Chemkke nddobi a pomucky
Pouziti
Nddobi a pomucky
VARNE SKLO la Ib Ic 2 3 4 5 6 7 8 9 10
zkumavka
pfiprava roztoku o objemu 5-10 cm 3 a prace s nimi
tezkotavitelna' zkumavka odsavacf zkumavka
zahfi'vanf pevnych latek (0,1 g- 1 g) pfl'prava maleho mnozstvi plynu, filtrace, prosavanf nebo odsavanf vzduchu ci plynu
alonz kadinka titracni banka varna banka frakcni banka kuzelova banka
soucast 'destilaCni aparatury pri'prava roztoku o objemu 20 cm' - 1000 cm' a prace s nimi titraem stanoveni zahfi'vanf roztoku nebo smesi pevnych latek pfl'prava plynu, souiast destilacnf aparatury pfl'prava roztoku o objemu 20 cm' - 500 cm' a prace s nimi
destilafinf banka chladic'e trubice U
soucast destilacnf aparatury soucast destilaJni aparatury elektrolyza roztoku, reakce plynu s pevnymi latkami
TECHNICKE SKLO 11
delici nalevky
pfiprava plynu, delenf dvou nemfsitelnych kapalin, davkovanf
12
stfifika
kapalin do aparatury pfl'prava roztoku a vymyvanf nadobf
13 14 15 16 17 18
promyvacf banka odsavacf banka nalevka exsikdtor prachovnice reagen£nf lahev
j mani a susem' plynfi, reakce plynu s kapalinou filtrace za sni'zeneho tlaku filtrace za normalnmo tlaku suseni latek ukladcini pevnych Wtek ukladani roztoku
ODMERNE SKLO 19 20 21 22
pipety
odmefovanf malych objemu kapalin
byrety odmernd banka odmerny vdlec
titracnf stanoveni pfl'prava roztoku dane koncentrace odmSfovanf objemu kapalin
P O R C E L A N O V E NADOB I 23 24 25 26
odpafovacf miska kelfmek s vickem tfecf miska s tlouckem Biichnerova nalevka
zahusteni roztoku a krystalizace zfhanf pevnych latek rozmelnovinf pevnych Idtek filtrace za sni'zeneho tlaku
L A B O R A T O R N J POMUCKY 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36
stojan drzak a svorka kruh trojnozka
sestavovanf a upevnovani jednotlivych casti aparatury
sfika s keramickou vlozkou trojhran
zahfi'vanf sklenenych a porcelanovych nadob
chemicke kleste
pfendsenf nadobf i chemikalii
drzak na zkumavky Izicka na chemikalie kahan
drzeni zkumavek pfi zahfi'vanf nabfranf pevnych latek zahfi'vanf
zahfi'vanf porcelanovych kelfmku
Chemicke nddobi a pomucky la
lb
It
2
3
- 62 -
L A B O R A T O R N f
M A T E R I A L !
m materialem v chemick^ laboratofi j« sklo. Zhoae z niho vStSina laboratornich nadob a pMstrojti. Setkavame se vSak zde i s mnoha dalSimi materialy, jako je porcelan, kor»k, kaufiuk, kovy apod. Je t?eba, abychom s« s vlastnostmi jednotliv^ch materiald, se zp&sobem pouiiti a spravny'm zacMzenim dob?e aeznamili.
5.1
SKLO A KREMBK
Sklo jako labors tonal material m& velmi v^hodn^ viastnosti. Je odoln^ v podstatS T*8i vfitm chemick^m latkam s v^jiiakou kyselisy fluorovodlkovd . Pfisobenim vody nebo alkalick^ch roztokfl aohou skla £aat»5n§ hydrolyzovat, dobra laboratorni skla jsou vSak upravena taik8 aby j«jich-hydrolyzovatelnost byla miniB»61ni. Dalil v^znaanou viastnosti skla je prtolednost , tak2e prftbSh reakci a&2eme pftsnS sledovat. Y^hodn4 je u skla i snadn6 oayvat*lnost» NeSistoty se z aladkSho povrchu dobfe say^aji a chsmiekd odolnost ekla n^m dovoluje pouSit pro Siitgni i nejrftznljgi Sinidla. .
