POTRATOVOST JI INA KOCOURKOVÁ
Potratovost jako demografický proces se váže k obma základním procesm lidské reprodukce, porodnosti i úmrtnosti. Potrat pedstavuje jeden ze zpsob ukonení thotenství. eská statistika rozlišuje tyi druhy potratu: samovolný, interrupce (umlé ukonení thotenství do 12 týdne thotenství, ostatní (pevážn nelegální potraty) a ukonení mimodložního thotenství, které lze považovat spíše za operaci než potrat. Z eských legislativních norem vyplývá povinnost hlásit všechny druhy potrat, ímž se eská republika adí na pední místo ve svt z hlediska úplnosti jejich registrace. Informace o potratovosti lze získat ze dvou zdroj: eského statistického úadu a Ústavu zdravotnických informací a statistiky. V pedkládané analýze byla použita data publikovaná SÚ zahrnující na rozdíl od údaj ÚZIS potraty všech žen s trvalým pobytem v eské republice, tj. vetn cizinek. V eské republice byly interrupce zlegalizovány zákonem . 68/1957 Sb. Následn byly nkolikrát upravovány (zmírovány i zpísovány) podmínky, za kterých žena mže interrupci podstoupit. K nejvýznamnjšímu uvolnní došlo v roce 1986, kdy vstoupil v platnost nový zákon . 66/1986 Sb., jímž byly zrušeny interrupní komise. Ženám tak bylo piznáno v podstat neomezené právo rozhodovat o osudu vlastního thotenství. Tento liberální zákon je dosud v platnosti. Stejn jako v ostatních státech i v eské republice psobí zastánci práva na interrupce, tzv. „pro-choice“ skupiny, a zastánci práva na život, tzv. „pro-life“ skupiny. Nkteí poslanci KDU-SL opakovan navrhovali zpísnní podmínek interrupce. Jejich snahy nenalezly v Parlamentu širší podporu, nebo by mohly vést k potratové turistice, nelegálním potratm, zdravotním komplikacím a psychické ujm žen podstupujících nelegální interrupci. Souasná legislativa a zdravotní politika v R je pln v souladu se rezolucí Evropského parlamentu 2001/2128, ve které se zdrazuje, že interrupce nemá být prosazována jako metoda plánovaného rodiovství. V R je realizovaná taková zdravotní politika, která vede ke snižování potu interrupcí a prevenci nechtných thotenství prostednictvím poradenství a služeb plánovaného rodiovství. Po roce 1989 se staly dostupné úinné a bezpené antikoncepní prostedky a tím byly vytvoeny podmínky pro úinnjší plánování rodiny.
Intenzita umlé potratovosti dále klesá vlivem úspšného rozvoje antikoncepce
2006
2003
2000
1997
1994
1991
1988
1985
1982
1979
1976
1973
1970
1967
1964
1961
1958
Prmrný poet událostí
Pvodním zámrem povolení interrupcí v roce 1957 bylo ešení krajních situací zejména v pípadech mladých neprovdaných Obr. 1: Vývoj intenzity plodnosti a potratovosti dívek. Umlé ukonení thotenství se však postupn stalo 3,0 Úhrnná plodnost bžn rozšíeným zpsobem „plánování rodiovství“ pedevším Úhrnná umlá potratovost manželských pár. Možnosti používání moderních antikoncepních 2,5 prostedk byly tehdy velmi omezené. Vtšina žen v reprodukním Úhrnná samovolná potratovost vku byla odkázána na tradiní, málo spolehlivé metody zábrany poetí. Pomrn snadno dosažitelné interrupce byly obecn 2,0 pijímaným východiskem ze situace, kdy tyto metody zábrany poetí selhaly. Ped rokem 1989 byly interrupce považovány za 1,5 jednu