Použití finanční analýzy ve vybraném odvětví průmyslu

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko – správní fakulta Studijní obor: Peněžnictví

Použití finanční analýzy ve vybraném odvětví průmyslu Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Eva Hamplová, Ph.D.

Autor: Hana Koutná Brno, duben 2006

Jméno a příjmení autora:

Hana Koutná

Název v angličtině:

Application of financial analysis in selected sector of industry

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Eva Hamplová, Ph.D.

Název bakalářské práce: Katedra:

Rok obhajoby:

Použití finanční analýzy ve vybraném odvětví průmyslu

Financí

2006

Anotace

Bakalářská práce se zabývá finanční analýzou stavebních spořitelen v České republice. První kapitola se zabývá teoretickými východisky finanční analýzy, druhá kapitola podává přehled metod finanční analýzy se zaměřením na analýzu stavebních spořitelen. Třetí část aplikuje

metody na zkoumaný subjekt – Modrou pyramidu stavební spořitelnu, a.s. a výsledky vybrané stavební spořitelny hodnotí na základě srovnání s historickými hodnotami a hodnotami odvětví zjištěných na základě vážených průměrů.. Annotation

This bachelor work deals with financial analysis of building societies in the Czech Republic.

The first chapter concerns theoretical characteristic of financial analysis, second chapter provides a review of financial analysis methods with respect on building societies analysis.

The last part analyses selected building society - Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. and evaluates the results of a selected subject according comparison with the historical values and

values of the building societies sector in the Czech Republic based on weighted average method.

Klíčová slova

Finanční analýza, stavební spořitelna, bankovní sektor, analýza bankovních aktiv, analýza bankovních pasiv, návratnost aktiv, návratnost vlastního kapitálu. Key words

Financial analysis, building society, banking sector, bank assets analysis, bank liabilities analysis, return on assets, return on equity

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením paní Ing.

Evy Hamplové, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně, dne

Poděkování

Ráda bych poděkovala paní Ing. Evě Hamplové, Ph.D . Za cenné rady, informace a doporučení, které mi pomohly tuto bakalářsko práci vypracovat.

Dále bych chtěla poděkovat Ing. Pavlu Ševčíkovi za pomoc a cenné informace k analýze sektoru stavebních spořitelen.

Úvod ......................................................................................................................................5 1. Základní teoretická východiska finanční analýzy ..............................................................7

1.1. Úloha finanční analýzy ..............................................................................................7

1.2. Uživatelé finanční analýzy.........................................................................................7

1.3. Zdroje informací pro finanční analýzu.....................................................................8

2.

1.4. Přehled metod finanční analýzy................................................................................9 Metody finanční analýzy stavebních spořitelen ........................................................... 11

2.1. Finanční analýza ve vybraném odvětví................................................................... 11

2.2. Absolutní ukazatele ................................................................................................. 13

2.3. Bankovní aktiva a pasiva......................................................................................... 14 2.4. Bankovní náklady a výnosy..................................................................................... 16

2.5. Poměrové ukazatele ................................................................................................. 17

3.

2.6. Obchodní ukazatele ................................................................................................. 20

Aplikovaná finanční analýza ....................................................................................... 21

3.1. Profil Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. ................................................... 21 3.2. Klíčové události zkoumaného období ..................................................................... 21

3.3. Analýza absolutních ukazatelů ............................................................................... 23 3.4. Analýza bankovních aktiv a pasiv........................................................................... 29

3.5. Analýza bankovních nákladů a výnosů .................................................................. 31 3.7. Analýza poměrových ukazatelů .............................................................................. 33

3.8. Analýza obchodních ukazatelů ............................................................................... 36

Závěr ................................................................................................................................... 38

Seznam použité literatury a zdrojů ...................................................................................... 40 Seznam tabulek a grafů....................................................................................................... 42

Přílohy................................................................................................................................. 43

Úvod

Tématem mé bakalářské práce je finanční analýza v rámci vybraného odvětví -

stavebních spořitelen.

Mým cílem je provést analýzu vybrané spořitelny Modré pyramidy stavební

spořitelny, a.s. a zhodnotit její finanční situaci. Za použití metod finanční analýzy rozeberu

složky hospodaření společnosti. Na základě srovnání zhodnotím, jak byla banka v průběhu sledovaného období v jednotlivých oblastech činnosti úspěšná.

K problematice stavebních spořitelen jsou na českém trhu dostupné analýzy

soukromých společností různého pojetí, obsahu a hloubky zkoumání – např. společností Euroanalysis či ASPEKT Central Europe Group. Další informace je možno získat z výročních zpráv bankovního dohledu České národní banky, která ročně reportuje údaje související

s popisem a charakteristikou bankovního sektoru České republiky. Určitý podíl údajů zveřejňuje kromě bankovního celku i pro jednotlivé skupiny bank mezi nimiž figuruje i

skupina stavebních spořitelen. Dalším zdrojem, především obchodních informací o sektoru stavebního spoření v České republice je Asociace stavebních spořitelen a její internetové stránky.

Nezjistila jsem, že by byla dostupná hlubší celková finanční analýza sektoru

stavebních spořitelen či vybraného subjektu za zkoumané období. Ke zhodnocení výsledků Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. proto ve své práci vypočítám příslušné ukazatele za

celý sektor stavebních spořitelen v České republice. Budu postupovat na základě vážených průměrů ukazatelů na základě bilanční sumy jednotlivých spořitelen. Zahrnu ukazatele obecné finanční analýzy – horizontální analýzu, vertikální analýzu, likviditu a rentabilitu, ukazatele

finanční analýzy bank – analýzu bankovních aktiv, pasiv, nákladů a výnosů a specifické

obchodní ukazatele odvětví stavebních spořitelen – počet nově uzavřených smluv a počet přidělených úvěrů. Poukážu na trendy vývoje hospodaření stavebních spořitelen v naší zemi, rozeberu klíčové události v předmětném období a další faktory, které ovlivnily vývoj finanční situace Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s..

Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je teoretickým úvodem do

problematiky finanční analýzy, druhá kapitola charakterizuje metody finanční analýzy se zaměřením na stavební spořitelny. Z ukazatelů finanční analýzy s ohledem na cíl práce

zařazuji typické a používané v bankách a stavebních spořitelnách, nezabývám se ukazateli výrobních podniků, které se v bankovním sektoru neaplikují.

V prvních dvou kapitolách vycházím z odborné literatury pojednávající o finanční

analýze, finančním řízení bank a stavebních spořitelnách, dále ze zákona o stavebním spoření, 5

informací z výročních zpráv bankovního dohledu České národní banky a výročních zpráv Asociace českých stavebních spořitelen.

Poslední kapitola obsahuje samotnou analýzu. Ukazatele, ke kterým první kapitola

poskytuje teoretickou oporu vypočítám pro Modrou pyramidu stavební spořitelnu, a.s. a dále

na základě vážených průměrů dle bilančních sum pro celý sektor stavebních spořitelen

v České republice. Zabývám se srovnáním ukazatelů v čase a srovnáním výsledků Modré pyramidy stavební spořitelny s výslednými hodnotami odvětví. Vycházím především z výročních zpráv stavebních spořitelen z let 2002 až 2004.

V návaznosti na cíl mé bakalářské práce zhodnotím v závěru získané výsledky, ověřím

použití metod finanční analýzy. Pokusím se v některých oblastech predikovat další vývoj finanční situace vybraného subjektu.

6

1. Základní teoretická východiska finanční analýzy 1.1. Úloha finanční analýzy

Cílem finanční analýzy je prověření finančního zdraví podniku. Na základě informací

z účetních výkazů podniku, předpovědí analytiků a informací z dalších zdrojů hodnotí, jak byl

podnik v jednotlivých oblastech své činnosti úspěšný. Porovnáním údajů v matematických souvislostech, v čase, s průměrem odvětví či se standardními hodnotami zvyšuje jejich

vypovídací schopnost. Sledováním vývoje ukazatelů v jednotlivých obdobích objevuje trendy vývoje. Údaje z vnitřního prostředí podniku kombinuje s informacemi o podnikovém okolí a

snaží se předvídat vývoj ukazatelů do budoucna. Hodnotí hospodaření podniku celkově. Poskytuje cenná doporučení pro finanční řízení podniku.1

Úspěšnost finančního řízení je hodnocena zejména podle toho, do jaké míry se

podniku daří naplňovat finanční cíle podnikání. Mezi základní patří:


ziskovost,




schopnost podniku udržet si likviditu.2




míra zvyšování či snižování tržní hodnoty podniku

Dále se jako priority uvádí:


stabilita podniku, zejména finanční3

Anglosaská literatura zná pojem ,,finanční zdraví“ (financial health), kterým označuje

uspokojivou finanční situaci podniku. Finančně zdravý podnik je schopen v danou chvíli i

perspektivně naplňovat cíle své existence. V oblasti ziskovosti je schopen dosahovat trvale takové míry zhodnocení kapitálu, která je požadována investory (akcionáři) vzhledem k výši

rizika, s jakým je příslušný druh podnikání spojen. Zároveň s rentabilitou je nutnou podmínkou finančního zdraví udržení likvidity, tedy schopnosti včas uhrazovat splatné závazky.4

1.2.

Uživatelé finanční analýzy

Na výsledcích finanční analýzy podniku jsou zainteresovány následující skupiny

uživatelů5 informací o finanční situaci společnosti:

Bláha, Z. S., Jindřichovská, I.: Jak posoudit finanční zdraví firmy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1994, ISBN: 80-85603-62-4., Valach, J. a kol.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Vyd. 1. Praha: Bankovní institut, 1999, ISBN: 80-7265-027-0. 2 Kalouda, 2004 (str. 10) 3 Černá A., Dostál J., Sůvová H., Špaček E., Hubálek K., 1997 (str. 2) 4 Valach J, 1999 (str. 91) 5 Sůvová, H., 1999 (str. 18) 1

7




Vedení banky – využívá informace ve finančním řízení




Akcionáři banky – zajímají se především o rentabilitu vložených prostředků,




Ostatní finanční instituce – použijí informace pro rozhodování o poskytnutí úvěru




Klienti – hledají spolehlivou, solventní banku pro uložení svých úspor




stabilitu banky a dividendy či záruky za úvěr

Státní orgány – shromažďují data pro daňové a statistické účely




Česká národní banka – potřebuje zejména informace pro výkon bankovního




Konkurenti – srovnávají své výsledky s ostatními srovnatelnými společnostmi

dohledu




Zaměstnanci – mají zájem na finanční a celkové stabilitě podniku z hlediska




Ostatní uživatelé, veřejnost – různé zájmy jako např. zjišťování ekonomických

stability zaměstnání, mzdových poměrů a sociální perspektivy trendů, vývoje zaměstnanosti apod.

Údaje finanční analýzy hrají významnou roli také pro oceňování společnosti, které

v poslední době nabývá na významu z důvodu nárůstu fúzí či akvizicí, případů prodeje celé či části společnosti, bankrotu či likvidací.

1.3. Zdroje informací pro finanční analýzu

Elementárním zdrojem dat pro finanční analýzu podniku jsou účetní výkazy podniku.

Pro dosažení spolehlivějších výsledků však finanční analytici pracují se širším okruhem informací. Vstupní data finanční analýzy lze klasifikovat dle několika základních kritérií.6


Dle původu rozlišujeme informace na interní a externí. Interní informace se týkají

podniku, vznikají na základě jeho podnikatelských aktivit a jsou podnikem

evidovány. Standardně se jedná o data z účetních výkazů, vnitropodnikového účetnictví, výročních zpráv, podnikových statistik či různé interní zprávy či reporty na úrovni vybraných oddělení. Externí informace pochází z vnějšího

prostředí. Může jít např. o oficiální statistiky, burzovní informace, sektorové či makroekonomické analýzy.


Dle charakteru informace lze data dělit na finanční a nefinanční. Finanční

informace jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách a pochází obvykle z účetnictví. Nefinanční informace se evidují mimo účetní systém. Mohou být vyjádřeny

6

Černá A., Dostál J., Sůvová H., Špaček E., Hubálek K., 1997. (str. 6)

8

v nepeněžních jednotkách či se může jednat o informace verbální jako je postavení na trhu, kvalita managementu, zprávy o legislativních změnách apod. .


Dle praktického hlediska dělíme vstupní informace finanční analýzy na účetní a

ostatní. Mezi účetní zdroje patří výkazy finančního účetnictví, výkazy sestavované

pro daňové účely, vnitropodnikové účetní výkazy, výroční a auditorské zprávy. Ostatní zdroje dat zahrnují variabilnější množinu informací. Patří do ní podnikové

statistiky, interní zprávy a reporty podnikových oddělení, interní zprávy a reporty

managementu podniku, různé směrnice podniku, oficiální statistiky, informace o finančním trhu, vývoji ekonomiky, externí analýzy a další.

Výběr informací odpovídá konkrétnímu účelu prováděné finanční analýzy a použitým

metodám. Cílem mé práce je zhodnotit finanční situaci vybrané spořitelny komplexně,

v porovnáním s příslušnými hodnotami odvětví. Výběr zdrojů informací odpovídající tomuto cíli bude kromě účetních informací zahrnovat i informace ostatní, externí, informace finanční

i nefinanční. Informace nepocházející z účetnictví spořitelen budou sloužit především k vysvětlení trendů a odchylek hodnot ukazatelů na účetních informacích založených.

1.4. Přehled metod finanční analýzy

Obecně existují dva přístupy k hodnocení finanční situace podniku7.




Technická analýza používá algoritmizované metody a zpracovává data kvantitativně. Obvykle se jedná o matematické, matematicko-statistické či

ekonometrické metody. Vstupními daty jsou informace z účetních výkazů, případně informace z nich odvozené


Fundamentální

analýza

navíc

vychází

i

z dalších

ekonomických

a

mimoekonomických informací, zkušeností odborníků a odhadech. Pracuje spíše s údaji kvalitativní povahy, využívá informace bez algoritmizovaných postupů.