skla laboratofi st setk^rame se Styfmi druhy skla. sodn&draselno¥apenat4 je urSeno pro shotovoYanl p?edmlt&s ktere s® ^a«bttdoe sahKvat /naleYky* hodinov^ ekla, odMirn4 basfikys Petriho miskyt odmSra^ valet a jind silnostinni ? fitSlnou boFGgilikatov!, je ur5en4 pro k s&hHvani A^din^f banky aj»/« Ha kafcd&i v^robku musi b^t tav
- 63 -
znaSka s ixvedenim n£zvu akla. Nejbe'zne'Jel znaSky naSich varny"eh skel jsou Sial a Simax, pHchdaeji k nrim i vy^robky nSmeck^ pod znafikami Jenatherm nebo Duran. Varna" skla mASeme zahfivat na teploty 500 a2 550 °C, okolo 600 °C mSknou. c/ Skla s vyaokym bod em mSknutl snaSeji teploty a2 800 °G. Z tSchto akel se obvykle zhotovuji spalovaci trubice* Pfikladem je nSmeck4 aklo Supremax. d/ Kfeaenn^ aklo je vlaatnS 5iat^ kyalifinik kfemi5it^« Bod »§knuti B& vySSi ne2 1 500 °C a anese tepeln^ zmSny v rozaahu a5 1 000 °C« Znamena' to, 2e je mi!i2eme zahitet do 5erven^ho 2^iru a prudce ochladit ponoferiim do atudcne vody, ani2 by praaklo. Pou21v4 se prp price za nejvySSich teplot a tarn, kde je na z6vadu vyluhov^inl skla. Muslme al vSak ssapamatovat, 2e pfi teplotdch nad 1 000 °C nesml kfemen p?ijlt do pflae'ho styku s latkami alkalick^ povahy, nebot by s nimi mohl zreagbvat, Neami se tak4 dlouhodobS zahWvat na teploty vySSl ne2 1 100 °C3 kdy docMzi k pfrekrystalova'ni kysliSniku k^emifiit^ho a kfemen se,' jak Hkame, rozeskli a ztratl sv^ mechanick^ vlaatnoati . ,
ZacMzenl se sklea Vedle uveden^ch pMzniv^ch vlastnosti w& sklo i nSktere" vlastnosti B^nS vy"hodne* - je kfehk^ a nesml by"t mechanicky pfili§ namdbano, jinak praaki. Rovn§2 nAhld tepeln^ zm§ny sklu neprospiva jl . BSSnd varnd sklo nesnese na rozdil od kfemene rychld ochlazenl o •rice ne2 200 °C. I tato tepeln6 odolnost zdvisi jeStS na dalslch faktoreeh, tenkostSnn^ n^doby napf » sndSeji amSny teplot l^pe ne2 silnoatinn^. Tepelnd odolnoat se sni2uje i poruSenim povrchu skla nebo tzT« vnitfnlm pnutlm, kter^ vznikd neaprdvn^m zpracov6nim pfi vy^obg sklenSndho Hlavnl zdaady; Sklo nesmiae Msilim laoat, p45it nebo upevnovat tak, aby 30 pnulo. Nikdy nezahfivame Jakdkoliv ailnostgnnd n^doby a pfedmSty, ktere* nemaji varnou znaSku. NezahfiyAme take" nddoby s varnou zna5
- 64 -
kou, «aji-li oatre" hrany Aryatalizafinl miaky/. Sklenend nAdobi zahfivame v£dy pfes azbestovou aitku. Kuaime-li je vy'jimec'ne' zthitet pflmym plamenem, pak ^Kdy jen avitivy^a* Db4ae, abychom povreh akla nepoSkr^bali. Vytl akla Sklo myjemt mechanic ky^n zpuaobem nebo chtmlcky. Mechanic^ myti apofiivd v odatran§nl nefiiatot proud«» irody a mekky^a karta£kem. Sklo nikdy neaayjeme piakem a neSkrdb«a« jin#Bii oatry^ni pfedmety. ChemickA 5inldla pou21jea» teprve tehdy, nepodafi-li ae vymyt aklo vodou. Podle povahy neftlatoty voiime Idtku, kterA ji rozpuati. Saato ae nefciatoty dobf« rozruSuji pfiaobenlm ailny'ch oxide— yadel* Z nlch ae pro myti akla nej6ast§jl pouSivA tzv. kyselina PiMpravlme ji tak, ie k litru koncentrovane" kyaeliny pomalu a za neuatd!4ho mlchajii 40 a2 60 g dl*chromanu aodneho nebo draaeln^ho. daratvS pflpraveni kyaelina chromairovA