z nejdležitjších metod omezování potu narozených, za metodu antikoncepce ex-post. Nárst potu interrupcí se odrazil v prudkém poklesu plodnosti žen a úrove potratovosti pedstavovala 1,0 významnou reprodukní ztrátu. V dob nejvyšší potratovosti, v druhé polovin 80. let, konila umle vyvolaným potratem 0,5 tém polovina thotenství. Mezi úrovní plodnosti a potratovosti existoval inverzní vztah, kdy zvyšování intenzity interrupcí, nap. v dsledku zmírnní provádcích pedpis, se odrazilo ve snížení 0,0 úrovn plodnosti a naopak. Teprve po roce 1989 v podmínkách úinnjšího režimu plánovaného rodiovství se oba procesy zaaly vyvíjet nezávisle na sob. Úrove plodnosti a potratovosti zaznamenaly výrazný propad, který vedl k podstatné redukci potu ukonených thotenství. Zásadní pokles potu interrupcí probhl v 90. letech, kdy poet statisticky zachycených interrupcí poklesl ze 109 tisíc v roce 1990 na 35 tisíc v roce 2000, tj. zhruba na jednu tetinu. V posledních letech se pokles potu interrupcí zpomaluje, v roce 2006 byl zaznamenán mezironí úbytek pouze 4 %. Do roku 1997 se také snižoval poet samovolných potrat, avšak ve srovnání s poklesem potu interrupcí pouze mírnjším tempem. Zatímco poet interrupcí klesá, poty samovolných potrat se v posledních letech neustále zvyšují. Ve srovnání s rokem 2000 došlo k nárstu o 18 %. Zvýšení potu POTRATOVOST
39
samovolných potrat mže souviset s vyšším výskytem rizikových thotenství u starších žen. Odklad mateství do vyššího vku je spojen nejen s vtším rizikem neplodnosti, ale také s vtším rizikem komplikací, které mohou vést k samovolnému potratu. V dsledku odlišného vývoje potu interrupcí a samovolných potrat se zmnila struktura potrat. Bhem 90. let došlo ke snížení váhy interrupcí ve struktue potrat z 88 % na 75 %, do roku 2006 podíl interrupcí dále klesal až na 65 %. Tab. 1: Potratovost v letech 1990–2006 Ukazatel Interrupce (bez MDT) Samovolné potraty Ostatní potraty Mimodložní thotenství (MDT) Hlášené potraty celkem (bez MDT) Narození celkem Poet ukonených thotenství Na 100 narozených (bez MDT) – interrupce – samovolné potraty – hlášené potraty celkem Interrupce ze 100 ukonených thotenství Interrupce ze zdravotních dvod – jako podíl ze všech interrupcí (%) Miniinterrupce – jako podíl ze všech interrupcí (%)
1990
1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
109 375 14 772 15 1 893 124 162 131 094 257 149
49 531 10 571 40 1 448 60 142 96 397 157 987
34 623 11 300 15 1 432 45 938 91 169 138 539
32 528 11 116 2 1 411 43 646 90 978 136 035
31 142 11 256 24 1 321 42 422 93 047 136 790
29 298 11 660 58 1 288 41 016 93 957 136 261
27 574 12 402 9 1 339 39 985 97 929 139 253
26 453 12 245 1 1 324 38 699 102 498 142 521
25 352 13 326 3 1 278 38 681 106 130 146 089
83,4 11,3 94,7
51,4 11,0 62,4
38,0 12,4 50,4
35,8 12,2 48,0
33,5 12,1 45,6
31,2 12,4 43,7
28,2 12,7 40,8
25,8 11,9 37,8
23,9 12,6 36,4
42,5
31,4
25,0
23,9
22,8
21,5
19,8
18,6
17,4
9 533 8,7 87 933 80,4
11 838 23,9 41 735 84,3
6 472 18,7 28 418 82,1
6 019 18,5 26 253 80,7
5 606 18,0 25 147 80,7
5 385 18,4 23 325 79,6
4 597 16,7 21 715 78,8
4 678 17,7 20 519 77,6
4 779 18,8 19 537 77,1
