Pilotní řešení ÚSK na části ORP Kyjov

Pilotní řešení ÚSK na části ORP Kyjov

Obsah prezentace • O pilotu (základní informace) • Proč plánovat v krajině?

• K čemu potřebuje ORP ÚSK? • Pilotní řešení ÚSK v Kyjově • Závěry, doporučení, poznámky…

2

O pilotu ... Pilot byl součástí projektu ADAPTAN • Podpořen z Norských fondů

• Řešené území: JMK • Cílem projektu bylo vyhodnocení rizik souvisejících s dopady klimatických změn v krajině a návrh adaptace území na klimatickou změnu (zemědělství a lesnictví) • Řešitelské schéma:

3

O pilotu ... Doba zpracování pilotu: 11/2015 – 05/2016

Celkem 13 řešených katastrálních území (ze 46): Archlebov, Bohuslavice u Kyjova, Dambořice, Dražůvky, Lovčice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Uhřice, Věteřov, Žarošice, Ždánice a Želetice

4

O pilotu ...

5

Představení řešitelského týmu EKOTOXA s.r.o. Mgr. Petr Birklen a Mgr. Hana Trávníčková – vedení projektu a koordinace prací Mgr. Přemysl Pavka, Mgr. Klára Rausová - ochrana vod a optimalizace vodního režimu krajiny Ing. Kateřina Vrublová - hospodaření v území RNDr. Stanislav Šťastný – práce v GIS, zpracování výkresů Jana Vaňková – zpracování schémat Externí řešitelé: Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. - odborný garant urbanismus, krajinné plánování Ing. arch. Antonín Hladík – urbanismus, vztahy sídel a krajiny Ing. Petr Ondruška – ÚSES Mgr. Jan Dušek - ochrana přírody 6

Charakteristika území

Charakteristika území Kyjovsko je území převážně zemědělského charakteru – orná půda zde tvoří polovinu celkové rozlohy území. Rozlehlé a často také svažité bloky orné půdy jsou však ve velké míře sužovány vodní a větrnou erozí.

Charakteristika území Lesní půda tvoří 30% celkové rozlohy území, z větší části se jedná o lesy druhého vegetačního stupně.

S postupující klimatickou změnou a častějšími epizodami sucha jsou však tyto lesy velmi zranitelné.

Charakteristika území Vodní plochy a toky tvoří necelé 1 % z rozlohy území. Vodní toky jsou často napřímené a poznamenané intenzivním obhospodařováním v území. V území má velmi významný vliv těžba surovin (ropa, zemní plyn, lignit).

Proč plánovat v krajině? Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc.

Proč plánovat v krajině ? KRAJINA – území, ve kterém se prolínají přírodní podmínky s podmínkami kulturního (civilizačního vývoje)

Lidé si krajinu přizpůsobili pro umístění sídel, pro hospodářské využití (zemědělství, lesní a vodní hospodářství) a využití přírodních zdrojů (těžba nerostů a surovin, zdroje vody)

Proč plánovat v krajině ? Krajina nás obklopuje, tvoří PROSTŘEDÍ, ve kterém žijeme, pracujeme, odpočíváme - je to prostředí venkovského prostoru (volné krajiny) i prostředí sídel

Proč plánovat v krajině ? Krajina vytváří také prostředí měst – projevuje se terénem, vodními toky a vegetačním krytem – krajinnými celky s lesními porosty, porosty svahů, niv a jinou krajinnou zelení, parky, lesoparky atd.

Proč plánovat v krajině ? „Volnou krajinu“ nezastavěného území a urbanizovanou krajinu zastavěného území řeší „koncepce uspořádání krajiny“ a „urbanistická koncepce“, které se spolu prolínají Krajina představovaná především nezastavěným územím, má svoji strukturu, která se skládá ze složek a systémů přírodních i civilizačních. V nezastavěném území převládají složky a systémy přírodní a s nimi také přírodní hodnoty.

Proč plánovat v krajině ? Zákon hovoří o koncepci uspořádání krajiny, včetně: vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územního systému ekologické stability, prostupnosti krajiny, protierozních opatření, ochrany před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně. Nejedná se o všechny aspekty krajinářské problematiky. Které části krajinářské problematiky budou řešeny v územním plánu, které v jiných nástrojích územního plánování a které budou (a jakým způsobem) převzaty z podkladů, zpracovaných mimo rámec nástrojů územního plánován? Podkladem pro koncepci uspořádání krajiny může být právě ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY (ÚSK).

Proč plánovat v krajině ?

ÚSK může být komplexním materiálem, který řeší ve smyslu ochrany a rozvíjení hodnot o problematiku přírodních složek a systémů, o problematiku charakteru krajiny a její identity o problematiku vazby sídel na krajinu včetně rekreačního využití krajiny o problematiku hospodářského využívání krajiny.

ÚSK o o o o o

vyhodnocuje kvality krajiny definuje problémy a rizika vyhodnocuje zpracované koncepce a řešení stanovuje zásady ochrany a rozvoje hodnot krajiny navrhuje opatření k uskutečnění navržených koncepcí a zásad.

K čemu ORP potřebuje ÚSK ? Ing. Bedřich Kubík

K čemu ORP potřebuje ÚSK ?

Potřeba zcela jasně vyplývá z cíle a úkolů územního plánování (§§ 18,19 SZ).

