Postoje Evropanů. Vize 2010 Německo Belgie Španělsko Francie Maďarsko Itálie Polsko Portugalsko Česká republika Velká Británie Rusko Slovensko

18.5.2007

15:29

Str. 1

CETELEM ČR, a.s. Karla Engliše 5/3208 150 00 Praha 5 tel.: 257 080 111 e-mail: [email protected] www.cetelem.cz

Postoje Evropanů Vize 2010

© / Getty Images

CET_60179_OBS_COUV_BARO 2007

Německo Belgie Španělsko Francie Maďarsko Itálie Polsko Portugalsko Česká republika Velká Británie Rusko Slovensko

CET_60179_OBS_2et3_BARO 2007

18.5.2007

15:31

Str. 1

Postoje Evropanů

Rekonstrukce a úpravy bydlení Výdaje na rekonstrukce zaznamenaly v roce 2005 výrazný nárůst (15 % u rekonstrukcí a 28 % u oprav a údržby). Vzhledem k velkým rezervám v této oblasti a k předpokládanému růstu na trhu s nemovitostmi by zde měly výdaje v následujících letech zažít další rozmach.

Výdaje na rekonstrukce a úpravy bydlení v milionech eur v roce 2005 2 010/05 = 46 %

300

229

264

246

212 177

193

181

168 141

200

Shrnutí Evropa v roce 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Evropa v roce 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 -

Studie Klíčové údaje Nevýrazný demografický vývoj . . . . . . . . . . . . 8 Solidní ekonomický růst tažený spotřebou. . . . 9 Finance – značný potenciál pro úvěry. . . . . . . 11

2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009 2 010

Pramen: BIPE, Euroconstruct 2006

Vybavení domácností Dostupné statistiky bohužel neposkytují nejaktuálnější údaje, ale dá se z nich zřetelně vyčíst trend postupného zvyšování celkových výdajů na vybavení domácností. Ačkoli se u domácností očekává celkové zpomalení růstu výdajů, právě v této oblasti by měl růst výdajů do roku 2010 nabrat ještě rychlejší tempo.

Nálada Evropanů 2006 – návrat mírného optimismu . . . . . . . . . 12 2007 – spotřeba v popředí zájmu. . . . . . . . . . 15

Výdaje Slováků na vybavení domácností Index 100 v roce 1995 215

Evropská spotřeba

19 5

Pohled na budoucí výdaje podle oblastí . . . . . 17

17 5

Internet

15 5

Internet pokračuje v expanzi . . . . . . . . . . . . . . 21

2 010 /

S p otřební elektronika a počíta č e

9% 05 = 3

2 010 / 0 5

2 010 /0 5

13 5

= 28 %

= 25 %

Elektro s p otřebiče

115 N á by te k

95 75 1996

19 97

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2 010

Obsah

Pramen: ITU, prognóza BIPE

Příloha: přehled jednotlivých zemí

2

Německo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Belgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Španělsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Francie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Maďarsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Itálie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Polsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Portugalsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Česká republika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Velká Británie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Rusko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Slovensko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

Přístup k internetu a jeho využití Pokud jde o přístup k internetu, udržuje si Slovensko svůj náskok. V letech 2007-2010 tempo růstu připojení domácností k internetu překročí středoevropský průměr. Nákupy přes internet naopak zůstávají na velmi nízké úrovni, která ostatně odpovídá středoevropskému průměru. Jelikož však přístup k internetu a jeho využití k nákupům navzájem úzce souvisejí, lze očekávat, že nakonec k nárůstu nákupů realizovaných po síti přece jen dojde. Střední Evropa

Slovensko

Nákupy přes internet (v %)

2005

2006

Volný čas a cestování

2

Zboží z oblasti kultury

5

Elektrospotřebiče, spotř. elektro.

3

Evropa (bez Ruska)

2005

2006

2005

2006

5

5

5

12

5

14

17

7

15

17

1

9

4

8

9

Nové automobily

1

1

2

1

2

2

Nábytek

1

1

1

1

2

3

Potřeby pro kutily

1

0

2

1

3

4

Potraviny

0

0

1

1

2

3

71

I BARO 2007

18.5.2007

15:36

Str. 3

Za posledních pět let má Barometr Cetelem na svém kontě již pět studií o situaci v Evropě, v nichž hodnotil spotřebitelské trendy. V r. 2006 se jeho tým znovu pustil do práce, aby posoudil ekonomickou situaci v jednotlivých zemích a náladu evropských spotřebitelů. Na základě zjištěných údajů pak převedl důvěru spotřebitelů na prognózu jejich budoucích výdajů. Po letech věnovaných průzkumu nastala doba, kdy je třeba do hloubky rozebrat základní kritéria, o něž se opírá rozhodování domácností o výdajích na spotřebu, a využít těchto zjištění pro dlouhodobé tržní prognózy sahající k tak vzdálenému horizontu, jakým je rok 2010. Letos byl proto porovnán i demografický vývoj ve dvanácti sledovaných evropských zemích, dále byla věnována pozornost tempu jejich ekonomického růstu a zdrojům jeho financování a konečně byl vypracován souhrnný přehled o chování domácností při nakládání s financemi. Vedle těchto analýz základních makroekonomických údajů pak byl v polovině r. 2006 proveden rozsáhlý průzkum veřejného mínění, ve všech dvanácti sledovaných zemích současně. Průzkum odhalil postupné snižování rozdílů v tom, v jaké míře domácnosti v jednotlivých zemích důvěřují domácí ekonomice, a mírné zlepšení jejich nálady, byť stále existují země, které se všeobecnému trendu vymykají. Kromě toho věnuje Barometr Cetelem zvláštní pozornost neustálému rozšiřování internetu a jeho stále častějšímu využívání jako jednoho z nákupních kanálů.

Úvod

Vize 2010!

PARTNEŘI STUDIE A METODIKA Analýzy a prognózy vypracovalo v září 2006 výzkumné a poradenské centrum BIPE. Průzkum veřejného mínění provedla agentura GfK. – Metodika: telefonické dotazování a osobní pohovory. – Cílová skupina: osoby starší 18 let, které tvoří reprezentativní vzorek populace každé z dvanácti sledovaných zemí, tj. Španělska, Francie, Itálie, Portugalska, Belgie, Německa, Velké Británie, České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska a Ruska. – Velikost vzorku: minimálně 500 osob v každé zemi, celkem přibližně 10 000 oslovených Evropanů. Dodatečný průzkum v Maďarsku Po nepokojích, které proběhly v Maďarsku na sklonku léta 2006, jsme se rozhodli průzkum v Maďarsku během listopadu zopakovat. Nebylo velkým překvapením, že zde došlo k propadu nálady a že vnímání celkové situace v zemi pokleslo v průběhu tří měsíců z hodnoty 4,7 na 3,4 z 10. Nákupní záměry naopak zůstaly velmi vysoké.

3

Shrnutí

I BARO 2007

18.5.2007

15:36

Str. 4

Shrnutí Evropa v roce 2010 Růst příjmů ve střední Evropě Porovnání zemí střední a západní Evropy v roce 2006 ukazuje velmi výrazné odlišnosti z hlediska demografického a sociálněekonomického vývoje. Léta 2007-2010 budou proto pro Evropu pravděpodobně přelomová. Země střední Evropy totiž naplno těží ze svého vstupu do Evropské unie a stejně jako Rusko skutečně začínají dohánět zpoždění, které je dělí od západních sousedů. Země západní Evropy zároveň vykazují slabší dynamiku ekonomického růstu, která by během tohoto období neměla výrazněji zrychlit. V důsledku pokračujícího úbytku v regionu střední Evropy se bude až do roku 2010 snižovat počet obyvatelstva tempem přibližně 1,7 % ročně. Tento jev bude výraznější v Rusku, kde bude roční úbytek obyvatel během tohoto období dosahovat 2,2 % ročně. Snížení počtu obyvatel je ze střednědobého hlediska špatnou zprávou, protože potenciál ekonomického růstu spočívá z velké části na faktoru práce, který kopíruje vývoj práceschopného

obyvatelstva. Populační pokles však přechodně zvýší bohatství na obyvatele na úrovni státu i domácností, což zvýší kupní sílu i potenciál výdajů na spotřebu. S touto přechodnou fází se samozřejmě pojí i určitá ohrožení, např. vysoká míra inflace, vysoký deficit veřejných financí nebo kurzová rizika. Středoevropské ekonomiky však nyní mohou pro svou stabilizaci využít ochrany evropských institucí. Období silného růstu umožní těmto zemím částečně dohnat zpoždění v příjmu na obyvatele, který poroste v průměru třikrát rychleji než v západní Evropě! Česká republika tak v příjmu na obyvatele překročí v roce 2010 úroveň Portugalska.

Boom seniorů na západě

4

Vše nasvědčuje tomu, že si spotřeba uchová vysokou dynamiku růstu až do roku 2010. Bude hlavním tahounem ekonomického růstu ve střední Evropě, který se díky ní bude pohybovat kolem 4,5 % ročně, což je dvakrát více než v Evropě západní. Zároveň je zde velká příležitost pro rozvoj spotřebitelských úvěrů. Středoevropské domácnosti jsou v průměru jen přiměřeně zadluženy a navíc tento způsob financování velmi vítají, pokud je nabídka úvěrů dostatečně pestrá a nabízí-li úroky slučitelné s jejich příjmy. Ve střední Evropě a v Rusku tak bude hlavní trend tvořit dynamický růst ekonomiky a dohánění náskoku ostatních evropských zemí. Situace na západě bude o něco rozmanitější.

obyvatel. Léta 2007-2010 skutečně zahájí období, které lze označit jako „boom seniorů“.

Západoevropské země budou na rozdíl od svých sousedů vykazovat do roku 2010 stále kladný demografický růst kolem 1 % ročně. Tento mírný vzestup se bude opírat o různé příčiny. Francie a Velká Británie se i nadále budou pyšnit vysokou mírou porodnosti, zatímco španělská a portugalská demografická situace se bude vyvíjet pozitivně především díky vstřícnější přistěhovalecké politice. Senioři převáží do roku 2010 všude: v Německu a v Itálii budou lidé nad 65 let tvořit více než 20 %

Stejně jako v minulých letech zažijí nejrychlejší hospodářský rozvoj Španělsko a Velká Británie. Tyto ekonomiky využily realitní boom, který zvýšil majetek domácností a prostřednictvím efektu bohatství podpořil jejich chuť utrácet. Spotřeba bude nejvýznamnější hnací silou západních ekonomik. Investice zůstanou omezené a bilance zahraničního obchodu bude ekonomický růst často negativně ovlivňovat (např. v Itálii, Velké Británii, Španělsku, Portugalsku).

Souběžně se zpomalením demografického růstu a stárnutím obyvatelstva dojde v západní Evropě ke slábnutí ekonomického růstu. Itálie a Portugalsko dosáhnou pouze slabého růstu kolem 1,5 % ročně, a to kvůli své převažující specializaci na průmyslové výrobky s nízkou přidanou hodnotou, které čelí silné mezinárodní konkurenci ze strany nových ekonomik. Německo zasáhnou dopady úsporných rozpočtových opatření přijatých na rok 2007.

I BARO 2007

18.5.2007

15:36

Str. 5

Spotřeba domácností potáhne růst v celé Evropě, ale nebude ve všech zemích zaměřena na tytéž oblasti.

Evropské země spojují především výdaje na vybavení domácností. Ačkoli nárůst příjmů neumožňuje všem domácnostem ve střední Evropě nákup zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou automobily, dovoluje jim alespoň dosáhnout západních standardů ve vybavení domácností. Dobrým příkladem je poptávka po vyspělých technologiích a elektronice. V západní Evropě budou výdaje stále méně motivovány nedostatečnou vybaveností domácností, ale spíše zájmem o technologické novinky a obměnu stále rychleji zastarávajících přístrojů.

Ve vybavenosti domácností automobily přetrvávají velké rozdíly mezi západní Evropou, kde je trh již téměř nasycen, a střední Evropou, která má stejně jako Rusko stále obrovský potenciál růstu. V této části Evropy bude nárůst prodeje nových vozů často dvouciferný, zatímco na západě se další růst počtu registrovaných nových vozidel bude prosazovat jen pozvolna a v menší míře. Ve dvanácti evropských zemích, sledovaných v rámci studie Barometr Cetelem, poroste prodej nových automobilů v letech 2006 až 2010 celkově o 5 %. Jde o pozoruhodné číslo, uvážíme-li rostoucí konkurenci ojetých vozů.

Zdá se však, že země střední Evropy přes nezpochybnitelnou modernizaci dosud plně nevstoupily do éry internetu. Vybavenost osobními počítači je dosud slabá, ačkoli stále roste a souběžně s ní stoupá i podíl domácností připojených k síti. Ten by měl v roce 2010 dosáhnout průměrně 19 %. Západoevropské země si naopak většinou svou internetovou revolucí již prošly a internet se často stal součástí jejich každodenního života. Typickým příkladem této nové doby jsou uživatelé internetu ve Velké Británii, která vede v multimediální vybavenosti. Britové v současné době tráví více času před svými počítači než před televizní obrazovkou.

Současný stavební boom bude v mnoha evropských zemích doprovázen vzestupem výdajů na rekonstrukce a úpravy bydlení. Je pravda, že toto odvětví, které vytváří velký počet pracovních míst, se těší stálé přízni úřadů prostřednictvím rozličných daňových úlev – zejména nižší sazby DPH. To platí zejména pro střední Evropu, kde je zastaralý bytový fond a kde dotace poskytované na jeho modernizaci umožňují dosáhnout podstatných úspor energií a splnit emisní limity škodlivin. Výdaje na úpravy a rekonstrukce bydlení porostou v této části Evropy obzvlášť výrazně, do roku 2010 se například na Slovensku zvýší o 46 %, v České republice o 35 % a v Maďarsku se téměř zdvojnásobí!

Éra internetu pokračuje a nákupy přes internet čekají ještě tučná léta!

Jelikož se příjem na obyvatele v letech 2006 až 2010 zvýší o méně než 2 % ročně, sehrají právě spotřebitelské úvěry zásadní roli, a to díky podpoře a usnadnění výdajů domácností, navzdory očekávanému poklesu míry úspor. Bude tomu tak i proto, že úrokové míry v eurozóně by měly zůstat na historicky nejnižších úrovních.

5

18.5.2007

15:36

Str. 6

Shrnutí

I BARO 2007

Spotřeba v Evropě do roku 2010 automobily, rekonstrukce a vybavení domácností, budou těžit ze snahy většiny Evropanů upřednostňovat spíše spotřebu na úkor tvorby úspor.

Spotřeba bude až do roku 2010 stále velmi dynamická a ve všech dvanácti sledovaných zemích bude hlavním tahounem růstu hrubého domácího produktu. Hlavní trhy, jako jsou

Nové automobily - střední Evropa a Rusko v čele peletonu Počet zaregistrovaných nových osobních automobilů

Rozdíl 2005 - 2010 v % Počet v r. 2010 (v tisících nových automobilů)

D

B*

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

RUS** celkem

+5

+2

-7

+6

+3

+ 13

-2

+ 12

+ 70

+ 30

+ 32

+ 37

+5

3 500

540

1 425

2 200

2 300

230

2 400

225

400

167

75

1 950

1 5412

RUS celkem*

12 zemí

* Belgie + Lucembursko ** Osobní a lehké užitkové automobily

Rekonstrukce a úpravy bydlení - nárůst podporovaný trhem s nemovitostmi Výdaje na rekonstrukce a úpravy bydlení

Rozdíl 2005 - 2010 v % Výdaje (v miliardách eur)

D

B

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

6

10

23

11

6

9

13

99

8

35

46

/

10

70,4

6,9

30,4

48,6

54,2

4,5

55,1

1,8

2,7

0,8

0,3

/

275

PL

CZ

SK

RUS

celkem

13

39

42

20

14

28

40* 40*

17

21

25

11 zemí

* Bez Ruska

Vybavení domácností - hon na elektroniku Výdaje na vybavení domácností D

B

E

F

I

P

GB

H

Spotřební el. a výpočetní tech.

8

14

20

14

9

10

25

21

Elektrospotřebiče

8

11

16

13

8

11

14

20

Nábytek

6

11

12

5

6

9

12

18

12 zemí

Rozdíl 2005 - 2010 v %

* Výdaje na elektrospotřebiče a nábytek. ** Výdaje na spotřební elektroniku, výpočetní techniku, elektrospotřebiče a nábytek.

6

21**

16

I BARO 2007

18.5.2007

15:36

Str. 7

Evropa v roce 2007 Sblížení důvěry spotřebitelů Dá se sblížení postojů Evropanů, ohlašované na rok 2010, vysledovat v jejich postojích již nyní? Průzkum Barometru Cetelem, zahájený ve slavnostní atmosféře uprostřed fotbalového Mistrovství světa, jedné z nejvýznamnějších světových sportovních událostí, na níž zazářila evropská mužstva, skončil v okamžiku, kdy se prudce zvýšilo politické napětí na Blízkém východě v souvislosti s izraelsko-libanonskou válkou, hrozbou jejího rozšíření a obavami ze všeobecné recese. Ve střední Evropě propukla v Maďarsku a v menší míře i v České republice politická krize, což se nepříznivě odrazilo v náladě domácností.

Stabilní nálada evropských spotřebitelů v roce 2006 (4,7), její mírný nárůst v roce 2007 (4,8) a hlavně rychlý pokrok velké většiny zemí střední Evropy mohou být za těchto okolností vnímány jako povzbudivé signály. Ačkoli se stávající postoje spotřebitelů ve dvanácti sledovaných zemích postupně sbližují, přetrvávají zde stále rozdíly. Belgie, Španělsko, Velká Británie a Itálie vedou s největším optimismem těsně před Českou republikou a Ruskem, následují Německo, Francie, Polsko a Slovensko. Portugalsko a Maďarsko přehled uzavírají.

Hodnocení celkové situace v zemích 6,1 6,0 5,5

6 5

Známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) v roce 2006 Známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) v roce 2007

5,5

5,3

5,3 5,3

5,1 5,1

4,8 4,6 4,7

4,7 4,5

4,3 3,3 3,5

4

4,6

4,8 4,5 4,7

5,1

4,7 4,8

3,4 3,4

3 2 1 0 D

B

E

F

I

P

GB

H*

PL

CZ

SK

RUS

celkem 12 zemí

* Toto hodnocení zahrnuje výsledky druhého průzkumu v Maďarsku (viz Metodika na str. 3)

Orientace na spotřebu Při pohledu na hodnocení celkové situace je tedy nárůst optimismu jen málo patrný, ale zcela zjevně je vidět z ochoty zvýšit své výdaje na spotřebu. Záměry domácností na příštích dvanáct měsíců totiž ukazují, že současným trendem již nejsou úspory, ale spotřeba. Chuť utrácet je stejně jako v předchozích letech vyšší ve střední Evropě, a to téměř ve všech oblastech. Přesto je třeba tyto údaje posuzovat obezřetně, neboť mají-li spotřebitelé uvést, co konkrétního si hodlají pořídit, jejich odpovědi jsou velmi vágní a nemohou tedy sloužit jako doklad výše naznačené spotřebitelské euforie. Rozdíl mezi zjevnou chutí utrácet a jejím konkrétním naplněním tak naznačuje, že ve střední Evropě ještě chybí finanční prostředky, které by mohly ukojit dobře patrný hlad po spotřebě.

Existuje-li nějaká oblast, v níž lze stanovit jasnou a nepochybnou prognózu, pak je to rozšiřování internetu a jeho využití v domácnostech. Stále větší počet lidí získává přístup k síti a současně s tím roste i počet nákupů přes internet, který se v Evropě stal neopomenutelným kanálem pro nákup některých druhů zboží a služeb. Hospodářský pokrok ve střední Evropě se bez nejmenších pochyb odráží v postojích spotřebitelů. Zjištěný rozpor mezi nákupními záměry a jejich uskutečněním však napovídá, že současné sjednocování ve vnímaní situace v zemi je pouze prvním krokem probíhajícího procesu sbližování životní úrovně a způsobu života v Evropě.

7

18.5.2007

15:36

Str. 8

Studie

I BARO 2007

Klíčové údaje

Nevýrazný demografický vývoj Z hlediska demografického vývoje lze tedy rozlišit dvě výrazné oblasti: populace ve střední Evropě vstoupila do fáze postupného poklesu (-1,7 % mezi r. 2005 a 2010), zatímco populace západní Evropy dosud mírně stoupá (+1 %). Značné rozdíly lze však pozorovat i v západní části Evropy: demografický vývoj v Německu, v Itálii a dokonce i v Belgii je zcela zřetelně pod úrovní průměru. Ve všech zemích se přitom projevuje stárnutí populace, které má za následek zvyšování podílu lidí nad 65 let v celkové populaci.

Počet obyvatel v Evropě do konce tohoto desetiletí nijak nevzroste. Všude v Evropě je index plodnosti pod úrovní hranice prosté reprodukce (2,1 dítě na 1 ženu), která by zajistila přirozenou obnovu populace. Úroveň porodnosti ve střední Evropě je přitom nižší než v západní Evropě (1,3 oproti 1,5). Z průměru západních zemí však výrazně vybočují Velká Británie a především Francie, v nichž úroveň porodnosti silně překračuje průměr (1,7 ve Velké Británii a 1,9 ve Francii).

Demografický vývoj v Evropě v miliónech

8

D

B

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

RUS

celkem

Populace 2005

82,7

10,4

43,1

60,5

58,1

10,5

59,7

10,1

38,5

10,2

5,4

143

532

Populace 2010

82,7

10,5

44,0

61,5

58,2

10,7

60,5

10,0

38,4

10,2

5,4

140

532

Podíl obyvatel nad 65 let v r. 2005 (v %)

18,8

17,6

16,5

16,6

20,0

17,1

16,0

15,2

13,0

14,2

11,8

13,8

16,1

Podíl obyvatel nad 65 let v r. 2010 (v %)

20,4

17,9

17,1

16,9

21,1

17,8

16,5

16,2

13,1

15,7

12,5

12,7

16,4

Index plodnosti 2005 (v jednotkách)

1,4

1,6

1,3

1,9

1,3

1,5

1,7

1,3

1,3

1,2

1,3

1,3

1,4

12 zemí

I BARO 2007

18.5.2007

15:36

Str. 9

Solidní ekonomický růst tažený spotřebou V období 2005 až 2010 by měl růst hrubého domácího produktu (HDP) ve střední Evropě dosahovat dvojnásobku růstu v západní Evropě (zhruba 4,5 % oproti 2 %). V západní Evropě dosahují nadprůměrného ekonomického růstu ještě Velká Británie a Španělsko, naopak růst Itálie je skutečně slabý. V několika západoevropských zemích, jako je Velká Británie a Itálie, ale především Španělsko a Portugalsko, bude hospodářský růst brzděn negativní obchodní bilancí, v níž dovoz jasně převáží nad vývozem. Ve většině západních zemí hraje naopak důležitou roli při

financování růstu spotřeba, a to nejen díky vysokému podílu na HDP, ale rovněž díky svému dynamickému vývoji. To však nelze říci o investicích, jejichž vývoj zůstává spíše slabý. Středoevropské země učinily značný pokrok v kontrole inflace, ekonomickou rovnováhu mnoha zemí však začaly ohrožovat schodky státního rozpočtu. Co se týče ekonomického růstu Ruska, ten dosud spočívá především v růstu cen základních surovin.

