POŠTOVNÍ KURÝR. Základní registry: konec běhání po úřadech

Časopis pro starosty měst a obcí – květen 2013; www.postovnikuryr.cz

POŠTOVNÍ KURÝR

Zapadlíkovy známky Manuál e-aukcí Mobily vás umějí podepsat Ideální starosta Venkovskou architekturu je třeba brát vážně

Základní registry: konec běhání po úřadech

... ... ... ... ... ...

2

Editorial

Obsah

Vážení čtenáři, Česká pošta je od nepaměti zprostředkovatelem zpráv, do dnešní doby se traduje, že pozitivní sdělení dělají poštovní brašnu mnohem lehčí… Co na tom, že listovní tajemství platí pro každého a o obsahu dopisu stejně jako o sděleních překovaných na elektronická data neví poštovní úředník zhola nic. Pošta by prostě chtěla být poslem jen dobrých zpráv. V případě Poštovního kurýra si tak sen plní. Rádi tedy občas přineseme informace, které se k vám nedostaly anebo jste je ve světě přemíry informací přehlédli. Vybereme jen ty podstatné a zajímavé. Poštovní služby patří do každé obce, proto je pro Poštu důležité životu v obci rozumět. Budeme tedy hledat i témata důležitá pro vás. Současně s Poštovním kurýrem jsme uvedli do života i jeho facebookový profil. Můžete se tedy s námi spojit, ptát se, kritizovat, diskutovat. Poštovní kurýr by měl být především o dobrých zprávách. Nutně nemusí zahřát, naší ambicí je, aby byly především užitečné a inspirativní. Za celou redakci vám přeji vydařený začátek léta

Časové razítko je ten nejlepší důkaz, kdy vznikly vaše dokumenty

Ivo Mravinac ředitel odboru komunikace České pošty

4

S běháním po úřadech je konec

6

Přehled základních registrů

8

Rozhovor s Ondřejem Felixem

11

Depa jsou páteří logistiky České pošty

14

Václav Zapadlík: „Dělat známky pro Poštu je pocta.“

19

Kde se bojuje, tam se nepracuje

24

Poplatky za hlavu, nebo za popelnici?

26

Jak postupovat při vypisování veřejných zakázek

28

Pro dlužníky i věřitele – DINO

31

Mobily vás už umějí podepsat

32

Jiří Fišer: „Hlavně nezadlužit město víc, než je zdrávo.“

38

Zastupitel je věčný

41

Ideální starosta

42

Pošta a čas

46

Nastal čas pro venkovskou architekturu

50

Česká Třebová není jen nádraží

52

Pavel Kuka: „Snažím se dělat věci poctivě.“

pomocí e-aukcí

Kdykoli potřebujete dokázat poslední změnu vašich dokumentů, oceníte Časové razítko PostSignum. Využijete ho na e-podatelnách, při elektronické fakturaci, při práci s formuláři nebo třeba při archivaci dokumentů. Zkrátka všude tam, kde používáte elektronický podpis. Časové razítko PostSignum prodlužuje platnost dokumentu s elektronickým podpisem. Více informací najdete na www.postsignum.cz, kde lze také přímo objednat předplacený balíček časových razítek. Poštovní kurýr, vydavatel Česká pošta, s.p., Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha 1, ev. č. MK ČR E 21199. Šéfredaktor Mgr. Ivo Mravinac, Tel.: 221 132 120, mail: [email protected], www.postovnikuryr.cz, zpracování MouseHouse.

www.postsignum.cz

3

4

000

SŮ



Téma

S běháním po úřadech je konec Základní registry za půl roku ostrého provozu dokazují, že jde o jeden z nejúspěšnějších projektů českého eGovernmentu. Hana Hikelová

Štěpán Adámek

Bezmála 100 milionů úspěšně provedených transakcí a 140 tisíc výpisů z Czech POINTů – takovými údaji se mohou pochlubit základní registry, které mají za sebou první půlrok ostrého provozu. Nejvytíženějším byl podle očekávání registr obyvatel se 70 miliony transakcí. Během prvních šesti měsíců začalo využívat data základních registrů více než 1000 orgánů veřejné moci, to představuje téměř 65 procent. Z krajů zůstal ke konci roku zatím nepřipojen jen Královéhradecký kraj, ze statutárních měst pouze Ústí nad Labem, Mladá Boleslav a Liberec. Za celé toto období přitom nebyl zaznamenán jediný závažnější incident či neplánovaný výpadek systému. Od října minulého roku je provoz základních registrů zajištěn ve dvou státních datových centrech, Státní tiskárně cenin a České poště. Tím se podařilo dosáhnout kýžené mety – nepřetržitého 24hodinového provozu a zajištění plné zastupitelnosti jedné lokality druhou.

140 000 výpisů 140.000 VÝPISŮ

140.000 VÝPISŮ

100 000 000 Transakcí 100.000.000 TRANSAKCÍ

Začalo nové období fungování veřejné správy Poprvé v historii veřejné správy v České republice mají občané, úřady i podnikatelé k dispozici jedinečnou a především bezpečnou databázi, která sjednocuje dosud roztříštěná data vedená úřady o občanech a státních i nestátních subjektech. Stát díky projektům základních registrů nyní disponuje relevantními a nezpochybnitelnými daty, tzv. referenčními údaji, u nichž garantuje jejich platnost.

100.000.000

TRANSAKCÍ Základní registry, nejnáročnější a nejná-

100.000.000

kladnější projekt českého eGovernmentu, mají ušetřit čas i peníze občanům, podnikatelům, firmám, tuzemským i zahraničním investorům a sledují při tom hlavní cíl: změnit fungování veřejné správy tak, aby všem ulehčily jejich každodenní život. Změny k lepšímu by měl pocítit nejen občan, ale i úředník státní správy či územních samosprávných celků.

TRANSAKCÍ

Zavedením základních registrů začalo nové období fungování veřejné správy, s běháním po úřadech by měl být jednou provždy konec. Jestliže dříve občan obíhal úřady a dokládal stále tytéž údaje, dnes již jednou pořízený referenční údaj mezi sebou úřady nasdílejí a občan nemusí stále předkládat své osobní

údaje, protože stát má k dispozici relevantní ověřená data.“ Ani další přínosy nejsou zanedbatelné. Zefektivnila se celá řada souvisejících procesů, odstranily se duplicitní a neaktuální údaje vedené jednotlivými úřady a zásadně se snížila náročnost administrativních úkonů úředníků. Provoz registrů ročně za zhruba 300 milionů Podle materiálu, který schválila vláda, má provoz základních registrů mezi léty 2013 až 2015 stát zhruba 950 milionů korun, ročně tedy více než 300 milionů. Existující analýzy dokládají, že zavedením základních registrů dojde k úspoře až 60 procent času stráveného doposud na úřadech oproti době před jejich spuštěním. Základní registry jsou nyní naplněny aktuálně platnými daty a je zajištěna jejich trvalá a bezpečná aktualizace. K referenčním údajům existuje trojí možný přístup: 1. Připojení prostřednictvím centrálních, regionálních či lokálních agendových informačních systémů 2. Přístup prostřednictvím Czech POINT 3. Využití Informačního systému datových schránek Poslední dva zmíněné přístupy využívají především „menší“ úřady. Realizátory tohoto technicky i organizačně náročného projektu, který nemá obdoby nikde jinde v Evropě, jsou Ministerstvo vnitra, Český statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální a Úřad pro ochranu osobních údajů. Projekt za více než tři miliardy korun, financovaný z Integrovaného operačního programu, je provázán s celou řadou dalších projektů, propojujících existující soustavu statistických registrů a zajišťujících napojení na ostatní informační systémy využívané ve veřejné správě. Také budoucí vývoj českého eGovernmentu půjde cestou sdílení služeb ve veřejné správě. To bude možné za předpokladu pokračujícího rozvoje datové základny státu a přípravy strategických integračních projektů, navazujících na základní registry.

i Co jsou základní registry Základní registry jsou jedinečnou a bezpečnou infrastrukturou šesti systémů, která zahájila svůj provoz 1. července 2012 a poprvé v historii sjednotila dosud roztříštěná data vedená úřady o občanech a státních i nestátních subjektech, nemovitostech atd. Jedná se o zcela unikátní projekt rozvoje eGovernmentu v Česku, který nabízí relevantní a nezpochybnitelná data, tzv. referenční údaje, jako jsou trvalé bydliště, datum a místo narození. Jde o přibližně 120 nejdůležitějších osobních údajů, u kterých stát garantuje jejich platnost. Základní registry tak nastartovaly proces, který ulehčuje občanům, firmám a dalším subjektům styk s veřejnou správou, tj. minimalizaci počtu návštěv na úřadech a využití možností technologií 21. století pro on-line přístupy odkudkoli a kdykoli. V nepřetržitém provozu funguje Service Desk ZR – tedy uživatelská podpora základních registrů. Jakékoli dotazy a problémy týkající se základních registrů řeší proškolení pracovníci Service Desku a call centra téměř nonstop. K dnešnímu datu tak Správa základních registrů eviduje téměř 5000 úspěšně vyřešených servisních požadavků. S dotazy týkajícími se připojení k základním registrům a dalšími uživatelskými otázkami se prosím obracejte na Helpdesk: e-mail: [email protected] tel.: +420 222 132 020

5

6



Téma

NEJVÍCE TRANSAKCÍ MĚST A OBCÍ

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH REGISTRŮ

229 260

NOVÝ BOR

186 793

ŘÍČANY

Všechny čtyři registry fungují v rámci Informačního systému základních registrů (ISZR), jehož správu zajišťuje Správa základních registrů. Dalším stavebním kamenem systému je převodník identifikátorů fyzických osob (ORG), který spadá do gesce Úřadu pro ochranu osobních údajů, stejně jako dohled nad bezpečností údajů.

184 836

PŘEROV

161 915

BOSKOVICE

155 930

ČESKÉ BUDĚJOVICE

NEJVÍCE TRANSAKCÍ MĚST A OBCÍ V PROCENTECH

ROS:

(OD 1. 7. 2012 DO 31. 12. 2012)

§

ROB:

REGISTR OSOB

REGISTR OBYVATEL

Obsahuje údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, orgánech veřejné moci i o nekomerčních subjektech, jakou jsou občanská sdružení a církve.

Obsahuje základní údaje o občanech a cizincích s povolením k pobytu. Mezi tyto údaje patří: jméno a příjmení, datum a místo narození a úmrtí a státní občanství.

(SPRAVUJE ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD)

(SPRAVUJE MINISTERSTVO VNITRA)

§

84%

8%

7%

1%

70 103 100

6 923 991

6 284 181

987 219

REGISTR OBYVATEL

REGISTR ÚZEMNÍ INDENTIFIKACE

REGISTR OSOB

REGISTR PRÁV A POVINNOSTÍ

POČET OVM – ČESKÁ REPUBLIKA – 31. 12. 2012

POČET OVM V IS O ISVS

POČET OVM V ISZR

300

RUIAN:

7

RPP:

REGISTR ÚZEMNÍ IDENTIFIKACE, ADRES A NEMOVITOSTÍ

REGISTR PRÁV A POVINNOSTÍ

Spravuje údaje o základních a územních správních prvcích. Nevede žádné osobní údaje.

Obsahuje referenční údaje o působnosti orgánů veřejné moci. Slouží jako garance bezpečné správy dat občanů a subjektů vedených v jednotlivých registrech.

(SPRAVUJE ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ)

(SPRAVUJE MINISTERSTVO VNITRA)

250

200 150

100 50

0

PHA

JČK

STČ

PLZ

KAR

ÚST

LBC

KRH

PCE

VYS

JMK

OLO

MSZ

ZLN

8

Hlavní téma

Rozhovor: Ondřej Felix

Rozhovor

ONDŘEJ FELIX

„Když to zvládnou banky a obchodníci, proč by to neměla zvládnout veřejná správa,“ říká o eGovernmentu ing. Ondřej Felix, jeho hlavní architekt. V rozhovoru nám přiblíží své představy o další elektronizaci veřejné správy. Ludmila Hamplová

archiv MVČR

9

V jaké fázi se elektronizace státní správy nyní nachází? Elektronizace výkonu veřejné správy je kontinuální a stálý proces. Od začátku devadesátých let, kdy byly implementovány první transakční systémy pro podporu hlavních agend států, tedy zdravotní a sociální pojištění, daňový systém a další, jsme implementovali ve veřejné správě více než 4500 různých informačních systémů. Vycházím ze stavu registrace informačních systémů v informačním systému o informačních systémech veřejné správy k letošnímu jaru. Tyto systémy podporují výkon několika set agend prováděných více než 7500 orgány veřejné moci, což jsou pro změnu údaje z Registru práv a povinností. Co považujete za největší úspěchy, kterých se podařilo dosáhnout? Drtivá většina informačních systémů ve veřejné správě bezproblémově funguje a podporuje výkon agend tak, že veřejnost o nich neví – a tak to má být. V čem naopak vidíte „mezery“? Veřejná správa je velmi komplexní systém, nesmí v něm být prostor pro zfušovaná řešení. Bohužel v poslední době některá ne zcela povedená, resp. zfušovaná řešení nám všem v ICT průmyslu i ve veřejné správě důrazně připomněla, že při zavádění celoplošných informačních systémů není místo pro amatérismus, fušerství a zbrklá rozhodnutí – byť s nejlepšími úmysly. Co nám velmi zásadně chybí, je profesionální způsob řízení a správy ICT technologií, informačních systémů i služeb ICT napříč státní a veřejnou správou. Jaké nejbližší kroky v souvislosti s elektronizací státní správy Česko čekají? Jednotlivé informační systémy byly dlouho, což přímo vyplývá z jejich počtu, budovány jako izolované a určené pro činnosti uvnitř jedné agendy a jednoho úřadu. Zhruba od roku 2000 díky tlaku technologií začaly být realizovány celoplošné jednoagendové systémy, podporující všechny úřady v agendě působící. Asi nejznámější a velmi dobrý příklad je Živnostenský rejstřík. Zru-

šila se místní příslušnost jednotlivých referátů, výstupy jsou veřejně dostupné a tak dále. S implementací Datových schránek, CzechPointů a Základních registrů jsme konečně došli k zásadnímu architektonickému zlomu. Propojujeme jednotlivé agendové systémy mezi sebou a učíme je sdílet data (Základní registry) i způsoby komunikace s uživateli (Datové schránky, CzechPointy, Portál veřejné správy). A co nás čeká? Musíme se naučit sdílení dat, infrastruktury i služeb v celé státní a veřejné správě. Jinými slovy se učíme místo domů stavět města, a to včetně nezbytné infrastruktury.

Když se podíváte do budoucnosti, jak by podle vás měl eGovernment ideálně fungovat a co všechno by měl umět? Celá soustava služeb veřejné správy je harmonizována a optimalizována, jednotlivé agendy jsou schopny používat údaje z propojeného datového fondu veřejné správy, komunikují mezi sebou navzájem, občané a firmy běžně komunikují s veřejnou správou způsobem, který si zvolí – na univerzálních kontaktních místech s odbornou asistencí nebo samoobslužně, odkudkoli a kdykoli, třeba i z mobilů či tabletů. Nejsou obtěžováni ohlašovacími povin-

10

Rozhovor: Ondřej Felix

nostmi ani přenášením potvrzení mezi jednotlivými úřady, protože si úřady umí podklady pro klienta obstarat mezi sebou. Dokonce připravují podklady pro klienty tak, aby je v jednotlivých úředních úkonech minimálně obtěžovaly. Drtivá většina úkonů je realizovatelná klientem z domova či z práce, a když už musí klient na úřad, může být objednán na přesný čas, návštěvy na úřadech jsou rychlé a efektivní. Celý systém je efektivní, výrazně lacinější než dnes, bezpečný a spolehlivý. A nestresuje ani občany, ani úředníky. Jak dlouho může trvat, než se podaří takového stavu dosáhnout? Rozhodně několik let, záleží na vůli a přístupu. Když to ale zvládají banky, obchodníci, dodavatelé služeb, proč by to neměl zvládnout stát a celá veřejná správa? Co přináší elektronizace malým obcím a jejich samosprávě? Neznamená pro ně spíš další zátěž? To je asi stejná otázka, jako co přináší elektronizace Pošty malým poštám? Jsem již dlouho přesvědčen o tom, že stát i regiony jsou povinny vytvořit takovou informační a procesní podporu malým i středním obcím, aby nemusely investovat do ICT, nevytvářely si vlastní systémy a byly schopny využívat služeb poskytovaných státní i regionální veřejnou správou. Co se v tomto směru již podařilo? První kroky tímto směrem jsme už realizovali výstavbou regionálních a obecních technologických center a musím pokračovat. Vše je o standardech a moudré správě investičních prostředků. Pokud je starosta či úředník na malé obci schopen využívat elektronické bankovnictví, musí být zhruba se stejným úsilím schopen vykonávat úkony nezbytné pro výkon přenesené státní i veřejné správy. V čem je český systém podobný zahraničním systémům a v čem je naopak jedinečný? To je na samostatnou knihu. Obecně a stručně, jedinečný je zejména v tom, že musí odpovídat českým legislativním nárokům, a ty jsou velmi detailní

Depa ČP

a občas i velmi specifické. Na druhé straně, problémy, které v českém eGovernmentu řešíme, jsou v celé Evropě podobné. Jde o koncept sdílených služeb. Zaručená a bezpečná elektronická identita, propojování a sdílení datového fondu, mobilní klientela, samoobslužné procesy a podobně. Poměrně častým důvodem, proč lidé nedůvěřují různým informačním systémům, jsou obavy o bezpečnost jejich dat. Jak je zajištěna v případě systémů veřejné správy? Záleží systém od systému. Jsou informační systémy veřejné správy vystavené přímo do internetu, bez jasně definovaných a vynutitelných standardů, a ty jsou samozřejmě zranitelnější než systémy využívající bezpečnou komunikační infrastrukturu, definované provozní standardy, zálohování v bezpečných datových centrech. Ty jsou zase celkem logicky dražší. Nalézt vyvážený kompromis a definovat ho formou závazných standardů je úkol na nejbližší období, mimochodem i v souvislosti s chystaným zákonem o kyberbezpečnosti. Co když dojde k podobným útokům hackerů, jakým nedávno čelily velké české zpravodajské portály a banky, dá se nějak škodám předejít? Samozřejmě že dá, viz má předchozí odpověď. Jen je třeba od začátku návrhu informačního systému na bezpečnost myslet, zpětně se to dohání strašně špatně. Jak se podílí na rozvoji eGovernmentu EU? Dává v tomto směru nějaké jednotné pokyny? Jednotné pokyny ne. V současnosti se ale připravuje a projednává, někdy i velmi bouřlivě, nová regulace, nahrazující směrnici o elektronickém podpisu, a ta zavádí pojem důvěryhodných služeb provozovaných v evropském prostoru bez elektronických hranic, propojujících důvěryhodné elektronické doručování, správu dokumentů, uznávání identit v celé Evropě. Ta by měla vést k jednomu elektronickému vnitřnímu trhu EU, což bude pro všechny členské státy velká výzva.

