Poutní místa Pardubického kraje – součást regionálního cestovního ruchu
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 13. 12. 2013 ...................................................... Podpis
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní Mgr. Evě Horňákové za odborné vedení a rady při zpracování bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala panu Zbyňku Unčovskému, Ing. Jiřímu Kováři, Františku Jiráku, Tomaszi Wojciakovi, RNDr. Mgr. Tomáši Pavlíkovi, Mgr. Miloši Kolovratníkovi, Mgr. Pavlu Mistrovi a paní Hubáčkové za umožnění prohlídek kostelů, jejich fotografickou dokumentaci a za poskytnutí rozhovorů. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat svým rodičům za podporu, kterou mi poskytli při zpracování bakalářské práce a při celé délce mého studia.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Poutní místa Pardubického kraje – součást re g i o n á l n í h o c e s t o v n í h o r u c h u Bakalářská práce
Autor: Ludmila Šebková Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2013
Copyright © 2013 Ludmila Šebková
Anotace ŠEBKOVÁ, Ludmila: Poutní místa Pardubického kraje – součást regionálního cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 87 stran Bakalářská práce identifikuje poutní místa Pardubického kraje ve smyslu regionálního cestovního ruchu. Teoretická část práce je zaměřena na charakteristiku vybraných poutních míst Pardubického kraje a vysvětlení pojmů týkajících se poutnictví a církevní turistiky. V praktické části je zhodnocena vhodnost vybraných poutních míst Pardubického kraje pro cestovní ruch a doporučení na opatření pro zvýšení atraktivity těchto poutních míst. Klíčová slova: Církevní památky. Církevní turistika. Náboženský cestovní ruch. Pardubický kraj. Poutnictví. Poutní místa. Propagace církevní turistiky.
Annotation ŠEBKOVÁ, Ludmila: Pilgrimage sites Pardubice Region – part of regional tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: Mgr. Eva Horňáková. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2013. 87 pages The bachelor thesis identifies pilgrimage sites of Pardubice Region within the meaning of regional tourism. The theoretical part of thesis is focused on characterize of selected pilgrimage sites of Pardubice Region and explanation of terms regarding pilgrimage and religious tourism. In the practical part there is assessed suitability of selected pilgrimage sites in Pardubice Region for tourism and recommendation for measure to increase in attractiveness these pilgrimage sites. Key words: Religious sights. Religious tourism. Pardubice Region. Pilgrimage. Pilgrimage sites. Promotion of religious tourism.
7
Předmluva Bakalářská práce pojednává o problematice církevní turistiky a je zaměřena na poutní místa v Pardubickém kraji. Cílem práce je identifikovat poutní místa v Pardubickém kraji a charakterizovat aktuální zájem veřejnosti o návštěvu těchto poutních míst a navrhnout opatření pro zvýšení atraktivity ve smyslu regionálního cestovního ruchu. Práce objasňuje pojmy spojené s církevní turistikou,
přibližuje poutní místa
v Pardubickém kraji jako atraktivní turistické cíle, charakterizuje je a hodnotí jejich potenciál pro cestovní ruch. Práce je určena těm, kteří mají zájem o tuto tematiku ať z pohledu orgánů a zařízení průmyslu cestovního ruchu, tak z pohledu zájemců o turistiku, poznávání, kulturu, historii, architekturu, malířské a sochařské a umění a v neposlední řadě poutníkům.
8
Obsah Úvod................................................................................................................................12 Metodika práce................................................................................................................13 1
Pardubický kraj ....................................................................................................... 14
2
Seznam poutních míst v Pardubické kraji............................................................... 15
3
Církevní turistika .................................................................................................... 16
4
5
3.1
Náboženský cestovní ruch................................................................................ 16
3.2
Pouť .................................................................................................................. 17
3.3
Poutní cesta ...................................................................................................... 17
3.4
Poutník ............................................................................................................. 17
3.5
Poutní místo ..................................................................................................... 17
3.6
Historie poutnictví křesťanů............................................................................. 18
3.7
Průběh pouti ..................................................................................................... 20
3.8
Poutní tradice v současné době ........................................................................ 20
3.9
Cíle a motivace poutníků ................................................................................. 20
Projekty na podporu církevní turistiky v ČR .......................................................... 21 4.1
Evropská kulturní stezka svatých Cyrila a Metoděje, prodloužení trasy ......... 21
4.2
I CAMMINI D´EUROPA ................................................................................ 21
4.3
Magni – cesty s příběhem ................................................................................ 22
4.4
Noc kostelů....................................................................................................... 22
4.5
Otevřené brány ................................................................................................. 22
4.6
Projekt Svatojakubská cesta na jižní Moravě................................................... 23
4.7
Velehrad 2013 .................................................................................................. 23
Vybraná poutní místa Pardubického kraje .............................................................. 24 5.1
Bystré – Kostel Panny Marie Karmelské a sv. Jana Křtitele ........................... 24
5.2
Česká Třebová – poutní kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů .................. 25
5.3
Hemže – poutní kostel Nanebevzetí P. Marie .................................................. 26
5.4
Chrudim – arciděkanský kostel Nanebevzetí P. Marie .................................... 27
5.5
Jaroměřice u Jevíčka – poutní areál Ducha svatého a Povýšení sv. Kříže (Kalvárie) ........................................................................................................ 28
5.6
Knířov – farní kostel Zvěstování Páně ............................................................. 29
5.7
Litomyšl – kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže, poutní kostel sv. Anny ........ 29
9
5.8
Luže – poutní kostel P. Marie Pomocnice křesťanů ........................................ 31
5.9
Vraclav – poutní kostel sv. Mikuláše ............................................................... 32
6
Praktická část .......................................................................................................... 33
7
Dotazníkový výzkum .............................................................................................. 33
8
9
7.1
Cíl výzkumu ..................................................................................................... 33
7.2
Metodika výzkumu........................................................................................... 33
7.3
Charakteristika respondentů ............................................................................. 34
7.4
Vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................................ 38
Návštěva vybraných poutních míst Pardubického kraje ......................................... 48 8.1
Bystré – Kostel Panny Marie Karmelské a sv. Jana Křtitele ........................... 48
8.2
Česká Třebová – poutní kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů .................. 50
8.3
Hemže – poutní kostel Nanebevzetí P. Marie .................................................. 53
8.4
Chrudim – arciděkanský kostel Nanebevzetí P. Marie .................................... 54
8.5
Jaroměřice u Jevíčka – Kalvárie ...................................................................... 57
8.6
Knířov – farní kostel Zvěstování Páně ............................................................. 60
8.7
Litomyšl – kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže, poutní kostel sv. Anny ....... 62
8.8
Luže – poutní kostel P. Marie Pomocnice křesťanů ........................................ 65
8.9
Vraclav – poutní kostel sv. Mikuláše ............................................................... 67
Shrnutí ..................................................................................................................... 69
10 Návrhy na opatření pro zvýšení atraktivity............................................................. 72 Závěr............................................................................................................................... 74 Seznam použité literatury............................................................................................... 75 Odborná literatura........................................................................................................... 75 Elektronické zdroje......................................................................................................... 76 Seznam tabulek............................................................................................................... 79 Seznam grafů.................................................................................................................. 79 Seznam obrázků.............................................................................................................. 80 Seznam příloh................................................................................................................. 81
10
Zkratky v textu P. Marie – Panna Marie sv. – svatý
11
Úvod Pardubický kraj je znám svými přírodními, kulturními a historickými atraktivitami, mezi které dozajista patří církevní památky, o to ne méně poutní místa. Církevní stavby se v dávné minulosti stavěly zároveň s paláci, zámky, hrady, sídly panovníků a bylo na jejich stavbu použito shodných, v některých případech ne-li vydařenějších, architektonických technik a prvků, které mají stejnou hodnotu jak u staveb světských tak u staveb sakrálních. Vzrůstající zájem společnosti o téma církevní turistiky se začíná projevovat v mnoha oblastech a to nejen v návštěvnosti samotných sakrálních staveb, ale i v úsilí tyto památky opravovat, rekonstruovat a udržovat, zájem o téma církevní turistiky projevují také některé kraje, agentury cestovního ruchu, Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro místní rozvoj ve snaze podpořit projekty týkající se posílení náboženského cestovního ruchu v České republice. V neposlední řadě se tematika religiózního cestovního ruchu otevírá v posledních letech na veletrzích cestovního ruchu, kde je řešena odborníky z turismu a rovněž činitelem z kněžských řad. Poutnictví v minulosti zažívalo velký rozkvět, kdy se na poutních místech scházelo tisíce až desetitisíce poutníků. Komunistický režim reguloval poutní zvyklosti, a proto některá poutní místa v současné době čekají na obnovení a rozmach své někdejší poutní tradice. Zároveň tato problematika získává další aspekt, sakrální stavby se stávají cílem nejen věřících, nýbrž i zájemců o architekturu, historii, estetický a kulturní prožitek, neboť poutní kostely a chrámy jsou architektonickými skvosty, nachází se v nich mnoho gotických, barokních a renesančních uměleckých děl, které je možné obdivovat. Koncepce námětu je ohraničena do regionálního rámce vzhledem k obsáhlosti tématu a zároveň z důvodu podpory regionálního rozvoje. Pardubický kraj je vybrán nejen pro značné množství poutních míst nacházejících se v tomto kraji, ale i z důvodu osobního vztahu a úctě ke kraji jako k rodnému území, stejně jako výběr formy cestovního ruchu, jehož příčinou je má účast ve společenství katolické církve. Primárním cílem bakalářské práce bude identifikovat poutní místa v Pardubickém kraji a charakterizovat aktuální zájem veřejnosti o návštěvu těchto poutních míst, sekundárním záměrem práce bude navrhnout opatření pro zvýšení atraktivity ve smyslu regionálního cestovního ruchu.
12
Metodika práce Teoretická část se věnuje Pardubickému kraji jako celku, dále následuje uvedení výčtu poutních míst v tomto kraji pro získání povědomí o počtu, umístění a zasvěcení kostelů. V dalších kapitolách se práce bude zabývat náboženským cestovním ruchem, definicemi týkajících se poutnictví, jeho historií, současným stavem poutnictví, soupisem cílů a motivací poutníků, které jsou podstatné pro pochopení problematiky, vyúsťující v souhrn projektů podporující církevní turistiku v České republice, jenž zvyšují její atraktivitu, přibližují veřejnosti sakrální stavby jako turistické cíle a zvyšují jejich návštěvnost. Teoretická část práce bude zakončena charakteristikou samotných vybraných poutních míst. Při zpracování bakalářské práce bude použito knižní literatury a internetových zdrojů. Praktická část bude zaměřena na několik složek. První složka bude se bude orientovat na hypotézu H(0), která předpokládá, že poutní místa jako taková nejsou veřejnosti známá, dále na hypotézu H(1), která očekává, že široká veřejnost poutní místa téměř nenavštěvuje, hypotézu H(2), která očekává, že nízká propagace poutních míst má vliv na návštěvnost těchto míst. Na základě dotazníkového průzkumu budou zjištěny informace, jež hypotézy vyvrátí nebo potvrdí. V dotazníkovém šetření bude také odhalen předmět návštěvy poutního místa a další potřebné informace. Následující díl praktické části práce bude směřovat k výzkumným otázkám, které zní: Je návštěvnost významnějších poutních míst srovnatelná s návštěvností světských památek? Podporují a udržují obecní a městské úřady tyto církevní památky? Odpovědi na výzkumné otázky budou zjišťovány z řízených rozhovorů se správci vybraných poutních kostelů či s jejich zástupci. Z řízených rozhovorů budou zpracovány a vyhodnoceny všechny podstatné informace. Značná pozornost praktické části se bude zaobírat zhodnocením faktorů, jež mohou ovlivňovat návštěvnost vybraných poutních míst, tyto faktory budou prozkoumány přímým pozorováním při osobní návštěvě poutních míst. Při zpracování řízených rozhovorů a zhodnocení přímým pozorováním bude použito map, fotoaparátu, videokamery a audio nahrávače. V další části práce budou zjištěné informace shrnuty do jednoho celku, budou vyhodnoceny vyzkoumané poznatky a vyřešeny stanovené hypotézy a výzkumné otázky. Předposlední část bude obsahovat návrhy na opatření pro zvýšení atraktivity, u jejíž příležitosti budou podána případná doporučení. Na konci bakalářské práce budou uvedeny závěry k vyzkoumaným poznatkům.
13
1 Pardubický kraj Rozloha: 4 519 km2 Počet obyvatel: 516 440 Průměrná hustota: cca 112 obyvatel na 1 km2 Počet obcí: 451 Krajské město: statutární město Pardubice [1], [2] Pardubický kraj se rozkládá na východě Čech, sousedí s kraji Královéhradeckým, Středočeským, Olomouckým, Jihomoravským, krajem Vysočina a je tvořen z okresů Pardubice, Ústí nad Orlicí, Chrudim a Svitavy. Králický Sněžník se jako nejvyšší bod kraje tyčí do výšky 1424 metrů nad mořem. Poloha kraje vykazuje rozmanitost v podobě Polabské nížiny na západě a středu kraje, části Orlických hor na severovýchodě, Žďárských vrchů a Železných hor na jihu kraje. [3] Pardubický kraj se soustředí převážně na různá odvětví průmyslu a to zejména na průmysl energetický, strojírenský a chemický, potravinářský a elektrotechnický. Významný podíl na produkci má odvětví služeb a rovněž zemědělství. Kraj disponuje úrodnou půdou zvláště v oblasti Polabí, pěstuje se zde řepka olejka, obiloviny, kukuřice, řepa. Výše položené oblasti mají vhodné podmínky k těžbě dřeva. [4], [5] Krajem vede hustá železniční síť s železničními uzly v Pardubicích a České Třebové, které jsou součástí hlavních koridorů. Silniční síť, která vede krajem, má 3604 km, přičemž je zde pouze 9 km dálnice. Co se týče lodní dopravy, Labe je splavné od Chvaletic, nicméně se uvažuje o splavnění až do Pardubic. V kraji se nalézá mnoho letišť. To nejvýznamnější, Letiště Pardubice, se rozprostírá na okraji krajského města a je opatřeno statusem veřejného mezinárodního letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem. Zájem o využití letiště v posledních letech stoupá. [3], [6] Pardubický kraj se řadí do turistického regionu Východní Čechy a má pro cestovní ruch vysoký potenciál. Dokladem toho je výskyt mnoho kulturních, historických a přírodních památek, příznivé klima a řada příležitostí pro provozování pěší turistiky, vodních či zimních sportů a cykloturistiky. Ve sportovní branži je Pardubický kraj jednička, konají 14
se zde motocyklové závody o Zlatou přilbu České republiky, nachází se zde známý areál pardubického závodiště, kde se každoročně koná dostihový závod Velká pardubická. Mezi nejvýznamnější památky v kraji se řadí bezesporu hrady a zámky, jejichž příkladem je hodnotně dochovaný středověký hrad Litice ležící v okrese Ústí nad Orlicí. Mezi další příklady významných památek kraje se řadí hrad s výhledem široko do okolí, Kunětická hora, stojící nedaleko Pardubic na vrchu Kunětická hora. Renesanční zámek v Litomyšli je chloubou kraje, v roce 1999 byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Z dalších turistických atraktivit stojí za zmínku hipologické muzeum na zámku ve Slatiňanech, skanzen Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém kopci nebo pardubický zámek s expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie. [3], [7]
2 Seznam poutních míst v Pardubické kraji Kaple P. Marie Pomocnice křesťanů
Anenská Studánka
Kaple P. Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu
Baldov
Kostel P. Marie Karmelské a sv. Jana Křtitele
Bystré
Kostel sv. Jana Nepomuckého
Cotkytle
Kaple P. Marie, Matky ustavičné pomoci
Strážný
Kostel Nanebevzetí P. Marie
Hemže
Kostel Nanebevzetí P. Marie, Hora Matky Boží
Králíky
Kaple P. Marie Pomocnice křesťanů
Česká Třebová
Kostel P. Marie Pomocnice křesťanů
Luže
Kostel Nanebevzetí P. Marie
Chrudim
Poutní areál Ducha svatého a Povýšení sv. Kříže (Kalvárie)
Jaroměřice u Jevíčka
Kostel Nejsvětější Trojice
Klášterec nad Orlicí
Kostel Zvěstování Páně
Knířov 15
Kostel sv. Alfonse a P. Marie Fatimské
Koclířov
Kaple Navštívení P. Marie
Končiny
Kostel Povýšení sv. Kříže
Litomyšl
Kostel sv. Anny
Litomyšl
Kostel Narození P. Marie, Mariánská Hora
Horní Čermná
Kaple sv. Antonína
Nedošín
Kostel Navštívení P. Marie
Přelouč
Kaple P. Marie, Mariánská studánka
Rychnov na Moravě
Kaple sv. Anny
Štěpánov u Skutče
Kostel Nanebevzetí P. Marie
Ústí nad Orlicí
Kostel sv. Mikuláše
Vraclav
[Kučera, Bláha, Kučerová, Hupková, Reeves, 2012, s. 19] Z výše uvedených poutních míst v Pardubickém kraji jsem si vybrala k rozboru a návštěvě farní kostel P. Marie Karmelské a sv. Jana Křtitele v Bystré, poutní kostel Nanebevzetí P. Marie v Hemži, poutní kostel P. Marie Pomocnice křesťanů v Luži, arciděkanský kostel Nanebevzetí P. Marie v Chrudimi, poutní areál Ducha svatého a Povýšení sv. Kříže v Jaroměřicích u Jevíčka, farní kostel Zvěstování Páně v Knířově, kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže v Litomyšli, poutní kostel sv. Anny v Litomyšli, poutní kapli P. Marie Pomocnice křesťanů u České Třebové a poutní kostel sv. Mikuláše ve Vraclavi.
3 Církevní turistika 3.1 Náboženský cestovní ruch Náboženský neboli religiózní cestovní ruch je forma cestovního ruchu, při níž jsou účastníci motivováni návštěvou religiózních památek, kostelů, katedrál, hřbitovů, poutích míst a jejím hlavním důvodem jsou náboženské obřady a poutě. [Pásková, Zelenka, 2012, s. 488] 16
Je součástí kulturního cestovního ruchu, odlišuje se však religiózními náměty a popírá označení účastníka turistou. [Hesková, 2006, s. 24] Religiózní cestovní ruch se týká příslušníků různorodých náboženství a to především křesťanů, muslimů, hinduistů, buddhistů a šintoistů.