Míra bohatství a prognózy ekonomického růstu D

B

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

RUS

celkem

Celková hodnota HDP* 1 623 v r. 2005 (v miliardách eur)**

229

662

1 205

1 106

138

1 226

113

314

128

55

1 247

8 046

Míra průměrného ročního růstu HDP 2005-2010 (v %)

1,8

2,5

2,0

1,4

1,5

2,3

3,7

4,1

4,3

5,2

5,4

2,6

1,6

12 zemí

* HDP – hrubý domácí produkt ** dle parity kupní síly Parita kupní síly je ukazatel, který dovoluje porovnat kupní sílu v různých zemích.

9

18.5.2007

15:36

Str. 10

Studie

I BARO 2007

Střední Evropa dotahuje Příjem na hlavu poroste v letech 2005 až 2010 ve středoevropských zemích výrazně rychleji než v zemích západní Evropy (téměř o 30 % oproti méně než 9 %). Navzdory tomu však do r. 2010 průměrný příjem na hlavu v západní Evropě zcela jasně překročí částku 20 000 eur ročně, zatímco v ostatních zemích bude i nadále setrvávat pod hranicí 13 000 eur.

Průměrný příjem na jednoho obyvatele v Evropě (v eurech, přepočteno dle parity kupní síly) 25 000

23 871 22 020 21 274 19 631

Příjem na obyvatele v roce 2005 Příjem na obyvatele v roce 2010

22 681 21 604 20 358 19 914 19 044

20 000

20 541 17 228

17 036 15 383

15 532 13 858 13 13 5

15 000

15 114

13 656

13 10 8

12 537

11 591

11 231 10 15 8

10 010 8 14 5

10 000

8 706

5 000

0

D

B

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

RUS

celkem 12 zemí

Míra růstu příjmů na obyvatele (2005-2010)

Míra ročního růstu příjmů na obyvatele v období 2005 až 2010

D

B

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

RUS

celkem

1,6

1,6

2,1

1,6

1,3

1,1

2,0

4,0

4,2

4,4

5,2

5,9

2,7

12 zemí

Rozporuplná situace ve střední Evropě Co se týká rozdělení příjmů evropských domácností, nalezneme ve střední Evropě jak zemi s největšími nerovnostmi (Rusko), tak i zemi s nejmenšími rozdíly v příjmech (Českou republiku). Mezi západoevropskými zeměmi, které se nacházejí někde uprostřed, bylo nejméně rovnostářské rozdělení příjmů zaznamenáno ve Velké Británii a v Portugalsku, zatímco mezi více rovnostářskými zeměmi vyniká Belgie, kde jsou rozdíly mezi nejchudšími a nejbohatšími obyvateli nejmenší (viz přílohy věnované jednotlivým zemím).

Podíl nejchudších a nejbohatších vrstev na celkových příjmech 20 % nejbohatších 20 % nejchudších

35,9 %

Česká republika « nejvíce rovnostářská »

10,3 % 51,3 %

Rusko « nejméně rovnostářské »

4,9 % 40,3 %

Evropa (12 zemí) 7,4 %

10

0%

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

Zdroj: Světová banka

I BARO 2007

18.5.2007

15:36

Str. 11

Finance – značný potenciál pro úvěry V západní Evropě je míra úspor domácností nejvyšší v zemích, jako je Německo, Itálie, Francie a Belgie. Ve Velké Británii je míra úspor nižší. Ještě patrnější jsou rozdíly mezi jednotlivými středoevropskými zeměmi: zatímco maďarské a především ruské domácnosti vykazují značně vysokou míru úspor, země jako Polsko, Slovensko a Česká republika mají míru úspor domácností skutečně nízkou. Spotřebitelské úvěry jsou mnohem více využívány v západní části Evropy než ve východní (v r. 2005 se jednalo o částku 5 800 eur oproti 840 eurům), kde je ovšem často vykazován vysoký nárůst financování automobilů prostřednictvím úvěru. V zemích střední

Evropy je zatím objem spotřebitelských úvěrů skutečně velmi nízký, především v Rusku a na Slovensku, ovšem v zemích, jako je Maďarsko, Polsko a Česká republika, už došlo k citelnému nárůstu. V západní Evropě by mohlo využívání spotřebitelských úvěrů růst, zejména v zemích jako je Belgie, Itálie a Francie. Především v Itálii, která vykazovala ještě v nedávné minulosti velmi nízký podíl spotřebitelských úvěrů, byl během posledních let zaznamenán pozoruhodný nárůst.

Úspory a úvěry evropských domácností

Hrubá míra úspor domácností v r. 2003* (v % hrubého disponibilního příjmu)

D

B

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

RUS

celkem

16,6

15,7

10,6

15,8

16,6

11,4

5,8

15,4

10,4

5,8

6,6

20,6

13,6

3 180

5 590

4 799

3 175

4 081

9 603

1 255

798

1 370

316

Pohledávky ze spotřebitelských úvěrů na domácnost 6 058 v r. 2005 (v eurech)****

12 zemí

473** 5 075***

* Jedná se o poslední srovnatelné a zcela spolehlivé údaje. ** Odhad Cetelem. *** Průměrná částka kromě Ruska. **** Zdroj: Barometr Cetelem 2006.

11

18.5.2007

15:36

Str. 12

Studie

I BARO 2007

Nálada Evropanů 2006 - návrat mírného optimismu V průběhu roku 2005 byl ekonomický růst velmi pozvolný, na jeho sklonku ovšem došlo ke znatelnému nárůstu, který se potvrdil v r. 2006. Ekonomické oživení neuniklo pozornosti evropských domácností, jejichž nálada se v řadě zemí zlepšuje. Mezi hodnocením situace v jednotlivých zemích se navíc stírají dřívější rozdíly: tradičně pesimistické země (kromě Maďarska) začínají projevovat více optimismu, zatímco sebedůvěra dříve euforických zemích již není zcela neotřesitelná. Alespoň jeden bod, ve kterém dokázala Evropa sladit svůj vývoj! Na získané hodnoty je ovšem třeba se dívat s nadhledem. Průměrná známka, kterou dotázaní Evropané hodnotí aktuální situaci ve své zemi, nepřekročila hranici absolutního průměru (5 bodů z 10), jehož dosažení by bylo skutečným dokladem toho, že se již Evropa přehoupla k lepším zítřkům.

Aktuální situace v jednotlivých zemích: opatrný optimismus Po poklesu, jehož svědky jsme byli v roce 2005 (4,68 bodů z 10), se v r. 2006 opatrně vrací optimismus. Průměrná známka hodnotící celkovou situaci v zemi dosáhla 4,70 bodů, ovšem pokles zaznamenalo Maďarsko (viz str. 3). Ekonomický růst, který je patrný již od počátku roku 2006, zlepšení situace na trhu práce, konec hospodářské recese v Německu, to vše jsou faktory, díky nimž pohlížejí Evropané na tento rok s větší důvěrou. Uklidňujícím dojmem působí i to, že ze čtyř zemí, jejichž důvěra v domácí situaci oproti předešlému roku poklesla, dosáhly tři státy vyšší známky, než je evropský průměr.

To je případ Španělska a Velké Británie, které se po letech vynikajících hospodářských výsledků pomalu přibližují k úrovni ekonomického růstu, který je o něco více srovnatelný s evropským průměrem. Se svým nezdolným optimismem vyniká mezi ostatními zeměmi Belgie. Na jinak příznivé výsledky vrhá stín pokles důvěry zaznamenaný ve Francii. Francouzská nálada (známka 4,61) je nižší než evropský průměr, a přiblížila se tak hodnotám Maďarska (po událostech na podzim 2006), Slovenska a Polska, kde se hodnocení situace zlepšilo.

Vedoucí země pomalu ztrácejí svůj náskok... Jedinou zemí, která zaznamenala vyšší známku oproti roku 2005 (6,06 bodu) a přitom již figuruje nad evropským průměrem, je Belgie. Belgičanům se tedy na tváři znovu rozzářil úsměv, který byl v předchozím roce o něco méně znatelný. Náladu domácností dosud mírně kazil pesimismus převládající na pracovním trhu a malý růst mezd. Optimismus se v současnosti vrací ruku v ruce s perspektivou růstu kupní síly a se zaváděním nejnovější daňové reformy. Španělsko si udrželo druhé místo v evropském pořadí, i když jeho známka mírně klesla z 5,64 na 5,48. Neustále rostoucí zadlužení domácností a zpomalení růstu cen nemovitostí, které se projevilo zpomalením ekonomického růstu, to vše nabádá

12

španělské domácnosti, dosud plné euforie, k větší obezřetnosti. To samé platí i o Velké Británii (pokles z 5,40 na 5,34). Pokles je zde však zcela nepatrný a je třeba si všimnout především upevnění britské důvěry v ekonomickou situaci, která byla v r. 2005 poznamenána zpomalením ekonomického růstu a hrozivými červencovými atentáty v Londýně, které se vryly Britům do paměti. Po výrazném skoku, který zaznamenala v r. 2005, se Česká republika udržela i v r. 2006 ve skupině nejoptimističtějších zemí se známkou 5,08. Makroekonomická situace je velmi příznivá navzdory záplavám z března 2006, jež připomněly ničivé povodně, které Českou republiku zasáhly v r. 2002.

I BARO 2007

18.5.2007

15:36

Str. 13

…země uprostřed pelotonu, až na Francii a od nedávna i Maďarsko, postupují vpřed… S celkovým hodnocením situace známkou 4,6 (oproti 4,9 v roce 2005) zaostává Francie za evropským průměrem. Navzdory postupně se zlepšující hospodářské situaci a klesající nezaměstnanosti pohlížejí francouzské domácnosti na budoucí vývoj své kupní síly pesimisticky. 62 % mladých Francouzů očekává, že jejich život nebude tak snadný, jako byl život jejich rodičů, a vlny bouří na předměstí a stávek kvůli podmínkám smlouvy v prvním zaměstnání zcela zřetelně utvrdily Francouze v jejich pesimismu a nedůvěře v budoucnost. Naopak situace v Itálii se jeví jako velmi pozitivní. Třebaže lze ekonomickou situaci označit přinejmenším za křehkou, nálada Italů nebyla dosud nikdy tak vysoko jako v r. 2006, kdy se známkou 4,8 překročili evropský průměr. Máme snad toto zlepšení považovat za pouhý důsledek Mistrovství světa ve fotbale?

Zčásti tomu zřejmě tak bude, ale za tímto výsledkem stojí zcela jistě také naděje na nový hospodářský rozmach, související s výměnou vlády a se změnou politické orientace. Rovněž Německo, jak se zdá, má již ty nejtěžší časy za sebou. Přesto ho však ještě čekají dny uskromňování a skutečný návrat optimismu zřejmě není na pořadu dne, dokud na stole leží navýšení sazby DPH a daní, které vláda kancléřky Merkelové naplánovala na r. 2007. Také Rusko se drží na dosah evropského průměru se známkou 4,76. Nejvýraznější pokles v hodnocení domácí situace zaznamenalo Maďarsko, kde se celková známka propadla z 4,20 na 3,38 bodu. Soubor ekonomických ukazatelů, především hrozivý deficit veřejných financí, může navíc zbrzdit možný obrat k lepšímu. Události v září 2006 pak bohužel tento scénář potvrdily.

… a opozdilci dohánějí ztrátu Výrazný pokrok zaznamenalo především Slovensko (známka 4,50) a Polsko, kde celková známka poskočila z 3,70 na 4,30 v r. 2006. Je zřejmé, že polské domácnosti pozitivně hodnotí růst svých příjmů a zlepšení situace na pracovním trhu, zatímco reformy vedoucí k valorizaci důchodů, po nichž budou

možná následovat další sociální reformy, připravené novou vládou bratří Kaczyńských, nabývají stále jasnějších obrysů. Na konci žebříčku zemí nalezneme Portugalsko, i když se po těžkém roce 2005, jenž byl poznamenán ničivými lesními požáry, do země pomalu vrací naděje.

Hodnocení současné situace v zemích 7

5,9

6

5

Známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) v roce 2005 Známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) v roce 2006

6,1 5,6 5,5

5,4 5,3 4,9

4,7 4,7

4,6

4,6

5,1 5,1

4,8 4,3

4,2 4 3,4 3,0

3

4,4 4,5

4,7 4,8

4,7 4,7

RUS

celkem

3,7

3,3

2

1

0

D

B

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

12 zemí

13

18.5.2007

15:36

Str. 14

Studie

I BARO 2007

Budoucnost jednotlivých zemí – postupné stírání rozdílů Pohled na budoucí situaci v roce 2007 je o něco optimističtější než dříve, dosahuje známky 4,8 z 10. Téměř ve všech zemích, kromě Belgie, Španělska, Velké Británie a Německa, přitom došlo ke zlepšení. Nepočítáme-li Německo, většina z uvedených zemí si navíc udržuje pozici vysoko nad evropským průměrem, takže lze změnu hodnocení v těchto zemích považovat spíše za návrat k normálu než za skutečný pokles. Ačkoli se to může zdát překvapivé, nejpozoruhodnější skok vpřed zaznamenala Itálie, kde hodnocení dosáhlo známky 5,5. Tento nucený optimismus je přesto v rozporu s poněkud skromnější hospodářskou realitou země. Francii se sice podařilo vrátit k pozitivnějšímu hodnocení budoucího vývoje, avšak ani nejnovější známka nedosahuje úrovně z r. 2005. Rusku se podařilo poprvé překročit evropský průměr a také i nárůst u ostatních zemí střední Evropy, kromě Maďarska, přispěl ke zvýšení evropského průměru.

Itálie se přidává k vedoucí skupině jejichž známka sice o něco málo klesla, ale to lze vysvětlit návratem nálady domácností k normálu. Francie a Německo se oproti r. 2006 vydávají opačnou cestou. Nikoho nepřekvapí, že nálada v Německu utrpěla předpokládaným poklesem kupní síly v důsledku plánovaného zvýšení daňové zátěže. Německá známka se tak propadla na 4,50, čímž se země ocitla na předposledním místě před stále posledním Portugalskem. Francouzům se na tvář konečně vrátil úsměv, který je však dosud trochu nejistý. Francouzská známka si sice polepšila o desetinu bodu, stále však zůstává pod evropským průměrem a je jen o málo vyšší než v sousedním Německu.

Itálie zaznamenala pozoruhodný skok vpřed díky hodnocení roku 2007 známkou 5,50, která ji řadí na druhé místo za tradičně optimistickou Belgií. Ať už se jedná o „efekt Romana Prodiho“, o důsledek Mistrovství světa ve fotbale, či snad o obojí, rozhodně nelze říci, že by tato známka odrážela skutečnou ekonomickou situaci. Ta se sice pomalu zlepšuje, ale její potenciál je omezený kvůli nutné restrukturalizaci v mnoha odvětvích, kterou bude teprve třeba provést. Rovněž Rusko se známkou 5,10 zaznamenalo výrazný nárůst, a dostihlo tak Českou republiku stojící v čele středoevropských zemí. Ve vedoucí skupině dále nalezneme Španělsko a Velkou Británii,

Východ motivuje západ? nerovnováhy, které představují z dlouhodobého ekonomického hlediska jistou hrozbu: narůstající státní deficit, rychle postupující inflace, nestabilita pracovního trhu... Přesto si Česká republika dokázala udržet pozici mezi vedoucími zeměmi (5,10) a Polsku se podařilo dosáhnout pozoruhodného pokroku: oproti 3,70 v r. 2005 se polská známka zlepšila téměř o celý bod na 4,60 a v současnosti takřka dosahuje evropského průměru.

Je možné, že by perspektiva přijetí do eurozóny uměle motivovala a povzbuzovala náladu středoevropských a východoevropských domácností? Podíváme-li se na ekonomické vyhlídky zemí střední a východní Evropy, najdeme totiž ve skutečnosti jen málo konkrétních důvodů k radosti. Je sice pravda, že tyto země si udrží ekonomický růst, nad nímž by „stará Evropa“ mohla blednout závistí, ten je však většinou doprovázen různými formami

Hodnocení situace v příštích 12 měsících v jednotlivých zemích 7 Známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) v roce 2006 Známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) v roce 2007

6,1 6,0

6

5,5 5

4,7

5,5

5,3 4,6 4,7

4,5

5,3 5,3

5,1

5,1 5,1

4,8

4,6

4,5

4,3

4,7 4,8

4,7 4,8

4 3,3

3,5

3,4 3,4

3

2

1

0

14

D

B

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

RUS

celkem 12 zemí

I BARO 2007

18.5.2007

15:36

Str. 15

2007 – spotřeba v popředí zájmu Podíváme-li se na postoj Evropanů k otázce rozhodování mezi spotřebou a úsporami, zdá se, že situace nebyla nikdy příznivěji nakloněná spotřebě. Chuť utrácet prudce stoupá, zatímco na úspory myslí málokdo. Domnívají se snad Evropané, že zlaté časy ekonomiky ještě neskončily? Nic takového však neplatí: průměrný ekonomický růst Evropy dosahuje stěží 2 %, což je mnohem méně než v jiných částech světa. 2% růst také nestačí na to, aby výrazně vzrostla kupní síla evropských domácností. Tato skutečnost jako by Evropanům unikala, když obecně mluví o své stále vyšší chuti utrácet. Evropští spotřebitelé si nicméně tuto skutečnost trpce uvědomují, mají-li svůj poněkud nucený optimismus vyjádřit v konkrétních nákupních záměrech a jmenovat produkt, který si hodlají pořídit. Jak máme tento rozpor interpretovat? Evropané trpí podle všeho určitou frustrací: chuť utrácet jim rozhodně nechybí, pravděpodobně však naráží na nedostatek prostředků vzhledem k ceně vytoužených výrobků.

Prudký nárůst spotřeby Po zcela jasném nárůstu v minulém roce zaznamenaly nákupní záměry domácností pro r. 2007 opravdový skok. 60 % domácností očekává, že jejich výdaje porostou, což představuje nárůst o 19 procentních bodů oproti r. 2006, kdy bylo takových domácností pouze 41 %. Ba co víc, tato rostoucí chuť nakupovat se týká všech evropských zemí, přičemž nejvyšší nárůst a také rekordní úrovně byly zaznamenány ve střední Evropě: 92 % v Maďarsku (+ 61 bodů) a 75 % v Polsku (+ 43 bodů). V západní Evropě patří prvenství španělským domácnostem, mezi nimiž celých 74 % předvídá nárůst svých výdajů na spotřebu. Tato spotřebitelská euforie je celkem logicky doprovázena poklesem chuti vytvářet úspory, a průměr evropských záměrů spořit tak klesl z 39 % na 27 %.

Domácnosti se nechávají zlákat Průzkum v minulém roce odhalil dvojnásobný nárůst nákupních záměrů u českých a slovenských domácností, jejichž výsledky se pohybovaly kolem 70 %. V obou zemích pak chuť utrácet v následujícím roce ještě stoupla nebo se alespoň ustálila na této velmi vysoké úrovni (74 % českých a 72 % slovenských domácností). Tyto státy dohání jejich maďarští a polští sousedé, kteří se 79 %, resp. 75 % rovněž propadli nákupní horečce. Tato euforie je o to zřetelnější, že chuť spořit mezitím hluboce klesla. Příkladem je Česká republika, kde se k vytváření úspor v příštích dvanácti měsících hlásilo jen 22,5 % domácností, zatímco ještě v předchozím roce to bylo celých 60 %. Pokud by situace byla obdobná jako minulý rok, pak by rostoucí chuť utrácet i spořit mohla být zároveň považována za důkaz nárůstu kupní síly. Avšak

pro r. 2007, kdy rozdíl mezi plánovanými výdaji a spotřebou přesahuje hranici 50 bodů (Rusko nepočítaje), spotřebitelé zcela jasně upřednostňují výdaje na úkor vytváření úspor. Tento postoj sice souhlasí s obecně optimistickým očekáváním ohledně následujícího roku, ale nijak neobstojí při analýze klíčových ekonomických údajů daných zemí. I Španělsko a Portugalsko patří k zemím, které se nechávají zlákat: silný nárůst výdajů tu doprovází slabé a klesající úspory. Situace v Portugalsku se jeví jako poněkud rozporuplná: zatímco nákupní záměry vzrostly na dvojnásobek (64 %) a chuť spořit klesla na polovinu (14 %), celkové očekávání ohledně následujícího roku je nejpesimističtější z celé Evropy a stěží dosahuje známky 3,5 z 10.

Optimismus pod kontrolou Na rozdíl od předcházející skupiny se dvě dlouhodobě sledované země - Belgie a Velká Británie - vyznačují racionálním postojem k ekonomickému růstu. Tyto dvě země sice zaznamenaly nárůst nákupních záměrů, jejich procento však zůstává nadále pod evropským průměrem. A ačkoli byl v obou zemích zaznamenán pokles záměrů spořit, procento těchto záměrů se stále drží nad evropským průměrem. Zároveň je třeba poznamenat, že rozdíly

mezi výdaji a úsporami, které v loňském roce dosahovaly záporných hodnot, se dostaly do kladných čísel, aniž by se zde projevily tak extrémní rozdíly jako na Iberijském poloostrově nebo ve střední Evropě. Dodejme, že hodnocení celkové ekonomické situace pro r. 2007 je sice stále oproti ostatním zemím nadprůměrné, ale přesto o něco nižší než hodnocení v r. 2006.

15

18.5.2007

15:36

Str. 16

Studie

I BARO 2007

Francouzští, němečtí a britští střadatelé Při pohledu na negativní rozdíl mezi výdaji a úsporami se zdá, že v Německu převládla úzkostlivost. Ačkoli se u německých domácností projevují první známky chuti utrácet, přesto je procento jejich záměrů navýšit výdaje na spotřebu tím nejslabším v Evropě (31 %). K tomu se přidává jasný a logicky důsledný úmysl udržet vyšší míru úspor (bezpochyby kvůli pocitu bezpečí). Je nasnadě, že se německé domácnosti snaží zabezpečit pro nadcházející rok, který bude podle jejich očekávání neradostný. O něco překvapivější

je obnovená chuť spořit, která byla zaznamenána u Francouzů. S chutí vytvářet úspory, jež dosahuje 41 % (+ 14 bodů), se Francouzi umístili na 2. místě v Evropě hned po Britech, zatímco jejich chuť více utrácet sice také o něco stoupla (+ 7 bodů), ale i tak zůstává pod západoevropským průměrem (61 %). Francouzské domácnosti zřejmě krize z loňského roku poznamenaly víc, než by se mohlo zdát z jejich hodnocení budoucího vývoje (nárůst na známku 4,70).

Poměr spotřeby a úspor domácností Všechny záměry (jisté i pravděpodobné) Jisté záměry

Myslíte, že v příštích 12 měsících... vzrostou vaše úspory?

50 % 40 %

45

41

38

35

31

29

30 %

24

22

17

20 %

16 11

10 %

16

14 7

4

18

15 6 2

2

27

3

1

7

5

3

0 %

D

B

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

RUS

celkem 12 zemí

vzrostou vaše výdaje?

100 80 70 60 50 40 30 20 10 0

% % % % % % % % % %

92 74

75

74 54

47

47 24

24 13

D

B

E

27

19

17

F

I

P

67

61

43

38

31

72

66

64

27

24

GB

28

27

17

H

PL

CZ

SK

RUS

celkem 12 zemí

Rozdíl mezi spotřebou a úsporami (v %)

16

D

B

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

RUS

celkem

Všechny záměry

-7

+ 12

+ 50

-3

+ 18

+ 50

+9

+ 86

+ 60

+ 52

+ 54

+ 36

+ 34

Jisté záměry

-4

+ 13

+ 20

+3

+ 10

+ 25

+8

+ 64

+ 16

+ 40

+ 24

+ 23

+ 20

12 zemí

18.5.2007

15:36

Str. 17

Studie

I BARO 2007

Evropská spotřeba Pohled na budoucí výdaje podle oblastí Nepotvrzené nákupní záměry Podíváme-li se, jak prudce vzrostla chuť evropských domácností utrácet, očekávali bychom, že stejný nárůst bude patrný i u nákupních záměrů v jednotlivých oblastech. Je však třeba ještě jednou zopakovat, že tomu tak úplně není, i když – a to je dobrá zpráva – lze obecně říci, že v celoevropském měřítku bylo dosaženo jistého zlepšení, když nákupní záměry převýšily nebo dosáhly hodnoty z minulého roku u 7 z celkem 12 oblastí.