11

Téma

Ondřej Felix Ondřej Felix je hlavním architektem českého eGovernmentu a digitálním šampionem České republiky (digitální šampion působí na Ministerstvu vnitra a jeho úkolem je propagovat využívání ICT mezi širokou veřejností). V minulosti působil mimo jiné jako vedoucí české pobočky Oracle a jako ředitel této společnosti pro oblast veřejných služeb ve střední a východní Evropě. Byl rovněž

Depa jsou páteří logistiky České pošty Každá zásilka musí najít svého adresáta. Co možná nejrychlejším způsobem, při zachování maximální kvality doručování. To je od nepaměti hlavním posláním všech poštovních doručovatelů. Doba se ale mění, nové technologie usnadňují řadu dříve tradičních postupů.

předsedou představenstva Českého Kateřina Koubová, Marta Selicharová

Telecomu a jeho generálním ředitelem.

Důvodem přechodu na systém dep je nutnost optimalizace a sjednocení doručovací sítě v rámci celé republiky, která je v současnosti velmi roztříštěná a tudíž ji nelze jednotně řídit. „V současné době máme po celé republice zhruba šest set koncových bodů pro doručování balíkových zásilek. My se chceme dostat do cílového stavu, který bude činit šedesát devět míst,“ vypočetl Richard Soldán, vrchní ředitel divize poštovního provozu a logistiky. Šedesát čtyři hotových funkčních dep by mělo být plně v provozu už v polovině letošního roku. Depa ulehčí velkým i malým poštám Lokace jednotlivých dep byla určena v návaznosti na umístění třídicích uzlů (SPU). Na jednotlivých depech jsou balíkoví doručovatelé centralizovaní pro atrakční obvod depa a zajišťují jednak balíkové doručování, svozy a současně i účelovou přepravní síť, což je obsluha spádových pošt. Zaváží materiál na pošty a sváží zpět balíky, listovní materiál a finanční prostředky. Poštovní materiál z pošt je na depech centralizován a odesílán na SPU. Systém dep tak velmi ulehčí práci velkým poštám, které bývaly jakýmsi mezistupněm mezi SPU a malými poštami. Teď musí všechny balíkové zásilky na dodání projít depem, kde se za pomoci nových technologií, například systému

Štěpán Adámek

PostNetControl, optimalizuje trasa pro jejich dodání. Depa přinesou úspory Nejen zjednodušení a zpřehlednění v doručování přinese nová logistická síť, zároveň se také nese ve znamení úspor. „Nová síť určitě přinese úspory, a ty přichází jednak se změnou projezdů i se změnou technologií, kterými jsou například automatizované pořizování, vážení a snímání. To povede k urychlení zpracování zásilek a zároveň k efektivnějšímu využití zaměstnanců. Další úsporou je i jiná typologie aut. Je finanční rozdíl, pokud se jede velkými auty, nebo malými,“ uvedl Richard Soldán. K 1. lednu je plně v provozu 39 dep, tedy téměř polovina cílového stavu. Některá z nich jsou v majetku Pošty, objevují se i nájemní prostory, několik poštovních dep je součástí SPU a další z nich se budou stavět. „V nájmu jsme v malém poměru, nejlepším případem je, když se opravují či rekonstruují naše objekty, nejvíc nám to vyhovuje a je to i nejlevnější. Nejideálnější jsou ovšem developerské projekty, kdy nám prostory postaví přesně na míru, jak potřebujeme. Ale to je spíše budoucnost, dokončují se výběrová řízení a veřejné zakázky,“ přiblížil šéf logistiky Soldán. Logistika dozná v následujících letech i další změny, a to v obnově SPU. V cílovém stavu zůstane ze současných jedenácti uzlů osm.

Depa – výhody pro zákazníky i zaměstnance Depa centralizují místa dodání a získává se tak větší prostor pro doručování. Samozřejmostí je i rozšiřování doručovacích služeb, jakými jsou například nadrozměry, tedy zásilky do jedné tuny, do budoucna se počítá i s doručováním bílé techniky, a to včetně montáže, či se svozem hromadného podání od smluvních zákazníků. Vznik dep navíc umožňuje zavádění nových technologií, jakými jsou válečkové trati, zjednodušuje se sledování zásilek, optimalizuje se trasa, centralizuje se vozový park. Zvyšuje se tak komfort pro zákazníka i pro zaměstnance. „Pro zaměstnance to přináší určitě zlepšení pracovního prostředí, centralizace k depům přináší vyšší počet zaměstnanců ve stejných typových pozicích na tom samém místě, to umožňuje i velkou variabilitu například při zástupech, nemocích nebo dovolených,“ informoval Pavel Bobek, ředitel odboru regionální podpory logistické sítě. Na každém z dep bude pro zákazníky Pošty možnost hromadného podání, ve valné většině případů jsou zde vybudovány pro tento účel speciální přepážky. „Do budoucnosti chceme drtivou většinu zásilek od hromadných smluvních dodavatelů na depa svážet. Zjednodušeně to znamená, že nebudou muset zákazníci vozit zásilky k nám, ale my si je vyzvedneme u nich,“ popsal Richard Soldán.

14 12

Depa ČP Depa ČP

Depa ČP ČP Depa

136 36

93 26

LOVOSICE

ČESKÁ LÍPA

324 112

MOST

132 29

171 66

CHOMUTOV

ÚSTÍ NAD LABEM

173 53

103 34

KARLOVY VARY

123 22

LIBEREC

DĚČÍN

99 28

192 46

ŽATEC

108 42

325 31 777 115 413 74 132 120

138 34

Počet zaměstnanců v cílovém stavu

163 45

138 36

KLADNO

TRUTNOV

136 34

objektů

60 18

145 45

132 36

JESENÍK

NÁCHOD

145 41 FRÝDEK MÍSTEK

Děčín Ústí nad Labem

Liberec

173 53

Chomutov

Jičín

Mladá Boleslav

CHEB

Náchod

Karlovy Vary Kladno RAKOVNÍK

Cheb

Rudná

173 53

Kolín

Říčany

ta řeší nevhodné rozmístění stávajících dodacích pošt pro logistickou činnost a kvalitnější zákaznický servis. Mezi očekávané přínosy patří především:

OSTRAVA

optimalizace všech procesů logistiky ve fázi dodání zásilek adresátovi

Jeseník

Hradec Králové Rychnov nad Kněžnou

PRAHA

Centralizací dodávací služby Česká poš-

328 46 338 52

OPAVA

RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

Mělník

Žatec

149 32

125 42

pro velká nákladní auta

Jaké jsou jeho výhody?

OLOMOUC

ČESKÁ TŘEBOVÁ

Trutnov

Lovosice

Most

233 64

316 97

Česká Lípa

problematický příjezd do objektů

stav, velikost a počet ramp

NOVÝ JIČÍN

RAKOVNÍK

pro zpracování balíkového

nevhodné dispoziční řešení těchto

BRUNTÁL

PARDUBICE

103 34

nedostatečné technologické plochy a listovního materiálu ve stávajících

361 104

KOLÍN

MLADÁ BOLESLAV

i Hlavními důvody realizace DEPA jsou:

prostorách pošt

312 74

PRAHA

Počet vozidel v cílovém stavu

ŠUMPERK

HRADEC KRÁLOVÉ

ŘÍČANY

MĚLNÍK

94 23

146 40

200 49

JIČÍN

15 13

113 28 Bruntál

Pardubice

TŘINEC

Šumperk

Opava

obsluha území z jednoho bodu jednotná architektura obsluhy území z hlediska přepravních sítí

Česká Třebová Ostrava

RUDNÁ

79 25

Tachov

doručování balíkových zásilek

Benešov

Plzeň

Frýdek Místek

Příbram

TACHOV

Prostějov

Boskovice Domažlice

Pelhřimov

Tábor

Klatovy

Kroměříž

87 30

Třebíč

Uherské Hradiště

KLATOVY

Prachatice

139 41 PŘÍBRAM

137 34

Břeclav

99 30

124 43

STRAKONICE

BENEŠOV

143 50 TŘEBÍČ

80 17 PRACHATICE

68 18 PÍSEK

370 95 ČESKÉ BUĎEJOVICE

70 19 TÁBOR

91 28 JINDŘICHŮV HRADEC

110 34 PELHŘIMOV

změn včetně PSČ adresní pošty.

ZLÍN

131 40 JIHLAVA

155 46 ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

141 40 ZNOJMO

237 47 171 35 275 57 BRNO

133 37 BOSKOVICE

93 18 BŘECLAV

117 27 HODONÍN

151 43 97 29 VYŠKOV

PROSTĚJOV

Změní se pouze to, že doručovatelé budou vycházet na pochůzku z jiné provozovny. Hromadní podavatelé pak budou moci podat své zásilky přímo na depu s výhodami bezproblémového příjezdu a parkování.

KROMĚŘÍŽ

HAVLÍČKŮV BROD

132 38

a městech zůstane zachována beze

110 65

Hodonín

Znojmo

České Budějovice

DOMAŽLICE

Obsluha občanů v příslušných obcích

VSETÍN

Jindřichův Hradec

ných podavatelů

Jak se tato změna dotkne občanů?

161 51

Zlín

BRNO

centralizace svozů zásilek od hromad-

PŘEROV

Vsetín

Strakonice

137 44

PLZEŇ

Přerov

Vyškov

maximální možné využití vozového parku

149 39

Jihlava

Písek

Třinec

Nový Jičín

Olomouc

Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou

155 38 289 92

efektivnější a optimálnější způsob

201 52 UHERSKÉ HRADIŠTĚ

14

Rozhovor: Václav Zapadlík


Rozhovor

VÁCLAV ZAPADLÍK:

„Dělat známky pro poštu je pocta.“ „Co mě bralo? Indiáni, jazzoví muzikanti, vejtřasky a nahý ženský,“ říká o svých začátcích výtvarník Václav Zapadlík. Pro celý svět je Maestro auto artu, u nás ho znají jen fajnšmekři. Známky, které pro Českou poštu nakreslil, jsou na poštovních přepážkách největším trhákem posledních měsíců. Jsou na nich jeho auta a jsou doslova světová. Ivo Mravinac

15

16


Proč jste poštovní zakázku vzal? Protože jsem známky nikdy nedělal. Až půjdu do velkýho ohně, v kufru, takhle se zkříženýma rukama, budu ležet klidně. Dělal jsem už kdeco, známky ne. To je pocta. Krásných aut je obrovské množství. Vybrat jste jich ale musel šest. Výběr určuje světový trend! To jsou auta prohnaná různými agenturami, aukčními síněmi… Vznikl tím pádem mezinárodní status, která auta jsou nejlepší. Podařená karoserie, výkon – a samozřejmě cena. Klasický Rolls Royce má historii, která se cení, ale vloudilo se tam i novodobý Ferrari, dvanáctiválcová dvěstěpadesátka GT, ukrutně drahý, jeho cena je několikanásobně vyšší než u nějakého starého skvostu. Filatelisté mají svého Mauricia. Co je totemem pro fandy do aut? Já jsem milovníkem dvou značek. Duesenberga a Hispano-Suizy. I v Americe mi říkají, že Duziho tak nikdo nikdy nenamaloval, a že jich tam mají ode mě mraky. A proč Hispano-Suiza? Plzeňská Škodovka koupila licenci a vyrobila jich asi stovku. Ty naše český kusy byly lepší po technické stránce, vyrobili je i z lepších materiálů, líp zpracovali. Škodovy závody, to byla nejlepší fabrika v Evropě, uznávaná. Kam se na ně hrabal nějaký Krupp a jiní, finančně silnější. Málo se o tom ví. Škodovka z Boleslavi se tam ale nedostala, ani Laurin a Klement. Vy jste zvolil Wikova.


Toho tlačil Břéťa Janík. Ale mně to bylo jedno, dal jsem ho tam rád, protože je to auto z mojí hlavy. Ten Wikov je z doby krize, kdy se prodávaly jen drahý auta. Tak wikováci spojili dva osvědčené čtyřválcové motory z pětatřicítky a udělali osmiválec, Wikov 70. S inženýrem Járou Hausmannem jsem kdysi jako výtvarník připravoval knížku Automobil v srdci Evropy. Jára byl ďábel, legendární závodník, taky dlouholetej šéfredaktor Světa motorů, znal ho celej svět. A ten mi ukázal malou fotku Wikova, jak stojí před brněnským nádražím. Taky se objevil v krátkým záběru ve filmu s Hugo Haasem. Z toho auta se dochovaly jen tři motory, archiv firmy Wikov vyhořel, žádný dokumenty nezůstaly. Tak jsem ho nakreslil, pak i včetně technických výkresů – a auto podle toho postavila brněnská firma Nestrojil. Nynější majitel s autem sklízí velké úspěchy. Jako malíře auto artu vás znají po světě, kdekdo vás pamatuje jako jazzového muzikanta. Odkud se ale vzala ta dokonalá znalost technických detailů? Když tě to zajímá, tak se to naučíš. Táta měl autodílnu, já to jako kluk nenáviděl, protože jsem tam musel dělat. Bráchové byli automechanici a táta nebyl zrovna nadšenej, že já také nepatřím k plechu. A že jsem se dal na prkýnka, že jsem absolvent Bytový tvorby na Žižkově, s výučním listem truhlář. Měl jsem být architekt – a byl jsem konstruktér sedacího nábytku. Automechanici jsou dodnes moji úhlavní nepřátelé. Já maluju, v autě se nehrabu.

Jak se dostane konstruktér sedacího nábytku k výtvarnictví? Ve škole jsi musel namalovat a narýsovat, nebyla to sranda. Třeba takovej řez nebo půdorys dvoukřídlého špaletového okna! Ale jako výtvarník jsem samouk a s angličtinou je to stejný. Už ve škole jsem si čmáral, co mě bralo. Indiáni, jazzoví muzikanti, vejtřasky a nahý ženský. To až hrozilo vyhazovem ze školy. Nahatá učitelka se tam neobjevila? To ne, já jsem zas tak dalece nedojel, abych se trefil do portrétu. Až na vojně. Tam jsem si namaloval moji ženskou a vylepil na tapetu. Pak to šlo nějak samo… Nedávno po mně jedna agentura chtěla prezidenta Masaryka v americkým stetsonu. Fotky měli hezký, jenomže na nich měl prezident tak brigadýrku. Tak jsem to udělal. Portrét je těžkej zvlášť u žen skejch. Tam vždycky hrozí, že ti řekne – vždyť tu vypadám jak šlapka! Musíš zachovat jemnost – a u aut je to stejný. Malujete věci, které by člověk zdálky nerozeznal od fotografie. V čem je ale ta vaše světovost, kde má vaše kresba plus před fotografií? To je teda otázka! Abych ti tak dal příklad… Kamil Lhoták byl milovníkem strojů, motocyklů, aut, všeho možného, ale v jeho kresbách najdeš šišatý kola jako prase. Jeho kresby motocyklů a aut, to je jenom jako. Kamil Lhoták ale mezi dopravní prostředky, mezi ty balóny a motocykly a kola vnesl určitý řád poezie. A dada a srandu. Modré nebe – dole zelenou – a v rohu míč. Byl jsem na vý-

stavě, kde tak dvacetkrát namaloval paní Lhotákovou, pokaždé jinak a ani v jednom případě to nebyla ona. Pořádně namalovat auto je víc než řemeslo. Dneska všichni obkreslují fotografie, dokonale, ale to je málo. Úplná zoufalost je, když to někdo vyvede na plátně v oleji, ty hrábneš do knížky – a je tam stejná fotka. Auto musíš mít v hlavě, umět ho namalovat zpaměti z jakýhokoliv pohledu, jeho čumák, to je portrét obličeje. Musí bejt přesně a přitom musí mít duši. Takovej sedan, Škoda dvanáctistovka se maluje strašně obtížně,

Pro ně je to klasika. Na mojí vernisáži v Pebble Beach bylo celé studio retušérů z Los Angeles, z Hollywoodu, který jsou neskutečný machři na americkou retuš. Já to nářadí mám, ale ani jsem ho ještě nevyndal. Však mi řekl John Zolomij, znalec přes automobilový kumšt – jak začneš dělat retuší, tak to tady balíš, tady takových je. Ve výtvarným trendu se navíc žádá taková ta bezprostřední jednoduchost, jako je třeba kresba tužkou, sepií, rudkou… Vždyť tak už Michelangelo maloval studie lidskýho těla! Ale jak říkám, auto už mu-

17

Přijeli český novináři a ve Světě motorů se objevila fotka té Tatry s titulkem: Tatra dobyla Paříž. To, že tam Zapadlík vystavoval, páni novináři, zřejmě laděni komunismem, nějak vynechali… Kde všude jste měl výstavy? Od Japonska po Ameriku a bylo jich moc. V Paříži, Londýně… Kdo by si to všechno pamatoval. Poslední ale byla v Loučni, společná s Theodorem Pištěkem. Kolik jich bylo u nás?

„Portrét je těžkej zvlášť u ženskejch. Tam vždycky hrozí, že ti řekne – vždyť tu vypadám jak šlapka! Musíš zachovat jemnost – a u aut je to stejný.“

uhneš trochu s prdelkou a hned je to takový nabouchaný a není to ono.

síš mít celý v hlavě, kdo to nemá, cokoli ostatní je mu houby platný.

Trochu to zjednodušte. U Lhotáka je to nadsázka, básnická licence, dojem. Já maluju poslední detail. Na poezii, na tu já kašlal, já byl vždycky na straně těch špinavejch, co ty auta dělají. Jo, chodil jsem do Mánesu a vídal se s malíři, ale vždycky jsem chtěl malovat auta, aby to mělo technickou přesnost. Běda, kdyby mi tam někde scházel šroubek na kolech nebo něco takovýho.

Říká se, že lidi, kteří něco dokázali, víc uznává svět než vlastní země. To už zažil Tonda Dvořák, Alfons Mucha, to tak bude, to je česká vlastnost. Dřív mě to hrozně pálilo, dneska už ne. Venku jsem měl řadu výstav a jedna z nich byla Retro v Paříži a já tam vystavoval s Američanama Duesenbergy, z hecu. Osm Duesenbergů, včetně toho, co ho měl krátce Elvis Presley, nasvícený to bylo jako na Václaváku. A v rohu u dámských záchodů stála osmička Tatra se švýcarským číslem.

Tím jste dobyl Ameriku?

