POTRAVINÁŘ. Vážené kolegyně, vážení kolegové, SLOVO MÁ Michal Mašek Pivaři neskousli zdražení piva co skousnou odboráři?

Potravinář červen/2010

POTRAVINÁŘ Vážené kolegyně, vážení kolegové, před námi je období letních radovánek a odpočinku. Na tyto dny se jistě každý z nás těší, neboť po celý rok jsme vázáni svými povinnostmi, jak rodinnými, tak zejména pracovními. Chtěli bychom vám do tohoto nastávajícího období popřát mnoho krásných zážitků a pohody, z nichž budete čerpat síly do dalších všedních dní.

Do budoucnosti, která nás čeká, bude jistě zapotřebí mnoho úsilí, spojeného s pozitivním přístupem k problémům a jejich řešení. Zapomeňte tedy alespoň v těchto letních dnech na vše negativní a oddejte se sluníčku, vodě a přírodě, která nám jistě poskytne tolik potřebnou energii. Určitě si to všichni zasloužíme...

Jak plníme usnesení sjezdu v oblasti hospodaření a náboru členské základny? Hlavním cílem období uplynuvšího od V. sjezdu NOS PPP bylo snížení celkových nákladů na činnost svazu. Zabývalo se tím téměř každé zasedání orgánů svazu. Diskutovali jsme především o potřebě změnit strukturu svazu s důrazem na

její nižší finanční náročnost a dále také o hledání možných úspor. Z vyhodnocení hospodaření svazu za rok 2009 vyplývá, že se tento úkol daří postupně plnit. Plánované náklady na činnost svazu v roce 2009 se podařilo v období od sjezdu do konce roku snížit o více než 40%. Schválený plán reorganizace, jehož realizace začala a skončí v průběhu letošního roku, předpokládá vytvoření podmínek pro trvalé snížení nákladů potřebných pro zabezpečení základní činnosti svazu. Dalším dlouhodobým cílem, který stanovil V. sjezd, je dosažení stabilizace a následné zvýšení členské základny svazu. Přesto, že od sjezdu bylo přijato už 593 nových členů, nepodařilo se zastavit celkový úbytek. U menší části základních organizací se nábor nových členů začal dařit a došlo k navýšení počtu za mě st n an ců or ga ni z o v anýc h v odborech. Nejvýraznějších výsledků v tomto směru dosáhla ZO Philip Morris ČR přijetím 58 členů, ZO Pivovaru Černá Hora přijetím 43 členů a ZO při Kauflandu v.o.s přijetím 38 členů. Výborům těchto organizací za to náleží poděkování. Pro zatraktivnění členství ve svazu jsou v současném období přijímána konkrétní opatření. Byla zpracována první varianta statutu podpůrného fondu, která je nyní projednávána v Předsednictvu a Výboru NOS PPP. Cílem je od 1. 1. 2011 vytvořit fond, který by ve větší míře než tomu bylo dosud pomohl členům svazu překonat období, kdy se dostávají do sociálně tíživé situace. Návrh předpokládá rozšířené financování fondu. Za prvé jednorázovou dotací z majetku svazu dnem 1. 1. 2011, která naplňuje záměr sjezdu využívat ve větší míře majetek v prospěch členské základny. To přímo souvisí s první oblastí snižování nákladů na činnost svazu. Za druhé určitou symbolickou částkou ze strany

ZO nebo členů, která naplňuje záměr změnit podstatu současného fondu na pojistnou formu, tak aby bylo možné jej nadále rozvíjet v prospěch členské základny a více tak posílit odborovou solidaritu. S novým statutem podpůrného fondu chceme členskou základnu seznámit v průběhu podzimních porad regionálních sekcí. Dalším opatřením je také probíhající jednání o možnostech výhodnějšího pojištění majetku jednotlivých odborářů po dobu jejich členství ve svazu. Pokud budou zmíněná jednání úspěšná, je reálné od 1. 8. 2010 zahájit spolupráci s makléřskou společností, která by zajišťovala pro svaz, základní organizace a členy svazu výhodnější podmínky pro pojištění majetku a to i v záplavových oblastech. Informace o této službě poskytované členům by měly být obsahem příštího čísla Potravináře. JUDr. Alexander Štěpánek Předseda NOS PPP

SLOVO MÁ…Michal Mašek Pivaři neskousli zdražení piva – co skousnou odboráři? Českým pivovarům v prvních čtyřech měsících letošního roku klesly prodeje o více než deset procent. Pokles prodejů v restauracích i obchodech podle pivovarníků způsobilo lednové zdražení piva. Spotřební daň u piva se od ledna zvýšila zhruba o 50 haléřů na půllitr, většina pivovarů následně zdražila půllitr až o korunu. Poptávka po pivu se výrazně snížila ihned po zdražení v lednu, kdy prodej klesl meziročně o více než 15 procent, v únoru pak o více než devět procent. Březnový nárůst o půl procenta dal pivovarníkům naději na

Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]

1


zlepšení situace, v dubnu však nastal opět propad prodejů o více než 14 procent. "To je nepříjemná zpráva nejen pro pivovarský sektor, ale i odvětví, která jsou na prodeji piva bezprostředně závislá, obchody a zejména restaurace," uvedl Veselý. Podle výrobců piva nedávná analýza společnosti PricewaterhouseCoopers prokázala, že po zvýšení spotřební daně u piva o 40 haléřů poklesne spotřeba nápoje v peněžním vyjádření o 1,4 miliardy korun. Pokles spotřeby piva by následně ovlivnil zaměstnanost v pohostinských službách i pivovarech. To by ve svém důsledku představovalo dodatečné náklady na státní rozpočet ve výši téměř 1,2 miliardy korun, uvádí pivovarský svaz. Celkově by přitom podle analýzy navýšení spotřební daně u piva státnímu rozpočtu přineslo dodatečné příjmy v rozmezí 43 až 82 milionů korun. Ekonomická krize zasáhla již loni také pivovarství. Tuzemské pivovary v loňském roce vyrobily zhruba o šest procent méně piva než v roce 2008. Celkový pokles výroby zhruba odpovídal snížení produkce pro tuzemský trh. Výrazněji klesl vývoz piva, který se snížil o více než desetinu; export tak meziročně klesl poprvé v historii České republiky. Produkce výčepních piv pro český trh klesla loni o desetinu, ležáků se naopak vyrobilo téměř o pět procent více než v roce 2008. Ale teď načněme pivo z jiného soudku: vypadá-li to opravdu tak, že čeští pivaři neskousli zdražení piva a dali to najevo snížením jeho spotřeby, napadá mě svého druhu paralela : jak skousnou čeští odboráři (skousnou-li vůbec) výsledek letošních voleb a ekonomická opatření, jež vyplynou z konceptu nové vády? Nejčerstvější schůzka vedení ČMKOS se zástupci ČSSD zatím jen naznačuje... Jednání za ČMKOS vedl předseda Jaroslav Zavadil a za ČSSD její úřadující místopředseda Bohuslav Sobotka. Schůzka navázala na sérii předchozích povolebních jednání s parlamentními stranami, jejichž iniciátorem je právě ČMKOS. Cílem 2

odborářů je diskutovat s politiky zásadní otázky, které budou mít vliv na postavení zaměstnanců. Jde přitom hlavně o chystané změny v zákoníku práce a dále samozřejmě také o připravované reformy zdravotnictví, penzijní a daňové. Jaroslav Zavadil upozornil na nepřijatelnost některých změn plánovaných koalicí ODS, TOP 09 a VV jako například řetězení pracovních smluv na dobu určitou nebo výpověď ze zaměstnání bez udání důvodu, i když, jak podotkl, také dopady první varianty penzijní reformy předložené Bezděkovou komisí, by byly velmi tvrdé a některé i nevratné. Přítomní předsedové nejsilnějších odborových svazů (Josef Středula, Jan Sábel, Zdeněk Černý, Jiří Schlanger, Stanislav Antoniv, Alena Vondrová, František Dobšík) se při debatě nevyhnuli ani kritice způsobů, jakými byla vedena předvolební kampaň. Shodli se na nutnosti, aby politikové srozumitelně argumentovali lidem a mluvili s nimi. „Nejsme stranické odbory a chceme jednat se všemi,“ řekl Josef Středula.

svědky zneužívání krize, kdy úsporná opatření nejvíce dopadají na zaměstnance, a hrozí nárůst chudoby. Proč by měli zaměstnanci nést náklady chamtivosti bank?“, uvedl nedávno v Praze John Monks, g e n er ál n í ta je m n í k E O K . Evropské odbory se domnívají, že drastický návrat ke konsolidaci rozpočtů bez investiční podpory ekonomického růstu může být kontraproduktivní. Evropská odborová konfederace organizuje svoji celoevropskou odpověď na 29. září 2010 v Bruselu, kde se na velké demonstraci sejdou zástupci 82 členských odborových centrál z 36 zemí. V tento evropský akční den zároveň proběhne řada odborových akcí v jed notlivých zemích v nejrůznějších podobách. ČMKOS, která je členskou organizací EOK podpoří tuto akci a vyšle na demonstraci své zástupce.