Velká Británie a Belgie stále v čele V čele nákupních záměrů znovu nacházíme země, které dokáží udržet svůj optimismus pod kontrolou. Vyznačují se konkrétními nákupními záměry převyšujícími evropský průměr, a to ve všech sledovaných oblastech. Ve Velké Británii každoročně dochází k nárůstu v šesti oblastech, kde jsou nákupní záměry domácností nejvyšší. Především v oblasti bydlení je situace velmi příznivá. V Británii přitom platí, že když se daří nemovitostem, daří se i všemu ostatnímu. V tom je třeba vidět příslib do budoucna. V Belgii byl zaznamenán nárůst ve všech oblastech, zejména pak v oblasti

potřeb pro kutily. Všimněme si také, že v obou zemích najdeme nejvyšší nákupní záměry v oblasti volného času a cestování, více než 73 %. Pro Francii je jistě uklidňující zjištění, že se objevila ve vedoucí trojici. S výjimkou mobilních telefonů, jimiž jsou Francouzi již nyní vybaveni snad nejlépe z celé Evropy, byl zaznamenán nárůst nákupních záměrů a překročení evropského průměru ve všech kategoriích. Pesimismus, který francouzské domácnosti projevují jak při hodnocení budoucí ekonomické situace, tak při celkově slabé chuti utrácet, je v tomto případě poněkud relativizován.

Povzbuzující ukazatele Přechodný návrat dobré nálady se v Německu projevuje také v konkrétních nákupních záměrech: devět oblastí z dvanácti zaznamenalo oproti předchozímu roku jistý pokrok a pouze tři z nich (mobilní telefony, motocykly a nemovitosti) zůstávají pod evropským průměrem. Podobná situace panuje v České republice, kde byl stejně jako v Německu zaznamenán odklon od oblastí zaměřených na bydlení: pokles se týká rekonstrukcí bydlení, potřeb pro kutily a nákupu nemovitostí. V tomto vývoji

se možná projevuje konec období, kdy se lidé soustředili především na domácnost a na sebe. Nejslibnější situace panuje v Itálii: nákupní záměry jsou na vzestupu ve všech oblastech, ačkoli čtyři z nich (především oblasti související s vybavením domácnosti) zůstávají pod úrovní evropského průměru. Tento nárůst je dokladem toho, že Italové i přes všechny nesnáze hodnotí současnou i budoucí ekonomickou situaci optimisticky.

Návrat střední Evropy na zem Nepočítáme-li Českou republiku, pak země střední Evropy i Rusko zaostávají ve svých konkrétních nákupních záměrech prakticky ve všech oblastech. Platí to zejména o Rusku, kde došlo k propadu zájmu o oblast volného času a cestování. Tato oblast zůstává nadále vyhrazena pro elity, které zde mohou předvést svou movitost. Pouze oblasti spotřební elektroniky a výpočetní techniky dosud vzbuzují zájem ruských domácností, které by se rády přiblížily západním standardům. Polsko, Maďarko a v menší míře také Slovensko zaznamenaly oproti r. 2005 zřetelný pokles. Co se Maďarska týče,

současná situace se zcela liší od r. 2005, kdy se země nacházela mezi evropským průměrem. Jak se zjevně ukazuje, rostoucí chuť utrácet nenabývá ve střední a východní Evropě podobu skutečných nákupních záměrů. Touha vydávat více na spotřebu tak zůstává spíše snem a ztrácí na přesvědčivosti, má-li být vyjádřena záměrem pořídit si konkrétní výrobek. Setkáváme se zde s paradoxem známým již z předchozího chování portugalských domácností, které i nyní mluví o navýšení svých budoucích výdajů na úroveň, kterou si prostě nemohou dovolit.

17

18.5.2007

15:36

Str. 18

Studie

I BARO 2007

Nákupní záměry (v %) Spotřebitelé D

B

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

RUS

Spotřebitelé celkem

celkem 12 zemí

2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 Volný čas, cestování

62 67 62

Elektrospotřebiče

30 33 28 40 23 20 28 33 24 25

Rekonstrukce bydlení

74 48

47 49 59

47 56 26

19 68 73 35 24 32

16

14

38 28

31 37 18 16 35 45 20 20 22

11

Potřeby pro kutily

35 32

31 47 16 16 26 36

5

Nábytek

24 29 25 28

21 23

Spotřební elektronika

15 23

17

Mobilní telefony

12

Sportovní potřeby

13 26

23 36 20

17

Automobily

10 15

14

18 13

Výpočetní technika

11

13

14

17

Nemovitosti

5

Motocykly

2

51 58 29 -

12

21 30

18 20

13 10

19 18 28

18 23

10

11 26 33

17

24

11

16 26 22

15 26

18 20

14

15

17 22

11

17

14

13

16 20

14

4

12 10 13

12

13

14

2

3

4

4

5

16 26

18 16 23

4

19 26

6

16

17

39 48

27

41 23

41 34 38

14 24 14 33 40 29

44 34 18 26 26 22

19 23

41

26 44 49

7

22

15 22

18 39 36 29 29

21 30 22 19 29

14 46 45

51

12 28 25

15 40 28 26 24

11 22

12 20 25 23

19 33

21 24 22

16

9

14

10 18 30

12

16 25

13

17 20

19

14

12

14

17

31

11

21 24

5

17

6

18 20 20

9

17

12

21

21 20

16

17

6

18 18

8

6

22

21

11

5

11

5

10

11

9

6

16

6

13

12

16

9

6

17

14

12

8

9

7

11

12

13

8

15 20

13

13

8

11

6

3

15

11

7

4

6

2

6

2

4

3

6

4

8

7

5

6

2

1

3

4

4

1

2

1

3

3

1

2

2

1

3

3

19

Automobilový trh roste Ačkoli ve vybavenosti domácností automobily přetrvávají velké rozdíly mezi vyspělými západoevropskými zeměmi a střední Evropou, která se v tomto segmentu stejně jako Rusko vyznačuje značným potenciálem, nárůst prodeje vozidel se dotkne většiny z 12 evropských zemí. Dvouciferný růst prodeje nových automobilů ve střední Evropě a jednociferný růst v západní Evropě celkově představují nárůst prodeje nových vozidel v období 2005 až 2010 o 5 %. To je bezpochyby pěkný výsledek, když vezmeme v úvahu současnou výši prodejů a silnou konkurenci, kterou představuje trh s ojetými vozy.

Západní Evropa se vrací k „normálu“ Vybavení domácností automobily poroste v západní Evropě bezpochyby jen zvolna, avšak stávající rozsáhlý vozový park se bude jistě pravidelně obměňovat. To nám umožňuje představit si, jakou průměrnou úroveň prodeje můžeme z dlouhodobého hlediska očekávat. Trhy s automobily se v budoucnu moc nezmění. Španělsko a Velká Británie zaznamenaly v posledních letech vysoké prodeje automobilů díky obzvlášť výhodným

18

podmínkám financování. Rekordní výsledky se ovšem budou postupně snižovat a Španělsko a Velká Británie se stanou jedinými evropskými zeměmi, u nichž dojde k poklesu. Naopak na německém, francouzském a v menší míře rovněž na belgickém a italském trhu dojde ve druhé polovině tohoto desetiletí k nárůstu. K růstu dojde rovněž v Portugalsku, jehož automobilový trh již dlouhou dobu stagnuje.

I BARO 2007

18.5.2007

15:36

Str. 19

Prudký nárůst ve střední Evropě a v Rusku Ačkoli s ohledem na umírněné nákupní záměry dotázaných spotřebitelů neporoste automobilový trh v letech 2006 a 2007 nijak závratně, přesto by ještě v tomto desetiletí mělo dojít k dlouho očekávanému výraznému posílení prodeje nových vozidel. K tomuto růstu, který je odpovědí na vysokou poptávku domácností, přispěje rozvoj výroby automobilů ve středoevropských zemích. V Polsku byla až dosud tato poptávka kompenzována mohutným dovozem ojetých vozidel. Poté, co bude příliv ojetých vozů zpomalen zvýšením

dovozních cel, dojde zajisté k rychlému rozkvětu domácího trhu s novými automobily. V Rusku lze očekávat, že obrovský potenciál dosud nemotorizovaných obyvatel brzy povede k velmi strmému nárůstu automobilového trhu. Tento nárůst bude o to razantnější, že bohatství plynoucí z velkých energetických zásob Ruska by mělo být v budoucnu lépe přerozděleno, což přispěje ke vzniku skutečné střední třídy.

Počet zaregistrovaných nových osobních automobilů

Rozdíl 2005 – 2010 (v %) Prodej nových vozidel 2010 (v tisících)

D

B*

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

RUS** celkem

+5

+2

-7

+6

+3

+ 13

-2

+ 12

+ 70

+ 30

+ 32

+ 37

+5

3 500

540

1 425

2 200

2 300

230

2 400

225

400

167

75

1 950

15 412

12 zemí

* Belgie + Lucembursko ** Osobní automobily a lehké užitkové vozy.

Rekonstrukce a úpravy bydlení: růst podporovaný vysokým zájmem o nemovitosti Výstavba nemovitostí, která v současné době v mnoha zemích prudce stoupá, bude mít za následek růst nákladů na rekonstrukce a úpravy bydlení. Kromě toho je tento sektor, vytvářející mnoho pracovních míst, podporován ze strany státu nejrůznějším daňovými úlevami. Také prudce stoupající ceny energií vybízejí k realizaci stavebních úprav, neboť investice do tepelné izolace představují významnou možnost, jak v budoucnu ušetřit poplatky za energii.

Velké plány na úpravy bydlení ve střední Evropě Současná bytová zástavba ve střední Evropě pomalu stárne. Domácnosti, které jsou vlastníky svých domovů častěji než jejich západní sousedé, mají tedy přirozený sklon investovat do údržby a opravy svých bytů a domů, jakmile jim to jejich finanční situace umožní. Výrazné zvyšování životní úrovně, různá podpůrná opatření ze strany státu a obcí, která většinou spočívají v daňových úlevách,

to vše vytváří příznivé podmínky pro posílení růstu výdajů na rekonstrukce bydlení v rámci obecné snahy o zlepšení kvality soukromého života. Nelze si nevšimnout, že v Maďarsku má dojít ještě v tomto desetiletí k téměř dvojnásobnému navýšení těchto výdajů. Výrazný růst lze očekávat rovněž v České republice a na Slovensku.

Pozitivní obrat v západní Evropě V západní Evropě se očekává zpomalení nové bytové výstavby, kterou by však měly vystřídat rekonstrukce stávajícího bydlení. Zatímco ve Španělsku lze očekávat v příštích pěti letech 23% růst výdajů v této oblasti, který je srovnatelný s průměrným nárůstem ve střední Evropě, pro Polsko se předpokládá ve stejném období „pouze“ 8% růst, který řadí tuto zemi mezi západoevropský průměr.

Ve Francii a v Belgii lze díky snížené DPH očekávat růst okolo 10 %. Kvůli méně příznivé ekonomické situaci se na konec pomyslného žebříčku řadí Německo, Portugalsko a Itálie, a ačkoli i zde výdaje na rekonstrukce bydlení porostou, přece jen to bude méně než o 10 %.

19

18.5.2007

15:36

Str. 20

Studie

I BARO 2007

Výdaje na rekonstrukce a úpravy bydlení

Rozdíl 2005 – 2010 (v %) Výdaje (v miliardách eur)

D

B

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

RUS

celkem*

6

10

23

11

6

9

13

99

8

35

46

/

10

70,4

6,9

30,4

48,6

54,2

4,5

55,1

1,8

2,7

0,8

0,3

/

275

11 zemí

* bez Ruska

Vybavení domácností - nadšení pro elektroniku S napětím očekávaný dopad Mistrovství světa ve fotbale 2006 na prodej televizorů s plochou obrazovkou se skutečně dostavil. Dostupné údaje ukazují, že poptávka po těchto výrobcích strmě vzrostla. I po skončení světového šampionátu však vše nahrává tomu, aby výdaje na vybavení domácností nadále trvale rostly. Nejvyšší nárůsty přitom můžeme očekávat ve střední Evropě.

Velká přání a přiměřené výdaje ve střední Evropě o přiměřené částky. Také dynamický rozvoj bytové výstavby a rekonstrukcí stávajícího bydlení pravděpodobně přinese další impuls pro vybavování domácností. Díky souhře těchto podpůrných faktorů a vysoké poptávce po moderním vybavení je velmi pravděpodobné, že růst výdajů domácností za spotřební elektroniku a další vybavení, který trvá už od r. 2000, bude pokračovat i nadále, a to přinejmenším do konce tohoto desetiletí.

Současné zvyšování životní úrovně ve střední Evropě, zejména co se střední třídy týká, sice neumožňuje systematické pořizování tak nákladného majetku, jako jsou automobily, zato k pořizování cenově dostupnějších výrobků zcela dostačuje. Rozšiřování nabídky a stále častější využívání spotřebitelských úvěrů přinese v budoucnu významnou podporu navyšování výdajů na vybavení domácností, a to tím spíš, že se ve většině případů jedná z hlediska solventnosti středoevropských domácností

Západní Evropa následuje technologické inovace nových multifunkčních sestav. Současný technický pokrok je dnes již tak rychlý, že se každé elektronické zařízení bude navíc jevit už za pár let zastaralé. V roce 2010 budou klasické televizory nanejvýš připomínkou starých časů (očekávají se nákupy LCD a plazmových televizorů), analogové vysílání bude nahrazeno digitálním (očekávají se nákupy digitálních přijímačů) a v oblasti výpočetní techniky bude stále častěji využíváno bezdrátových technologií... Ještěže alespoň nábytek zůstane ze dřeva!

Vzhledem k tomu, že západoevropské domácnosti jsou již v současnosti vybaveny dostatečně, neočekává se v tomto regionu tak významný růst jako ve střední Evropě. Vybavení domácností nicméně v mnoha oblastech dosud nedosáhlo svého stropu. Například trvalý růst vybavení domácností výpočetní technikou by měl vydržet minimálně do konce tohoto desetiletí. Domácí počítač zůstane i v následujících letech jediným, a tudíž nepostradatelným prostředkem tolik žádoucího připojení na internet. A to nemluvíme o možnostech propojení jednotlivých elektronických zařízení do

Výdaje na vybavení domácností D

B

E

F

I

P

GB

H

Spotřební elektronika

8

14

20

14

9

10

25

21

Elektrospotřebiče

8

11

16

13

8

11

14

20

Nábytek

6

11

12

5

6

9

12

18

PL

CZ

SK

RUS

celkem

13

39

42

20

14

28

40* 40*

17

21

25

12 zemí

Rozdíl 2005 – 2010 (v %)

* Výdaje na elektrospotřebiče a nábytek. ** Výdaje na spotřební elektroniku, výpočetní techniku, elektrospotřebiče a nábytek.

20

21**

16

18.5.2007

15:36

Str. 21

Studie

I BARO 2007

Internet Internet pokračuje v expanzi Evropané se aktivně podílejí na celosvětovém trendu modernizace informačních a komunikačních technologií. Pořizují si počítače a další výpočetní techniku a mají přístup na internet, který je pro ně nejen hlavním zdrojem informací, ale stále častěji také prostředkem k uskutečnění nákupů. Pravidelně rostoucí využívání internetu svědčí o skutečné snaze tento inovativní způsob nákupu stále více používat. Navzdory obecně pozitivnímu trendu v celé Evropě zůstává míra využití internetu, která je těsně spjatá s vlastnictvím domácího počítače, i nadále velmi rozdílná. Velká Británie a Německo si udržují náskok před Belgií, Francií, Itálií a zejména před Portugalskem. Střední a východní Evropa, v jejímž čele stojí české domácnosti a obyvatelé moskevské oblasti v Rusku, zůstává pozadu a dokonce projevuje ve využívání internetu jistou zdrženlivost. Při interpretaci výsledků je však třeba zachovávat obezřetnost, neboť kvalita připojení k síti je mnohem vyšší v zemích s lepší infrastrukturou a bude trvat ještě dlouho, než se vysokorychlostní internet stane standardem ve všech evropských zemích.

Získávání informací přes internet je v severozápadní Evropě stále oblíbenější V zemích s nejvyšší vybaveností domácností počítači využívají spotřebitelé před samotným nákupem stále častěji internet k získání potřebných informací. Nejvíce se tento trend projevuje v Německu, ve Velké Británii a v Belgii. Platí to zejména pro oblast volného času a cestování, kde si informace před samotným nákupem vyhledává každý druhý uživatel. Tento fenomén se však

pomalu rozšiřuje i do dalších oblastí. Pouze při nákupu potravin uživatelé nepociťují potřebu vyhledávat předem informace. Francouzští a italští uživatelé internetu následují růstový trend, zatímco ve Španělsku počet uživatelů, kteří na internetu vyhledávají informace nebo přes něj přímo nakupují, oproti loňsku poklesl.

Španělé a Rusové na úrovni středoevropských zemí Jak v Rusku, tak ve střední Evropě byl zaznamenán obecně klesající trend. Uživatelé se již patrně tolik nezajímají o informace, které jsou na internetu dostupné. Česká republika stojí i nadále v čele tohoto regionu, avšak změna v chování českých uživatelů má za následek, že se ČR umístila až za Španělskem, které zaznamenalo jen nepatrný pokles. Ostatní země jako Slovensko, Maďarsko a Polsko tvoří

skupinu zemí, jejichž výsledky rovněž poklesly. Méně než 20 % uživatelů internetu v těchto zemích (oproti 20 % v loňském roce) shání na internetu informace z oblasti volného času a cestování před samotným nákupem. Obyvatelé moskevského regionu se přibližují úrovni, kterou zaznamenaly domácnosti ve Španělsku.

Portugalci jsou vůči internetu jako zdroji informací zdrženliví Slabé výsledky v Portugalsku jsou dokladem zjevné nespokojenosti tamních uživatelů internetu s dostupnými informacemi o výrobcích, které spotřebitele zajímají. Oproti loňskému roku byl zaznamenán značný pokles: pouze 6 % dotazovaných (oproti 18 % v loňském

roce) hledá informace o výrobcích předtím, než přistoupí k nákupu. Rozdíl mezi Portugalskem a zeměmi, které využívají internet nejvíce, je obrovský. Portugalští uživatelé zřejmě pochybují o spolehlivosti dostupných informací a bezpečnosti nákupů přes internet.

21

18.5.2007

15:36

Str. 22

Studie

I BARO 2007

Využití internetu jako zdroje informací před nákupem (v %) D

B

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

RUS* celkem** 11 zemí

Spotřebitelé celkem 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 Volný čas a cestování

34 58

Zboží z oblasti kultury (knihy, CD, videohry...)

31 38 32 40

18

6

55 57 22

15 29

16 35 20 26

17 29 20 33

28 44 32 43 25

13 26 32 23 29

18

6

37 45 20

12 28

14 32

16 23

10 22

7

31 43 23 28

16

9

23

16

3

32 40

21

8

19

11

31

17

24

8

31

16 22

Nové automobily

23 39 25 25

17

12 10 10 14 22

11

3

24 32

18 10 18

9

25

11

19

7

21 10 18 16

Nábytek

14

14

14

8

9

9

10

13

8

2

24 27 16

6

14

4

18

5

20

5

24

9

15 10

Potřeby pro kutily

17 20

14 20

12

5

9

13

11

13

8

1

20 26

14

5

14

5

16

5

15

3

23

13

14

11

4

9

4

5

4

5

6

4

1

10 16

5

2

6

2

5

2

7

2

8

3

6

5

Elektrospotřebiče, spotřební elektronika

Potraviny

4

17

6

47 56 33

17

9

21

14 22

17

31

26 24

19

* V r. 2005 byl průzkum realizován pouze v Moskvě a Petrohradu. ** Průměr bez Ruska.

Příjemné překvapení pro budoucnost internetového obchodu… Zatímco dříve se zdálo, že počet nakupujících na internetu má svůj přirozený strop, v zemích nejvíce využívajících internet byl zaznamenán značný nárůst záměrů nakupovat na internetu pro příštích dvanáct měsíců. V roce 2006 plánovalo nakoupit na internetu 28,1 % Západoevropanů, zatímco v r. 2005 to bylo jen 8 %. Velká Británie a Německo si udržely své vedoucí postavení, na záda jim však dýchá Francie a Belgie. Itálie, která se v minulosti stavěla vůči internetovému obchodu velmi zdrženlivě, pomalu

dohání úroveň svých západoevropských sousedů, alespoň co se nákupních záměrů týče. Také obyvatelé moskevského regionu v Rusku a Češi soupeří navzdory menšímu počtu nákupů v tomto roce s ostatními zeměmi o přední místa ve využití tohoto moderního způsobu nákupu. Jak se zdá, internet nabízí mnoho možností, jak vyjít vstříc poptávce spotřebitelů, a v dlouhodobém horizontu by se skutečně mohl stát zcela běžným způsobem nakupování.

…s výjimkou středoevropských zemí a Portugalska Portugalské domácnosti sice v r. 2005 projevily zájem o nakupování přes internet, díky němuž se ocitly těsně nad evropským průměrem, v r. 2006 se však propadly na úroveň středoevropských zemí (nepočítáme-li Českou republiku). Portugalský výsledek pro nadcházející období je dokonce nejhorší

ze všech dvanácti zemí. Příčinou bude bezpochyby nedůvěra uživatelů k zabezpečení internetových stránek a také upřednostňování osobního kontaktu mezi zákazníkem a prodavačem. Budoucí nákupy přes internet poklesly rovněž v Maďarsku, v Polsku a na Slovensku.

Budoucí nákupy na internetu (v %) Zvýšíte své výdaje? D

B

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

RUS

celkem

Ano, určitě

23

13

5

20

5

1

24

2

4

4

2

6

10

Ano, pravděpodobně

22

17

8

16

13

3

26

4

6

9

6

10

11

Celkem

45

30

13

36

18

4

50

6

10

13

8

16

21

12 zemí


22

I BARO 2007

18.5.2007

15:36

Str. 23

Britským a německým uživatelům internetu dýchají na záda Belgičané a Francouzi v tom, že internet je skutečnou alternativou pro běžné nákupy. Co se týká střední Evropy, většina zemí zaznamenala pokles celkového množství nákupů přes internet, jako by se po vstupu do Evropské unie středoevropské domácnosti vracely ke svým tradičním nákupním zvyklostem.

Přestože Velká Británie a Německo patří i nadále mezi země, kde je každoročně ve všech oblastech uskutečněn největší počet nákupů přes internet, nejvýraznější nárůst zaznamenaly v poslední době Belgie a Francie. I v těchto zemích a v Německu zůstává ovšem trh nových automobilů a potravin pro internet nedostupný. Ovšem ve Velké Británii se uživatelé internetu mezitím utvrdili

Nákupy přes internet (v %) D

B

E

F

I

P

GB

H

PL

CZ

SK

RUS* celkem** 11 zemí


2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 2005 2006 Volný čas a cestování

19 33 24 30

Zboží z oblasti kultury (knihy, CD, videohry...)