Tak ti řeknu, že tu první mi udělali kamarádi v Jazz klubu pod názvem Automobily jazzového věku. Kája Velebný, Evžen Jegorov a spolužačka Jana Koubková to tam dvanáctsettrojkou navozili a na sloupech v klubu obrázky visely měsíc. Co velké výstavní síně? Nic moc. Tady to nic lidem neříká. Namaluješ Duesenberga, necháš na tom duši, ale přijde ti veteránista a řekne ti – no jo, mě tyhlety auta neserou a já mám sedmapadesátku Tatřičku, to je auto, tu kdybyste mi třeba namaloval! To je tady těžký, to je česká mentalita. Francouzský auto

18


Vzdělaný zastupitel

přijede do Ameriky a tam lidi řeknou, tahle stopětatřicítka Delahaye, to je krásnej auťák! Jaký vlastenčení, tam vědí, že je to čtyři a půl litr a že na tehdejší dobu chodil 180, krásná karoserie… Oni to uznají. Tady je to Tatra, Jawičky… Nadsazuje se to a u Němců taky. Koupíš odbornej magazín a je to samej Volkswagen a Merce-

Myslel jsem období vašeho plnokrevného života. Tak to všechno stálo za hovno. I šedesátá léta? Taky zlý. Už ve škole, kdy to do nás paní učitelka mastila, hrnula ruštinu, ty budovatelský hesla, všichni lítali v mon-

„Já maluju poslední detail. Na poezii, na tu já kašlal, já byl vždycky na straně těch špinavejch, co auta dělají.“

des. Přece nemůže být sedmapadesátka Tatra lepší než Bugatti Royal, který je neprodejným exponátem. Taky je na těch známkách.

VÁCLAV ZAPADLÍK NAROZEN: 1943

V dětství často pomáhal v autoservisu svého otce, vystudoval školu bytové tvorby, celý život ho však živilo výtvarné umění a muzika. V 60. letech hrál na kontrabas v mnoha pražských klubech, zejména v Redutě. První kresbu (Vauxhall Kadett z roku 1932) publikoval v roce 1971, na další kresby netrpělivě čekali čtenáři časopisů Automobil a Svět motorů. Od 90. let spolupracuje s prestižními muzei automobilů po celém světě. Díla Václava Zapadlíka jsou slavná v USA, Japonsku, Anglii a severských státech, jsou součástí mnoha sbírek, pravidelně provázejí také největší světo-

Nevím, jestli pošťáci tuší, že jste taky známý jazzman. Hrál jsem na kontrabas a trombón. Slušná muzika byla v Redutě, tam si z našich zahráli všichni, co něco znamenali. Napřed to bylo dixielandový doupě, pak přišel bigbeat a taky Jirka Suchý… V Klubu novinářů v Pařížský jsem si zahrál i s Karlem Krautgartnerem, tam byly takový dýchánky, a tenkrát hrajeme, Mimoň Vyšohlíd, Kubjas na trumpetu, Franta Čech, Honza Soukup na piáno, hrajeme, hrajeme a najednou se objeví ve vratech Krautgartner s klarinetem a hned s náma do toho šel. On už je dneska kdekdo po smrti, skvělej trombonista Zdeněk Pulec, Pešák, Zlatník… a ostatní jsou už starý dědkové. Jo, Hapka tvrdí, že jsem hrál v jeho orchestru, ale napiš to přesně takhle, že to tvrdí. Bodejť by ho kdy měl.

vé výstavy, včetně proslulých Retromobile v Paříži nebo Concours d´Elegance v kalifornském Pebble Beach.

Spoustu věcí jste prožil, v různých dobách. Ve kterém období byste ale chtěl žít – a pořádně si ho užít? V desetiletí od roku 1930 do roku 1940. Protože to šlo všechno, byla konjunktura a podle vyprávění starých lidí naše stokoruna ve Švýcarsku, na tu koukali jako na boží požehnání. Byly živnosti, byla elegance, nosilo se gentlemanství, podívej se na filmy s Oldřichem Novým. Byli jsme demokratický, nebyl takovej binec, ale možná to moc zkresluju, to jsem byl ještě malej kluk.

19

térkách, vůbec nevím proč, já na tohle nemám, ne ne. Bylo mi jedenáct, dvanáct a měl jsem toho našeho systému po zuby. Dobře, ale přece svět jazzového muzikanta byl trochu paralelní. Taky naprd. Vždyť nás pořád honili policajti.

Téma

Kde se bojuje, tam se nepraCuje Jedná se o unikátní projekt. Stojí přes 30 milionů korun a starostové měst a obcí jsou z něj nadšení. Řeč je o Vzdělaném zastupiteli, který pořádá Svaz měst a obcí a v jehož rámci již ostřílení starostové a zastupitelé předávají zkušenosti svým kolegům. A nejen to. Mnohem víc. Dan Tácha

Štěpán Adámek

S kterým muzikantem byste si tak zahrál? S Oskarem Petersonem. To je ďábel, nejlepší klavírista, je světovej, podepsal mi i desku, kterou mi pak někdo ukradl. Anebo v kapele Counta Basieho. Rád bych to strkal na basu s kytaristou Greenem. Jenomže to jsou sny. Vraťme se ještě úplně na začátek. Jsou pro vás ty známky opravdu důležité? Jsou. Ale budou bez Tatrovky! Tatrováci jsou na Tatru nafoukaný, až to mlátí vratama. To jo, Tatra získala svět, je unikátní, ale mě už s tím lezli krkem. Důvod je i jinej. V únoru, když tady Gottwald začal říkat, že potřebuje z brněnský Zbrojovky převézt zbraně, a neuměl to vyřešit, potřeboval dopravu. Z Tatry nabídli, že to přivezou. A v únoru na Staroměstském náměstí stály milice ozbrojený. A to byl šmitec, to už se lidi báli. A jako by to nebylo všechno, generalissimu Stalinovi poslali černou osmičku, limuzínu. Jenže se mu nelíbila. Tak se předsednictvo KSČ a vedení firmy Tatra rozhodlo, že mu udělají kabrioleta. Uřízli Tatraplán, bylo to poměrně hezký auto, na tehdejší dobu luxusní. I tak ty poválečný tatrovky moc nemiluju. A osmička? Ta se přece vyráběla už před válkou.

„Pokud bychom měli shrnout naší účast ve Vzdělaném zastupiteli, tak neřeknu nic jiného než to, že jsme byli překvapení, jak moc užitečné to bylo,“ říká starosta obce Dolní Újezd Stanislav Hladík. On a jeho kolegové ze zastupitelstva v rámci projektu nejdříve absolvovali e-learningový kurz, který byl speciálně navržen pro potřeby starostů a zastupitelů. „Vyzkoušeli jsme si v něm, co víme, nebo spíše co nevíme, kde máme mezery. Ujistili jsme se, že člověk se musí stále učit, i proto jsme neváhali a následně se přihlásili i na šestihodinový seminář, který na e-learningový kurz volně navazuje,“ vzpomíná Hladík. Zkušenost ze semináře podle něj předčila veškerá jejich očekávání. Lektorem byl starosta Šumperka Zdeněk Brož a Stanislav Hladík je přesvědčen o tom, že byl skvělý.

„Mluvil vždy k věci a dokázal si nás získat,“ chválí Brože Hladík. Na otázku, co pro něj a jeho kolegy bylo nejzajímavější, odpovídá bez zaváhání. „Získali jsme praktické informace o fungování zastupitelstva, obecního úřadu jako takového, ale hlavně jsme se dozvěděli mnoho užitečných informací o tom, jak postupovat, když budujete čistírnu odpadních vod a kanalizaci. Právě tohle se nás totiž týká. Pan Brož nám ukázal, jak nejlépe přesvědčit obyvatele obce, aby novou kanalizaci přijali a bez odmítání se na ni napojili,“ pochvaluje si Hladík. On sám by účast na semináři Vzdělaný zastupitel doporučil každému, kdo má za to, že se může stále zlepšovat a získávat nové informace. Podle něj seminář přesvědčí i ty, kteří podobné akce vnímají spíše skepticky. „Je chyba koukat se na Vzdělaného zastupitele skrz prsty. Účastí může člověk jenom získat. Zčásti si

potvrdí, co ví, zčásti si doplní informace, které nezná. A vůbec největší přínos spatřuji v tom, že si porovná své znalosti o fungování obce s jinými lidmi. To je absolutně ten největší bonus,“ uzavírá Hladík. Pohled z druhé strany Jedním z lektorů, kteří předávají své zkušenosti s řízením města nebo obce dál v rámci Vzdělaného zastupitele, je i bývalá starostka města Bílovec Sylva Kováčiková. Ona sama nedá na projekt dopustit, i podle ní jde o zajímavou zkušenost. „Teď nemluvím o e-learningovém kurzu, ale o semináři, který je veden formou řízené diskuze a dělí se na dvě tříhodinové části. Obě dvě jsou teoretické, ale ta druhá je zaměřená na správu majetku a finanční záležitosti,“ vysvětluje Kováčiková. O přínosu Vzdělaného zastupitele je přesvědčena, i když je podle ní trochu

20



§

§

PRÁVNÍ PORADNA Telefonické i emaiové odpovědi na dotazy týkající se chodu obce.

i O projektu Cílem tříletého projektu Svazu měst a obcí České republiky Zkvalitnění výkonu činnosti zastupitelů a posílení kapacity místní samosprávy v České republice, neboli Vzdělaný zastupitel, je zlepšit roz-

škoda, že mezi svými posluchači málokdy najde někoho z většího města. „Zájem mají samozřejmě lidé z obcí, když z měst, pak obvykle do deseti tisíc lidí,“ krčí rameny.

hodování, která ve své každodenní praxi činí zastupitelé na úrovni měst a obcí. Lektoři, kteří mají dlouholetou zkušenost s rolí starosty nebo zastupitele, se snaží připravit volené zastupitele na kvalitní, transparentní a efektivní rozhodování, která povedou k dlouhodobému rozvoji jednotlivých obcí a regionů. Projekt Vzdělaný zastupitel obsahuje mimo jiné komplexní vzdělávací program, zřízení a provoz informačně-poradenského centra nebo přípravu odborné příručky pro zastupitele. Základní informace jsou na stránkách: www.vzdelanyzastupitel.cz Projekt Vzdělaný zastupitel je spolufinancovaný z evropských peněz, konkrétně z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, z něhož bylo na realizaci projektu uvolněno zhruba 36 milionů korun. V rámci projektu byla zpracována Příručka pro člena zastupitelstva, která je k dispozici i v elektronické podobě. Novinkou je Sbírka případových studií z měst a obcí, která nabízí ukázky dobrých praxí z devíti samosprávných oblastí měst a obcí, jako je například strategické plánování, zahraniční spolupráce, sociální oblast, životní prostředí aj. Své zkušenosti na tomto místě sdílela jak velká města, tak malé obce či mikroregiony. Zástupci Svazu měst a obcí věří, že Sbírka bude přínosem a inspirací, jak přistoupit k řešení těchto témat v obcích. V elektronické podobě je ke stažení na stránkách www.vzdelanyzastupitel.cz. Získat ji lze i v tištěné podobě, v případě zájmu o zaslání je ale nutné kontaktovat kancelář Svazu měst a obcí.

Z jejích zkušeností vyplývá, že starostové a zastupitelé, kteří se semináře zúčastní, obvykle odcházejí spokojeni, o čemž svědčí i to, že se nestává, že by někdo odešel předčasně. „Ta řízená diskuze, ona je to vlastně taková hra, ale je to skvělá metoda, protože nikdo na nikoho nijak netlačí, takže se mi stává, že za mnou pak starostové nebo zastupitelé přijdou, poděkují a řeknou, že je skvělé, že se na semináři nejen něco dozvěděli, ale také získali novou energii do práce, která, jak všichni víme, bývá občas velmi úmorná,“ vysvětluje. Řízená diskuze má podle Kováčikové daleko k nudnému výkladu zákona o obcích, ale naopak lektoři se snaží jejím prostřednictvím starostům a zastupitelům vysvětlit, jaké jsou jejich hlavní role při výkonu jejich funkcí. „Tak například, tam, kde se bojuje, se nepracuje,“ shrnuje jednu ze zásad profesionálního vedení obce Kováčiková. A nezůstává jenom u toho. Svůj výklad prý obvykle rozděluje do sedmi nutných dovedností starosty a zastupitele. „Říkám jim, starosta nebo zastupitel by měl být v první řadě vizionář, měl by mít plán, co chce pro město, pro obec udělat, jednoduše měl by znát své cíle. Dále by měl být dobrý manažer a organizátor, taktéž developer, aby dokázal rozvíjet věci pozitivní, určitě by měl mít cit pro spravedlnost, protože jinou jeho rolí je role ombudsmana, a v neposlední řadě by měl být zdatný komunikátor, protože když něco děláte a neumíte lidem říci, proč to děláte, nezkoušíte je získat na svou stranu, je to špatně,“ uzavírá Kováčiková.

Vzdělaný zastupitel Do této chvíle se projektu Vzdělaný zastupitel zúčastnili starostové a zastupitelé z více než sta obcí, měst a mikroregionů. V rámci projektu Svaz měst a obcí oceňuje ty obce, které se aktivně zapojí jak do prezenčního, tak do e-learningového vzdělávání, a uděluje Certifikát pro vzdělanou a odpovědnou obec. Podmínkou účasti je, aby se do vzdělávacích seminářů v obci i do e-learningového kurzu zapojilo minimálně 80 procent členů zastupitelstva. Certifikát se doposud podařilo získat pouze čtyřem obcím. Jsou jimi Teplá, Horní Bludovice, Bolatice a Dolní Újezd nedaleko Svitav. Součástí projektu je i takzvaná Právní poradna, kam mohou starostové, zastupitelé i zaměstnanci obcí a měst zasílat své odborné dotazy, které jim zodpoví profesionál z poptávaného oboru. Vzhledem k názvu Právní poradna je zřejmé, že dotazy musejí být zaměřeny k výkladu zákonů.

A

VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘE

E-LEARNINGOVÝ KURZ

Praktické informace, rady a zkušenosti o fungování zastupitelstva, obecního úřadu.

Interaktivní vzdělávání prostřednictvím internetu o právech a povinnostech zastupitelů a úředníků obcí.

Vzdělaný zastupitel Vedle Příručky pro člena zastupitelstva obce, již účastníci semináře obdrží, slouží webové stránky www.vzdelanyzastupitel.cz jako prostor pro sdílení zkušeností starostů a zastupitelů. „Byli bychom proto rádi, kdyby v článku zaznělo, že oceníme, pokud se s námi a především s dalšími zastupiteli starostové a zastupitelé podělí o své náměty a zkušenosti s programem, nebo i s jejich zkušenostmi s řízením obce, protože my je na stránkách Vzdělaný zastupitel můžeme následně zveřejnit,“ vysvětluje Petra Kubařová ze Svazu měst a obcí.

WEBOVÉ STRÁNKY PRO SDÍLENÍ ZKUŠENOSTÍ Vše o projektu a zkušenostech jeho účastníků

PŘÍRUČKA PRO ČLENA ZASTUPITELSTVA A JEJÍ ELEKTRONICKÁ AKTUALIZACE Praktický a aktualizovaný průvodce tématy komunální politiky.

21

22



Z reakcí zastupitelů, kteří absolvovali vzdělávací seminář:

Z reakcí zastupitelů, kteří vyzkoušeli služby právní poradny:

Z reakcí zastupitelů, kteří již absolvovali e-learningový kurz:

i POČTY OBYVATEL Smečno

Smečno Školení proběhlo téměř po roce fungování nového zastupitelstva, což považujeme za přínosné, protože za tu dobu měli zejména noví zastupitelé možnost poznat rozsah činností zastupitele. Na semináři si všichni doplnili teoretické podklady, z kterých zastupitel čerpá. Probíraly se nejen modelové, ale i konkrétní problémy. Sdělení byla jasná a přehledná, lektorka poukazovala nejen na právní normy, ale často uváděla příklady z praxe. Školení bylo vedeno interaktivní formou, která zapojila všechny účastníky, takže to bylo spíše zábavné. Jako velký přínos bylo hodnoceno konání v místě bydliště a v odpoledních a večerních hodinách. Zkrátka seminář šitý na míru. Pavla Štrobachová, starostka

Kopřivnice Školitel byl absolventy semináře hodnocen velmi dobře, protože se aktivně zajímal především o naše město a jeho specifické potřeby. (…) Průběh školení byl zvládnut s přehledem. Vyvážený a zkušený byl i přístup k rozvoji obce, hospodaření s majetkem a dalším diskutovaným tématům.

Němčice nad Hanou Město velmi ocenilo osobitý přístup lektora i formu a způsob odborného výkladu. K objasnění dané problematiky byly používány různé případové studie, zastupitelé byli přímo vtaženi do jejich řešení a vlastním přístupem měli možnost řešit konkrétní modelové situace. Marie Plchotová, tajemnice městského úřadu

MČ Brno Bosonohy Mohu s plnou zodpovědností říci, že jsme rádi využili možnosti kurzu. Odezva účastníků byla kladná. Přesvědčit je k účasti přitom na začátku bylo velmi složité. Základní výuka o komunikaci a informacích z veřejné správy nás plně oslovila i po ročním působení v komunální politice. Anastazios Jiaxis, starosta

Kunovice Zastupitelé byli nadšení jednak z formy, jak byl seminář veden. (…) Praktickými příklady se hodně vyjasnily věcné záležitosti. Odcházeli s úsměvem na rtech a hromadou poznámek.

Vendryně Za použití interaktivních metod byli vtaženi do seminářů všichni přítomní zastupitelé. (…) V uvolněném pracovním prostředí se podařilo vytvořit soudržnou skupinu, kde zastupitelé nově zvolení společně se zkušenějšími řešili konkrétní problémy naší obce. Je to přitom zcela jiná situace než na oficiálním zasedání zastupitelstva obce, kde nedokáže každý bez zábran hovořit a sdělovat své názory. Tuto skutečnost oceňovali všichni zastupitelé a zároveň se shodli v názoru, že tato akce velmi přispěla i ke vzájemnému poznání a stmelení skupiny.

Helena Vajdíková, tajemnice městského úřadu

Rudolf Bilko, starosta

Josef Jalůvka, starosta

Pustověty Děkuji za vaše úžasné služby, kterými starostům umažete pár vrásek. Alena Klobásová, starostka

Dolní Lukavice Konečně mezi nekonečnou řadou blábolů a tučně zpoplatněných seminářů nějaká opravdová a nezištná pomoc! Vítězslav Opálko, starosta

Horní Kamenice Jakožto zastupitel ve svém premiérovém volebním období, a dokonce souhrou okolností dnes již i starosta obce, jsem při příchodu do zastupitelstva samozřejmě nedisponoval potřebnými znalostmi, které k podílení se na chodu obce jsou určitě potřeba. V tomto směru mi v mnohém pomohla Vaše příručka pro nové zastupitele, v které je minimálně v prvních kapitolách velmi zřetelně popsán základní chod, principy a povinnosti obce. Po dobrých zkušenostech s touto brožurou jsem navštívil i Váš web, kde nabízíte bezplatnou právní poradnu. S její funkcí jsem po zkušenostech velmi spokojen. A to s rychlostí i kvalitou nabízených odpovědí, které mi mnohdy pomohly v řešení různých problémů a nejasností. Nezbývá mi než Vám tímto poděkovat za poskytované poradenství. Jan Hůla, starosta

Litvínovice Moc vám děkuji, je to perfektní. Veškeré kontakty na vaše centrum předáme všem zastupitelům a budeme velice rádi za další spolupráci. Menší obce si nemohou dovolit financovat právníky, a proto tato možnost spolupráce je nám velkou pomocí v naší práci. Milena Dvořáková, referentka

Studénka Je dobře, že existujete. Jiřík Moskala, tajemník

Stadlec Absolvování e-learningového kurzu mne přimělo k hlubšímu studiu zákona o obcích, neboť jsem s údivem zjistil, že při některé z otázek si nejsem jist odpovědí, přestože jsem si myslel, že mám zákon o obcích prostudován dostatečně. Na základě své zkušenosti doporučuji všem zastupitelům otestovat své vědomosti pomocí e-learningového kurzu.