ČMKOS: Evropské odbory - méně škrtů více růstu Toto je klíčové motto protestů evropských odborů, které probíhají v jednotlivých členských zemích EU. Dnes se uskutečnila například demonstrace v Dánsku, jde o výjimečnou situaci, protože v Dánsku se prakticky mnoho let vůbec nedemonstrovalo, 24. června proběhne velká demonstrace všech odborových ústředen ve Francii, 29. května proběhla velká demonstrace v Lisabonu za účasti 300 000 lidí a portugalské odbory se chystají na generální stávku. Co je důvodem? EOK důrazně upozorňuje, že nebylo vůbec vyvozeno poučení ze současné krize, nebyla provedena detailní analýza jejích příčin, nedošlo k rozumné regulaci finančních trhů a tak naprosto chybí záruky, že se věci nebudou opakovat. „Začínáme být

O vlastních protestních akcích ČMKOS je zatím předčasné hovořit. České odbory na nedávném sjezdu vyzvaly politiky, aby z krize nedělali záminku k bezdůvodnému omezování práv v zaměstnání a jednoznačně deklarovaly, že využijí všech možností, zákonných prostředků a oprávnění, pokud by mělo dojít k devastaci pracovního práva v ČR. Zda těchto prostředků použijí, bude záviset na tom, s jakou



změnou v oblasti pracovního práva přijde nová rodící se vládní koalice. ČMKOS znovu upozorňuje, že ČR podle srovnání, která prováděla Evropská komise, patří mezi země s vysokou pružností pracovního trhu a nižší ochranou zaměstnanců. Mgr. Jana Kašparová tisková mluvčí ČMKOS

ČMKOS: Odbory k návrhu penzijní reformy Pro ČMKOS je důležité, že návrh penzijní reformy, kterou 10. června 2010 představila tzv. Bezděkova komise, potvrzuje n e n a h r a d i te l n o s t s o l i d á r n í h o průběžného důchodového systému, který odbory považují za garanci slušného života ve stáří či v invaliditě. Jde o dlouhodobě udržitelný systém, který pokud bude doplněn větší podporou penzijního připojištění tak, aby reagovalo na naléhavé sociální potřeby, jakými je např. ČMKOS požadované vytvoření zdrojů pro financování předčasných odchodů do starobního důchodu u zaměstnanců vykonávajících rizikové, popř. vysoce namáhavé práce a zajistí potřebnou sociální spravedlnost i větší zásluhovost, po které volá Ústavní soud. Proto zástupce ČMKOS v Bezděkově komisi Vít Samek podpořil druhou variantu, která otevírá prostor tímto směrem. První varianta v sobě skrývá v požadovaném povinném zvýšení pojistného hrazeného pojištěnci o 3 % zátěž, kterou mnohé mladé rodiny s nižšími příjmy, které dnes nemají peněz nazbyt na naléhavé každodenní potřeby, neúnosně zatíží. Navrhované nahraze ní 5 % pojistného zvýšením DPH jim žádnou úlevu nepřinese, naopak, lze předpokládat, že právě tyto rodiny spolu s domácnostmi důchodců je zaplatí nejvíce ve zdražených potravinách a dalším zdraženém zboží a službách, které nutně ke

svému životu potřebují. Pokud by však snížení pojistného bylo financováno plně např. ze zavedení progresivní daně z příjmů u příjmově silných pojištěnců, bylo by je možné podle Víta Samka přijmout. Zatímco první variantu podpořila většina členů Bezděkovy komise, druhou preferoval pouze V. Samek. Jistě vás bude zajímat jak závěrečná zpráva tzv. Bezděkovy komise, která o reformě hovoří velmi detailně, tak i výtah z nejzajímavějších otázek čtenářů a on line odpovědí Vladimíra Bezděka na serveru IHNed. (mm)

Závěrečná zpráva PES z 9. 6. 2010 (výtah) 1) I. pilíř - Státní důchodový systém (PAYG) Základem důchodového systému by měl podle druhé Bezděkovy komise pro přípravu důchodové reformy zůstat i do budoucna PAYG. Upravuje ho zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Jeho úlohou je:

vyplácených důchodů nejpozději do roku 2025 po startu reformy (uvažován rok 2015) zrušit doživotní výplaty vdovských a vdoveckých důchodů (tento nárok se dle komise přežil a nenaplňuje žádný opodstatněný účel), Toto opaření se nedotkne důchodů přiznaných do té doby zavést mechanismus sdílení vyměřovacích základů mezi manželi k zajištění rozdělení příjmu obou manželů pro ú č e ly s t a n o v e n í je j ic h důchodových nároků zavést koncept fiktivního příjmu ve výši 40 až 80% průměrné mzdy pro hodnocení náhradních dob pojištění. Pojistné za tyto doby do systému bude hrazeno z DPH

zajistit přiměřenou úroveň důchodů pro pojištěnce s nízkými a středními příjmy.

snížit pojistnou sazbu 28% o 5 procentních bodů na 23%, kompenzováno by bylo sjednocením sazeb DPH na úrovni 19% (dotkne se cen všech potravin a služeb). Z těchto daňových zdrojů by bylo také hrazeno pojistné na financování náhradních dob pojištění

V dnešní podobě je neudržitelný a je třeba pokračovat v parametrických změnách:

snížit strop pojistného na úroveň trojnásobku průměrné mzdy

pokračovat v postupném zvyšování důchodového věku stávajícím tempem za předpokladu, že se bude nadále zvyšovat naděje dožití (do roku 2035 by se měla sjednotit věková hranice mužů a žen)

sjednotit výběr pojistného a daní

zajistit ochranu pojištěnců před chudobou a

odstranit možnost vlády zvyšovat vyšším procentem důchody, než je ze zákona povinné zvýšení a postupný přechod na cenovou valorizaci

pokračovat v prodlužování rozhodného období až k hodnocení celoživotního příjmu pojištěnce pravidelně provádět aktualizaci definice invalidity nepř i znáva t inv alid ní důchod v době, kdy již