Posuzování dvod interrupce nabylo na významu v souvislosti se zavedením poplatku za provedení ukonení thotenství z jiných než zdravotních dvod od roku 1992. Dsledkem bylo zdvojnásobení podílu interrupcí ze zdravotních dvod v roce 1993 oproti pedchozímu roku. Do roku 2000 podíl interrupcí ze zdravotních dvod klesal jen velmi pozvoln a zdaleka nedosáhl úrovn z poátku 90. let. V posledních letech se stále udržuje kolem hodnoty 18 %. Vyšší podíl thotenství ukonených ze zdravotních dvod nelze piítat zhoršenému zdravotnímu stavu žen v reprodukním vku, ale spíše petrvávající snaze žen vyhnout se poplatku za provedení interrupce. Píznivou stránkou vývoje umlé potratovosti v první polovin 90. let byl rst podílu miniinterrupcí. Ten byl zásti podmínn novými pepisy o umlém ukonení thotenství, podle nichž je poplatek za miniinterrupcí nižší než za normální zákrok. V souasné dob se poplatek za interrupci v R pohybuje od 3 000 K výše v závislosti na stáí plodu a zpsobu provedení. Tab. 2: Úhrnné ukazatele potratovosti a reprodukce Ukazatel
1990
1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Úhrnná umlá potratovost Úhrnná samovolná potratovost Úhrnná plodnost Úhrnná intenzita mrtv narozených Úhrnná intenzita ukonených thotenství vetn MDT
1,54 0,21 1,89 0,01 3,67
0,68 0,14 1,28 0,00 2,12
0,47 0,15 1,14 0,00 1,78
0,44 0,14 1,15 0,00 1,75
0,42 0,15 1,17 0,00 1,75
0,39 0,15 1,18 0,00 1,74
0,37 0,16 1,23 0,00 1,78
0,35 0,16 1,28 0,00 1,81
0,34 0,17 1,33 0,00 1,86
Tab. 3: Míry umlé potratovosti (poty interrupcí na 1 000 žen dané vkové kategorie) Vková skupina
1990
1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 15–49 celkem Úhrnná umlá potratovost
24,5 76,2 81,2 63,6 42,8 15,1 1,4 42,1 1,54
12,4 28,9 33,5 30,3 20,6 8,8 0,8 18,6 0,68
8,9 17,8 21,0 21,5 16,1 6,9 0,7 13,3 0,47
14,8 33,1 37,3 32,0 22,6 9,8 0,9 20,6 0,75
19,4 43,9 48,9 41,4 28,7 11,9 1,1 26,6 0,98
12,4 28,9 33,5 30,3 20,6 8,8 0,8 18,6 0,68
12,5 27,6 32,3 29,1 19,4 8,8 0,8 18,1 0,65
11,2 25,2 29,8 27,4 19,2 8,2 0,8 17,0 0,61
8,9 19,2 25,0 24,9 18,9 8,1 0,8 15,9 0,53
40
POPULANÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 2001–2006
Nejvýraznjší zmny ve struktue umlé potratovosti podle vku Obr. 2: Míry umlé potratovosti podle vku žen byly zaznamenány v první polovin 90. let. Ped rokem 1990 90 nejvyšší intenzitu interrupcí vykazovaly ženy v širším vkovém intervalu 20–34 let. Ženy ve vku nad 35 let podstupovaly 80 interrupce mén asto, stejn jako dívky do 20 let. Pevažovaly 70 interrupce v dsledku nechtných othotnní žen, které svou plodnost považovaly za již ukonenou. Umlé potraty jako 60 nástroj odmítání asov nevhodných thotenství byly v menšin. Vývoj po roce 1990 znamenal pedevším zásadní snížení úrovn 50 umlé potratovosti ve vtšin vkových skupin a zárove sblížení 40 jejich hodnot. Nejhlubší pokles specifických mr byl do roku 2005 zaznamenán u žen ve vku 20–29 let. Tento pokles inil 30 více jak 80 %. Vzhledem ke zvyšujícímu se prmrnému vku matek pi narození prvního dítte je hluboký pokles intenzity 20 interrupcí u žen do 30 let výsledkem zlepšování prevence othotnní 10 u bezdtných žen. Rozdíly v intenzit umlé potratovosti ve vku 20–35 let se tém setely a nelze identifikovat maximum.