1896 Kopřivnice

22 825 Kunovice

5499 Němčice nad Hanou

2026

Milan Kelich, starosta MČ Brno Bosonohy

2457 Bělkovice-Lašťany Test jsem vyplňovala bez prostudování materiálu, byla to moje zkouška, jak momentálně znám normy, které se stále mění. S výsledkem jsem byla velmi spokojená, mojí motivací nebylo získat certifikát nebo flash disk. Vycházela jsem z toho, že občas člověk musí reagovat bez možnosti nahlédnout do norem. Vaše činnost je velmi potřebná, a to zejména pro nastupující zastupitele a starosty, protože někteří vůbec netuší, že existuje něco jako veřejná správa, která je regulována velkou mírou právních norem.

Vendryně

4261 Pustověty

162 Horní Kamenice

212 Nahořany

453 Dolní Lukavice

865

Helena Skarupská, radní

Březí Přestože se ve veřejné správě pohybuji dlouho a funkci starosty jsem vykonával 14 let, i teď, jako řadový zastupitel, vítám možnost poradit se v otázkách problematiky samosprávy. Je dobře, že zastupitelům je umožněno konzultovat své názory a postoje s odborníky. I díky tomu je možné minimalizovat škody nejen materiálního charakteru, ale i v mezilidských vztazích. Můžu potvrdit, že se jedná vždy o precizní a velmi často i rychlé odpovědi na zasílané dotazy.

Nahořany Jsem ráda, že jsem mohla využít Vašich rad. Více takových projektů, kde se může zastupitel zorientovat. Vždyť na malých obcích jsou lidé – zastupitelé – jen třeba se středním vzděláním.

Jozef Pavlík, zastupitel

Ivana Rousková, zastupitelka

a předseda mikroregionu Mikulovsko

Litvínovice

2216 Studénka

9984 Březí

420 Stadlec

573 Bělkovice-Lašťany

2180

23

24

Pro a proti

Pro a proti

Pro

POPLATKY ZA HLAVU, Obce a města mohly zvýšit lidem maximální cenu za vyvážení popelnic z pěti set na tisíc korun na osobu. Pro zastupitelstva to byla těžká rozhodování. Ludmila Hamplová, Hana Hikelová

Kdo zaplatí dříve, ušetří

V

ýchodočeský Náchod jde cestou poplatku za odpad za každého člena domácnosti, ačkoliv od Nového roku přichystal ve stávajícím systému výběru poplatků změnu. Sice se stále bude platit za každého člena domácnosti, ale občané budou více motivováni k tomu, aby poplatek uhradili řádně a včas, a to díky systému slev. Výše poplatku na osobu a rok 650 Kč se v případě platby do konce února snižuje o 200 Kč na 450 Kč. Pokud občan uhradí poplatek v období od začátku března do konce května, sleva bude 150 Kč a zaplatí tedy 500 Kč. V případě, že k úhradě dojde později až do data splatnosti, což je 30. září, bude občanovi účtován poplatek v plné výši 650 Kč. „Je alarmující, že ve srovnání s průměrem minulých let se počet neplatičů zvýšil zhruba o 600 osob. Začátkem listopadu jsme evidovali více než 2000 dlužníků za rok 2012,“ komentuje situaci starosta Jan

Birke (ČSSD). Pro rozpočet města znamenají dlužníci zátěž v podobě nákladu ve výši přesahující jeden milion korun. „S tím už musíme něco dělat. Nechceme však potrestat ty, kteří řádně a včas poplatek každoročně hradí, proto si myslím, že tento nový návrh je spravedlivý a především motivující,“ upřesnil starosta. „Chceme tímto způsobem občany především motivovat k tomu, aby uhradili poplatek včas, čímž mohou výrazně ušetřit. Zároveň si od toho slibujeme snížení počtu neplatičů a zlepšení výběru poplatku,“ dodává Birke. Systém poplatku za každého člena domácnosti považuje sice za administrativně náročnější, a to zejména kvůli neplatičům a následnému vymáhání jejich dluhu, avšak také za motivující, protože ve městě a jeho okolí prakticky zmizely černé skládky.

Riziko čer-

S

ystém výběru poplatků za popelnici dříve fungoval v Uherském Brodu ve Zlínském kraji. Jenže se neosvědčil. „Značný počet občanů se snažil své odpady rozvážet různě po okolí nebo je pálit, jen aby se jejich popelnice vyvážela co nejméně, nejraději vůbec ne,“ popisuje dřívější problémy starosta města Patrik Kunčar (KDU-ČSL). V minulosti tak město muselo řešit četné černé skládky a nést náklady na jejich likvidaci. Po zavedení platby za osobu se ale stav výrazně zlepšil. Pomohlo tomu i prakticky současné otevření čtyř sběrných dvorů, kde mohou občané bezplatně odložit skoro všechny druhy odpadů, kromě autovraků, stavebního a demoličního odpadu a léků. „Zajímavé je, že přesto, že zde občané mohou odkládat i biologicky rozložitelné odpady, stále se nacházejí jedinci, kteří tímto druhem odpadu zavážejí okraje lesů, přilehlých polí a mezí.

Proti

itPro orP

25

Proti

NEBO ZA POPELNICI? V době ekonomické nepohody řeší rodiny každou korunu, po zvýšení cen může mít obec vyšší náklady na vymáhání dluhů. Stejně tak nekončí debata, zda je lepší vybírat peníze tzv. za hlavu, nebo za popelnici. Štěpán Adámek

Ných skládek Přitom častokrát cesta na sběrný dvůr je jednodušší, kratší a po pevném povrchu. Pro toto konání neexistuje rozumné vysvětlení,“ kroutí hlavou starosta. V současnosti se tak v Uherském Brodě platí za každého člena domácnosti. Úlevu mají penzisté nad 70 let věku ve výši 20 % z aktuální sazby poplatku a také vícečlenné rodiny. Platí se pouze za první dvě děti, každé další dítě již poplatky za odpad neplatí.

Ani za hlavu, ani za popelnici

O

dpověď primátora Teplic Jaroslava Kubery (ODS) zní jednoduše: „U nás všechno při starém.“ Což znamená, že Tepličtí letos opět nebudou městu za odvoz odpadu platit ani korunu. Tento model zde platí už od roku 1994 a obyvatelé si to stejně jako primátor nemohou vynachválit. „Nemáme tady černé skládky, lidi třídí odpad jako diví. A na rozdíl od kolegů starostů nemusím mít na radnici žádné úředníky navíc, kteří by vymáhali dluhy od neplatičů,“ shrnuje základní argumenty Kubera. A statistiky mu dávají za pravdu. Celkově v ČR dluží obyvatelé za odvoz odpadu radnicím víc než půl miliardy korun. Radnice navíc podporuje třídění odpadu, u každého domku je bionádoba a takzvaná duonádoba (na papír a plast), nevzhledné kontejnery na tříděný odpad tak zůstávají hlavně na sídlištích, kde je to ale nevyhnutelné. Jaroslav Kubera

přiznává, že ho kontaktovala už řada starostů a ptali se na recept, jak svoz odpadu řešit. Ideální by bylo, kdyby lidé neplatili nikde. Sám ale ví, že je to nereálné, Teplice si to mohou dovolit, nejsou zadlužené, netrápí je splátky úroků. „To ale většina obcí a měst v Česku říct nemůže. A odpustit lidem poplatky si tak nemůžou dovolit,“ konstatuje primátor Teplic a senátor Kubera. Jedno řešení ale nakonec nabízí: zavedení jedné komunální daně, která by nahradila nejen poplatky za odpad.

Poradna

Poradna

51

10

Gemin od společnosti Syntaxit, s.r.o. Tendermarket od sdružení eTenders VortalGOV od společnosti Vortal Connecting Business CZ

Český trh

Více informací na:

4 Zadavatel musí informovat

uchazeče o průběhu aukce Samotná aukce probíhá v jednom nebo více kolech, ve kterých uchazeči o zakázku podávají své nabídky. V průběhu aukce musí zadavatel povinně informovat uchazeče o všech důležitých okolnostech. Navíc jsou uchazeči oprávněni klást zadavateli dotazy v online diskuzi. Jeho odpověď na dotaz se vždy zobrazí všem uchazečům ve stejném časovém okamžiku, aby žádný z nich nemohl být zvýhodněn. Zadavatel má právo v odůvodněných případech aukci přerušit, nebo také úplně zrušit. A to zejména v případě porušení mlčenlivosti či důvěrnosti informací. Pokud některý z dodavatelů během aukce poruší pravidla, může ho zadavatel z aukce úplně vyloučit.

10

15

3 Zahájení aukčního kola a podávání nabídek Po otestování se účastníci přesunou do ostré aukční síně. Od tohoto okamžiku mohou uchazeči o zakázku začít podávat své nabídky. Termín zahájení ostré aukce určuje zadavatel a jemu také náleží právo

i Koncesovaná e-tržiště

nosti Česká pošta

15

Štěpán Adámek

15

Hana Hikelová

2 Otestování systému ve cvičné aukční síni Zásadním momentem je otevření virtuální aukční síně. Jedná se o webovou stránku s unikátní internetovou adresou, na které se zobrazují všechny relevantní informace o průběhu aukce v reálném čase. Všichni účastníci si mohou vyzkoušet nastavení technických prostředků. Uchazeči o zakázku si pak zkouší hlavně zadávání nových hodnot svých nabídek. Je to taková aukce nanečisto a předejdete tak problémům při samotné aukci.

27

Centrum veřejných zakázek od společ-

01

Poslední novela zákona o veřejných zakázkách počítá od 1. ledna 2013 s povinným používáním e-aukcí. Díky tomuto systému se podařilo už v minulosti řadě měst a obcí dosáhnout obrovských úspor při nákupu zboží nebo služeb. Elektronické aukce by se tak pro zadavatele veřejných zakázek měly stát žádaným a praktickým vyjednávacím nástrojem. Novinkou jsou e-tržiště nové generace. Ta nabízejí veřejným institucím možnost bezplatného využívání e-aukcí pro vypisování zakázek malého rozsahu. Na rozdíl od starých e-tržišť pak umožňují vypisování zakázek i v režimu zjednodušeného podlimitního řízení, které mohou dosáhnout hodnoty až 10 milionů korun. Zadavatelé si tak nemusejí pořizovat vlastní aukční systémy. A jak při takové e-aukci postupovat?

zveřejnit výzvu na e-tržišti Výzva musí obsahovat všechny základní informace, jako je například název a identifikace veřejné zakázky, specifikace a rozsah požadovaného plnění či způsob zpracování aukčních hodnot. Elektronické aukce mohou probíhat v otevřeném či uzavřeném řízení. V otevřeném řízení musí zadavatel oslovit minimálně 5 dodavatelů, kteří jsou schopni zajistit či poskytnout požadovaný předmět veřejné zakázky. Účast na aukci přitom musí umožnit všem dodavatelům, kteří jsou na e-tržišti registrováni. Pokud má zadavatel oprávnění vypsat aukci v uzavřeném řízení, stačí oslovit alespoň 3 dodavatele.

15

Jak postupovat při vypisování veřejných zakázek pomocí e-aukcí

1 Zadavatel je povinen

kdykoliv před zahájením aukčního kola odložit termín začátku. To ale může jen v odůvodněných případech, jako jsou například závažné technické problémy. O změně musí zadavatel včas informovat všechny účastníky aukce. Informaci zasílá jednoduše v rámci e-tržiště jako oznámení do interních mailboxů účastníků, zpráva se účastníkům automaticky zobrazí přímo v prostoru aukční síně.

10

Poradna

10

26

5 Aukce končí uzavřením aukční síně Aukce končí ukončením posledního aukčního kola a uzavřením aukční síně. Aukční kolo je ukončeno po uplynutí předem nastavené lhůty, případně neobdrží-li zadavatel po určitou dobu žádné nové nabídky. Po ukončení posledního kola jsou zpracovány všechny hodnoty, které byly včas odeslány do systému. Systém pak označí nejvhodnější nabídku, která nejlépe odpovídá předem stanoveným kritériím. Díky silnému konkurenčnímu prostředí je obvykle nabídka výhodnější, než kdyby se zakázka soutěžila jiným způsobem.

www.portal-vz.cz – portál o veřejných zakázkách a koncesích www.apuen.cz – za bezpečnější, kvalitnější a efektivnější výběrové řízení

28

DINO

DINO

29

Poštovní servis

Pro dlužníky i věřitele – DINO V průběhu února začali pošťáci pomáhat dlužníkům řešit jejich závazky. Nová služba DINO (Dluhové inkaso obyvatelstva), která představuje nabídnutou pomocnou ruku všem občanům, byla úspěšně testována na některých poštách v Regionu západní Čechy. Ukazuje se, že DINO může být zajímavým nástrojem pro komunikaci s dlužníky i pro města a obce. Ivo Mravinac, Marta Selicharová

i Pro pilotní ověřování služby byl vybrán vzorek 342 pohledávek starých i pět a víc let a směrovaných do vybraných oblastí Plzeňského a Karlovarského kraje.

Dušan Šimánek

Formou osobního doručení nebo vyzvednutí na poště bylo doručeno 40 % zásilek (dalších více než 15 % doručeno vhozením do schránky, z čehož plyne, že něco přes 40 % nebylo doručeno – bydliště adresáta bylo na obecním úřadu). K přepážce se za účelem řešení dluhu

Službu DINO lze rozdělit do několika fází. Nejdříve bude klientovi prostřednictvím České pošty doručen dopis s fialovým pruhem, který bude obsahovat informaci o jeho existujícím závazku a doporučení dalšího postupu. V dopisu také klient najde informaci o možnosti navštívit třeba jemu nejbližší pobočku České pošty. Je totiž důležité, aby se dozvěděl nejen o nárocích, které po něm požaduje třetí strana (věřitel, kterému dluží), ale především aby získal potřebné informace pro dobrou orientaci v problematice a následné správné rozhodnutí, jak svůj závazek rychle vyřešit. Pokud klient nebude reagovat, protože svůj závazek nechce řešit, bude následovat několik oslovení a na závěr mu bude doručena obálka s fialovým pruhem. Využití služby DINO umožní lidem získat profe-

sionální pomoc a současně i příležitost co nejdříve a bez značného nárůstu nákladů uhradit svůj závazek. Službou DINO budou řešeny pouze ty pohledávky, od jejichž majitelů (věřitelů) získá Česká pošta mandát. Do pilotu bylo vybráno 342 pohledávek a úspěšně se začala řešit jedna desetina z nich. „Je to pozoruhodný výsledek, protože jsme pracovali převážně s pohledávkami, které byly pět let staré a tedy spíše nedobytné. Pilot ukázal, že nová služba má velmi slušnou perspektivu. Zároveň je zjevné, že Poště její zákazníci prostě věří, a proto se po oslovení rozhodnou jejím prostřednictvím řešit svoji mnohdy komplikovanou finanční situaci,“ komentoval výsledky testu generální ředitel České pošty Petr Zatloukal.

Projekt od jeho vzniku podporuje také Ministerstvo financí ČR. Podle ministra Miroslava Kalouska je zvláště u drobných pohledávek často evidentní, že cílem některých věřitelů není informaci o pohledávce doručit, ale spíš nedoručit, aby bylo možné zahájit další fáze vymáhání a zvyšovat dlužnou částku. „Myšlenku dohledat dlužníka službou České pošty považuji za skvělou a podporoval jsem ji od samého počátku. Je třeba zdůraznit, že služba je krokem vstříc především vůči skupinám s nejnižšími příjmy, které jsou často nejhůře informačně vybavené. Je to pokus ochránit ty slabé, aby jejich situaci nezneužívali někteří silní,“ je názor ministra Kalouska.

dostavilo 25 % příjemců. 15 % z těch, kteří si prokazatelně zásilku převzali, se k řešení dluhu na poštu nedostavilo. Z těch, kteří se k přepážce dostavili, celkem dvě pětiny své pohledávky řešilo formou splátkového kalendáře nebo je akceptovalo, další dvě pětiny si vzaly čas na rozmyšlenou a pětina záležitost vůbec nechtěla řešit.

Odpadne s DINEM starostům… Část starostí? Jednání s několika prvními zájemci o službu DINO z řad municipalit ukázalo jasný zájem měst a obcí spolupracovat v rámci této nové služby na řešení vlastních pohledávek. A to jak množiny pohledávek komerčních, tak těch, které jsou označovány jako daňové. Zatímco u první skupiny dokážeme již v tuto chvíli navázat s obcemi smluvní vztah a začít jim pomáhat s řešením těchto případů, u skupiny pohledávek daňových se stále zabýváme řešením, jak naplnit současnou dikci zákona, podle kterého není Česká pošta mezi subjekty vyjmenovanými pro řešení daňových pohledávek. Jednou z možností‚ jak se s tímto stavem věcí vypořádat, se ukazuje šance získat souhlas dlužníka

s poskytnutím informací k pohledávkám daňového charakteru právě pro Českou poštu. Motivací občana by měla být především snaha dozvědět se o závazku včas. Důležitá je vysoká důvěryhodnost České pošty stejně jako fakt, že závazek lze řešit i splátkovým kalendářem. Další cestou je pak změna zákonného předpisu, jejíž možnost se už v tuto dobu diskutuje na několika úrovních. Protože očekáváme pozitivní vývoj v této oblasti, rádi se k tématu ještě vrátíme.

