Postoje žáků středních škol ke sportovně pohybovým aktivitám

MASARKYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Centrum univerzitního sportu

Postoje žáků středních škol ke sportovně pohybovým aktivitám Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

Mgr. Jan Došla, Ph.D.

Bc. Jakub Kovář Brno, 2009

PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a pouţil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v knihovně Fakulty sportovních studií a byla zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně, dne 1. dubna 2009 …………………………………. Bc. Jakub Kovář

-2-

PODĚKOVÁNÍ: Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu práce panu Mgr. Janu Došlovi, Ph.D. za odborné vedení, uţitečné rady a připomínky a trpělivost projevenou při psaní této práce. Dále bych chtěl poděkovat řediteli Gymnázia Matyáše Lecha PhDr. Petru Kovačovi, řediteli Střední odborné školy ochrany osob a majetku Mgr. Janu Machátovi, řediteli Střední školy polytechnické Ing. Andrzeji Barotośovi, pedagogickým sborům za pomoc při realizaci celého výzkumu. A samozřejmě studentům těchto škol, kteří se přímo podíleli na vypracovávání dotazníků, protoţe bez jejich spolupráce by tento text nemohl vzniknout.

-3-

Obsah: Obsah: .................................................................................................................. 4 Úvod..................................................................................................................... 6 1.

Stav dosavadních poznatků .......................................................................... 8 1.1.

Dosavadní výzkumy .............................................................................. 8

1.2.

Vývojová stádia osobnosti .................................................................... 9

1.2.1.

Prenatální období ......................................................................... 10

1.2.2.

Rané dětství.................................................................................. 11

1.2.3.

Předškolní věk.............................................................................. 12

1.2.4.

Mladší školní věk (prepubescence) .............................................. 13

1.2.5.

Střední školní věk ........................................................................ 14

1.2.6.

Starší školní věk ........................................................................... 15

1.3.

Pohyb a pohybová aktivita .................................................................. 16

1.3.1.

Definice pojmů „pohyb“ a „pohybová aktivita“ .......................... 16

1.3.2.

Kategorizace pohybových aktivit ................................................ 18

1.4.

Sport .................................................................................................... 19

1.4.1.

Vymezení pojmu sport ................................................................. 19

1.4.2.

Sociální, kulturní a ekonomický pohled na sport......................... 22

1.4.3.

Sport a mládeţ.............................................................................. 22

1.4.4.

Sportovní motivace ...................................................................... 22

1.4.4.1. 1.4.5.

3.

Sportovně pohybové aktivity v období adolescence .................... 25

1.5.

Mládeţ a volný čas .............................................................................. 27

1.6.

Definice pojmu volný čas .................................................................... 27

1.7.

Postoje ................................................................................................. 28

1.7.1. 2.

Faktory ovlivňující vztah mládeţe ke sportu ........................ 24

Charakteristika postojů ................................................................ 28

Cíle, hypotézy a úkoly práce...................................................................... 30 2.1.

Cíl práce .............................................................................................. 30

2.2.

Hypotézy práce .................................................................................... 30

2.3.

Úkoly práce ......................................................................................... 31

Metodika práce........................................................................................... 32 3.1.

Popis zkoumaného souboru ................................................................. 32

-4-

4.

3.2.

Pouţité metody .................................................................................... 35

3.3.

Organizace práce ................................................................................. 35

Výsledky práce, diskuze ............................................................................ 36

Závěr .................................................................................................................. 94 1

Seznam pouţité literatury .......................................................................... 95

Resumé ............................................................................................................... 98 Summary ............................................................................................................ 98 Přílohy ................................................................................................................ 99

-5-

Úvod V posledních letech se stále častěji skloňují slova jako nadměrná obezita, fastfoodové restaurace, vysoký cholesterol, nevhodné trávení volného času dětí, sedavé zaměstnání a jiné podobné pojmy, které nám leccos napovídají o současném trendu společnosti, ve které ţijeme. Tyto všechny, a mnohé další, mají jednoho společného jmenovatele, který se tak neblaze podepisuje na rázu našeho ţivotního stylu. Tímto statusem quo pak není nic jiného neţ „nedostatek pohybu“ a pohybových aktivit vůbec. A přitom sport a pohyb obecně by měly být pravidelnou součástí ţivota kaţdého jedince. Však jiţ antický filosof Aristoteles určil jedním za základní odlišností všech ţivočichů od ostatní přírody právě to, ţe se hýbou a pohyb jako takový byl významným faktorem pro celou jeho filosofii. (Mulgan, 1998). Pohyb je nutný pro správný fyzický i psychický rozvoj člověka. Lidské tělo jako takové je vyvinuto k pohybu a aktivitě. V dřívějších dobách byl lidský ţivot závislý právě na jeho dokonalé tělesné kondici, bez které jedinci nebyli schopni vykonávat fyzicky náročná zaměstnání, která jim zajišťovala obţivu a přeţití. Dnešní člověk oproti tomu je zvyklý mít pravidelný příjem energie v podobě často vysokokalorické potravy, avšak zapomíná na to, ţe díky svému sedavému způsobu ţivota, nemá ţádné fyzické vydání a energie přijatá potravou se mu hromadí v těle a ukládá se zde v podobě tuků, které mu způsobují nemalé zdravotní potíţe. (Ţivot v pohybu, 2002) Ale nejen sedavé zaměstnání a stravování je příčinou současného trendu moderní doby. Lidstvo obecně jaksi upustilo od jakési lásky k pohybu a pohybovým aktivitám a raději je vyměnilo za velmi oblíbené sledování televize či vysedávání u počítače. O to strašnější je pak zejména ten fakt, ţe tento druh zábavy můţeme stále častěji pozorovat u mladistvích, kteří v tom častokrát vidí jedinou moţnou alternativu trávení svého volného času.

-6-

Obecně lze říci, ţe sport se u mládeţe dostává poněkud do pozadí jejich zájmů. Důvodem nemusí být však jen výše zmíněná televize, internet a počítačové hry, které spolehlivě dokáţou mládeţi sebrat i několik hodin denně, ale na celkovém postoji mladistvých se podepisují i další faktory, jako nedostatek motivace ke sportu ze strany rodičů (ať uţ jsou důvody jakékoliv povahy- finanční, sociální atd.), tak ze strany vlastního nezájmu o sportovní aktivity. Taktéţ se zde neblaze můţe projevovat vliv vrstevníků či další vnější faktory, jako například nedostatek snadno dostupných sportovišť pro širokou veřejnost. Tato a mnohá jiná fakta nás pak vedou k zamyšlení se nad touto problematikou. Zejména pak z pohledu budoucího učitele tělesné výchovy nás velice zajímá právě hledisko koncentrující svou pozornost na dnešní mládeţ, která je jakýmsi příslibem a zároveň varováním pro další doby, kdy se posléze tito mladí stanou zásadním činitelem ovlivňujícím směr vývoje této společnosti. Zajímá nás tedy, zda dnešní mládeţ skutečně většinu svého volného času tráví před televizní obrazovkou a jaký je její celkový postoj k pohybovým aktivitám. Tato práce je tedy zaměřena na prozkoumání postojů, které současná mládeţ zaujímá ke sportovně pohybovým aktivitám, coţ se také stává ústředním tématem celé práce a jejím cílem. Stále široké téma je pak dále zúţeno na prostředí tří brněnských středních škol. Při definování cíle práce je nutné hovořit o jakémsi odhalení právě onoho postoje studentů středních škol k pohybovým aktivitám a nastínění jejich moţných příčin. Průnik do tématu zahajuje teoretická část, kde jsou vysvětleny obecné základní pojmy pojící se s touto problematikou. Výzkumná část pak volně navazuje na část teoretickou, kdy se reálně snaţí prozkoumat vztah studentů třech brněnských škol ke sportovně pohybovým aktivitám. V závěru jsou výsledky zhodnoceny a interpretovány v kontextu současných empirických zjištěních o postojích studentů ke sportu.

-7-

1. Stav dosavadních poznatků 1.1.

Dosavadní výzkumy

Ještě neţ přistoupíme k samotné práci, musíme zmínit dva výzkumy, které se podobnou problematikou zabývají, a které byly inspirací k výzkumu této práce. K téma však nahlíţíme z jiného úhlu pohledu. Jedná se o disertační práci, jejíţ autorem je Došla (2006) který se zaměřil na „Výzkum postojů mládeţe ke sportovním aktivitám na základní škole. Výzkum byl zaměřen na ţáky mezi 6. A 9. třídou a účelem bylo zjistit, jak se mění reţim pohybových aktivit ţáků v průběhu školní docházky, a jak se mění jednotlivé druhy motivů ke sportovní činnosti. Další výzkum, jehoţ autorem je Frejvald (2008), byl zaměřen na postoje ţáků středních škol ke sportovně pohybovým aktivitám. Hlavními úkoly této diplomové práce je srovnání struktury sportovně pohybových aktivit sluchově postiţených studentů se strukturou sportovně pohybových aktivit intaktních studentů, jakým sportům se věnují, jak často a co je hlavním motivem k jejich sportovní činnosti

-8-

1.2.

Vývojová stádia osobnosti

Celou práci zahájíme kapitolou zdánlivě velmi obecnou, avšak dle mého názoru pro potřeby práce zcela neodmyslitelnou. Jiţ v úvodu jsme totiţ neustále operovali s pojmy „děti“ a „mládeţ“ aniţ bychom k tomu udali nějakou přesnější kategorizaci. Povaţuji za nutné do této zdánlivě jasné kategorie vnést pevné hranice. Předejdeme tak případným nesrovnalostem, které by mohly vzniknout z různorodého chápání těchto pojmů. Následujících pět podkapitol tedy bude stručně věnováno kategorizaci jednotlivých vývojových stádií osobnosti, abychom posléze od nich mohli přejít k dalším významným pojmům. Samozřejmě ţe existuje řada rozdělení (Komenský, Halley, Skořepa atd.), která kategorizují lidský věk podle odlišných měřítek (hlediska biologická, fyziologická, psychologická či sociální), avšak pro potřeby této práce bude nejvhodnější uvést rozdělení, které ve své publikaci uvádí Čáp (2001): Prenatální období (období před narozením) Rané dětství o Kojenecké období (do 1 roku ţivota) o Batolecí období (od 1 do 3 let) Předškolní věk (od 3 do 6 let) Mladší školní věk (období, kdy dítě navštěvuje 1. st. základní školy, přibliţně od 6 do 10, event. 11 let) Střední a starší školní věk o Prepuberta o Puberta o Adolescence Dospělost o Mladá dospělost o Střední dospělost

-9-

o Pozdní dospělost Stáří (po 60. aţ 65. roce) Čáp (2001, s. 214) v tomto ohledu dále uvádí, ţe kategorizace věkových období je velmi nutná a pro člověka přínosná. Pro kaţdé období je něco více charakteristické neţ pro období následující a jednotlivé charakteristiky se pak stávají v tom či onom úseku ţivota dominující. I přes utříbenou a velmi přehlednou klasifikaci, musíme mít neustále na zřeteli ten fakt, ţe lidská osobnost stále vystupuje jako silné a jedinečné individuum, a ţe jeho vývoj nelze plošně chápat jako kopírování učebnicové kategorizace. Sled jednotlivých události vyplývá z vnitřních zákonitostí ontogeneze člověka, které u kaţdého probíhají silně individuálně. Čáp (2001) zde dále zmiňuje, ţe důleţitost návaznosti celého systému, kdy tento vývoj probíhá v určitém sledu, kde nelze přeskakovat z jedné fáze na druhou bez patřičného ukončení fáze předešlé, která je v podstatě přípravou na období následující. V nadcházejících kapitolách se tedy budeme jiţ věnovat konkrétní charakteristice těchto jednotlivých období lidského vývoje, tak, jak je uvádí Čáp (2001) s přihlédnutím pouze k těm období, které se týkají počátečního stadia vývoje (tedy od prenatálního období aţ po adolescenci), neboť dospělost a stáří nejsou jiţ pro potřeby této práce významné.

1.2.1. Prenatální období Prenatální období je časový úsek od početí dítěte aţ k porodu. Po dobu devíti měsíců se v těle matky vyvíjí plod a prochází různými tělesnými i psychickými změnami. Uţ v tomto období je plod schopen nejjednodušších forem učení (rozlišuje mezi podněty) a lze pozorovat pohybovou aktivitu plodu jako pohyby hlavičky nebo končetin a v pozdějším období i pohyby ústy. Je to období rozvíjející vztah matky a plodu. Dítě reaguje na zvukové podněty případně i na změny nálad matky, případně stres. (Čáp, 2001, s. 221).

- 10 -

Plod je velmi brzy připravován pro činnosti, které bude potřebovat po jeho narození a kontaktu s vnějším světem. Pohyb embrya (v podobě drobných záškubů) lze pozorovat uţ na konci druhého měsíce, v době, kdy má zhruba 25mm délky. Znamená to, ţe uţ se vytvořil základ všech svalových skupin, ale svaly ještě nejsou napojeny na nervový systém. Na počátku třetího měsíce uţ je plod schopen spontánně hýbat horními i dolními končetinami, otáčí hlavičkou, vraští čelo, otvírá a zavírá ústa a brzy se objevují i náznaky úchopových pohybů. Ve věku šesti měsíců uţ dítě reaguje na akustické podněty, velmi brzy na to začíná rozlišovat zvuky řeči od jiných zvuků a ke konci těhotenství je uţ pravděpodobně schopno rozeznat hlas svojí matky i s jeho různými emocionálními odstíny. (Langmeier, 1998, s. 22)

1.2.2. Rané dětství Rané dětství dělíme na dvě části. Jedna část obsahuje období od narození zhruba do jednoho roku dítěte, toto se nazývá kojenecké období. A od jednoho roku do tří let se jedná o batolecí období. Kojenecký věk - začíná novorozeneckým obdobím, která trvá přibliţně jeden měsíc a po tuto dobu se dítě přizpůsobuje – adaptuje na pobyt mimo dělohu matky. Novorozence charakterizují různé způsoby vrozeného chování jako jsou například sací, uchopovací a vyměšovací reflexy. Začíná rozlišovat známé a neznáme podněty, tvary, tváře, zvuky. Kojenecké období je období výrazných vývojových změn, především v rozvoji a funkčnosti smyslů a motoriky. Dochází ke značným fyziologickým změnám (na konci prvního roku má dítě přibliţně trojnásobek váhy po porodu a tělo se prodlouţí asi o 20 centimetrů. Probíhá intenzivní osifikace kostry, rozvíjí se vegetativní a cévní systém, postupně ubývá spánku a společně s rozvojem senzomotorické inteligence dítě postupně začíná ovládat svoje tělo. (Šulová, 2004, s.44) Batolecí období – dítě začíná rozvíjet svoji osobnost a stává se samostatnějším. Není uţ tolik závislé na svém okolí. Začínají se projevovat

- 11 -

první konflikty s rodiči. Začíná se rozvíjet řeč, myšlení a jemná motorika. Batole je schopno samostatného pohybu, začíná rozlišovat tvary, barvy, velikost. (Čáp, 2001, s. 225). Je to období mezi prvním a třetím rokem. Období výrazných změn v motorice. Dítě začíná samostatně chodit a osvojuje si jazyk, rozšiřuje sociální vztahy a začíná si uvědomovat vlastní já. Postupně se zpomaluje tempo tělesného rozvoje. Hmotnost narůstá zhruba o 5 kg. a růst do výšky je přibliţně o 20 cm. Tělo batolete zaznamenává dalších změn jako prodluţování končetin a také se mění poměr hlavy ke zbytku těla.