17

13

17 23

9

20

4

1

38 48

2

3

6

6

12

7

2

5

6

5

14

17

26 43 20

27 10

8

21 30

7

13

7

2

33

41

6

5

17

9

19

8

5

5

7

1

15

17

Elektrospotřebiče, spotřební elektronika

15 24

5

9

3

4

9

18

3

5

4

1

20 25

4

1

8

4

20

8

3

1

11

7

8

9

Nové automobily

2

4

1

4

1

3

1

4

0

2

2

0

3

5

1

0

2

1

3

0

1

1

2

2

2

2

Nábytek

5

9

2

4

1

3

3

6

1

2

1

0

10 13

0

1

1

1

2

1

1

1

3

3

2

3

Potřeby pro kutily

8

11

1

6

2

3

4

4

1

3

2

0

8

12

0

1

4

2

4

1

1

0

3

3

3

4

Potraviny

2

4

2

4

3

2

3

3

0

3

1

0

12 16

1

1

1

0

1

1

0

0

2

3

2

3

* V r. 2005 byl průzkum realizován pouze v Moskvě a Petrohradu. ** Průměr bez Ruska.

Závěr Evropské domácnosti mají přehled o současném vývoji a dokáží se mu přizpůsobit. Nové technologie stále častěji překračují prahy evropských domácností. Rozšíření počítačů a neustálá technologická vylepšení za stále dostupnější cenu umožňují soustavnější a stále rozšířenější využití internetu. Tento nástroj si postupně získává důvěru většiny domácností, které jej stále častěji využívají jako prvotní zdroj informací před nákupem i jako prostředek k zakoupení výrobků a služeb, zejména v oblastech kultury, volného času a cestování. Některé země jsou však ve využití internetu stále pozadu, a v některých případech k němu dokonce přistupují velmi zdrženlivě. Například Portugalsko odolává pronikání internetu do domácností a upřednostňuje lidský, méně

virtuální kontakt jak při získávání informací, tak při realizaci nákupů. Virtuální svět si naopak získal na svou stranu britské, německé a belgické domácnosti, které se již tradičně vyznačují svým vřelým postojem k novým informačním technologiím. O něco menší využití internetu ve Francii a v Itálii postupně roste, avšak bez větší razance. Španělské a české domácnosti, které se ještě v r. 2005 vyznačovaly nejčastějším využitím internetu pro získávání informací a uskutečnění obchodů, se částečně vrátily ke svým starým zvyklostem. Rusové, Slováci, Maďaři a Poláci prozatím internet nevyužívají příliš intenzivně, ale rostoucí počet domácností připojených na síť naznačuje, že i v těchto zemích se budou stále více uplatňovat nové nákupní postupy.

23

Země

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 24

Německo I přes nepříznivou situaci se nákupní potenciál nemění. Průzkumy předpovídají mírný nárůst chuti nakupovat i navzdory početně stabilnímu a stárnoucímu obyvatelstvu a dosud pesimistické náladě domácností. Výrazné omezení rozpočtových výdajů vládou Angely Merkelové pravděpodobně může v roce 2007 způsobit pokles spotřeby. V roce 2010 bude Německo stále evropským „obrem“, kde životní úroveň převyšuje evropský průměr. V této zemi, kde tvorba úspor již nebude mít prostor pro další růst, si spotřebitelské úvěry uchovají svůj potenciál.

Přehled hlavních ukazatelů Demografická struktura a její vývoj Demografický růst bude v Německu v letech 2005 až 2010 nulový, což se projeví v postupném stárnutí obyvatelstva. Podíl seniorů na celkovém počtu obyvatel již dnes převyšuje západoevropský průměr a tento rozdíl se v roce 2010 dále zvětší. 2005 Rozdíl 2005-2010 (v %)

0,0 %

Populace (v mil. obyvatel) Podíl populace starší 65 let Porodnost

2010 1,0 %

-0,1 %

82,7

82,7

18,8 %

17,7 %

16,1 %

20,4 %

18,5 %

16,4 %

1,4

1,5

1,4

1,4

1,5

1,4

Modré údaje představují průměr západní Evropy, červené průměr 12 evropských zemí.

Životní úroveň Průměrný příjem na obyvatele v Německu mírně převyšuje průměr západní Evropy, což se nezmění ani v roce 2010. Relativně dobrá je pozice Německa v porovnání se západoevropským průměrem, který snižují Portugalsko a Španělsko, ale jinak vypadá v porovnání s velkými sousedy Německa, jako je Francie, Velká Británie nebo Itálie.

Pramen: OECD, prognóza BIPE

Průměrný příjem v Evropě Příjem na obyvatele v eurech dle PKS1 (2005)

2005

2 010

25 000 21 274

20 706

19 631

19 049

20 000

17 228 15 114

15 000 11 631 8 951

10 000 5 000 1

PKS: Hodnoty přepočtené podle parity kupní síly umožňují porovnat, jaké množství téhož zboží lze v jednotlivých zemích koupit za 1 euro.

0

12 zemí Evro p y

Západní Evro p a

Střední Evro p a

N ě m e cko

Pramen: CEPII-CHLEM, ONU, prognóza BIPE

Rozdělení příjmů Z hlediska rozdělení příjmů má 20 procent nejmajetnějších domácností k dispozici 36,9 % všech příjmů, zatímco 20 % sociálně nejslabších se dělí o 8,5 % příjmů. 60 procentům středně situovaných německých domácností plyne 54,6 % příjmů. S tímto rozložením příjmů patří Německo k více rovnostářským zemím Evropy.

Pozn.: Západní Evropa: Francie, Belgie, Německo, Velká Británie, Itáie, Španělsko, Portugalsko. Střední Evropa: Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Rusko. 12 zemí Evropy: země sledované ve studii Barometr Cetelem (západní + střední Evropa).

24

Rozložení příjmů domácností

20 % nejbohatších 20 % nejchudších 36,9 %

N ě m e cko 8,5 %

Česká republika (nejvíce rovnostářská)

35,9 % 10,3 % 51,3 %

R u s ko (nejméně rovnostářské)

4,9 % 40,3 %

12 zemí Evro p y

7,4 % 0 %

10 %

20 %

30 %

Pramen: Světová banka

40 %

50 %

60 %

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 25

Finanční přehled Německé domácnosti mají větší sklon k úsporám, než je evropský průměr. Svou roli zde hraje nejistota ohledně budoucích příjmů domácností. Míra zadluženosti je ovšem vyšší než západoevropský průměr a podporuje ji také oživení na trhu s nemovitostmi v roce 2004. Spotřebitelské úvěry jsou velmi využívaným zdrojem financování u lidí s nízkými příjmy. Německé domácnosti využívají spotřebitelské úvěry nejvíce hned po domácnostech ve Velké Británii.

Objem spotřebitelských úvěrů na domácnost* v eurech 6 400 N ě m e cko

Hrubá míra úspor domácností v % hrubého disponibilního důchodu N ě m e cko

…2010

17 %

6 000 …2010

Západní Evro p a 5 600

15 % 12 zemí Evro p y

5 200 13 %

12 zemí Evro p y

Západní Evro p a

4 800

11 %

4 400 2000

2001

2002

2003*

2002

Pramen: ECRI, národní banky, Cetelem

2003

2004


* Poslední srovnatelné a zcela spolehlivé údaje.

* Viz Srovnání evropských trhů, str. 21.

Tempo a zdroje ekonomického růstu


Po vrcholu dosaženém v roce 2006 by se tempo ekonomického růstu v Německu mělo do roku 2010 pohybovat přibližně kolem 1,5 %. Země v současnosti těží ze světové konjunktury a ze síly svého vývozu. Tato výhoda by se však měla postupně rozplývat a domácí poptávka ji jen obtížně nahradí. Reakce německých domácností na daňové reformy (zvýšení DPH) a na větší odvody z příjmů očekávané v roce 2007 by se mohla projevit ve větší tendenci k tvorbě úspor.

2,5 % 2,0 %

2,0 %

Průměrný podíl spotře by na HDP: 57 %

1,5 %

1,5 %

1,6 %

1,5 %

1,5 %

1,2 % 1,0 % 0,5 % 0,0 % Investice V eřejná spotře b a Změna zásob

-0,5 %

Čistý vývo z Soukromá spotře b a HDP

-1,0 % 2005

2006

2007

2008

2009

2 010

Prameny: Datastream, prognózy

Shrnutí

Hodnocení ekonomické situace v Německu* známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) 5,2 Západní Evro p a 5,0

5,0

4,8 4,6

4,5

Hodnocení situace v Německu, které již v minulosti zaostávalo za průměrem sedmi západoevropských zemí, v roce 2007 opět klesá, a to navzdory zlepšení v roce 2005. Průměr západní Evropy přitom roste. Lze to snadno vysvětlit oznámenými reformami německé vlády, které se zřejmě negativně podepíší na kupní síle německých domácností. Nemůže tedy překvapit, že tyto domácnosti raději spoří, než utrácejí.

N ě m e cko

4,4 4,2 4,0 2004

2005

2006

2007 * Průzkum uskutečněný na reprezentativním vzorku 500 lidí.

Pramen: průzkum Cetelem 2006

25

18.5.2007

15:37

Str. 26

Německo

II BARO 2007

Spotřebitelský barometr a prognóza spotřeby podle produktů Rozhodování mezi spotřebou a úsporami Předpokládané oživení spotřeby se dosud neprojevuje na chuti utrácet. Německé domácnosti patří v Evropě k těm nejméně ochotným zvyšovat své výdaje a naopak vykazují největší chuť spořit. I když se rozdíl mezi záměry utrácet a záměry spořit v porovnání s předchozím průzkumem zmenšil, opatrnost je stále na místě.

Záměry zvýšit spotřebu a úspory v příštích 12 měsících 80 %

S p otře b a Úspory 74

61 60 %

51 38

40 %

32

Rozdíl = záměry utrácet – záměry spořit

31

27 19

20 %

12 zemí Evropy


Západní Evro p a

Střední Evro p a

N ě m e cko

Západní Evropa

Střední Evropa

Německo

2005

2

-1

14

-17

2006

34

19

55

-7



Nákupní záměry Dosud nízká chuť utrácet se přesto ve většině oblastí spotřeby zvyšuje. V roce 2006 se spotřebitelé ve srovnání s průzkumem v roce 2005 nechávají méně zlákat nákupem nemovitostí, ale také oblastí rekonstrukcí či nákupem potřeb pro kutily. Výdaje na volný čas a cestování naopak rostou a uvádí je celé dvě třetiny dotazovaných.

70 %

67

Nákupní záměry v příštích 12 měsících 2005 2006

62

60 % 50 % 38

40 %

35 28

30 %

32

30

33 29

26

24

23

20 %

15

15

13

10

10 %

18 11

13

12 5

4

2

2

0 % V olný čas, Re konstrukce Potře by Elektro s p otřebiče N á by te k cestov ání bydlení pro kutily

S p otřební elektronika

Sportovní p otře by

A u tomobily

V ý p o č etní te chnika

Mobilní telefo n y

N e m ovitosti

M otocykly


Automobily Po výrazném zpomalení v prvních letech 21. století se automobilový trh postupně vzpamatovává. V roce 2006 by měl zažít rychlejší růst kvůli nákupům před plánovaným zvýšením daní v roce 2007. Po pravděpodobném poklesu v roce 2007 by se měl prodej automobilů opět zvýšit, přičemž tempo růstu bude záviset na ochotě vyměnit staré automobily za nové a na zlepšování ekonomické situace.

Prodej nových automobilů v tisících 4 400 4 200 2 010/05 = 5 %

4 000 3 800

3,50 milionu

3 600 3,34 milionu

3 400 3 200 3 000 1990

26

1995

2000

Pramen: ANFIA, prognóza BIPE

2005

2 010

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 27

Rekonstrukce a úpravy bydlení Po snížení výdajů na rekonstrukce a úpravy bydlení v roce 2005 by mělo od roku 2006 dojít v této oblasti k oživení. V důsledku neutěšeného vývoje na trhu s nemovitostmi se zde však v letech 2005 až 2010 očekává jen mírný růst. To ukazuje i průzkum plánovaných výdajů, které by se za celé období měly zvýšit o 6 %, tedy jen o 1 % ročně.

Výdaje na rekonstrukce a úpravy bydlení v milionech eur v roce 2005 70 000

2 010/05 = 6 % 68 321 69 209 70 039

68 000

67 428

67 039 66 166 66 000

66 569 66 054

65 394

64 000

62 000 2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009 2 010


Vybavení domácností Ani výdajům na vybavení domácností se nevyhnulo zřetelné oslabení vnitřní poptávky, patrné od počátku 21. století. Zdá se však, že v letech 2004 a 2005 nastal bod obratu. Je nepochybné, že zvýšení daní v roce 2007 a fotbalové mistrovství světa příznivě ovlivnily vývoj výdajů v roce 2006, zejména u audiovizuální techniky. Do roku 2010 by se měly výdaje postupně vrátit na původní úroveň.

Výdaje Němců na vybavení domácností Index 100 v roce 1995 13 0 12 5 12 0


115

2 010/ 05 = 8 % Elektro s p otřebiče

% 2 010/ 05 = 8

110 10 5

% 2 010/ 05 = 6, 4

10 0 N á by te k

95 90 85 80 1995

1996

19 97

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Přístup k internetu a jeho využití Německé domácnosti jsou v přístupu na internet jasně v čele evropského pelotonu. Počet domácností s přístupem na internet by se měl v příštích letech dále zvyšovat a v závěru dekády se ustálit na 70 %. Německé domácnosti jsou také mnohem více než ostatní Evropané zvyklé nakupovat přes internet. Výsledky průzkumů z let 2005 a 2006 svědčí o tom, že využívání internetu k nákupům ve všech oblastech neustále roste. Západní Evropa

Německo


Evropa (bez Ruska)

2005

2006

2005

2006

2005

2006


19

33

18


26

43

18

24

14

17

24

15

17


15

24

8

12

8

9

Nové automobily

2

Nábytek

5

4

1

3

2

2

9

3

5

2

3

Potřeby pro kutily

8

11

4

6

3

4

Potraviny

2

4

3

4

2

3

27

Země

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 28

Belgie Belgičané rozumně spoří a současně věří v budoucnost. I když by relativně neutěšený vývoj na trhu práce mohl vyústit ve zpomalení spotřeby, je třeba mít na paměti, že Belgie stále zůstává zemí s nejvyšší životní úrovní v západní Evropě. Optimismus, s nímž domácnosti pohlížejí do budoucnosti a který obvykle převyšuje evropský průměr, podporuje chuť utrácet a měl by tlačit spotřebu směrem vzhůru. Pokud tradiční belgický optimismus převáží, mohly by si spotřebitelské úvěry, které jsou v Belgii zatím jen málo rozšířeny, vydobít vedle spořivého chování své místo.

Přehled hlavních ukazatelů Demografická struktura a její vývoj I když míra porodnosti mírně převyšuje západoevropský průměr, vzroste v letech 2005 až v 2010 počet obyvatel Belgie o méně než 1 %. Počet lidí nad 65 let bude nižší než průměr ostatních západoevropských zemí. 2005 Rozdíl 2005-2010 (v %)

0,8 %


2010 1,0 %

-0,1 %

10,4

10,5

17,6 %

17,7 %

16,1 %

17,9 %

18,5 %

16,4 %

1,6

1,5

1,4

1,6

1,5

1,4


Životní úroveň Belgie měla v roce 2005 v západní Evropě nejvyšší příjem na obyvatele. To by mělo platit i nadále, přičemž v letech 2005 až 2010 se příjem na obyvatele zvýší o 8,4 % (průměr západní Evropy bude činit 8,7 %). Tento růst bude vyplývat z vývoje ekonomiky, ale i z nízkého demografického růstu.



2005

2 010

23 871

25 000

22 020

20 706 19 049

20 000

17 228 15 114

15 000 11 631 8 951

10 000 5 000 1

PKS: Ukazatele přepočtené podle parity kupní síly umožňují zjistit, jaké množství téhož zboží lze v jednotlivých zemích koupit za 1 euro.

0

12 zemí Evro p y

Západní Evro p a

Střední Evro p a

Belgie


Rozdělení příjmů Z hlediska rozdělení příjmů má 20 % nejmajetnějších domácností k dispozici 37,3 % všech příjmů, zatímco 20 % sociálně nejslabších se dělí o 8,3 % příjmů. Na zbývajících 60 % středně situovaných belgických domácností připadá 54,4 % příjmů. S tímto rozložením příjmů patří Belgie k více rovnostářským evropským zemím.


28

Rozložení příjmů domácnosti


Belgie 8,3 %


35,9 % 10,3 % 51,3 %


4,9 % 40,3 %

12 zemí Evro p y

7,4 % 0 %

10 %

20 %

30 %


40 %

50 %

60 %

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 29

Finanční přehled Belgické domácnosti patří v západní Evropě k nejméně zadluženým. Využívání krátkodobých úvěrů klesá v důsledku přijetí přísnější legislativy proti předlužení. Výdaje na rekonstrukce bytů jsou vysoké, zatímco více nákladné nákupy nemovitostí nejsou tak časté. Míra úspor domácností je vyšší než průměr západní Evropy a zdá se, že spotřebitelské úvěry, které jsou dosud jen velmi málo rozšířené, budou v příštích letech kopírovat evropský trend.

Objem spotřebitelských úvěrů na domácnost* v eurech Západní Evro p a 5 800

Hrubá míra úspor domácností v % hrubého disponibilního důchodu

17 %

5 200

Belgie

12 zemí Evro p y

4 600

15 % 12 zemí Evro p y …2010 13 %

Západní Evro p a

4 000 3 400

11 %

Belgie

…2010

2 800 2000

2001

2002

2003*

2002


2003

2004






Belgický ekonomický růst by se měl v letech 2007 až 2010 ustálit kolem 1,7 %. Spotřeba domácností by se v tomto období neměla výrazněji zrychlit, neboť neutěšený vývoj na trhu práce a nízký nárůst mezd negativně ovlivní náladu belgických domácností, které tak budou spíše spořit než utrácet. Soukromou spotřebu by však mohla podpořit perspektiva zvýšení kupní síly v souvislosti s daňovou reformou.

3,0 % Průměrný podíl spotře by na HDP: 53 %

2,5 %

2,2 %

2,0 %

1,7 %

1,7%

1,5 %

1,6 %

1,7 %

1,5 % 1,0 % 0,5 % 0,0 % -0,5 % Investice V eřejná spotře b a Změna zásob

-1,0 %


-1,5 % 2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Shrnutí

Hodnocení ekonomické situace v Belgii* známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) 6,5 Belgie 6,0

6,0

5,5

Belgické domácnosti hledí do budoucna již tradičně s větší důvěrou než jejich evropští sousedé a svou budoucí situaci hodnotí o 1 procentní bod lépe. Ačkoli se index spotřebitelské důvěry pro rok 2007 snížil, stále výrazně převyšuje průměr sedmi západoevropských zemí. Tento pokles je ve skutečnosti vyvážen nákupními záměry, které pro rok 2007 ve všech oblastech meziročně stouply.

Západní Evro p a 5,0

5,0

4,5 2004

2005

2006



29

18.5.2007

15:37

Str. 30

Belgie

II BARO 2007

Spotřebitelský barometr a prognóza spotřeby podle produktů Rozhodování mezi spotřebou a úsporami Belgičané se v reakci na předpokládaný mírný pokles ekonomického růstu chovají obzvlášť obezřetně. Mají menší chuť utrácet, než je západoevropský průměr, a v porovnání se sousedními zeměmi mají vyšší míru úspor. V roce 2006 převážila na rozdíl od předchozího roku spotřeba, což by mohlo být pozitivním znamením pro spotřebitelské úvěry.



61 60 %

51

40 %

47 35

32


27 19

20 %

12 zemí Evropy


Západní Evro p a

Střední Evro p a

Belgie

Západní Evropa

Střední Evropa

Belgie

2005

2

-1

14

-8

2006

34

19

55

-12



Nákupní záměry Pokles nákupních záměrů mezi lety 2005 a 2006 se týkal pouze oblasti nemovitostí. V ostatních oblastech nákupní záměry v porovnání s předcházejícím rokem silně vzrostly. Za povšimnutí stojí, že záměr utrácet v oblasti volného času a cestování vyslovily tři čtvrtiny dotázaných spotřebitelů a v oblasti potřeb pro kutily téměř 50 %! K výraznému posunu došlo i v oblasti sportovních potřeb.

80 % 70 %


74 62

60 % 47

50 %

40

37

40 % 31 30 %

36 31

28

25

28

26

23

16

20 %

14

18

23 14

17

16

12

10 %

10 3

4




A u tomobily


Mobilní telefo n y

N e m ovitosti

M otocykly

Source : Enquźte Cetelem 2006

Automobily Od roku 2000 se prodej automobilů v Belgii udržuje nad hranicí půl miliónu registrací ročně. Zdá se, že trh automobilů má cyklický charakter, kde fáze růstu skončí v roce 2006 a pak ji až do roku 2008 vystřídá pokles (ovšem pouze relativní, neboť hranice půl miliónu registrací by měla zůstat zachována). Ještě před rokem 2010 by měl začít nový cyklus.

Prodej nových automobilů v tisících 57 0 550 530 510 490 47 0 450 430 410 390 37 0

0,54 milionu 0,53 milionu

2 010/05 = 2 %

1990

30

1995

2000


2005

2 010

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 31

Rekonstrukce a úpravy bydlení Zdá se, že zvýšení daní u výdajů na rekonstrukce teď nějakou dobu nehrozí. Belgie má navíc za sebou dva roky vytrvalého růstu bytové výstavby. Je proto pravděpodobné, že se v důsledku plánovaného zvýšení spotřeby zvýší ve střednědobém horizontu také výdaje na rekonstrukce a úpravy bydlení.


2 010/05 = 10 %

5 944

6 000

6 062

6 184 6 311

6 929 6 680 6 806 6 433 6 555

4 000 2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009 2 010


Vybavení domácností Nákupy spotřební elektroniky v Belgii na rozdíl od většiny ostatních evropských zemí v posledních letech stagnovaly. Letos se v této oblasti očekává oživení, které by mělo vydržet až do roku 2010. Vyhlídky se zlepšují také v oblasti nábytku a domácích spotřebičů a ve sledovaném období by nemělo dojít k poklesu. Výdaje na vybavení domácností by měly celkově vzrůst, což odpovídá i výsledkům průzkumu. Výdaje Belgičanů na vybavení domácností Index 100 v roce 1995 13 0 % 2 010/ 05 = 11

12 0 Elektro s p otřebiče

110

% 2 010/ 05 = 11

N á by te k 10 0

2 010/ 05 = 14 %

90 S p otřební elektronika a počíta č e

80 70 60

1995

1996

19 97

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Přístup k internetu a jeho využití Od roku 2000 převyšuje podíl belgických domácností připojených na internet západoevropský průměr a až do roku 2010 by měl tento trend zůstat zachován. Stojí za povšimnutí, že se nákupy na internetu v Belgii rychle rozvíjí. Dle průzkumů z let 2005 a 2006 vzrostly meziročně nákupy na síti ve všech sledovaných oblastech. Západní Evropa

Belgie


Evropa (bez Ruska)

2005

2006

2005

2006

2005

2006


24

30

18


20

27

18

24

14

17

24

15

17


5

9

8

12

8

9

Nové automobily

1

Nábytek

2

4

1

3

2

2

4

3

5

2

3

Potřeby pro kutily

1

6

4

6

3

4

Potraviny

2

4

3

4

2

3

31

Země

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 32

Španělsko Španělsko zpomaluje, ale přesto zůstává vpředu. I když španělské domácnosti očekávají zhoršení ekonomické situace v zemi (růst úrokových sazeb, zadlužování v důsledku realitního boomu), situace není zdaleka znepokojivá. Průzkum ukázal, že se nákupní záměry udrží příštích 12 měsíců na stejné úrovni. Relativní náskok Španělska před zbytkem západní Evropy se v oblasti ekonomickém růstu sice sníží, ale tempo růstu zůstane zachováno a jeho hnací silou bude i nadále soukromá spotřeba.