Co potřebujeme prakticky? • výstižný popis a srozumitelnou analýzu území na pozadí historické a kulturní geneze

• pochopitelné definice cílových parametrů a charakteristik krajiny včetně krajinného rázu, vyjádřené v uplatnitelné segmentaci území pro potřeby ÚP • přehlednou diagnostiku a identifikaci problémů v území a jejich příčin

• návrhy sad konkrétních opatření v rozlišení závažnosti a naléhavosti jejich uplatnění

Obecná východiska, která nelze pominout • navrhovaná řešení pouze nepopisovat, ale také interpretovat (nejen co, ale i jak) • respektovat biotické systémy a jejich dynamiku ((meta)dovednosti při uplatňování) • mít na paměti Paretovo 80/20 (80% závad a škod způsobuje 20% chyb, kterých se dopouštíme, 20% účinně vynaložených nákladů odstraní až 80% příčin způsobujících největší škody) • sdílet úsilí o ještě včasné zapojení syntetizující síly do systému (systémově zacílený dotační systém podepřený předvídatelnou ekonomickou realitou)

Kontakt

Ing. Bedřich Kubík vedoucí odboru životního prostředí a územního plánování Městský úřad Kyjov

e-mail: [email protected] tel.: 518697560 mobil: 606627968

Pilotní řešení Územní studie krajiny ORP Kyjov

Zadání ÚSK • Návrh Zadání byl zpracován v 12/2015, kdy ještě nebyl k dispozici Metodický pokyn zadání ÚSK pro správní obvod ORP (MMR a MŽP, únor 2016) • V Zadání byla zdůrazněna prioritní témata, která je v území potřeba řešit

Prioritní témata • podpora a ochrana krajinného rázu a cílových charakteristik krajiny

• vazba sídel a krajiny • snížení vodní a větrné eroze zemědělské půdy • zadržení vody v krajině • prostupnost zemědělské krajiny

Řešené tematické oblasti 1. Prostorové uspořádání krajiny a krajinný ráz, ochrana a rozvíjení estetických kvalit krajiny, vazba na cílové charakteristiky krajiny v ZÚR, ochrana a zhodnocení kulturně-historických hodnot v území, zásah krajiny do sídel 2. Rekreační využití krajiny 3. Dopravní infrastruktura a prostupnost krajiny 4. Obnova, zachování a rozvíjení přírodních hodnot, ekologické stability a ochrana biodiverzity 5. Ochrana vod, optimalizace vodního režimu krajiny a adaptace na změnu klimatu a krajní jevy

6. Hospodaření v území

Průzkumy a rozbory (analytická část)

Průzkumy a rozbory (analytická část) Textová část obsahuje: • • • • •

Vyhodnocení dostupných podkladů Rozbor vazeb sídel a krajiny a analýzu hodnot v území Rozbor využívání volné krajiny člověkem Rozbor a rámcové vymezení krajinných potenciálů Rozbor ohrožení, rizik a problémů v území a souhrnné vyhodnocení

Vyhodnocení dostupných podkladů Vyhodnocení ÚAP • Tabulka a popis jevů ÚAP významných pro řešení ÚSK (obsahuje celkem 38 jevů využitelných pro zpracování pilotní ÚSK) • Vyhodnocení obsahuje poznámky ke zpracování jevů, na které je dobré se při aktualizaci ÚAP zaměřit • Mimo sledované jevy dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. jsou v ÚAP ORP Kyjov vymezeny další přírodní hodnoty (např. hodnotné části krajiny, viniční trati)

Vyhodnocení dostupných podkladů Vyhodnocení závazné ÚPD • Souhrnná tabulka v textové zprávě – zhodnocení způsobu řešení problematiky krajiny a návrhy opatření ve stávajících územních plánech obcí v řešeném území. • Ze schválených ÚPD řešených obcí byly převzaty všechny stávající i navrhované prvky týkající se ÚSES, revitalizací toků, protierozních a protipovodňových opatření v území. • Návrhy a navrhovaná opatření z ÚP byly prověřeny a srovnány s návrhy vyplývajícími ze schválených KPÚ, s návrhy projektu ADAPTAN a Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových a protierozních opatření v mikroregionu Ždánicko.

Vyhodnocení dostupných podkladů Vyhodnocení vydaných KPÚ •

V zájmovém území ÚSK byly ukončeny čtyři komplexní pozemkové úpravy ze 13 k.ú. (Lovčice u Kyjova, Nenkovice, Žarošice a Želetice u Kyjova)

• Významným důvodem pro zpracování KPÚ je potřebnost realizace protipovodňových opatření (meze a zatravnění, zasakovací pásy, vodní nádrže, interakční prvky, krajinná zeleň, suché poldry, svodné průlehy, biokoridory)

Vyhodnocení dostupných podkladů Další využité dokumentace a studie • Vymezení cílových charakteristik Jihomoravského kraje (Ageris s.r.o., 2010) • Význam starých map pro studium změn krajiny v okrese Hodonín (dizertační práce M.Havlíček, 2013) • Projekt ADAPTAN (projekt EHP-CZ02-OV-1-039-2015, VÚT Brno, VÚV T.G.M. v.v.i., Brno, ÚZEI Praha, Ekotoxa s.r.o., Brno, NIBIO – Norsko, 2016) • Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových a protierozních opatření v mikroregionu Ždánicko (ATELIER FONTES, s.r.o., 2014) • Návrh adaptačních opatření dopadů klimatické změny v lesích povodí Kyjovky, Trkmanky, Litavy, Veličky a Nedveky (projekt EHP-CZ02-OV-1-039-2015, J. Macků, 2016)

Vyhodnocení dostupných podkladů LPIS (Land Parcel Indentification Systém) - součást Integrovaného systému veřejné správy fungující na principu geografického informačního systému (GIS). Data LPIS využitelná pro zpracování ÚSK: • Krajinné prvky • Ecological focused areas (EFA´s) • Eroze Erozní ohroženost Odtokové linie • Nitrátová směrnice Zranitelné oblasti Protierozní opatření Uložení hnojiv

Ochrana krajinného rázu

Krajinný ráz Krajinný ráz je chráněn dle § 12 zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Krajinným rázem je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa nebo oblasti. Je chráněn před činností, snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

Krajinný ráz • Je proto třeba vymezit oblasti a místa krajinného rázu, najít hodnoty, které v nich leží a navrhnout ochranné podmínky, které budou napomáhat k zachování těchto hodnot. • Pojetí krajinného rázu je podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny široké, protože zahrnuje nejenom vizuální aspekty krajinné scény projevující se navenek estetickou atraktivností, ale také ochranu přírodních a kulturně-historických hodnot spoluvytvářejících specifický ráz krajiny. Vzniká tak komplexní nástroj k ochraně rázu, charakteru a kulturní identity krajiny.