3.2 Pouť Putování věřících ubírajících se poutní cestou v tuzemsku nebo v zahraničí, jejíž cílem je posvátné místo, při důležitých akcích s masovým charakterem skýtající až milióny poutníků. [Pásková, Zelenka, 2012, s. 434]
3.3 Poutní cesta Cesta směřující ke svatým místům, po které po staletí kráčeli poutníci rozličných vyznání, jejíž vzdálenost může sahat až 20 000 km, může vést po souši, po moři nebo po řece. [Pásková, Zelenka, 2012, s. 434]
3.4 Poutník Poutník je člověk cestující na svatá místa, který je motivovaný různými náboženskými úmysly. [Pásková, Zelenka, 2012, s. 434] V minulosti byli poutníci zastoupeni jak dospělými muži, tak ženami. Nalezly se mezi nimi rovněž matky s dětmi nebo ženy gravidní. Děti jako poutníci nebyly nic neobvyklého, leckdy se vydávaly na cestu bez doprovodu rodičů. Část putujících tvořili nemocní a postižení, kteří věřili ve své zázračné uzdravení díky návštěvě posvátného místa. Poutníci měli v minulosti jistou podobu, podle které bylo na první pohled poznat, že se jedná právě o poutníka. Nosili dlouhý plášť, klobouk se širokým okrajem, poutnický odznak přišitý na kapse, v ruce růženec a hůl, někteří kráčeli bez obuvi. [Ohler, 2002, s. 45, 46, 47, 75]
3.5 Poutní místo Poutní místa vznikala na základě různých podnětů, jímž byl náboženský artefakt jako obraz či soška, jenž obstaral místní šlechtic nebo církevní představitel a nechal je vsadit do kostela, nebo to byly přímo relikvie (ostatky svatých nebo jejich osobní předměty), 17
které byly taktéž umístěny v kostele. Obrazy a sošky svatých byly mnohdy dopraveny ze zahraničí nebo byly vytvořeny jako kopie uctívaných předmětů v jiných zemích. Dalším motivem vzniku poutního místa byl výskyt zázraku, zjevení, zázračného uzdravení nebo nález posvátného předmětu. [Kučerová, Kučera, Reeves, Hupková, 2011, s. 22, 23] Původcem těchto podnětů byly velmi často legendy. Ty tvrdily, že někdo našel dřevenou sošku, kterou uschoval do dutiny stromu, někdo vyvěsil svatý obraz na kritickém místě nebo se napil z pramene a tím zázračně uzdravil nevyléčitelnou chorobu. Na takovém místě byl obvykle postaven svatostánek, který byl dál rozšiřován a přestavován do podoby kaple, kostela, baziliky či kláštera. Na většině poutních míst se každoročně pořádá tzv. hlavní pouť, což je liturgická slavnost, kdy se v kostele sejde nejvíce poutníků, ale poutní místo je možno navštívit taktéž během roku, když se koná běžná bohoslužba nebo mimo ní ať během otevírací doby, tak po domluvě s odpovědnou osobou mimo otevírací dobu. Poutní místa nemají všechny stejný vzhled, na některých místech se zůstalo u původní podoby a nedocházelo k dalšímu budování a rozšiřování svatostánku, zachovala se tak místa nenápadná, kde nalezneme milostné sošky, zázračné předměty a léčivé prameny. Leckdy byl církevní artefakt přesunut do již postaveného kostela nebo byl přenesen do duchovního centra regionu. V okolí poutního místa se budovaly křížové cesty, boží muka, sochy svatých, jenž dokreslovaly prostředí religiózní krajiny. [8]
3.6 Historie poutnictví křesťanů Poutnictví má kořeny hluboko v minulosti. Od počátků se cestovalo do Jeruzaléma jakožto do města, kde působil a zemřel Ježíš Kristus. Další význačný cíl poutníků byl Řím, kde jsou uloženy ostatky těch nejpřednějších apoštolů Petra a Pavla. Santiago de Compostela tvořilo třetí nejdůležitější poutní místo křesťanů. Během staletí rostl počet poutních míst jako Loreto, Mariazell, Cáchy a další. V prvním tisíciletí poutníci cestovali jednotlivě a spontánně, kolektivní poutě se připravovali od vrcholného středověku. Již ve 4. století se setkáváme s kritikou poutí, kdy podle sv. Jeronýma není nezbytné putovat do Jeruzaléma, poněvadž považuje „království Boží“ za všudypřítomné. Od přelomu tisíciletí docházelo v Evropě k hojnému vzrůstu 18
počtu cestujících, výrazně se zlepšovala infrastruktura, vznikaly organizované poutě, budovaly se placené hostince. Bezplatné ubytování pro chudé poutníky čekalo v hospicích, špitálech a klášterech. Ve 12. a 13. století se konaly křížové výpravy do Svaté země za účelem vymanit tato svatá místa z nadvlády muslimů. Poutníci tam mohli zavítat bez obav z úkladů, které jim strojili muslimští držitelé moci. Fridrich II. zajistil křesťanům volný přístup do Svaté země do roku 1244. V pozdním středověku měli poutníci k dispozici cenově dostupné tištěné mapy a mohli si zjistit vzdálenosti mezi městy a říčními toky. [Ohler, 2002, s. 11, 22, 23, 24, 25, 26, 32, 48, 49] Putování do Svaté země bylo nákladné, mohli si ho dovolit spíše lidé vyššího společenského postavení, kteří přinášeli relikvie z dalekých míst do bližších krajů. Od raného středověku křesťané vyhledávali také hroby svatých, zejména národních světců. Na území Česka byla vyznávána úcta zvláště sv. Václavu a sv. Ludmile. Ve středověku byl zaznamenán rozkvět poutních míst věnovaným také mariánské úctě. V Českých zemích vznikala řada loret, místům zasvěceným Panně Marii Loretánské. Po husitských válkách docházelo k rozmachu architektury sakrálních staveb, které mělo upevnit katolickou víru v protestantských Čechách. Barokní poutě měly podobu hromadnou, organizovanou pro více věřících s předem plánovaným průběhem cesty a vlastním ceremoniálem. Císař Josef II. se roku 1786 zasloužil o výrazné omezení poutní tradice, kdy ve svých reformách zakázal poutě. K obnovení poutní tradice došlo v roce 1840, kdy byly poutě opět povoleny. Velký rozmach poutnictví byl pocítěn v 2. polovině 19. století. Koncem 19. století se mění ráz poutí díky rozvoji železniční a později autobusové dopravy. Poutníci mají více času zdržet se na samotném posvátném místě a mají více příležitostí se dostat na vzdálená poutní místa. V průběhu 20. století tradice poutnictví mění svou tvář, oslabuje zájem o tuto tradici, poutní místa začínají navštěvovat i nevěřící poutníci k účelům jiným než náboženským a to především kvůli kulturním a estetickým potřebám. Pohraniční poutní kostely byly devastovány. Komunistický režim měl na poutní zvyklosti nejtvrdší dopad. Náboženské obřady byly regulovány a sledovány, musely projít povolením od úřadů, kněží byli pronásledováni, zájem o poutě zanikal, čímž nastalo chátrání poutních kostelů a chrámů. Po roce 1989 se poutní tradice již neobnovila do takové míry, v jaké se nacházela před zásahem režimu. [Kučera, Bláha, Kučerová, Hupková, Reeves, 2012, s. 5–9]
19
3.7 Průběh pouti Věřící se připravovali na pouť už ve své farnosti, kde se zúčastnili svátosti smíření, pomodlili se v kostele a dostali požehnání. Na hlavní poutě se dostavilo desítky tisíc lidí, kteří putovali v procesích i několik týdnů, při cestě se modlili růženec a zpívali náboženské písně. Když se poutníci dostavili na místo konání, uctili světce či Pannu Marii liturgickým obřadem, přijímáním svátostí a adorací. Pokud se jednalo o místo s léčivou vodou, kde došlo k zázračnému uzdravení, nemocní a choří křesťané se ve víře ve své vyléčení ve vodě omyli. Po skončení obřadů se věřící rozloučili s poutním místem, popřípadě si koupili svaté obrázky, sošky, růžence a uchýlili se na cestu zpět. [Kučera, Bláha, Kučerová, Hupková, Reeves, 2012, s. 5–9]
3.8 Poutní tradice v současné době Lidé směřují na poutní místa převážně individuálně automobilem, s ostatními poutníky se setkají až na místě, pěší hromadné cestování téměř vymizelo. Poskrovnu se cestuje autobusem. Cestovní kanceláře nabízejí poutní zájezdy do zahraničí, poutní zájezdy konané na místech v České republice si některé farnosti dobrovolně organizují samy. Převážná část poutních kostelů pořádá jednou nebo dvakrát ročně hlavní pouť, kdy se v kostele shromáždí velké množství poutníků. [Kučera, Bláha, Kučerová, Hupková, Reeves, 2012, s. 5–9] V současnosti se význam poutních míst mění, jsou vnímána nejen jako duchovní bohatství, ale také jako kulturní dědictví. Využití sakrálních staveb zůstává stejný a zároveň se rozšiřuje o další rovinu a to kulturně-poznávací. Slavné poutní kostely převážně v zahraničí se stávají vyhledávanými turistickými cíli. Zvyšuje se potřeba zázemí pro turisty, nutnost rekonstrukcí a oprav kostelů a údržba s tím spjatá.
3.9 Cíle a motivace poutníků
víra v Boha
nalezení klidu k rozjímání
duchovní útěcha
setkání s komunitou věřících
spatřit svatý předmět
20
vyprošení pomoci a ochrany
prosba o uzdravení
modlitba o odpuštění hříchů
očista a obnova duchovního života
smíření s Bohem a poděkování, naděje
dosáhnutí požehnání
touha po vlastní proměně
upevnění víry
očištění od hříchu
vzdělání, zábava, touha po dobrodružství
sebeobětování při strastech na cestách
[8], [9] Mezi cíle poutníků se řadí zážitky duchovní a rovněž kulturní. Sakrální stavby jsou nejen místy, kde přebývá Bůh, ale také je lze označit jako architektonické skvosty skýtající drahocenné malby, sochy a umění z doby gotické, renesanční, barokní a další. Proto jsou každoročně navštěvovány nejen věřícími, ale soudobně nevěřícími návštěvníky.
4 Projekty na podporu církevní turistiky v ČR 4.1 Evropská kulturní stezka svatých Cyrila a Metoděje, prodloužení trasy Záměrem projektu je přičlenit k poutní stezce mezi Svatým Kopečkem a Svatým Antonínkem dlouhé 130 km dalších 70 km stezky vedoucí mezi Sv. Antonínkem a Šaštínem. Náklady projektu činí odhadem 588 000 Kč. [13]
4.2 I CAMMINI D´EUROPA Projekt s názvem I CAMMINI D´EUROPA spojuje poutní stezky v Evropě. Pro Českou republiku je klíčová Camino de Santiago, v překladu Svatojakubská stezka. K Evropským poutním stezkám se přiřadila cesta ve vzdálenosti 60 km, která začíná na
21
Svatém Hostýnu a směřuje na Velehrad. Cílem projektu je udržitelný rozvoj regionů, propagace poutních stezek a podpora kultury. [16]
4.3 Magni – cesty s příběhem Projekt „Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického dědictví křesťanství na území České republiky“ se vyvinul z existujících projektů, které se již uskutečnily. „Záměrem projektu je, aby vytvořená značka církevního cestovního ruchu (dále jen „církevní turistika“) představovala systémotvorný prvek v rámci existujících variací regionálních značek turistických oblastí či regionů a jejich produktů, která nabídne zastřešení dosavadním aktivitám v cestovním ruchu v oblasti poznávacího cestovního ruchu.“ [10] Projekt vznikl za podpory Ministerstva pro místní rozvoj, Integrovaného operačního programu, agentury Czechtourism a HelpTour. Jeden z hlavních cílů projektu je vtáhnout turistu do českých dějin a přiblížit mu duchovní historii, neboť česká historie je úzce spjata s křesťanstvím a židovstvím. Magni nabízí výstavy, koncerty, prohlídky kostelů a jiné kulturní akce. Na webové stránce projektu nalezneme nabídku tras s komentářem, audio a audiovizuální záznamy, mapu s vyznačenými památkami a jejich historií. [11]
4.4 Noc kostelů Za podpory Ministerstva kultury se každý rok uskutečňuje projekt Noc kostelů, kdy se otvírají některé kostely v České republice za doprovodu koncertů, divadelních představení, komentovaných prohlídek, přenášek, a bohoslužeb. Program je u jednotlivých kostelů upraven individuálně, zpravidla začíná odpoledne a pokračuje do pozdních večerních hodin. [17]
4.5 Otevřené brány Projekt je realizován od roku 2009 za podpory Zlínského kraje, Arcibiskupství olomouckého, měst, obcí, farností regionu a umožňuje turistům od května do září roku 2013 návštěvu významných kostelů ve Zlínském kraji v doprovodu kvalifikovaných průvodců. Ve vybraných historicky cenných kostelech probíhaly bezplatné prohlídky srovnatelné s prohlídkami hradů a zámků. Na účasti návštěv otevřených kostelů se roku 22
2012 podílelo více než 80 000 návštěvníků. V roce 2013 bylo otevřeno 21 kostelů, například Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě, Areál na Svatém Hostýně nebo Chrám sv. Jana Křtitele v Kroměříži. [12]
4.6 Projekt Svatojakubská cesta na jižní Moravě Projekt realizuje Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava za podpory Fondu malých projektů Rakousko – Česká republika. Navazuje spolupráci s Klubem českých turistů, kteří se podílejí na vyznačení trasy Svatojakubské cesty. Trasa by měla být napojena na Svatojakubskou cestu v rakouské části Weinviertel. [14]
4.7 Velehrad 2013 Projekt byl uskutečněn na oslavu 1150. výročí příchodu svatého Cyrila a Metoděje na Moravu. Na počest připomenutí si této události byl naplánován barvitý program obsahující konference, koncerty, výstavy, církevní bohoslužby a další kulturní a duchovní akce. Plánem projektu bylo nastínit život a dílo Cyrila a Metoděje. [15] Tématikou o potenciálu a rozvoji církevní turistiky se zabývali specialisté roku 2012 a 2013 na mezinárodním veletrhu průmyslu cestovního ruchu – REGIONTOUR. Odborníci shledávají církevní turistiku jako významný segment cestovního ruchu. Tématu se na veletrhu věnoval i pražský arcibiskup Dominik Duka. [18]
23
5 Vybraná poutní místa Pardubického kraje 5.1 Bystré – Kostel Panny Marie Karmelské a sv. Jana Křtitele Farní kostel Panny Marie Karmelské a sv. Jana křtitele se nachází na náměstí města Bystré nedaleko Poličky v severovýchodní části Českomoravské vrchoviny. [Boháč, 1995, s. 72] Město Bystré bylo povýšeno z obce na město roku 1368. Nachází se na Trstenické stezce a ve znaku má vyzobrazeno lovce, který na červeném štítě doráží medvěda. Kostel byl původně gotický, první zmínky o kostele se datují od roku 1350. [David, Soukup, 2002, s. 31] Když byl kostel zakládán, byl zasvěcen svatému Janu Křtiteli. V roce 1681 Anna Kateřina z Martinic založila škapulířové bratrstvo pod ochranou Panny Marie Karmelské, ke kterému dostala povolení v Římě. Kostel se tak stal oblíbený mezi poutníky a jejich počet se stále zvyšoval. Hrabě František Rudolf z Hohenembsu nechal roku 1722 kostel zbourat a přestavět v kostel barokní. Poutě do kostela Panny Marie Karmelské a sv. Jana křtitele ustaly po reformách Josefa II. a znovu se obrodily až po I. světové válce. [Boháč, 1995, s. 72, 73] Kostel je charakteristický svou jednolodní stavbou s příčnou lodí, bočními kaplemi a dvouvěžovým průčelím, portálovým monumentálním oltářem se sochou Boha Otce, svatého Zachariáše a Alžběty. Uprostřed oltáře visí obraz Křtu páně, který zhotovil J. Rotter v roce 1751. Reliéf Panny Marie Karmelské z 19. století se nachází na oltáři z 18. století. Ze stejného století pochází také velmi cenná velká sousoší Piety a sv. Marie Magdaleny pod křížem, které se nalézají u vítězného oblouku. Výzdoba chrámu je velmi bohatá rovněž na obrazy, zejména zaujme obrazový cyklus ze života Kristova ztvárněný V. Berglem, medailóny s obrazy apoštolů, výjimečná je také malba Poslední večeře, kterou zhotovil roku 1843 J. Dittmann nebo obraz Madony z roku 1721. Ve městě se nachází sochy dotvářející atmosféru poutního místa. Před samotným kostelem stojí socha Panny Marie Bolestné z roku 1725, nedaleko zámku socha svatého Šebestiána z roku 1714, na mostě pod náměstím socha svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava. [Boháč, 1995, s. 73]
24
Hlavní pouť věnovaná Panně Marii Karmelské se zde koná v neděli po 16.červenci. Do kostela Panny Marie Karmelské a sv. Jana křtitele jsou možné pěší poutě z Poličky, Brněnce, Letovic, Bystřice nad Perštejnem, Jimramova, od vodní nádrže Vír a ze Svojanova mají poutníci možnost dostat se do Bystrého po značených turistických stezkách. [Boháč, 1995, s. 73]
5.2 Česká Třebová – poutní kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů Poutní kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů leží na samotě Hory 1 km od České Třebové na Svitavské pahorkatině. [Boháč, 1995, s. 88, 89] K osídlování České Třebové docházelo v letech 1278–1281. Nejdříve byla majetkem zbraslavského kláštera a později litomyšlského biskupství. Následně přecházela z moci jednoho rodu na další. Prošla dvakrát velkým požárem. Od poloviny 19. století začalo město narůstat a prudce se navyšoval počet obyvatelstva díky rozvoji železniční dopravy. [19] Podle pověsti byla v blízkosti České Třebové studánka s léčivou vodou, nad ní se tyčil strom, na kterém visel obraz s P. Marií a později byla na Horách zbudována kaplička. Prameny dokládají, že na místě stála dřevěná kaple již v roce 1744. V roce 1787 došlo v kapli k požáru, a proto započala v roce 1811 stavba nové zděné kaple, jež trvala do roku 1839. Ke kapličce bylo přistavěno schodiště roku 1844 a věžička roku 1858. [Boháč, 1995, s. 89] Kaple má průčelí členěné pilastry a trojúhelníkový štít. Oltář z roku 1934 zdobí reliéfy Zvěstování Páně a Navštívení P. Marie. Kaple prošla krádežemi. Nejcennější díla, jako milostný obraz P. Marie pasovské a barokní sochy sv. Prokopa a sv. Norberta, byla zcizena. Atmosféru poutního místa dodává studánka a kamenná křížová cesta, které se rozprostírají před kapličkou. [Boháč, 1995, s. 89] Hlavní poutě se v kapli P. Marie Pomocnice křesťanů konají 31. května a 7. října. Na poutní místo je možné dojít pěšky z Ústí nad Orlicí, Lanškrouna, Litomyšle a dalších míst. Pěší pouť do Hor lze absolvovat také po značených turistických cestách z České Třebové, Kozlova, Svinné a Přívratu. [Boháč, 1995, s. 89]
