Potlačení nežádoucích sociálních jevů ve městě České Budějovice III. v oblasti bydlení a prevence kriminality

Potlačení nežádoucích sociálních jevů ve městě České Budějovice III. v oblasti bydlení a prevence kriminality 1. Základní pojmy:

Pojem Nežádoucí sociální jevy a rizikové chování

Sociální vyloučení

Osoba sociálně vyloučená nebo ohrožená sociálním vyloučením

Sociálně vyloučená lokalita

Definice (popis) = chování, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost. Vzorce rizikového chování přitom považujeme za soubor fenoménů, jejichž existenci a důsledky je možné podrobit vědeckému zkoumání a které lze ovlivňovat preventivními a léčebnými intervencemi. Nejčastěji do konceptu rizikového chování řadíme: šikanu a násilí ve školách, vč. dalších forem extrémně agresivního jednání, dále záškoláctví, užívání návykových látek, nelátkové závislosti (gambling, problémy spojené s nezvládnutým využíváním PC atd.), užívání anabolik a steroidů, obecně kriminální jednání, sexuálněrizikové chování, vandalismus, xenofobii, rasismus, intoleranci a antisemitismus, komerční zneužívání dětí, týraní a zneužívání dětí atd. = proces, kterým jsou jednotlivci i celé skupiny osob zbavováni přístupu ke zdrojům nezbytným pro zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit společnosti jako celku. Sociální vyloučení je primárně důsledkem chudoby a nízkých příjmů, přispívají k němu však také další faktory jako je diskriminace, nízké vzdělání či špatné životní podmínky. Sociálně vyloučení jsou odříznuti od institucí a služeb, sociálních sítí a vzdělávacích příležitostí. Další příčinou sociálního vyloučení je tedy například dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, život v prostorově vyloučených částech obcí (ghettech), nízká kvalifikace, špatný zdravotní stav, rozpad rodin či ztráta sebeúcty. Jako adaptace na podmínky sociálního vyloučení se často vytváří specifické hodnoty a normy, mezi něž patří například důraz na přítomnost, neschopnost plánovat do budoucna, pocity beznaděje a bezmocnosti či přesvědčení, že člověk nemůže ovlivnit vlastní sociální situaci. 1. osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody 2. osoby opouštějící zařízení ústavní výchovy (dětské domovy) 3. osoby, které ztratili bydlení z důvodů rozpadu partnerského vztahu 4. osoby/rodiny, které přišli o bydlení z důvodů předluženosti (ocitli se v dluhové pasti, v konkurzu, exekuci a nejsou schopni svou situaci bez odborné pomoci řešit – dluhová spirála) 5. osoby, které prošli léčbou závislostí na návykových látkách 6. osoby, žijící odlišným způsobem života 7. národnostní menšiny a etnika Na jedné straně se může jednat o jednotlivý dům, ve kterém žije několik jednotlivců či rodin, nebo celou městskou čtvrť čítající několik stovek nebo dokonce tisíc obyvatel na straně druhé. tento prostor je jak místem, do něhož jsou „vyloučení“ odkázáni, ale i místem, které se na jejich vyloučení podílí. Hranice této lokality mohou být jak symbolické, tak fyzické (je-li lokalita oddělená od ostatní obytné zástavby průmyslovou zónou, frekventovanou silnicí, vodním tokem, skládkou apod.). V obou případech si však existenci těchto hranic uvědomují jak ti, kteří danou lokalitu obývají, tak ti, kteří žijí mimo ni. Jako sociálně vyloučenou, například romskou, lokalitu označujeme

1

Více stupňový systém bydlení

Sociální bydlení Sociální byt Doprovodný sociální program

prostor obývaný skupinou, jejíž členové se sami považují za Romy a/nebo jsou za Romy označováni svým okolím, a jsou sociálně vyloučeni. 0. stupeň – bez přístřeší; 2 základní typy – akutně bez přístřeší (nedobrovolně) x chronicky (zvolený způsob života, bez zájmu svou bytovou situaci řešit) 1. stupeň – sociální služba dle zákona 108 – převážně pobytová (noclehárna, azylový dům, dům na půl cesty, ale i dětský domov nebo věznice) 2. stupeň – „sociální bydlení“ formou „sociálního bytu“ 3. stupeň – běžné bydlení (komerční bydlení) – za určitých okolností lze uvažovat, že „sociální byt“ se plynule změní v „běžný“ jednoduše tak, že ustoupí asistence sociální služby nebo dojde k přestěhování do běžného (komerčního) bydlení - bytu = nástroj (v pořadí druhý) vícestupňového systému bydlení, který podporuje sociálně méně zdatné osoby v dosažení běžného způsobu bydlení = byt, ve kterém bude probíhat realizace doprovodného sociálního programu = pouze statut = poskytování sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 1/ terénní programy 2/ sociální rehabilitace 3/ odborné sociální poradenství – řešení dluhové problematiky

2.1 Možnosti bydlení ve městě České Budějovice: A. Vlastní bydlení Uživatelé bytu nebo domu jsou jeho přímými vlastníky či držiteli práv k užívání bytu (družstevní byt) B. Nájemní bydlení v soukromém sektoru Uživatelé bytu nebo domu jsou nájemci, výše nájemného není jednotná, regulovaná C. Nájemní bydlení v městských bytech – 2 typy Uživatelé bytu jsou nájemci I.typ nájmu – jednotlivé bytové jednotky jsou předmětem soutěže, výše nájemného se odvíjí od nejvyšší cenové nabídky II. typ nájmy – nájemné je regulováno, byty jsou přidělovány bytovou komisí RM na základě splnění požadavků (pravidel pro přidělení bytu) D. Ubytovny (městské a v soukromém sektoru) E. Azylové domy, noclehárny

2.2 Sociálně vyloučené lokality a lokality vykazující známky sociálně vyloučených lokalit na území města České Budějovice 1/ Městská ubytovna pro neplatič Trival, Okružní ul. Tato ubytovna se nachází na periférii města, v průmyslové zóně s absencí služeb a jejich zhoršenou dostupností vzhledem k okolní infrastruktuře. V blízkosti se sice nachází zastávka MHD (do centra cca 15 min.), ale s nízkou frekvencí spojů. V případě častějšího dojíždějí do centra je pak i tento způsob dopravy pro obyvatele finančně náročnější a objevují se zde častěji jízdy bez platné jízdenky o čemž svědčí fakt, kdy rodiny dluží na pokutách Dopravnímu podniku