30

inzerát DINO

Aplikace

31

právy z é v s e t j e Uchováv něji

v e l ě n z a r vý

Téma

Mobily vás už umějí podepsat Elektronický podpis může nově každý používat i ve svém mobilním telefonu. Umožňuje to nová aplikace České pošty. Kateřina Koubová, Marta Selicharová

i Co je to elektronický podpis? Elektronický podpis zajišťuje několik různých věcí. První z těch důležitějších je zajištění integrity dokumentu. Pokud dostaneme elektronicky podepsaný dokument, lze ověřit, že od jeho podpisu nebyl změněn. Další funkcí je, že pouze vy dokážete dokument podepsat vaším

Česká pošta je největší certifikační autoritou v České republice a její nová aplikace umožňuje práci s certifikáty v mobilních zařízeních. Každý, kdo bude chtít nyní svůj dokument opatřit elektronickým podpisem nebo prověřit pravost přijatého dokumentu, potřebuje k tomu pouze mobilní telefon nebo tablet.

podpisem. U běžného podpisu toto zajišťuje unikátnost písma. Za elektronickým podpisem v tomto stojí kryptografie. A nakonec, elektronický podpis lze použít i k tomu, aby příjemce dokázal ověřit, že odesílatel je opravdu tím, za koho se vydává. To se na první pohled zdá stejné jako minulá funkce, ale není. Já se můžu pokaždé vlastnoručně podepsat jako Jan

Multifunkční aplikace umožňuje zadávání nových certifikátů, které jsou po ověření na pobočce pošty poskytující služby Czech POINT připraveny k použití. Dále aplikace umožňuje libovolně certifikovat a prohlížet obdržené dokumenty s elektronickými podpisy a navíc kontroluje jejich pravost.

Novák a příjemce může ověřit, že jsem stále tatáž osoba (mám stejný podpis), ale Jana Nováka to ze mě neudělá. V reálném světě máme pro tento účel občanské průkazy vydávané státní mocí.

Nechcete hledat důležité dokumenty? Aktivujte si Datový trezor.

Jak se nejrychleji dostanete k aplikaci Jděte na webové stránky www.postsignum.cz > Zde klikněte na banner „Postsignum na tabletech

Víte, že veškeré zprávy jsou v datové schránce uloženy pouze 90 dnů? Aktivujte si Datový trezor na www.datovy-trezor.cz a vaše zprávy automaticky zůstanou v datové schránce tak dlouho, jak budete potřebovat. Usnadněte si práci s dokumenty a zároveň prodlužte jejich platnost.

a mobilech“ > Octnete se na Mobilní autorizační aplikace on-line formulářů na iPad i iPhone a zařízení s OS Android > Zde si můžete stáhnout aplikaci

Klienti už nemusejí žádost o certifikát vytvářet doma na svém pevném počítači, ale mohou tak učinit kdykoliv a kdekoliv prostřednictvím svého mobilního telefonu nebo tabletu. Hlavní funkcí elektronického podpisu je ověřování elektronických dokumentů nebo e-mailů. Obecně lze vnitrofiremní komunikaci podepisovat pomocí certifikátů vydaných v rámci firmy. Banky často vydávají vlastní certifikáty svým klientům, aby spolu mohli bezpečně komunikovat. Pokud však chcete mít certifikát pro běžné komerční používání, musíte si jej pořídit prostřednictvím obecně uznávané autority.

A pro komunikaci s úřady nebo se státní správou potřebujete dokonce kvalifikovaný certifikát. Ten v České republice vydávají tři certifikační autority, které získaly akreditaci Ministerstva vnitra ČR. A tou největší je PostSignum České pošty. Aplikace je volně k dispozici na Apple App Store a Google Play. Česká pošta ji vytvořila ve spolupráci s firmou Software 602. „V dnešní době se pomalu opouštějí klasické počítače, lidé stále více využívají notebooky, tablety či chytré telefony. V těchto zařízeních nefungují běžné aplikace pro práci s certifikáty. Proto jsme uvítali nabídku firmy Software 602, se kterou dlouhodobě spolupracujeme, podílet se na vytvoření nové aplikace pro mobilní zařízení, umožňující pořídit si certifikát opravdu jednoduchou cestou přímo z tohoto zařízení,“ říká Ing. Pavel Plachý, ředitel odboru provoz komerčních úloh úseku eGovernment, který má vývoj aplikace na starosti.

32

Rozhovor: Jan Fišer

Rozhovor: Jiří Fišer

Rozhovor

JIŘÍ FIŠER: „Hlavně nezadlužit město víc, než je zdrávo.“

Starosta Tábora působí v politice od roku 1990. Byl zastupitelem i členem městské rady, ale teprve v roce 2010 se stal starostou. Z chyb některých svých předchůdců se prý poučil. Říká, že nechce být personálním diktátorem ani ztratit občanské hledisko na fungování města. Dan Tácha

33

34



ké preference, ale stále je nutné hrát fair a chovat se korektně. Komunální politika je hlavně o prioritách, že je má někdo jiné než já, je přirozené a chápu to. Kolik procent z vašeho času vám zabere politika, kolik profesionální výkon úředníka? 30 procent politika, 70 procent profesionální výkon úředníka. To nezní špatně, ale neříkejte, že neztrácíte více času s politickým pletichařením? Problém není ani tak v politice, ale v momentálním stavu společnosti, která mimořádně zhrubla. Hrubiáni jsou slyšet mnohem více než slušní a korektní lidé. A problém je, že vy jako starosta nemůžete ty jedny striktně odmítnout s tím, že se zrovna chovají hloupě. Hodně času strávím tím, že lidem vysvětluji, že mají iracionální požadavky.

„Jiná situace nastala v roce 1998, kdy jsem se rozhodl, že do toho půjdu, byl ale zvolen někdo jiný. A to se opakovalo i v roce 2002, kdy jsem ve volbách získal nejvíce hlasů. Tehdy jsem zjistil, že je velmi obtížné uspět, pokud nejste členem velké politické strany. Což ale odmítám.“ Dlouhé roky jste zastával v uvozovkách jen funkci zastupitele, nyní jste starostou. Jak velká změna to pro vás je? Rozdíl mezi řadovým zastupitelem nebo i členem městské rady a profesionálním politikem nebo úředníkem je větší, než by si člověk mohl myslet. A to platí i tehdy, když je dobře obeznámen s fungováním města i úřadu. Cožpak definice – „profesionální politik a úředník“ – neplatí i pro zastupitele? Roli zastupitele jsem chápal spíš jako svou občanskou angažovanost, tak trochu jako koníček, což jde, protože jste jeden z mnoha. Občas můžete vypustit a říci si, dobře, nemusím se orientovat úplně ve všem, protože na radnici jsou profesionálové, kteří spíš ponesou odpovědnost. Když však nastoupíte jako starosta, přestává to platit. Starostování je práce na plný úvazek. Jako starosta nesete hlavní díl odpovědnosti, za vámi už není nikdo.

A za svá rozhodnutí ručíte i svým vlastním majetkem. Závislý na politice Funkce starosty vám byla nabídnuta již několikrát v minulosti, ale odmítl jste. Proč? To bylo v roce 1990 a 1994. Odmítl jsem, protože jsem byl přesvědčen, že bych si měl nejprve prohloubit odborné vzdělání, abych se za pár let nedostal do situace, kdy bych byl finančně i mentálně na politice výhradně závislý. Byl to jediný důvod? Také jsem se na to necítil. Uvědomoval jsem si, že o fungování města i úřadu toho moc nevím. Jiná situace nastala v roce 1998, kdy jsem se rozhodl, že do toho půjdu, byl ale zvolen někdo jiný. A to se opakovalo i v roce 2002, kdy jsem ve volbách získal nejvíce hlasů. Tehdy jsem zjistil, že je velmi obtížné uspět, pokud

nejste členem velké politické strany. Což jsem ale odmítal. Zlomem byl rok 2010. Jak to bylo tehdy? Osobně jsem se starostováním nepočítal. V rámci našeho lokálního hnutí Tábor 2020 ale padlo rozhodnutí, že do toho mám jít ještě jednou jako lídr. Ale tak už to v životě chodí, když něco moc chcete, dopřáno vám to není, když k tomu přistupujete s odstupem, tak se vám to obvykle splní. Politika vs. správa Sám jste to zmínil, výkon funkce starosty je profesionálním výkonem úředníka i výkonem politika. Jak moc se tyto dvě roviny prolínají? Těžko se to zobecňuje, protože vše ovlivňuje to, koho vám voliči vyberou za politické partnery, koho si vyberete za partnery koaliční, kdo je vaší opozicí. Je jasné, že každý z vašich partnerů má něja-

Jak vám to jde? Mám za to, že Tábor je stále klidným městem, kde lidé raději preferují solidní jednání než křik a podrazy. Jenomže mnoho lidí se dívá na přenosy z parlamentu, kde se opakují divadelní scény, které s praktickým životem a praktickým řešením problémů nemají nic společného. A bohužel mnoho lidí si pak myslí, že to, co vidí, je normální a je přítomno i na jejich radnici. Čím si vysvětlujete, že společnost v posledních letech tolik zhrubla? Jednou z příčin jsou všechny ty kauzy a pocit mnohých, že země byla rozkradena. Já osobně ale takto sebemrskačský nejsem. Svoji úlohu také sehrává skutečnost, že všechny evropské země se momentálně perou s ekonomickými problémy, což na nás samozřejmě také doléhá. Kdyby nám někdo před dvaceti lety řekl, že dnes budeme na úrovni například Španělska, byli bychom tehdy patrně nadšeni. Ale na to se zapomíná, protože člověk je v zásadě nekvalitní biologický materiál, který chce stále více a více. To chápu. Na druhou stranu toto se těžko vysvětluje lidem, kteří při dnešních nákladech berou deset tisíc čistého, což je například běžný táborský plat… Máte pravdu. Ale sebetíživější sociální si-

tuace má nějaké, byť obtížné východisko. Řešením není rezignace, skepse či averze, nebo dokonce agresivita. Osobní zkušenost Za dobu, co působíte v politice, jste měl možnost vidět několik starostů při práci. Odnesl jste si z jejich chování nějaká ponaučení? Odpovím vám obecně. Před mým zvolením v roce 2010 byl v Táboře naposledy zvolen starosta, který na úřad přišel zvenčí, v roce 1990. Tím chci říci, že zkušenost člověka, který nikdy nebyl na radnici zaměstnán, ale přesto se stal starostou, je jiná než člověka, který už nějakou přímou zkušenost z úřadu má. JIŘÍ FIŠER

Dobře, ale co z toho konkrétně vyplývá? Svou funkci vnímám tak, že jsem v první řadě občan a obyvatel města, kterému bylo umožněno, aby podle svého nejlepšího svědomí spravoval chod města, který mu byl svěřen. Nejsem tedy žádný boss, velký šéf, který bude lidi peskovat. Snažím se je žádat o spolupráci, zdravit, dámám podržet dveře, být důsledný, ale taky nemachrovat. Stojím o to, aby i obyvatelé města věděli, že jsem na jejich straně, jako jeden z nich. Je to často hodně těžké, protože i když se snažíte sebevíce, lidé vás tak jako tak považují za papaláše.

Věk: 59

let

VZDĚLÁNÍ: Táborské

gymnázium

(1968–1972)

Stavební fakulta ČVUT

POVOLÁNÍ:

Starosta města Tábor

WEB:

www.jirifiser.cz

ZÁJMY:

Hokej, plavání a cyklistika. Koketoval i s triatlonem.

Pravidelně vystupuje

s bluesovou skupinou

Černé Mosty.

Působil v Občanském fóru, Občanské demokratické alianci, v roce 1997 založil hnutí Tábor 2020. Jeho rodina pochází z Benešova nad Černou v Novohrad-

To je docela uvědomělý přístup. Na druhou stranu, nevymstí se vám někdy? Co se týká vztahů na pracovišti, tam nemám špatnou zkušenost. Co se týká vztahu k lidem mimo úřad, bývá to někdy horší.

ských horách. V letech 1968–1972 absolvoval táborské gymnázium, následně vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, vodohospodářský směr. Po roce 1990 absolvoval postgraduální studium na téže fakultě. Disponuje odbornou autorizací pro obory vodní hospodářství

Můžete být konkrétnější? V jedné z táborských ulic řešíme otázku parkování. V minulosti to bylo nejednou tak, že město vymyslelo řešení, realizovalo ho a pak teprve o něm informovalo občany. My jsme na to šli obráceně, obyvatelům jsme formou poštovní ankety předložili ke zvážení úspornou a momentálně jedině možnou variantu, dotaz: ano – ne. Výsledkem byla petice s docela agresivní rétorikou, v níž nás někteří obvinili, že jim usilujeme o zdraví. V tu chvíli vám to přijde líto, následně si řeknete, jestli by nebylo lepší na nic se lidí neptat a prosadit si bezohledně svou. Přesně tak, jak se to dělalo v minulosti.

a městské inženýrství. V letech 1978–2010 pracoval jako projektant. Několik let byl vedoucím projekční skupiny v detašovaném ateliéru českobudějovického Stavoprojektu v Sezimově Ústí a po roce 1990 s dalšími kolegy založil táborský soukromý ateliér S-PROJEKT. Jiří Fišer provozuje vlastní stránky www.jirifiser.cz. K jeho zájmům patří sport. Hokej, plavání a zejména expediční cyklistika s 33 000 ujetými kilometry po Evropě, Africe a Severní Americe. Koketoval i s triatlonem. Dalším jeho koníčkem je hudba. Pravidelně vystupuje s bluesovou skupinou Černé Mosty.

35

36


Ale neuděláte to… V žádném případě. Mnozí lidé jsou dnes pod obrovským tlakem, takže se může stát, že když po nich nějaký úředník něco chce, zareagují podrážděně.


tem. Což je jedna z nejdůležitějších věcí pro nadcházející dva roky. Neinvestujeme do věcí, které si říkají o další výdaje. To vnímám jako naše poslání a hlavní úkol. Hlavně nezadlužit město více, než je

Jaká? Do kritérií rozdělování se nedostala například dopravní obslužnost, což by třeba Táboru v současné situaci pomohlo. Nebyly vymezeny dotační programy,

„Hrubiáni jsou slyšet mnohem více než slušní a korektní lidé. A problém je, že vy jako starosta nemůžete ty jedny striktně odmítnout s tím, že se zrovna chovají hloupě. Hodně času strávím tím, že lidem vysvětluji, že mají iracionální požadavky.“ Už mě to nebaví… K vašim koníčkům patří hudba. Hrajete v rockové kapele a musím říci, že jsem na jednom z vašich koncertů slyšel skladbu, která se vyjadřovala nepříliš lichotivě k úředním jednáním. Stálo tam doslova, že vás to nebaví… Spíše k politickým jednáním… Každý normální člověk nerad ztrácí čas zbytečnými řečmi. Tu písničku jsem napsal, když jsem politiku dělal jako zastupitel vedle svého zaměstnání. Myslím, že jsem měl právo si postěžovat. Dnes si to dovolit nemohu. Jako starosta musím vydržet i onu současnou takzvanou demokratickou diskuzi, i když někdy postrádá smysl, soudnost i dobré mravy… Do jednání vstupujete i se starosty okolních měst a obcí. Neztrácíte s nimi čas zbytečnými řečmi? Ne, to mne nikdy nenapadlo. Se starosty a zastupiteli okolních měst a obcí jsem byl v kontaktu už v minulosti jako projektant. Spolupracovali jsme hlavně na vodohospodářských projektech. Většinu z nich obdivuji, protože jdou každý den do práce, aby pak večer řešili problémy svých obcí. A dovolím si říci, že čím menší obec, tím větší respekt tito lidé zaslouží. Pracují za pár korun, ale vynadáno dostanou od kdekoho. Já tu mám aparát zkušených odborníků, tihle lidé se musejí spoléhat jenom na sebe. S jakým rozpočtem pracuje Tábor? Je to zhruba 900 milionů korun. Daří se vám s nimi hospodařit? Pracujeme s lehce přebytkovým rozpoč-

zdrávo, odevzdat jej našim nástupcům s nižším zadlužením, než s jakým jsme jej přebírali. Jak vám v tom pomáhají výkony členů vlády a Poslanecké sněmovny? Nijak zvlášť, to by vám v tuto chvíli potvrdil asi každý starosta nebo primátor. Platíme za stát tam, kde stát v poslední době selhává, a platíme čím dál více. Stát nás také tlačí, abychom z důvodů neprohlubování schodku státního rozpočtu hradili služby, jež jsou právě v režii státu. Vnímám to jako obrovskou nespravedlnost a jsem z toho skutečně velmi roztrpčený. Mohl byste uvést konkrétní příklad? Již v tomto roce Tábor doplácí necelých 20 milionů korun takříkajíc „za stát“. Doplácíme na pokles sdílené DPH, na provoz při dopravně-správních agendách, zrušení dotace na knihovnu, zrušení dotace na veřejnou dopravu, nevyplacené dotace na sociální služby a mohl bych pokračovat… V platnost vstoupila novela zákona o rozpočtovém určení daní. Zdá se vám současná podoba zákona spravedlivější? Co říkáte na její dopady do praxe? Za současného počtu a struktury obcí nelze vytvořit spravedlivý systém, i tak si ale myslím, že novela zákona rozpočtového určení daní je malým posunem k lepšímu. Došlo ke zploštění křivky průměrných nákladů, rozšíření kritérií rozdělování o počet žáků, posílení sdílených daní o dvanáct miliard korun. Na druhou stranu tu jsou ale i negativa.

ze kterých se budou stahovat peníze do rozpočtového určení daní. My jsme to teď poznali, když jsme přišli o jedenáct milionů korun na městskou knihovnu. A to bez varování. Neví se, které další programy skončí. Bude to obnova venkova, dotace na sociálně právní ochranu dětí, dotace na lesní hospodáře, dotace na regionální funkce knihoven? Máte výhrady i ke změnám v souvislosti s daní z přidané hodnoty? Jistě, nelíbí se mi snížené procento sdílení u daně z přidané hodnoty, což už v roce 2012 znamenalo propad příjmů obcí. Podle mého není fair, že státní rozpočet si v roce 2012 stáhl prostřednictvím rozpočtového určení daní peníze z navýšené sazby daně z přidané hodnoty. Obcím se přece také náklady a daně navýšily! Vadí mi i to, že vůbec poprvé je jiné procento daně ze závislé činnosti než u ostatních daní. Pro obce to je signál, že v případě nouze si stát vezme jakoukoliv dobře nebo stabilně se vyvíjející daň. Jako nespravedlivé cítíme, že legislativní změny daní by měly posílit státní rozpočet, přičemž na obce se nikdo neohlíží. A mohl bych pokračovat třeba i tím, že mezi sdílené daně nebyla zařazena spotřební daň. Jak konkrétně se dotkly změny v zákoně o rozpočtovém určení daní Tábora? V případě Tábora změna rozpočtového určení daní pozitivní nebude, protože dotace na školství a dotace na knihovnu představovaly téměř 18 milionů korun, což by znamenalo navýšení sdílených daní o šest procent. V návrhu rozpočtu máme ale jen 1‚8 procenta. Propočet minister-

37

stva financí se právě aktualizuje v souvislosti s předloženým návrhem státního rozpočtu. Znamenají podle vás nové podmínky při přerozdělování daní i změnu v přístupu obcí a měst při sestavování rozpočtu? Myslím, že ne. V zájmu předběžné opatrnosti a dle dosavadních zkušeností nespoléháme na odhady a sliby ministerstva financí ani jeho prognózy a dodržujeme konzervativní přístup. Tlačíme na úspory v provozním rozpočtu a po letošních zkušenostech asi znovu navýšíme provozní rezervu na výpadek dotací. Některé obce, které si přilepšily, mnohdy peníze neefektivně utratí… Jaký je na to váš názor, máte za to, že je vzhledem k době stále potřeba držet onu vámi již zmíněnou rozpočtovou kázeň? Jistě, promyšlená finanční dieta a predikce ještě horších časů je na místě. V nedávné době došlo v mnoha městech k omezení počtu matrik i stavebních úřadů, případně jejich sil – týkalo se to i Tábora? Ne, samotného města nikoliv. Jordán a tvůrčí duch Asi největší táborskou současnou akcí je odbahnění vodní nádrže Jordán. Tady byl kritizován tendr, v němž uspěla firma, která nádrž odbahní o takřka sto milionů korun dráž, než nabízely ostatní firmy. Jak to vypadá s Jordánem nyní? K výběrovému řízení se již vracet nebudu, i když na něj mám stále stejně kritický názor. Avšak v tuto chvíli je potřeba, aby se celé odbahnění realizovalo bez problémů. Na přelomu roku postihla dodavatele havárie provizorní hráze, v jejímž důsledku uhynula významná část rybí obsádky. Věc vyšetřuje inspekční orgán. Nicméně hráz je dávno zhojena, stavba pokračuje dokončováním ražené štoly a průběžným odvážením vysušeného a prověřeného sedimentu na zajištěné skládky.