Metody vlastní aplikované finanční analýzy se potom standardně dělí na elementární a

vyšší. Elementární metody jsou založeny na základních aritmetických operacích s ukazateli.

Ukazatelem může být přímo položka účetního výkazu, údaj odvozený z položek účetního výkazu, popř. údaj z jiného zdroje.8

Rozlišujeme tyto skupiny ukazatelů elementární finanční analýzy 9:


Absolutní ukazatele


Vertikální rozbor komponent

Sůvová, 1999 (str. 18) Sůvová, 1999 (str. 20) 9 Černá – Dostál – Sůvová – Špaček – Hubálek, 1997 (str. 10) 7 8

9










Horizontální analýza trendů




Analýza fondů finančních prostředků

Rozdílové ukazatele


Analýza cash flow




Rentabilita

Poměrové ukazatele








Zadluženost a finanční struktura Likvidita

Ukazatele kapitálového trhu




Ukazatele na bázi finančních fondů a cash flow




Du Pontův rozklad rentability

Soustavy ukazatelů





Aktivita a nákladovost

Ostatní pyramidové rozklady

Ostatní ukazatele (např. obchodní)

Vyšší metody vyžadují náročnější postupy. Předpokládají hlubší znalost obecné a

matematické statistiky i hlubší poznatky ekonomické. K jejich aplikaci se běžně využívají další speciální nástroje, především softwarové vybavení. Použití metod může do značné míry záviset na dostupnosti potřebných vstupních údajů.

10

2. Metody finanční analýzy stavebních spořitelen 2.1. Finanční analýza ve vybraném odvětví

Finanční analýza bere v úvahu specifika daného podniku. Analýza bez ohledu na obor

podnikání, obvyklý způsob financování podniků v odvětví, vývoj odvětví vede ke zjednodušeným závěrům.10 Ve své práci budu hodnotit finanční situaci stavební spořitelny jako specializované banky a charakter a specifika činnosti vybraného subjektu zohledním.

Stavební spořitelna je specializovanou bankou, která je poskytovatelem produktu

stavebního spoření. Poskytování produktu stavebního spoření je součástí systému stavebního spoření. 11 Systém je založen na principu podílu klientů na tvorbě společných zdrojů, které lze

použít na poskytování úrokově zvýhodněných úvěrů na řešení bytových potřeb. Klient musí

nejprve určitou dobu spořit – dle zákona o stavebním spoření minimálně 24 měsíců, poté a po splnění dalších podmínek je oprávněn čerpat zvýhodněný úvěr ze stavebního spoření. Velkou motivací v systému je státní podpora. V současné době stát poskytuje každému klientu stavebního spoření podporu ve výši až 3000 ročně, před účinností novely zákona o stavebním

spoření 1.1. 2004 stát poskytoval podporu do výše 4500 Kč na jednu uzavřenou smlouvu o stavebním spoření. Kromě této činnosti může stavební spořitelna vykonávat jen aktivity povolené v jí udělené bankovní licenci.12 Stavební spořitelny tak mohou s vloženými

prostředky nakládat jen přesně definovaným způsobem a patří mezi nejstabilnější subjekty.

Charakter nevýrobní činnosti stavební spořitelny spočívající zejména v přijímání

vkladů stavebního spoření a poskytování úvěrů zrcadlí její účetní výkazy. Stavební spořitelna

jako banka používá strukturu účetních výkazů stanovenou pro banky. Tato se svou strukturou

liší od struktury rozvahy a výkazů zisků a ztrát výrobních podniků. Vzhledem k těmto rozdílům je i kombinace ukazatelů finanční analýzy odlišná od kombinace ukazatelů běžně užívaných u výrobních podniků. Charakter činnosti stavební spořitelny se odráží i v hodnotách vypočtených ukazatelů. Například v porovnání s nespecializovanými bankami

docházíme u některých ukazatelů k odlišným výsledkům. Nicméně i stavební spořitelna sleduje stejné cíle podnikání jako ostatní subjekty a obecná pravidla finanční analýzy pro ni platí stejně tak.

Sůvová, H., 1999, (str. 142) V České republice systém stavebního spoření upravuje zákon č.96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů 12 Pozn. Okruh činností, které smí stavební spořitelna vykonávat na základě licence je uveden v § 9 zákona o stavebním spoření. 10

11

11

Finanční analýza ke zhodnocení jednotlivých složek hospodaření podniku zpracovává

finanční údaje pomocí standardních ukazatelů. Obvykle lze proces práce s ukazateli, jak již bylo výše naznačeno, rozdělit do čtyř etap13:





zjištění základních charakteristik - standardních určení odchylek od standardů

případná podrobnější analýza ve vybraných oblastech identifikace příčin odchylek14

V ekonomice sice neexistují vzorové podniky, dle nichž by se daly nejlepší hodnoty

ukazatelů odvodit. Výslednou hodnotu však můžeme srovnávat:





s průměrem odvětví

s historickými hodnotami

s trhem (úrokové míry různých druhů cenných papírů atd.)15

se standardními hodnotami.

Ve své práci budu dle výše popsaných etap postupovat, metody srovnávání budu

kombinovat. Vzhledem k dynamickému vývoji bankovnictví nejsou u všech ukazatelů k dispozici standardní hodnoty a nezbývá než srovnávat s průměry a vývojem odvětví. Standardní hodnoty ukazatelů stavebních spořitelen jako specializovaných bank se liší

v jednotlivých zemích, nelze proto vycházet ze zahraniční literatury a ani český trh nenabízí

aktuální publikaci s uvedením „správných“ hodnot. Výsledky Modré pyramidy stavební

spořitelny, a.s. budu porovnávat zejména s historickými hodnotami a váženým průměrem výsledků všech stavebních spořitelen v České republice dle bilanční sumy.16 V některých

případech upozorním i na standardní hodnoty nespecializovaných bank, hlavním měřítkem však budou výsledky našeho sektoru stavebních spořitelen. 17

Pro celek všech šesti stavebních spořitelen v České republice budu ve své práci

používat zkratku SS ČR.18

Kalouda, 2004 (str. 83) Pozn. Jedná se o tzv. ,,užší pojetí“ finanční analýzy. Většina finančních analýz je založena na tomto jednodušším přístupu. Složitější přístup je spojený s tzv. ,,širším pojetím“ finanční analýzy a aplikuje postup složený z více etap 15 Sůvová, 1999 (str. 90 -92) 16 Pozn.: Průměr celého sektoru stavebních spořitelen tedy zahrnuje i analyzovanou spořitelnu. 17 Pozn.: Porovnání podniků dle jednoho ukazatele – např. bilanční sumy patří mezi tzv. jednorozměrné metody mezipodnikového srovnávání, jedná se o jednodušší metody. Mezi složitější (vícerozměrné) metody patří například metoda jednoduchého součtu pořadí, metoda jednoduchého podílu, metoda bodovací atd. Pro účely této bakalářské práce postačuje zvolená metoda zjišťující odvětvové normy pomocí porovnání podniků dle bilanční sumy. Umožňuje získat základní představu o vzájemném postavení podniků. – Kislingerová – Hnilica, 2005, (str.63) 18 Pozn. Zahrnuje všech šest stavebních spořitelen působících na českém trhu – tj. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Českomoravská stavební spořitelna, a.s., HYPO stavební spořitelna, a.s., Raiffeisen stavební spořitelna a.s., Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., Wustenrot – stavební spořitelna a.s. . 13 14

12

2.2. Absolutní ukazatele

Absolutní ukazatele19 jsou obsaženy přímo ve výroční zprávě, uveřejňované bankami

na jejich internetových stránkách. Jsou jimi údaje zaznamenané v rozvaze, výkazu zisků a

ztrát a výkazu o peněžních tocích – například celková aktiva, správní náklady či cash flow z finančních operací. Samotná tato čísla však nemají velkou vypovídací hodnotu. Proto je dále analyzujeme a srovnáváme jednotlivé hodnoty absolutních ukazatelů navzájem a v čase.

Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje konstrukci tzv. ,,procentních ukazatelů“20,

které se počítají jako poměr dvou položek, o jejichž vztahu pak vypovídají. Vyjadřujeme je v procentech a pro hodnocení výsledku se snažíme najít vhodnou normu.

Vertikální analýza

Vertikální analýza21 poměřuje položky účetních výkazů vůči jedné, zvolené základně.

V případě rozvahy obvykle počítáme procentní poměr položek k celkovým aktivům či pasivům. U výkazu zisků a ztrát je pro stavební spořitelnu možné zvolit za základnu například výnosy z úroků a podobné výnosy, které jsou nejvyšší položkou výnosů.

Vertikální analýzou zjistíme váhu jednotlivých položek, ale také strukturu bankovních

aktiv, pasiv, nákladů a výnosů. Meziročním srovnáním nám vertikální analýza ukazuje trendy změn váhy jednotlivých položek a celkové struktury. Odhaluje strategii finančního řízení zkoumaného subjektu.

Horizontální analýza Horizontální analýza22 porovnává změny absolutních ukazatelů v časové řádě.

Zkoumáme tedy o kolik se určitá položka – např. úvěry klientům

mění v průběhu

sledovaného období. Zaměřujeme se na absolutní i procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů. Při analýze účetních výkazů tak pracujeme v rámci jednotlivých řádků – proto ,,horizontální“ analýza.

Sedláček - Hamplová - Úradníček , 1998 (str. 18) Sůvová, 1999 (str. 78) 21 Sedláček – Hamplová – Úradníček, 1998 (str. 31) 22 Sedláček – Hamplová – Úradníček, 1998 (str. 19) 19 20

13

2.3. Bankovní aktiva a pasiva Analýza úvěrů klientům Management bankovních aktiv se snaží investovat finanční prostředky tak, aby zajistil

co nejvyšší výnosy. Musí však zároveň brát ohled na míru rizika a strukturu aktiv, jejichž platnost by měla ladit s pasivní stranou rozvahy.23

Hlavní činností banky na straně aktiv je poskytování úvěrů klientům. Podíl

klientských úvěrů na celkových aktivech se pohybuje od 35% do 65%. Je-li tento poměr vyšší, banka se příliš vystavuje úvěrovému riziku. Banka s menším objemem vykazuje nadměrnou likviditu s pravděpodobností ztrát na rentabilitě.24

Kvalita úvěrů Banka eviduje ohrožené úvěry v několika kategoriích dle doby uplynulé od lhůty

splatnosti pohledávky. Objem úvěrů v jednotlivých třídách násobí následujícími koeficienty:25





Sledované 0,01

Nestandardní 0,2 Pochybné 0,5 Ztrátové 1,0

Tyto násobky potom tvoří společnou opravnou položku ke klientským úvěrům. Poměr

této položky k celkovým aktivům potom slouží jako ukazatel kvality úvěrového portfolia.

Vyšší hodnoty poměru signalizují vyšší podíl ohrožených úvěrů a naopak.

Vlastní kapitál Struktura bankovního kapitálu se oproti jiným subjektům vyznačuje nízkým podílem

vlastního kapitálu. Ve světě se poměr vlastního kapitálu na celkovém kapitálu bank pohybuje mezi 3-10%. Ukazatel se liší podle země a typu banky.26

Skutečnost, že banka hospodaří s cizím kapitálem, má důsledky v oblasti rizika

likvidity a rizika bankovního úpadku díky chybnému investování aktiv.

Petrjánošová B. : Bankovní management. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3481-5 str. 37. 24 Petrjánošová B. : Bankovní management. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3481-5. str. 108 25 Opatření ČNB č. 6 ze dne 15. září 2004, kterým se mění opatření č.9 ze dne 6. listopadu 2002, kterým se stanoví pravidla pro posuzování pohledávek z finančních činností, tvorbu opravných položek a rezerv a pravidla pro nabývání některých druhů aktiv, ve znění opatření ČNB č. 5 ze dne 18.12. 2003. 26 Polidar V.: Management bank a bankovních obchodů Vyd. 2. Praha: Ekopres, 1999. ISBN: 80-86119-11.4. str. 69 23

14

Převážnou část bankovních pasiv (u stavebních spořitelen ještě více než u

nespecializovaných bank) tvoří vklady klientů s různou dobou splatnosti, část z nich je krátkodobě termínovaná či splatná na požádání. Kromě toho i vklady s delší splatností lze

obvykle, i když se sankcemi, předčasně vybrat. Pokud by tedy banka přišla o část zdrojů

tvořených vklady, může v období, než banka získá nové vklady, subsidiárně příslušnou část aktiv financovat vlastní kapitál.

Stejně tak může vlastní kapitál krýt případnou ztrátou banky zapříčiněnou chybnou investicí na straně aktiv.

Kapitálová přiměřenost27 věnují

Ukazatel, jemuž obchodní banky a instituce bankovního dohledu po celém světě mimořádnou

pozornost.

k podstupovaným rizikům.

Určuje

adekvátnost

kapitálu

banky

vzhledem

Jde o ukazatel, jehož hranicí se omezuje růst aktiv banky majících rizikovost vyšší než

nula. Pravidla kapitálové přiměřenosti bankám ukládají nejprve navýšit vlastní kapitál, chtějíli zvyšovat riziková aktiva.