2

města ČB nemalé částky (v rámci desetitisíců). Doprava MHD nebo osobním automobilem je však pro obyvatele nutná, jednak děti musí dojíždět do základních škol (ZŠ Nové Vráto) a jednak dospělí do zaměstnání, na úřady a na nákupy atd. Sestěhovaní obyvatelé se rekrutují jednak z řady neplatičů, jednak se jedná o čekatele na městský byt (obyvatelé 3. patra). Jedná se tedy o nehomogenní obyvatelstvo z hlediska sociální situace i subetnické příslušnosti (slovenští Romové, neromové, maďarští Romové). Ačkoliv by tato ubytovna měla sloužit jako dočasné, krátkodobé řešení, není výjimkou, že nájemci zde setrvávají po dobu pěti let a více. Fluktuaci obyvatel lze i přesto hodnotit jako nadprůměrnou též díky odjezdu některých rodin do zahraničí. Velké spory v rámci rodin, vysoká míra sociální nerovnosti jsou pak příčinou sporů mezi obyvateli ubytovny. Mnoho z těchto neplatičů má další příbuzné v jiných sociálně vyloučených lokalitách ve městě. V ubytovně funguje provozní řád, jehož dodržování je kontrolováno hlídací službou, sídlící na vrátnici v přízemí blízko vchodu. Provozní řád osahuje také povinnost zapisování návštěv na vrátnici, což má zamezit přistěhování dalších příbuzných. S větším či menším vědomím služby se toto však u některých obyvatel děje. Pracovníci hlídací služby též spolupracují s Policií ČR v rámci pátrání po kriminálně hledaných osobách. Faktem je, že Policii ČR ve většině případů volají obyvatelé „sami na sebe“. Společné prostory ubytovny byly, přes působnost najaté úklidové síly, poměrně zanedbané, povalovaly se zde odpadky, a dle slov obyvatel občas i injekční stříkačky. Mnoho rodin bohužel dluží na nájemném a dalších poplatcích i zde. To je způsobeno jednak neschopností řádně hospodařit s finančními prostředky a jednak tím, že obyvatelé jsou povinni splácet další půjčky, výživné, dluhy. Součástí pokojů nejsou koupelny, v kuchyních teče jen studená voda, společné sprchy jsou jen 10 korunové žetony. V případě většího počtu členů jedné rodiny a jejich pravidelné hygieny se opět jedná o nemalý finanční výdaj. Z hlediska ekonomické aktivity je většina obyvatel nezaměstnaná, muži však pracují načerno (např. ve stavebních firmách). Vyskytuje se zde vysoké procento osob s plným nebo částečným invalidním důchodem, průkazem ZTP. Většina žen je na rodičovské dovolené. Počet obyvatel se odvíjí od kapacity ubytovny, jedná se cca 80 osob, z toho polovina jsou děti do 15 let a ostatní osoby od 16 do 60 let. Lokalita Okružní je považována za vůbec nejproblematičtější lokalitu v Českých Budějovicích, a to díky struktuře obyvatel (sestěhování těch nejproblematičtějších) a následných sociálně nežádoucích jevů. Mezi časté sociálně nežádoucí jevy patří: gamblerství – muži i ženy z několika rodin chodí pravidelně do heren v Nádražní ulici, kde mnohdy prohrají nemalé finanční částky (např. v jeden den prohrají všechny přijaté sociální dávky) drogy – tabákové výrobky zde kouří každý dospělý, v několika rodinách se objevuje alkoholismus, u mladistvých pak marihuana, dále pak nadužívání léků a v některých případech i užívání pervitinu prostituce – většinou pro obyvatele ubytovny krádeže – kradou zde především nezletilé děti lichva – půjčky mezi rodinami a velká zadluženost vůči společnostem zabývajícími se poskytováním úvěrů (např. HomeCredit) podvody zanedbání péče o děti

3

2/ bytový dům Vrbenská V sociálně vyloučené lokalitě Vrbenská (v Gabalově studii je označena jako Lokalita 5.2.1.3 C) jsou v poslední době zaznamenávány stále větší problémy související se způsobem života obyvatel. Ve starším panelovém domě s 29 malometrážními byty bydlí oficiálně něco přes 100 lidí (z toho zhruba polovina děti do 15 let), neoficiálně bydlí v objektu lidí daleko více. V okolí domu nejsou obytné budovy, pouze průmyslové haly a sídla firem. Nejbližší sociálně nevyloučení obyvatelé žijí cca 300 metrů od lokality. Občanská vybavenost lokality je špatná. Hodně lidí v lokalitě je na mateřské dovolené, v invalidním důchodu, pobírají příspěvek péče o osobu blízkou. Ojediněle je obyvateli provozována prostituce (v některých případech přímo v bytech), distribuce drog, lichva (lichvář bydlí nedaleko od lokality), krádeže (zejména za účelem zajištění prostředků na drogy). Vyskytuje se zde gamblerství, problémy s drogami a alkoholem.

