Nebankovní úvěrové registry

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Nebankovní úvěrové registry

Bakalářská práce

Autor:

Monika Janů Bankovní management

Vedoucí práce:

Ing. Zbyněk Kalabis

Odborný konzultant:

Ing. Olga Šeflová Katedra finančních obchodů

Praha

Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury

V Ţirovnici, dne 10.4.2010

Janů Monika

Poděkování Děkuji Ing. Zbyňkovi Kalabisovi, za velmi cenné a podnětné rady, připomínky a názory. Děkuji také za čas který mé práci věnoval.

Anotace Tématem bakalářské práce je způsob úvěrování klientů, popis

úvěrového rizika a

reportování do nebankovních registrů v souladu s právní legislativou ČR.

Cílem je

vytvořit ucelený přehled o způsobu fungování a vyuţívání nebankovních úvěrových registrů finančními i nefinančními institucemi, které se vyuţívají k posouzení úvěrovatelnosti či zadluţenosti klienta. V práci budeme vycházet z několikaleté praktické zkušenosti s vyuţíváním těchto registrů v bankovních institucích. Klíčová slova: úvěrové registry, úvěr, NRKI, SOLUS, úvěrové riziko

Annotation The theme of this bachelor work is to describe the way of clients financing, description of financing risk and reporting to nonbanks registers in line with law legislation of Czech republic. The goal is to create complete view about functions and usage of nonbanks financing registers by financial and nonfinancial institutions, which are use to clarify financing or debt of client. In this work we will go out of long practical experiencies with usage of this registers in banks. Keywords: credit registers, credit, NRKI, SOLUS, credit risk

OBSAH Úvod ...................................................................................................................................... 7 1. Druhy a popis úvěrů ................................................................................................ 8 1.1. Úvěrové produkty ................................................................................................ 8 1.1.1. Definice úvěru ............................................................................................... 8 1.1.2. Náklady spojené s úvěrem ............................................................................. 9 1.1.3. Úvěr jako vztah a jako produkt.................................................................... 10 1.1.4. Právní základy úvěrového vztahu ................................................................ 10 1.1.5. Porušení smluvních povinností a jeho následky .......................................... 11 1.1.6. Obsah úvěrové smlouvy .............................................................................. 12 1.1.7. Moţné reakce věřitele na klientovu neschopnost (neochotu) splácet úvěr . 13 1.2. Klienti ................................................................................................................. 13 1.2.2. Fyzická osoba občan.................................................................................... 14 1.2.3. Fyzická osoba podnikatel ............................................................................ 15 1.2.4. Právnická osoba ........................................................................................... 15 1.3. Typy úvěrů ......................................................................................................... 16 1.3.2. Produktivní úvěry ........................................................................................ 19 1.3.3. Spotřebitelské úvěry .................................................................................... 19 1.3.4. Kontokorentní úvěr ...................................................................................... 20 1.3.5. Hypoteční úvěr ............................................................................................ 20 1.3.6. Další formy financování .............................................................................. 21 1.4. Zajištění .............................................................................................................. 22 2. Rizika spojená s poskytováním úvěrů ..................................................................... 23 2.1. Riziko .................................................................................................................. 23 2.2. Úvěrové riziko .................................................................................................... 23 2.3. Způsoby řízení rizik .......................................................................................... 24 2.3.2. Řízení úvěrového rizika ............................................................................... 24 2.3.3. Kapitálová přiměřenost................................................................................ 24 2.3.4. Úvěrová angaţovanost................................................................................. 25 2.4. Způsoby prověřování klientů věřitelem .......................................................... 26 2.4.2. Dotaz do registrů ......................................................................................... 26 2.4.3. Informace získávané přímo od klienta......................................................... 27 2.4.4. Prověření v black-listu banky ...................................................................... 27 2.4.5. Informace ratingových agentur.................................................................... 27 2.5. Úvěrový proces................................................................................................... 28 2.5.2. Bonita klienta............................................................................................... 29 2.5.3. Kreditní scoring ........................................................................................... 31 3. Úvěrové registry, registry dlužníků ......................................................................... 32 3.1. Důvod existence registrů ................................................................................... 32 3.1.2. Členění registrů ........................................................................................... 32 3.2. Úvěrové registry................................................................................................. 33 3.2.2. Počátky existence úvěrových registrů ......................................................... 33 3.2.3. Způsob fungování úvěrových registrů ......................................................... 34 3.2.4. Bankovní úvěrové registry .......................................................................... 34 3.2.5. Nebankovní úvěrové registry ...................................................................... 37 3.3. Neúvěrové registry............................................................................................. 37 3.3.2. Registry dluţníků......................................................................................... 38 3.3.3. Ostatní registry ............................................................................................ 41 3.4. Celosvětové hledisko o bankovních a nebankovních registrech.................... 42

5

4.

Nebankovní úvěrové registry.................................................................................... 43 4.1. Nebankovní úvěrové registry v České republice ............................................ 43 4.1.2. Nebankovní registr klientských informací (NRKI) ..................................... 43 4.1.3. Sdruţení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům - SOLUS .................. 49 4.2. Možnosti poskytování dat bankami ................................................................. 56 Zákon na ochranu osobních údajů č.101/2000 Sb. ...................................................... 57 4.3. Evidence souhlasů u bank a způsob jejich získávání ..................................... 58 4.4. Podmínky za kterých banka zasílá dotaz do registrů .................................... 58 4.5. Jak jsou nebankovní registry využívány ......................................................... 59 4.6. Kladné a záporné odpovědi a jejich vazba na poskytování úvěrů ............... 59 4.7. Částečné shrnutí ................................................................................................ 60 5. Chybovost dat v nebankovních registrech .............................................................. 61 5.1. Chybovost dat v registrech ............................................................................... 61 5.2. Možnosti opravy chybných záznamů............................................................... 61 Závěr ................................................................................................................................... 62 Literatura ........................................................................................................................... 63

6

Úvod Úkolem této práce je vytvořit ucelený přehled o způsobu fungování a vyuţívání nebankovních úvěrových registrů finančními i nefinančními institucemi. Důvodem proč jsem si vybrala toto téma jako svou bakalářskou práci je skutečnost, ţe se bankovními i nebankovními registry zabývám jiţ delší dobu v práci, ale spíše z pohledu analytického a datového. Tato práce mi dala moţnost prohloubit si své znalosti i z hlediska vyuţitelnosti registrů pro banky jako nástroje ověřování klientů ţádajících o úvěrový produkt. V první kapitole se zaměřuji na ucelený pohled o úvěrových produktech, udávám přesnou definice úvěru, popis nákladů spojených s úvěrovými produkty z pohledu ţadatele, právní předpoklady které je nutné dodrţet při uzavírání smluv o úvěrových produktech a také rozdělení klientů a moţnosti zajištění úvěrů poskytovaných těmto klientům. Druhá kapitola přináší rozbor rizik spojených s poskytováním úvěrů a moţnostmi jejich řízení. Je zde popsáno, jak je moţné rizika spojená s poskytováním úvěrů řídit včetně moţnosti vyuţití pravidel kapitálové přiměřenosti a úvěrové angaţovanosti. Dalším bodem této kapitoly je popsání způsobu prověřování klientů a obecný postup úvěrového procesu. Následující část práce se zaobírá všeobecným přehledem o registrech vyuţívaných ve finančních i nefinančních institucích. Popisuji zde počátky a důvody existence registrů, způsob jejich fungování a také jejich základní rozdělení. Pouţívám zde svůj osobitý pohled na dělení registrů a to z hlediska dat, které nám registry poskytují. Toto základní dělení je pak na úvěrové a neúvěrové registry. Kapitola čtyři je pak zaměřena na hlavní téma této práce, a to na nebankovní registry. Detailně zde rozebírám dva hlavní nebankovní úvěrové registry a to nebankovní registr klientských informací NRKI a druhý nebankovní registr SOLUS. Popisuji zde způsob jejich fungování, jejich vyuţití ve finančním i nefinančním sektoru, moţnost jejich vyuţití pro prověřování klientů a následného rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí úvěrového produktu,

způsob fungování, moţnosti poskytování dat do těchto registrů, nutnost a

způsoby evidence souhlasů klientů se zasíláním osobních dat do těchto registrů atd. Chybovost dat v registrech a moţnost obrany klientů proti chybným záznamům v registrech pak najdete v kapitole pět. Tato práce podává ucelený přehled o registrech v České republice a moţnosti jejich vyuţití ve finančním i nefinančním sektoru.

7

1. Druhy a popis úvěrů 1.1. Úvěrové produkty „Obecně přijímaná charakteristika chápe úvěr jako vztah, který vzniká mezi zúčastněnými subjekty v procesu návratného, časově omezeného přesunu peněţních prostředků. Věřiteli tak vzniká pohledávka za dluţníkem, která se promítne v aktivech bilance. Úvěrová aktiva jsou přitom typická problematickou likviditou a relativně vysokou rizikovostí. Završením operace je z pohledu věřitele realizace výnosu.“1

1.1.1. Definice úvěru Existuje mnoho různých definic úvěrů, zde uvádím pouze některé z nich: -

„Úvěr (Credit) je pouţitím peněţní částky jiného subjektu výměnou za příslib, ţe částka bude později vrácena (obvykle s úroky). Hlavními příklady jsou krátkodobé bankovní půjčky, úvěry nabízené dodavateli a obchodní cenné papíry.“ 2

-

„Úvěr lze z obecně ekonomického hlediska povaţovat za způsob řešení rozporu, kdy na jedné straně vzniká dočasný přebytek prostředků (peněţních i nepeněţních) a na straně druhé jejich dočasný nedostatek.“ 3

-

„Přijímání úvěru je ze strany vypůjčovatele vznikem jeho dluhu, závazku, vznikem pasiva. Poskytování úvěru je ze strany půjčovatele vznikem jeho pohledávky za dluţníkem, vznikem aktiva, přičemţ vypůjčovatel se stává dluţníkem (debitorem). Uzavřením úvěrové transakce se půjčovatel peněz stává věřitelem (kreditorem).“ 4

Všechny tyto definice nám ve své podstatě říkají to samé. A to, ţe úvěr je zapůjčení prostředků (peněţních či nepeněţních) jinému subjektu (fyzické osobě, fyzické osobě podnikateli, právnické osobě), který po uplynutí doby splatnosti, musí tyto prostředky vrátit a to obvykle s jistým smluvně stanoveným úrokem. Základní ustanovení o poskytování úvěrů stanoví zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 1

PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice, 2009. ISBN 978-80-245-1180-1. SAMUELSON, A. Paul; NORDHAUS, D. William. Ekonomie, 2007. ISBN 978-80-205-0590-3 3 PAVELKA, František; BRADOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody, 2008. ISBN 987-807265-140-5 4 Kolektiv autorů. Bankovnictví, 2006. ISBN 80-7265-099-8 2

8

1.1.2. Náklady spojené s úvěrem Mezi základní náklady vznikající klientovi při vyuţití úvěrových produktů patří a) Úrok daný výší úrokové sazby b) RPSN c) Poplatky za vyřízení úvěru 1.1.2.1.Úrok a úročení „Úrokem rozumíme cenu vyjádřenou v procentech z obchodované částky peněz.“5 Pro účely této práce budeme obchodovanou částkou peněz rozumět částku vypůjčených peněţních prostředků. Výše úroku je uváděna ve formě úrokové sazby, kterou lze definovat jako cenu za uţívání peněz v určitém časovém období. „Skutečné mnoţství zaplacených úroků pak závisí na: a) velikosti dluţné částky (jistiny) b) výši úrokové sazby vyjádřené v procentech jistiny c) době, po kterou se obchod realizuje“6 d) způsobu úročení, tedy na způsobu jak se úrok vypočítává 1.1.2.2.Roční procentní sazba nákladů (RPSN) RPSN je ročním ukazatelem celkových nákladů spojených s úvěrem – tedy ukazatelem toho, o kolik víc zaplatíme. Tyto náklady jsou vyjádřeny v % které je nutné platit po celou dobu trvání úvěru. Do roční procentní sazby nákladů se kromě plateb za úroky zahrnují také např. platby za: -

poplatky spojené s uzavřením smlouvy

-

poplatky za posouzení ţádosti o úvěr

-

poplatky za vedení úvěrového účtu

-

poplatky za pojištění úvěru (např. pojištění nemoţnosti splácet úvěr)

-

atd.

O celkové výši RPSN musí být klient předem informován. Veškeré informace týkající se RPSN, jejího zavedení a výpočtu udává zákon č.321/2001 o spotřebitelském úvěru. 5

PAVELKA, František; BRADOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody, 2008. ISBN 987-807265-140-5 6 PAVELKA, František; BRADOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody, 2008. ISBN 987-807265-140-5

9

1.1.2.3.Poplatky Poplatky za vedení a poskytnutí úvěru jsou v naší republice běţnou praxí. Jejich výše se odvíjí od druhu a výše poskytovaného úvěru a od druhu instituce, která finanční prostředky poskytuje. Je právem kaţdé finanční i nefinanční instituce stanovit si výši poplatků individuálně. Jejich výše tedy nepodléhá ţádnému ustanovení zákona.

1.1.3. Úvěr jako vztah a jako produkt „Do úvěrového vztahu vstupuje banka jako věřitel: a) poskytováním zdrojů na mezibankovním trhu b) koupí dluhových instrumentů c) poskytnutím úvěrových produktů svým klientům Pro účely této práce budeme úvěrem označovat produkt, který banka poskytuje svým klientům.“7

1.1.4. Právní základy úvěrového vztahu Smlouvu o úvěru upravuje Obchodní zákoník (§ 497 - § 507). Ze zákona vyplývá zejména ţe: a) Smlouva o úvěru jako smluvní typ patří mezi absolutní smlouvu konsensuální povahy, takţe je uzavřena jiţ dohodou zúčastněných stran, nikoliv aţ faktickým poskytnutím peněţních prostředků.8 Dle § 497 se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, ţe na poţádání dluţníka, poskytne v jeho prospěch předem stanovenou sumu peněţních prostředků a dluţník se zavazuje tyto prostředky vrátit s úroky. b) Dle § 498 mohou být finanční prostředky dluţníkovi poskytnuty i v jiné měně neţ české. Dluţník je pak povinen (pokud se strany nedohodou jinak) v této měně také peněţní prostředky vrátit. c) § 499 za poskytnutí peněţních prostředků můţe věřitel poţadovat předem sjednanou úplatu, jestliţe je poskytování úvěru předmětem podnikání věřitele. d) Dle § 500 je dluţník oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí finančních prostředků ve stanovené lhůtě. Vypovězení smlouvy o úvěru je moţné jak ze strany věřitele, tak i ze strany dluţníka. Dluţník můţe smlouvu vypovědět 7 8

PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice, 2009. ISBN 978-80-245-1180-1. Viz.pozn.č.7.