3


vznikl nárok na předčasný v I. pilíři (na jejich důchodové pracujících v rizikových a fyzicky starobní důchod zabezpečení by šlo 23%). namáhavých profesích, u nichž by bylo možné vyplácet též důchody na řešit otázku neomezeného Poznámka: Výběr pojistného dobu určitou. V případě úmrtí před souběhu d ů c h o d u a provozní správu by prováděla vznikem nároku na doživotní anuitu a pracovního příjmu ČSSZ, investiční správu důchodových by byly prostředky převedeny na účet prostřed nictvím daňové úspor reformované penzijní fondy, oprávněné osoby, popř. by byly soustavy a investiční společnosti nebo další předmětem dědického řízení. subjekty dle výběru účastníka spoření zvýšit celkovou podporu (v případě výslovného přání účastníka 3) III. pilíř – Penzijní připojištění státu rodinám s dětmi by mohly být prostředky druhého se státním příspěvkem v oblasti daní a dostupnosti pilíře z důvodu bezpečnosti s rodinou spojených služeb. investovány výhradně do českých Upravuje ho zákon č.42/1994 státních dluhopisů). Prostředky Sb., o penzijním připojištění se / Uvažova t o zave d e ní naspořené ve II. pilíři by měly být státním příspěvkem. Stávající zaměstnavatelských penzijních plánů povinně vypláceny pouze formou p e n z i j n í f o n d y p e n z i j n í h o pro riziková (zvlášť namáhavá) doživotní anuity. V případě úmrtí připojištění se státním příspěvkem by z a m ě s t n á n í v d o p l ň k o v ý c h pojištěnce před vznikem nároku na nadále za současných podmínek důchodových systémech hrazených anuitu by byly úspory převedeny na vedly penzijní plány pro ty účastníky z prostředků zaměstnavatelů/. penzijní účet oprávněné osoby penzijního připojištění se státním (zvažovala se také možnost, že by příspěvkem, kteří by se nestali 2) II. pilíř – Spořící fondový pilíř mohl přispívat na účet nad rámec účastníky II. spořícího pilíře. (Bezděkova komise ho povinné 3 % sazby také zaměstnavatel JUDr. Zdeněk Hájek, navrhuje vytvořit s možností výběru a zaměstnanec). Soc.ekon.odd. ČMKOS ze dvou variant) 15. 6. 2010 Dle komise je nezbytný pro 2. varianta: dosažení: P r o c e n t n í s a z b a n a V. Bezděk odpovídal on a) v ě t š í d i v e r z i f i k a c e financování státního důchodového (rozdělení prostředků na systému ve výši 23% (dnes 28%) by -line na serveru IHNed. zabezpečení ve stáří do více se neměnila. Státní podporu pro míst obvykle pak s využitím individuelní spoření ve výši 3 (Výběr nejzajímavějších jejich části pro rizikovější, ale procentních bodů by stát poskytl otázek a odpovědí) v ý n o s n ě j š í i n v e s t o v á n í navíc těm občanům, kteří by v soukromých fondech) a minimálně stejnou částku (3 Ondra, 29 let : b) vyšší ekvivalence (odvození procentní body příjmu) přidali Nesouhlasím s vaším výše důchodu od zaplaceného k této podpoře od státu na své tvrzením, že současný systém už se pojistného). individuelní spoření. Rozhodnutí nikdy nedostane do „plusu“. To by 1. varianta: spořit či nespořit by zůstalo předpokládalo, že česká populace Z povinné příspěvkové dobrovolné /po vstupu do systému pomalu vymře úplně. sazby na důchodové pojištění, tj. z 23 by však byly účast v něm a odváděné Všude vídám katastrofické % (na tu by se měla snížit současná pojistné (nejméně 3 procentní body) scénáře stárnutí populace do roku sazba 28%) vyčlenit 3 procentní již povinné/. 2050, ovšem pokud se podíváte na body povinně pro všechny občany, počty narozených po roce 1985 do kteří budou v době startu reformy Poznámka: Tento druhý pilíř letoška, trend je již stagnující. Po roce (odhaduje se, že startem by byl rok by provozovaly reformované 2050 (až vymřou silné ročníky 70. let) 2015) mladší 40 let a tyto prostředky penzijní fondy. Investiční správu by se zákonitě současný systém musí použít na jejich individuální spoření prováděly reformované penzijní dostat zpět do kladných čísel. Podle na vlastní důchod (do PAYG by fondy (ty by nabízeli občanům více mého laického názoru by se reforma nadále plynulo zbývajících 20 penzijních plánů s rozdílnou vůbec nemusela konat a deficit by se procentních bodů pojistného. i n v e s t i č n í s t r a t e g i í , v č e t n ě mohl „krýt“ pouze zvýšeným věkem Důchod ze státního systému, do z a m ě s t n a n ec kýc h p l á nů p r o odchodu do důchodu + dočasným kterého by šlo na jejich důchody o 3 zaměstnance pracující v rizikových zvýšením nepřímých daní do doby, než procentní body méně, by se těmto a fyzicky namáhavých profesích). se systém opět dostane do rovnováhy. osobám úměrně krátil). Osoby starší Naspořené prostředky by byly Ovšem podle mně je spoření na vlastni 40 let v okamžiku startu reformy povinně vypláceny pouze formou důchod zbytečné a velice rizikové by zůstaly nadále plně ve státním doživotní anuity, s výjimkou vzhledem k tomu co se děje na fin. důchodovém systému (PAYG), tj. zaměstnaneckých plánů zaměstnanců trzích. Děkuji za vaši odpověď. 4



VB Saldo důchodového systému ovlivňuje (i) počet plátců pojistného; (ii) počet příjemců penzí; (iii) počet let, co v průměru je jednomu důchodci vyplácen důchod; (iv) výše přiznaného důchodu ze systému, (v) způsob valorizace vyplácených penzí, a (vi) samozřejmě také výše pojistné sazby. Provedené kalkulace ukazují, že pokud necháme důchodový systém v parametrech, jak platí v roce 2010, tak systém bude trvale deficitní. Pokud jde o porodnost od roku 1985 - bohužel nemáte pravdu. Podívejte se např. na http://www.czso.cz/csu/ redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu, kde uvidíte časovou řadu pro české země od konce 18.století. Počet ročně narozených dětí v období 1989-2009 je nejnižší v celé více než dvousetleté historii, dokonce i za první či druhé světové války se rodilo více dětí než dnes. Také není pravda, že od roku 1985 počet narozených již stagnuje - zdroj tamtéž. Spoření na důchod podle mne zbytečné není, právě naopak. Principem hospodářské politiky i v oblasti důchodů - by měla být diverzifikace, tedy omezení celkových rizik, kterým je populace vystavena. Situace, kdy celý důchodový systém je financován průběžně a příjmy dnešních penzistů z 94% závisí na platbách od státu - to rozhodně diverzifikace není a je to nebezpečné pro občany i stát samotný. Na závěr bych rád zdůraznil, že pravidelné spoření (každý měsíc bez ohladu na "počasí" na finančních trzích) je velmi bezpečný způsob investice, resp, spoření na vlastní stáří. Vladimír Motl 1. Asi jsem blbec, protože nechápu, když je na důchodovém účtu málo peněz, že se ještě mají snížit odvody na něj. 2. Krytí propadu důchodového

účtu zavedením jednotné DPH 19 % René Rybařík je nejsnazším řešením pro ty, kdo Nevěřím plně soukromým rozhodují a nejhorším pro ty, kdo by důchodovým fondům , chci za své museli platit. peníze, které vložím garanci !!! VB

VB

K vašemu bodu 1: návrh snížení odvodů z 28 na 23% je finančně kompenzován návrhem sjednotit sazby DPH na úrovni 19%. Tento návrh tudíž důchodovému systému žádné zdroje nevezme. K vašemu bodu 2: ČR je zřejmě jedinou vyspělou zemí, která se stále snaží financovat veškeré důchodové výdaje daní ze mzdy, kterou lživě nazýváme pojistným. přitom česká populace bude stárnout jedním z nejrychlejších temp v Evropě. Jinými slovy, bude ubývat (relativně i absolutně) těch, co tuto daň platí a přibývat bude těch, co na těchto (méně a méně) vybíratelných zdrojích budou silně závislí. bez zapojení jiných zdrojů než pojistného to prostě nepůjde, ať se nám to líbí nebo ne. Koneckonců, již v loňském roce byl deficit důchodového účtu přes 30 mld. Kč vykryt jinými zdroji státního rozpočtu, tedy jinými daněmi. A ještě bych dodal, že z důvodu stručnosti nemluvím o faktu, že sazba důchodového pojištění v ČR (daně ze mzdy) je jedna z nejvyšších na světě; stropy prakticky neexistují (čtyř/šesti násobek průměrné mzdy je pro 99% lidí nekonečně vysoko atd.) Matěj Proč hovoříte o reformě když jde o privatizaci?

Doporučuji odkaz na materiál v odpovědi na předchozí otázku. Navrhujeme, aby - bude-li si to člověk výslovně přát - byly prostředky na jeho individuálním účtu investovány výhradně do dluhopisů české vlády. Tím pádem by za hodnotu na jeho penzijním účtu 100% ručil svou úvěrovou kredibilitou český stát.Nicméně pr o úplnost dodávám, že ani 100% záruka státu neznamená v praxi 100% bezpečí, ale to jistě víte.

VB Přečtěte si celou závěrečnou zprávu (cca 16 stran i s grafy a tabulkami, čtení tak na 40 minut). Nedejte pouze na zkratkovité informace z médií a přečtěte si, co přesně a proč navrhujeme. Ad privatizace - to slovo v důchodech není přesné, já používám přesnější termín diverzifikace.