3/ sídliště Máj – ul. V.Volfa Jde o největší českobudějovické sídliště (pokud jde o počet obyvatel), podle sčítání lidu z roku 2001 v něm žilo v 6631 bytech 17 733 obyvatel. V Českých Budějovicích žilo k 31. 12. 2007 celkem 95 071 obyvatel, z toho bylo na sídlišti „Máj“, podle údajů Matričního úřadu v Českých Budějovicích, celkem 13 567 obyvatel, kteří zde mají nahlášeno trvalé bydliště (z toho 6568 mužů a 6999 žen). Z důvodu nadměrného nahuštění obyvatel na relativně malém prostoru má Máj enormní problémy s parkováním a nedostatkem zeleně. Za nejproblematičtější část lze považovat ulici Václava Volfa, která je občas nadneseně označována za „romské ghetto“, kromě Romů ji obývají též např. studenti Jihočeské univerzity, kterým vyhovují tamní nízké nájmy (ti ovšem bydlí převážně v západní části čtvercové ulice, zatímco Romové se koncentrují v té východní). Podle výzkumu Ouředníčka týkající se segregace v České republice patří celkově obyvatelé sídliště „Máj“ (zejména severní části) k nejchudším skupinám ve městě. Centrální část budějovického sídliště „Máj“ se stává sociálním ghettem. Výrazně se zhoršuje image bydlení v ulici V. Volfa a blízkého okolí. Rostoucí kriminalita, stigmatizace sídliště, neochota dávat děti do místní základní školy i mediální zájem o sídliště zhoršují kvalitu života také v blízkém okolí. Mezi obyvateli Českých Budějovic je sídliště „Máj“ obecně považováno za nejhorší lokalitu města s nejvyšší kriminalitou a obecně za nebezpečné místo, a to hlavně po setmění. Sídliště „Máj“ patří ke druhému typu ohrožených lokalit v České republice, kde je zejména sídlištní zástavba s monofunkční strukturou, bez genia loci a s vysokou intenzitou migrace. V průběhu 90. let narostla koncentrace sociálně slabých obyvatel v severní části sídliště kolem ulice V. Volfa. Navíc zde kupovali restituenti nebo realitní kanceláře levné náhradní byty pro přestěhování sociálně slabých z nově nabytých nemovitostí v centrálních částech města. Tím se postupně vytvořila významná koncentrace sociálně slabých ve vnitrobloku ulice V. Volfa a postupně došlo k tomu, že se zdejší byty staly téměř neprodejné, zejména ve dvou ulicích (V. Volfa a M. Chlajna) jsou nabízeny výrazně pod cenou. Kupují je pouze sociálně slabí a řada místních obyvatel zvažuje o možnosti lokalitu opustit. Za prodej bytu však nedostanou dostatek prostředků pro koupi jiného bydlení. Ti, kteří jsou bohatší, odcházejí jinam, třeba i do okrajových částí sídliště. V lokalitě jsou tak nedobrovolně zachyceny především sociálně slabé domácnosti. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání s trvalým bydlištěm na sídlišti „Máj“ se podílel na celkové nezaměstnanosti okresu České Budějovice k 30. 6. 2008 10,5 %. Na sídlišti „Máj“ je dvakrát vyšší nezaměstnanost než je průměr Českých Budějovic. Sídliště „Máj“ má dobré dopravní propojení s ostatními částmi města a nejeví se z pohledu dostupnosti zaměstnání problematickým. Kategorií, která má problémy s nalezením vhodného zaměstnání je kategorie občanů se základním vzděláním, kterých je celkem 126 (38 % z počtu evidovaných uchazečů na sídlišti „Máj“). Přičemž nejvyšší počty uchazečů o zaměstnání jsou obyvatelé žijící v ulici V. Volfa

4

V Českých Budějovicích žije ve městě skoro přes 2000 Romů. Početná skupina romských spoluobčanů bydlí na sídlišti „Máj“, kde se nejvíce vyskytují negativní jevy ve vzájemném soužití majoritní a minoritní společnosti. Na tomto sídlišti bydlí skoro 850 Romů, což nejen majoritní společnost, ale i samotní Romové vnímají jako velký problém. Obyvatelé tohoto sídliště se obávají, aby tady nevzniklo druhé romské sídliště po vzoru Chánova. I z důvodu kumulace Romů tady vznikají problémy jak se zaměstnaností a bydlením mladých rodin, tak problémy s užíváním drog a dalších omamných látek. Dochází k velkému zadlužování romských rodin (úvěry za vysoký úrok), rušení nočního klidu, krádeže a další negativní jevy.

4/ Palackého náměstí Lokalita Palackého náměstí a okolí se nachází v centru Českých Budějovic ve staré zástavbě a je vymezena ulicemi J.Plachty, Jírovcova, Rudolfovská, Skuherského, Fr. Šrámka, Otakarova, Lipenská, Nádrežní, Smetanova, J.Š.Baara, Klaricova, Pražská a Pekárenská. V této lokalitě město České Budějovice v minulých letech většinu bytů prodalo do soukromého vlastnictví či bytové domy byly navráceny v restitucích provodním majitelům. Sociálně slabí obyvatelé této čtvrti tak zde žijí v nájemních bytech soukromých majitelů, vybavenost bytů je nízká, nájemné obvykle vysoké. Některé domy s těmito nájemními byty lze označit jako sociálně vyloučené lokality. Většina nájemníků v těchto domech je dlouhodobě bez zaměstnání, s nízkou kvalifikací (nejčastěji pouze základní vzdělání) a obtížně se uplatňuje na trhu práce. Proto jsou tito nájemníci často odkázání pouze na sociální dávky, případně pobírají invalidní důchody či příspěvky na péči pro invalidní členy rodiny. Některé rodiny s potýkají s drogovou nebo hráčskou závislostí (ve čtvrti je mnoho heren a barů) svých členů, což má nepříznivý dopad na bezpečnostní situaci v lokalitě. V posledních letech v této lokalitě vzniká nová zástavba bytových domů nebo se zde kompletně rekonstruují staré domy. Míchá se zde bydlení pro vysokopříjmové občany s bydlením pro sociálně nepřizpůsobivé občany (stará, nerekonstruovaná zástavba) což může být příčinou případného vzniku napětí mezi lidmi žijící v této lokalitě. Pro developery se mohou stát jimi nově vybudované bytové jednotky hůře prodejné právě z důvodů, kdy zájemci odmítají bydlet v těsné blízkosti romských spoluobčanů. Jsou zde sociální nerovnosti, rozdílné způsoby žití, které mohou vést ke konfliktům.

5/ bytový dům na Pekárenské 4 Jedná se o bytový dům nacházející se v Pekárenské ulici v těsné blízkosti Obchodního centra IGY a křižovatky Pražské tř. a Pekárenské, nedaleko domu s bezbariérovými byty v ul. K. Weise. Je zde hustá zástavba, snadná dostupnost všech služeb. Obyvatelé tohoto domu využívají nejen k nákupům, ale mladší generace a děti především k trávení volného času právě blízké OC IGY, kde se po centru potulují. Od pracovníků obchodů v OC IGY opakované vznikají stížnosti nejen na opakující se drobné krádeže (především supermarket Albert a DM drogerie), ale i na agresivní chování romských spoluobčanů, kdy není výjimkou ani fyzické napadení těchto pracovníků (slovní agrese je běžnou záležitostí); dále si pracovníci stěžují, že tito lidé je „sledují“ a obtěžují i při jejich cestách ze zaměstnání v MHD (tzv. je doprovází a slovně napadají). Do tohoto domu docházejí pracovníci Dobrovolnického centra Diecézní charity a formou volnočasových aktivit se snaží pracovat s dětmi žijícími v tomto domě a blízkém okolí. Dále pak pracovníci terénních programu Poradny EVA při Diecézní charitě ČB. Tento dům je ve vlastnictví společnosti Faktum s.r.o., se sídlem Praha 12, Kamýk 11

