vyučujícím i studentům žákovský korpus poskytující vhled do písemných projevů nerodilých mluvčích a umožňující vyhledávat konkrétní jazykové rysy typické pro danou jazykovou úroveň (A1−C1). Tím zároveň přispěje i k validaci úrovní znalosti jazyka definovaných v SERR. Tato primárně didakticky orientovaná platforma zahrnuje psané projevy nerodilých mluvčích češtiny, němčiny a italštiny, které vznikly při standardizovaných testech v rámci certifikovaných zkoušek (telc, UNIcert, CCE). V současnosti je k dispozici přibližně 200 textů pro každou referenční úroveň (A1−C1) a jazyk. Data jsou přepisována podle transkripčních pravidel a následně manuálně i automaticky anotována. Anotace korpusu MERLIN je vystavěna na rozsáhlé škále indikátorů umožňujících popsat komplexní charakter žákovského jazyka, jeho standardní i nestandardní aspekty. Kombinuje se zde značkování založené na formálních typech alternace zdrojového textu (chybějící element, přebývající element, chybně spojené elementy ap.) a hierarchicky strukturovaná klasifikace lingvistická (Štindlová 2013: 79n.). Anotační schéma se snaží reflektovat takové indikátory, které jsou relevantní pro všechny tři jazyky, a bere v úvahu jak společné rysy, tak jevy jazykově specifické. (Abel a kol. 2013). Proces značkování je vícevrstvý. Nejprve se texty analyzují a značkují na rovině ortografické a gramatické, posléze pak na rovinách vyšších (lexikální rovina, rovina sociolingvistických aspektů a rovina
5
koheze a koherence textu). Na každé rovině anotace je vždy nejprve stanovena tzv. cílová hypotéza (target hypothesis), tj. rekonstrukce promluvy studenta v cílovém jazyce s minimálními zásahy (Ellis 1994: 54). Na základě srovnání zdrojového textu s příslušnou cílovou hypotézou jsou následně přiřazovány odpovídající (chybové) značky (Hana a kol. 2013). Cílem příspěvku je představit projekt Merlin a poukázat na specifika anotace textů produkovaných nerodilými mluvčími, která spočívají především v úzké návaznosti na SERR a v aplikaci indikátorů do jisté míry univerzálních pro tři různé jazyky – germánský, románský a slovanský. Zároveň se pokusíme odpovědět na otázku, představuje-li snaha o paralelní značkování trojjazyčných textů v anotační praxi nějaký zásadnější problém, a poukážeme na to, jaké potíže při klasifikaci chyby a výběru odpovídajícího tagu může přinášet snaha o dodržování teoreticky vymezených jazykových rovin, tj. jaká úskalí přináší vícevrstvé značkování.
Mgr. Vladimíra Uhlířová Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, ČR
Nácvik psaní v češtině pro zahraniční studenty Autorka představí svou příručku, která obsahuje nácvik základů lexikálního pravopisu, s nimiž se učitelé různých kurzů při výuce češtiny jako cizího jazyka setkávají, přestože výuka probíhá podle učebnic různých autorů. Lze ji tedy použít univerzálně, není vázána na jedinou konkrétní učebnici češtiny. Je pojata jako metodický i praktický doplněk k učebnicím češtiny jako cizího jazyka pro začátečníky, případně i pro mírně pokročilé. Příručka má dostatečný výběr cvičení a popis různých způsobů nácviku základů lexikálního pravopisu.
PhDr. Jiří Vacek, CSc. Masarykova univerzita v Brně, Centrum jazykového vzdělávání, ČR
Interaktivní online komentáře při opravování chyb u videonahraných prezentací Autor představuje novou metodu práce s chybou při hodnocení slovního projevu – prezentací doktorandů PdF MU. Prezentace v anglickém jazyce jsou nejprve natáčeny videokamerou a poté vloženy do Informačního systému (IS) Masarykovy univerzity. Nahrávky i interaktivní komentáře učitele jsou v IS zabezpečeny proti neoprávněnému použití. Student si může samostatně prohlížet svou prezentaci i své případné chyby online. Poté provede strukturované sebehodnocení své prezentace online. Učitel mezitím vytvoří k videonahrávce svůj interaktivní hodnotící komentář, vyznačí v prezentaci chyby a pro kontrolu připojí interaktivní odkazy. Student má online přístup k případným chybám ve svém mluveném projevu a zároveň si může chyby v příslušném místě nahrávky prostudovat a zkontrolovat pomocí interaktivních odkazů. Získá tak bezprostřední zpětnou vazbu spolu s dokumentací svého výkonu. Cílem je přispět ke zkvalitnění prezentačních dovedností výzkumu v anglickém jazyce a předcházet výskytu chyb.