25
5.3 Hemže – poutní kostel Nanebevzetí P. Marie Kostel Nanebevzetí P. Marie se nalézá v obci Hemže v blízkosti města Choceň a nedaleko Brandýse nad Orlicí v nejjižnější části Orlické tabule. [Boháč, 1995, s. 83] Osídlení obce je poprvé písemně doloženo v roce 1309 ve vlastnictví Petra z Hemže. V roce 1683 dal kostel vybudovat J. B. Trauttmansdorff místo dřevěného kostela. V roce 1854 došlo k úpravám kostela díky nadaci Vilemíně Kinské. [Dibelková, 2004, s. 176] Na místě kostela Nanebevzetí P. Marie se původně nacházel kostel Zvěstování páně. Rozměrná náves před kostelem umožňovala poutníkům se shromáždit ve velkém množství. Historie poutního místa souvisí s hrabětem Kurzem. Ten přinesl milostnou sošku Panny Marie s Ježíškem z Uher roku 1662 a roku 1683 byl barokní kostel vybudován. Prostor okolo kostela je obehnán hřbitovní zdí, do které jsou zasazeny tři kaple a hranolová zvonice. Kostel je tvořen obdélnou lodí, po stranách má mělké kaple. Presbytář půkruhovitého tvaru pojímá na bocích sakristii a oratoř. Nad presbytářem se tyčí sanktusová věžička. V průčelí měly být postaveny dvě kostelní věže, k realizaci stavby věží však nedošlo. Na hlavním oltáři ze 17. století je umístěna zasklená skříňka se soškou Madony a obraz Nanebevzetí. Po stranách oltáře jsou umístěny sochy sv. Jana Křtitele a Františka. Do bočních oltářů jsou zasazeny obrazy sv. Anny a Barbory, které ztvárnil J. Umlauf v roce 1880. Na nástavci je umístěna socha Michaela archanděla a naproti kazatelně socha Ecce homo z 18. století. Na kostelní chór byly v 1. polovině 18. století vloženy trojdílné varhany. Barokní sochy sv. Víta a Václava jsou k vidění v přízemí zvonice. Vzhled poutní krajiny dotváří sedm mariánských kaplí lemující cestu z Chocně, do kterých byly vsazeny obrazy Panny Marie z 19. století a na návsi stojící socha Panny Marie z konce 18. století. [Boháč, 1995, s. 83] Hlavní pouť v kostele Nanebevzetí P. Marie se koná neděli po 15. srpnu. Na poutní místo v Hemži je možné dojít pěšky z Kostelce nad Orlicí, Rychnova nad Kněžnou, Vamberka, Potštejna, Žamberka, Letohradu, Ústí nad Orlicí, České Třebové, Litomyšle, Vysokého Mýta, Luže, Holic, Borohrádku a po značených trasách do kostela Nanebevzetí P. Marie v Hemži je možno putovat z Chocně a Sudslavy. [Boháč, 1995, s. 83, 84]
26
5.4 Chrudim – arciděkanský kostel Nanebevzetí P. Marie Kostel Nanebevzetí P. Marie stojí na náměstí v Chrudimi, jež se rozprostírá na břehu Chrudimky na východu Svitavské pahorkatiny nedaleko Pardubic. [Boháč, 1995, s. 91] Chrudim vznikla okolo roku 1260 a byla důležitým centrem na východu Čech. Stavba chrudimského kostela započala koncem 13. století a během dalších století docházelo k jeho úpravám. Kostel dostal darem kopii obrazu Nejsvětějšího Spasitele pocházející z císařských sbírek Pražského hradu, tím se stal významným poutním místem. Obraz začal být považován za zázračný a roku 1674 byl umístěn v kostele Panny Marie v Chrudimi. Stal se cílem mnoho poutníků při morových epidemiích. Císař Leopold I. nechal zhotovit stříbrný tepaný rám pro obraz a zlatou korunu. V letech 1714–1734 byl na náměstí jako poděkování za uchránění města vystavěn sloup Proměnění Páně. [Boháč, 1995, s. 91, 92] Kotel je charakteristický svým dvouvěžovým průčelím, za ním trojlodní bazilikou, dlouhým a vysokým presbytářem a rozšiřující se hlavní lodí. Kostel je opatřen křížovými klenbami. Na hlavním oltáři je umístěn obraz P. Marie z 18. století. Ozdobou kostela je deskový obraz svatého Salvátora ze 16. století a sousoší Kalvárie z 18. století. V jižní boční lodi je k vidění oltářní archa s vyobrazením Nanebevzetí, scénami Zvěstování Páně, Navštívení P. Marie, Narození a Zjevení Páně. Vlastní archa, dříve sloužící jako hlavní oltář, pochází z roku 1527. V severní boční lodi je umístěn malovaný křídlový oltář P. Marie. Kostel zdobí malovaná oltářní křídla z 16. století, kamenná kazatelna z 15. století, cínová křtitelnice s reliéfy také z 15. století, sošky sv. Kateřiny, Alžběty, Markéty, Barbory, obraz Ecce homo a epitafy s Ukřižováním, Pietou, Madonou s Dítětem a vedutou Klatov ze 17. století od malíře M. Radouše. [Boháč, 1995, s. 92] Hlavní pouť v Chrudimi se koná v neděli po 6. srpnu. Lze využít tras k pěší pouti z Pardubic, Hrochova Týnce, Chrasti, Nasavrk, Heřmanova Městce. V případě pěší poutě po značených turistických trasách je možné dojít do Chrudimi ze Slatiňan, Vápenného Podola a dalších míst. [Boháč, 1995, s. 92, 93]
27
5.5 Jaroměřice u Jevíčka – poutní areál Ducha svatého a Povýšení sv. Kříže (Kalvárie) Poutní areál Ducha svatého a Povýšení sv. Kříže v Jaroměřicích u Jevíčka, nazývaný Hora Kalvárie, se nachází na okraji Drahanské vrchoviny a pomezí Pardubického kraje s krajem Olomouckým nedaleko města Svitavy, Moravská Třebová a Letovice. První doložené zmínky o osídlení obce se objevují již v roce 1068. V 16. století byla zdejší tvrz přestavěna na zámek. V roce 1664 byl na Kalvárii postaven dřevěný kříž a kolem roku 1680 dal František Julius Šubíř na místě vystavět kapli jako poděkování za odvrácení morové nákazy zasvěcenou sv. Fabiánu, Šebestiánu, Rochu a Rozalii. Michal Šubíř nechal podle projektu J. B. Santiniho rozšířit kapli na kostel Povýšení sv. Kříže, který byl vysvěcen roku 1713. Z náměstí Jaroměřic od kostela Všech svatých vede na Kalvárii neobvyklá křížová cesta s pískovcovými obelisky. [David, Soukup, 2002, s. 91] Barokní kostel Povýšení sv. Kříže je obehnaný zdí s výklenky, vstupní branou Ecce homo a má šestilistý půdorys, lukovitě prohnuté průčelí s pilastry a třemi kamennými portály, nad kterými jsou umístěny erby a nad nimi tři kříže. Ke vchodu vedou kamenné schody. Jeden ze tří portálů je zazděný, průchozí jsou pouze dva postranní. Nad hlavním oltářem klasicistního slohu se skví obraz Salvátora v mosazném rámu. V bočním oltáři je k vidění zaskleněná rakev s ostatky sv. Feliciána. Klasicistní mramorová kazatelna pochází z 18. století. Výzdobu kostela dotváří obrazy 10. a 11. zastavení křížové cesty, sošky sv. Judy, Tadeáše, sv. Antonína Paduánského a kopie Turínské roušky. Barokní varhany vznikly v roce 1713. Z kostela lze projít do kaple nazývané Getsemanská zahrada. Omítka uvnitř kaple je vytvořena do tvaru krápníků, prostory v kapli tak připomínají krápníkovou jeskyni. V poutním areálu dále stojí kaple hrobu Panny Marie, hrobu Kristova a kaple Betlémská. [20] Pouť na Kalvárii se pořádá okolo 19. května a 15. září. Pěší pouť do Jaroměřic lze uskutečnit z Letovic, Moravské Třebové, Březové nad Svitavou a Konic. Po značených turistických stezkách je možné doputovat na Kalvárii z Jevíčka, Blanska, Litovle, Loštic. [21, 22]
28
5.6 Knířov – farní kostel Zvěstování Páně Kostel Zvěstování Páně se nalézá v obci Knířov na Svitavské pahorkatině 2 km od Vysokého Mýta nedaleko města Litomyšlě a Luže. [Boháč, 1995, s. 95, 96] Historie Knířova zasahuje do 12. století. Farní kostel byl vybudován ve 14. století. V 16. století se ves podrobila městu Vysoké Mýto. Měšťané Vysokého Mýta kostel opravili, v roce 1670 byla přistavěna zvonice, roku 1727 oratoře a sakristie. Při morové epidemii roku 1730 byl kostel pro lidi útočištěm. Poutníci se přimlouvali k P. Marii knířovské, jejíž obraz byl umístěn na hlavním oltáři. Vysoké Mýto se moru nakonec vyvarovalo. Lidé hledali bezpečí a vyprošovali pomoc v kostele i při velkém požáru ve Vysokém Mýtě. V 19. století došlo k dalším úpravám kostela a to především ke zvýšení hlavní lodi a věži. [Boháč, 1995, s. 96] Okolo kostela Zvěstování Páně v Knířově se rozprostírá hřbitov. Jedná se o jednolodní stavbu s pětiboce zakončeným presbytářem, který je zaklenut paprsčitou žebrovou klenbou. Na hlavní oltáři z 18. století se skví obraz P. Marie knířovské ze 17. století v zaskleném rámu. Boční oltář sv. Anny pochází z let 1766–1768, oltář Nesvětějšího Srdce Ježíšova je dar z kostela ve Vysokém Mýtě. Kostel zdobí sochy sv. Josefa a Jana Křtitele z 18. století, obraz sv. Jana Nepomuckého, rokokový obraz Karla Velikého a sv. Václava. Nad postranními dveřmi je k vidění obraz hořícího města Vysoké Mýto s měšťany v popředí. Cestu z Vysokého Mýta do Knířova lemují sochy sv. Josefa, Vavřince, Serváce a P. Marie knířovské z 18. století. [Boháč, 1995, s. 96] Hlavní pouť se v Knířově koná okolo 25.března. Do kostela Zvěstování Páně jsou možné pěší poutě z Holic, Borohrádku, Potštejna, Chocně, Brandýse nad Orlicí, Proseče, Luže, Chrasti, Hrochova Týnce, Ústí nad Orlicí a Litomyšle. Po značených trasách je možné do Knířova doputovat z Vysokého Mýta a Nových Hradů. [Boháč, 1995, s. 96]
5.7 Litomyšl
– kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže, – poutní kostel sv. Anny
Město Litomyšl se rozprostírá uprostřed Svitavské pahorkatiny nedaleko Vysokého Mýta, Svitav a České Třebové. [Boháč, 1995, s. 102]
29
V 10. století byl v Litomyšli postaven hrad rodem Slavníkovců. V dalším století nedaleko hradu vyrostl benediktýnský klášter, pojmenován Mons Olivetus, který osídli premonstráti ze Strahova. Litomyšl byla povýšena na město roku 1259 a později zde bylo založeno litomyšlské biskupství. Byl zde založen také klášter augustiniánských poustevníků s kostelem Povýšení svatého Kříže. Roku 1421 došlo ke zrušení biskupství z příčiny ovládnutí města a Olivetské hory husity. Bazilika a hrad byly zbořeny, bylo zde postaveno tzv. Nové město, které bylo zničeno díky požáru roku 1635. Roku 1640 zde vyrostla piaristická kolej a kostel. V jeho blízkosti L. Vratislav z Perštejna postavil v 16. století renesanční zámek s kaplí sv. Moniky, který je v současné době národní kulturní památkou a je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. [Boháč, 1995, s. 102] Kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže byl založen roku 1356 a leží na úpatí Olivetské hory. Jeho stavba trvala 22 let, věže byly přistavěny v 15. století a klenba lodi je renesanční. Jižní věž byla zrušena po roce 1621, hlavní portál se dochoval z téhož roku. Opodál se nacházejí renesanční nástěnné malby. Na hlavním oltáři z roku 1767 je umístěn obraz od I. Raaba. Převážná část oltářů jsou barokní. Vedle kostela se nachází stavba proboštství vybudovaná v 18. století, která je spojena s kaplí propojovací chodbou. [Boháč, 1995, s. 103] Poutní kostel svaté Anny byl postaven v 17. století v barokním stylu Bedřichem z Trauttmannsdorfu. Kostel pojímá sochy sv. Anny a Zachariáše na hlavním oltáři z roku 1795, jež jsou dílem M. Bartoše z Dobrušky. Kazatelnu zdobí reliéf Mojžíše na hoře Sinaj, který vytvořil J. Pacák. V kostele je zavěšen obraz sv. Anny, jež je nesena dvěma anděly. Zachovaly se zde také boční oltáře zasvěcené Čtrnácti sv. pomocníkům a sv. Barboře. [Boháč, 1995, s. 103] Hlavní pouť věnovaná kostelu Povýšení sv. Kříže se uskutečňuje poslední neděli v červnu a neděli po 14. září. Hlavní pouť v kostele sv. Anny se koná v neděli po 26. červenci. Pěší poutě je možné absolvovat z Vysokého Mýta, Chocně, Ústí nad Orlicí, České Třebové, Lanškrouna, Poličky, Proseče, Luže a dalších měst a obcí. Na pěší pouť do Litomyšle je možné se vydat po vyznačené trase z Andrlova Chlumu, Svinné, Kozlova, České Třebové, Jarošova a Nových Hradů. [Boháč, 1995, s. 104]
30
5.8 Luže – poutní kostel P. Marie Pomocnice křesťanů Poutní kostel P. Marie Pomocnice křesťanů se nachází v městečku Luže nedaleko města Chrudim, Hlinsko a Vysoké Mýto na západní straně Svitavské pahorkatiny. [Boháč, 1995, s. 104] Městečko Luže se zrodilo okolo roku 1250, první písemná zmínka o něm však pochází z roku 1349. O vznik poutního místa v Luži se zasloužila Marie Maxmiliána hraběnka ze Žďáru, jejímž prvním manželem byl Jiří Vilém Slavata z Košumberka, druhým František Kryštof Hýzrle z Chodů. Po jejich smrti se usídlila na hradě Košumberk. Žila v katolickém prostředí, její otec založil poutní místo Hájek. (Boháč, 1995, s. 104 a David, Soukup, 2002, s. 149 uvádí, že tak učinil její bratr.) Získala kopii obrazu P. Marie pasovské od svého bratra Františka Eusebia Žďárského ze Žďáru a umístila jej do kaple na Košumberku. Zájem poutníků o obraz hraběnku přesvědčil o vytvoření poutního místa na Chlumku v letech 1666–1669, v jehož blízkosti byla o několik let poté přistavěna jezuitská rezidence. Poutní kapli dala později odstranit a nechala vybudovat nový poutní kostel, na jehož výstavbě se podílel G. B. Alliprandi podle projektu architekta Bernarda Minelliho z Hořic a později také Pavla Ignáce Bayera. Stavba kostela započala roku 1690. Po jejím dokončení roku 1696 byl do nového poutního kostela P. Marie Pomocnice křesťanů slavnostně přenesen obraz P. Marie a o čtyři roky později byl do kostela zaveden hlavní sloupový portál. Po zrušení řádu jezuitů kostel přešel v roce 1782 do správy města Luže. [Dibelková, 2004, s. 185, 186] Barokní kostel P. Marie Pomocnice křesťanů se tyčí na návrší nedaleko náměstí v Luži a má dvouvěžové průčelí, čtyřkřídlý ambit s osmi postranními výklenkovými kaplemi a je postaven v obdélníkovém půdorysu. Kaple zdobí fresky P. Marie z 18. století. Ke chrámu vedou dvě grandiózní schodiště. Na hlavním oltáři je vystavena kopie obrazu P. Marie Pasovské zasazená do stříbrného rámu ze 17. století. Presbytář je vytvořen navíc o kupolovitou zaklenutou střechu se sousoším Zvěstování a lucernou. Boční oltáře se nacházejí v postranních kaplích oddělené pilíři a jsou do nich vsazeny obrazy sv. Anny, Aloise, Ignáce, Barbory, Jana Nepomuckého, Františka Xaverského, Apoleny, P. Marie Bolestné. Obrazy vytvořil malíř J. J. Heinsch v letech 1705–1706. Oltáře zdobí také socha archanděla Michaela, sv. Rozálie, Otylie a sousoší Nejsvětější Trojice. Za zmínku stojí obrazy v lodi z počátku 18. století sv. Václava, Ludmily,
31
Prokopa, Vojtěcha, Valentina, Blažeje, Libora a Štěpána. V kapli sv. Barbory je umístěn náhrobek zakladatelky chrámu. [Boháč, 1995, s. 105] Hlavní poutě kostela P. Marie Pomocnice křesťanů v Luži se slaví první neděli v červenci, v neděli po 15. srpnu, po 8. září a po 28. září (sv. Václav). Na poutní místo jsou možné pěší poutě z Vysokého Mýta, Litomyšle, Proseče, Hlinska, Slatiňan, Chrasti a v případě značených tras lze dojít do Luže z Třemošic, Nových Hradů, Předhradí, Skutče a Vrbatova Kostelce. [Boháč, 1995, s. 105, 106]
5.9 Vraclav – poutní kostel sv. Mikuláše Vraclav leží 4 km od Vysokého Mýta na rozhraní Svitavské pahorkatiny a Východolabské tabule nedaleko města Choceň, Holice a Hrochův Týnec. [Boháč, 1995, s. 130] Kníže Vratislav II. založil obec Vraclav, jež byla hradištěm na významné obchodní stezce. První písemné zmínky o osídlení se datují do roku 1073 při příležitosti potvrzení založení kláštera v Opatovicích nad Labem. V 11. století stál zřejmě v obci kostel sv. Václava, který v roce 1786 přestal sloužit k duchovním účelům a byl přetvořen v hostinec. V obci se nachází léčivý pramen, u kterého nechal začátkem 17. století místní kněz Mikuláš postavit kapli. Díky léčivé vodě se zchromlý občan Vysokého Mýta, Jan Nečesaný, uzdravil. Kaple se stala oblíbená poutníky a tak byla na místě postavena kaple nová. Roku 1692 v obci vyrostla roubená poustevna a později byla nedaleko pramenu vybudována lázeňská budova. V letech 1724–1730 byl ve Vraclavi zhotoven barokní kostel sv. Mikuláše podle plánů K. A. Canevalle. [David, Soukup, 2002, s. 286] Kostel sv. Mikuláše má dvouvěžové průčelí, zvlněný a zaoblený půdorys, obdélnou loď, čtvercový presbytář a vstupní prostor. Loď je zakončena plochou kupolí. V kostele se nalézá kaple se svatomikulášskou studánkou. K chrámu se stoupá po dvouramenném schodišti. Nyní je v kostele k vidění expozice barokních plastik. [Boháč, 1995, s. 131] Do Vraclavi jsou možné pěší poutě z Holic, Týniště nad Orlicí, Vamberka, Chocně, Ústí nad Orlicí, Litomyšle, Proseče, Chrasti, Slatiňan, Chrudimi, Pardubic a po značených stezkách z Vysokého Mýta a Horního Jelení. [Boháč, 1995, s. 131]
32
6 Praktická část Praktická část je rozdělena na více složek. Úvodní část se bude věnovat dotazníkovému šetření, v kterém bude řešit stanované hypotézy, druhá složka bude směřovat k samotné návštěvě vybraných poutních míst, kde bude řešit další hypotézy. Toto zkoumání se bude opírat o řízené rozhovory. Součástí návštěvy vybraných poutních míst bude analýza těchto míst a zhodnocení faktorů, které by mohly ovlivňovat jejich návštěvnost, pomocí přímého pozorování. Praktická část je zakončena zhodnocením vyzkoumaných poznatků a návrhy opatření pro zvýšení atraktivity zkoumaných poutních míst.