10

okamţitě, věřitel ke konci kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, kdy byla výpověď doručena dluţníkovi. e) § 501 stanoví, ţe pokud je ve smlouvě přesně uveden účel, na který byl úvěr poskytnut, nelze tyto finanční prostředky pouţít k financování jiné věci neţ je uvedena ve smlouvě o úvěru. f) § 502 říká, ţe za poskytnutí peněţních prostředků je dluţník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem. Pokud nejsou úroky ve smlouvě uvedeny,

platí obvyklé úroky

poţadované za úvěry, které poskytují banky v sídle dluţníka v době uzavření smlouvy. g) Dle § 503 je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit pouţité peněţní prostředky. Jsou-li poskytnuté finanční prostředky splatné ve splátkách, jsou ve stejný den splatné i úroky. h) Dluţník je povinen vrátit poskytnuté peněţní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem poţádán (§ 504). i) § 506 a § 507 viz. kapitola č.1.1.5

1.1.5. Porušení smluvních povinností a jeho následky Prodlení dluţníka se splácením úvěru, stejně jako jiný druh porušení smluvně dohodnutých podmínek je dle Obchodního zákoníku porušením smluvních povinností mezi klientem a věřitelem. K základním způsobům porušení smluvních podmínek se řadí: a) Podle § 507 obchodního zákoníku má věřitel moţnost odstoupit od smlouvy a poţadovat úplné vrácení poskytnutých peněţních prostředků včetně úroků v případě, ţe tyto nebyli pouţity k účelu stanovenému ve smlouvě. b) Zanikne-li, nebo zhorší-li se v průběhu trvání smluvního vztahu zajištění závazku poskytnuté klientem, je klient povinen doplnit toto zajištění na původní rozsah. Pokud tak neučiní, můţe věřitel odstoupit os smlouvy a ţádat vrácení dluţné částky včetně úroků (§ 505) c) V případě prodlení dluţníka se splácením úvěru. Jak udává § 365 obchodního zákoníku, je dluţník v prodlení, jestliţe neplní řádně a včas svůj závazek, a to aţ do doby splacení úvěru případně do doby, kdy úvěr zanikne jiným

11

způsobem. Banky na takovéto porušení smluvních povinností mohou reagovat následujícím způsobem: -

podle § 366 můţe věřitel trvat na řádném plnění závazku, pokud však nemají ve smluvních podmínkách stanoveno jinak

-

podle § 367 je věřitel, v případě porušení smluvních povinností ze strany dluţníka, oprávněn od něho poţadovat náhradu škody podle § 373 a náhled.. Odstoupit od smlouvy je oprávněn pouze v případech, které mu stanoví zákon nebo smlouva o úvěru.

-

ustanovení § 506 dává věřiteli moţnost odstoupit od smlouvy s dluţníkem v případě, ţe tento je v prodlení se splacením více neţ dvou splátek a nebo jedné splátky po dobu delší neţ tři měsíce. Věřitel má právo poţadovat, aby dluţník dluţnou částku vrátil včetně úroků.

1.1.5.1.Odstoupení od úvěrové smlouvy Odstoupení od úvěrové smlouvy, závisí většinou na vyhodnocení konkrétního případu věřitelem s tím, ţe ve většině případů se věřitel snaţí o vyřešení problému nesplácení úvěru spoluprací s dluţníkem. Banky poskytují dluţníkům různé moţnosti řešení nastalých finančních krizí a to v podobě např. restrukturalizace úvěru, prodlouţení splatnosti úvěru, úpravy splátkového reţimu apod..

1.1.6. Obsah úvěrové smlouvy Kaţdá úvěrová smlouva by měla splňovat poţadavky na obsah podle zákona č.321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, a o změně zákona č.64/1986 Sb. Dle tohoto zákona patří k obvyklým náleţitostem úvěrové smlouvy: a) smlouva musí být vyhotovena písemně a to minimálně ve dvou kopiích, z nichţ jednu dostane dluţník a druhou si ponechá věřitel b) přesné uvedení smluvních stran (konkretizace osob, případně osob smluvní strany zastupujících) c) přesné vymezení platnosti smlouvy d) odkaz na úvěrovou ţádost, na jejímţ základě je úvěr poskytnut e) stanovení přesné výše poskytnutých peněţních prostředků, stanovení měny ve které bude úvěr poskytnut f)

stanovení výše jednotlivých splátek v případě splátkového úvěru 12

g) v případě účelového úvěru přesné vymezení účelu financování h) úroková sazba, v případě spotřebitelského úvěru téţ RPSN a způsoby jejich upravování i)

způsob splácení a čerpání (jednorázové čerpání, postupné splácení)

j)

v případě pojištění (např. proti nemoţnosti splácet) přesné stanovení tohoto pojištění a podpis smlouvy o pojištění

k) výše poplatku souvisejícího s prověřením ţádosti o úvěr, sepsáním úvěrové smlouvy, vedením úvěrového účtu klienta a případně výše dalších poplatků, odkaz na obchodní podmínky banky l)

postupy a podmínky, které banka pouţívá v případě porušení smluvních ustanovení

m) další ustanovení a dodatky (např. souhlas s dotazováním a vykazováním do nebankovních registrů)

1.1.7. Moţné reakce věřitele na klientovu neschopnost (neochotu) splácet úvěr „Při neschopnosti klienta splácet úvěr poskytnutý věřitelem, můţe tento věřitel přistoupit k následujícím krokům: -

vykazování klienta v bankovních a nebankovních registrech s dluţnou částkou po splatnosti, coţ zhoršuje moţnost dluţníka půjčit si další peněţní prostředky

-

zvýšení úrokové sazby z úvěru

-

omezení nebo zastavení dalšího čerpání

-

blokace prostředků na účtech klienta

-

poţadavek předčasného splacení úvěru

-

poţadavek dodatečného zajištění úvěru

-

uplatnění práva ze zajištění

-

výpověď smlouvy o úvěru“9

1.2. Klienti Za klienta je povaţován kaţdý člověk, o kterém existují jakékoliv informace u věřitele. Tyto informace musel klient poskytnout dobrovolně, případně na základě zákona. Finanční i nefinanční instituce uchovávají tyto informace v papírové a pokud 9

PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice, 2009. ISBN 978-80-245-1180-1.

13

moţno také v elektronické (datové) podobě. Kaţdý klient v souvislosti s procesy v bance musí být identifikován pomocí dokladů, které prokazují jeho totoţnost a právní subjektivitu. Základní třídění klientů: -

fyzické osoby občané (FO)

-

fyzické osoby podnikatelé (FOP)

-

právnické osoby (PO)

1.2.2. Fyzická osoba občan Pojem fyzická osoba vymezuje §7 - §10 občanského zákoníku. Dle tohoto zákoníku je fyzickou osobou člověk jako přirozený nositel práv a povinností. Právní způsobilost vzniká narozením a zaniká smrtí občana. Základní rozdělení fyzických osob: A) Tuzemec – FO s trvalým pobytem na území České republiky. Jeho základním identifikačním průkazem je občanský průkaz. B) Cizozemec – FO s trvalým pobytem mimo území České republiky. Jeho základním identifikačním průkazem je pas. Další moţné dělení je na: A) Rezidenty – ve smyslu daňového rezidenta. Podle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů je rezidentem ta fyzická osoba, která má na našem území bydliště nebo se zde obvykle zdrţuje. Jedinou výjimku tvoří osoby, které se v ČR zdrţují pouze za účelem studia nebo léčení. Neomezená daňová povinnost se kromě osob, které mají v ČR bydliště vztahuje také na osoby, které se zde obvykle zdrţují – tj. pobyt na území České republiky je alespoň 183 dnů v kalendářním roce. B) Nerezidenty – ve smyslu daňový nerezident. Je to daňový subjekt, který v daném státě nesplňuje podmínky stanovené pro daňového rezidenta. Jeho daňová povinnost v daném státě je omezena a vztahuje se pouze na příjmy, jejichţ zdroj je v daném státě podle §2 odst.3, § 17 odst.4 zákona o daních z příjmů.

14

1.2.3. Fyzická osoba podnikatel Fyzickou osobu podnikatele je moţno definovat následujícími způsoby jako: -

osobu zapsanou v obchodním rejstříku podle § 2 odst. 2 písm. b) aţ d) obch. zák.

-

osobu podnikající na základě ţivnostenského oprávnění podle zákona č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání

-

osoba podnikající na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění

-

fyzická

osoba,

provozující

zemědělskou

výrobu

podle

zákona

č. 105/1990 Sb., a zapsaná do evidence dle zvláštního předpisu.

1.2.4. Právnická osoba Dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, je právnickou osobou kaţdý subjekt, který má práva a povinnosti a není fyzickou osobou. Je zřizován písemnou smlouvou nebo zakládací jistinou. Vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Podle ustanovení § 18 odst. 2 obč. zák. právnickými osobami jsou: a) Obchodní společnosti b) Zájmová sdruţení právnických osob c) Sdruţení podle zákona č. 83/1990 Sb. d) Sdruţení podle § 829 Občanského zákoníku č.40/1964 Sb. e) Odborové organizace f) Politické strany a hnutí g) Církve a náboţenské společnosti h) Soukromé a církevní školy i) Banky j) Obecně prospěšné společnosti k) Nadace a nadační fondy l) Obce, svazky obcí, kraje m) Příspěvkové organizace n) Organizační sloţky státu o) Společenství vlastníků bytových jednotek p) Organizace s mezinárodním prvkem q) Zahraniční ambasády a velvyslanectví r) Penzijní fondy

15

1.3. Typy úvěrů V dnešní době a v současné ekonomice můţeme úvěry členit z mnoha hledisek. Vzhledem k velkému mnoţství různých úvěrových produktů na našem (i světovém) trhu a značnému mnoţství různých parametrů (i osobních invencí jednotlivých bank), které při jejich hodnocení pouţíváme, je standardizované a dokonalé rozdělení typů úvěrů skoro nemoţné. Základní členění dle základních kritérií ukazují následující odstavce: a) podle charakteru úvěrovaného subjektu Podle charakteru úvěrovaného subjektu rozlišujeme úvěry na produktivní (firmy) a spotřebitelské (FO). Odlišnosti mezi nimi nám ukazuje tabulka č.1. Tabulka 1. Základní znaky produktivního a spotřebitelského úvěru Znak / úvěr

Produktivní

Spotřebitelský

Subjekt

Firma

Fyzická osoba

Finanční toky ke splácení

Vytváří úvěrový

Příjem klienta

úvěru

objekt

Způsob poskytnutí

individualizovaný

Standardizovaný

Objem poskytnutých

Relativně vyšší

Relativně niţší

Detailnější, obsáhlejší

Menší rozsah, jiný

prostředků u jednotl. produktů Inf. pro hodnocení ţadatele

charakter Zdroj: PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice, 2009. ISBN 978-80-245-1180-1. b) podle měny Podle měny můţeme úvěry dělit na úvěry v korunách a úvěry poskytnuté v cizí měně. Úvěry poskytnuté v cizí měně se pak řídí § 498 obchodního zákoníku, který říká, ţe pokud jsou prostředky na úvěr poskytnuty v cizí měně musí být v této měně i vráceny (pokud se strany nedohodnou jinak).

16

c) podle zdrojů Týká se zdrojů, jimiţ jsou poskytnuté prostředky kryty. „V této souvislosti je moţné odlišit např. zdroje získané aktivitou banky v domácím prostoru, zdroje mezibankovních linek (určené k financování dovozu) a alternativní zdroje (zdroje získané od Evropské investiční banky).“10 d) podle způsobu poskytnutí a splácení Základní s standardizované rozdělení způsobů poskytnutí a splácení úvěrů ve všech finančních institucích rozdělení vidíme v následujícím obrázku. Obr.1. Rozdělení způsobů poskytování a splácení úvěrů Způsoby poskytnutí a splácení Způsoby poskytnutí

Způsoby splácení

Najednou v celé sumě (převáţně úvěry typu SU)

Najednou v celé sumě (převáţně podnikatelská sféra)

Postupně v několika částkách (např. postupné čerpání HU)

Postupně v předem dohodnutých pravidelných splátkách

Variabilně jako kontokorentní úvěr

Variabilně např. u variabilních hypotečních úvěrů.

Zdroj: Vlastní invence e) podle doby splatnosti Doba splatnosti lze charakterizovat jako časové období, za které mají být úvěry splaceny. Toto hledisko je velmi důleţité zejména pro finanční instituce a to hlavně z pohledu řízení likvidity. Základní členění ukazuje tab.č.2.

10


17

Tabulka 2. Hledisko doby splatnosti úvěrů Lhůta splatnosti Krátkodobé

do 1 roku

Střednědobé

od 1 do 5 let

Dlouhodobé

Více neţ 5 let

Zdroj: PAVELKA, František; BRADOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody, 2008. ISBN 987-80-7265-140-5. f) podle objektu Hledisko objektu vyjadřuje účel, na který je úvěr pouţíván. V případě, ţe je úvěr poskytnut na určitý účel, musí být k tomuto účelu i vyuţit (§ 507 Obch.Zák.). Základní rozdělení je na úvěry: -

účelové – na pořízení konkrétní věci, dle zákona nesmí být pouţity na jiný účel neţ na který jsou poskytnuty

-

neúčelové – nejsou ničím podmíněny, jejich pouţití není vázáno na určitou věc či určitý produkt

Další rozdělení ukazuje obrázek č.2. Obr.2. Rozdělení úvěrů dle účelu pouţití Úvěry

Účelové

Neúčelové

- na pořízení konkrétní věci

- nejsou ničím podmíněny Hypoteční úvěry

Spotřebitelské úvěry

Investiční úvěry

Kontokorentní úvěry

Podnikatelské úvěry apod.