Jan Jak chcete přesvědčit lidi, že nejde o lobby privátních penzijních fondů? VB Dáte mi radu, jak lze dokázat něco, co jsem neudělal? Od samého počátku komise v lednu tohoto roku byly průběžně všechny diskutované materiály zveřejňovány na internetu, stejně tak byly zveřejňovány zápisy ze všech jednání komise atd... O tom, že důchodový systém v ČR je třeba více diverzifikovat a učinit v celku o něco více zásluhovým (což prostě nejde bez vytvoření spořicí nohy v systému), jsme hovořili a na webu zveřejňovali již v březnu...aniž by to tehdy kdokoliv jakkoliv napadal. Důchodům se věnuji 13 let. Moje názory jsou po tuto dobu poměrně stabilní, na dané téma publikuji od konce devadesátých let. První moje komise (20042005) byla vnímána důvěryhodně tehdy jsem pracoval ještě v ČNB. a nyní (2010) - jen proto, že jsem přes 3 roky pracoval v privátním sektoru, tak je vše špatně? Přitom říkám léta stále to samé...) Nicméně, jelikož již v pojišťovnictví ani penzích


5


poslední 2 týdny nepracuji, tak by informace z médií. Jinak byste v logice výše uvedeného již opět věděl, že mělo být vše v pořádku... 1. nenavrhujeme zrušit vdovské/vdovecké Antonín důchody. Pouze - po startu Je vidět, že některé závěry reformy - zrušit možnost obsažené ve Vaší zprávě dělali lidé nově přiznávat doživotní kteří jsou úplně mimo realitu života vdovské/vdovecké důchody a suchá čísla jsou pro ně vše. Nejvíce 2. současn ě na vr huje me je to vidět na návrhu zrušit vdovské zavést sdílení důchodových důchody. Na ČSSZ je k dispozici nároků mezi manžely - a to aktuální počet žen,které berou lze učinit hned po startu starobní důchody mezi 5 000 až 7 000 reformy zpětně pro všechny Kč měsíčně, jde o desítky tisíc žen, jen nově přiznávané starobní náklady na bydlení jim spolu důchody. Odstraní se tím s manželem také důchodcem činí například dnešní kolem 5 000, což je celý důchod ženy nespravedlnost vůči ženám, důchodkyně, na další život pak mají které 30 let žijí s manželem, společně z důchodu který bere jejich ten se v 55 letech rozvede manžel. Pokud manžel zemře, tak a založí druhé manželství, k tomu svému důchodu např.6 000 načež veškeré případné Kč dostane ta žena po manželovi ještě důchodové nároky z něj má tzv. vdovský důchod, to je 50% pouze jeho druhá žena, a první po jeho procentní poloviční výměry, ne třicetiletém manželství celého důchodu, např. 2 500 Kč a má nemá doslova ani korunu... po jeho smrti místo 6 000 kolem Toto je skutečný problém, 8 500 Kč a nemusí jít žebrat který jasně návrh řeší, ale a skromně vyžije. Pokud budou nemluví se o tom. vdovské důchody zrušeny tak tyto 3. všechny vdovské/vdovecké desítky tisíc žen nedostanou k těm důchody přiznané před 6 000 ani korunu a jednoznačně startem reformy - i ty nemohou dále takto žít ve svém doživotní - zůstávají domku a nemají ani na domov v návrhu beze změny. důchodců, tam se platí více než těch Poslední poznámka: Váš 6000 nebo 7000 Kč. Ty ženy mají dotaz lze chápat také jako ještě z dřívějších malých platů hodně upozornění na - v mnoha případech nízké důchody a jim se nesmí odepřít - nedostatečnou výši důchodu možnost aby po smrti manžela vzhledem k životním nákladům. dostaly po něm nějakou korunu aby Ubezpečuji Vás o tom, že čím déle mohly dále v klidu žít. Když jsou necháme dnešní systém bez důchodci manželé, např. žena důchod výraznějších úprav a čím déle 6 000, manžel 10 000, dohromady budou penzisté závislí se svým 16 000 žít se dá, ale když manžel příjmem ve stáří prakticky zemře tak ta žena bez vdovského výhradně pouze na státu, tím více důchodu bude po poctivém takovýchto případů nedostatečnosti celoživotním snažení ne vlastní vinou v praxi budeme mít. Bohužel, ve žebrák. Budou důchodkyně, které stárnoucí společnosti neochotné budou dále vdovské důchody brát, podívat se realitě do očí to jinak a těm kterým manžel zemře den po skončit nemůže. přijetí nového zákona brát nebudou. Raději kdyby ten manžel zemřel před Evropský trh: máslo se účinností zákona aby nenechal svoji prodává, mléko zatím drahou manželku v bídě.

odvětví živočišných produktů, projednal v minulých dnech výsledky výběrových řízení na prodej másla a sušeného odstředěného mléka z intervenčních zásob. Podle informací z tiskového odboru komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova se zatím prodalo celkem 11 935 tun másla za ceny, které se pohybují mezi 355,10 až 381,50 eura za 100 kg. To je značně nad průměrem běžné tržní ceny v Evropské unii. Prodané máslo pocházelo z mrazíren v České republice, Estonsku, Irsku, Litvě a Velké Británii. Tendr na prodej sušeného odstředěného mléka nevyšel, protože zájemci nabízeli ceny, které výbor nepovažoval v porovnání se současnými tržními cenami za uspokojivé. V dalším vývěrovém řízení, které proběhne 6. července, nabídne Brusel k prodeji 1755 tun másla a 79 553 tun sušeného odstředěného mléka. (mm)

Mínění spotřebitelů: kvalita roste

Podle spotřebitelů kvalita potravin nabízených v maloobchodě stoupá. Nejspokojenější jsou s nabídkou piva, minerálek, chleba a sýrů. Naopak nejhůře hodnotí kvalitu levných uzenin a brambor. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který loni na podzim pro Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) provedla společnost INCOMA GfK. Během šetření přiřazovali spotřebitelé vybraným kategoriím potravin hodnoty od velmi dobré po velmi špatnou. S kvalitou piva bylo velmi spokojeno 66 procent respondentů, s kvalitou minerálních vod 57 procent z nich. Prodávaný chleba je velmi kvalitní podle 56 procent dotazovaných, více než polovina z nich tak označila nabídku sýrů. stojí Naopak 13 procent zákazníků VB hodnotilo jako velmi špatnou Patrně jste závěrečnou Řídící výbor pro společnou nabídku levných uzenin, které byly zprávu nečetl a pouze převzal organizaci zemědělských trhů - velmi dobré jen podle 16 procent 6



kupujících. Druhé nejhorší hodnocení získaly brambory. Jako velmi dobrou jejich kvalitu označilo 22 procent lidí, velmi nespokojena se sortimentem prodávaných brambor byla čtyři procenta zákazníků. I u potravin z konce pomyslného žebříčku kladné hodnocení převažovalo nad záporným. Spotřebitelské hodnocení kvality v roce 2009 dosáhlo, v průměru za jeden výrobek, "indexu kvality" 116,6. To je téměř devítinásobek indexu z roku 1988 a takřka padesátiprocentní zvýšení proti roku 2001, kdy bylo srovnatelné šetření provedeno naposledy. Nejvyšší hodnoty (148) dosáhl index kvality u chleba, naopak nejhorší výsledek (devět) dosáhly méně kvalitní uzeniny. (mm)

Předpověď: zdražení potravin Ceny zemědělských produktů budou v období let 2010 až 2019 většinou vyšší než v dekádě před zdražením v letech 2007 a 2008. K jejich růstu přispějí vyšší ceny energií a hospodářské oživování, uvedly Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve společné zprávě. Ceny hlavní farmářské produkce by ale neměly překonat maxima z roku 2007, protože se zásobování obecně zlepšilo. Podporu budou mít ceny v rostoucí poptávce a energetických nákladech. Proti období 1997 až 2006 očekávají FAO a OECD v následující dekádě reálný nárůst cen u rostlinných i živočišných produktů kromě vepřového. U pšenice a zrnin předpovídají nárůst cen o 15 až 40 procent a u rostlinných olejů o více než 40 procent. U mléčných produktů se očekává reálné zdražení v průměrných cenách o 16 až 45 procent. Silný růst produkce v zemědělském sektoru čeká příští dekádu ekonomiky Brazílie, Číny a Indie, zatímco u dovozců v západní

Evropě bude produkce dále stagnovat. Výrazně vyšší produkce se očekává i na Ukrajině a v Rusku. V letech 2007 a 2008 vyhnaly ceny potravin dramaticky nahoru rostoucí ceny paliv a poptávka po biopalivech. Výrazné zdražení základních potravin včetně rýže pak vyvolalo nepokoje v rozvíjejícím se světě. (mm)