Postupně se zpevňuje svalová

soustava. Dítě je nejprve schopno chůze jen po rovném povrchu, později je schopno chůze do schodů s jednou nohou v předu a dopomocí, následuje chůze ze schodů s jednou nohou v předu a dopomocí, pak chůze ze schodů bez pomoci a střídáním obou končetin. Výsledkem je schopnost chůze po jakémkoliv terénu. Ve výčtu dovedností lze přiřadit schopnost jízdy na tříkolce a v pozdějším období batolecího věku i na kole, poskakování na jedné noze s moţností změnu směru, jízda na bruslích a lyţování. (Šulová, 2004, s.58-59)

1.2.3. Předškolní věk V tomto období většina dětí začíná navštěvovat předškolní zařízení, setkáváme s postupným uvolňováním vztahu dítěte k rodině. To znamená, ţe získává první kontakty s jedinci mimo nejuţší rodinu a samo se chce prosazovat ve skupině. Dítě zdokonaluje svoje pohyby, díky rozvoji jemné motoriky je samostatné. Zvládá ruční práce. Zvyšuje svoji pohybovou obratnost, rozšiřuje slovní zásobu. (Čáp 2001, s. 226). Toto období by se dalo nazvat obdobím hry, protoţe se aktivita dítěte projevuje převáţně prostřednictvím herní činnosti. Dítě v tomto věku roste o 35 cm nabírá na váze zhruba 2-3 kg ročně a současně s prodluţováním končetin se projevují sousměrnější proporce mezi tělem a hlavou. V oblasti motoriky zaznamenává dítě značných úspěchů. Dochází ke zdokonalování a k růstu

- 12 -

kvality pohybové koordinace. Pohyby jsou mnohem přesnější a plynulejší. Pohybová koordinace se projevuje ve schopnosti plné sebeobsluhy. Dítě se dovede samo obléknout, zaváţe si tkaničky, uklízí po sobě v pokoji a samostatně pečuje o svoji hygienu. (Šulová 2004, s. 66-67)

1.2.4. Mladší školní věk (prepubescence) Období od šesti do deseti aţ jedenácti let. Celkově vzato je toto období pro kaţdé dítě přelomovým. Poprvé v ţivotě se osobně setká s termínem škola, která přinese nesmazatelné změny v jeho způsobu ţivota a sociálních vztazích. Na dítě se nyní začínají navalovat společenské a školní povinnosti, které není moţno omluvit ani odprosit. Dítě si poprvé v ţivotě nemůţe celý den hrát, ale jsou od něho vyţadovány i jiné aktivity. Udrţení pozornosti po celou dobu vyučovací hodiny, plnění různých úkolů a dodrţování určitého řádu. Škola přináší dítěti nové, učební činnosti a klade na dítě postupně vyšší a vyšší poţadavky. Rozmanitost školních předmětů zahrnuje činnosti s poţadavky na rozvíjení senzomotoriky, paměti, intelektu, estetických předpokladů, pozornosti, sebeovládání, vytrvalosti a svědomitosti, tj. všech aspektů osobnosti. V počátcích školní docházky je pro dítě velmi náročným úkolem soustředit svoji pozornost na činnosti vykonávané učitelem po celou vyučovací hodinu. Přípravou na tuto fázi byla dítěti mateřský škola, kde se pozornosti a vytrvalosti učilo prostřednictvím her. Školní docházka také přináší dítěti nové vztahy, jednak k ostatním spoluţákům, ale také k učiteli. Učitel má být dítěti autoritou. Učitel má povinnosti vyučovat, dbát na kázeň ţáků a hodnotí jejich výkony. Dítě si uvědomuje roli učitele a zejména v počátcích tohoto věkového období je pro něho velkou autoritou. Spoluţáci a vrstevníci mají rovněţ velmi důleţitou pozici ve vývoji osobnosti dítěte. Vytvářejí se kamarádské a přátelské vztahy,

- 13 -

ale také vztahy charakterizované antipatií, soupeřením, agresivitou. (Čáp, 2001, s. 228). Z pohledu fyziologie provází toto období vývoj sekundárních pohlavních znaků. Jeho časové ohraničení kolísá individuálně i podle pohlaví. Tělesný vývoj charakterizuje zpomalení růstu těla do výšky, místo toho roste jeho objem. U děvčat je růst v globálu o něco rychlejší neţ u chlapců. Kosti a kloubní spojení jsou zatím velmi měkké a pruţné. Zádové svalstvo zatím není pořádně vyvinuté a proto nesmí být jednostranně nepřiměřeně zatěţováno, protoţe by mohlo dojít k poruchám drţení těla nebo chybné stavbě nohou. (Vilímová, 2002, s. 38-39)

1.2.5. Střední školní věk Vymezení vývojového období středního školního věku je z hlediska pubescentních

změn

těţko

určitelné.

Vysoká

dynamika

všech

biopsychosociálních změn i jejich vysoká interindividuální variabilita jsou primárně způsobeny činností endokrinních ţláz.

Ve vývoji tělesné výšky

zaznamenáváme stálý růst. Protoţe u dívek nastává pubescence dříve neţ u chlapců, nastává v období let 11-13 situace, kdy jsou dívky vyšší neţ chlapci. V tělesné výšce i hmotnosti jsou mezi ţáky značné rozdíly. Ve všech pohybových schopnostech se z hlediska pohlaví značně prohlubují rozdíly. Zatímco u chlapců se neustále zvyšují, u děvčat uţ dosáhly vrcholu a pomalu stagnují. (Vilímová, 2002, s. 39) Podle Čápa (2001) Střední školní věk zahrnuje prepubertu a pubertu. Prepuberta trvá přibliţně od 11 do 14 let. Vyznačuje se výrazným růstem a tvorbou sekundárních pohlavních znaků. V prepubertě navazují děti trvalé kamarádské vztahy a toto je klidnější částí druhé fáze středního školního věku, puberty. (Čáp, 2001 s. 232).

- 14 -

Puberta se vyznačuje výraznými somatickými změnami, jako růstem postavy a celkovou změnou proporcionality těla. Z časového hlediska se dá toto období vymezit přibliţně roky od 13 do 15 let. U chlapců nastupuje puberta později jak u děvčat a stejně tak i později končí. V pubertě se mohou u dětí projevit diskoordinační projevy v pohybu. Je to způsobeno rychlým a nerovnoměrným růstem postavy.

1.2.6. Starší školní věk Pojem adolescence vychází z latinského adolescere a znamená dorůstat, dospívat nebo mohutnět. V českém jazyce, například v lékařství se uţívá názvu dospívání nebo dorost a v sociologii a pedagogice mládeţ. Děti staršího školního věku vymezují různí autoři rozdílně. Pávková (2002) nazývá toto období jako střední školní věk, tj. od 15 do 19-20 let. Svoboda (2003) tímto pojmem vymezuje dítě ve věku od 11 do 14 aţ 15 let. Podle Macka (1999) můţeme adolescenci rozčlenit na ranou, střední a pozdní. Období od deseti do třinácti let povaţujeme za ranou adolescenci. V tomto období začíná a většinou i končí pohlavní dozrávání, typický je i výskyt sekundárních pohlavních znaků a vývoj kognitivních procesů. Za primární a nejpodstatnější se však v této etapě povaţují pubertální změny. Střední adolescence je období od čtrnácti do šestnácti let. V tomto období je příznačné hledání vlastní identity a kontrola vlastního chování. Změny v období pozdní adolescence, tj. od sedmnácti do dvaceti let, jsou podmíněny tím, na kdy si dospělost naplánuje sám adolescent. Vše záleţí na tom, jestli se rozhodne ţe bude dále studovat, osamostatní se nebo se stane rodičem. Typické je posílení sociálního aspektu identity, čili potřeba někam patřit, hledání vlastní perspektivy a plánů ohledně budoucího povolání a partnerských vztahů. (Macek, 1999).

- 15 -

V období od 15 do 20 let se somatický vývoj vyznačuje znatelným sníţením tempa růstu. U chlapců pozorujeme výrazný nárůst svalové hmoty, u děvčat jde především o přírůstky podkoţního tuku a jeho rozloţení po těle. U chlapců neustále vzrůstá výkonnost, i kdyţ ne tak jako dřív. U děvčat však s výjimkou dynamické a explozivní síly klesá nebo mírně stagnuje. Z pohybových schopností se nejrychleji rozvíjí silové schopnosti. Netrénovaná populace v tomto období většinou dosahuje vrcholu motorické výkonnosti. U chlapců vlivem nárůstu svalové hmoty dochází ke sníţení kloubní pohyblivosti. Motorický i senzomotorický vývoj jsou v tomto období jiţ ukončeny. Studenti jsou jiţ schopni osvojit si i velmi náročné pohybové dovednosti. (Vilímová, 2002, s. 43) Dospívající bývají často podráţdění, mnohdy náladoví a emočně labilní. Svému zevnějšku věnují zvýšenou pozornost. Intelektuálně jsou na úrovni potřebné k efektivnímu studiu a vyvíjejí se také morální aspekty osobnosti (Čáp, 2001, s. 233).

1.3.

Pohyb a pohybová aktivita

Tento oddíl s názvem „Pohyb a pohybová aktivita“, chápejme jako jakousi vstupní bránu do celé problematiky. Povaţujeme totiţ za nutné osvětlit tento základní pojem a vysvětlit další souvislosti s ním spojené, především vysvětlení principu kategorizace pohybových aktivit, abychom se pak dále mohli hlouběji ponořit do celé problematiky a celistvěji tak mohli chápat jednotlivé spojitosti.

1.3.1. Definice pojmů „pohyb“ a „pohybová aktivita“ Pohyb ţivé bytosti je základním projevem jejího ţivota. Motorika se promítá do schopnosti vnímat, hodnotit a uţívat prostorové vztahy. Naše tělo je hlavním prostředkem sebevnímání, sebepochopení a interakce s okolím. Prostřednictvím pohybu těla je umoţněno vnímání změn. (Slepička 2006 s.32)

- 16 -

Pohyb byl od prvopočátku prostředkem komunikace našich předků. Vývoj řeči sníţil pohybu jeho komunikační podobu jen zdánlivě a pohyb jako neverbální projev zůstává nadále velmi významnou součástí komunikace. Doplňuje mluvené slovo mimikou a gesty. Pohyb je významný pro celý náš ţivot. Pohybem si upevňujeme zdraví, pohyb rozvíjí a upevňuje svalstvo, má vliv na pevnost a pohyblivost kostí a podporuje činnost vnitřních orgánů. (Szábová 2001, s. 9) Psychomotorická zdatnost měla svoji důleţitost od prvopočátků lidstva. Uţ u hominidů na ní závisela schopnost jedinců přispět do genofondu populace. Zdatnější jedinec se snáze dostal k potravě, měl lepší reprodukční moţnosti a jejich geny se s větší pravděpodobností dědily. Vyšší tělesná zdatnost dokázala jedinci zajistit také lepší společenské postavení. Motorika lidí slouţila adaptačním procesům, jako servis vrozeným instinktům zabezpečujících adaptaci (sebezáchova, obţiva, reprodukce, útěk…) Postupem času se motorika začala uplatňovat stále více v procesech, které můţeme psychologicky nazvat jako hru. Tedy věc nedůleţitou samoúčelnou, zbytečně energeticky vyčerpávající. (Slepička 2006 s. 11) uvádí jako příklad kočku domácí, která kdyţ odstává postupně myši, ţere je dokud má hlad a s myší si navíc hraje. Na první pohled je jasné, ţe jde o hru, pohyb osvobozený od váţného účelu. (Slepička 2006 s. 11) „Pohybová aktivita zahrnuje všechny pohybové činnosti člověka. Je to mnohem širší pojem neţ sport. Patří do ní rovněţ pohybové aktivity pracovní, lokomoční, běţných ţivotních úkonů, plejáda hobby-aktivit, kam rovněţ patří sport, cvičení, turistika a tanec“ (MŠMT, 2002, s. 15).

- 17 -

1.3.2. Kategorizace pohybových aktivit Pohybová aktivita přispívá ke zdravému ţivotnímu stylu a prevenci sociálně patologických jevů. Pro mládeţ je pohyb prostředkem, jak si zajistit správný tělesný vývoj Pohyb nám dává moţnost seberealizace, pocitu spokojenosti a pohody, navazování přátelských kontaktů pomáhá nám zbavovat se stresu a brání přetíţení nervového systému. (Juríková 2006, s. 33) Hodaň (1997) ve své práci uvádí dělení do tří základních skupin : 1) pohyb mechanický, který se týká neţivé hmoty 2) pohyb biologický, coţ je pohyb ţivých organismů 3) pohyb společenský, neboli pohyb člověka Dle Hodaně (1997) dělíme pohybové aktivity: 1) z hlediska řízení na: a) organizované – tyto aktivity mají většinou záštitu sportovního klubu, s odpovídajícím materiálním i prostorovým vybavením. Jsou pravidelně pořádané ve formě různých tréninků, soutěţí a soustředění. Mají svoji pevnou pozici v čase. b) neorganizované – Tyto aktivity mají občasný charakter, nejsou pevně zakotveny v čase a jsou prováděny v době kdy je sami chceme provozovat. 2) z hlediska fyzického zatížení na: a) rekreační – v tomto případě nám nejde o výrazný sportovní výkon ani o společenské uplatnění se ve sportu. Jde o rekreační formu, tedy o rekreaci a funkce je především společenská a zdravotní (celková regenerace organizmu prostřednictvím pohybu)

- 18 -

b)

závodní – má tyto znaky: systematičnost a plánovitost tréninku, stanovení cílů ve vztahu k dosaţení výkonu, účast v soutěţích. Je dominantní v seberealizaci člověka, někdy se stává i vlastním těţištěm ţivota.

3) z hlediska opakování aktivit na: a) pravidelné – Tato aktivita musí být prováděna minimálně jednou týdně po dobu uplynulých čtyř týdnů. b) nepravidelné – aktivita provozovaná náhodně, spontánně.

1.4.

Sport

Tento oddíl s názvem „Sport“ volně navazuje na předchozí kapitolu „Pohyb a pohybová aktivita“. Souvislost mezi těmito dvěma oddíly je značná. Sport je v podstatě jednou z kategorií pohybových aktivit, ale vzhledem k jeho specifickým charakteristikám

a následné návaznosti na další oddíly, mu

budeme věnovat samostatnou pozornost v této kapitole.

1.4.1. Vymezení pojmu sport Původní význam slova sport hledejme v latinském disportare – bavit se, rozptylovat. Tím je zřejmé, ţe sport měl odjakţiva souvislost s pobavením člověka, s jeho rozptýlením a zpestřením ţivota (Krátký, 1974, s. 200).

Termín sport vyplýval z různých aktivit provozovaných pod širým nebem, jako byl lov, dostihy, tělesná cvičení a hry. Časem se k těmto aktivitám přidávaly jiné činnosti jako běh, plavání, zápas, box, lukostřelba a další. Sport je

- 19 -

rozdělován podle spousty kritérií, které se navzájem propojují. Podle Sekota (2003) můţeme sport dělit dle následujících kritérií: -

rekreační, výkonnostní, vrcholový, elitní

-

soutěţní, nesoutěţní

-

masový, alternativní

-

divácky populární, stojící na okraji diváckého zájmu

-

silně či slabě medializovaný

-

muţský či ţenský

-

prestiţní či neprestiţní

-

vysoce materiálně výnosný či nevýnosný

-

profesionální, amatérský, poloprofesionální

-

individuální, týmový

-

olympijský, neolympijský

-

silový, vytrvalostní

-

kontaktní, branný, technický

-

intelektuální, silový

-

dlouhodobě či časově pěstovaný atp.

Jiné rozdělení sportu, podle Crum (1996) in Slepičková (2000) Elitní sport Je typická touhou po absolutním výkonu a výkony jsou často odměňovány vysokými finančními částkami. U nás se mu říká vrcholový sport nebo taky profesionální sport. Dominantní znaky tohoto sportu jsou v dnešní době komercionalizace a profesionalizace. Soutěžní sport Hlavním motivem je sport samotný a chuť soutěţit. Účastníci jsou součástí různých sportovních klubů.

- 20 -

Rekreační sport Rekreační sport charakterizují pojmy jako relaxace, snaha o zlepšení a posílení vlastního zdraví a touha po společenských kontaktech. Není vázán na sportovní organizace. Je tu moţnost zvolit si vlastní program. Fitness sport Hlavním cílem je rozvoj a udrţení fyzické zdatnosti. Nabízejí ho jak soukromé podniky, tak i komerční agentury. Rizikový a dobrodružný sport U těchto sportů jde především o dobrodruţství, napětí a adrenalin. Jsou to sporty jako (bungejumping, paragliding, parašutizmus, rafting a další) z hlediska materiálního a finančního jsou to sporty velmi nákladné a dají se provádět jen v prostředí, které si ho vyţaduje. Požitkářský sport (Lust sport) Hlavním motivem je touha zaţít něco výjimečného. Téţ známý pod názvem S-sport, coţ je z anglického sun, sea, sand, snow, sex, speed, satisfaction. Poţitky tohoto typu nabízí hlavně komerční sféra, často spojená s turistikou. Kosmetický sport Cílem je dokonale vybudovaná a vypracovaná postava. Nabídku doplňují sluţby kosmetického charakteru (solárium, masáţe apod.).