Karetní úvěry

Zdroj: Vlastní invence

18

1.3.2. Produktivní úvěry Jsou

poskytovány

především

právnickým

osobám

a

fyzickým

osobám

podnikatelům na pokrytí potřeb jejich podnikatelské činnosti Mezi hlavní produktové typy patří a) úvěr na provozní potřeby b) úvěr na sezónní náklady c) úvěr na investice d) úvěr na provozní a investiční potřeby e) úvěr na přechodný nedostatek finančních prostředků

1.3.3. Spotřebitelské úvěry Spotřebitelský úvěr je jeden z nejzákladnějších produktů, které nabízejí všechny banky i ostatní finanční instituce. Je to neúčelový úvěr poskytovaný spotřebitelům (fyzickým osobám) pro uspokojení jejich potřeb souvisejících s neustále rostoucí spotřebou domácností. Jeho sjednání je moţné na pobočkách finančních institucí podpisem smlouvy. Pokud se jedná pro banku o bonitního klienta (viz.kap.2.5.2), nebývá s poskytnutím úvěru problém a peněţní prostředky jsou klientům poskytnuty do tří dnů ode dne podpisu smlouvy. Je charakteristický jednorázovým čerpáním dluţné částky (většinou převedena na účet klienta) a postupným pravidelným splácením. Podmínky pro spotřebitelské úvěrování jsou upraveny zákonem č.321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č.64/1986 Sb.. Dle tohoto zákona je spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněţních prostředků nebo odloţená platba například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Jsou zde také upraveny podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů jako je minimální a maximální výše úvěrů, minimální a maximální doba sjednávání apod.. Stanoví také, ţe u jakékoliv nabídky spotřebitelského úvěru, obsahující úrokovou sazbu či jiné náklady týkající se úvěru musí být dle § 3 tohoto zákona téţ uvedena roční procentní sazba nákladů (RPSN), nebo příklad jejího výpočtu. RPSN je pak i obsahem smlouvy o poskytnutí úvěru.

19

1.3.4. Kontokorentní úvěr Je téţ typickým úvěrovým produktem. Podmínkou získání tohoto úvěru je běţný účet vedený u banky, u které klient ţádá o poskytnutí tohoto typu úvěrového produktu.

Specifikum tohoto úvěru spočívá v moţnosti „jít“ na běţném -

kontokorentním účtu do povoleného debetu (úvěrového rámce). Výše tohoto povoleného debetu je stanovena smlouvou, ve které se dále sjednává výše úroků, způsob splácení apod.. Tento úvěr je sjednáván většinou pro řešení krátkodobých momentálních potřeb klienta. Jeho čerpání je nepravidelné (variabilní) stejně tak jako způsob jeho splácení. Jedná se o úvěr neúčelový, který je poskytován jak právnickým tak fyzickým osobám. V současné době všechny banky nabízejí svým klientům takovýto typ úvěru. Jeho sjednání je moţné na pobočkách bank sepsáním smlouvy. Podmínky jeho poskytnutí jsou různé, avšak většina finančních institucí nabízí moţnost neúroční poskytnutých peněţních prostředků prvních 30 – 60 dnů čerpání, pokud v této době dojde ke splacení.

1.3.5. Hypoteční úvěr Tento typ úvěru patří k nejvíce rozšířenému způsobu dlouhodobého financování koupě či opravy nemovitosti. Jeho sjednání bývá zdlouhavější neţ u předešlých typů úvěrů, neboť se zde jedná o peněţní prostředky v řádech stovek tisíců či několika milionů. Ve většině případů jde o úvěry účelové, avšak v současné době existují jiţ i hypoteční úvěry, které nejsou určeny pouze k financování nemovitostí, jedná se o tzv. americké hypotéky. Čerpání je jak jednorázové, tak postupné. Moţnost splácení je také různá, postupné, variabilní, postupné s moţností jednorázového doplacení apod.. Definice hypotečního úvěru vychází ze zákona č.190/2004 Sb., o dluhopisech. Dle tohoto zákona je chápán jako úvěr, jehoţ splacení včetně příslušenství (poplatky apod.) je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné, kdyţ výše úvěru nepřevyšuje dvojnásobek hodnoty zastavené nemovitosti. Úvěr se povaţuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Pohledávku z hypotečního úvěru lze pouţít pro účely krytí hypotečních zástavních listů teprve ode dne, kdy se emitent hypotečních zástavních listů (banka) dozví o vzniku právních účinků zástavního práva k nemovitosti.

20

Výše hypotečního úvěru je limitována: a) výší příjmu dluţníka resp. výší příjmů všech spoluţadatelů o úvěr. Výše příjmů spoluţadatelů se sčítá. b) cenou zastavované nemovitosti , která bývá směrodatným ukazatelem pro výši úvěru. Ten je poskytován vţdy v objemu niţším neţ hodnota zastavované nemovitosti, převáţně kvůli rizikům spojeným s poklesem trţní ceny apod.

1.3.6. Další formy financování a) úvěry spojené s exportem b) faktoring – „jedná se v zásadě o smluvní odkup pohledávek. Faktoring lze charakterizovat jako smluvně sjednaný, většinou průběţný odkup krátkodobých pohledávek faktoringovou společností.“11 c) forfaiting – „je smluvně sjednaný, většinou individuální (případový) odkup střednědobých aţ dlouhodobých pohledávek forfaitérem.“12 d) Finanční leasing – jedná se o dlouhodobý pronájem majetku na základě smlouvy o finančním pronájmu. Veškerá rizika spojená s provozem a fungováním dané věci přechází podepsáním smlouvy na nájemce. Po skončení leasingové smlouvy má nájemce právo na odkup věci, které je předmětem smlouvy o finančním leasingu, nejpozději úhradou poslední splátky. (Automobil na finanční leasing – po uhrazení poslední splátky přechází do vlastnictví osoby, která byla v leasingové smlouvě uváděna jako nájemce. Veškeré opravy v průběhu trvání leasingové smlouvy hradí nájemce vozidla.) Z ekonomického hlediska jej upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, z právního Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., Občanský zákoník č.40/1964 Sb. e) Operativní leasing – pravidla pro operativní leasing jsou v podstatě stejná jako pro finanční leasing, jen s tím rozdílem, ţe zboţí po ukončení leasingové smlouvy zůstává majetkem leasingové společnosti. (Operativní leasing vyuţívají převáţně firmy, neboť součástí smlouvy o operativním leasingu je dohoda o udrţování pronajímané věci ve funkčním stavu – případné opravy platí leasingová společnost.). Právní úprava viz.1.3.6.d) 11

PAVELKA, František; BRADOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody, 2008. ISBN 987-807265-140-5 12 PAVELKA, František; BRADOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody, 2008. ISBN 987-807265-140-5

21

1.4. Zajištění V souvislosti s poskytnutím úvěru věřitel obvykle dojednává s klientem i moţnost a formu zajištění. Toto bývá doloţeno samostatnou smlouvou a případně doklady potvrzujícími hodnotu a vlastnictví. Úvěrová smlouva pak musí obsahovat odkaz na tento dokument a zároveň také upozornění ţe podle § 505 Obchodního zákona, v případě, ţe klesne hodnota zajištění je klient toto povinen doplnit na původní rozsah. Z hlediska zajištění členíme úvěry na úvěry zajištěné a úvěry nezajištěné. Zajištění je ve většině případů povaţováno pouze u úvěrů na vyšší peněţní částky. Na spotřebitelské, kontokorentní, osobní a další podobné úvěrové produkty, které jsou poskytovány na relativně nízké finanční částky nejsou většinou záruky poţadovány. Obr. 3. Dělení zajištění Úvěry z hlediska zajištění Nezajištěné

Zajištěné osobním jištěním

Zajištěné hmotným jištěním

Osobní ručení či směnka

Zástava movitých věcí a práv, převedení vlastnictví


22

2. Rizika spojená s poskytováním úvěrů 2.1. Riziko „Ekonomie pouţívá pojem riziko v souvislosti s nejednoznačností průběhu reálných ekonomických procesů a nejednoznačností jejich výsledků. Jeho podstatou je tak nahodilost, variabilita moţných výsledků, stupeň neurčitosti či moţnost (nebezpečí) odchylky od předem stanoveného cíle, resp. předpokládaného vývoje. Riziko můţeme vyjádřit jako stupeň pravděpodobnosti nějakého jevu či situace. Bankovnictví se však pokouší uchopit riziko daleko pragmatičtěji. Snaţí se ho vyjádřit jako veličinu zachycující rozměr eventuální ztráty, kterou kvantifikuje v peněţních jednotkách. Intenzivní zájem bankovního managementu o řízení rizik je dán potřebou redukovat přílišnou volatilitu hospodářského výsledku instituce, protoţe jeho výrazné kolísání je investorským okolím vnímáno negativně a mohlo by vyvolat pokles trţní hodnoty banky.“13

2.2. Úvěrové riziko „Úvěrové riziko je riziko nesplacení, či jen částečného splacení úvěrové pohledávky.“14 Dalo by se tedy říci, ţe úvěrové riziko, je riziko selhání dluţníka, jeho moţnosti či ochoty splácet úvěr, který mu byl bankou za předem stanovených podmínek poskytnut. Obr.4. Přítomnost úvěrového rizika v bankovních operacích Platby Kapit. obchody a investice

Záruky

Úvěrové riziko Financování obchodu

Úvěry a přísliby Operace na peněţním trhu

Zdroj: PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice, 2009. ISBN 978-80-245-1180-1. 13 14

PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice, 2009. ISBN 978-80-245-1180-1. PAVELKA, František; BRADOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody, 2008. ISBN 987-807265-140-5

23

2.3. Způsoby řízení rizik V souvislosti s tématem této práce se budeme zabývat pouze způsobem řízení úvěrového rizika. Jedná se o jedno z nejstarších rizik, kterému finanční instituce při poskytování úvěrů čelí. V důsledku nesplácení úvěru vzniká bance, či jiné finanční instituci ztráta.

2.3.2. Řízení úvěrového rizika „Základem řízení úvěrového rizika je nejen zmapování ţadatelovy představy o budoucím vztahu k bance, ale zejména získání dokonalého souboru informací, jejichţ kvalifikovaným vyhodnocením se banka seznámí s právní a finanční situací předpokládaného dluţníka a vytvoří bázi pro jeho následující posouzení bonity.“15 Minimalizace úvěrového rizika je závislá také na stanovení práv a kompetencí pracovníků, kteří posuzují a schvalují ţádosti o úvěrový produkt. „K minimalizaci úvěrového rizika slouţí bance zejména pravidla obezřetného bankovního postupu, zejména: -

metody hodnocení úvěrovatelnosti ţadatele o úvěr, způsoby prověřování klientů bankou (viz.kap.2.4.)

-

kvalita úvěrových smluv a obchodních podmínek (viz.kap. 1)

-

pravidla a podmínky čerpání úvěru (viz.kap.1)

-

pravidla tvorby rezerv a oprávek k problémovým úvěrům

-

nástroje zajištění rizika (viz.kap. 1.4.)

-

pravidla kapitálové přiměřenosti (viz.kap. 2.3.3.)

-

pravidla úvěrové angaţovanosti (viz.kap.2.3.4)“16

2.3.3. Kapitálová přiměřenost Pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti stanoví vyhláškou, dle zákona č.21/1992 Sb., zákon o bankách, ve znění pozdějších předpisů Česká národní banka (ČNB).

15 16

PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice, 2009. ISBN 978-80-245-1180-1. PAVELKA, František; BRADOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody, 2008. ISBN 987-807265-140-5

24

Dle tohoto zákona ČNB stanoví vyhláškou: a) pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, která zahrnují postupy, které banka uplatňuje při výpočtu kapitálové přiměřenosti, pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových poţadavků a vymezení přístupů pro jejich výpočet. b) určení speciálních přístupů c) náleţitosti ţádosti o souhlas s pouţívání speciálního přístupu „Porušení limitu kapitálové přiměřenosti je povaţováno za významný signál problémů banky. Proto § 26a zákona o bankách stanoví, ţe Česká národní banka uloţí bance ve správní řízení jedno nebo více vyjmenovaných opatření k nápravě při poklesu poměru kapitálu k rizikově váţeným aktivům o dvě třetiny pod limit, stanovený Českou národní bankou.“17 Poţadavkem kapitálové přiměřenosti je skutečnost, ţe kaţdá obchodní společnost by měla udrţovat hodnotu svého základního kapitálu udrţovat v dostatečném rozsahu. Výše základního kapitálu se odvíjí od druhu společnosti a předmětu jejího podnikání. Banka splňuje kapitálovou přiměřenost pokud průběţně udrţuje kapitál minimálně ve výši odpovídající součtu kapitálových poţadavků k úvěrovému, trţnímu a operačnímu riziku. Pro vyjádření kapitálové přiměřenosti, podle § 37 -42 vyhlášky ČNB č.282/2008 Sb., v procentech se pouţívá ukazatel kapitálové přiměřenosti, který se rovná 8 % z podílu, v jehoţ čitateli je kapitál a ve jmenovateli kapitálové poţadavky.

2.3.4. Úvěrová angaţovanost Dle § 13 zákona o bankách č.21/1992 je banka kromě pravidel kapitálové přiměřenosti povinna dodrţovat i pravidla angaţovanosti. Tato pravidla jsou stanovena vyhláškou ČNB.

17

JÍLEK, Josef. Finanční rizika,2000. ISBN 80-7169-579-3

25

Pravidla úvěrové angaţovanosti stanovují limity investičního portfolia banky vůči jedné osobě nebo ekonomicky spjaté skupině klientů. To znamená, ţe řídí výši investic (úvěrů) poskytnutých jedné osobě. Tím se omezuje výše případné ztráty v případě neschopnosti klienta dostát svým závazkům. Ekonomicky spjatou skupinou osob se rozumí alespoň dvě osoby, vůči nimţ má obchodník angaţovanost a které jsou navzájem propojeny tím, ţe jedna druhou vlastní, nebo vzájemné vztahy jsou takové povahy, ţe finanční těţkosti jedné mohou způsobit platební potíţe ostatních, případně mají stejné vedení.

2.4. Způsoby prověřování klientů věřitelem Všichni věřitelé mají nastaveny postupy a principy ověřování svých klientů před tím neţ s nimi uzavřou kontrakt (úvěr). Základními postupy získávání informací o ţadatelích o úvěr (ţadatel o úvěr ještě nemusí být klientem banky) jsou: -

dotaz do registrů (pouze na základě sepsané a klientem podepsané ţádosti o poskytnutí úvěru)

-

informace poskytnuté klientem

-

prověření v black-listu (konsolidovaném black-listu) banky

-

informace z ratingových agentur

2.4.2. Dotaz do registrů Dotaz do registrů je v současné době jedním ze základních nástrojů, kterým si banky prověřují své klienty. Do registrů se můţeme dotazovat jak na právnické tak na fyzické osoby. Výpis z registru BRKI a NRKI je v postatě výpisem úvěrové angaţovanosti klienta. Je to přehled všech jeho úvěrů i ţádostí o úvěr. V tomto výpisu je moţné vidět zda a v jaké výši má klient úvěr, zda tento úvěr splácí, zda a v jaké výši má podané ţádosti o úvěr u jiných bank apod. Na základě tohoto výpisu má banka či jiná nebankovní instituce úplný přehled o výši zadluţenosti klienta a dává jí to moţnost se správně rozhodnout o schválení či zamítnutí ţádosti o úvěrový produkt.

