POTŘEBY DĚTÍ Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ V NÁVAZNOSTI NA PSYCHOLOGICKÉ SLUŽBY NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY

Potřeby dětí z dětských domovů v návaznosti na psychologické služby na území ORP Poděbrady

POTŘEBY DĚTÍ Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ V NÁVAZNOSTI NA PSYCHOLOGICKÉ SLUŽBY NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZE SOCIOLOGICKÉHO ŠETŘENÍ

ČERVENEC 2013 Mgr. Petra Dobiášová

1


OBSAH 1.

KONTEXT REALIZOVANÉHO ŠETŘENÍ ............................................................................. 5

2.

METODIKA ŠETŘENÍ A PRŮBĚH REALIZACE ................................................................... 5

3.

POPIS ÚZEMÍ ................................................................................................................... 6

4.

ZÁKLADNÍ A STŘEDNÍ ŠKOLY V ORP PODĚBRADY ....................................................... 11

4.1.

ZÁKLADNÍ ŠKOLY........................................................................................................... 11

4.2.

STŘEDNÍ ŠKOLY ............................................................................................................. 12

5.

PRACOVIŠTĚ ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA A JEJICH FINANCOVÁNÍ ................................. 12

5.1.

SEZNAM PRACOVIŠŤ ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY ........... 12

5.2.

FINANCOVÁNÍ PRACOVIŠŤ ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA ................................................. 13

5.3.

PRACOVIŠTĚ ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA ZŠ VÁCLAVA HAVLA, PODĚBRADY................ 13 5.3.1. 5.3.2. 5.3.3. 5.3.4. 5.3.5. 5.3.6. 5.3.7. 5.3.8. 5.3.9.

5.4.

Činnosti ......................................................................................................................13 Počet žáků, kteří využijí individuální konzultace, za školní rok ...............................................14 Počet žáků v aktuální péči ..............................................................................................14 Cesta žáka do péče školního psychologa ...........................................................................14 Problémy žáků, rodičů a zaměstnanců školy ......................................................................15 Spolupráce s PPP Nymburk ............................................................................................15 Ostatní partneři pracoviště ............................................................................................15 Spolupráce s OSPOD .....................................................................................................15 Limity školního psychologa ............................................................................................16

PRACOVIŠTĚ ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA ZŠ T. G. M. PODĚBRADY................................ 17 5.4.1. 5.4.2. 5.4.3. 5.4.4. 5.4.5. 5.4.6. 5.4.7. 5.4.8.

Popis činností ..............................................................................................................17 Počet žáků v aktuální péči ..............................................................................................18 Cesta žáka do péče školního psychologa ...........................................................................18 Problémy žáků, rodičů a zaměstnanců školy ......................................................................18 Spolupráce s PPP Nymburk ............................................................................................18 Ostatní partneři ...........................................................................................................18 Spolupráce s OSPOD Poděbrady .....................................................................................18 Limity školního psychologa ............................................................................................18 2

Potřeby dětí z dětských domovů v návaznosti na psychologické služby na území ORP Poděbrady 5.5.

POPIS SITUACE NA ZBÝVAJÍCÍCH ŠKOLÁCH ZAČLENĚNÝCH DO ŠETŘENÍ .................... 19

6.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O PEDAGOGICKO PSYCHOLOGICKÉ PORADNĚ NYMBURK ... 24

7.

STŘEDISKO PORADENSKÝCH SLUŽEB PODĚBRADY ..................................................... 25

8.

ZAJIŠTĚNÍ PRIMÁRNÍ PREVENCE .................................................................................. 26

9.

ZÁVĚRY .......................................................................................................................... 27

DRUHÁ ČÁST ANALÝZY

1.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O ANALÝZE BYDLENÍ V ORP PODĚBRADY ............................. 30

2.

METODA ŠETŘENÍ ......................................................................................................... 30

3.

HLAVNÍ CÍLE PROJEKTU ................................................................................................ 30

4.

POPIS ÚZEMÍ ................................................................................................................. 32

4.3.

CHARAKTERISTIKA ORP PODĚBRADY .......................................................................... 32

4.4.

POČET OBYVATEL V OBCÍCH ORP PODĚBRADY ........................................................... 33

4.5.

POČET MĚSTSKÝCH BYTŮ VE VLASTNICTVÍ JEDNOTLIVÝCH OBCÍ ORP PODĚBRADY . 34

5.

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ ........................................................................................................... 36

6.

DETAILNÍ ANALÝZA ....................................................................................................... 39

6.1.

MĚSTA A OBCE JAKO VLASTNÍCI BYTOVÉHO FONDU.................................................. 39 5.3.10. 5.3.11. 5.3.12.

6.2.

Byty ve vlastnictví menších měst a obcí v ORP Poděbrady ................................................39 Byty ve vlastnictví města Poděbrady ............................................................................40 Pravidla pro přidělování bytů ve vlastnictví Města Poděbrady ...........................................41

DALŠÍ MOŽNOSTI BYDLENÍ PRO OSOBY V TÍŽIVÉ SITUACI .......................................... 42 6.2.1. 6.2.2. 6.2.3.

Sociální služby pobytové pro osoby v tíživé bytové situaci ....................................................42 Další možnosti ubytování pro osoby v tíživé bytové situaci ...................................................43 Volný trh s byty ...........................................................................................................46 3


SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITY ................................................................................. 47

6.4.

POPIS PROBLEMATIKY OSOB DOSTÁVAJÍCÍCH SE DO TÍŽIVÉ BYTOVÉ SITUACE ......... 47 6.4.1. 6.4.2. 6.4.3. 6.4.4. 6.4.5. 6.4.6.

Problematika z pohledu zástupců obcí v regionu ................................................................47 Žadatelé o pomoc při řešení bytové situace ......................................................................48 Příčiny problémů s bydlením ..........................................................................................49 Problematika dlužníků na nájemném městských bytů města Poděbrady .................................50 Bezdomovectví ............................................................................................................51 Současná řešení ...........................................................................................................51

7.

MOŽNOSTI ŘEŠENÍ ........................................................................................................ 52

7.1.

PREVENCE ZADLUŽOVÁNÍ A PREVENCE ZTRÁTY BYDLENÍ .......................................... 52

7.2.

ŘEŠENÍ BYDLENÍ U OSOB V KRIZI ................................................................................. 52

7.3.

PODPORA SOCIÁLNÍ PRÁCE .......................................................................................... 53

7.4.

VYTVOŘENÍ SYSTÉMU PROSTUPNÉHO BYDLENÍ ......................................................... 53

8.

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE .............................................................................................. 55

8.1.

LITVÍNOV ....................................................................................................................... 55

8.2.

CHEB .............................................................................................................................. 55

8.3.

DALŠÍ ODKAZY............................................................................................................... 56

4


1.

KONTEXT REALIZOVANÉHO ŠETŘENÍ

Popis služeb školních poradenských pracovišť v ORP Poděbrady byl realizován za účelem získání podkladu pro další jednání v rámci aktualizace komunitního plánu sociálních služeb v ORP Poděbrady.

2.

METODIKA ŠETŘENÍ A PRŮBĚH REALIZACE

K realizaci zadání jsme použili kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod sociologického výzkumu, jednalo se o sekundární analýzu statistických dat, individuální hloubkové rozhovory a elektronické dotazování. Naším prvotním zdrojem byla sekundární statistická data, jednalo se o data ČSÚ a veřejně dostupná data jednotlivých základních a středních škol. V druhé fázi jsme realizovali nestrukturované hloubkové individuální rozhovory se dvěma zaměstnankyněmi školních poradenských pracovišť v území, jednalo se o školní psycholožky při ZŠ Václava Havla Poděbrady a ZŠ T. G. M. Poděbrady, a se dvěma zaměstnankyněmi oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady. Pro doplnění popisu situace v území jsme prostřednictvím elektronické komunikace oslovili vedení všech základních a středních škol v ORP Poděbrady se žádostí o vyplnění krátkého dotazníku, zástupci škol tak odpovídali na otázky uvedené v tabulce č. 1. Tabulka č. 1: Použitý dotazník 1. Pokud na škole pracuje školní psycholog, prosíme o přesné informace (úvazek, financování, činnosti apod.). 2. Pokud ve škole školní psycholog nepracuje, jak situaci řešíte? Kam odkazujete děti/rodiče? Je toto řešení dostatečné? Vnímáte nějaké problémy? 3. Pokud ve škole školní psycholog pracuje, je toto poradenství dostatečné? Pokud ne, jak situaci řešíte? Kam dále odkazujete děti/rodiče? Je toto řešení dostatečné? Vnímáte nějaké problémy? 4. S jakými poskytovateli poradenských služeb dále spolupracujete? 5. Jaké poradenské služby Vám chybí (vztaženo především k území Poděbradska)? 6. Kdo u Vás poskytuje primární prevenci? Jste spokojeni? Pokud škola na náš e-mail nereagovala, dotazník jsme zaslali ještě v průběhu dalších dvou týdnů 2x, poté jsme vybrané školy kontaktovali telefonicky a požádali je o spolupráci. Šetření se zúčastnilo 9 základních škol ze 14 oslovených1. Tabulka č. 2: Seznam zúčastněných základních škol 1

V rámci tohoto šetření nebyla oslovena Základní škola při Léčebně Dr. L. Filipa. 5

Potřeby dětí z dětských domovů v návaznosti na psychologické služby na území ORP Poděbrady Název základní školy ZŠ Václava Havla Poděbrady ZŠ T. G. Masaryka Poděbrady ZŠ Městec Králové, Bezručova ZŠ Městec Králové, Nám. Republiky 303 Základní škola a mateřská škola letce Františka Nováka Sokoleč Masarykova základní škola Dymokury ZŠ Kněžice ZŠ Libice nad Cidlinou Speciální základní škola, Poděbrady

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Našeho šetření se nezúčastnily základní školy uvedené v tabulce č. 3. Ve všech případech se jednalo o základní školy I. stupně s minimálním počtem žáků. Tabulka č. 3: Seznam nezúčastněných základních škol Název základní školy 1. ZŠ Běrunice 2. ZŠ Křečkov 3. ZŠ Opočnice 4. ZŠ Vrbová Lhota 5. ZŠ Záhornice Šetření se zúčastnili také zástupci všech 6 oslovených středních škol2. Tabulka č. 4: Seznam zúčastněných středních škol Název střední školy 1. Hotelová škola, Vyšší odborná škola hotelnictví a turismu a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Poděbrady 2. SZeŠ a SOŠ Poděbrady, příspěvková organizace 3. EKO Gymnázium a SOŠ Multimediálních studií 4. SOŠ a SOU Městec Králové 5. Gymnázium Jiřího z Poděbrad, Poděbrady 6. Střední odborné učiliště společného stravování, Poděbrady

3.

POPIS ÚZEMÍ

Správní obvod Poděbrady se rozkládá ve východní části Středočeského kraje na hranicích s Královéhradeckým krajem. Sousedí s obvody Nymburk a Kolín. 2

Do šetření nebyla zahrnuta Praktická škola Chotěšice, o.p.s. Tato škola je určena pro žáky s mentálním postižením, souběžným postižením více vadami a autismem, kteří ukončili základní vzdělávání v ZŠ speciální. 6

Potřeby dětí z dětských domovů v návaznosti na psychologické služby na území ORP Poděbrady Rozlohou (34 856 ha) i počtem obyvatel (k 31. 1. 2012 počet obyvatel činil 30 531) se obvod řadí k podprůměrně velkým obvodům. Tvoří ho 35 obcí, z nichž Poděbrady a Městec Králové mají statut města a sídlí v nich pověřený obecní úřad. Obec s rozšířenou působností Poděbrady měla k 31. 1. 2012 celkem 13 986 obyvatel. Správní obvod obce s rozšířenou působností Poděbrady je vymezen územím obcí: Běrunice, Činěves, Dlouhopolsko, Dobšice, Dymokury, Hradčany, Choťánky, Chotěšice, Chroustov, Kněžice, Kněžičky, Kolaje, Kouty, Křečkov, Libice nad Cidlinou, Městec Králové, Odřepsy, Okřínek, Opočnice, Opolany, Oseček, Pátek, Písková Lhota, Poděbrady, Podmoky, Sány, Senice, Sloveč, Sokoleč, Úmyslovice, Velenice, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice, Vrbová Lhota, Záhornice. Na území ORP Poděbrady bylo k 31. 12. 2012 evidováno 5 854 osob ve věku do 19 let, tj. 19,2 % z celkové populace. Tabulka č. 5: Počet a podíl obyvatel ORP do 19 let v jednotlivých věkových skupinách Věk Počet Podíl na celkovém počtu obyvatel ORP Poděbrady v % 0 308 1,01 1 294 0,96 2 362 1,19 3 321 1,05 4 366 1,20 5 363 1,19 6 302 0,99 7 287 0,94 8 262 0,86 9 267 0,87 10 230 0,75 11 240 0,79 12 230 0,75 13 254 0,83 14 255 0,84 15 261 0,85 16 277 0,91 17 302 0,99 18 291 0,95 19 382 1,25 CELKEM 5854 19,17 Počty k 31. 12. 2012, zdroj: ČSÚ Pokud se zaměříme na věkové skupiny, nejpočetnější skupinu tvoří děti ve věku do 5 let, dále pak ve věku 6 - 11 let, jedná se tedy o děti předškolní a žáky I. stupně základních škol.