Analýza: Pivovarští obři šlapou po tradici. Vaří jako „mekáč“ Hostan - dobré pivo ze Znojemska za dobrou cenu. Dačický aneb zlatý mok ze stříbrného města Kutná Hora. Louny - pivo s hořkou chutí a historií dlouhou, jako je město samo. Pod těmito slogany stále propaguje portfolio regionálních značek na svém webu společnost Heineken ČR. Přitom je všechno jinak. Znojemský Hostan se vaří v Brně, Dačický a Louny se vyrábějí v ústeckém Velkém Březně. Fabrika skončí, ale značka žije dál. Patrioti chvíli brblají, svého půllitru se však drží dál. Piv si však dávají méně, jak vypovídají celorepubliková čísla za tuzemské pivovary. Nizozemský Heineken v zemi pivařů zatím zavřel tři ze sedmi pivovarů a nejspíš ještě není u konce. Potom, jak zatočil se slovenskými pivovary, nejde o nic překvapivého. Ze čtyř pivovarů, které Heineken převzal na Slovensku, zastavil výrobu v Martině, Nitře a Rimavské Sobotě. Martiner, Corgoň a Gemer přehnal odtamtud ke Zlatému Bažantovi do Hurbanova. Nadnárodní gigant kráčí za efektivitou a přitom se podepisuje na pivařském vlastenectví. Před pár dny se Slováci dozvěděli, že přicházejí o další pivovar - topolčanský Topvar. Majitel SABMiller jeho výrobu stěhuje do Šariše na východě země. Důvod? Naši sousedé pijí piva čím dál méně. Nevratné stopy zanechává honba za efektivitou na tradiční české pivní kultuře. Heineken odstartoval

tříletý úsporný program loňskou likvidací znojemského a kutnohorského pivovaru. Zatím poslední obětí je pivovar v Lounech. "Důvodem uzavření je špatný technický stav, trvalý pokles výroby a ekonomická krize vedoucí k dlouhodobému trendu snižující se k o n z u ma ce p i v a v Če s ku ," vysvětlovala mluvčí společnosti Heineken ČR Kateřina Eliášová. Přesun stáčírny lahví do Velkého Března firma odůvodnila opakovanými problémy s kvalitou piva plněného do lahví a špatným technickým stavem stáčírny. Náklady, efektivnost, optimalizace zřejmě pohřbí i pivovar v Krásném Březně. Z původní české rodiny Drinks Union přežije převzetí Heinekenem před dvěma lety asi jen Velké Březno na okraji Ústí nad Labem. Spolu se třemi zářezy, které má od loňska na kontě nizozemský koncern, se celkový počet pivovarů uzavřených v Čechách a na Moravě od počátku devadesátých let vyšplhal na 25. "Ve výrobní kapacitě to představuje 4,5 milionu hektolitrů," vyčísluje Petr Brynych, který ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském dlouhé roky zpracovával statistiku o tuzemské výrobě piva. Jak připomíná, znovu se podařilo oživit jenom dva pivovary. Po sedmi letech se v roce 2005 znovu rozjela výroba Bakaláře v Rakovníku, ale výstav je asi desetkrát nižší než na začátku 90. let. Na scénu se před deseti lety vrátil také pivovar ve Vratislavicích, který roku 1998 uzavřely Pražské pivovary. S novým vlastníkem, pražskou společností Hols, vratislavický pivovar postupně roste. Výrobu zvedl z necelých patnácti tisíc hektolitrů v roce 2000 do loňska na desetinásobek. Začátkem 90. let se ale v liberecké čtvrti Vratislavice vyrábělo kolem půl milionu hektolitrů ročně. Jediným novým pivovarem, který za dvacet let v Česku vyrostl na zelené louce, je Chotěboř. Havlíčkobrodská firma Ross jej otevřela loni v červnu. Vlastnickým převratem si v minulém roce prošly Pivovary


7


Staropramen. Od světového lídra Anheuser-Busch InBev je koupila investiční skupina CVC Capital Partners, která ve střední a východní Evropě poskládala portfolio pivovarů z Maďarska, Slovenska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Bulharska, Rumunska a Srbska. Chce je vyleštit na zářící StarBev. Finančníci z CVC s lucemburskou adresou získali v Česku značky Staropramen, Braník, Ostravar, Vratislav a Měšťan. A netají se chutí na Budějovický Budvar. Jeho přerod z národního podniku na státní akciovou společnost se ovšem za Fischerovy úřednické vlády zasekl. K tomu všemu pivní trh vysouší ekonomická krize. Více ji v horších prodejích pociťují rozhodující hráči, i když výsledky zatím zveřejnil pouze Plzeňský Prazdroj. Na tuzemském trhu loni prodal o 350 tisíc hektolitrů, což je o 4,4 procenta méně než rok předtím. Vyvezl o deset procent piva méně, zatímco licenční výroba v zahraničí stoupla o více než patnáct procent. Naproti tomu řadě menších pivovarů se v horších časech vrací investice do image udržovatelů tradice. Skupina K Brewery vlastnící uherskobrodský Janáček, protivínský Platan, jihlavský Ježek, Klášter z Hradiště, Rychtáře z Hlinska a Lobkowicze loni posílila o sedm procent. O pět procent zvýšil prodej Piv o var Če r ná H or a, kte r ý K Brewery po téměř dvouletém vyjednávání nyní plně ovládne.

Převzato z Lidovky.cz Tři zlaté pro Budvar P ré m i o vý sv ě tl ý le ž á k Budweiser Budvar byl v celosvětové soutěži pro hodnocení kvality výrobků Monde Selection oceněn prestižní cenou Grand Gold za mimořád ně vy sokou kvalitu. Budweiser Budvar si tuto kvalitu udržuje dlouhodobě: od roku 1987 získal v Monde Selection již šest zlatých medailí. Tmavý ležák Budweiser Budvar a světlý ležák Pardál Echt navíc obdržely v letošním ročníku další dvě zlaté 8

medaile. Hodnocení výrobků provádí již 49 let belgický International Institute for Quality Selections. Soutěž patří mezi největší na světě: letos bylo do soutěže přihlášeno 2451 výrobků od 836 výrobců z 83 zemí. V kategorii piva bylo testováno 274 vzorků z 98 pivovarů v 64 zemích. Prestižní zlatá medaile Grand Gold je udělována jen mimořádným výrobkům, které vyhovují mnoha parametrům kvality. U piva se hodnocení skládalo z odborného posouzení senzorických vlastností a laboratorních rozborů. Hodnoceno bylo dvacet takzvaných organoleptických parametrů. Degustace prováděla komise složená z nezávislých expertů z pivovarnického průmyslu, vysokoškolských profesorů a profesionálních degustátorů. Řada členů komise pracuje v belgickém institutu Meurice, který je světově uznávanou odbornou organizací v oboru pivovarnictví a kvasné technologie. Zlaté medaile Monde Selection získaly také další dva produkty Budějovického Budvaru. Tmavý ležák Budweiser Budvar, který je na trhu od roku 2004, tím rozšířil svou sbírku domácích i zahraničních ocenění na deset. Světlý jedenáctistupňový ležák Pardál Echt se prodává teprve od loňského června a zlatá medaile z Monde Selection je jeho prvním oceněním kvality. „Pro nás je zisk tří zlatých medailí velkým úspěchem. Je to ale i velmi dobrá zpráva pro naše zákazníky. Nezávislá odborná porota prověřila řadu parametrů, z nich každý musel splnit požadovaná kritéria. Ocenění v této soutěži je tedy komplexním zhodnocením kvality našeho piva. Těší nás také to, že v této soutěži získáváme ocenění opakovaně,“ uvedl sládek Budějovického Budvaru, Ing. Adam Brož. Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar obdržel od roku 1987 v Monde Selection již šest zlatých medailí a kvalitu si tedy

udržuje dlouhodobě. V ročnících 1999 až 2001 získal dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili na Monde Selection také pivní speciál Bud Premier Select. (mi)