Přehled hlavních ukazatelů Demografická struktura a její vývoj Ačkoli má Španělsko nižší míru porodnosti, než je západoevropský průměr (1,3 oproti 1,5), jeho demografický vývoj bude přesto nejdynamičtější v celé oblasti. Jedním z hlavních důvodů je vstřícná přistěhovalecká politika zdejších úřadů. 2005 Rozdíl 2005-2010 (v %)

2,2 %


2010 1,0 %

-0,1 %

43,1

44,0

16,5 %

17,7 %

16,1 %

17,1 %

18,5 %

16,4 %

1,3

1,5

1,4

1,3

1,5

1,4


Životní úroveň Průměrný příjem na obyvatele je ve Španělsku nižší než evropský průměr, postupně jej však dohání. V období 2000 až 2005 se příjem na obyvatele zvýšil o 10,4 %. K největšímu růstu by mělo dojít v letech 2005 až 2010, a to o 10,7 % (oproti 8,7 % v západní Evropě).



2005

2 010

25 000 20 706 19 049

20 000

17 228

17 036 15 383

15 114 15 000 11 631 8 951

10 000 5 000 1


0

12 zemí Evro p y

Západní Evro p a

Střední Evro p a

Španělsko


Rozdělení příjmů Ve Španělsku disponuje 20 % nejbohatších domácností 40,3 % všech příjmů, zatímco 20 % sociálně nejslabších se dělí o 7,5 % příjmů. 60 % středně situovaných španělských domácností disponuje 52,2 % příjmů. Tímto rozložením příjmů Španělsko odpovídá evropskému průměru.


32



Španělsko 7,5 %


35,9 % 10,3 % 51,3 %


4,9 % 40,3 %

12 zemí Evro p y

7,4 % 0 %

10 %

20 %

30 %


40 %

50 %

60 %

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 33

Finanční přehled Míra zadluženosti španělských domácností závratně roste, její výše se odhaduje na 110 % disponibilních příjmů domácností v roce 2005. Hlavním důvodem je strmý nárůst cen nemovitostí, ale rostou také spotřebitelské úvěry. Pokud ECB zvýší úrokové sazby, mohou nastat problémy se splácením úvěrů s pohyblivými úroky. Španělské domácnosti mají přesto větší sklon utrácet než spořit, což by mělo v příštích letech podpořit rozvoj spotřebitelských úvěrů.



15 %

6 000

12 zemí Evro p y

12 zemí Evro p y

5 600

13 %

Západní Evro p a Španělsko

5 200

Španělsko

11 %

…2010 9 %

…2010

4 800 4 400

2000

2001

2002

2003*

2002


2003

2004






Španělská ekonomika, kterou táhne dynamický růst soukromé spotřeby a stavebnictví, je v eurozóně zdaleka nejúspěšnější. Ekonomický růst by měl do roku 2010 znovu dosáhnout tempa, které se blíží jeho potenciálu (2,5 %), ale zvýšení úrokových sazeb a rostoucí břemeno zadlužení domácností negativně zatíží soukromou spotřebu.


4,5 % 3,5 %

3,4 % 3,0 % 2,6 %

2,5 %

2,4 %

2,3 %

2,2 %

1,5 % 0,5 % -0,5 % -1,5 % Investice V eřejná spotře b a Změna zásob

-2,5 %


-3,5 % 2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Shrnutí

Hodnocení ekonomické situace ve Španělsku* známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) 5,9 5,7 Španělsko

5,3

5,3

5,1


4,9

Španělé hodnotí svou ekonomickou situaci v letech 2006 a 2007 opět o něco horší známkou. Za tímto poklesem důvěry nelze nevidět obrovský nárůst zadlužení domácností, který je doprovázen očekávaným zvýšením úroků. V hodnocení ekonomické situace však Španělé převyšují od roku 2004 průměr západoevropských zemí, což by mělo pokračovat až do roku 2007. Vládne zde optimismus, o čemž svědčí i mnohem vyšší chuť utrácet než v okolních evropských zemích.

4,7 4,5 2004

2005

2006



33

18.5.2007

15:37

Str. 34

Španělsko

II BARO 2007

Spotřebitelský barometr a prognóza spotřeby podle produktů Rozhodování mezi spotřebou a úsporami Ačkoli se již objevují první známky zpomalení spotřeby, výsledky průzkumu ukazují, že stále existuje chuť zvýšit během příštích 12 měsíců své výdaje. Španělsko je na tom s téměř 70 % dotazovaných domácností, které hodlají více utrácet, stejně jako země střední Evropy, i když Španělé mají větší chuť spořit. S p otře b a Úspory 74


74 61

60 %

51

40 %


32 27

24

19

20 %


Západní Evro p a

Střední Evro p a

Španělsko

12 zemí Evropy

Západní Evropa

Střední Evropa

Španělsko

2005

2

-1

14

12

2006

34

19

55

50



Nákupní záměry Španělé dávají najevo chuť zvýšit své výdaje, což se týká hlavně některých oblastí. Španělské domácnosti láká zejména nábytek, spotřební elektronika, automobily a mobilní telefony, což jsou jediné oblasti, u nichž se podle průzkumu zvýšily nákupní záměry v letech 2005 a 2006. Za zaznamenání stojí i oblast volného času a cestování, která stále vede.

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

% % % % % % % % % % %

48

47


26

23 18

20 16

16

21

23 17

16

20

19

19

17 13

15

14

13

13

12 6

V olný čas, Re konstrukce Potře by Elektro s p otřebiče N á by te k cestov ání bydlení pro kutily



A u tomobily


Mobilní telefo n y

N e m ovitosti

4

M otocykly


Automobily V letech 2004 a 2005 dosáhl trh s automobily rekordní úrovně v důsledku modernizace vozového parku a výhodných obchodních podmínek (cenová válka a zajímavé úvěrové podmínky) a nyní by se měl začít konsolidovat. Daňová zvýhodnění při výměně starých vozů za nové by však měla zabezpečit, aby se trh automobilů udržel na vysoké úrovni až do roku 2010.

Prodej nových automobilů v tisících 1 1 1 1 1 1 1

1,53 milionu

600 500 400 300 200 10 0 000 900 800 700

1,43 milionu

2 010/05 = -7 %

1990

34

1995

2000


2005

2 010

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 35

Rekonstrukce a úpravy bydlení Po několika letech strmého vzestupu v oblasti nové výstavby a realitního trhu by nyní měly přejít do fáze trvalého růstu i výdaje na rekonstrukce a úpravy bydlení. Na trhu s nemovitostmi nejsou navzdory pokračujícímu růstu cen a úrokových sazeb na počátku roku 2006 patrné příznaky zpomalování. Předpokládá se, že na každých 10 eur investovaných do novostaveb připadají 3 eura použitá na rekonstrukce.


2 010/05 = 23 %

30 000

30 440 28 198 29 325 25 946 27 113

23 646 24 710 21 841 22 715

24 000 18 000 12 000 6 000 -

2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009 2 010


Vybavení domácností Výdaje na vybavení domácností by po několika chaotických letech, zejména v oblasti osobních počítačů, měly pomalu ale jistě nabrat vzestupný trend. Výdaje za nábytek, které v roce 2002 opět zamířily vzhůru, by měly těžit z plánů na rekonstrukce a úpravy bydlení. Růst v oblasti domácích spotřebičů a osobních počítačů je třeba přičíst celkové dynamice spotřeby španělských domácností.

Výdaje Špaňělů na vybavení domácností Index 100 v roce 1995 13 0

2 010/ 05 = 20 %

12 5 12 0


115 110

% 2 010/ 05 = 16


10 5 10 0 95

N á by te k

90

% 2 010/ 05 = 12

85 80 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Přístup k internetu a jeho využití Trend jasně směřuje ke zvýšení počtu připojení k internetu. Zaostávání Španělů vůči ostatním zemím západní Evropy se však ve sledovaném období nepodaří dohnat. Podobné zpoždění vůči západní Evropě je patrné i u nákupů přes internet. Na rozdíl od většiny evropských zemí se v letech 2005 a 2006 počet těchto nákupů ve většině sledovaných oblastí dokonce snížil.

Západní Evropa

Španělsko


Evropa (bez Ruska)

2005

2006

2005

2006

2005

2006


17

13

18


10

8

18

24

14

17

24

15

17


3

4

8

12

8

9

Nové automobily

1

Nábytek

1

3

1

3

2

2

3

3

5

2

3

Potřeby pro kutily

2

3

4

6

3

4

Potraviny

3

2

3

4

2

3

35

Země

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 36

Francie Francie očekává lepší zítřky. Jak ukazují výsledky průzkumu, nákupní záměry pro příštích 12 měsíců se citelně zvýšily. Ekonomická situace by se měla v krátkodobém horizontu zlepšit a měl by ji podpořit také dynamický demografický vývoj. Vzhledem k tomu, že by se měla zmírnit legislativa v oblasti úvěrů, měly by spotřebitelské úvěry, které jsou ve Francii oproti západní Evropě zatím jen málo rozšířené, vykazovat i nadále vzestupný trend.

Přehled hlavních ukazatelů Demografická struktura a její vývoj S mírou porodnosti 1,9 dítěte na ženu bude Francie patřit v Evropě i nadále k zemím s nejdynamičtějším demografickým vývojem. Počet obyvatel by se měl v letech 2005 až 2010 zvýšit o 1,7 %, zatímco v západní Evropě poroste pouze o 1 % a ve střední Evropě dokonce klesne. 2005 Rozdíl 2005-2010 (v %)

1,7 %


2010 1,0 %

-0,1 %

60,5

61,5

16,6 %

17,7 %

16,1 %

16,9 %

18,5 %

16,4 %

1,9

1,5

1,4

1,9

1,5

1,4


Životní úroveň Průměrný příjem na obyvatele ve Francii převyšuje jak evropský, tak západoevropský průměr. Tuto výhodnou pozici si však Francie udržuje pouze proto, že Španělsko a Portugalsko průměr snižují. Francie má velmi podobný příjem na obyvatele jako Německo, Velká Británie nebo Itálie.



2005

2 010

25 000 21 604

20 706

19 914

19 049

20 000

17 228 15 114

15 000 11 631 8 951

10 000 5 000 1


0

12 zemí Evro p y

Západní Evro p a

Střední Evro p a

Francie


Rozdělení příjmů 20 procentům nejbohatších francouzských domácností plyne 40,2 % všech příjmů, zatímco 20 % sociálně nejslabších se dělí o 7,2 % příjmů. Zbylá „střední vrstva“ má k dispozici 52,6 % příjmů. S tímto rozložením příjmů se Francie přibližuje průměru dvanácti sledovaných evropských zemí.


36



Francie 7,2 %


35,9 % 10,3 % 51,3 %


4,9 % 40,3 %

12 zemí Evro p y

7,4 % 0 %

10 %

20 %

30 %


40 %

50 %

60 %

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 37

Finanční přehled Úroveň zadlužení Francouzů zůstává i přes stoupající trend přiměřená a hrubá míra úspor je vyšší než evropský průměr. Francouzi jsou dvakrát méně zadluženi než britské domácnosti, 1,5krát méně než německé domácnosti a jejich zadlužení je nyní také nižší než u španělských domácností. V posledních letech na něm měl nejvyšší podíl trh s nemovitostmi, a to v souvislosti s výstavbou nových bytů a s intenzivním obchodováním se staršími byty.


Objem spotřebitelských úvěrů na domácnost* v eurech 5 600 Západní Evro p a

17 %

Francie

5 200 12 zemí Evro p y

15 % 12 zemí Evro p y 13 %

…2010

Západní Evro p a

4 800 Francie

4 400

11 %

…2010

4 000 2000

2001

2002

2003

2004*

2002


2003

2004






Francouzský ekonomický růst by v období do roku 2010 neměl překročit 2,1 % ročně. Ačkoli se toto tempo růstu může zdát nízké, je třeba si uvědomit, že růst bude ze dvou třetin založen na spotřebě domácností. Poptávku oživí pokračující pokles míry úspor, který usnadní předpokládané zavedení reforem úvěrového trhu. Tyto reformy by mohly zajistit větší rozšíření spotřebitelských úvěrů.


3,0 % 2,5 %

2,1 % 1,8 %

2,0 % 1,5 %

1,9 %

2,1 %

2,1 %

1,2 %

1,0 % 0,5 % 0,0 % -0,5 %

Investice V eřejná spotře b a Změna zásob

-1,0 %


-1,5 % 2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Shrnutí

Hodnocení ekonomické situace ve Francii* známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) 5,2 5,1 Západní Evro p a

5,0

5,0

4,9 4,8

Francie

Názor Francouzů na ekonomickou situaci jejich země zaznamenal v posledních letech značný propad a nyní se opět zhoršil. Dostal se dokonce pod průměrnou úroveň důvěry v sedmi sledovaných západoevropských zemích. Již brzy by se však měl odrazit směrem vzhůru, neboť Francouzi očekávají v roce 2007 zlepšení ekonomické situace. Jejich nákupní záměry pro příštích 12 měsíců dokonce porostou mnohem rychleji než v sousedních zemích.

4,7

4,7 4,6 4,5 2004

2005

2006



37

18.5.2007

15:37

Str. 38

Francie

II BARO 2007

Spotřebitelský barometr a prognóza spotřeby podle produktů Rozhodování mezi spotřebou a úsporami Chuť spořit se za rok zvýšila o 14 bodů, což svědčí o jisté obezřetnosti vůči vývoji ekonomické situace. Francouzské domácnosti v minulých letech sáhly do svých úspor, aby si mohly zachovat stálou úroveň spotřeby, a nyní se tyto úspory podle všeho snaží obnovit. Jejich chuť utrácet však roste a dosahuje hodnoty, která se blíží průměru západní Evropy. Záměry zvýšit spotřebu a úspory v příštích 12 měsících 80 %


61 60 %

51 41

38

40 %


32 27 19

20 %


Západní Evro p a

Střední Evro p a

Francie

12 zemí Evropy

Západní Evropa

Střední Evropa

Francie

2005

2

-1

14

4

2006

34

19

55

3



Nákupní záměry Spotřebitelé se budou zajímat o svůj domov, ale také o věci mimo něj. Z této druhé kategorie budou mít největší chuť utrácet v oblasti volného času a cestování. Stále častěji mají také zájem pořídit si osobní automobil nebo zboží z oblasti potřeb pro kutily. V oblasti bydlení budou mít chuť rekonstruovat, upravovat a vybavovat své domovy.


70 % 59

60 % 50 %

49 45

40 %

36

35

30 %

26

33

30

28 21

20 %

28 18

26 22 17

15

20 16

16

17 13

14

10 %

4

5




A u tomobily


Mobilní telefo n y

N e m ovitosti

M otocykly


Automobily Francouzský trh automobilů se 2 milióny prodanými vozy mírně zaostává za svými evropskými sousedy. Díky oživení na trhu práce, zvýšení spotřeby, výhodným nabídkám financování a díky nutnosti obnovy vozového parku by se však počet nově registrovaných vozidel měl v krátkodobém až střednědobém horizontu zvýšit. Současně s tímto trendem se zvýší i poptávka po financování.

Prodej nových automobilů v tisících 2 010/05 = 6 %

2 400 2 300

2,20 milionu

2 200 2 10 0 2 000

2,07 milionu

1 900 1 800 1 700 1990

38

1995

2000


2005

2 010

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 39

Rekonstrukce a úpravy bydlení Souběžně s trhem nemovitostí zažívá ve Francii od roku 2003 rozmach i oblast rekonstrukcí a úprav bydlení. Tento trend by měl do roku 2010 zůstat zachován. Nadšení Francouzů pro oblast rekonstrukcí se odráží i ve výsledcích průzkumu, v němž téměř každý druhý dotazovaný (45 %) odpověděl, že plánuje provést rekonstrukci bydlení, což je mnohem více než evropský průměr. Z tohoto trendu by měla vzejít i poptávka po financování.


2 010/05 = 11 %

48 614

47 708

48 000 46 773 45 856

46 000

45 001

44 000

43 339 43 122

43 553 43 989

42 000 40 000

2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009 2 010


Vybavení domácností Oblast spotřební elektroniky a osobních počítačů bude mít se 14% nárůstem výdajů v letech 2005 až 2010 větší dynamiku než spotřeba domácností jako celek. Totéž platí i pro domácí spotřebiče, které by měly narůst o 13 %. Obě tyto oblasti sílí na úkor nábytku, jehož růst se odhaduje na 5 %. To však nic nemění na tom, že podíl rozpočtu domácností na vnitřní vybavení roste.

Výdaje Francouzů na vybavení domácností Index 100 v roce 1995 200 18 0

2 010/ 05 = 14 %


16 0 % 2 010/ 05 = 13

14 0 Elektro s p otřebiče

12 0 10 0

2 010/ 05 = 5 %

N á by te k

80 60 40 1995

1996

19 97

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Přístup k internetu a jeho využití S rostoucí nabídkou a rozvojem sítě se stále více francouzských domácností připojuje k internetu. Zvyšující se vybavenost domácností internetem také podporuje nákupy po síti, které se každý rok výrazně zvyšují. Nákupy přes internet získaly nezastupitelný význam v oblasti volného času a cestování, u zboží v oblasti kultury a nově také v oblasti domácích spotřebičů a spotřební elektroniky. Nákupy ostatního zboží přes internet se zvyšují pouze pomalu, ale Francie se přesto rychle blíží k evropskému průměru. Západní Evropa

Francie


Evropa (bez Ruska)

2005

2006

2005

2006

2005

2006


17

23

18


21

30

18

24

14

17

24

15

17


9

18

8

12

8

9

Nové automobily

1

Nábytek

3

4

1

3

2

2

6

3

5

2

3

Potřeby pro kutily

4

4

4

6

3

4

Potraviny

3

3

3

4

2

3

39

Země

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 40

Maďarsko Než přijdou lepší časy, starají se Maďaři především o svůj domov. Maďarsko přispívá po České republice nejvíce ke zvyšování průměrného příjmu na obyvatele ve střední Evropě. Maďarské domácnosti se vyznačují překvapivě nízkou chutí spořit a v příštích měsících se zjevně chystají více utrácet, povzbuzeny optimistickým výhledem do budoucna. Tento nárůst spotřeby by se však měl soustředit především na úpravy bydlení a vybavení domácností. Výdaje v této oblasti si mohou Maďaři vzhledem k výši svých příjmů, které mají období nejvyššího nárůstu podle všeho již za sebou, totiž nejsnáze dovolit.

Přehled hlavních ukazatelů Demografická struktura a její vývoj Obyvatelstvo v Maďarsku by v letech 2005 až 2010 mělo stejně jako v ostatních zemích střední Evropy zaznamenat úbytek (-1,4 %). Maďarsko se vyznačuje vyšším podílem osob nad 65 let, než kolik činí průměr střední Evropy, a tento podíl by se měl do roku 2010 dále zvýšit. 2005 Rozdíl 2005-2010 (v %)

-1,4 %


2010 -1,7 %

-0,1 %

10,1

10,0

15,2 %

13,7 %

16,1 %

16,2 %

13,0 %

16,4 %

1,3

1,3

1,4

1,3

1,3

1,4

Modré údaje představují průměr střední Evropy, červené průměr 12 evropských zemí.

Životní úroveň Průměrný příjem na obyvatele v Maďarsku přesahuje středoevropský průměr, přičemž tato země zaujímá druhou příčku těsně za Českou republikou. V letech 2005 až 2010 však poroste nejpomaleji z celého regionu, což svědčí o tom, že má nejrychlejší nárůst již za sebou.



2005

2 010

25 000 20 706 19 049

20 000

17 228 15 114

13 656

15 000 11 631

11 231

8 951

10 000 5 000 1


0

12 zemí Evro p y

Západní Evro p a

Střední Evro p a

M a ďars ko


Rozdělení příjmů Zatímco 20 % nejmajetnějších disponuje 37,5 % všech příjmů, 20 % sociálně nejslabších se dělí o 7,7 % příjmů. 60 % středně situovaných maďarských domácností se dělí o 54,8 % příjmů. S tímto rozložením příjmů patří Maďarsko v Evropě k více rovnostářským zemím.


40



M a ďars ko 7,7 %


35,9 % 10,3 % 51,3 %


4,9 % 40,3 %

12 zemí Evro p y

7,4 % 0 %

10 %

20 %

30 %


40 %

50 %

60 %

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 41

Finanční přehled Zadluženost maďarských domácností stoupá podobně jako jinde ve střední Evropě exponenciálně. Z důvodu nízkého využívání úvěrů na bydlení je míra zadlužení ve srovnání se západní Evropou dosud nízká, ale postupně se zvyšuje čerpání spotřebitelských úvěrů na vybavení domácností. Vysoká je i hrubá míra úspor domácností, která však od roku 1998 postupně klesá v důsledku rostoucího využívání úvěrů.


18 % M a ďars ko

…2010

16 % Střední Evro p a

14 %

12 zemí Evro p y 12 % 2000

2001

2002

2003*

4 4 3 3 2 1 1

Objem spotřebitelských úvěrů na domácnost* v eurech 800 12 zemí Evro p y 200 600 000 400 800 M a ďars ko 200 600 Střední Evro p a 0 2002 2003 2004


…2010






Maďarský ekonomický růst by měl v letech 2007 až 2010 dosáhnout asi 4 %. Spotřeba domácností by se v tomto období měla snížit z 69 % na 64 % HDP, a bude tak k celkovému růstu přispívat méně než investice. Maďarské hospodářství se také vyznačuje obrovským deficitem veřejných rozpočtů, který činí již téměř 7 % HDP a jehož snížení bude jistě cílem vlády zvolené počátkem roku 2006.

8,0 % Průměrný podíl spotře by na HDP: 64 % 6,0 %

5,2 % 4,2 %

4,1 %

3,9 %

4,0 %

4,1 %

4,1 %

2,0 %

0,0 %


-2,0 %


-4,0 % 2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Shrnutí

Hodnocení ekonomické situace v Maďarsku* známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) 5,0 Střední Evro p a 4,6 4,5 4,0 M a ďars ko

3,5

Maďarské domácnosti byly do roku 2005 méně optimistické než jejich středoevropští sousedé. Tento rozdíl se v roce 2006 dále výrazně prohloubil a stejný výsledek je očekáván i v roce 2007. Výsledky druhé vlny průzkumu Barometru Cetelem v Maďarsku lze vysvětlit výhradně událostmi v září 2006 (demonstrace, nově přijatá úsporná opatření). Výsledky prvního průzkumu naznačovaly mnohem optimističtější vnímání ekonomické situace v zemi (známka 4,7 pro rok 2006 a 4,8 pro rok 2007).

3,4 3,0 2004

2005

2006



41

18.5.2007

15:37

Str. 42

Maďarsko

II BARO 2007

Spotřebitelský barometr a prognóza spotřeby podle produktů Rozhodování mezi spotřebou a úsporami Zdá se, že slovo úspory snad v maďarštině ani neznají, neboť chuť ukládat si peníze stranou je zde nejnižší ze všech dvanácti sledovaných zemí. Chuť utrácet naopak hraje prim a během období mezi oběma průzkumy se dokonce zvýšila! Tento výsledek, ať už je jakkoli překvapivý, možná ukazuje na snahu zbavovat se měny, jejíž hodnota se od loňského září výrazně snížila.