Krajinný ráz V řešeném území jsme vymezili 3 „oblasti krajinného rázu“ – ObKR

Krajinný ráz V řešeném území jsme vymezili 11 „míst krajinného rázu“ – MKR

Krajinný ráz Místa krajinného rázu jsme zařadili do 3. „pásem odstupňované ochrany krajinného rázu“ podle přísnosti ochrany krajinného rázu

Krajinný ráz Bohuslavice u Kyjova

Bohuslavice leží v části krajiny mezi okraji Ždánických vrchů a Chřibů. Leží v ObKR A – Ždánický les a v MKR A3 – Údolí Kyjovky. MKR A3 je v pásmu A – s vysokou ochranou krajinného rázu.

Krajinný ráz Bohuslavice u Kyjova Místo krajinného rázu tak tvoří k jihu klesající a výrazně vymezené údolí Kyjovky (Stupavy) a přítoků (Kratinka, Bohuslavický potok) s bohatým reliéfem na rozhraní několika geomorfologických celků. Jižní část území je plošší, s charakterem zemědělské krajiny otevírající se ke Kyjovu. Nejvýznamnější památkou Bohuslavic je kostel svatých Filipa a Jakuba, gotická, později barokně přestavěná památka. Původně dvoustranná návesní ves má částečně dochovanou urbanistickou osnovu. V obrazu krajiny vidíme cenné zapojení zástavby Bohuslavic do krajinného rámce, kde se původní struktura úzkých políček, zahrad, sadů a vinic na významných plochách v okolí Bohuslavic dochovala. Jedná se o cennou historickou krajinnou strukturu a cennou hodnotu individuality a rázovitosti krajiny v okolí Bohuslavic.

Krajinný ráz Bohuslavice u Kyjova Pro Bohuslavice platí podmínky ochrany krajinného rázu, platné pro celé místo krajinného rázu – MKR Údolí Kyjovky: A.3-1 Zachování a obnova tradiční struktury krajiny se strukturní nelesní zelení A.3-2 Ochrana a obnova harmonické kulturní krajiny v okolí Bohuslavic A.3-2 Ochrana charakteru dochované urbanistické struktury a siluety centra původní návesní vsi Bohuslavice A.3-3 Ochrana a obnova drobných pamětihodností místního významu (kapličky, kříže)

Krajinný ráz Uhřice

Uhřice leží na úpatí Ždánického lesa, kde rozčleněné lesnaté hřbety přecházejí do zvlněné odlesněné krajiny, navazující k jihu na zemědělskou krajinu Kyjovské pahorkatiny. Leží v ObKR A – Ždánický les a v MKR A5 – Žarošice. MKR A5 je v pásmu B – se zvýšenou ochranou krajinného rázu.

Krajinný ráz Uhřice Uhřice mají vřetenovou náves. Základní urbanistická osnova je dochována, ovšem jejich historický charakter díky přestavbám, novostavbám a plošnému růstu již není výrazný. Stejně tak je dochováno základní rozložení zemědělské půdy, které odpovídá mapování z první poloviny 19. století, a vedení některých cest. Maloplošné členění krajiny je vázané na zástavbu, kde se v prstenci okolo Uhřic dochovala původní struktura úzkých políček a sadů.

V krajině je patrné harmonické zapojení zástavby Uhřic do krajinného rámce údolí Vápenice. Působivou hodnotou krajiny je také viditelnost vinic pod okraji souvislých lesních porostů a uplatnění drobné kulturní dominanty kostela sv. Jana Křtitele.

Krajinný ráz Uhřice Pro Uhřice platí podmínky ochrany krajinného rázu, platné pro celé místo krajinného rázu – MKR Žarošice:

A.5-1 Zachování a rozvíjení nelesní krajinné zeleně (vegetační doprovody komunikací, vodotečí, keře na svazích agrárních teras a hranicích pozemků) A.5-2 Zachování vizuálního významu poutního místa Staré Matky Boží Žarošské a dalších sakrálních staveb A.5-3 Respektování částečně dochované urbanistické struktury jader Uhřic, Žarošic a Silničné včetně měřítka zástavby A.5-4 Ochrana a obnova drobných pamětihodností místního významu (kapličky, kříže) A.5-5 Ochrana siluety zástavby a harmonického zapojení zástavby Uhřic do krajinného rámce

Krajinný ráz Násedlovice

Násedlovice leží v zemědělské krajině Kyjovské pahorkatiny – v charakteru otevřené krajiny úrodné oblasti s velkými bloky půdy a velkými zemědělskými vesnicemi.

Krajinný ráz Násedlovice Leží v ObKR B – Kyjovská pahorkatina a v MKR B2 – Násedlovice a údolí Trkmanky. MKR B2 leží v pásmu C – s běžnou ochranou krajinného rázu. Krajina má velké měřítko dané jak měřítkem údolí Trkmanky, tak velkými rozměry bloků zemědělské půdy. Vodoteče jsou téměř v celé délce regulované v podobě příkopů a kanálů, protékají uprostřed polí, která celému území jednoznačně dominují. Na Trkmance je několik drobných umělých vodních ploch.

Krajinný ráz Násedlovice Od povodí paralelně tekoucího Spáleného potoka je údolí Trkmanky odděleno nízkým zvlněným nezalesněným hřbetem (250 – 280 m. n. m , který je v obrazu krajiny důležitým prostorovým předělem. Základní vidlicová půdorysná osnova zástavby je dochována, ovšem historický charakter sídla díky přestavbám, novostavbám a plošnému růstu již není výrazný. V siluetě zástavby hraje důležitou roli kostel sv. Martina a Cyrila a Metoděje. V okolí Násedlovic dotváří přírodní charakteristiku pás zahrad a zahrádek, ale i zeleň sídelní.