1990 1995 2000
Poet interrupcí na 1 000 žen
2005
0 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 Z hlediska intenzitních ukazatel podle rodinného stavu došlo Vk bhem posledních 15 let k výraznému snížení rozdíl. Pesto nejvyšší úrove umlé potratovosti zstala u rozvedených a ovdovlých žen, a to ve vkové skupin 20–24letých, v níž pevažují ženy rozvedené. Nejastjšími dvody vyšší incidence interrupcí u nevdaných žen v tomto vku bývá zejm jejich obtížná situace. Dležitý je zásadní pokles mr umlé potratovosti u vdaných žen ve vku 20–29 let a piblížení se hodnotám zaznamenaným u svobodných žen. Nicmén ve všech vkových skupinách svobodné ženy zatím vykazují o nco nižší intenzitu interrupcí než ženy vdané, což také odpovídá jejich nižší frekvenci sexuálních styk. Poukazuje to také na skutenost, že potratové chování vdaných žen charakteristické pro období ped rokem 1990 petrvává, i když v omezené míe. Vdané ženy více spoléhají na interrupce v pípad, že neplánovan othotní.
Tab. 4: Míry umlé potratovosti (poty interrupcí na 1 000 žen dané vkové kategorie a rodinného stavu) Svobodné ženy
Vdané ženy
Rozvedené a ovdovlé ženy
Vková skupina 15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 15–49 celkem
1990
1995
2000
2005
1990
1995
2000
2005
1990
1995
2000
2005
21,4 56,5 54,7 45,3 26,5 9,0 1,4 30,6
11,6 24,3 26,9 22,6 15,6 6,0 0,3 16,4
8,6 16,3 18,3 19,7 14,4 6,0 0,6 13,2
7,3 13,1 12,7 13,5 10,6 5,1 0,4 10,8
63,6 85,2 82,8 63,7 42,7 15,1 1,4 46,3
33,6 32,4 33,0 29,3 20,3 8,7 0,9 19,2
32,0 21,0 20,6 20,4 15,3 6,6 0,7 12,9
x 21,8 15,1 14,4 11,8 5,3 0,5 9,7
x 120,7 102,7 72,0 48,8 16,4 1,5 40,5
x 53,7 48,6 41,6 23,9 9,9 0,8 20,4
x 43,6 34,5 28,8 20,5 8,4 0,7 15,5
x 37,1 28,2 21,8 16,4 6,7 0,6 11,9
Poznámka: Za rok 1995 jsou mezi svobodné zaazeny I družky a ženy nezjištného rodinného stavu. x – extrémn malé soubory událostí
Tab. 5: Potratové indexy podle potu dtí narozených ped interrupcí (poet interrupcí na 100 živ narozených dtí) Všechny ženy
Vdané ženy
Nevdané ženy
Poet živ narozených dtí ped interrupcí
1990
1995
2000
2005
1990
1995
2000
2005
1990
1995
2000
2005
Celkem Žádné Jedno Dv Ti a více
83,8 25,3 49,2 361,4 337,3
51,5 21,8 32,6 206,0 157,1
38,1 18,7 25,7 145,4 110,1
25,9 14,4 18,3 88,9 79,4
67,9 2,1 38,5 357,0 354,7
39,0 2,1 23,2 208,8 172,2
26,3 2,1 15,9 145,6 114,1
17,0 2,3 10,1 85,3 79,4
253,9 214,8 283,2 404,0 251,8
119,4 103,8 124,2 192,2 114,3
80,5 64,7 85,7 144,8 101,4
44,9 32,4 49,7 97,9 79,5
POTRATOVOST
41
Tab. 6: Poty a složení interrupcí podle potu živ narozených dtí ped umlým potratem Poet živ narozených dtí Celkem Žádné Jedno Dv Ti a více Podíl (v %) Žádné Jedno Dv Ti a více
1990
1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
109 375 15 759 23 874 52 197 17 545
49 531 9 720 12 053 20 666 7 092
34 623 8 231 8 709 13 292 4 391
32 528 8 065 8 323 11 988 4 152
31 142 8 012 7 961 11 254 3 915
29 298 7 637 7 453 10 493 3 715
27 574 7 198 7 121 9 619 3 636
26 453 7 170 6 957 9 136 3 190
25 352 6 939 6 436 8 745 3 232
14,4 21,8 47,7 16,0
19,6 24,3 41,7 14,3
23,8 25,2 38,4 12,7
24,8 25,6 36,9 12,8
25,7 25,6 36,1 12,6
26,1 25,4 35,8 12,7
26,1 25,8 34,9 13,2
27,1 26,3 34,5 12,1
27,4 25,4 34,5 12,7
Tab. 7: Interrupce podle poadí a rodinného stavu (v %) Všechny ženy Poadí interrupce První Druhá Tetí tvrtá a další 1
1
1990
1995
2000
50,3 29,5 13,2 7,0
51,5 27,4 13,0 8,2
54,4 26,3 11,9 7,4
Vdané ženy
Nevdané ženy
2005
1
1990
1995
2000
58,4 24,9 10,2 6,5