Nejlepší konzumní chléb je z Písku Letošní národní soutěž O nejlepší chléb roku se uskutečnila 3. června v Pardubicích v rámci tradiční pekařské akce Dny chleba. Pekařské firmy z celé České republiky přihlásily celkem 52 soutěžních vzorků. Soutěžilo se ve dvou kategoriích – O nejlepší konzumní chléb z průmyslových pekáren a O nejlepší řemeslný chléb, který se vyrábí s vyšším podílem ruční práce. Kvalitu chlebů posuzovalo sedm nezávislých komisařů, zkušených pekařských odborníků. Hodnotili především vzhled chleba, kůrku, střídu, vůni a chuť. Informoval o tom předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR Jaromír Dřízal. Vítězem kategorie Konzumní chléb se stal chléb z Pekárny Merkur, spol. s r.o., Písek. V kategorii Řemeslný chléb zvítězil chléb z firmy Beas, a. s. Hradec Králové, pekárna Lično. Již 16. ročník prestižní pekařské soutěže o nejlepší chléb České republiky uspořádal Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR společně s dalšími partnery akce. Dnů chleba se rovněž zúčastnila řada významných hostů, mimo jiné nový arcibiskup Dominik Duka, který celebroval ceremoniál svěcení chleba, a hejtman Pardubického kraje Radko Martínek, jenž zahájil odborný seminář na téma: Výroba chleba v 21. století. Podle předsedy svazu pekařů Dřízala je tato soutěž velmi důležitá k udržení vysoké kvality chleba pro českého spotřebitele zejména dnes, kdy se tato základní potravina často prodává za cenu, jež neodpovídá h o d n o t ě a ni s p o leč e n sk é mu významu chleba. Samotná výroba chleba je totiž královskou pekařskou



disciplinou a vyrobit chutný a kvalitní chléb je skutečným uměním. Ostatně, svědčí o tom i dnešní analýza Potravináře věnovaná právě chlebu. (mm)

Konec českého chleba? Nevoní, je skoro bez chuti, drolí se a rychle plesniví. Takový je chléb, který dnes koupíte ve většině obchodů. Pekaři během posledních dvaceti let hromadně opustili tradiční způsob jeho výroby a z klasického českého chleba se stal ohrožený druh. Vlahá střída českého chleba vonící po žitném kvásku a zvonivá kaštanová kůrka bývala pro mnoho emigrantů jednou z nejhmatatelnějších podob stesku po domově. Dnes touto nostalgií za zvonivými bochníky trpí většina těch, kteří z vlasti nikdy neodešli. Z Česka totiž tradiční kváskový chléb za posledních dvacet let téměř zmizel. Pecny, které se dnes prodávají v českých obchodech, jsou spíše parodií na něj. I když na první pohled vypadají podobně, nemají charakteristickou chuť ani vůni. Se zavázanýma očima byste chleba po čichu ani nehádali. Navíc jsou po dvou třech dnech buď nepoživatelně tvrdé, nebo na nich začne bujet plíseň. A takový chleba tvoří většinu z padesáti kilogramů, které průměrný Čech každý rok sní. Kdo za to může? Nejvíc ze všeho pekaři sami. Snaží se ušetřit prostor, čas i pracovní síly. A tak se prostě na způsob, jakým se chleba dělal po staletí, vykašlali. Když nakouknete za dveře skladu průměrné české pekárny, uvidíte nejprve pytle. Ovšem nikoliv s moukou. Jsou to žoky předpřipravených směsí. A ty jsou hlavní odpovědí na otázku, proč už chléb není, co býval. Ještě před dvaceti lety se drtivá většina chleba u nás vyráběla z přírodního kvásku, mouky a vody. Kvásek se připravuje jednoduše: žitná mouka a voda se smísí a nechají se na teplém místě vzejít. Ve směsi se namnoží kvasinky a další bakterie,

díky nimž těsto později vykyne. Do kvásku se postupně přidává další mouka a voda, dokud jej není dostatek. Právě kvásek býval nejstřeženějším pokladem každé pekárny. Aby se nemusel vyrábět stále znovu, při každém pečení se část dávala stranou a z ní se kvásek později znovu množil. To je ale pouze začátek. Kvásek se nejprve spojí s moukou, těsto je třeba důkladně propracovat, následuje kynutí, potom dělení na bochníky a další kynutí. Pak teprve putuje chleba do pece. Není to úplně krátký proces - i když je hotový základ kvásku, zabere výroba bochníků dobrých šest hodin. Jenže příprava tradičního českého chleba se bez tohoto postupu neobejde. Čas je totiž při jeho přípravě neviditelnou, ale velmi důležitou ingrediencí. "Chuť a vůně chleba vznikají díky času. Když uberete z výroby chleba čas, ubíráte i všechny jeho kvality," říká Josef Příhoda, který se na pražské Vysoké škole chemickotechnologické věnuje problematice výroby chleba většinu svého života. "Tradiční chleba vykyne jenom tehdy, když neošidíte dobu, během níž vzchází kvásek, hněte se těsto a posléze kyne. Dnes pekaři nahrazují čas enzymy a dalšími přídavnými látkami," vysvětluje Příhoda, jaká změna se masově odehrála v tuzemských pekárnách. Zatímco výroba chleba z přírodního kvasu trvá šest hodin, v případě pecnu připraveného z různých předmíchaných směsí je proces o polovinu kratší. "Dřív drželi vězně o chlebu a o vodě dlouhé měsíce. Na tomhle by moc dlouho nepřežili," říká k nutriční hodnotě urychlených chlebů Vladimír Doležal z České zemědělské univerzity. "Nejenže chleba méně voní a ztratil chuť, ale je v něm také méně vitaminů a dalších látek, které se zrychleným procesem přípravy chleba ničí. Éčka a enzymy nikoho ne nakr mí, " d od á vá Do leža l. Zrychlená výroba přitom není pro pekárny výrazně levnější než kvásková. Průmyslové směsi jsou poměrně drahé. Pekárny za ně platí

to, co by jinak musely investovat do zařízení na udržování a množení přírodního kvasu a také do platů zkušených profesionálů. "V některých pekárnách, kde vsadili na zrychlené pečení, stačí, když zaměstnanci umí směs zamíchat. A to zvládne každý," říká docent Příhoda. Pekárny zkrátka raději volí metodu, která je pro ně méně náročná: na čas, na prostor i na zaměstnance. A chlebů z přírodního kvásku je tak na trhu čím dál méně. Vyrábějí je už jenom někteří malí pekaři a potom ještě několik těch skutečně velkých, třeba v Praze Michelské pekárny nebo na severu Čech ústecká pekárna Inpeko. Ostatní velké podniky, jako jsou například United Bakeries (sdružující pekárny Odkolek a Delta) a konkurenční Penam, které společně drží skoro osmdesát procent trhu s chlebem, už na tuto metodu rezignovaly. "Díky novým metodám jsme operativnější. Můžeme výrobu přerušit a pak zase nastartovat podle aktuální poptávky," vysvětluje Václav Hroneš, technolog United Bakeries, proč jeho zaměstnavatel opustil tradiční postup výroby chleba, který dříve používal. Kouzlu snadné přípravy z předchystaných směsí propadla ještě dřív než United Bakeries nebo Penam většina pekáren střední velikosti. Na každém okrese je jich hned několik. Látky, které jim zrychlenou výrobu chleba umožňují, nazývají výrobci pozoruhodným eufemismem "zlepšující přípravky". Díky nim napůl instantní chleba vypadá co nejvíc jako klasický kváskový. Když se přidá kyselina ascorbová, těsto víc nakyne, když se přidá kyselina citronová, získá střída typickou nakyslou chuť. Stačí přimíchat propinát sodný a chleba bude pomaleji chytat plíseň, pražený ječmen dodá zase střídě tmavší barvu. Je to podobné, jako kdyby někdo v laboratorních křivulích vyrobil z vody chemickými přídavky mléko. Tekutinu by obarvil na bílo, přidal "aroma připomínající mléko" a něčím zahustil. Tradiční kváskový chléb a ten z předmíchaných směsí