Krajinný ráz Násedlovice Pro Násedlovice platí podmínky ochrany krajinného rázu, platné pro celé místo krajinného rázu – MKR Násedlovice a údolí Trkmanky: B.2-1 Zachování a rozvíjení nelesní krajinné zeleně v agrární krajině B.2-2 Zachování tradiční struktury členění krajiny v okolí sídel Želetice, Dražůvky, Násedlovice B.2-3 Respektování částečně dochované urbanistické struktury jádra původních vsí (návesní vidlicová Násedlovice, návesní vřetenová Želetice, návesní lalokovitá Dražůvky) včetně měřítka zástavby B.2-4 Respektování uplatnění kulturních dominant kostelů v Želeticích a Násedlovicích v krajinných panoramatech B.2-5 Ochrana terénního hřbetu mezi Trkmankou a Spáleným potokem před umisťováním staveb a technických zařízení

Cílové charakteristiky krajiny Požadavky na vymezení typů krajiny a definování cílových charakteristik krajiny reagují přímo na požadavky Evropské úmluvy o krajině (EÚoK) Článek 6, 1, a,i. ( vymezit své vlastní typy krajiny na celém svém území) – vymezení krajin v ZÚR podle Přílohy číslo 4 vyhlášky číslo 458/2012 Sb., bodu I(2)c

Článek D ( Každá Strana se zavazuje, po konzultaci s veřejností v souladu s článkem 5 c, definovat cílové charakteristiky krajiny pro vymezené a vyhodnocené krajiny) – cílové charakteristiky krajiny v ZÚR podle Přílohy číslo 4 vyhlášky číslo 458/2012 Sb., bodu I(1)f

Cílové charakteristiky krajiny Evropská úmluva o krajině (EÚoK) vyžaduje vymezení vlastních (ve smyslu specifických) krajin na území státu. Krajiny mají být dle EÚoK vyhodnoceny s ohledem na zvláštní hodnoty, které jsou jim připisovány zainteresovanými stranami a dotčeným obyvatelstvem (význačné nebo charakteristické rysy krajiny, odůvodněné její dědičnou hodnotou, vyplývající z její přírodní konfigurace a/nebo z lidské činnosti). Tento požadavek je na úrovni kraje (v regionálním měřítku) splněn v ZÚR vymezením typů krajiny a definováním cílových charakteristik krajiny (definování cílů zajištění ochrany, zachování a rozvoje krajinných hodnot)

Cílové charakteristiky krajiny

Cílové charakteristiky krajiny

Oblasti cílových charakteristik krajiny Jm kraje (AGERIS, 2010) 14 – Výrazně zvlněná zemědělské krajina 16 – Výrazně zvlněná až členitá lesozemědělská krajina 17 – Výrazně zvlněná až členitá zemědělskolesní krajina 18 – Výrazně zvlněná až členitá lesní krajina 23 – Údolní zemědělskolesní krajina

Vymezení krajinných okrsků • dle metodiky Zadání ÚSK - „Krajinný okrsek je základní skladebná relativně homogenní část krajiny, která se od sousedních krajinných okrsků odlišuje svými přírodními, popř. jinými charakteristikami a způsobem využití“. • základními východisky jsou přírodní charakteristiky a způsob prostorového členění krajiny na charakterově (více či méně) odlišné jednotky • v krajinách, kde přírodní podmínky jsou prvořadými pro diferenciaci krajiny (georeliéf, lesnatost, zemědělství), je možné vymezit zároveň krajinné okrsky (KrO) a místa krajinného rázu (MKR) ve stejných hranicích.

Vymezení krajinných okrsků

Vize a potenciál území krajinných okrsků • Cílová vize krajiny v řešeném území severozápadní části správního území ORP Kyjov je vyjádřena jako souhrn cílových charakteristik přítomných pěti typů krajiny (typy oblastí cílových charakteristiky krajiny Jihomoravského kraje). K celkovému popisu cílové charakteristiky je v územní studii nutno se vyjádřit k průmětům cílových charakteristik do zastavěného i nezastavěného území obcí, což je vyjádřeno v požadavcích na uspořádání a využití území (AGERIS 2010). • Cílovou vizí zemědělské krajiny krajinných okrsků KrO A4, A5, A6, B1, B2, B3, C2 (typ oblasti č. 14) je vytvoření pestře využívané zemědělské krajiny se zabezpečenou protierozní ochranou a se sídly převážně venkovského typu. • Cílovou vizí v lesozemědělské krajině převážně krajinného okrsků KrO A3 (typ oblasti č. 16) je vytvoření krajiny s proměnlivým zastoupením různě využívané zemědělské půdy a lesních celků a se sídly převážně venkovského typu.

Vize a potenciál území krajinných okrsků • Cílovou vizí zemědělskolesní krajiny náhorních poloh Věteřovské vrchoviny převážně v krajinném okrsku C1 (typ oblasti č. 17) je vytvoření kompaktně působící až mírně strukturovaná krajina s převahou lesního prostředí, doplněného plochami zemědělské půdy s možnými různými způsoby využití, případně i se sídly venkovského typu. • Cílovou vizí lesní krajiny svahů Ždánického lesa v krajinných okrscích KrO A1, A2 a částečně i A3 (typ oblasti č. 18) je zachovat kvality kompaktní lesní krajiny. • Cílovou vizí údolní lesozemědělské krajiny zahrnující severní část krajinného okrsku KrO A3 (typ oblasti č. 23) je vytvoření kompaktně působící až mírně strukturované údolní krajiny s převahou lesního prostředí, doplněného plochami zemědělské půdy s možnými různými způsoby využití a většinou i sídly převážně venkovského typu.