Vlastní kapitál se skládá z vkladů akcionářů (základní kapitál), rezervních a jiných

fondů a nerozděleného zisku banky. Kromě funkce zřizovací (potřebný minimální základní kapitál k založení banky) plní v bance navíc tyto funkce28.


ručení (krytí bankovních ztrát vlastním kapitálem)




financování (jedná se o dlouhodobý zdroj a obvykle se jím proto financují




vymezení obchodů (výše zmíněný rozsah obchodů týkajících se rizikových aktiv)

dlouhodobé majetkové hodnoty)

Kapitálová přiměřenost se potom vypočítá jako poměr: Tier1 ÷ Tier 2 ÷ Tier 3 ≥ 8% RVA ÷ MBP ÷ KTR

Kde:

Tier 1 zahrnuje: vlastní kapitál

Tier 2 zahrnuje: dodatkový kapitál (obecné rezervy ke krytí ztrát a z přehodnocení fixních

aktiv, termínovaný podřízeny dluh)

Tier 3 zahrnuje: krátkodobý podřízený dluh29

RVA – rizikově vážená aktiva

Pánek, 2005 (str. 25-26) Petrjánošová, 2004, (Bankovní management), (str. 42) 29 Pánek, 2005.(str. 25) 27 28

15

MBP – úvěrové ekvivalenty mimobilančních položek KTR – krytí tržního rizika

Ukazatel se udává v procentech. Minimální přípustná hodnota je 8 %.

2.4. Bankovní náklady a výnosy Výnosnost úvěrů

Nejvyšším procento bankovního zisku pochází z úrokových výnosů. Jsou to výnosy

plynoucí z poskytnutých úvěrů. Výnosnost poskytnutých úvěrů se měří pomocí ukazatele konstruovaného právě na základě poměru úrokových výnosů k aktivům nesoucím úrokový výnos - úvěrů klientům, úvěrů bankovním institucím, státních bezkuponových dluhopisů a

dluhových cenných papírů. Jde v podstatě o průměrnou úrokovou sazbu poskytnutých úvěrů a zakoupených dluhopisů.

Nákladovost vkladů

Náklady na úroky představují náklady na stranu pasiv – úroky, které banka platí

zejména klientům za to, že si u ní uloží své finanční prostředky. Nákladovost vkladů se

vypočte jako poměr nákladů na úroky k závazkům ke klientům a bankám. Nákladovost vkladů je potom průměrnou úrokovou sazbou, za kterou banka získává vklady.

Úrokové rozpětí 30 Náklady a výnosy ve vzájemné souvislosti vypovídají o efektivitě bankovního

podnikání. Zisk plyne z rozdílu výnosů a nákladů. Zisk z hlavní bankovní činnosti –

poskytování úvěrů a přijímání vkladů potom získáme jako rozdíl úrokových nákladů a výnosů. Tento rozdíl nazýváme úrokové rozpětí.

Správní náklady

Do správních nákladů31 banka (stejně jako jiné podniky, není specifikum bank)

zahrnuje:

Pozn. Ukazatele nákladovosti vkladů, výnosnosti úvěrů a úrokového rozpětí používá i Česká národní banka v rámci hodnocení ziskovosti a efektivnosti bankovního sektoru – dokument je dostupný na , k těmto ukazatelům zveřejňuje na svých stránkách definice dostupné na 30

16




náklady na zaměstnance (mzdové náklady, odměny)




sociální




daně a poplatky (kromě DPH a daně z příjmů)





náklady

v nezaměstnanosti)

(sociální

pojištění,

zdravotní

pojištění,

pojištění

nakupované výkony (materiál, služby, cestovné apod.) odpisy hmotného a nehmotného majetku

Správní náklady významně snižují bankou vyprodukovaný zisk. Vezmeme – li

v úvahu, že podíl zisku na celkových aktivech stavebních spořitelen (ROA) průměrně se ve

sledovaném období pohybuje od 0,35 do 0,77% a podíl správních nákladů na celkových

aktivech od 0,83 do 1,24 procent, má snížení správních nákladů byť o desetinu procenta významný dopad na bankovní zisk.

2.5. Poměrové ukazatele Rentabilita

Rentabilita ve finanční analýze představuje míru dosahování zisku. Zisk se poměřuje

k různým základnám, pomocí nichž bylo zisku dosaženo (např. aktiva, vlastní kapitál, celkový

kapitál, tržby, náklady, výkon apod.). Pro dosazení zisku do čitatele máme také několik možností – např. zisk před zdaněním, provozní zisk, čistý zisk.

Řízení bank zpravidla vypočítává a pečlivě hlídá tyto ukazatele:

Návratnost kapitálu (ROE)32 Ukazatel měří ziskovost vlastního kapitálu.

Návratnost kapitálu neboli Return On Equity vypočítáme jako poměr zisku a vlastního

kapitálu.

ROE = čistý zisk / vlastní kapitál Vlastní kapitál zahrnuje veškeré fondy akcionářů – základní jmění, ostatní kapitálové

fondy, kapitálové rezervy, nerozdělený zisk minulých let a nerozdělený zisk běžného roku.

Do čitatele se nejčastěji dosazuje čistý zisk po zdanění. Je to proto, že vlastníky

kapitálu – akcionáře zajímá pouze rentabilita kapitálu jimi vloženého. Tuto pak mohou srovnávat s jinými formami investic. 31 32

Petrjánošová, 2004, (Účetnictví bank), (str. 95) Ziegler - Žalman, 1997 (str.33)

17

Hodnota ROE by měla být vyšší než výnos dlouhodobých státních cenných papírů.

Akcionáři, kteří investováním svých prostředků do akcií podstupují vyšší riziko než při investici právě do dlouhodobých cenných papírů, logicky požadují vyšší výnos.

Ukazatel je v různých ekonomikách nesouměřitelný. Při porovnávání ROE je vhodné

ukazatel očistit od vlivu inflace.

Návratnost aktiv (ROA)33

Ukazatel měří efektivnost využívání aktiv k vytváření zisku.

Návratnost aktiv neboli Return On Assets vypočítáme jako poměr čistého zisku po

zdanění k celkovým aktivům.

ROA = čistý zisk / celková aktiva ROA je souměřitelný v různých ekonomických prostředích. Za mezinárodní standard

se považuje hodnota 1%.34 Hodnota ukazatele je ovlivněna výší úrokových sazeb. V poslední době nabírá ukazatel nižších hodnot právě z důvodu poklesu úrokových sazeb, které snižují

úrokové rozpětí a tím i bankovní zisk.

Rentabilita tržeb Rentabilitu tržeb vypočítáme jako poměr zisku a tržeb. Ve své práci budu pro

jednotnost ukazatelů i u rentability tržeb užívat v čitateli čistý zisk.Tržby při analýze výkazu

zisků a ztrát strukturovaným pro bankovní instituci odpovídají součtu výnosů z úroků a podobných výnosů, výnosů z cenných papírů a výnosů z poplatků a provizí.35

Rentabilita tržeb vyjadřuje jak je podnik ziskový v oblasti tržeb. Odráží snížení

nákladů, efektivní zvýšení cen a z toho plynoucí konkurenceschopnost výrobků.

Likvidita Likvidita je definována jako schopnost podniku přeměnit aktiva na hotovost nebo její

ekvivalent, dostát svým závazkům v době jejich splatnosti. Rozlišujeme různě likvidní aktiva.

Likvidní aktivum je takové aktivum, které může být rychle přeměněno na peníze.36

Ziegler - Žalman, 1997 (str.35) Ziegler – Žalman, 1997 (str. 35) 35 ASPEKT Central Europe Group, a.s., 2003 (str. 7) 36 Sůvová, 1999 (str. 96) 33 34

18

Přiměřenost likvidity patří mezi hlavní zásady bankovní činnosti. Podstatou likvidity banky je vztah mezi strukturou aktiv a pasiv z pohledu jejich splatnosti.37

Pro určení likvidity se používají různé ukazatele založené na poměřování různě

likvidních položek aktiv k vybraným položkám rozvahy. Rozlišujeme ukazatele krátkodobé a dlouhodobé likvidity.

Zhruba od roku 2002 banky vedou přehledy svých aktiv a pasiv rozdělených do pásem

dle smluvní zbytkové splatnosti. Dle těchto přehledných tabulek uváděných ve výročních

zprávách můžeme vypočítat hodnotu ukazatelů běžně používaných v bankách k hodnocení krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé likvidity:

Ukazatel pro krátkodobou likviditu bank 38

Jde o vybraný ukazatel krátkodobé likvidity, který se vypočítá jako poměr: Likvidní aktiva / vklady celkem 100 = více než 15 %

Ukazatel vyjadřuje poměr mezi likvidními aktivy a celkovými vklady. Minimální

přípustná hodnota u bank je 15%. Za likvidní aktiva je možné u stavební spořitelny považovat

aktiva splatné do 3 měsíců. Stavební spořitelny stanovují ve svých všeobecných podmínkách

smluvní splatnost závazků ke klientům (závazky ke klientům představují okolo 95% bankovních pasiv) právě tři měsíce od požádání, proto si mohou dovolit i nižší hodnotu ukazatele než běžné banky.

Ukazatel pro dlouhodobou likviditu bank 39 Ukazatel se vypočítá jako poměr:

Středně a dlouhodobé úvěry / středně a dlouhodobé vklady ´

Hodnota u nespecializovaných bank se pohybuje v rozmezí 100 – 135 %. Stavební

spořitelny však drží úvěry zpravidla do výše 65% vkladů (pravidlo stavebních spořitelen) a

zbytek svých vkladů ukládají v bankách nebo nakupují státní dluhopisy. U bank může naopak docházet k tomu, že dlouhodobé úvěry „kryjí“ vklady na běžných účtech, což jsou sice krátkodobé zdroje, ale relativně velmi stabilní.

Za střednědobé úvěry a vklady považujeme ty, jejichž splatnost se pohybuje v rozmezí

1 – 5 let. Dlouhodobé úvěry a vklady pak jsou pak splatné v období nad 5 let.

Pozn.: Závaznou strukturu aktiv a pasiv obchodních bank a tedy i stavebních spořitelen určuje Česká národní banka tzv. pravidly likvidity ve svém opatření č. 2 ze dne 3.2. 2004 k vnitřnímu řídícímu a kontrolnímu systému banky. Pomocí hranic ukazatelů jako je např. poměr rychle likvidních aktiv vůči celkovým aktivům, krátkodobým pasivům apod. O dodržování likvidity jsou obchodní banky povinny České národní bance měsíčně podávat zprávu. 38 Ziegler - Žalman, 1997 (str.220) 39 Ziegler - Žalman, 1997 (str. 218) 37

19

2.6. Obchodní ukazatele

Stavební spořitelny ve svých výročních zprávách pravidelně zveřejňují i některé

obchodní ukazatele40.

Počet nově uzavřených smluv Ukazatel vypovídá o aktivitě stavební spořitelny. Nové smlouvy jsou základem

nových vkladů a posléze i nových úvěrů. Jejich počet vypovídá o úspěšnosti stavební spořitelny v atrakci nových klientů. Významné je srovnání počtu nově uzavřených smluv v čase a s ostatními stavebními spořitelnami.

Počet poskytnutých úvěrů Poskytnuté úvěry jsou zdrojem úrokových výnosů – tedy nejvyšším druhem výnosů

každé stavební spořitelny. Jejich objem se používá též k hodnocení tržního podílu jednotlivých stavebních spořitelen.41

Pozn. Obchodní ukazatele stavebních spořitelen zveřejňuje i Ministerstvo financí na svých internetových stránkách www.mfcr.cz. 41 Např. každoročně vydávaná analýza Euroanalysis: Sektorová analýza – Penzijní fondy a stavební spořitelny v ČR dostupná na www.euroanalysis.cz 40

20

3. Aplikovaná finanční analýza 3.1. Profil Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s.

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. (do 31.12. Všeobecná stavební spořitelna

Komerční banky, a.s., dále jen MP), jejíž finanční hospodaření budu hodnotit, byla založena

10. června 1993. Společnost je specializovanou bankou. Je provozovatelem stavebního spoření. Banka působí pouze na území České republiky.

Společnost je vlastněna německým BHW Holdingem (50%), Komerční bankou (40%)

a Českou pojišťovnou (10%).

3.2. Klíčové události zkoumaného období Stavební spoření se v České republice se začalo rozvíjet v první polovině

devadesátých let. Schválením zákona číslo 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření byl produkt stavebního spoření zaveden na český trh, kde získal mezi bankovními produkty nezastupitelné místo.42 Na českém trhu působí již od zavedení

stavebního spoření šest stavebních spořitelen, které se od roku 2000 sdružují v Asociaci

českých stavebních spořitelen hájící jejich společné zájmy.

V průběhu zkoumaného období (léta 2002 – 2004) rozvoj stavebních spořitelen

pokračuje. V roce 2002 došlo k růstu poptávky po financování bytových potřeb s využitím úvěru ze stavebního spoření. Zvýšený nárůst zájmu odpovídal časovému průběhu cyklu stavebního spoření při zohlednění faktického vývoje kmenu klientů. V tomto a příštích letech

se otevírá pro mnohé klienty, kteří vstoupili do systému ve druhé polovině devadesátých let,

možnost požádat o úvěr. Rok 2002 také významně poznamenaly ničivé povodně, které zasáhly území České republiky a připravily mnoho občanů o střechu nad hlavou. Stavební spořitelny podnikly ihned po devastující povodni v srpnu loňského roku kroky k urychlení a zpřístupnění úvěrů pro klienty postižené záplavami. V reakci na tuto mimořádnou situaci

vyčlenily celkem 4,25 miliardy korun na překlenovací úvěry a zároveň vyhlásily výjimečné

snížení úrokových sazeb překlenovacích úvěrů, které byly poskytovány již od 3,5 % ročně. Bylo poskytnuto 568 92043 úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů v celkovém

objemu 46 miliard. Kč, což znamená oproti předcházejícímu roku nárůst o 25 %.