vA tmavS dervenohngdou fearvu, kterA po vy5erp6ni oxidaSnich achopnoati p^ech^izi na zelenou. ZneSiStgn^ pfedmety ae vymyVaji teplcm kyaelinou chromairovou nebo ae ukl&daji na ngkolik hodin do atuden6 ameai. Pak ae dobfe vymyjl obyCejnou vodou, vypldchnou nekolikrdt vodou deatilovanou a daji ae auSit do aufidrny nebo volnS pove§en6 na atojan. Chceme-li nidobu vyauSit rychleji, mflSeme ji proadvat vzduch vy>§vou nebo profukovat tlakov^ vzduch. Hejrychleji n^dobu vyauSime, prop!6chneme-li ji po vymyti trochou alkoholu, pfipadnS pak jeStS etherem nebo acetonem. RozpouStSdla rychle vytekaji a jejich pdry mu2eme jeStS odstranit oda^v^nim poaoci vy>evy. ZAbruay Z6brus je pravidelnS zabrouSen^ sklen§n6 plocha. Spojenim dvou zabrouaen^ch ploch doataneme zdbrusov^ spoj, kter^m nniZeme apojovat nejrCtznSjSi aklenen^ aouCdsti. Zdibrusov^ spoje jsou ve arovnajii s jiny^ni druhy spojti Aorkov^mi, kaudukov^mi/ SistSi, odoln§j§l viiii chemikdlilm a pohodlneji se s nimi pracuje. Vy2aduji v§ak daleko v§t5i p^5i a opatrnost. Nejnebezpefine'jsf je pro
- 65 -
I
zabruey tBT« zapeCeni opoje. Jeho neJSastSjei pflSinou je dlouhodobe* vyatartni za'broaove'ho spoje vlivu vakua, vysoke" teploty nebo la"tek, ktere* mohou aklo Saatsc'ne' naruSovat, Nejpevn§ji se sklo apojuje tfCinkem alkdlii nebo latek, zhydrolyzuji. ZapeSeni zAbrusu ^e" dd ve vStsine pMpadfl p?edejit namazanlm vhodnou vazelinou^ Zapamattrjel -Vc SOU*" 5asti Aohouty/ musi b^t namazany v2dy. FMmefen^ amoSstvi mazadla naneaeme na jednu ze zabruaov^ch ploch a poota'Senlm dosahneme rovnomerndho rozlo2eni po ce!4 ploee zabrusu. PftvodnS matn^ zabrus se pf-itom musi atdt dplnS pruhlednym* Zuatanou-li «atn4 mist a, svSdCi to o nespravn^m zabrouSenl nebo o Spatn^m namazdnl zabrusu. Takovjf spoj dobfe netSanl. J«atli2e se zabrus pfece zape^e, pokusime se jej uvolnit opatrnya vikl^nlm vnitfnlm zdbruaem /obr. 19a/ nebo poklepavanim dfevSnym pfedmStem ve snSru uvolnSni z6brusu /obr. 19b/. V nSkter^ch pfipadech pomiiZe nahMti vnejdlho zabrusu malym svitivy^n plamenem nebo teplou vodou a pak poklepdlni. VylouSi11 se mezl plochami zdbrusu n5jak4 14tka, ponnSe n6kdy dlouhodob^ namoCeni do kapallny, kter6 Ji rozpouSti. VStSinou muaime ruzn^ zpusoby kombinovat a zkouSet, kterjhn se poda19. Uvolnovanl zabrusu Druhy zabrusii Z6brusy jsou vgtSinou konicke", mohou vSak b^t i rovinne', vAlcov^ nebo kulov6. NSkter6 z konick^ch zdbrusu ae vyr6b§jl v normalizovan^ch velikbstech, to znamenA se stejny^n dhlem sklbnu, v^Skou 'a prflmSrem. Rozbije-li se pak jedna 56st zSbrusov^ho spoje, Jei 'mozno ji'nahradlt jinou-normalizovariou 56sti. Normallzovine' z'alit^iisy-maji- zeSikmenl- 1? :~10;?a pro jednotliv^ prtim§ry se zhotovuji ve t?ech v^Skach. Normalizovand zabru28405 P5
* 66 a«
pisaieny N2 a u
a vy"Sky
HZ 29/32 ika
zdbrusyffiajiprflmSr 2$ a 14,5 BBHI* S nenormalizovan^ai zdbrusy at aetka>£me u rtagenSnlch lahvi, prachovnic, odmlrny'eh baulk, dllicich n^levek a kohout€u Snahou je pre^let poatupni i tyto adbruay na ZAkladni
a n^doby
21« Zkumavky: a - obycejna1, b - odadvaci
20.