7


Tabulka č. 6: Počet a podíl obyvatel ORP do 19 let v jednotlivých věkových skupinách Věk Počet Podíl na celkovém počtu obyvatel ORP Poděbrady v % 0 - 5 let 2014 6,60 6 - 11 let 1588 6,39 12 - 15 let 1000 3,28 15 - 19 let 1252 4,10 CELKEM 5854 19,17 Počty k 31. 12. 2012, zdroj: ČSÚ V rámci našeho dalšího sledování jsme se zaměřili na obce v ORP Poděbrady, kde se v současné době nachází jednotlivé spádové školy (pro žáky I. a II. stupně), střední školy či střední odborná učiliště. Nejvíce mladých lidí žije v Poděbradech, nejvyšší podíl zastoupení dětí a mladých lidí do 19 let jsme zaznamenali v obcích Sokoleč a Dymokury, naopak nejnižší v Libici nad Cidlinou. Tabulka č. 7: Počet a podíl obyvatel do 19 let ve větších městech ORP Město Počet Podíl na celkovém počtu obyvatel obce v % Dymokury 193 21,8 Libice nad Cidlinou 238 18,2 Městec Králové 555 19,0 Poděbrady 2 705 19,3 Opolany 173 19,7 Sokoleč 185 21,8 Počty k 31. 12. 2012, zdroj: ČSÚ Počty obyvatel do 19 let dle pětiletých věkových skupin v jednotlivých vybraných obcích uvádíme v následujících tabulkách č. 8 – 13.

8

Potřeby dětí z dětských domovů v návaznosti na psychologické služby na území ORP Poděbrady Tabulka č. 8: Počet a podíl obyvatel v jednotlivých věkových skupinách v Dymokurech Věk Počet Podíl na celkovém počtu obyvatel obce v % 0 - 4 let 45 5,08 5 - 9 let 52 5,87 10 - 14 44 4,97 15 - 19 52 5,87 CELKEM do 19 let 193 21,78 CELKEM obyvatel 886 100 Počty k 31. 12. 2012, zdroj: ČSÚ Tabulka č. 9: Počet a podíl obyvatel v jednotlivých věkových skupinách v Libici nad Cidlinou Věk Počet Podíl na celkovém počtu obyvatel obce v % 0 - 4 let 51 3,19 5 - 9 let 61 4,66 10 - 14 55 4,20 15 - 19 71 5,42 CELKEM do 19 let 238 18,18 CELKEM obyvatel 1 309 100 Počty k 31. 12. 2012, zdroj: ČSÚ Tabulka č. 10: Počet a podíl obyvatel v jednotlivých věkových skupinách v Městci Králové Věk Počet Podíl na celkovém počtu obyvatel obce v % 0 - 4 let 138 4,72 5 - 9 let 148 5,06 10 - 14 135 4,61 15 - 19 134 4,58 CELKEM do 19 let 555 18,97 CELKEM obyvatel 2 926 100 Počty k 31. 12. 2012, zdroj: ČSÚ

9

Potřeby dětí z dětských domovů v návaznosti na psychologické služby na území ORP Poděbrady Tabulka č. 11: Počet a podíl obyvatel v jednotlivých věkových skupinách v Poděbradech Věk Počet Podíl na celkovém počtu obyvatel obce v % 0 - 4 let 817 5,84 5 - 9 let 688 4,92 10 - 14 530 3,79 15 - 19 670 4,79 CELKEM do 19 let 2 705 19,34 CELKEM obyvatel 16 986 100 Počty k 31. 12. 2012, zdroj: ČSÚ Tabulka č. 12: Počet a podíl obyvatel v jednotlivých věkových skupinách v Opolanech Věk Počet Podíl na celkovém počtu obyvatel obce v % 0 - 4 let 45 5,13 5 - 9 let 54 6,16 10 - 14 30 3,42 15 - 19 44 5,02 CELKEM do 19 let 173 19,73 CELKEM obyvatel 877 100 Počty k 31. 12. 2012, zdroj: ČSÚ Tabulka č. 13: Počet a podíl obyvatel v jednotlivých věkových skupinách v Sokolči Věk Počet Podíl na celkovém počtu obyvatel obce v % 0 - 4 let 58 6,22 5 - 9 let 38 4,08 10 - 14 45 4,83 15 - 19 44 4,72 CELKEM do 19 let 185 19,85 CELKEM obyvatel 932 100 Počty k 31. 12. 2012, zdroj: ČSÚ

10


4. 4.1.

ZÁKLADNÍ A STŘEDNÍ ŠKOLY V ORP PODĚBRADY Základní školy

Základní vzdělávání na Poděbradsku zajišťuje celkem 15 základních škol. Jedná se o 6 základních škol s I. stupněm a II. stupněm, o 6 základních škol s I. stupněm, o 3 základní školy speciální či praktické a 1 základní školu, kterou navštěvují pacienti Léčebny Dr. L. Filipa. Tabulka č. 14: Seznam základních škol v ORP Poděbrady I. stupeň ZŠ T. G. Masaryka, Poděbrady ano ZŠ Václava Havla, Poděbrady ano ZŠ Bezručova, Městec Králové ano ZŠ Dymokury ano ZŠ Sokoleč ano ZŠ Libice nad Cidlinou ano

II. stupeň ano ano ano ano ano ano

ZŠ Běrunice ZŠ Kněžice ZŠ Křečkov ZŠ Opočnice ZŠ Vrbová Lhota ZŠ Záhornice

ano ano ano ano ano ano

ne ne ne ne ne ne

Speciální ZŠ, Poděbrady ZŠ při Léčebně Dr. Filipa, Poděbrady ZŠ Městec Králové (škola speciální a praktická)

ano ano ano

ano ano ano Zdroj: vlastní šetření

V Poděbradech se nachází 4 základní školy3: - ZŠ T. G. Masaryka, Poděbrady Kapacita školy 930 žáků, kapacita školní družiny 190 žáků, ve škole působí jeden speciální pedagog a jeden školní psycholog; ve školním roce 2012/2013 do školy chodí 716 žáků, do družiny 180 žáků a do školního klubu 41 žáků, 6 zdravotně postižených žáků má asistenta pedagoga, na školní rok 2013/2014 je požadováno o asistenta pedagoga pro 11 zdravotně postižených žáků; zároveň pracují na škole z Krajského projektu dvě asistentky pedagoga pro žáky se sociokulturním znevýhodněním (každá na 0,5 úvazku), v jejichž péči je celkem 20 dětí. (zdroj: ZŠ T. G. M. Poděbrady) 3

Podrobnější informace byly poskytnuty pouze o ZŠ T. G. M. 11

Potřeby dětí z dětských domovů v návaznosti na psychologické služby na území ORP Poděbrady -

-

-

ZŠ Václava Havla, Poděbrady Kapacita školy 1000 žáků, poptávka uspokojena, speciální pedagog a asistenti nejsou ve škole zastoupeni, pouze jeden školní psycholog. (zdroj: webové stránky školy) Speciální ZŠ, Poděbrady Kapacita školy 100 žáků, 17 speciálních pedagogů - učitelů, 14 asistentů a 1 psycholog. (zdroj: webové stránky školy) ZŠ při léčebně, Poděbrady

Další základní školy se nachází v obcích sledovaného ORP, jedná se o: Běrunice, Dymokury, Kněžice, Křečkov, Libici nad Cidlinou, Městec Králové, Opočnici, Sokoleč, Vrbovou Lhotu a Záhornici.

4.2.

Střední školy

Střední vzdělávání poskytuje celkem sedm škol, z nichž pět sídlí v Poděbradech. Konkrétně se jedná o tyto školy: - Hotelová škola, VOŠ hotelnictví a turismu a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Poděbrady, - EKO Gymnázium a Střední odborná škola Multimediálních studií, Poděbrady, - Gymnázium Jiřího z Poděbrad, Poděbrady, - Střední zemědělská škola a Střední odborná škola, Poděbrady, - Střední odborné učiliště společného stravování, Poděbrady, - Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Městec Králové, - Praktická škola Chotěšice, o.p.s.

5.

PRACOVIŠTĚ ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA A JEJICH FINANCOVÁNÍ

5.1. -

Seznam pracovišť školního psychologa na území ORP Poděbrady

ZŠ T. G. M. Poděbrady (0,5 úvazek). ZŠ Václava Havla Poděbrady (1 úvazek). Základní škola Městec Králové, Bezručova (8 hodin týdně). Vyjádření školy: „Toto dostatečné není, děti potřebují častější návštěvy, které nejsou možné z finančních důvodů. Odkazujeme je tak na PPP Nymburk, PPP Kolín, výchovného poradce, koordinátor SPJ apod.“. 12

Potřeby dětí z dětských domovů v návaznosti na psychologické služby na území ORP Poděbrady -

Speciální základní škola Poděbrady (1. 8. 2013 úvazek 0,4). Gymnázium Jiřího z Poděbrad (dle potřeby).

5.2. -

-

-

Financování pracovišť školního psychologa

ZŠ T. G. M. Poděbrady – školní poradenské pracoviště působí na škole od 1. 9. 2005 v rámci systémového projektu VIP - Kariéra, financovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky, aktuálně v rámci Individuálního projektu národního "Rozvoj školních poradenských pracovišť - VIP III" realizovaného v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. ZŠ Václava Havla Poděbrady - školní psycholog působí na škole v rámci Individuálního projektu národního VIP III - RAMPPS (Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb) realizovaného v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základní škola Městec Králové, Bezručova – financováno z rozpočtu školy (finance zřizovatele). Speciální základní škola Poděbrady – financováno z projektu školy. Gymnázium Jiřího z Poděbrad – z rozpočtu školy (finance zřizovatele).

5.3.

Pracoviště školního psychologa ZŠ Václava Havla, Poděbrady

5.3.1. Činnosti4 Dle expertního odhadu věnuje školní psycholog na ZŠ Václava Havla přímé práci s žáky či jejich rodiči tři pětiny svého času (60 %), zbývající dvě pětiny (40 %) zabírá nepřímá práce.

4

Jedná se o kvalifikovaný odhad. Převažující činnosti se v průběhu roku proměňují v závislosti na aktuální fázi školního roku a s tím vyplývajících potřebách – viz např. kariérové poradenství. Rozdělení na osobní/rodinné/vztahové problémy je do značné míry umělé, tyto oblasti se překrývají, mnohdy se zakázka klientů proměňuje v čase. Informace k 30. 5. 2013. 13

Potřeby dětí z dětských domovů v návaznosti na psychologické služby na území ORP Poděbrady Tabulka č. 15: Struktura činností školního psychologa na ZŠ Václava Havla, Poděbrady Činnost % podíl v rámci celkové činnosti pracoviště Depistáž 1 Individuální diagnostika 2 Práce ve třídách 15 Skupinová práce s žáky 10 Konzultace s žákem 9 - pořadí řešených problémů: výukové problémy, vztahové problémy, rodinné problémy, osobní problémy Konzultace s rodiči 9 - pořadí řešených problémů: výukové problémy, rodinné problémy, vztahové problémy, osobní problémy Kariérové poradenství 5 Besedy apod. Konzultace se zaměstnanci školy 8 Konzultace s odborníky mimo školu 1 Nepřímá práce + administrativa 40 Zdroj: Vlastní šetření

5.3.2. Počet žáků, kteří využijí individuální konzultace, za školní rok5 Nejvíce individuálních konzultací se žáky je věnováno výukovým problémům. (Pouze individuální kontakty; výukové a vztahové problémy se však často řeší i skupinově.) - Osobní problémy: 2 žáci za rok. - Rodinné problémy: 5 žáků za rok. - Vztahové problémy: 15 žáků za rok. - Výukové problémy: 35 žáků za rok. - Kariérové poradenství: 45 žáků za rok.

5.3.3. Počet žáků v aktuální péči Průměrně cca 20 žáků za měsíc. Jednorázové konzultace zde započítané nejsou.

5.3.4. Cesta žáka do péče školního psychologa Žák se do péče nejčastěji dostává dvěma cestami: kontaktují sami rodiče; po domluvě pedagoga s rodiči. V některých případech kontaktuje školní psycholog rodiče, zejména po práci se třídou. Někdy školního psychologa kontaktuje OSPOD. Žák sám přichází ojediněle, zpravidla trápí-li ho vztahy ve třídě.

5

Počet žáků v péči za školní rok 2012 – 2013. 14

Potřeby dětí z dětských domovů v návaznosti na psychologické služby na území ORP Poděbrady 5.3.5. Problémy žáků, rodičů a zaměstnanců školy - Rodiče Výukové obtíže žáka, problémy v kolektivu třídy, výchovné obtíže (ve škole i doma), rodinné obtíže. - Žáci Problematické vztahy se spolužáky či s učiteli. - Zaměstnanci školy Výukové obtíže žáka, problémy v kolektivu třídy, výchovné obtíže (žáci nerespektující pravidla), obtížná komunikace s rodiči.

5.3.6. Spolupráce s PPP Nymburk - Počet žáků ZŠ v aktuální v péči: 45 žáků. - Počet žáků ZŠ v péči za rok: cca 15 žáků. - Kdy se dítě odkazuje do PPP? Zejména při „podezření“ na závažnější speciální vzdělávací potřeby: specifické poruchy učení a chování, nadání, snížený intelekt. Také při zápisu do 1. tříd – vyšetření školní zralosti.

5.3.7. Ostatní partneři pracoviště -

SVP Kolín, SVP Hradec Králové. Centrum krizové intervence Kutná Hora. Centrum psychologicko-sociálního poradenství Nymburk (dříve Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy). Klinický psycholog (nedostatečné kapacity ve sledovaném území). Psychiatr (nedostatečné kapacity ve sledovaném území).

5.3.8. Spolupráce s OSPOD - Aktuální počet klientů OSPOD v péči školního psychologa: 2 žáci. - Počet klientů OSPOD v péči školního psychologa ročně: cca 4 žáci. - Kdy se obrátí OSPOD (v jakém momentě?) „Dostane-li se k nim do péče rodina dítěte, které dochází k nám na školu a jsou-li v rodině závažné výchovné problémy.“ - Kdy se na OSPOD obrátí školní psycholog (v jakém momentě?) „Při zjištění skutečností, které by mohly ohrozit vývoj dítěte, případně jeho okolí: podezření na ohrožující rodinnou výchovu (deprivace, týrání, zanedbávání dítěte), záškoláctví, závažné agresivní chování. Kontakt s OSPOD probíhá zpravidla ve spolupráci s pedagogy a vedením školy.“

15

Potřeby dětí z dětských domovů v návaznosti na psychologické služby na území ORP Poděbrady 5.3.9. Limity školního psychologa - Vzhledem k náplni práce není prostor pro dlouhodobé terapeutické vedení klientů, zejména pak pro rodinnou terapii. - Při závažnějších poruchách chování chybí etopedické vedení klienta. - Někteří rodiče upřednostňují anonymnější kontakt a vyhledávají tak péči jinde, mimo Poděbrady a jeho okolí.