- 21 -

1.4.2. Sociální, kulturní a ekonomický pohled na sport Sport se v dnešní době staví stále více do role masové komerční zábavy, zprostředkovávané společnosti přes média. Média vynakládají obrovské částky za práva vysílat sportovní přenosy. Profesionální sportovci jsou prodáváni za stamiliony, města a obce vynakládají obrovské částky za moţnost pořádat globálně významné sportovní akce. Profesionální sportovní kluby uţ mají svoji roli i na burzovním trhu. Sport je tedy významný kulturní fenomén a stává se stále méně přehlédnutelnou součástí našich ţivotů. (Sekot 2006, s. 15)

1.4.3. Sport a mládeţ V této podkapitole nyní budeme sport dávat do úzkých souvislostí s dětmi a mládeţí vůbec. Nejprve se zaměříme na obecnou motivaci mládeţe ke sportovně pohybovým aktivitám, a poté svou pozornost obrátíme k neméně důleţité kapitole, kterou je „Význam aktivního sportu u dětí a mládeţe“. Tyto jednotlivé kapitoly povaţuji za důleţité zmínit především z toho hlediska, abychom pak posléze ve výzkumné části měli jakýsi teoretický podklad pro další bádání. V poslední podkapitole se pak zaměříme na sportovní aktivitu adolescentů, coţ bude opět přínosné pro následný výzkum.

1.4.4. Sportovní motivace

Existuje jen poměrně velmi málo výzkumně podloţených informací týkajících se oblasti motivace dětí a mládeţe ve vztahu ke světu sportu. Lidé se však liší uţ tím co dělají a jaké úkoly řeší a navíc i způsoby provádění různých činností. Sekot (2003): „Vnitřní determinanty individuálního způsobu přípravy a uskutečňování lidské činnosti jsou výrazem volních procesů. Biologické, psychologické a sociální determinanty pak dotvářejí celkovou motivační

- 22 -

strukturu, a to i v případě pohybových aktivit sportovní povahy.“ Podle Sekota (2003) motivy pro sportovní činnost mohou být následující: a) potřeba pohybu b) zdravotní prevence c) individuální seberealizace S věkem a sociálními potřebami kaţdého jedince se jeho potřeby mění. Podle Minaříkové dospělý jedinec bere sport především jako prostředek k udrţení a posílení vlastního zdraví. Naproti tomu mládeţ sportem uspokojuje svoji touhu po pohybu a zlepšuje svoji tělesnou výkonnost. V případě vrcholových sportovců jde především o vlastní seberealizaci (Sekot, 2003, s. 88). Význam motivace mládeţe pak přirozeně nabývá na důleţitosti ve spojení s vytvářením hodnotového světa mladých osobností. Motivace zde sehrává důleţitou úlohu jednoho ze zásadního faktorů, která reguluje činnost jedince. Mladému sportovci příliš nezáleţí na tom, jaký sport bude provozovat. Hlavní úlohu při výběru mnohdy hrají faktory jako například skupina lidí, ve které se pohybuje, blízkost sportoviště, vliv jemu blízkých lidí apod. (Hošek 2006, s. 72) Sekot (2003): „Aktivita lidského subjektu vzniká v konkrétní činnosti, která na základě jejich objektivních podmínek a v pevné vazbě na vnitřní pohnutky formuluje motivační jednání.“. dynamika uspokojování vnitřních potřeb je pak právě základem pro strukturu zaměřenosti kaţdé osobnosti. Jako základní motivační faktory můţeme spatřovat tyto: radost ze soutěţení výkonnostní ambice fyzická kondice formování pěkné postavy radost z pohybu zdraví

- 23 -

relaxace (Sekot, 2003, s. 88-89) V souvislosti s motivací dětí ke sportu je nutné také zmínit jeden specifický faktor, který hraje neméně důleţitou roli v této. Je jím školní tělesná výchova. Podle Sekota (2003) „…míra její oblíbenosti souvisí logicky vzato i s mimoškolní tělovýchovnou a sportovní angaţovaností mládeţe…v tělesné výchově dominuje formativní faktor a vzdělávací zaměření, zajišťující prostřednictvím tělesných cvičení fyzický, psychický a sociální rozvoj…“

1.4.4.1. Faktory ovlivňující vztah mládeže ke sportu Jak jiţ bylo zmíněno, sport má na děti velmi pozitivní vliv zejména v oblasti socializační. Příznivě ovlivňuje osobnostní vývoj jedince jako takového, který díky němu můţe proţívat harmonické souznění se společností, ve které ţije. (Sekot, 2003, s. 99) Primární postavení v ohledu motivační důleţitosti při prvotním kontaktu se sportem má pak rodina, oproti tomu role učitele je zde v tomto ohledu zanedbatelná. Dítě totiţ svou první zkušenost se sportem zpravidla získává ještě před nástupem do školy, takţe se jeho postoj ke sportu jako takovém formuje jiţ dávno předtím, neţ s ním má moţnost pracovat učitel. Moţnosti rodiny (finanční, materiální, technické a organizační) se tak zásadně podepisují na dalším vývoj dítěte. Kromě rodiny také nesmíme jako zásadní faktor při formování postoje ke sportu, opomenout vrstevnické skupiny. Celkově pak tyto všechny faktory můţeme shrnout do kategorie působení sociálního prostředí. Tento princip podle Sekota (2003) můţeme charakterizovat do těchto základních bodů: Dobře fungující úplná rodina Prioritní postavení- otec

- 24 -

Optimální věk pro perspektivní sportovní činnost- 8-10 let Spolupráce se sportovním klubem vede k umocnění působení rodiny V ranném věku se vyvarovat sportovní jednostrannosti (vhodné všestrannost) Jak je tedy vidět, rodina je jedním z nejdůleţitějších faktorů, které se podílejí na utváření vztahu dítěte ke sportu či jiným pohybovým aktivitám. Tato kapitola pro mne byla stěţejním dále při formulování hypotéz k výzkumu, kterému se budu věnovat v druhé části této práce.

1.4.5. Sportovně pohybové aktivity v období adolescence

Sport je velmi vhodným prostředkem pohybového vyţití mládeţe. Sport odpovídá předpokladům mladých lidí především svým výkonovým zaměřením spojeným se soutěţením. Trénink spojený se soutěţením je pro mládeţ dlouhodobou motivací, prostředkem ke zlepšování osobní výkonnosti ve vybraném sportu. (Seliger, Choutka 1982, s.6-7) Adolescence je přechodným obdobím mezi dětstvím a dospělostí. Vyrovnávají se zde všechny tělesné disproporce a člověk dosahuje maxima svých fyzických sil. (Svoboda 2000, s. 47) Adolescence je období, kdy vlastí tělo a jeho vzhledová atraktivita jsou pro jedince důleţité stejně jako potřeba podávat výkony. Fyzicky je na vrcholu, ale biologický vývoj předchází vývoj psychický. Adolescent je připraven podávat výkony na horní hranici svých moţností a ještě je nadále zlepšovat. Je schopen dlouhodobě pracovat na technické dokonalosti pohybové struktury.

- 25 -

Rozvoj vytrvalosti a vůle umoţňuje cílenou dlouhodobou přípravu na limitní sportovní výkon. Velmi oblíbené jsou rizikové sporty, neboť uspokojují potřebu adolescenta po proţitcích. Je rovněţ důleţité respektovat odlišnosti muţů a ţen a přizpůsobit tomu sportovní přípravu. (Slepička 2006, s. 38-39) Chceme-li aby se mládeţ aktivně věnovala sportu je nutné více poznat strukturu a charakter sportovních zájmů mládeţe. Frömel, Novosad, Svozil (in Pohybová aktivita sportovní zájmy mládeţe 1999, s. 111) A) povaţují za nejzávaţnější indikátory sportovních zájmů: -

preferenci určitých sportovních odvětví nebo zaměření pohybové činnosti.

-

zapojení v různých sportovních klubech a jiných organizacích se zaměřením na sport.

-

rozsah a charakter prováděných sortovních aktivit ve volném čase.

-

na kolik je jedinec uspokojen pohybovou aktivitou

-

míru zvládnutí určité sportovní činnosti

-

míru vědomostí o určité sportovní činnosti

-

mnoţství vynaloţených peněz a času na pohybovou aktivitu.

B) Za indikátory pohybové aktivity: -

strukturu objem a intenzitu pohybové aktivity

-

poměr pohybové a sportovní aktivity

-

účast v organizované pohybové aktivitě

-

míru zvládnutí určité sportovní činnosti

-

míru znalostí a vědomostí o určité sportovní činnosti

-

vztah mezi sportovními zájmy a realizovanou pohybovou aktivitou

-

vztah k pohybové aktivitě

- 26 -

-

míru uspokojení z pohybové aktivity

-

mnoţství vynaloţených peněţ a času na pohybovou aktivitu. (Frömel, Novosad, Svozil 1999, s. 111)

1.5.

Mládež a volný čas

Volný čas je věc, která se většině lidí dostává jen ve velmi malém mnoţství, ale nutnost volného času a jeho vliv na celkový fyzický a psychický stav jedince ne nesporný. Je důleţité vyplnit chvíle, které můţeme pojmenovat slovem „volný čas“ účelně a efektivně. Pro většinu z nás asi nebude nejvhodnější způsob relaxace po dni prosezeném ve škole další sezení doma například u televize. Volný čas tvoří sloţitou problematiku. Otázky kolem volného času jsou předmětem zkoumání psychologie, pedagogiky, sociologie a dalších. Volný čas není jen doplňkem nebo protikladem k práci, nebo studiu, ale je to úplně samostatná oblast kaţdodenního ţivota.

1.6.

Definice pojmu volný čas

Pod pojem volný čas můţeme zahrnout odpočinek, rekreaci, zábavu, zájmové činnosti, zájmové vzdělávání i časové ztráty s těmito činnostmi spojené. (Pávková, Hájek, Hofbauer 2002, s. 13) Volný čas můţeme chápat také jako dobu, kdy si můţeme sami určit činnosti, které budeme dělat, děláme je rádi a dobrovolně a tyto nám přinášejí poţitek a uspokojení. Z hlediska dětí a mládeţe do volného času nepatří činnosti spojené s vyučováním. Do volného času nebudeme zahrnovat ani základní péči o zevnějšek a věci osobní potřeby, povinnosti spojené s provozem rodiny a domácnosti. Součástí volného času nejsou ani potřeby zabezpečující biologické nutnosti člověka, jako jídlo, hygiena nebo spánek. (Pávková, Hájek, Hofbauer 2002, s. 13)

- 27 -

Hofbauer (2004) chápe volný čas jako čas, kdy nevykonáváme činnosti pod tlakem závazků, které vyplývají z pracovních povinností a nutnosti zachovat a rozvíjet svůj ţivot. Nebo také čas, který vznikne po splnění všech pracovních i nepracovních povinností.

1.7.

Postoje

1.7.1. Charakteristika postojů Postoje představují zvláštní prvky ve struktuře osobnosti. Psychologové ale nejsou za jedno v otázce co vlastně takový postoj vyjadřuje. Nebylo by vhodné přirovnávat postoje k motivům. (Nakonečný 1995, s. 118) Podle Atkinsonové představují postoje sympatie nebo nesympatie (pozitivní nebo negativní hodnocení) a reakce vztahující se k objektům, osobám, skupinám a situacím nebo k dalším aspektům světa. Důleţitým aspektem člověka ke světu je hodnocení, které je výsledkem poznávání a cítění. Hodnocení je vědomé proţívání hodnoty objektů. Výsledkem hodnocení jsou určité postoje které k hodnoceným věcem zaujímáme a ty mohou být negativní nebo pozitivní. (Nakonečný 1995, s. 118) Postojem rozumíme sympatii nebo nesympatii – náklonnost nebo odpor k objektům, osobám, věcem, zkrátka ke všem identifikovatelným stránkám prostředí, včetně abstraktních idejí. Podle sociálních psychologů postoje obsahují kognitivní, afektivní a behaviorální komponentu. Podle některých teoretiků například Bagozziho (In Došla, 2006) postoje zahrnují pouze kognitivní a afektivní komponentu. dle jiných např. Fishbein obsahuje pouze sloţku afektivní. Přes odlišné definice by se ale dalo říct, ţe se všichni zabývají vztahy mezi přesvědčením pocity a chováním.

- 28 -

Nakonečný (1995, s. 119) dělí základní vlastnosti postojů takto: 1. Komplexnost - postoj má kognitivní, emotivní a snahové komponenty 2. Konzistence - komponenty se vyznačují určitou dávkou soudrţnosti a vzájemné se podporují 3. Konsonance trsu postojů – postoje vytvářejí kategorie, resp. trsy, které se mohou vyznačovat jistou dávkou konsonance 4. Rezistence postojů vůči změně – postoje uprostřed a vyhraněné jsou odolnější vůči vlivům působícím na jejich změnu. 5. Intenzita postoje – kaţdý postoj můţe být chápán jako extrémně záporný přes neutralitu aţ k extrémně kladnému. Rozdíl mezi postojem a chováním: chování je často účelové a velmi silně podmíněné a proto nemusí vţdy vyjadřovat skutečný postoj jedince. Zvláštní formu postojů zaujímají předsudky, velmi často jsou převzaté a tradicí udrţované, mnohdy naprosto iracionální. Velmi často jsou těţko přístupné racionální proti argumentaci. Z hlediska sociální psychologie můţeme brát postoje jako produkty učení, coţ znamená, ţe vznikly na podkladě zkušenosti. Ovšem netýká se to předsudků, které jsou převzaté. Postoje jsou tedy výsledky individuálních kontaktů a interakcí. (Nakonečný 1995, s.121-122)

- 29 -

2. Cíle, hypotézy a úkoly práce 2.1.

Cíl práce

Tento výzkumu má za úkol zjistit, jaký postoj zaujímají studenti vybraných brněnských středních škol, ke sportovně pohybovým aktivitám. Zajímalo nás, jaké faktory hrají hlavní úlohu při výběru sportu. Jak se liší postoje studentů ke sportu v rámci jednotlivých škol, které sporty ţáci upřednostňují. Jak se liší přístup studentů dle jednotlivých škol a jaké jsou motivy ke sportovním aktivitám ţáků na středních školách.

2.2.

Hypotézy práce

Hypotézy jsme vytvořili na základě stanovených cílů práce. H1: Studenty, kteří provozují sporty, jenţ do budoucna skýtají moţnost nadprůměrného výdělku (hokej, fotbal nebo tenis), bude častěji lákat představa si tímto sportem vydělávat. H2: Studenti z bohatších rodin budou častěji dělat finančně náročné sporty (5000kč a více/školní pololetí) neţ studenti z chudších rodin. H3: Studenti si budou vybírat častěji sporty, které dělají/dělali i jejich rodiče. H4: Studenti, kteří aktivně sportují se budou věnovat i pasivnímu sportu (dívat se na televizní sportovní přenosy a chodit na sport jako fanoušci).

- 30 -

2.3.

Úkoly práce

Na základě stanovených cílů práce a následně vytvořených hypotéz jsme si stanovili tyto úkoly: 1) Zpracovat problematiku pohybové aktivity na základě studia odborné literatury. 2) Vypracovat dotazník 3) Provést dotazníkové šetření na vybraných středních školách. 4) Porovnat a zhodnotit údaje získané od studentů. 5) Na základě zjištěných výsledků ověřit hypotézy. 6) Na základě zjištěných výsledků stanovit závěry. 7) Výsledky výzkumného šetření publikovat.