a - vysoka, b /Qriffinova/, c - Phillipaova
/\* Ldhve na chemikdlie:
a - 14kovka, b - rtagenSni, c - prachovnice, d - s kloboufikem pro tSkav^ Idtky 28405 25
-67 -
23. Banky: a, b - kufcelQvitd /Erlexuaeyerovy/, e, d - varnd, e, f - destilafini, g - frakftnl
101C mi JOtl
24. Viccshrdl^ banky: a - dvojhrdl6, b, c, d tfihrdld
26.
25. Odm$7n4 valce
banky 27. DSlici nalevky
- 68 -
28. FiltraSni nalevky: a - obySejna, b - analytick6, c - pro rychlou filtraci
29. Odsavaci banka
30. Kisky:
31. VaSenky
a - krystalizaCnl, b - Petriho, c - hddinov^ sklo
32. Spojovaci kusy nez6brusov6: a - dvojoliva, b - rozdvojka T, c - rozdvojka T
33. Spojovaci kusy zabrusovd
- 69 -
34. Kohouty: a - jednocestny", b dvojcestny"
5.2
35. RedukSni dilce deni na jiny" pi-time" r zabrusu/
PORCELAN A PdROVINA
Pore elan je rovn52 velmi vhodny^m. materiAlem pro chemick£ nAdobi. Sn6§i teploty a2 1 200 °C a jeho odolnost vfifii chemikaliim je stejn£ jako u skla. Pi^ednosti skla je vfiak jeho prihlednost a snadnj^ tvarovatelnoat fouka'nfm. Z porcelanu se zhotovuji kadinky, kelfmky, odpafovaci a tfeci miaky, nava2ovaci a spalovaci lodifcky a filtraSni nalevky /obr. 36/.
36. Zakladni porcelanov^ nafadi: a - kelimek s viCkem, b - odpai^vaci miska, c - tfecl miska^ d - navafcovacf IgdiCka, e - spalovaci lodiCka, f Buchnerova nalevka
- 70 -
Teptlnd odolnost porcelanu nani pMUS velM, Zahflvat m&Seme pouze tenkoste'nny' porcelan, a to zpoSatku pozvolna a rovniS jej smsls.e pozvolna oehlazovat. Roz&iaveny' kelimelc nesmime tedy nikdy uchopit nenahf&t$ai laboratornimi kleStemi nebo jej poatavit na studenou podioSku. Odpafovaci misky nsl^ems zah?ivat pfes szbestovou si^ku nebo na vodni lasni, nikoll p?lmy^a plamenem* I kfehkoati se porcelan podob^ aklu, tf'eci misku proto nesmlme pouiivat jako hmoidi?. Porcelan bez hladk6 glazxiry je porovina. Zhotovuji se z ni tallfe pro vysdvdnl kapalin ze SpatnS filtrovateln^ch smSsi. Drobnd lilomky poroviny jsou v^bornymi varnymi kaminky k zabr6n!ni utajen^mu vani.