26

Výpis z registru SOLUS je pouze přehledem negativních informací o klientovi, tzn. jakou sumu a v kolika splátkách dluţí. Při negativní informaci na dotázaného klienta je praxí ţádost o úvěr zamítnout.

2.4.3. Informace získávané přímo od klienta Získání základních údajů o klientovi je v kompetenci pracovníka, který je v přímém kontaktu s klientem. Tomuto pracovníkovi klient poskytuje všechny potřebné informace. Mezi základní informace, které klient pracovníkovi banky poskytne patří: -

Právní dokumenty (OP, daňové přiznání, potvrzení o příjmu apod.)

-

Určitou specifikaci úvěru (druh úvěru, výši částky, způsob a délku splácení apod.)

-

Doplňující informace, které instituce poţaduje

2.4.4. Prověření v black-listu banky Většina bank v České republice si vytváří a udrţuje vlastní centrální black-list klientů. Jedná se o databázi klientů, kterou si vytváří samy banky. Tato databáze je plněna jak vnitřními informacemi banky (klienti banky) tak dalšími informacemi získanými z jiných zdrojů. Např. z insolvenčního rejstříku, rejstříku evidence exekucí apod. Klientům, kteří mají negativní záznam v tomto centrálním rejstříku, banky ve velké většině ţádost o úvěrový produkt automaticky zamítnou.

2.4.5. Informace ratingových agentur Jednu ze základních definic ratingu nám poskytuje IOSCO (International Organization of Securities Commissions), coţ je celosvětově působící asociace regulátorů kapitálových trhů. Ta definuje úvěrový rating (jeden ze základních druhů ratingů) jako hodnocení úvěru nebo ţadatele o úvěr dle jisté klasifikační stupnice – tyto stupnice si agentury vytváří sami, ale ve své podstatě se všechny shodují. Ratingové agentury na základě těchto stupnic přiřazují určitý ratingový stupeň – hodnocení klienta (úvěru). Nedá se však říci, ţe by se jednalo o nástroj, který nám doporučuje danému subjektu úvěr poskytnout. Jedná se pouze o expertní odhad pravděpodobnosti selhání (probability of default - PD) či splacení .

27

Ratingové hodnocení provádí ratingové agentury, ale mohou ho provádět i samy banky. Vyuţití externího ratingu upravuje §12b zákona č.21/1992 Sb., zákon o bankách a dále pak vyhláška ČNB č.282/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č.123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání. Pozitivní ratingová informace je

důleţitá jednak pro banku, která poskytuje úvěr, ale i pro samotný podnik. V případě pozitivního ratingu můţe věřitel klientovi nabídnout např. niţší úrokovou sazbu na úvěr, delší dobu splácení apod.. Ratingové hodnocení je v současné době vyuţíváno jednak samotnými finančními institucemi, zároveň však také orgány, které je regulují. Avšak vynořují se různé informace, které navozují otázky, zda se můţeme na hodnocení ratingových agentur na 100% spolehnout. Tyto otázky vyvstaly zejména v souvislosti s hypoteční krizí v USA, kdy ratingové agentury ohodnotily chybně příslušná rizika a tím chybně přiřadily společnostem vysoké ratingové hodnocení.

2.5. Úvěrový proces Úvěrový proces v bance začíná sepsáním ţádosti klienta o úvěr (úvěrová ţádost) a získáním všech potřebných dokumentů pro posouzení bonity klienta. Následuje jeho prověření v úvěrových registrech, přičemţ dotaz do úvěrových nebankovních registrů je podmíněn souhlasem klienta. Pokud klient tento souhlas nedá, je pro banku rizikový, neboť nevíme co skrývá. Výpis z registrů, zejména pak z bankovního registru BRKI dá bance přehled o celkové úvěrové angaţovanosti klienta (tj. všech úvěrech které má klient i u jiných bank). „Zatímco sběr informací od klientů probíhá na pobočkách, jejich vyhodnocení je obvykle

přeneseno

na

scoringové

centrum

banky,

které

je

pověřeno

automatizovaným zpracováním údajů získaných bankovními zaměstnanci.“18 Na základě vyhodnocení a posouzení všech dostupných informací je ţádost klienta o poskytnutí úvěrového produktu buď schválena nebo zamítnuta. Schválení ţádosti ţadatele o úvěr můţe u určitých typů úvěrů, či úvěrů do určité finanční výše probíhat automaticky. Po zadání poţadovaných informací do datového systému banky je ţádost automaticky zpracována a okamţitě vyhodnocena. 18


28

Jedná se hlavně o úvěry typu: -

spotřebitelské úvěry

-

osobní úvěry

-

kontokorentní úvěry apod.

U sloţitějších typů úvěrů či u úvěrů na vyšší částky je schvalovací proces sloţitější, neboť je zde většinou vyţadováno zajištění, pojištění schopnosti splácet, doloţení spoluţadatele či ručitele apod. (např. hypoteční úvěr). Pokud je úvěr schválen, je s klientem sepsána smlouva, která musí obsahovat všechny náleţitosti (viz.kap. 1.1.4 – 1.1.6.). Smlouva musí být minimálně ve dvou vyhotoveních, z nichţ jedno dostane klient a druhé zůstane bance. Nakonec klient obdrţí peníze a to formou uvedenou ve smlouvě. Pokud úvěr schválen není, je moţné celý postup opakovat (jiţ není nutné zasílat nový dotaz do registrů). Je moţné, ţe při niţší poţadované částce bude úvěr schválen.

2.5.2. Bonita klienta Bonita klienta je pro věřitele jedním z nejzákladnějších ukazatelů, který ovlivňuje rozhodnutí, zda bude úvěr poskytnut či nikoliv. Při výpočtu bonity klienta nejsou důleţité jen jeho příjmy, ale také pravidelné měsíční výdaje, které jsou od příjmu odečteny. Význam slova bonitní klient by se velmi jednoduše dal specifikovat následovně: „Pokud po odečtení měsíční splátky poţadovaného úvěru, částky ţivotního minima a dalších pravidelných výdajů od čistého měsíčního příjmu ţadatele tomuto zůstane ještě nějaká finanční rezerva, je moţno klienta povaţovat za bonitního.“19 Klienta, kterému po odečtení všech pravidelných výdajů nezůstane ţádná finanční rezerva, není moţné povaţovat za bonitního. Takovémuto klientovi banky ani jiné instituce ve většině případů úvěr neposkytnou neboť zde není předpoklad toho, ţe by klient byl schopen plnit své závazky vůči věřiteli.

19

FINANCE.cz, Dobrá bonita zvyšuje šanci na úvěr, 2006. http://www.financninoviny.cz/osfinance/pujcky/index_view.php?id=209541

29

Nejdůleţitější údaje pro posouzení bonity klienta tedy jsou: a) kladné ukazatele -

Jedním z kladných ukazatelů je výše čistého měsíčního příjmu pokud je ţadatel zaměstnancem. Dokládá se potvrzením o příjmu, které vystaví zaměstnavatel (stává se, ţe si banka toto potvrzení ověřuje ještě telefonicky přímo u zaměstnavatele – moţnost odhalení falešného potvrzení). Většinou je vyţadováno, aby klient nebyl ve zkušební ani výpovědní lhůtě. V případě ţe se jedná o úvěr na delší časové období je také vyţadován pracovní poměr na dobu neurčitou. Banky tak sniţují riziko toho, ţe klient bude v nejbliţší době propuštěn, případně mu skončí pracovní poměr na dobu určitou a nebude mít poskytnuté peněţní prostředky z čeho splácet.

-

Výše měsíčního příjmu pokud je ţadatel podnikatelem se dokládá daňovým přiznáním klienta. Banky pro posouzení bonity klienta vyţadují jedno aţ dvě poslední, po sobě jdoucí daňová přiznání s tím, ţe ţadatel v těchto letech nesmí být ve ztrátě.

-

Ostatní příjmy – pro dokázání výše těchto příjmů jsou poţadovány doklady z nichţ s určitostí plyne výše těchto příjmů. Jedná se například o pronájem, úrokové výnosy apod..

-

Moţností, jak zvýšit šanci na schválení úvěru není mnoho. Jednou z nich je uvést další osoby jako spoluţadatele o úvěr. K příjmu ţadatele o úvěrový produkt jsou započteny i příjmy spoluţadatelů, coţ zvyšuje ţadatelovu bonitu. Pouţívá se např. u hypotečních úvěrů.

b) záporné ukazatele -

Výše splátky úvěru – tu ovlivňuje doba splatnosti úvěru, výše poţadované částky, způsob splácení, úroková sazba, výše RPSN, výše poplatků apod.

-

Výše ţivotního minima – je závislá na počtu vyţivovaných osob a počtu členů domácnosti. S vyšším počtem vyţivovaných osob se zvyšuje i výše ţivotního minima, coţ sniţuje šanci pro získání úvěrového produktu.

-

Splátky jiných úvěrů, splátky leasingů – zatajení těchto údajů můţe klientovi velmi uškodit, neboť věřitelé si tyto informace mohou ověřit jak v bankovních tak i v nebankovních registrech.

30

2.5.3. Kreditní scoring Kreditní scoring vyhodnocuje určitou moţnost toho, kdy úvěr nebude splacen řádně a včas. Jde tedy o číslo, které odráţí pravděpodobnost toho kdy budeme splácet úvěr. Skóre se pohybuje od 350 (vysoké riziko) do 950 (nízké riziko). Výpočet je zaloţen na statistických metodách a vyhodnocování moţnosti budoucího chování dluţníka a to na základě údajů o chování podobných dluţníků v minulosti. Tradiční scoringové

modely umoţňují řazení klientů podle

pravděpodobnosti moţnosti úpadku. Toto řazení probíhá podle výše dosaţeného score (bodové hodnocení). Do scoringového hodnocení je zahrnuta aktuální výše dluhu, úvěrová historie klienta, kalkulace rizikové přiráţky a dopady na tvorbu rezerv a opravných poloţek. Banky si mohou výpočet tohoto score provádět sami, nebo o něj ţádají sofistikované instituce, které se tímto problémem zabývají.

31

3. Úvěrové registry, registry dlužníků 3.1. Důvod existence registrů Důvodem existence registrů je nutnost sdílení informací o úvěrovaných (zadluţených) klientech v celém finančním i nefinančním sektoru. Tuto potřebu vyvolala skutečnost neustále rostoucího zadluţování klientů. Za celou dobu působení a existence různých druhů registrů se podařilo shromáţdit velké mnoţství důleţitých informací o platební schopnosti, zadluţenosti a platební morálce klientů. Tyto informace dnes slouţí zejména ke zjednodušení schvalování úvěrů bankám i nebankovním institucím. Můţe to však přinést prospěch i samotným klientům, neboť dobrá platební morálka v historii jim můţe v budoucnu přinést výhody při ţádosti o úvěrový produkt (např. rychlejší schválení úvěru, méně informací které bance musí poskytnout apod.).

3.1.2. Členění registrů Obr. 5. Základní členění registrů v ČR

Registry Úvěrové registry

Neúvěrové registry

Bankovní úvěrové registry

Registry dluţníků

Bankovní registr klientských informací

Insolvenční rejstřík

Centrální registr úvěrů

Centrální evidence exekucí

Nebankovní úvěrové registry

Evidence úpadců

Nebankovní registr klientských informací SOLUS

Systém sledování vazeb

Ostatní registry

Rejstřík neplatných dokladů


32

3.2. Úvěrové registry Úvěrové registry slouţí ke shromaţďování a poskytování informací o klientech, kteří mají poskytnut jakýkoliv úvěrový produkt. Do těchto registrů jsou zapojeny jak finanční tak nefinanční instituce, přičemţ nefinanční instituce, jako jsou např. mobilní operátoři, poskytují informace o pohledávkách za svými klienty (např. nesplacené faktury za poskytnuté sluţby apod.). S ohledem na skutečnost, ţe úvěrování klientů je v ČR rozděleno mezi bankovní i nebankovní instituce, a ţe do registrů zasílají své informace i instituce nefinanční, jsou provozovány dva typy úvěrových registrů. Bankovní úvěrové registry, kterým poskytují data pouze banky a nebankovní úvěrové registry, kterým data poskytují finanční i nefinanční instituce.

3.2.2. Počátky existence úvěrových registrů „První pokusy o vytvoření subjektu typu úvěrového registru zaznamenáváme jiţ na počátku roku 1994, kdy byl zaloţen „systém pro vzájemné úvěrové jištění Credit Security“. Úspěšnější projekt označený FIPOK (finanční pozice klienta) realizovala firma Muzo (od roku 1996), která vybudovala databázi, do níţ měly přístup banky (jako tvůrci i uţivatelé), neustále však naráţela na bariéry dané platnou bankovní legislativou.“20 S novelou bankovního zákona č. 156/1998 Sb., vznikla na základě paragrafu § 38a od 1.září 1998 bankám moţnost sdílení informací o klientech. Zákon umoţňuje bankám vzájemně se informovat o identifikačních údajích majitelů účtů, bankovním spojení, o zadluţenosti (úvěrovém zatíţení) a důvěryhodnosti klientů. S příchodem tohoto zákona vešel v platnost i všeobecný názor, ţe jakýkoliv registr klientských informací je uţitečný pouze v případě, ţe obsahuje maximální mnoţství dostupných informací. Zájem o vytvoření úvěrových registrů v ČR pak přišel s koncem 90.let. Velký přínos k tomu měli zahraniční banky, které přicházeli na náš trh s tím, ţe fungování takovýchto registrů v cizině je zcela běţné. A v situaci neustále rostoucí zadluţenosti klientů i nezbytné.

20


33

3.2.3. Způsob fungování úvěrových registrů Přístup do úvěrových registrů (bankovních i nebankovních) je podmíněn zasíláním informací o nových i stávajících klientech. Dotaz i reportování do nebankovních registrů je navíc podmíněno souhlasem ţadatele.

Kaţdá instituce, která je

přispěvatelem, tedy můţe získat údaje o zadluţení (potenciálního) klienta. Dotaz do registrů je moţné provést aţ ve chvíli, kdy je sepsána s klientem ţádost o poskytnutí úvěrového produktu.