7 Dotazníkový výzkum 7.1 Cíl výzkumu Cílem dotazníkového šetření bude charakterizovat aktuální zájem veřejnosti o návštěvu poutních míst v Pardubickém kraji, analyzovat která vybraná poutní místa kraje patří mezi nejnavštěvovanější, co by respondenty vedlo k návštěvě těchto míst a zda jsou spokojeni se současnou propagací poutních míst.
7.2 Metodika výzkumu Dotazník obsahuje 14 otázek (viz Příloha 1). Respondenti mají na výběr z otázek uzavřených a to otázky dichotomické, trichotomické, výčtové, jedna škálová a výběrová. V dotazníku se vyskytuje i otázka polouzavřená. Dotazník byl dostupný k vyplnění na internetovém stránce www.survio.com, na sociální síti byl umístěn odkaz na dotazník a zde dále šířen mezi veřejnost, byl zasílán také pomocí emailu a rozšiřován pomocí osobního předání. Dotazník je zaměřen jednak na věřící respondenty, a to křesťany a vyznavače ostatních náboženství, ale zároveň ateisty, kteří by se mohli stát potencionálními návštěvníky církevních památek.
33
7.3 Charakteristika respondentů 7.3.1 Pohlaví Tabulka 1: Vyhodnocení otázky č. 13
Pohlaví
Počet dotazovaných
Procentuální zastoupení odpovědí
Muž Žena
33 81
29 % 71 %
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 1: Struktura respondentů dle pohlaví
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
Celkový vzorek dotazovaných tvoří 114 respondentů, z nichž v dotazníkovém šetření odpovídalo více respondentů ženského pohlaví s účastí na vyplňování 71 % z celkového počtu dotazovaných, respondentů mužského pohlaví bylo o poznání méně a to 29 % ze souhrnného množství respondentů.
34
7.3.2 Věk Tabulka 2: Vyhodnocení otázky č. 12
Věk (v letech)
Počet dotazovaných
Procentuální zastoupení odpovědí
Do 15 16–26 27–37 38–48 49 a víc
1 98 10 3 2
1% 86 % 9% 2% 2%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 2: Věková struktura respondentů
¨ Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
Ve věkovém zastoupení dotazovaných měli převahu respondenti ve věku od šestnácti do dvaceti šesti let, a to celých 86 %. Ve věkovém rozmezí dvacet sedm až třicet sedm let odpovídalo 9 % osob z celkového počtu dotazovaných, 2% zastoupení měla v odpovědích věková skupina od třicet osm až čtyřicet osm let. Věku čtyřicet devět let a víc v dotazníku odpovídalo 2 % lidí a z věkové skupiny do patnácti let vyplňovalo dotazník 1 % osob z celkového počtu respondentů.
35
7.3.3 Bydliště Graf 3: Struktura respondentů dle bydliště
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
Jednoznačně nejvyšší podíl respondentů uvedl jako své bydliště kraj Pardubický a to 36,8 % osob z celkového počtu dotazovaných. Nemalé zastoupení s 20,2 % měl kraj Jihomoravský. 15,8 % dotazovaných pochází z kraje Vysočina, o mnoho menší procento respondentů náleží do kraje Olomouckého a Královéhradeckého se stejným počtem dotazovaných osob s 6,1% zastoupením z celkového množství dotazovaných. 3,5 % respondentů pochází ze Středočeského kraje. Jihočeský kraj a Hlavní město Praha má stejné procentuální vyjádření odpovědí s 2,6 % dotazových. Z Moravskoslezského kraje odpovídalo 1,8 % respondentů. Hranici jednoho procenta nepřekročily odpovědi dotazovaných pocházejících z kraje Zlínského, Libereckého, Ústeckého, Karlovarského a Plzeňského. 36
7.3.4 Náboženské vyznání Tabulka 3: Vyhodnocení otázky č. 1
Odpověď
Počet dotazovaných
Procentuální zastoupení odpovědí
Ateista – nevěřící Křesťan Věřím v něco nadpozemského Jiné
49 25 38 2
43 % 22 % 33 % 2%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 4: Struktura respondentů dle náboženského vyznání
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
Čtyřicet tři procent dotazovaných jsou ateisté. Překvapivý výsledek otázky vykazuje vysoké procento dotazovaných, v zastoupení třiceti tří procent respondentů, kteří zastávající přesvědčení o existenci něčeho nadpozemského, ale neřadí se k žádnému náboženství. S 22% zastoupením odpovídali křesťané a pouhá dvě procenta respondentů náleží ostatním náboženstvím. Při součtu celkového počtu věřících včetně těch, kteří věří v něco nadpozemského, je této skupiny respondentů nadpoloviční většina oproti skupině zcela nevěřících.
37
7.4 Vyhodnocení dotazníkového šetření 7.4.1 Víte o tom, že existují poutní místa? Tabulka 4: Vyhodnocení otázky č. 2
Odpověď
Počet dotazovaných
Procentuální zastoupení odpovědí
Ano Ne
107 7
94 % 6%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 5: Vyhodnocení otázky č. 2
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
Otázka číslo dvě zjišťuje, zda mají respondenti povědomí o tom, že existují poutní místa. Vyhodnocení otázky vypovídá o přívětivé znalosti respondentů, téměř všichni oslovení respondenti mají povědomí o tom, že existují poutní místa, a to celých devadesát čtyři procent. Zbývajících šest procent dotazovaných nevědí o existenci poutních míst.
38
7.4.2 Navštívil/a jste již někdy poutní místo? Tabulka 5: Vyhodnocení otázky č. 3
Odpověď
Počet dotazovaných
Procentuální zastoupení odpovědí
Ano Ne Nevím
75 26 13
66 % 23 % 11 %
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 6: Vyhodnocení otázky č. 3
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
Z třetí otázky dotazníku byla zjištěna podstatná informace o návštěvnosti poutních míst. Celých šedesát šest procent respondentů poutní místo již někdy v životě navštívilo, což je nadpoloviční většina. Dvacet tři procent dotázaných osob uvedlo, že poutní místo ještě nikdy nenavštívily a celých jedenáct procent osob si tím, jestli poutní místo navštívily, není jistá.
39
7.4.3 Pokud jste již někdy navštívil/a poutní místo, kolikrát k tomu došlo? Tabulka 6: Vyhodnocení otázky č. 4
Odpověď
Počet dotazovaných
Procentuální zastoupení odpovědí
Jednou až dvakrát Třikrát až desetkrát Více než desetkrát
45 29 10
54 % 34 % 12 %
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 7: Vyhodnocení otázky č. 4
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
Otázka číslo čtyři se věnovala těm, kteří nějaké poutní místo již někdy navštívili a jejím zájmem bylo zjistit kolikrát. Respondenti měli na výběr z možností jednou až dvakrát, třikrát až desetkrát a více než desetkrát. Z celkového množství respondentů, kteří již někdy navštívili poutní místo, jich jednou až dvakrát zavítalo do poutního kostela padesát čtyři procent, dalších třicet čtyři procent bylo na poutním místě třikrát až desetkrát a více než desetkrát navštívilo poutní místo dvanáct procent dotazovaných osob.
40
7.4.4 Které z těchto poutních míst jste již někdy navštívil/a? Graf 8: Vyhodnocení otázky č. 5
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
Výsledky otázky ukazují, že převážná většina respondentů v počtu šedesáti šesti osob žádné z vybraných poutních míst v Pardubickém kraji nenavštívili. Nejvíce návštěv vybraných poutních míst pak prošlo kostelem Nanebevzetí P. Marie v Chrudimi a to třicet osob z celkového počtu respondentů, o deset lidí méně pak navštívilo kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže v Litomyšli. Čtrnáct osob ze všech dotázaných již někdy zavítalo do poutního kostela sv. Anny v Litomyšli, o jednu osobu méně již někdy přišlo do poutního kostela P. Marie Pomocnice křesťanů v Luži. Šest osob z dotázaných již ve svém životě bylo v kapli P. Marie Pomocnice křesťanů v České Třebové, o dvě osoby méně navštívily kostel sv. Alfonse a P. Marie Fatimské v Koclířově. Tři osoby z celkového počtu dotázaných zavítaly na Kalvárii v Jaroměřicích u Jevíčka, dvě osoby ze všech dotázaných již někdy navštívily kostel Zvěstování Páně v Knířově a kostel P. Marie Karmelské a sv. Jana Křtitele v Bystrém. Kostely Nanebevzetí P. Marie v Hemži a sv. Mikuláše ve Vraclavi byl navštíven každý po jedné osobě z celkového počtu respondentů.
41
7.4.5 Máte zájem navštívit některé z výše uvedených poutních míst? Tabulka 7: Vyhodnocení otázky č. 6
Odpověď
Počet dotazovaných
Procentuální zastoupení odpovědí
Ano Ne Nevím
45 38 31
40 % 33 % 27 %
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 9: Vyhodnocení otázky č. 6
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
Otázka číslo šest se soustředí skutečnost, zda by respondenti měli zájem navštívit vybraná poutní místa. Odpovědi se mezi respondenty rozprostřely téměř na třetiny, nicméně největší část respondentů v počtu čtyřiceti procent z celkového počtu dotazovaných by měla zájem o návštěvu vybraných poutních míst Pardubického kraje, o něco méně dotazovaných by zájem navštívit tyto památky neměli a to třicet tři procent osob z celkového počtu dotazovaných, skoro stejné procento dotazovaných, celých dvacet sedm procent, nevědí, zda mají zájem tyto památky navštívit.
42
7.4.6 Z jakého důvodu byste navštívil/a poutní místo? Tabulka 8: Vyhodnocení otázky č. 7
Odpověď
Počet dotazovaných
Procentuální zastoupení odpovědí
Kulturní, poznávací Duchovní zážitek Kulturní, poznávací, duchovní zážitek Nenavštívil/a bych Jiná
69 1
60 % 1%
26
23 %
18 0
16 % 0%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 10: Vyhodnocení otázky č. 7
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
Otázka se zabývá motivy, kvůli kterým by respondenti navštívili poutní místa. Výsledky ukazují, že nejvíce lidí z dotazovaných by navštívilo poutní místo kvůli kulturnímu a poznávacímu motivu, celých 60 %. Jako podnět k návštěvě poutního místa označilo sloučení kombinace kulturního, poznávacího a duchovního zážitku současně 23 % respondentů. Možnou variantu úplného vyloučení návštěvy poutního místa zvolilo 16 % dotazovaných. 1 % respondentů by jako motiv k návštěvě zvolilo samotný duchovní zážitek. Příležitosti vyjádřit svůj názor a zvolit jiný důvod návštěvy poutního místa nevyužil žádný z respondentů. 43
7.4.7 Co by Vás nejvíce přimělo k zájmu, abyste navštívil/a poutní místo? Tabulka 9: Vyhodnocení otázky č. 8
Odpověď
Počet dotazovaných
Procentuální zastoupení odpovědí
Informační leták, plakát Upoutávka na internetu Upoutávka v televizi, rozhlase Upoutávka v novinách, časopisech Doporučení od přátel či známých
5 15 8 7 79
5% 13 % 7% 6% 69 %
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 11: Vyhodnocení otázky č. 8
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
V otázce číslo osm měli respondenti označit, co by je přimělo k zájmu o návštěvu poutních míst. V dotazníkovém šetření bylo zjištěno, že převážná většina dotazovaných se přiklání k názoru, že by je k zájmu o návštěvu poutního místa přimělo doporučení od přátel či známých, a to celých 69 %. O mnoho méně dotazovaných, celých 13 %, zaujímá názor, že by je k návštěvě přiměla upoutávka na internetu. Upoutávka v televizi či rozhlase by k zájmu o návštěvu přiměla 7 % respondentů. U 6 % dotazovaných by vzbudila zájem o návštěvu upoutávka v novinách, časopisech a nejméně motivující by pro respondenty byl informační leták, plakát, který označilo 5 % dotazovaných.
44
7.4.8 Jak byste ohodnotil/a aktuální propagaci církevních památek? (Stupnice od 1 do 5 hvězdiček, přičemž 1 znamená nejhorší, 5 nejlepší.) Tabulka 10: Vyhodnocení otázky č. 9
Počet hvězdiček
Počet dotazovaných
Procentuální zastoupení odpovědí
***** **** *** ** *
2 6 30 43 33
2% 5% 26 % 38 % 29 %
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 12: Vyhodnocení otázky č. 9
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
Respondenti měli v otázce číslo devět hodnotit dle jejich názoru aktuální propagaci poutních míst. Na výběr měli stupnic hvězdiček od jedné do pěti, přičemž jedna hvězdička znamená nejhorší, pět hvězdiček znamená nejlepší. Průzkum vykazuje, že hodnocení aktuální propagace poutních míst z pohledu respondentů je průměrně 2,1 hvězdy z 5. Největší množství respondentů, celých třicet osm procent z celkového množství dotazovaných, označilo dvě hvězdy. Jedna hvězda obdržela o něco méně hvězd, označilo ji dvacet devět procent dotazovaných osob. Podobně se umístily tři hvězdy, které označilo dvacet šest procent respondentů. O mnoho méně hlasů obdržely hvězdy čtyři, pouhých pět procent hlasů z celkového množství hlasů dotazovaných. Na posledním místě se v hodnocení umístilo hvězd pět, které obdržely dvě procenta hlasů od respondentů. 45
7.4.9 Kdybyste byl/a lépe informovaný/á o těchto církevních památkách, navštívil/a byste je? Tabulka 11: Vyhodnocení otázky č. 10
Odpověď
Počet dotazovaných
Procentuální zastoupení odpovědí
Ano Ne Nevím
44 18 52
39 % 16 % 45 %
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 13: Vyhodnocení otázky č. 10
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
Předmětem zájmu otázky bylo zjistit, zda by respondenti navštívili poutní místa, kdyby o těchto církevních památkách byli lépe informováni. Většina dotázaných osob, celých čtyřicet pět procent, si není jistá tím, zda by tyto církevní památky navštívili v případě lepší informovanosti. O něco méně respondentů, celých třicet devět procent z celkového počtu dotázaných osob, zastává názor, že by navštívili poutní místa v případě lepší informovanosti o těchto církevních památkách a pouhých šestnáct procent respondentů by poutní místa nenavštívili i v případě, že by byli lépe informovaní o těchto církevních památkách.
46
7.4.10 Kdybyste si měl/a při zájezdu vybrat k návštěvě mezi církevní památkou a světskou kulturní památkou, kterou byste preferoval/a? Tabulka 12: Vyhodnocení otázky č. 11
Odpověď
Počet dotazovaných
Procentuální zastoupení odpovědí
Církevní památka Světská památka – ne církevní
23 91
20 % 80 %
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 14: Vyhodnocení otázky č. 11
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
Otázka číslo jedenáct zjišťovala, zda by respondent při zájezdu preferoval světskou památku, tedy nikoli církevní nebo právě církevní památku, kdyby si měl jednu z nich vybrat. Výsledky dopadly následovně. Drtivá většina dotázaných, celých osmdesát procent respondentů, by při zájezdu preferovala světskou památku, v případě když by si měli vybrat. Dvacet procent dotázaných z celkového počtu respondentů by při výběru zvolilo raději církevní památku.