Vize a potenciál území krajinných okrsků Krajinný potenciál je dán souhrnem možností jednotlivých složek krajinné struktury a vnějšího projevu této struktury Potenciální možnosti udržitelného rozvoje krajiny a využití kvalit krajiny budou spočívat v možnostech  zemědělství  lesního hospodářství  vodního hospodářství  urbanistického rozvoje  dopravy  těžby nerostů v kvalitě • ZPF a naopak v preferencích mimoprodukčních funkcí • rázu krajiny a atraktivnosti prostředí sídel a krajiny pro bydlení a rekreace

Vztah sídla a krajiny


• Poloha sídel v krajině • Územní rozvoj sídel a krajina • Přístup ze sídla do krajiny

Vztah sídla a krajiny Poloha sídel v krajině • historicky utvářené osídlení (dvanácté – čtrnácté století) obvykle při tvrzích a hradištích, které poměrně rychle zanikly • sídla vznikají podél toků v údolních polohách, obvykle s uliční formou půdorysu většinou dále rozvíjenou, dnes je prvotní forma sídla (historická urbanistická stopa jádra) neznatelná • poloha sídel - pozitivní faktor uchování harmonického působení sídla a krajiny, zpravidla narušeného výrobními objekty

Uhřice u Kyjova


RELIÉF KRAJINY

URBÁNNÍ STRUKTURA SÍDLA

Uhřice u Kyjova

Uhřice u Kyjova URBÁNNÍ STRUKTURA SÍDLA

Uhřice u Kyjova ROZVOJOVÉ PLOCHY A JEJICH OHROŽENÍ

•orná půda na svažitých pozemcích •ohrožení vodní erozí mírné silné až extrémní

ROZVOJOVÉ PLOCHY > rozhodující faktor, který ovlivňuje vztah sídla a krajiny

R

V

7,06

0,72

3,65

1,76

plochy návrh + rezervy (ha)

počet obyvatel (2015)

nárůst počtu obyvatel

B rez

zábor půdy

2,99 21,81

B 740

309

zábor ZPF 5,63 18,82 TI


OV


B

plochy rezervy (ha)

plochy návrh (ha)

B rez B celk 131

440

Uhřice u Kyjova ROZVOJOVÁ PLOCHA

obec

plochy návrh (ha)

B Archlebov Bohuslavice u K. Dambořice Dražůvky Lovčice u Kyjova Násedlovice Nechvalín Nenkovice Uhřice u Kyjova Věteřov Žarošice Ždánice Želetice u Kyjova CELKEM

OV

1,11 0,00 13,00 1,91 13,06 0,31 4,34 0,39 6,20 0,55 3,92 0,00 0,24 1,22 3,04 0,00 7,06 0,72 7,36 0,73 12,45 0,95 3,57 3,91 2,55 0,09 77,90 10,78

R

V

0,00 2,63 0,65 0,00 0,00 0,41 0,00 0,56 2,58 0,56 0,39 0,00 0,76 0,00 0,00 2,65 3,65 1,76 0,00 0,35 0,45 2,21 0,00 3,37 0,00 1,24 8,48 15,74

TI 0,33 0,00 0,91 0,14 0,00 0,11 0,08 0,00 5,63 0,00 0,17 0,00 2,16 9,53

Těžba 0,00 0,00 2,91 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2,91

plochy plochy plochy návrh návrh + rezerva celkem rezerva( (ha) (ha) ha) zábor zábor B /rez. půdy půdy 4,07 4,74 8,81 15,56 0,00 15,56 17,60 0,00 17,60 5,43 0,00 5,43 9,89 0,00 9,89 4,42 0,00 4,42 2,30 0,00 2,30 5,69 0,00 5,69 18,82 2,99 21,81 8,44 1,02 9,46 16,23 4,62 20,85 10,85 0,00 10,85 6,04 1,18 7,22 125,34 14,55 139,89

ÚAP: Ověřit reálnost využití navrhovaných ploch mimo zastavěné území včetně rezerv

počet nárůst nárůst nárůst obyv. počtu počtu počtu (2015) obyv. obyv. obyv.

návrh rezerv celkem 882 1 000 1 367 274 790 837 347 472 740 509 1 076 2 541 506

49 569 571 190 271 172 11 133 309 322 545 156 112 3408

207 0 0 0 0 0 0 0 131 45 202 0 52 637

256 569 571 190 271 172 11 133 440 367 747 156 163 4045

Řešené území ROZVOJOVÉ PLOCHY

Vztah sídla a krajiny Přechod struktury zastavěného území sídel do krajiny je citlivým, mnohdy rizikovým rozhraním, které má dvě polohy:

• způsob, jakým sídlo přechází resp. jak se rozšiřuje do krajiny • způsob, jakým se hospodaření v krajině vymezuje vůči sídlu

Žarošice Dambořice

Bohuslavice u Kyjova

Uhřice

Harmonický přechod sídla do krajiny byl zprostředkován (historicky založen) hospodářskou plochou označovanou jako „humna“ a „záhumení“; jejich funkce je ve venkovských sídlech stále zřejmá, i když je využití zpravidla jiné.

Vztah sídla a krajiny Humno - charakteristická část zastavěného území historicky vzniklého sídla (vesnice), s funkcí hospodářskou – později stodola, navazující na obytnou a hospodářskou část objektu. Záhumení – navazující plochy zpravidla s ovocnými stromy (sadem) Pokud záhumení neztratilo podstatu svého charakteru tzn. významný podíl zeleně charakteristické pro daný region, pak je propojení sídel s krajinou optimální, a to i v případě, kdy se navazující zemědělsky využívaná krajina se vyznačuje většími bloky půdy

Vztah sídla a krajiny Estetické hodnoty - harmonický vztah sídla a krajiny

Archlebov památkově hodnotná obec


ochrana veduty Věteřov


Želetice

ochrana veduty Želetice


ochrana veduty Uhřice


Žarošice

Vazba sídla a krajiny Přístup ze sídla do volné krajiny - prostupnost sídla je dána způsobem jeho zastavění - uliční forma půdorysu je charakteristická kompaktní strukturou řadové zástavby - prostupnost byla zajištěna individuálně průchodem přes humna a na záhumení cestu - Prostupnost krajiny vždy byla a je vymezena způsobem hospodaření, zánik některých cest oslabuje prostupnost jen v případě velkých bloků půdy

Vazba sídla a krajiny Přístupu ze sídla do volné krajiny – zaniklé cesty 1953

Vztah sídla a krajiny Veřejné prostory Uhřice

Žarošice

Vodní tok - kontinuální přírodní prvek ve veřejných prostranstvích - základ systému sídelní zeleně