3.2.4. Bankovní úvěrové registry Do bankovních úvěrových registrů jsou zapojeny pouze bankovní instituce, které do bankovních úvěrových registrů reportují data na základě zákona o bankách, zákona o ochraně osobních údajů a direktivy EU. V současné době jsou v České republice provozovány dva úvěrové registry pro sdílení klientských údajů a to Centrální registr úvěrů CRÚ a Bankovní registr klientských informací BRKI. Jejich vznik se opírá o ustanovení zákona č. 21/1992 o bankách ve znění pozdějších změn (§ 38a). 3.2.4.1. Centrální registr úvěrů (CRÚ) Dne 1.11.2002 zahájil provoz Centrální registr úvěrů, který provozuje Česká národní banka, která je i garantem tohoto projektu a jeho dalšího rozvoje. Ta se na jeho vzniku domluvila ve spolupráci s bankovní asociací. Účastníkem neboli členem CRÚ jsou všechny banky, nebo pobočky zahraničních bank, působící na území České republiky a další osoby stanoví-li tak zvláštní zákon. Tento registr umoţňuje, mezi svými účastníky, vzájemnou operativní výměnu informací o úvěrových závazcích právnických osob a fyzických osob podnikatelů. Povinností účastníka CRÚ je zasílání pravidelné měsíční aktualizační dávky do databáze. Evidovány jsou údaje o rezidentech i nerezidentech. Kaţdý účastník CRÚ můţe získat údaje o celkovém úvěrovém zatíţení klienta

a databázi informací

poskytnutých do registru. -

celkové úvěrové zatíţení klientů (informace o součtu závazků jednotlivých klientů vůči všem bankám) jedná se tedy o souhrnné hodnoty pohledávek za klienty, včetně dluhu po splatnosti, v členění podle typu pohledávek. Banku která informace poskytla z výstupu určit nelze.

34

-

databáze informací poskytnutých do CRÚ banka obdrţí výpis vlastních údajů do registru vloţených.

Předmětem reportování jsou: -

čerpané úvěry včetně kontokorentních

-

debety na běţných účtech nad stanovený limit (2 000 Kč)

-

nečerpané úvěrové rámce a přísliby

-

vydané záruky

-

úvěrové ekvivalenty vybraných podrozvahových pohledávek

Obsahem databáze CRÚ jsou tyto údaje: -

identifikační údaje o klientech (právní forma, IČO, název, adresa sídla, země, ekonomický sektor apod.)

-

identifikační údaje pohledávky (číslo pohledávky, datum vzniku a splatnosti pohledávky, typ a další věcné specifikace pohledávky)

-

hodnoty pohledávky (cenová výše pohledávky/rámce, aktuální zůstatek pohledávky, jistina po splatnosti, úroky a poplatky po splatnosti, počet dnů po splatnosti)

-

další proměnné vztahující se k pohledávce (měna pohledávky, typ zajištění pohledávky, odvětvová klasifikace pohledávky)

3.2.4.2. Bankovní registr klientských informací (BRKI) Dne 10.6.2002 byl zahájen ostrý provoz další databáze informací o klientech – BRKI, kteří mají úvěrové zatíţení. Tuto databázi zaloţila, vede a organizuje společnost Czech Credit Bureau, a.s. (CCB). Jedná se o právnickou osobu vlastněnou pěti bankami, které ji spoluzakládaly. Jsou to Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., GE Money Bank, a.s., Komerční banka, a.s. a UniCredit Bank Czech Republic, a.s.. Společnost CCB byla zaloţena roku 2000 za účelem provozování Bankovního registru klientských informací tak aby mohla být společností, prostřednictvím které se banky budou vzájemně informovat o záleţitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů jak umoţňuje zákon č.21/1992 Sb., o bankách §37 - §38. Zákon č.101/2002 Sb., o ochraně osobních údajů pak reguluje vztah vůči zasílání klientských informací do tohoto registru. Do bankovního registru se mohou zapojit všechny banky, které

35

aktivně podnikají na území české republiky a nejsou v nucené správě či likvidaci. Od roku 2005 je jediným akcionářem společnosti CCB mezinárodní skupina CRIF, která je jedním z největších provozovatelů úvěrových registrů na světě. Do BRKI jsou bankami zasílány informace o fyzických osobách a fyzických osobách podnikatelích. BRKI obsahuje údaje negativního i pozitivního charakteru, coţ znamená, ţe jsou do něj zasílány jak pozitivní tak negativní informace o zadluţenosti, bonitě a důvěryhodnosti klientů členských bank. Tyto informace jsou v registru uchovávány po dobu 4 let (poté dochází k vymazání), coţ umoţňuje vytvořit o jednotlivých klientech ucelený

obraz jejich platební morálky do

historie. BRKI funguje na vzájemné výměně informací, tzn. ţe přístup k údajům mají pouze banky, které do registru zasílají informace o svých klientech. Dotaz lze učinit na základě písemné ţádosti klienta o úvěrový produkt s tím, ţe souhlas klienta není potřeba. Databáze je aktualizována jednou za měsíc aktualizační dávkou, která je na základě smlouvy zasílána do desátého dne následujícího měsíce. Samotný kontrakt je pak charakterizován FI kódem osoby, FI kódem operace a CCB kódem. Způsoby zobrazování dat: -

agregovaná data o počtu ţádaných, existujících, odmítnutých, odvolaných a ukončených operacích, o sumě měsíčních splátek a zbývajících dluţných splátkách, agregovaná data o úvěrových rámcích

-

analytický report – podrobný výpis o jednotlivých úvěrech bez určení toho jaká banka tento úvěr poskytla

Obsahem databáze BRKI jsou tyto údaje: -

Identifikační údaje o klientech.

-

Identifikační údaje o úvěrech (druh úvěru, výše limitu úvěru, datum vzniku, datum splatnosti).

-

Hodnoty pohledávky (datum skutečného splacení, počet splátek po splatnosti, suma splátek po splatnosti včetně úroků, celkový počet splátek, celková vyčerpaná částka, status operace – zesplavněno, odprodáno, úplná ztráta).

-

Informace o ručitelích a spoluţadatelích (identifikační údaje, výše ručení).

-

Uţivatelé mohou téţ vyuţívat nástroje credit bureau score vyvinuté nad databází BRKI. 36

Tabulka 3. Základní statistiky BRKI 2003

2004

2005

2006

Počet členů

2007

2008

20

22

Počet dotazů (tis.)

674

810

1680

2375

2585

2975

Počet kontaktů (tis.)

3,2

5,4

7,9

9,8

11,7

13,3

Počet klientů (mil.)

2,1

3,2

3,9

4,2

4,7

5

Hit-rate

64,7

75,6

78,2

80,6

82,8

87,4

1,57

2,74

5

16%

23,4%

37,6%

Kontakty pro sdílení s NRKI (mil) Kontakty pro sdílení s NRKI (%) Zdroj: Czech Credit Bureau, a.s., www.ccb.cz

K výmazu negativních informací o dluţníkovi dochází po 4 letech, kdy dochází k výmazu informací o celém úvěru. V případě, ţe došlo k zaslání chybných informací vinou banky, je banka zodpovědná za napravení své chyby. K opravě chyb zaslaných do registrů dochází: a) na základě podání písemné ţádosti dluţníka na klientské centrum BRKI b) na přímé vyţádání banky

3.2.5. Nebankovní úvěrové registry Nebankovní úvěrové registry jsou detailně popsány v kap.č.4.

3.3. Neúvěrové registry Ostatní registry není moţné přímo zařadit mezi úvěrové bankovní či nebankovní registry, neboť neposkytují přímé informace o úvěrovém zatíţení klienta (tzn. o výši měsíční splátky, výši limitu poskytnutého úvěru, výši a počtu nesplacených splátek apod.). Avšak jedná se téţ o registry, které banky vyuţívají k prověřování ţadatelů o úvěr, neboť obsahují takové informace o klientech, které mohou k prověření a posouzení důvěryhodnosti klienta pomoci.

37

3.3.2. Registry dluţníků Tyto registry obsahují převáţně negativní informace o tom, zda ţadatelé o úvěrový produkt nejsou evidováni jako osoby s neschopností dostát svým závazkům. Klientům, kteří jsou v těchto registrech evidování banky obvykle ţádný úvěrový produkt neposkytnou. Základní rozdělení těchto rejstříků přináší kap.3.3.2.1. – 3.3.2.4. 3.3.2.1.Centrální evidence exekucí (CEE) Centrální evidence exekucí je veřejný seznam, který je řízen, provozován a spravován Exekutorskou komorou České republiky na základě § 125 zákona č.120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. Dle tohoto zákona: a) Komora vede centrální evidenci nařízených exekucí, v níţ se evidují usnesení soudu o nařízení exekuce a o pověření exekutora provedením exekuce, exekuční příkazy, příkazy k úhradě nákladů exekuce a usnesení soudu o zastavení a odkladu exekuce. b) Zápisy do centrální evidence exekucí provádí elektronicky exekutor, který je pověřen exekucí, v přiměřené lhůtě. c) Postup pro zápis a výmaz údajů v centrální evidenci exekucí a pro její vedení, provoz a správu je upraven vyhláškou ministerstva spravedlnosti č.329/2008 Sb., o centrální evidenci exekucí ve znění pozdějších předpisů. d) Za poskytnutí údajů z centrální evidence exekucí náleţí Komoře odměna, kterou stanoví vyhláškou ministerstvo spravedlnosti. V zákoně jsou vymezeny situace, za nichţ, při poskytnutí údajů z CEE Komoře odměna nenáleţí. Obsahem databáze CCE jsou tyto údaje: -

označení soudu, který exekuci nařídil

-

spisová značka usnesení, jímţ byla exekuce nařízena

-

den měsíc a rok vydání usnesení

-

vymáhaná povinnost (výše vymáhané jistiny, popis dluhu)

-

identifikační údaje u osob(jméno, příjmení, datum narození, adresa)

-

identifikační údaje u firem (jméno, příjmení, adresa, IČO, obchodní název firmy)

38

Zápis a odstranění záznamů v rejstříku upravuje § 3 vyhlášky č. 329/2008 Sb.: a) zápis údajů do CEE, z rozhodnutí podle exekučního řádu provede exekutor do tří dnů poté, co se dozvěděl o právní moci tohoto rozhodnutí. b) exekutor odstraní z evidence všechny údaje týkající se nařízené exekuce bez zbytečného odkladu po uplynutí 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skončení exekuce. Dotázat do databáze se můţe kaţdý evidovaný uţivatel. Výpis je zpoplatněn částkou 60 Kč do tisícího poskytnutého údaje za kalendářní rok poté se cena výrazně sniţuje. Ke dni 17.4.2010 bylo v centrální evidenci exekucí evidováno 1 118 144 exekucí. 3.3.2.2.Insolvenční rejstřík (ISIR) Dne 1.ledna 2008 byl do provozu uveden insolvenční rejstřík, který vznikl a je provozován na základě insolvenčního zákona č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Jde o informační systém veřejné správy, jehoţ správcem je Ministerstvo spravedlnosti. Nahlíţet do insolvenčního rejstříku a pořizovat si z něj výpisy má právo kaţdý. Jedná se o veřejně přístupný systém, s výjimkou údajů, o kterých tak stanoví zákon. V tomto rejstříku nalezneme seznam insolvenčních správců, seznam dluţníků a insolvenční spisy. V insolvenčním rejstříku lze vyhledat pouze dluţníky, proti kterým bylo zahájeno insolvenční řízení po 1.lednu 2008. Obsahem databáze ISIR jsou dle zákona č. 182/2006 Sb., tyto údaje: -

identifikační údaje osob (jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, datum narození)

-

identifikační údaje firem (jméno, příjmení, adresa, obchodní jméno společnosti, místo podnikání, IČO)

-

rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolventním řízení

-

veškerá podání která se vkládají do insolvenčního spisu

-

další informace o kterých stanoví zákon

39

Zápis a odstranění záznamů z ISIR se řídí § 420, který říká: a) údaje do seznamu dluţníků zapíše insolvenční soud, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamţiku; nejsou-li v době zápisu známy všechny vyţadované údaje, budou tyto doplněny insolvenčním soudem jakmile vyjdou najevo. b) k výmazu dluţníka ze seznamu dluţníků dochází po uplynutí pěti let od nabytí právní moci rozhodnutí, jímţ bylo insolvenční řízení ukončeno. V databázi ISIR budou údaje o této osobě znepřístupněny. Tabulka 4. Statistika v insolvenčním rejstříku Osobní bankroty

Bankroty FOP

Bankroty PO

2008

718

188

855

2009

2500

204

1276

Zdroj: CRIBIS.cz, CCB –Czech Credit Bureau, a.s. 3.3.2.3.Evidence úpadců Provozuje ministerstvo spravedlnosti České republiky na základě zákona č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání. Cílem tohoto rejstříku je umoţnit snadný přístup k informacím, tedy rychlejší a efektivnější informování veřejnosti o prohlášení konkursu či vyrovnání na konkrétní společnost. 3.3.2.4.Systém sledování vazeb (SSV) Jedná se o aplikaci vytvářenou a spravovanou společností Creditinfo Solutions. Jedná se o aplikaci, která eviduje různé historické či současné negativní vazby o klientech. V současné době čerpá z více neţ 35 různých zdrojů. Mezi evidovaná data patří např.: -

Data z registru ekonomických subjektů – veden ČSÚ

-

Historické záznamy o dluzích ČKA

-

Historické informace o evidovaných pohledávkách

-

Informace o evidovaných pohledávkách

-

Informace o pohledávkách zveřejňovaných na www.burzapohledavek.cz

-

Informace o průběhu konkurzního řízení

-

Informace o průběhu insolvenčního řízení apod. 40

Systém ukazuje všechny vazby prověřovaného klienta. V kolika různých společnostech je evidován, v kolika je vlastník, společník nebo jednatel. Jedná se o systém bankami hojně vyuţívaný, neboť podobné informace by si sami jen velmi těţko dokázali opatřit. Výstupem ze systému SSV je přehled obsahující krom vazeb i informace o různých stavech klienta viz tab.č.5. Tabulka 5. Pohled na výstup z SSV Popis stavu

Subjekt

Adresa shodná s MÚ

Ano

Dluţník (evidován v DB dluţníků)

Ano – aktuální dluhy

Nedobrovolná draţba

Ano

Prohlášení konkurz

Insolvenční rejstřík (info)

Zdroj: Vlastní invence, dle dokumentu výpisu z SSV

3.3.3. Ostatní registry Slouţí k prověření klienta nejen z pohledu jeho zadluţenosti. Jde o takové registry, ze kterých banky či jiné finanční instituce získávají informace o moţných podvodných činnostech ţadatelů o úvěrové produkty. 3.3.3.1.Rejstřík neplatných dokladů Rejstřík neplatných dokladů, který provozuje ministerstvo vnitra české republiky. V tomto systému jsou evidovány ztracené, odcizené nebo neplatné doklady a to včetně data odcizení nebo ztráty. V rejstříku je moţno vyhledávat jak jednotlivé doklady, tak získat celý soubor s neplatnými doklady. Toto je výhodné zejména pro banky, které takový soubor mohou pouţít pro vytvoření vlastní databáze čísel odcizených, neplatných nebo ztracených občanských průkazů a jiných dokladů. Na takovýto doklad pak nebude zaloţen účet a ani poskytnuta půjčka. Jejich pouţití pro získání úvěrového produktu jsou hlášena na místní oddělení policie České republiky.

