Vysočinka NNÉ PA DI
SY
RO
www.vysocina.rodinnepasy.cz
podzim 2014
magazín pro každou rodinu z Vysočiny
Práce nebo rodina? Obojí je možné! Milan Klapetek: „Sladit lze všechno.“ Kroužky jsou i pro rodiče Vaříme s dětmi Genderový slovníček: S námi porozumíte
Obsah časopisu Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Kraj Vysočina ve spolupráci
Slaďujeme! Jak být dobrý zaměstnanec i rodič . . . . . . 4
s Hospodářskou komorou Kraje Vysočina
vyhlašuje 1. ročník soutěže
Podnik přátelský rodině 2014 Pomáháte svým zaměstnancům zvládat práci i rodinu? Usilujete o to, aby vaši zaměstnanci byli výkonnější, ale také spokojení a loajální? Zaslouží si „váš“ podnik ocenění v této oblasti? Zúčastněte se prestižní soutěže.
Staňte se vzorem pro ostatní!
Milan Klapetek: Sladit lze všechno . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Genderový slovníček: S námi porozumíte . . . . . . . . 8
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vážení přátelé,
„Pracoviště domácnost“ vyžaduje četné dovednosti a schopnosti . . . . 10 Síť Family Pointů na Vysočině se rozrůstá. Do konce roku přibude další 11
Eva Prchalová: Pořád je co objevovat . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Řešení se vždy najde . . . 14
Kroužky jsou i pro rodiče . . . . . . . . . . . . . 15
Soutěž je určena pro zaměstnavatele se sídlem na území Kraje Vysočina, kteří se ve své personální politice aktivně zabývají problematikou slaďování rodinného a pracovního života svých zaměstnankyň a zaměstnanců. Registrace do soutěže probíhá od 1. 10. do 30. 12. 2014. Stačí vyplnit a odeslat soutěžní dotazník uveřejněný spolu s pravidly na www.kr-vysocina.cz/socialni-portal. Vyhlášení vítězů se uskuteční v květnu 2015.
Hurá na lyže – legraci na stopě . . . . . . . . . 16
Hledá se podnik přátelský rodině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Dýňový svět – radost pohledět . . . . . . . . . . . 20
dostává se vám do rukou speciální vydání časopisu Vysočinka. Tento titul vám jistě není neznámý. Vysočinka byla spjatá s prvními krůčky projektu Rodinné pasy Kraje Vysočina. I s jejím přispěním se Rodinné pasy Kraje Vysočina staly svébytným projektem na podporu rodin s dětmi. Vysočinka s vámi byla po dobu dvou let. Nyní na oblíbený titul navazujeme. Speciální vydání vzniklo jako jeden z výstupů projektu „Žijeme a pracujeme na Vysočině“. Tento projekt zapadá do rámce koncepce rodinné politiky Kraje Vysočina na období 2012–2016 a je zaměřen na vytvoření podmínek ke zlepšení a sladění pracovního a rodinného života obyvatel. Cílem projektu jsou aktivity, které povedou k podpoře rovných příležitostí žen a mužů v kraji a zajistí slučitelnost rodičovské a profesní role u zaměstnanců. Z již realizovaných šetření vyplývá, že práce a rodina se jak u žen, tak u mužů na Vysočině řadí mezi dvě nejvýznamnější životní hodnoty. Výzkumy dále potvrdily, že profesní realizace a plnění rodičovské role jsou pro mnohé rodiče v regionu obtížně slučitelné. Přitom platí, že soulad pracovního a osobního života přináší výhody jak samotným zaměstnankyním a zaměstnancům, tak i zaměstnavatelům. Ne náhodou se problematika slaďování těchto oblastí stává čím dál častějším tématem našich úvah a souvisejících činností. Máme již na co navazovat. Prorodinná politika se v Kraji Vysočina ukotvila coby plnohodnotná regionální politika, jež zdůrazňuje význam rodiny. Ostatně – spokojenou rodinu považuji za největší bohatství našeho regionu. A právě o něj je třeba všemi možnými dostupnými prostředky usilovat. V rámci prorodinné politiky, jejíž opatření jsou posilována a činnosti rozvíjeny, cílíme na mladé rodiny, rodiče, děti, ale také na jejich prarodiče. Podpora má přitom několik podob, z nichž je vám, troufám si tvrdit, většina známa. Ať už se jedná o slevy, výhody, náplň volného času, aktivity šité na míru. Stěžejní je přitom skutečnost, že být rodinám nablízku má smysl. Děje se tak i prostřednictvím tohoto časopisu, jímž chceme poskytnout poutavé čtení nejen na dlouhé podzimní večery. Nápadití přitom chceme být ve všech aktivitách, které v rámci rodinné politiky Kraje Vysočina činíme. Děkuji, že nám fandíte. Přeji vám příjemné a inspirativní čtení!
Vaříme s dětmi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Najdi deset rozdílů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Tato soutěž je organizována v rámci projektu „Žijeme a pracujeme na Vysočině – zavádění prorodinných opatření do personální politiky příspěvkových organizací kraje Vysočina v kontextu rodinné politiky kraje, reg. č. projektu: CZ.1.04/3.4.04/76.00238, který je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Vysočinka vychází dvakrát do roka, Číslo: podzim 2014. Vydává kraj Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, IČ 70890749, www.kr-vysocina.cz Redakční rada: Mgr. Marek Homolka, Mgr. Stanislava Holbová, JUDr. Věra Švarcová, Grafická úprava: Václav Juda, foto na obálce: fotobanka 123RF Rok prvního vydání 2010, MK ČR E 19844, NEPRODEJNÉ
Mgr. et Bc. Petr Krčál sociální pedagog, radní Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí a prorodinné politiky
3
Slaďujeme! Jak být dobrý zaměstnanec i rodič Chceme být dobří zaměstnanci, kteří odvádějí práci na 100 procent, a zároveň chceme být perfektní rodiče, kteří se věnují svým dětem a ostatním členům rodiny. Den však má pouze 24 hodin a nám se to nedaří všechno skloubit dohromady. Je třeba začít slaďovat! Žijeme v době, kdy jsou na nás kladeny vysoké požadavky v zaměstnání a zároveň máme být „super rodiče“, kteří svým dětem a dalším členům rodiny poskytují dokonalou péči a zázemí. V práci se snažíme podávat maximální výkony, vyhovět všem požadavkům ze strany zaměstnavatele, ti nejvíce loajální k tomu přidávají spoustu hodin přesčasů. Hřeje nás uznání nadřízeného (někdy ho bohužel postrádáme) a pocit dobře vykonané práce. Nic to ale nemění na skutečnosti, že domů chodíme vyčerpaní
a s vypětím všech sil zvládáme další úkony spojené s chodem rodiny a domácnosti. Ať už jde o nákupy, úklid, zajištění dopravy dětí do vzdělávacích zařízení a na zájmové aktivity atd. A to nemluvíme o čase, který bychom v klidu měli strávit hrou a rozhovorem s dětmi či posezením a komunikací s dalšími členy rodiny, o které pečujeme. Zdá se vám, že toho je moc a nedá se to všechno zvládnout? Řešení existují, ale je třeba na nich začít aktivně pracovat. Problematikou slaďová ní pracovního a rodin ného života se zabývá i projekt „Žijeme a pra cujeme na Vysočině – zavádění prorodinných opatření do perso nální politiky příspěvko vých organizací Kraje Vy so čina v kontextu rodinné politiky kraje“, reg. č. CZ.1.4./3.4.04/76.00238. Kraj Vysočina jej realizuje v období 1. 7. 2012 až 30. 6. 2015 a fi nancuje z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Hlavním posláním projektu je nacházet rovnováhu mezi prací a rodinou, a to z pohledu zaměstnanců i zaměstnavatelů. Iniciativa je potřebná na obou stranách. Zaměstnavatel, který poskytne svým zaměstnankyním a zaměstnancům příjemné pracovní prostředí, bude se snažit
respektovat jejich požadavky a umožní jim svojí podporou lépe sladit pracovní povinnosti s těmi rodinnými, tím hodně získá. „Podle zahraničních výzkumů je potvrzeno, že spokojený zaměstnanec je k firmě loajálnější, výkonnější, motivovanější, snižuje se jeho absence z důvodu nemoci a fluktuace,“ říká genderová expertka společnosti 6. SENSE Zdeňka Hajná. Zaměstnanci hovoří na veřejnosti o firmě pozitivně, a ta se tak stává v očích veřejnosti prestižním zaměstnavatelem, o kterého bude zájem ze strany potenciálních talentovaných uchazečů o práci. Zaměstnavatel má k dispozici spoustu možností, jak vytvářet vhodné podmínky pro slaďování práce a rodiny. Od flexibilních forem organizace práce (např. zkrácené pracovní úvazky, pružný pracovní den, práce z domova, e-working s využitím IT technologií, konto pracovní doby atd.), přes propracovaný systém vzdělávání zaměstnanců, provozování zařízení pro předškolní děti, finanční příspěvky na péči o děti, bonusy v případě významných rodinných událostí jako je svatba či narození dítěte, pořádání společenských a kulturních akcí pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, až po individuální poradenství pro rodiče s malými dětmi či rodiče pečující o závislou osobu. „Velmi dobrou zkušenost máme i s tzv. volnem ze zdravotních a sociálních důvodů, které mohou zaměstnanci čerpat. Jde o tři omluvené, i když neplacené, dny v kalendářním roce s úhradou zdravotního pojištění zaměstnavatelem. Důvodem poskytová-
ní volna je zejména snaha zaměstnavatele o vytvoření příznivého pracovního klimatu a pracovních podmínek, které umožňují vnímat potřeby zaměstnanců související s řešením jejich zdravotních záležitostí a záležitostí, které se týkají slaďování jejich osobního a pracovního života,“ uvádí ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina Zdeněk Kadlec. Jak se tento benefit projevil v praxi? „Po jeho zavedení se nám mj. podařilo snížit nemocnost o více než jedno procento. Potvrdilo se nám, že pokud se zaměstnanci necítí po zdravotní stránce v pořádku a nejedná se o závažnější problém – pociťují například ranní nevolnost, střevní potíže či lehké nachlazení, využívají možnosti krátkodobé rekonvalescence namísto toho, aby nastoupili pracovní neschopnost, která by mohla mít delší trvání,“ doplňuje vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů Krajského úřadu Kraje Vysočina Ivana Hanáková Kosourová. Vidíte, má to smysl, přičemž možností je spousta. Každý zaměstnavatel má z čeho vybírat a zaměstnanec co navrhovat. Úspěch závisí na aktivním postoji obou zúčastněných stran a na hledání vzájemných kompromisů. Proto pojďme všichni „slaďovat“, výsledek bude stát za to!