5

2.3 Bezpečnostní (kriminologická) analýza se změřením na oblast Palackého náměstí a sídliště Máj: V sociálně vyloučených lokalitách a etnicky odlišných komunitách sídliště Máj a v oblasti Palackého náměstí je zajištěna nepřetržitá hlídková služba obvodními dohledy a turnusovými hlídkami Městské policie České Budějovice a Policií ČR. Jedná se o zvýšený dohled jak v průběhu dne, tak i v nočních hodinách, kdy je důraz na bezpečí a pořádek v dané oblasti dvojnásobně důležitý. Obě lokality vykazují zvýšený počet přestupků, především proti veřejnému pořádku a občanskému soužití, páchaných příslušníky etnicky odlišných komunit majících v těchto oblastech velmi výrazné zastoupení. Z přestupků, které zde městská policie a Policie ČR řeší, jsou nejčastější zejména případy rušení nočního klidu, znečišťování veřejného prostranství, či přestupky proti majetku. Ty však velmi často přechází až do trestných činů krádeže, či vloupání. Velmi časté jsou i případy výtržnictví, či drobných ublížení na zdraví. Zvláště pak v oblasti Palackého náměstí a jeho přilehlého okolí je patrná vzrůstající tendence zaznamenané trestné činnosti, kdy se počty spáchaných trestných činů zvýšily, za sledované období 3 let, často i o desítky procent. Vedle toho však městská policie eviduje i velké množství výjezdů tzv. na žádost občanů, zvláště pak do oblasti sídliště Máj, kde si lidé stěžují zejména na rušení nočního klidu. Dále však i na znečišťování veřejného prostranství, či na zneužívání alkoholu a jiných návykových látek mladistvými, s čím se však setkáváme ve zvýšené míře i v lokalitě Palackého náměstí a přilehlého okolí, které se svým množstvím odhozených injekčních stříkaček řadí na „vrchol“ pomyslného žebříčku krajského města.

Lokalita (2010)

Počet nalezených injekčních stříkaček

Háječek Novohradská ulice Fr. Šrámka Nádražní ulice Nákladové nádraží V. Volfa Pekárenská Matice Školské Lannova třída Nová Sportovní hala

67 42 33 31 28 20 12 11 11 9 8 Zdroj dat: Městská police České Budějovice

Seznam lokalit s největším výskytem odhozených injekčních stříkaček v Českých Budějovicích

Oblast Palackého náměstí Oblast sídliště Máj Ostatní oblasti

6

Nalezené injekční stříkačky v roce 2010 70 60 50 40 30 20 10 0

Ve velké řadě případů (typické pro případy rušení nočního klidu na Máji) je příčinou řady sporů však pouze vzájemné nepochopení, či intolerance mezi samotnými obyvateli, která velmi často plyne s rozdílného způsobu života a odlišných kultur obou etnik. V takovýchto případech pak „nastupuje“ strážník městské policie, který řeší vzájemný spor mezi oběma stranami v rámci svých zákonných možností. Prohloubení jeho znalostí týkajících se problematiky sociálně vyloučených lokalit tak může pouze pozitivně přispět ke zlepšení vzájemné komunikace se zdejšími obyvateli a zefektivnit činnost městské policie při řešení vzájemných sporů.

7

Vývoj trestných činů spáchaných v lokalitě Palackého náměstí Oblast Palackého náměstí je ohraničena Pražskou třídou na západě, železniční tratí ve směru Praha – Dolní Dvořiště na východě, Nádražní ulicí na severní straně a ulicí Na Sadech a Rudolfovská třída na jižní straně. Téměř v centru celé lokality je umístěno vlastní Palackého náměstí a z něho vybíhajících 12 hlavních ulic tvořících jádro celé oblasti.

Tabulka znázorňující počty trestných činů v jednotlivých ulicích oblasti kolem Palackého náměstí

Ulice

2008

2009

2010

2011 (1.1. 30.6.)

Fr. Šrámka

39

29

84

25

Nová

50

25

50

50

Kostelní

22

13

Skuherského

29

23

47

21

Pekárenská

54

29

65

33

Bedřicha

17

25

23

15

J. Š. Baara

29

15

45

17

Riegrova

37

21

55

28

Nádražní

77

58

199

123

Otakarova

28

31

63

35

Jírovcova

51

45

69

20

Lipenská

22

19

35

11

39

11

Smetany

Zdroj dat: Police ČR Při podrobné analýze trestné činnosti v kontextu tří let nalezneme stoupající tendenci přerušenou mírných poklesem z roku 2009. Bez ohledu na zmiňované mírně snížení v daném roce je však u většiny ulic zřejmý progres v nápadu trestné činnosti vrcholící rokem 2010, ve kterém bylo v některých lokalitách dosaženo i skokového nárůstu v řádu několika desítek procent. Nejedná se přitom o ojedinělý jev typický pro jednu, či dvě ulice, ale celoplošnou tendenci zasahující celou oblast Palackého náměstí. I přes neúplnou statistiku z roku 2011 je zřejmé, že tato tendence bude pokračovat i v právě probíhajícím roce a to na úrovni „rekordního“ roku 2010, který bude, při udržení vývoje současného nápadu trestné činnosti, vyrovnán nebo dokonce i překonán.

8

Nápad trestných činů v oblasti Palackého náměstí podle jednotlivých ulic 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

2008

250

2009

2010

2011 (1.1. -30.6.)