16


Pracoviště školního psychologa ZŠ T. G. M. Poděbrady6

V péči školního psychologa bylo v červnu 2013 evidováno 180 žáků.

5.4.1. Popis činností Tabulka č. 16: Struktura činností školního psychologa na ZŠ T. G. M., Poděbrady Činnost Bližší informace7 Depistáž 1. a 2. třídy zaměřené na vyhledávání žáků s rizikem rozvoje specifických poruch učení a logoped. problémy, zároveň žáků nadaných. Individuální diagnostika Práce ve třídách Skupinová práce s žáky Konzultace s žákem Konzultace s rodiči Jsou přítomni téměř vždy jako žáci. Velmi - pořadí řešených problémů: výukové špatně se to číselně vyjadřuje, protože problémy, rodinné problémy, vztahové výukové problémy často souvisí s rodinnými problémy, osobní problémy a vztahovými. Kariérové poradenství Ročně jsou proškoleny všichni žáci v 8. ročníku – výjezdy zaměřené na volbu povolání, tohoto vyšetření se účastní asi 20 až 40 žáků ročně, v roce 2012 - 2013 jich bylo 26. Besedy apod. Jsou nabízeny pravidelně každý měsíc. Konzultace se zaměstnanci školy Konzultace s odborníky mimo školu Konzultace s pracovníky PPP, SPC, OSPOD, pediatry, policií. Nepřímá práce + administrativa Psaní zpráv, metodických doporučení, vedení dokumentace, příprava a vyhodnocování testů, publicita, příprava intervenčních programů. Zdroj: vlastní šetření

6

Jedná se o kvalifikovaný odhad. Převažující činnosti se v průběhu roku proměňují v závislosti na aktuální fázi školního roku a s tím vyplývajících potřebách – viz např. kariérové poradenství. Rozdělení na osobní/rodinné/vztahové problémy je do značné míry umělé, tyto oblasti se překrývají, mnohdy se zakázka klientů proměňuje v čase. 7 Informace byly poskytnuty školním psychologem, na základě jeho informace získat informace o podílu jednotlivých prací nelze. 17

Potřeby dětí z dětských domovů v návaznosti na psychologické služby na území ORP Poděbrady 5.4.2. Počet žáků v aktuální péči -

Rodinné problémy: 20 žáků. Vztahové problémy ve třídě: 4 žáci. Výukové problémy: 30 žáků. Diagnostika: 35 žáků.

5.4.3. Cesta žáka do péče školního psychologa Většinou je to na podnět pedagoga ve spolupráci s rodiči.

5.4.4. Problémy žáků, rodičů a zaměstnanců školy -

Rodiče řeší výukové a výchovné problémy, náročná rodinná situace. Žáci řeší konflikty se spolužáky. Zaměstnanci školy řeší problémy se třídou, komunikační problémy se zákonnými zástupci a osobní problémy.

5.4.5. Spolupráce s PPP Nymburk Vyšetření v poradně je nutné v případě integrace žáka se zdravotním postižením a v případě doporučení odkladu školní docházky.

5.4.6. Ostatní partneři -

Středisko výchovné péče. Speciálně pedagogická centra, která jsou již zaměřená na úzkou problematiku např. sluchové či zrakové postižení.

5.4.7. Spolupráce s OSPOD Poděbrady -

Zaměstnanci OSPOD se na školní psychologické pracoviště obrací v momentě, kdy potřebuje zprávu na žáka od třídního učitele a spolupráci psychologa. Školní psycholog se na OSPOD obrací v případ, kdy potřebuje pomoci řešit závažné výchovné problémy např. opakované záškoláctví, žák nechodí do školy, rodina nespolupracuje.

5.4.8. Limity školního psychologa -

Velmi široká problematika problémů. Je na pracovišti sám odborník, nemá možnost konzultace. Je potřeba, aby to byl zkušený odborník s výcvikem. Nepřiměřená očekávání od pedagogů či zákonných zástupců, psycholog žáky neopraví. 18


Popis situace na zbývajících školách začleněných do šetření

19

Popis služeb školních poradenských pracovišť na území ORP Poděbrady Tabulka č. 17: POPIS SITUACE NA ZBÝVAJÍCÍCH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY (POUŽITY CITACE) Škola:

Počet Počet žáků: tříd:

ZŠ Běrunice

22

2

Masarykova základní škola Dymokury

175

9

Základní škola Kněžice

28

2

Základní škola Libice nad Cidlinou

190

9

Informace o pracovišti školního psychologa:

Ve škole nepracuje školní psycholog. Řešení školy:

Spolupráce s poskytovateli poradenských služeb:

Pedagogicko – psychologická poradna Nymburk. Jsou dlouhé objednací lhůty. Někdy nejsme spokojeni se zprávou, občas si v doporučení škole protiřečí. Absenci školního psychologa ve škole řeší spoluprací s PPP v Nymburce. Individuálně pomáhají rodičům kontaktovat zaměstnance poradny. Problém spatřují v dlouhých objednacích dobách, především v její neschopnosti poskytnout poradenskou činnost okamžitě. Na škole pracuje speciální pedagog s 30-letou praxí, praxí na dětské psychiatrii, logopeda s praxí na ORL. Spolupracujeme s pedagogickopsychologickými poradnami: Nymburk, Jičín, Chlumec nad Cidlinou, …. Pedagogicko psychologická poradna Stč. kraje, pracoviště Nymburk. Je to dle mínění zástupce školy náhražka, která má své limity.

S pediatrem.

Občanské sdružení Odyssea.

Chybějící poradenské služby na území Poděbradska:

Školní psycholog ve škole, který by se mohl pravidelně věnovat žákům, kteří jeho pomoc potřebují – finanční nedostupnost.

S klinickou logopedkou Hradec Králové, Liberec.

S žádnými.

Někdo, kdo by pomohl dětem zlepšit vztahy se spolužáky, ale zejména s rodiči a s okolím, překonat jejich obavy a malou sebedůvěru. 20

Popis služeb školních poradenských pracovišť na území ORP Poděbrady Tabulka č. 17 – pokračování 1: Popis situace na zbývajících základních školách na území ORP PODĚBRADY (POUŽITY CITACE) Škola:


Informace o pracoviště školního psychologa:

Základní škola Městec Králové

379

18

8 hodin měsíčně – dohoda, placeno z peněz zřizovatele. Toto dostatečné není, děti potřebují častější návštěvy, které nejsou možné z finančních důvodů. Odkazují je tak na PPP Nymburk, Kolín výchovného poradce, koordinátor SPJ apod. V současné době v péči: 20 dětí.

Základní škola, Městec Králové, Nám. Republiky 303 Základní škola a mateřská škola letce Františka Nováka Sokoleč Speciální základní škola, Poděbrady

30

4

29

3

Ped. psych. poradna Nymburk, pro potřeby školy je to dostatečné řešení.

108

14

Od 1. 8. 2013 nastupuje psycholog do SPC při škole na 0,4 úvazku. Doposud jsme posílali do specializovaného SPC.


Spolupráce s poskytovateli poradenských služeb:


Kurátorka MÚ Poděbrady. PPP Nymburk, Kolín.

Možnost využití častějších služeb školního psychologa.

Odkazují na poradenské zařízení – zpravidla PPP Nymburk, SPC, SVP Kolín.

SPC Kolín, SVP Kolín, Občanská poradna Nymburk.

Škola sepsala vlastní projekt.

SPPP, SPC – Ječná, Štírova, Jedličkův ústav, Horáčkova, Mírové náměstí.

Rodinné poradenství, psychoterapie, krizová intervence, klinický psycholog.

21

Popis služeb školních poradenských pracovišť na území ORP Poděbrady Tabulka č. 18: Popis situace na středních školách na území ORP PODĚBRADY (POUŽITY CITACE) Škola:


Hotelová škola, Vyšší odborná škola hotelnictví a turismu a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Poděbrady Střední odborné učiliště společného stravování, Poděbrady, Dr. Beneše 413/II

420



Spolupráce s dalšími poskytovateli poradenských služeb:

14

Výchovná poradkyně pracuje ve škole v souladu s předpisy (zákon o pedag. pracovnících, nařízení vlády o přímé vyučovací povinnosti apod.).

Dále odkazují na pedagogickopsychologické poradny příslušné v místě bydliště.

358

15

Na škole pracují výchovný poradce a školní metodik prevence, v případě nutnosti odkazují žáky na pedagogicko - psychologickou poradnu, případně na další instituce, řešení je dostatečné.

EKO Gymnázium a SOŠ Multimediálních studií

99

5

SZeŠ a SOŠ Poděbrady, příspěvková organizace

250

13

Školní výchovný poradce s kvalifikací soc. psychologie; některé případy odkazuje škola do Nymburka ke specialistovi v oboru dětské psychologie a psychologie mladistvých. Výchovný poradce (je zároveň učitelem, není nezúčastněná osoba s příslušným vzděláním), příslušné PPP, dětský psycholog, psychiatr.

S pedagogicko psychologickými poradnami ve SK, se speciálně pedagogickými centry, se sociálními pracovníky, s úřadem práce, s policií, s dalšími neziskovými organizacemi a občanskými sdruženími v rámci speciální prevence. PPP Středočeského kraje a další PPP mimo kraj (Praha aj.).

PPP NB, Kolín, MB, Praha – východ; K-Centrum.


Dětský psycholog, psychiatr.

22

Popis služeb školních poradenských pracovišť na území ORP Poděbrady Tabulka č. 18 – pokračování 1: Popis situace na středních školách na území ORP PODĚBRADY (POUŽITY CITACE) Škola:



Gymnázium Jiřího z Poděbrad, Poděbrady

472

Externí spolupracovník, v rozsahu max. 10 hodin ročně.

16


Spolupráce s dalšími poskytovateli poradenských služeb:


PPP, regionální psychiatrie, škola využívá outdorové aktivity od firmy Semiramis, psycholog se výběru témat a aktivit neúčastní.

Psychologické služby.

Zdroj: vlastní šetření

23

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI BYDLENÍ NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY

6.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O PEDAGOGICKO PSYCHOLOGICKÉ PORADNĚ NYMBURK

Adresa: Masarykova 895, 288 00 Nymburk Vedoucí odloučeného pracoviště: PhDr. Alena Vaňátková Telefon: 325 512 667 Fax: 325 515 461 Mobil: 774 322 553, 774 322 554 E-mail: [email protected] Provozní doba: Po, Út, Čt: 7:30 - 16:00 St: 7:30 - 17:00 Pá: 7:30 - 15:00 Vedeno je asi 16 000 evidovaných klientů. Expertní odhad počtu klientů za kalendářní rok činí 1400.

24


7.

STŘEDISKO PORADENSKÝCH SLUŽEB PODĚBRADY

V červnu 2013 zahájilo svou činnost Středisko poradenských služeb. Je třeba zmínit, že toto Středisko vzniklo především na základě deklarovaných potřeb zaměstnanců OSPOD Poděbrady a především z vlastní aktivity těchto zaměstnanců. Cíl Cílem Střediska poradenských služeb je zajistit pro klienty OSPOD a občany Poděbrad potřebné a včasné psychologické služby a do budoucna poskytnout občanům jeden prostor, kde získají potřebné informace z oblasti sociálních, podpůrných a poradenských služeb v regionu, základní poradenskou pomoc a popř. další sociálně psychologické služby. V červnu 2013 středisko poskytovalo své služby ve třech pracovních dnech, kdy deklarovalo poskytnutí péče 29 klientům. Financování Oddělení sociální péče Městského úřadu Poděbrady disponuje dotacemi na výkon činnosti OSPOD (oddělení sociálně-právní ochrany dětí). Z části této dotace je možné v plné výši hradit mzdu psychologa, který by pracoval s klienty OSPOD čtyři dny v měsíci. Stejným způsobem již po dobu několika let probíhá psychologické poradenství při OSPOD Nymburk nebo Lysá nad Labem. Klienti OSPOD nyní musejí využívat služby např. v Kolíně, v Hradci Králové, v Pardubicích nebo v Praze. Možnosti rozšíření služeb Pokud budou mít občané zájem, jak vyplývá z výše uvedených bodů, bude možné rozšířit činnost psychologa na více hodin v týdnu. Ostatní dny budou k dispozici dalším subjektům. Nabídka byla učiněna církvím, občanské poradně Respondeo v Nymburce, Poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, osloven se žádostí o spolupráci byl již také právník.

25


8.

ZAJIŠTĚNÍ PRIMÁRNÍ PREVENCE

Tabulka č. 19: Zajištění primární prevence

ZÁKLADNÍ ŠKOLY ZŠ Václava Havla, Poděbrady ZŠ TGM, Poděbrady ZŠ Běrunice Masarykova základní škola Dymokury

Základní škola Kněžice, okres Nymburk Základní škola Libice nad Cidlinou Základní škola Městec Králové, Bezručova Základní škola Městec Králové, Nám. Republiky Základní škola a mateřská škola letce Františka Nováka Sokoleč Speciální základní škola, Poděbrady

Interní učitel školy. Projekt EU-Dap 2. Interní učitel školy. Primární prevenci zajišťuje metodik primární prevence. V loňském školním roce se podařilo realizovat pro žáky 6. – 9. třídy workshopy se zaměřením na prevenci patosociálních jevů a posílení pozitivních vztahů mezi žáky ve třídách – ve spolupráci s občanským sdružením Odyssea. Bylo hrazeno z peněz grantu EU – peníze do škol. Kvůli finanční náročnosti nebude možné workshopy opakovat. Výstupem workshopů je podrobná zpráva, která slouží třídním učitelům k další práci s kolektivem třídy. Ředitelka školy. Školní metodička. Koordinátora SPJ. Preventista MPP, spolupracují s Občanskou poradnou Nymburk. Interní učitel školy. Semiramis o.s.