100 %


Záměry zvýšit spotřebu a úspory v příštích 12 měsících 76

75 % 61 51 50 % Rozdíl = záměry utrácet – záměry spořit 32

27 25 %

12 zemí Evropy

19 6


Západní Evro p a

Střední Evro p a

M a ďars ko

Západní Evropa

Střední Evropa

Maďarsko

2005

2

-1

14

-7

2006

34

19

55

86



Nákupní záměry Výsledky průzkumů nákupních záměrů více odpovídají hodnocení ekonomické situace v Maďarsku. V rozhodování mezi spotřebou a úsporami převažuje spotřeba, avšak nákupní záměry se ve všech oblastech zahrnutých do průzkumu v roce 2006 povážlivě snížily. Nejlépe odolávají nákupní záměry v oblasti volného času a cestování a mobilních telefonů.

40 % 35


34

35 % 30 % 25 %

29

27 24

23 20

20 %

18 14

15 %

14

11

10 %

19

16 9

9

7

12

11

8

7

5

5 %

4

4

1




A u tomobily


Mobilní telefo n y

N e m ovitosti

M otocykly


Automobily Po silném nárůstu počátkem 21. století stagnuje prodej automobilů již dva roky na úrovni 200 tisíc automobilů. Jak naznačují nižší nákupní záměry, automobilový trh v krátkodobém horizontu neporoste. Touha po dražších vozech by pak měla vést ve střednědobém horizontu k nárůstu prodeje.

Prodej nových automobilů v tisících 24 0

0,225 milionu

220 200 18 0

0,199 milionu

2 010/05 = 13 %

16 0 14 0 12 0 10 0 1999

42

2005 Pramen: ANFIA, prognóza BIPE

2 010

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 43

Rekonstrukce a úpravy bydlení V letech 2005 až 2010 se v Maďarsku očekává téměř 100% nárůst výdajů v oblasti rekonstrukcí a úprav bydlení. Politici také jasně podporují investice v této oblasti prostřednictvím snížení daní, dotací apod. Kromě toho vede vzestup cen energií k takovým úpravám bydlení, díky nimž budou moci Maďaři v budoucnu dosáhnout úspor energií.


2 010/05 = 99 % 1 775 1 557

1 500

1 354 1 177 1 024

1 000

890

809

736

701 500

-

2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009 2 010


Vybavení domácností Výdaje na vybavení domácností, které jsou samozřejmě méně finančně náročné, na rozdíl od trhu automobilů trvale rostou. Nejvyšší dynamiku vykazují výdaje na vybavení obývacích pokojů a pracoven, stranou zájmu nezůstává ani nábytek a domácí spotřebiče. U těchto výdajů se dá až do roku 2010 počítat s pokračováním růstového trendu.

Výdaje Maďarů na vybavení domácností Index 100 v roce 1995 24 0 220 200

21 % 2 010/ 05 =


18 0

2 010/ 05 = 20 %

16 0


2 010/ 05 = 18 %

14 0 N á by te k 12 0 10 0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Přístup k internetu a jeho využití Maďarsko se svou nízkou mírou přístupu k internetu začalo od roku 2004 vzdalovat ostatním zemím střední Evropy. Růst podílu domácností připojených k internetu by měl až do roku 2010 nadále kopírovat středoevropský průměr, na konci sledovaného období by se měl objevit o něco rychlejší růst. Na druhé straně internet zatím nepředstavuje důležitý nákupní kanál, neboť podíl nákupů přes internet se v roce 2006 nepodařilo zvýšit. Střední Evropa

Maďarsko


2005

2006

Evropa (bez Ruska)

2005

2006

2005

2006


2

3

5

5

14

17


6

5

12

7

15

17


4

1

9

4

8

9

Nové automobily

1

0

2

1

2

2

Nábytek

0

1

1

1

2

3

Potřeby pro kutily

0

1

2

1

3

4

Potraviny

1

1

1

1

2

3

43

Země

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 44

Itálie Italské domácnosti se dívají na svou budoucnost s umírněným optimismem a v příštích letech by měly zvýšit své výdaje, i když jejich míra úspor zůstane jednou z nejvyšších v Evropě. Pro spotřebitelské úvěry se tak otevírají lepší perspektivy.

Přehled hlavních ukazatelů Demografická struktura a její vývoj Itálie zažije s mírou porodnosti mírně pod evropským průměrem (který je sám o sobě nízký) v letech 2005 až 2010 téměř nulový demografický růst. Současně se zvýší počet lidí ve věku nad 65 let. 2005 Rozdíl 2005-2010 (v %)

0,1 %


2010 1,0 %

-0,1 %

58,1

58,2

20,0 %

17,7 %

16,1 %

21,1 %

18,5 %

16,4 %

1,3

1,5

1,4

1,3

1,5

1,4


Životní úroveň Průměrný příjem na obyvatele v Itálii odpovídá západoevropskému průměru. V letech 2005 až 2010 by se měl zvýšit o 6,9 %, což bude méně než v okolních evropských zemích. Tento nárůst umožní očekávaný růst příjmů spolu se stabilitou italského obyvatelstva.



2005

2 010

25 000 20 706 19 049

20 000

19 044

20 358

17 228 15 114

15 000 11 631 8 951

10 000 5 000 1


0

12 zemí Evro p y

Západní Evro p a

Střední Evro p a

Itálie


Rozdělení příjmů 20 % nejbohatších domácností disponuje 42 % všech příjmů, zatímco 20 % nejchudších náleží pouze 6,5 % příjmů. 60 % středně situovaných italských domácností se dělí o 51,5 % příjmů. Tímto rozložením příjmů se Itálie blíží průměru dvanácti sledovaných evropských zemí, je jen o něco méně rovnostářská.


44



Itálie 6,5 %


35,9 % 10,3 % 51,3 %


4,9 % 40,3 %

12 zemí Evro p y

7,4 % 0 %

10 %

20 %

30 %


40 %

50 %

60 %

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 45

Finanční přehled Italské domácnosti mají již několik let sklon zvyšovat své úspory na úkor spotřeby. Italská domácí poptávka je nedostatečná, což vede v porovnání s ostatními zeměmi jen ke slabému ekonomickému růstu. Domácnosti se proto snaží zabezpečit se dalším zvyšováním úspor. Tento jev by měl v příštích letech ustupovat a spotřebitelské úvěry, které byly dosud jen málo využívány, by měly prudce vzrůst, a to i navzdory přísné legislativě o lichvě.


Hrubá míra úspor domácností v % hrubého disponibilního důchodu Itálie

17 %

5 000 …2010

15 %

12 zemí Evro p y

4 400 3 800

12 zemí Evro p y

3 200

13 %

Itálie

Západní Evro p a

…2010

2 600 11 %

2 000 2000

2001

2002

2003*

2002


2003

2004






Po neutěšeném roce 2005 by italská ekonomika měla zvýšit tempo ekonomického růstu nad 1 %. Její předpokládaný růst 1,1 % v roce 2007 je nejnižší z celé eurozóny. Zahraniční obchod k ekonomickému růstu příliš nepřispívá, zejména kvůli nedostatečné konkurenceschopnosti italského zboží v porovnání s novými ekonomikami. Spotřeba domácností a investice naopak potáhnou ekonomický růst vzhůru.

2,5 %


2,0 %

1,6 %

1,5 %

1,4 % 1,5 %

1,2 %

1,1 %

1,0 % 0,5 %

0,1 %

0,0 % Investice V eřejná spotře b a Změna zásob

-0,5 %


-1,0 % 2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Shrnutí

Hodnocení ekonomické situace v Itálii* známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) 5,7 Itálie 5,5

5,5

5,3 5,1 5,0 4,9

Západní Evro p a

V roce 2006 se hodnocení budoucí ekonomické situace v Itálii výrazně zlepšilo, výsledná známka pro rok 2007 raketově vzrostla a výrazně předstihla hodnocení budoucí situace v okolních zemích. Toto hodnocení však kontrastuje s nepříznivou ekonomickou situací a s chutí utrácet, která sice převyšuje chuť spořit, ale dosud zaostává za západoevropským průměrem. Tento náhlý umírněný optimismus by se dal vykládat tak, že si Italové myslí, že to nejhorší už je za nimi.

4,7 4,5 2004

2005

2006



45

18.5.2007

15:37

Str. 46

Itálie

II BARO 2007

Spotřebitelský barometr a prognóza spotřeby podle produktů Rozhodování mezi spotřebou a úsporami Italské domácnosti nemají podle všeho v úmyslu podstatně měnit své rozhodování mezi utrácením a spořením. Podle provedených průzkumů se rozdíl mezi spotřebou a úsporami v letech 2005 a 2006 nezměnil. Záměry zvýšit své výdaje jsou v Itálii nižší než evropský průměr, chuť spořit se od něj příliš neliší. Záměry zvýšit spotřebu a úspory v příštích 12 měsících 80 %


61 60 %

51

40 %

47 32


29

27 19

20 %


Západní Evro p a

Střední Evro p a

Itálie

12 zemí Evropy

Západní Evropa

Střední Evropa

Itálie

2005

2

-1

14

18

2006

34

19

55

18



Nákupní záměry Ačkoli chuť zvýšit své výdaje není všeobecně příliš silná, nákupní záměry ve všech sledovaných oblastech vzrostly. Největší nárůst nákupních záměrů můžeme pozorovat v oblasti volného času a cestování, potřeb pro kutily, spotřební elektroniky a automobilů. Z pohledu velkých investic by měly zažít rozmach nemovitosti a u drobnějších výdajů mobilní telefony.


70 % 60 % 50 %

56 47

40 % 30 % 20

20 %

20

23 19

24

25 18

20

24

23 18

18

20

17 11

10 %

14

16

17 8

11 5

6




A u tomobily


Mobilní telefo n y

N e m ovitosti

M otocykly


Automobily Po rekordních hodnotách, zaznamenaných v prvních letech 21. století díky podporám na obnovu vozového parku, se prodej osobních vozů sice snižuje, ale stále zůstává na vysoké úrovni. Ačkoli vybavenost domácností automobily je vysoká, vozový park je zejména na jihu země zastaralý a měl by být obnoven. Konkurence, vedoucí ke snížení cen, by měla umožnit, aby se trh udržel přibližně na hodnotě 2,3 miliónů prodaných vozů.

Prodej nových automobilů v tisících 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1

500 400 300 200 10 0 000 900 800 700 600

2,30 milionu 2,24 milionu 2 010/05 = 3 %

1990

46

1995

2000


2005

2 010

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 47

Rekonstrukce a úpravy bydlení Výdaje na rekonstrukce by měly začít hrát roli, kterou měl doposud trh s nemovitostmi. Vynucuje si to stárnutí stávajícího bytového fondu a rostoucí podíl budov starších 40 let, které si vyžádají nezbytné opravy. Kromě toho nedávno narostl počet domácností, které kupovaly byty do osobního vlastnictví, a to převážně ve staré zástavbě. Od nových vlastníků lze nyní očekávat, že budou svůj majetek zvelebovat.


2 010/05 = 6 % 54 176

54 000

53 481 52 795

52 000

52 118

51 142 50 887 50 938 51 345

51 653

2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009 2 010

50 000

48 000 Pramen: BIPE, Euroconstruct 2006

Vybavení domácností Výdaje na spotřební elektroniku se od roku 1995 zdvojnásobily a tento rostoucí trend, který od roku 2001 poněkud zvolnil, by měl zůstat zachován až do roku 2010. Domácí spotřebiče, které nezaznamenaly tak silný růst, by nyní měly těžit z očekávaného oživení spotřeby. Výdaje v oblasti nábytku, které v posledních deseti letech stagnovaly, by měly zažít rozmach v souvislosti s růstem výdajů na rekonstrukce a úpravy bydlení. Výdaje Italů na vybavení domácností Index 100 v roce 1995 14 0

2 010/ 05 = 9 %

13 0 S p otřební elektronika a počíta č e

12 0

% 2 010/ 05 = 8

110 10 0

N á by te k 2 010/ 05 = 6 %

90 80


70 60 1995

1996

19 97

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Přístup k internetu a jeho využití Podíl italských domácností připojených k internetu v porovnání s průměrem západoevropských zemí v posledních letech zaostával, ale v budoucnu by měl sledovat stejný růstový trend. Podle dostupných údajů je v Itálii také využívání internetu nižší než v západní Evropě i ve všech dvanácti sledovaných zemích. Výsledky posledního průzkumu však naznačují, že se internet v Itálii rychle prosazuje jako jeden z nákupních kanálů. Západní Evropa

Itálie


Evropa (bez Ruska)

2005

2006

2005

2006

2005

2006


9

20

18


7

13

18

24

14

17

24

15

17


3

5

8

12

8

9

Nové automobily

0

Nábytek

1

2

1

3

2

2

2

3

5

2

3

Potřeby pro kutily

1

3

4

6

3

4

Potraviny

0

3

3

4

2

3

47

Země

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 48

Polsko Polsko je sice pozadu, ale začíná růst svým tempem. Od vstupu země do EU vzrostla důvěra polských domácností na úroveň průměru střední Evropy. Ačkoli svou životní úrovní by se Polsko mělo i nadále řadit na konec pelotonu nových členských zemí, dávají Poláci najevo celkově vyšší chuť utrácet. Také spotřebitelské úvěry by se měly více prosazovat a postupně nahrazovat spoření.

Přehled hlavních ukazatelů Demografická struktura a její vývoj Počet obyvatel Polska se do roku 2010 sníží stejně jako v jiných zemích střední Evropy. Obyvatelstvo se bude rovnoměrně dělit mezi věkové skupiny 15-29 let, 30-44 let a 45-59 let, z nichž každá bude čítat 22 % všech obyvatel. 2005 Rozdíl 2005-2010 (v %)

-0,4 %


2010 -1,7 %

-0,1 %

38,5

38,4

12,9 %

13,7 %

16,1 %

13,0 %

13,0 %

16,4 %

1,3

1,3

1,4

1,3

1,3

1,4


Životní úroveň Průměrná životní úroveň je v Polsku nejnižší ve střední Evropě a tato situace se do roku 2010 nezmění. V období 2005 až 2010 zde poroste životní úroveň nejpomaleji, takže náskok sousedních zemí se bude zvyšovat.



2005

2 010

25 000 20 706 19 049

20 000

17 228 15 114

15 000 11 631 10 010

8 951

10 000

8 145

5 000 1


0

12 zemí Evro p y

Západní Evro p a

Střední Evro p a

Polsko


Rozdělení příjmů Z porovnání nejbohatších a nejchudších domácností vyplývá, že 20 % nejmajetnějších domácností má k dispozici 42,5 % všech příjmů, zatímco 20 % sociálně nejslabších se dělí o 7,3 % z celkového součtu. Zbývajících 60 % středně situovaných polských domácností se dělí o 50,2 % příjmů. Tímto rozložením příjmů se Polsko řadí mezi dvanácti sledovanými zeměmi k méně rovnostářským zemím.


48



Polsko 7,3 %


35,9 % 10,3 % 51,3 %


4,9 % 40,3 %

12 zemí Evro p y

7,4 % 0 %

10 %

20 %

30 %


40 %

50 %

60 %

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 49

Finanční přehled Míra využití bankovních služeb ještě zdaleka nedosahuje úrovně západní Evropy, ale v celé střední Evropě se velmi rychle zvyšuje. Již několik let tak roste přístup k úvěrům a rozšiřuje se nabídka bank. Zadluženost polských domácností rychle roste, zejména kvůli spotřebitelským úvěrům. Míra úspor má sklon se snižovat právě z důvodu rostoucího využívání úvěrů.


Objem spotřebitelských úvěrů na domácnost* v eurech 4 800 12 zemí Evro p y 4 200

Střední Evro p a

16 %

3 600 3 000

14 %


1 800

12 %

…2010 Polsko

Polsko

1 200

…2010

600

10 %

Střední Evro p a

0 2000

2001

2002

2003*

2002


2003

2004






Polsko by mělo v průběhu období do roku 2010 dosahovat ekonomického růstu okolo 4 %. Zejména spotřeba domácností by měla těžit z růstu mezd, zvyšování zaměstnanosti a z reforem v oblasti valorizace důchodů. Polské ekonomické ukazatele se postupně přibližují evropským standardům: v roce 2005 se podařilo udržet inflaci na 2,1 %, dluh veřejných financí byl odhadován na 42,5 % HDP a deficit veřejných financí na 4,6 % HDP.


6,0 % 5,0 %

4,5%

4,7 %

4,2%

4,2 %

4,3 %

4,3 %

4,0 % 3,0 % 2,0 % 1,0 % 0,0 % Investice V eřejná spotře b a Změna zásob

-1,0 % -2,0 % 2005

2006

2007

Čistý vývo z Soukromá spotře b a HDP 2008

2009

2 010


Shrnutí

Hodnocení ekonomické situace v Polsku* známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) 5,0

Střední Evro p a 4,9 4,6

4,5 Polsko

Ačkoli Poláci hodnotili již dříve svou budoucí ekonomickou situaci mnohem horší známkou než průměr střední Evropy, v roce 2005 bylo jejich hodnocení ještě pesimističtější. Vše by však již brzo mělo vypadat lépe. Poláci totiž v roce 2006 očekávali výrazné zlepšení, které by mělo pokračovat i v roce 2007. Tímto optimistickým postojem se Polsko řadí po bok svých sousedů ve střední Evropě.

4,0

3,5 2004

2005

2006



49

18.5.2007

15:37

Str. 50

Polsko

II BARO 2007

Spotřebitelský barometr a prognóza spotřeby podle produktů Rozhodování mezi spotřebou a úsporami Rozhodování mezi spotřebou a úsporami je velmi podobné jako v ostatních zemích střední Evropy, které se vyznačují zjevnou chutí zvýšit své výdaje na spotřebu a méně spořit než Evropa západní. Rozdíl mezi spotřebou a úsporami učinil v letech 2005 a 2006 výjimečný skok vpřed, což je známkou toho, že zde spotřebitelské úvěry mají zřejmý potenciál.



74 61

60 %

51

40 %


32 27 19

20 %

12 zemí Evropy

15


Západní Evro p a

Střední Evro p a

Polsko

Západní Evropa

Střední Evropa

Polsko

2005

2

-1

14

4

2006

34

19

55

60



Nákupní záměry Chuť zvýšit během příštích 12 měsíců své výdaje se v konkrétních nákupních záměrech téměř neprojevuje. V roce 2006 polské spotřebitele podle všeho více přitahovaly pouze mobilní telefony a v menší míře také rekonstrukce bydlení. Nižší nákupní záměry jsou jasně patrné u automobilů a vybavení domácností.

40 % 35 % 30 %


32 26

25 %

26

26 24

22

22

20 % 15

15 %

17 14

12

14

12

10

10 %

12

11

9 5

5 %

14

7

6 2

2

1




A u tomobily


Mobilní telefo n y

N e m ovitosti

M otocykly


Automobily Prodej nových vozů na polském trhu poklesl v roce 2006 o 26 %, a dosáhl tak nejnižší úrovně za posledních 14 let. V důsledku zrušení dovozní daně a cel na dovoz z EU vzrostl nákup zahraničních ojetých vozů. Polákům však nebudou stačit ojeté automobily napořád, místní trh s novými vozy by se tedy měl ve střednědobém výhledu opět vzpamatovat.

Prodej nových automobilů v tisících 600 2 010/05 = 70 %

500

0,40 milionu

400 300 0,24 milionu

200 1993 1995

50


2006

2 010

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 51

Rekonstrukce a úpravy bydlení Trh s nemovitostmi a bytovou výstavbu by měla povzbudit finanční podpora slíbená vládou. Současně by mělo dojít k rozmachu i v oblasti rekonstrukcí a úprav bydlení, která již vykázala povzbudivé známky růstu. Rekonstrukce jsou jednou z mála oblastí, kde podle průzkumu z roku 2006 vzrostly nákupní záměry pro příštích 12 měsíců.

Výdaje na rekonstrukce a úpravy bydlení v milionech eur v roce 2005 3 000 2 500

2 391 2 487

2 010/05 = 6 % 2 626 2 679 2 487 2 524 2 575

2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009 2 010

2 145 2 225

2 000 1 500 1 000 500 Pramen: BIPE, Euroconstruct 2006

Vybavení domácností Vzhledem k makroekonomické prognóze a zejména k velmi příznivému vývoji spotřeby by se po stagnaci minulých let měly opět začít zvyšovat výdaje na vybavení domácností. Jelikož ale nákupní záměry klesly, očekáváme, že nárůst bude ve skutečnosti nižší.

Výdaje Poláků na vybavení domácností Index 100 v roce 1995 13 0 12 5 12 0 115 2 010 /0 5

110

= 21 %

10 5 10 0 V y b av ení a zařízení by t u

95 90 85 80 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Přístup k internetu a jeho využití Od roku 2003 má Polsko oproti průměru střední Evropy velký náskok v počtu domácností připojených k internetu. Nyní se blíží průměru všech dvanácti sledovaných zemí, ovšem rozdíl, který jej od tohoto průměru dělí, by se do roku 2010 neměl zmenšovat. Nákupy přes internet ale nejsou příliš populární. V roce 2006 byl dokonce zaznamenán u tohoto způsobu nakupování pokles oproti roku 2005, zejména v oblasti kultury, domácích spotřebičů, potřeb pro kutily a potravin. Střední Evropa

Polsko

Nákupy přes internet (v %) 2005

2006

Evropa (bez Ruska)

2005

2006

2005

2006


6

6

5

5

14

17


17

9

12

7

15

17


8

4

9

4

8

9

Nové automobily

2

1

2

1

2

2

Nábytek

1

1

1

1

2

3

Potřeby pro kutily

4

2

2

1

3

4

Potraviny

1

0

1

1

2

3

51

Země

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 52

Portugalsko Pomalu, ale jistě by měla portugalská ekonomika, kterou pohání jeden z nejdynamičtějších demografických nárůstů v Evropě, těžit z rostoucí spotřeby domácností. Ta je hlavní hnací silou ekonomického růstu v zemi, kam se podle všeho od roku 2005 vrací optimismus. Úmysl zvýšit výdaje je zřejmý, což nabízí zajímavou perspektivu pro spotřebitelské úvěry, i když je třeba počítat s nižší mírou bohatství, než je průměr západní Evropy.

Přehled hlavních ukazatelů Demografická struktura a její vývoj Portugalsko je z hlediska demografického vývoje jednou z nejdynamičtějších evropských zemí. Velkou roli zde navíc hraje přistěhovalectví. Navzdory poměrně vysoké míře porodnosti, která odpovídá evropskému průměru, se do roku 2010 zvýší počet osob nad 65 let. Domů se totiž budou vracet lidé, kteří v minulosti odešli ze země za prací. 2005 Rozdíl 2005-2010 (v %)

2,1 %


2010 1,0 %

-0,1 %

10,5

10,7

17,1 %

17,7 %

16,1 %

17,8 %

18,5 %

16,4 %

1,5

1,5

1,4

1,5

1,5

1,4


Životní úroveň Průměrný příjem na obyvatele je v Portugalsku nejnižší ze zemí západní Evropy. Zároveň bude dynamika jeho růstu nejpomalejší, neboť v letech 2005 až 2010 se zvýší jen o 5,5 %. Ačkoli země zažije stejný demografický vývoj jako Španělsko, nedosáhne téhož ekonomického růstu, který by jí umožnil dohnat v příjmu na obyvatele ostatní země západní Evropy.