Nápad přestupků v oblasti Palackého náměstí podle jednotlivých ulic

200 150 100 50 0

2008

9

Nádražní ulice Při pohledu na graf znázorňující nápad trestné činnosti v jednotlivých ulicích je na prvním místě v počtu spáchaných trestných činů a přestupků Nádražní ulice a to zejména díky vývoji z posledních dvou let (rok 2010 a ½ roku 2011). Jedná se o tzv. „starou“ Nádražní ulici (v ČB se nachází ještě „nová“ Nádražní ulice), což je poměrně malá, nevýznamná ulice, ve které se však nachází bloky garáží přitahující jak narkomany, tak i drobné zloděje, kteří si zde odkládají své „úlovky“. Velmi časté jsou zde proto nálezy odhozených injekčních stříkaček, či případy drobné pouliční kriminality ve formě krádeží, či vloupání do místních objektů. Z hlediska zabezpečení kamerovým systémem je však tato lokalita nevhodná. Díky své odlehlosti a velmi malému pohybu lidí se totiž jedná o velmi „klidné“ místo s minimálním provozem. Případné zabezpečení kamerovým systémem by bylo neúměrně náročné jak technicky i finančně (v místě nejsou zavedeny potřebné technické sítě) a to bez potřebného efektu. V síti slepých garážových uliček, v místě bez jakéhokoliv vhodného vyvýšení, by byla instalace kamer prakticky nemožná. Jedinou reálnou možností jak dohlédnout na pořádek této oblasti tak zůstává zvýšená kontrolní činnost hlídek městské, či republikové policie. Pekárenská ulice Tato třída patří z dlouhodobého z hlediska mezi tři ulice s největším nápadem trestné činnosti a mezi dvě ulice s největším počtem přestupků, jejichž míra se zde drží na konstantně vysoké úrovni. Jedná se přitom o jednu z nejvýznamnějších ulic vedoucích do této oblasti a to jak z hlediska dopravní, tak sociokulturní obslužnosti. Na této ulici je koncentrováno, společně se samotným náměstím, největší množství nejrůznějších obchodů a provozoven, včetně barů, heren a restaurací. Vede tudy navíc i jediná trolejová trasa v lokalitě, je zde škola, či pošta. Celá ulice pak ústí na nejrušnější křižovatku poblíž Palackého náměstí, před níž se nachází i největší kulturně - společenské a nákupní centrum celých Českých Budějovic. Zde se koncentruje i velké množství více, či méně problémové mládeže a vše pozitivní i negativní, co místo plné obchodů, služeb a lidí s sebou přináší. Poblíž tohoto místa je i velké množství zastávek MHD, které se zde kříží a vedou odsud do různých směrů. Samotnou Pekárenskou ul. pak kříží i další významnější ulice oblasti vyznačující rovněž zvýšeným nápadem trestných činů i přestupků, ulice Fr. Šrámka, či Jírovcova. To vše tvoří „nejideálnější“ podmínky pro umístění nových kamerových bodů MKDS v této problémové lokalitě. Díky systematicky umístěným kamerovým by tak nejproblémovější a zároveň i nejfrekventovanější část této oblasti mohla být pod jeho stálým dozorem. Kamera N3 umístěná přímo na rohu Palackého náměstí a Pekárenské ulice na jedné straně, kamera N18 situovaná na druhou stranu této ulice, navíc do nejvytíženějšího místa lokality z hlediska možných problémů i koncentrace lidí. Vedle dohledu samotných policejních hlídek by tak další pomocník občanů, MKDS, mohl přispět ke snížení nápadu trestné činnosti v lokalitě, která se již v mnoho ohledech začíná podobat té na Máji. Zde již kamery nainstalovány jsou a v mnoho ohledech zde přispěly a neustále přispívají ke zlepšování zdejšího prostředí.

10

2.4 Institucionální analýza zaměřená na osoby sociálně vyloučené nebo ohrožení sociálním vyloučením a na sociálně vyloučení lokality A. Státní instituce Pro všechny vyloučené lokality a osoby sociálně vyloučené nebo vyloučeném ohrožené A.1. Magistrát města České Budějovice Odbor sociálních věcí Oddělení pomoci v hmotné nouzi  Poskytuje dávka dle zákona č.111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc)  Poskytuje sociální poradenství, provádí sociální šetření, vytváří individuální plán klienta Sociálně právní ochrana dětí  poskytuje samostatné sociálně právní a výchovné poradenství dětem a i rodičům při řešení jejích rodinných, osobních a sociálních situací.  dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí a zákona o rodině č. 94/1964 Sb., zabezpečuje a zaměřuje se na vyhledávání dětí osiřelých dětí, jejichž rodiče neplní své povinnosti, dětí svěřených cizí osobě, dětí, které vedou zahálčivý život, dopouští se útěků, požívají návykové látky, dětí, na kterých byl spáchán trestný čin.  poskytuje poradenství a rozhoduje o opatřeních na ochranu dětí  vykonává funkci kolizního opatrovníka  zprostředkovává osvojení a pěstounskou péči Oddělení sociální pomoci  romský koordinátor (poradce) – poskytování sociálního poradenství, koordinace pomoci romským obyvatelům města  kurátorky pro dospělé poskytují: výchovnou a poradenskou péči, pomoc s vyřízením osobních dokladů (opis RL, fotky, podání žádosti), pomoc při zajištění a udržení zaměstnání,pomoc s vyřízením důchodu, doprovod na různé instituce (úřady, lékař), pomoc při umístění do ústavní péče (domovy pro seniory, domovy s pečovatelskou službou, protialkoholní nebo psychiatrická léčba), pomoc při vyřízení dávek pomoci v hmotné nouzi, pomoc klientům se zajištěním bydlení (ubytovny, azylové domy), pomoc při zajištění dostupnosti zdravotní péče (kontakt s lékařem), spolupracují s nestátními organizacemi, které působí v sociální nebo příbuzné oblasti, provádí depistážní činnost, přitom respektují práva klientů a princip dobrovolnosti spolupráce Odbor správy veřejných statků  Koordinace a administrace obecně prospěšných prací pro klienty dávek v hmotné nouzi Městská policie ČB  hlavní činnost městské police ve vztahu k osobám ze sociálně vyloučených lokalit spočívá především v zabezpečování místních záležitosti veřejného pořádku. Při této činnosti se MP ČB dostává do kontaktu nejen s dospělými, ale často i s dětmi, které jej narušují, dopouštějí se provinění, činu jinak trestného nebo přestupku. Při výkonu své činnosti úzce spolupracuje zejména s Policií ČR, příslušnými státními orgány a organizacemi a orgány samosprávy.  Služebna MP na sídlišti Máj  Služebna MP v Suchém Vrbném A.2 Policie ČR  Policie ČR zasahuje v daných lokalitách především v oblasti vyšetřování, popř. stíhání dětských a dospělých pachatelů protiprávního jednání. Jako první se dostává do kontaktu s pachateli, oběťmi nebo svědky protiprávního jednání.