47
8 Návštěva vybraných poutních míst Pardubického kraje 8.1 Bystré – Kostel Panny Marie Karmelské a sv. Jana Křtitele Navštíveno dne: 21. 10. 2013 Vlastní hodnocení Poutní kostel Panny Marie Karmelské a sv. Jana Křtitele je vidět z širého okolí, ohromí návštěvníka již při pohledu z vnějšku svou velikostí a okázalou architekturou. V okolí kostela nelze přehlédnout čisté, upravené prostředí. Zevní oblast kostela má oslnivý vzhled, jeho rekonstrukce je zjevná. Má pouze nepatrnou vadu na fasádě, na světlé omítce se tvoří tmavá místa, která však nejsou na první pohled zřejmá. Interiér kostela je dobře udržovaný a rovněž po rekonstrukci. Většina soch, obrazů a maleb jsou zrestaurované a ve velice zachovalém stavu. V případě zájmu o návštěvu kostela vskutku není žádná překážka, prohlídku lze objednat telefonicky. Dopravní dostupnost města je uspokojivá, spojení do Bystré je možné autobusem z Brna a Poličky. Navzdory tomu, že město má turistům co nabídnout (Nachází se zde poutní kostel, renesanční zámek, barokní radnice, Minimuzeum, kvalitní zázemí pro návštěvníky.), schází mu ještě jisté opatření pro zviditelnění kulturního dědictví městečka. Obrázek 1: kostel P. Marie Karmelské a sv. Jana Křtitele
Zdroj: vlastní, 2013
48
Řízený rozhovor s významným příslušníkem farnosti Jméno:
Zbyněk Unčovský
Věk:
62 a víc
Vzdělání:
středoškolské s maturitou
Funkce:
místní průvodce a znalec kostela
S respondentem byl veden dlouhosáhlý řízený rozvor, ve kterém sdělil o kostele P. Marie Karmelské a sv. Jana Křtitele v Bystrém mnoho zajímavých a důležitých informací. Dle jeho pohledu vedení města ke kostelu a doplňujícím částem poutního místa zaujímá kladný postoj, finančně se podílí na opravě litinových křížů v areálu hřbitova, na opravě kříže u kostela mělo zásluhu také město, šest barokních soch světců rozestavěné po obci, z nichž dvě stojí před kostelem, jsou ve správě města, které je má v plánu zrenovovat, současně dokupuje a spravuje pro zkrášlení městečka sochy dřevěné. Kostel prošel rekonstrukcemi počínajíce v 90. letech, konče v roce 2002. Věž začíná černat díky působení přírodních podmínek a nevhodnému materiálu, který byl použit při malbě. Nejvýznamnější opravy kostel zakusil v letech 1939 až 1941, kdy došlo ke kompletní opravě omítky, malby zvnějšku i zevnitř, uskutečnila se výměna oken za repliky a pozlatily se sochy. Na běžném provozu kostela mají velkou zásluhu lidé z farnosti. Ke zviditelnění kulturního dědictví města, tím i církevní památky v němž se nacházející, město podniklo pouze obstarání stálého průvodce, nicméně ku prospěchu zviditelnění města dopomohla skutečnost, že se zde natáčel film Všichni dobří rodáci. Podél silnic jsou k vidění poutací tabule o kulturních památkách blízkého okolí, Bystré mezi těmito tabulemi však chybí. Velký přínos pro návštěvnost města má zdejší hotel Horák. Pravidelně poskytuje ubytování velkým skupinám hostů, kteří mají zájem poznávat místní památky. Návštěvnost kostela při nedělních bohoslužbách se průměrně pohybuje okolo 250 lidí na jedné mši svaté a roční návštěvnost mimo bohoslužby za poslední 3 roky dosahuje počtu 1 500 až 2 000 lidí. Zájem o prohlédnutí si kostela mají kromě věřících také mnoho nevěřících. Prohlídky kostela fungují na systému telefonického požádání buď samotného průvodce, v případě jeho nepřítomnosti v obci také jeho zástupce. Kontakt na průvodce je vystaven v informačním centru města, na hlavních vratech kostela ve vitríně a v hotelu. Za prohlídku se nevybírá vstupné, návštěvník má však možnost dobrovolně finančně přispět na údržbu a opravy stavby do kasy v zadních prostorách chrámu. Prohlídky zprostředkovává současně město i farnost. Pevná otevírací doba není zavedena, kostel je však otevřen během bohoslužeb. Podle 49
názoru respondenta je přístup místních obyvatel k církevní památce kladný, jsou na kostel pyšní a mají zájem na tom, aby byla navštěvována turisty. Dokazuje to fakt, že když neměl v provozu telefon, místní obyvatelé ho upozornili na zájemce o návštěvu kostela. Velkou roli ve vztahu místních obyvatel ke kostelu také hraje skutečnost, že ve městě žije velké procento věřících. Duchovní správce farnosti obnovuje tradice na poutním místě, pořádá průvody Božího Těla po obci a světelný průvod okolo kostela při příležitosti karmelské poutě. Z pohledu respondenta jsou podmínky pro turisty ve městě příznivé, fungují tu služby informačního centra, ubytovací služby s celkovou kapacitou do 100 lůžek. Ceny se ubytování se pohybují od 170 Kč do 550 Kč za noc. Respondent shledává příznivé okolnosti pro turisty jako je čistota obce, zdvořilé zdravení všech občanů obce včetně mladých lidí, které není ve všech obcích zcela obvyklé a neexistence pomalovaných zdí budov sprejem v obci. Respondent neshledává žádnou překážku pro návštěvu kostela a konkrétní významnou osobnost spjatou s kostelem neoznačil.
8.2 Česká Třebová – poutní kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů Navštíveno dne: 2. 11. 2013 Obrázek 2: kaple P. Marie Pomocnice křesťanů
Zdroj: vlastní, 2013
Vlastní hodnocení K poutní kapličce Panny Marie Pomocnice křesťanů u České Třebové vede cesta strmým kopcem, na jejímž konci se upíná divotvorný cíl poutníka a to kaple, pod ní kamenné zastavení křížové cesty a studánka s pramenem léčivé vody. Pod poutním areálem se nachází restaurace, kde se konají hostiny svateb, jejichž obřad se odehrává 50
přímo v kapličce. Poutní areál je umístěn v přírodě u lesa, čímž dostává naturální ráz, a proto není nezbytné větších zásahů do pěstění a údržby okolí. Kaplička je renovovaná, má příjemný prostý vzhled, vnitřní prostory jsou v uchované formě, výzdoba interiéru je střídmá, půvabně malovaný strop je zrestaurovaný. Pokud má návštěvník zájem prohlédnout si kapli, může kontaktovat duchovního správce farnosti nebo městské muzeum, kteří mu bez problémů vyjdou vstříc. Vzhledem k umístění města na železničním dopravním uzlu, by početná návštěvnost místa mohla být uskutečnitelná. Dopravní spojení do města jsou možná i z větších vzdáleností jako například Praha, Brno, Ostrava nebo Slovensko. Autobusem je možné se do České Třebové přepravit z Litomyšle, Vamberka, Ústí nad Orlicí, Brna, Letovic, Lanškrouna, Rychnova nad Kněžnou, Svitav. Řízený rozhovor s významným příslušníkem farnosti Jméno:
Mgr. Miloš Kolovratník
Věk:
40–50
Vzdělání:
vysokoškolské
Funkce:
duchovní správce farnosti
Respondent uvedl, že město Česká Třebová zaujímá vstřícný postoj k poutnímu místu, kaple je majetkem města a inventář patří farnosti. Péče o objekt probíhá ve spolupráci s městem, které se zasadilo, aby byla kaplička opravena, poněvadž stojí na místě, kde je pramen a vlhko, takže provedlo poměrně nákladnou rekonstrukci a poslední rok investovalo do restaurování nástropních maleb. Jestliže je rekonstrukce cílená, pak je město oslovitelné a to se netýká pouze kaple na Horách. Město má k rekonstrukci objektu a k dílčím opravám kladný vztah, poskytuje finanční prostředky na opravy, seč není to každoroční záležitost, je to otázka konkrétní opravy. Propagace u kaple P. Marie na Horách je menší, na druhé straně se podařilo s městem najít způsob jak tuto památku otevřít pro návštěvníky nebo pro zájezdy, které sem přijedou. Poutní místo je v místních periodikách publikováno, čili na internetu a v českotřeboském zpravodaji. Na farních stránkách k nalezení není, právě probíhá vytváření nových webových stránek farnosti. Co se týče návštěvnosti poutní kapličky, dle názoru dotazovaného je potenciál velký. Tvrdí, že je to vidět ve chvíli, kdy se v kapli nachází někdo, kdo zajišťuje otevření. Kaple s areálem restaurace na Horách tvoří přirozené výletní místo českotřebovských občanů a veřejnosti z okolí. Když lidé zavítají do restaurace stojící v blízkosti poutního 51
areálu, nebo si jdou k prameni načerpat vodu, pak kaplička tvoří jeden celek tohoto místa. Pokud se zde koná pouť, přijíždějí lidé i z Prahy, Boskovic a jiných vzdálenějších měst. Z pohledu duchovního správce farnosti je poutní místo v povědomí lidí. Na hlavní pouť se dostaví až 150 osob a jsou to lidé právě ze širokého okolí. Podle mínění respondenta o prohlídky kaple nějaký zájem je. V tomto roce se o víkendech zavedla služba, jež kapli otvírala. Sice lidé na tuto službu nebyli zvyklí, ale jestliže jdou okolo, pak se tam zastaví. Díky tomu, že je poutní místo publikováno na internetových stránkách muzea Česká Třebová, se jednotlivci nebo celý zájezd ozvou, že mají zájem o prohlídku. S Městským muzeem funguje velice dobrá spolupráce. Pokud se zájemci obrátí na muzeum, pak se otevření kaple ujme někdo z muzea, většinou paní ředitelka, v případě že se turisté obrátí na farnost, otevře jim příslušná osoba z farnosti, převážně duchovní správce. Prohlídky fungují na systém požadavku. Lze se obrátit na Městské muzeum Česká Třebová nebo přímo na faru a to prostřednictvím emailu, telefonu nebo doptání se osobně. Čili prohlídky zprostředkovává farnost i město. Co se týče přístupu místních obyvatel k poutní kapli, duchovní správce se domnívá, že kaple tvoří součást výletního místa, na které se lidé chodí projít, avšak určitou roli z hlediska zájmu hraje ostych lidí, které případně nenapadne, že by tam mohli přijít a pravděpodobně také nízká propagace místa. Výjimkou jsou svatby, které se konají v restauraci pod poutním areálem, kdy je zvykem, že svatebčané v určitou chvíli do kaple jdou a i když se svatební obřad konal jinde, tak počítají s tím, že svatebčané ke kapli z areálu restaurace zajdou. Stanovisko dotazovaného je takové, že místní obyvatelé nemají zájem na tom, aby byla kaple navštěvována turisty, ovšem zájem na tom má Městské muzeum a on sám jako duchovní správce farnosti. Respondent si myslí, že podmínky pro turisty jsou v České Třebové výborné. Je to dáno tím, že město leží na významném bodě železniční trati. Dopravní spojení je dle něj velice dobré. Fungují zde služby informačního centra, ubytovací služby stravovací služby a jsou zde k dispozici veřejné toalety. Kvalita stravovacích služeb je z pohledu respondenta dobrá. Dotazovaný uvedl jako překážku pro návštěvu kaple lidské faktory a nízkou propagaci, která by dle jeho názoru mohla být vyšší.
52
8.3 Hemže – poutní kostel Nanebevzetí P. Marie Navštíveno dne: 29. 10. 2013 Vlastní hodnocení Cesta z Chocně do Hemže připomíná dobu, kdy kostel Nanebevzetí Panny Marie zažíval rozkvět poutnictví zdejšího poutního místa, podél silnice jsou roztroušena zastavení křížové cesty. Kostelík se skví nad obcí, návštěvník jej může spatřit ze značné dálky. Při pohledu na kostel z bližší vzdálenosti je na zdech znatelná opadaná omítka. Prostoty na hřbitově jsou upravené, nicméně prostory nalézající se za hřbitovní zdí jsou neudržované. Interiér chrámu je v přijatelném stavu, díla jsou zachovalá, pozoruhodně malované stěny vyžadují přemalbu. Věž nacházející se v blízkosti kostela je zrekonstruovaná. Poutní areál je nevšední, návštěva místa působí na hosta duchem vrcholné doby poutní tradice na vesnici, budova by si však zasluhovala značné opravy, především novou omítku a malbu. Kostelík je otevřený v době konání bohoslužeb, v případě zájmu o návštěvu kostela není obtížné kontaktovat zdejší kostelnici, je však nezbytné si na ní sehnat telefon přes farnost Choceň, do které Hemže patří. Dopravní přístupnost obce je realizovatelná autobusem z Chocně, Vysokého Mýta a Ústí nad Orlicí. Obrázek 3: kostel Nanebevzetí P. Marie
Zdroj: vlastní, 2013
53
Řízený rozhovor s významným příslušníkem farnosti Jméno:
pí. Hubáčková
Věk:
62 a víc
Vzdělání:
základní
Funkce ve farnosti:
kostelnice
S respondentkou byl veden krátký rozhovor, v kterém sdělila, že nejsou finanční prostředky na opravu kostela. Zdejší kněží měli snahu kostel udržovat, obec více méně neposkytuje finanční prostředky na opravy kostela, nicméně bylo sem instalované venkovní osvětlení stavby a věž prošla rekonstrukcí. Návštěvnost kostela probíhá z větší části v rámci církevních obřadů jako svatby, pohřby, křtiny, jednou za měsíc se zde koná bohoslužba a poskrovnu zde probíhají hudební koncerty. Po smrti Josefa Luxe v roce 1999 sem jezdily zájezdy, v současné době sem už nejezdí. Příležitostně sem přijíždí zájezd sloužit mši. Zájem turistů o návštěvu kostela mimo věřících, kteří jdou do kostela na bohoslužbu, spíše není. Kostelík je otevřen k prohlídkám při příležitosti akce Noc kostelů, v případě zájmu o prohlídku je možné kontaktovat kostelnici nebo duchovního správce, prohlédnutí si kostela zevnitř zprostředkovává farnost. Dotazovaná konstatovala, že podle jejího názoru mají místní obyvatelé zájem na tom, aby byl kostel navštěvován turisty, avšak zázemí tu chybí. Jako významnou osobnost spjatou s poutním kostelem dotazovaná uvedla Josefa Luxe, který je na zdejším hřbitově u kostela pochovaný, díky němuž sem lidé nějaký čas jezdili.
8.4 Chrudim – arciděkanský kostel Nanebevzetí P. Marie Navštíveno dne: 1. 11. 2013 Vlastní hodnocení Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie se skví na náměstí v Chrudimi, kde dokonale pasuje do historického cesta města. Budova chrámu prošla a stále prochází rekonstrukcí, na jedné části stavby je k vidění lešení. Pohled na zevnějšek kostela je však vskutku působivý, vzhledem k jeho umístění na náměstí, není pochyb o údržbě jeho okolí. Vnitřní prostory jsou v dobrém stavu, výtvory sochařů a malířů jsou v téměř nedotčené formě. Poutní kostel včetně morového sloupu na náměstí dozajista doplňuje starobylý nádech královského města Chrudim, což se zasazuje ku prospěchu jeho návštěvnosti.
54
V případě zájmu o návštěvu kostela je možné se domluvit na prohlídce telefonicky s duchovním správcem farnosti nebo na osobní požádání. Dopravní dostupnost města je velice uspokojivá, vlakovým spojením se lze do Chrudimi dostat z Pardubic a Havlíčkova Brodu, autobusovým z Hradce Králové, Čáslavi, Velkého Meziříčí a Vysokého Mýta. Obrázek 4: kostel Nanebevzetí P. Marie
Zdroj: vlastní, 2013
Řízený rozhovor s významným příslušníkem farnosti Jméno:
RNDr. Mgr. Tomáš Pavlík
Věk:
62 a víc
Vzdělání:
vysokoškolské
Funkce:
kostelník a znalec kostela
Respondent sdělil, že vedení města Chrudim má ke kostelu Nanebevzetí P. Marie kladný, v mezích možností podporuje a církev spolupracuje při nejrůznějších kulturních akcích. Dále město uvolňuje finanční prostředky na opravy objektu a ostře podporuje Den otevřených dveří památek a dokonce akci Noc kostelů. Farnost spolupracuje s městským úřadem, který vyrábí plakáty a publikuje informace o kostele a akcích spjatých s ním do místního zpravodaje, v kterém jsou předem uvedeny veškeré akce velmi podrobně. Je zde v provozu informační centrum, které vydává formou letáků informace o jednotlivých památkách a o městu jako celku. Tyto materiály jsou vždy přes léto v kostele k dispozici právě pro příchozí turisty, kde si je mohou lidé zdarma rozebírat, od map počínaje, informacemi o kostele konče. Do kostelů v Chrudimi chodí celkově kolem 300 lidí na nedělní bohoslužbu, fungují tu dva kostely. Kostel Nanebevzetí P. Marie je hlavní, ten má svoje publikum kolem 200 lidí stabilních, 55
zbylých sto lidí chodí do kostela sv. Kateřiny. Pokud jde o turistiku, kostel je velice navštěvován, protože je v létě otevřený, právě díky spolupráci s městem a úřadem práce. Jsou zde zaměstnáni průvodci, kteří každý den s výjimkou pondělí hlídají kostel a vykonávají průvodcovskou službu. Chodí sem nejméně desítky ale spíše i stovky lidí denně, takže návštěvnost je poměrně vysoká. O návštěvu kostela mají zájem i turisté, kteří tam nesměřují na bohoslužbu, přijíždějí sem i cílené zájezdy, někdy přijedou bez domluvy dopředu, někdy se ozvou předem a sjedná se průvodcovská služba. Od června do září je každý den objekt otevřený, v zimní sezóně pouze na požádání. Pokud je kostel otevřen, jsou stále k dispozici průvodci, kteří mají základní znalosti o kostele a poskytnou běžnému turistovi vyčerpávající výklad. Když má v úmyslu přijet jednotlivec nebo skupina, poutníky počínaje, školními skupinami konče, tak se převážně předběžně domluví a provází je někdo z fary, buď duchovní správce nebo kostelník, tudíž prohlídky jsou záležitostí farnosti. Dle názoru dotazovaného vnímají obyvatelé Chrudimi kostel jako významnou památku, především lidé směřující na bohoslužby a z velké části kultury milovní občané vědí, že se zde již léta pořádají Dny otevřených dveří a jiné akce, kterých se bohatě účastní. Během soboty Dnů otevřených dveří přijde kolem 1 000 lidí. Noc kostelů je akce, která bývá v květnu, pořádá ji církev. Dny otevřených dveří je celoevropská akce, k níž se ve městech připojují různé kulturní památky a tady v Chrudimi v prvé řadě kostel, což je vůdčí památka. Tuto akci organizuje město, ale velmi úzce se spoluprací farnosti. V průběhu března nebo dubna svolá městský úřad sešlost, kde se sejde zhruba 20 zástupců různých památek, muzeí města a okolí, kde se dává dohromady program, který zaštiťuje a propaguje město. Pokud jde o přilákání turistů, tak na tom má vrcholný zájem město jako instituce, městský úřad, který zprostředkovává propagaci. A jistě na tom mají zájem také ti, kteří na turistech profitují, tzn. obchodníci, restaurace a podobně. Nachází se zde informační centrum, které vydává formou letáků informace o jednotlivých památkách a o městu jako celku. Tyto materiály jsou vždy přes léto v kostele k dispozici právě pro příchozí turisty. Základní překážkou pro návštěvu kostela považuje respondent to, že je zde církevní instituce a vztah k víře, k církvi a ke katolictví obecně není příliš nadšený, překročit práh kostela pro některé lidi nemusí být úplně jednoduché z ideologických nebo podobných důvodů. Když se pořádají akce jako například Noc kostelů, tak se organizátoři snaží pro lidi vytvořit takovou atmosféru, aby se nebáli vstoupit kostela. Řada záležitostí se odehrává venku, takže při Dnu otevřených dveří je výklad o barokních sochách úzce souvisících s kostelem na náměstí, venku, mimo kostel. Nebo 56
při takové akci jezdí autobusy po nejbližších filiálních kostelích v okolí, takže lidé jedou za turistickými památkami a nemají pocit, že se uchylují do svatostánku. Technické překážky jsou ty, že není možné bez dozoru nechat otevřený kostel. Zatím se daří sehnat průvodce, kteří v létě objekt hlídají, leč není to úplně jednoduché finančně, poněvadž je třeba zaplatit jejich služby, a proto je otevírací doba omezena výlučně na léto, i když je evidentní, že by turisté do kostela chodili i během zimní sezóny. Významnou osobností spjatou s kostelem byl respondentem označen Josef Liboslav Ziegler, což byl kněz, který sloužil v Chrudimi jako děkan, byl to spisovatel, překladatel a propagátor českého jazyka. Působila zde řada významných hudebníků a hudebních skladatelů, kupříkladu Alois Hnilička.
