Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Posuzování vlivů na životní prostředí – teorie a praxe Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Mgr. Ing. Hana Mrázková, Ph.D.
Zuzana Skoumalová
Brno 2011
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Posuzování vlivů na ţivotní prostředí – teorie a praxe vypracovala samostatně, pod vedením školitelky Mgr. Ing. Hany Mrázkové, Ph.D. a ţe jsem všechny pouţité prameny řádně citovala. Jsem si vědoma toho, ţe bakalářská práce je školním dílem a její případné komerční vyuţití práce je moţné pouze se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. ……2011 dne
……………………….. Zuzana Skoumalová
Poděkování Můj dík patří především paní Mgr. Ing. Haně Vavrouchové, Ph.D., za umoţnění vypracování bakalářské práce pod jejím vedením a za veškerou pomoc, rady a připomínky. Dále děkuji panu Ing. Miroslavu Brableci, vedoucímu Oddělení odpadového hospodářství a ochrany ovzduší na Odboru ţivotního prostředí Městského úřadu Třebíč, za informace a poskytnuté materiály o skládce Pozďátky. Chtěla bych také poděkovat své rodině za rodinné a finanční zázemí během studia a Mgr. Petru Jelínkovi za podporu a motivaci ve studiu.
Abstrakt Bakalářská práce na téma „Posuzování vlivů na ţivotní prostředí – teorie a praxe“ se dělí na dvě části. První část, teoreticky popisující proces posuzování vlivů, vychází především ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Druhá část se zaměřuje na konkrétní proces EIA a seznamuje se situací na skládce nebezpečných odpadů Pozďátky v kraji Vysočina. Havarovaná skládka má velmi pestrou historii a je povaţována za jednu z největších ekologických zátěţí kraje Vysočina. Proces EIA s názvem“Sanace skládky Pozďátky“, který je v informačním systému EIA veden pod kódem MZP265, byl zahájen v roce 2009 pod záštitou státního podniku DIAMO. Klíčová slova: posuzování vlivů záměrů, posuzování vlivů koncepcí, ţivotní prostředí, sanace skládky Pozďátky
Abstract Bachelor thesis on "Impact Assessment on the Environment - Theory and Practice" is divided into two parts. The first part of the theory describing the process of assessment, based primarily on the Act No. 100/2001 Coll. on the assessment of environmental impact, as amended. The second part focuses on specific EIA process and introduces with the situation at the landfill of hazardous waste Pozďátky in the Vysočina Region. Crashed landfill has a very rich history and is considered one of the greatest environmental burdens Region. The EIA process called "Sanitation of landfill Pozďátky“, which is in the information system of the EIA is conducted under the code MZP265, was started in 2009 under the auspices of the state company DIAMO.
Key words: environmental impact assessment, strategic environmental assessment, environment, sanitation of landfill Pozďátky
Obsah 1 ÚVOD
6
2 CÍL PRÁCE
7
3 METODIKA PRÁCE
8
4. TEORETICKÝ ÚVOD
9
4.1. DEFINICE A POPIS PROCEDURY EIA 4.1.1. DEFINICE PROCEDURY EIA 4.1.2. POPIS PROCEDURY EIA 4.2. DEFINICE A POPIS PROCEDURY SEA 4.2.1. DEFINICE PROCEDURY SEA 4.2.2. POPIS PROCEDURY SEA 4.3. ÚČAST VEŘEJNOSTI V PROCESU POSUZOVÁNÍ VLIVŮ A ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ 4.4. LEGISLATIVNÍ VYMEZENÍ PROCESU POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ÚROVNI ČR 4.5. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PŘÍBUZNÝCH PROCEDUR
10 10 11 15 15 16 18 19 20
5. APLIKAČNÍ ČÁST
22
5.1. PŘEDMĚT POSUZOVÁNÍ - SKLÁDKA POZĎÁTKY 5.1.1. HISTORIE SKLÁDKY 5.1.2. POPIS A SITUACE NA SKLÁDCE ODPADŮ 5.1.3. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 5. 2. PROCES EIA V ZÁMĚRU „SANACE SKLÁDKY POZĎÁTKY“
22 22 24 26 27
6. DISKUSE
32
6. ZÁVĚR
33
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
34
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
35
PŘÍLOHY
37
1 Úvod Podle zákona č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí je ŢP vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Význam ŢP pro člověka je tedy nezpochybnitelný. Jednotlivé sloţky ŢP slouţí k uspokojování základních potřeb jednotlivců a jejich stav má prokazatelný vliv na zdraví lidí. ŢP má také estetický a rekreační význam. Je proto pochopitelně, ţe se ŢP stalo předmětem ochrany, ke které společnost vyuţívá různé nástroje ekonomické, politické, vzdělávací, ale také právní. Právní nástroje stanovují obecná pravidla formou příkazů, zákazů či povolení, z kterých vyplývají pro všechny subjekty práva, povinnosti či různé nároky. Mezi právní předpisy patří tzv. sloţkové zákony, které upravují práva týkající se jednotlivých sloţek ŢP, řadí se mezi ně např.: zákon o vodách, zákon o ochraně ovzduší, zákon o odpadech či zákon o ochraně přírody a krajiny. Dalším právním předpisem je především zákon o ţivotním prostředí, který se zabývá ochranou ţivotního prostředí jako celku, dále zákon o právu na informace o ţivotním prostředí a zákon o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Zákon o posuzování vlivů na ŢP řeší náleţitosti posuzování vlivů záměrů (EIA) a koncepcí (SEA) na ŢP. Tato bakalářské práci se zabývá právě procedurou EIA a SEA, dotýká se také procedur jim příbuzných (např. SIA, RIA, IPPC). Procedura EIA je ukázána na konkrétním případu, který se týká skládky Pozďátky na Vysočině. V roce 2009 byl zahájen proces posuzování, který má vést k nápravě havarijní situace na této skládce. Jedná se o skládku, která se nachází poměrně blízko mého bydliště. A protoţe se problémy týkající se skládky táhnou jiţ druhé desetiletí, byla jsem jejich svědkem prakticky po celý svůj dosavadní ţivot.
6
2 Cíl práce Cílem předkládané bakalářské práce je sumarizace teoretických poznatků a vymezení základních pojmů z oblasti posuzování vlivů na ŢP. Především definice a popis procedury EIA a SEA, způsob účasti veřejnosti v procesu posuzování a legislativní vymezení procesu posuzování na území České republiky. Aplikační část má za cíl popis procesu EIA na konkrétní proceduře – „Sanace skládky Pozďátky“. Rozebrání průběh celého procesu a zhodnocení jeho závěru.
7
3 Metodika práce Teoretické poznatky týkající se procesu posuzování vlivů jsou získávány z kniţních a internetových zdrojů. Důleţité bylo také studium příslušných zákonů. Informace o procesu posuzování vlivů záměrů „Sanace skládky Pozďátky“ byly zjišťovány na Obecním úřadu Třebíč a z internetových zdrojů. Charakterizace stavu a okolí skládky je doplněna o mapovou a fotografickou přílohu dotčeného území.
8
4. Teoretický úvod Posuzování vlivů na ţivotní prostředí je proces, který je legislativně zakotven v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Předmětem posuzování jsou záměry a koncepce, jejichţ provedení by mohlo závaţně ovlivnit ţivotní prostředí. Paragraf 2 zákona č. 100/2001 Sb. uvádí rozsah posuzování vlivů. Jsou posuzovány projekty, které mohou mít dopad: -
na lidské zdraví
-
na ţivotní prostředí: tj. ţivočichy, rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek, kulturní památky
Předmětem posuzování jsou především záměry uvedené v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. a koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení právě těchto záměrů (viz. dále). Během procesu EIA/SEA vznikají studie, které porovnávají přínosy a rizika plánovaných záměrů/koncepcí. Cílem je navrhnout variantu, která představuje optimální kombinaci ekologických, ekonomických i sociálních dopadů.
Tento proces tedy umoţňuje zabránit
realizaci projektů, které by nepřípustně poškodily přírodu, nebo alespoň vybrat z různých alternativ určitého obecně prospěšného projektu alternativu s nejmenšími negativními vlivy na ŢP (Matějka, 2006). Smyslem procedury je tedy prevence dalších škod na ŢP a veřejné zdraví. Posuzování zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých i nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru/koncepce na ŢP. Posuzování vlivů na ŢP je veřejný proces, který umoţňuje účast veřejnosti a tak můţe kaţdý občan ovlivnit jednání o konkrétním záměru či koncepci svým zásahem do něj. Výsledkem posuzování vlivů na ŢP je objektivní odborný podklad tzv. stanovisko. Původní zákon o posuzování vlivů na ŢP byl v České republice přijat v roce 1992 (zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí). Dnes je tato problematika upravena zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, který vznikl v rámci příprav na vstup České republiky do Evropské unie.