Výroční zpráva Asociace českých stavebních spořitelen 2002 Pozn.Čísla v tomto odstavci pochází z tabulky základních ukazatelů vývoje stavebního spoření Ministerstva financí dostupné na: 42

43

21

V roce 2003 docházelo podle již dříve započatého trendu k růstu poptávky po

financování bytových potřeb s využitím úvěru ze stavebního spoření. Ve zvýšené poptávce po nových smlouvách stavebního spoření se projevila očekávaná změna systému stavebního

spoření se snížením státní podpory, která se vztahovala na smlouvy uzavřené po roce 2003. Stavební spořitelny poskytly 685 740 úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů v

celkovém objemu asi 64 miliard Kč. Objem prostředků poskytnutých prostřednictvím úvěrů na bydlení zaznamenal oproti předcházejícímu roku nárůst o 37%.

V roce 2004 trend růstu počtu i objemu poskytnutých úvěrů stavebními spořitelnami

pokračoval. Na počtu nově uzavřených smluv se opět projevila změna systému a zejména

skutečnost, že velké procento klientů uzavřelo smlouvy ještě v roce 2003. Klienti čerpali 786

483 nových úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů v celkovém objemu 84

miliard Kč. Objem prostředků poskytnutých prostřednictvím úvěrů na bydlení zaznamenal oproti předcházejícímu roku nárůst o více než 32% .

MP v průběhu celého období aplikuje strategii cílenou na poskytování vyššího

množství úvěrů. V roce 2002 snižuje úrokové sazby z překlenovacích úvěrů44, uvádí na trh

nový program stavebního spoření pro mladé s možností čerpání výhodného překlenovacího

úvěru bez jakýchkoliv naspořených prostředků. Banka také zahajuje poskytování úvěrů právnickým osobám.45

V roce 2003 MP zavádí další programy stavebního spoření zvýhodňující čerpání

úvěrů. Snaží se tak opět zvýšit objem úvěrů. ¨

Rok 2004 je pro MP obdobím mimořádných událostí. Přehodnocení dřívějšího

účtování poplatků v rámci programu Junior a rozhodnutí o jejich navrácení v celkové výši

117 019 tis. Kč spolu s tvorbou rezervy k úhradě pokuty ve výši 72 000 tis. Kč uložené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení ve věci vzájemné shody stavebních spořitelen při stanovování poplatků souvisejících se stavebním spoření se projevilo v rapidním poklesu zisku za účetní období.

Pozn.: Mají-li stavební spořitelny dostatek volných prostředků, mohou poskytovat kromě úvěrů ze stavebního spoření tzv. překlenovací úvěry. Jde o úvěry přidělené před dovršením požadované doby spoření. Za tyto úvěry si spořitelny zpravidla účtují vyšší úroky než za úvěry ze stavebního spoření. 45 Pozn.: Úvěry právnickým osobám jsou poskytovány pouze ojediněle. 44

22

3.3. Analýza absolutních ukazatelů Bilanční suma (tis. Kč) 60000000 50000000 40000000 30000000 20000000 10000000 0

2002

2003

2004

Graf č. 1. Zdroj: Výroční zprávy MP 2002 -2004

Bilanční suma určuje velikost banky. Růst bilanční sumy je ukazatelem růstu banky.

Z grafu je patrný růst bilanční sumy svědčící o expanzi MP. Čistý zisk (tis. Kč) 250000 200000 150000 100000 50000 0

2002

2003

2004

Graf č. 2. Zdroj: Výroční zprávy MP 2002 -20004

Čistý zisk MP mezi léty 2002 a 2003 roste. V roce 2004 zaznamenává rapidní pokles

v důsledku mimořádných událostí zmiňovaných výše – navrácení neoprávněně účtovaných poplatků ve výši 117 019 tis. Kč a tvorba rezervy k úhradě pokuty Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve výši 72 000 tis. Kč.

23

Vertikální analýza Rozvaha (% z celkových aktiv / pasiv) Aktiva

Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní CP přijímané CB k refinancování Pohledávky za bankami a družstevními záložnami Pohledávky za klienty –členy družstevních záložen Dluhové cenné papíry

Dlouhodobý nehmotný majetek 1Dlouhodobý hmotný majetek

a) pozemky a budovy pro provozní činnost

Ostatní aktiva

Náklady a příjmy příštích období Aktiva celkem (CA)

Pasiva Závazky vůči bankám a družstevním záložnám Závazky ke klientům – členům družstevních záložen Ostatní pasiva

Výnosy a výdaje příštích období Rezervy

Podřízené závazky Základní kapitál

Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období Zisk nebo ztráta za účetní období Pasiva celkem

MP

2002

0,17

SS ČR

MP

2003

0,18

0,39

0

29,64

12,97 35,6

43,26

47,28

44,69

28,08

9,77

18,52

6,66

13,43

24,89

30,3

28,47

29,89

31,48

4,5

0,05

MP

40,71

0,13

6,13

100%

42,54

1,27

0

SS ČR

0,39

0,1

1,75

MP

0,20

10,45

0,07

SS ČR

2004

0,2

100%

SS ČR

9,71

6,62

0,1

1,01

1,04

0,86

5,81

4,2

0,09

MP

0,1

0,1

1,27

100%

9,88

0,16

100%

SS ČR

1

0,86

4,75

0,05

100%

MP

0,27

5,85 0,1 0,79 0,68 3,27 0,12

100%

SS ČR

0,7

0,11

0,26

0,05

0,64

0,43

93,44

92,13

94,16

93,62

94,21

94,17

0,38

1,62

1,02

0,2

0,49

0,59

0

0

1,47

2,16

1,89 0

0,1

1,06 0,23 0

1,15

1,33

1,86

0,4

0

0,76

100%

0,79

100%

0,49

100%

Tabulka č.1. Výpočet na základě výročních zpráv SS ČR z let 2002 – 2004 .

1,77 0,2 0,43 0 1,67

0,25 1,01 0,21

1,07

0,97

1,15

1,57

0,68

0

0,43

100%

0,06

100%

1,31 0,18 0,48 0,17 1,41 0,98 0,52 0,35

100%

Poměr jednotlivých položek aktiv k celkové bilanční sumě se v celém sektoru

v průběhu sledovaného období zásadně nemění. U vybraných položek lze sledovat trendy. Totéž platí pro MP, která u většiny položek sleduje vývojové trendy celého sektoru.

Nejvýznamnější položkou aktiv jsou státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné

papíry přijímané centrální bankou k refinancování. Položka vykazuje v celém sektoru nárůst zhruba o 10% mezi léty 2002 a 2003 a dále mírný růstový trend.. MP vykazuje mírně vyšší

hodnotu než ostatní stavební spořitelny s vyjímkou roku 2002, kdy celé portfolio dluhových

cenných papírů tvoří pouze cenné papíry řazené pod položku dluhové cenné papíry. MP

pravděpodobně převedla významnou část těchto aktiv na formu pohledávek s lepší – tedy státní garancí. Snížení rizikovosti aktiv bance umožňuje další růst neboť v ukazateli měřícím požadovanou kapitálovou přiměřenost nahrazuje zvyšování kapitálu. 24

Druhou nejvyšší položku tvoří pohledávky za klienty. Zatímco sektor jako celek

vykazuje růst úvěrů klientům, u MP naopak položka klesá. Bance se tak nepodařilo splnit cíl zvýšení úvěrových obchodů, proklamovaný ve výroční zprávě 2002.

Stejná skutečnost kupodivu platí i u úvěrů jiným bankám, kde by se naopak dalo

očekávat, že banka zmíněnou odlišnost vyrovná. MP nejen vykazuje o polovinu nižší

procentní hodnotu položky, navíc u banky lze vysledovat klesající trend zatímco úvěry bankám celého sektoru spořitelen rostou.

Struktura pasiv je oproti aktivům méně členitá. Téměř 95% pasiv představují závazky

ke klientům – klientské vklady jsou hlavním zdrojem financování činnosti stavební spořitelny. Položka vykazuje mírný růstový trend jak u celého sektoru tak i u MP.

Zajímavý je klesající trend podílu základního kapitálu na bilanční sumě. Zatímco

bilanční suma se zvyšuje, základní kapitál zůstává konstantní, dochází tak k poklesu poměru. Výkaz zisků a ztrát

(% z výnosů z úroků a podobných výnosů) Výnosy z úroků a podobné výnosy

Náklady na úroky a podobné náklady Výnosy z poplatků a provizí

Náklady na poplatky a provize

Čistý zisk (ztráta) z finančních operací Ostatní provozní výnosy

Ostatní provozní náklady

Správní náklady Rozpuštění rezerv a opravných položek k DHM a NHM Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k DHM a NHM Rozpuštění OP a rezerv k pohl. a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohl. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k pohl. a zárukám Rozpuštění ostatních rezerv

Tvorba a použití ostatních rezerv Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním Daň z příjmu

Zisk nebo ztráta za účetní období

MP

2002

100%

SS ČR

100%

61,6

61,08

28,03

35,57

18,74

24,81

1,53

1,81

0,61

0,79

1,32

1,07

2003

MP

100%

69,33

51,67 34,87

0,4

0,94 1,34

SS ČR

100% 72,42 63,18 44,88 0,66 0,76 1,13

MP

2004

100%

70,02

19,98 10,25

0

0,78 3,17

SS ČR

100% 71,5 34,3 17,83 -0,53 1,78 1,89

32,75

27,56

29,71

25,95

26,05

21,49

7,09

1,13

0

0

0

0

4,05

4,63

3,81

4,21

3,08

3,29

7,09

4,38

3,99

2,89

5,09

4,14

4,81

2,58

3,42

4,24

6,49

5,78

0

0

0,33

0 13,99

1,64

1,85

0

17,97

14,52

2,43

12,35

17,27

2,79

11,73

Tabulka č.2. Výpočet na základě výročních zpráv SS ČR z let 2002 – 2004.

0,31

0

1,22

3,35

13,76

3,43

2,58 11,80

1,93 1,49

0,43 4,9 12,15 2,81 9,34

Výkaz zisků a ztrát ve struktuře pro banky zobrazuje bankovní náklady a výnosy.

Nejvýznamnější položkou výkazu na straně výnosů a zároveň celého výkazu jsou výnosy

z úroků a podobné výnosy, proto se při vertikální analýze obvykle volí za základnu představující 100%.

25

Po výnosech z úroků generují nejvyšší zisk ve stavební spořitelně výnosy z poplatků a

provizí. U této položky nastala v roce 2003 zajímavá situace. Zatímco v roce 2002 činily

výnosy z poplatků a provizí v sektoru stavebních spořitelen 36% z výnosů z úroků, v roce

2003 tento podíl v celém sektoru stoupl na 63%. V roce 2004 se poměr vrátil k 34%. Vysvětlení směřuje ke snaze stavebních spořitelen zvýšit bankovní poplatky a vydělat tak co nejvíce v době očekávání nejvyššího nárůstu nových smluv o stavebním spoření, za jejichž uzavření se poplatek platí. Zejména díky novele zákona o stavebním spoření účinné právě k

1.1. 2004 byl v roce 2003 počet nově uzavřených smluv rekordní. Například MP, u které poměr výnosů z poplatků a provizí vzrostl v roce 2003 z 28% na 52% si tak na poplatcích a

provizích oproti předešlému roku vydělala o 476,3 milionů Kč více. Situací se začal zabývat

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení ve věci vzájemné shody stavebních spořitelen při stanovování poplatků souvisejících se stavebním spořením. V rozhodnutí vyměřil MP

pokutu ve výši 72 milionů Kč a nařídil zrušení a úpravu některých poplatků. V roce 2004 banka vytvořila rezervu ve výši stanovené pokuty a poměr poplatků snížila na 20%. Na

dramatickém snížení výnosů v roce 2004 (nebereme-li v úvahu zmíněný rok 2003, hodnota se pohybovala kolem 28%) se podílelo vrácení dříve neoprávněně účtovaných poplatků MP v celkové výši 117019 tis. Kč (bez této mimořádné skutečnosti by poměr výnosů z poplatků a provizí činil přibližně 26%) a také pokles nově uzavíraných smluv v roce 2004.46Vrácení

neoprávněně vybíraných poplatků se ještě významněji projevilo na zisku za účetní období.

Zatímco v letech 2002 a 2003 byl podíl zisku na výnosech z úroků 12%, v roce 2004 zisk činil jen 1,5%.

Řízení před úřadem pro hospodářskou soutěž mělo rovněž vliv na tvorbu rezerv, které

v roce 2004 třikrát zvýšily podíl na výnosech z úroků. Spořitelny byly nuceny tvořit rezervy

na pokuty vyměřené Úřadem. U MP, která v předchozích letech neevidovala žádné náklady k tvorbě ostatních rezerv, tvořila v roce 2004 položka 3,4% z výnosů z úroků.

