Poznámky k financování VŠ Jan Hendl Financování vysokých škol a poplatky jsou předmětem vášnivých diskusí v Německu a Rakousku, u našich blízkých sousedů v geografickém i kulturním smyslu. Tyto diskuse jsou intenzivnější v době hospodářské a finanční krize. Uvádím některé postřehy a myšlenky čerpané s německé literatury s cílem zachytit aspekty financování VŠ, které bychom měli uvažovat také u nás. Osobně podporují požadavek, že diskuse o financování VŠ má vycházet z vědecky podložené evidence na jedné straně a přispívat k demokratickému procesu rozhodování na straně druhé. Prof. Digger tvrdí, že navzdory současným hospodářským potížím nesmíme zapomenout na hlavní cíle vysokých škol. Jakým způsobem jsou vlastně definovány ? Jaké jsou vzdělávací vize našich VŠ. Nelze se orientovat jednostranně pouze pomocí statistik a čísel. Jestliže se údaje o počtu přijímaných studentů stanou normativním cílem, pak jde o špatnou ideologii. Vždyť například počet absolventů nevypovídá nic o jejich kvalitě. Podle tohoto autora na místo akademické svobody a ideálů vzdělanosti se pracuje v Německu s konceptem ekonomie vzdělání, ten slouží pouze k akumulaci lidského kapitálu jako produkčního faktoru v řetězci vytváření ekonomických hodnot. Jaké jsou reakce VŠ na tyto přístupy v Německu? Německý svaz vysokých škol radí svým členům, aby se nepodílely na akreditačních procesech., společnost německých historiků se brání účasti na vytváření „žebříčků centra pro rozvoj vysokých škol Bertelsmannovy nadace (finanční krize odhalila relativnost rating agentur v této oblasti), také studenti se bouří proti mechanisticky pojatým universitním reformám (fáze bakalářského a magisterského studia). V Česku mají studenti pouze malé povědomí o komplexnosti problému VŠ, takže jejich vůle politicky zasahovat a ovlivňovat je minimální. Částečně to způsobuje státní paternalismus a skutečnost, že si studenti nedovedou představit politický život na fakultách, ten u nás velmi schází. Studenti po dobu studia se jeví až na výjimky jako beztvará masa, stejně jako za doby komunismu.
Uvádím nyní v přehledu vybrané argumenty pro a proti VŠ poplatkům
Pro VŠ poplatky Zlepšení výuky Experti vycházejí z předpokladu, že VŠ školy získají prostředky pro zaplacení více učitelů, kteří by zvládli příval studentů na školy. Dále se může zvýšit počet vyučovaných předmětů, zlepšit vybavení knihoven a laboratoří. Větší soutěž Poplatky mohou zvýšit konkurenci mezi školami a tím dále zlepšit kvalitu výuky. Studenti se rozhodnou odejít na školy s menšími poplatky, dražší školy pak musejí buď také změnit poplatky nebo zvýšit odpovídajícím způsobem kvalitu výuky. Studium financované daněmi je nespravedlivé Studium má zaplatit ten, kdo studuje. V případě studijních poplatků přebírá student povinnost přispět k financování studia. Studenti budou více ovlivňovat své vzdělávání Příznivci VŠ poplatků vycházejí z toho, že studenti se stanou „platícími zákazníky“ a proto budou od VŠ požadovat větší kvalitu. Budou se více angažovat v různých výborech a senátu. Stoupne také účast ve volbách do VŠ orgánů. Poplatky nejsou sociálně nespravedlivé Dětem ze sociálně slabších rodin se nebrání studovat. Existují možnosti jak pomocí kreditů umožnit studium.
Proti VŠ poplatkům Zadlužení po studiu Po zakončení studia, jedinec začíná svůj život s velkým dluhem u banky.