Průzkumy a rozbory (analytická část) Grafická část obsahuje: Výkres současného stavu území

1:10 000

Výkres hodnot a krajinných potenciálů

1:10 000

Výkres limitů

1:10 000

Problémový výkres

1:10 000

Významné problémy v území • erozně ohrožené pozemky • sesuvná a poddolovaná území • povodňové riziko

• velké bloky zemědělské půdy • území s problematickou prostupností • střety zastavitelných ploch a segmentů krajiny se zvýšenou estetickou hodnotou

Významné problémy v území • „Rizikové rozhraní sídla a krajiny“ - zóny, ve kterých rozhraní mezi sídlem a krajinou postrádá nebo by mohlo postrádat žádoucí přechodové pásmo. To může způsobit ohrožení dvojího typu: - ohrožení zastavěného území zvláště v případech, kdy je v kontaktu svažité území s rizikem vodní eroze, území s rizikem sesuvů případně kombinace obou faktorů. - ohrožení estetické kvality začlenění sídla do krajiny (jiný charakter staveb a jejich uspořádání ovlivňuje estetiku okraje sídel vnímaných z krajiny).

Problémový výkres - ukázka

Návrhová část

Návrhová část Obsahuje: • Návrhy opatření v krajině pro eliminaci přírodních rizik, řešení protierozních opatření a opatření pro zvýšení retenční schopnosti krajiny • Definování míst a oblastí krajinného rázu a podpora krajinného rázu v návaznosti na historické charakteristiky krajiny • Řešení územního systému ekologické stability • Řešení rekreačního potenciálu území • Řešení prostupnosti krajiny • Řešení potenciálů využití krajiny • Formulace limitů využití území v krajině • Návrh a odůvodnění potřeby aktualizace ÚAP

Návrhová část Grafická část obsahuje: Hlavní výkres 1:10 000 obsahuje návrhy řešení problémů zjištěných v analytické části Doplňující schémata

Hlavní výkres - ukázka

Seznam schémat • Segmenty krajiny se soustředěnými estetickými hodnotami • Odstupňovaná ochrana krajinného rázu • Upřesnění typů krajin se shodnou cílovou charakteristikou • Místa krajinného rázu • Oblasti krajinného rázu • Prvky prostorové skladby • Vztah sídla a krajiny • Poloha sídel v krajině • Konfigurace krajiny a sídla • Prostupnost území pro člověka • Rekreace v krajině • Vymezení krajinných okrsků

Prioritní témata • podpora a ochrana krajinného rázu a cílových charakteristik krajiny • vazba sídel a krajiny • snížení vodní a větrné eroze zemědělské půdy • zadržení vody v krajině • prostupnost zemědělské krajiny

Příklady problémů u prioritních témat Podpora a ochrana krajinného rázu a cílových charakteristik krajiny • střet zastavitelné plochy a segmentu krajiny se soustředěnými estetickými hodnotami Vazba sídel a krajiny • rizikové rozhraní sídla a krajiny

Dopravní infrastruktura a prostupnost krajiny • okolí sídel s problematickou prostupností krajiny

Příklady problémů u prioritních témat Obnova, zachování a rozvíjení přírodních hodnot, ekologické stability a ochrana biodiverzity • nerevitalizované vodní toky • území s chybějící návazností ÚSES mezi k.ú. • nadměrná délka biokoridoru Ochrana vod a optimalizace vodního režimu krajiny • kritický bod z hlediska odtoku • potenciálně ohrožené údolnice • silné a extrémní ohrožení vodní erozí • silné ohrožení větrnou erozí

Příklady problémů u prioritních témat Ochrana vod a optimalizace vodního režimu krajiny Zájmové území je z hlediska vodní eroze jedním z nejohroženějších území v rámci celé České republiky. Proto je jí v ÚSK věnována patřičná pozornost.

Prioritní témata

UKÁZKY ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ PRIORITNÍCH TÉMAT VE VYBRANÝCH OBCÍCH

Ukázky řešení u vybraných obcí

Problémy v území

Návrhy a doporučení

Problémový výkres – k.ú. Bohuslavice u Kyjova

Hlavní výkres – k.ú. Bohuslavice u Kyjova

Příklad návrhů a doporučení v KrO A3 – Údolí Kyjovky (k.ú. Bohuslavice u Kyjova) • ochrana a obnova harmonické kulturní krajiny v okolí Bohuslavic. • ochrana rizikového rozhraní sídla a krajiny • místní revitalizace Kyjovky a jejích přítoků (např. Kratinky), zejména v oblasti bezlesí. • přírodě blízké vodní hospodaření v rámci protipovodňových opatření a další údržby. • realizovat liniové prvky (stromořadí i dělící pásy) kolem polních a místních cest, na místech dalekého rozhledu i krajinářská řešení (výraznější uplatnění kompozičních principů- respektovat krajinné měřítko • realizovat plošná protierozní opatření navržená v rámci projektu ADAPTAN (aplikace agrotechnických opatření, zatravnění, ochranné sady či vinice, vyloučení erozně nebezpečných plodin) • realizovat revitalizaci náhonu a boční tůně severně nad zástavbou obce

Problémový výkres – obec Uhřice

Hlavní výkres – obec Uhřice

Příklad návrhů a doporučení v KrO A5 Žarošice (k.ú. Uhřice u Kyjova)

• ochrana siluety zástavby a harmonického zapojení zástavby Uhřic do krajinného rámce • ochrana rizikového rozhraní sídla a krajiny • zachování pásů přírodních křovin v severní části okrsku • zajistit návaznost trasy LBK na LBC 4 Čtvrtě • realizovat plošná protierozní opatření uvedená v rámci projekt ADAPTAN (aplikace agrotechnických opatření, zatravnění, ochranné sady či vinice) a biotechnická opatření (protierozní hrázky, stabilizace drah soustředěného odtoku) • pořídit ÚS řešení koncepce uspořádání veřejných prostranství s důrazem na vodní tok • využitelnost rozvojových lokalit, zejména jejich prostorové uspořádání, prověřovat jak ve vztahu k dominantám, tak ke stávajícímu charakteru okraje obce, který v současné době působí harmonicky ve vztahu sídla a krajiny, vnímanému z hlavních přístupových cest (bytové domy)