9
4.1. Definice a popis procedury EIA 4.1.1. Definice procedury EIA Proces „posuzování vlivů záměrů“ (EIA) je prvním souborem jednání o konkrétní stavbě či průmyslovém nebo jiném záměru v kontextu daného území. Stanovují se zde základní parametry a omezující podmínky pro příslušnou aktivitu, hodnotí se různé varianty řešení, jejich negativa a přínosy, navrhují se omezující podmínky, limity výsledného řešení a kompenzační opatření. V úvahu se berou nejen vlivy, které způsobí provozování konkrétního záměru, ale i jeho příprava, výstavba, ukončení provozu, případná sanace, demontáţ či rekultivace. Zahrnuty musí být i vlivy moţné havárie. Hodnotí se jak vlivy realizace záměru, tak i jeho neprovedení. V průběhu posuzování vlivů se vytvářejí návrhy opatření k předcházení, vyloučení, sníţení, zmírnění nebo minimalizaci nepříznivých vlivů, popř. opatření ke zvýšení vlivů příznivých. Bez ukončení procesu EIA není moţné pro stavby, které tomuto reţimu podléhají, vydat ţádné povolení (např. územní rozhodnutí či stavební povolení). Výjimku tvoří např. stav ohroţení či nouzový stav. Posuzování vlivů na ŢP podléhají v zákoně vymezené záměry (stavby, činnosti, technologie), jejichţ provedení by mohlo závaţně ovlivnit ŢP. V rámci zákona č. 100/2001 Sb. jsou do přílohy č. 1 zařazeny záměry, na které se posuzování vztahuje: -
záměry vţdy podléhající posouzení (kategorie I.) – předpokládá se, ţe budou mít významný vliv na ŢP
-
záměry vyţadující zjišťovací řízení (kategorie II.) – mohou mít významné vlivy na ŢP, a proto se vede zjišťovací řízení, ve kterém se rozhodne o zahájení procesu EIA
Předmětem posuzování jsou také změny záměrů uvedených v příloze, pokud má být významně zvýšena kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění technologie, řízení provozu nebo způsob uţívání. O tom, zda budou tyto změny záměrů podléhat posuzování, se rozhodne ve zjišťovacím řízení. Posuzování mohou podléhat také tzv. „podlimitní záměry“. Pokud ale změna záměru dosáhne limitních hodnot, pak podléhá posuzování vţdy. O posuzování záměrů, které by mohly mít vliv na příznivý stav území NATURA 2000 (EVL a PO) se také rozhoduje ve zjišťovacím řízení (Paragraf 45h zákona č. 114/1992 Sb.). Zvláštní podmínky jsou stanoveny pro posuzování vlivů na ŢP přesahující hranice ČR. V příloze č. 1 se dále stanovuje, kdo je pro daný záměr příslušným úřadem – zda MŢP nebo krajský úřad. Příslušný úřad pak celý proces zajišťuje a vydává stanovisko.
10
Výsledkem procesu EIA by mělo být: -
shrnutí a zhodnocení všech přímých i nepřímých negativních vlivů konkrétního záměru
-
navrţení limitů a omezujících podmínek, které by měly zajistit přiměřenost dané průmyslové aktivity
-
navrţení adekvátních kompenzačních opatření pro zmírnění nevyhnutelných negativních vlivů stavby či záměru
-
popř. doporučení záměr nerealizovat vůbec (Matějka, 2006)
EIA je proces, který má preventivní charakter. Jeho výsledek má ale pouze doporučující charakter a není tedy závazným pro následná rozhodnutí (např. územní řízení, stavební řízení, vodoprávní řízení).
4.1.2. Popis procedury EIA Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí upravuje postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování. Při posuzování vlivů záměrů se vychází ze stavu ŢP v dotčeném území v době oznámení záměru. Metodika EIA zahrnuje fáze screening a scoping. Ve fázi screening se zjišťuje potřebnost dalšího posuzování a zahájení procesu EIA v plném rozsahu. Zjišťují se moţné dopady záměru na ţivotní prostředí a jejich význam. Ve fází scoping se určuje rozsah a obsah posuzování. (Říha, 1995) Obrázek 1: Schéma průběhu procesu EIA
Oznámení Zjišťovací řízení Dokumentace Posudek (Veřejné projednání) Stanovisko
Průběh procesu EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí ve znění pozdějších předpisů je následující (viz. schéma průběhu procesu EIA):
11
1) Oznámení Paragraf 6 zákona se zabývá oznámením. Ten, kdo hodlá provést záměr (oznamovatel), je povinen předloţit oznámení záměru příslušnému úřadu. Příslušným úřadem se rozumí podle § 3 zákona č. 100/2001 Sb. MŢP nebo orgán kraje v přenesené působnosti, v jehoţ územně správním obvodu je navrţen záměr. Pokud se záměr týká území více krajů, zasílá oznamovatel oznámení na MŢP. Ministerstvo poté rozhodne o tom, který krajský úřad je příslušný k provedení posouzení, a postoupí mu neprodleně oznámení k dalšímu řízení. Náleţitosti oznámení jsou uvedeny v zákoně jako příloha č. 3. Oznamovatel je povinen předloţit oznámení záměru písemně a na technickém nosiči dat, popřípadě zaslat elektronickou poštou, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem. Oznamovatel můţe předloţit oznámení s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 4, coţ jsou náleţitosti dokumentace. Obsah oznámení podle přílohy č. 3: -
údaje o oznamovateli
-
údaje o záměru (základní údaje, údaje o vstupech a údaje o výstupech)
-
údaje o stavu ŢP v dotčeném území
-
údaje o vlivech záměru na veřejné zdraví a na ŢP
-
porovnání variant řešení záměru
-
doplňující údaje, shrnutí, přílohy
V případě vypracování oznámení podle přílohy č. 4 jsou údaje o záměru, údaje o stavu ŢP a vliv záměru vypracovány na podrobnější a komplexnější úrovni. Pokud oznámení splňuje náleţitosti přílohy č. 3 nebo č. 4, zajistí příslušný úřad zveřejnění informace o oznámení podle § 16. Také na internetu vţdy zveřejní alespoň textovou část oznámení. Příslušný úřad v téţe lhůtě zašle kopii oznámení s ţádostí o vyjádření dotčeným správním úřadům (př. krajský úřad, obecní úřad) a dotčeným územním samosprávným celkům. Orgán kraje v téţe lhůtě zašle kopii oznámení MŢP. Kaţdý můţe zaslat písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu po zveřejnění informace o oznámení. 2) Zjišťovací řízení Zjišťovací řízení je popsáno v § 7 zákona. Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace. Zjišťuje se, zda záměr nebo jeho změna má významný vliv na ŢP, případně zda můţe významně ovlivnit území NATURA 2000 (EVL a PO) a bude-li tedy posuzován podle zákona. Zjišťovací řízení se zahajuje na podkladě oznámení a provádí se podle zásad uvedených v příloze č. 2 k zákonu. Při zjišťovacím řízení příslušný úřad zjišťuje, zda a v jakém rozsahu 12
můţe záměr ovlivnit ŢP a obyvatelstvo. Vychází při tom z charakteristiky záměru (např.: velikost, produkce odpadů, rizika havárií,…) a z parametrů území (např.: dosavadní vyuţívání území, přírodní zdroje na území, schopnost přírodního prostředí snášet zátěţ,…), kde má být záměr proveden. Po ukončené řízení příslušný úřad zašle odůvodněný písemný závěr oznamovateli a zveřejní jej. V závěru můţe být návrh zpracování variant řešení záměru. Pokud bylo předloţeno oznámení s náleţitostmi podle přílohy č. 4 a příslušný úřad neobdrţel ţádné odůvodněné nesouhlasné vyjádření k němu, můţe stanovit, ţe dokumentaci není třeba zpracovávat a oznámení se povaţuje za dokumentaci. V opačném případě příslušný úřad stanoví, jak je třeba oznámení dopracovat tak, aby mohlo nahradit dokumentaci. 3) Dokumentace V § 8 je postup při odevzdávání dokumentace a jejím zveřejnění. Pokud nebylo oznámení odevzdáno v rozsahu podle přílohy č. 4, a nebylo po zjišťovacím řízení prohlášeno za dokumentaci, musí oznamovatel zajistit zpracování dokumentace v písemné podobě v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem a v elektronické podobě. Dokumentací jsou oprávněny zpracovávat fyzické osoby, které jsou drţiteli autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19. Náleţitosti dokumentace jsou uvedeny v zákoně v příloze č. 4. Dokumentace oproti oznámení obsahuje především komplexnější údaje doplněné o informace, které byly poţadovány v zjišťovacím řízení. Tzn. mimo údajů o oznamovateli, záměru a stavu ŢP v dotčeném území, také komplexní charakteristiku, hodnocení vlivů záměrů na veřejné zdraví a ŢP a porovnání variant řešení záměru. Poté co oznamovatel doručí dokumentaci příslušnému úřadu, úřad zašle dokumentaci k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným samosprávným celkům a zajistí zveřejnění informace o dokumentaci a na internetu zveřejní vţdy alespoň textovou část dokumentace. Pokud však dojde k závěru, ţe dokumentace neobsahuje všechny náleţitosti, vrátí ji oznamovateli k přepracování či doplnění. Úřad dále doručí dokumentaci zpracovateli posudku o vlivech záměru na ŢP, které je drţitelem autorizace. Kaţdý se můţe vyjádřit k dokumentaci u příslušného úřadu, který doručí došlá vyjádření zpracovateli posudku. Příslušný úřad můţe na základě obdrţených vyjádření k dokumentaci nebo na základě doporučení zpracovatele posudku vrátit oznamovateli dokumentaci k přepracování nebo doplnění. 4) Posudek Posudek má uveden své charakteristiky v § 9 zákona. Příslušný úřad smluvně zajistí zpracování posudku autorizovanou osobou (zpracovatelem posudku). Zpracovatel posudku