- 31 -

3. Metodika práce 3.1.

Popis zkoumaného souboru

Výzkumný soubor byl vytvořen ze studentů tří brněnských středních škol. Školy byly zvoleny tak, aby se svým zaměřením lišily. Do výzkumu byly zařazeny tyto školy: Gymnázium Matyáše Lercha, Střední odborná škola ochrany osob a majetku a Střední škola polytechnická. Bylo rozdáno celkem 197 dotazníků ( Gymnázium Matyáše Lecha 58, Střední odborná škola ochrany osob a majetku 90, Střední škola polytechnická 51) Dotazníky byly rozdány ve třetích a čtvrtých ročnících. Nestejný počet dotazníků je způsoben rozdílným počtem studentu na jednotlivých školách. Předtím, neţ byly studentům dotazníky rozdány, důkladně jsem je informoval o postupu a o obsahu jednotlivých otázek. V případě nejasností se mohli kdykoliv zeptat. Návratnost dotazníků byla úplná a všechny byly pouţity ke zpracování výsledků. V následujících tabulkách jsou uvedeny údaje o rozloţení pohlaví v rámci celého zkoumaného souboru a také v rámci jednotlivých škol.

- 32 -

Tab.1: Rozloţení pohlaví dotazovaných v rámci celého souboru relativní četnost / %

absolutní četnost / počet

celkem

100

197

ženy

41,2

81

muži

58,8

116

Rozložení pohlaví (celkem) 120 100

100

80 58,8

% 60 41,2 40 20 0

Rozložení pohlaví celkem

ţeny

muţi

Obr.1: Graf rozloţení pohlaví dotazovaných v %

- 33 -

Tab.2: Rozloţení pohlaví dle středních škol Učiliště

Střední odborná škola

Gymnázium

Absolutní Relativní Relativní Absolutní Relativní Absolutní četnost / četnost / četnost / četnost / četnost / četnost / Počet % % Počet ţáků % Počet ţáků ţáků 1,9 1 69,6 39 45,5 41 ženy 98,1 50 30,4 17 54,5 49 muži 100 51 100 56 100 90 celkem

Rozloţení pohlaví dle škol 120 100 80 %

celkem 60

ţeny muţi

40 20 0 Učiliště

Gymnázium

Obr.2: Rozloţení pohlaví dle škol v %

- 34 -

SOŠ

3.2.

Použité metody

K výzkumu bylo pouţito dotazníku – explorační metoda (viz. příloha 1). Dotazník je sloţen celkem z 15 otázek, je anonymní a obsahuje uzavřené i otevřené odpovědi. Jedna otázka se týká pohlaví dotazovaných. Další otázky jsou zaměřeny ke zjištění, jaké sportovní pohybové aktivity respondenti provozují, jak často a jaké postoje k těmto aktivitám zaujímají. Výsledky jsou vyjádřeny v absolutních i relativních hodnotách v grafech i tabulkách.

3.3.

Organizace práce

Před výzkumem jsem si prostudoval literaturu a poznatky takto získané jsou součástí teoretické části diplomové práce. Vytvořil jsem dotazník a po konzultaci s vedoucím práce jsem ho rozdal studentům brněnských středních škol. Studenti byli informováni o významu dotazníků pro tento výzkum, všechny otázky jsem s nimi prošel a poté studenti dotazníky samostatně vyplnili. V průběhu vyplňování se mohli ţáci kdykoliv zeptat na případné nejasnosti v dotazníku. Výsledky výzkumu jsem uvedl v kapitole 4. Výsledky práce, diskuze.

- 35 -

4. Výsledky práce, diskuze Tématem této kapitoly je zhodnocení dat získaných od studentů středních škol. Jednotlivé otázky jsou postupně zpracovány a vyhodnoceny v grafech a tabulkách a doplněny o komentář. Daný soubor je vţdy zkoumán buďto jako celek nebo odděleně podle typu střední školy (chlapci a dívky dohromady) nebo všechny tři oslovené školy dohromady, ovšem odděleně chlapci a dívky. K tomuto kroku jsme se rozhodli, protoţe na střední polytechnické škole byla pouze jedna ţena, a proto není v tomto ohledu vhodné posuzovat jednotlivé školy podle pohlaví.

Výsledky práce: 1 Jaké aktivity provozují žáci ve svém volném čase Tato otázka měla za úkol zjistit, jakým aktivitám se studenti věnují ve svém volném čase. Respondentům bylo nabídnuto 21 moţností odpovědí. Nás zajímalo především kolik procent z dotazovaných studentů aktivně sportuje. Nejčastější odpověď byla „denně nebo téměř denně“ (Tab.3a) (89 studentů ze 197 coţ je 45,2%). Oproti tomu nikdy nesportuje pouze 1% všech dotázaných coţ jsou 2 ze 197 studentů. Aktivní sport se tak umístil na 4. místě v pořadí denně studenty provozovaných aktivit. Na prvním místě je odpověď „Poslouchám hudbu“ 143 ze 197 = 72,6% všech studentů Druhé místo obsadila odpověď „Sleduji televizi“ 98 ze 197 = 49,7% všech studentů a na třetím místě byla odpověď „Připravuji se do školy“ 93 ze 197 = 47,2% všech studentů. V Tabulce 4 je zpracováno čemu se studenti nejčastěji věnují. Jako měřítko je stanovena stupnice od 1 do 5, kdy 1 znamená velmi často a 5 vůbec ne. Co se týče aktivního sportu, nejvíce se mu věnují studenti Střední odborné školy (1,5), následují studenti Střední polygrafické školy (1,9) a nejméně studenti Gymnázia (2,0). Z výsledků je patrné, ţe se na všech školách ţáci

- 36 -

sportu věnují. V tabulce 5 máme stejnou problematiku rozdělenou na muţe 1,7 bodu pro aktivní sport a ţeny 1,8 bodu pro aktivní sport. Tab.3: Jak často následující aktivity provozuješ ve svém volném čase? (bez rozdílu školy i pohlaví) Jak často následující aktivity provozuješ ve svém volném čase?

denně občas (1 málokdy nebo méně - 2x (1 - 2x nikdy téměř často týdně) měsíčně) denně Aktivně sportuji Pasivně sportuji (jsem fanoušek) Chodím na brigády

89

Absolutní hodnota / počet 79 22 5

2

22

62

62

33

18

7

59

61

53

17

Jsem v hospodě nebo venku s kamarády

38

83

43

26

7

Chodím na výtvarný kroužek, skaut, apod.

9

18

13

15

142

98 16 37

58 16 42

16 22 14

14 25 16

11 118 88

19

25

18

20

115

15 5 60 143 93 6 21 23

47 16 68 39 57 25 63 32

80 36 29 10 21 58 60 43

38 118 31 3 20 71 38 53

16 21 9 2 6 37 15 46

13

64

64

41

15

3 21 7

9 51 30

19 42 90

34 41 60

132 42 10

Sleduji TV Hraji na hudební nástroj Chodím venčit psa Starám se o mladšího sourozence Chodím do přírody, na výlety Cestuji do zahraničí Trávím čas s rodiči Poslouchám hudbu Připravuji se do školy Chodím na koncerty Čtu časopisy Čtu knihy Nakupuji v obchodních centrech Nakupuji v secondhandech Hraji hry na počítači Chodím do kina

- 37 -

Tab.4: Jak často následující aktivity provozuješ ve svém volném čase (bez rozdílu školy i pohlaví) Jak často následující aktivity provozuješ ve svém volném čase?

denně občas málokdy nebo méně (1 - 2x (1 - 2x nikdy téměř často týdně) měsíčně) denně 45,2

Relativní hodnota / % 40,1 11,2 2,5

11,1

31,5

31,5

16,8

9,1

3,6

29,9

31

26,9

8,6

Jsem v hospodě nebo venku s kamarády

19,3

42,1

21,8

13,2

3,6

Chodím na výtvarný kroužek, skaut, apod.

4,6

9,1

6,6

7,6

72,1

49,7 8,1 18,8

29,4 8,1 21,3

8,2 11,2 7,1

7,1 12,7 8,1

5,6 59,9 44,7

9,6

12,7

9,1

10,2

58,4

7,6 2,6 30,5 72,6 47,2 3 10,7 11,7

24 8,2 34,5 19,8 28,9 12,7 32 16,2

40,8 18,4 14,7 5,1 10,7 29,5 30,5 21,8

19,4 60,1 15,7 1,5 10,2 36 19,2 26,9

8,2 10,7 4,6 1 3 18,8 7,6 23,4

6,6

32,5

32,5

20,8

7,6

1,5 10,7 3,6

4,6 25,9 15,1

9,6 21,3 45,7

17,3 20,8 30,5

67 21,3 5,1

Aktivně sportuji Pasivně sportuji (jsem fanoušek) Chodím na brigády

Sleduji TV Hraji na hudební nástroj Chodím venčit psa Starám se o mladšího sourozence Chodím do přírody, na výlety Cestuji do zahraničí Trávím čas s rodiči Poslouchám hudbu Připravuji se do školy Chodím na koncerty Čtu časopisy Čtu knihy Nakupuji v obchodních centrech Nakupuji v secondhandech Hraji hry na počítači Chodím do kina

- 38 -

1

Tab.5: Jak často následující aktivity provozuješ ve svém volném čase? (rozděleno dle škol) 1 = velmi často 5 = vůbec Jak často následující aktivity provozuješ ve svém volném čase? Gymnázium SOŠ SOU 2

1,5

1,9

Pasivně sportuji (jsem fanoušek)

3,1

2,7

2,6

Chodím na brigády

3,1

3

3,2

Jsem v hospodě nebo venku s kamarády

2,4

2,4

2,4

Chodím do krouţku. Sleduji TV Hraji na hudební nástroj Chodím venčit psa Starám se o sourozence

3,6 1,8 3,6 3,3 3,7

4,5 2 4,2 3,4 3,9

4,9 1,9 4,5 3,5 4,3

Chodím do přírody, na výlety

2,7

3,1

3,1

Cestuji do zahraničí Trávím čas s rodiči Poslouchám hudbu Připravuji se do školy Chodím na koncerty Čtu časopisy Čtu knihy Nakupuji v obchodních centrech

3,7 1,8 1,2 1,7 3,6 2,6 2,8

3,6 2,2 1,5 1,7 3,4 2,7 3,2

3,8 3 1,5 2,6 3,7 3,4 4,2

2,9

2,9

2,8

Nakupuji v secondhandech

4,5

4,3

4,6

Hraji hry na počítači Chodím do kina

3,5 3,2

3,2 3,1

2,8 3,2

Aktivně sportuji

- 39 -

Jak často následující aktivity provozuješ ve svém volném čase? 5,5 5,0

1=velmi často 5=vůbec

4,5 4,0 Gymnázium SOŠ SOU

3,5 3,0 2,5 2,0 1,5

do ím H

ra ji n

ho d C

a hu ţk St u. de ar bn ám ín se ás o tro so j ur C oz es en tu ji d ce o za Po hr slo an uc ič í há C m ho h ud dí m bu na ko nc N er ak ty up Č uj tu iv kn se ih co y nd ha nd C ec ho h dí m do kin a

y ád

kr ou

br ig

na ím

ho d C

Ak

tiv

ně

sp

or tu j

i

1,0

Obr.3: Graf znázorňuje jaké aktivity dělají studenti nejčastěji ve svém volném čase. (rozděleno dle škol) V tomto grafu je měřítkem stupnice od 1 do 5, kdy 1 znamená velmi často a 5 vůbec ne. Z výsledků vyplývá, ţe nejoblíbenější aktivitou studentů je poslech hudby.

- 40 -

Tab.6: Tabulka znázorňuje jaké aktivity a jak často dělají studenti ve svém volném čase (rozděleno dle pohlaví) 1 = velmi často 5 = vůbec ţeny

muţi

Aktivně sportuji

1,8

1,7

Pasivně sportuji (jsem fanoušek)

3

2,7

Chodím na brigády

3,1

3

Jsem v hospodě nebo venku s kamarády

2,3

2,4

Chodím do zájmového krouţku.

4,1

4,5

Sleduji TV

1,9

1,9

Hraji na hudební nástroj

3,7

4,3

Chodím venčit psa

3,4

3,4

Starám se o sourozence

3,8

4,1

Chodím do přírody, na výlety

2,7

3,1

Cestuji do zahraničí

3,7

3,7

Trávím čas s rodiči

2,1

2,4

Poslouchám hudbu

1,3

1,4

Připravuji se do školy

1,6

2,2

Chodím na koncerty

3,5

3,6

Čtu časopisy

2,5

3

Čtu knihy

2,7

3,8

Nakupuji v obchodních centrech

3

2,8

Nakupuji v secondhandech

4,4

4,5

Hraji hry na počítači

3,6

2,9

Chodím do kina

3,3

3,1

- 41 -

5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1

ţeny

Chodím do kina

Nakupuji v secondhandech

Čtu knihy

Chodím na koncerty

Poslouchám hudbu

Cestuji do zahraničí

Starám se o sourozence

Hraji na hudební nástroj

Chodím do krouţku.

Chodím na brigády

muţi

Aktivně sportuji

1 = Velmi často, 5 = Vůbec

Jak často následující aktivity provozuješ ve svém volném čase

Obr.4: Graf znázorňuje jaké aktivity dělají studenti ve svém volném čase. (rozděleno dle pohlaví) Tab. 7: Tabulka zobrazuje jak často ţáci aktivně sportují (rozděleno dle škol) Chlapci i dívky dohromady Gymnázium SOŠ

Učiliště

Absolutní Absolutní Absolutní Relativní Relativní Relativní četnost / četnost / četnost / četnost / četnost / četnost / počet počet počet % % % ţáků ţáků ţáků Denně nebo téměř denně

16

28,6

48

53,3

25

49,0

Občas (1-2x týdně)

27

48,2

38

42,2

14

27,5

Málokdy (1-2x měsíčně)

12

21,4

4

4,4

6

11,8

1

1,8

0

0,0

4

7,8

0

0,0

0

0,0

2

3,9

Méně často Nikdy

- 42 -

Jak často ţáci aktivně sportují 60,0 50,0

53,3 49,0

48,2 42,2

%

40,0 30,0

Gymnázium

28,6

27,5

SOŠ 21,4

Učiliště

20,0

11,8

10,0

4,4

0,0 Denně nebo téměř denně

Občas (1-2x týdně)

Málokdy (1-2x měsíčně)

7,8 1,8 0,0

0,0 0,0

Méně často

3,9

Nikdy

Obr.5: Graf zobrazuje jak často se ţáci aktivně věnují sportu. Rozděleno dle jednotlivých škol. Tab. 8: Tabulka zobrazuje jak často ţáci aktivně sportují (rozděleno dle pohlaví). Jak často aktivně sportuješ? Absolutní hodnota / počet ţeny muţi denně nebo téměř denně 28 61 občas (1-2x týdně) 41 38 málokdy (1-2x měsíčně) 11 11 1 4 méně často 0 2 nikdy

Tab. 9: Tabulka zobrazuje jak často ţáci aktivně sportují (rozděleno dle pohlaví), relativní hodnoty. Jak často aktivně sportuješ? Relativní hodnota / % ţeny muţi denně nebo téměř denně 34,6 52,6 občas (1-2x týdně) 50,6 32,8 málokdy (1-2x měsíčně) 13,6 9,5 1,2 3,4 méně často 0,0 1,7 nikdy

- 43 -

Jak často aktivně sportujete? 60,0 50,0

%

40,0 ţeny

30,0

muţi

20,0 10,0 0,0 denně nebo téměř denně

občas (1-2x týdně)

málokdy (1-2x měsíčně)

méně často

nikdy

Obr.6: Graf zobrazuje jak často se ţáci aktivně věnují sportu. (rozděleno dle pohlaví) Z grafu je zřejmé, ţe

Tab.10: Jak často se věnuješ pasivnímu sportu? (členěno dle středních škol) Jak často pasivně sportuješ? (jako fanoušek) Absolutní hodnota / počet Gymnázium SOŠ SOU denně nebo téměř denně 4 7 11 občas (1-2x týdně) 12 36 14 málokdy (1-2x měsíčně) 22 25 15 10 17 6 méně často 8 5 5 nikdy

Tab.11: Jak často se věnuješ pasivnímu sportu? (členěno dle středních škol) Jak často pasivně sportuješ? (jako fanoušek) Relativní hodnota / % Gymnázium SOŠ SOU denně nebo téměř denně 7,1 7,8 21,6 občas (1-2x týdně) 21,4 40,0 27,5 málokdy (1-2x měsíčně) 39,3 27,8 29,4 17,9 18,9 11,8 méně často 14,3 5,6 9,8 nikdy

- 44 -

Jak často pasivně sportuješ? (jako fanoušek) 45,0 40,0 35,0

%

30,0

Gymnázium

25,0

SOŠ

20,0

SOU

15,0 10,0 5,0 0,0 denně nebo téměř denně

občas (1-2x týdně)

málokdy (1-2x měsíčně)

méně často

nikdy

Obr.7: Graf zobrazuje jak často se studenti věnují pasivnímu sportu (sledují televizní přenosy, nebo chodí na sport jako fanoušci). Tab.12: Jak často se věnuješ pasivnímu sportu? (členěno dle pohlaví)

Jak často pasivně sportuješ? (jako fanoušek) Absolutní hodnota / počet ţeny muţi denně nebo téměř denně 2 20 občas (1-2x týdně) 26 36 málokdy (1-2x měsíčně) 29 33 16 17 méně často 8 10 nikdy

Tab.13: Jak často se věnuješ pasivnímu sportu? (členěno dle pohlaví)

Jak často pasivně sportuješ? (jako fanoušek) Relativní hodnota / % ţeny muţi denně nebo téměř denně 2,5 17,2 občas (1-2x týdně) 32,1 31,0 málokdy (1-2x měsíčně) 35,8 28,4 19,8 14,7 méně často 9,9 8,6 nikdy

- 45 -

Jak často sportuješ pasivně? (jako fanoušek) 40,0 35,0 30,0

%

25,0 ţeny

20,0

muţi

15,0 10,0 5,0 0,0 denně nebo téměř denně

občas (1-2x týdně)

málokdy (1-2x měsíčně)

méně často

nikdy

Obr.8: Graf zobrazuje jak často se studenti věnují pasivnímu sportu (sledují televizní přenosy, nebo chodí na sport jako fanoušci).