41

3.4. Celosvětové hledisko o bankovních a nebankovních registrech „Světová banka rozděluje úvěrové registry podle typu informací, které jsou v nich obsaţeny a podle zdrojů, ze kterých informace pocházejí. Za registry s nejvyšší předvídatelností budoucího vývoje povaţuje ty, jeţ obsahují současně pozitivní i negativní informace a které jsou navíc sdíleny mezi subjekty z více oblastí. Mezi světově nejlépe hodnocené pak patří úvěrové registry v USA, Velké Británii nebo Itálii. Hlavním světovým trendem dneška je vytváření pozitivních univerzálních registrů které zahrnují fyzické i právnické osoby a informace z nich pocházejí z více sektorů, vedle bank např. od telekomunikačních společností, společností v oblasti utilit apod. U nás takovýto registr z části vytváří a z části také provozuje SOLUS. Velký rozmach registrů lze pozorovat i v oblasti střední a východní Evropy. Jen v letech 2005 aţ 2006 se zvýšil počet privátních úvěrových registrů z 5 na 12 a další se v současnosti vyvíjí.“21

21

BOUŠKOVÁ, Kateřina. Porušují úvěrové registry soukromí dlužníků nebo jim pomáhají?, 16.2.2007. http://www.penize.cz/18648-porusuji-uverove-registry-soukromi-dluzniku-nebo-jim-pomahaji

42

4. Nebankovní úvěrové registry 4.1. Nebankovní úvěrové registry v České republice „V souvislosti s úvěrováním v segmentu retailové klientely se stala aktuální potřeba co nejkomplexnější informovanosti o celkovém zadluţení klientů, kteří se ovšem mohou smluvně zavazovat i vůči nebankovním (finančním i nefinančním) institucím.“22 Vyvstala tudíţ nutnost komplexnějšího přehledu o skutečné zadluţenosti klientů u finančních i nefinančních institucí. Na základě dotazu do bankovního registru, mohou totiţ banky zjistit pouze informace o výši bankovního zadluţení.

V těchto

bankovních registrech však o klientovi nenalezneme ţádné informace o jeho dalším zadluţení či pohledávkách např. u leasingových společností, telefonních operátorů apod..

Z tohoto důvodu vznikli na území České republiky registry, které tyto

informace obsahují. Jsou nazývány nebankovními úvěrové registry. Nebankovní úvěrové registry se od bankovních úvěrových registrů liší zejména v tom, ţe přispěvateli do těchto registrů jsou nejen banky, ale i ostatní finanční instituce, zejména pak leasingové společnosti, společnosti splátkového prodeje, telefonní operátoři apod. Dalším velkým rozdílem je skutečnost, ţe s reportem i s dotazem do registrů musí klient poskytnout věřiteli souhlas. V České republice v současné době figurují dva nebankovní úvěrové registry a to: -

Nebankovní registr klientských informací (NRKI)

-

SOLUS

4.1.2. Nebankovní registr klientských informací (NRKI) Nebankovní registr klientských informací byl uveden do provozu v červenci roku 2005. Provozovatelem registru je společnost LLCB, z.s.p.o., zaloţená pěti vedoucími leasingovými a splátkovými společnostmi. Zakladateli jsou ČSOB Leasing a.s., GE Money Auto, a.s., GE Money Multiservis, a.s., CAC Leasing, a.s., Santender Consumer Finance, a.s., ŠKOFIN, a.s., Leasing České spořitelny, a.s., Autoleasing a.s.

22


43

Organizační a technickou podporu pro NRKI zajišťuje společnost CCB – Czech Credit Bureau, a.s.. Základem nebankovního registru klientských informací je vzájemná výměna dat o bonitě věřitelů, důvěryhodnosti a platební morálce klientů všech členských společností, a dále výměna neboli čerpání dat z bankovního registru klientských informací coţ je velkým přínosem. Databáze BRKI a NRKI však sdílí informace o klientech pouze na základě výslovného souhlasu klienta s reportováním do NRKI. Databáze NRKI je dále podsystémem centrálního registru dluţníků a mezinárodního systému CERD, který shromaţďuje pozitivní i negativní informace k prověřovanému subjektu za účelem získání uceleného obrazu hospodaření klienta. Dalšími plánovanými kroky NRKI je připravovaný vstup členů factoringové asociace, zprovoznění systému Credit Bureau Score (viz.kap.4.1.2.7) a Portfolio Lab (viz.kap.4.1.2.6). Současný stav registru NRKI: -

27 aktivních uţivatelů (leasingové a splátkové společnosti).

-

V roce 2009 bylo v databázi evidováno okolo 2,3 milionu úvěrových smluv v celkové hodnotě 387,8 miliard korun.

-

Databáze nebankovního registru klientských informací se meziročně narůstá o 350 tis. nových klientů (FO,FOP, PO).

-

Registr obsahuje cca 1,5 milionu unikátních klientů.

-

Hit-rate je přibliţně 75% - nalezení informace o klientovi.

-

73% všech údajů je v NRKI připraveno pro vzájemnou výměnu informací se členy BRKI.

-

Uţivatelé NRKI uskutečnili v roce 2008 cca 479 tis. dotazů do tohoto registru.

-

Klientské centrum vyřídilo 16830 ţádostí o výpis z NRKI.

Druhy shromaţďovaných informací: a) pozitivní záznam v registru – záznam ukazuje v současnosti historicky dobrou platební morálku klienta. Nejsou reportovány ţádné splátky po splatnosti. b) negativní záznam v registru – záznam v registru zobrazuje v současnosti nebo v historii negativní informaci o splácení úvěru klientem. Tzn. ţe byly reportovány do registru negativní informace typu – nenulová výše splátek po splatnosti a nenulová suma splátek po splatnosti. 44

Tabulka 6. Struktura databáze NRKI Produkt

Počet akt. úvěrových Podíl na celkovém počtu akt. kontraktů v tis. úvěrových kontraktů v %

Splátkový prodej

2

0,1

Osobní úvěr neúčelový

72

7

Osobní úvěr účelový

411

40,3

Finanční leasing

272

26,6

Operativní leasing

12

1,2

Kreditní karty splátkové

252

24,7

Revolvingový úvěr

0,2

0,01

Kreditní karty

1

0,09

Celkem

1022,2

100 %

Zdroj: LLCB z.s.p.o., http://www.llcb.cz/ 4.1.2.1.Způsoby poskytování informací z NRKI a) Věřitelům (bankám, finančním i nefinančním institucím) jsou informace poskytovány, na základě on-line dotazu, na jednotlivé klienty a to v podobě: -

Standardního výpisu – v agregované podobě - agregovaná data o počtu ţádaných, existujících, odmítnutých odvolaných, ukončených operacích o sumě měsíčních splátek a zbývajících dluţných splátkách, agregovaná data o úvěrových rámcích a podobně.

-

Analytického výpisu – jedná se o podrobný výpis, na kterém jsou zobrazeny podrobné informace o jednotlivých úvěrech, které má klient poskytnut. Je zde vidět výše jistiny, počet splátek, počet splátek do splatností a suma splátek do splatnosti, počet splátek po splatnosti a suma splátek po splatnosti, zda existuje ručení apod. Hromadný výpis – popis v kapitole č.4.1.2.4

b) Klientům (dluţníkům) – bankovní i nebankovní registr klientských informací zřídil pro klienty členů těchto registrů, klientské informační centrum (KC). Na klientském informačním centru mají lidé moţnost: -

podat ţádost o výpis z registrů

-

podat ţádost o opravu , tzn. reklamovat údaje vedené ke své osobě v registrech

-

podat ţádost o výmaz z těchto registrů

45

Kaţdá osoba můţe ţádat o výpis, opravu či výmaz z registru pouze pro sebe, na základě podání ţádosti s uvedením jména, příjmení, rodného čísla, adresy, čísla OP či čísla pasu. Pokud se jedná o firmu je nutné uvést ještě obchodní název a IČO. Formuláře ţádostí jsou ke staţení na stránkách NRKI. Pro jinou osobu lze o výpis, opravu či výmaz ţádat pouze na základě úředně ověřené plné moci, která musí být doručena spolu s ţádostí na klientské informační centrum. Veškeré výpisy z registru jsou zpoplatněné a to následovně: -

pro věřitele (finanční i nefinanční instituce) na základě sazebníku sjednaného smluvně

-

pro klienty na základě ceníku uveřejněného na stránkách registru NRKI

4.1.2.2.Obsahem databáze NRKI Obsahem databáze sou povinná a nepovinná reportovaná pole: a) Identifikační údaje o klientech - identifikační kód zasilatele (FI kód klienta), jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, adresu trvalého pobytu, příznak rezident/nerezident, pohlaví, titul, obchodní název, právní forma, IČO, DIČ apod. b) Identifikační údaje o úvěrech – identifikační kód operace (FI kód operace), druh úvěru, výše limitu úvěru, datum vzniku úvěru, datum splatnosti, počet splátek, výše splátky, měna úvěru, periodicita splácení úvěru c) Hodnoty pohledávky - datum skutečného splacení, počet splátek do splatnosti, suma splátek do splatnosti, počet splátek po splatnosti, suma splátek po splatnosti včetně úroků, celkový počet splátek, celková vyčerpaná částka, status operace, skutečná výše splátky d) Informace o ručitelích a spoluţadatelích - identifikační údaje ručitele (spoluţadatele), výše ručení, typ ručení (hmotné, nehmotné, oboje), typ hmotného ručení (nemovitostí, bankovní záruka apod.), typ osobního ručení (směnka, ručitelské prohlášení apod.), výše úvěru ručená osobním ručením, výše úvěru ručená hmotným ručením e) Uţivatelé mohou téţ vyuţívat nástroje credit bureau score vyvinuté nad databází BRKI.

46

Vysvětlení některých pojmů -

Příznak rezident/nerezident - do NRKI jsou zasílána jak data cizinců tak data občanů České republiky. Klientská data osob, které nemají trvalý pobyt na území ČR a tudíţ nemají přiděleno rodné číslo (RČ), jsou zasílána bez RČ, identifikačním údajem pak můţe být např. číslo pasu. V registru je u nich připojen příznak rezident/nerezident.

-

Výše limitu úvěru – je rozděleno podle druhu úvěru. např. pro spotřebitelské úvěry jde o celkovou čerpanou částku, pro kontokorentní úvěry jde o povolený limit apod.

-

Periodicita splácení úvěru – v jakém časovém sledu jsou zasílány splátky. Odvíjí se tedy od periody splácení úvěru. Dělí se na měsíční, dvouměsíční, čtvrtletní, roční a nepravidelné splácení.

-

Status operace – statusy operace jsou reportovány jako negativní informace o poskytnutých úvěrových produktech. Jejich reportování je nepovinné, avšak velmi pomáhá při identifikaci rizikovosti klienta. Podrobnější přehled statusů ukazuje tabulka č. 6. Tabulka 7. Status operace (příklady základních statusů) Hodnota Popis

Důvod

D

Odprodej nesplácené pohledávky třetí

Prodej pohledávky

osobě Z

Ztrátový kontrakt – 100%

Odepsána celá pohledávka

ztráta N

Nepovolený debet na běţném účtu

E

Exekuce

Zasílá se pouze v případě, ţe bylo bance doručeno exekutorské rozhodnutí

F

Zesplatněný úvěr

Q

Změna hlavního dluţníka

V případě, ţe na úvěrovém produktu dojde ke změně hlavního dluţníka je tato informace

registru

hlášena

tímto

statusem Zdroj: CCB, a.s., LLCB z.s.p.o.

47

4.1.2.3.Druhy úvěrů (dluhů) reportovaných do NRKI Do NRKI jsou oproti registru BRKI zasílány i úvěry, které neposkytují banky, základní seznam zasílaných úvěrů: -

spotřebitelské úvěry, osobní úvěry

-

koupě na splátky

-

investiční úvěr

-

provozní úvěr

-

finanční leasing , operativní leasing

-

kontokorentní úvěr, revolvingový úvěr

-

faktoring

-

povolený debet na běţném účtu/nepovolený debet na běţném účtu

-

kreditní karty

-

úvěry na stavební spoření

-

platby účtů, platby faktur

4.1.2.4.Zasílání dat do registru Existují dva způsoby, kterými databáze NRKI získává informace o klientech: a) Zasílání dat měsíční aktualizační dávkou – zasílají členové NRKI (finanční společnosti, telefonní operátoři apod.). Zasílání dat je nutnou podmínkou pro získávání informací z registru. b) Získávání dat z BRKI na základě souhlasu poskytnutého klientem na výměnu informací mezi BRKI a NRKI. Banky poskytují data do BRKI, které na základě uděleného souhlasu klienta poskytne tyto informace pro databázi NRKI. 4.1.2.5.Audit dat poskytovaných do NRKI Audit probíhá dvakrát ročně. Do bank a jiných institucí je vyslán nezávislý auditor, který prověřuje správnost informací zasílaných do registrů. Na základě špatného hodnocení auditora můţe dojít aţ k tomu, ţe banka nebo jiná instituce bude z tohoto registru vyřazena. 4.1.2.6.Portfolio Lab Sluţba, která by měla umoţňovat provádění hromadných dotazů do registrů BRKI/NRKI. Předpokládané spuštění této sluţby by mělo být v v říjnu 2010.