Více o projektu „Žijeme a pracujeme na Vysočině“ naleznete na: http://www.kr-vysocina.cz/zijeme-a-pracujeme-na-vysocine/ds302176/p1=63746.
5
Milan Klapetek
a finanční úřad to také nevidí rád. Jde tedy v praxi o to, dokázat přesvědčit, že když jste někde jenom „v duchu“, je to vlastně ještě víc, než kdybyste jim tam nějak tělesně překáželi.
(*1944)
Narodil se v malé vesničce na Českomoravské vysočině. Po vyučení univerzálním soustružníkem a rocích na průmyslové škole nastoupil základní vojenskou službu. Následovala krátká a cenná kulisácká epizoda, jež předcházela studiu teologie a filozofie, doplněná později postgraduálním studiem ve Švýcarsku a v USA. Po dvaceti letech působení v církvi tuto službu opouští a vstupuje na dráhu pedagogickou, kterou chápe jako životní poslání. Již sedmnáctý rok přednáší filozofii, rétoriku a další humanitní disciplíny na VUT v Brně. Vedle toho je váženým lektorem Univerzity třetího věku v Kraji Vysočina.
Doba je rychlá, využíváme moderní IT technologie, málo si povídáme. Co si o tom myslíte? Kdo toto obětuje, což je běžné, ten ovšem dělá velmi špatný obchod. Kdo si se svými blízkými přestane povídat, ten si s nimi brzo přestane rozumět, a kdo si přestane rozumět se svými blízkými, ten si zanedlouho přestane rozumět i sám se sebou. Nu a pak už záleží skoro jenom na tom, zda s ním nalezne společnou řeč aspoň psychiatr. Hrobníci toho obvykle moc nenamluví. Kdybyste měl jmenovat tři největší problémy současné rodiny a tři největší zlepšení oproti dřívější době, které by to byly?
Milan Klapetek: Sladit lze všechno Vést rozhovor s magistrem teologie a vysokoškolským pedagogem Milanem Klapetkem je vždy zážitek. Kouzlo spočívá i v tom, že s ním lze hovořit o čemkoliv. Vždy dostanete odpověď, ze které se takřka tají dech, a nebo se smíchy za břicho popadáte. Nejinak tomu bylo v případě povídání o slaďování pracovního a rodinného života, významu rodiny v dnešní době či o tom, zda on sám je své rodině nablízku.
Obávám se, že situace jednotlivých rodin se od sebe tak dalekosáhle liší, že žádná jednoduchá odpověď neexistuje. Navíc – co bude pro jednu rodinu plus, to bude pro druhou mínus. Na takovou otázku by možná těžko hledala odpověď i určitá konkrétní rodina sama, a její členové by se ani nemuseli shodnout.
Potkáváte ve svém okolí muže, kteří se rozhodli pro rodičovskou dovolenou s dětmi? Já osobně jsem ještě nikoho takového v životě nepotkal, ale jak se říká v severních Čechách – warum denn nicht? Jak nejraději vy trávíte svůj volný čas a čas s nejbližšími? Použil bych asi módní slovo – kreativně. Je krásné něco stvořit - nebo alespoň zpotvořit. Při čtyřech vnoučatech ovšem žádnou starost jak trávit volný čas naštěstí nemáme. Kdybych nějaký volný čas měl, určitě bych ho trávil nějak ušlechtile. Měl byste na závěr k rodičovství nějaké poselství? V Americe prý se stalo, že mladík žaloval své rodiče, že mu nedali řádné vychování. Soud, vyžadující jinak ve všech případech k žalobě dostatek přesvědčivých důkazů, v tomto případě považoval za důkaz opodstatněnosti žaloby onu žalobu samotnou. K nám to ještě nepřišlo, avšak, pokud se nevzpamatujeme, může přijít.
Jak hodnotíte určitý trend, kdy se částečně smazává rozdíl mezi mužem a ženou? Jaký vliv to má na rodičovství?
Jak ideálně spojit pracovní a rodinný život musí řešit téměř každý. Pracovat a mít stálý příjem, ale zároveň trávit dostatek času se svými nejbližšími. Je to v dnešní době vůbec možné? Sladit lze všechno, jde pouze o to, že něco sotva, a když, tak stěží. Jsem již v generaci pamětníků, a po značnou část mého života bylo běžné, že pracovní doba pro většinu lidí končila ve 14 hodin. V USA jsem se dozvěděl, že na Manhattanu prý pracuje většina lidí, hlavně zaměstnanců bank a úřadů, do 21 hodin. V takovém případě již není co s čím ladit. Záleží tedy asi na tom, jaké priority si člověk stanoví a o čem všem usoudí, že je to převoditelné na peníze. On ale nejen chlebem živ je člověk…
To by nám asi spíše řekl nějaký psycholog, do jaké míry je tradiční rozdělení rolí postradatelné a přežité. Já osobně soudím, že žena by měla být a zůstat ženou. Pracovat na bagru sice dovede stejně dobře jako muž, ale nesluší jí to. A což teprve v tanku… A když slyšíte na ulici před školou štěbetat holčičky, jejichž slovník by však spíše příslušel starému kriminálníkovi, je to též zvláštní příspěvek k emancipaci a zrovnoprávnění ženy.
Co pro vás představuje pojem „slaďování práce a rodiny“? Slaďujete i vy svůj pracovní a rodinný život? Já se o to rozhodně snažím. Myslím, že se mně to poměrně daří, ovšem moje milá chotice by byla názoru přesně opačného. Ještě štěstí, že lze den v případě potřeby natáhnout až na 36 hodin. Velkou pomocí by byla „bilokace“, tedy schopnost být na dvou místech současně. Někteří indičtí mystikové to běžně dovedou. Probírali jsme to s jedním právníkem, a ten říkal, že být na dvou místech současně zákony nikde výslovně nezakazují. Prý by se na vás ale dívali divně psychiatři
7
Genderový slovníček: S námi porozumíte
Gender role – soubor předpisů a norem očekávaných v jednání a chování mužů a žen, které jsou předávány a zachovávány procesem socializace a které jsou do značné míry stereotypně vymezeny, k čemuž přispívá i fakt, že jsou vnímány jako biologicky dané3
Rozumíte vždy slovům, která používáme? Pokud to někdy zaskřípe, pomůže vám genderový slovníček odborných termínů. Přinášíme přehled nejčastěji používaných termínů, jejichž význam je dobré znát. Diskriminace – rozlišování, omezování nebo odnětí práv určité kategorii obyvatelstva2 Domácí násilí – psychické ponižování, sexuální násilí a fyzické útoky končící vážným zraněním či smrtí, které se dějí v rámci rodiny či domácnosti. Oběti a pachatelé pocházejí ze všech společenských vrstev, nezávisle na vzdělání či ekonomické situaci. Z 95 % jsou obětmi domácího násilí ženy. Domácí násilí má pro týrané ženy závažné a dlouhodobé psychické a zdravotní následky, stejně tak pro děti, které byly jeho svědky1 Druhotná viktimizace – oběť násilného činu se na základě této životní zkušenosti stává znovu či opakovaně obětí. K druhotné viktimizaci může docházet v různých strukturách společnosti – v orgánech činných v trestním řízení (policie, soud, státní zastupitelstvo atd.), v masmédiích, i ze strany blízkého okolí. Oběť se tak setkává s nepochopením, s odmítnutím, se šikanou apod. jako projevem či výsledkem nekompetentnosti, neinformovanosti, neochoty nebo neschopnosti struktur tento problém zvládnout1
Emancipace – v nejširším slova smyslu osvobození, vyproštění, vymanění, zrovnoprávnění, získání nezávislosti apod. Nejčastěji se tento výraz užívá ve spojitosti s hnutím za politické, hospodářské a společenské zrovnoprávnění žen s muži Feminismus – hnutí usilující o politické, ekonomické a sociální rovnosti žen s muži, prosazení práv a zájmů žen. Vzniklo v 2. polovině 19. století a počátkem 20. století2 Feminita – soubor genderových vlastností připisovaných ženě danou společností v určitém čase, vymezený komplementárně k maskulinním charakteristikám a vycházející z ženských pohlavních znaků, především péče o potomky3 Feminizace chudoby – proces, v němž ženy nabývají početní převahy mezi chudými. Procento chudých žen v poměru k mužům se zvyšuje a to nejen v tzv. rozvojových zemích, ale i v průmyslově vyspělých zemích. Je to způsobeno zpravidla jejich horší pozicí na trhu práce