šich náměstí vybrat menší firmu, která garantuje kvalitu a zároveň je i citelně levnější. Na druhé straně teď řeším několik hodin starý sesuv skalního masivu v údolí Lužnice. To jsou jen příklady…

To vypadá na úplnou idylku… To zdaleka ne. Dobré zprávy i jobovky jsou celkem v rovnováze. Na jedné straně jsme vyhráli spor o náš postup ve výběrovém řízení se stavebními firmami, kdy jsme se rozhodli pro rekonstrukci jednoho z na-

Kde byste rád viděl Tábor za pár let? To je hezká otázka… Chci, aby byl živým, svižným městem, stejně atraktivním pro domácí i příchozí. Těší mne, že se tu čím dál více usazují umělci, kteří nechtějí žít v Praze, ale nechtějí také na úplný venkov.

Vznikají tu zajímavé soukromé aktivity v oblasti cestovního ruchu, třeba ambi ciózní literární festival malých nakladatelů, slavnosti vína, muzeum čokolády, muzeum stavebnice Lego, rozjíždí se zoologická zahrada… A máme samozřejmě onen monumentální historický odkaz. Zkrátka zdá se, že se v Táboře silně prosazuje tvůrčí a pozitivní atmosféra, což je věc, která se mi velmi líbí a hodlám jí otevřít všechna okna i dveře dokořán.

38

Věčný zastupitel

Věčný zastupitel

39

Zákon o obcích v praxi

Zastupitel je věčný V tisku se denně objevují zprávy o tom, kterak se snaží zastupitelé a radní odvolat z funkce primátora, starostu nebo místostarostu. Výjimkou nejsou ale ani pokusy o odvolání zastupitelů. Mají však šanci na úspěch? Dan Tácha

i Slib člena zastupitelstva Člen zastupitelstva obce skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva

Štěpán Adámek

obce, jehož se po svém zvolení účastní, slib tohoto znění: „Slibuji věrnost České

I když zákon o obcích zmiňuje podmínky, za kterých zaniká zastupiteli jeho funkce ve vedení města nebo obce, praxe ukazuje, že pokud zastupitel sám na svou funkci nerezignuje nebo není pravomocně odsouzen za trestný čin, odvolat jej prakticky nelze. Odvolat z funkce Občané Veselí nad Moravou byli nedávno svědky ukázkového případu, kdy zastupitelé prostou většinou odhlasovali odvolání místostarosty Viléma Reichsfelda z jeho funkce. Dnes už bývalý místostarosta Veselí a nyní řadový zastupitel byl zodpovědný za prevenci kriminality ve městě. Podle rady města ale svou funkci nezvládal, takže se poroučel. Podobně před nedávnem dopadl i starosta Dobrotína na Jihlavsku Jiří Vlach, kterého vystřídal Ivan Sehnal. Příčinou nespokojenosti s Vlachem měla být zhoršující se komunikace i fakt, že jako čelný představitel regionálního svazku vodovodů de facto seděl na dvou židlích. Jiřímu Vlachovi nepomohl ani jeho emotivní projev, v němž svého nástupce nařkl z křiváctví a ze spolupráce s předlistopadovou vojenskou kontrarozvědkou a tajnou bezpečností. „Je třeba se ptát, kdo je Ivan Sehnal, jehož minulost je dle mého názoru ještě temnější než on sám,“ doslova řekl Vlach. Na jeho slova ale reagoval občan Dobrotína, který na adresu dnes už bývalého starosty pronesl: „Jiříku, já jsem tu byl 45 let, ale takový hnus jsem nikdy neslyšel. Teď sis nasral do bot.“ I když Jiří Vlach sice přestal vykonávat funkci starosty, zůstal zastupitelem.

Z uvedených příkladů vyplývá, že mají-li zastupitelé většinu, aby odhlasovali odvolání kohokoli z funkce ve vedení města nebo obce, podaří se jim to. Vyplývá z něj však i to, že nikdy nedokážou odhlasovat odvolání kohokoli z pozice zastupitele. Chyba v petici V tomto ohledu je ukázkovým příkladem příběh z obce Heřmaničky na Benešovsku, v němž se vysmál do očí více než stovce občanů obce i opozičnímu zastupiteli tamější místostarosta a zastupitel Milan Macháček, proti kterému v obci vznikla petice za jeho odvolání. Autoři petice v jejím textu apelovali na zastupitele, aby Milana Macháčka odvolali z obou jeho funkcí. Vedení obce uvedlo, že za svým místostarostou stojí a odvolat z funkce zastupitele ho nemůže, čímž celou petici smetlo ze stolu. Milan Macháček následně pohrozil v místním zpravodaji autorům i signatářům petice, že na ně prostřednictvím obecního právníka podá trestní oznámení, a v místních novinách uvedl, že třetina těch, kteří se pod petici podepsali, mají u obecního úřadu resty. „Část z nich dokonce nejsou ani obyvateli Heřmaniček. Naší snahou je hlavně obec, kterou jsme převzali se

schodkem, oddlužit. A když jsme utáhli kohoutky, dočkali jsme se reakce,“ nastínil. Hned na to byla na jeho popud zrušena diskuze na obecních stránkách, na níž si občané stěžovali na jeho chování v místní restauraci, kdy jim v podnapilém stavu vyhrožoval likvidací.

republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města, městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“ Výkon mandátu Člen zastupitelstva obce skládá slib před

Co říká zákon Nabízí se otázka, zda je možné vůbec odvolat zastupitele z jeho funkce, pokud například poškozuje zájmy obce. Odpověď zní ano, ale jen za určitých podmínek. Mandát zastupitele obce podle zákona 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, zaniká odmítnutím slibu, rezignací, úmrtím, dnem voleb a dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci. Dalším případem zániku mandátu je, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo z některého z následujících důvodů: a) pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, b) ztráty volitelnosti (z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, zbavení způsobilosti k právním úkonům, trvalého pobytu mimo obvod obce), c) neslučitelnosti s funkcí.

zastupitelstvem obce pronesením slova „slibuji“. Člen zastupitelstva obce potvrdí složení slibu svým podpisem. Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy. Povinnosti člena zastupitelstva Člen zastupitelstva obce je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, popřípadě zasedání jiných orgánů obce, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce. Střet zájmů Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na

„Z uvedeného vyplývá, že zastupitel pro porušování svých povinností či zákona nebo poškozování zájmů obce zastupitelstvem odvolán být nemůže, ledaže by došlo k jeho pravomocnému odsouzení za trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.“

„Stejně tak není možné odvolat nebo pozastavit výkon funkce zastupitele v průběhu vyšetřování, je-li podezřelý z páchání trestné činnosti. Trestem za nesolidnost zastupitele bude pokles spokojenosti občanů a jeho následné nezvolení v příštím volebním období.“

základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce.

Odvolání zastupitele Z uvedeného vyplývá, že zastupitel pro porušování svých povinností či zákona nebo poškozování zájmů obce zastupitelstvem odvolán být nemůže, ledaže by došlo k jeho pravomocnému odsouzení za trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Stejně tak není možné odvolat nebo pozastavit výkon funkce zastupitele v průběhu vyšetřování, je-li důvodně podezřelý ze spáchání trestné činnosti. V praxi se počítá s tím, že trestem za porušování zákona či nesolidnost zastupitele bude pokles spokojenosti občanů – voličů – a z toho plynoucí jeho následné nezvolení v příštím volebním období. Podle právníků z toho vychází jediný závěr – koho si lidé zvolili, s tím

budou muset vydržet do konce volebního období, pokud jim ho nezavřou anebo pokud z funkce sám neodstoupí. V zemích s vyšší politickou kulturou a vyšší morální úrovní politiků je odstoupení v případech, kdy vyjdou najevo jejich průšvihy, poměrně standardním řešením. Není zvykem setrvání politika ve funkci až do vyšetření případu či pravomocného rozhodnutí soudu. U nás však platí, že proti usnesení, kterým zastupitelstvo obce vyslovilo, že mandát člena zastupitelstva obce, jenž poškozuje její zájmy, zaniká, se může člen zastupitelstva, o jehož mandát jde, do dvou pracovních dnů od doručení domáhat ochrany u soudu.

40

Paragrafy

Fejeton

41

Paragrafy

Bezpodmínečnou nutností pro každého občana, který se rozhodl pro práci v územní veřejné správě, je znalost základních právních předpisů. Orientace v nich není jednoduchá, ale rozhodovat bez znalosti zákonů se nevyplácí. Proto pamatujte.

Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Zasedání zastupitelstva se konají v územním obvodu obce. Zasedání zastupitelstva svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce nebo hejtman kraje. Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.

Požádá-li na zasedání zastupitelstva obce o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor, poslanec nebo zástupce orgánů kraje, musí mu být uděleno.

Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory. O zařazení návrhů přednesených v průběhu jednání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.

Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce.

Rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné. Rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby.

Starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svěřit jim některé úkoly. Místostarosta, kterého určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci. Starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce.

Ve statutárním městě se zřizuje funkce tajemníka magistrátu, který je zaměstnancem města. Tajemníka magistrátu jmenuje a odvolává primátor se souhlasem ředitele krajského úřadu a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů. Bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka magistrátu neplatné.

Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada obce ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření.

Je-li starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li současně zvolen nový starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení starosty místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obce k zastupování starosty. Neurčilo-li zastupitelstvo obce místostarostu k zastupování starosty nebo byl-li tento místostarosta z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří zastupitelstvo obce výkonem pravomoci starosty některého z členů zastupitelstva obce.

Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat

o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede evidenci svého majetku. Obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob vyjma závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo národního fondu.

Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.

Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím příslušného orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný.

Na spolupráci mezi obcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení, nestanoví-li tento zákon jinak.

ST AR

O ST A

ID

EÁ

L

Ideální starosta Ideální starosta je údajně jako yetti. Leoš Kyša

Každý o něm mluví, ale nikdo ho neviděl. Není to tak úplně pravda. Sice jsem potkal spoustu starostů, kteří do ideálu měli daleko, ale taky jsem narazil na pár, kterým by v jejich obcích a městech měli postavit pomník. Přitom být ideálním starostou je neuvěřitelně jednoduché. Opravdu. Kdybyste jím náhodou chtěli být, dám vám tento prostý recept. Za prvé je nejdůležitější uvědomit si, že v komunální politice nehrají strany až tak důležitou roli. A čím menší je město či obec, v níž starostujete, tím víc toto pravidlo platí. Vždyť jak chcete ideově rozhodovat o tom, který chodník postavit dřív? Tohle fungovalo za komunistů, kdy v ulici, kde bydlel můj děda a další dva jeho bývalí spolustraníci od agrárníků, se chodník zásadně neopravoval, ale dnes rozhoduje spíš to, který chodník je prostě potřeba opravit dřív. Čím víc na to budete myslet, tím lépe. To je první vlastnost ideálního starosty – kašlat na politikaření a dělat reálnou práci. Politikaření totiž funguje jenom v parlamentu a ve vládě, ne v obci ani ve městě. Druhá dobrá vlastnost, kterou zase měl bývalý starosta mojí

Štěpán Adámek

malé obce na Bruntálsku, je „nepouštět divočáky ke korytu“. Alespoň tak to náš bývalý starosta říkával. Na každou obecní kasu se totiž přisávají různé skupiny, které by z ní rády získávaly profit. Jejich problém je v tom, že se stále množí a jejich hlad je neukojitelný. „Dáš jednomu, chce druhej, třetí i čtvrtej, a když připustíš všechny, chce pak každej víc a víc,“ vysvětloval mi ještě jako studentovi regionálního rozvoje náš starosta. Ideální je tak nedat z erárního nažrat nikomu. Zajímavé je, že to ocení i ti divočáci. Když budou vědět, že nedostal ani první, ani druhý, pochopí i ten třetí, že tudy cesta nevede. Pamatuji si, že když náš starosta všechny obecní podnikatele odstavil od výhodných kšeftů naráz a vypsal na obecní zakázky jednoduchá a čistá výběrová řízení, ocenili to všichni zúčastnění. Ušetřili na úplatcích a také se jim najednou nějak dobře spalo. Další vlastnost dobrého starosty je neprudit zbytečně lidi. Čím méně papírování, vyplňování anket, méně poplatků a podobně po nich chcete, tím lépe. A když už po nich něco chcete, mělo by to být co nejjednodušší, tak aby to zvládl vyplnit

a zaplatit i devadesátiletý staříček. Města a obce jsou od toho, aby lidem usnadňovaly život, ne jim ho komplikovaly. Předposlední nejdůležitější vlastností dobrého starosty je uměřenost. Každý by chtěl ve své obci nebo městě mít mega-akvapark, mega-koncertní sál, mega-kulturní dům, mega-sportovní centrum, ale ideální starosta se do něj nepustí dřív, než na něj skutečně bude mít a bude vědět, že to nakonec nebude mega-průser. Poslední a nejdůležitější vlastností ideálního starosty je charisma. Že ho nemáte? A myslíte si, že třeba Jaroslav Kubera se s ním narodil? (Možno nahradit: A myslíte si, že jakýkoliv jiný politik, kterého vnímáme jako charismatického, se s ním narodil?) Kdepak. Zkuste nepolitikařit, nepouštět divočáky k obecnímu korytu, neprudit své občany zbytečnostmi, nevymýšlet nesmyslné projekty polykající miliony, a najednou zjistíte, že máte charisma, které by vám mohl závidět i prezident.

42

43

Zahraniční zajímavosti


Pošta a čas Říká se, že změna znamená život. Platí to i v obráceném gardu – život končí tam, kde se nic nemění. V posledních desetiletích nám tempo změn často přidělává vrásky na čele víc, než jsme očekávali. K přežití nezbývá než změny přijmout: po kapsách nosíme mobilní telefony, ob rok se učíme nový software pro své počítače, nejméně jednou ročně si do diářů přepisujeme jízdní řády vlaků, autobusů či tramvají, hledáme nové zaměstnání, přestože se nám v tom dosavadním líbilo… To je realita dneška. ing. Václav Šamonil

Ani pošta už není to, co bývala, a generace narozené před rokem 1990 to nesou těžce. Nezřídka to připisují na vrub neschopné vládě, neschopnému vedení pošt, neochotnému či nezodpovědnému poštovnímu personálu. Stačí se však rozhlédnout po okolním světě, abychom pochopili, že v tom to není. Svět se prostě mění. Pošty všude na světě hledají způsob, jak v nové situaci uspokojit sociální a hospodářské potřeby veřejnosti a nepřijít při tom na buben. Pošty nemohou být projekt výlučně komerční, působí však dnes v tvrdé konkurenci firem orientovaných výlučně na zisk, a mají-li si zachovat v přijatelné míře i svou dimenzi sociální, musí obstát i jako podnikatelé. V hospodářských centrech ani ve službách pro velké obchodní partnery dnes už žádný velký problém v podstatě není, nejobtížnější úkoly stojí před poštami v obsluze území mimo tato centra.

foto archiv České pošty

Ani Česká pošta se neobejde bez rozvíjení spolupráce na tomto poli s regionálními a lokálními autoritami – musí prostě najít společnou řeč zejména s klientelou na českém, moravském a slezském venkově a v menších městech. Pošťáci se v uplynulých dvaceti letech už většinou naučili vidět své zákazníky jinýma očima, nový pohled na poštu si však musí osvojit i zákazník a jeho samosprávné instituce.

Bývaly časy, kdy v každé chalupě, v každé domácnosti po celý den někdo byl. Dnes muži i ženy dojíždějí za prací do měst a pro pošty je stále obtížnější zastihnout adresáta doma. Co s tím? Jedním z řešení je automatizovaná „minipošta“. Francouzská firma ByBox už instalovala 57 000 takových zařízení ve 20 zemích. Z kiosku bez živé obsluhy můžete poslat psaní

i balík, vyzvednout si došlou zásilku nebo uskutečnit hotovostní či bezhotovostní peněžní transakci. Boxy se instalují i přímo na poštách, aby si klient ušetřil frontu u přepážky nebo si mohl zařídit poštovní záležitosti mimo pracovní dobu pošty. Také v Německu slouží automaty 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Jen v Berlíně a v Bonnu je jich už na padesát. Můžete tu ofrankovat a odeslat zásilku (balík až do 20 kg), registrovaný zákazník si sem naopak může nechat zásilky posílat. Zajímavé je, že při frankování poskytuje pošta slevu. Háček spočívá v tom, že pošta nedorazí až na práh vašeho bytu a musíte také zvládnout obsluhu automatu. Na druhou stranu zase můžete dostat zprávu o zásilce na svůj mobil nebo počítač, takže nechodíte vybírat schránku zbytečně. Výměna „živé“ provozovny za automat závisí na vzájemném

44


porozumění mezi obyvatelstvem a poštou – role obecního zastupitelstva je proto nezastupitelná. Zavádění automatů ovšem nepřispívá příliš k zaměstnanosti – což může být v dnešní době dost bolavé téma. Pro obec může být naopak velmi zajímavá náhrada


Rakouská pošta se transformuje poměrně krátkou dobu, ale v roce 2012 z 1889 obchodních míst už celé dvě třetiny mají charakter franšízy (1283 poboček neřídí poštovní management, ale partner pošty). V Česku už o poštovnách hovoříme takřka dvacet let, ale navzdory tomu, že

45

V Austrálii vás to přijde na necelé dva dolary, do zahraničí na tři. Také TNT Post Italy nabídla svým klientům možnost psát a posílat zásilky z tabletu nebo chytrého mobilu – běžné psaní, doporučené psaní, pohlednice.