2 Které sporty a jakou formou sportu studenti středních škol preferují. Studenti dostali na výběr ze 17 sportů, případně mohli uvést jiný sport, který provozují. Z tabulky 5 je zřejmé, ţe studenti preferují sport jako svoji rekreační činnost. Nejoblíbenějším rekreačním sportem je lyţování, uvádí ho 99 studentů ze 197 = 50,3%. Na druhém místě je cyklistika 96 studentů ze 197 = 48,7% a na třetím místě plavání 93 ze 197 = 47,2% Jedná se o individuální sportovní aktivity. U sportů, které studenti provozují ve sportovních oddílech je nejoblíbenější fotbal. Takto ho uvedlo 19 studentů ze 197 = 9,6% dotazovaných. Bojové sporty uvedlo jak svůj sport 13 studentů ze 197 = 6,6 % dotazovaných. Třetí místo obsadili Atletika a Hokej, kdy je uvedlo vţdy 7 studentů ze 197 = 3,6%. Tabulky 16 a 17 , uvádějí jaké sporty uvedli studenti jako svoje hlavní (rozděleno na muţe a ţeny) Nejvíce ţen uvedlo jako svůj hlavní sport Balet, tanec, aerobic 15 z 81 = 18,8% na druhém místě je volejbal 9 z 81 = 11,5% a na třetím místě byla odpověď Jiný 8 z 81 = 10,1%

- 46 -

Muţi jako svůj hlavní sport uvedli fotbal 29 ze 116 = 25,2% Druhý nejčastější jsou bojové sporty 18 ze 116 = 15,1% a třetí nejčastější odpověď byla jiný 12 ze 116 = 10,1%. Tabulky 18, 19. Tabulka zobrazuje sporty, které uvedli studenti jako svoje hlavní v jednotlivých školách. Na gymnáziu se největší počet studentů přiklonil k odpovědi „balet, tanec, aerobic“ 13 studentů z 56 = 23,3%, na Střední odborné škole „fotbal“ 17 z 90 = 18,6, na střední škole polygrafické to byla rovněţ odpověď „fotbal“ 17 z 51 = 33,3%. Tab.14: Jaké sporty studenti preferují, které provozují rekreačně, a které ve sportovním oddílu. (všichni studenti bez rozdílu pohlaví) provozuji rekreačně

provozuji ve sportovním oddílu

Absolutní hodnota / počet 7

ostatní

Atletika

54

Balet, tanec, aerobic

41

3

153

Basketbal

48

2

147

Bojové sporty (karate, aikido, judo, apod.)

35

13

149

Bruslení Cyklistika

76 96

1 4

120 97

Fitness (posilovna)

60

2

135

Florbal Fotbal Gymnastika Házená Hokej Lyţování Plavání

58 47 32 20 37 99 93

4 19 3 6 7 0 4

135 131 162 171 153 98 100

Tenis, squash

66

2

129

Veslování, pádlování

16

1

180

Volejbal Jiný sport

50 20

4 14

143 163

- 47 -

136

Tab.15: Z tabulky lze vyčíst, které sporty studenti preferují, které provozují rekreačně, a které ve sportovním oddílu. (všichni studenti bez rozdílu pohlaví) provozuji rekreačně

provozuji ve sportovním oddílu

Relativní hodnota / % 3,6

ostatní

Atletika

27,4

Balet, tanec, aerobic

20,8

1,5

77,7

Basketbal

24,4

1,0

74,6

Bojové sporty (karate, aikido, judo, apod.)

17,8

6,6

75,6

Bruslení Cyklistika

38,6 48,7

0,5 2,0

60,9 49,2

Fitness (posilovna)

30,5

1,0

68,5

Florbal Fotbal Gymnastika Házená Hokej Lyţování Plavání

29,4 23,9 16,2 10,2 18,8 50,3 47,2

2,0 9,6 1,5 3,0 3,6 0,0 2,0

68,5 66,5 82,2 86,8 77,7 49,7 50,8

Tenis, squash

33,5

1,0

65,5

Veslování, pádlování

8,1

0,5

91,4

Volejbal Jiný sport

25,4 10,2

2,0 7,1

72,6 82,7

- 48 -

69,0

Tab.16: Jaký sport povaţuješ za svůj hlavní (rozděleno na ţeny a muţe) Absolutní hodnoty / počet Atletika

Balet, tanec, aerobic

Basketbal

Bojové sporty

Bruslení

Cyklistika

2 5

15 0

6 2

5 18

6 4

4 8

Fitness

Florbal

Fotbal

Gymnastika

Házená

Hokej

2 6

1 5

5 29

4 1

4 6

1 11

Lyţování

Plavání

Tenis, squash

Veslování, pádlování

Volejbal

Jiný sport

4 1

4 2

2 2

0 1

9 4

8 12

Tab.17: Jaký sport povaţuješ za svůj hlavní (rozděleno na ţeny a muţe) Relativní hodnoty / % Atletika

Balet, tanec, aerobic

Basketbal

Bojové sporty

Bruslení

Cyklistika

2,9 4,0

18,8 0,0

7,2 2,0

5,8 15,1

7,2 3,0

4,3 7,0

Fitness

Florbal

Fotbal

Gymnastika

Házená

Hokej

2,9 5,0

1,4 4,0

5,8 25,2

4,3 1,0

4,3 5,0

1,4 9,0

Lyţování

Plavání

Tenis, squash

Veslování, pádlování

Volejbal

Jiný sport

4,3 1,0

4,3 2,0

2,9 2,0

0,0 1,0

11,5 3,0

10,1 10,1

- 49 -

Jaký sport povaţuješ za svůj hlavní? 30,00 25,00 %

20,00

ţena

15,00

muţ

10,00 5,00

Ba let

,t

an Atle ec t , a ika er Ba obic Bo ske jov tba és l po Br r ty us Cy len í kli sti ka Fi tn es Fl s or ba l Gy Fot mn bal as t ik Há a ze ná Ho Ly kej ţo vá ní Ve Te Plav nis án slo í , vá n í squ ,p ah ád lov Vo ání le Jin jbal ýs po rt

0,00

Obr.9: Tento graf znázorňuje, které sporty se těší největší oblibě a ţáci je povaţují za své hlavní. (rozděleno na ţeny a muţe) Tab.18: Jaký sport povaţuješ za svůj hlavní (rozděleno dle škol) v % Absolutní hodnoty / počet Atletika

Balet, tanec, aerobic

Basketbal

Bojové sporty

Bruslení

Cyklistika

4 1 3

13 3 0

1 5 1

1 13 8

7 3 0

1 7 3

Fitness

Florbal

Fotbal

Gymnastik a

Házená

Hokej

Gymnázium

0

1

0

1

0

1

SOŠ

4

3

17

3

7

6

SOU

4

1

17

0

1

4

Lyţování

Plavání

Tenis, squash

Veslování, pádlování

Volejbal

Jiný sport

Gymnázium

3

5

1

0

8

8

SOŠ

2

1

2

0

4

7

SOU

0

0

1

1

1

5

Gymnázium SOŠ SOU

- 50 -

Tab.19: Jaký sport povaţuješ za svůj hlavní (rozděleno dle škol) v % Relativní hodnoty / % Atletika

Balet, tanec, aerobic

Basketbal

Bojové sporty

Bruslen í

Cyklistik a

Gymnáziu m

7,0

23,3

2,3

2,3

11,6

2,3

SOŠ

1,2

3,5

5,8

14,0

3,5

8,1

SOU

5,1

0,0

2,6

15,4

0,0

5,1

Fitness

Florbal

Fotbal

Gymnastika

Házená

Hokej

Gymnáziu m

0,0

2,3

0,0

2,3

0,0

2,3

SOŠ

4,7

3,5

18,6

3,5

8,1

7,0

7,7

2,6

SOU

Lyţován í

33,3 Tenis, squash

Plavání

0,0 Veslování, pádlování

2,6

7,7

Volejba l

Jiný sport

Gymnáziu m

4,7

9,3

2,3

0,0

14,0

14,0

SOŠ

2,3

1,2

2,3

0,0

4,7

8,1

SOU

0,0

0,0

2,6

2,6

2,6

10,3

Jaký sport povţuješ za svůj hlavní? 35,0 30,0

%

25,0

Gymnázium

20,0

SOŠ

15,0

SOU

10,0 5,0

Ba let

, ta A ne tleti k c, ae a r Ba obic Bo sket ba jov l és po r ty Br us l e Cy ní kli sti ka Fit ne ss Flo rb al Gy Fotb mn a as l t ik a Há ze ná Ho Ly kej ţo vá ní P l Te av Ve án ni slo vá s, sq í n í, ua pá h dlo vá ní Vo le Jin jbal ýs po rt

0,0

Obr.10: Graf znázorňuje jaké sporty studenti povaţují za své hlavní. (dle škol)

- 51 -

3 Jak dlouho studenti provozují svůj hlavní sport Tato otázka měla za úkol zjistit, jak dlouho studenti provozují svůj hlavní sport. Tabulka 20 obsahuje údaje o počtu studentů a roků, po které provozují svůj hlavní sport. Největší počet studentů 20 ze 197 = 10,2% uvedl 5 let. Tabulka 21 je rozdělena dle škol s průměrným počtem let, po který studenti provozují svůj sport. Nejvyšší průměr 8,2 roku dosáhli studenti Střední odborné školy. Tabulka 22 dělí studenty dle pohlaví. Muţi svůj sport hlavní provozují v průměru 7,5 let, ţeny 5,3 roků. Tab.20: Tabulka zobrazuje kolik let a kolik studentů se věnuje svému hlavnímu sportu (bez rozdílu školy i pohlaví)

Roky

Absolutní hodnota / počet 11 1 13 3 16 3 17 1 20 11 3 7 6 6 13 1 5 9 6 7 7 1

1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 6 6,5 7 8 9 10 10,5 11 12 13 14 15 17

- 52 -

Relativní hodnota / % 5,6 0,5 6,6 1,5 8,1 1,5 8,6 0,5 10,2 5,6 1,5 3,6 3,0 3,0 6,6 0,5 2,5 4,6 3,0 3,6 3,6 0,5

Tab.21: Jak dlouho se věnuješ svému hlavnímu sportu? (rozděleno dle typu SŠ) Tabulka znázorňuje průměrné hodnoty pro jednotlivé střední školy.

Typ Školy

Počet let

Gymnázium

4,2

SOŠ

8,2

Učiliště

6,1

Jak dlouho se věnuješ svému hlavnímu sportu? 9 8

počet roků

7 6 5 4 3 2 1 0 Počet let Gymnázium

SOŠ

Učiliště

Obr.11: Graf znázorňuje jak dlouho se studenti v průměru věnují svému hlavnímu sportu. (rozděleno dle SŠ)

Tab.22: Jak dlouho se věnuješ svému hlavnímu sportu? (rozděleno dle pohlaví) Tabulka znázorňuje průměrnou hodnotu pro ţeny a muţe.

Pohlaví ţeny muţi

Počet let 5,3 7,5

- 53 -

Jak dlouho se věnuješ svému hlavnímu sportu? 8 7

počet roků

6 5 4 3 2 1 0 Počet let ţena

muţ

Obr.12: Tento graf znázorňuje kolik let v průměru se věnují studenti svému hlavnímu sportu (rozděleno na ţeny a muţe). Z obr.12 je zřejmé ţe muţi v průměru provozují svůj hlavní sport o 2,2 roku déle neţ ţeny.

4 Čas věnovaný sportovním aktivitám V otázce 4 jsme chtěli zjistit, jak často studenti svůj hlavní sport provozují. Tabulky 23, 24 jsou rozděleny dle jednotlivých škol. Nejčastější odpověď byla ve všech třech případech „Občas (2-3x týdně). Na gymnáziu tuto odpověď označilo 35 studentů z 56 = 61,9 %, na Střední odborné škole 51 studentů z 90 = 57 % a Střední polytechnická škola 27 studentů z 51 = 53,8%. V tabulkách 25, 26 je otázka „jak dlouho se věnuješ svému hlavnímu sportu rozdělena na muţe a ţeny. Ţeny jako hlavní odpověď uvedli „Občas (12x týdně)“ 50 z 81 = 62,3%. Muţi také uvedli jako nejčastější odpověď „Občas (1-2x týdně) 63 z 116 = 54,1%

- 54 -

Tab.23: Jak často provozuješ svůj hlavní sport (členěno dle SŠ) Velmi často (4x Často (2-3 x Občas (1x týdně a více) týdně) týdně) 11 26 17

Gymnázium SOŠ SOU

Zřídka (méně neţ 1x týdně)

Absolutní hodnota / počet 35 9 51 9 27 5

Nevím

1 2 0

0 1 1

Tab.24: Jak často provozuješ svůj hlavní sport (členěno dle SŠ) Velmi často (4x Často (2-3 x Občas (1x týdně a více) týdně) týdně)

Gymnázium SOŠ SOU

19,0 29,1 33,3

Relativní hodnota / % 61,9 16,7 57,0 10,5 53,8 10,3

Zřídka (méně neţ 1x týdně)

Nevím

2,4 2,3 0,0

0,0 1,2 2,6

Jak často svůj hlavní sport provozuješ? 70,0 60,0

%

50,0 Gymnázium

40,0

SOŠ

30,0

SOU

20,0 10,0 0,0 Velmi často (4x týdně a více)

Často (2-3 x týdně)

Občas (1x týdně)

Zřídka (méně neţ 1x týdně)

Nevím

Obr.13: Graf znázorňuje jak často se studenti středních škol věnují svému hlavnímu sportu.

- 55 -

Tab.25: Jak často se věnuješ svému hlavnímu sportu? (rozděleno na muţe a ţeny)

Velmi často (4x týdně a více)

Často (2-3 x týdně)

Zřídka (méně neţ Nevím 1x týdně)

Absolutní hodnota / počet 50 13 63 11

14 40

ţeny muţi

Občas (1x týdně)

2 1

1 1

Tab.26: Jak často se věnuješ svému hlavnímu sportu? (rozděleno na muţe a ţeny)

Velmi často (4x týdně a více)

Často (2-3 x týdně)

17,4 34,7

ţeny muţi

Občas (1x týdně)

Zřídka (méně neţ Nevím 1x týdně)

Relativní hodnota / % 62,3 15,9 54,1 9,2

2,9 1,0

1,4 1,0

Jak často svůj hlavní sport provozuješ? 70,0 60,0

%

50,0 40,0

ţeny

30,0

muţi

20,0 10,0 0,0 Velmi často (4x týdně a více)

Často (2-3 x týdně)

Občas (1x týdně) Zřídka (méně neţ 1x týdně)

Nevím

Obr.14: Graf znázorňuje jak často se muţi a ţeny věnují svému hlavnímu sportu.