(možnostmi uplatnění se na něm) a různými nepříznivými životními událostmi (úmrtím partnera, jeho odchodem, rozvodem, dlouhodobou nemocí ženy či jiného člena rodiny, o kterého pečuje apod.). V důsledku tohoto procesu se chudoba dotýká významnou měrou i dětí, o které ženy pečují a které vychovávají1 Fundraising – metody a postupy, jak získávat finanční a jiné prostředky na činnost nevládních organizací. Je to věda, jak úspěšně přesvědčit druhé, že právě vy a vaše organizace jste důležitou součástí společnosti6 Gender (vyslov džendr) – sociální konstrukt, který vyjadřuje, že vlastnosti a chování spojované s obrazem muže a ženy jsou formovány kulturou a společností. Je to protiklad k biologickým rozdílům. Na rozdíl od pohlaví, které je univerzální kategorií a nemění se podle času a místa, působení gender ukazuje, že působení rolí, chování a norem, vztahujících se k ženám a mužům, je v různých sociálních skupinách rozdílné. Jejich závaznost či determinace není tedy přirozeným, neměnným stavem, ale dočasným stupněm vývoje sociálních vztahů mezi muži a ženami. Tyto rozdíly jsou předmětem socializace1,3 Gender dimenze – aspekt jakéhokoliv problému, který se týká genderu nebo rozdílu v životě žen a mužů3 Gender mainstreaming – systematická integrace potřeb, priorit a pozic žen a mužů ve všech politikách a opatřeních s cílem prosazovat rovnost mezi muži a ženami. Mobilizace veškerých všeobecných politik a opatření s cílem dosáhnout rovnosti. S tím, že vlivy takových politik a opatření na situaci mužů a žen při zavádění, monitorování a hodnocení budou brány v úvahu už ve stadiu jejich plánování. Tento komplexní přístup bere zároveň v úvahu rozdíly a různorodost mužů a žen i jejich zájmů3
8
Genderová rovnost – neboli rovnost mezi muži a ženami, se obecně vztahuje k rovnosti v právech, v povinnostech a příležitostech žen a mužů, dívek a chlapců. Nejde jen o ženskou záležitost. Týká se i mužů. Neznamená to, že muži a ženy jsou stejní, ale že rozsah práv žen a práv mužů, rozsah jejich rovnosti a příležitostí nezávisí na tom, zda se narodili jako muži nebo jako ženy. Je to záležitost lidských práv a zároveň předpoklad trvale udržitelného rozvoje, soustředěného na lidské zdroje5 Globalizace – proces vzrůstající závislosti mezi všemi lidmi na této planetě. Lidé jsou spojováni ekonomicky i sociálně především prostřednictvím obchodu, investic a řízení. Globalizace je ideologickou záležitostí, a proto existují dva protikladné názory. Odpůrci tvrdí, že jde o proces, při kterém korporace přesunují peníze, výrobní jednotky a produkty po planetě s cílem docílit stále větších zisků, levnější pracovní síly a surovin. A také s cílem najít takové vlády, které jsou ochotny ignorovat nebo nechat napospas zákony týkající se ochrany zákazníků, pracovníků a ochrany životního prostředí. Globalizace se pak vzdává jakýchkoliv etických či morálních zásad. Zastánci věří, že sdílíme jednu planetu, jejíž přežití závisí na naší schopnosti vzájemného respektu a starostlivé péči o zemi a všechny lidi. Proto globalizace vyžaduje každodenní aktivní činnost namířenou k tomu, aby docházelo k rovno právnému a udržitelnému využívání zdrojů a vzájemné pomoci v případech potřeby4 Grant – účelově poskytnutý finanční prostředek Maskulinita – soubor genderových vlastností připisovaných muži danou
společností v určitém čase, vymezený komplementárně k femininním charakteristikám a vycházející z mužských pohlavních znaků a především hormonálně podmíněné pohotovosti k agresivitě3 Nadace, nadační fondy – neziskové organizace určené k poskytování nadačních příspěvků třetím osobám k naplnění stanoveného účelu Neziskový sektor – široká škála občanských organizací, působících v takových oblastech lidské činnosti, které obvykle nemohou přinášet zisk Občanská společnost – společnost bez privilegií, v níž se soužití jednotlivců (občanů) řídí pouze psanými a nepsanými zákony, jež společnost sama přijala a to na základě rovnosti.2 Je to společnost, která umožňuje lidem svobodně se sdružovat a vytvářet více či méně formalizované organizace, jejichž prostřednictvím se podílejí na řešení jednotlivých osobních, skupinových či společenských problémů, sledování lokálních, skupinových, obecně prospěšných zájmů, včetně kontroly státu a jeho úředníků Občanské sdružení – nezisková organizace zakládaná k naplnění práva občanů na sdružování
Rovné příležitosti pro muže a ženy – koncept, který říká, že všechny lidské bytosti mohou svobodně rozvíjet své schopnosti a využívat příležitosti bez omezení, které by představovaly genderové role nebo jakékoliv bariéry pro účast na ekonomickém, politickém a sociálním životě na základě pohlaví3 Rovné zacházení pro muže a ženy – zajištění neexistence přímé nebo nepřímé diskriminace na základě pohlaví3 Sexuální násilí – jakýkoliv druh násilí s použitím nebo vyhrůžkou fyzické nebo emocionální síly, včetně znásilnění, domácího násilí, sexuálního obtěžování, incestu (krvesmilství) a pedofilie3 Sexismus – jakékoliv předsudky a diskriminace na základě pohlaví. Sexismus se ve společnosti objevuje i tehdy, je-li rovnoprávnost pohlaví deklarována ústavou (stejně to platí pro rasismus – předsudky na základě rasy)
Rovnost mezi ženami a muži (rovnost podle pohlaví). Princip rovných práv a rovného zacházení pro ženy a muže3
Trvale udržitelný rozvoj – představuje takovou koncepci vývoje lidské společnosti, která umožňuje žijícím generacím uspokojovat své potřeby tak, aby v tomto ohledu nebyly omezovány možnosti generací budoucích. Tento rozvoj zachovává možnost uspokojovat základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody, využívá obnovitelné zdroje a minimálně vyčerpává neobnovitelné přírodní zdroje1
Rovnost podle genderu – koncept, který říká, že všichni lidé mají svobodu rozvíjet svoje osobní schopnosti a činit rozhodnutí bez omezení, která určují gender role, a že rozdílné chování, aspirace a potřeby žen a mužů budou považovány za rovné, budou stejně hodnoceny a budou stejně podporovány3
Třetí sektor – neziskové, nevládní, občanské organizace, které existují na podkladě dohody, smlouvy. Většinou v těchto organizacích pracují dobrovolníci, a pokud mají tyto organizace nějaký zisk, tak si ho nerozdělují mezi sebe, ale zpětně dávají na realizaci záměru, pro který původně vznikly
Pohlaví – biologická kategorie vymezující fyziologické rozdíly mezi muži a ženami, zejména rozdíly týkající se pohlavních orgánů a reprodukčních dispozic3 Public relation – vztahy k veřejnosti2
Prameny 1 Akční platforma - dokument přijatý na 4. Konferenci OSN o ženách v Pekingu v r. 1995 2 Ilustrovaná encyklopedie, Encyklopedický dům, spol. s.r.o. 1995. 3 Gender, rovné příležitosti, výzkum – bulletin týmu Gender v sociologii, vydává Sociologický ústav, Akademie věd České republiky, 1/2000. 4 Bauman,Z.: Globalizace, Praha 1999 5 Článek z brožury “Gender! – Partnership of Equals“ Bureau for Gender Equality, MOP, r. 2000 6 Základní metody fundraisingu pro začátečníky – Ing. J. Ledvinová, Tereze – sdružení pro ekologickou výchovu, únor 2000 Připravila PhDr. Zdeňka Hajná, CSc.