Pozn.: Vezmeme-li v úvahu o kolik si banka v roce 2003 vydělala na poplatcích a provizích, je vyměřená pokuta poměrně nízká. Stavební spořitelny navíc podaly proti rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž rozklad, o kterém bylo rozhodnuto v roce 2005. V novém rozhodnutí Úřad pro hospodářskou soutěž pokuty stavebním spořitelnám snižuje na polovinu. Proti tomuto novému rozhodnutí se stavební spořitelny rovněž odvolaly a případ se dále řeší. Zdroj: Hospodářské noviny, 6. 1. 2006 46

26

Horizontální analýza Rozvaha (tis. Kč/ %) Aktiva Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní CP přijímané CB k refinancování Pohledávky za bankami a družstevními záložnami Pohledávky za klienty -členy družstevních záložen Dluhové cenné papíry

Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek

a) pozemky a budovy pro provozní činnost

Ostatní aktiva

Náklady a příjmy příštích období Aktiva celkem (CA)

Pasiva Závazky vůči bankám a družstevním záložnám Závazky ke klientům – členům družstevních záložen Ostatní pasiva

Výnosy a výdaje příštích období Rezervy

Podřízené závazky Základní kapitál

Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období Zisk nebo ztráta za účetní období Pasiva celkem

abs. změna MP

2002 – 2003 % změna MP

% změna SS ČR

abs. změna MP

2003 – 2004 % změna MP

% změna SS ČR

113399

195,46

50,11

26895

15,69

75,26

18485466

100

59,37

5860215

31,7

32,51

-174483

-3,95

-11,14

-815149

-19,2

-11,65

1034073

8,52

49,8

2226970

16,91

32,73

-10523554

-71,39

20143

85,89

-42643

-7,15

-11088

-2,39

438787 22785

9373973 abs. změna MP

21,02

142,93

27,51 % změna MP

71,74 41,84 73 30,79 184,45

867231

9224

-38977

-12152

-82278 -11317

20,56

21,16 -7,04

-2,68

-3,26

-29,22

2,55 25,02 -6,59 -5,82 -23,15 -38,47

29,49 % změna SS ČR

8042814 abs. změna MP

18,51 % změna MP

19,01 % změna SS ČR

-124879

-52,5

1771,28

216341

191,44

34,77

9073812

28,5

30,76

7598645

18,57

19,81

210988

109556

-66500

0

162,09

31,41

-39,69

0

0

63,91 59,81 -20,69 0

0

0

-212781

64106

5500

552800

0

162431

25,17

11,47

0

0

0

70,25

0

8565

4,17

9373973

27,51

-24,86 29,49

Tabulka č.3.Výpočet na základě výročních zpráv SS ČR z let 2002 – 2004.

-181797

8042814

-62,37

13,98

5,44 0

0

-28,12 0 224,22 0 0

0

1,55

0

14,65

-85,01

18,51

10,41 19,02

Znakem růstu banky je růst bilanční sumy. Mezi léty 2002 a 2003 se tato u celku

stavebních spořitelen navýšila téměř o třetinu. Z roku 2003 na 2004 zvýšení činilo 19%. Bilanční suma MP vykazovala mírně nižší tempo růstu.

Na nárůstu na straně aktiv se podílelo zvýšení dvou nejvýznamnějších položek –

státních bezkuponových dluhopisů a pohledávek za klienty. Hodnota státních bezkuponových

dluhopisů se z roku 2002 na rok 2003 u celého sektoru zvýšila o 59%, z roku 2003 na rok 2004 to bylo 32%. U MP došlo mezi lety 2002 a 2003 k již zmíněnému významnému

navýšení položky státních dluhopisů na úkor snížení dluhových cenných papírů. V roce 2004 potom MP zvýšila státní dluhopisy o 31%.

27

Hodnota úvěrů klientům v celém sektoru se v roce 2003 zvýšila o 50%, v roce 2004 už

dále o 33%. MP průměrné zvyšování úvěrů klientům nesledovala. V roce 2003 u ní došlo ke zvýšení o 8,5%, v roce 2004 změna činila 17%.

Na straně pasiv vidíme u MP velký nárůst Závazků vůči bankám – za sledované

období postupně 52,5% a 191%. Položku nebudu porovnávat s průměrnou hodnotou, neboť závazky vůči bankám se kromě MP objevují pouze u jedné stavební spořitelny.

Podstatný je vývoj závazků ke klientům, tedy změny vkladových účtů, které jsou

majoritní položkou pasiv. První sledovaný rok v celém sektoru rostly o 31%, druhý o 20%. MP mírně zaostává za průměrem s 28,5% prvním a 19% druhým rokem. Výkaz zisků a ztrát (tis Kč / %)

Výnosy z úroků a podobné výnosy (VzÚ) Náklady na úroky a podobné náklady Výnosy z poplatků a provizí

Náklady na poplatky a provize

Čistý zisk (ztráta) z finančních operací Ostatní provozní výnosy

Ostatní provozní náklady

Správní náklady Rozpuštění rezerv a opravných položek k DHM a NHM Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k DHM a NHM Rozpuštění OP a rezerv k pohl. A zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohl. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek Rozpuštění ostatních rezerv

Tvorba a použití ostatních rezerv Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním Daň z příjmu

Zisk nebo ztráta za účetní období

abs. změna MP

161411

240342 476261 324283 -18022 7035 2574

2002 – 2003 % změna MP 9,71

23,48

102,25 104,11 -71,01

69,43 11,76

% změna SS ČR

abs. změna MP

9,98

324509

29,2

239727

97,43

-512944

101,62

-415571

-1713,82

-7346

92,06

-460

19,8

43548

2003 – 2004 % % změna změna MP SS ČR 17,8

18,97

-54,45

-65,37

-99,84

-2,68

178,06

20,57 19,49 -34,8 -53,1 -2649,88 351,48 105,66

-2480

-0,46

3,57

17894

3,3

-117878

-100

0

0

0

0

2182

3,24

-3,87

-3259

-4,69

-0,9

-45102

-38,26

-11,26

36438

50,07

54,27

-17629

-22,05

114,43

77071

123,65

121,57

0

0

0

72000

100

100,09

-14,7

-191213

0

17,15

30,05

-9416

-24,86

-181797

0

0

0

0

32311

0

23746 8565

87,3

4,17

Tabulka č. 4. Výpočet na základě výročních zpráv SS ČR z let 2002 – 2004.

0

-18,48

-85,01

-0,58

0

92,08 10,41

Nejvyšší položkou výkazu zisků a ztrát a hlavním generátorem zisku stavebních

spořitelen jsou výnosy z úroků. V celém sektoru rostly ve sledovaném období nejprve o 10%, následující rok dokonce o 21%. U MP byl růst první rok rovněž 10%, druhý rok o 3% méně než všechny stavební spořitelny dohromady.

28

V porovnání nákladů na úroky si MP vede nadprůměrně. Zatímco u celého sektoru

v roce 2003 vzrostly o 29%, u MP to bylo jen 23%. V roce 2004 už položka rostla shodně u celého sektoru i MP asi o 19%.

Výnosy z poplatků a provizí zásadně vzrostly v roce 2003 – u celého sektoru o 97%, u

MP dokonce o 102%. V roce 2004 to bylo naopak snížení – všechny stavební spořitelny zaznamenaly snížení o 35%, MP dokonce o 54%. Příčiny dramatické změny u druhého největšího zdroje zisku stavebních spořitelen byly vysvětleny výše u vertikální analýzy.

Náklady na poplatky a provize, dosahující obvykle poloviny až dvou třetin příslušných

výnosů, se ve sledovaném období ukázaly náchylnější ke změně. V roce 2003 vzrostly u

celého sektoru o 102%, tj. o 5% více než výnosy z poplatků a provizí. Následující rok zaznamenaly o 18% markantnější pokles než příslušné výnosy - o 53%. Náklady MP dosáhly

stejně jako výnosy ještě větších změn než stavební spořitelny průměrně. V roce 2003 rostly o 104%, v dalším roce pak klesaly o 65%.

Samotný zisk stavebních spořitelen ve sledovaném období v období kolísá. V roce

2003 se propadl o 25%, následující rok spořitelny reportují růst 11%. MP dosáhla v roce 2003 růst o 4,2 %, v roce 2004 pak zaznamenala dramatický pokles o 85% způsobený zejména

vrácením neoprávněně účtovaných poplatků v celkové výši 117019 tis. Kč a tvorba rezervy k zaplacení pokuty vyměřené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ve výši 72000 tis. Kč. Bez těchto mimořádných událostí by MP vykázala opět růst zisku a to ve výši 3,4%.

3.4. Analýza bankovních aktiv a pasiv Analýza úvěrů klientům Podíl úvěrů na bilanční sumě

2002

2003

2004

Úvěry klientům MP (tis. Kč)

12131581

13165654

15392624

Úvěry klientům celkem MP (tis. Kč)

12244840

13334568

15647190

35,93

30,69

30,39

OP k úvěrům klientů MP (tis. Kč)

113259

Aktiva celkem MP (tis. Kč)

34075303

Celkové úvěry / Aktiva MP (%)

Celkové úvěry / Aktiva SS ČR (%)

25,08

Tabulka č.5. Výpočet na základě výročních zpráv SS ČR z let 2002 – 2004.

168914

43449276

28,73

254566

51492090

31,48

Průměrný podíl úvěrů klientům na bankovních aktivech je poměrně nízký. U celého

sektoru nedosahuje minimální doporučené hodnoty 35%. Pozitivní je postupný růstový trend. MP zaznamenává lepší výsledky než stavební spořitelny průměrně, vykazuje však pokles ukazatele.

29

Kvalita úvěrů klientům OP k úvěrům klientů na celkových aktivech

2002

OP k úvěrům klientů MP (tis. Kč)

2003

113259

Aktiva celkem MP (tis. Kč)

OP k úvěrům klientům / Aktiva MP (%)

43449276

51492090

0,18

0,26

0,32

0,39

Tabulka č.6. Výpočet na základě výročních zpráv SS ČR z let 2002 – 2004. .

254566

34075303

0,33

OP k úvěrům klientům / Aktiva SS ČR (%)

2004

168914

0,49

Poměr opravných položek k celkovým aktivům v celém sektoru je poměrně pozitivní.

Vykazuje růstový trend. MP má ve svém portfoliu méně kvalitní úvěry než ostatní stavební

spořitelny průměrně, ale pořád je podíl opravných položek k úvěrům klientům na celkových aktivech nízký.47 Jejich kvalita se rovněž dále snižuje.

Vlastní kapitál Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech Vlastní kapitál MP (tis. Kč)

Celková pasiva MP (tis. Kč)

Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech MP (%)

2002

2003

2004

1350745

1521741

1339944

34075303

43449276

51492090

4,68

3,93

3,25

3,96

Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech SS ČR (%)

Tabulka č.7. Výpočet na základě výročních zpráv SS ČR z let 2002 – 2004.

3,5

2,6

Stavební spořitelny v České republice vykazují poměrně nízkou hodnotu ukazatele a

k tomu ještě klesající trend. Pro MP to platí dvojnásob, v roce 2004 hodnota klesla pod 3%.

Je tomu tak ze dvou důvodů. Stavební spořitelna má u naprosté většiny pasiv smluvně

danou splatnost. Hlavním předmětem pasivních obchodů stavební spořitelny je uzavírání

spořících smluv o stavebním spoření. Při čerpání prostředků z účtu stavebního spoření před

jejich splatností je klient sankcionován zejména odebráním státní podpory a proto se tento postup nevyplácí. Naopak stavební spoření skýtá výhody pro ty, co pravidelně přikládají na účet patřičný díl cílové částky. Stavební spořitelna má tedy k dispozici nejen pojištěný

přehled o splatnosti svých závazků. Navíc může ve středně dlouhém období s o hodně vyšší jistotou plánovat i přísun budoucího kapitálu.

Druhým důvodem je strana aktiv. Nejvyšší část aktiv tvoří státní dluhopisy – tedy

jedny z nejbezpečnějších forem cenných papírů. Další významná část aktiv tvořená úvěry klientům, má rovněž danou splatnost.

47

Pozn. Pro srovnání: např. Komerční banka, a.s. měla v letech 2002 a 2003 hodnotu ukazatele

30

MP má oproti průměru stavebních spořitelen ve svých pasivech vyšší podíl úvěrů

klientům, v aktivech vyšší podíl státních cenných papírů, což vyvažuje riziko plynoucí z mírně nižšího poměru vlastního kapitálu.

Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost (% ) 14 12 10

8

MP

4

Hranice 8%

SS ČR

6 2 0

2002

2003

2004

Graf č. 4: Kapitálová přiměřenost. Zdroj: Výroční zpráva bankovního dohledu ČNB 2004, Výroční zpráva MP 2004.

Hodnota ukazatele kapitálové přiměřenosti v celém sektoru stavebních spořitelen

stejně jako vlastní kapitál klesá. MP vykazuje opět nižší hodnoty. Stavební spořitelny včetně MP udržují přiměřenou rezervu k minimální přípustné hodnotě ukazatele 8%.

3.5. Analýza bankovních nákladů a výnosů Výnosnost úvěrů Výnosnost úvěrů

2002

Pohledávky celkem

31294017

Výnosy z úroků a podobné výnosy

1661692

Výnosnost pohledávek MP (%)

5,31

Výnosnost pohledávek SS ČR (%)

4,74

Výnosnost pohledávek celý bankovní sektor (%)

4,88

2003

40115519

1823103

2004

48254786

4,54 4,00 3,93

Tabulka č.8. Výpočet na základě výročních zpráv SS ČR z let 2002 – 2004; ČNB: Bankovní dohled 2004.

2147612

4,45 4,00 3,78

Průměrná výnosnost úvěrů stavebních spořitelen drží krok s výnosností celého

bankovního sektoru v České republice. Dokonce oproti klesajícímu trendu celého bankovnictví vykázaly stavební spořitelny v roce 2004 stagnaci a jejich výnosy z úroků činily v průměru o 0,12% více než výnosy všech bank dohromady.

31

MP, jejíž výnosnost úvěrů vykazuje klesající trend, byla ještě úspěšnější. Ve srovnání

se sektorem stavebních spořitelen vykázala ve všech sledovaných letech vyšší výnosnost úvěrů a to přibližně o 0,5%.

Nákladovost vkladů Nákladovost vkladů

2002

Vklady celkem

Náklady na úroky a podobné náklady

2004

32077981

41026914

48841900

3,19

3,08

3,08

1023656

Nákladovost vkladů MP (%)

2003

Nákladovost vkladů SS ČR (%)

2,93

Nákladovost vkladů celý bankovní sektor (%)

Tabulka č.9.Výpočet na základě výročních zpráv SS ČR z let 2002 – 2004.