9


mají často společnou jenom vodu. I mouku totiž výrobci dokážou rozličně "obohatit" a upravit. Nemluvě o tom, že díky "zlepšujícím přípravkům" mohou pekaři používat mouku nižší kvality, než po jaké by museli sáhnout v případě kváskového chleba. Někteří výrobci například výslovně inzerují, že daný přípravek je "vhodný pro zpracování málo kvalitní žitné mouky". Je trochu zvláštní žít v době, kdy je třídenní chleba nad standardem. Ještě před dvaceti lety norma stanovovala, že každý chléb, který jde do prodeje, musí vydržet čtyři dny. "A chleby, které pekly doma naše babičky, vydržely klidně dva týdny," dodává Vladimír Doležal z České zemědělské univerzity "Každý chleba je dobrý, když je čerstvý. Ale jde taky o to, aby byl k jídlu ještě druhý nebo třetí den. A to už je dnes řada chlebů plesnivá, anebo úplně ztvrdlá," říká docent Příhoda z VŠCHT. Jeho slova potvrdil i jednoduchý test, který jsme provedli v redakci. Z šestadvaceti chlebů od různých výrobců jich do tří dnů osm více či méně zplesnivělo, další ztvrdly. Kde se stala chyba? Něco může mít na svědomí zkrácený čas ve výrobě, za hodně mohou ingredience. A zčásti třeba i to, že se někteří pekaři poměrně svérázně snaží vyjít vstříc zákazníkům a chleba nedopékají. "Hodně lidí vybírá chleba tak, že ho ohmatají a vyberou ten měkký, protože to je pro ně synonymum čerstvého. No, a když necháte chleba místo padesáti minut péct pětačtyřicet, tak je měkčí na omak. A právě tohle někteří pekaři dělají," vysvětluje používané postupy Jaroslav Dřízal z pekařského svazu. Pekaři s pytli předmíchaných směsí a pecny, co plesnivějí za tři dny, ale nepředstavují jediné záporné hrdiny tohoto příběhu. Dalšími jsou supermarkety. Tlačí pekárny k co nejnižším cenám, vybírají od nich různé poplatky a smlouvami nutí pekaře k dost nevšednímu počínání. Důkazem toho, že to pekaři nemají ve vztahu k supermarketovým řetězcům jednoduché, jsou auta naplněná chlebem, která mají některé 10

pekárny rozestavěna v různých částech města. Jejich řidiči čekají na telefonát, kam se mají vydat. "Šéfové podepsali, že hodinu od telefonické objednávky bude nová várka chleba u dveří prodejny. A když je město zacpané, tak by se to nemuselo stihnout. Proto tyhle předsunuté hlídky," vysvětlil mi pod příslibem anonymity zaměstnanec velké pražské pekárny. Pokud chléb přijede do supermarketu se zpožděním, obchod jej často pošle zpět do pekárny. Stejnou praxi popisují i lidé z dalších tuzemských pekáren. Právě i kvůli striktním smlouvám se supermarkety je pro pekaře pohodlnější pracovat s umrtvenými kvásky. U přírodního kvásku je třeba mít objednávku s dostatečným předstihem, aby se kvas stihl namnožit, což trvá tři hodiny. Kromě náklaďáků číhajících na vybraných místech velkých měst je běžnou součástí vztahu mezi supe r marketem a pekárnami fenomén zvaný vratky. Chleba, který se v obchodech neprodá, pekárny odebírají zpátky, supermarkety za něj neplatí. "Bývá to až desetina toho, co vyrobí," přibližuje situaci docent Příhoda. Řetězce obvykle popírají, že by do něčeho podobného pekaře nutily, Tesco nedávno dokonce tvrdilo, že praxi vratek už zcela opustilo. Stačí se ale zeptat přímo v prodejnách, zda by neměli tvrdý chléb pro králíky. "Bohužel, nemůžeme vám nic dát, všechno se vozí zpátky do pekárny," slyšela jsem stejnou odpověď v Bille, Albertu i Tescu. Tuto praxi zavádějí hlavně supermarkety, nebrání se jí ale ani v menších obchodech. A co se s tunami neprodaného chleba děje? Oficiálně se mohou prodat na zkrmení. Jenže není neobvyklé, že pekárny přidávají zbytky do nového chleba. "Donedávna jsem dělala ve velké pekárně, kde to bylo běžné. Z podnikových prodejen se svezlo, co se neprodalo, pecny se rozmočily ve vodě a přidaly se do těsta na nový chleba," potvrdila Víkendu plzeňská pekařka, která chtěla zůstat v anonymitě. Podle zákona se sice starý chléb do nového přidat může,

ale jenom takový, který neopustil pekárnu. O ostře sledovanou záležitost ale v tomto případě nejde. "Inspekce si s tím moc hlavu nedělá," komentuje situaci technolog Příhoda. Do nového chleba se dá podle Vladimíra Doležala z České zemědělské univerzity přidat klidně desetina toho starého. Což je pro výrobce značná úspora surovin: v mnohatun ových objemech produkce znamená desetina těsta každý den několik uspořených metráků mouky. Zákon horní hranici toho, kolik starého chleba do těsta může přijít, neurčuje. Pro výrobce je přirozeně stanovená tím, že kdyby zbytků přidali moc, chleba se bude rozpadat. "To vidíte i na tom, kde je zbytků deset procent. Už druhý den je chleba takový nedobrý, drolivý," popisuje plzeňská pekařka. "Pekaři se snaží ušetřit, kde to jde," vysvětluje docent Příhoda z VŠCHT, proč se něco takového vůbec děje. Za posledních dvacet let začal být poctivě udělaný chleba z přírodního kvásku skutečně ohroženým druhem. A situace se dál zhoršuje. Z téměř devíti set tun chleba, které se u nás ročně vyrobí, o skutečný kvásek většina ani nezavadí. O tom, že česká pekařina prochází nebývalým úpadkem, není pochyb. "Ještě pořád by to mohlo být horší," řekl mi na rozloučenou docent Příhoda a vzpomínal na americké chleby vyhnané do objemu bromičnanem draselným: "Připomínají molitan a trhají se tak, že na ně stěží namažete byť i řídkou marmeládu." O tom, že "horší" to může být i jiným způsobem, jsem se přesvědčila ve firemním časopisu United Bakeries, pekařského gigantu, který sdružuje pekárny Delta a Odkolek. Díky dalším technologickým kejklím se firmě před nedávnem podařilo převést část výrobního procesu až do supermarketů. Chleba se předpeče v pekárně Delta, rozveze se do obchodů řetězce COOP a tam jej na místě několik minut dopékají. "Marketing má mnoho podob a útočí na všechny smysly. I na čich. Čerstvá vůně pečiva se jako marketingový tah



používá stále častěji, jsou známé i příklady, kdy vůni z pekárny vyhánějí vzduchotechnikou před obchod, aby zákazníky motivovali ke vstupu dovnitř," chválí si inovaci magazín United Bakeries. V celém textu, kde se básní o tom, jak vůně d opékaného c hle ba př itáhne zákazníky, se ale ani jednou nevyskytuje slovo "chuť". Není divu, té totiž tato novinka rozhodně neprospěje. Nemluvě o tom, jak bude dopékaný chleba vypadat, vonět a chutnat po dvou nebo třech dnech.

Petra Pospěchová (převzato z IHned.cz) Pravda o kuřatech na českých pultech Jaká jsou kuřata, která považujeme za zdravé maso? Průměrný Čech sní každý rok 25 kilogramů kuřecího. I proto, že je považováno za nejzdravější maso. To je však často spíš mýtus než realita. Syrový drůbeží řízek, který koupíte v obchodě, se vám na pánvi smrskne na třetinu. Výrobci totiž dokážou maso nastavit vodou. A aby ji maso udrželo, přidávají k němu ještě chemické sloučeniny či protein ze zbytků hovězího a vepřového. České zákony tohle všechno umožňují. Na etiketě čteme nápis vyvedený velkými písmeny: Kuřecí řízky stehenní. Co je však skutečně uvnitř balíčku? Státní veterinární ústav pro Hospodářské noviny obsah jednoho takové ho ote stoval. Výsledek? Laboratoř zjistila, že je maso o čtvrtinu nastavené vodou. "Voda je levná, maso drahé," objasňuje docentka Kamila Míková z pražské Vysoké školy chemickotechnologické přímočarou logiku, jíž se řídí řada zpracovatelů drůbežího masa. "Dřív zbylo po uvaření z masa tak 60 procent váhy, dnes je to běžně 40 procent," dodává.

připravil. "Chutná to, jako kdybych žvýkal třísky. Navíc je to úplně suché, vlákna masa jsou rozdrobená," zhodnotil stehenní kuřecí řízek poté, co jej běžným postupem připravil na přírodní způsob. V případě masa, které laboratoř otestovala, výrobce porušil zákon, protože o přidané vodě neinformoval na obalu. Řada jeho konkurentů ale vodou "obohacené" maso prodává legálně. Stačí, aby na etiketě napsali, že je "křehčené", a v kolonce složení uvedli, že obsahuje vodu. A potom už jí můžou přidat, kolik chtějí – či spíše, kolik maso udrží. Což může být klidně třetina celkové hmotnosti.

spolehnout ani na ty, kteří množství uvádějí. Údaj na obalu často skutečný podíl vody podhodnocuje. Stačí udělat jednoduchý test v kuchyni. Z kilogramového balení kuřecích řízků, které na etiketě přiznávalo 22 procent pitné vody, nám po dvaceti minutách přípravy, zbylo 308 gramů masa. A navíc i z opečeného kusu při lehkém zmáčknutí tekla voda čůrkem. Propočtem podle technologických tabulek pak lze zjistit, že přidané vody v tomto případě muselo být alespoň třicet procent. Jediný způsob, jak koupit maso, které není nastavované vodou, je vybrat takové, jež nemá na etiketě kolonku „složení“. V tom případě se výrobce zaručuje, že je to pouze maso bez jakéhokoliv přídavku.