8.5 Jaroměřice u Jevíčka – Kalvárie Navštíveno dne: 30. 10. 2013 Obrázek 5: Kalvárie
Zdroj: vlastní, 2013
Vlastní hodnocení Cesta od kostela Všech svatých uprostřed obce k poutnímu areálu, který poutníka přivádí k úžasu, je lemovaná unikátními zastaveními křížové cesty a ubírá se symbolicky na Kalvárii. Poutní komplex je celý zrenovovaný, budovy získaly svůj původní lesk a vznešenost. Prostory v blízkosti areálu a v samotném areálu jsou nadmíru pěstěné a udržované. Vnitřní zařízení kaplí je v zachovalém stavu. Nedaleko komplexu stojí fara s loretánskou kaplí patřící k poutnímu místu, která jediná zbývá opravit, přesto neruší dojem dokonalosti a jedinečnosti místa.
57
Návštěvy poutního areálu jsou možné po osobní nebo telefonické domluvě s duchovním správcem. Do Jaroměřic je možné se dostat bez komplikací autobusem z Jevíčka, Svitav, Olomouce, Prostějova, Mohelnice, Brna. Řízený rozhovor s významným příslušníkem farnosti Jméno:
o. Wojciak Tomasz CP
Věk:
40–50
Vzdělání:
vysokoškolské
Funkce:
duchovní správce poutního místa
Respondent je duchovním správcem farnosti, ve které se nachází poutní místo Kalvárie. Byl s ním veden rozhovor, ve kterém sdělil podstatné údaje týkající se poutního místa. V první řadě uvedl, že v Jaroměřicích vznikla nadace finančně podporující opravy poutního místa. Do nadace se zapojují obyvatelé Jaroměřic jak věřící tak i nevěřící. Do instalace nového misijního kříže se také zasadilo mnoho občanů Jaroměřic, kteří nechodí běžně na bohoslužby, nicméně obstarali tuto záležitost s velkou úctou a radostí. Samotná obec také velmi spolupracuje na průběhu oprav a to nejen když je potřebný podpis na různá povolení a listiny. Když přijede osoba zastupující kraj nebo senátor, vedení obce úzce spolupracuje se správcem poutního místa. Dále obec přispívá údržbou silnice vedoucí ke Kalvárii, pomáhá s přípravami poutí a především podporuje poutní místo, aby místo mohlo (obrazně řečeno) žít a sloužit lidem. Dle jeho názoru je celkový přístup obce k poutnímu místu dobrý, leč jistě by si přál jako duchovní správce větší zapojení lidí na bohoslužby. V druhé řadě má na finanční podpoře oprav účast také stát, protože se jedná o státní památku. Poutní místo má hranice působnosti větší než farnost. Dle hlediska dotazovaného má obec zájem na zviditelnění poutního místa. Byly vydány publikace na počest výročí 300 let existence Kalvárie. Po setkání s vedením obce byl místní historik požádán, aby zpracoval text o Kalvárii a obec vydala malou brožuru v rámci tohoto výročí. O poutní místo se zajímala státní televize a uskutečnilo se zde živé vysílání TV Noe. Správcem poutního místa je Kongregace Utrpení Ježíše Krista, což je řád pasionistů. Všechny události, které se připravují, včetně poutí, se konají s pomocí farníků. Poutní místo je k nalezení také na internetové stránkách farnosti, nadace a obce. V každém týdnu od jara do podzimu přijedou na Kalvárii dvě až tři skupiny návštěvníků. Za rok přijede organizovaných skupin zhruba 50. Na poutní místo Kalvárie přijíždějí autobusy z děkanátu, farností, domova důchodců, zavítali sem také 58
motocyklisté i cyklisté. Chodí sem i několik pěších poutí a to až z Litomyšle, Olomouce nebo bližšího okolí. Zájem o Kalvárii se letos zvýšil díky dokončeným opravám v tomto roce. Jedna organizovaná skupina návštěvníků se pohybuje okolo 40–50 lidí, v některých případech jen okolo 10–20 osob. Na nedělních bohoslužby přichází 100 až 150 lidí, na dvě největší poutě 100–1 500 osob a na letošní podzimní pouť přišlo zhruba 2 500 poutníků. Z pohledu respondenta mají o návštěvu poutního místa zájem i turisté, kteří sem nesměřují pouze na bohoslužbu. Takových skupin přijíždí mnoho, například z domova důchodců nebo klubu seniorů. Návštěvnost záleží na ročním období, poutní místo leží na kopci, v zimě je na Kalvárii horší přístup, takže v zimě zájem ustává. Na poutích se zvyšuje účast lidí, kteří pocházejí z širšího okolí díky možnostem dnešní doby. Návštěvníci mají zájem prohlédnout si tuto kulturní památku, která je vývojem kultury náboženské, hluboké víry a uměleckého vzdělání. Turisté duchovnímu správci vypráví, že se na poutním místě cítí zvláštně, že tomu nerozumí a odjedou svým způsobem naplněni. Otevírací doba zde není zavedena. Na internetových stránkách Kalvárie je uvedeno, co může místo nabídnout turistům a poutníkům. Vždy je možnost prohlídky s historickým výkladem po domluvě s duchovním správcem. Nejjednodušší způsob, jak se dostat k prohlídce, je přijet na pouť a na bohoslužby, které se konají pravidelně. Na informačním letáku o Kalvárii je vytištěn program akcí a bohoslužeb. Na závěr prohlídky je návštěvníkům nabídnuto požehnání, které turisté přijímají dobře, i když třeba nejsou věřícími. O soukromé poutě nebo bohoslužbu mohou požádat větší skupiny, které se domlouvají měsíc nebo i půl roku předem. Někteří návštěvníci přijdou přímo na bohoslužbu, někteří až ke konci bohoslužby a mají také zájem o prohlídku. Po areálu provádí duchovní správce nebo jiný řeholník, tudíž prohlídky zprostředkovává farnost. V případně nepřítomnosti duchovního správce se průvodcovství ujme někdo z farníků. Z pohledu respondenta je důležité je si uvědomovat účel poutního místa, které by mělo sloužit lidem a nabízet jim prožití něčeho duchovního. Kalvárie zve poutníky na organizované duchovní akce, ale v případě když má někdo zájem si pouze prohlédnout poutní místo, tak mu to správa farnosti samozřejmě umožní. Dle názoru dotazovaného mají místní obyvatelé kladný přístup ke Kalvárii, uvědomují si hodnotu poutního místa, jsou na toto místo hrdí, důkazem toho může být skutečnost, že když měl být odvysílán díl o Kalvárii v jednom pořadu v televizi, lidé mu telefonovali, zajímali se, kdy bude tento díl odvysílán. Další skutečností je zájem jaroměřických občanů o videonahrávku z letošních oslav jubilea 300 let Kalvárie. Lidé, kteří chodí na Kalvárii, více spolupracují se správou farnosti, starají se o toto místo, mají větší zájem na tom, 59
aby bylo místo navštěvováno. V minulosti byla v blízkosti chrámu restaurace, která sloužila poutníkům, ovšem po válce byl její provoz zrušen. V 90. letech byl objekt vrácen původním majitelům, avšak provoz finančně neunesli, tudíž byl opět provoz zrušen a v současné době se tam nachází domov důchodců, kde je domluvené s vedením objektu, že při největších poutích smí poutníci za symbolický poplatek použít toalety v budově domova důchodců. Pro menší skupiny návštěvníků se otevírá WC v rezidenci. Při oslavách 300 let Kalvárie byly vypůjčeny venkovní toalety. Hlavní poutě začínají u dolního kostela, kde je uzavřena přátelská dohoda s restaurací Trojan, kde mohou poutníci použít toalety, v blízkosti se nachází Centrum života a podnikání, kde je také veřejné WC. Když má návštěvník zájem o turistické razítko, tak ho zde bez problémů dostane. V Jaroměřicích je turistům k dispozici hotel, informační centrum nikoli. Jako omezení při návštěvě na poutního místa respondent uvedl pouze to, že je na Kalvárii v zimě horší přístup a jako významnou osobnost spjatou s poutním místem označil Františka Michala Šubíře díky němuž toto poutní místo vzniklo. Jako další významná osobnost byla dotazovaným uvedena postava Santiniho, jenž byl údajně architektem poutního místa. Nejsou doložené podklady přesně potvrzující skutečnost, že byl architektem Kalvárie, většina odborníků se však kloní k tomu, že Santini byl architektem Kalvárie.
8.6 Knířov – farní kostel Zvěstování Páně Navštíveno dne: 8. 11. 2013 Vlastní hodnocení Farní kostel Zvěstování Páně vypadá na první pohled prostě, leč při vstupu dovnitř ohromí svou malebností. Prostředí v blízkosti objektu je přirozeně udržované vzhledem k výskytu hřbitova okolo kostela. Úhledný vzhled exteriéru narušují tmavé skvrny na omítce. Interiér skýtá mnoho zachovalých uměleckých děl navzdory mnoha krádežím. Kostelík doplňuje přirozený charakter venkovského prostředí a může být příjemným cílem výletníků ubírajících se z městské šedi na zdejší poutní místo. S případným zájmem o prohlídku kostela se návštěvník může obrátit na farnost Vysoké Mýto. Dopravní přístupnost obce je slabší, je možné se sem dopravit autobusem z Vysokého Mýta, Proseče, Nových Hradů.
60
Obrázek 6: kostel Zvěstování Páně
Zdroj: vlastní, 2013
Řízený rozhovor s významným příslušníkem farnosti Jméno:
Mgr. Pavel Mistr
Věk:
40–50
Vzdělání:
vysokoškolské
Funkce:
duchovní správce farnosti Vysoké Mýto
S respondentem byl veden řízený rozhovor ohledně poutního kostela Zvěstování Páně v Knířově, který spadá do farnosti Vysoké Mýto. Dotazovaný sdělil, že dříve bylo možné čerpat prostředky na opravy z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, v současné době se prostor zúžil a je třeba čerpat finanční prostředky z jiných zdrojů. Momentálně se opravuje kostel na Slatině a v Zámrsku, kostel v Knířově je v pořadí a teprve čeká na opravy. V poslední době nedošlo k jednání s městem ohledně knířovského kostela, nicméně objekt byl v posledních 30 letech rekonstruován. K drobným opravám kostela dochází, kupříkladu po vichřici se pozve pokrývač, který opraví střechu. Restaurování momentálně nepřipadá v úvahu. V městském zpravodaji a v informační vitríně města jsou prezentovány veškeré církevní aktivity a poutě konané v kostele na Knířově. Pravidelně se tam v neděli schází okolo 30 lidí, na pouť dorazí okolo 150 osob. Zájezdy přijíždějí na poutního místo jen výjimečně. Zájem o prohlídky kostela je nevalný, přesto jej navštěvují i nevěřící lidé v rámci akcí jako například Noc kostelů nebo koncerty. Objekt není běžně otevřený, je možné ho navštívit během bohoslužeb, v případě zájmu o prohlídku je možné kontaktovat farnost Vysoké Mýto, která prohlídku umožní. Přístup místních obyvatel k památce je lehce kladný, dobré mínění o kostele upevňují 61
v dětech, kdy uspořádali návštěvu místa s výkladem a prezentací varhan. Co se týče zázemí a podmínek pro turisty v obci, služby informačního centra, ubytovací a stravovací služby zde nefungují, jsou však k dispozici v nedalekém městě Vysoké Mýto. Nachází se zde značení pro turisty, které je součástí výletní stezky. Respondent považuje za překážku návštěvy kostela přístupnost vnitřních prostorů objektu, z důvodu pravidelnému vykrádání není možné nechat kostel otevřený a to ani s ochrannou mříží, neboť objekt stojí na odlehlém místě, další překážkou označil nízký zájem o návštěvy kostela.
8.7 Litomyšl
– kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže – poutní kostel sv. Anny
Navštíveno dne: 23. 10. 2013 Vlastní hodnocení Kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže zdobí město Litomyšl svou okázalou podobou a znamenitě zapadá do historického jádra města. Okolí kostela je čisté a udržované. Významnou skutečností pro prostředí, v kterém se kostel nachází, je umístění kostela v samém historickém centru města, sousedící Klášterní zahrady a Piaristický kostel Nalezení sv. Kříže, které společně tvoří unikátní prostředí církevního a kulturního charakteru. Zevní části chrámu jsou opravené, místy se omítka začíná opět odlupovat, nicméně to není tolik patrné vzhledem k tak velké ploše budovy. Uvnitř stavby se nacházejí cenná díla, která již prošla restaurováním a jsou ve velmi dobrém stavu. Poutní kostel sv. Anny je také spravený, díla v současné době procházejí restaurováním. Kostel je dostupný i pro pěší návštěvníky, nalézá se blízko centra města. Okolo něj se rozprostírá městský hřbitov, tudíž prostředí kostela je samozřejmě pěstěné. Prohlídku lze bez komplikací domluvit osobně na místě nebo telefonicky. Není obtížné se do města dostat autobusovou přepravou z Hradce Králové a dalších míst nebo vlakem z Chocně. Díky zámeckému areálu a zámku v Litomyšli, které je zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO, na sebe město poutá pozornost turistů a tím se nepochybně zvyšuje návštěvnost památek i kostelů ve městě Litomyšl.
62
Obrázek 7: kostel Povýšení sv. Kříže
Zdroj: vlastní, 2013 Obrázek 8: kostel sv. Anny
Zdroj: vlastní, 2013
Řízený rozhovor s významným příslušníkem farnosti Jméno:
Ing. Jiří Kovář
Věk:
51–61
Vzdělání:
vysokoškolské
Funkce:
stavební technik kostelů Litomyšle
Řízený rozhovor se zabývá oběma poutním kostelům v Litomyšli, kapitulnímu kostelu Povýšení sv. Kříže a poutnímu kostelu sv. Anny. Respondent prozradil, že vedení města zaujímá ke kostelům zatím skutečně vstřícný postoj, pomáhá se všemi opravami a to zejména finančně. Město pomohlo sehnat na oba kostely státní dotace z Ministerstva kultury. Respondent se domnívá, že vedení města uskutečňuje kroky pro zviditelnění kulturního dědictví města včetně církevních památek, neboť do kulturních akcí, které se v Litomyšli realizují, jsou zahrnuty i kostely. Turisté, kteří se přijedou podívat na 63
zámek, se obvykle procházejí celým městem a zastaví se i v kostelech. Průvodci pouští návštěvníky i na věž. Na základě iniciativy města provází po Litomyšli převlečený muž za rytíře Toulovce, který vodí turisty po zajímavých místech města, po památkách a rovněž do kostelů. Rytíř Toulovec je litomyšlská postava ze 14. století, původně litomyšlský měšťan, který zde založil špitál pro chudinu. Co se týče návštěvnosti kostelů, v rámci bohoslužeb chrámy navštíví kolem 1 000 osob ve svátečních dnech. Zájem o kostely mají i turisté, kteří do kostelů nesměřují výhradně za duchovními obřady. V hlavní sezóně, od května do září, do kostelů zavítá 200 až 300 turistů denně. Návštěvnost je závislá na počasí, v případě špatného počasí je návštěvnost nižší, jestliže je počasí vydařené, na prohlídku přijde až 300 lidí denně. Zámek je v Litomyšli základ, který přitahuje značné množství turistů, je zapsaný do Seznamu světového dědictví UNESCO, tudíž sem přijíždějí i zahraniční zájezdy. České skupiny turistů sem jezdí převážně v měsících před létem. Specifickou záležitostí je Smetanova Litomyšl, což je hudební festival, na který se prodá až 10 000 lístků. Když už účastníci festivalu vážili do Litomyšle cestu, v každém případě využívají možnosti navštívení památek ve městě, pochopitelně i kostelů, které bývají do festivalu i aktivně zapojeny jedním až dvěma koncerty. Kostel sv. Anny bývá zavřený. Přístupný k prohlídce je pouze na požádání, leč při pěkném počasí jsou dveře otevřeny. Nachází se tam mříž ke které je přístup dovolen, čili návštěvníci mají možnost do kostela nahlédnout, podívat se jak vypadá interiér, mohou tam pobýt, pomodlit se nebo rozjímat. To už záleží na každém z návštěvníků. Farní kostel Povýšení sv. Kříže je přes sezónu otevřen trvale, střídá se tam služba, která je návštěvníkům k dispozici. Prohlídky kostelů umožňuje farnost, příležitostně město prostřednictvím rytíře Toulovce, který vodí turisty vyjma památek i do kostelů. Podle názoru respondenta mají místní občané povědomí o významnosti chrámů ve městě a mají zájem na tom, aby byly církevní památky Litomyšle navštěvovány. Z pohledu respondenta mají turisté ve městě vynikající zázemí. Nalézá se zde dostatečné množství hotelů, penzionů, je zde možnost ubytování v domácnostech, informační centrum je zde v provozu. Ubytovací kapacity jsou nadmíru dostatečné, větší příliv turistů do města je možný, mohlo by přijíždět i více turistů než doposud. Výjimkou jsou dny konání festivalu Smetanova Litomyšl, kdy jsou obsazeny veškeré kapacity ubytovacích zařízení ve městě a jeho okolí. Překážku pro návštěvu kostelů v Litomyšli dotazovaný uvedl dopravní obslužnost z Prahy a větších vzdáleností vzhledem k rozmanitosti návštěvníků přijíždějících z větších dálek. Jako významnou osobností spjatou s kostely respondent uvedl druhého litomyšlského biskupa Jana 64
ze Středy, který byl osobním rádcem Karla IV., na popud Karla IV. tady vzniklo biskupství a Jan ze Středy byl jakýmsi jeho vyslancem. Město leží na poloviční cestě mezi Olomoucí a Prahou, takže bylo město považováno za významné místo, kde se zastavoval Karel IV. a jeho družina, případně jeho bratr. Další významnou osobnost působící v Litomyšli dotazovaný označil Tomáše Pešina z Čechorodu, jenž byl český renesanční humanista 17. století, významně zde pozvedl kulturu, zejména písemnictví. Mezi velké osobnosti Litomyšle spjaté s kostely se řadí František Ambrož Stříteský, byl rektorem Piaristické koleje, povzbuzoval lidi za dob komunismu, zemřel v roce 1989. Jako zajímavost byla podotknuta informace, že na zdejším hřbitově je pohřbena Magdaléna Dobromila Rettigová.