13
vypracuje posudek na základě dokumentace, popř. oznámení a všech podaných vyjádření k nim. Náleţitosti posudku jsou uvedeny v příloze č. 5 zákona a jedná se o: -
základní údaje
-
posouzení dokumentace (oznámení)
-
posouzení technického řešení záměru s ohledem na dosaţený stupeň poznání pokud jde o znečišťování ŢP
-
posouzení navrţených opatření k prevenci, vyloučení, sníţení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na ŢP
-
vypořádání všech obdrţených vyjádření k dokumentaci (oznámení)
-
celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na ŢP
-
návrh stanoviska
Na ţádost zpracovatele posudku mu je oznamovatel povinen poskytnout podklady a údaje nezbytné pro zpracování posudku. Doba pro zpracování posudku je max. 60 dnů ode dne doručení dokumentace a všech vyjádření k ní zpracovateli posudku. V odůvodněných případech můţe být lhůta překročena, nejdéle však o dalších 30 dnů. Zpracovatel posudku zašle posudek příslušném úřadu, který jej dále zašle oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Také zveřejní posudek na internetu. V případě nesplnění všech náleţitostí vrací příslušný úřad posudek zpracovateli k doplnění nebo přepracování. Kaţdý můţe zaslat své písemné vyjádření k posudku příslušnému úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o něm, popřípadě se k němu vyjádřit na veřejném projednání. 5) Veřejné projednání Postup k veřejnému projednání je uveden v § 17 zákona. Veřejné projednání se koná pouze v případě, ţe k dokumentaci nebo k posudku EIA obdrţí správní orgán alespoň jedno nesouhlasné stanovisko. Účastníkem navazujících správních řízení (územní řízení, stavební řízení) se mohou stát také občanské sdruţení a obecně prospěšné společnosti, jejichţ činností je ochrana přírody a krajiny, jejich místní příslušnost zahrnuje území, které by mohlo být záměrem dotknuto, a podaly ve stanovené lhůtě vyjádření, které příslušný úřad zahrnul do stanoviska. (Matějka, 2006) Zpracovatel posudku vypořádá obdrţená písemná vyjádření k posudku a vyjádření z veřejného projednání, popřípadě na jejich základě upraví návrh stanoviska. 6) Stanovisko Paragraf 10 se zabývá stanoviskem k posuzování vlivů provedení záměru na ŢP. Náleţitosti stanoviska, které jsou uvedeny v příloze č. 6, jsou: 14
-
identifikační údaje
-
průběh posuzování
-
hodnocení záměru
Příslušný úřad vydá na základě dokumentace (oznámení), posudku a veřejného projednání a vyjádření k nim stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na ŢP. Stanovisko zašle po jeho vydání oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zveřejní také stanovisko na internetu a zajistí jeho zveřejnění dalšími způsoby. Stanovisko je odborným podkladem pro vydání rozhodnutí. Před rokem 2009 mělo stanovisko platnost 2 roky, ale novelizací zákonem č. 4362009 se platnost prodlouţila na 5 let. [11]
Platnost stanoviska můţe být opakovaně prodlouţena. Stanovisko, můţe být: -
záporné (nesouhlas s realizací záměru)
-
kladné bez připomínek (v praxi se neobjevuje)
-
kladné s omezujícími podmínkami (nejčastější případ)
Správní úřad vydávající rozhodnutí nebo opatření při svém rozhodování musí vţdy brát v úvahu obsah stanoviska. Bez stanoviska nelze vydat rozhodnutí nebo opatření nutná k provedení záměru v ţádném správním ani jiném řízení. Jsou-li ve stanovisku uvedeny konkrétní poţadavky týkající se ochrany ŢP, zahrne je správní úřad do svého rozhodnutí; pokud je nezahrne, musí uvést důvody, proč tak neučinil nebo učinil jen částečně. Rozhodnutí musí vţdy obsahovat odůvodnění. (zákon č. 100/2001 Sb.)
4.2. Definice a popis procedury SEA 4.2.1. Definice procedury SEA Koncepcí se podle § 3 zákona 100/2001 Sb. rozumí strategie, politiky, plány nebo programy zpracované nebo zadané orgánem veřejné správy a následně orgánem veřejné správy schvalované nebo ke schválení předkládané. Jsou to koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 k zákonu 100/2001 Sb. Vyhodnocuje se v nich dopad koncepce na ŢP a veřejné zdraví. Výsledkem je zpravidla stanovení limitů a omezujících podmínek či kompenzačních opatření, jejichţ plnění by měly správní úřady v budoucnosti sledovat, kontrolovat a vymáhat. (Matějka, 2006) Podle § 10b zákona 100/2001 Sb. se posuzuje vliv předpokládaných přímých i nepřímých vlivů provedení i neprovedení koncepce. Posuzování koncepce vychází ze stavu ŢP v dotčeném 15
území v době podání oznámení o zpracování koncepce, s přihlédnutím ke vlivům jiných koncepcí nebo záměrů, které budou uskutečněny před provedením koncepce nebo v průběhu jejího provádění, popřípadě, jejichţ provedení je zamýšleno. Cílem procesu SEA je najít co nejpřijatelnější řešení z hlediska celkového rozvoje řešené oblasti (tedy ekonomického a sociálního rozvoje se zohledněním kvality ŢP a ochrany přírody). Koncepce zpracovávají orgány veřejné správy (tedy především obce, kraje a ministerstva). Do procesu je zapojené veřejnost v rámci samotného projednávání dané koncepce. Do hodnocení SEA spadá: územně plánovací dokumentace (územní plán, regulační plán apod.), krajské plány odpadového hospodářství, celostátní a regionální operační programy EU, národní strategické plány a další strategie (např. Strategie hospodářského rozvoje ČR, Plán hlavních povodí atd.). Výsledkem procesu SEA by mělo být: -
zjištění a zhodnocení negativních důsledků určitého programu, politiky či plánu, na jehoţ základě můţe dojít k realizaci konkrétních staveb nebo jiných záměrů
-
prověření a naleznutí nejšetrnější a nejúčinnější varianty jejich provádění
-
prozkoumání a stanovení opatření k předcházení, vyloučení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů na ŢP a veřejné zdraví
-
závěr by měl určit nástroje pro sledování a vyhodnocování vlivů realizace koncepce na ŢP
Bez ukončené procedury SEA nelze ţádnou koncepci, která pod proces posuzování spadá, schválit – ani zcela dokončená koncepce tak nemůţe být právně závazná (Matějka, 2006).
4.2.2. Popis procedury SEA Postup v proceduře SEA je popsán v zákoně 100/2001 Sb. v § 10 – viz. schéma. Obrázek 2: Schéma průběhu procesu SEA
Oznámení Zjišťovací řízení Vyhodnocení Návrh koncepce Stanovisko
16
1) Oznámení Ten, kdo předkládá podnět ke zpracování koncepce (předkladatel) je povinen předloţit oznámení koncepce příslušnému úřadu v listinné a v elektronické podobě. Náleţitosti oznámení koncepce jsou podle přílohy č. 7 zákona: -
údaje o předkladateli
-
údaje o koncepci
-
údaje o dotčeném území
-
předpokládané vlivy koncepce na ŢP a veřejné zdraví ve vymezeném dotčeném území
-
doplňující údaje
Pokud oznámení koncepce splňuje uvedené náleţitosti, zašle příslušný úřad kopii tohoto oznámení k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Mimo to zveřejní oznámení na internetu a zajistí zveřejnění informace o oznámení. Orgán kraje zašle kopii oznámení na MŢP. Kaţdý můţe zaslat své písemné vyjádření k oznámení koncepce příslušnému úřadu do 20 dnů ode dne jeho zveřejnění. 2) Zjišťovací řízení Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění obsahu a rozsahu vyhodnocení vlivů koncepce na ŢP a veřejné zdraví. Příslušný úřad provede zjišťovací řízení podle kritérií uvedených v příloze č. 8 k zákonu. Úřad navrhne průběh posuzování koncepce včetně konání veřejného projednání. Závěr zjišťovacího řízení zašle příslušný úřad předkladateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územní samosprávným celkům a zároveň jej zveřejní. 3) Vyhodnocení Předkladatel je povinen zajistit osobu oprávněnou ke zpracování vyhodnocení (posuzovatele) a dále s posuzovatelem spolupracovat při zpracování vyhodnocení, zejména mu předávat vyjádření došlá v průběhu zpracování návrhu koncepce. Za zpracování vyhodnocení je odpovědný posuzovatel. Náleţitosti vyhodnocení jsou uvedeny v příloze č. 9 k zákonu. Mezi tyto náleţitosti patří např.: informace o stavu ŢP v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce; závaţné vlivy navrhovaných variant koncepce na ŢP; plánovaná opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech závaţných negativních vlivů na ŢP vyplývajících z provedení koncepce.