5.3
KDVY
Kovy slou2i v chemick^ laboratofi zejm^na jako pomocn^ materidl, i kdy2 nekdy musime pouSit kov tak^ pro p$lw$ styk s chemikdliemi. Pfi volbS vhodndho kovu pfihliSime podle zptisobu pou2iti k jeho chemick^ odolnosti, pfipadne k jeho snadn^ opracovatelnoati, NejairSi pouiiti v laborato?i -a& Belezo a ocel. Zhotovuji se z nich laboratorni stojany, svorky, dria'ky, kruhy, misky, kleStS a jin£ pomficky /obr. 37/» MSkkd kovy, nap?. m§3 a olovo, se uSivaji hlavnS jako tesnici material. §irok4 pouSiti md rtut, kter£ slou21 vgtsinou jako tSsnici a uzaviraci kapalina v mlchadlech, uzAvSrech a pojistn^ch ventilech. Z kovft a slitin s nizkou teplotou tdnl se pfipravuji kovovd l£zn§. Z uslechtil^ch kovii, jako je nikl, st^lbro a platina, se zhotovuji kelimky nebo misky, pMpadne" i cel^ apeci^lnl aparatury.
- 71
37* Zalcladni Selezne* a ocelove* a - laboratoroi stojan, b srorka, c - dr2£k, d - chladiSovy" dr26k, e - kruh, f - laboratorni kleSt§
5.4
KOREK
3tor«k je pru2n^, dobfe tSsnl a v& znafinou odolnost vtiSi tepa chemick^m Idtkam. PoruSuJe se jen halogeny, koncentrovan$mi kys*linami a loxahy. Organick^mi rozpouStSdly ae 54ste5ng vyluhuje. I v tSehto pMpadecli vSak mASeme korek pouzlt po vhodnd impregnaci. VA5i anorganicky^a Cinidlftm impregnujeme korek parafinem nebo kolodiovym lakem, proti organickym chrom2elatinovy^a n6t§rem. Z kbrku se zhotovuji izolaSni vrstvy, podlo2ky a zdtky. Pfi stavb§ aparatur muslme Sasto korkov^ zdtky provrtat. Yrtdme dobfe naostf»nymi korkovrty ru6nimi nebo atolnlmi /obr« 38/.
- 72 -
5.5
KAUfiUK
KauSuk pouSlvame v laboratofi jako spojovaci, izolagnl a ochranny" material /rukavice, za'stSry/. KauSuk vy'borne' tSsni, kauCukovd spoje jsou pru2nd a ohebn^. Jeho odolnost vfiCi ehemick#B Idtkam je vSak 38. Zafiseni pro vrtdnl korku: a - korkovrt stolni, b ve srovndni 3 korkern mnohe» korkovrt ruSni, c - -ostfic" ni2Si. Odolavd sice alkaliim, korkovrtft ale poruSuje se chlorovodfkem, halogeny a peroxidy. T^mSf vSechny organick^ kapaliny jej extrahuji a zbarvuji se pfitom. KauSuk nesndSi vySSi teploty a delSim leienim na vzduchu a svStle ztrdci pruSnost — stdrne. Nej5ast§Ji se z kaufiuku zhotovuji z^itkj a hadice, kterjhni spojujeme jednotlivd soufi^sti aparatur. Kau6ukov£ z^tky stejnS jako korkovd miiieme provrt4vat korkovrty. Hadii!ky ur5en6 fce spojovdni musi b^t rovnS zastfiSen^ a muslme je navl^kat pouze na trubice a hladkym otavenym okrajem. Trubice musi mlt nepatrnS vlt§£ pnimSr, ne2 je vnitfni prumgr hadifiky, aby by la zaru5ena tgsnoat. Kavl^Mni si usnadnfme ovlhfienlm vodou nebo glycerinem. Trebice nebo aparatury spojujeme tak, aby se sklene"nd ti dot^kaly. I^pickou chybou za66te5niku je ponech^vani dlouh^ch spoja /obr. 39/.
39. Kauiukov^ spoje: a - spra'vne', b - nesprdvnS
- 73 5.6
PLASTIC
HMOTT
Plasticke1 hmoty patM k modernim materialCm, kter6 nacMzeji vStSi uplatnSni i v chemick£ laboratofi. Deakami z plastick^ch hmot se pokry"vaji stoly a z plasticky"ch hmot se zhotovuji nejrflzngjSl pfedmSty. V^hodna je jejich stalest proti vlhkosti, chemickfi odolnost a neroBbittlnost. Pro laboratornl praxi md nejTStSi v^znam polyetJaylen, z nShoS se -vyrdbgjf Idhve, striSky, normalizovan^ zatky pro zabrusy, hadifiky aj. Na poly e thy len pftsobf pouze silna oxidovadla a koncentrovan6 kyseliny. Je vhodn^ pro pfechov&v6nl roztokfl kyseliny fluorovodikov^. Pfi vySSi teplotS iJeStS pflznivfijSi vlastnosti md polypropylen a zvl^StS polytttraf luorethylen zvajtf teflon, kter^ TV&. i yynlka^fci tepelnou odolnost. Jejich vStSlmu rozSifeni prozatim brdni vyfiei cena.