11

 významná role Policie ČR spočívá i v preventivních aktivitách a ve spolupráci s dalšími subjekty, které primární prevence (kriminalita, drogy) taktéž zajišťují a dále ve spolupráci s orgány a subjekty, kteří s lidmi ze sociálně vyloučených lokalit pracují a poskytují jim podporu a pomoc při řešení jejich nepříznivé sociální situace (pracovní skupiny, společné řešení závažných problémů v daných lokalitách)  legislativně je činnost Policie ČR upravena především zákonem o Policii ČR, prováděcími předpisy k tomuto zákonu a závaznými pokyny. A.3 Probační a mediační služba ČR, středisko České Budějovice  Probační a mediační služba (PMS) ČR představuje relativně novou instituci na poli trestní politiky, její činnost vychází z propojení trestního práva a sociální práce. Probační a mediační služba usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zjišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality B.1 Nestátní neziskové organizace Ve vybraných vyloučených lokalitách působí organizace, které poskytují sociální služby a služby návazné a doplňující pro osoby zde žijící. Služby jsou zde poskytovány ambulantní nebo terénní formou. I. Pro všechny vyloučené lokality a osoby sociálně vyloučené nebo vyloučením ohrožené: Občanská poradna při Jihočeské rozvojové o.p.s.  poskytování odborné sociální poradenství v těchto oblastech: dluhová, bytová, pracovně právní, majetkoprávní, rodinná, spotřebitelská problematika aj. pro osoby v přechodné sociální krizi (tzn. i pro osoby ze sociálně vyloučených lokalit)  Občanská poradna podporuje každého člověka, který je v nepříznivé sociální situaci nebo mu taková situace hrozí a neví jakým způsobem tuto situaci řešit. Podporuje samostatnost a nezávislost klientů Jihočeská růže, o.s.  Poskytuje odborné sociální poradenství zaměřené především na problematiku bydlení a zadlužení především pro osoby ze sociálně vyloučených lokalit Diecézní charita České Budějovice, Poradna pro ženy a dívky v nouzi EVA  poskytnutí poradenství při řešení nepříznivé životní situace, podpora vztahů a kontaktů s rodinou a dalšími institucemi, zprostředkování dalších služeb, poradenství v oblasti sociálně právní a právní, pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (vyjednávání v zájmu klienta, pomoc s listinami) THEIA – pomoc v krizi, o.s.  poskytování sociálního a psychosociálního poradenství obětem domácího násilí, trestné činnosti, obchodu s lidmi, osobám komerčně zneužívaným, v krizi, dětem a mládeži od 6 do 26 let ohroženými společensky nežádoucími jevy, rodinám s dětmi a seniorům.  pro školy – preventivní programy na téma násilí (šikana, kyberšikana, domácí násilí, hrozba násilí ve volném čase) KONÍČEK, občanské sdružení  poskytuje poradenství v oblasti zaměstnanosti, poskytuje služby podporovaného zaměstnávání a služby sociální rehabilitace zaměřené na nácvik pracovních dovedností; realizuje projekty pro osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách se zaměřeným na zvýšení zaměstnanosti  organizace v současné době realizuje již druhý projekt podpořený finančními prostředky Evropské Unie v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost s názvem Terénní, 12

poradenské a motivační programy sociální integrace v Českých Budějovicích“, jehož cílovou skupinou jsou osoby sociálně vyloučené či ohrožené sociálním vyloučením; v tomto projektu je město České Budějovice partnerem a jeho role spočívá především v úzké spolupráci při řešení obtížné sociální situace občanů města (předávání klientů oddělení dávek v hmotné nouzi, kteří jsou obtížně zaměstnavatelní, poskytování poradenství a konzultací, předávání zkušeností). Občanské sdružení PREVENT  registrovaný poskytovatel komplexu protidrogových služeb (kontaktní centrum, odborné sociální poradenství, terénní programy, služby následné péče)  v sociálně vyloučených lokalitách poskytují především výměnný program pro uživatele drog a v NZDM poskytují preventivní programy Městská charita České Budějovice, Dům sv. Pavla  poskytuje služby lidem v krizové životní situaci, ohroženým sociálním vyloučením či již vyloučeným, podpora při opětovném začlenění do většinové společnosti, prevence sociálního vyloučení.  Nízkoprahové denní centrum – pro muže a ženy od 18 let, poskytuje zázemí pro osobní hygienu, potravinovou výpomoc, psychoterapii, dále nabízí přístup na internet a pomoc při práci s PC, prodej časopisu Nový prostor (pracovní terapie), pastorační asistenci;  Azylový dům (kapacita 25 lůžek) – nabízí mužům od 18 let převážně bez bydlení a bez práce pomoc a podporu při jejich opětovném získávání, uživatelé postupně směřují ke svému cíli ve spolupráci se sociální pracovnicí a psychoterapeutem, součástí služby je ubytování, dále možno využít přístup na internet a pomoc při práci s PC, prodej časopisu Nový prostor, pastorační asistenci, potravinovou výpomoc;  Noclehárna (kapacita 15 lůžek) – nabízí mužům od 18 let možnost přespání v čistém a vytopeném prostředí, součástí služby je sociální poradenství, dále poskytnutí zázemí pro osobní hygienu, potravinová výpomoc, psychoterapie, přístup na internet a pomoc při práci na PC, prodej časopisu Nový prostor (pracovní terapie), pastorační asistence  Ošetřovna pro lidi bez domova – nabízí možnost základního ošetření, konzultace o zdravotním stavu uživatelů s případným doporučením na odborné zdravotní zařízení.  Vydávání polévky – vydávání 25 porcí polévky uživatelům sociálních služeb Domu sv. Pavla, a to každý všední den mezi 14,00 a 16,00 hod. Polévka je vydávána zdarma. Městská charita České Budějovice, Terénní programy  Terénní služba lidem v krizové životní situaci, ohroženým sociálním vyloučením či již vyloučeným, podpora při opětovném začlenění do většinové společnosti, prevence sociálního vyloučení. V SO ORP České Budějovice zajišťuje monitoring, poradenství, krizovou intervenci osobám bez přístřeší a neorganizované mládeži, osobám ohroženým ztrátou bydlení z důvodů předlužení či dlouhodobé nezaměstnanosti nabízí poradenství, psychoterapii, pastorační asistenci, osoby dotčené ztrátou bydlení podporuje v jeho znovuzískání a udržení, osoby dotčené ztrátou zaměstnání či osoby těžko umístitelné na trhu práce podporuje v jeho získání a udržení Jeslová a azylová zařízení, příspěvková organizace České Budějovice Azylový dům pro matky s dětmi Filia (kapacita 43 lůžek)  poskytování služeb sociální prevence (zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby těhotným ženám a matkám s dětmi v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení a zletilým dívkám do 26 let věku, které opouštějí školská zařízení nebo jsou z nefunkčních rodin bez rodinného zázemí)