- 56 -

5 Důvody pro výběr sportu Dotazovaní studenti měli odpovědět na otázku, co je vedlo k tomu, ţe si vybrali právě tento sport, který provozují jako svůj hlavní sport. Mohli si vybrat z osmi odpovědí, případně vyuţít devátou moţnost a napsat jiný důvod, který je vedl k výběru jejich hlavního sportu. Dle rozdělení na střední školy (tab.27a, tab.28) byla nejčastěji volená odpověď „tento sport mě baví (i rekreačně), jsem v něm dobrý/á“ a uvedlo ji tak 34 studentů gymnázia z celkového počtu 56 coţ je 60,7%, 66 studentů SOŠ z 90 = 73,3 a 29 studentů SOU z 51 = 56,9% Dle rozdělení na ţeny a muţe (tab.29, tab.30) byla situace stejná, největší počet označil odpověď „tento sport mě baví (i rekreačně), jsem v něm dobrý/á“ Ţeny 51 z 81 = 63%, muţi 78 z 116 = 67,2.

Tab.27: Co tě vedlo k tomu, ţe sis vybral/a právě tento sport, který provozuješ jako svůj hlavní? (rozděleno dle SŠ) Co tě vedlo k tomu, ţe sis vybral/a právě tento sport, který provozuješ jako svůj hlavní? Tento sport mě baví (i rekreačně), jsem v něm dobrý/á Chtěl/a bych se tímto sportem jednou třeba ţivit Ke sportu mě přivedli kamarádi Můj sourozenec dělal stejný sport Ke sportu mě přivedli rodiče Líbil se mi tento sport v TV Chodil/a jsem fandit/ dívat se na utkání, závody v tomto sportu Obdivuji sportovce, který tento sport provozuje Jiný důvod

- 57 -

Gymnázium

SOŠ

SOU

Absolutní hodnota / počet 34 66 29 7 18 6 9 22 12 3 12 2 15 22 7 7 14 11 3

21

9

17 0

28 4

7 2

Tab.28: Co tě vedlo k tomu, ţe sis vybral/a právě tento sport, který provozuješ jako svůj hlavní? (rozděleno dle SŠ) Co tě vedlo k tomu, ţe sis vybral/a právě tento sport, který provozuješ jako svůj hlavní?

Gymnázium SOŠ SOU Relativní hodnota / %

Tento sport mě baví (i rekreačně), jsem v něm dobrý/á

60,7

73,3 56,9

Chtěl/a bych se tímto sportem jednou třeba ţivit Ke sportu mě přivedli kamarádi Můj sourozenec dělal stejný sport Ke sportu mě přivedli rodiče Líbil se mi tento sport v TV Chodil/a jsem fandit/ dívat se na utkání, závody v tomto sportu Obdivuji sportovce, který tento sport provozuje

12,5 16,1 5,4 26,8 12,5

20,0 24,4 13,3 24,4 15,6

5,4

23,3 17,6

30,4

31,1 13,7

Jiný důvod

0,0

4,4

Proč jste si vybrali svůj hlavní sport?

3,9

Tento sport mě baví (i rekreačně), jsem v něm dobrý/á

80%

Chtěl/a bych se tímto sportem jednou třeba ţivit

70%

Ke sportu mě přivedli kamarádi

60%

Můj sourozenec dělal stejný sport

50%

%

11,8 23,5 3,9 13,7 21,6

Ke sportu mě přivedli rodiče

40% 30%

Líbil se mi tento sport v TV

20%

Chodil/a jsem fandit/ dívat se na utkání, závody v tomto sportu

10%

Obdivuji sportovce, který tento sport provozuje

0% Gymnázium

SOŠ

SOU

Jiný důvod

Obr.15: Graf znázorňuje důvody, které uvedli studenti jednotlivých škol jako hlavní důvody pro výběr svého hlavního sportu (rozděleno dle SŠ)

- 58 -

Tab.29: Co tě vedlo k tomu, ţe sis vybral/a právě tento sport, který provozuješ jako svůj hlavní? (rozděleno dle pohlaví) Co tě vedlo k tomu, ţe sis vybral/a právě tento sport, který provozuješ jako svůj hlavní? Tento sport mě baví (i rekreačně), jsem v něm dobrý/á Chtěl/a bych se tímto sportem jednou třeba ţivit Ke sportu mě přivedli kamarádi Můj sourozenec dělal stejný sport Ke sportu mě přivedli rodiče Líbil se mi tento sport v TV Chodil/a jsem fandit/ dívat se na utkání, závody v tomto sportu Obdivuji sportovce, který tento sport provozuje Jiný důvod

Ţeny

Muţi

Absolutní hodnota / počet 51 78 9 22 16 27 8 9 21 23 10 22 11 23 1

22 29 5

Tab.30: Co tě vedlo k tomu, ţe sis vybral/a právě tento sport, který provozuješ jako svůj hlavní? (rozděleno dle pohlaví) Co tě vedlo k tomu, ţe sis vybral/a právě tento sport, který provozuješ jako svůj hlavní? Tento sport mě baví (i rekreačně), jsem v něm dobrý/á Chtěl/a bych se tímto sportem jednou třeba ţivit Ke sportu mě přivedli kamarádi Můj sourozenec dělal stejný sport Ke sportu mě přivedli rodiče Líbil se mi tento sport v TV Chodil/a jsem fandit/ dívat se na utkání, závody v tomto sportu Obdivuji sportovce, který tento sport provozuje Jiný důvod

- 59 -

Ţeny

Muţi

Relativní hodnota / % 63,0 67,2 11,1 19,0 19,8 23,3 9,9 7,8 25,9 19,8 12,3 19,0 13,6 28,4 1,2

19,0 25,0 4,3

Proč sis vybral/a právě tento sport? 80,0%

Chtěl/a bych se tímto sportem jednou třeba ţivit

70,0%

Ke sportu mě přivedli kamarádi

60,0%

Můj sourozenec dělal stejný sport

50,0%

%

Tento sport mě baví (i rekreačně), jsem v něm dobrý/á

Ke sportu mě přivedli rodiče

40,0% 30,0%

Líbil se mi tento sport v TV

20,0%

Chodil/a jsem fandit/ dívat se na utkání, závody v tomto sportu

10,0%

Obdivuji sportovce, který tento sport provozuje

0,0% ţeny

muţi

Jiný důvod

Obr.16: Graf znázorňuje jaké důvody měli studenti pro výběr svého hlavního sportu. (děleno dle pohlaví)

6 Finanční náročnost sportu Tato otázka měla za úkol zjistit, jestli studenti povaţují svůj hlavní sport za finančně náročný. Na výběr byly odpovědi „rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne nebo nevím“ Otázku jsme rozdělili dle středních škol a dle pohlaví. Tab.31, 32 jsou rozděleny dle středních škol. Nejčastější odpověď u studentů gymnázia byla „spíše ano“, kdy ji uvedlo 20 studentů z 56 coţ je 34,9%. Studenti Střední odborné školy (SOŠ) uvedli jako hlavní odpověď „spíše ne“ a označilo jí tak 41 z 90 studentů, coţ je 45,3%, studenti Střední polytechnické školy (učiliště) jako nejčastější odpověď uvedli rovněţ „spíše ne“ a to 25 studentů z 51 coţ je 48,7% dotazovaných. V tab.33, 34 je soubor rozdělen na muţe a ţeny. Ţeny, stejně tak jako muţi uvedli jako hlavní odpověď „spíše ne“ a to 31 z 81 = 37,7% resp. 52 z 116 = 44,4%.

- 60 -

Tab.31: Povaţuješ svůj sport za finančně náročný? (dle typu SŠ) Rozhodně ano

Spíše ano

Rozhodně ne

Spíše ne

Absolutní hodnota / počet Gymnázium

10

20

16

10

SOŠ Učiliště

15 7

17 10

41 25

18 9

Tab.32: Povaţuješ svůj sport za finančně náročný? (dle typu SŠ) Rozhodně ano

Spíše ano

Rozhodně ne

Spíše ne

Relativní hodnota / % Gymnázium

18,6

34,9

27,9

18,6

SOŠ Učiliště

16,3 12,8

18,6 20,5

45,3 48,7

19,8 17,9

Povaţuješ svůj sport za finančně náročný? 60,0 50,0

%

40,0

Rozhodně ano Spíše ano

30,0

Spíše ne Rozhodně ne

20,0 10,0 0,0 Gymnázium

SOŠ

Učiliště

Obr.17: V tomto grafu je uvedeno, zda-li studenti povaţují svůj sport za finančně náročný. (členěno podle středních škol) Tab.33: Povaţuješ svůj sport za finančně náročný? (podle pohlaví)

Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Absolutní hodnota / počet ţena muţ

12 20

20 26

- 61 -

31 52

19 19

Tab.34: Povaţuješ svůj sport za finančně náročný? (podle pohlaví)

Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Relativní hodnota / % ţena muţ

14,5 17,2

24,6 22,2

37,7 44,4

23,2 16,2

Povaţuješ svůj sport za finančně náročný 50,0

44,4

45,0 37,7

40,0 35,0

Rozhodně ano

%

30,0

24,6

25,0 20,0 15,0

23,2

Spíše ano

22,2 17,2

14,5

16,2

Spíše ne Rozhodně ne

10,0 5,0 0,0 ţena

muţ

Obr.18: V tomto grafu je uvedeno, zda-li studenti povaţují svůj sport za finančně náročný. (členěno dle pohlaví)

7 Finanční náročnost sportu V této otázce nás zajímalo, mají-li studenti představu, jaké přibliţné finanční prostředky vynaloţí jejich rodiče nebo oni na jejich sporty za školní pololetí. Otázka je členěna dle jednotlivých škol i pohlaví a to průměrem uváděných částek, které studenti uvedli. Z tab.35 je patrné, ţe nejvyšší výdaje za sport mají studenti střední odborné školy, coţ je v průměru 6104 Kč/školní pololetí, na druhém místě jsou studenti Střední polytechnické školy 5204 Kč/školní pololetí a studenti Gymnázia utratí za svůj sport v průměru 3075 Kč/ školní pololetí.

- 62 -

Dle tab.36 členěné na muţe a ţeny, mají muţi v průměru náklady na svůj hlavní sport za školní pololetí 5715 Kč, ţeny pak 4160 Kč za školní pololetí.

Tab.35: Máš představu kolik peněz stojí průměrně tebe nebo tvé rodiče tvůj hlavní sport na jedno školní pololetí? (dle středních škol) Průměrná finanční náročnost sportů studentů. 3 075 Kč Gymnázium 6 104 Kč SOŠ 5 204 Kč SOU

Máš představu kolik peněz stojí tebe, nebo tvé rodiče tvůj hlavní sport na jedno pololetí? 7000,0 6103,6 6000,0 5204,0

Kč / školní pololetí

5000,0

4000,0

Gymnázium SOŠ

3075,0

SOU

3000,0

2000,0

1000,0

0,0 Průměrná finanční náročnost sportů studentů.

Obr.19: Graf průměrných finančních nákladů na sporty studentů za školní pololetí. (dle jednotlivých škol) Z grafu je patrné, ţe nejvyšší průměrné výdaje na sport mají studenti SOŠ, následují studenti SOU a studenti gymnázia.

- 63 -

Tab.36: Máš představu kolik peněz stojí tebe nebo tvé rodiče tvůj hlavní sport na jedno školní pololetí? (dle pohlaví)

ţeny muţi

Průměrná finanční náročnost sportů studentů 4160 5715

Máš představu kolik peněz stojí tebe nebo tvé rodiče tvůj hlavní sport na jedno pololetí? 7000 5715

Kč / školní pololetí

6000 5000

4160

4000

ţeny

3000

muţi

2000 1000 0 Průměrná finanční náročnost sportů studentů

Obr.20: Graf průměrných finančních nákladů na sporty studentů za školní pololetí. (dle pohlaví)

8 Motivace studentů zůstat u sportu Zařazením této otázky do dotazníku jsme chtěli zjistit, co motivuje ţáky k tomu, aby zůstali u sportu, který provozují jako svůj hlavní. Otázku jsme rozdělili podle pohlaví a podle středních škol. Z tab.37 je patrné, ţe ţeny i muţe drţí u sportu především tři hlavní motivy. První a nejvíce udávaná odpověď u ţen i muţů je „Sport mě baví, odreaguji se při něm“, 51 ţen z 81 coţ je 63%, resp. 81 muţů z 116 coţ je 69,9%.

- 64 -

Druhá nejčastější odpověď je „udrţení kondice“ ţeny 45 z 81 coţ je 55,6%, muţi 57 z 116 coţ je 49,1% Třetí nejčastější odpověď je opět u obou pohlaví stejná „kamarádi, můj tým“ ţeny 31 z 81 coţ je 38,3% z celkového počtu ţen. Muţi 45 z 116 coţ je 38,8% z celkového počtu muţů. Tabulky 39, a 40 řeší stejnou otázku, ovšem člení ji dle středních škol. Studenti gymnázia uvádí jako svůj hlavní důvod udrţení kondice 34 z 56 coţ je 60,7%, na druhém místě je odpověď „sport mě baví“ 33 z 56 coţ je 58,9%, a na třetím místě je odpověď „kamarádi, můj tým“ 24 z 56 coţ je 42,9%. Studenti SOŠ a SOU shodně odpovídali na tyto tři nejčastější odpovědi. Nejčastější odpovědí byla „sport mě baví“ 71 z 90 coţ je 60,7% resp. 27 z 51 coţ je 52,9%, druhá nejčastější odpověď byla „udrţení kondice“ SOŠ 47 z 90 coţ je 52,2%, SOU 21 z 51 coţ je 41,2%. Třetí nejčastější odpověď „kamarádi, můj tým“ zvolilo 34 studentů SOŠ z 90 coţ je 37,8% a 18 studentů SOU z 51 coţ je 35,3%. Tab.37: Jaká je tvoje motivace, ţe u svého hlavního sportu zůstáváš? (členěno dle pohlaví)

Sport mě baví… ţeny muţi

ţeny muţi

51 81

Kamarádi, můj tým

Trenér/ka

Učitel/ka ve škole Rodiče

Absolutní hodnota / počet 31 12 45 9

Udrţení kondice

Rád bych něčeho dosáhl

45 57

18 31

Rád bych se sportem ţivil

Nemám jiné moţnosti/ zájmy

Absolutní hodnota / počet 8 17

- 65 -

4 2

1 10

6 9

Tab.38: Jaká je tvoje motivace, ţe u svého hlavního sportu zůstáváš? (členěno dle pohlaví)

Sport mě baví… ţeny muţi

ţeny muţi

Kamarádi, můj tým 38,3 38,8

Udrţení kondice

Rád bych něčeho dosáhl

22,2 26,7

Učitel/ka ve škole Rodiče

Relativní hodnota / % 14,8 7,8

63,0 69,8

55,6 49,1

Trenér/ka

Rád bych se sportem ţivil

4,9 1,7

7,4 7,8

Nemám jiné moţnosti/ zájmy

Relativní hodnota / % 9,9 14,7

1,2 8,6

0,0 0,0

Jaká je tvoje motivace, ţe u svého sportu zůstáváš? 80 70

%

60 50

Gymnázium

40

SOŠ

30

SOU

20 10 0 Sport mě baví…

Kamarádi, můj tým

Trenér/ka

Učitel/ka ve škole

Rodiče

Udrţení kondice

Rád bych něčeho dosáhl

Rád bych se sportem ţivil

Nemám jiné moţnosti/ zájmy

Obr.21: Graf znázorňující přehled motivačních činitelů a jejich preference u dotazovaných studentů a studentek. (členěno dle středních škol)

- 66 -

Tab.39: Jaká je tvoje motivace, ţe u svého hlavního sportu zůstáváš? (členěno dle středních škol)

Sport mě baví…

Gymnázium SOŠ SOU

33 71 27

34 47 21

Trenér/ka

Učitel/ka ve škole

Rodiče

2 4 0

7 7 1

Absolutní hodnota / počet 24 9 34 10 18 2

Udrţení kondice

Gymnázium SOŠ SOU

Kamarádi, můj tým

Rád bych něčeho dosáhl

Nemám jiné moţnosti/ zájmy

Rád bych se sportem ţivil

Absolutní hodnota / počet 10 7 31 13 8 5

1 4 6

Tab.40: Jaká je tvoje motivace, ţe u svého hlavního sportu zůstáváš? (členěno dle středních škol) Sport mě baví…

Gymnázium SOŠ SOU

58,9 78,9 52,9 Udrţení kondice

Gymnázium SOŠ SOU

60,7 52,2 41,2

Kamarádi, můj tým Trenér/ka

Relativní hodnota / % 42,9 16,1 37,8 11,1 35,3 3,9 Rád bych něčeho dosáhl

Rád bych se sportem ţivil

Rodiče

3,6 4,4 0,0

12,5 7,8 2,0

Nemám jiné moţnosti/ zájmy

Relativní hodnota / % 17,9 12,5 34,4 14,4 15,7 9,8

- 67 -

Učitel/ka ve škole

1,8 4,4 11,8

0,0 0,0 0,0

Jaká je tvoje motivace, ţe u svého hlavního sportu zůstáváš?