5.7
PAPfR
Papir slouii v laboratoM zejm^na jako filtrafini material. Z papiru jsou patrony k extrakfinim pfistrojflm a rfizn^ druhy filtrfl. Filtrafini papir ae dod£v6 bu3 v arfiich, nebo jako pfipravena koleSka hladk6 Si skladand. HLavnim hlediskeai pro rozliSovani jednotliv^ch druhd filtrafinich papirii je velikost jeho porii ne~ boli hustota. Podle velikosti CdsteCek filtrovan^ latky musime vJdy zvolit sprdvnou hustotu. Pfes fidSi filtrainl papir tec"e kapalina rychleji, ovsem jenine" 26stec"ky mohou pfitom filtrem prochazet. FiltraSni papir musi mil dale dostateCnou pevnost zavlhka, aby se pod vahou filtrovand kapaliny neprotrhl. Musi b^t tedy dostateinS silny, pf-ipadnS se jeetS provadi tzv. vytvrzeni piisobenim kyselin. Vytvrzenim filtraCni papir zisk6 dalSi pfiznivou
- 74 vlastnost - sniSeni mnozstvl popela po spAlenf. Takovy"m filtrafiniai papfrtim Mka"me bezpopelne* nebo kvantitativni a pouz"lv&me je hlavnS v analy ticks' chemii. Do lab'oratofe pfichdzeji ve tvaru kolec'ek ruzny"ch prum§rCU Byvaji to obvykle n§meck£ vyYobky se zna£kou Filtrak o t?ech rtizny'ch. hustota'ch. Servenou barvou jsou oznac"eny na krabifice neji?id§l, 21utou hustsi a modrou bai-vou nejhustSi filtrafini papiry. Archov^ filtra5ni papir se do potfebne'ho tvaru musi pfistfihovat. Sasto jej pdu2iv4me i k jiny^m dCelfim, napf. k dosoufieni prepar^tfl vymaCk^vdnim vlhkosti. Speci41ni druhy filtra5nfch papini se pouSivaji pro chromatografii.
5 08
MAZADLA, .TfiSNIDIA A TMELY
0 dflleSitosti mazdni z^brusov^'ch sou64st£ jsme se ji5 zminovali. Mazdnl zabranuje zapeSeni zdbrusu a zdroven jej utSsnuje* Mazadlem a tSsnidlem je vStSinou vazelfna nebo jeji smSsi g parafinem a lanolinem. Obvykle se pouSlv^i prepardt s{ prodejnlm^ tuk. Pro pr^ci za vySSich teplot nebo za vakua s£ ji specidlnf tSsnidla pod ndzvem Apiezony. Soufidsti aparatur, ktere" se bSZnS nerozeblraji, b^vaji nSkdy misto ut§sn§nl pevnS stmeleny. Emely mohou b^t termoplaattck^ , ktere* zahf^tim mSknou, nebo trvale tvrdnouci . K tmeliSm prvniho typu patM nSkter^ tvrdSi vosky, jako peSetni vosk nebo picein. Sta11^ tmely se pfipravujl ze sm§si vodniho skla s uhliSitany nebo s oxidy n§ktery^ch koriV. Znaaym tmelem je i Sorelfcv cement, co2 je kaie z oxidu hof'e^nat^ho a eOprocentnfho roztoku chloridu hofeStoatdho. T^yto tmely za"hy ztvrdnou a mohou se vystavovat i vysokym teplotdm. K" tmelenl jsou vhodnd i n§kter£ plastickd hmoty, kterd se po nanesenl musl zpolymerovat zanf^tlm.
