POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY K vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů sněmovní tisk 611 předkládá: Marta Semelová 1. V Části první, Čl I dosavadním bodě 10., § 34a odst. 3 se slova „Tuto skutečnost oznámí zákonný zástupce dítěte řediteli spádové mateřské školy podle § 34b odst. 2. Spádová mateřská škola ověřuje úroveň osvojování očekávaných výstupů podle § 34b odst. 3. Ustanovení § 34b odst. 4 až 7 se na individuální vzdělávání dítěte podle tohoto odstavce nevztahuje.“ zrušují. 2. V části první, Čl I, dosavadním bodě 10. , § 34a odst. 6 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
3. V části první, Čl I, dosavadním bodě 10., § 34a odst. 7 se slova „písm. b) nebo c)“ nahrazují slovy „písm. a) nebo b)”.
4. V části první, Čl I, dosavadním bodě 10. se § 34b zrušuje.
5. V části první, Čl I, se dosavadní bod 18. zrušuje. Následující body se přečíslují.
6. V části první, Čl I, dosavadní bod 19. nově zní: „19. § 41 se zrušuje.”. A dále se dosavadní body 20. a 21. zrušují. Následující body se přečíslují.
7. V části první, Čl I, dosavadním bodě 24. § 60d odstavci 2 se slova „Ředitel školy může v rámci kritérií pro přijetí stanovit 1hranici úspěšnosti v jednotné zkoušce nebo školní přijímací zkoušce, které musí uchazeč dosáhnout jako nezbytné podmínky pro přijetí.“ nahrazují slovy „Ředitel školy může v rámci kritérií pro přijetí stanovit hranici úspěšnosti ve školní přijímací zkoušce, které musí uchazeč dosáhnout jako nezbytné podmínky pro přijetí.“ a dále se za poslední větu tohoto odstavce doplňují slova „Hranici úspěšnosti v jednotné zkoušce stanoví zvláštním nařízením Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky“.
1
22)
§ 50 zákona č. 258/2000 Sb.
8. V části první, Čl I, dosavadní bod 43. nově zní: „43. V § 123 odst. 2 se věty druhá až čtvrtá nahrazují větou „Vzdělávání ve všech ročnících mateřské školy, v přípravné třídě základní školy, v přípravném stupni základní školy speciální, na vyšších odborných školách a pobyt ve školních družinách základních škol se v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytuje bezúplatně.“.
9. V části první, Čl I, se za dosavadní bod 43. vkládá nový bod 44., který zní: „44. V § 123 odst. 5 větě první se slova „vyšší odborné vzdělávání“ zrušují. Následující body se přečíslují.
10. Za část druhou se vkládá nová část třetí, která zní: „ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 82/2015 Čl. IV V zákoně č. 82/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony se části šesté, Čl. VII se slova „čl. I bodů 7 až 11,” nahrazují slovy „čl. I bodů 8 až 11,” a dále se na konci textu tečka nahrazuje čárkou a doplňují slova „ a ustanovení čl. I bodu 7, který nabývá účinnosti dne 1. září 2018.”.”. Dosavadní část třetí se označuje jako část čtvrtá a Čl. IV se označuje jako Čl. V.
Odůvodnění: K bodu 1 - 6: Navrhuje se zrušit možnost individuálního vzdělávání, a to jak v nově navrhovaném povinném předškolním vzdělávání v posledním roce před vstupem na základní školu, tak na škole základní. Výsledkem umožnění individuálního vzdělávání v posledním roce před vstupem do první třídy by bylo to, že se vládní návrh stane pouze formálním, neřešícím to, proč je do novely zakomponován, tedy vytvořit rovné šance ve vzdělávání všem dětem předškolní přípravou. Pokud jde o základní školu, povinná docházka je zároveň přípravou pro běžný praktický život a má pro dítě velký význam. V kolektivu se učí komunikovat se svými vrstevníky, prosazovat se, obhajovat vlastní názor, ale i přijímat názory a argumenty druhých, zažívat pocit radosti z vítězství v soutěžích, a zároveň se učí prohrávat, srovnávat své znalosti s ostatními. Rodiče bez jakékoliv pedagogické, psychologické a odborné přípravy mohou poškodit vývoj dítěte. Kromě toho dochází i ke snižování prestiže učitelů, pro jejichž práci je stanoveno vysokoškolské vzdělání pedagogického zaměření.
