2009
4
1
Pozvánka Začíná letní sezóna a proto se přesouváme z Přírodovědního klubu do přírody. Sejdeme se opět první středu v květnu, 6.5.2009 v Dobřichovicích u Jakuba. Kdo neznáte přesně cestu tak se ho zeptejte (+420-736223405). Sraz ke skupinovému odjezdu ze Smíchovského nádraží bude v 16.45 v hale. Tak přijďte k prvnímu letošnímu táboráku. Zápis z dubnové schůzky Opět jsme se sešli v hojném počtu: přijel Zdeněk z Rakouska, a dále na schůzce byli Boban, Jakub, Přemík, Zub, Pegas, Pacík, Bob, Cancidlo, Kosťa a hosti Chingo a Jirka z Německa (celoživotní kamarád Pegase). Loulín volal, že na schůzku zapomněl. Když uvážíme, že mu to Pegas připomínal už asi před 24 hodinami, tak to všichni chápeme.
2
Jak je vidět z fotografií, které pořídil Jirka a Přemík, sponzoři přinesli spoustu dobrého jídla a pití. Uvědomil jsem si, že s příchodem zahraničních a zahraničně zocelených Prvostředečníků se náš jídelní lístek mění z rohlíků se salámem na rafinované různě marinované rybičky na celozrnném chlebu a přísun vitamínů v podobě rajčátek, hroznového vína atd. A pití se mění z piva na výborná vína a dokonce francouzský koňak. A tak se těšme na Dobřichovice, kde tradičně také nehubneme. Mluvili jsme o tom, že bychom se měli nějak odměnit Vladimírovi Sattranovi za jeho pohostinnost v Přírodovědním klubu (Vláďa je na snímku s Bobem).
3
Pro ty, kdo to neví, tak bych Vláďu trochu představil. Vláďa byl celý život vynikajícím geologem, který se specializoval na rudní ložiska a pracoval v Ústředním ústavu geologickém a často i v zahraničí. Po sametovce jsme si ho zvolili jako ředitele a on převedl Geologický ústav přes značná úskalí, kdy hrozil i jeho zánik, do nové doby. Po ukončení ředitelování odjel do Burkina Fasso, kde objevil ložiska zlata a dával dohromady společnost na jeho těžbu. Pak ale svůj podíl prodal, vrátil se a stal se velvyslancem v Maroku. A konečně, když odešel do penze tak zakoupil dům na Žižkově s tím, že v něm vybuduje kavárnu. On totiž vždy toužil být kavárníkem, představoval si, jak kouří doutník, sedí za kasou a rozpráví se štamgasty. Nakonec si profesionální kavárnu neotevřel, ale koupil na Žižkově dům a v něm vybudoval Autor knížky se sympatickým zaujetím vzpomíná na svůj pobyt v západoafrické republice Burkině Faso, kde strávil jako geolog více než sedm let. Při práci na projektech OSN procestoval zemi křížem krážem nejen při hledání ložisek rud a dalších surovin, které by pomohly chudému hospodářství, ale také při poznávání přírodních krás, mentality obyvatel i moudrosti jejich dávných předků. Knížka je tak cestopisem po západoafrické krajině i cestopisem srdce, které hledalo porozumění afrických lidí. Vyprávění a postřehy doplňují autorovy kresby a četné fotografie jeho mladších kolegů.Přírodovědný klub Barrande. Všechno financoval a financuje ze svých našetřených peněz. Je v tomto neuvěřitelný altruista. Napsal několik knížek, naposledy popsal své zážitky z Burkina Fasso v knížce „U pramenů Volty“, kde je spousta zajímavých fotografií a také jeho velmi zdařilých kreseb, které mají profesionální úroveň. Tak to je Vláďa, kterého si nesmírně vážím. Co se týká té odměny, tak si několik z nás myslí, že bychom mu udělali velkou fotografii nás všech kdo do klubu chodí a napsali bychom na ní: „Vláďovi za všechno Pátý oddíl vodních skautů padesátých a šedesátých let minulého století“ a tuto fotomontáž bychom zarámovali, aby si jí v klubu mohl pověsit mezi mnoho historických (geologických) fotek, které tam na stěnách má. Protože se asi nikdy všichni v dohledné době nesejdeme, tak bychom do fotografie nějak zakomponovali portréty i těch z vás, které na skupinové fotografii nebudou. Něco s Přemíkem připravíme a na květnové schůzce se o tom dohodneme. Pokud někdo má nějaký další nápad, tak mi to napište. Tak mě napadlo, že by bylo bezvadné, kdybychom se my, Prvostředečníci mohli jednou sejít v maximálně možném velkém počtu ještě před oslavami stoletého trvání Oddílu (v r. 2013) a udělat skupinovou fotografii. To bychom museli naplánovat s ohledem na možnosti našich zahraničních kamarádů. Jde hlavně o Bóju, Plavce, Golfíka, Smetáka, Zdeňka, Plavečka