2,8

1263998

2,9

1,88

1503725

2,88

1,64

V oblasti nákladovosti vkladů si stavební spořitelny vedly již hůře. Problémem byl

zejména stagnující trend, zatímco celý bankovní sektor vykazoval postupné snižování úrokových nákladů. Až na konci sledovaného období – v roce 2004 stavební spořitelny

reportovali o 1,2% vyšší nákladovost úvěrů (zatímco dle předchozího odstavce výnosnost úvěrů byla vyšší jen o 0,12%). Příčina tkví zejména ve specializovanosti stavební spořitelny na spořící vklady uložené na delší období, za které se obvykle platí vyšší úrok.

MP ve srovnání se sektorem stavebních spořitelen zaplatila ve sledovaném období na

nákladech v průměru o 0,23 % více. Vezmeme-li v úvahu, že její výnosnost úvěrů byla vyšší v průměru o 0,5%, není to špatný výsledek.

Úrokové rozpětí Úrokové rozpětí

2002

2003

2004

Nákladovost vkladů (%)

3,19

3,08

3,08

Výnosnost pohledávek celkem (%)

5,31

Úrokové rozpětí MP (%)

2,12

Úrokové rozpětí SS ČR(%)

1,79

Úrokové rozpětí celý bankovní sektor(%)

2,09

Tabulka č.10. Výpočet na základě výročních zpráv SS ČR z let 2002 – 2004.

4,54 1,46

1,1

2,05

4,45 1,37

1,13

2,14

Úrokové rozpětí vyjadřuje procento zisku z poskytování úvěrů a přijímání vkladů.

Ukazatel se u stavebních spořitelen ve sledovaném období postupně snižoval. Stavební spořitelny vykazovaly průměrně o 0,73% nižší hodnotu ukazatele.

MP byla oproti sektoru stavebních spořitelen úspěšnější, ve sledovaném období se jí

podařilo dosáhnout v průměru o 0,28% vyšší hodnoty ukazatele. 32

Pokles úrokového rozpětí lze vysvětlit zejména historicky nejnižšími úrokovými

sazbami v České Republice. Vyplácí-li u vkladů úrok 3% a finanční trhy nenabízí zhodnocení

12%, jako to bylo v devadesátých letech, potom se to projeví v poklesu marží resp. úrokových rozpětí.

Správní náklady Správní náklady k celkovým aktivům

2002

2003

2004

Správní náklady k celkovým aktivům SS ČR (%)

1,24

0,98

0,83

Správní náklady k celkovým aktivům MP (%)

1,60

1,25

Tabulka č.11. Výpočet na základě výročních zpráv SS ČR z let 2002 – 2004.

1,09

Stavebním spořitelnám průměrně se ve sledovaném období daří snižovat správní náklady. Průměrně se tyto náklady pohybovaly okolo 1% z celkových aktiv.

MP vykazuje rovněž klesající trend. Její správní náklady k celkovým aktivům jsou

však oproti průměru vyšší.

Významnou část správních nákladů tvoří náklady na zaměstnance, zatímco bilanční

sumy stavebních spořitelen expandují, počet zaměstnanců zůstává konstantní.

3.7. Analýza poměrových ukazatelů Rentabilita

Návratnost vlastního kapitálu (ROE) ROE

2002

ROE SS ČR (%)

16,56

ROE MP (%)

15,2

Tabulka č.12. Výpočet na základě výročních zpráv SS ČR z let 2002 – 2004.

2003

2004

9,66

10,62

14,05

2,39

Hodnota ukazatele návratnosti vlastního kapitálu v celém sektoru stavebních

spořitelen významně poklesla v roce 2003, v roce 2004 se rentabilita vlastního kapitálu spořitelen mírně zvýšila. MP zaznamenává pokles v celém sledovaném období. Pokles byl

zapříčiněn zejména poklesem zisků stavebních spořitelen ve sledovaném období dÍky již

zmíněnému snížení úrokových sazeb. U MP byl navíc dramatický pokles ukazatele v roce 2004 způsobem již dříve zmiňovanými mimořádnými událostmi – vrácením neoprávněně vybraných poplatků a tvorbou rezervy k zaplacení pokuty Úřadu pro hospodářskou soutěž.

33

Návratnost aktiv (ROA) ROA

2002

2003

2004

ROA SS ČR (%)

0,77

0,43

0,35

ROA MP (%)

0,6

0,49

Tabulka č.13. Výpočet na základě výročních zpráv SS ČR z let 2002 – 2004.

0,06

Rovněž návratnost aktiv ve sledovaném období klesala. MP vykazovala v celém

období nižší hodnotu návratnosti aktiv než všechny stavební spořitelny průměrně. V roce 2004 dochází k dramatickému poklesu způsobenému rapidním poklesem zisku.

Ukazatel dobré návratnosti aktiv dle standardní hodnoty dosahuje alespoň 1%48, což se

za sledované období nepodařilo jak MP tak i celému sektoru. Stav byl způsobený poklesem

zisků stavebních spořitelen v důsledku historicky nejnižších úrokových sazeb v České

republice. Na poklesu zisku stavebních spořitelen se odrazil též nárůst špatných úvěrů v aktivech

Rentabilita - srovnání (% ) 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

ROE MP

ROE SS ČR ROA MP

ROA SS ČR 2002

2003

2004

Z grafu vidíme, že ukazatele ROA a ROE sledují stejné trendy. Ukazatel ROA nabývá

vždy řádově nižších hodnot. Graf názorně zobrazuje rapidní pokles rentability MP v roce 2004.

Rentabilita tržeb Rentabilita tržeb

2002

Čistý zisk MP (tis. Kč)

205285

Tržby MP (tis. Kč)

Rentabilita tržeb MP (%)

Ziegler - Žalman, 1999 (str.35)

34

32053

2765141

2576706

12,82

6,09

6,85

Tabulka č. 14: Výpočet na základě výročních zpráv SS ČR z let 2002 – 2004. 48

213850

2004

2127469

9,65

Rentabilita tržeb SS ČR (%)

2003

7,73

1,24

Z tabulky je patrný výrazný pokles rentability tržeb mezi léty 2002 a 2003. Pokles byl

způsobem rozdílnými změnami položek celkových tržeb a čistého zisku. Zatímco u tržeb

došlo meziročně ke zvýšení o téměř 10%, čistý zisk všech stavebních spořitelen dle výsledků horizontální analýzy klesl o 33%.

Analýza likvidity Krátkodobá likvidita Krátkodobá likvidita

2002

Vklady celkem MP (tis. Kč)

Aktiva splatná do 3 měsíců MP (tis. Kč)

2003

41026914

48841900

24,49

13,34

17,37

7856119

Likvidní aktiva / vklady celkem (%) MP

Likvidní aktiva / vklady celkem (%) SS ČR

2004

32077981

5472936

15

16,61

Tabulka č.15. Výpočet na základě výročních zpráv SS ČR z let 2002 – 2004.49

8484165

20,07

Ukazatel krátkodobé likvidity stavebních spořitelen ve sledovaném období roste.

Vzhledem k rezervě, kterou stavební spořitelny mají oproti nespecializovaným bankám díky

již zmíněné tříměsíční smluvní splatnosti 95% svých závazků, vypovídá hodnota 20% v posledním sledovaném roce o nadměrné krátkodobé likviditě.

MP v roce 2002 reportovala nadměrnou krátkodobou likviditu dokonce ve výši 24%

hodnoty ukazatele. V roce 2003 se krátkodobá likvidita MP propadla pod průměr celého sektoru. Banka však tento rok vykázala pohledávky za klienty s nespecifikovanou splatností v hodnotě 584501 tis. Kč Hodnota ukazatele ve sledovaném období zaznamenává značné výkyvy.

Dlouhodobá likvidita Dlouhodobá likvidita MP (%)

SS CR (%)

2002

40,12 49,04

2003

30,01 80,59

Tabulka č. 16. Výpočet na základě výročních zpráv stavebních SS ČR z let 2002 – 2004.50

2004

35,08 91,68

Pozn.: Hodnoty za rok 2002 zahrnují jen 5 českých stavebních spořitelen, neboť Raiffeisen stavební spořitelna eviduje přehled aktiv a pasiv dle jejich splatnosti ve standardní formě až od roku 2003. 50 Pozn.: Hodnoty za rok 2002 zahrnují jen 5 českých stavebních spořitelen, neboť Raiffeisen stavební spořitelna eviduje přehled aktiv a pasiv dle jejich splatnosti ve standardní formě až od roku 2003. 49

35

Stavební spořitelny mají poměr střednědobých a dlouhodobých vkladů zhruba o

polovinu nižší než běžné banky. Mezi hodnotami ukazatele u jednotlivých spořitelen jsou patrné značné rozdíly. MP vykazuje oproti průměru nižší hodnoty ukazatele svědčící o nadměrné dlouhodobé likviditě.

3.8. Analýza obchodních ukazatelů Počet nově uzavřených smluv Počet nově uzavřených smluv

2002

SS CR

Nárůst (%) Nárůst (%)

2004

2097338

314650

251713

400932

121729

19,45

19,12

38,69

-5,78

MP

2003

1293890

53,23

% z celkového počtu nových smluv

62,1

59,28

Tabulka č. 17. Výpočet na základě výročních zpráv stavebních SS ČR z let 2002 – 2004

-85

-69,64

Výkyvy ve vývoji ukazatele nově uzavřených smluv ve sledovaném období byly

způsobeny již výše zmiňovanou změnou legislativy v oblasti stavebního spoření v České

republice. V důsledku očekávaného snížení státní podpory pro smlouvy uzavírané od 1.1. 2004 počet nově uzavřených smluv vyletěl u celého sektoru v roce 2003 o 62%.

MP zaznamenala významné zvýšení počtu nově uzavřených smluv již v roce 2002.

V roce 2004 potom oproti celému sektoru reportuje nižší pokles. Cíl 230 000 nových smluv

pro rok 2003 proklamovaný ve výroční zprávě 2002 byl převýšen dokonce na výsledný počet 400932.

Počet úvěrů Počet úvěrů

2002

2003

2004

SS CR

568920

685740

786483

z toho přidělené úvěry

420929

488850

549698

z toho překlenovací úvěry

147991

Nárůst (%)

22,13

MP

z toho překlenovací úvěry

Nárůst (%)

14,69

134885

156286

80495

95684

111542

19,67

19,87

24,55

% z celkového počtu úvěrů

20,53

236785

115250

34755

z toho přidělené úvěry

196890

20,26

39201 17,04

Tabulka č. 18. Výpočet na základě výročních zpráv stavebních SS ČR z let 2002 – 2004

44744 15,87

Počet úvěrů všech stavebních spořitelen i MP roste. MP zhruba následuje hodnoty

celého sektoru. Zájem o úvěry je ovlivněn i časovým průběhem cyklu stavebního spoření. 36

Vyšší hodnota ukazatele v roce 2002 je pak podmíněna otevřením možnosti požádat o úvěr klientům, kteří vstoupili do systému ve druhé polovině devadesátých let.

Zhruba 20% podíl MP v počtu úvěrů je při existenci šesti stavebních spořitelen na

našem trhu pěkný výsledek svědčící o pevné tržní pozici MP.

37

Závěr

Práce na základě metod a ukazatelů finanční analýzy hodnotila hospodaření MP. Na

základě odborné literatury jsem provedla výběr ukazatelů užívaných finančními institucemi a

stavebními spořitelnami. Dle údajů z výročních zpráv MP a metodiky finanční analýzy jsem

vypočítala hodnoty těchto ukazatelů pro MP. Hodnocení hospodaření MP probíhalo pomocí

srovnávání z historickými hodnotami a hodnotami odvětví. Hodnoty odvětví jsem vypočítala na základě údajů z výročních zpráv stavebních spořitelen ze zkoumaného období. Vycházela

jsem z váženého průměru hodnot ukazatelů všech šesti stavebních spořitelen v České republice dle bilanční sumy. Dále podávám vysvětlení a zhodnocení významu odchylek MP

od těchto standardů dle vlivů působících na vývoj bankovnictví a v rámci něj odvětví stavebních spořitelen, vysvětluji vliv událostí a vývoje uvnitř samotné MP.

Bankovní sektor České republiky ve sledovaném období čítal 35 bank. Jeho strukturu

tvořily 4 velké banky 51, deset středních bank, šest malých bank, devět poboček zahraničních bank a šest stavebních spořitelen.

Bankovní sektor ve sledovaném období příznivě ovlivňoval růst české ekonomiky,

mimořádně nízká inflace a růst nominálních a reálných mezd. Růst ekonomiky je predikován i

pro další období.52 Na snížení výnosů bank mělo vliv snižování základních domácích

úrokových sazeb. Bankovní sektor byl ve sledovaném období ziskový. Zisk vykazuje mírně

klesající trend. Snižující se sazby na mezibankovním trhu a na trhu klientských obchodů vedly ke snížení úrokového rozpětí a čisté úrokové marže. Vývoj byl dále podpořen zvýšenou nabídkou služeb a produktů nemajících charakter vkladů.

Skupina stavebních spořitelen se vyznačuje vysokou stabilitou. Všech šest stavebních

spořitelen bylo založeno v letech 1992 až 1994 a od té doby se jejich počet nemění. Stavební

spořitelny jsou převážně členy velkých finančních skupin působících na tuzemském

finančním trhu. Jejich mohutný rozvoj je důsledkem státem podporovaného stavebního spoření. Produkt stavebního spoření nabízený výhradně stavebními spořitelnami zůstává v České republice oblíbený i po omezení státní podpory v roce 2004.

Stavební spořitelny zasáhla změna legislativy upravující poskytování produktu

stavebního spoření. Očekávané snížení státní podpory se projevilo masivním nárůstem nových smluv o stavebním spoření v roce 2003 a následným poklesem v roce 2004 v

Pozn. Velké, střední a malé banky se rozlišují dle velikosti aktiv. V roce 2004 jedna stavební spořitelna dosáhla příslušné velikosti aktiv a dostala se do skupiny velkých bank. 52 International Monetary Fund: World Economic Outlook, April 2006. Dokument dostupný na uvádí další růst HDP v roce 2004, pro rok 2006 predikuje slabé snížení, nicméně je odhadováno vyšší tempo růstu HDP než tomu bylo v roce 2003 a 2004. 51

38

důsledku účinnosti novely zákona o stavebním spoření. Sektor byl ve sledovaném období ziskový, nicméně zisk vykazuje klesající trend jako u bank zejména díky nízkým úrokovým sazbám v České republice.