17
4) Návrh koncepce Předkladatel předá příslušnému úřadu návrh koncepce v listinné a v elektronické podobě. Součástí návrhu koncepce je vyhodnocení zpracované posuzovatelem. Pokud vyhodnocení obsahuje náleţitosti podle přílohy č. 9, zašle příslušný úřad návrh koncepce k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zveřejní také návrh koncepce na internetu a zajistí zveřejnění informace o návrhu koncepce. Předkladatel je povinen zveřejnit informaci o konání veřejného projednání návrhu koncepce. Po uskutečnění projednání zašle předkladatel zápis z tohoto veřejného projednání příslušnému úřadu a současně jej zveřejní na internetu. Kaţdý můţe zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce i k vyhodnocení. 5) Stanovisko Příslušný úřad vydá na základě návrhu koncepce, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání stanovisko k posouzení vlivů provádění koncepce na ŢP a veřejné zdraví. Příslušný úřad vydá stanovisko, které můţe být: -
záporné (nesouhlas s návrhem koncepce)
-
kladné bez připomínek (v praxi se neobjevuje)
-
kladné s omezujícími podmínkami (nejčastější případ) – úřad navrhne doplnění koncepce, popřípadě navrhne kompenzační opatření a opatření ke sledování vlivů provádění koncepce na ŢP a veřejné zdraví
Příslušný úřad stanovisko ke koncepci neprodleně po jeho vydání zašle předkladateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zároveň jej zveřejní. Bez stanoviska ke koncepci nemůţe být koncepce schválena. Schvalující orgán je povinen zohlednit poţadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepci a poté schválenou koncepci zveřejnit.
4.3. Účast veřejnosti v procesu posuzování vlivů a zveřejňování informací Zveřejnění informací o dokumentech pořízených v průběhu posuzování a o veřejných projednáních je popsáno v zákoně v § 16 a veřejné projednání v § 17. Posuzování vlivů na ŢP je formalizovaný a veřejně kontrolovatelný proces hodnocení dopadu plánované lidské činnosti. EIA má téţ za cíl srozumitelně, věcně a stručně informovat veřejnost o výsledcích procesu hodnocení. (Braniš, 2004) Tento proces zákonně zaručuje účast veřejnosti na rozhodovacím procesu. Důleţitou podmínkou je snadný přístup k informacím. Příslušný úřad musí zajistit zveřejnění informací a stanovisek (př.: oznámení, dokumentace, posudek a informace o tom, kdy
18
a kde je moţné do nich nahlíţet; místo a čas konání veřejného projednání). Zveřejnění informací se provádí: -
na úředních deskách dotčených územních samosprávných celků
-
na internetu -
-
nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (př.: v místním tisku, rozhlase apod.)
Informační systém EIA a SEA existuje od roku 2002. Je přístupný na stránkách MŢP (www.mzp.cz) a CENIA, české informační agentury ţivotního prostředí (www.cenia.cz). Moţností
účasti
veřejnosti
v procesu
umoţňuje
kaţdému
občanu
podílet
se
na rozhodování o věcech veřejných. Cílem zapojení veřejnosti je nalezení celospolečensky (tj. zároveň ekologicky, sociálně a ekonomicky) nejpřijatelnější varianty kaţdého navrhovaného záměru, čímţ se předchází moţným pozdějším konfliktům a škodám. Procesu EIA i SEA se můţe účastnit kaţdý občan, a to zasláním svého písemného vyjádření nebo účastí na veřejném projednání. (Matějka, 2006) Projednání se koná pouze v případě, ţe úřad obdrţí alespoň jedno nesouhlasné stanovisko.
4.4. Legislativní vymezení procesu posuzování vlivů na úrovni ČR Právní řád ČR tvoří soubor všech platných právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů ČR. Prvním právním předpisem ošetřující problematiku posuzování vlivů v ČR byl zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. V současnosti upravuje tuto problematiku zákon č. 100/2001 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 2002. Zákon prošel řadou novelizací, z nichţ poslední je provedena zákonem č. 436/2009 Sb. ze dne 8. října 2009. Proces posuzování je právní opatření slouţící k zabezpečení ochrany ŢP (Jakrlová, 1999). Je to mezinárodně rozšířený proces, zakotvený v zákonech (Braniš, 2004). Samotný počátek procesu EIA je po roce 1970 v USA, kdy se vytvářely první postupy (Říha, 1995). Zákon 100/2001 Sb. vychází z legislativy Evropské unie, ze směrnice 85/337/EHS, o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na ţivotní prostředí (tzv. směrnice EIA) ve znění směrnic 97/11/ES a 2003/35/ES. V době před vstupem ČR do Evropské unie byla totiţ právní úprava na úseku ochrany ŢP ovlivněna povinností sladit českou legislativu s legislativou evropskou. Proces vychází především z principu prevence, který říká, ţe je vţdy lepší předcházet vzniku škody neţ vzniklou újmu na ţivotním prostředí následně odstraňovat a vracet vše do původního stavu. Následná náprava není totiţ vţdy moţná a je-li, pak bývá převáţně výrazně draţší. Podstatný pro proces posuzování vlivů je také princip integrace v přístupu k ţivotnímu 19
prostředí a jeho ochraně, který ţivotní prostředí vnímá jako celek skládající se z dílčích, avšak propojených částí (voda, vzduch, půda atd.). Proces EIA nepodléhá správnímu řádu, proti jeho výsledku se proto nelze odvolat ani jej nechat přezkoumat soudem. Stanovisko má navíc pouze doporučující charakter (není závazné). Ačkoliv ve většině případů správní úřady stanovisko při následných povolovacích řízeních respektují, nemusí tomu tak být vţdy. Pokud dokáţí svůj postoj zdůvodnit, mohou úřady povolit i realizaci záměru, který získal negativní stanovisko v procesu EIA – v praxi k tomu dochází jen zcela výjimečně. (Matějka, 2006) Ale i naopak – záměr či koncepce, který získal kladné stanovisko,
nemusí
nutně
bezproblémově
obdrţet
rozhodnutí
potřebná
k realizaci
(např.: stavební nebo vodoprávní povolení). Proces posuzování vedou příslušné krajské úřady a MŢP ČR.
4.5. Základní charakteristika příbuzných procedur V praxi se realizují další procedury příbuzné procesu EIA a SEA. Mezi ně patří například Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC), Hodnocení dopadu regulace (RIA), Posuzování sociální vlivů (SIA). Integrovaná prevence a omezování znečištění - IPPC Integrovaný přístup k ochraně ţivotního prostředí je zakotven v legislativě EU směrnicí 2008/1/ES (dříve 96/61/ES) o IPPC a do českého právního řádu je transponován zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění je zaloţena na koncepci nejlepší dostupné techniky. Opatření zaloţené na moderních technologiích nenáročných na suroviny, energii a minimalizujících škodlivé emise. (Moldan, 2001) Účelem zákona je, v souladu s právem Evropských společenství, dosáhnout vysoké úrovně ochrany ŢP jako celku, zabezpečit integrovaný výkon veřejné správy při povolování provozu zařízení a zřídit a provozovat integrovaný registr znečišťování ţivotního prostředí. Integrovaným povolením je rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení v místě a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů. Je to preventivní nástroj, který zabraňuje znečištění jiţ před jeho vznikem volbou vhodných výrobních postupů. Integrované povolení nahrazuje dílčí povolení podle zákona o vodách, ovzduší, odpadech apod. a stanoví závazné detailní podmínky provozu konkrétních zařízení. Dojde tak k integraci dílčích povolení do jednoho a jeho vydání jedním úřadem. IPPC se především týká velkých 20
průmyslových a zemědělských provozů majících zařízení, která jsou uvedena v příloze č. 1 zákona 76/2002 Sb. Zákon se vztahuje i na podniky, které byly spuštěny před přijetím zákona o IPPC (má tedy do určité míry zpětnou platnost). Cílem IPPC je zavádění tzv. nejlepších dostupných technologií – tj. technologií s maximální účinností a minimálními negativními vlivy na ŢP. (Matějka, 2006) Hodnocení dopadu regulace - RIA Hodnocení dopadu regulace se podle usnesení vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007 stalo povinnou součástí kaţdého materiálu legislativní povahy předkládaného vládě ČR. Proces RIA zahrnuje soustavu metod směřujících k systematickému hodnocení negativních a pozitivních dopadů navrhovaných či existujících právních předpisů. Hodnocení dopadů je tak podpůrným prostředkem pro rozhodování k přijmutí všech obecně závazných právních předpisů připravovaných ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady. RIA je podle předpokládaných dopadů uplatňována buď ve zkrácené podobě (tzv. malá RIA), nebo v případě očekávaných rozsáhlých dopadů či ohroţení některé ze státem podporované politiky je provedena hlubší analýza (tzv. velká RIA). Proces RIA musí být aplikován od okamţiku, kdy se začne uvaţovat o zařazení legislativního úkolu do plánu legislativních prací vlády, tzn. v samém počátku úvah o řešení vzniklého "problému". Nedílnou součástí procesu RIA jsou konzultace s dotčenými subjekty. Jednotlivé kroky při přípravě analýzy dopadů: -
identifikace problému,
-
definice cílů,
-
vypracování hlavních variant,
-
analyzování dopadů,
-
porovnání variant,
-
navrţení postupu následujícího monitoringu a vyhodnocování jednotlivých regulací. [9]
Posuzování sociálních vlivů - SIA Posuzování sociálních vlivů je proces, který není v české legislativě obsaţen. V průběhu tohoto procesu se hodnotí moţné dopady na společnost.