Problémový výkres – obec Násedlovice

Hlavní výkres – obec Násedlovice

Příklad návrhů a doporučení v KrO B2 Násedlovice a údolí Trkmanky (k.ú. Násedlovice) • ochrana terénního hřbetu mezi Trkmankou a Spáleným potokem před umisťováním staveb a technických zařízení • revitalizace Trkmanky i jejích přítoků • realizace zasakovacích průlehů či otevřených příkopů jihozápadně od obce • realizace retenční nádrže navržené v rámci projektu ADAPTAN (v LAPV Terezín – zabírá celou nivu Trkmanky v obci) • realizace plošných protierozních opatření v rámci projektu ADAPTAN (aplikace agrotechnických opatření kombinovaná se zatravněním v nejsvažitějších partiích, ochrannými sady či vinicemi, vyloučení erozně nebezpečných plodin)

Protierozní opatření - přehled • Ze schválených ÚPD řešených obcí byly převzaty všechny stávající i navrhované prvky týkající se ÚSES. • Navrhovaná protierozní a protipovodňová opatření z ÚP byla prověřena a srovnána s návrhy vyplývajícími ze schválených KPÚ, s návrhy projektu ADAPTAN a Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových a protierozních opatření v mikroregionu Ždánicko. • Celkem 5 obcí - Archlebov, Dambořice, Lovčice, Uhřice a Ždánice bylo řešeno v rámci projektu Adaptan – opatření byla z tohoto projektu převzata • Pouze 4 obce mají schválené KPÚ - Lovčice, Nenkovice, Žarošice a Želetice – opatření byla všechna převzata

Protierozní opatření - statistika Popis opatření

Počet

Plocha (ha)

agrotechnické opatření

987

3790,25

agrotechnické opatření + vyloučení pěstování eroz*

120

254,22

72

160,39

1280

1738,69

145

477,12

hrázka, bezodtoká mez

90

16,56

lapač splavenin

45

0

zasakovací pás

38

20,61

polní cesty

384

34,71

průleh, příkop

320

29,34

retenční prostor

181

76

2

1,51

266

48,3

3930

6647,7

vyloučení pěstování erozně nebezpečných plodin trvalý travní porost ochranný sad / ochranná vinice

revitalizace stabilizace dráhy soustředěného odtoku Celkový součet

Rámcové podmínky a návrhy opatření • jsou uvedeny v tabulce po krajinných okrscích • jsou uvedeny pro každou tematickou oblast zvlášť Prostorové uspořádání krajiny a krajinný ráz, Rekreační využití krajiny, Dopravní infrastruktura a prostupnost krajiny, Obnova, zachování a rozvíjení přírodních hodnot, ekologické stability a ochrana biodiverzity, Ochrana vod, optimalizace vodního režimu krajiny a adaptace na změnu klimatu a krajní jevy, Hospodaření v území

• tabulka obsahuje také • souhrn významných zásad a doporučení pro rozhodování v území • rozvojový potenciál území

Výstup ÚSK jako podklad pro ÚAP a ÚPD Výstupem územní studie krajiny jsou také jevy, které budou významným doplněním pro aktualizace ÚAP a podkladem pro ÚPD: Např. • Oblasti a místa krajinného rázu a jejich přírodní, kulturní a historická charakteristika • Významné terénní horizonty, terénní dominanty • Segmenty krajiny se soustředěnými estetickými hodnotami, harmonickým měřítkem a vztahy v krajině • Zástavba s výrazně harmonickým zapojením do krajinného rámce • Rizikové rozhraní sídla a krajiny

Výstup ÚSK jako podklad pro ÚAP a ÚPD • Plochy mírně a silně ohrožené vodní erozí • Plochy náchylné k větrné erozi • Sběrné plochy – povodí, která jsou rozhodující z hlediska tvorby soustředěného povrchového odtoku z přívalových srážek s nepříznivými účinky pro zastavěné části obcí • Kritický bod – závěrový profil, ke kterému se vztahují sběrné plochy • Potenciálně erozně ohrožené dráhy soustředěného odtoku • Prostor pro akumulaci povrchových vod Další využitelné výstupy: • Vyhodnocení rozsahu zastavitelných ploch v kontextu s rozvojovým potenciálem sídel v rámci ORP

Závěry, doporučení, poznámky…

Závěry • ÚSK má smysl a může přispět k ucelenému řešení problémů v krajině komplementárně a v koordinaci s dalšími nástroji (včetně zodpovědného rozhodování v území) • ÚSK musí reagovat na specifické potřeby konkrétního území

• Proces řízení a pořizování ÚSK musí být živý • Výstupy ÚSK musí být orientovány na konkrétního uživatele (ÚPD, ÚPP, rozhodování v území) • Nepodceňovat význam zadání a výběrového řízení na dodavatele

Doporučení pro pořizovatele Návrh Zadání ÚSK musí vycházet z Metodického pokynu zadání ÚSK pro správní obvod ORP (MMR a MŽP, únor 2016), obsah lze upřesnit na základě konkrétního ORP Obsah zadání 1. Cíle a účel pořízení územní studie krajiny 2. Rozsah řešeného území 3. Požadavky na obsah řešení územní studie 3.1. Doplňující průzkumy a rozbory 3.2. Návrh územní studie krajiny 4. Požadavky na formu obsahu a uspořádání textové a grafické části územní studie krajiny 4.1. Doplňující průzkumy a rozbory 4.2. Návrh územní studie krajiny 5. Další požadavky

Doporučení pro pořizovatele Příklady námětů na zpřesnění: • Hodnoty území (přírodní hodnoty, historické a kulturní hodnoty, estetické hodnoty), vč. jevů, které budou doporučeny k doplnění do ÚAP (např. místa a oblasti krajinného rázu - lze upřesnit, pokud již byl krajinný ráz v nějaké dokumentaci zpracován, tak zda je požadováno zpracování posouzení krajinného rázu a v jakém rozsahu • Rámcové vymezení niv vodotečí (lze upřesnit, např. na kterých tocích je požadováno vymezení nivy, v jaké přibližně délce apod.) • měřítko výkresů přizpůsobit velikosti území

Obecně platí, že studie by měla řešit reálné a specifické potřeby území!