Maso označené jako křehčené mají ve většině pražských supermarketů. Ať už v mrazácích, Petra Pospěchová nebo chlazené. Výrobci někdy (převzato z IHned.cz) křehčení dokonce vydávají za přednost. Tvrdí, že takto vodou Někteří lid é mají dar nastavené drůbeží maso je... křehčí. přirozené autority, res pektu a víceméně bezproblémové "To je, jako kdybyste si ředila komunikace, který jim významně pivo vodou. Pro spotřebitele pomáhá ve styku s ostatními lidmi – přidávání vody nemá žádný význam," těmi nejbližšími, ale i kolegy v práci, kroutí nad tímto argumentem hlavou p ř í p a d n ý m i p o d ř í z e n ý m i č i veterinář a ředitel českobudějovické nadřízenými. Je to cenný dar a skoro kafilerie Josef Formánek. bych řekl dvojnásob cenný v případě odborových funkcionářů, Docentka Míková je trochu smířlivější. Desetiprocentní přídavek vody podle ní může zlepšit chuť j i n a k p o m ěr n ě ne vý r a zn é h o a suchého kuřecího masa. "Jenže když je to víc, tak vás výrobce jednoduše šidí," říká. S deseti procenty si ale výrobci zboží dodávaného na český trh rozhodně nevystačí.

Všechno křehčené kuřecí, které jsme během přípravy tohoto článku zakoupili, mělo společné jedno: podíl vody byl vždy vyšší než dvacet procent. Výrobci zkrátka za cenu masa prodávají vodu a mohou díky tomu vydělat mnohem víc. A jak maso nastavované Zákon výrobcům neukládá, aby na pohybujících se často jako zrnko vodou chutná? Pražský šéfkuchař etiketě uvedli množství vody, které mezi mlýnskými koly (mezi řadovými Titus Eliáš jeden kus na zkoušku přidali. Zákazníci se ale nemohou odboráři na jedné straně a zástupci


11


vedení firmy nejen při kolektivním vyjednávání na straně druhé). Jsem rád, že jsem za 12 let u odborového svazu NOS PPP pár takových lidí poznal trochu blíž. Bezesporu k nim patří pan MILOSLAV BOROVIČKA dlouholetý odborářský předák naší

„základky“ v lovosické Opavii, díky jemuž právě tahle základka tak dobře vyšlapuje. Ostatně, zmíněný předák má bohaté zkušenosti i s prací ve svazových orgánech a dokonce i na mezinárodním odborářském kolbišti. Při dnešním vypětí a vytížení v často ne právě vděčné práci pro odbory –

říkám si – je skoro zázrak, že MILOSLAV BOROVIČKA mohl bez nervového postižení či jiné zdravotní újmy 23. června letošního roku šťastně, v rodinném kruhu oslavit kulatých „50“. Všichni mu k ní upřímně blahopřejeme! Redakce P

PŘÍSPĚVKY OD NAŠICH ČTENÁŘŮ Den dětí Během roku více svátků je, ovšem „Den dětí“ jim kraluje. Naše pekárna to dobře ví a každoročně s dětmi svátek oslaví! Také letos dne 5. 6. 2010 jsme doma všeho zanechali a do hasičského areálu s dětmi se vydali. Organizátoři nás přivítali a s programem seznámili. K sedmi atrakcím dě ti ihned utíkaly a bravurně je zdolávaly. Ani

překážková dráha problém nebyla, sladká odměna dětem po zásluze patřila. Rodiče se zahanbit nedali, spolu s dětmi v pytlích do cíle doskákali. Hasičské auto na nás zatroubilo a k pohlídce děti zavolalo. Když děti exkurzi auta provedly, tu hasiči útok na oheň předvedli. Občerstvení a pohoštění, které připraveno bylo, areálem se krásně rozvonělo. Hudba atmosféru umocnila a naše těla rozvinula. Maruška s Haničkou se toho

ujaly a mašinku rozjely. Milí hosté, ředitelka paní Šuňalová a personalistka paní Procházková, naše pozvání přijali a krásné odpoledne s námi prožili. Hostům, dětem a všem přítomným moc děkujeme a na další rok se již nedočkavě třepeme. Také sluníčko k nám milé bylo a svými paprsky nás potěšilo. ZO NOS PPP Penam Šumperk Hana Gronychová a organizátoři akce

Termíny podzimních regionálních porad: Ústecký a Liberecký kraj Praha a Středočeský kraj Královéhradecký a Pardubický kraj. Jihomoravský, Olomoucký a Vysočina Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj

22. - 23. října 2010 2. listopadu 2010 5. - 6. listopadu 2010 12. - 13. listopadu 2010 19. - 20. listopadu 2010

EKONOMICKÁ DATA Vývoj indexu spotřebitelských cen v jednotlivých měsících roku 2009 a 2010 2010

2009 6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

1.

2.

3.

4.

5.

Předchozí měsíc = 100

100,0

99,6

99,8

99,6

99,8

100,2

100,2

101,2

100,0

100,3 100,3

100,1

Stej.obd.min.roku = 100

101,2

100,3

100,2

100,0

99,8

100,5

101,0

100,7

100,6

100,7 101,1

101,2

Průměr roku 2005 = 100

113,7

113,3

113,1

112,7

112,5

112,7

112,9

114,3

114,3

114,6 115,0

115,1

101,2

101,2

101,4 101,8

101,9

100,9

100,8

100,7 100,6

100,6

Průměr roku 2009 = 100 Roční klouzavý prům

103,7

103,1

102,6

102,1

101,6

101,3

101,0

Vývoj indexu spotřebitelských cen v jednotlivých čtvrtletích roku 2010 Čtvrtletí Úhrn

1.

2.

1 - 2.

3.

1 - 3.

4.

1 - 4.

100,7

Pramen: Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů), ČSÚ, duben 2010 – tabulka č. 5 – domácnosti celkem

12



MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI 31.5.2010 Kraj

Míra nezaměstnanosti v%

Praha

3,9

Středočeský kraj

6,9

Jihočeský kraj

7,0

Plzeňský kraj

7,6

Karlovarský kraj

10,6

Ústecký kraj

13,2

Liberecký kraj

10,6

Královéhradecký kraj

7,4

Pardubický kraj

8,7

Vysočina

8,9

Jihomoravský kraj

9,8

Olomoucký kraj

10,9

Zlínsky kraj

10,1

Moravskoslezský kraj

11,6

Celkem ČR

8,7


13


INDEXY CEN PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ V ROCE 2010 Název

průměr od poč. roku

ÚHRN

99,0

Výrobky zprac. průmyslu

99,0

Potravinářské výrobky, nápoje, tabák. výr.

96,3

Potravinářské výrobky

95,4

Konzerv. maso a masné výrobky

95,5

Zprac. a konzerv. ryby, korýši a měkkýši

99,0

Uprav. a konzerv. ovoce a zelenina

99,0

Rostl. a živočiš. oleje a tuky

92,4

Mléčné výrobky

103,3

Mlýnské a škrobárenské výrobky a škroby

86,6

Pekařské výrobky a těstoviny

91,2

Chléb, pekařské a cukrářské výrobky čerstvé

89,0

Ostatní potraviny

95,9

Cukr

84,8

Průmyslová krmiva

92,8

Nápoje

99,0

(Stejné období předchozího roku = 100) (Pramen: ČSÚ-Indexy cen zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a spotř. cen potravin. zboží za duben 2010)

14


POTRAVINÁŘ. Vážené kolegyně, vážení kolegové, SLOVO MÁ Michal Mašek Pivaři neskousli zdražení piva co skousnou odboráři?

Recommend Documents