21
5. Aplikační část Sledovaný proces posuzování vlivů na ŢP se týká skládky nebezpečných odpadů u obce Pozďátky na Vysočině (viz. Mapová příloha č. 1, 2) (viz. Fotografická příloha č.1). Záměr nese název „Sanace skládky Pozďátky“. Jedná se o změnu uţívání záměru uvedeného v kategorii I. v příloze č. 1 zákonu č. 100/2001 Sb. Objekt slouţil jako zařízení k odstraňování nebezpečných odpadů (I/10.1.). Jedná-li se o změnu uţívání záměru z kategorie I., poté se stanovuje ve zjišťovacím řízení, bude-li záměr podléhat posuzování. Záměr spadá do kompetence MŢP. Proces byl zahájen v dubnu 2009. Záměr sanace skládky měl za cíl vyřešit havarijní situaci, která přetrvávala jiţ více neţ 10 let. Skládka byla totiţ po 3 letech provozu roku 1997 uzavřena z důvodu kontaminace ŢP látkami unikajícími ze špatně zabezpečeného tělesa skládky.
5.1. Předmět posuzování - skládka Pozďátky 5.1.1. Historie skládky 1991 BOBO a.s. Třebíč – Borovina pověřila firmu ENVIRO, ekologický servis, spol. s. r. o. k výběru lokality vhodné pro umístění skládky průmyslového odpadu vznikajícího převáţně v tomto podniku. 1992 V lokalitě Pozďátky byl proveden podrobný hydrogeologický průzkum firmou ENVIRO. Lokalita je zhodnocena jako podmínečně vhodná pro zaloţení skládky. 1993 Byl vypracován projekt skládky a záměr byl posouzen z hlediska vlivů na ŢP podle tehdy platného zákona 244/1992 Sb. jako přijatelný. 1994 Skládka uvedena do zkušebního provozu. 1995 Skládka zkolaudována 4. 1. 1995. Provoz zajišťovala firma AVE Třebíč, s. r. o. 1996 Bylo zjištěno nadměrné mnoţství kyselých průsakových vod v tělese skládky a k dalšímu provozu Okresní úřad Třebíč udělil pouze podmíněný souhlas.
22
1997 Z důvodu nesplnění podmínek provozovatelem a nezpůsobilého stavu byla skládka od 1. 2. 1997 mimo provoz. To ale nemělo vliv na reţim skládkových a podzemních vod. Vystřídalo se zde několik provozovatelů, provádějících jen monitoring a odvoz skládkových vod. Na majetek pozdějšího vlastníka skládky, DEP-POZ, s. r. o. Třebíč byl v roce 1999 vyhlášen konkurz. 1997 a 2000 Došlo k únikům kyselých průsakových vod mimo těleso skládky a tím k masivní kontaminaci podzemních vod a okolí. Byla poškozena vegetace a zaznamenán úhyn lesní zvěře. Situaci řešila Okresní havarijní komise, zasahoval hasičský záchranný sbor Třebíč. S likvidací cca 500 m3 kyselých vod pomáhal o. z. GEAM Dolní Roţínka. Monitoring a odvoz skládkových vod zajišťoval Okresní úřad Třebíč. 2002 V roce 2002 se ujal přípravy sanačního zásahu Svaz obcí. Usnesením vlády ČR bylo schváleno odkoupení skládky státem a zahájení sanace. V červenci 2002 ale správce konkurzní podstaty prodal skládku firmě ICKM Real Estate, s. r. o., která chtěla skládku dále vyuţívat jako centrum pro nakládání s odpady. Projekt byl zamítnut. 2005 V červnu 2005 Logika, s. r. o. oznámila MŢP záměr na opravu a rekonstrukci skládky Pozďátky. 2007 Po posouzení vlivu záměru na ŢP vydalo v lednu 2007 MŢP souhlasné stanovisko s variantou sanace in-situ, avšak bez dalšího rozšíření a provozu skládky pro komerční odstraňování odpadů. Poté firma od záměru odstoupila a ukončila činnost na skládce. 2009 Řešení problému se definitivně ujal stát - vláda ČR schválila odkoupení skládky od firmy Logika s. r. o. Cenu uhradil státní podnik DIAMO z vlastních zdrojů, zajistil novou analýzu rizik, studii proveditelnosti a připravil projekt sanace. Financování je zajišťováno v rámci oblasti podpory 4. 2. z Operačního programu Ţivotní prostředí, slouţícího k odstraňování starých ekologických zátěţí. [1] [2]
23
5.1.2. Popis a situace na skládce odpadů Situování skládky Skládka nacházející se v kraji Vysočina je situována cca 0,6 km JZ od obce Pozďátky. Oplocená skládka je umístěna ve vrcholové části svahu (497 m n. m.), terén severozápadně od skládky se svaţuje do údolí potoka Prašince. Převýšení uvnitř oplocené části lokality činí přibliţně 100 metrů. Potok Prašinec protéká osadou Dobrá Voda a dále se vlévá do potoka sv. Marka, tzv. Markovky, kolem které prochází ţlutá turistická barva. Markovka ústí do řeky Jihlavy. (viz. Fotografická příloha č. 14, 17, 18 a 19) (viz. Mapová příloha č. 3) Přístup do areálu je po účelové komunikaci délky cca 400 m, která je napojena na silnici III. třídy č. 35118 Pozďátky – Klučov, kterou mezi těmito obcemi kříţí silnice II.třídy č. 315 Třebíč – Slavičky. Areál skládky je na pozemcích s parcelními čísly: 360/2, 369/4, 371/1, 371/2, 371/3 a stavebních parcelách č. 55, 56 k.ú. Pozďátky.
Tab. 1: Umístění skládky Pozďátky
Kraj
Okres
Obec
Katastrální území
Vysočina
Třebíč
Slavičky
Pozďátky
Popis skládky Skládka byla tvořena otevřenou skládkou tzv. sektor ZN 1 (plocha 5 000 m2, kapacita 26 500 m3) a zastřešenou halou tzv. sektor ZN 2 (plocha 1 700 m2 o kapacitě 9 800 m3) (viz. Fotografická příloha č. 6 a 7). Zastřešená část byla určena k ukládání odpadů s vyšší vyluhovatelností. Jednalo se o jedinou skládku na území ČR, která měla zastřešené prostory. Zařízení skládky: 1) Těsnění skládky sestává z: -
minerálního těsnění (místní materiál s Ca-bentonitem)
-
dvou vrstev bentofixových rohoţí a fólie
-
geotextílie
-
vrstvy tříděného kameniva
2) Odvod čistých podzemních vod byl řešen pomocí drenáţního potrubí pod těsnící vrstvou. Skládkové vody byly odváděny pomocí gravitačního drenáţního systému do záchytných
24
jímek (28 m3 pro ZN-1 a 5 m3 pro ZN-2). Voda z jímek byla rozstřikována na skládku a odpařována. (Tomášek, 2009) Součástí objektu je administrativní budova. (viz. Fotografická příloha č. 5) Havarijní situace Za dobu provozu bylo na skládku uloţeno cca 24 000 t odpadů, z toho cca 9 800 t odpadního síranu ţeleznatého (zelené skalice).[1] Více neţ 1 000 t tvořily odpady jako: azbest, kaly z koţeluţen, zemina a stavební suť znečištěná ropnými látkami. Dále v menším mnoţství byly na skládku uloţeny tyto odpady: odpad z chromočiněných usní, odpadní sůl s kyanidy, odpad z nanášení nátěrových hmot, domovní odpad, popel z uhlí a koksu, kovové nádoby se zbytky škodlivin, léky, odpadní katalyzátory a kal z broušení ţelezných a neţelezných kovů. Sráţkové vody začaly brzy po uloţení síranu ţeleznatého louţit kyselinu sírovou, která reagovala s dalším uloţeným odpadem a mobilizovala kovy, především Cd, Co, Cr, Cu, Ni, V a Zn a další škodlivé látky.
[3]
Tento odpad výrazně negativně změnil kvalitu vnitřních skládkových vod.