4
(pokud by měl zájem), ještě někdo? Bylo by senzační, kdyby mohl přijet Švígo. My z Čech bychom se asi sešli snadno. Vy v zahraničí, kdo se cítíte, že jste s námi na jedné lodi, dejte mi vědět vaše plány pro návštěvu Česka, abych viděl, jestli by takový sjezd byl reálný. Vím, že v červnu se sem chystá přijet Golfík. Dále jsme na schůzce probírali naší plavbu po Ploučnici. Bobánek již zajisti přistavených 7 kánoí a jednoho kajaku (pro Pulce). Odplujeme z Novin pod Ralskem 20. června a plavbu ukončíme 21. června pod Českou Lípou. Jde o pohodlnou plavbu 40 až 50 km romantickými zákruty Ploučnice a hezkou krajinou. Do Novin se dostaneme vlakem (přes Bakov) Cesta trvá dvě a tři čtvrtě hodiny. Na schůzce v Dobřichovicích se dohodneme jestli pojedeme už v pátek 19, nebo až v soboru 20. Noclehy budou zajištěny. Plavba se bude konat pod názvem „Šedí a holohlaví šotci opět na vlnách 2009“ Omluva V minulém Plaváčku, z oslavy narozenin Bob, mi omylem vypadla vzácná fotografie, na které je nezapomenutelný Kušnička, který nemá e-mail a přesto přijel ze svého letního sídla v Prachovských skalách (doufám, že se nemýlím), Takže tady je.
A teď vtipy, které na dubnové schůzce zazněly: Umřela Sára a Khon jde objednat pohřeb. Na dotaz jaký nápis mají dát na věnec odpoví: „Sbohem Sáro“. Pohřebník Khonovi říká: Ale pane Khon, za stejnou cenu můžeme na stuhu napsat i 4 slova.“ Khon se zamyslí a pak sdělí: „ Tak tam ještě napište – Prodám Peugeota“. Khon Sáře: „Sáro, člověk nikdy neví. Ale kdybych umřel, tak mě pohřbi tak, abych spočinul ve Svaté zemi.“ Sará: „No dobře Khon, ale co když na tebe někdo hodí granát a roztrhá tě to na kousky?“ „Tak ty kousky seber a pohřby je tak, abych spočinul ve Svaté zemi.“ „No ale co mám dělat, kdyby na tebe dopadla bomba a nezbylo by z tebe vůbec nic?“ „Sáro, v tom případě neměj starost. To budu u bratra v jeho švýcarské bance.“ Potkají se dva Yetti. Ten jeden povídá „Představ si, že jsem támhle v mlze viděl Massnera!“ A druhý na to: „Prosím tě, ty na něj věříš?“
5
Listárna Ahoj středečníci ! Dostal jsem předevčírem dobrou zprávu od Plkáta - viz níže - , že Indif začal digitalizovat historické Plaváčky !!SLÁVA MU!! Od Luďka dostal ještě dalších 60 či ještě víc, takže to je práce na leta... Dneska jsem telefonoval s Dorkou a ta si myslí, že bysme je měli sukcesivně dávat na www.petka.org k těm "vašim" současným Plaváčkům - tedy časově za ně. Na stránku taky nějak zapracuju historii táborů (jak jí začal psát Yšar!) a Menobusů (jak jí začal sepisovat Hekloš) a pod. Techniku ukládání musím ještě probrat s Růďou, finanční stránku vedení Slavoje s Indifem ale to doufám priběhne bez problémů. Při té příležitosti prosí Dorka Bobču, jestli by nemohl zjistit, jestli jsou ještě nějaké starodávně Plaváčky z let poválečných u Jacka a nebo Boba Kliky (u něj asi spíš ne). Nebo ať Dorce brnkne. Na ukázku a na chuť je přiložen Plaváček ze zimy 1972. (Pozn. Pacík: má přes 3 MB, takže nejde k tomuto Plaváčku připojit. Přinesu ho na laptopu ukázat na schůzku v Dobřichovicích) Přeji pro dnešní (prvo-dubnový) večer dobré vtipy, víno a náladu! 555, Hakim
Nostalgické fotografie aneb takoví jsme byli
Švígo – měl je u nohou
6
Jespáci Holná 1956
Rackové Lužnice 1958
7
Wikingové Skočka 1958
Žraloci kdy? kde?
8
Triumvirát Skočka 1958
Jespáci Skočka 1058
9
kapitanát Lipno 1959
10