9
„Pracoviště domácnost“ vyžaduje četné dovednosti a schopnosti Chápání ženy jako osoby, která plní dvě zcela odlišné úlohy, nebo řekněme má dvě životní polohy – mateřskou a profesní, je svým způsobem pomýlené. Každá práce, kterou člověk v životě vykonává, ho nějak změní, nějak přetváří, něco naučí. Vzdělání nezískáváme pouze ve škole a během studia, vzdělání je celoživotním procesem, do kterého se promítne každá naše zkušenost. Tak i životní etapa rodičovská, která zahrnuje celou škálu činností, péči o děti, o domácnost, různé dovednosti komunikační a sociální, vybavuje ženu pro život důležitými kompetencemi, které rozšiřují její profesní profil a zvyšují kvalifikovanost, bez ohledu na to, jakou profesi bude vykonávat. Stejně jako každá akademická a profesní zkušenost přináší i práce v domácnosti mnoho nových podnětů a výzev. Pro práci v domácnosti je však žena motivována hlavně vztahem, který má ke svému partnerovi a svým dětem. Zejména proto, že jí na nich záleží, povzbuzuje sama sebe k velkému pracovnímu nasazení a solidním výkonům. A že v domácnosti je co dělat, dokazuje prostý výčet činností, které žena koná denně, týdně nebo v delším horizontu: na prvním místě jsou zcela praktické manuální činnosti jako vaření, úklid, prádlo, péče o domov, dále péče o děti a jejich výchova, což zahrnuje už i činnosti pedagogické a úkony spojené s ošetřováním nejmenších dětí, nutnost plánovat čas svůj i všech členů rodiny, koncepční řešení potřeb jednotlivých rodinných příslušníků a komplexní péče o rodinu jako celek. Velkou měrou se ženy podílejí na bu-
10
dování a udržování vztahů uvnitř širší rodiny i komunity, dlouhodobém plánování perspektiv vlastní rodiny včetně řešení ná hlých krizí a obtížných situací. Vedle tohoto výčtu vypadá práce na zahradě a pravidelná rozvážka dětí do kroužků a dovážka potravin spíše jen jako doplňková činnost. Ale zabere hodně času. Na základě tohoto výčtu je patrné, že žena, která má rodičovskou zkušenost, se během ní musela naučit nebo prohloubit mnoho dovedností a schopností, které spoluvytvářejí její osobnostní a profesní profil přesto, že je nezískala ani vzděláním, ani v předchozím povolání. Pokud pojmenujeme jednotlivé schopnosti a dovednosti spojené s rodičovstvím a prací v domácnosti jazykem trhu práce, můžeme sestavit seznam rodinných kompetencí, jako např.: • myšlení a jednání, které se soustřeďuje na pracovní místo • plánování, koordinace, kontrola • komplexní řešení problémů • schopnost rozhodovat se • schopnost komunikovat a navazovat kontakty • nekonfliktní/integrující chování • schopnost rozdělovat úkoly • selfmanagement • pedagogické dovednosti • schopnost snášet zátěž • flexibilita Z uvedeného výčtu je patrné, že žena, která dosud „jen“ pečovala o rodinu, může být zajímavá pro nejednoho
zaměstnavatele za předpokladu, že své kompetence využije ve své profesi ve stejné míře, jako tomu bylo v rodině. Rozhodně bude mít větší šanci proniknout a uplatnit se na trhu práce, než kdyby své několikaleté působení „na pracovišti domácnost“ považovala za jakousi neprofesionální mezihru. K tomu, aby žena skutečně osvědčila zmíněné kompetence na trhu práce, je potřebuje nejen znát, ale také být o svých kvalitách přesvědčena. Společenské uznání péče a domácí práce jako plnohodnotné zároveň poskytuje ženě důležitou zprávu o tom, co všechno v uplynulých letech dokázala. I přes posílené sebevědomí a odhodlání zvládnout obě svoje životní polohy je pro mnohé ženy nesnadné naplnit profesní ambice, odevzdat dobrou práci a zároveň se věnovat rodině v míře podle své osobní volby. Využívání flexibilních pracovních úvazků a alternativních forem zaměstnávání je jednou z odpovědí na nesnadnou otázku harmonizace rodiny a profese. Chceme-li podpořit rovnou příležitost žen k pracovnímu uplatnění, musíme také umět využít všechny nástroje, které to umožní.
Národní centrum pro rodinu. Nesnadné neznamená nemožné 2 Možnosti pečujících rodičů na trhu práce. Statutární město Brno 2011. Dostupné z URL: http://www.rodiny.cz/publikace/ broury-a-jine/2137-broura-nesnadne-neznamena-nemozne
Síť Family Pointů na Vysočině se rozrůstá. Do konce roku přibude další! Místo přátelské rodině. Tak lze stručně definovat službu Family Point, kterou v rámci projektu „Žijeme a pracujeme na Vysočině“ provozuje Kraj Vysočina. První Family Point již více než rok funguje v Havlíčkově Brodě. Nově lze tuto službu využívat v Třebíči. Další kontaktní místo Family Pointu bude do konce letošního roku otevřeno v Jihlavě. Family Pointy poskytují návštěvníkům informační servis týkající se otázek ze sociální, pedagogické, psychologické či právní oblasti. Děje se tak prostřednictvím proškolených kontaktních pracovnic. Cílem je zlepšit podmínky rodinného soužití. Důležitou součástí informačního servisu je kariérové poradenství zaměřené na ženy a muže na mateřské/rodinné dovolené či pečující o závislou osobu vracející se na trh práce. Aktivity v této oblasti (motivační kurzy, semináře, přednášky) napomáhají k posílení sebevědomí, objevení skrytých možností a předpokladů pro práci, dále pomáhají odkrýt problematiku rovných příležitostí žen a mužů v pracovním a rodinném prostředí a především napomáhají ke sladění rodinného a pracovního života, což je důležitý faktor zdravého rodinného klimatu. „Pokud navštívíte Family Point, naleznete zde i mnoho tipů na volnočasové rodinné aktivity, kulturní a společenské události v daném regionu,“ doplňuje krajská koordinátorka Family Pointů Miluše Průšová. Kromě poskytovaného informačního servisu je Family Point místem, kde rodiče naleznou vhodné zázemí pro
přebalení a nakrmení dětí, k dispozici je přebalovací pult, kuchyňka s možností ohřevu kojenecké stravy či dětská polohovací židle. Jde o příhodné místo, které poslouží také pro vlastní krátkodobý odpočinek, má vybavený dětský koutek, zdarma je možné se připojit k internetu. V neposlední řadě poskytuje prostor pro setkání s přáteli či dalšími lidmi. „Na Family Pointu se potkávám s lidmi, kteří se stejně jako já starají o malé děti a uvažují o nástupu do práce. Výměna názorů a praktických poznatků na přednáškách zaměřených na slaďování práce a rodiny je pro mě cenná zkušenost,“ uvádí s úsměvem maminka čtyřletého Kryštofa a šesti letého Šimona, která se po mateřské dovolené chystá do práce. Vedle Havlíčkova Brodu se kontaktním Family Pointem mohou pochlubit v Třebíči. V prostorách tamějšího Městského
www.vysocina.familypoint.cz www.vysocina.familypoint.cz
úřadu byl zpočátku v provozu základní Family Point. Jeho služby byly nyní rozšířeny. O jeho chod se starají dvě pracovnice a místo je otevřeno pět dnů v týdnu. Další kontaktní Family Point bude na Vysočině do konce letošního roku otevřen v Jihlavě. Zájemci jej najdou na ulici Palackého 26, která leží pár kroků od centra města.
Eva Prchalová: Pořád je co objevovat
Vaše kniha Cesta svatým Vít-ahem byla v letošním roce nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii Kniha pro děti a mládež. O čem vypráví? Vypráví o dvou bratrech, kteří zůstanou v létě v Praze a o tom, jak se z jejich zpočátku nepříliš lákavých vyhlídek na prázdniny vyklube něco zcela nečekaného. Všechno přitom začne ve výtahu domu, kde bydlí. Dobrodružství, které Amos, Vilém a jejich kamarádka Arna prožijí, překračuje logiku i fyzikální zákony, takže se ocitnou v novém světě. Je možné v něm létat jako pták, navštívit během chvilky daleká místa, ale také lépe poznat to, co máme na dosah ruky a někdy to ani nevidíme. Zvláštní roli v příběhu hraje svatovítská katedrála, zasvěcená chlapci Vítovi, jehož osud Amose a Viléma přiměje vydat se na pouť. Ta se záhy promění v napínavou honičku. Co vás při psaní inspirovalo?
Spisovatelka, kavárnice, máma dvou kluků. Seznamte se, prosím, s Evou Prchalovou. Její dvě knihy pro děti byly oceněny v soutěži nakladatelství Albatros, nominovány na Magnesii Literu a získaly také ocenění SUK – Cenu učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství. Je úspěšnou autorkou dramatických textů. V současné době se mj. věnuje besedám s dětskými čtenáři po celé republice. V rozhovoru se vrací ke svému dětství, částečně prožitému na Vysočině, a vlastním silným čtenářským zážitkům. 12
Už před Cestou svatým Vít-ahem jsem napsala knihu pro děti s názvem Hromnice, příběh tajemné stopařky. Delší dobu mě to táhlo k žánru dětské literatury a toužila jsem si to zkusit. Kromě toho, že jsem jako matka cítila potřebu napsat něco, co bych mohla svým dětem věnovat, chtěla jsem se taky prostřednictvím příběhu dostat víc do jejich světa a chvíli tam s nimi pobýt. A nejen to, taky uchopit a zpracovat určitou zkušenost, která se váže výhradně k dětství a někdy se k člověku vrací v takových nostalgických vlnách. Kdo by nechtěl zase někdy zažít tu úžasnou svobodu tvořit si vlastní svět a nespokojit se jen s holou skutečností, která je často nudná a nezáživná. Do jisté chvíle je teritorium, ve kterém se dítě pohybuje, čistý prostor bez předsudků a je možné ho naplnit čímkoliv... lidi, věci, příroda a každodenní situace dostávají nové významy. Kniha Hromnice získala hlavní cenu v soutěži Albatrosu a následně cenu Suk, cenu pedagogů za přínos dětskému čtenáři. Takové ocenění mě motivovalo k dalšímu psaní. Autor sám neustále o své práci pochybuje a propadá pocitům marnosti, pokud po poměrně dlouhém čase samotářského psaní nepřijde povzbudivá odezva. Knihu Cesta svatým Vít-ahem už jsem začala psát s větší vnitřní jistotou. Moji synové zatím povyrostli a tak se i moje autorská pozornost posunula k jejich věkové hranici a kniha je určena starším dětem. Vycházela jsem v ní hodně z postřehů, které se nabízely. Dva bratři a jejich souboje, život ve městě a všudypřítomná dětská tvůrčí energie jsou materií příběhu, v němž se oni, navzdory zaběhnutým pořádkům, ocitnou.