Za důvod havárii je povaţováno nevhodně řešené těsnění. Především provedení minerálního těsnění. Pravděpodobně také došlo záhy k protrţení PE fólie na více místech. Koncentrované kyselé výluhy také negativně ovlivňovaly izolační vlastnosti bentonitu, a tím celého těsnění. Na stupeň porušení izolace jako celku lze odvozovat nepřímo na základě monitoringu. Bylo provedeno celkem 20 monitorovacích vrtů (viz. Fotografická příloha č. 11 a 12). Kontaminace začala pronikat do podzemních a povrchových vod. V roce 1997 a 2000 byl vyhlášen stav ohroţení. V roce 1997 došlo k přelití nashromáţděných výluhů přes hranu korunu skládky, kvůli nezajištěné ostraze. Roku 2000 došlo k výraznému poklesu pH. Nejniţší naměřenou hodnotou v toku Prašinci bylo pH 1,9. Po roce 2005 studovala Česká geologická sluţba opuštěnou skládku geochemickými a izotopovými metodami. Z celé řady toxických kovů, prokazatelně deponovaných v tělese skládky, kumulovali v krusty na povrchu půdy ve větším mnoţství pouze vanad a chróm. Na ploše cca 30 x 50 m zmizela vegetace. [3]
25
5.1.3. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území Envrionmentální charakteristika dotčeného území Osídlení Skládka se nachází v katastrálním území Slavičky o celkové rozloze 906 ha v nadmořské výšce cca 490 m. Obec má místní části Slavičky, Okrašovice, Pozďátky a osadu Dobrá Voda (viz. Mapová příloha č. 3). K 1. 1. 2005 byl celkový počet obyvatel obce 221. První písemné zmínky o Pozďátkách a Okrašovicích sahají aţ do roku 1101. V 18. století se v Dobré Vodě nacházely sirovodíkové lázně s léčivými sirnými prameny, které byly známé po okolí.
[4]
(viz. Fotografická příloha č. 2) Tab. 1: Vzdálenost od obcí vzdušnou čarou (km)
Pozďátky
Dobrá Voda
Okrašovice
Kožichovice
Slavičky
Třebíč
0,6
0,7
1,2
1,6
2,5
3,5
Ochrana přírody a krajiny Nejblíţe poloţený objekt zvláštní ochrany přírody a krajiny je památný strom – lípa přibliţně 1 km jiţně od skládky (viz. Fotografická příloha č. 20). Dalším územím je přírodní památka Hluboček skládající se ze dvou lokalit o rozloze 1,27 ha s výskytem ladoňky dvoulisté (Scilla bifolia) z čeledi hyacintové. Území se nachází cca 2 km severně od skládky (viz. Fotografická příloha č. 23). Přírodní památka Klučovský kopec ve vzdálenosti cca 3,8 km jiţně od objektu skládky o rozloze 0,72 ha je tvořena suchomilným trávníkem s hojným výskytem koniklece luční (Pulsatilla pratensis) z čeledi pryskyřníkovité (viz. Fotografická příloha č. 21 a 22). Přírodní rezervace Hošťánka je vyvýšenina s kótou Hošťánka 573 m n.m. o rozloze 54,15 ha tvořená smíšeným porostem s převahou jedle. Jedná se o naleziště bramboříku evropského (Cyclamen europaeum) cca 5,7 km jihozápadně od skládky (viz. Fotografická příloha č. 24). (viz. Mapová příloha č. 4) Přibliţně 2 km od objektu skládky prochází hranice Přírodního parku Třebíčsko. Je to území obecné ochrany přírody a krajiny, které slouţí k ochraně krajinného rázu. Území s plochou 9800 ha se vyznačuje krajinou posetou velkými balvany a skalkami, časté jsou také rozptýlené remízky a rybníky. [5]
26
Územní systém ekologické stability (ÚSES) ÚSES je definován dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Základními skladebními prvky ÚSES jsou biocentra a biokoridory. V zájmovém území se nenachází ţádný registrovaný prvek územního systému ekologické stability. Okrajově můţe mít skládka a činnost na plochách v areálu okolí skládky vliv na funkční lokální biokoridor vlhké řady a případně i na vzdálená biocentra (cca 1,5 km) v údolnici přilehlého potoka Prašince severně pod prostorem skládky. (Tomášek, 2009) Významný krajinný prvek Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udrţení její stability. Rozlišují se VKP ze zákona a VKP registrované. VKP ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Záměr se dotýká VKP ze zákona a to vodního toku Prašince, údolní nivy a lesů. VKP registrovaný v dosahu vlivů záměru je údolí Markovky a jejich přítoků. (Tomášek, 2009)
5. 2. Proces EIA v záměru „Sanace skládky Pozďátky“ Oznamovatel - Státní podnik Diamo DIAMO, státní podnik se sídlem ve Stráţi pod Ralskem zajišťuje svou činnost prostřednictvím 4 odštěpených závodů: -
Těţba a úprava uranu ve Stráţi pod Ralskem
-
GEAM v Dolní Roţínce
-
Správa uranových loţisek v Příbrami
-
ODRA v Ostravě
Zdroj: <www.diamo.cz> Odštěpené závody
27
Podnik v dnešní podobě vznikl roku 1992, ale jeho historie sahá aţ do roku 1945. Dřívější činnost podniku byla zaměřena na těţbu a zpracování uranu na území bývalé Československé republiky. V současnosti podnik zajišťuje především tyto sluţby: -
Sanační práce, odstraňování následků po těţbě a úpravě rud uranu, barevných kovů a uhlí.
-
Technická a biologická rekultivace pozemků po likvidaci těţební činnosti.
-
Hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, zejména těţba, úprava a zpracování radioaktivních nerostů.
-
Výkon zeměměřických činností.
-
Výzkumné a průzkumné hydrogeologické práce a speciální práce související se zabezpečováním vodního hospodářství.
-
Provádění inţenýrských a průmyslových staveb s technickou vybaveností, včetně prací prováděných hornickým způsobem.
-
Správa a nakládání s majetkem státu, s nímţ má podnik právo hospodařit.
-
Nakládání se zdroji ionizujícího záření (detekce přítomnosti zdrojů ionizujícího záření a následná likvidace případů záchytů a nálezů zdrojů ionizujícího záření a materiálů kontaminovaných radioaktivními látkami).
Sanační práce prováděné podnikem zajišťují odstraňování následků hornické a jiné činnosti. Sanaci skládky Pozďátky zajišťuje odštěpený závod GEAM v Dolní Roţínce. Sanace je soubor technických opatření, jejichţ zavedením se postupně zcela odstraní nebo přinejmenším výrazně omezí jednotlivé zátěţe negativně ovlivňující ŢP v daných lokalitách. Cílem těchto aktivit je navrátit území, která se s těmito zátěţemi potýkají, jejich přirozenému nebo náhradnímu vyuţití.[8] Zpracovatel oznámení Oprávněnou osobou pro vypracování oznámení, ve smyslu § 19, byl Ing. Josef Tomášek, CSc, který je drţitelem autorizace[6] ke zpracování dokumentace a posudku v procesu EIA. Příslušný úřad – MŽP Tím je dle § 21 v tomto procesu Ministerstvo ţivotního prostředí, protoţe se jedná o záměr uvedený v příloze č. 1 sloupci A zákona č. 100/2001 Sb.
28
Průběh procesu EIA v záměru „Sanace skládky Pozďátky“ 1. Oznámení Oznámení záměru „Sanace skládky Pozďátky“ bylo zpracováno v dubnu 2009 Střediskem odpadů Mníšek s.r.o. (SOM s.r.o.). SOM s.r.o. je společnost působící v ochraně ţivotního prostředí. Oznámení bylo zpracováno Ing. Josefem Tomáškem dle § 6 zákona č. 100/2001 Sb. s obsahem a rozsahem dle přílohy č. 4 daného zákonu – tj. obsahem a rozsahem odpovídajícím dokumentaci. Oznamovatel DIAMO s.p. předloţil oznámení příslušnému úřadu (MŢP). Sanace má být dle oznámení provedena variantou ex-situ, tj. z tělesa skládky mají být uloţené odpady a další kontaminované součásti a horniny odtěţeny a následně odvezeny. Dále mají být odstraněny stavby skládky. V rámci odstranění ekologické zátěţe dojde také k úpravě terénu a biologické rekultivaci. Záměr byl v oznámení předloţen jednovariantně – variantou ex-situ s vyloučením jiných moţností. Realizace sanace byla povaţována za bezodkladnou, protoţe ponecháním v daném stavu kontaminace narůstá a rozšiřuje se. Závěr oznámení Z hlediska vlastních prací se jedná o velmi náročnou akci s potřebou velmi pečlivého rozváţného postupu tak, aby nedošlo k dalším škodám na ţivotním prostředí. Lze konstatovat, ţe realizace záměru v navrţeném provedení zajišťuje odstranění havarijního stavu v souladu s platnou legislativou. Skládka Pozďátky je umístěna v dostatečné vzdálenosti od obytných objektů. Na základě provedeného hodnocení není důvod předpokladu ovlivnění obytných objektů. Realizace záměru je bezodkladná, současným stavem stále narůstá a rozšiřuje se kontaminace. Nejsou známy překáţky z hlediska ochrany ţivotního prostředí, které by bránily realizaci záměru. Je moţno konstatovat, ţe na základě poskytnutých podkladů, získaných informací a dalších podkladů a hodnocení provedeného v oznámení, předmětný záměr splňuje legislativní předpisy z hlediska ochrany ţivotního prostředí a je akceptovatelný. Řeší jednu z nejzávaţnějších ekologických havárií v oblasti nakládání s odpady. [7] 2. Zjišťovací řízení Během zjišťovacího řízení byl vyloučen vliv na soustavu NATURA 2000. Dne 5. 5. 2009 MŢP zveřejnilo informaci, ţe záměr bude podroben zjišťovacímu řízení. Také vyzvalo příslušné úřady k zveřejnění oznámení. Dále poţádalo dotčené územní samosprávní celky (obce a kraje) a dotčené správní úřady ve smyslu § 6 odst. 7 zákona o zaslání písemného vyjádření k oznámení.