48

4.1.2.7.Credit Bureau Score – PERFORM „PERFORM je credit bureau scóre, které společnost CRIF vytvořila speciálně pro český trh jako nový účinný nástroj pro řízení rizika. Je zaloţen a veškerých informacích o úvěrech z BRKI a NRKI. Jeho hlavní výhodou je přesné vyhodnocování informací o úvěrových zprávách, které jsou vyuţívány bankami a finančními institucemi. Jedná se o nástroj pouţitelný pro rozhodování o poskytnutí úvěru, řízení zákaznického portfolia včetně řízení úvěrových limitů, vymáhání a pro plnění poţadavků Basel II.“23 PERFORM udává odhad pravděpodobnosti selhání v následujících dvanácti měsících. Vysoká schopnost tohoto produktu předvídat riziko je velikým přínosem v mnoha oblastech řízení vztahu s klienty. Hlavní charakteristiky: -

poskytuje přesné celkové shrnutí úrovně rizika zaloţeného na mnoha proměnných uchovávaných v databázi NRKI

-

umoţňuje řazení potenciálních dluţníků podle rizika

-

poskytuje odhad

důvěryhodnosti zaloţený na

pravděpodobnosti,

ţe

v následujících 12 měsících dojde k prodlení dluţníka se splácením o 90 dní

4.1.3. Sdruţení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům - SOLUS Druhým nebankovním registrem klientských informací v ČR je SOLUS. „Jedná se o zájmové sdruţení právnických osob, jehoţ cílem je v rámci tzv. odpovědného úvěrování přispívat k prevenci zadluţování klientů, k prevenci růstu počtu dluţníků v prodlení, přispívat ke zvyšování vymahatelnosti stávajících dluhů po splatnosti a sniţovat potenciální finanční ztráty věřitelů. Sdruţení SOLUS bylo zaregistrováno a zahájilo svou činnost v červnu 1999.“24 Zakládajícími členy byly společnosti CCB – Leasing, s.r.o., CCB Credit, k.s., CETELEM ČR, a.s., ESSOX LEASING a.s., Home Credit Finance a.s., TRIANGLE GROUP INTERNATIONAL a.s. V tuto chvíli je SOLUS registrem, který shromaţďuje pouze negativní informace o klientech finančních i nefinančních institucí. Výsledkem tedy je, ţe do této databáze jsou zasílána pouze data klientů, kteří se dostali do problému se 23

CCB, a.s., http://www.creditbureau.cz/cs/Finance/ShowDetailSolution.aspx?id={E53ACF25-F515-454FBDF3-C7F7E30BA3AA} 24 SOLUS, zájmové sdruţení právnických osob. http://www.solus.cz/hlavni-stranka/

49

splácením. Tyto problémy pak musí trvat po nějakou dobu a být v určité výši, aby bylo moţné tuto negativní informaci zaslat. Do registru jsou, jako prozatím do jediného registru, zasílána i data od telefonních operátorů, plynárenských a elektrárenských společností. V současné době sdruţení SOLUS vytváří dva negativní registry klientských informací, avšak na vývoji dalšího, v pořadí třetího registru se v současné době intenzivně pracuje. Tabulka 8. Statistické údaje Nebankovní registry SOLUS rok 2008 Popis

Hodnoty

Počet záznamů celkem

1.265 tis.

- registr FO

1.232 tis.

- registr IČ

33 tis.

Počet zrealizovaných dotazů

3,4 miliony

Počet spotřebitelů v registru FO

750 tis.

Počet podnikatelských subjektů

27 tis.

Celkový dluh spotřebitelů FO

14,7 miliard Kč

Průměrná dluţná částka po splatnosti FO

19.632 Kč

Celkový dluh FOP, PO

> 1 milliard

Zdroj: SOLUS.cz, Tisková zpráva - 26.1.2009, http://www.solus.cz/files/File/TZSOLUS-

statistiky -za-pololeti-2009.htm

Základní členění registrů sdruţení SOLUS je následující: d) registr FO – do tohoto registru jsou pouze data zákazníků – fyzických osob, viz. kap. 4.1.3.3. e) registr IČ – do tohoto registru jsou zařazeny fyzické osoby podnikatelé a právnické osoby viz.kap. 4.1.3.4. f) Pozitivní registr - předpokládané zahájení spuštění je 1.10.2010. Základním účelem Registru FO, Registru IČ a budovaného pozitivního registru je tedy vzájemné informování členů sdruţení SOLUS o záleţitostech vypovídajících o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce jejich klientů a ţadatelů o nabízenou sluţbu. Základní statistika záznamů zaslaných do registru SOLUS je ukázána v grafu č.1.

50

Graf 1. Statistika záznamů v registru SOLUS 1 232 583 1 400 000 907 503

1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000

32 345

20 506

0

2007 Počet záznamů FO

2008 Počet záznamů IČ



4.1.3.1.Způsoby poskytování a zasílání informací Data jsou do databáze reportována měsíční aktualizační dávkou. V případě nutnosti opravy chybného záznamu, výmazu klienta, či dohrání chybějícího záznamu, se zasílají v mezidobí mezi standardními dávkami opravné dávky. Negativní registry klientských informací SOLUS fungují pro finanční i nefinanční instituce na základě on-line dotazů a jednoznačně interpretovatelných odpovědí, které jsou poskytovány v čase kratším neţ jedna vteřina. Veškeré výpisy z registru jsou zpoplatněné a to následovně: -

pro věřitele (finanční i nefinanční instituce) na základě sazebníku sjednaného smluvně

-

pro klienty na základě ceníku uveřejněného na stránkách registru na základě ţádosti klienta

-

podle ceny SMS kterou se lze dotázat, SMS je moţné poslat pouze v případě ţe máme SIN kód, který je klientovi vygenerován na základě ţádosti na registr SOLUS.

51

Kaţdá osoba můţe ţádat o výpis, opravu či výmaz z registru pouze pro sebe, na základě podání ţádosti s uvedením jména, příjmení, rodného čísla, adresy, čísla OP či čísla pasu. Pokud se jedná o firmu je nutné uvést ještě obchodní název a IČO. Formuláře ţádostí jsou ke staţení na stránkách SOLUS. Pro jinou osobu lze o výpis, opravu či výmaz ţádat pouze na základě úředně ověřené plné moci, která musí být doručena spolu s ţádostí na klientské informační centrum. Výmaz záznamu můţe být proveden na základě: -

můţe ho provést banka, zasláním informace s příznakem pro výmaz z registru

-

dochází k němu automaticky po uplynutí 3 let, tzn. po uplynutí tří let od poslední aktualizace záznamu bankou.

4.1.3.2.Audit dat poskytovaných do databází SOLUS Audit probíhá jedenkrát ročně. Do členů sdruţení je vyslán nezávislý auditor, který prověřuje správnost informací zasílaných do registrů. Na základě špatného hodnocení auditora můţe dojít aţ k tomu, ţe banka nebo jiný člen sdruţení bude z tohoto sdruţení vyškrtnut (nebude se moci dotazovat do registru). 4.1.3.3.Registr FO Zde jsou zpracovávány informace o fyzických osobách (klientech), které se dle podmínek smlouvy dopustili porušení smluvního vztahu mezi věřitelem a klientem. Do registru jsou dále reportováni také spoluţadatelé a spoludluţníci. Obsahem databáze jsou povinná pole: -

identifikační údaje o klientech – příjmení, jméno, rodné číslo, město, ulice, PSČ

-

informace o úvěru – identifikační kód pohledávky, příznak úvěru uvedený v registru, produkt (uvedení druhu produktu)

-

informace o pohledávce – výše pohledávky po splatnosti, počet splátek po splatnosti, datum vzniku příznaku, datum konce příznaku (uvádí se v případě ţe dojde například k zaplacení pohledávky)

52

Graf 2. Graf vývoje počtu dotazů do registru FO

3 012 389 (nárůst o 53%)

3500000 3000000

1 974 602 (nárůst o 72%)

2500000 1 145 964 (nárůst o 37%)

2000000 1500000

3 405 195 (nárůst o 13%)

839 351

1000000 500000 0

2004

2005

2006

2007

2008



Kritéria pro zařazení do úvěrového registru SOLUS: -

Dluţí-li klient první dvě splátky.

-

Dluţí-li tři a více splátek v průběhu trvání smluvního vztahu o úvěru, případně je-li klient po splatnosti dobu delší neţ tři měsíce.

-

Dluţí-li klient poslední splatnou splátku a zároveň se dostal do prodlení se splácením delšího neţ dva měsíce od data splatnosti splátky. Dluţná splátka pak musí činit minimálně 500Kč.

-

Do registru nejsou zasílány osoby, které nemají přiděleno RČ od státních úřadů České nebo Slovenském republiky. Rodné číslo klienta je základním porovnávacím (párovacím) prvkem v tomto registru. Nerezidenti bez rodného čísla nejsou do registru zasíláni.

-

Minimální výše dluţné splátky po splatnosti činí 100 – 500 Kč. Záleţí na interních postupech kaţdé členské společnosti od jaké výše je dluh vymáhán. Tato hranice je kontrolována v rámci auditorské činnosti a musí být vţdy řádně doloţena.

Příznak úvěru uváděný v registrech Úvěry po splatnosti jsou do registrů reportovány se speciálními příznaky, které označují o jak závaţnou pohledávku se jedná, či zda je pohledávka odprodána, zesplatněna nebo zaplacena.

53

Tabulka 9. Tabulka příznaků negativních informací SOLUS Příznak

Popis příznaku

A

dluţí první dvě splátky, resp. první dvě sjednaná finanční plnění, v rámci sluţby poskytnuté členem Sdruţení

B

dluţí tři splátky, resp. tři sjednaná finanční plnění, a to v průběhu trvání smluvního vztahu

C

dluţí poslední splátku, resp. poslední finanční plnění

D

pohledávka byla z důvodu nesplácení dluţné částky zesplatněna

U

prodaná pohledávka

P

ukončeno, věřitel jiţ daný dluh po splatnosti nevymáhá nebo nemá informaci o stavu vymáhání

Z

Zaplaceno

Zdroj: SOLUS.cz Reportované produkty -

Splátkový prodej, spotřebitelský úvěr

-

debet na běţném účtu, kontokorent

-

Hypoteční úvěr, úvěr ze stavebního spoření

-

Finanční leasing , operativní leasing

-

Revolvningový úvěr a karty

-

Pojištění, telekomunikační poplatky, elektrická energie, plyn

4.1.3.4.Registr IČ Zde jsou zpracovávány informace o fyzických osobách podnikatelích a právnických osobách, které se dle smluvních podmínek mezi věřitelem a klientem dopustili porušení smluvního vztahu. Obsahem databáze jsou povinná pole: -

identifikační údaje o klientech – příjmení, jméno, IČ, název společnosti, město, ulice, PSČ

-

informace o úvěru – identifikační kód pohledávky, příznak, produkt

-

informace o pohledávce – výše pohledávky po splatnosti, počet splátek po splatnosti, datum vzniku příznaku

54

Obr. 6. Graf vývoje počtu dotazů do Registru IČ 119 774 (nárůst o 112%) 120000 100000 56 484 (nárůst o 180%)

80000 60000 40000

7 377

20 179 (nárůst o 175%)

20000 0

2005

2006

2007

2008



Příznak úvěru uváděný v registrech Úvěry po splatnosti jsou do registru IČ reportovány se speciálními příznaky, které uvádějí o jak závaţnou pohledávku se jedná, či zda je pohledávka odprodána, zesplatněna nebo zaplacena. Jeden ze zasílaných příznaků také umoţňuje vymazání záznamu v databázi SOLUS. Posloupnost příznaků je stejná jako u negativního registru FO. Minimální výše dluţné splátky je 100 – 2000 Kč, dle smlouvy. Reportované produkty -

Splátkový prodej, spotřebitelský úvěr

-

Hypoteční úvěr

-

Finanční leasing

-

Operativní leasing

-

Revolvningový úvěr a karty

-

Pojištění

-

Telekomunikační poplatky, elektrická energie, plyn

-

Debet na běţném účtu, kontokorent

-

Podnikatelský úvěr

-

Podrozvahové poloţky

-

Eskontní úvěr, aval

55

4.1.3.5.Pozitivní registr V rámci pozitivního registru budou zpracovávány, kromě identifikačních údajů (jmen, příjmení, data, místa a státu narození, pohlaví, státní příslušnosti, rodného čísla, IČ, adresy a údajů o dokladech totoţnosti), tyto další údaje o klientech: -

údaje vypovídající o tom, ţe s klientem (nebo ţadatelem, pokud jde o ručitele, spoluţadatele nebo zákonného zástupce) bylo zahájeno jednání o smlouvě a zda mezi klientem a společností došlo k uzavření, případně neuzavření smlouvy

-

údaje vypovídající o finančních závazcích, které vznikly, vzniknou nebo mohou vzniknout vůči společnosti v souvislosti se smlouvou

a nebo o

kterých bylo s klientem jednáno -

údaje vypovídající o zajištění závazků klienta souvisejících se smlouvou

-

případné další údaje vypovídající o bonitě klienta, důvěryhodnosti a platební morálce.

-

statistická vyhodnocení bonity a důvěryhodnosti klienta na základě ostatních údajů sdruţených v Pozitivním registru

-

údaje o tom, zda byly provedeny dotazy poptávající informace o bonitě a důvěryhodnosti klienta ze strany členů sdruţení SOLUS

4.2. Možnosti poskytování dat bankami Počáteční i průběţné aktualizovaní dat v nebankovních úvěrových registrech je podmíněno u FO – udělením souhlasu klienta a u právnických osob – souhlasem s poskytnutím údajů třetí osobě. Udělení tohoto souhlasu je zcela dobrovolné a společnosti nemohou tento souhlas po klientovi vymáhat ţádnou právní cestou. V souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů lze osobní údaje klientů zpracovávat pro účely vzájemného informování jednotlivých členů pouze s jejich souhlasem. Neudělení tohoto souhlasu však pro věřitele přestavuje jisté varování a zpravidla tomuto klientovi nebývá úvěr poskytnut. Vloţení osobních údajů do registrů jedním z věřitelských subjektů ovšem automaticky neznamená, ţe tyto údaje budou volně přístupné i dalším členům. Tito další členové musí mít také udělen prokazatelný souhlas klienta, aby se na tyto údaje obsaţené v registru mohli dotázat.

56

Do registrů pak mohou být reportovány pouze osoby starší 18 let. Nezletilé osoby starší 15 let mohou být zařazovány pouze na základě souhlasu zákonného zástupce nezletilé osoby. Zákon na ochranu osobních údajů č.101/2000 Sb. -

Tento zákon upravuje a stanoví práva a povinnosti při zpracování osobních údajů a stanoví podmínky, za nichţ se uskutečňuje předávání osobních údajů.

-

Tento zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakoţ i fyzické a právnické osoby.

-

Tento zákon se vztahuje na veškeré zpracovávání osobních údajů, ať k němu dochází automatizovaně nebo jinými prostředky.

-

Tento zákon se nevztahuje na nahodilé shromaţďování osobních údajů, pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány.

Osobní údaje Osobním údajem pro účely tohoto zákona se rozumí jakákoliv informace týkající se určeného subjektu. Subjekt se povaţuje za určený, jestliţe ho lze identifikovat na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků specifických pro jeho fyzickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu Zpracování osobních údajů Zpracování osobních údajů je jakákoliv operace, nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji a to automatizovaně a nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména: a) shromaţďování b) ukládání na nosiče informací c) zpřístupňování d) úprava nebo pozměňování e) vyhledávání f) pouţívání apod.