8.8 Luže – poutní kostel P. Marie Pomocnice křesťanů Navštíveno dne: 25. 10. 2013 Vlastní hodnocení Poutní kostel P. Marie Pomocnice křesťanů v Luži oslní návštěvníka svou majestátností a patří mezi nejvýznamnější poutní místa v kraji. Prostranství v blízkosti kostela je udržované, upravené a působí příjemným dojmem. Samotný kostel je zrekonstruovaný, přesto zídka pod stavbou bude vyžadovat ještě nepatrnou úpravu a na fasádě stavby se vyskytují drobné vady, které však nebrání celkovému působivému dojmu. Výzdoba chrámu je úchvatná, nalézá se v něm mnoho hodnotných děl, které jsou v neporušeném stavu, interiér je rovněž zjevně po rekonstrukci. Návštěvník má možnost se dozvědět informace o poutním místě také bez průvodce ve vstupu kostela, kde se nachází informační obrazovka s komentovaným doprovodem v několika jazycích. Turisté mají možnost prohlídky na telefonické objednání, vstupní prostory jsou pro návštěvníky otevřeny každý den. Dopravní přístupnost do Luže je možná autobusem z Vysokého Mýta, Pardubic, Poličky.
65
Obrázek 9: kostel P. Marie Pomocnice křesťanů
Zdroj: vlastní, 2013
Řízený rozhovor s významným příslušníkem farnosti Jméno:
František Jirásko
Věk:
62 a víc
Vzdělání:
středoškolské bez maturity
Funkce ve farnosti:
kostelník
Dotazovaný je kostelníkem a zároveň průvodcem v poutním kostele P. Marie Pomocnice křesťanů v Luži a sdělil, že farnost by údržbu kostela finančně nezvládla, vzala si proto půjčku, město Luže uvolňuje finanční prostředky pro opravy kostela, sponzoruje je i Pardubický kraj a kostel obdržel 20 000 000 Kč z Norských fondů s 15% účastí. Jako kroky města pro zviditelnění poutního chrámu uvedl především finanční podporu, která má za důsledek úhledně opravený kostel zářící do celého okolí. Z pohledu respondenta je návštěvnost kostela vysoká, není tak vysoká jako byla před 100 až 150 lety, kdy se na pouť dostavilo až 30 000 poutníků, v současné době se na první hlavní pouť dostaví až 2 000 osob. O návštěvu kostela mají, vyjma věřících směřujících na bohoslužbu, zájem i turisté. Farnost vede návštěvní knihu, podle níž je zájem zjevný. Do chrámu ročně zavítá až 16 000 návštěvníků včetně poutníků. Zádveří kostela je otevřené každý den od rána do večera, v případě návštěvníkova zájmu zajít dovnitř je možné kontaktovat kostelníka, který funguje i jako průvodce. Prohlídky umožňuje farnost. Z pohledu dotazovaného mají místní obyvatelé k poutnímu chrámu kladný vztah, jsou na něj jakožto chloubu města hrdí, vítají návštěvy turistů a poutníků i z důvodu finančního přínosu pro město. Co se týká zázemí turistů, nalézá se zde 13 hospod, hotely, penziony, značení ve městě, informační centrum, starosta nechal 66
postavit veřejné toalety u poutního areálu, zbývá jen získat jezuitskou rezidenci, která by sloužila především jako zázemí pro poutníky, což je z hlediska respondenta jedinou překážkou. Významnou osobností místa byl Jiří František Pacák, jehož jednotná výzdoba kostela je obdivuhodná. Ojedinělosti poutního místa dodává bezbariérový přístup, jehož realizaci financoval Pardubický kraj.
8.9 Vraclav – poutní kostel sv. Mikuláše Navštíveno dne: 8. 11. 2013 Vlastní hodnocení Poutní kostel sv. Mikuláše se nachází v barokním areálu, jehož součástí je poutní chrám, bývalá lázeňská budova, poustevna a soška poustevníka chrlící vodu. Celý komplex má půvabný vzhled, jenž se opírá o historické pozadí tohoto místa vsazeného do všedního prostředí české vesnice. Prostory areálu jsou upravené, šlechtěné, výlučně může návštěvníka překvapit voda vytékající na silnici z fontánky poustevníka, což může v zimní sezóně znesnadňovat pohyb v okolí fontánky v případě mrazivého počasí. Budova chrámu je zjevně po rekonstrukci dlouhou řadu let, proto jsou znatelná místa opadávající omítky převážně na jedné straně věže. V současné době se opravuje střecha objektu. Vnitřní prostory obsahují expozici Regionálního muzea Vysoké Mýto. V případě zájmu o prohlídku je nutné kontaktovat Regionální muzem Vysoké Mýto. Dopravní dostupnost místa je méně uspokojivá, do Vraclavi je možné se dopravit autobusem z Vysokého Mýta, Hrochova Týnce a Chrudimi. Obrázek 2: kostel sv. Mikuláše
Zdroj: vlastní, 2013
67
Řízený rozhovor s významným příslušníkem farnosti Jméno:
Mgr. Pavel Mistr
Věk:
40–50
Vzdělání:
vysokoškolské
Funkce:
duchovní správce farnosti Vysoké Mýto
Respondent odpovídal na dotazy týkající se poutního kostela sv. Mikuláše ve Vraclavi. Sdělil, že objekt utrpěl ránu, když přišla velká průtrž a dostala se dovnitř voda. Bylo nesnadné odstranit napáchané škody. Dnes se tam nachází stálá expozice, kterou má na starosti Regionální muzeum Vysoké Mýto, které nabízí ukázku souboru barokních plastik. Obec Vraclav v současné době kostel opravuje za finanční podpory Fondu kulturního dědictví. V areálu jsou umístěné informační tabule a před několika lety se na místo instaloval chrlič vody – poustevník. Areál je propagován také díky jarmarkům a divadelním vystoupení, které se zde pořádají. Barokní areál poutního místa je přístupný turistům k prohlídkám, jež se provozuje v letní sezóně skrze muzeum Vysokého Mýta, angažují se i občané Vraclavi. Návštěvy kostela mají dlouholetou tradici nejen jako poutní místo, ale také jako kulturní památka. Místní obyvatelé mají k místu kladný vztah vzhledem k četnosti akcí, které tam pořádají. Informačního centrum a ubytovací zařízení ve Vraclavi nejsou, turisté mohou tyto služby využít v nedalekém městě Vysoké Mýto. Slabinou znemožňující návštěvu poutního areálu ve Vraclavi byla z pohledu dotazovaného označena obtížná dopravní dostupnost obce.
68
9 Shrnutí Dotazníkové šetření přineslo interesantní výsledky. Téměř všichni oslovení respondenti mají povědomí o tom, že existují poutní místa, což vyvrací hypotézu H(0), která předpokládala, že poutní místa jako taková nejsou veřejnosti známá. Výsledky otázek tři a čtyři ukazují, že převážná většina respondentů již někdy poutní místo navštívila a to ponejvíce jednou až dvakrát, z části třikrát až desetkrát. Tyto otázky vyvrací hypotézu H(1), která očekávala, že široká veřejnost poutní místa téměř nenavštěvuje. Z vybraných poutních míst Pardubického kraje byl nejvíce krát navštíven respondenty kostel Nanebevzetí P. Marie v Chrudimi, kostel Povýšení sv. Kříže a kostel sv. Anny v Litomyšli, nejméně krát kostel Nanebevzetí P. Marie v Hemži, kostel sv. Mikuláše ve Vraclavi a kostel Zvěstování Páně v Knířově. Hemže, Vraclav a Knířov jsou malé vesnice, Chrudim a Litomyšl jsou města s historickým jádrem. Z toho lze usoudit, že se návštěvníci soustředí spíše na církevní památky, které se nacházejí v místech vyšší hustoty osídlení, větší ho počtu památek a lepšího turistického zázemí. Největší část respondentů by spíše měla zájem o návštěvu vybraných poutních míst Pardubického kraje. Nejvíce lidí z dotazovaných by navštívilo poutní místo z důvodu kulturního a poznávacího prožitku, z čehož plyne to, že poutní kostel může být pro návštěvníka také kulturní památkou. Převážná většina dotazovaných se přiklání k názoru, že by je k zájmu o návštěvu poutního místa nejvíce přimělo doporučení od přátel či známých. Hodnocení aktuální propagace církevních památek z pohledu respondentů je průměrně 2,1 hvězdy z 5, přičemž jedna hvězda znamená nejhorší, pět hvězd nejlepší. Z tohoto hodnocení je zřejmé, že je aktuální propagace církevních památek takřka nedostatečná. Většina dotázaných neví, zda by tyto církevní památky navštívili, kdyby o nich byli lépe informováni, což hypotézu H(2), která očekávala, že nízká propagace poutních míst má vliv na návštěvnost těchto míst, ani nevyvrací, ani nepotvrzuje. Drtivá většina respondentů, by při zájezdu preferovala světskou památku před církevní památkou, v případě kdyby by si měli vybrat mezi těmito dvěma památkami, což poukazuje na všeobecnou oblíbenost spíše světských památek. V řízených rozhovorech respondenti prozradili, že ve většině případech zaujímá ke každému poutnímu místu město nebo obec kladný postoj a většina měst a obcí pro svá poutní místa uvolňuje finanční prostředky k údržbě těchto staveb. Tímto je prokázáno kladné hodnocení výzkumné otázky řešící, zda obecní a městské úřady podporují 69
a udržují tyto církevní památky. Podstatná část měst a obcí také podporuje poutní místa nejen finančně, nýbrž i podniká kroky pro zviditelnění kulturního dědictví těchto církevních staveb ve formě publikování církevních akcí v městských zpravodajích, ve vitrínách, v několika případech poutní místa prezentují na internetových stránkách, výjimečně na letácích a v brožurách. Ve dvou případech se poutních míst ujala městská muzea, která zprostředkovává prohlídky a zároveň propaguje tyto sakrální stavby na svých internetových stránkách. Podpory obce se nedostává poutním kostelům v malých obcích, naopak značné podpory finanční i propagační se dostává poutním kostelům ve větších městech. Většinu poutních kostelů mají zájem navštívit i turisté, kteří nepřicházejí pouze na bohoslužbu. Co se týče návštěvnosti bohoslužeb, závisí to na umístění kostela. V místech hustšího osídlení návštěvnost nedělních bohoslužeb dosahuje 100 až 300 věřících, v některých případech až 1 000 věřících, v místech nižšího osídlení se návštěvnost nedělních bohoslužeb pohybuje okolo 30 až 100 lidí. Návštěvnost kostelů při poutích je vyšší než při obvyklé nedělní bohoslužbě, je to individuální, závisí to na významnosti poutního místa. Méně významná poutní místa navštíví za jednu pouť okolo 150 lidí, návštěvnost více významných poutních míst dosahuje 1 000 až 2 000 poutníků. Návštěvnost poutních kostelů mimo bohoslužby se různí, v tomto případě je to velmi individuální, v některých případech turisté nemají zájem o prohlídku poutního kostela vůbec, v některých případech jde pouze o několik jednotlivců týdně, jindy mají o prohlídku zájem několik desítek až stovek turistů týdně a některé poutní kostely navštíví i stovky návštěvníků denně (200–300 osob). Takto vysoká návštěvnost církevních památek je srovnatelná s návštěvností některých světských památek jako například hrad Kunětická hora v Pardubickém kraji, u níž dosáhla návštěvnost v roce 2012 počtu návštěvníků 29 400. [23] Tímto faktem je kladně hodnocena výzkumná otázka řešící, zda je návštěvnost významnějších poutních míst srovnatelná s návštěvností světských památek. Během letní sezóny přichází do církevních staveb nejvíce návštěvníků, v zimní sezóně je návštěvnost omezena. Ve všech poutních kostelích jsou možné prohlídky, leč ne ve všech s výkladem. V drtivé většině prohlídky poutních kostelů zprostředkovávají farnosti, provázejí významní příslušníci farností jako je duchovní správce farnosti, kostelník nebo správce objektu. Z pohledu respondentů mají místní obyvatelé obcí a měst, kde se nacházejí poutní místa, kladný vztah k poutním objektům, částečně mají zájem na tom, aby poutní kostely navštěvovali turisté, leč v mnoha případech na tom mají zájem spíše vedení měst. Všechny kostely lze navštívit mimo církevní obřady na základě požádání farnosti 70
telefonicky, osobně nebo emailem. Ve třech případech z deseti je návštěvníkům v poutních objektech přes letní sezónu k dispozici stálý průvodce. Do dvou kostelů z deseti je možné prohlídku sjednat i přes městské muzeum. V jednom případě z deseti mohou zájemci o prohlídku poutního kostela kontaktovat stálého průvodce na telefonu. Nutno podotknout, že všechny zmíněné kostely lze navštívit vyjma otevírací doby také před bohoslužbou, během bohoslužby a po ní. Zázemí pro turisty se ve většině případech nachází, nicméně není tomu tak všude. Z devíti navštívených měst a obcí, v kterých se nalézají poutní kostely, jsou turistům k dispozici pět informačních center, v šesti případech z devíti je návštěvníkům k dispozici v místě ubytovací zařízení a v sedmi případech z devíti stravovací služby. Služby veřejných toalet mohou využít návštěvníci šesti míst z devíti. Do jednoho kostela z desíti je také možný bezbariérový přístup. Dle respondentů mohou být překážkou pro návštěvu poutního kostela lidské faktory, jako například celkový postoj k církvi, který nemusí mít lidé vždy kladný, nezájem nebo ostych lidí, dále nízká propagace, technické překážky jako horší dopravní dostupnost místa, nedostatek financí pro vedení průvodce v místě, nerealizovatelnost otevřeného kostela z důvodu četných krádeží. Přímým pozorováním na vybraných poutních místech byly zanalyzovány faktory, které by mohly ovlivňovat návštěvnost těchto míst, popřípadě mít vliv na turistu. Prvním faktorem byl celkový dojem turisty na poutní místo, který byl u osmi poutních kostelů z deseti pozitivní. Druhým předmětem hodnocení bylo okolí kostela. V devíti případech z deseti bylo prostředí v blízkosti poutního objektu čisté a upravené. Třetí činitel působící na turistu by mohl být vnějšek objektu, jenž prošel rekonstrukcí v devíti případech z deseti. Problematická jsou znovu se vytvářející místa s opadanou omítkou nebo tmavé skvrny na poněkud nové omítce. Čtvrtý faktor, který by mohl mít vliv na turistu je stav interiéru kostela. Většina poutních kostelů prošla rekonstrukcí i ve vnitř stavby, devět z deseti kostelů měly interiér v dobrém stavu. Posledním činitelem, který by mohl působit na turistu, byl stav soch, obrazů a výzdoby interiéru kostela. Stav těchto uměleckých děl je ve většině případech takřka zachovalý.
71
10 Návrhy na opatření pro zvýšení atraktivity Poutní místa jsou z větší části opravené, z části se začínají tvořit nové nedostatky, okolí objektů je převážně upravené a čisté, interiéry kostelů jsou rekonstruované a výzdoba v zachovalém stavu. Poutní místa jsou z tohoto hlediska připravená přijmout návštěvy turistů. Co se týče zázemí pro turisty, některá místa mají v tomto ohledu značné nedostatky. Vybudováním informačních center, ubytovacího zařízení a veřejných toalet v místech poutních kostelů, kde tyto služby ještě nebyly zavedeny, by se mohly zlepšit podmínky pro návštěvníky a potenciál pro cestovní ruch nejen v těchto místech, ale zároveň v Pardubickém kraji. V poutních kostelích návštěvníky provázejí, mimo průvodců provázejících v kostelech jen ve výjimečných případech, správci objektů, kostelníci a duchovní správci farností. Užší spolupráce poutního místa s městem nebo obcí, kde není příliš vysoká návštěvnost, by mohla zajistit průvodcovské služby na telefonu podle modelu v Bystrém, kde je telefonní číslo na průvodce uvedeno na internetových stránkách obce, na vývěsce kostela a v informačním centru. V poutních chrámech, kde je návštěvnost vyšší, jsou přes letní sezónu zavedeny průvodcovské služby, které se osvědčily, tam není průvodce na telefonu třeba. V případě Jaroměřického poutního areálu, který v současné době prošel rozsáhlou rekonstrukcí, se velmi zvýšila návštěvnost. Téměř všechny analyzované kostely sice prošly rekonstrukcemi, avšak ne ve všechny jsou v současné době ve stavu, v kterém se nacházely těsně po rekonstrukci, tzn. leckde se znovu začala odlupovat omítka nebo se začala tvořit tmavá místa na světlém povrchu. Upravením těchto nedostatků by poutní kostely mohly získat původní lesk a krásu, což by mohlo přispívat ke zvýšení atraktivity poutních míst. Překážka objevující se u všech poutních kostelů pro jejich návštěvu v podobě negativního postoje nebo ostychu k církvi by se dala odstranit podle vzoru chrudimského kostela, kde se akce spjaté s kostelem občas pořádají i před kostelem, ne přímo v jeho vnitřních prostorách. Tuto bariéru prolomují také akce nazvané Noc kostelů, kdy jsou do kostela zváni také nevěřící. Technické překážka jako horší dopravní dostupnost místa je těžko odstranitelná, kupříkladu výstavba rychlostních silnic by byla vysoce nákladná. Přesto v případě zajištění všech těchto opatření by byl takřka splněn potenciál pro cestovní ruch poutních míst Pardubického kraje a místa by byla připravena na vyšší nárůst návštěvnosti. Potom by již zbývalo představit a prezentovat tyto církevní památky široké veřejnosti.