Počet studentů

90 80

Sport mě baví…

70

Kamarádi, můj tým

60

Trenér/ka Učitel/ka ve škole

50

Rodiče

40

Udrţení kondice

30

Rád bych něčeho dosáhl

20

Rád bych se sportem ţivil

10

Nemám jiné moţnosti/ zájmy

0 ţeny

muţi

Obr.22: Graf znázorňující přehled motivačních činitelů a jejich preference u dotazovaných studentů a studentek. (členěno dle pohlaví dotazovaných)

9 Finance a dostupnost sportů Otázkou 9 jsme chtěli zjistit, zda-li někdy studentů finanční situace jejich rodiny znemoţnila dělat sport o který měli zájem. Studenti na středních školách odpovídali takto. Na gymnáziu se pro odpověď „ano“ rozhodlo 6 studentů z 56 coţ je 11,5%, odpověď ne uvedlo 50 studentů coţ je 88,5%. Studenti Střední odborné školy zvolili odpověď „ano“ v 13 případech z 90 coţ je 14,9% a odpověď „ne“ uvádí 77 coţ je 85,1. Studenti Střední polytechnické školy uvedli odpověď ano 6x z 51 coţ je 11,4% a odpověď „ne“ 45x coţ je 88,6% Tabulky 43 a 44 jsou rozděleny dle pohlaví. Ţeny uvádějí odpověď „ano“ celkem 11x z 81 coţ je 13%, odpověď „ne“ 70 coţ je 87% Muţi „ano“ 15 z 116 = 13,2%, „ne“ 101 = 86,8%.

- 68 -

Tab.41: Chtěl/a jsi někdy dělat nějaký sport a rodiče ti ho zakázali, protoţe je finančně náročný? (členěno dle středních škol)

Gymnázium SOŠ SOU

Ano Ne Absolutní hodnota / počet 6 50 13 77 6 45

Tab.42: Chtěl/a jsi někdy dělat nějaký sport a rodiče ti ho zakázali, protoţe je finančně náročný? (členěno dle středních škol)

Gymnázium SOŠ SOU

Ano Ne Relativní hodnota / % 11,5 88,5 14,9 85,1 11,4 88,6

Zakázali ti rodiče nějaký sport pro jeho finanční náročnost? 100,0

88,5

90,0

88,6

85,1

80,0 70,0 %

60,0

Ano

50,0

Ne

40,0 30,0 20,0

11,5

14,9

11,4

10,0 0,0 Gymnázium

SOŠ

SOU

Obr.23: Graf znázorňuje počet studentů dle jednotlivých škol, kterým někdy nedovolila finanční situace rodiny provozovat sport, který by chtěli.

- 69 -

Tab.43: Chtěl/a jsi dělat nějaký sport a rodiče ti ho zakázali, protoţe je finančně náročný? (členěno dle pohlaví)

ţena muţ

Ano Ne Absolutní hodnota / počet 11 70 15 101

Tab.44: Chtěl/a jsi dělat nějaký sport a rodiče ti ho zakázali, protoţe je finančně náročný? (členěno dle pohlaví)

ţena muţ

Ano Ne Relativní hodnota / % 13,0 87,0 13,2 86,8

Zakázali ti rodiče nějaký sport pro jeho finanční náročnost? 100,0

87,0

90,0

86,8

80,0 70,0

%

60,0

Ano

50,0

Ne

40,0 30,0 20,0

13,2

13,0

10,0 0,0 ţena

muţ

Obr.24: Graf znázorňuje počet studentů členěných dle pohlaví, kterým někdy nedovolila finanční situace rodiny provozovat sport, který by chtěli.

- 70 -

10 Finanční ohodnocení za sport Účelem otázky bylo zjistit na kolik by pro studenty byla u sportu motivující moţnost finančního ohodnocení. Na výběr dostali ze čtyř moţných odpovědí. Nejčastější odpovědi u ţáků gymnázia byly „spíše ano“ a „spíše ne“ coţ v obou případech bylo 19 z 56 coţ je 33,3%. Studenti SOŠ uváděli jako nejčastější odpověď „rozhodně ano“ 38 z 90 = 42,4%, studenti SOU rovněţ „rozhodně ano“ 31 z 51 coţ je 61,4. Odpovědi členěné dle pohlaví jsou podrobně rozebrány v tabulkách 47, 48. Tab.45: Bylo by pro tebe velkou motivací u sportu zůstat, případně se mu začít věnovat, kdybys byl/a za své výsledky finančně ohodnocován?

Gymnázium SOŠ SOU

Chlapci a dívky dohromady Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Absolutní hodnota / počet 13 19 19 38 34 13 31 14 5

Rozhodně ne 5 5 1

Tab.46: Bylo by pro tebe velkou motivací u sportu zůstat, případně se mu začít věnovat, kdybys byl/a za své výsledky finančně ohodnocován?

Gymnázium SOŠ SOU

Chlapci a dívky dohromady Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Relativní hodnota / % 23,5 33,3 33,3 42,4 37,6 14,1 61,4 27,3 9,1

- 71 -

Rozhodně ne 9,8 5,9 2,3

Bylo by pro tebe velkou motivací u sortu zůstat, kdybys byl/a za své výsledky finančně ohodnocován/a? 70,0 60,0

%

50,0 Gymnázium

40,0

SOŠ

30,0

SOU

20,0 10,0 0,0 Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Obr.25: Graf znázorňuje nakolik je pro studenty jednotlivých škol motivující představa, ţe by byli za svoje výkony ve sportu finančně ohodnocováni. Tab.47: Bylo by pro tebe velkou motivací u sportu zůstat, případně se mu začít věnovat, kdybys byl/a za své výsledky finančně ohodnocován?

Rozhodně ano ţena muţ

21 61

Gymnázium, SOŠ, SOU Spíše ano Spíše ne Absolutní hodnota / počet 33 20 34 16

Rozhodně ne 8 4

Tab.48: Bylo by pro tebe velkou motivací u sportu zůstat, případně se mu začít věnovat, kdybys byl/a za své výsledky finančně ohodnocován?

Rozhodně ano ţena muţ

25,7 52,8

Gymnázium, SOŠ, SOU Spíše ano Spíše ne Relativní hodnota / % 40,5 24,3 29,2 14,2

- 72 -

Rozhodně ne 9,5 3,8

Bylo by pro tebe velkou motivací u sportu zůstat, kdybys byl/a za své výsledky finančně ohodnocován/a? 60,0

52,8

50,0 40,5

%

40,0 30,0

29,2

25,7

ţena 24,3

20,0

muţ 14,2 9,5

10,0

3,8

0,0 Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

Obr.26: Graf znázorňuje nakolik je pro studenty jednotlivých škol motivující představa, ţe by byli za svoje výkony ve sportu finančně ohodnocováni. (členěno dle pohlaví dotazovaných)

11 Sport jako prostředek k obživě Studenti dostali na výběr z pěti moţných odpovědí. Představa vlastní obţivy prostřednictvím sportu láká především studenty SOŠ a SOU, kdy většina studentů uvedla buďto odpověď „představa mě rozhodně láká“ nebo „představa mě spíše láká“. Naopak u studentů gymnázia je nejčastější odpovědí „představa mě spíše neláká“ kdy tuto odpověď uvedlo 20 studentů z 56 coţ je 35,8% Podrobně jsou nejčastější odpovědi členěné dle středních škol (tab.49, 50) a pohlaví dotazovaných (51, 52) uvedeny v následujících tabulkách. Tab.49: Láká tě představa, ţe by ses jednou mohl/a sportem ţivit? (členěno dle škol) Představa mě rozhodně láká Gymnázium SOŠ SOU

7 31 17

Představa mě spíše láká

Představa mě spíše neláká

Absolutní hodnota / počet 15 20 34 22 12 12

- 73 -

Představa mě rozhodně neláká

14 3 10

Tab.50: Láká tě představa, ţe by ses jednou mohl/a sportem ţivit? (členěno dle škol) Představa mě rozhodně láká

Představa mě spíše láká

Představa mě rozhodně neláká

Relativní hodnota / % 26,4 35,8 37,6 24,7 23,4 23,4

13,2 34,1 34,0

Gymnázium SOŠ SOU

Představa mě spíše neláká

24,5 3,5 19,1

Láká tě představa, ţe by ses jednou sportem mohl/a ţivit? 40,0

35,8

35,0 30,0

26,4

%

25,0

24,5

37,6 34,1

34,0

24,7

23,423,4 19,1

20,0 15,0

Představa mě rozhodně láká Představa mě spíše láká Představa mě spíše neláká

13,2

Představa mě rozhodně neláká

10,0 3,5

5,0 0,0 Gymnázium

SOŠ

SOU

Obr.27: Graf znázorňuje jaké odpovědi uváděli studenti jednotlivých škol na otázku zda-li je láká představa, ţe by se sportem mohli někdy ţivit. (členěno dle škol) Z grafu je zřejmé, ţe největší zájem o tento způsob obţivy by měli studenti SOU a nejméně lákavá představa je to pro studenty gymnázia.

- 74 -

Tab.51: Láká tě představa, ţe by ses jednou mohl/a sportem ţivit? (členěno dle pohlaví)

Představa mě rozhodně láká

Představa mě spíše láká

Představa mě rozhodně neláká

Absolutní hodnota / počet 27 29 34 26

14 42

ţeny muţi

Představa mě spíše neláká

12 15

Tab.52: Láká tě představa, ţe by ses jednou mohl/a sportem ţivit? (členěno dle pohlaví)

Představa mě rozhodně láká

Představa mě spíše láká

Představa mě rozhodně neláká

Relativní hodnota / % 32,9 35,5 29,4 22,0

17,1 35,8

ţeny muţi

Představa mě spíše neláká

14,5 12,8

Láká tě představa, ţe by ses jednou sportem mohl/a ţivit? 40,0

35,8

35,5 32,9

35,0

29,4

30,0

%

25,0 20,0

Představa mě rozhodně láká

22,0

Představa mě spíše láká

17,1

Představa mě spíše neláká

14,5

15,0

12,8

Představa mě rozhodně neláká

10,0 5,0 0,0 ţeny

muţi

Obr.28: graf znázorňuje jak se liší odpovědi u muţů a ţen v souvislosti s představou obţivy sportem.

- 75 -

12 Sporty, které provozují, nebo provozovali rodiče studentů. Touto otázkou jsme chtěli zjistit, jaké sporty dělali nebo dělají rodiče studentů. Má totiţ potvrdit hypotézu, ţe si studenti často vybírají sporty podle svých rodičů. Rodiče jsou totiţ jedním z nejdůleţitějších faktorů, které ovlivňují postoje mladých lidí. Z tabulky 53 je zřejmé, ţe nejvíce otců provozuje nebo provozovalo fotbal a to 103 z 197 coţ je 52,3% Matky se většinou věnovali lyţování 63 z 197 coţ je 32%. Z Tabulek 54 a 55 lze vyčíst na kolik se shodují studenti se svými rodiči ve sportech které provozují. Nejvyšší procentuální shoda je mezi muţskou části studentstva a jejich otci, kdy fotbal dělá ve shodě 18 studentů.

Tab.53: Jaký z následujících sportů provozovali nebo provozují tvoji rodiče? Relativní hodnota / % Absolutní hodnota /počet otec matka otec matka Atletika 19,3 25,4 38 50 Balet, tanec, aerobic 2,5 27,9 5 55 Basketbal 11,2 5,1 22 10 Bojové sporty 14,2 2,5 28 5 Bruslení 15,2 22,3 30 44 Cyklistika 35,5 31,0 70 61 Fitness 15,2 6,1 30 12 Florbal 4,1 0,5 8 1 Fotbal 52,3 0,5 103 1 Gymnastika 6,1 16,2 12 32 Házená 12,7 5,6 25 11 Hokej 20,8 0,0 41 0 Lyţování 31,0 32,0 61 63 Plavání 26,4 19,8 52 39 Tenis, squash 26,4 9,1 52 18 Veslování, pádlování 5,1 5,6 10 11 Volejbal 17,8 21,8 35 43 Jiný sport 4,1 9,1 8 18

- 76 -

Jaký ze sportů provozovali nebo provozují tvoji rodiče? 60,0

52,3

50,0 %

40,0 30,0 20,0 10,0

32,0 31,0 26,4

22,3

19,3 11,2 2,5

5,1

14,2 2,5

15,2

20,8 16,2

15,2 6,1

12,7 4,1 0,5

6,1 0,5

matka

21,8 17,8

19,8 9,1

5,6

otec

26,4

5,15,6

9,1 4,1

0,0

Ba let

,t

an Atle ec t , a ika er Ba obic Bo ske jov tba és l po Br r ty us Cy len í kli sti ka Fi tn es Fl s or ba l Gy Fot mn bal as t ik Há a ze ná Ho Ly kej ţo vá n P T Ve lav í en slo is , án í vá s n í qua ,p sh ád lov Vo ání le Jin jba ýs l po rt

0,0

25,4

35,5 31,0

27,9

Obr.29: Tento graf zobrazuje jaké sporty provozovali nebo provozují rodiče studentů. Z grafu je patrné, ţe u muţů je nejčastějším sportem fotbal, u ţen lyţování.

- 77 -

Tab.54: Jaké sporty provozují studenti ve shodě se svými rodiči?

Sport, ve kterém se studenti shodují se svými rodiči Absolutní hodnota/počet Shoda s shoda s otcem matkou celkem atletika 0 0 0 balet, tanec, aerobic 0 5 5 basketbal 2 0 2 bojové sporty 7 2 9 bruslení 1 3 4 cyklistika 4 3 7 fitness 1 0 1 florbal 0 0 0 fotbal 18 2 20 gymnastika 0 1 1 házená 3 1 4 hokej 5 0 5 lyţování 0 0 0 plavání 1 0 1 tenis, squash 5 1 6 veslování, pádlování 2 1 3 volejbal 2 3 5 jiný sport 2 0 2 celkový počet shod 53 22 75

- 78 -

Tab.55: : Jaké sporty provozují studenti ve shodě se svými rodiči? Sport, ve kterém se studenti shodují se svými rodiči Relativní hodnota/% Shoda s Shoda s otcem otcem celkem atletika 0,0 0,0 0,0 balet, tanec, aerobic 0,0 2,5 2,5 basketbal 1,0 0,0 1,0 bojové sporty 3,6 1,0 4,6 bruslení 0,5 1,5 2,0 cyklistika 2,0 1,5 3,6 fitness 0,5 0,0 0,5 florbal 0,0 0,0 0,0 fotbal 9,1 1,0 10,2 gymnastika 0,0 0,5 0,5 házená 1,5 0,5 2,0 hokej 2,5 0,0 2,5 lyţování 0,0 0,0 0,0 plavání 0,5 0,0 0,5 tenis, squash 2,5 0,5 3,0 veslování, pádlování 1,0 0,5 1,5 volejbal 1,0 1,5 2,5 jiný sport 1,0 0,0 1,0 celkový počet shod 26,9 11,2 38,1

- 79 -

Tab.56: Jak jsou studenti ovlivněni svými rodiči? Jak jsou studenti ovlivněni svými rodiči Absolutní hodnota/počet oběma otcem matkou rodiči celkem ţen 14 9 4 27 muţů 34 7 2 43 celkový počet ovlivněných osob 48 16 6 70 Relativní hodnota/% oběma otcem matkou rodiči celkem ţen 17,3 11,1 4,9 33,3 muţů 29,3 6,0 1,7 37,1 celkové % ovlivněných 46,6 17,1 6,7 70,4

Jak jsou studenti ovlivněni svými rodiči 80,0 70,4 70,0 60,0 46,6

50,0

%

ţen 40,0 30,0 20,0

33,3

29,3 17,3

37,1

muţů celkové % ovlivněných

17,1 11,1

10,0

6,0

4,9

6,7 1,7

0,0 otcem

matkou

oběma rodiči

celkem

Obr.30: Graf znázorňuje jak jsou studenti ovlivněni svými rodiči. Z Obr.30 Je zřejmé, ţe otec v rodičovském páru hraje dominantnější roli při sportovním ovlivňování svého dítěte neţ matka. Je zajímavé, ţe tomu je tak i u dívek.