13

Azylový dům pro ženy (kapacita 6 lůžek + 6 lůžek pro noclehárnu))  poskytování služeb sociální prevence (zařízení sociálních služeb poskytující pobytovou službu ženám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení a ambulantní službu ženám bez přístřeší mající zájem o využití hygienického zařízení a přenocování) Mezi proudy, o.p.s.  Poskytovatel služby sociální rehabilitace pro osoby v přechodné sociální krizi se zaměřením na podporu získání a udržení bydlení; podpora jejich profesního a osobního rozvoje a aktivního způsobu života v přirozeném prostředí  hlavní cílovou skupinou služby jsou osoby v krizi, což jsou lidé nacházející se v akutní i chronické krizi způsobené aktuální ztrátou i bezprostřední hrozbou ztráty vlastního (samostatného) bydlení a adekvátního společenského uplatnění II. Pro jednotlivé sociálně vyloučené lokality Lokalita: Sídliště Máj Salesiánské středisko dětí a mládeže – Dům dětí a mládeže  Provozují sociální služby nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ambulantní formou v kontaktním centru Maják, umístěném přímo v centru vyloučené lokality a dále pak terénní formou  V docházkové vzdálenosti pak poskytují NZDM ambulantní formou – tzv. Otevřené kluby pro danou cílovou skupinu Lokalita: Okružní, ubytovna pro neplatiče Trival Městská charita České Budějovice, NZDM Jiloro – Srdíčko Klub pro děti a mládež od 6 do 26 let:  možnost aktivního trávení volného času, využití herního vybavení klubu (společenské hry, fotbálek, počítač, hračky, ...), účast na pořádaných akcích (výlety, turnaje, exkurze, ...), možnost účasti na besedách, diskuzích nad různými tématy (drogy, kriminalita, bezpečný sex ...), motivace dětí a mládeže k využívání nabídky volnočasových aktivit.  Předškolní a školní příprava: pomoc s přípravou do školy, domácími úkoly, doučování, jednání se školami, pedagogicko-psychologickou poradnou, ...  Dílny: pravidelné či nepravidelné akce, na nichž je zajištěn lektor (fotbal, florbal, výtvarná, keramická, divadelní, hudební a rytmicko - pohybová dílna) Diecézní charita České Budějovice, Poradna pro ženy a dívky v nouzi EVA  poskytnutí základního poradenství, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (vyjednávání v zájmu klienta, pomoc s listinami, doprovod na úřady, instituce, podpora vztahů), služba je poskytována převážně v domácnostech uživatelů Lokalita: Bytový dům Vrbenská Diecézní charita České Budějovice, Poradna pro ženy a dívky v nouzi EVA  poskytnutí základního poradenství, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (vyjednávání v zájmu klienta, pomoc s listinami, doprovod na úřady, instituce, podpora vztahů), služba je poskytována převážně v domácnostech uživatelů Lokalita: Palackého náměstí Městská charita České Budějovice, NZDM V.I.P.  Klub pro děti a mládež od 11 do 26 let, terénní služby v programu Terén pro děti a mládež od 6 do 26 let. (individuální doučování a školní příprava, zajištění organizovaných a neorganizovaných volnočasových aktivit, dílen, sportovních činností, programy primární prevence, motivace k dokončení školní docházky a k prac. začlenění), zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (volný pobyt v NZDM - v otevřeném klubu s vrstevníky, přednášky,

14

kurzy, semináře, besedy s odborníky, návštěvy koncertů, kina, divadla, jednorázové tematické akce, výjezdové akce, výlety, exkurze, apod.), sociálně terapeutické činnosti, sociální poradenství, kontaktní práce, krizová intervence, situační intervence, případová práce), pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (sociální práce, informační servis, doprovod, odkazování na následné služby).

2.5 Podpora města České Budějovice neziskovým subjektům pracujícím s danou cílovou skupinou Poskytovatel / služba Občanská poradna při Jihočeské rozvojové o.p.s. Jihočeská růže, o.s. Diecézní charita, Poradna EVA – sociální poradenství Diecézní charita, Poradna EVA – terénní programy KONÍČEK, o.s. Občanské sdružení PREVENT – Jihočeský streetwork Theia – pomoc v krizi Městská charita, Dům sv. Pavla Městská charita, Terénní programy Městská charita, NZDM Jiloro Městská charita, NZDM V.I.P. Salesiánské středisko mládeže Mezi proudy, o.p.s. (od r. 2011)

CELKEM

2009

2010

2011

Celkem

147 000 60 000

160 000 40 000

140 000 50 000

447 000 150 000

100 000

280 000 0 (IP) 200 000

530 00

115 000 305 000

150 000 0 (IP) 100 000

200 000 0 40 000 0 (IP) 0 175 000 100 000 0

100 000 0 210 000 0 (IP) 60 000 100 000 70 000 0

150 000 40 000 230 000 0 (IP) 150 000 150 000 150 000 0

450 000 40 000 480 000 0

1 242 000

990 000

1 540 000

3 772 000

115 000 605 000

210 000 425 000 320 000 0

2.6 Potřeby definované v Rozvojovém plánu sociálních služeb České Budějovice: Opatření 1/1.2. Vznik nových sociálních služeb pro danou cílovou skupinu Aktivita 1/1.2.1 Vznik nových nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (sídliště Máj)

Komunitní centrum Máj – vznik nového NZDM Aktivita 1/1.2.2. Vznik NZDM Suché Vrbné Vznik plánován na základě analýzy potřebnosti nízkoprahového zařízení v dané lokalitě, předpokládaným realizátorem byla Městská charita České Budějovice Opatření 1/2.3 Prevence rizikového chování, trestné činnosti, CAN Aktivita 1/2.3.1 Vznik systému včasné intervence SVI Efektivní spolupráce napříč těmito organizacemi ( napříč ministerstvy – MPSV, MSp, MV, MZ, MŠ..) podpořená jednotným společným informačním systémem umožní včasnou intervenci, pomoc dětem, mládeži a jejich rodinám s delikventním chováním, trestnou činností aj. problémy, umožní prevenci sociální patologie, kriminality… Pomocí