72
Aktuální propagace církevních památek je dle dotázaných osob takřka nedostatečná. Ke zvýšení atraktivity poutních míst a vyššímu nárůstu návštěvnosti by bylo třeba značné propagace. Bylo by vhodné rozšířit místa do povědomí veřejnosti prostřednictvím internetových stránek obcí, měst, informačních center a muzeí, kde se naházejí poutní místa, stránek věnovaným turistice, památkám, turistickým regionům, církevní tématice, také stránek sociálních sítí anebo vytvořit internetovou stránku vztahující se ke každému z poutních míst. Déle by připadalo v úvahu zpracovat informační letáky a umístit je do cestovních kanceláří a agentur, publikovat informace o poutních místech v turistických brožurách a průvodcích, periodikách farností, měst a obcí, dále v periodikách zaměřených na turistiku a církevní tematiku. Některé kraje rozeběhly projekty na podporu církevní turistiky v rámci svého kraje, Pardubický kraj by mohl být další oblastí, která vytvoří projekt podporující církevní turistiku ve svém kraji a také by bylo přínosné se tématu církevní turistiky Pardubického kraje věnovat na veletrhu REGIONTOUR. Texty této bakalářské práce by mohly posloužit jako materiál do turistických brožur, průvodců, na internetové stránky, letáčky a jiné informační a propagační materiály, dále by mohly sloužit cestovní kanceláři při vytváření zájezdu na poutní místa v Pardubickém kraji.
73
Závěr Teoretická část se zabývala nezbytnými informacemi, kde byl uveden popis Pardubického kraje, seznam poutních míst kraje, definice týkající se náboženského cestovního ruchu, poutnictví, jeho historií, souhrn projektů na podporu církevní turistiky v České republice a charakteristika samotných vybraných poutních míst. V praktické části byl zpracován dotazníkový výzkum, řízené rozhovory a vlastní pozorování. Ve shrnutí byly získané poznatky vyhodnoceny a v rámci návrhů na opatření pro zvýšení atraktivity byla podána doporučení. Cílem bakalářské práce bylo identifikovat poutní místa v Pardubickém kraji, čehož bylo dosáhnuto v teoretické i praktické části, kde jsou uvedeny popisy umístění vybraných poutních míst, jejich historie, architektonický popis, dopravní dostupnost, data konání poutí, jakým způsobem fungují prohlídky poutních kostelů, kdo je zprostředkovává, koho kontaktovat, jak místa a prostředí v jejich blízkosti vypadají, v jakém jsou stavu, co může turista od míst očekávat a jaká zázemí mohou místa návštěvníkům nabídnout. Záměrem práce bylo také charakterizovat aktuální zájem veřejnosti o návštěvu těchto poutních míst, jenž byl zjištěn v dotazníkového průzkumu. V kapitole Návrhy na opatření pro zvýšení atraktivity byl splněn další cíl práce. Přínos práce spočívá v otevření toho tématu pro organizace a agentury zabývající se cestovním ruchem k věnování se problematice církevní turistiky v Pardubickém kraji a také pro širokou veřejnost sloužící k přiblížení poutních míst jako k turistickým cílům v rámci Pardubického kraje a představit je veřejnosti v dobrém světle. Význam práce tkví také v identifikaci poutních míst Pardubického kraje, která by mohla sloužit cestovním kancelářím, informačním centrům, agenturám a organizacím zabývajícím se cestovním ruchem nebo samotným poutním místům jako podklady při zpracování informačních a propagačních materiálů, průvodců případně při vytváření zájezdů. Z hlediska rozvoje regionálního cestovního ruchu by bylo přínosné pokračovat zabýváním se touto problematikou a téma dále rozšiřovat. Z průzkumu vyplývá, že zájem o církevní turistiku v Pardubickém kraji je, poutní chrámy jako produkt cestovního ruchu mají jistý potenciál, zbývá jen tento zájem a potenciál upevnit a vytvořit takové podněty, aby zaujaly široké publikum, které bude tvořeno jak turisty, tak poutníky a samotná poutní místa začnou oplývat návštěvníky a vzkvétat jako to bylo za minulých dob, avšak v novodobé podobě. 74
Seznam použité literatury Odborná literatura BOHÁČ, Zdeněk, Pavel BOHÁČ a Jaroslav MACEK. Poutní místa v Čechách. 1. vyd. Praha: Debora, 1995. 286 s. ISBN 80-85923-07-6. DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, a.s., Nakladatelství a vydavatelství Soukup & David, 2002. 366 s. ISBN 80-7011-708-7. DIBELKOVÁ, Irena, Zdeněk NOVÁK a Jiří MARTÍNEK. Navštivte... Poutní místa v Čechách. 1. vyd. Praha: Olympia, 2004. 208 s. ISBN 80-7033-844-X. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168948-3. KUČERA, Zdeněk, Jan BLÁHA, Silvie KUČEROVÁ, Martina HUPKOVÁ a Daniel REEVES. Katolická poutní místa v Česku na počátku 21. století podle konání poutě během kalendářního roku [online]. 1. vyd. Praha: Nakladatelství P3K, 2012 [cit. 201311-01]. 22 s. ISBN 978-80-87343-10-4. Dostupné z: http://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/kuhig/files/brozura_katolickapoutnimista.pdf KUČEROVÁ, Silvie, Zdeněk KUČERA, Daniel REEVES a Martina HUPKOVÁ. Poutní místa v kulturním dědictví české společnosti. Geografické rozhledy. 2011, roč. 20, č. 4. ISSN 1210-3004. Dostupné z: http://www.silvie-rkucerova.cz/texty/Kucerova_Kucera_Reeves_Hupkova2011.pdf OHLER, Norbert. Náboženské poutě ve středověku a novověku. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2002. 232 s. ISBN 80-7021-510-0. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Linde, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2.
75
Elektronické zdroje [1] Počet obyvatel v obcích k 1.1.2013: Tab. 1 Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1.1.2013. In: Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/50002DF528/$File/13011301.pdf [2] Pardubický kraj. In: CelySvet.cz [online]. 2013 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.celysvet.cz/pardubicky-kraj.php [3] Charakteristika Pardubického kraje. In: BusinessInfo.cz [online]. 2011 [cit. 2013-1101]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-pardubickehokraje-7262.html [4] Byznys v Pardubickém kraji. In: BusinessInfo.cz [online]. 2012 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/byznys-v-pardubickem-kraji7263.html [5] Zemědělství a průmysl. In: Regiony [online]. 2013 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://regiony.ic.cz/index.php?clanek=hospod&dir=pardub&menu=pardub [6] Charakteristika. In: Letiště Pardubice [online]. 2007 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.airport-pardubice.cz/letiste/charakteristika.htm [7] Objevte kouzlo a krásy Pardubického kraje. In: Pardubický kraj [online]. 2011 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.pardubickykraj.cz/cestovni-ruch [8] Poutní místa na českém venkově. In: Deník veřejné správy [online]. 2011 [cit. 201311-01]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6496693 [9] Putování, poutnictví a poutníci. In: Ultreia [online]. 2008 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.ultreia.cz/svatojabuska_cesta/historie/putovani-poutnictvi-apoutnici/ [10] O projektu. In: HelpTour [online]. 2010 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.helptour.cz/o_projektu/
76
[11] Jak rozumíme pojmu církevní turistika. In: Magni - Cesty s příběhem [online]. 2013 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.magni.cz/blog/magni/jak-rozumimepojmu-cirkevni-turistika.html [12] Otevřené brány. In: Východní Morava [online]. 2012 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.vychodni-morava.cz/otevrene-brany/ [13] Prodloužení poutní stezky sv. Cyrila a Metoděje. In: RegionPress [online]. 2013 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.regionpress.cz/Prodlouzeni-poutni-stezky-svCyrila-a-Metodeje-id-11662.aspx [14] Projekt Svatojakubská cesta na jižní Moravě má své první výstupy. In: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava [online]. 2010 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.ccrjm.cz/projekty-kategorie/clanek-786/ [15] Krajská rada schválila návrh projektu Velehrad 2013. In: Zlínský kraj [online]. 2011 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/krajska-rada-schvalilanavrh-projektu-velehrad-2013-aktuality-2554.html [16] Zlínský kraj se zapojil do evropské sítě poutních stezek. In: CzechTourism [online]. 2011 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/zpravy-z-profesnichorganizaci/zlinsky-kraj-se-zapojil-do-evropske-site-poutnich-stezek.html [17] Seriál Noc kostelů. In: Český rozhlas [online]. 2013 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/serial-noc-kostelu--1212528 [18] Církevní turistika zvýrazněným tématem veletrhu REGIONTOUR 2012. In: Veletrhy Brno [online]. 2012 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.bvv.cz/goregiontour/2012/aktuality/cirkevni-turistika/ [19] Z historie České Třebové. In: Město Česká Třebová [online]. 2009 [cit. 2013-1101]. Dostupné z: http://www.ceska-trebova.cz/z-historie-ceske-trebove/d-2038/p1=1913 [20] Historie. In: Kalvárie Jaroměřice [online]. 2013 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://kalvarie-rkf.jaromericeuj.cz/index.php/historiekalvarie [21] Jubileum 300 let. In: Kalvárie Jaroměřice [online]. 2013 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://kalvarie-rkf.jaromericeuj.cz/index.php/jubileum [22] Mapy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-11-01]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ 77
[23] Návštěvnost turistických cílů 2013: Návštěvnost turistických cílů v roce 2012. In: CzechTourism [online]. 2012 [cit. 2013-11-13]. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;q=n%C3%A1v%C5%A1t%C4%9Bvnost%20pam% C3%A1tek;orderby=novinky
78
Seznam tabulek Tabulka 1: Vyhodnocení otázky č. 13............................................................................ 34 Tabulka 2: Vyhodnocení otázky č. 12............................................................................ 35 Tabulka 3: Vyhodnocení otázky č. 1.............................................................................. 37 Tabulka 4: Vyhodnocení otázky č. 2.............................................................................. 38 Tabulka 5: Vyhodnocení otázky č. 3.............................................................................. 39 Tabulka 6: Vyhodnocení otázky č. 4.............................................................................. 40 Tabulka 7: Vyhodnocení otázky č. 6.............................................................................. 42 Tabulka 8: Vyhodnocení otázky č. ................................................................................ 43 Tabulka 9: Vyhodnocení otázky č. 8.............................................................................. 44 Tabulka 10: Vyhodnocení otázky č. 9............................................................................ 45 Tabulka 11: Vyhodnocení otázky č. 10.......................................................................... 46 Tabulka 12: Vyhodnocení otázky č. 11.......................................................................... 47
Seznam grafů Graf 1: Struktura respondentů dle pohlaví..................................................................... 34 Graf 2: Věková struktura respondentů ........................................................................... 35 Graf 3: Struktura respondentů dle bydliště..................................................................... 36 Graf 4: Struktura respondentů dle náboženského vyznání............................................. 37 Graf 5: Vyhodnocení otázky č. 2.................................................................................... 38 Graf 6: Vyhodnocení otázky č. 3.................................................................................... 39 Graf 7: Vyhodnocení otázky č. 4.................................................................................... 40 Graf 8: Vyhodnocení otázky č. 5.................................................................................... 41 Graf 9: Vyhodnocení otázky č. 6.................................................................................... 42 79
Graf 10: Vyhodnocení otázky č. 7.................................................................................. 43 Graf 11: Vyhodnocení otázky č. 8.................................................................................. 44 Graf 12: Vyhodnocení otázky č. 9.................................................................................. 45 Graf 13: Vyhodnocení otázky č. 10................................................................................ 46 Graf 14: Vyhodnocení otázky č. 11................................................................................ 47
Seznam obrázků Obrázek 3: kostel P. Marie Karmelské a sv. Jana Křtitele............................................. 48 Obrázek 2: kaple P. Marie Pomocnice křesťanů............................................................ 50 Obrázek 3: kostel Nanebevzetí P. Marie........................................................................ 53 Obrázek 4: kostel Nanebevzetí P. Marie........................................................................ 55 Obrázek 5: Kalvárie....................................................................................................... 57 Obrázek 6: kostel Zvěstování Páně................................................................................ 61 Obrázek 7: kostel Povýšení sv. Kříže............................................................................ 63 Obrázek 8: kostel sv. Anny............................................................................................ 63 Obrázek 9: kostel P. Marie Pomocnice křesťanů........................................................... 66 Obrázek 4: kostel sv. Mikuláše...................................................................................... 67 Obrázek 51: kostel P. Marie Karmelské, Bystré............................................................ 86 Obrázek 16: kaple Panny M. Pomocnice křesťanů, Česká Třebová.............................. 86 Obrázek 17: kostel Nanebevzetí P. Marie, Hemže......................................................... 86 Obrázek 18: kostel Nanebevzetí P. Marie, Chrudim...................................................... 87 Obrázek 19: Kalvárie, Jaroměřice u Jevíčka.................................................................. 87 Obrázek 110: kostel Zvěstování Páně, Knířov............................................................... 87 Obrázek 111: kostel Povýšení sv. Kříže, Litomyšl........................................................ 88 80
Obrázek 112: kostel sv. Anny, Litomyšl........................................................................ 88 Obrázek 113: kostel P. Marie Pomocnice křesťanů, Luže............................................. 88
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník..................................................................................................... 82 Příloha č. 2: Otázky řízeného rozhovoru........................................................................ 84 Příloha č. 3: Interiéry kostelů......................................................................................... 86
81
Příloha č. 1: Dotazník Vážení respondenti, jsem studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru cestovní ruch. Ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku, který použiji v mé bakalářské práci. Dotazník Vám zabere 3–5 minut. Děkuji za Váš čas. 1. Jakého jste vyznání? Ateista (nevěřící)
Křesťan
Jiné
Věřím v něco nadpozemského, ale neuznávám žádné náboženství 2. Víte o tom, že existují poutní místa? Ano
Ne
3. Navštívil/a jste již někdy poutní místo? Ano
Nevím
Ne
4. Pokud jste již někdy navštívil/a poutní místo, kolikrát k tomu došlo? Jednou až dvakrát
Třikrát až desetkrát
Více než desetkrát
5. Které z těchto poutních míst jste již někdy navštívil/a? Bystré – kostel P. Marie Karmelské a sv. Jana Křtitele Hemže – kostel Nanebevzetí P. Marie Česká Třebová – kaple P. Marie Pomocnice křesťanů Luže – kostel P. Marie Pomocnice křesťanů Chrudim – kostel Nanebevzetí P. Marie Jaroměřice u Jevíčka – poutní areál Ducha svatého a Povýšení sv. Kříže Knířov – kostel Zvěstování Páně Koclířov – kostel sv. Alfonse a P. Marie Fatimské Litomyšl – kapitulní kostel Povýšení sv. Kříže Litomyšl – poutní kostel sv. Anny Vraclav – kostel sv. Mikuláše Žádné
82
6. Máte
zájem
navštívit
některé
Ano
z
výše
uvedených
poutních
míst?
Nevím
Ne
7. Z jakého důvodu byste navštívil/a poutní místo? kulturní, poznávací
duchovní zážitek
kulturní / poznávací i duchovní zážitek
jiné … nenavštívil/a bych
8. Co by Vás nejvíce přimělo k zájmu, abyste navštívil/a poutní místo? Informační leták, plakát
Upoutávka na internetu
Upoutávka v televizi/ rozhlase
Upoutávka v novinách, časopisech
Doporučení od přátel či známých 9. Jak byste ohodnotil/a aktuální propagaci církevních památek? (Stupnice od 1 do 5 hvězdiček, přičemž 1 znamená nejhorší, 5 nejlepší.) *
**
***
****
*****
10. Kdybyste byl/a lépe informovaný/á o těchto církevních památkách, navštívil/a byste je? Ano
Nevím
Ne
11. Kdybyste si měl/a při zájezdu vybrat k návštěvě mezi církevní památkou a světskou kulturní památkou, kterou byste preferoval/a? Církevní památka
Světská památka
12. Kolik Vám je let? Do 15 let 13. Jste?
16–26 let
27– 37
Muž
Žena
38– 48
49 a víc
14. Z kterého kraje pocházíte? Hlavní město Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Zlínský kraj
83
Příloha č. 2: Otázky řízeného rozhovoru 1. Název poutního místa ................................................................................................................................. 2. Obec/město ................................................................................................................................. 3. Jaký postoj zaujímá ke kostelu/ům vedení města/obce? ................................................................................................................................. 4. Uvolňuje město/obec finanční prostředky pro údržbu kostela/ů? ................................................................................................................................. 5. Podniká vedení města/obce nějaké kroky pro zviditelnění kulturního dědictví Vašeho města včetně kostela/ů? ................................................................................................................................. 6. Jaká je z vašeho pohledu návštěvnost poutního kostela/ů? ................................................................................................................................. 7. Mají zájem o návštěvu kostela/ů mimo věřících, kteří jdou do kostela na bohoslužbu, také turisté? ................................................................................................................................. 8. Je/Jsou kostel/y běžně přístupný/é turistům k prohlídkám, popřípadě na jaký systém prohlídky fungují? ................................................................................................................................. 9. Prohlídky kostela/ů zprostředkovává farnost nebo město? ................................................................................................................................. 10. Jak ke kostelu/ům přistupují místní obyvatelé? ................................................................................................................................. 11. Mají místní obyvatelé zájem na tom, aby byl/y Váš/Vaše poutní kostel/y navštěvovány turisty? ................................................................................................................................. 12. Jaké jsou dle Vašeho názoru podmínky pro turisty ve Vašem městě? ................................................................................................................................. 13. Co považujete za překážku pro návštěvu poutního/ch kostela/ů? ................................................................................................................................. 14. Je/Jsou kostel/y spjaté s nějakou významnou osobností? ................................................................................................................................. 84
15. Pohlaví
žena
muž
16. Věk do 17 let
18–28
29–39
40–50
51–61
62 a víc 17. Vzdělání základní vyšší odborné
středoškolské bez maturity
středoškolské s maturitou
vysokoškolské
18. Místo ................................................................................................................................. 19. Tazatel ................................................................................................................................. 20. Datum .................................................................................................................................
85
Příloha č. 3: Interiéry kostelů Obrázek 141: kostel P. Marie Karmelské, Bystré
Zdroj: vlastní, 2013 Obrázek 115: kaple Panny M. Pomocnice křesťanů, Česká Třebová
Zdroj: vlastní, 2013 Obrázek 116: kostel Nanebevzetí P. Marie, Hemže
Zdroj: vlastní, 2013
86
Obrázek 117: kostel Nanebevzetí P. Marie, Chrudim
Zdroj: vlastní, 2013 Obrázek 118: Kalvárie, Jaroměřice u Jevíčka
Zdroj: vlastní, 2013 Obrázek 119: kostel Zvěstování Páně, Knířov
Zdroj: vlastní, 2013
87
Obrázek 120: kostel Povýšení sv. Kříže, Litomyšl
Zdroj: vlastní, 2013 Obrázek 121: kostel sv. Anny, Litomyšl
Zdroj: vlastní, 2013 Obrázek 122: kostel P. Marie Pomocnice křesťanů, Luže
Zdroj: vlastní, 2013
88