STŘEDNÍ ŠKOLY Gymnázium Jiřího z Poděbrad Hotelová škola, Vyšší odborná škola hotelnictví a turismu a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Poděbrady Střední odborné učiliště společného stravování, Poděbrady, Dr. Beneše 413/II EKO Gymnázium a SOŠ Multimediálních studií SZeŠ a SOŠ Poděbrady, příspěvková organizace SOŠ a SOU Městec Králové

Semiramis o.s. Preventistka krizových jevů absolvovala příslušné specializační studium.

Školní metodik prevence. Interní učitel školy. Interní učitel školy. Školní metodik prevence, Policie ČR. Zdroj: vlastní šetření

26


9.

ZÁVĚRY



Pokud je na ZŠ na území ORP poskytováno psychologické poradenství, je financováno Evropským sociálním fondem v rámci Individuálního projektu.



Na ZŠ, kde je poskytováno psychologické poradenství, se osvědčila jeho potřebnost a nezastupitelnost. Obrací se na něj nejen děti, učitelé, rodiče, ale i pracovníci OSPOD. Jedná se zejména o případy, kdy se dítě ocitá v ohrožení (šikana ve škole, zneužívání rodičovské zodpovědnosti, rozvod rodičů, ale také výchovné problémy dítěte).



Psycholog ve škole zná také klima třídy, do které dítě dochází, dokáže lépe odhadnout situaci – ze sociometrie a dalších výzkumných technik má povědomost o tom, kdo je ve třídě oblíben, kdo je kolektivem nepřijímán, atd. Stejně tak má přehled o tom, jaký je vztah mezi třídou a třídním učitelem.



Psycholog na každé větší ZŠ (ZŠ T. G. M., ZŠ V. Havla, ZŠ Městec Králové) by měl fungovat na plný úvazek. V ostatních (menších) školách by možná dle našeho expertního odhadu postačil úvazek zkrácený (dva dny v týdnu?).



Psycholožky na školách (Poděbrady) pracují v rámci projektu pro jednu danou školu. Dítě z jiné školy je odmítáno, jelikož školní psychologové mohou pracovat pouze se žáky kmenové školy, ve které nyní pracují.



Školy a rodiny využívají služby PPP Nymburk, ta je však dlouhodobě přetížená, zaměřuje se zejména na výukové problémy nezletilých dětí, není schopna intenzivně pracovat s dětmi s výchovnými problémy, či dětmi ohroženými šikanou, týráním, zneužíváním apod. Taktéž není ze strany PPP nabízena rodinná terapie.



Poskytovatel primární prevence pro ORP Poděbrady je Semiramis o.s. V současné době jeho služby využívají pouze 2 školy, ostatní školy si primární prevenci zajišťují prostřednictvím vlastních pedagogických pracovníků.



Středisko poradenských služeb, které od května 2013 funguje v Poděbradech, nabízí služby psychologa pro rodiny s dětmi 1x týdně (každý čtvrtek). Psycholožky zde intenzivně pracují s rodinou v rámci rodinné terapie, s dětmi s výchovnými problémy, s dětmi, kde je podezření na zneužívání, týrání, zanedbávání apod.

27

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI BYDLENÍ NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY 

Dle statistik OSPOD za dva měsíce, co středisko pracuje, jsou psycholožky v rozsahu činnosti 1x týdně, značně vytížené. Přitom pracují pouze pro OSPOD Poděbrady. Zajisté by bylo i mnoho zájemců o tyto služby ze strany veřejnosti.

VNÍMANÁ RIZIKA 

Pokud by došlo ke zrušení psychologů při školách, dojde k prodloužení čekacích lhůt v PPP Nymburk ještě na delší období (již nyní je objednací lhůta 2 – 3 měsíce).



Psychologické poradenství ve Středisku poradenských služeb je hrazeno z dotací na výkon sociálně-právní ochrany dětí. Není v možnostech OSPODu, aby hradilo z těchto dotací ještě další dny pro činnost psychologů. Navíc je striktně stanoveno, na co lze dotace použít.

28


DRUHÁ ČÁST ANALÝZY

29


1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O ANALÝZE BYDLENÍ V ORP PODĚBRADY Tato analýza shrnuje zjištění získaná v průběhu terénního šetření, které probíhalo v měsících duben - červen 2013. Pro účely analýzy jsme pracovali s názory a zkušenostmi představitelů obcí a měst ORP Poděbrady, zaměstnanců oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady a samotných občanů na danou problematiku. Text je doplněn jejich autentickými citacemi, které jsou vždy uvedené kurzívou. Shrnutí a závěry jsou určeny především k další diskusi. Informace ze sociologického šetření jsme doplnili o dostupné statistické informace.

2. METODA ŠETŘENÍ Analýza vychází z několika metodických přístupů tak, aby se podařilo komplexně zmapovat potřeby obyvatel v sociálně tíživých situacích ve vztahu k bydlení. Kvantitativní dotazníkové šetření - V rámci této části jsme prostřednictvím elektronického dotazníku oslovili zástupce všech obcí v ORP Poděbrady. - Šetření se tak aktivně zúčastnilo 29 měst a obcí z celkového počtu 35 obcí na území ORP Poděbrady. Kvalitativní šetření na základě kazuistik – analýza potřeb V rámci terénního sběru dat proběhly: - Expertní individuální hloubkové rozhovory se zástupci oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady, se členy bytové komise (s těmi, kteří aktivně provádí sociální šetření) a s majiteli ubytoven. - Individuální hloubkové rozhovory s obyvateli, kteří se dostali do tíživé bytové situace (kontakty jsme získali prostřednictvím oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady). Počet realizovaných rozhovorů v této části: - 3 expertní rozhovory se zástupci oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady. - 2 expertní rozhovory se členy bytové komise města Poděbrady. - 2 rozhovory s klienty oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady. - 2 rozhovory s majiteli ubytoven v dané lokalitě. - 4 individuální hloubkové rozhovory s lidmi, kteří v současné době řeší tíživou bytovou situaci. - 6 individuálních hloubkových rozhovorů s lidmi, kteří žijí v Poděbradech na ubytovně. Kvalitativní šetření – posuzování potřebnosti, plány města v souvislosti s bydlením apod. - 2 expertní rozhovory se zástupci politického vedení města Poděbrady. Sekundární analýza dat - Veřejně dostupná data z ČSÚ.

3. HLAVNÍ CÍLE PROJEKTU Cíle projektu jsou: 1. Popsat současný stav bytového fondu na sledovaném území. 2. Popsat situaci ve vztahu k tzv. sociálnímu bydlení na území ORP Poděbrady.

30

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI BYDLENÍ NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY 3. 4.

Popsat skutečné potřeby obyvatel v souvislosti s bydlením. Popsat možnosti jednotlivých měst a obcí města v souvislosti s tzv. sociálním bydlením.

31


4. POPIS ÚZEMÍ 4.3.

Charakteristika ORP Poděbrady

Správní obvod Poděbrady se rozkládá ve východní části Středočeského kraje na hranicích s Královéhradeckým krajem. Sousedí s obvody Nymburk a Kolín. Nížinatý povrch náleží k celku Středočeské tabule. Jedná se o rovinatou polabskou zemědělskou oblast vykazující nejvyšší podíl orné půdy v kraji. Rozlohou (34 856 ha) i počtem obyvatel (30 531 k 1. 1. 2013) se obvod řadí k podprůměrně velkým obvodům. Tvoří ho 35 obcí, z nichž Poděbrady a Městec Králové mají statut města a sídlí v nich pověřený obecní úřad. Obyvatelstvo obvodu je nejstarší v kraji, nejvyšší podíl starého obyvatelstva a nejnižší podíl dětí způsobují nejvyšší index stáří a nejvyšší průměrný věk. Staré věkové struktuře odpovídá nejvyšší podíl nepracujících důchodců na celkovém počtu ekonomicky neaktivních ve srovnání s ostatními obvody. K nejvyšším patří také podíl domácností jednotlivců. Intenzita bytové výstavby je podprůměrná. Obvod se vyznačuje vysokým podílem bytů v rodinných domech a jedním z nejvyšších podílů neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu. Správní obvod obce s rozšířenou působností PODĚBRADY je vymezen územím obcí: Běrunice, Činěves, Dlouhopolsko, Dobšice, Dymokury, Hradčany, Choťánky, Chotěšice, Chroustov, Kněžice, Kněžičky, Kolaje, Kouty, Křečkov, Libice nad Cidlinou, Městec Králové, Odřepsy, Okřínek, Opočnice, Opolany, Oseček, Pátek, Písková Lhota, Poděbrady, Podmoky, Sány, Senice, Sloveč, Sokoleč, Úmyslovice, Velenice, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice, Vrbová Lhota, Záhornice. Zdroj: ČSÚ

4.4.

32

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI BYDLENÍ NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY 4.4.

Počet obyvatel v obcích ORP Poděbrady

Tabulka č. 1: Počet obyvatel v jednotlivých městech a obcích ORP Poděbrady

Běrunice Činěves Dobšice Dymokury Dlouhopolsko Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky Kolaje Kouty Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové Odřepsy Okřínek Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lhota Poděbrady Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov pod Oškobrhem Vrbice Vrbová Lhota Záhornice

Počet obyvatel k 31. 12. 2012 846 507 213 886 224 249 418 320 209 511 169 84 284 359 1309 2926 321 165 458 877 134 623 432 13986 188 487 199 542 932 318 215 91 179 447 423

Pořadí obce podle počtu obyvatel 7. 11. 26. 5. 24. 23. 17. 20. 27. 10. 31. 35. 22. 18. 3. 2. 19. 32. 13. 6. 33. 8. 15. 1. 29. 12. 28. 9. 4. 21. 25. 34. 30. 14. 16. Zdroj: ČSÚ

33

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI BYDLENÍ NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY 4.5. Počet městských bytů ve vlastnictví jednotlivých obcí ORP Poděbrady Tabulka č. 2: Základní informace o počtech městských a obecních bytů v ORP Poděbrady Počet bytů ve vlastnictví Počet tzv. Poznámka – sociální byty obce sociálních bytů z hlediska vnímání jednotlivých obcí¹ 1 0 Běrunice

Činěves

6

5

Dobšice Dymokury

0

0

17

6

Dlouhopolsko Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice

1 0 Obec se šetření nezúčastnila. 0

0

0

0

0

0

20

20

Kněžičky Kolaje

2

0

Kouty Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové

0

0

0

0

11

0

40

18

0

0

5

2

0

0

Odřepsy Okřínek Opočnice Opolany

Oseček Pátek Písková Lhota

Jedná se o byty zvláštního určení s pečovatelskou službou.

Jedná se o byty zvláštního určení - s pečovatelskou službou.

Jedná se o byty zvláštního určení s pečovatelskou službou.

Obec se šetření nezúčastnila – dle našich údajů obec byty ve vlastnictví nemá.

Jedná se o byty zvláštního určení - s pečovatelskou službou. Obec se šetření nezúčastnila – dle našich údajů obec byty ve vlastnictví nemá. Obec se šetření nezúčastnila – dle našich údajů obec byty ve vlastnictví nemá. Pro nízkopříjmové skupiny. V těchto bytech bydlí dlouhodobě stálí nájemníci. Obec se šetření nezúčastnila – dle našich údajů obec byty ve vlastnictví nemá. Obec se šetření nezúčastnila – dle našich údajů obec byty ve vlastnictví nemá.

34

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI BYDLENÍ NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY Tabulka č. 2 - (pokračování): Základní informace o počtech městských a obecních bytů v ORP Poděbrady

Poděbrady

451

105

Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov Oškobrhem Vrbice Vrbová Lhota Záhornice

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

0

pod 0

0

0

0

0

0

1

0

Jedná se o byty zvláštního určení- s pečovatelskou službou, zvláštním režimem, o byty bezbariérové.8

Zdroj: vlastní šetření, počty k 30. 6. 2013

8

Bližší informace uvádíme v kapitole 6.1.3.