Mgr. Renata Žiláková Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, ČR
Možnosti aplikace valenční syntaxe při interpretaci a korekci chyb ve slovesných vazbách ve výuce češtiny jako cizího jazyka Skladba jako nejvyšší úroveň jazykového systému s sebou přináší pro studenty českého jazyka (jako jazyka cizího) značné množství problémů. Syntax je realizována na základě syntézy několika jazykových rovin, jež je nutné dobře ovládnout, aby byla výsledná výpověď obsahově i formálně správná. Vzhledem k tomu, že sémantickým i gramatickým jádrem každé výpovědi je sloveso v určitém tvaru, na něž se váží na základě jeho valence další členy, je nezbytné pro správné tvoření výpovědí, aby si studenti osvojili mimo jiné slovesné vazby, na jejichž základě je výpověď realizována. V momentě, kdy studenti ovládnou morfologický systém jazyka, ale nezvládnou dobře spojovat jednotlivé členy výpovědi odpovídajícími českými vazbami, nemůže být výsledný projev považován za správný. Obecným předpokladem je, že si studenti osvojí slovesnou vazbu ve chvíli, kdy se dané sloveso učí (tedy spolu s jeho významem). Zde je ovšem nutné přihlédnout k problematice negativního transferu z mateřského jazyka, neboť právě slovesné vazby se mohou
6
i v podobných jazycích téhož typu značně lišit. Protože slovesné vazby jsou pro studenta častokrát pojmem velmi abstraktním na rozdíl například od konkrétních morfologických kategorií, dochází v nich k větší chybovosti, jež může mít za následek výpovědi nejen chybné, ale v konečném výsledku i nesrozumitelné. Považujeme proto za nezbytné věnovat problematice slovesných vazeb větší pozornost. Valenční syntax může být svým charakterem dobrým prostředkem, jak chybu v této oblasti identifikovat, interpretovat a následně korigovat. V příspěvku je konkretizován pojem slovesné vazby. Na základě vymezení slovesné vazby následuje výčet možných variant chybovosti v této oblasti. Práce s chybou na základě valenční syntaxe se uplatní ve fázi interpretace a následné korekce chyb. Valenční syntax považujeme za ideální zejména díky její schematičnosti, která může mít mimojazykový rozměr, tedy valenční syntax nám bude sloužit jako tertium comparationis. Principy fungování valenční syntaxe jsou založeny na intuitivnosti a transformaci komunikačních situací pomocí valenčních struktur, jejichž srozumitelnost není zásadně závislá na znalosti jazyka. Tento fakt potvrzuje i to, že se valenční syntax využívá jako srovnávací prostředek v rámci komparativní lingvistiky. Dokážeme-li chybu v konkrétní slovesné vazbě identifikovat, můžeme ji zachytit pomocí schematického vzorce (například gramatického větného vzorce). Následně vytvoříme správné vazebné schéma (GVV), schémata v dalším kroku porovnáme, upozorníme na chybu, jež bude vizuálně patrná, a tedy konkretizovaná. Na základě správného schématu studenti sami vytváří další výpovědi a fixují si tak odpovídající vazbu. Vzhledem k tomu, že samotná forma tvůrčí práce studentů, která vede k úspěšnému výsledku, může být také zajímavá, považujeme zařazení valenční syntaxe do oblasti práce s chybou za jednoznačně motivační faktor.