Jaká byla vaše cesta ke spisovatelské profesi? Svět knížek mi byl blízký od dětství. Číst pro mě byla zábava, objevování i útočiště. Vzpomínám si, že rozhodující okamžik nastal asi ve třinácti letech, když jsem četla Jih proti Severu od Margaret Mitchellové. Příběh byl tak strhující a postavy tak živé, až jsem měla pocit, že ty lidi dobře znám, že se u mě v pokoji každou chvíli objeví Scarlett O‘Harová v mušelínových šatech a řekne: „Teď si s tím nelam hlavu, nech to až na zítra,“ jak bylo jejím dobrým zvykem. Když jsem knihu dočetla, bylo to skoro tak bolestné, jako když vás opustí někdo blízký. Potom jsem si uvědomila, že to všechno – celý ten autentický a bohatý svět, někdo sám stvořil. A to mě ohromilo! Úplně nový svět plný lidí, barev, světla, vůní, jemných detailů a dramatických zvratů... stvoří ho a nabídne dál k užívání. Je nám k dispozici, můžeme se v něm pohybovat, utíkat do něj. Tenkrát mě asi poprvé napadlo, že by se mi líbilo vytvářet novou realitu. Ale trvalo to ještě dlouho, než jsem našla odvahu. Díky herecké zkušenosti jste důvěrně poznala divadelní prostředí a posléze jste napsala několik dramatických textů, z nichž dva byly oceněny v dramatické soutěži Ceny Alfreda Radoka v roce 2008 druhým a v roce 2010 prvním místem. V čem je psaní pro divadlo jiné než tvorba prozaického textu? Psaní dramatického textu je dynamická práce. Aspoň pro mě. Tím, že mám za sebou hereckou průpravu a stála jsem párkrát na jevišti, dávám si za cíl přistupovat k textu tak, aby se v něm interpret mohl cítit přirozeně. To znamená, že se snažím potlačit svoje literátské ego, příliš se nevykecávat, moc nefilozofovat a hledat zkratku. Pokusit se sdělit to podstatné, ale ne až tak ve slovech, jako spíš v situacích. Tím, že divadelní hra je tvar koncentrovaný, je nutné, aby měla svůj přesný rytmus jako hudební skladba, ale aby zároveň působila přirozeně jako sám život. Napíšu nejdříve první verzi, hrubý tvar, a potom s ním pracuji způsobem, který je pro mě nesmírně vzrušující. Vytvořím si v hlavě takové imaginární jeviště, obsadím ho konkrétními herci a sama se stanu divákem. Nechávám herce říkat text – vytvářet situace, které už jsou napsané. Když mě to baví a věřím tomu, je všechno v pořádku. Jakmile se začnu nudit nebo mi některé dialogy připadají toporné, začnu hned přepisovat... znovu si to nechám přehrát, znovu přepisuji, a dělám to tak dlouho, dokud nejsem jako divák spokojená. Největší odměnou je nakonec to, když si přehraji celou hru, dobře se u ní bavím a vůbec se nenudím. V tu chvíli je hotovo.
Pokračujete v dramatické tvorbě? Chtěla bych ještě psát hry a mám i nějaké rozepsané, ale je to příliš exkluzivní koníček a času moc nezbývá. Vzhledem k tomu, že v divadlech moje hry nejdou na odbyt, nemůžu se téhle disciplíně věnovat tak, jak bych chtěla. Dvě moje hry ale byly přeloženy do němčiny a mají se v červnu realizovat v rámci malého turné, které mi zařídila berlínská agentura, takže se třeba zablýskne na lepší časy. Část dětství a dospívání jste prožila v Rančířově, Jihlavě a na Okrouhlíku. Vracíte se na Vysočinu? Na Vysočinu se vracím ráda, je to krajina mého dětství a dospívání. Vlastně to není tak jednoznačné. Je v tom radost i smutek, vracet se na stará místa. Nic není tak, jak bylo dřív. Romantická cesta z Čížova na Okrouhlík, kudy jsem chodila jako dítě mezi poli a sbírala hrášek, je zastavěná novými domky v americkém stylu. V domě, kde jsem žila se svými rodiči, bydlí cizí lidé a člověk si uvědomuje, jak je v tomhle životě všechno pomíjivé. Sledujete kulturní dění na Vysočině? Po pravdě řečeno, kulturní dění na Vysočině moc nesleduji. Ale já asi moc nesleduji kulturní dění tak obecně. Jestli něco systematicky sleduji, tak je to příroda. To, jak se mění v závislosti na ročních obdobích. Příroda, kterou ještě člověk nezdevastoval, mě naplňuje úžasem. Pokud se dostanu na Vysočinu, táhne mě to víc do lesa než na nějakou kulturní akci. Jediné, co si nenechám ujít, je Mezinárodní festival dokumentárních filmů. Je to akce, která má intenzivní atmosféru. Nabídka nezávislých filmů, na které člověk v kině jen tak nenarazí, je pestrá a je tu taky příležitost potkat zajímavé lidi. Líbí se mi, jak Jihlava na těch pár říjno-
vých dnů vždycky ožije a vytrhne se ze své ospalosti a letargie. Je podle vás Vysočina něčím jedinečná? Každý kraj je něčím jedinečný. Vztah člověka a krajiny je vždycky individuální. Tam, kde se někomu dobře žije a je tam šťastný, mu připadá všechno kolem výjimečné a krásné. Pořád je co objevovat. Někdo jiný to ale třeba tak necítí a skrze filtr nespokojenosti nejspíš nahlíží i na místo, kde žije. Pro mě je Vysočina jedi nečná, protože v ní mám své kořeny – a to je vztah na celý život. Čemu se věnujete v současnosti? V současné době pracuji na románu pro mládež. V ideálním případě by měl být zábavný, napínavý a trochu filozofický. Ale kdoví, jak to dopadne. Třeba bude nudný, zdlouhavý a mělký. O čem bude, neprozradím, prý to přináší smůlu a já jsem trochu pověrčivá. Také jsem začala číst ze svých knížek na besedách pro děti. Co vám setkání s dětmi dávají? Děti dokážou mít originální pohled na věc, jsou bezprostřední, veselé a hravé. Někdy kladou otázky, až člověku zatrne nad jejich hloubkou. A někdy kladou praštěné otázky, skoro dadaistické a to mě zase baví jen tak, pro tu praštěnost. Děti nás zrcadlí, to jsem si uvědomila. Reagují bezprostředně na naši energii. Pokud ji máš a vydáváš ji pro ně, jakési čidlo se v nich rozvibruje a získáš jejich pozornost. Pokud jen předstíráš, že vydáváš, jejich myšlenky se vydají vlastní cestou a vykašlou se na tebe. A je to tak správně.
Eva Prchalová (*1974)
Narodila se v Jihlavě, část dětství prožila v Krkonoších. Na Vysočině strávila léta dospívání a absolvovala zde střední zdravotní školu. Vystudovala činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Krátce hostovala na několika divadelních scénách, poté se řadu let věnovala rodině a psaní. Debutovala sbírkou povídek Irma Morte. Následovaly divadelní hry a knihy pro děti. Eva Prchalová má dva syny a žije v Praze.
13
Kroužky jsou i pro rodiče
Řešení se vždy najde
Pokud hledáte ideální poměr mezi prací a rodinou, mohou vám pomoci názory a zkušenosti odborníků v této oblasti. Oslovili jsme několik z nich, aby se zamysleli nad tématem slaďování pracovního a rodinného života. Přečtěte si, jak na to. PhDr. Jana Hovorková lektorka měkkých dovedností
Na svých přednáškách a seminářích se setkávám zejména s ženami-matkami, které i po vícečetné rodičovské dovolené vstupují někdy po mnoha letech na trh práce. Pro tyto ženy je typické malé sebevědomí, přestože mají mnohdy vysokou kvalifikaci. Snažíme se třeba společně dojít k argumentaci, že zvládnout ranní chod domácnosti s více dětmi, rozmístění dětí do vzdělávacích zařízení, posléze kroužků atd. je perfektní školou logistiky, time managementu a dalších manažerských dovedností. Ke slaďování zaběhlých domácích povinností se zaměstnáním (kéž by v alternativní formě) je potřeba ještě jedna nezbytná dovednost – delegovat domácí práce a povinnosti přiměřeně věku a postavení dalších osob v domácnosti (dětí, partnerů). Život dětí v takovémto prostředí povede k výchově nové generace, která opět odbourá nějaké ty stereotypy a předsudky. Přeji všem dostatek pracovních příležitostí – aby měli co slaďovat!
Ing. Bc. Ivana Hanáková Kosourová, DiS. vedoucí Oddělení řízení lidských zdrojů Krajského úřadu Kraje Vysočina Zaměstnancům i zaměstnankyním dáváme možnost pracovat na pozicích odpovídajících jejich schopnostem, usilovat o kariérní postup, plně využít své kvalifikace a talentu a zhodnotit získané zkušenosti. Zlepšujeme pracovní podmínky a možnosti tak, aby umožňovaly slaďovat osobní a pracovní život. Snažíme se o větší spokojenost našich zaměstnanců a zaměstnankyň a o jejich nízkou fluktuaci. Lepšími pracovními podmínkami podporujeme takové pracovní prostředí, ve kterém se mohou cítit příjemně a které jim umožňuje vážit si svého zaměstnavatele.
14
Mgr. Ing. Zdeněk Kadlec, dr. h. c.
ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina Politika rovných příležitostí žen a mužů, ale i politika začleňování všech zaměstnaneckých skupin, které jsou nějakým způsobem znevýhodněny ve svém pracovním postavení, je již pevnou součástí politiky řízení lidských zdrojů na našem krajském úřadě a filozofií pro práci s nimi. Snažíme se pro současné i budoucí zaměstnance a zaměstnankyně vytvářet takové pracovní podmínky, které neomezují jejich práva a osobní svobody. Uplatňováním zásad rovných příležitostí přispíváme k tomu, aby v naší organizaci existovaly pokud možno stejné možnosti a platila shodná pravidla pro všechny. Snažíme se tak aktivně jít naproti otázkám, které by mohly být rizikovými, a nejen pasivně přihlížet a čekat, až se objeví problém. Odměnou je nám pohled na spokojené, výkonné, stabilizované a loajální zaměstnance podílející se na prosperitě, úspěchu a rozvoji úřadu.