Dvě třetiny obchodních míst rakouské pošty mají charakter franšízy, tj. neřídí je management pošty. 35 % příjmů americké pošty pochází z „nepoštovních“ obchodních míst. V Británii je poštou přímo řízeno z 12 000 obchodních míst pouze 373. klasické pošty partnerským podnikáním s poštou: na obecních úřadech obvykle někdo zajišťuje správu obce v pracovním poměru; smluvní „pošta-partner“ pomůže obci uhradit část jeho pracovní kapacity (v závislosti na objemu poštovních transakcí). Nejsou to samozřejmě žádné velké peníze, ale důležitější než finanční přínos je v tomto případě lepší dostupnost služeb pro obyvatele obce – obvykle nejméně osm hodin denně. Americká pošta poskytuje své služby nejen prostřednictvím vlastních provozoven, ale i v tzv. Village Post Offices na radnicích, v obchodních řetězcích, drobných prodejnách, papírnických obchodech, drogeriích, lékárnách – prostě všude, kde lidé obvykle nakupují, a hlavně tam, kde se zavírá až pozdě večer nebo je otevřeno 24 hodin. Provoz těchto míst je v režii partnerů pošty. Zhruba 35 % příjmů americké pošty přichází z těchto „nepoštovních“ obchodních míst. Obchodní místa nizozemské pošty najdete v supermarketech, knihkupectvích i u benzínových pump – i s „kamennými poštami“ jich je celkem na 2000. Britská pošta dnes disponuje 12 000 obchodními místy, z nichž pouze 373 je firmou přímo řízeno, ostatní řídí franšízoví partneři nebo tzv. subpostmasters (tito podpoštmistři se mohou stát členy Národní federace podpoštmistrů). Británie má s „poštovnami“ dlouholetou tradici a jejich podíl v poštovní síti se stále zvyšuje.

u nás existovaly už před druhou světovou válkou, veřejnost jim nebyla příznivě nakloněna a teprve v posledních letech se blýská na časy. V souvislosti s transformací pošt na tzv. partnerské provozovny (bojíme se staré české poštovny?) se obvykle argumentuje ekonomickými důvody. Ty samozřejmě ve hře jsou, neměli bychom však zapomínat, že tím zásadním důvodem pro změnu je změna komunikačního chování lidí – naprostá většina styku s úřady, bankami, obchody, přáteli se dnes odehrává telefonem (hlavně mobilním) a prostřednictvím internetu. Tedy virtuálně. Pošta to musí respektovat a ruku virtuálního světa prodloužit do světa fyzických manipulací způsobem co nejpřívětivějším a nejlacinějším pro zákazníka. To je právě příběh transformace obchodních míst pošty do nové podoby a vtažení do hry nových obchodních partnerů – obchodníků, obecních úřadů, obchodních řetězců. Změnu v požadavcích na poštu dobře dokládá i vývoj v sektoru pohlednic – přání k výročím a svátkům, pozdravy z dovolených dnes dostáváme i s obrázkem v esemeskách na mobil nebo mailem na počítač. Takže se obejdeme bez pošty i bez poštovní schránky. Ale co když přece jen chceme poslat svým přátelům něco hmatatelnějšího než virtuální artefakt? Australská pošta zavedla speciální aplikaci pro posílání pohlednic mobilní cestou. Text napíšete rukopisným fontem, obrázek pořídíte mobilem vlastnoručně a odešlete.

Úbytek klientely České pošty v důsledku digitalizace korespondence je citelný a ve svých důsledcích vede i k zániku části klasických poštovních „úřadů“ a jejich nahrazování jinými formami služeb. Naštěstí se ukazuje, že pokud je tento proces dobře zvládnut, zákazník pošty nejen neutrpí žádnou újmu, ale může dokonce ušetřit čas, peníze a mnohdy i námahu. V některých případech ovšem musí sám přiložit ruku k dílu. Proti zavádění samoobsluhy ve službách se v českých médiích občas objevují námitky – například pošta si prý nechává platit za práci, kterou si udělá zákazník sám (zejména v souvislosti s ukládáním zásilek na poště). Ve skutečnosti je rozhodnutí o místu doručení na odesílateli a na adresátovi, jenž si navíc může zvolit i poštu v jiném místě, než kde bydlí. Na rozdíl od soukromých firem je cenotvorba v poště pod přísnou státní kontrolou (internetové obchody ovšem uvádějí v jedné položce balné i poštovné a jejich zákazník netuší, že mezi „do ruky“ a „na poštu“ je nějaký finanční rozdíl). V dávnější minulosti fungovala pošta převážně jako nástroj centrální moci a její působnost se omezovala na dopravu zpráv, později i zboží a peněz. Pro současnost je spíš charakteristický pojem, který se objevil už i u nás – pošta-partner. Poštovní firmy dnes vstupují do partnerských vztahů nejen se státními institucemi a podnikateli, ale i s různými občanskými sdruženími a samosprávnými

Poštovní firmy dnes vstupují do partnerských vztahů nejen se státními institucemi a podnikateli, ale i s různými občanskými sdruženími a samosprávnými orgány. orgány. V Česku je to zatím převážně jen spolupráce na provozování obchodních míst, ale Česká pošta se už podílela i na realizaci sčítání lidu, distribuci volebních materiálů, systému Czech Pointů a spektrum možností se bude určitě dál rozšiřovat. Vyplývá to z logiky věci – husté logistické sítě, disponibilních technických prostředků a kvalifikovaného personálu. Spolupráce pošty s regionálními a lokálními úřady je nevyhnutelná – a není to jen česká zkušenost. Britská pošta patří, pokud jde o nabídku služeb municipálním institucím, k nejprogresivnějším. Disponuje databází dvaceti

milionů domácností a umí cíleně oslovit specifické skupiny populace nejen komerční reklamou, ale například i ve volební kampani nebo při jakékoliv jiné události, o níž je třeba informovat obyvatelstvo. Například Rada hrabství Sv. Helena zaváděla v roce 2003 pilotní volební model. Cílem bylo překonat nezájem voličů a zvýšit volební účast. A pošta jim pomohla najít mimořádně jednoduchý způsob, jak volby efektivně realizovat: distribuovala všechny volební materiály, a komu se nechtělo jít na radnici, mohl volit korespondenčně. Radnice si ušetřila práci i peníze, protože náklady na jeden volební hlas klesly z 2‚20 na 1‚83 liber, účast voličů stoupla o 22 % a 99 %

volilo poštou. Volby ovšem nejsou jedinou podporou místních autorit – britská pošta umí podpořit celou komunikační strategii svých klientů a zprostředkovat obyvatelstvu jakákoliv sdělení efektivněji s využitím tradičních i nejmodernějších technologií, včetně poradenství. Česká pošta vykročila tímto směrem programově a její podíl na moderních technologiích řízení státu se zvyšuje – v komplexu tzv. eGovernmentu už je v provozu řada agend a je jen otázkou času, kdy se je naučí v plné míře využívat i obecní a regionální úřady. Poštovní odborníci už dnes dokážou dobře poradit.

46

Venkovská architektura



Nastal čas pro venkovskou architekturu Zatímco městská architektura a urbanismus jsou pod stále ostřejším drobnohledem odborníků, politiků i vlastních obyvatel, pro vesnici jako by byl urbanismus zbytečným luxusem. Podle architekta Tomáše Pavlase je na čase s takovým uvažováním skončit. Vesnice si totiž zaslouží stejně odborný přístup jako město.

dech z pohledu města nefunkční, naopak se neustále staví přelidněná nákupní centra, nesmyslně suplující nefungující městská centra. Na venkově to na první pohled nějak funguje, ale ty problémy jsou podobné, v menším měřítku a tím pádem i méně viditelné,“ vysvětluje. Je to prosté, když nemá kam jet do školy deset dětí a pojedou do sousední vesnice, dopravu to nezkomplikuje. Člověk tak často vzhled obce neřeší, protože má vlastní zahrádku, dopravu taky zvládne, protože má dvě auta, ale ty problémy tu jsou stále. „Nakonec ještě zmíním problém, který se týká obou prostředí současně – a to je masová výstavba rodinných domů na vesnicích v okolí velkých měst. To je fakt, který v dnešní době město a vesnici z pohledu architekta propojuje nejvíce, a bohužel ani pro jedno nefunguje dobře. To je ovšem na samostatný článek nebo knihy, které napsali jiní architekti, kteří se tomuto věnují,“ dodává. Podceněná vesnice Problém dnešní vesnice z pohledu uznávaného architekta je v tom, že se její

Ždírec nad Doubravou realizace arch. Tomáš Pavlas, foto Tomáš Pavlas

Kvalitní urbanismus nejsou detaily, ale celkový tvar obce a její správná funkčnost. Bohužel v dnešní době architekti přicházejí již k dílčím zadáním, aniž by mohli ovlivnit celkový koncept.

Leoš Kyša

„Urbanismus je pouze jeden. Jeho cílem je rozvíjet a vytvářet obydlená území jako vyvážené a funkční celky. To platí pro malé sídelní celky i pro velké. Samozřejmě jiná pravidla platí pro velké město, kde se propojuje mnohem větší množství funkcí, jiná pro malé město a jiná pro vesnici,“ vysvětluje architekt Tomáš Pavlas. K vesnické architektuře má vztah nejen odborný. Ostatně sám žije v Zadní Třebani u Chotěboře. Do jeho portfolia patří nejen moderní domy, ale i rekonstrukce a urbanistické koncepce. Sídla rozličných velikostí mají podle něj pochopitelně naprosto rozdílné vazby mezi jednotlivými funkcemi, rozdílné složení obyvatel, hustotu zástavby, odlišné docházkové vzdálenosti, jiné dopravní schéma a další a další aspekty, které urbanismus utváří. „Problém dnešního přístupu k urbanismu vesnice je v tom, že u měst by nefunkční urbanismus znamenal kolaps, což se někdy děje, ale u té vesnice se to v jejím malém měřítku nějak překousne. Ve městě při špatném návrhu kolabuje doprava, vznikají kancelářské komplexy, které jsou po pracovní době a o víken-

že na venkově mají lidé k pozemku jiný vztah než ve městě, kde je pouze předmětem tržní hodnoty. „Když se podívám do vlastních řad architektů, tak málokdy narazíte na diskuze, publikace nebo konference o novém venkově. Město je pro nás architekty organismus, který je mnohem více vzrušující, dynamický a nabízí mnohem větší prostor pro realizace, a venkov je trochu opomíjen. Odborné diskuze se dnes ve vztahu k venkovu točí okolo satelitní zástavby, která venkov v okolí velkých měst postupně ničí, a hledají se nové formy bydlení ve městě. Ovšem i venkov má své obyvatele a svůj rozvoj, který by rozhodně neměl být zaměňován se satelitní výstavbou. To je na úplně

47

urbanismus prostě podceňuje. „Je v tom trošku zakořeněn přístup z let minulých, kdy byli lidé zvyklí vše řešit sami a tím pádem se z nich stávali odborníci na vše, urbanismus nevyjímaje. Město je veliký a složitý organismus, který má svoje specifika, a právě ta velikost už částečně odradí potenciální plánovače a přenechají práci odborníkům. Ve velkých městech je dále struktura speciálních pracovišť, která tuto práci zastává. Na malých obcích mají podle mě lidé pocit, že své obci rozumí nejlépe sami. Zvolili jsme si zastupitelstvo‚ které rozhoduje, pokud nebudeme spokojení, tak ho za čtyři roky vyměníme a proč by nám do toho měl kecat nějaký architekt z města, který o nás nic neví,“ vysvětluje. Tady možná pramení zahleděnost do problému a místní lidé ztrácí nadhled, někdy tolik potřebný k vyřešení. Přitom malé obce jsou pro vytvoření fungujícího prostředí mnohem tvárnější než města, kde je těch aspektů a překážek mnohem více. Přeložit místní silnici přes jednu zahradu výměnou za pozemek o kousek vedle je mnohem snadnější než plánovat městskou dopravu. I když je třeba chápat,

jinou diskuzi. Architekti zároveň chtějí navrhovat současnou architekturu, která není u nás na venkově zatím přijímána s velkým nadšením. To se doufám časem změní a lidé pochopí, že i na venkově může být současná architektura, která do prostředí zapadá a pokračuje v tradici,“ říká Tomáš Pavlas. Když architekt jako on přijde do cizí obce, pozná vůbec, jestli její zastupitelé či radní přemýšleli správně o jejím urbanistickém rozvoji? „Není to pouze o rozhodnutí radních za posledních několik let, ale v obci se odráží celá její historie. Dále je vše velmi ovlivněno morfologií krajiny, historickým vývojem obce a dalšími aspekty, které ale dělají každé místo jedinečné. Pokud bych opomenul fakt, že jsem architekt, tak jednoduše podle toho, že se zde cítím dobře, intuitivně rozpoznám, kde je můj cíl, nebo naopak správná cesta. Automaticky rozpoznám centrum obce, ve kterém pulzuje život. A tím myslím i případ, že zde sedí jeden stařík na lavičce před domem a pozoruje nudné odpoledne. I to je živoucí obec, protože ten stařík má důvod zde sedět a koukat se na jeho obec, dělá mu to dobře a je to pro

něj přínosnější než sledování televize. Idylku z Ladových obrázků s návsí plnou dětí s kocourem Mikešem asi nečekám. Pokud to vezmu osobně, to, že tu přemýšlí o urbanistickém rozvoji, poznám právě podle toho, že když takové místo navštívím, nemusím začít podvědomě pracovat a přemýšlet, co je tady špatně, proč jsem autem vjel do pole a přitom se držel hlavního tahu, proč místo návsi nacházím čerpací stanici a proč místo výhledu na malebné předzahrádky koukám na nekonečnou řadu reklamních tabulí. Proč je náves pouze nepřehlednou křižovatkou s autobusovou zastávkou, a není zde centrum obce se vší důstojností a funkční náplní,“ odpovídá. Problém není v detailech A v čem vidí největší chybu urbanismu vesnice v Česku? Dalo by se jich prý vyjmenovat velké množství. Hodně z nich souvisí s postavením vesnice ve vztahu k městu, jako je dojíždění za vzděláním a zaměstnáním lidí, nakupování, zdravotnická péče a další. Další by se mohly týkat hospodaření s krajinou, větrné a vodní eroze, častějších záplav, to jsou

ovšem faktory rozdílné od místa k místu. „Asi jako hlavní problém vidím nerespektování kontextu místa a návaznosti na českou vesnici. Ale ne v podobě jednotlivých domů, ale v celkovém prostorovém uspořádání a funkčních návaznostech. Na jedné straně stále slyším názory, že když je ta vesnice poničená ze 70. a 80. let, proč najednou znovu stavět chaloupky, když soused má ‚krásnou‘ kostku s břizolitovou omítkou z přestavěné chalupy. Na druhé straně zde dlouho mezi laickou veřejností převládá názor, že vzhled české vesnice spasí domek se sedlovou červenou střechou,“ shrnuje. Podle něj to tak ale není. Problém vesnického urbanismu totiž není v detailech, ale ve struktuře. Každá obec má nějaký tvarový historický vývoj, tvar návsi a návaznost okolních ulic, které reagují na tvar terénu a požadavky původních obyvatel. Samozřejmě ty požadavky jsou teď na venkově odlišné, ale dnes se mohou více přizpůsobit než sedlák s hospodářstvím. Proč nelze v původní struktuře pokračovat? Namísto toho zde pole na okraji vesnice dělíme na obdélníky s pravoúhlou strukturou ulic bez jakéhokoliv kontextu a úředníci

48


49

urputně dohlížejí na dodržení nesmyslných regulativů z územních plánů, nařizujících typ střechy. Proč bychom nemohli pokračovat v přirozeném a původním tvaru každé obce a nechat stavebníkům volnější ruce v jejich výběru bydlení? Tyto postupy se podle něj dají dále lehce aplikovat i na hospodářské a další výrobní stavby. Podle architekta Pavlase je také velký problém v dnešních územních plánech. Obce velmi často prostě jen plní pouze zákonnou povinnost je mít. Trpí tak nekoncepčností a zvláštním názorovým mi-

Malé obce jsou pro vytvoření fungujícího prostředí mnohem tvárnější než města, kde je překážek podstatně víc. xem zastupitelů a zpracovatelů, kteří pouze kreslí, co si zadavatelé přejí. Další nešvar je jejich předefinovatelnost v detailech. Více se tam řeší barva fasády a sklon střechy v nové zástavbě než uliční struktura nové zástavby. Kvalitní urbanismus totiž podle něj nejsou tyto detaily, ale celkový tvar obce a její správná funkčnost. „Investice do kvalitní přípravy a projektů není sice hned vidět jako nový chodník či hasičská zbrojnice, ale s výhledem pro příští generace budou mít mnohem větší význam. Bohužel dnešní legislativa (zákon o zadávání veřejných zakázek) brání výběru architektů podle kvality, preferuje se cena. Je potom těžké očekávat od nejlevnějšího kvalitní výsledek. Tato práce se dá dělat dvojím způsobem, za prvé od stolu v kanceláři s minimálními náklady na čas a pracovní síly za nízkou cenu, a nebo jako reakce na výsledek dlouhodobého sběru dat, jednání s obyvateli obce a hledání správného funkčního konceptu pro dané místo. Bohužel v dnešní době už architekti přicházejí, pokud vůbec, již k dílčím zadáním na jednotlivé městské plochy, aniž by mohli ovlivnit celkový koncept, který je většinou určen ze strany zvolených zástupců obce,“ říká Tomáš Pavlas. Tvrdí však, že ve své praxi přesto potkává mnoho zastupitelů, kteří svoji práci dělají z jeho pohledu dobře. Jen je třeba, aby takových bylo víc.