2005

2 010

25 000 20 706 19 049

20 000

17 228 15 114

13 135 13 858

15 000 11 631 8 951

10 000 5 000 1


0

12 zemí Evro p y

Západní Evro p a

Střední Evro p a

Portugalsko


Rozdělení příjmů Rozložení příjmů v Portugalsku je méně rovnostářské, než je evropský průměr. Nerovnoměrné rozložení příjmů je podporováno mimo jiné systémem nájmů, které jsou již desítky let uměle udržovány na nízké úrovni. To proti sobě staví tradiční nájemce a nové domácnosti ze středních tříd, které se při nákupu svých bytů musí silně zadlužit.


52



Portugalsko 5,8 %


35,9 % 10,3 % 51,3 %


4,9 % 40,3 %

12 zemí Evro p y

7,4 % 0 %

10 %

20 %

30 %


40 %

50 %

60 %

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 53

Finanční přehled Míra zadlužení domácností je v Portugalsku velmi vysoká. V letech 2002 a 2003 se stabilizovala, ale od roku 2004 se opět zvyšuje. Portugalské domácnosti zažívají období slabého ekonomického růstu, a na budoucnost proto nepohlížejí příliš růžově. Musí však čerpat úvěry na pořízení nemovitostí. Rovněž míra úspor domácností je nižší než evropský průměr. Využití spotřebitelských úvěrů je nižší než průměr západní Evropy, ale vyšší než v Itálii a Belgii.


Hrubá míra úspor domácností v % hrubého disponibilního důchodu 12 zemí Evro p y

14 %

5 200

Západní Evro p a 12 %

12 zemí Evro p y

4 600 4 000

Portugalsko

Portugalsko …2010 10 %

3 400

…2010

2 800 2000

2001

2002

2003*

2002


2003

2004






Portugalský ekonomický růst by ve sledovaném období neměl překročit 2,1 % ročně, přičemž vrcholu dosáhne v roce 2009. I když se toto tempo může zdát nízké, růst v letech 2005 až 2010 nepoleví a bude ve velké míře založen na spotřebě domácností. Ta činí 67 % HDP, což je nejvíce ze všech zemí západní Evropy. Za povšimnutí stojí, že zahraniční obchod ekonomický růst spíše zatěžuje, a to v důsledku špatného postavení portugalského zboží na trhu.


2,5 %

1,8 %

2,0 % 1,5 % 1,5 %

1,2 % 0,9 %

1,0 % 0,5 %

2,1 %

0,2 %

0,0 % -0,5 % -1,0 %


-1,5 %


-2,0 % 2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Shrnutí

Hodnocení ekonomické situace v Portugalsku* známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) 5,5 Západní Evro p a 5,0

5,0

4,5

Portugalské domácnosti vidí od roku 2005 svou budoucí ekonomickou situaci pozitivněji, přesto jsou ale stále pesimističtější než průměr zemí západní Evropy. Pozitivní výhled se odráží v chuti domácností utrácet, která výrazně převyšuje jejich chuť spořit. Tomu ovšem neodpovídají konkrétní nákupní záměry, které se ve srovnání s rokem 2005 snížily.

4,0 Portugalsko 3,5

3,5 3,0 2004

2005

2006



53

18.5.2007

15:37

Str. 54

Portugalsko

II BARO 2007

Spotřebitelský barometr a prognóza spotřeby podle produktů Rozhodování mezi spotřebou a úsporami Portugalci mají pro příštích 12 měsíců jasno – budou zvyšovat svou spotřebu. Podíl domácností, které plánují zvýšit své výdaje, je mnohem vyšší než jinde v západní Evropě, a naopak chuť spořit je logicky na posledním místě. Rozdíl mezi výdaji a úsporami se podle průzkumu oproti roku 2005 výrazně zvýšil ve prospěch spotřeby.


S p otře b a Úspory 74 64

61 60 %

51

40 %


32 27 19

20 %

12 zemí Evropy

14


Západní Evro p a

Střední Evro p a

Portugalsko

Západní Evropa

Střední Evropa

Portugalsko

2005

2

-1

14

5

2006

34

19

55

50



Nákupní záměry Všeobecně roste chuť utrácet, ale tato skutečnost se jen málo projevuje v konkrétních nákupních záměrech. Zdá se, že portugalské domácnosti plánují utrácet pouze za mobilní telefony a vybavení domácnosti v oblasti spotřební elektroniky.


30 % 26 25 % 20 %

22 19 16 14

15 % 11

12

10

10 %

16

14

13 10

11

11 9

8 6

5

5 %

6

6

6 3

2

1




A u tomobily


Mobilní telefo n y

N e m ovitosti

M otocykly


Automobily Portugalsku se nepodařilo navázat na růstový trend, který skončil v roce 1999 kvůli zpřísnění daňových předpisů týkajících se automobilů, i když byl v letech 2004 a 2005 zaznamenán slabý růst. Po mírném oslabení v roce 2006 by měla začít nová růstová fáze, díky níž by se v roce 2010 mělo prodat asi 230 000 nových vozů. Vybavenost domácností automobily je stále nedostačující.


2 010/05 = 5 %

260

0,23 milionu 24 0 220 200 0,20 milionu 18 0 1990

54

1995

2000


2005

2 010

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 55

Rekonstrukce a úpravy bydlení Po propadu v roce 2003 a oživení v letech 2005 a 2006 by výdaje na rekonstrukce a úpravy bydlení měly zažít další růst, odpovídající asi 2 % ročně (celkem 9 % za období 2005 až 2010). Současná politická podpora v této oblasti by měla pomoci danému trendu, který by v případě rozšíření daňových úlev mohl dokonce překonat očekávání.


2 010/05 = 9 %

3 909 3 805

4 000

4 033 4 114

4 155 4 197

4 475 4 302 4 388

3 000

2 000

2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009 2 010


Vybavení domácností Se zlepšováním ekonomické situace v zemi by mělo skončit období slabého růstu, nebo dokonce poklesu výdajů na vybavení domácností. Dojde k nahrazování stávajícího zařízení, a to spíše kvůli zájmu o nové výrobky než kvůli zastaralosti těch původních. Oblast spotřební elektroniky je jednou z mála, u níž roste chuť si dané výrobky pořídit. Zajímavé nákupní perspektivy otevírá nedostatečné počítačové vybavení domácností. Výdaje Portugalců na vybavení domácností Index 100 v roce 1995 13 0 12 0

2 010/ 05 = 10 %

S p otřební elektronika a počíta č e 110

% 2 010/ 05 = 11

10 0 2 010/ 05 = 9 %


90 80

N á by te k

70 60 50 1995

1996

19 97

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Přístup k internetu a jeho využití Připojování domácností k internetu nabralo v Portugalsku zpoždění a navzdory očekávanému růstu v příštích letech by do roku 2010 nemělo dohnat své zaostávání za průměrem sledovaných zemí a zejména za západní Evropou. Zpoždění Portugalska je ještě patrnější u nákupních zvyklostí – nákupy přes internet zde podle výsledků průzkumu téměř neexistují.

Západní Evropa

Portugalsko


Evropa (bez Ruska)

2005

2006

2005

2006

2005

2006


4

1

18


7

2

18

24

14

17

24

15

17


4

1

8

12

8

9

Nové automobily

2

Nábytek

1

0

1

3

2

2

0

3

5

3

3

Potřeby pro kutily

2

0

4

6

3

4

Potraviny

1

0

3

4

2

3

55

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 56

Země

Česká republika Česká republika má před sebou dobré vyhlídky a její obyvatelé jsou si vědomi velmi příznivé ekonomické situace. Oproti svým středoevropským sousedům má Česká republika jistý náskok a její obyvatelé si pravděpodobně brzy osvojí západoevropské spotřebitelské návyky. V České republice je stále patrnější chuť více utrácet, k níž přispívá postupně se rozvíjející nabídka výhodných finančních produktů. Tento spotřebitelský trend je navíc podporován rostoucími příjmy na obyvatele, jejichž úroveň by se měla do roku 2010 přiblížit úrovni Španělska.

Přehled hlavních ukazatelů Demografická struktura a její vývoj Česká republika má nejslabší míru porodnosti ze všech evropských zemí (1,2). Podíl populace ve věku 0-29 je proto nižší než v ostatních zemích původní evropské dvanáctky, zatímco podíl obyvatel ve věku 30-44 je zastoupen nejsilněji. 2005 Rozdíl 2005-2010 (v %)

-0,6 %


2010 -1,7 %

-0,1 %

10,2

10,2

14,2 %

13,7 %

16,1 %

15,7 %

13,0 %

16,4 %

1,2

1,3

1,4

1,2

1,3

1,4


Životní úroveň V roce 2005 byl průměrný příjem na jednoho obyvatele České republiky nejvyšší ve střední Evropě a toto prvenství by si ČR měla udržet i do roku 2010. K tomuto datu bude příjem na obyvatele dokonce vyšší než v Portugalsku a měl by se přiblížit průměrnému příjmu ve Španělsku. Stejně jako v dalších zemích střední Evropy by měl průměrný příjem na obyvatele růst od roku 2005 do roku 2010 rychleji než 4 % ročně.



2005

2 010

25 000 20 706 19 049

20 000

17 228 15 114

12 537 15 532

15 000 11 631 8 951

10 000 5 000

1


0

12 zemí Evro p y

Západní Evro p a

Střední Evro p a

Česká republika


Rozdělení příjmů 35,9 % všech příjmů náleží 20 % nejbohatších lidí, zatímco na 20 % nejchudších zůstává z celkových příjmů 10,3 %. Zbývající „střední třída“ se dělí o 54,3 % příjmů. Toto rozložení příjmů řadí Českou republiku na první místo jako nejvíce rovnostářskou z dvanácti evropských zemí, sledovaných v této studii.


56

Rozložení příjmů domácnosti Česká republika (nejvíce rovnostářská)


10,3 %


51,3 % 4,9 %

12 zemí Evro p y

40,3 % 7,4 % 0 %

10 %

20 %

30 %


40 %

50 %

60 %

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 57

Finanční přehled České domácnosti se čím dál tím více zadlužují a mimo jiné stále častěji využívají spotřebitelské úvěry. K tomu je vede především chuť zvyšovat výdaje na vybavení vlastní domácnosti po vzoru lidí v západní Evropě. České domácnosti se vyznačují značnou chutí utrácet, jak naznačuje míra hrubých úspor, která je v ČR o dost nižší než v ostatních zemích střední Evropy. Stejně jako v ostatních zemích střední Evropy lze očekávat, že i v České republice míra zadlužení poroste.

Hrubá míra úspor domácností v % hrubého disponibilního důchodu 16 %


Střední Evro p a


12 %

3 600 2 400

10 %

1 800 …2010

8 %

1 200

Česká republika

6 %

…2010

Střední Evro p a

600

4 %

Česká republika

0 2000

2001

2002

2003*

2002


2003

2004






České makroekonomické ukazatele vypadají skvěle. Hnací silou růstu HDP byl v roce 2005 především export průmyslových výrobků. Do roku 2010 by se role financování ekonomického růstu měly ujmout spíše investice a v menší míře také spotřeba domácností. K zajištění dlouhodobé stability veřejných financí bude ovšem třeba provést reformu důchodového systému a zdravotnictví.

9,0 % Průměrný podíl spotře by na HDP: 50 % 7,0 %

6,0 % 5,3 % 4,7 %

5,0 %

3,9 %

3,7 %

3,8 %

3,0 %

1,0 %

-1,0 %



-3,0 % 2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Shrnutí

Hodnocení ekonomické situace v České republice* známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) 5,2 Česká republika 4,9

5,0

5,1

4,8 Střední Evro p a

4,6 4,4

Důvěra Čechů v domácí ekonomickou situaci figurovala v letech 2004 a 2005 nad průměrem zemí střední Evropy a tento náskok by si měla udržet i v letech 2006 až 2007. Česká republika je spolu s Ruskem jedinou zemí střední a východní Evropy, v níž hodnocení ekonomické situace překonalo hranici pěti bodů a je tak srovnatelné s hodnocením ve Španělsku a ve Velké Británii. Optimismus, který v České republice panuje, by měl pomáhat dalšímu ekonomickému růstu země.

4,2 4,0 2004

2005

2006



57

Česká republika

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 58

Spotřebitelský barometr a prognóza spotřeby podle produktů Rozhodování mezi spotřebou a úsporami Ačkoli chuť spořit převyšuje v České republice středoevropský průměr, došlo mezi lety 2005 a 2006 k poklesu záměru zvýšit své úspory. Plánované zvýšení spotřeby dosahuje průměrné úrovně ve střední Evropě. Rozdíl mezi spotřebou a úsporami tak mezi roky 2005 a 2006 výrazně vzrostl. S p otře b a Úspory 74


74 61

60 %

51

40 %


32 27 22

19

20 %


Západní Evro p a

Střední Evro p a

Česká republika

12 zemí Evropy

Západní Evropa

Střední Evropa

Česká republika

2005

2

-1

14

9

2006

34

19

55

52



Nákupní záměry Rostoucí nákupní záměry se týkají zejména pěti oblastí: volného času a cestování, domácích spotřebičů, nábytku, spotřební elektroniky a především mobilních telefonů. Největší pokles byl zaznamenán v oblasti nemovitostí. V souhrnu jsou přitom nákupní záměry v České republice vyšší než v Portugalsku a v některých oblastech dokonce vyšší než ve Španělsku.

60 % 50 %


49 44 40

40 % 33 22 20 %

31

30

30 %

25 21

22

19

20

18

21

21 17 10

10 %

11

11

12 6 2

3

3




A u tomobily


Mobilní telefo n y

N e m ovitosti

M otocykly


Automobily Od roku 2000 nedošlo na českém trhu k žádné závažnější změně. Stejně jako u polských sousedů ovlivňuje i zde dovoz levných ojetých automobilů nepříznivě odbyt nových vozů. V souvislosti se zvyšováním příjmů však lze očekávat také vyšší nároky ze strany kupujících. Růst místního automobilového průmyslu navíc nabízí dobré vyhlídky pro rozvoj trhu s novými automobily.


0,167 milionu

17 0 16 0

0,152 milionu

15 0 14 0

2 010/05 = 10 %

13 0 12 0 110 10 0 1990

58


2 010

II BARO 2007

18.5.2007

15:37

Str. 59

Rekonstrukce a úpravy bydlení

Výdaje na rekonstrukce a úpravy bydlení v milionech eur v roce 2005

Výdaje na rekonstrukce bydlení rostou už od roku 2002 a přes pokles nákupních záměrů v této oblasti se očekává další růst. Půjčky a subvence na opravu bytového fondu ještě nebyly zcela vyčerpány, což se s největší pravděpodobností pozitivně projeví v oblasti rekonstrukcí a úprav bydlení.

1000

2 010/05 = 35 %

623

589

711

670

752

840

794

511 500

458

2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009 2 010


Vybavení domácností Trh s nábytkem již několik let výrazně roste a předpokládaný růst rekonstrukcí a úprav bydlení by měl do roku 2010 pokračovat. V oblasti vybavení domácími spotřebiči a elektronikou zůstávají ceny pro určitou část domácností příliš vysoké, trend v těchto oblastech je proto méně příznivý. Nákupní záměry spotřebitelů nicméně naznačují, že by se měl tento trend v budoucnu obrátit.

Výdaje Čechů na vybavení domácností Index 100 v roce 1995 210 % 2 010/ 05 = 21

19 0 17 0 15 0

N á by te k

13 0 110


2 010/0 5 = 13 %


2 010/0 5 = 14 %

90 70 50 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Přístup k internetu a jeho využití Rozdíl mezi počtem domácností připojených na internet v České republice a ve střední Evropě celkem, který existuje od počátku tohoto století, pravděpodobně přetrvá i v následujících letech. V Evropě by se podíl domácností připojených na internet měl v roce 2010 blížit k 30 %, ve střední Evropě by to pak průměrně mělo být 19 %. Co se týká nákupů přes internet, udržuje si Česká republika náskok před svými středoevropskými sousedy. Češi přitom využívají internet především k nákupu zboží z oblasti kultury, domácích spotřebičů a spotřební elektroniky.


Střední Evropa

Česká republika 2005

2006


12


19


Evropa (bez Ruska)

2005

2006

2005

2006

7

5

8

12

5

14

17

7

15

17

20

8

9

4

8

9

Nové automobily

3

Nábytek

2

0

2

1

2

2

1

1

1

2

3

Potřeby pro kutily

4

1

2

1

3

4

Potraviny

1

1

1

1

2

3

59

II BARO 2007

18.5.2007

15:38

Str. 60

Země

Velká Británie Velká Británie zůstává i nadále nejspolehlivějším ekonomickým tahounem v Evropě, ačkoli se její ekonomický růst mírně zpomalil. Britové se sice o nejbližší budoucnosti vyjadřují poněkud zdrženlivě, jejich chuť nakupovat však nepolevuje, naopak dokonce roste. Spotřebitelské úvěry jsou ve Velké Británii značně rozšířené a vše nasvědčuje tomu, že si tuto vysokou úroveň udrží i nadále.

Přehled hlavních ukazatelů Demografická struktura a její vývoj S mírou porodnosti 1,7 dítěte na ženu bude Velká Británie v rámci Evropy i nadále patřit k zemím s nejdynamičtějším demografickým vývojem. Počet obyvatel by se měl v letech 2005 až 2010 zvýšit o 1,4 %, čemuž napomáhá i poměrně otevřená imigrační politika. 2005 Rozdíl 2005-2010 (v %)

1,4 %


2010 1,0 %

-0,1 %

59,7

60,5

16,0 %

17,7 %

16,1 %

16,5 %

18,5 %

16,4 %

1,7

1,5

1,4

1,7

1,5

1,4


Životní úroveň Průměrný příjem na obyvatele ve Velké Británii převyšuje jak evropský, tak i západoevropský průměr. Mezi lety 2000 a 2005 vzrostl o 10,4 %, což představovalo nejvyšší nárůst mezi západoevropskými zeměmi. Stejně vysoký nárůst byl zaznamenán pouze ve Španělsku, které však během tohoto období snižovalo náskok ostatních států západní Evropy. Britský průměrný příjem by měl růst podobným tempem také v nadcházejících pěti letech.



2005

25 000

2 010

22 681 20 706

20 541

19 049

20 000

17 228 15 114

15 000 11 631 8 951

10 000 5 000

1


0

12 zemí Evro p y

Západní Evro p a

Střední Evro p a

V elká Británie


Rozdělení příjmů 20 procentům nejbohatších domácností náleží 44 % všech příjmů, zatímco 20 % nejchudších se dělí o 6,1 % příjmů. Zbývajícím 60 % středně situovaných britských domácností plyne 49,9 % příjmů. Toto rozložení lze v porovnání s evropským průměrem považovat spíše za rovnostářské.


60



V elká Británie 6,1 %


35,9 % 10,3 % 51,3 %


4,9 % 40,3 %

12 zemí Evro p y

7,4 % 0 %

10 %

20 %

30 %


40 %

50 %

60 %

II BARO 2007

18.5.2007

15:38

Str. 61

Finanční přehled Zadluženost britských domácností dosáhla v posledních letech historicky nejvyšší úrovně a v současnosti již překročila 150 % jejich hrubého disponibilního příjmu. Hlavním důvodem je chuť Britů kupovat nemovitosti a zároveň z toho plynoucí nárůst cen realit. Dalším průvodním jevem vysoké zadluženosti je nízká míra úspor, což vytváří příznivé podmínky pro spotřebu, která se však od roku 2005 poněkud zpomalila. Velká Británie je zemí s nejrozvinutějším systémem spotřebitelských úvěrů.

Objem spotřebitelských úvěrů na domácnost* v eurech V elká Británie 10 000

Hrubá míra úspor domácností v % hrubého disponibilního důchodu Západní Evro p a

…2010

9 000


12 %

8 000

10 %

7 000

8 %

Západní Evro p a

6 000 V elká Británie

6 %

…2010

4 %


4 000 2000

2001

2002

2003*

2002


2003

2004






Britská ekonomika zaznamenala v letech 2002 a 2004 výrazný růst, který byl podporován růstem cen nemovitostí, a to vedlo ke zvyšování výdajů domácností. Fáze růstu skončila v roce 2005, kdy se zvedly úrokové sazby a stoupla zadluženost domácností. V dalších letech by měla britská ekonomika růst tempem, které odpovídá jejímu potenciálu (2,4 %), přičemž spotřeba domácností bude hrát i nadále velmi významnou roli (66 %).

3,5 %


3,0 % 2,3 %

2,5 % 2,0 %

2,4 %

2,2 %

2,4 %

2,1 % 1,8 %

1,5 % 1,0 % 0,5 % 0,0 % Investice V eřejná spotře b a Změna zásob

-0,5 % -1,0 % 2005

2006

2007

Čistý vývo z Soukromá spotře b a HDP 2008

2009

2 010


Shrnutí

Hodnocení ekonomické situace ve Velké Británii* známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) 5,7 5,5 V elká Británie 5,3

5,3 5,1


4,9

Stejně jako ve Španělsku budou také domácnosti ve Velké Británii pohlížet na ekonomickou situaci v letech 2006 a 2007 pesimističtěji, i když hodnocení budoucí ekonomické situace zůstane vyšší, než je průměr sedmi sledovaných západoevropských zemí. Mimořádná zadluženost domácností, k níž se přidává také zpomalení růstu cen nemovitostí, výrazně snížila chuť Britů utrácet a projevila se i vyšší zdrženlivostí při hodnocení budoucí situace.

4,7 4,5 2004

2005

2006



61

18.5.2007

15:38

Str. 62

Velká Británie

II BARO 2007

Spotřebitelský barometr a prognóza spotřeby podle produktů Rozhodování mezi spotřebou a úsporami Chuť Britů spořit převyšuje západoevropský průměr, stejně jako sklon britských domácností zvyšovat své výdaje na spotřebu. Celkově se dá říci, že rozdíl mezi úmyslem více utrácet a více spořit během příštích 12 měsíců se v meziročním srovnání výrazně zvětšil, z čehož lze usuzovat na další dynamický vývoj soukromé spotřeby. Záměry zvýšit spotřebu a úspory v příštích 12 měsících 80 %


61 60 %

54

51

45 40 %


32 27 19

20 %


Západní Evro p a

Střední Evro p a

V elká Británie

12 zemí Evropy

Západní Evropa

Střední Evropa

Velká Británie

2005

2

-1

14

-20

2006

34

19

55

9



Nákupní záměry Kromě nemovitostí, mobilních telefonů, automobilů a výpočetní techniky, kde došlo k poklesu, vykazují nákupní záměry pro nadcházející rok nárůst ve všech ostatních oblastech sledovaných v rámci této studie. Za povšimnutí stojí především mimořádně rostoucí chuť utrácet za rekonstrukce a úpravy bydlení. Také u potřeb pro kutily, domácích spotřebičů a spotřební elektroniky lze v následujících letech očekávat zvýšené tržby.

80 % 70 %


73 68 58

60 % 48

50 %

44 39

40 %

51 41

41 33

30 %

26 18

20 %

22

20

26 21

17

22 15

14

10 %

11 3

4




A u tomobily


Mobilní telefo n y

N e m ovitosti

M otocykly


Automobily Mohutný rozmach automobilového trhu, trvající od roku 1994, se zastavil v roce 2005, kdy byl poprvé zaznamenán pokles prodeje nových vozů na úroveň 2,44 milionů automobilů. Vybavenost domácností automobily je v současnosti již dostatečná a zároveň se zvýšily náklady na provoz automobilů (ceny paliva, poplatky za vjezd vozidel do vymezených částí měst apod.). Z těchto faktorů lze vyvozovat, že automobilový trh by se měl v období do r. 2010 ustálit na současných, dostatečně vysokých hodnotách.