PhDr. Ivan Matějů
Mgr. Daniel Hanzl
Jak jste spokojeni se sladěním vašeho osobního a pracovního života? Co vy sami děláte pro to, aby vaše práce i soukromí byly v rovnováze? Co konkrétně byste ještě mohli udělat, aby to bylo lepší? Kdy to uděláte? Ještě dnes? Tak fajn! Ať se daří! Úspěch bude záviset nejen na zaměstnavateli, ale i na nás samotných. Úspěch záleží na mnoha věcech. Mimo jiné hodně důležitý je náš aktivní a pozitivní přístup k věcem kolem nás a také to, jak dokážeme být flexibilní a vstřícní ke změnám. Nezapomeňte: „Kdo chce mít něco, co ještě nikdy neměl, bude muset udělat něco, co ještě nikdy nedělal!“
Současná společnost vyžaduje flexibilizaci pracovní síly, maximální výkon, angažovanost a vysokou produktivitu práce. K tomu přidáme povinnosti spojené s chodem rodiny a péči o děti či jiné členy rodiny a jsme u slaďování. Bohužel, mnoho žen a mužů se domnívá, že slaďování je záležitostí firem (zaměstnavatelů) a pasivně čekají, že jim řešení složité pracovně – soukromé situace bude nabídnuto. Firmy, ač mají poměrně velké množství efektivních nástrojů, jako nejčastější důvod „neslaďování“ uvádí nízkou či vůbec žádnou podporu ze strany státní a místní správy a také finanční nerentabilitu „slaďovacích“ opatření. Výsledkem je pat, který v důsledku zvyšuje nutnou dlouhodobou finanční intervenci státu do situací rodin s dětmi a zvyšování závislosti těchto rodin na sociálním systému státu.
psycholog
sociolog
Nemusíte nervózně podupávat před budovou, kde vaše dítko navštěvuje zájmový kroužek. Dokonce nemusíte nedočkavě poklepávat do volantu auta, kterým obvykle své dítě vozíte. Známe lepší způsob, jak strávit tento čas. Staňte se parťákem vašeho dítěte. Existují totiž místa, kde „kroužkují“ i rodiče. Nejenom, že odpadá nepříjemné čekání či mnohdy komplikované dojíždění, ale máte možnost aktivně strávit čas společně s dětmi a třeba se i něco zajímavého naučit. Slaňujte a slaďujte! V Jihlavě vás pozveme do staré kotelny v bývalém areálu Motorpalu. Ocitnete se na ploše 500 m2 průmyslové haly, která byla unikátním technickým způsobem rekonstruována na lezecké centrum. Až 10 metrů vysoká stěna, 40 jisticích linií a několik desítek lezeckých cest různé obtížnosti. „Jsme tu pro širokou veřejnost, od začátečníků až po zkušené lezce ve všech věkových kategoriích. Rodiče mohou přijít s dětmi a vyzkoušet lezení pod vedením zkušených instruktorů,“ informovala nás majitelka a provozovatelka lezeckého centra Dana Kotlíková. K dispozici je půjčovna veškerého vybavení pro lezení na umělé stěně, miniobchůdek, bar i dětský koutek. Více informací na www.lezecke-centrum-jihlava.cz. Píská celá rodina Vzpomínáte na základní školu, kdy jste s hudebním nástrojem pod paží chodili do lidové školy umění? Sbalte zobcovou flétnu sobě i vašim dětem a vydejte se do Domu dětí a mládeže Jihlava, kde na vás čeká učitelka Jitka Beránková. „Nejsou nutné předchozí hudební zkušenosti,
věnujeme se tu i úplným začátečníkům. Důležitá je chuť hrát,“ zdůrazňuje paní učitelka. Můžete tak rozvíjet hudební talent svůj i vašich dětí a originálně strávit společný čas. Podrobný časový rozpis kroužku hry na zobcovou flétnu rodičů s dětmi a nabídku dalších společných aktivit (keramika, cvičení) naleznete na www.ddmjihlava.cz. Duhové hnízdo vnese klid do vaší duše Klid, příjemná atmosféra, naslouchání a prožívání. To vše naleznete v ateliéru Lucie Rabasové ve 2. patře bývalé ZŠ Rubešova Havlíčkův Brod, kde od ledna Hanka Čížová provozuje své Duhové hnízdo. „Užíváme si společné chvíle, které jsou jiné než okolní rychlý svět. Rodiče se zapojují do aktivit, dítě vidí, že není samo, vidí, že i rodičům se to občas nepovede,“ vysvětluje svůj pohled na čas strávený s dětmi Hanka Čížová. Originální název kroužku pro rodiče s dětmi „ VyLiJoNe“, který probíhá každé úterní odpoledne, vznikl zkrácením jednotlivých aktivit: Vytvarná výchova, Lidové písničky krok za krokem, Joga a Nečtenáři čtou. Ty se budou pravidel-
ně střídat, samozřejmostí je individuální přístup k rodičům i dětem. Další aktivity Duhového hnízda jsou uvedeny na www.duhovehnizdo.cz. Babi, dědo, vezměte mě do knihovny! Městská knihovna v Třebíči zve o víkendech do svých prostor prarodiče s vnoučaty a umožňuje jim netradičně strávit společný čas nad knihami. Kromě čtení a povídání o knížkách je každé setkání zaměřené na nějaké téma vážící se k Třebíči. To říjnové se točí okolo historie Třebíče. „Přijde za námi třebíčský kronikář Ivan Přibík a dozvíte se, co jsou to kroniky, co se do nich zaznamenává, a proč jsou pro město tak důležité,“ sděluje vedoucí dětského oddělení třebíčské knihovny Miluše Dolečková. O termínech akcí se dozvíte více na www.knihovnatr.cz. Rekordní dílny v muzeu V pelhřimovském Muzeu rekordů a ku rio zit se stále děje něco rekordního a kurióz ního. Zářným příkladem jsou Rekordní dílny. Každý měsíc je vyhlašována disciplína, po jejímž splnění se nejzdatnější, nejšikovnější či nejrychlejší návštěvník stane rekordmanem, vstoupí do České databanky rekordů a obdrží Rekordní certifikát. Od vázání tkaniček, přes ořezávání tužky až po skákání přes švihadlo. To vše samozřejmě na čas, co nejrychleji či co nejvícekrát. „Rekordmanem může být každý – děti, dospělí, senioři, většinou se zapojí celá rodina,“ uvádí průvodce muzea Miloš Vosyka. Takže na stránkách www.muzeumrekorduakuriozit.cz zjistěte, který rekord je právě v kurzu a vyrazte ho společně s dětmi pokořit.
PhDr. Zdeňka Hajná, CSc., genderová expertka Slaďování pracovního a rodinného života je odezvou na současnou situaci rodiny. Zesílil požadavek na vztahy v rodině, manželský svazek je dnes křehčí, každý partner chce z tohoto vztahu čerpat podporu, přičemž si chce vybudovat i vlastní identitu. Se zapojením žen na trh práce klesla jejich závislost na mužích a tím se snížila i autorita manžela. Do popředí se dostává větší dělba práce v rodině. Ve většině rodin již neplatí, že žena je vychovatelka, opatrovatelka rodinného krbu a muž hlava rodiny. A proto je nutné vytvářet podmínky pro slaďování práce a rodiny, což znamená například zajištění cenově dostupných zařízení péče o dítě a jiné závislé osoby, zapojení mužů do péče o děti a další závislé osoby. A to jak formou dovolených (je nutno zohlednit různé typy – otcovská dovolená, dovolenou k péči nejen o děti, ale i k péči o staré, nemocné, umírající členy rodiny), tak i zatraktivněním flexibilních forem práce.
15
Hurá na lyže – legraci na stopě
Snad každý zná nepřekonatelnou filmovou komedii S tebou mě baví svět a tudíž ví, že největší legrace je na sněhu. Pojďte ji s námi zažít! Podle chování přírody a osvědčených pranostik se zdá, že nás letos čeká spousta sněhu. Takže bychom mohli oprášit lyže a konečně se na nich svézt. Vysočina nabízí hned několik míst, kde lyžování stojí za to. Od Bystřice nad Pernštejnem po Pelhřimov. Přinášíme přehled lyžařských středisek v Kraji Vysočina okres po okresu. Vybere si každý.