15

jednotného informačního systému, který propojí jednotlivé instituce, se urychlí a zefektivní postupy a metody práce, pomoc a intervence, prevence cílové skupině. Aktivita 1/2.3.2 Primární prevence ve školách Programy primární prevence na základních školách jsou zaměřeny na konkrétní témata primární prevence jejichž společným cílem je předejít problémům a následkům spojeným se rizikovými projevy chování (dále SPJ), případně minimalizovat jejich dopad a zamezit jejich dalšímu rozšíření. Důraz je kladen zejména na specifickou primární prevenci tj. systém aktivit a služeb, které se zaměřují na práci se zvolenou cílovou skupinou, u níž lze v případě jejich absence předpokládat další negativní vývoj a který se snaží předcházet nebo omezovat nárůst jeho výskytu. Teoretická a dovednostní příprava v oblasti primární prevence v celém jejím spektru záškoláctví, šikana, násilí, kriminalita, delikvence, vandalismus, rasismus, užívání návykových látek, onemocnění HIV/AIDS a dalšími nemocemi šířícími se krevní cestou, poruchy příjmu potravy, netolismus (virtuální drogy) a patologické hráčství (gambling) postupně omezující rizikové chování dětí a mládeže. Cílovou skupinou vedle žáků škol také pedagogové a personál nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, rodiče. Opatření 3/2.1 Podpora vzniku a rozvoje sociálního bydlení v ORP České Budějovice Aktivita 3/2.1.1 Zavedení systému vícestupňového bydlení s doprovodným sociálním programem Aktivita byla propojena s aktivitou 4/3.6.1 SPRSS JčK (Podpora uživatelů služby v systémech vícestupňového bydlení s doprovodným sociálním programem) a opatřením 4/4.1 SPRSS JčK Podpora vzniku a rozvoje systémů propustného vícestupňového bydlení s doprovodným sociálním programem (SPVB s DSP) a opatřením 4/4.1 SPRSS JčK (Podpora vzniku a rozvoje systémů propustného vícestupňového bydlení s doprovodným sociálním programem). V roce 2011 vznikne subkomise složená ze zástupců sociální a bytové komise a poskytovatelů sociálních služeb, která aktualizuje do této doby realizované aktivity:  Návrh koncepce přidělování bytů  Pravidla pro fungování služeb služby (pravidla přijímání klienta/klientky, placení nákladů za byt, poskytování sociálních služeb…)  Propagace služby (tisk letáků, distribuce letáků…). Další plánovaný průběh realizace:  Vytipování vhodných bytů v SO OPR České Budějovice.  Ve spolupráci s bytovou komisi RM přijmout vytvořenou koncepci  Následná realizace dohodnutých kroků vedoucích k zajištění potřeb uživatelů  Podpora terénních programů poskytovaných jako doprovodný sociální program  Realizace pilotního projektu v souladu s aktivitou 4/4.1.4 SPRSS JčK (Realizace pilotního projektu SPVB s DSP na území Jihočeského kraje)

16

3. Základní navrhovaná opatření: Opatření č. 1 Moduly bydlení s doprovodným sociálním programem Jsou stanoveny 2 základní moduly bydlení s doprovodným sociálním programem: I. modul = bydlení v bytech vymezených pro Vícestupňový systém bydlení s doprovodným sociálním programem (3 byty) - cílem tohoto modulu je podpora a udržení samostatného bydlení pro vybrané cílové skupiny s následným ustoupením doprovodného sociálního programu a přesunu/přestoupení do běžného bydlení - v tomto modulu vícestupňového systému bydlení se jedná o postup vzhůru II. modul = bydlení v jakémkoliv bytě v majetku města / Správy domů = prevence ztráty samostatného bydlení u rizikových uživatelů - realizace doprovodného sociálního programu jako podpora udržení stávajícího bydlení a zabránení dalšímu propadu a ztrátě bydlení - v tomto modulu vícestupňového systému bydlení se jedná o udržení stávajícího stupně Odpovědné osoby: M.Joch, P.Podhola Opatření č. 2 Úpravy stávajích smluv Správy domů, s.r.o. Nově budou exitovat dvě smlouvy o uzavření nájmu I. „Běžná“ smlouva (na dobu půl roku s opcí na půl roku) Ve smlouvě bude také upraveno, že pokud nájemce například nebude řádně hradit nájemné, bude s ním uzavřena slouva II.) II.

„Smlouva s doprovodným sociálním programem“(platí pro II.modul v opratřeníč.1) Ve smlouvě bude mimo jiné zakotveno, že: nájemce musí aktivně spolupracovat s terénními sociálními organizacemi nájemce, pokud pobírá DHM doplatek na bydlení, bude tato finanční částka přímo adresována Správě domů, s.r.o.

Ve smlouvách bude dále zakotvena možnost, že v případě neuhrazení nájemného bude prodloužena nájemní smlouva o 1 měsíc, aby nájemci pobírající DHM měli možnost i nadále využívat doplatek na bydlení a nedostávali se tak do ještě těžší sociální situace. Odpovědné osoby: M.Joch, P.Podhola Opatření č. 3 Bytový dům Vrbenská – vytvoření místnosti pro práci sociálních organizací s uživateli bytů (primárně zaměřeno na děti) V tomto bytovém domě v současné době neexistují žádné prostory pro práci terénních sociálních organizací Odpovědné osoby: M.Joch, P.Podhola

17

Opatření č. 4 Připravit návrhy na možnou úpravu, rozšíření či změnu fungování Ubytovny Trival, popřípadě navrhnout jinou vhodnou alternativu Odpovědné osoby: M.Joch, P.Podhola Opatření č. 5 Připravit nové projekty pro podání žádostí do programu Ministerstva vnitra ČR „Úsvit“ (Projekty by měly obsahovat návaznost na základní školy v dosahu lokalit se sociálním vyloučením) Odpovědné osoby: P.Podhola Opatření č. 6 Ve vybraných lokalitách i nadále rozšiřovat kamerový systém MP (uvedeno v dokumentu „Program prevence kriminality 2011“ – aktualizace v měsíci srpnu 2011) Odpovědné osby: J.Thoma, P.Podhola

4. Použité zdroje: 1. L. Kozlová a spol.: Zmapování a monitoring specifických cílových skupin – exkluze, České Budějovice, 2007 2. L. Kozlová: Koncepce prevence kriminality města na období 2009-2011,České Budějovice, 2008 3. V. Sup: Program prevence kriminality pro rok 2011 v Českých Budějovicích, České Budějovice, 2011

18