35


5. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ  





 

 



 

Z námi získaných informací vyplynulo, že v rámci ORP Poděbrady, vlastní 10 obcí celkem 555 bytů. Největším vlastníkem bytového fondu je město Poděbrady s 451 byty. Tyto byty jsou nabízeny především v rámci standardních nájemních smluv, na základě individuálního posuzování každé žádosti. Hlavním kritérii pak jsou trvalé bydliště v obci, plnoletost a bezdlužnost zájemce. Sociální či bytové komise také posuzují skutečnou potřebnost žadatele. Některé byty jsou vyčleněné jako byty zvláštního určení - byty s pečovatelskou službou, a to v případě Poděbrad, Kněžic, Městce Králové, Dymokur a Číněvsi. V těchto případech je také každá žádost posuzována individuálně na základě skutečné potřebnosti žadatele, dále je i zde opět uplatňována podmínka trvalého bydliště v obci. Poděbrady dále disponují 105 byty zvláštního určení, jedná se o byty s pečovatelskou službou, byty se zvláštním režimem pro osoby v tíživé životní a sociální situaci a byty bezbariérové pro osoby s těžkými a závažnějšími zdravotními problémy. Tyto byty jsou však obsazené dlouhodobými nájemníky. Přesto se však město snaží mít vždy k dispozici jeden krizový byt pro případ akutní potřeby. Dále obec Opolany disponuje 2 byty určenými pro osoby v tíživé životní a sociální situaci. Tyto byty jsou však také obsazeny dlouhodobě. Pokud tedy již v dřívějších letech některé obce (např. zmíněné Poděbrady či Opolany) ze svého bytového fondu vyčlenily určitý počet tzv. sociálních, případně startovacích bytů, tyto byty se obsadily a jejich nájemníci vykazují pouze velmi slabou motivaci tyto byty uvolnit a posunout se do kvalitnějšího, ale finančně náročnějšího typu bydlení. Některé malé obce disponují 1 – 2 byty, které jsou určeny ke standardnímu nájmu, jedná se o byty v budovách základních škol, městského úřadu apod. Některé obce (např. Opolany) mají upravené prostory, které by se daly použít v případě akutní potřeby nouzového krátkodobého ubytování (v případě domácího násilí, živelné katastrofy apod.). V současné době Poděbrady, Libice nad Cidlinou, Dymokury a Městec Králové, tedy obce, které disponují relativně vyšším počtem bytů, tyto byty rozprodávají, především z důvodů nákladů na údržbu a rekonstrukci těchto nemovitostí. Ve většině případů jsou tyto byty prodány stávajícím nájemcům. Město Poděbrady se však potýká s nezájmem kupujících o byty 3+1 a větší. Zájemci preferují malometrážní byty s nižší pořizovací cenou a nižšími náklady. V ORP Poděbrady se nenabízí pobytová sociální služba pro osoby, které se ocitnou v tíživé životní situaci a nejsou schopni si své bydlení udržet. V průběhu našeho šetření jsme však potřebnost některých forem pobytových sociálních služeb zaznamenali, především pro ty obyvatele, kteří se dostanou do tíživé situace v souvislosti s rodinnými problémy (rozchod, rozvod, úmrtí partnera) či do finanční tísně z důvodu ztráty zaměstnání. 36








 

Dle našeho názoru se však tato situace dá řešit prostřednictvím stávajícího bytového fondu města Poděbrady v kombinaci se službami odborného sociálního poradenství, pokud se na tyto případy v bytových koncepcích obcí bude pamatovat. Dle našeho mínění je řešením např. ze stávajícího bytového fondu měst a obcí vyčlenit byty, které by umožnily nastavit systém prostupného bydlení. V ORP Poděbrady nabízí své služby několik provozovatelů komerčních ubytoven, které se zaměřují na námi sledovanou cílovou skupinu. Tyto ubytovny však nemůžeme v současné situaci považovat za součást sociálního systému, jelikož s jejich klienty není vykonávána systematická sociální práce, na ubytovnách zůstávají dlouhodobě, případně se dokonce pouze stěhují z jedné ubytovny na druhou. V rámci našeho šetření jsme se zabývali problematikou ubytoven jako možnosti ubytování pro sociálně slabé. Naším cílem však nebylo hodnotit tzv. sociální byznys majitelů ubytoven. Zároveň jsme se nezaměřovali na zkoumání podmínek nájemních vztahů. Města ani obce regionu nemají v současné době propracovaný systém prevence ztráty bydlení, případně prevence zadlužování se na nájemném. Za nejohroženější skupiny z hlediska bydlení lze považovat především matky samoživitelky, rodiny v nouzi, osoby se zdravotním postižením (invalidní důchodce) a seniory.



V regionu chybí sociální práce s dlužníky, případně terénní sociální práce s osobami, které disponují nižšími sociálními kompetencemi. Ta by se měla stát součástí preventivního programu a měla by naučit klienty efektivně a především bezprostředně řešit problémy týkající se bydlení a také s klienty pracovat na zlepšování vlastní bytové situace.



Uvědomujeme si, že obce a města jsou v současné době vystaveny protichůdným očekáváním. Na jednu stranu je od nich očekávána odpovědná správa bytového fondu, do které spadá včasná reakce na prodlevy s platbou nájemného. Na druhou stranu se od nich očekává taková sociální bytová politika, která bude umožňovat adekvátní řešení situace osob a celých rodin, které se dostávají z různých důvodů do bytových problémů. Obce a města by se však přesto měly snažit o provázání sociální a bytové politiky, které odpovídá např. dostupnost krizového bydlení či prostupného bydlení.





Je třeba si také uvědomit, že zatímco bytový fond je ve vlastnictví jednotlivých měst a obcí, většina zaměstnanců oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady vykonává státní správu v rámci celého ORP Poděbrady. V tomto momentě je třeba i v oblasti bydlení řešit problematiku v rámci celého území, ve spolupráci se všemi obcemi.

37


Na závěr musíme zmínit, že si samozřejmě uvědomujeme, že vždy bude existovat specifická skupina obyvatel, pro kterou je udržení si adekvátního a kvalitního bydlení neřešitelným problémem a potřebuje neustálou pomoc a podporu ze strany sociálních pracovníků. I přes tuto podporu se však může stát, že se problémy některých osob efektivně vyřešit nepodaří.

38


6. DETAILNÍ ANALÝZA 6.1. Města a obce jako vlastníci bytového fondu 5.3.10.

Byty ve vlastnictví menších měst a obcí v ORP Poděbrady

Z obcí ORP Poděbrady vlastní obecní byty pouze tyto9:  Běrunice 1 byt Tento byt je obsazený jedním člověkem, nemá status tzv. sociálního bytu. Byt se nachází v budově základní školy, nemá oddělený vchod, je tedy nabízen pouze zájemcům z řad zaměstnanců Základní školy Běrunice.  Dymokury 17 bytů Obec vlastní 17 bytů, z toho 6 je bytů s pečovatelskou službou. V současné době nabízí obec obecní byty k prodeji, ve většině případů stávajícím nájemcům.  Kněžice 20 bytů Jedná se o malometrážní byty s nízkým nájmem v tzv. domě s pečovatelskou službou. Tyto byty jsou obsazeny 20 obyvateli. Dům s pečovatelskou službou ve vlastnictví obce byl uveden do provozu v roce 2004.  2 byty

Kněžičky

Tyto byty jsou obsazeny 5 obyvateli obce. Nejedná se o tzv. byty sociální, tyto byty vznikly v roce 1975 přestavbou bývalé školy.  Libice nad Cidlinou 11 bytů Nejedná se o tzv. sociální byty. Od roku 2010 klesl počet obecních bytů o 16. Byty obec postupně prodává v souladu s usnesením zastupitelstva nájemcům, kteří v nich v současné době bydlí. Do domů je třeba vložit velké investice.

9

Počty k 30. 6. 2013.

39

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI BYDLENÍ NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY  Městec Králové 40 bytů 40 bytů, z toho je 18 bytů v tzv. domě s pečovatelskou službou. V bytech v domě s pečovatelskou službou žije 18 obyvatel, ve zbývajících 22 městských bytech žije celkem 30 obyvatel. V současné době město plánuje výstavbu cca 12 bytů se státní podporou.10  Opolany 5 bytů Obec vlastní 5 bytů, z toho 2 byly určeny pro nízkopříjmové rodiny, nájem činí cca 20 Kč/m². Obec v současné době rekonstruuje vlastní prostory tak, aby byly k dispozici pro potřebu akutního přechodného ubytování osob/rodin (v případě živelné katastrofy, domácí násilí apod.). „Využili jsme státní podpory na výstavbu bytů, první nájemci splnili podmínky, ale teď už to nikdo nezkoumá, mají smlouvu na dobu neurčitou a platí minimální nájemné.“ 

Úmyslovice 1 byt Nejedná se o sociální byt.



Velenice 1 byt Nejedná se o sociální byt.

Přidělení bytu vždy projednávají orgány obce. Např. v případě Městce Králové žádosti projednává sociální komise, která poté doporučí vhodného nájemce Radě města. V současné době „větší“ vlastníci bytů v ORP Poděbrady jako jsou Poděbrady, Libice nad Cidlinou, Dymokury či Městec Králové obecní byty prodávají. Ve většině případů si tyto byty od obcí odkupují stávající nájemníci. Zdroj: vlastní šetření

5.3.11.

Byty ve vlastnictví města Poděbrady

Město Poděbrady v současné době disponuje celkem 451 byty. Jedná se o: 

Byty zvláštního určení - byty s pečovatelskou službou. 6 lokalit 75 bytů (12 bytů 2+kk; 63 bytů 1+kk)  Byty zvláštního určení - byty se zvláštním režimem určené pro osoby v tíživé životní a sociální situaci (především vztahové problémy v rodině). 4 lokality 16 bytů (1+kk)  Byty zvláštního určení - byty bezbariérové určené pro osoby s těžkými a závažnějšími zdravotními problémy a s omezenou schopností pohybu. 2 lokality 14 bytů (10 bytů 1+kk; 1 byt 1+1; 2 byty 2+kk; 1 byt 3+kk)  Byty ostatní - určené pro ostatní žadatele o městský byt. 51 lokalit 346 bytů Zdroj: Městská realitní a.s., počty k 30. 6. 2013

10

Stát již od roku 2003 poskytuje obcím dotace na výstavbu bytů pro osoby s nízkými příjmy.

40


5.3.12.

Pravidla pro přidělování bytů ve vlastnictví Města Poděbrady

Podmínky schválené zastupiteli města Poděbrady11 jsou: 1/ U bytů zvláštního určení - byty s pečovatelskou službou: a) trvalé bydliště v Poděbradech (minimálně dva roky), b) minimální věková hranice 65 let nebo splňuje-li podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu, c) zdravotní stav odůvodňující poskytování pečovatelské služby (lékařské potvrzení), d) částečná soběstačnost občana vzhledem k tomu, že pečovatelská služba není poskytována celodenně (zachovaná schopnost sebeobsluhy), e) zřetel bude brán na osamělost, neúnosné bytové poměry ve vztahu k jejich zdravotnímu stavu, f) neúnosné sociální poměry. 2/ U bytů zvláštního určení - byty se zvláštním režimem: a) trvalé bydliště v Poděbradech (minimálně dva roky), b) věk nad 18 let, c) prokázání tíživé životní a sociální situace. 3/ U bytů zvláštního určení - byty bezbariérové: a) trvalé bydliště v Poděbradech (minimálně dva roky), b) zdravotní stav dle vyjádření lékaře odůvodňující potřebu bydlení v bezbariérovém bytě. 4/ U bytů ostatních: a) minimální věková hranice 18 let, b) trvalé bydliště v Poděbradech minimálně dva roky, tuto podmínku může zmírnit Rada města Poděbrady.12 Zdroj: webové stránky Města Poděbrady Při rozhodování o přidělování městských bytů jsou zohledňována všechna uvedená kritéria současně, jednotliví zájemci tak získávají bodové hodnocení. Důležité tedy není pořadí uchazečů (neexistují už klasické pořadníky na byt), ale jejich skutečná situace, kterou posuzuje bytová komise města na základě sociálního šetření a poté dává doporučení Radě města. V případě více doporučených zájemců, přistupuje bytová komise města k hlasování. Nejčastějšími odůvodněními podání žádosti o městský byt jsou tato: rozvod a rozchod s partnerem, výměna většího bytu za menší z finančních důvodů, případně např. kvalitnější zázemí pro nezletilé děti. Bytová komise na základě žádosti a sociálního šetření zohledňuje vždy individuální potřebnost jednotlivých žadatelů. Nejčastější důvody pro nepřidělení bytu jsou nesplnění podmínek, odstoupení od žádosti, dluhy vůči městu a v některých případech také „nezájem“ zájemce. Můžeme konstatovat, že pokud zájemce splní podmínky, ve většině případů nákupní smlouvu získá. Pokud je o byt více žadatelů, probíhá již zmíněné hlasování a těm, kteří neuspěli, ale podmínky pro přidělení splnili, je nabídnut jiný byt. Zdroj: Městská realitní a.s. Pokud tedy uchazeči splňují podmínky pro přidělení bytu, byt získávají. Přesto mají zaměstnanci oddělení sociální péče zkušenost, že byty pro klienty sociálního odboru nejsou. Jejich klienti ve většině případů nesplňují základní podmínku přidělení bytu, a to bezdlužnost vůči městu. Zdroj: Bytová komise, oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady

11 12

27.4.2012 Zájemci také musí doložit bezdlužnost vůči městu. Tento fakt ovšem není v podmínkách pro projednání žádosti zmíněn.

41

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI BYDLENÍ NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY Byty města spravuje Městská realitní a.s. Výši nájmu schvaluje orgán města. Regulace nájemného byla ukončena k 31. 12. 2012 a nyní je cena 68,41 Kč za m2 a měsíc. Tato cena platí pro všechny byty, výjimky se neudělují. Volné byty se vždy zveřejní na úřední desce s informacemi o velikosti bytu a výši nájemného. Zájem je především o menší byty (1+kk, 1+1, případně o byty 2+kk a 2+1), o velké byty (3+kk, 3+1, 4+1 a 4+kk) není zájem z důvodu výše nájmu. Velké byty jsou tak často nabízeny 6 měsíců a déle. 13 Zdroj: Městská realitní a.s.

6.2. Další možnosti bydlení pro osoby v tíživé situaci 6.2.1. Sociální služby pobytové pro osoby v tíživé bytové situaci Pobytové sociální služby mohou sloužit jako záchytná síť bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Jedná se především o služby, které poskytují tzv. krizové ubytování.  Azylové domy Dle expertního odhadu má zájem o tento typ ubytování přibližně 10 rodin z ORP Poděbrady za rok. Jedná se o okamžité řešení krizové situace (rozchod s partnerem, vystěhování z bytu, domácí násilí, rodinné konflikty apod.). V ORP Poděbrady se tato sociální služba nenachází. Ze strany jednotlivců je z tohoto důvodu o tento typ bydlení minimální zájem, muži a ženy preferují před vzdálenější sociální službou azylového bydlení levné (ale mnohdy méně kvalitní a dražší) ubytování na ubytovnách v regionu. Obyvatelé využívají nejčastěji tyto zařízení: Azylový dům sv. Gerarda pro matky s dětmi ve Staré Boleslavi, případně azylový dům pro muže a ženy R-mosty v Mladé Boleslavi. Kapacita těchto zařízení je však omezená. Zaměstnanci MěÚ tak mnohdy velmi složitě hledají pro své klienty v případě potřeby umístění do azylového domu v rámci Středočeského kraje, mnohdy se to nepodaří. Nereálné je takto umístění celé rodiny. Azylové bydlení se klientům nabízí ve většině případů na 12 měsíců, tito lidé se však často pouze stěhují z jednoho zařízení do druhého, což s sebou samozřejmě přináší řadu problémů, například děti školou povinné jsou neustále vytrhovány ze známého prostředí (třídního kolektivu apod.) a ani si nemohou vybudovat vztah v místě bydliště a model rodičů tak bez problémů praktikují i v průběhu svého dospělého života.  Domy na půl cesty Dle informace ze strany zaměstnankyň sociálního oddělení MěÚ Poděbrady, je zájem o tuto sociální službu v regionu minimální. Mladí lidé vracející se z ústavního zařízení se chtějí především osamostatnit, zájem o tuto službu projeví tak až v momentě, kdy zjistí, že získat a udržet si vlastní bydlení není v jejich možnostech. Nejbližší dům na půl cesty se nachází v Býchorech u Kolína, jedná se o Dům na půl cesty „Barry“.  Noclehárny Toto řešení se nabízí především osobám po výkonu trestu. Zaměstnanci oddělení sociální péče v případě potřeby odkazují na zařízení Naděje o.s. v Mladé Boleslavi. Dle expertního odhadu se jedná o 3 případy ročně.