Okres Třebíč Okres Třebíč je sice nejníže položeným regionem v Kraji Vysočina, ale i tady si lze užít lyžovačku. Vyrazit můžete na Baby vlek Pod Kostelíčkem na Strážné Hoře na kraji Třebíče. Vlek je v případě potřeby dosněžován a je určen výhradně pro děti, včetně lyžařské školy. Parkování je možné v blízké ulici klidné části města v bezprostřední blízkosti sjezdovky. Společně s dětmi si pak mohou rodiče zalyžovat v lyžařském areálu Na Jalovci. Leží dva kilometry od obce Číchov. Sjezdovky jsou tu pravidelně strojově upravovány, k základní výbavě patří sněžné dělo a umělé osvětlení. Síly je možné dočerpat v přilehlé restauraci. Areál nabí-
zí výborné podmínky pro školní lyžařské kurzy, pro začátečníky i pro pokročilé lyžaře. Postupně je také budován snowpark. Okres Jihlava Hned několik míst mohou rodiny, které rády lyžují, navštívit na Jihlavsku. Oblíbeným cílem je lyžařský areál v Lukách nad Jihlavou. Sjezdovka je tu pravidelně strojově upravovaná, v případě potřeby dosněžovaná umělým sněhem a je opatřena osvětlením pro večerní lyžování. Sjezdovka je vybavena jak dvoukotvou, tak čtyřsedačkovou lanovkou. Využít je možné lyžařské školičky. Sportovní zážitek poskytne také lyžařský areál na Šacberku, jenž se nachází na okraji obce Zborná, která je vzdálena pět kilometrů
od Jihlavy. Severně orientovaná sjezdovka nabízí skvělé podmínky jak pro lyžaře začátečníky, tak i pro pokročilé, večerní lyžování, dětský vlek zdarma, lyžařskou školu a občerstvení. Sjezdovka je pravidelně strojově upravována. Majitel Pavel Havlíček má k dispozici dostatek zasněžovací techniky. Sněhu je tu vždy dost. Ideálním místem pro lyžování je také lyžařský areál na vrchu Čeřínek. Sjezdovka je vybavena osvětlením pro večerní lyžování, umělým zasněžováním a je pravidelně upravována rolbou.
K dispozici jsou dva lyžařské vleky, lyžařská škola, občerstvení a úschovna lyží. V blízkosti vleku je také možnost ubytování. V okolí jsou upravovány běžecké lyžařské stopy. Okres Pelhřimov Z Pelhřimovska vybíráme sjezdovku na vrchu Křemešník, která je vzdálená osm kilometrů od Pelhřimova. Sjezdovka je vybavena umělým osvětlením pro večerní lyžování a je strojově upravována. Občerstvit se můžete v blízkém bufetu. Okres Havlíčkův Brod Na Havlíčkobrodsku je možné navštívit lyžařské středisko Kadlečák, které leží kousek od Světlé nad Sázavou. Příjezd je značen směrovkami. Sjezdovka je orientována severním směrem, strojově upravována a je vybavena osvětlením pro večerní lyžování. V okolí jsou přírodní běžecké tratě. Na své si tu přijdou nejen sjezdoví lyžaři, běžkaři či snowboardisté, ale také sáňkaři. Sáňkování a bobování je možné na upraveném přilehlém svahu. Nezapomenutelný zážitek se naskytne všem, kteří navštíví sjezdovku Vysokou u Havlíčkova Brodu. „Naše sjezdovka je oprav-
du výjimečná svou polohou, z vrcholu kopce uvidíte na všechny strany - Melechov, Žďárské vrchy i Železné hory. Návštěvníci bývají tímto panoramatem okouzleni,“ potvrdil pověst Vysoké její provozovatel Aleš Kadlec. Sjezdovka je strojově upravována, je vybavena sněhovým dělem a je osvětlena pro potřeby večerního lyžování. Část sjezdovky je vhodná pro snowboard. V areálu jsou pořádány závody v akrobatickém snowboardingu a dětské závody. Okres Žďár nad Sázavou Mekkou lyžování na Vysočině je bezesporu Žďársko. Tolik sjezdovek jinde nenajdete. Zavítat můžete do známých míst, kterými jsou areály Fajtův kopec ve Velkém Meziříčí či sjezdovka na Harusově kopci v Novém Městě na Moravě. Čekají tu na vás upravené kopce, metry sněhu, umělé osvětlení, občerstvení, lyžařské školy či půjčovna vybavení. „Naše sjezdovka je jedna z nejvýše položených, proto můžeme téměř zaručit v provozním období výborné sněhové podmínky,“ nechal se slyšet Karel Klapač, provozovatel areálu. Do malebného prostředí je zasazen Ski areál Karasín, který se nachází osm kilometrů od města Bystřice
nad Pernštejnem. Lyžuje se tu v těsné blízkosti rozhledny a na dohled Vírské přehradě. Sjezdovka je dosněžována umělým sněhem, pravidelně strojově upravována a opatřena osvětlením pro večerní lyžování. Sjezdovka je vhodná pro začátečníky a pro školní lyžařské kurzy. Začátečníci mohou využít služeb lyžařské školy, která také půjčuje snowboardy. V provozu je nově také dětský vlek. Necelých deset kilometrů dál leží sjezdovka Ski areálu Dalečín. Je vhodná pro začátečníky i pokročilé, pro rodiny s dětmi i pro lyžařské výcvikové kurzy, pro lyžaře i snowboardisty. S novými „zlepšováky“ stále přichází provozovatelé Ski areálu Nový Jimramov, jenž je součástí stejnojmenné obce. Sjezdovku, která je na severovýchodním svahu, vyhledávají nejen začátečníci, ale také pokročilí lyžaři a snowboardisté. Samozřejmostí je vybavení v podobě sněžného děla a umělého osvětlení. Součástí areálu je lyžařská škola s výukou lyžování a snowboardingu. Kdo chce, můžete si tu lyžařské vybavení vypůjčit. „Při šířce 100 metrů si u nás přijde na své úplně každý. Navíc máme na svazích i boule, které děti s velkým gustem využívají, a pořádáme i intenzivní výuku sjezdového, carvového lyžování a snowboardingu,“ uvedl jeden z provozovatelů areálu Ivo Fiala.
Hledá se podnik přátelský rodině
Rodinná politika Kraje Vysočina
Rodiny se v Kraji Vysočina těší velké pozornosti díky rodinné politice, považované za důležitou regionální politiku, která bude nabývat na významu. Slovo rodina je obsaženo také v jednom z ústředních sloganů kraje. Kraj Vysočina – jedna velká rodina. Co všechno se pod sloganem, jenž rámuje prorodinnou politiku na Vysočině, skrývá? Oddělení rodinné a seniorské politiky Na odboru sociálních věcí Krajského úřadu Kraje Vysočina působí od minulého roku Oddělení rodinné a seniorské politiky a rozvoje služeb. Zřízení tohoto oddělení předcházelo schválení Koncepce rodinné politiky Kraje Vysočina pro období 2012 – 2016. Z tohoto strategického dokumentu vycházejí veškeré aktivity spjaté s prorodinnou politikou. Jejich realizace je jádrem činnosti pracovníků tohoto oddělení.
Tak zní výzva Kraje Vysočina k regionálním zaměstnavatelům, kteří se aktivně podílí na slaďování rodinného a pracovního života svých zaměstnanců, zavádí prorodinná opatření do své personální politiky a dbají na rovné příležitosti pro ženy a muže. Soutěž Podnik přátelský rodině 2014 Kraj Vysočina vyhlásil ve spolupráci s Hospodářskou komorou Kraje Vysočina 1. října 2014. Jde o jednu z klíčových aktivit projektu „Žijeme a pracujeme na Vysočině – zavádění prorodinných opatření do personální politiky příspěvkových organizací Kraje Vysočina v kontextu rodinné politiky kraje“, reg. č. CZ.1.4./3.4.04/76.00238. Je určena regionálním firmám bez ohledu na jejich právní formu – například výrobním podnikům, podnikům poskytujícím služby, ale i školám, nemocnicím a úřadům. Hodnoceny budou ve třech kategoriích podle počtu zaměstnanců. „Přihlášky do soutěže budeme přijímat do konce roku 2014, slavnostní vyhlášení je naplánováno na květen příštího roku,“ říká radní Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí Petr Krčál. Součástí přihlášky do soutěže je dotaz-
ník, jehož prostřednictvím je mapován personální rozvoj a vzdělávání zaměstnanců, oblast péče o zaměstnance s rodinami na mateřské nebo rodičovské dovolené, podpora péče o děti a rodinné příslušníky a s tím související firemní kultura. Soutěžní dotazník je k dispozici na webových stránkách Kraje Vysočina. Pro zpracování a vyhodnocení dotazníků bude vytvořena odborná komise složená ze zástupců Kraje Vysočina a podnikatelského sektoru. Cena Podnik přátelský rodině bude v budoucnu udělována jednou za dva roky. „Jde o prestižní ocenění dokládající mimo jiné zdravý a přímý přístup firem ke svým zaměstnancům,“ vysvětluje Petr Krčál, podle něhož jsou díky těmto opatřením zaměstnanci spokoJEDNA VELKÁ jenější, loajálnější a podávají lepší výRODINA kon.
Více informací o soutěži, dotazník a pravidla jsou k dispozici na Sociálním portálu Kraje Vysočina na adrese: www.kr-vysocina.cz/ socialniportal.