K bodu 7: Navrhuje se, aby nepodkročitelnou hranici úspěšnosti v jednotné přijímací zkoušce na střední školu neurčoval ředitel školy, ale ministerstvo školství. V případě, že by tato povinnost byla dána řediteli školy, ztrácí vládní návrh na jednotné přijímací zkoušky smysl, neboť zájmem ředitele při současném způsobu financování regionálního školství bude naplnit školu.
K bodu 8 a 9: Ruší se zpoplatnění pobytu ve všech ročnících mateřské školy, v přípravné třídě základní školy, v přípravném stupni základní školy speciální, ve školních družinách základních škol, a to v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. Zároveň se ruší placení školného na vyšších odborných školách. Právo na vzdělání je jedním ze základních práv a ve svém důsledku je v zájmu jednotlivce i celé společnosti. Proto přístup k němu nemůže být podmíněn placením „školného“. To se týká i školních družin, které se spolu se základní školou podílí na výchovně vzdělávacím procesu. Zároveň jsou jedním z prostředků podpory rodin s dětmi.
K bodu 10: Posouvá se účinnost § 16 o 2 roky. Účinnost tohoto paragrafu tak nebude od 1. září 2016, ale až od 1. září 2018. Důvodem je získání prostoru k dostatečnému ověření a vyhodnocení dopadů změn týkajících se podpůrných opatření žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY K vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn
Bod 1 „§ 34a (3) Dítě, které nemůže být k předškolnímu vzdělávání přijato z důvodu nesplnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, 22) plní povinnost předškolního vzdělávání jiným způsobem podle odstavce 6 písm. a). Tuto skutečnost oznámí zákonný zástupce dítěte řediteli spádové mateřské školy podle § 34b odst. 2. Spádová mateřská škola ověřuje úroveň osvojování očekávaných výstupů podle § 34b odst. 3. Ustanovení § 34b odst. 4 až 7 se na individuální vzdělávání dítěte podle tohoto odstavce nevztahuje,.“.
Bod 2 „§ 34a (6) Jiným způsobem plnění povinnosti předškolního vzdělávání se rozumí a) individuální vzdělávání dítěte, které se uskutečňuje bez pravidelné denní docházky dítěte do mateřské školy, b) a) vzdělávání v přípravné třídě základní školy a ve třídě přípravného stupně základní školy speciální podle § 47 a § 48a, c) b) vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky dle § 38a.“.
Bod 3 „§ 34a (7) Zákonný zástupce dítěte, které bude plnit povinnost předškolního vzdělávání způsobem podle odstavce 6 písm. b) nebo c) a) nebo b), je povinen oznámit tuto skutečnost řediteli spádové mateřské školy. Oznámení je povinen učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku, kterým začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte.“. Bod 4 § 34b Individuální vzdělávání dítěte (1) Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, může pro dítě v odůvodněných případech zvolit, že bude individuálně vzděláváno. Má-li být dítě individuálně vzděláváno převážnou část školního roku, je zákonný zástupce dítěte povinen toto oznámení učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku. V průběhu školního roku lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne, kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání. (2) Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, v případě cizince místo pobytu dítěte, b) uvedení období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno, c) důvody pro individuální vzdělávání dítěte. (3) Ředitel mateřské školy doporučí zákonnému zástupci dítěte, které je individuálně vzděláváno, oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno. Tyto oblasti vychází z rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Mateřská škola ověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání; způsob a termíny ověření, včetně náhradních termínů, stanoví školní řád tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku. Zákonný zástupce dítěte, které je individuálně vzděláváno, je povinen zajistit účast dítěte u ověření. (4) Ředitel mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání, ukončí individuální vzdělávání dítěte, pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření podle odstavce 3, a to ani v náhradním termínu.