Sociální nespravedlnost Ne kvalifikace a ale rodinné zázemí rozhoduje o vzdělávání. Kdo má bohaté rodiče může si dovolit lepší studium. Pro ostatní se stane studium pouze nedosažitelným snem. Studenti jsou proti poplatkům Studenti se obávají dalšího finančního zatížení. Školy se mají řídit jejich požadavkem, protože jsou zde kvůli nim (studentům). Výnosy z poplatkům se nevrátí ke studentům v podobě lepší podmínek, ale pouze se zacelují díry ve státním rozpočtu nebo ve financování administrativy.. Státní podpora VŠ se omezuje Tím, že se budou vybírat poplatky, stát bude mít výmluvu, proč krátit příspěvky pro VŠ ze státního rozpočtu. Tím se stane, že VŠ budou mít stejně nebo dokonce méně finančních prostředků.. Stát podporuje půjčky na studium Tyto kredity mají lepší úrokovou míru, ale tato úroková míra je placena z daní daňových poplatníků. Takže opět ten kdo nestuduje, přispívá na studium studentů. Některé zásady Co s poplatky? •
Příjmy z poplatků náleží universitě po odečtení nákladů na jejich administrativu;
•
Prostředky jsou účelově vázané, jsou určeny ke zlepšení kvality studia;
•
Každý rok je nutné předložit vyúčtování jejich použití.
Je vyloučeno: •
pro stavební opatření,
•
pro topení a pronájem a
•
pro opatření, které vyžadují dvoudobou finanční vazbu. Z těchto důvodů nelze z těchto prostředků platit dlouhodobé zaměstnanecké úvazky.
----------V Německu není zřejmě postoj k zavedení poplatků za studium jednoznačný. Ve společnosti je stejně jako u nás především rozšířen názor, že poplatky budou působit sociálně selektivně. Ekonomicky slabší vrstvy budou od studia na VŠ odrazovány. To zmenšuje sociální mobilitu a neodpovídá cíli rovných příležitostí. V Německu více než jinde určuje sociální původ úspěch v dalším studiu. Mohou VŠ poplatky dále prohloubit tuto nerovnováhu? V Německu zatím neexistuje dost statistických údajů, proto je nutné se ohlédnout jinde. Například v USA bylo podrobně zkoumáno, zda VŠ poplatky přispívají k sociální selekci. Starší studie prokazovaly, že poplatky mají selekční efekt. Novější studie za použití modernějších metod analýzy, však takové závěry zpochybňují. Je správnější uvažovat dlouhodobější faktory: dětem z ekonomicky slabších rodin nejsou v rodině a na základní škole zprostředkovány odpovídající schopnosti, které by zvýšily jejich šanci na studijní úspěchy. Na této situaci nemůže nic změnit zavedení nebo zrušení poplatků. Je nutné připomenout, že v Německu již dlouho funguje systém odložených půjček, které se začnou splácet po zakončení studia při dosažení průměrné úrovně mzdy. Studenti mohu využívat tyto půjčky pro financování poplatků a jiné půjčky pro financování životních nákladů. Za půjčky ručí stát a poskytují se bez ohledu na ekonomickou situaci rodiny.. Proti plnému hrazení školného (resp.. nákladů školského systému) ze strany studentů mluví okolnost, že stát profituje z výnosu vzdělání. Vyšší mzda vysokoškoláka přináší více daní do pokladny státu. Proto se stát podílí na financování studia. Tyto relace je nutné zkoumat do větší hloubky. Souhrnně lze podle Richtera a Diggera říci, že poplatky za studium zvyšují možnost poskytnout vysokým školám více peněz. Různé modely studijních poplatků také přispívají na osobní i společenské úrovni směřovat k dobrému a odpovědnějšímu studiu. Zvýšení sociální selekce není pravděpodobné, pokud budoucí studenti mají možnost získat půjčky garantované státem bez závislosti na finanční situaci rodičů. Předpoklady pro VŠ studium se u studenta vytváří již v dětství. Problémem nejsou studijní poplatky. Je nutné, aby se dětem již v raném věku dostalo cíleného poučení o výhodách vzdělání. Zdroje z poplatků na VŠ mohou také být využity právě pro toto poučení.
Použitá literatura Richter, W.F., Digger, B.U. Warum Studiengebuhren? FAZ, 2.7. 2010 Rodder, A. Zahl und Sinn FAZ, 5.7.2010