- 75 -
5.9
CHEBOKALIE
Vy"sledek chemieke* reakca zavisi ve zna5n£ mfre na kvalitS pou£ity"ch chemik^lii . Y laboratoHch ae aetkavame 3 latkami o rftzn^at stupni 5istoty. Je samozfejme", 2e nebudeme stale -pouiivat chsmikalie nejfiistSi. U rady operacl-budeme pracovat s levngjSimi ehemikaliemi m^nS Cisty^mi, ovseia pouze vtSch pHpadech, kdy to nsovlivni v^aledek nasi pr4ce. Se skoal ovensk^ normy vymezuji jakostnl stupng chemikalil a pMpustny" obaah ne^lstot. Pddle t^chto norem se chemlkalie deli na technicke' a 5ist^ a kaSdd z itichto skupin asa jestS tfi stupnS jakosti. Podl« stoupajici Sistoty jsou aefazeny v ndsledujici tabulce spolu s uiivany^ni zkratkaml. Chemikalie Cist^
Chemikalie technick^ surov^ sur. \^
5iSten^ techn.
5ist^ pro analy"zu chemicky 5ist^ 5. ch. £• p« a*
Oznagovdni chemikAlil Ka2d6 nddoby musi b^t opat?ena Stitkem, na kterea je uv«den nebo vzorec preparatu, stupen Sistoty a pHpadnS jeSt§ n£dalSi ddaje:
Kyselina alroyd techn. Chlorid v^penaty" sufieny1 prdSkov^ 5ist^
Zinek p« aa arz4nu prost^ U chemik^lii p. a, musi b^t pfipojen jeste" z^ru^ni list, uddvajici maTimalni procentick^ obsah jednotliv^ch cizicii la'tek. Chemicky 5iatd preparaty ^aou urdeny k vSdeckyi?i dfielflm a av$m. aloZftnlm se tdm§f bli21 ch«micky^n jedinciim. N§kdy se Htky 5isti a ohledem na zvlaStni dfiel a podle jejich urfieni se pak oznafiuji: jako prepardt apektralni Cisty", polovodivS Siat^, pro chromatografii apod.
- 76 -
Jinak 3edposuzuji chemikdlie urCeng pro vyrobu l^Siv a oznac"ovan£ jako fannaceuticke*. PoZadavky na Cistotu jsou vztazeny hlavnS na Idtky Skodliv6 zdravi a jejich pMpustny1 obsah je pro jednotlivd fanaaceutick^ prepaidty stanoven v tzv. le"kopisech. RozpouStSdla fiiatota rozpouStSdel se oznaSuje stejnym zpftsobem jako u jin^cb chemikdlii, nSkdy jsou vSak na rozpouStSdla kladeny dalSi zv!6Stni poSadavky. Voda, kter6 se jinak riepova2uje za nefiistotu, mflSe b^t u rozpouStfidel na zdvadu a Casto se imisi odstranovat. tfplnS bezvod^m rozpoxiStSdlCim Hkame absolutnl. Jindy se k rozpouStSdlftm dmyslnS pfidav£ cizf l^tka - denaturujf se. Denaturuje se nap?, etylalkohol urSen^ vy'hradne' pro chemick^ lively. Yoda v laboratofi V laboratofi pracujem« s vodou u2itkovou« destilovanou a t*edestilovanou. Yoda u2itkov4 je b§2nd vodovodni voda, obsahujicl celou fadu l^tek anorganickych i organickych. Pro vStSinu•^ chemick^ch r*akci je nevhodnd a slou&C hlavnS k chlazeni nebo k myt± n6dobi. Destilaci ziskdme vodu destilovanou, kterd je v podstatg prosta soli. NSkdy se soli odstranuji tak6 iontomSnigj. Pro speci61n§j§i pr6ce ae voda destiluje opakovang s kfemetine" aparatury, aby do vody nep^echdzely ionty vyluhovan^ ze skla. T^to vodS Jik&ae redestlIovan6 a pf«chov6vame ji v polyethylenor^ch nddob^oh. I tato roda nenl jeSte" absolutnS 6ist6, obsahuje napf. rozpuStSne' plyny ze vzduchu, pfedevSim ozid uhliSit^. Stupei Siatoty vody se posuzuje na z^kladS jeji elektrick^ vodivosti. Pro ngkter^ ukoly se voda jeSt§ d61e Cisti specidlnlmi zpusoby
Otdzky a dkoly 1. Se kterymi materi^ly se setkAvame v chemick^ laboratofi? 2. Co je to tepelnd odolnost skla?