Prodej nových automobilů v tisících 2 700 2,40 milionu

2 500 2 300 2,44 milionu

2 010/05 = -2 %

2 10 0 1 900 1 700 1 500 1990

62

1995

2000


2005

2 010

II BARO 2007

18.5.2007

15:38

Str. 63

Rekonstrukce a úpravy bydlení V oblasti rekonstrukcí a úprav bydlení dosud nebyl zaznamenán stejný růst jako v oblasti nemovitostí. Zvyšování počtu domácností, které jsou vlastníky svých nemovitostí, by však mělo v dohledné době podpořit rozmach této části trhu. Ačkoli chuť zvyšovat výdaje v této oblasti velmi výrazně posílila, v roce 2006 mluví opatrné odhady spíše o určitém ustálení. Ke skutečnému rozmachu by mělo dojít teprve v roce 2007. V letech 2007 až 2010 se pak předpokládá meziroční růst o více než 3 %.


2 010/05 = 13 %

50 000 45 480

50 093 48 891 47 845

49 233 50 366

55 142 51 977 53 536

40 000

30 000

20 000 2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009 2 010


Vybavení domácností Během posledních tří let vzrostly výdaje na výpočetní techniku o dvojnásobek. Tento nárůst lze vysvětlit rychlým rozšířením a dostupností počítačového vybavení, k němuž se navíc přidává spotřebitelská euforie a pestrá nabídka technologických novinek. Přesto nelze s jistotou říci, zda bude tento trend pokračovat stejným tempem i v budoucnu. Nárůst výdajů na počítače by měl poněkud zpomalit, přesto však bude dosahovat v období do roku 2010 vyšších hodnot než u ostatních výrobků spadajících do vybavení domácností. Výdaje Britů na vybavení domácností Index 100 v roce 1995 24 0 220 200

2 010/ 05 = 25 % S p otřební elektronika a počíta č e

18 0 16 0 2 010 /05 = 14 %

14 0 Elektro s p otřebiče 12 0

N á by te k 2 010/05 = 12 %

10 0 80 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Přístup k internetu a jeho využití Velká Británie patří k zemím, v nichž je připojení domácností na internet vůbec nejvyšší. Předpokládá se, že do roku 2010 bude k síti připojeno osm britských domácností z deseti. Nejenže je zde internet snadno dostupný, ale britské domácnosti jej také aktivně využívají a učinili z něj jedno z běžných míst, kde nakupují. Podíl nákupů realizovaných prostřednictvím internetu vzrostl ve všech oblastech a často přitom dosáhl nejvyšších hodnot ze všech evropských zemí.


Západní Evropa

Velká Británie

Evropa (bez Ruska)

2005

2006

2005

2006

2005

2006


38

48

18


33

41

18

24

14

17

24

15

17


20

25

8

12

8

9

Nové automobily

3

5

1

3

2

2

Nábytek

10

13

3

5

2

3

Potřeby pro kutily

8

12

4

6

3

4

Potraviny

12

16

3

4

2

3

63

Země

II BARO 2007

18.5.2007

15:38

Str. 64

Rusko Kvůli obtížím a nejistotám s vyplácením mezd si Rusové přivykli ukládat peníze na horší časy, a poněkud tak zbrzdili svou celkovou spotřebu. Přesto by Rusko mělo zaznamenat nejvyšší ekonomický růst ze všech evropských zemí, který je podporován dobrými výsledky surovinového trhu a optimismem domácností. Rozšíření spotřebitelských úvěrů a dalších finančních nástrojů běžných v západní Evropě by mohlo poněkud snížit míru úspor. Výrazně nerovnoměrné rozdělení příjmů ale vrhá na jinak dobrou situaci stín.

Přehled hlavních ukazatelů Demografická struktura a její vývoj Rusko prožívá ze všech evropských zemí nejvýraznější propad demografických ukazatelů. V roce 2010 dojde v Rusku, stejně jako v Polsku, k rovnoměrnému rozložení obyvatelstva do tří věkových skupin (15-19 let, 30-44 let a 45-59 let), z nichž každá bude zahrnovat 22 % celkové populace. 2005 Rozdíl 2005-2010 (v %)

-2,2 %


2010 -1,7 %

-0,1 %

143

140

13,8 %

13,7 %

16,1 %

12,6 %

13,0 %

16,4 %

1,3

1,3

1,4

1,3

1,3

1,4


Životní úroveň Ačkoli je průměrný příjem na obyvatele o něco nižší než ve střední Evropě, zaznamenal právě v Rusku v období 2000 až 2005 nejvyšší nárůst (+38 %). Tento trend by měl v následujících pěti letech pokračovat a průměrný příjem by se měl během tohoto období zvýšit o 33 %. Rusko nadále těží z odbytu ropy, jejíž cena neustále roste a jejíž vývoz přispívá k celkovému bohatství země.



2005

2 010

25 000 20 706 19 049

20 000

17 228 15 114

15 000 11 631

11 591

8 951

10 000

8 706

5 000 1


0

12 zemí Evro p y

Západní Evro p a

Střední Evro p a

R u s ko


Rozdělení příjmů Více než polovina všech příjmů (51,3 %) se nachází v rukou pouhých 20 % nejbohatších obyvatel, zatímco 20 % těch nejchudších si musí vystačit pouze s 4,9 % celkového objemu příjmů. 60 % středně situovaných ruských domácností se dělí o 43,8 % příjmů. Toto rozdělení příjmů činí z Ruska nejméně rovnostářskou zemi ze všech sledovaných států. Pozn.: Západní Evropa: Francie, Belgie, Německo, Velká Británie, Itáie, Španělsko, Portugalsko. Střední Evropa: Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Rusko. 12 zemí Evropy: země sledované ve studii Barometr Cetelem (západní + střední Evropa).

64

Rozložení příjmů domácnosti Česká republika (nejvíce rovnostářská)


4,9 %


35,9 % 10,3 %

12 zemí Evro p y

40,3 % 7,4 % 0 %

10 %

20 %

30 %


40 %

50 %

60 %

II BARO 2007

18.5.2007

15:38

Str. 65

Finanční přehled Rusko se potýká s vážnými problémy při vyplácení mezd. Ruské domácnosti se tudíž před tímto rizikem chrání tím, že spoří. Hrubá míra úspor domácností je tak v Rusku vyšší než v ostatních sledovaných zemích. Poskytování spotřebitelských úvěrů se dosud příliš nerozšířilo, počet domácností vlastnících bankovní účet je ostatně stále velmi nízký. Je však třeba poznamenat, že ruský bankovní systém se rychle rozvíjí, což by mělo domácnostem usnadnit přístup ke spotřebitelským úvěrům a omezit jejich tendenci dále spořit.



22 %

R u s ko

3 600 20 %

3 000 …2010

18 % Střední Evro p a

16 %

2 400 1 800

…2010 Střední Evro p a

1 200

14 %

600 12 zemí Evro p y

12 % 2000

2001

2002

R u s ko

0

2003*

2002


2003

2004






Ruská ekonomika by měla být nejvýkonnější v celé Evropě a její růst by měl dosahovat 5 % ročně. Rusko navíc může těžit z výjimečně silné pozice na surovinovém trhu. Zároveň je však ohrožováno nešvarem surovinových trhů – nedostatečnými reinvesticemi příjmů z prodeje ropy. Nestabilita na finančních trzích navíc omezuje investice na nejnutnější výdaje do obnovy průmyslové základny.

10,0 %


8,0 % 6,2 % 6,0 %

5,2 %

5,8 %

5,5 %

5,5 %

5,2 %

4,0 % 2,0 % 0,0 % -2,0 % Investice V eřejná spotře b a Změna zásob

-4,0 %


-6,0 % 2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Shrnutí

Hodnocení ekonomické situace v Rusku* známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) 5,2

R u s ko 5,1

5,0 4,9

4,8 Střední Evro p a

4,6

Ačkoli v letech 2005 a 2006 byla střední Evropa mnohem optimističtější než Rusko, v roce 2006 se rozdíl mezi oběma známkami značně snížil. Nyní Rusové pohlížejí na nejbližší budoucnost pozitivně a vedle Čechů jsou jedinými obyvateli střední a východní Evropy, kteří budoucí vývoj ohodnotili známkou vyšší než 5.

4,4 4,2 4,0 2004

2005

2006



65

18.5.2007

15:38

Str. 66

Rusko

II BARO 2007

Spotřebitelský barometr a prognóza spotřeby podle produktů Rozhodování mezi spotřebou a úsporami Ačkoli v letech 2005 a 2006 se rozdíl mezi spotřebou a úsporami mírně zvětšil, chuť vytvářet úspory je v Rusku stále vyšší než středoevropský průměr, zatímco touha utrácet je dosud slabší. Toto opatrné chování spotřebitelů lze vysvětlit především nejistotou a obtížemi s vyplácením mezd. Záměry zvýšit spotřebu a úspory v příštích 12 měsících 80 %

S p otře b a Úspory 74 67

61 60 %

51

40 %

32


31

27 19

20 %


Západní Evro p a

Střední Evro p a

R u s ko

12 zemí Evropy

Západní Evropa

Střední Evropa

Rusko

2005

2

-1

14

8

2006

33

19

54

36



Nákupní záměry Změny nákupních záměrů v jednotlivých oblastech jsou v protikladu k celkovému vývoji ekonomické situace, což svědčí o určité nejistotě a také o opatrnosti ruských domácností. V oblasti potřeb pro kutily a volného času a cestování došlo k nápadnému propadu. Zatímco pro průměrného Evropana představuje volný čas a cestování lákavou příležitost, jak utrácet, Rusové se k této oblasti stavěli v roce 2006 značně rezervovaně. Nákupní záměry v příštích 12 měsících 2005 2006

60 % 51 50 % 40 %

40

38

39 36

33

28

30 %

25

24

21

20

20 % 14

17

16

15

13

12

10 %

6

6

5

6

4

2

1




A u tomobily


Mobilní telefo n y

N e m ovitosti

M otocykly


Automobily Zdá se, že nic nemůže zpomalit prudký vzestup ruského automobilového trhu, který byl nastartován na konci 90. let. Ekonomické prognózy zní pozitivně, neboť vybavenost domácností automobily je dosud nedostačující a nabídka na místním trhu je stále bohatší díky tomu, že zde zahraniční značky vybudovaly velké množství výrobních závodů. Za těchto podmínek, které ještě vylepšuje nárůst financování automobilů prostřednictvím leasingu, lze v období 2005 až 2010 očekávat na trhu s osobními automobily nárůst okolo 40 %.

Prodej nových automobilů v tisících

1,95 milionu

1 900 1 800 1,7 milionu

1 700

2 010/05 = 37 %

1 600 1 500 1 400 1990

66

1995

2000


2005

2 010

II BARO 2007

18.5.2007

15:38

Str. 67

Rekonstrukce a úpravy bydlení

Výdaje na rekonstrukce a úpravy bydlení v milionech eur v roce 2005

Na grafu jsou patrné investice domácností do bydlení, které nahrazují chybějící údaje o výdajích pouze na rekonstrukce. Vzhledem k vysokému ekonomickému růstu a postupnému převádění bytů do soukromého vlastnictví tyto investice do bydlení dále porostou a promítnou se i do výdajů na rekonstrukce a úpravy bydlení.

2 010/05 = 6 % 18 820

18 000 14 541 13 100

10 925 11 909

12 000

15 704

16 803

8 107 6 327 6 000

-

2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009 2 010


Vybavení domácností U výdajů na vybavení domácností vše nasvědčuje tomu, že ve druhé polovině tohoto desetiletí porostou stejně vysokým tempem jako dosud, a dokonce ještě rychleji než výdaje na automobily (jejichž cena je přece jen vyšší). Vyšší příjmy, postupný nárůst střední třídy a rozšiřování spotřebitelských úvěrů, to vše by mělo zajistit růst výdajů v oblasti vybavení domácností okolo 40 %.

Výdaje Rusů na vybavení domácností Index 100 v roce 1995 280 260 24 0

2 010 / 0

220

% 5 = 42

200 S p otřební elektronika a počíta č e

18 0

2 010 / 0

% 5 = 40

16 0 Elektro s p otřebiče + Náby te k

14 0 12 0 10 0 80 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Přístup k internetu a jeho využití Ačkoli se od roku 2003 neustále prohluboval rozdíl mezi procentem domácností připojených k internetu v Rusku a průměrem střední Evropy, mělo by Rusko svou ztrátu do roku 2010 téměř dohonit. Rusové však téměř nevyužívají internet k nákupům a zůstávají v této oblasti daleko za průměrem sledovaných zemí střední Evropy. Pokles nákupů přes internet zaznamenaný v letech 2005 a 2006 je však pouze zdánlivý. Způsobuje jej skutečnost, že se dotazovaný vzorek respondentů rok od roku mění. Střední Evropa

Rusko

Nákupy přes internet (v %) 2005

2006

Evropa (bez Ruska)

2005

2006

2005

2006


6

5

5

5

14

17


7

1

12

7

15

17


11

7

9

4

8

9

Nové automobily

2

2

2

1

2

2

Nábytek

3

3

1

1

2

3

Potřeby pro kutily

3

3

2

1

3

4

Potraviny

2

3

1

1

2

3

67

Země

II BARO 2007

18.5.2007

15:38

Str. 68

Slovensko Slovensko nijak nevyčnívá, ale drží krok s ostatními zeměmi. Nárůst nově vytvořených pracovních míst sice nestačí k tomu, aby optimismus domácností přesáhl průměrnou známku střední Evropy, Slovensko má ale pro udržení své pozice všechny trumfy – dostatečný demografický potenciál, očekávaný růst průměrného příjmu na hlavu a nechybí ani chuť více utrácet a méně spořit. Vše napomáhá vytváření příznivých podmínek pro rozšíření spotřebitelských úvěrů.

Přehled hlavních ukazatelů Demografická struktura a její vývoj Ze všech středoevropských zemí zažije právě Slovensko v letech 2005 až 2010 nejmenší úbytek obyvatel. Slovensko má také mladší obyvatelstvo než ostatní sledované státy v tomto regionu (podíl obyvatel nad 65 let je nižší než průměr okolních zemí). 2005 Rozdíl 2005-2010 (v %)

-0,1 %


2010 -1,7 %

-0,1 %

5,4

5,4

11,2 %

13,7 %

16,1 %

12,5 %

13,0 %

16,4 %

1,3

1,3

1,4

1,3

1,3

1,4


Životní úroveň Nepočítáme-li Rusko, pak v období 2005 až 2010 vzroste příjem na obyvatele nejvíce právě na Slovensku (+29 %). Díky tomu by příjmy Slováků měly dohnat úroveň průměrných příjmů v Maďarsku. Mezi lety 2005 a 2010 by nemělo dojít k výraznějším demografickým změnám, a pozitivní trend příjmů je proto třeba přičítat rychlejšímu růstu bohatství na Slovensku.



2005

2 010

25 000 20 706 19 049

20 000

17 228 15 114

15 000

13 108

11 631 10 158

8 951

10 000 5 000 1


0

12 zemí Evro p y

Západní Evro p a

Střední Evro p a

Slov e n s ko


Rozdělení příjmů Pětině nejbohatších Slováků náleží 34,8 % všech příjmů, zatímco 20 % těch nejchudších disponuje 8,8 % z celkového součtu. Zbývající část obyvatel, tzv. střední třída, se dělí o 56,4 % příjmů. Díky tomuto rozdělení příjmů je Slovensko v rámci této studie druhou nejvíce rovnostářskou zemí hned za Českou republikou.


68



Slov e n s ko 8,8 %


35,9 % 10,3 % 51,3 %


4,9 % 40,3 %

12 zemí Evro p y

7,4 % 0 %

10 %

20 %

30 %


40 %

50 %

60 %

II BARO 2007

18.5.2007

15:38

Str. 69

Finanční přehled Souběžně s rozvojem bankovnictví se zadlužuje stále více slovenských domácností. Bankovní produkty však nejsou shodné s těmi, které jsou nabízeny v západní Evropě, a navíc jsou hůře dostupné. Slovenské domácnosti postupně mění své návyky při spravování financí. Nelpí již tolik na hotovosti a stále častěji začínají využívat nových finančních nástrojů, například penzijního připojištění a životního pojištění. V oblasti spotřebitelských úvěrů dochází k podobnému rozmachu jako v dalších zemích střední Evropy, ačkoli na Slovensku je celkový objem těchto úvěrů zatím spíše skromný.


Hrubá míra úspor domácností v % hrubého disponibilního důchodu Střední Evro p a 15 %

3 600 13 %

12 zemí Evro p y

3 000

11 %

2 400 1 800

9 % 7 %

…2010

…2010

Střední Evro p a

1 200

Slov e n s ko

600

5 %

Slov e n s ko

0 2000

2001

2002

2003*

2002


2003

2004






Výrazný ekonomický růst by měl vydržet i v letech 2006 a 2007. Nová pracovní místa, která díky tomu vzniknou, však neumožní skutečně výrazně snížit nezaměstnanost. Rovněž bude nutné přikročit k ozdravení veřejných financí, které umožní snížení inflace a zamezí oslabení slovenské konkurenceschopnosti.


12,0 % 10,0 % 8,0 %

6,8 % 5,9 %

6,5 %

6,0 % 4,3 %

4,8 %

4,7 %

4,0 % 2,0 % 0,0 % -2,0 % Investice V eřejná spotře b a Změna zásob

-4,0 %


-6,0 % 2005

2006

2007

2008

2009

2 010


Hodnocení ekonomické situace ve Slovensku* známka od 1 do 10 (nejlepší hodnocení) 5,0

Shrnutí Střední Evro p a 4,9

4,8

4,7 Slov e n s ko

4,6

Po vstupu do Evropské unie ohodnotili Slováci svou ekonomickou situaci známkou, která odpovídala středoevropskému průměru. Zatímco ještě v roce 2005 byl jejich optimismus poněkud slabší, než byl průměr středoevropských zemí, po roce 2005 předvídají Slováci zlepšení celkové situace.

4,4 4,2 4,0 2004

2005

2006



69

18.5.2007

15:38

Str. 70

Slovensko

II BARO 2007

Spotřebitelský barometr a prognóza spotřeby podle produktů Rozhodování mezi spotřebou a úsporami Slovenský trend v rozhodování mezi spotřebou a úsporami odpovídá průměru pěti středoevropských zemí, které se vyznačují zjevnou chutí zvýšit své výdaje. Poměr spotřeby a úspor tak příznivě ovlivní rozvoj spotřebitelských úvěrů, které se dosud na Slovensku příliš neprosadily, ačkoli k tomu mají všechny předpoklady. Záměry zvýšit spotřebu a úspory v příštích 12 měsících 80 %


74 61

60 %

51

40 %


32 27 19

20 %


Západní Evro p a

12 zemí Evropy

Západní Evropa

Střední Evropa

Slovensko

2005

2

-1

14

15

2006

34

19

55

54

18

Střední Evro p a

Slov e n s ko



Nákupní záměry Chuť více utrácet se týká pouze určitých oblastí. Pokud se nákupní záměry skutečně naplní, pak by měl například trh s mobilními telefony zaznamenat velmi pěkné výsledky. Mírné zvýšení odbytu se očekává také u spotřební elektroniky a u motocyklů.


60 % 50 % 41 40 %

34 29

30

30 %

29 23

22 20 %

15

18

21

20

19

16

16 12

13 9

10 %

8

6

11 4

3

1

2




A u tomobily


Mobilní telefo n y

N e m ovitosti

M otocykly


Automobily Od roku 1996 kolísá automobilový trh mezi 50 000 a 70 000 registracemi nových automobilů ročně. Zdá se, že automobil nepředstavuje při rozhodování slovenských domácností o výdajích absolutní prioritu a rovněž pořizovací cena vozidel zůstává vzhledem k průměrné životní úrovni poměrně vysoká. Slováci však mají stále častěji chuť pořídit si nový vůz, a na automobilovém trhu tak lze očekávat sice skromný, ale přece jen růst.

Prodej nových automobilů v tisících 10 0 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

0,075 milionu 0,057 milionu

2 010/05 = 32 %

1995

70

2000

2005


2 010

CET_60179_OBS_2et3_BARO 2007

18.5.2007

15:31

Str. 1

Postoje Evropanů

Rekonstrukce a úpravy bydlení Výdaje na rekonstrukce zaznamenaly v roce 2005 výrazný nárůst (15 % u rekonstrukcí a 28 % u oprav a údržby). Vzhledem k velkým rezervám v této oblasti a k předpokládanému růstu na trhu s nemovitostmi by zde měly výdaje v následujících letech zažít další rozmach.

Výdaje na rekonstrukce a úpravy bydlení v milionech eur v roce 2005 2 010/05 = 46 %

300

229

264

246

212 177

193

181

168 141

200

Shrnutí Evropa v roce 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Evropa v roce 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 -

Studie Klíčové údaje Nevýrazný demografický vývoj . . . . . . . . . . . . 8 Solidní ekonomický růst tažený spotřebou. . . . 9 Finance – značný potenciál pro úvěry. . . . . . . 11

2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009 2 010


Vybavení domácností Dostupné statistiky bohužel neposkytují nejaktuálnější údaje, ale dá se z nich zřetelně vyčíst trend postupného zvyšování celkových výdajů na vybavení domácností. Ačkoli se u domácností očekává celkové zpomalení růstu výdajů, právě v této oblasti by měl růst výdajů do roku 2010 nabrat ještě rychlejší tempo.

Nálada Evropanů 2006 – návrat mírného optimismu . . . . . . . . . 12 2007 – spotřeba v popředí zájmu. . . . . . . . . . 15

Výdaje Slováků na vybavení domácností Index 100 v roce 1995 215

Evropská spotřeba

19 5

Pohled na budoucí výdaje podle oblastí . . . . . 17

17 5

Internet

15 5

Internet pokračuje v expanzi . . . . . . . . . . . . . . 21

2 010 /


9% 05 = 3

2 010 / 0 5

2 010 /0 5

13 5

= 28 %

= 25 %


115 N á by te k

95 75 1996

19 97

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2 010

Obsah


Příloha: přehled jednotlivých zemí

2

Německo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Belgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Španělsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Francie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Maďarsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Itálie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Polsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Portugalsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Česká republika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Velká Británie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Rusko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Slovensko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

Přístup k internetu a jeho využití Pokud jde o přístup k internetu, udržuje si Slovensko svůj náskok. V letech 2007-2010 tempo růstu připojení domácností k internetu překročí středoevropský průměr. Nákupy přes internet naopak zůstávají na velmi nízké úrovni, která ostatně odpovídá středoevropskému průměru. Jelikož však přístup k internetu a jeho využití k nákupům navzájem úzce souvisejí, lze očekávat, že nakonec k nárůstu nákupů realizovaných po síti přece jen dojde. Střední Evropa

Slovensko


2005

2006


2


5


3

Evropa (bez Ruska)

2005

2006

2005

2006

5

5

5

12

5

14

17

7

15

17

1

9

4

8

9

Nové automobily

1

1

2

1

2

2

Nábytek

1

1

1

1

2

3

Potřeby pro kutily

1

0

2

1

3

4

Potraviny

0

0

1

1

2

3

71

18.5.2007

15:29

Str. 1

CETELEM ČR, a.s. Karla Engliše 5/3208 150 00 Praha 5 tel.: 257 080 111 e-mail: [email protected] www.cetelem.cz

Postoje Evropanů Vize 2010

© / Getty Images

CET_60179_OBS_COUV_BARO 2007

Německo Belgie Španělsko Francie Maďarsko Itálie Polsko Portugalsko Česká republika Velká Británie Rusko Slovensko

Postoje Evropanů. Vize 2010 Německo Belgie Španělsko Francie Maďarsko Itálie Polsko Portugalsko Česká republika Velká Británie Rusko Slovensko

Recommend Documents