WORKSHOPY Mgr. Marie Boccou Kestřánková Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, ČR
Možnosti kvalitativního hodnocení Cílem dílny je tvorba kritérií kvalitativního hodnocení. Nejprve stručně vymezíme aktivity, jež jsou základním objektem evaluace, následně představíme posuzované parametry. Možné deskriptory hodnocení shrnujeme do tabulky a komentujeme je, nakonec se zaměříme na hodnotící škálu pro sledované oblasti. K účasti nejsou podmínkou zkušenosti s profesionálním testováním. Práce bude probíhat většinou v malých skupinách, v nichž je zapotřebí aktivní spolupráce frekventantů.
Mgr. Jana Macurová – Mgr. Maria Simeunovich-Skvortsova Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, ČR
Po stopách chyb Co považujeme za chybu? Je opravdu lehké identifikovat a klasifikovat chyby v řeči cizince? Umíme hodnotit chyby podle jejich závažnosti? Jak ovlivňuje ty či oné chyby naše celkové hodnocení cizincova projevu? Jak coby učitelé pracujeme s chybami svých žáků? Odpovědi na tyto a případně další otázky budeme hledat v rámci workshopu, který představuje výsledky grantového projektu P40612J010 GA ČR «Akvizice druhého jazyka u rodilých mluvčích ruštiny v německém vs. českém jazykovém prostředí». Workshop seznamuje účastníky s přístupy a technikami, které se aplikují ve výzkumu chyb nerodilých mluvčích češtiny. Na materiálu terénního výzkumu ruskojazyčné komunity v Praze a Karlových Varech budeme sledovat problematiku chyby podle klasického schématu: od detekce chyby v projevu cizince přes její lokalizaci, identifikaci a analýzu až k diagnostice a didaktickým doporučením.
7
Mgr. Kateřina Slavíková Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, ČR
Práce s programem ALF Workshop v počítačové pracovně bude zaměřený na praktické seznámení s výukovým programem ALF, který může zajímavě zpestřit lekce češtiny pro cizince. Nabízí několik typů úloh, které lze využít při opakování i seznámení s novým konverzačním tématem či jako doplňkovou aktivitu k práci s konkrétním jazykovým jevem. Velmi efektivně upevňuje lexikální zásobu, hodí se při výkladu slov i frazeologie. Studenti vytvářejí správné kombinace slov či obrázků, případně zvuků, nebo mohou opravovat chyby. Jednotlivé bloky úloh lze využít jednorázově nebo je cyklicky opakovat. Díky atraktivní a přehledné vizuální úpravě a jednoduchému ovládání patří práce s programem mezi oblíbené aktivity studentů.
Mgr. Dagmar Toufarová Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, ČR
Problematika chyb vyplývajících z interferenčních jevů při výuce češtiny jako cizího jazyka rusky mluvících V rámci workshopu budou představeny nejčastější chyby, které se vyskytují především v písemném projevu rusky mluvících na základě interferenčních jevů. Poukázáno bude na správnou identifikaci problému a interpretaci chyby. Účastníci workshopu si vyzkouší různé varianty korekce chyb. Představena bude i možnost využití databáze česko-ruských interferencí.
Mgr. Jana Veselá Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, ČR
Jak předcházet chybám (učitelů a studentů) Workshop bude zaměřen na praktické ukázky interaktivních zábavných prezentací některých gramatických jevů (např. posesivní adjektiva, komparativ adjektiv, prefixy u sloves pohybu) a následných komunikativních cvičení, kterými si studenti (ve dvojicích či skupinkách) osvojované gramatické jevy upevňují. Workshop chce ukázat, že i ve výuce češtiny dospělých jsou důležité vizuální podněty, pohyb a spolupráce studentů. Vhodně motivovaný a spokojený student pak obvykle dělá méně chyb.
Mgr. Kateřina Vodičková, MA, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, ČR
Jak hodnotit chybu? Workshop se věnuje možnostem hodnocení písemných projevů studentů. Účastníci workshopu si vyzkouší hodnocení několika písemných projevů podle různých hodnoticích škál. Na základě hodnocení se pak pokusíme přiřadit tyto projevy k úrovním podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, najít slabá místa užitých hodnoticích škál, zamyslet se nad tím, co na které úrovni může být chybou a jak závažnou a jak chyby (v souladu s danými kritérii) hodnotit.
8