29
Dotčené samosprávní celky: Kraj Vysočina Obec Slavičky. Správní úřady: Krajský úřad kraje Vysočina Město Třebíč Krajská hygienická stanice kraje Vysočina Česká inspekce ţivotního prostředí Na vědomí bylo zahájení zjišťovacího řízení dáno například: Povodí Moravy s.p. Obec Koţichovice Městys Vladislav Muzeum Vysočiny Zemědělská vodohospodářská správa Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Na úřední desce obce Slavíčky byla zveřejněna informace o oznámení a o moţnosti nahlíţení do něj od 12. 5. do 12.6 2009. Do textové části oznámení bylo a stále je moţno nahlíţet v Informačním systému EIA - viz. [7]. Vyjádření k oznámení Během zjišťovacího řízení obdrţelo MŢP 14 vyjádření. Ty jsou k dispozici v Informačním systému EIA - viz. [7]. Některá vyjádření měla připomínky, avšak ţádné z vyjádření nepoţadovalo další posuzování dle zákona č. 100/2001 Sb. Vyjádření podporovala urychlenou sanaci skládky, aby se předešlo dalšímu šíření kontaminace prostředí. Nejrozsáhlejší připomínky měla Krajská hygienická stanice kraje Vysočina a Česká inspekce ţivotního prostředí. Dílčí poţadavky pak jednotlivé odbory MŢP. Během zjišťovacího řízení nebylo doručeno ţádné vyjádření veřejnosti ani občanských sdruţení. Závěr zjišťovacího řízení Dne 10. 6. 2009 vydal odbor posuzování vlivů na ţivotní prostředí MŢP závěr zjišťovacího řízení na Sanaci skládky Pozďátky: „Záměr „Sanace skládky Pozďátky“ nemá významný vliv na ŢP a nebude dále posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb. Záměrem bude odstraněn dlouhodobý havarijní neúnosný stav skládky a území bude uvedeno do stavu v souladu s platnou územně plánovací dokumentací obce Slavičky“. [7]
30
Závěr zjišťovacího řízení byl odůvodněn tím, ţe MŢP neobdrţelo ţádné relevantní odůvodněné nesouhlasné vyjádření k oznámení. Závěr zjišťovacího řízení obdrţel: oznamovatel, dotčené správní úřady a dotčené územní samosprávné celky. [7] Podmínky závěru zjišťovacího řízení Závěr zjišťovacího řízení obsahoval řadu podmínek pro fázi přípravy, realizace i ukončení sanace. Mezi opatření pro fázi přípravy patří zejména pokračování v čištění kontaminovaných podzemních vod, pokračování v monitoringu, zkonkretizování tras transportu odpadů, dokončit analýzu rizik a navrţení parametrů pro sanaci. Fáze realizace musí splňovat celou řadu technických poţadavků. V poţadavcích je také vymezeno, co vše bude odstraněno. Fáze ukončení sanace má dva poţadavky – a to zpracování plánu následné péče o vytvořené dílo a provádění postsanačního monitoringu. Plánované vyuţití pozemku 22. 3. 2010 byl schválen projekt „Sanace území ohroţeného skládkou nebezpečného odpadu v Pozďátkách[1], 26. 4. 2010 bylo předáno stanoviště k zahájení prací[10] Ukončení sanace je plánováno na 30. 4. 2012. Pozemky dotčené sanací nemají v budoucnu slouţit pro zemědělskou činnost, ale jsou určeny v souladu s platnou územně plánovací dokumentací jako krajinná zeleň tj. jako travní porost se skupinovou výsadbou dřevin. Dle poţadavků podmínek závěru zjišťovacího řízení bude skupinovou výsadbu dřevin tvořit borovice lesní (Pinus sylvestris) s příměsí dubu letního (Quercus robur).
31
6. Diskuse V tomto případě procesu EIA byl daný záměr na sanaci skládky, představující změnu v uţívání prostoru skládky, schválen jiţ ve zjišťovacím řízení, aniţ by proběhl celý proces posuzování. Jednalo se totiţ o změnu v uţívání záměru uvedeného v kategorii I. v příloze č. 1 zákonu č. 100/2001 Sb. a v takových případech se stanovuje v zjišťovacím řízení, bude-li záměr podléhat posuzování. Závěr zjišťovacího řízení stanovil, ţe záměr nemá významný vliv na ŢP a nebude dále posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb. Jednalo se totiţ o havarijní situaci, kterou bylo nutno bezodkladně řešit a prodluţováním procesu by se negativní vliv existence skládky na ŢP mohl zvyšovat a prodluţovat. Za negativní na daném procesu lze snad povaţovat pouze to, ţe přišel po tak dlouhé době. Zdlouhavým odkládáním vyřešení situace došlo k zbytečnému zásahu do ţivotního prostředí. Sanace byla zahájena v květnu 2010. Celá akce by měla proběhnout do 30. 4. 2012 (tj. během 2 let). Jiţ dnes – přibliţně v polovině celé akce je vidět značnou část vykonané práce. To si lze představit při porovnání fotografické přílohy 7 a 8 zobrazující zastřešený prostor skládky před zahájením sanace a poté daný prostor po odstranění haly; dále porovnání fotografické přílohy 9 a 10, kde je vidět, ţe došlo také k odstranění volně loţeného odpadu. Průběh prací a pouţívanou techniku lze vidět na fotografických přílohách č. 3, 4 a 13. Za povšimnutí také stojí fotografie č. 15 a 16 dokumentující svah mezi skládkou a potokem Prašincem. Ve vodě, která téměř neustále teče ze svahu do potoku, je stále moţné pozorovat znečištění a na zemině usazené škraloupy. Závěr zjišťovacího řízení, který umoţnil realizovat sanaci skládky je pro místní obyvatele velkou úlevou. Za odstranění skládky totiţ bojovali mnoho let. Plánované ozelenění prostorů by mělo přispět k začlenění dotčené plochy a stát se krásnou součástí lesů, které obklopují blízké vodní toky. Mohlo by také vést ke zvýšení turistických aktivit v místním malebném okolí, na které bude mít zajisté také vliv plánovaná cyklostezka mezi Třebíčí a Dukovany, která má procházet necelý kilometr od bývalé skládky.
32
6. Závěr V rámci bakalářské práce „Posuzování vlivů na ţivotní prostředí – teorie a praxe“ byly sumarizovány základní pojmy týkající se procesu posuzování vlivů (EIA, SEA), který je preventivním právním nástrojem slouţícím k ochraně ţivotního prostředí. Byl charakterizován průběh procesů, nastíněny různé varianty jeho ukončení a popsán způsob účasti veřejnosti v těchto procesech včetně způsobů zveřejňování informací. Bylo také stručně charakterizováno legislativní pozadí těchto procesů na území České republiky. V aplikační části bakalářské práce byl zjištěn a popsán průběh konkrétní procedury EIA v kraji Vysočina týkající se havarované skládky nebezpečných odpadů v k.ú. Pozďátky. Tento proces byl realizován pouze do fáze zjišťovacího řízení, ve kterém byl vyloučen vliv na ŢP a nebylo poţadováno další posuzování dle zákona 100/2001 Sb. Závěr zjišťovacího řízení, který se vyjádřil k projektu sanace skládky kladně a pobízel k urychlené sanaci, byl v diskusi zhodnocen jako nejlepší moţná varianta v dané havarijní situaci. Procesy EIA a SEA se se svou snahou najít nejvhodnější variantu řešení pro dané podmínky staly součástí české legislativity. Ne všechny procesy jsou tak jednoznačné jako pozorovaný případ EIA. Často mohou nastat rozporuplné situace, kterým nelze přisoudit jednoznačně pozitivní či záporný vliv. Avšak umoţní-li proces posuzování vyloučit či omezit očividně záporné vlivy, pak naplňuje svůj účel.