47,0 31,5 14,2 7,3
46,0 30,2 14,7 9,1
48,7 29,4 13,6 8,3
2005
1
1990
1995
2000
2005
53,5 27,6 11,8 7,2
60,4 23,5 10,0 6,1
61,3 22,3 9,9 6,5
61,0 22,5 10,0 6,5
62,4 22,6 9,0 6,0
vetn mimodložních thotenství
Podíl opakovaných interrupcí klesá jen pomalu
Vývoj struktury interrupcí podle rodinného stavu se vyznaoval neustálým snižováním podílu vdaných žen a naopak rstem podílu svobodných žen. Tento vývoj byl dsledkem soubhu dvou faktor, rychlejším poklesem intenzity interrupcí vdaných žen a zárove snižováním podílu vdaných žen v populaci. Pesto ješt v roce 2005 interrupce vdaných žen poetn pevládaly. Zatímco v roce 2000 podíl interrupcí vdaných žen tvoil více než polovinu, v roce 2005 klesl již na 45 %. Podíl interrupcí vdaných žen se tak piblížil podílu zaznamenaného u svobodných žen. Tžišt problematiky nechtného othotnní se postupn pesouvá do mimomanželské sféry, pedevším do života svobodných žen pípadn družek. Také rozložení interrupcí podle poadí se mní. Zvyšuje se podíl prvních a snižuje podíl opakovaných interrupcí. Zatímco v roce 1990 tvoily opakované interrupce tém polovinu všech interrupcí, do roku 2005 se tento podíl snížil na 42 %. Pedpoklad, že ženy, které již podstoupily jednu interrupci, se budou snažit zabránit dalšímu nechtnému thotenství úinnou antikoncepcí, se zatím napluje jen pozvolna. Vtší podíl opakovaných interrupcí je stejn jako na poátku 90. let registrován stále u vdaných žen.
Obr. 3a: Poty interrupcí podle rodinného stavu Svobodné
Vdané
Obr. 3b: Složení interrupcí podle rodinného stavu (v %) Ostatní
Svobodné
120
Vdané
Ostatní
100
110
90
100 80 90
Podíl interrupcí (v %)
Poet interrupcí (v tis.)
70 80 70 60 50
60
50
40
40 30 30 20 20 10
10 0
0 1990
1995
2000
2005
1990
1995
2000
2005
Zmny v pístupu k antikoncepci a v rozhodování o nechtném thotenství ukazuje vývoj hodnot potratových index podle potu dtí narozených ped interrupcí. Situace se nezmnila v pípad vdaných bezdtných žen, které stále pistupují k interrupci jen výjimen. U ostatních skupin žen postupn 42
POPULANÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 2001–2006
Podíl (v %)
bhem sledovaného období klesal poet interrupcí na 100 narozených Obr. 4: Vývoj podílu žen užívajících hormonální a nitrodložní a zárove došlo ke sblížení potratového chování vdaných a nevdaných antikoncepci (k 31.12., v %) žen. Výrazný pokles potratových index u nevdaných žen souvisel 55 nejen se snižováním umlé potratovosti, ale také s astjším rozením Hormonální 50 dtí mimo manželství. Až do poloviny 90. let byla u nevdaných Nitrodložní žen interrupce mnohem bžnjší než narození dítte, a to bez ohledu 45 na poet dtí. Vdané ženy se astji rozhodovaly pro interrupci 40 jen v pípad, že již mly dv dti. Ješt v roce 2000 pistupovaly vdané i nevdané ženy se dvma dtmi k interrupci 1,5krát astji než 35 k narození tetího dítte. Tato hodnota dokumentovala petrvávající 30 orientaci na dvoudtný model rodiny, kdy tetí thotenství bylo spíše nechtné. Situace se po roce 2000 zmnila. Vývoj potratových 25 index dokumentuje, že ženy zaaly spolehlivou antikoncepci 20 využívat nejen k oddálení prvního a druhého thotenství, ale také 15 k zabránní dalšího, zejm pevážn nechtného thotenství. V roce 2005 se již všechny ženy astji rozhodly pro narození dítte než 10 pro interrupci, i když z hlediska potu již narozených dtí rozdíly 5 v rozhodování žen petrvávají. 0