MP je co do výše aktiv třetí největší stavební spořitelnou v České republice. Patří do

finanční skupiny Komerční banky, která je jednou ze tří nejvýznamnějších finančních skupin u nás a zároveň je členem zahraniční finanční skupiny vlastníka. Jako bankovní instituce je ovlivněna jednak vývojem celého bankovního sektoru u nás a v rámci něj potom vývojem sektoru specializované skupiny bank – stavebních spořitelen.

MP si s vyjímkou roku 2004, kdy došlo k rapidnímu snížení zisku a rentability

v důsledku mimořádných událostí, vedla srovnatelně se sektorem stavebních spořitelen. Z růstu bilanční sumy MP je patrná téměř srovnatelná expanze jaká byla pozorována u celého

sektoru. MP s vyjímkou roku 2004 dosahuje obdobné rentability jako spořitelny průměrně. Rentabilita klesá v důsledku snižování úrokových sazeb.

MP se v průběhu celého sledovaného období dařilo udržovat vyšší úrokové rozpětí

než ostatním spořitelnám dohromady. Jde o velice pozitivní výsledek neboť úrokové rozpětí jako největší generátor bankovního zisku přímo ovlivňuje rentabilitu. Naproti tomu reportuje vyšší správní náklady. MP se však daří správní náklady snižovat. Vzhledem k tomu, že

správní náklady celého sektoru nemohou klesat na nulu, lze očekávat postupné vyrovnání. MP, která ještě v roce 2002 měla zřetelně vyšší podíl klientských úvěrů ve svých aktivech než ostatní stavební spořitelny, zaznamenává na rozdíl od celého sektoru pokles poměru

klientských úvěrů k celkovým aktivům. Na konci období je ukazatel MP a celého sektoru zhruba vyrovnán. S tím souvisí i nadměrná likvidita banky. V posledním sledovaném roce

MP dosahuje nadprůměrných hodnot obchodních ukazatelů. Výborným výsledkem je zdvojnásobení podílu MP na nově uzavřených smlouvách tak, že téměř 40% všech nových smluv o stavebním spoření klienti uzavřeli právě s MP. Tento úspěch by se v budoucnu mohl odrazit v růstu objemu vkladů a následně i úvěrů klientům, které MP chybí.

Celkově si MP ve sledovaném období s vyjímkou již zmíněného rapidního poklesu

rentability v roce 2004 vedla srovnatelně s odvětvím stavebních spořitelen v České republice.

Pro další vývoj jsou podstatné trendy ve vývoji ukazatelů – klesající správní a úrokové náklady v období klesajících bankovních zisků mohou tento trend zpomalit. Výjimečné obchodní ukazatele svědčící o zájmu klientů právě o MP jsou pozitivním signálem pro další rozvoj a expanzi banky.

39

Seznam použité literatury a zdrojů Literatura:

ASPEKT Central Europe Group, a.s.: Penzijní fondy a stavební spořitelny. Vyd. 1. ASPEKT Central Europe Group, a.s. 2003. Bláha, Z. S., Jindřichovská, I.: Jak posoudit finanční zdraví firmy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1994, ISBN: 80-85603-62-4. Černá A., Dostál J., Sůvová H., Špaček E., Hubálek K.: Finanční analýza. Vyd. první, Praha: Bankovní institut, 1997. Kalouda, F.: Firemní finance. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN: 80-2103584-6 Kislingerová E., Hnilica J.: Finanční analýza krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2005. ISBN: 80-7179-321-3. Pánek D. : Bankovní regulace a dohled. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita 2005. ISBN: 80-210-3660-5. str. 25-26. Petrjánošová B. : Bankovní management. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3481-5. str. 42 Petrjánošová B.: Účetnictví bank. Vyd. 1. – pilotní verze. Brno, Masarykova univerzita 2004. str. 95 Sedláček J., Hamplová E., Úradníček V. : Finanční analýza. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1998. ISBN: 80-210-1775-9. Sůvová, H. a kol. : Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1.vyd. Praha: Bankovní Institut a.s., 1999. ISBN: 80-7265-027-0. Valach J. a kol. : Finanční řízení podniku. Vyd. 2. Praha: EKOPRESS, 1999, ISBN: 8086119-21-1. Ziegler K., Žalman L. a kol. : Finanční řízení bank. Vyd.1. Praha: Bankovní Institut, 1997. ISBN: 80-902243-1-8.

Elektronické zdroje:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/stavebni_sporeni_16787.html http://www.euroanalysis.cz

http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2006/01/index.htm

http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk _bank_sekt/ukazatele_metodika.html

http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk _bank_sekt/download/ukazatele.xls

40

Ostatní:

Výroční zprávy Všeobecné stavební spořitelny Komerční banky z let 2002 - 2004 Výroční zprávy Českomoravské stavební spořitelny, a.s. z let 2002 - 2004 Výroční zprávy HYPO stavební spořitelny, a.s. z let 2002 - 2004 Výroční zprávy Raiffeisen stavební spořitelny a.s. z let 2002 - 2004 Výroční zprávy Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. z let 2002 - 2004 Výroční zprávy Wustenrot – stavební spořitelny z let 2002 - 2004 Výroční zprávy Asociace českých stavebních spořitelen z let 2002 - 2004 Výroční zprávy bankovního dohledu České národní banky z let 2002 - 2004

41

Seznam tabulek a grafů

Graf č. 1 : Bilanční suma MP. Graf č. 2 : Čistý zisk MP. Graf č. 3 : Srovnání rentability MP, SS ČR. Graf č. 4: Kapitálová přiměřenost MP, SS ČR. Tabulka č. 1: Vertikální analýza rozvaha. Tabulka č. 2: Vertikální analýza výkaz zisků a ztrát. Tabulka č. 3: Horizontální analýza rozvaha. Tabulka č. 4: Horizontální analýza výkaz zisků a ztrát. Tabulka č. 5: Podíl úvěrů na bilanční sumě. Tabulka č. 6: Kvalita úvěrů. Tabulka č. 7: Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech. Tabulka č. 8: Výnosnost úvěrů. Tabulka č. 9: Nákladovost vkladů Tabulka č. 10: Úrokové rozpětí. Tabulka č. 11. Správní náklady. Tabulka č. 12: Návratnost vlastního kapitálu (ROE). Tabulka č. 13: Návratnost aktiv (ROA). Tabulka č. 14: Rentabilita tržeb. Tabulka č. 15: Krátkodobá likvidita. Tabulka č. 16: Dlouhodobá likvidita. Tabulka č. 17: Počet nově uzavřených smluv. Tabulka č. 18: Počet úvěrů.

42

Přílohy

Příloha č. 1: Rozvaha Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. 2002 – 2004 Rozvaha – Aktiva

2002

1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní CP přijímané CB k refinancování 3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami 4. Pohledávky za klienty -členy družstevních záložen 5. Dluhové cenné papíry

6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly

2003

2004

58017

171416

198311

0

18485466

24345681

4420477

4245994

3430845

12131581

13165654

15392624

14741959

4218405

5085636

0

0

0

0

0

0

0

0

0

23451

43594

52818

596351

553708

514731

452998

440846

2087526

2526313

2444035

0

0

0

15941

38726

27409

34075303

43449276

51492090

237885

113006

329347

31840096

40913908

48512553

0

0

0

130168

341156

128375

348843

458399

522505

167566

101066

106566

0

0

552800

500000

500000

500000

0

0

0

645460

807891

807891

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

205285

213850

32053

34075303

43449276

51492090

7. Účasti s podstatným vlivem

8. Účasti s rozhodujícím vlivem

9. Dlouhodobý nehmotný majetek 10. Dlouhodobý hmotný majetek

a) pozemky a budovy pro provozní činnost

11. Ostatní aktiva

12. Pohledávky za upsaný základní kapitál 13. Náklady a příjmy příštích období Aktiva celkem (CA) Rozvaha – Pasiva

2002

1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám

2. Závazky ke klientům - členům družstevních záložen 3. Závazky z dluhových cenných papírů 4. Ostatní pasiva

5. Výnosy a výdaje příštích období 6. Rezervy

7. Podřízené závazky 8. Základní kapitál 9. Emisní ážio

10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 11. Rezervní fond na nové ocenění 12. Kapitálové fondy

13. Oceňovací rozdíly

14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období 15. Zisk nebo ztráta za účetní období Pasiva celkem

43

2003

2004

Příloha č. 2 Výkaz zisků a ztrát Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. 2002 – 2004 Výkaz zisků a ztrát

2002

1. Výnosy z úroků a podobné výnosy (VzÚ) 2. Náklady na úroky a podobné náklady 3. Výnosy z akcií a podílů

4 .Výnosy z poplatků a provizí

5. Náklady na poplatky a provize

6. Čistý zisk (ztráta) z finančních operací 7. Ostatní provozní výnosy

8. Ostatní provozní náklady 9. Správní náklady

10. Rozpuštění rezerv a opravných položek k DHM a NHM

11. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k DHM a NHM 12. Rozpuštění OP a rezerv k pohl. a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohl. 13. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek

14. Rozpuštění OP k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem 15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití OP k účastem s rozhodujícím vlivem 16.Rozpuštění ostatních rezerv

17. Tvorba a použití ostatních rezerv 18. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem 19. Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním 20. Mimořádné výnosy

21. Mimořádné náklady

22. Zisk nebo ztráta z mimořádné činnosti po zdanění 23. Daň z příjmu

24. Zisk nebo ztráta za účetní období

44

2003

2004

1661692

1823103

2147612

1023656

1263998

1503725

0

0

0

465777

942038

429094

311481

635764

220193

25380

7358

12

10133

17168

16708

21883

24457

68005

544137

541657

559551

117878

0

0

67255

69437

66178

117878

72776

109214

79961

62332

139403

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

72000

0

0

0

232487

264798

73585

0

0

0

0

0

0

0

0

0

27202

50948

41532

205285

213850

32053

Příloha č. 3 Rozvaha Českomoravské stavební spořitelny, a.s. 2002 – 2004 Rozvaha - Aktiva

2002

1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní CP přijímané CB k refinancování 3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami 4. Pohledávky za klienty -členy družstevních záložen 5. Dluhové cenné papíry

6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly 7. Účasti s podstatným vlivem

8. Účasti s rozhodujícím vlivem

9. Dlouhodobý nehmotný majetek 10. Dlouhodobý hmotný majetek

a) pozemky a budovy pro provozní činnost

11. Ostatní aktiva

12. Pohledávky za upsaný základní kapitál 13. Náklady a příjmy příštích období Aktiva celkem (CA) Rozvaha - Pasiva

2003

107386

134558

264491

24475206

33925735

40072993

23600046

17357803

17895540

19077544

33950660

46118804

2723553

4699053

4710529

0

0

0

3000

3000

0

0

0

0

101731

101505

75132

1131151

1051282

984606

860765

830299

716049

1124338

400314

0

0

0

24081

29013

20948

71959747

92376947

110543357

0

20000

1032451

66358003

85859471

103560170

0

0

0

611027

1102407

669434

54

114

73

839318

882240

1158709

0

0

0

1500000

1500000

1500000

0

0

0

1207304

1213107

1217869

0

0

0

0

0

0

0

0

0

763648

1417589

1020838

680393

382019

383813

71959747

92376947

110534357

2002

1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám

2. Závazky ke klientům - členům družstevních záložen 3. Závazky z dluhových cenných papírů 4. Ostatní pasiva

5. Výnosy a výdaje příštích období 6. Rezervy

7. Podřízené závazky 8. Základní kapitál 9. Emisní ážio

10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 11. Rezervní fond na nové ocenění 12. Kapitálové fondy

13. Oceňovací rozdíly

14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období 15. Zisk nebo ztráta za účetní období Pasiva celkem

45

2004

2003

2004

Příloha č. 4 Výkaz zisků a ztrát Českomoravské stavební spořitelny, a. s. Výkaz zisků a ztrát

2002

1. Výnosy z úroků a podobné výnosy (VzÚ) 2. Náklady na úroky a podobné náklady 3. Výnosy z akcií a podílů

4 .Výnosy z poplatků a provizí

5. Náklady na poplatky a provize

6. Čistý zisk (ztráta) z finančních operací 7. Ostatní provozní výnosy

8. Ostatní provozní náklady 9. Správní náklady

10. Rozpuštění rezerv a opravných položek k DHM a NHM

11. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k DHM a NHM 12. Rozpuštění OP a rezerv k pohl. a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohl. 13. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek

14. Rozpuštění OP k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem 15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití OP k účastem s rozhodujícím vlivem 16.Rozpuštění ostatních rezerv

17. Tvorba a použití ostatních rezerv 18. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem 19. Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním 20. Mimořádné výnosy

21. Mimořádné náklady

22. Zisk nebo ztráta z mimořádné činnosti po zdanění 23. Daň z příjmu

24. Zisk nebo ztráta za účetní období

46

2003

2004

3306830

3484136

4230209

1931044

2489024

2979122

383

2066

3000

1052780

2418629

1621482

737861

1778026

931803

-5867

636

-30596

3352

4308

29566

27831

34753

86055

828632

818298

787829

0

0

0

178653

218658

203313

153337

79656

111501

18723

42294

141193

0

0

0

0

0

0

0

0

0

169693

122548

331671

0

0

0

618378

485830

504176

0

0

0

0

0

0

0

0

62015

103811

120363

680393

382019

383813

Příloha č. 5 Rozvaha HYPO stavební spořitelny a.s. Rozvaha - Aktiva

2002

1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

56436

2003

24661

2004

43114

2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní CP přijímané CB k refinancování