33
Seznam použitých zkratek Cd
kadmium
Co
kobalt
Cr
chrom
Cu
měď
EIA
posuzování vlivů záměrů na ţivotní prostředí (z angl. environmental impact assessment)
EVL
území Evropsky významné lokality
IPPC
integrovaná prevence a omezování znečištění (z angl. Integrated Pollution Prevention and Control.)
k.ú.
katastrální území
MŢP
Ministerstvo ţivotního prostředí
NATURA 2000
soustava území tvořených na území ČR: PO a EVL
Ni
nikl
PO
území ptačí oblasti
RIA
hodnocení dopadů regulace
SEA
posuzování vlivů koncepcí na ţivotní prostředí (z angl. strategic environmental assessment)
SIA
posuzování sociálních vlivů (z angl. Social Impact Assessment)
V
vanad
Zn
zinek
ŢP
ţivotní prostředí
34
Seznam použité literatury Literární zdroje Aspinwall, D., Hora, J., Petrů, M., Martiš, M., Svobodová, J., Smutný, M., Posuzování vlivů na životní prostředí v projektových záměrech a strategických koncepcích – EIA, SEA, 1. vydání, Praha, IREAS, 2004, ISBN 80-86684-21-0 Braniš, M., Pivnička, K., Benešová, L., Pušová, R., Tonika, J., Hovorka, J., Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie, 1. vydání, Praha, Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-758-5 Jakrlová,
J.,
Pelikán,
J.,
EKOlogický
slovník,
1.
vydání,
Praha,
Fortuna,
1999,
ISBN 80-7168-644-1 Matějka, L., Skalský, M., Petrlík, J., Tošner. O, Efektivní účast v procesu EIA – hodnocení vlivů na životní prostředí, 2. vydání, Praha, Arnika, 2006 Moldan, B.,(Ne)udržitelný rozvoj – ekologie hrozba i naděje, 1. vydání, Praha, Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0286-5 Říha, J., Hodnocení vlivu investic na životní prostředí: vícekriteriální analýza a EIA, 1. vydání, Praha, Academia, 1995. ISBN 80-200-0242-1 Tomášek, J., a kolektiv, Oznámení sanace skládky Pozďátky, Mníšek pod Brdy, 2009
Legislativita Zákon č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
35
Elektronické zdroje [1]
Skládka Pozďátky [online]. Obec Slavičky, [cit. 2011-03-11]. Dostupné z URL: < www.slavicky.cz>
[2]
Skládka
Pozďátky
[online].
Stráţ
pod
Ralskem:
DIAMO
–
státní
podnik,
[cit. 2010-11-03]. Dostupné z URL: <www.diamo.cz/lokality-geam/skladka-pozdatky> [3]
Výzkum původu a redukce disperze toxických prvků ze skládky Pozďátky na Třebíčsku [online]. Výzkumné centrum: Pokročilé sanační technologie a procesy, [cit. 2011-03-10]. Dostupné z URL:
[4]
Místní
části
[online].
Obec
Slavičky,
[cit.
2011-03-11].
Dostupné
z URL:
<www.slavicky.cz> [5]
Chráněné
území
[online].
Třebíč,
[cit.
2011-03-11].
Dostupné
z URL:
[6]
Autorizace EIA Ing. Josef Tomášek [online]. SOM s.r.o. [cit. 2011-03-11]. Dostupné z URL:
[7]
Oznámení sanace skládky Pozďátky, Zjišťovací řízení, Vyjádření k oznámení [online]. Informační systém EIA, [2009] [cit. 2011-03-11]. Dostupné z URL: <www.mzp.cz/eia> nebo < www.cenia.cz/eia> Pod kódem záměru MZP265. K dispozici je pouze textová část oznámení.
[8]
Profil podniku, činnosti podniku a odštěpené závody [online]. Stráţ pod Ralskem: DIAMO – státní podnik, [cit. 2010-11-03]. Dostupné z URL: <www.diamo.cz>
[9]
RIA (hodnocení dopadů regulace) [online]. Praha: Česká informační agentura ţivotního prostředí, [cit. 2010-10-27]. Dostupné z URL: <www.cenia.cz >
[10]
Sanace území ohroženého skládkou nebezpečného odpadu v Pozďátkách [online]. DIAMO – státní podnik, [cit. 2011-04-10]. Dostupné z URL: <www.po.spravcestavby>
[11]
Vravníková, J., Špelinová, I., EIA – IPPC – SEA, Statistika posuzování vlivů na ţivotní prostředí, [online]. Praha, [cit. 2011-04-10]. Ročník XV, číslo 3/2010, Dostupný z URl: < http://www.mzp.cz/cz/search?query=eia+sea+ippc > ISSN 1804-3747
36
PŘÍLOHY
Seznam příloh Mapové přílohy 1. Umístění obce Pozďátky v rámci ČR 2. Umístění obce Pozďátky v rámci Okresu Třebíč 3. Dispozice skládky Pozďátky vzhledem k zástavbě a místním tokům 4. Zvláště chráněné oblasti v okolí skládky Fotografické přílohy 1. Skládka Pozďátky, značka 2. Pohled na skládku směrem od osady Dobrá Voda 3. Pouţívaná technika I. 4. Pouţívaná technika II. 5. Administrativní budova skládky, na pozadí obec Pozďátky 6. Otevřená skládka, tzv. sektor ZN 1, s technikou 7. Zastřešená hala, tzv. sektor ZN 2 8. Odtěţený prostor na místě bývalé zastřešené haly 9. Volně loţené pneumatiky na skládce 10. Prostory, kde volně leţely pneumatiky 11. Monitorovací vrt ve svahu mezi skládkou a potokem Prašinec 12. Monitorovací vrt nad tělesem skládky 13. Prostor skládky po odvezení odpadu 14. Tok Prašinec 15. Svah mezi skládkou a potokem Prašinec I. 16. Svah mezi skládkou a potokem Prašinec II. 17. Soutok Prašince a Markovky 18. Potok Markovka 19. Soutok Markovky a Jihlavy 20. Památný strom 21. Přírodní památka Klučovská hora 22. PP Klučovská hora, detail Koniklece luční 23. Přírodní památka Hluboček 24. Přírodní památka Hošťánka
Mapové přílohy
1. Umístění obce Pozďátky v rámci ČR Zdroj:
Nahlíţení
do
katastru
nemovitostí
[online]
2011
[cit.
2011-03-10]
Dostupné
z URL:
[online]
2011
[cit.
2011-03-10]
Dostupné
z URL:
<www.nahlizenidokn.cuzk.cz>
2. Umístění obce Pozďátky v rámci Okresu Třebíč Zdroj:
Nahlíţení
do
katastru
<www.nahlizenidokn.cuzk.cz>
nemovitostí
3. Dispozice skládky Pozďátky vzhledem k zástavbě a místním tokům Zdroj: MAPY. CZ [online] 2011 [cit. 2011-03-10] Dostupné z URL: <www.mapy.cz>
4. Zvláště chráněné oblasti v okolí skládky Zdroj: MAPY. CZ [online] 2011 [cit. 2011-03-10] Dostupné z URL: <www.mapy.cz>
Fotografické přílohy
1. Skládka Pozďátky, značka
2. Pohled na skládku směrem od osady Dobrá Voda
(Skoumalová, 31. 7. 2010)
(Skoumalová, 31. 7. 2010)
3. Pouţívaná technika I.
4. Pouţívaná technika II.
(Skoumalová, 5. 3. 2011)
(Skoumalová, 17. 4. 2011)
5. Administrativní budova skládky, na pozadí obec
6. Otevřená skládka, tzv. sektor ZN 1, s technikou
Pozďátky (Skoumalová, 17. 4. 2011)
(Skoumalová, 31. 7. 2010)
7. Zastřešená hala, tzv. sektor ZN 2
8. Odtěţený prostor na místě bývalé zastřešené haly
(Skoumalová, 31. 7. 2010)
(Skoumalová, 5. 3. 2011)
9. Volně loţené pneumatiky na skládce
10. Prostory, kde volně leţely pneumatiky
(Skoumalová, 31. 7. 2010)
(Skoumalová, 5. 3. 2011)
11. Monitorovací vrt ve svahu mezi skládkou a
12. Monitorovací vrt nad tělesem skládky
potokem Prašinec (Skoumalová, 5. 3. 2011)
(Skoumalová, 17. 4. 2011)
13. Prostor skládky po odvezení odpadu
14. Tok Prašinec
(Skoumalová, 5. 3. 2011)
(Skoumalová, 26. 3. 2011)
15. Svah mezi skládkou a potokem Prašinec I.
16. Svah mezi skládkou a potokem Prašinec II.
(Skoumalová, 26. 3. 2011)
(Skoumalová, 17. 4. 2011)
17. Soutok Prašince a Markovky
18. Potok Markovka
(Skoumalová, 5. 3. 2011)
(Skoumalová, 5. 3. 2011)
19. Soutok Markovky a Jihlavy
20. Památný strom
(Skoumalová, 5. 3. 2011)
(Skoumalová, 5. 3. 2011)
21. Přírodní památka Klučovská hora
22. PP Klučovská hora, detail Koniklece luční
(Skoumalová, 5. 3. 2010)
(Skoumalová, 5. 3. 2010)
23. Přírodní památka Hluboček
24. Přírodní památka Hošťánka
(Skoumalová, 5. 3. 2011)
(Skoumalová, 5. 2. 2011)