Zvonička na Horečkách v Trojanovicích Kamil Mrva Architects, foto Toast

Rekonstrukce objektu v Kojetíně u Nového Jičína Kamil Mrva Architects, foto Toast

Obchodní centrum v Rožnově pod Radhoštěm Kamil Mrva Architects, foto Toast

50

Pozvánka do kraje

Pozvánka do kraje

Poznejte nás

Česká Třebová není jen nádraží Kouzlu zdejšího kraje podlehli i Božena Němcová nebo Max Švabinský, přesto Třebovsko stále zůstává nepoznaným koutem Čech. Ludmila Hamplová

Snad každému se při slovech Česká Třebová vybaví železnice. Není divu, z tohoto malého města uprostřed východních Čech vyjíždí přímé vlaky nejen do Prahy, Ostravy a Brna, ale hned do několika evropských metropolí, včetně Berlína, Varšavy, Vídně nebo Moskvy. Železnice je s Českou Třebovou neodmyslitelně spjata a právě jí vděčí město za svůj rozvoj. Bez ní by pravděpodobně zůstala jen větší vesnicí. Přesto jsou vlaky jen jednou, byť významnou kapitolou v její historii. Město tkalců a hrnčířů Právě v tomto městě tak trochu stranou od běžného ruchu se ukrývá nejstarší památka východních Čech v podobě románské rotundy sv. Kateřiny zhruba z poloviny 13. století. Její přesné stáří však není známo, protože první písemná zmínka o ní je až z roku 1335, ačkoliv poprvé je Česká Třebová zmiňována už v roce 1278. Tehdy ale šlo jen o malou osadu na břehu řeky Třebovky. To, že rotunda stojí mimo historické centrum města, prý není náhoda, ale podle místní pověsti za to může sama světice. Nelíbilo se jí původní místo na stavbu kostela, které vybrali radní města, a tak každou noc ve své zástěře stěhovala stavební kameny na protější kopec. I když ráno místní kameny přesunuli zpět, světice je v noci znovu vrátila na místo, které si sama zvolila. Ve své snaze byla skutečně vytrvalá, a tak Českotřebovští nakonec přizpůsobili své stavební plány světici. Postupně se malé městečko o několika stovkách obyvatel stalo majetkem zbra-

Karel Hampl

slavského kláštera, později pak litomyšlského biskupství. Po zániku biskupství, v době husitských bouří, se pak město spolu s dalšími stává majetkem světské vrchnosti z Lanšperka a později dalších šlechtických rodů. Z roku 1547 pak pochází renesanční budova radnice s kamenným erbem Petra Bohdaneckého z Hodkova, který podporoval rozvoj tkalcovství ve městě. O necelých sto let později ale město zažije ničivý požár, během kterého téměř celé lehne popelem. V roce 1745 dochází znovu k velkému požáru. Zachováno zůstane jen několik málo domů, mezi nimi barokní budova fary. Z následků katastrofy se město vyrovnává ještě mnoho desítek let. V roce 1801 zde byl postaven velký empírový kostel sv. Jakuba Většího, který patří k několika málo církevním stavbám u nás postaveným v tomto stavebním stylu. Největší rozmach zažívá Česká Třebová po příchodu železnice v roce 1845, kdy je vybudována trať spojující Prahu s Olomoucí. Ale i železniční koleje se do města dostaly tak trochu náhodou. Původně měla trať vést jinudy, avšak radní z okolních měst se obávali hluku a problémů spojených s novým druhem dopravy, a tak volba padla na tehdy bezvýznamné městečko, jehož obyvatelé se živili zejména zemědělstvím a řemesly. Během několika desítek let se ale počet obyvatel zdvojnásobil a význam města začínal růst. Česká Třebová se postupně stala významným železničním uzlem, a to také později vybudovaným spojením s Brnem a napojením na trať na

Vídeň. Historii železnice se zajímavým způsobem věnuje také expozice nově zrekonstruovaného městského muzea. K vidění jsou nejen historické uniformy, ale i stavební plány nebo třeba maketa vozu doplněná „původní“zvukovou kulisou. Mimochodem, v nedaleké Sukově cukrárně podávají i originální dezert s názvem „třebovský pražec“. Romantické okolí Česká Třebová se ale brzy stala také oblíbeným výletním místem – a to zejména díky svému krásnému okolí. Ze západní a východní strany je ohraničena zalesněnými hřebeny, které byly a jsou ideálním místem k procházkám. Proto zde také pobývala spolu se svými dětmi spisovatelka Božena Němcová. Ta se léčila v dnes již zaniklých lázních, které využívaly příhodných klimatických podmínek a také údajně léčivého pramene, jenž vyvěrá pod kaplí Panny Marie Pomocné z roku 1834. Toto místo se nazývá Hory. Němcová ale nebyla jediným slavným návštěvníkem. Kopcovité okolí si zamiloval také malíř Max Švabinský, ten pobýval v nedaleké vesnici Kozlov. Krásná krajina ovlivnila zejména jeho ranou tvorbu a dala vzniknout několika jeho slavným dílům. Chaloupku, ve které umělec pobýval, zdobí jeho malba sv. Václava a je volně přístupná návštěvníkům. Max Švabinský vyzdobil i štít protilehlého statku sgrafitem Žnečka, které vzniklo během jediného dne. Příjemným místem k odpočinku je také rozlehlý park Javorka, založený v roce

51

1885. Byl vytvořen v anglickém stylu a od svého vzniku prošel řadou úprav, jednou z posledních je osazení kamennými sochami různých méně známých českých umělců. Park v horní části přechází v les, kterým je možné projít až k výletnímu místu Hory a případně dále do Kozlova. Milovníky přírody zaujme i nejmladší přírodní rezervace Třebovské stěny, které se táhnou v délce 16 km až ke zřícenině hradu Lanšperk. Nejen pro rodiny s dětmi jsou vhodné naučné stezky v okolí města. Smyslově naučná stezka Údolím Skuhrovského potoka seznamuje návštěvníky s živočichy i rostlinami zdejšího regionu a obsahuje netradiční prvky včetně „čichária“ nebo umožňuje vyzkoušet si pohyb živočichů. Hned několik tras nabízejí Semanínské stezky, které vedou třeba okolo starodávného smírčího kříže, stanovišť vzácných živočichů nebo knajpoviště pro osvěžení unavených nohou. Přímo ve stejnojmenné vesnici se nachází expozice Semanínská renesance s dětským hrnčířským koutkem. Přístupná je také dekorativně zdobená obranná zvonice. Rodiště Velorexu První polovina dvacátého století přinesla městu další rozmach. Česká Třebová se stala sebevědomým městem, což dokládají i velkoryse řešené budovy gymnázia a spořitelny, spolu s architektonicky zajímavou budovou Habrmannovy školy. Také její okolí je architektonicky velmi zajímavé. Není divu, že právě Česká Třebová se dostala na seznam Šumných měst, televizního dokumentu mapujícího architektonicky cenná místa České republiky. Architektura ale není jedinou významnou stopou minulého století. I když to jen málokdo ví, právě v České Třebové se zrodilo legendární vozítko Velorex, které se objevilo například v komedii Vrchní, prchni a dostalo mnoho přezdívek jako prchající stan, netopýr, pytel na mrzáky nebo splašené trubky. Tato původně trojkolka vznikla doslova na koleně v dílně bratrů Mojmíra a Františka Stránských, dostala se ale do sériové výroby a v několika verzích včetně čtyřkolové jí vzniklo více než 15 tisíc kusů. Dnes je historii Velorexu a životu jeho tvůrců věnována část nově zrekonstruovaného městského muzea v České Třebové. K vidění je zde i několik vozítek.

Stylové nádraží i pošta Současnou podobu získalo českotřebovské nádraží a také přiléhající pošta v roce 1924, kdy nové budovy v rondokubistickém stylu nahradily kapacitou nevyhovující původní nádraží.

Rotunda sv. Kateřiny Místní jí neřeknou jinak než kostelíček, dokonce i přilehlá ulice se jmenuje U Kostelíčka, kde se každoročně koná vyhlášená Jabkancová pouť. Původně románská stavba byla během své historie několikrát přestavována. Ze 14. století pochází gotické úpravy, včetně křížové klenby v apsidě rotundy. Podle pověsti zobrazené lidské tváře patří staviteli rotundy a donátorovi stavby. V 16. nebo 17. století byla rotunda doplněna zvonicí, která slouží i jako brána do prostoru okolo rotundy obehnaného zdí. Ten až do roku 1905 sloužil jako hřbitov. Zdejší staré náhrobky spolu se vzrostlými stromy pak dotváří romantickou atmosféru místa.

52

Rozhovor: Pavel Kuka

Rozhovor: Pavel Kuka

53

Rozhovor

PAVEL KUKA:

„Snažím se dělat věci poctivě.“ Práce fotbalového manažera a obecního zastupitele mají k sobě blíž, než se na první pohled může zdát. Obojí je o důvěře, kterou není snadné získat, je přesvědčený Pavel Kuka, manažer úspěšného fotbalového klubu FC Viktoria Plzeň a současně zastupitel ve Psárech.

Pavel Kuka narozen:

19. 6. 1968

Pavel Kuka (44) s fotbalem spojil svůj život. Ačkoliv dnes působí jako fotbalový manažer, za sebou má velmi úspěšnou hráčskou kariéru. Už jako dítě od šesti let hrál za klub pražské Slavie. Své první ligové zápasy odehrál ale až jako voják v dresu RH Cheb. Do Slavie se vrátil v roce 1989 a po sametové revoluci se stává skutečnou hvězdou. V sezoně 1992/1993 nastřílel 23 branek, byť jej o titul krále střelců připravil tehdy mladý útočník Slovanu Bratislava Peter Dubovský. V zimě roku 1993 odešel do německého klubu 1. FC Kaiserslautern. Jeho největším fotbalovým úspěchem je účast na Mistrovství Evropy v roce 1996 v Anglii, kde se český tým dostal až do fi-

Dan Tácha

archiv Pavla Kuky

nále. Tam jej sice zastavil tým Německa, ale toto stříbro se zapsalo do českých fotbalových dějin. I když měl mnoho nabídek na působení v zahraničí, zůstal dál v Kaiserslauternu. Ten se v roce 1996 stal vítězem německého poháru a v roce 1998 mistrem Německa. O dva roky později se Kuka vrátil do Slavie. I přesto, že kvůli zranění neodehrál celou sezonu, stal se druhým nejlepším střelcem ligového ročníku 2000/2001 a za prvním Vítězslavem Tumou

K

dyž se Pavel Kuka před lety přestěhoval do Psár nedaleko Prahy, netušil, že se mu tato obec nestane jen novým domovem, ale také místem, kde se zapojí do regionální politiky. Dnes má za sebou víc než dva roky působení v obecním zastupitelstvu a před sebou nemalé plány. Rád by zajistil zdejšímu fotbalovému klubu takové zázemí, aby se zde mohlo hrát celoročně nejen za příznivého počasí. To znamená asi sedmimilionovou investici a náročné a současně nejisté vyjednávání o dotace na výstavbu. Sport ale není jedinou oblastí, které se jako zastupitel věnuje. Za neméně důležité považuje i to, že

z FC Karviná zaostal pouze o jeden gól.

jako člen opozice má možnost kontrolovat rozhodování a kroky vedení radnice. Přitom se zastupitelem stal tak trochu náhodou. „Byl jsem osloven v rámci jednoho sportovního projektu a řekl jsem si, že podpořím ostatní kandidáty, které jsem osobně znal. Kandidoval jsem ze zadních pozic a opravdu jsem nečekal, že budu zvolen,“ říká otevřeně. Svou kandidaturou „jen“ chtěl podpořit sportovní možnosti v obci a dát najevo, že mu není lhostejné místo, ve kterém žije. I přesto nebo právě proto zažil volební úspěch a bylo jasné, že se musí rozhodnout, zda se stane zastupitelem a ke své práci fotbalového manažera přibere další povinnosti, nebo šanci,

kterou dostal, zahodí. „Už před volbami zaznívaly v obci hlasy, že jako zastupitel nikdy pracovat nebudu a jen jsem využil svoje známé jméno, aby do zastupitelstva mohli nastoupit jiní, politicky zkušenější. To jsem nechtěl, protože mi mnoho lidí dalo svou důvěru a já je nemohl zklamat,“ popisuje své tehdejší úvahy. Nechtěl být zastupitelem „jen do počtu“, byť tehdy ještě neměl přesné představy o tom, co všechno tato práce obnáší. „Hodně jsem zvažoval, zda práci zastupitele zvládnu vzhledem ke svému velkému pracovnímu vytížení, ale nakonec jsem zjistil, že to časově není tak náročné a pozice zastupitele v opozici je možné skloubit,“ dodává.

Svůj poslední ligový zápas odehrál ve 29. kole ročníku 2004/2005 na hřišti Baníku Ostrava dne 28. května 2005. Když jej ve druhém poločase střídal Pavel Fořt, tleskali mu i příznivci Baníku. Československo a následně Česko Pavel Kuka reprezentoval v 88 utkáních a dal celkem 29 branek. Jeho největším reprezentačním úspěchem bylo EURO 1996. Zahrál si také na EURO 2000, které se konalo v Nizozemsku a v Belgii. Své poslední reprezentační góly vstřelil v utkání kvalifikace na Mistrovství světa 2002 proti Severnímu Irsku, které Češi vyhráli 3:1.

Ve fotbale i v politice jde o důvěru Pavel Kuka, který dnes působí na pozici sportovně-technického manažera fotbalového klubu FC Viktoria Plzeň, získal od roku 2005, kdy ukončil úspěšnou kariéru hráče, cenné manažerské zkušenosti. Některé z nich zúročuje i při práci v zastupitelstvu. Byl generálním manažerem v klubu Marila Příbram, sportovním ředitelem Viktorie Žižkov i ředitelem společnosti E Side Property Limited, která vlastní Eden Arénu, domácí stadion fotbalového klubu SK Slavia Praha. Práce zastupitele na malé obci s jeho předchozí profesní dráhou tak nemá mnoho společného, byť některé zkušenosti se mu hodily. „Stejně

jako ve sportu, tak i tady se dostávám do velmi náročných situací, se kterými se musím srovnat, hlavně u věcí, kterým nerozumím. A je jich, přiznávám, hodně. Vstupoval jsem do politiky s určitými představami, že úkolem zastupitelů je hlavně starat se o to, aby obec prosperovala, a ne aby se dařilo prosazovat názory několika jednotlivcům,“ dodává s tím, že právě nepoctivost a snaha prosadit se na úkor druhých ho překvapila nejvíce. „Čekal jsem, že ne všichni hrají fér, ale překvapilo, že podvody a lži jsou tak časté. Sám neumím dál důvěřovat lidem, kteří mě už jednou podvedli. To prostě nejde,“ říká otevřeně.

54

Kalendář akcí

Co bude příště

i Psáry a Dolní Jirčany Obec Psáry leží jihovýchodně od Prahy, mezi Jesenicí a Jílovým u Prahy v okrese Praha – západ. K 1. 1. 2011 měla obec 3450 trvale hlášených obyvatel a dalších zhruba 1000 lidí v Psárech bydlí, byť se zde k trvalému bydlišti nepřihlásilo. Už několik let je zde nově přistěhovaných více než starousedlíků. Psáry, spolu s Dolními Jirčany, které pod ně spadají, se nacházejí v rychle se rozvíjející oblasti, kam přicházejí noví lidé za klidnějším bydlením. Svůj podíl na tom má i hezká okolní krajina, Psáry leží na úpatí vrchů Posázaví.

Zdroj: Czech Wikipedia, autor Packa

„Po volbách se dokonce objevovaly názory, že okamžitě přenechám své místo v zastupitelstvu ostřílenějším politickým matadorům. Byly nepříjemné, ale čas ukázal, že byly liché. To, co dělám, se snažím dělat vždy naplno a nepodvádím.“

I přes velmi dobrý volební výsledek Pavel Kuka, spolu s TOP 09, za kterou jako nezávislý kandidoval, zůstal nakonec v opozici. „Mým úkolem je jediné, poslouchat a sledovat, co se v obci děje a co se připravuje, aby to bylo výhodné a smysluplné pro celou vesnici a ne jen pro pár jednotlivců,“ popisuje svoji práci, o které tvrdí, že „selským rozumem“ je tam od toho, aby bránil nekalostem. Psáry, spolu s Dolními Jirčany, které pod ně spadají, těží ze své výhodné polohy nedaleko Prahy a v posledních dvaceti letech se tu počet trvale hlášených obyvatel víc než zdvojnásobil. Nově příchozí už tak několik převažují nad „starousedlíky“. Sám Kuka je „náplavou“, byť to nikdy nevnímal jako problém. Přistěhoval se sem spolu s rodinou tak trochu náhodou, když jeho někdejší spoluhráč ze Slavie prodával dům a on se rozhodl jej koupit. „Necítil jsem, že by mě místní lidé nebrali kvůli tomu, že jsem tady nevyrostl, ale přistěhoval se až v dospělosti. Myslím, že jsem v tomto měl štěstí na dobré sousedy, a samozřejmě jsem

se přizpůsobil zdejšímu životu,“ vysvětluje. Jedním z takových kroků bylo jeho rozhodnutí začít hrát a trénovat mládež zdejšího SK Rapid Psáry. Přišlo mu to do jisté míry jako samozřejmost. Chtěl se zapojit do života obce a přispět svými zkušenostmi a schopnostmi druhým. „Jako trenéři nechceme kluky jen honit a stresovat. Chceme je něco naučit a objevit v nich lásku k fotbalu,“ dodává. „Hlavní přitom není, aby z nich vyrostli dobří fotbalisté, ale aby díky sportu získali zdravý vztah k pohybu a současně smyslupné využití volného času. Bohužel trénování již nešlo skloubit s mým současným působením v Plzni, ale na kluky se rád jako člen výboru a hráč Rapidu Psáry zajdu kdykoli rád podívat – jako oni chodí na nás.“ Rád by, aby se zdejší sportovní možnosti dál rozšiřovaly. Proto také působí jako člen sportovní komise obce a rád by se zasadil o to, aby se v Psárech mohl fotbal hrát celoročně nejen za příznivého počasí. „Znamenalo by to vybudování zcela nového

hřiště s umělým povrchem, což znamená asi patnáctimilionovou investici. Chceme získat finanční prostředky skrze různé dotační projekty a možnosti, a v žádném případě tím zatěžovat obec, což by nebylo ani v jejích možnostech, už tak náš klub obec velmi podporuje, ale je to velmi těžké. V tuto chvíli nevím, jestli se náš plán zdaří, ale děláme vše pro jeho uskutečnění,“ popisuje. Už nyní mají zdejší hráči zázemí, které není všude ve venkovských klubech obvyklé – čisté kabiny, sociální zařízení i kvalitní hřiště. Příští rok dostane Kuka možnost svou funkci zastupitele obhájit znovu ve volbách do obecního zastupitelstva. Sám si zatím není zcela jistý, jestli bude kandidovat znovu. Jeho rozhodnutí závisí především na situaci v obci. „Je to těžké rozhodování. Nemám ambice být politikem, ale pokud bych měl pocit, že je dál potřeba moje práce a já budu mít možnost ovlivňovat dál život v obci a kontrolovat, aby se neděly nekalosti, půjdu do toho znovu,“ uzavírá.

Centrum veřejných zakázek: Jděte najisto Centrum veřejných zakázek vám ukáže cestu, jak výrazně zjednodušit zadávání a vyhodnocování vašich zakázek. Díky jednoduché aplikaci snížíte riziko chyb. Najdete to, co potřebujete, rychle, pohodlně a za nejnižší cenu. Zaregistrujte se zdarma na www.centrumvz.cz.

www.centumvz.cz

55

Česká pošta každoročně připraví na šedesát příležitostných razítek. Každé z nich připomíná mimořádnou událost, občas jimi Pošta oslaví událost vskutku výjimečnou – jako to bylo v případě první přímé volby prezidenta republiky. Atypická červená barva se používá pouze v případě, kdy je na razítku symbol české státnosti. Používalo se pouze jeden den, pro sběratele je tedy tento pamětní list velkou vzácností.

POŠTOVNÍ KURÝR. Základní registry: konec běhání po úřadech

Recommend Documents