Doporučení pro pořizovatele Cena (pro účely VŘ) Při stanovení ceny je potřeba vzít v úvahu, že: • Některé práce jsou nezávislé (nebo jen velmi málo) na rozloze (např. příprava výkresů) • Jsou práce, které se mohou dělat v omezeném rozsahu (vychází se z hotových odbormých studií) • Některé práce jsou závislé na počtu obcí (projednávání v rámci průzkumů..) • Některé práce jsou závislé na rozloze (průzkumy)

Přístup ke stanovení ceny musí být individuální!

Doporučení pro pořizovatele Cena (pro účely VŘ) - sazby

Pásma sazby (ha) do 5 000 do 20 000 do 50 000 do 80 000 nad 80 000

Sazba_1 (Kč/ha) 90 70 60 50 45

Sazba_2 (Kč/ha) 100 80 60 55 50 pozn.: 1000 ha = 1 km2

Doporučení pro pořizovatele Cena (pro účely VŘ) - příklady Český Těšín Orlová Bohumín Železný Brod Kuřim

4 442 4 508 7 293 7 405 7 705

Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj Liberecký kraj Jihomoravský kraj

399 750 Kč 405 699 Kč 510 515 Kč 518 324 Kč 539 362 Kč

Žatec Nepomuk Frýdlant nad Ostravicí Ostrov Dobříš

30 741 30 875 31 734 31 811 31 848

Ústecký kraj Plzeňský kraj Moravskoslezský kraj Karlovarský kraj Středočeský kraj

1 844 453 Kč 1 852 481 Kč 1 904 050 Kč 1 908 660 Kč 1 910 892 Kč

Tachov Tábor Český Krumlov Karlovy Vary Znojmo

94 778 100 219 113 007 119 643 124 243

Plzeňský kraj Jihočeský kraj Jihočeský kraj Karlovarský kraj Jihomoravský kraj

4 264 990 Kč 4 509 835 Kč 5 085 325 Kč 5 383 913 Kč 5 590 916 Kč

444 167 Kč 450 777 Kč 583 446 Kč 592 371 Kč 616 413 Kč

1 844 453 Kč 1 852 481 Kč 1 904 050 Kč 1 908 660 Kč 1 910 892 Kč

4 738 878 Kč 5 010 928 Kč 5 650 362 Kč 5 982 126 Kč 6 212 129 Kč

Doporučení pro pořizovatele Výběrové řízení •

Využívat možnosti zákona o zadávání VŘ

•

Neupřednostňovat cenu, ale dbát na kvalitu nabídek

•

Pamatovat na složení řešitelského týmu a jeho kvalifikaci

•

Rozumné požadavky na dodavatele lze odůvodnit, ale je potřeba počítat s vyšší náročností přípravy ZD

Za nízkou cenu nelze pořídit kvalitní ÚSK!

Doporučení pro pořizovatele Veřejnost v procesu zpracování ÚSK Kdy? • (zadání?) • Analytická (rozborová) část • Návrh řešení

Doporučení pro pořizovatele Veřejnost v procesu zpracování ÚSK Jak? • Tam, kde jsou rozvinuty participativní postupy práce s veřejností (činnost NNO), je vhodné je využít • Zapojení širší veřejnosti je v ORP s více než 10 obcemi velmi náročné (příprava, organizace, interpretace výstupů) • Není metodicky ujednoceno • Využívat volených zástupců veřejnosti (starosta, pověřený zastupitel) • Upřednostnit přímý kontakt před dotazníkovým šetřením

Obecné závěry – metodické a jiné  Metodický pokyn předpokládá využití aktuálních oborových generelů a studií, programů, koncepcí a strategií.  Bez takových materiálů a bez jejich vyhodnocení nelze navrhnout řešení některých oblastí problematiky (např. opatření pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu nebo návrh opatření pro optimalizaci hospodaření v krajině)  Některé části návrhu lze obtížně zobrazit v grafické části: např. graficky zobrazitelné součásti návrhu řešení potřeb člověka v krajině

Obecné závěry – metodické a jiné • Problematika transpozice ÚSK do ÚAP resp. ÚPO • ÚSK vyjadřuje zjištění (údaje o území), která by měla být zahrnuta do ÚAP: - jakým procesem, a které části lze zahrnout do ÚAP - rozšíření seznamu jevů? - kdo bude poskytovatelem údajů (sledovaných jevů) • Které prvky (části) ÚSK lze považovat za rozhodující pro vymezení v návrhu ÚP, a jak budou vyjádřeny ?

Obecné závěry – metodické a jiné ÚPO – vyhláška 501/2006 Sb. stanoví obecné požadavky na využívání území při vymezování ploch, pozemků Pro vyjádření koncepce uspořádání krajiny má k dispozici základní rozlišení způsobu využití: • Plochy vodní a vodohospodářské • Plochy zemědělské • Plochy lesní • Plochy přírodní • Plochy smíšené nezastavěného území • Plochy těžby nerostů (Vyhláška nespecifikuje požadavky na vymezování ploch v nezastavěném území)

• Problematika využití ZABAGEDu - mimořádně rozsáhlý soubor dat (jevů)

Obecné závěry – metodické a jiné

Bylo by vhodné již u Zadání ÚSK myslet na využití převod dat ÚSK do aktualizace ÚAP – tzn. požadova zpracování vrstev v datovém modelu ÚAP

Děkujeme za pozornost!

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Pilotní řešení ÚSK na části ORP Kyjov

Recommend Documents