13

V této souvislosti zmíníme využití jednoho bytu 4+1 pro účely sociální služby chráněného bydlení Handicap Centra Srdce o.p.s.

42

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI BYDLENÍ NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY 6.2.2. Další možnosti ubytování pro osoby v tíživé bytové situaci  Holobyty Termín "holobyt" se používá k označení nízkostandardních bytů o jedné místnosti zřízených za účelem vystěhování, resp. přestěhování neplatičů nájemného a tzv. nepřizpůsobivých osob, které byly upraveny tak, aby se v nich nedalo nic zničit ani ukrást. Dle expertního odhadu zájem o toto ubytování projeví přibližně 5 klientů oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady ročně. Hlavními důvody zájmu o tento typ ubytování je tíživá sociální situace a vystěhování ze stávajícího bydlení z důvodu neplacení nájemného či nekázně. Zájemci o tento typ ubytování od něho očekávají především minimální finanční náročnost. V ORP Poděbrady obce ani města holobyty nedisponují.  Ubytovny Na zaměstnance sociálního oddělení MěÚ Poděbrady se ročně, dle expertního odhadu, obrátí 25 zájemců o tento typ ubytování. Jedná se především o osoby po návratu z výkonu trestu, osoby ve finanční tísni, které ztratily zaměstnání a poté i bydlení. Na ubytovnách v ORP žijí muži či ženy, ale i celé rodiny s nezletilými dětmi. V průběhu našeho šetření jsme zaznamenali rozdíly mezi kvalitou jednotlivých zařízení tohoto typu. Z pohledu zaměstnankyň oddělení sociální péče ubytovny neřeší problematiku osob, které se dostaly do tíživé bytové situace. Jedná se v prvé řadě o typ levného komerčního podnikání.

43

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI BYDLENÍ NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY Tabulka č. 3: Ubytovny v ORP Poděbrady Ubytovna Majitel

Penzion Ostende Poděbrady

Cena

Informace

Ubytovací zařízení ve vlastnictví Města Délka pobytu – 1 noc: 300 Kč/noc. Poděbrady a ve správě Městské realitní Délka pobytu – 2 a více nocí: 250 a.s. Kč/noc. Sklárny Crystal Bohemia a.s. Poděbrady

Cena je závislá na délce pobytu. Ubytovna disponuje volnými kapacitami. Slouží pro potřeby zaměstnanců podniku.

Ubytovna Choťánky

Soukromník

Na základě výše příspěvku na bydlení.

Bytový dům Poděbrady Jeronýmova

Soukromník

1+kk 7.000 Kč až 7.500 Kč

Většinu ubytovaných tvoří lidé v tíživé sociální situaci. Nájemné majitel získává z doplatků na bydlení, které si nechává zasílat na účet ubytovny. Většinu ubytovaných tvoří lidé v tíživé sociální situaci. Nájem dle odhadu 1/3 klientů získává majitel přímo na účet z ÚP.

Ubytovna Městec Králové

Realitní kancelář K+K Consulting s.r.o.

Od 150 Kč /lůžko/noc 4 čtyřlůžkové pokoje U dlouhodobých pronájmů – dle dohody.

Ubytovna Sklárny Bohemia Poděbrady

Tabulka č. 4: Ubytovny geograficky dostupné, mimo ORP Poděbrady Ubytovna Majitel

Bytový dům Kostelní Lhota

Soukromník

Ubytovna Donor Pečky

Soukromník

Cena

Informace

1 osoba – 5.500 Kč/měsíc 2 osoby – 6.500 Kč/měsíc 3 osoby – 7.500 Kč/měsíc 4 osoby – 8.000 Kč/měsíc 1 osoba – 5.200 Kč/měsíc 2 osoby – 6.700 Kč/měsíc byt 36 m² – 8.200 Kč/měsíc

Bytový dům disponuje celkem 14 pokoji. V jednom pokoji majitel ubytuje maximálně 2 dospělé a 2 děti. Většinu ubytovaných tvoří lidé v tíživé sociální situaci. Nájemné z doplatků na bydlení si nechává majitel rovnou zasílat na účet ubytovny.

44

ANALÝZA POTŘEB V OBLASTI BYDLENÍ NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY V rámci našeho šetření jsme navštívili tyto ubytovny: Ubytovna Choťánky, Ubytovna Poděbrady Jeronýmova, Bytový dům Kostelní Lhota. Všechny tyto ubytovny nabízí dlouhodobé ubytování sociálně slabých občanů. Důvody, proč někteří lidé žijí dlouhodobě na ubytovnách, se kterými jsme se v rámci našeho šetření setkali, byly velmi podobné. Jednalo se především o nedostatek finančních prostředků z důvodů nezaměstnanosti, exekucí či vysoké míry zadlužení. Většina klientů ubytoven také prokazovala nižší sociální kompetence. Pro tyto obyvatele ubytoven je získání bydlení na volném trhu téměř nemožné a tento typ bydlení se tak pro ně stává často jediným řešením jejich bytové situace. Tito lidé na ubytovnách dlouhodobě zůstávají, případně se pouze stěhují mezi jednotlivými ubytovnami v rámci širšího regionu. „Při vyšetřování jeho poslední krádeže odhalil několik konkrétních lidí, policie mu doporučila přestěhovat se, mimo dosah těch lidí.“ Majitelé uzavírají s lidmi ubytovací smlouvu na omezenou dobu, nejčastěji na tři měsíce až na jeden rok. Specifika jednotlivých navštívených ubytoven: Ubytovna Choťánky: -

ubytovna se nachází v budově bývalé základní školy, budova patří OÚ Choťánky, provozovatel je zde v pronájmu, v přízemí budovy se nachází restaurační zařízení, ubytování jsou převážně muži, jedná se o osoby v hmotné nouzi14, peníze z ÚP (doplatek na bydlení15) se zasílají přímo na účet majiteli ubytovny, ubytování je tedy přímo hrazené z dávky hmotné nouze, klasický příspěvek na bydlení tj. ze státní sociální podpory tyto žadatelé nemají, protože nemají trvalý pobyt, problémy ubytovaných: recidivita, alkohol, exekuce, zadlužení, ubytované jsou osoby v produktivním věku, dlouhodobě nezaměstnaní, ubytovaní žijí na společných pokojích (max. po 4 lidech), sociální zařízení je společné, z hlediska hygieny jsou podmínky pro úpravu stravy nevyhovující, jedná se ve většině případů o obyvatele ORP Poděbrady, služby sociálního poradenství pro obyvatele zajišťuje Romské sdružení občanského porozumění o.s.

Ubytovna Poděbrady Jeronýmova: kapacita bytového domu je 13 bytů 1+kk, každý byt disponuje vlastním kuchyňským koutem a sociálním zázemím, jedná se o osoby v hmotné nouzi, problémy ubytovaných: exekuce, zadlužení, budova je nově zrekonstruovaná, mezi ubytovanými jsou také rodiny s dětmi,

14

Jedná se o situaci, kdy člověk nemá dostatečné příjmy, aby si vlastním přičiněním zabezpečil základní životní podmínky. Hmotná nouze se skládá ze dvou dávek, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení. 15 Průměrná částka doplatku na bydlení u lidí, kteří jsou pod životním minimem, je za jednotlivce 4.500 Kč, za rodiny 6.000 Kč.

45

Popis služeb školních poradenských pracovišť na území ORP Poděbrady -

majitel ubytovny umožňuje klientům trvalý pobyt (lidé tedy mohou žádat klasický příspěvek na bydlení), sociální dávky jsou ve většině případů zasílány přímo na účty klientů, ti z nich poté případně hradí náklady na bydlení.

Bytový dům Kostelní Lhota: budova je ve vlastnictví provozovatele ubytovacího zařízení, jedná se o víceúčelovou budovu, horní patro je vedené jako „penzion“, dolní jako „bytový dům“, v přízemí se nachází prostory určené ke komerčním účelům, v současné době jsou v pronájmu provozovatele cukrárny, majitel ubytovny umožňuje klientům trvalý pobyt (lidé tedy mohou žádat klasický příspěvek na bydlení), sociální dávky jsou ve většině případů zasílány přímo na účty klientů, ti z nich poté hradí případně náklady na bydlení, v ubytovně jsou ubytovány jak matky s dětmi, lidé svobodní či rozvedení, ale také osoby v seniorském věku, v současné době není mezi nájemníky Bytového domu obyvatel ORP Poděbrady, ubytovaní v Bytovém domě nepatří do skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. V Poděbradech jsou dále dvě nemovitosti, které jsou upraveny pro účely ubytovny. V současné době jsou však mimo provoz. Jedná se o objekt bývalého hotelu Hubert a bývalý objekt PVT nedaleko vlakového nádraží. Město Poděbrady také v současné době nabízí k prodeji objekt bývalé sportovní ubytovny OBORA16 v okrajové části města. O tento objekt již projevil zájem a město s nabídkou oslovil provozovatel ubytovny Choťánky.  Sociální bydlení Jelikož v současné době není pojem „sociální bydlení“ zakotven v zákoně, mohou z tohoto důvodu v rámci jeho vymezení panovat nejasnosti. Obecně se předpokládá, že sociální bydlení by mělo umožnit bydlet v důstojných podmínkách těm, kteří nejsou schopni získat vhodné bydlení na volném trhu. V ORP Poděbrady se takto specifikované byty zájemcům v současné době nenabízí. Oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady zaznamenává přibližně 40 zájemců ročně z celého ORP Poděbrady o tzv. sociální byty. Důvody zájmu o tento typ bydlení jsou: dlouhodobá nezaměstnanost, sociální a ekonomická situace rodiny, invalidní důchody I. a II. stupně. Lidé od bydlení v těchto bytech očekávají především nižší, upravenou, cenu nájemného.

 Tzv. Krizové byty Dle našich informací je stále vyčleněn jeden byt ze sociálního fondu města Poděbrady pro krizové případy. Jedná se o byt zvláštního určení se zvláštním režimem. Jeho přidělení je v kompetenci ředitele Městské realitní a.s. Nezaznamenali jsme však, že by byl tento byt v průběhu posledních 12 měsíců využit. Zaměstnanci oddělení sociální péče tuto možnost bydlení také nezmiňovali. Krizové ubytování nabízí i některé obce v ORP, opět i v tomto případě z našeho pohledu chybí komunikace mezi představiteli daných obcí a zaměstnanci oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady.

6.2.3. Volný trh s byty  16

Nájemní bydlení

http://www.reality.cz/CD6-260002/

46

Popis služeb školních poradenských pracovišť na území ORP Poděbrady Nájemní byty jsou pronajímány nikoliv na základě „nároku“, ale na základě smluvního vztahu mezi dvěma subjekty, které se na nájmu dohodnou. Pronajímatelem bytu může být město/obec či soukromý majitel. Z klientů sociálního oddělení MěÚ Poděbrady projeví zájem o nájemní bydlení přibližně 15 osob ročně. V současné době se dle našich zjištění v Poděbradech nachází volné byty nabízené k pronájmu za cenu, která se blíží nákladům na bydlení na ubytovně nebo je dokonce i nižší. Kvalita bydlení v těchto bytech je naopak mnohem vyšší. Problémem pro zájemce z řad nízkopříjmové skupiny obyvatel se však stává požadovaná kauce a nemožnost získání trvalého bydliště v těchto bytech, tedy poté nemožnost získání příspěvku na bydlení. „Hezký byt 1+kk seženete třeba za 5.000 Kč, pokud se domluvíte s majiteli, že nechtějí kauci, tak je to mnohem lepší než ubytovna…“ „Samozřejmě trvalý pobyt to je problém, děti pak nemohou do školky, nemůžete žádat, ale setkala jsem se s paní, co kamarádce tento pobyt dovolila, kamarádka platila, nedělala problémy a s majitelkou bytu se dohodla, ale to není asi moc typické, chápu, že s trvalým pobytem je to problém.“ I další větší obce ORP deklarují dostatečnou nabídku bytů k pronájmu.  Podnájem Podnájem vzniká rovněž na základě písemné smlouvy, v tomto případě smlouvy o podnájmu. Do podnájmu lze přenechat někomu jinému pronajatý byt nebo jeho část. Smlouvu o podnájmu tedy uzavírá zájemce o bydlení (podnájemce) s nájemníkem, tzn. osobou, která není vlastníkem realitního objektu, ale je osobou, která má s vlastníkem reality uzavřenu nájemní smlouvu. K uzavření smlouvy o podnájmu je však zapotřebí souhlasu pronajímatele, tzn. vlastníka realitního objektu (bytu). Zájemci o podnájem z řad klientů sociálního oddělení mají zájem o tzv. sestěhování se více nájemců do jednoho bytu za účelem společného placení nájmu. Zaměstnanci sociálního oddělení zaznamenali v průběhu posledních 12 měsíců přibližně 7 zájemců o tento typ bydlení. Majitelé bytů však preferují jako podnájemníky studenty středních škol, případně zahraniční studenty ÚJOP UK.