5092937

5563605

11247869

4. Pohledávky za klienty -členy družstevních záložen

2602816

5234109

7165591

3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami

3701618 1083089

5. Dluhové cenné papíry

0

6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly

6175008 663153 0

0

7. Účasti s podstatným vlivem

0

8. Účasti s rozhodujícím vlivem

9. Dlouhodobý nehmotný majetek a) pozemky a budovy pro provozní činnost

11. Ostatní aktiva

13. Náklady a příjmy příštích období Aktiva celkem (CA) Rozvaha - Pasiva

1210

74179

2. Závazky ke klientům - členům družstevních záložen

0

90537

0 0

63279 88393 73898

923936

1188303

1219810

2071

9595

6194

0

0

13478892

18990703

24305189

0

0

0

2002

1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám

0

41732

0

12. Pohledávky za upsaný základní kapitál

659935

0

8098 7891

10. Dlouhodobý hmotný majetek

3811004

2003

2004

11349179

16360525

21434511

1356396

1794677

2093328

3305

2135

31909

8. Základní kapitál

500000

500000

500000

10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

100000

100000

100000

0

0

0

3. Závazky z dluhových cenných papírů

0

4. Ostatní pasiva

5. Výnosy a výdaje příštích období

928

6. Rezervy

7. Podřízené závazky

0

9. Emisní ážio

0

11. Rezervní fond na nové ocenění

0

12. Kapitálové fondy

13. Oceňovací rozdíly

14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období 15. Zisk nebo ztráta za účetní období Pasiva celkem

0

55243

113841

13478892

47

0

2575 0 0 0 0

0

47 0 0 0 0

79084

80791

18990703

24305189

151707

64603

Příloha č. 6 Výkaz zisků a ztrát HYPO stavební spořitelny a.s. Výkaz zisků a ztrát

2002

2. Náklady na úroky a podobné náklady

357001

1. Výnosy z úroků a podobné výnosy (VzÚ) 3. Výnosy z akcií a podílů

4 .Výnosy z poplatků a provizí

5. Náklady na poplatky a provize 7. Ostatní provozní výnosy

8. Ostatní provozní náklady

724321

915529

0

0

0

10. Rozpuštění rezerv a opravných položek k DHM a NHM

11. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k DHM a NHM 12. Rozpuštění OP a rezerv k pohl. a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohl. 13. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek

14. Rozpuštění OP k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem 15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití OP k účastem s rozhodujícím vlivem 16.Rozpuštění ostatních rezerv

17. Tvorba a použití ostatních rezerv 18. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem 19. Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním 20. Mimořádné výnosy

21. Mimořádné náklady

22. Zisk nebo ztráta z mimořádné činnosti po zdanění

371133

628

70

-8856

207873

1073

162200

227132

200540

17986

7649

14436

6127

7872

11293

0

0

0

7273 0

1447

18037 0

10413

29901

0

0

0

0

0

29000

0

0

0 0 0

0

81120

0

140150

210614

101604

0

0

0

0

113841

48

451534

169

26309

24. Zisk nebo ztráta za účetní období

637936

665988

0

23. Daň z příjmu

465221

352677

4900

9. Správní náklady

2004

599509

266460

6. Čistý zisk (ztráta) z finančních operací

2003

0 0

58907

151707

0 0

37001 64603

Příloha č. 7 Rozvaha Raiffeisen stavební spořitelny 2002 – 2004 Rozvaha - Aktiva

2002

1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

35348

2003

48572

2004

105811

2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní CP přijímané CB k refinancování

6102625

16281024

18585477

4. Pohledávky za klienty -členy družstevních záložen

5792342

6284443

7383985

3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami

9054224 387547

5. Dluhové cenné papíry

0

6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly

3835924 1333719 0

0

7. Účasti s podstatným vlivem

0

8. Účasti s rozhodujícím vlivem

9. Dlouhodobý nehmotný majetek a) pozemky a budovy pro provozní činnost

11. Ostatní aktiva

13. Náklady a příjmy příštích období Aktiva celkem (CA) Rozvaha - Pasiva

24536

24026

2. Závazky ke klientům - členům družstevních záložen

0

53046

0 0

27212 54597 23792

1440579

1669819

1635364

354738

336827

312134

0

0

23239643

29854899

33555283

0

0

0

2002

1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám

0

11525

0

12. Pohledávky za upsaný základní kapitál

1273654

0

16156 56084

10. Dlouhodobý hmotný majetek

4177049

2003

2004

21656064

28119406

31799961

4. Ostatní pasiva

349882

511805

438162

6. Rezervy

124993

83663

84635

8. Základní kapitál

650000

650000

650000

10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

221257

354580

385638

0

0

0

3. Závazky z dluhových cenných papírů

0

5. Výnosy a výdaje příštích období

34360

7. Podřízené závazky

0

9. Emisní ážio

0

11. Rezervní fond na nové ocenění

0

12. Kapitálové fondy

13. Oceňovací rozdíly

14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období 15. Zisk nebo ztráta za účetní období Pasiva celkem

0 0

203087

23239643

49

0

55140 0 0 0 0 0

80305

29854899

0

42780 0 0 0 0 0

154107

33555283

Příloha č.8 Výkaz zisků a ztrát Raiffeisen stavební spořitelny a.s. 2002 – 2004 Výkaz zisků a ztrát

2002

2. Náklady na úroky a podobné náklady

606724

1. Výnosy z úroků a podobné výnosy (VzÚ) 3. Výnosy z akcií a podílů

2003

2004

922641

1025052

1207065

0

0

0

842487

939061

4 .Výnosy z poplatků a provizí

300362

645410

512522

6. Čistý zisk (ztráta) z finančních operací

127863

47368

-989

5. Náklady na poplatky a provize

225614

7. Ostatní provozní výnosy

26104

8. Ostatní provozní náklady 10. Rozpuštění rezerv a opravných položek k DHM a NHM

11. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k DHM a NHM 12. Rozpuštění OP a rezerv k pohl. a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohl. 13. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek

14. Rozpuštění OP k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem 15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití OP k účastem s rozhodujícím vlivem 16.Rozpuštění ostatních rezerv

17. Tvorba a použití ostatních rezerv 18. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem 19. Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním 20. Mimořádné výnosy

21. Mimořádné náklady

22. Zisk nebo ztráta z mimořádné činnosti po zdanění

19670

312981

302039

328984

42592

27856

20319

62507

32409

42395

0

90961 0 0

26852 4300 0

51155

28000 0

0

45572 0 0

28000 42302 0

115853

64

0

0

14378

203087

50

0

24819

80305

10060

24. Zisk nebo ztráta za účetní období

10609

178713

14314

23. Daň z příjmu

291753

25631

13044

9. Správní náklady

489419

0 0 0

80305

0 0

-38254

154107

Příloha č. 9 Rozvaha Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. 2002 - 2004 Rozvaha - Aktiva

2002

1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní CP přijímané CB k refinancování 3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami 4. Pohledávky za klienty -členy družstevních záložen

93017

39372675

7153923

10349239

15342428

15213731

15904856 3037000 0

0

7. Účasti s podstatným vlivem

0

8. Účasti s rozhodujícím vlivem

47767

9. Dlouhodobý nehmotný majetek 10. Dlouhodobý hmotný majetek

a) pozemky a budovy pro provozní činnost

13. Náklady a příjmy příštích období Aktiva celkem (CA) Rozvaha – Pasiva

2. Závazky ke klientům - členům družstevních záložen 3. Závazky z dluhových cenných papírů 5. Výnosy a výdaje příštích období 7. Podřízené závazky

0

49815

0 0

72314

3506908

6347

13931

4309

494000 0

473439 410000 0

47625989

61898520

73681309

0

0

0

2003

2004

45324991

59469434

70905863

667327

613161

566563

84745

66339

117041

19716

6. Rezervy

0

3501637

0

4. Ostatní pasiva

0

3185734

2002

1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám

2946190

551780

0

12. Pohledávky za upsaný základní kapitál

11797220

576678 509

11. Ostatní aktiva

165826

28371000

0

6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly

119009

2004

19854414

1494378

5. Dluhové cenné papíry

2003

0

0

22890 0

0 0 0

8. Základní kapitál

750000

750000

750000

10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

494112

495077

496637

0

0

0

9. Emisní ážio

0

11. Rezervní fond na nové ocenění

0

12. Kapitálové fondy

13. Oceňovací rozdíly

14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období 15. Zisk nebo ztráta za účetní období Pasiva celkem

51

0

0 0 0

0 0 0

0

279882

477319

47625989

61898520

73681309

284885

201737

367886

Příloha č. 10 Výkaz zisků a ztrát Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. 2002 – 2004 Výkaz zisků a ztrát

2002

1. Výnosy z úroků a podobné výnosy (VzÚ) 2. Náklady na úroky a podobné náklady 3. Výnosy z akcií a podílů

5. Náklady na poplatky a provize

2082199 1598864

2522601 1868618

809228

1190161

885527

4593

-3267

-15456

535972

6. Čistý zisk (ztráta) z finančních operací 7. Ostatní provozní výnosy

8. Ostatní provozní náklady 10. Rozpuštění rezerv a opravných položek k DHM a NHM

11. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k DHM a NHM 12. Rozpuštění OP a rezerv k pohl. a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohl. 13. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek

14. Rozpuštění OP k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem

15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití OP k účastem s rozhodujícím vlivem 16.Rozpuštění ostatních rezerv

17. Tvorba a použití ostatních rezerv

18. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem

19. Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním 20. Mimořádné výnosy

21. Mimořádné náklady

22. Zisk nebo ztráta z mimořádné činnosti po zdanění

449190

476591

473393

95234

73979

69992

65000

87000

208000

0

0

0

26166 0

80000

160000

0

0

0

0

0 0 0

15861 0

212000 0

0

20000

0

0

94000

376000

244000

521000

0

0

0

0

284885

52

347417 124048

90805

24. Zisk nebo ztráta za účetní období

793558

0

17163

0

23. Daň z příjmu

0

6616

18880

9. Správní náklady

2004

1913269 1244200 0

4 .Výnosy z poplatků a provizí

2003

0 0

42180

201737

0 0

152948 367886

Příloha č. 11 Rozvaha Wustenrot – stavební spořitelny a.s. 2002 – 2004 Rozvaha - Aktiva

2002

1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

18306

2003

25077

2004

65722

2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní CP přijímané CB k refinancování

5382378

5526663

7557594

4. Pohledávky za klienty -členy družstevních záložen

4825044

6645087

8041495

3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami

1865250 1571887

5. Dluhové cenné papíry

0

6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly

1695496 3643204 0

0

7. Účasti s podstatným vlivem

0

8. Účasti s rozhodujícím vlivem

18624

9. Dlouhodobý nehmotný majetek

1317205 3810765 0

0 0

19681

0 0

24418

10. Dlouhodobý hmotný majetek

266341

391284

11. Ostatní aktiva

969232

1155612

1138286

376

5641

2159

a) pozemky a budovy pro provozní činnost

242613 0

12. Pohledávky za upsaný základní kapitál 13. Náklady a příjmy příštích období Aktiva celkem (CA) Rozvaha - Pasiva

2. Závazky ke klientům - členům družstevních záložen 3. Závazky z dluhových cenných papírů 5. Výnosy a výdaje příštích období

22346612

0

0

0

7. Podřízené závazky 9. Emisní ážio

21298177

214866

329011

227370

6787

2374

31623

550000

550000

550000

86412

90815

96044

0

0

0

0

10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 11. Rezervní fond na nové ocenění

0

12. Kapitálové fondy

13. Oceňovací rozdíly

14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období 15. Zisk nebo ztráta za účetní období Pasiva celkem

53

2004

18011367

0

8. Základní kapitál

2003

13945433

17225

6. Rezervy

0

19107745

0

4. Ostatní pasiva

0

14917438 2002

1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám

366435

388918 363850

0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

8236

24371

51098

14917438

19107745

22346612

88479

99807

92300

Příloha č. 12 Výkaz zisků a ztrát Wustenrot – stavební spořitelny a.s. 2002 – 2004 Výkaz zisků a ztrát

2002

2. Náklady na úroky a podobné náklady

427014

1. Výnosy z úroků a podobné výnosy (VzÚ) 3. Výnosy z akcií a podílů

4 .Výnosy z poplatků a provizí

5. Náklady na poplatky a provize 7. Ostatní provozní výnosy

880348

1042592

0

0

0

10. Rozpuštění rezerv a opravných položek k DHM a NHM

11. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k DHM a NHM 12. Rozpuštění OP a rezerv k pohl. a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohl. 13. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek

14. Rozpuštění OP k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem 15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití OP k účastem s rozhodujícím vlivem 16.Rozpuštění ostatních rezerv

17. Tvorba a použití ostatních rezerv 18. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem 19. Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním 20. Mimořádné výnosy

21. Mimořádné náklady

22. Zisk nebo ztráta z mimořádné činnosti po zdanění

267941

-55

12260

-7344

243683

249943

260472

21034

23998

22756

0

4882

3

0

18178 0

9796 0

75155

0 0 0

21711 0

74887 0 0

0

18813

88479

103898

108109

0

0

0

0 0

88479

54

136487 10664

0

24. Zisk nebo ztráta za účetní období

334794 9700

0

23. Daň z příjmu

670621

444568

11610

9. Správní náklady

554174

254557

24851

8. Ostatní provozní náklady

2004

709358

178713

6. Čistý zisk (ztráta) z finančních operací

2003

0 0

4091

99807

0 0

15809 92300