57

4.3. Evidence souhlasů u bank a způsob jejich získávání Souhlasem pro reportování do nebankovních registrů se rozumí svobodný a vědomý projev vůle, jehoţ obsahem je svolení subjektu se zpracováním osobních údajů. Věřitelé musí tyto souhlasy evidovat v písemné podobě. Jedná se o souhlasy jak s dotazováním do registrů tak s reportováním do nebankovních registrů, přičemţ pro kaţdý registr musí existovat zvláštní souhlas. To znamená ţe musí existovat souhlas pro dotazování a reportování do registru NRKI a stejně tak musí existovat zvláštní souhlas pro dotazování a reportování do registru SOLUS. Bez těchto souhlasů není věřitel oprávněn dotazování ani reportování provádět. Souhlasy jsou v bankách uchovávány jak v podobě písemné, tak v podobě záznamu v informačních systémech. Nutnost uchovávání záznamů v písemné podobě je vázána zákonem. Uchovávání záznamů v datové podobě je nutné pro vytváření reportů do registrů. Odvolatelnost souhlasu – NRKI Souhlas je neodvolatelný a je udělován na dobu minimálně 4 roky. Banky jsou povinny poučit klienta o jeho právech a povinnostech. Součástí souhlasu je Informační memorandum – právní a technické předpoklady výměny. Odvolatelnost souhlasu - SOLUS Souhlasy jsou koncipovány jako odvolatelné. Jsou udělovány na dobu minimálně tří let. Souhlas lze však odvolat aţ po zaplacení všech závazků vůči bance. Zároveň s poskytnutím souhlasu jsou banky povinny klienta poučit o jeho právech a povinnostech. Na pobočkách by měli být k nahlédnutí dokumenty o pravidlech vyuţívání registrů.

4.4. Podmínky za kterých banka zasílá dotaz do registrů Banky zasílají dotazy do registrů bankovních i nebankovních (pokud jsou jejich členy), kdyţ ţadatel ţádá o úvěr. Kontrolování úvěrové angaţovanosti klientů v registrech patří mezi základní pravidla prověřování rizikovosti klienta.

58

Postup v bance V první řadě doje k prověření bonity klienta na základě údajů a dokumentů dodaných klientem. Dále je klient zkontrolován v centrálním „black-listu“ banky. Pokud je na základě těchto ukazatelů moţno usoudit ţe se jedná o bonitního klienta bez dluhu vůči věřiteli, je zaslán kontrolní dotaz do úvěrových registrů. Závisí v zásadě na rozhodnutí banky (vnitřní předpisy) do kterého registru se doptává nejdříve. Je nutné si uvědomit, ţe všechny dotazy do registrů, ať se jiţ jedná o bankovní či nebankovní jsou placené. Výše této částky je závislá na smlouvách uzavřených mezi institucemi a registry.

4.5. Jak jsou nebankovní registry využívány Úvěrové registry jsou pro finanční i nefinanční instituce jedním ze základních nástrojů posuzování úvěrového rizika klienta a proto jsou vyuţívány ve velké míře. Vzhledem k probíhající finanční krizi a tím rostoucí neschopnosti klientů splácet své závazky se stali nejvyuţívanějším nástrojem pro posuzování, zda klientovi úvěr schválit či nikoliv. Počet dotazů do jednotlivých registrů ať jiţ do bankovních či nebankovních kaţdoročně stoupá o desítky tisíc. S tím samozřejmě souvisí i vyšší zadluţenost klientů a v mnoha případech i jejich neschopnost mnoţství poskytnutých úvěrových produktů splácet, coţ dokazují grafy Obr.č.4.2., a Obr.č.4.3.

4.6. Kladné a záporné odpovědi a jejich vazba na

poskytování

úvěrů Jak jiţ bylo mnohokrát řečeno, kladná či záporná odpověď o dluţníkovi z registrů výrazně ovlivňuje chování banky při poskytování úvěrů. Lze tedy přirozeně očekávat, ţe při získání negativní informace o klientovi nebude banka či jiný věřitel tomuto ţadateli ochoten vyhovět při poskytnutí úvěru.

59

Naopak pozitivní informace o klientech s dobrou platební morálkou můţe: -

urychlit vyřízení ţádosti o úvěr

-

klienti s pozitivní úvěrovou historií jsou při posuzování ţádosti o úvěr zvýhodněni

-

v některých institucích můţe jeden dotaz do registrů nahradit při úvěrech do určité výše základní posouzení bonity klienta (nejsou vyţadovány ţádné další podklady např. potvrzení výše příjmu) atd.

4.7. Částečné shrnutí Název

SOLUS

NRKI

Členové

Splátkové a leasingové Leasingové společnosti,

společnosti,

banky, splátkové společnosti

mobilní operátoři a další Souhlas

ANO

ANO

Typ informace

Negativní

Pozitivní/negativní

Aktualizace

Měsíčně

Měsíčně

Doba archivace

3 roky

4 roky

Výmaz, oprava

Po

vyrovnání

závazků, ţádosti Webová adresa

všech Po

vyrovnání

na

základě závazků,

na

banky

nebo ţádosti

banky

klienta

klienta

www.solus.cz

www.llcb.cz

všech základě nebo


60

5. Chybovost dat v nebankovních registrech 5.1. Chybovost dat v registrech Chyby dat v nebankovních úvěrových registrech se samozřejmě vyskytují, ale naštěstí jich není mnoho. Tyto chyby mohou být různé od drobností , kterou můţe být například chyba v adrese či PSČ, aţ po informace, které se klientů dotýkají nejvíce negativně tj. nereportování klienta s dluţnou částkou po splatnosti. Chybovost dat zasílaných do registrů navíc ve všech zapojených institucích ověřují auditoři. Negativní informace od auditorské společnosti můţe způsobit: a) Nemoţnost instituce se dotazovat do registru do té doby neţ bude auditem odsouhlasena správnost zasílaných dat. b) Odpojení instituce od registrů. K tomuto v naprosté většině případů nedojde, neboť instituce mají určité časové období na opravu svých zasílaných dávek.

5.2. Možnosti opravy chybných záznamů Moţnost opravy dat je podmíněna ţádostí klienta o opravu dat v registrech. O tuto opravu můţe poţádat klient či banka. Data budou opravena případně vymazána aţ po konzultaci banky s registry a klientem. V NRKI je moţné poţádat o opravu přímo na základě ţádosti klienta do registrů. V registru SOLUS jsou opravy prováděny pouze pomocí zaslání opravného záznamu bankou. V případě ţádosti klienta o výmaz dat v registrech je nutné aby byli vyrovnány všechny závazky, které tento klient vůči věřiteli má.

61

Závěr Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu, cílem této práce bylo vytvořit ucelený přehled o způsobu fungování a vyuţívání nebankovních úvěrových registrů finančními i nefinančními institucemi. Stěţejní pasáţí v této otázce je kapitola číslo čtyři, která podává detailní rozbor obou nebankovních úvěrových registrů (SOLUS, NRKI). První z registrů uvedených (SOLUS) je pouze negativním registrem informací o klientech. Tzn. ţe jsou v něm uvedeny pouze informace o klientech kteří jiţ nějakou dobu nesplácí své závazky vůči věřitelům. Při dotazu do tohoto registru obdrţí instituce jednoduchou zprávu, která obsahuje informaci o druhu úvěru, výši a počtu nesplacených splátek a data počátku negativní informace o klientovi. Oproti tomu nebankovní registr klientských informací NRKI, je databází jak pozitivního, tak negativního charakteru. To znamená, ţe obsahuje detailní historické informace o celém průběhu splácení úvěrových produktů klientem. Jeho další výhodou je spolupráce s bankovním registrem BRKI, která spočívá ve vzájemné výměně informací. Výstupem je agregovaný či detailní výpis o celkové zadluţenosti klienta. S reportováním či dotazováním do nebankovních registrů musí finančním i nefinančním institucím klient udělit souhlas. Pokud jiţ jednou tento souhlas poskytne je jeho zrušení podmíněno uhrazením všech dosavadních závazků vůči instituci. Finanční i nefinanční instituce mohou vyuţívat oba tyto registry, avšak všechny dotazy jsou podmíněny reportováním do těchto registrů a navíc je kaţdý dotaz zpoplatněn. Oba tyto aspekty jsou ukazatelem k tomu, ţe si vybíráme, do kterého z registrů se doptávat. Z laického hlediska by se dalo říci, ţe nám bude stačit dotázat se pouze do registru SOLUS, neboť nám poskytne informaci, kterou potřebujeme. Avšak finanční instituce preferují více informace z nebankovního registru NRKI, neboť historické hledisko a detailní přehled o zadluţenosti klienta mají vypovídající přehled o jeho celkové úvěrové angaţovanosti. Osobně se ve své praxi setkávám s kombinací dotazování do nebankovního registru negativních klientských informací SOLUS spolu s ověřením klientovi úvěrové angaţovanosti v bankovním úvěrovém registru BRKI. Takovéto informace přináší ucelený přehled o veškeré evidované zadluţenosti klienta, coţ je pro potřeby finančních i nefinančních institucí dle mého názoru naprosto stěţejní.

62

Literatura 1. BRADOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ Radka; PAVELKA, František. Úvěrové obchody. Druhé vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2008. 279s. ISBN 978-807265-140-5. 2. KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. Šesté vydání. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006. 280s. ISBN 80-7265-099-8. 3. MEJSTŘÍK, Michal; PEČENÁ, Magda; TEPLÝ, Petr. Základní principy bankovnictví. Praha:Univerzita Karlova v Praze, 2009. 627s. ISBN 978-80-246-1500-4. 4. NORDHAUS, William D.; SAMUELSON, Paul A.. Ekonomie. Osmnácté vydání. Praha: NS Svoboda, 2007. 775s. ISBN-978-80-205-0590-3. 5. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. První vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2009. 339s. ISBN 978-80-245-1180-1. Zákony: 6. Havit s.r.o.: Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník [on-line]. Business center [cit. 2010-02-12]. Dostupný z WWW: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/ > 7. Havit s.r.o.: Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník [on-line]. Business center [cit. 2010-02-28]. Dostupný z WWW: 8. Havit s.r.o.: Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů [on-line]. Business center [cit. 2010-02-28]. Dostupný z WWW: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ > 9. Havit s.r.o.: Zákon č. 21/1992 Sb. o bankách [on-line]. Business center [cit. 2010-02-05]. Dostupný z WWW: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/banky/ > 10. Havit s.r.o.: Zákon č. 455/1991 Sb. o ţivnostenském podnikání [on-line]. Business center [cit. 2010-02-06]. Dostupný z WWW: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/ > 11. Havit s.r.o.: Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení [on-line]. Business center [cit. 2010-02-06]. Dostupný z WWW: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/insolvencni/ >

63

12. Epravo.cz a.s.: Vyhláška č. 329/2008 Sb. o centrální evidenci exekucí [on-line]. c19992010 [cit. 2010-02-06]. Dostupný z WWW: < http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/vyhlaska-ze-dne-25-srpna-2008-ocentralni-evidenci-exekuci-16764.html > 13. Sagit: Zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, a o změně zákona č.64/1986 Sb., [on-line]. c2002 [cit.2010-02-14]. Dostupný z WWW: 14. Sagit: Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů [on-line]. c2000 [cit. 2010-0410] Dostupné z WWW: 15. Sagit: Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech [on-line]. c2000 [cit. 2010-04-13]. Dostupné z WWW: < http://www.sagit.cz/pages/uz.asp?tema_id=38&cd=35&typ=r&det=&levelid=469366> 16. Motylek s.r.o.: Zákon č.120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti [online]. c2005-2010 [cit. 2010-03-14]. Dostupné z WWW: < http://zakony-online.cz/?s19&q19=all > 17. ČNB: Vyhláška č.282/2008 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání [on-line]. c20032010 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: < http://www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_bd/obezretne_podnikani/obsah.html> 18. ČNB: Vyhláška č.282/2008 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání [on-line]. c20032010 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: < http://www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_bd/obezretne_podnikani/obsah.html> Internetové zdroje: 19. BOUŠKOVÁ, Kateřina; Peníze.cz, a.s.: Porušují úvěrové registry soukromí dluţníků, nebo jim pomáhají [on-line]. c2000-2010 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: < http://www.penize.cz/18648-porusuji-uverove-registry-soukromi-dluzniku-nebo-jimpomahaji > 20. CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s.: Sluţby pro společnosti [on-line]. c2010 [cit. 2010-04-11]. Dostupné z WWW: < http://www.creditbureau.cz/cs/Default.aspx> 21. CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s.: Bankovní registr BRKI [on-line]. c2010 [cit. 2010-03-15]. Dostupné z WWW:

64

22. CCB a.s.: Finanční zpráva [on-line]. c2009 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z WWW: 23. CZI s.r.o.: Společný vzdělávací projekt finančních asociací, ČNB a MFČR [on-line]. c2007 [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: < www.financnivzdelavani.cz > 24. ČNB: Právní předpisy [on-line]. c2003-2010 [cit. 2010-03-13]. Dostupné z WWW: < http://www.cnb.cz/cs/index.html > 25. ČNB: Úřední sdělení ČNB k pravidlům obezřetného podnikání bank [on-line]. c20032010 [cit. 2010-03-26]. Dostupné z WWW: < http://www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_bd/obezretne_podnikani/uredni_sdeleni > 26. DAVIDOVÁ, Petra; OPRAVILOVÁ, Renata. Rating a stabilita finančního systému [on-line]. c2008 [cit. 2010-03-28]. Dostupné z WWW: 27. FINANCE.cz: Dobrá bonita zvyšuje šanci na úvěr [on-line]. c2006 [cit.2010-04-03]. Dostupné z WWW: < http://www.financninoviny.cz/os-finance/pujcky> 28. LLCB, z.s.p.o.: Nebankovní registr NRKI [on-line]. c2000 [cit. 2010-03-13]. Dostupné z WWW: < http://www.llcb.cz/ > 29. MESSAGGIAMO k.s.: How credit scoring works [on-line]. c2006-2009 [cit.2010-02-23]. Dostupné z WWW: 30. Portál ministerstva spravedlnosti: Insolvenční rejstřík [on-line]. c2010 [cit. 2010-04-02]. Dostupné z WWW: 31. SOLUS: Nebankovní registr SOLUS [on-line]. c2010[cit. 2010-03-14]. Dostupné z WWW: < http://www.solus.cz/ >

65

Nebankovní úvěrové registry

Recommend Documents