6.3. Sociálně vyloučené lokality Pro tyto lokality je charakteristická nízká kvalita domovního a bytového fondu, nevyhovující infrastruktura, funkční nepropojenost s širším urbanistickým celkem obce a specifika obyvatel. V rámci ORP se setkáváme pouze s lokalitami se znaky sociálního vyloučení, jsou to některé lokality v Poděbradech, Městci Králové či v obci Dymokury. Jedná se o nemovitosti s vyšší koncentrací obyvatel s nižšími příjmy a nižšími sociálními kompetencemi, případně o neudržované nemovitosti obývané romským etnikem.

6.4. Popis problematiky osob dostávajících se do tíživé bytové situace 6.4.1. Problematika z pohledu zástupců obcí v regionu Zajímalo nás také, zda se obyvatelé obcí ORP obrací na představitele těchto obcí s jakýmikoliv problémy týkajícími se bydlení, a pokud ano, s jakými. Dle našich zjištění obce tyto problémy řeší v minimální míře, jejich obyvatelé, pokud mají problémy, se pravděpodobně přímo obrací na zaměstnankyně Úřadu práce kontaktního pracoviště Poděbrady a zaměstnankyně oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady. Zástupci obcí tak vnímají jako nejpalčivější otázku bydlení seniorů, kteří postupně ztrácejí samostatnost. Jednotně deklarovali nedostatečný počet bytů, kde je poskytována pečovatelská služba, přestože na základě

47

Popis služeb školních poradenských pracovišť na území ORP Poděbrady našich zkušeností z jiných šetření víme, že pečovatelská služba je zajišťována ve všech obcích v ORP bez rozdílu, zda senior žije ve své vlastní domácnosti či v bytě s pečovatelskou službou. Z tohoto důvodu spíše vnímáme problém seniorů, kteří žijí ve vlastních rodinných domech. Tyto domy již nejsou pro jejich život uzpůsobené (nejsou bezbariérové, topí se tuhými palivy apod.) a senioři tak postupně přestávají zvládat péči o svou domácnost nebo je tato péče pro ně již finančně neúnosná. V prvé řadě samozřejmě preferují žít nadále v obci, kde prožili svůj dosavadní život. Pokud však obec nedisponuje malometrážními bezbariérovými byty, nemohou například žádat o podobný byt v Poděbradech, jelikož nesplní podmínku trvalého bydliště ve městě.

6.4.2. Žadatelé o pomoc při řešení bytové situace Zjišťovali jsme, které skupiny obyvatel se nejčastěji obracejí s problémy souvisejícími s bydlením na zaměstnance sociálního oddělení MěÚ Poděbrady. První skupinu tvoří nájemci městských bytů. Jedná se především o lidi, kteří nedokáží adekvátně reagovat na zvýšení nájemného, které proběhlo v roce 2012 (tedy v době recese a hospodářské krize). Pro některé se tak nabízí řešení výměny bytu, tedy výměny většího bytu za byt menší. Zde však naráží na nedostatek malometrážních bytů. Příklady (jedná se o sociálně slabé rodiny s dětmi): 1. Byt o rozměru 40,88 m²: Byt je obýván jednou rodinou, která dle staré smlouvy hradí 46,58 Kč/m² (1.904 Kč/měsíčně), s novou smlouvou bude hradit cenu 68,41 Kč/m² (2.797 Kč/měsíčně). 2. Byt o rozměru 54,26 m²: Byt je obýván jednou rodinou, která dle staré smlouvy hradí 28,12 Kč/m² (1.526 Kč/měsíčně), s novou smlouvou bude hradit cenu 68,41 Kč/m² (3.712 Kč/měsíčně). 3. Byt o rozměru 40,22 m²: Byt je obýván jednou rodinou, která dle staré smlouvy hradí 44,01 Kč/m² (1.770 Kč/měsíčně), s novou smlouvou bude hradit cenu 68,41 Kč/m² (2.751 Kč/měsíčně). U všech nájemců je nutné vzít v úvahu to, že k výši nájmu hradí i další zálohy na služby. Příklad: 4. Byt o rozměru 78,46 m²: Nájemce s novou smlouvou bude hradit cenu 68,41 Kč/m² (5.367 Kč/měsíčně). Náklady na bydlení jsou v tomto případě 6.996 Kč/měsíčně. Daný problém se netýká pouze rodin s dětmi, do problémů se dostávají také senioři a osoby se zdravotním postižením. V této souvislosti je často uváděná příčina úmrtí partnera, kdy např. osamělý senior již není schopný ze svého důchodu platit stávající náklady na bydlení. „Výše nájemného je tedy často neúnosná pro jedince, který v bytě zůstane osamocen např. po úmrtí partnera. Tito lidé často odmítají hospitalizaci, jelikož by ji nebyli schopni zaplatit, případně by již nemohli zaplatit nájemné. Malometrážních bytů je málo.“ Do problémů se také dostávají často matky samoživitelky. Druhou skupinu tvoří lidé, kteří doposud bydleli v nájemném bytě v soukromém vlastnictví. I tito klienti oddělení sociální péče nebyli schopni ve většině případů reagovat na zvyšující se nájemné, případně z nějakého závažného důvodu se snížily jejich příjmy (ztráta zaměstnání, rozchod či rozvod, úmrtí partnera). Třetí skupinu tvoří lidé, kteří by o bydlení přišli na základě zadluženosti a následné exekuce.

48

Popis služeb školních poradenských pracovišť na území ORP Poděbrady

To, co mají tito lidé společné, je, že si během svého dosavadního života nevytvořili žádné finanční rezervy, ať již z reálných důvodů (tedy nízkých příjmů), ale také díky svým nízkým sociálním kompetencím a finanční negramotnosti.

6.4.3. Příčiny problémů s bydlením Důležité je si uvědomit, že před rokem 1989 činily náklady na bydlení ve výdajích domácností v průměru kolem 10 procent. Dnes je to v průměru kolem 30 procent. Velká skupina obyvatelstva však vynakládá na bydlení až 80 % svých příjmů. Podobně vysoce vzrostly i ostatní náklady na bydlení. Zejména voda, teplo, plyn, elektřina, odvoz odpadků a další služby. Do problémů se tak dostávají především důchodci, rodiny s dětmi a lidé s minimálními příjmy. Zdroj: ČSÚ Zkušenosti zaměstnanců oddělení sociální péče Poděbrady:  zadluženost rodin (Expertní odhad zaměstnanců sociálního oddělení – 35 rodin ročně.) Zadlužování vnímáme jako zásadní příčinu bytových problémů. Tito lidé však nemají dluhy pouze na nájemném, někteří dluží například na výživném, za zdravotní pojištění, mají nezaplacené pokuty, nerespektují splátky za zakoupenou elektroniku apod.  ztráta zaměstnání (Expertní odhad zaměstnanců sociálního oddělení – 10 rodin ročně.) Problém vznikne, pokud jedinec nedokáže na danou situaci reagovat, nepodaří se mu najít práci během prvních několika měsíců a stává se dlouhodobě nezaměstnaným.

49

Popis služeb školních poradenských pracovišť na území ORP Poděbrady  rozpad rodiny (Expertní odhad zaměstnanců sociálního oddělení – 15 rodin ročně.) V tomto případě se jedná především o problém matek, které zůstávají s dětmi bez partnera. Velmi často řeší i problém, kdy otec dětí neplatí řádně soudem stanovené alimenty.  ztráta soběstačnosti ze zdravotních důvodů (Expertní odhad zaměstnanců sociálního oddělení – 5 rodin ročně.) Jedná se především o osoby se získaným zdravotním postižením.  nezodpovědný způsob života (Expertní odhad zaměstnanců sociálního oddělení – 45 rodin ročně.) Jde o osoby dlouhodobě nezaměstnané, vracející se z výkonu trestu, osoby žijící na sociálních dávkách.  gamblerství, jiné závislosti (Expertní odhad zaměstnanců sociálního oddělení – 8 rodin ročně.) Zdroj: oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady

6.4.4. Problematika dlužníků na nájemném městských bytů města Poděbrady Město Poděbrady se v současné době potýká s 54 nájemci městských bytů, kteří dluží na nájemném. Z toho se jedná o 19 rodin s nezletilými dětmi. Dluhy na nájemném dosáhly v uplynulém období rekordního nárůstu – v současné době dosahují sumy 5 milionů Korun českých. Jelikož má město povinnost zisk z nájmu použít na správu a opravy bytového fondu, dostává se tak do nelehké situace. Důvodů, proč se z nájemníků stávají dlužníci, může být celá řada. Vedle nižších sociálních kompetencí k tomu v poslední době patří především ztráta zaměstnání či zvyšující se životní náklady. V současné době není dle našeho mínění kladen důraz na bezprostřední řešení vzniklého dluhu, který by mohl zabránit dalším komplikacím. Obecným problémem, který jsme zaznamenali, je fakt, že se dluhy na nájemném začnou vymáhat až po určité době, tedy nejdříve v okamžiku, kdy dluh je již na výši tříměsíčního nájmu, což v některých případech může činit necelých 30.000 Kč. V současné době tak chybí nastavený systém, který by kladl důraz na bezprostřední řešení vzniklého dluhu tak, aby zabránil narůstání dluhu a předešel situaci, kdy již není nájemník schopný dlužnou částku uhradit. Zdroj: Městská realitní a.s. „Lidé ztratí zaměstnání a mají problém platit běžný nájem, vzniká jim dluh, ale ten se řeší až po nějaké době, nikdo třeba neupozorní sociální pracovnice, že se s danou rodinou něco děje…“ „Neplatila jsem půl roku, nikdo mne nekontaktoval, já jsem se bála to jít řešit, přiznat to, že neplatím.“ Osoby, které z důvodu nedostatečných příjmů nemohou platit výdaje spojené s bydlením, mohou využít sociálních dávek určených k pokrytí výdajů na bydlení, a to i tehdy, když bydlí v nájemním bytě soukromého majitele a platí smluvní nájemné. Podpora je poskytována v podobě příspěvku na bydlení a případně též doplatku na bydlení. Pro posouzení sociální situace každé osoby je kompetentní od 1. ledna 2012 jediný orgán, kterým je Úřad práce ČR. Zdroj: ÚP V současné době však není nastaven systém předávání informací – sociální pracovníci MěÚ Poděbrady se o problémech s bydlením (v důsledku neplacení nájemného, exekucí apod.) dozvídají v momentě, kdy je problém

50

Popis služeb školních poradenských pracovišť na území ORP Poděbrady již opravdu neřešitelný. Při snahách o nastavení tohoto systému se však naráží na problém ochrany osobních údajů. V současné době je tak možno nastavit pouze systém, kdy zaměstnanci oddělení sociální péče dostanou informace o rodinách s nezletilými dětmi, které se staly dlužníky na nájemném. Zdroj: oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady Město se dlužníkům na nájemném snaží bránit, nejčastěji se s nimi pokouší dojednat splátkový kalendář. Postoj Městské realitní a.s. je klienty hodnocen pozitivně. „Pokud lidé chtějí problém řešit, nastaví se splátkový kalendář na částku, která je reálná. Prostě důležité je to řešit a alespoň, ať třeba minimum, platit.“ Dle vyjádření klientů Městské realitní a.s. je třeba se k problému postavit aktivně. "Dluhy má skoro každý, je třeba se za to nestydět, nelhat, ale řešit to. Lidé dluží splátkovým společnostem, bankám, operátorům a také na nájemném. Dlužné nájemné je potřeba řešit na prvním místě…“ I pro město je řešení prostřednictvím splátkového kalendáře řešením, protože jiný způsob vymáhání dluhu je dost nákladný. Uvedeme problémy, které však v některých případech brání řešení situace:  Nemá-li dlužník platnou nájemní smlouvu, nemůže se přihlásit k trvalému pobytu a nemůže žádat o příspěvek na bydlení.  Platnou nájemní smlouvu dostane dlužník v momentě, kdy uhradí náklady na bydlení, které vznikly za poslední čtvrtletí.  Dle zásad pro uzavírání nájemních smluv by měl dlužník po prodloužení nájemní smlouvy uhradit smluvní pokutu (ve výši měsíčního nájmu) a náhradu za bezesmluvní období. "Díky těmto sankcím dluh opět naroste a stane se nakonec neřešitelným.“

6.4.5. Bezdomovectví Na území ORP Poděbrady se s problematikou bezdomovectví můžeme setkat nejen v Poděbradech, ale i v menších obcích. Výskyt osob bez přístřeší jsme zaznamenali např. na území obcí Činěves či Dymokury. Nejvyšší počet osob bez přístřeší se pohybuje na území Poděbrad. S těmito osobami pracují zaměstnanci Romského sdružení občanského porozumění Nymburk v rámci sociální služby odborného sociálního poradenství. Dle jejich expertního odhadu se na území města zdržuje 5 - 6 osob bez přístřeší, především v lokalitě u přejezdu „Koutecká“, v neudržované budově Českých drah. Dle našich zjištění se během posledních 3 měsíců podařilo jednu osobu bez přístřeší ubytovat v ubytovně v Choťánkách.

6.4.6. Současná řešení V krizové situaci lze využít ubytování v ubytovně, která je ve vlastnictví města. Cena za ubytování je však 265 Kč za osobu a den. Další možností je ubytování v bytě se zvláštním režimem. Případně na některé z komerčních ubytoven. Azylové bydlení v podstatě nabízet nelze – v tom případě např. při konfliktu mezi partnery, zůstávají oba partneři ve stejném bytě, konflikt se nedaří vyřešit, nelze s rodinou pracovat, jelikož konflikty jen eskalují, vztah se tak nadobro rozpadá. Neexistují universální řešení, řeší se případ od případu, vždy se aplikuje individuální přístup a momentálně dostupné možnosti.