(5) Odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek. (6) Po ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle odstavce 5 nelze dítě opětovně individuálně vzdělávat podle odstavce 1. (7) Výdaje spojené s individuálním vzděláváním dítěte hradí zákonný zástupce dítěte, s výjimkou speciálních kompenzačních pomůcek podle § 16 odst. 2 písm. d) a výdajů na činnost mateřské školy, do níž bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání.“. Bod 5 V § 40 písmeno a) zní: „a) individuální vzdělání žáka, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole,“.
Bod 6 § 41 Individuální vzdělávání (1) O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Individuální vzdělávání lze povolit pouze žákovi prvního stupně základní školy. (2) Žádost zákonného zástupce o individuální vzdělávání musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a místo trvalého pobytu žáka nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, b) uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván, c) důvody pro individuální vzdělávání žáka, d) popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání a podmínek ochrany zdraví individuálně vzdělávaného žáka, e) doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat, f) seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebnice uvedené v § 27 odst. 1, g) další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka, h) vyjádření školského poradenského zařízení. (3) Ředitel školy individuální vzdělávání povolí, pokud a) jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání, b) jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, zejména podmínky materiální a
ochrany zdraví žáka, c) osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, d) jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat. (4) Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. (5) Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. (6) Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka. (7) Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání a) pokud nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání, zejména podmínky materiální, personální a ochrany zdraví žáka, b) pokud zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdělávání stanovené tímto zákonem, c) pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, d) nelze-li žáka hodnotit způsobem uvedeným v odstavcích 4 a 5, nebo e) na žádost zákonného zástupce žáka. (8) Ředitel školy rozhodne o zrušení individuálního vzdělávání žáka nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a zároveň zařadí žáka do příslušného ročníku základní školy. Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy o zrušení individuálního vzdělávání žáka nemá odkladný účinek. (9) Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb podle § 27 odst. 3 a 6, speciálních učebnic a speciálních didaktických a kompenzačních učebních pomůcek podle § 16 odst. 7 a výdajů na činnost školy, do níž byl žák přijat k plnění povinné školní docházky.“.
Následující body se přečíslují.
Bod 7 „§ 60d Hodnocení výsledků přijímacího řízení (2) Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně jednou polovinou. Uchazeči se do celkového hodnocení započítává lepší výsledek písemného testu ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace. Centrum zpřístupňuje hodnocení uchazeče příslušné
střední škole, na níž se uchazeč hlásí k přijetí do prvního ročníku středního vzdělávání, nejpozději do 28. dubna. Další hodnocení splnění kritérií stanoví ředitel školy. Ředitel školy může v rámci kritérií pro přijetí stanovit hranici úspěšnosti ve jednotné zkoušce nebo školní přijímací zkoušce, které musí uchazeč dosáhnout jako nezbytné podmínky pro přijetí. Hranici úspěšnosti v jednotné zkoušce stanoví zvláštním nařízením Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.“.
Bod 8 „§ 123 (2) Vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost dané školy nebo školského zařízení. Vzdělávání ve posledním ročníku všech ročnících mateřské školy, v přípravné třídě základní školy, v přípravném stupni základní školy speciální, na vyšších odborných školách a pobyt ve školních družinách a školních klubech základních škol se v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytuje bezúplatně.“.
Bod 9 „§ 123 (5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné vzdělávání, vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání upravené tímto zákonem a jednotlivé druhy školských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.“.
Bod 10 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 17, 18, 21, 29, 40, 41, 83 a 90 a ustanovení čl. IV, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2015, a ustanovení čl. I bodů 7 až 11 čl. I bodů 8 až 11, 13 až 16, 23, 27, 28, 42, 56, 67, 68, 71, 89 a 92 a ustanovení čl. III bodů 1, 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2016, a ustanovení čl. I bodu 7, který nabývá účinnosti dne 1. září 2018.“.“. Dosavadní část třetí se označuje jako část čtvrtá a Čl. IV se označuje jako Čl. V.