Rozsah antikoncepce pedepsané lékaem je Ústavem zdravotnických 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 informací a statistiky sledován již od 70. let. V roce 1975 užívalo ízenou antikoncepci pouze 16% žen v reprodukním vku, z nich 9 % nitrodložní. Pestože se nabídka moderních prostedk zabránní poetí postupn zlepšovala, až do konce 80. let vdomí snadné dostupnosti interrupcí bránilo zvýšení zájmu ze strany žen o úinnjší metody antikoncepce. Zárove pevažovala nitrodložní antikoncepce. V roce 1990, kdy antikoncepci pedepsanou lékaem používalo stále pouhých 17 % žen v reprodukním vku, ti tvrtiny z nich mly zavedené nitrodložní tlísko. Rozšíení kvalitnjších a úinnjších prostedk kontroly plodnosti nastartovalo od roku 1992 rst podílu žen v reprodukním vku užívajících moderní prostedky antikoncepce. V roce 2005 již 51 % žen v reprodukním vku užívalo lékaem ízenou antikoncepci, z ehož 45 % pedstavovaly uživatelky hormonální antikoncepce. eská republika se již piblížila hodnotám bžným v západoevropských státech, kde celkový podíl žen reprodukního vku užívajících lékaem pedepsanou antikoncepci pesahuje polovinu. Ženy zaaly upednostovat antikoncepci hormonální ped nitrodložním tlískem již od roku 1993, tj. v období nejprudšího nárstu podílu žen s pedepsanou antikoncepcí. Pokles zájmu o nitrodložní tlísko lze vidt v souvislosti s tím, že iniciátory zmn v metodách kontroly plodnosti byly pedevším nov nastupující generace žen, které zaaly mateství odkládat do vyššího vku. Pro mladé bezdtné ženy je tlísko nevhodné, naopak je vtšinou zavádno ženám, které si nepejí další dít. Pestože se v posledních letech objevil nový typ nitrodložního tlíska, které zárove využívá i vlastnosti hormonální antikoncepce, nebylo zatím zaznamenáno jeho výraznjší rozšíení.
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Již více než polovina žen užívá ízenou antikoncepci, vtšina z nich hormonální
Spoleenské zmny po roce 1989 vytvoily v eské republice pedpoklady pro transformaci reprodukního chování, jehož souástí byl i neustále se snižující poet interrupcí. Zatímco ped rokem 1989 patila eská republika spolu s vtšinou bývalých socialistických stát východní Evropy k zemím s vysokou úrovní umlé potratovosti, bhem patnácti let se piblížila západoevropským zemím. K tomuto vývoji došlo bez jakýchkoliv legislativních zmn, což potvrzuje dležitost úinné prevence nechtných thotenství zpístupnním moderní antikoncepce. Siln sekularizovaná eská spolenost je ve vztahu k interrupcím od poátku jejich uvolnní velmi tolerantní. Podle výsledk przkumu Centra pro výzkum veejného mínní z roku 2007 se tém ti tvrtiny respondent domnívají, že žena má právo sama se rozhodnout o umlém ukonení thotenství. Za bezprostední píiny poklesu intenzity interrupcí v období po roce 1990 lze považovat rychlé rozšíení informovanosti o otázkách reprodukce a plánovaného rodiovství, vetn informací o ochran ped penosem pohlavních chorob a AIDS, zlepšení nabídky a propagace spolehlivjších prostedk antikoncepce. Intenzita umlé potratovosti není jen záležitostí dostupnosti alternativních metod kontroly plodnosti, ale také odrazem toho, do jaké míry jsou lidé motivováni tyto metody používat. Souástí zmn v reprodukním chování po roce 1989 byla neustále rostoucí poptávka po antikoncepci. Podstatou tohoto posunu bylo odpovdnjší sexuální chování vycházející z poznání, že je výhodnjší nechtným thotenstvím pedcházet než riskovat a spoléhat se na možnost interrupce.
POTRATOVOST
43