51

Popis služeb školních poradenských pracovišť na území ORP Poděbrady 7. MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 7.1. Prevence zadlužování a prevence ztráty bydlení Z pohledu našeho šetření se obce v současné době nachází ve velmi problematické situaci. Pokud jsou vlastníky bytového fondu, jejich povinností je se o tento majetek starat, tedy dbát na dodržování práv a především povinností nájemců těchto bytů. Na druhou stranu se také mají starat o své občany, kteří se dostanou do tíživých životních situací, tedy akceptovat jejich potřeby v zajištění adekvátního bydlení. Město jako vlastník nemovitosti má tuto nemovitost efektivně provozovat, na druhou stranu by však mělo také pomoci lidem, kteří se v tíživé situaci ocitli, a to nejen lidem z řad nájemců městských bytů, ale také lidem, kteří jsou ohroženi ztrátou jiného typu bydlení. Cílem by mělo být nastavení jasného, motivujícího systému, který nebude diskriminační pro jednu či druhou stranu, ale bude dávat možnost nájemníkům ve složité sociální či finanční situaci uspět a udržet si bydlení. Současně je důležité, aby daný systém působil také preventivně. V prvé řadě je, dle našeho mínění, třeba jasně nastavit spolupráci mezi správcem městských/obecních bytů a oddělením sociální péče MěÚ Poděbrady a na základě této spolupráce jasně stanovit metodu postupu jednání s dlužníky, která by zabránila kumulaci dlužné částky a tedy jejího navýšení na takovou hodnotu, kterou nebude moci nájemník splatit. Nastavený systém jednání s dlužníky by neměl být vůči dlužníkům v žádném případě tolerantní, mělo by se ale jednat o celý komplex opatření, která v prvé řadě povedou k rychlému vyřešení dluhu a k dalšímu řádnému využívání bytu nájemcem. Platby doporučujeme průběžně sledovat v rámci možností, které jsou u plateb přes SIPO a bankovní účty možné. Jestliže zaměstnanci Městské realitní a.s. zjistí, že vzniká dluh na nájemném a službách spojených s poskytováním bytu, je třeba o této situaci bezprostředně upozornit nájemce. Vždy je nutné brát v úvahu, že daná situace mohla vzniknout opomenutím či případným pochybením nájemce. V jiných případech je vhodné dlužníkovi předat nejen informace o možných následcích, ale také informace o možnostech řešení situace – kontakty na poskytovatele sociálního poradenství, možnosti pronájmu levnějšího bytu, možnosti využití splátkového kalendáře apod. Za ideální považujeme navázat dlužníka do konkrétních služeb sociálního poradenství, může se jednat o poskytovatele z neziskového sektoru, jako jsou například občanské poradny, vhodná je také spolupráce se zaměstnankyněmi oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady. Problém nastává, pokud dlužník zůstává jakkoliv nečinný, aktivitu nevyvíjí. V tomto případě za ideální považujeme další bezprostřední osobní jednání s dlužníky a to nejen za přítomnosti zástupců Městské realitní a.s., ale i sociálních pracovníků MěÚ Poděbrady. Dále je možno oslovit i poskytovatele služeb odborného sociálního poradenství, např. Občanská poradna Nymburk, o.s. Opět mu tedy nabídnout poradenskou odbornou pomoc, tentokrát aktivněji, osobně. Následně je důležité s nájemcem systematicky pracovat, tedy kontrolovat pravidelné plnění splátkového kalendáře, řádné placení nájmu a případně i pomoci při plánování dalších finančních záležitostí rodiny. Vhodná je také jakákoliv motivace formou „odměn“ ve formě bezplatných půjček apod.

7.2. Řešení bydlení u osob v krizi Účelem zařízení krizového bydlení je poskytnout okamžitou pomoc ve chvíli bytové nouze. Zaměstnanci oddělení sociální péče MěÚ Poděbrady jako jeden ze základních problémů uváděli nemožnost řešení akutních bytových problémů. V tomto směru vidíme řešení ve zřízení sociální služby krizového lůžka. Z tohoto důvodu považujeme za velmi důležité zvážit v tomto směru možnosti Města Poděbrady.

52

Popis služeb školních poradenských pracovišť na území ORP Poděbrady Mezi další zařízení, které by mohly řešení doplnit, patří azylové domy, ubytovny a noclehárny. V současné době lze v případě akutní potřeby využít pouze možnosti ubytování na ubytovně, kde však není zaručena sociální práce s klientem, případně lze klienty odkázat na zařízení mimo území Poděbradska.

7.3. Podpora sociální práce Je třeba si uvědomit, že pouze nabídkou alternativních možností bydlení nevyřešíme problémy sledované skupiny, jelikož jejich problémy jsou mnohem širší a měly by se řešit komplexně. Klíčové pro zefektivnění práce s lidmi ohroženými sociálním vyloučením z důvodu bydlení je: - dostatečná kapacita terénních sociálních pracovníků sociálního odboru, - spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi pracujícími s cílovými skupinami, - podpora sanace rodiny, - podpora potřebné škály poradenských služeb (odborného sociálního poradenství, dluhového poradenství apod.). Jedná se o spolupráci různých subjektů participujících na pomoci ohroženým osobám.

7.4. Vytvoření systému prostupného bydlení Model prostupného bydlení se v současné době považuje za nejlepší řešení pro zajištění dlouhodobého bydlení pro ty, kteří mají nedostatečné sociální kompetence pro udržení nájemného bydlení. Smyslem tohoto typu bydlení je především postupné posilování těchto sociálních kompetencí. Systém je založen na jednoduchém principu individuálního postupu mezi jednotlivými stupni bydlení, jehož vrcholem by bylo získání samostatného nájemního bydlení a jeho dlouhodobého udržení. Systém prostupného bydlení je zpravidla tvořen třemi stupni, a to krizovým, tréninkovým a samostatným nájemným. 1. krizové bydlení (azylové bydlení; bydlení v ubytovnách s doprovodným sociálním programem, noclehárny); 2. bydlení v tréninkových bytech, ve kterých je pod/nájemníkům poskytována doprovodná sociální asistence (sociálně aktivizační služby, terénní sociální práce realizované v rámci bydlení v tréninkových bytech, na ubytovnách, případně v rámci asistence při samostatném bydlení); 3. dlouhodobé sociální bydlení (bydlení, jehož parametry jsou nastaveny tak, aby umožnily zajištění dlouhodobého důstojného bydlení cílové skupině, parametry však mohou také odpovídat regulérnímu nájemnému bydlení). Zdroj: Agentura pro sociální začleňování V podmínkách ORP Poděbrady lze tento systém například nastavit takto: 1. Krizové bydlení - lze využít stávající ubytovny a ve spolupráci s provozovateli zajistit sociální program, realizovaný neziskovými organizacemi, případně sociálním pracovníkem MěÚ Poděbrady. Z tohoto systému je však nutné vyloučit ty ubytovny, kde je kvalita bydlení naprosto nevyhovující, jejich provozovatelé požadují neadekvátní nájemné a tyto platby si nechávají proplácet ze sociálních dávek nájemců. V tomto stupni lidé nesmí zůstávat dlouhodobě, jedná se o první záchytné bydlení. Ve většině případů by během půl roku až roku mělo dojít ke stabilizaci jejich situace a měli by postoupit do dalšího stupně bydlení. 2. Z bytového fondu Města vyčlenit tzv. tréninkové sociální byty, ve kterých by byla pod/nájemníkům poskytována doprovodná sociální asistence (sociálně aktivizační služby, terénní sociální práce poskytovateli z řad neziskových organizací). 3. Dlouhodobé tzv. sociální bydlení v nájemních bytech se sociální asistencí, jehož parametry by byly nastaveny tak, aby umožňovaly nájemcům dodržovat platební podmínky a zajistily jim dlouhodobé důstojné bydlení.

53

Popis služeb školních poradenských pracovišť na území ORP Poděbrady 4. Dlouhodobé nájemní bydlení - klienti prostupného bydlení musí být také obeznámeni se skutečností, že tak, jak mohou postupně „stoupat nahoru“, mohou také z důvodu nedodržování podmínek se propadnout v bydlení o stupeň níže. Je důležité si také i v této souvislosti uvědomit důležitost sociálního pracovníka MěÚ, který by vykonával práci koordinátora tohoto systému, zajišťoval sociální práci s daným klientem a zaštiťoval multidisciplinární spolupráci dotčených subjektů.

54

Popis služeb školních poradenských pracovišť na území ORP Poděbrady 8. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE 8.1. Litvínov Naďa Kokyová žila s dětmi celý rok v jedné místnosti na ubytovně na okraji Litvínova. Nyní bydlí v bytě 4+1, který získala od města díky systému takzvaného prostupného bydlení. „Dávám si byt do kupy, děti chodí do školy. Všechno je v pořádku. Je to určitě lepší než nějaká ubytovna,“ říká Naďa Kokyová. Městský úřad ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování a společností CPI byty (dříve Haines s.r.o.) zavádí tento systém ve městě od října 2009 jako v jednom z prvních měst v republice. V systému jde ve zkratce o to, že město rozdělí část bytového fondu na tři stupně. Tím prvním je krátkodobé nouzové bydlení, jde o ubytovny a azylové domy pro lidi, kteří přijdou o střechu nad hlavou a akutně potřebují mít kde přespat, aby nespali na ulici. V Litvínově mají lidé možnost takového noclehu na ubytovně UNO. Druhým stupněm je krátkodobé nájemní bydlení. To je podmíněné splněním všech vlastních závazků (včasné placení nájmu, bezdlužnost, zaměstnání nebo aktivní hledání práce) a se závazkem zapojit se do spolupráce s poskytovateli sociálních služeb. Těmi mohou být terénní pracovníci, poskytovatelé pracovního či protidluhového poradenství a řada dalších. Tento typ bydlení je v Litvínově možné získat na ubytovnách města U Bílého sloupu a UNO. Třetím a posledním stupněm je dlouhodobé nájemní bydlení. Do něj jsou zapojeny byty společnosti CPI byty. Ty mohou zájemci získat bez kauce, dostanou nájemní smlouvy na dobu určitou, a pokud se osvědčí, získají ji na dobu neurčitou. Tyto byty jsou přidělovány na základě jasných kritérií. Funguje zde motivační bodový systém, čím více bodů klient získá, tím lepšího bydlení dosáhne. Lidé mohou mezi těmito stupni přecházet oběma směry, pokud plní či neplní své závazky. Tento model práce s nízkopříjmovými domácnostmi vznikl na bázi činnosti Lokálního partnerství Litvínov, které ve městě vede Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Agentura tento model prosazuje i v dalších městech, kde působí (Roudnice nad Labem, Cheb, Most) a i na základě zkušeností z Litvínova se jej pokusí prosadit až na celostátní úroveň. Od října 2009 tak bylo bydlení ve druhém stupni nabídnuto celkem 95 klientům (44 z nich nabízené ubytování přijalo) a bydlení ve třetím stupni bylo nabídnuto 20 klientům (16 z nich přijalo). O takto přidělený byt ve třetím stupni zatím nikdo nepřišel. „Zatím to funguje velmi dobře,“ potvrzuje spokojenost s funkčností systému starosta Litvínova Milan Šťovíček. „Pro další funkčnost systému je zásadní dobrá práce terénních pracovníků, kteří motivují klienty k opuštění ubytoven a azylových domů. Několik stovek lidí v Litvínově i nadále setrvává na různých ubytovnách, kde platí horentní sumy za neodpovídající prostory. Věřím, že zkompetentnění těchto obyvatel skrze sociální práci vyřeší nejen jejich nezáviděníhodnou bytovou situaci, ale přispěje i ke stabilizaci situace v celém městě,“ říká lokální konzultant Agentury pro sociální začleňování v Litvínově Karel Straka. Podpora systému prostupného bydlení je také jedním z bodů dohody o cílech spolupráce Agentury a města Litvínov do konce roku 2012, kdy Agentura z města odejde.

Zdroj: Agentura pro sociální začleňování

8.2. Cheb

55

Popis služeb školních poradenských pracovišť na území ORP Poděbrady Cesta z ulice do běžného bytu vede také přes azylový dům CHEB Z ulice do azylového domu, pak do tréninkového příbytku a nakonec do běžného nájemního bytu. Tak by se dal shrnout projekt prostupného bydlení, který pomáhá lidem v nouzi zpátky do normálního života. Na projektu spolupracují Diecézní charita Plzeň, občanské sdružení Kotec a chebská radnice. Kromě bezdomovců by měl podle starosty Chebu Pavla Vanouška projekt umožnit i rychlou a nekomplikovanou pomoc rodinám, které se do tíživé situace dostaly bez vlastního přičinění. Například při požáru bytu či domu. Systém prostupného bydlení je třístupňový. Prvním záchranným schůdkem je noclehárna Betlém v bývalých kasárnách na Zlatém vrchu a také azylový dům ve zrekonstruované vile Union. "Azylový dům je určený těm, kteří mají snahu svou situaci nějak vyřešit. Musí spolupracovat se sociální pracovnicí na řešení svých dluhů a závazků z minulosti," vysvětlil zástupce ředitele Diecézní charity Plzeň Pavel Barták.

Teprve pak budou mít šanci dostat práci ve středisku sociální rehabilitace, kde mohou být dva roky. Dalším krokem je bydlení pod dohledem sociálních pracovníků v takzvaných tréninkových bytech. Posledním krokem by pak mělo být přestěhování do běžného bytu. "Pracují tam velmi dobří, přívětiví lidé. Nedalo se přehlédnout, že ti, kteří tam žijí, jsou spokojeni." Jens Eikaas, velvyslanec Norska.

Zdroj: MF Dnes

8.3. Další odkazy Proxima Sociale, o.s. Systém krizové pomoci, azylového bydlení a občanské poradny https://docs.google.com/file/d/0B1sz7pJJ0UhcYzRjMTJjYjctYzc4MC00NTFiLThjMWYtMjM2NWUwMTZlNGNk/e dit?hl=cs&authkey=CLTdjfkH

56

POTŘEBY DĚTÍ Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ V NÁVAZNOSTI NA PSYCHOLOGICKÉ SLUŽBY NA ÚZEMÍ ORP PODĚBRADY

Recommend Documents