Rodinné a Senior pasy Kraje Vysočina Kraj Vysočina se připojil jako druhý region v ČR k projektům Rodinných a Senior pasů. Rodinné pasy Kraje Vysočina vznikly na podporu rodin s dětmi. Jejich podstatou je poskytování slev a dalších výhod rodinám s dětmi do osmnácti let. Senior pasy Kraje Vysočina byly zavedeny na podporu lidí v předseniorském a seniorském věku s důrazem na oblast aktivního životního stylu. Oba projekty vycházejí z příhraniční spolupráce s Dolním Rakouskem. „Vzájemné propojení obou projektů jsme chápali jako logický krok, jehož prostřednictvím budeme lidem blíž a budeme jim moci nabídnout o něco více,“ říká radní Kraje Vysočina pro sociální oblast a rodinné politiky Petr Krčál. Akce pro celé rodiny Pod hlavičkou obou projektů se koná řada prorodinných aktivit. K nejoblíbenějším se řadí karnevaly pro celé rodiny a prázdninová letní tour. Jednotlivá zastavení zahrnují každý z okresů Vysočiny. Jejich program přitom respektuje mezigenerační soužití, které je jedním z rysů prorodinné politiky kraje. Pro děti jsou přichystané soutěže, zábavné atrakce, fotokoutek, hrané pohádky
a animační vystoupení. V programu je pamatováno také na dospělé návštěvníky. Mohou sledovat vystoupení hudebních skupin, mají možnost konzultace v oblasti péče o zdraví nebo ochutnávky regionálních potravin. Projektová práce V rámci naplňování jednotlivých opatření prorodinné politiky mají nezastupitelnou roli projekty, jejichž realizaci se Kraj Vysočina věnuje. V uplynulém roce odstartovaly na Vysočině dva, které se zaměřují na otázky slaďování pracovního a rodinného života a rovných příležitostí. Blíže o projektu „Žijeme a pracujeme na Vysočině“ informujeme na stranách 4–5, cílem projektu „Rovnost na Vysočině v kontextu tvorby koncepce rodinné politiky kraje“ je zajistit opatření, která povedou k řešení problémů cílových skupin. Projekt pomáhá ženám po návratu z rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce, mužům v obdobné situaci, ženám v předdůchodovém věku, ženám s nízkou úrovní kvalifikace, dlouhodobě nezaměstnaným ženám. Cílem je zlepšení kvality jejich života. Podpora mateřských a rodinných center Prorodinné aktivity se v Kraji Vysočina uskutečňují rovněž na základě spolupráce s mateřskými a rodinnými centry. Centra dostávají od kraje finanční příspěvky na úhradu nákladů spojených s jejich činností a provozem. „Podporujeme centra, která nabízejí řadu aktivit, jsou otevřena pro všechny zájemce a spolupracují s místní komunitou. Tuto podporu chápeme jako součást prorodinné politiky Kraje Vysočina,“ přibližuje krajský radní Petr Krčál.
V letošním roce přispěl Kraj Vysočina na činnost center částkou 590 000 korun. Tím opět došlo k navýšení celkové podpory. Prorodinné aktivity měst a obcí Již potřetí byl vyhlášen grantový program Fondu Vysočiny „Podporujeme prorodinnou a seniorskou politiku obcí“. Cílem programu je motivovat města a obce ke konkrétním prorodinným aktivitám. Nejlépe pak k aktivitám, které jsou uskutečněné v souladu s Koncepcí rodinné politiky Kraje Vyso čina. Obce se s přispěním krajských prostředků mohou zapojit do podpory mezigeneračního soužití, zapojování seniorů do aktivního života, slaďování rodinného a pracovního života, oživení rodinných vztahů, dodržování zdravého životního stylu či podpořit koncepční činnost. Síť Family a Senior Pointů Nová centra otevřená rodinám a jejich příslušníkům bez rozdílu věku nesoucí značku Family Point nebo Senior Point dostávají konkrétní adresy po celém Kraji Vysočina. Jejich služby může veřejnost využít v Havlíčkově Brodě, Jihlavě a v Třebíči. Se zřízením nebo podporou vzniku podobných center ve zbývajících dvou okresech se počítá a kraj je připraven jejich provoz spolufinancovat. Lidé si do center chodí odpočinout, navštěvují odborné i populární přednášky, přichází si pro informace o prorodinných aktivitách a využívají služeb poradny. Denně služby jednotlivých center vyhledá v průměru více než třicítka osob. V nejbližší době bude otevřen Family Point v Jihlavě v Palackého ulici. Nové webové stránky Grafička, programátor, fotograf, pracovníci Odboru sociálních věcí Krajského úřadu Kraje Vysočina. Ti všichni nyní pracují na nové podobě webových stránek projektů Rodinných a Senior pasů Kraje Vysočina. Webová prezentace bude obsahovat nejen informace o poskytovatelích slev a výhod či oblíbené tipy na výlet. Náležitá pozornost bude věnována všem aktivitám, které Kraj Vysočina v rámci prorodinné politiky činí. Obsah stránek budou vytvářet také samotní návštěvníci. Budou moci přidávat fotografie, komentovat je či poskytovat reference.
19
Dýňový svět, který najdete v Nové Vsi u Leštiny na Havlíčkobrodsku, otevřel 27. září své brány. Návštěvníci sem mohli zavítat do konce října, kdy sklizeň dýní vrcholila. Dýňový svět, který se otevře zase za rok, je plný tisíců dýní mnoha velikostí, tvarů a barev. Jde například o oranžové dýně na Halloween, ozdobné dýně, ale také ty, které se hodí na vaření a na talíři chutnají. Jsou to ty, které mají silnou oranžovou dužinu, ale také ty, které jsou podobné trumpetám či špagetám. Byť tu dýně hrají prim, vaří se tu z nich,
dlabají se tu a samozřejmě se také dobře prodávají, je možné se na statku zabavit i jinak. Děti se mohou vyřádit na velkém slámohradu, v bludišti v kukuřici, či si pohrát na statku. Místní hospodářská zvířata jsou na děti zvyklá a rozhodně neublíží. Dospěláci tu nejen uvidí, co ještě nejspíše neviděli, ale také si kromě dýní mohou nakoupit topinambury, které se tu začaly pěstovat před dvěma roky, či si odvézt sklenici domácího medu. Jde o místo, z jehož návštěvy budou mít radost všichni. Vřelé přijetí vás nemine!
Adresa: Statek U Pipků Nová Ves u Leštiny 5 582 82 Golčův Jeníkov Tel: 776 815 332, 605 525 668 E-mail:
[email protected]
Dýňový svět – radost pohledět Kdo poprvé zavítá na Statek U Pipků, přechází mu zrak. Pipkovi, kteří hospodaří v severním cípu Vysočiny, se totiž dali na pěstování dýní. Počítat je přitom zbytečné. Na polích jich rostou tisíce. Od malých po gigantické, od bílých po pestrobarevné. Vítejte v dýňovém světě!
20
21
Jablečný štrúdl
Vaříme s dětmi
Dobrotu na nedělní odpoledne připravili Sára a Tom.
Čas strávený s dětmi je nenahraditelný. Aby ho nebylo málo, pozvěte svá dítka do kuchyně. Kuchyň je pro děti ohromně lákavá: dá se v ní udělat nepořádek, nabízí se tu plno prostoru pro kreativitu a výsledky své práce můžete sníst. Co více si přát? Přinášíme vám recepty, při jejichž přípravě je možné společně zapojit síly. A pořádek neřešte!
Krůtí řízečky v těstovinovém hnízdě Jídlo na sobotní oběd připravili Vilém, Sofie a Timon. Ingredience pro čtyři osoby:
• 4 krůtí řízky • 5 ks rajčat • pórek • těstoviny • 3 stroužky česneku • oregano • sůl • pepř • 3 vejce na obalení masa • mouka • strouhanka • smetana • olivový olej Postup: 1. Krůtí řízky naklepeme a naložíme nejlépe večer do olivového oleje.
2. Rajčata nakrájíme na kousky, česnek rozdrtíme. Společně krátce podusíme na olivovém oleji, přidáme sůl, pepř a oregano. Rozmixujeme. 3. Na kolečka nakrájený pórek podusíme na trošce oleje a osolíme. 4. Krůtí řízky osolíme, opepříme a dvakrát obalíme v trojobalu. K vejci můžeme přidat trochu smetany. 5. Těstoviny uvaříme (v receptu jsou použity pohankové těstoviny, ale mohou být i jiné). 6. Řízky osmažíme a nakrájíme je na proužky. 7. Na talíř vrstvíme těstoviny, pórek a řízečky. Přelijeme rajčatovou omáčkou.
Ingredience pro čtyři osoby:
• 1 balíček listového těsta • 4 jablka, • 2 skořicové cukry • 2 vanilkové cukry • 12 piškotů • rozinky nebo mleté ořechy
Pizza Čtyřlístek
Rychlou večeři připravili Sára a Tom. Ingredience pro čtyři osoby:
• 1 a ½ hrnku hladké mouky • balíček sušeného droždí • ½ hrnku vlažné vody • 1 lžička soli • 2 polévkové lžíce oleje • 12 plátků oblíbené šunky • 4 rajčata • 2 papriky (zelenou a žlutou) • kečup • oregano • strouhaný sýr
22
Postup: 1. Jablka nastrouháme, přidáme všechny cukry, rozinky nebo ořechy dle chuti. 2. Listové těsto rozdělíme na dva díly a na válu podsypaném hladkou moukou rozválíme do obdélníkového tvaru. 3. Rozdrtíme piškoty a posypeme jimi rozválené těsto. 4. Na každý štrúdl položíme přiměřené množství nastrouhaných jablek. 5. Štrúdl zavineme, rohy řádně přimáčkneme. Dáme do trouby rozpálené na 200–220 °C na cca 15–20 minut.
Postup: 1. V míse smícháme mouku s droždím, přidáme sůl, olej a vodou zaděláme těsto. Necháme kynout. 2. Na pomoučněném válu těsto rozdělíme na 4 díly a hřbetem ruky vytvarujeme pizzy s vyšším okrajem. 3. Potřeme kečupem, poklademe šunkou, kolečky rajčat, paprik, posypeme oreganem a sýrem. 4. Pečeme v troubě na cca 180°C asi 25 minut.
23
Najdi deset rozdílů Některé rozdíly jsou zřejmé na první pohled, některé na první pohled nemusí být znát. Při pohledu na oba obrázky si můžete také odpovědět, jak je to u vás doma?
Projekt Českého svazu žen, kresby Miroslav Slejška – „Rovnost šancí a média“, reg. č. CZ.04.3.07/2.2.02.1/0226"