- 80 -

14 Finanční situace rodin studentů středních škol V této otázce měli studenti ohodnotit svoji rodinu dle jejich finanční situace jako „rozhodně bohatou“, „spíše bohatou“, „spíše chudou“, „ rozhodně chudou“. V případě, ţe by nechtěli odpovědět nebo nedokázali odhadnout, mohli zvolit odpověď „nevím“. Z výzkumu vyplynulo, ţe převáţná většina studentů povaţuje svoji rodinu za spíše bohatou. Celkem 121 studentů ze 197 coţ je 61,5%. Za „spíše chudou“ povaţuje svoji rodinu 49 studentů ze 197 coţ je 24,9%. Jako rozhodně bohatou vidí svoji rodinu 10 studentu ze 197 coţ je 5%. Odpověď „rozhodně chudou“ označili 4 studenti ze 197, tedy pouze 2% respondentů. Odpověď „nevím“ zvolilo 13 ze 197 = 6,6% V tabulkách 59 a 60 je členění podle středních škol. Tabulky 61 a 62 nabízí členění dle pohlaví.

Tab.57: Svoji rodinu povaţuješ za… Školy i pohlaví dohromady Absolutní hodnota / počet rozhodně spíše bohatou bohatou 10

spíše chudou

rozhodně chudou

nevím

49

4

13

121

Tab.58: Svoji rodinu povaţuješ za… Školy i pohlaví dohromady Relativní hodnota / % rozhodně spíše bohatou bohatou 5

61,5

spíše chudou

rozhodně chudou

nevím

24,9

2

6,6

- 81 -

Povaţuješ svoji rodinu za bohatou? 70

61,5

60 rozhodně bohatou

40

spíše bohatou

%

50

spíše chudou 30

24,9

rozhodně chudou nevím

20 10

6,6

5

2

0 1

Obr.31: graf zobrazuje jak studenti hodnotí svoji rodinu po finanční stránce.

Tab.59: Svoji rodinu povaţuješ za… (členěno dle škol) Gymnázium, SOŠ, SOU Absolutní hodnota / počet rozhodně spíše bohatou bohatou 8 29 Gymnázium 2 58 SOŠ 0 34 SOU

spíše chudou 12 24 13

rozhodně chudou 3 1 0

nevím 4 5 4

Tab.60: Svoji rodinu povaţuješ za… (členěno dle škol) Gymnázium SOŠ, SOU Relativní hodnota / % rozhodně spíše bohatou bohatou 14,3 51,8 Gymnázium 2,2 64,5 SOŠ 0 66,7 SOU

spíše chudou 21,4 26,7 25,5

- 82 -

rozhodně chudou 5,4 1,1 0

nevím 7,1 5,5 7,8

Povaţuješ svoji rodinu za bohatou? 80 64,566,7

70 60

51,8

%

50

Gymnázium

40

SOŠ 26,725,5 21,4

30 20 10 0

SOU

14,3 5,4

2,2 0 rozhodně bohatou

spíše bohatou

spíše chudou

7,1 5,5 7,8

1,1 0

rozhodně chudou

nevím

Obr.32: Tento graf znázorňuje jak studenti odpovídali na otázku, zda-li povaţují svoji rodinu za chudou nebo bohatou. Tab.61: Svoji rodinu povaţuješ za… (členěno dle pohlaví) Muţi, Ţeny Absolutní hodnota / počet

Muţi Ţeny

rozhodně spíše bohatou bohatou 4 75 6 46

spíše chudou 26 23

rozhodně chudou 1 3

nevím 10 3

Tab.62: Svoji rodinu povaţuješ za… (členěno dle pohlaví) Muţi, Ţeny Relativní hodnota / %

Muţi Ţeny

rozhodně spíše bohatou bohatou 3,4 64,7 7,4 56,8

spíše chudou 22,4 28,4

rozhodně chudou 0,8 3,7

- 83 -

nevím 8,7 3,7

Povaţuješ svoji rodinu za bohatou? 70

64,7 56,8

60 50 40

%

Muţi 28,4

30

Ţeny

22,4

20 10

3,4

8,7

7,4 0,8

3,7

3,7

0 rozhodně bohatou

spíše bohatou

spíše chudou

rozhodně chudou

nevím

Obr.33: Graf zobrazuje pohled na finanční situaci svých rodin členěných dle pohlaví dotazovaných.

15 Jaké vzdělání mají rodiče studentů Poslední otázkou jsem se ptali na vzdělání rodičů. V rámci celého sledovaného souboru je největší počet otců na úrovni vyučen 80 ze 197 coţ je 40,6%, matky pak mají převáţně střední školu s maturitou 96 ze 197 coţ je 48,7%. Tabulky.65 a 66 pak tuto otázku řeší z pohledu rozdělení na jednotlivé střední školy. Tab.63: Jaké je nejvyšší dosaţené vzdělání tvých rodičů? (otce) Relativní hodnota / % Absolutní hodnota / počet základní 0 0 Vyučen/a 40,6 80 Střední škola s maturitou 33,0 65 Vysoká či vyšší odborná škola 23,9 47 Nevím 2,5 5 otec

- 84 -

Jaké je nejvyšší dosaţené vzdělání tvých rodičů? (otce) 45

40,6

40 33,0

35

základní

%

30 23,9

25

Vyučen/a Střední škola s maturitou

20

Vysoká či vyšší odborná škola

15

Nevím

10 5 0

2,5

0 1

Obr.34: Graf znázorňuje počet a úroveň vzdělání rodičů (otce) Tab.64: Jaké je nejvyšší dosaţené vzdělání tvých rodičů? (matky) Relativní hodnota / % Absolutní hodnota / počet matka Základní škola 1,0 2 Vyučen/a 21,3 42 Střední škola s maturitou 48,7 96 Vysoká či vyšší odborná škola 27,9 55 Nevím 1,0 2

Jaké je nejvyšší dosaţené vzdělání tvých rodičů? (matky) 60,0 48,7

50,0

Základní škola

%

40,0

Vyučen/a

27,9

30,0

Střední škola s maturitou

21,3

Vysoká či vyšší odborná škola

20,0

Nevím

10,0 1,0

1,0

0,0 1

Obr.35: Graf znázorňuje počet a úroveň vzdělání rodičů (matky)

- 85 -

Tab.65: Jaké je nejvyšší dosaţené vzdělání tvých rodičů? (členěno dle středních škol)

Gymnázium SOŠ SOU Absolutní hodnoty / počet Otec Matka Otec Matka Otec Matka 0 0 0 1 0 1 10 4 39 23 31 15 19 24 31 47 15 25 25 27 19 19 3 9 2 1 1 0 2 1

Základní Vyučen/a Střední škola s maturitou Vysoká či vyšší odborná škola Nevím

Tab.66: Jaké je nejvyšší dosaţené vzdělání tvých rodičů? (členěno dle středních škol) Gymnázium SOŠ SOU Relativní hodnoty / % Otec Matka Otec Matka Otec Matka 0 0 0 1,1 0 1,9 Základní 17,8 7,1 43,4 25,5 60,8 29,5 Vyučen/a 33,9 42,8 34,4 52,3 29,4 49 Střední škola s maturitou Vysoká či vyšší odborná škola 44,7 48,3 21,1 21,1 5,9 17,7 3,6 1,8 1,1 0 3,9 1,9 Nevím

Jaké je nejvyšší dosaţené vzdělání tvých rodičů? 70

60,8

60

52,3

%

44,7

40

43,4

42,8

Vyučen/a

34,4

33,9

Střední škola s maturitou

29,5

29,4

30

25,5 21,1

17,8

20

21,1

17,7

Vysoká či vyšší odborná škola Nevím

7,1

10 0

Základní

49

48,3

50

3,6

0

Otec

1,8

0

Matka

1,1

0

5,9 3,9

1,1

Otec

0

Matka

0

1,9

Otec

1,9

Matka

Relativní hodnoty / % Gymnázium

SOŠ

SOU

Obr.36: Graf znázorňuje počet a nejvyšší dosaţené vzdělání rodičů studentů (členěno dle středních škol)

- 86 -

Diskuse Cílem této diplomové práce bylo zjistit jak jsou na tom ţáci tří brněnských středních škol se sportovně pohybovými aktivitami. Srovnání probíhalo v rámci jednotlivé školy i v rámci muţů a ţen. Zkoumaný soubor tvořili studenti tři rozdílných středních škol. Zvoleny byly tak, aby se svým zaměřením lišily. Vybrány byly tyto: Gymnázium Matyáše Lercha, Střední odborná škola ochrany osob a majetku a Střední škola polytechnická. Před rozdáním dotazníků byli studenti pečlivě seznámeni s významem jednotlivých otázek a byl jim i nastíněn obsah výzkumu. Výsledky výzkumu jsou vyhodnoceny v tabulkách v procentech (zaokrouhleno na 1 desetinné místo) i absolutních hodnotách a některé tabulky jsou vyhodnoceny grafem. Vše je součástí této kapitoly. Z výzkumu vyplývá ţe většina respondentů sportuje alespoň jednou do týdne 159 ze 197 coţ je 80,7 procenta všech dotazovaných, naproti tomu nesportovců je pouhé jedno procento, tedy 2 studenti ze 197. Dále z výzkumu vyplývá, ţe se muţi věnují sportu častěji ne ţeny. Několikrát do týdne se sportu věnuje 61 muţů ze 116 coţ představuje 52,6%. Ţeny 28 z 81 coţ je 34,6% všech respondentek. Nyní přistoupíme k zodpovězení hypotéz, které jsme si na začátku výzkumu stanovili. Abychom mohli zjistit, které z nich se potvrdili a které ne, museli jsme nakombinovat data z různých otázek. H1: Studenty, kteří provozují sporty, jenž do budoucna skýtají možnost nadprůměrného výdělku (hokej, fotbal nebo tenis), bude častěji lákat představa si tímto sportem vydělávat. Tyto sporty jsme si jako finančně dobře ohodnocované vybrali z důvodu popularity, kterou mají v České republice i globálně ve světě. Z tabulky 67 je patrné, ţe z celkového počtu 35 studentů, kteří se věnují fotbalu by se jich chtělo fotbalem ţivit 33 coţ je 94,3%. Hokej jako hlavní sport v našem průzkumu uvedlo 12 studentů a ţivit by se tímto sportem chtělo 10 studentů coţ

- 87 -

je 83,3 %. Tenis jako svůj hlavní sport uvádí 4 studenti a všichni čtyři by se tímto sportem rádi ţivili, tedy 100%. Hypotézu H1 tedy můžeme považovat za potvrzenou.

Tab.67: Sledované sporty (finančně dobře hodnocené) Sledované sporty (finančně dobře hodnocené) Absolutní hodnota/počet Relativní hodnota/% láká neláká láká neláká 33 2 94,3 5,7 10 2 83,3 16,7 4 0 100,0 0,0

Fotbal Hokej Tenis

H2: Studenti z bohatších rodin budou častěji dělat finančně náročné sporty (5000kč a více/školní pololetí) než studenti z chudších rodin. V našem výzkumu jsme si jako hranici mezi sportem finančně nenáročným a finančně náročným zvolili hodnotu penězi stanovitelnou na 5000 Kč / školní pololetí. U všech studentů, kteří uvedli částku na provoz svého sportu niţší neţ 5000 Kč předpokládáme, ţe dělají finančně nenáročný sport a u těch studentů, kteří uvedli 5000 Kč a více budeme povaţovat jejich sport za finančně náročný. Tab.68: Závislost výběru sportu na jeho finanční náročnosti a moţnostech rodiny. Závislost výběru sportu na jeho finanční náročnosti a možnostech rodiny Absolutní hodnota/ počet drahý sport levný sport neví nedělá sport Bohatá rodina 25 49 41 16 Chudá rodina 3 29 15 6 neví 4 2 3 4

- 88 -

Z tabulky 68 skutečně vyplývá, ţe studenti z bohatších rodin dělají finančně náročné sporty častěji neţ studenti z chudších rodin, ale i tak u studentů z rodin, které jsou povaţovány za bohaté převaţuje levnější sport, který uvedlo 49 respondentů. V průběhu výzkumu jsme objevili v dotazníku jednu znatelnou trhlinu v tom, ţe se výrazně liší částky které studenti uvedli v rámci jednotlivých sportů. Záleţí totiţ také na tom, na jaké výkonnostní úrovni daný sport provozují, takţe fotbalem se student můţe zařadit jednak do skupiny levných sportů, ale i do skupiny těch drahých. Tato situace nastala při vyhodnocování výsledků ve více případech. Hypotézu H2 tedy můžeme považovat za částečně potvrzenou.

H3: Většina studentů bude provozovat sporty, které dělají/dělali i jejich rodiče. Hypotéza vychází z domněnky, ţe vliv rodičů na jejich děti hraje významnou roli při výběru sportu, jakoţ i v celkovém procesu formování osobnosti. Předpokládejme tedy, ţe věnuje-li se student stejnému sportu jako jeho rodiče, bude to z určité části způsobeno právě vlivem rodičů. Kombinací získaných údajů nám vyšly tabulky 69, 70 a 71. Tabulka 69 zobrazuje údaje o počtech studentů z těch, kteří se věnují sportu a pravděpodobně se nechali ovlivnit při výběru sportu svými rodiči. Tabulka je členěna podle jednotlivých sportů, u kterých jsme v průběhu vyhodnocování dotazníků objevili shodu. Dále pak ji členíme na variantu, kdy se student nebo studentka pravděpodobně nechali ovlivnit otcem a na variantu ovlivněných studentů nebo studentek matkou. Tabulka 70 je totoţná s tabulkou 69, ovšem výsledek je v relativních hodnotách. Z tabulky 71 lze vyčíst, kolik ţen (studentek) se shoduje se svojí matkou a kolik s otcem. Tabulka uvádí také kolik muţů (studentů) se shoduje s otcem a kolik s matkou.

- 89 -

Tab.69: Sporty, ve kterých se studenti shodují se svými rodiči. (absolutní hodnoty / počet) Sport, ve kterém se studenti shodují se svými rodiči

atletika balet, tanec, areobic basketbal bojové sporty bruslení cyklistika fitness florbal fotbal gymnastika házená hokej lyžování plavání tenis, squash veslování, pádlování volejbal jiný sport celkový počet shod

Absolutní hodnota/počet Shoda s otcem shoda s matkou celkem 0 0 0 0 5 5 2 0 2 7 2 9 1 3 4 4 3 7 1 0 1 0 0 0 18 2 20 0 1 1 3 1 4 5 0 5 0 0 0 1 0 1 5 1 6 2 1 3 2 3 5 2 0 2 53 22 75

- 90 -

Tab.70: Sporty, ve kterých se studenti shodují se svými rodiči. (relativní hodnoty / %) Sport, ve kterém se studenti shodují se svými rodiči Relativní hodnota/% Shoda s otcem Shoda s otcem celkem atletika 0,0 0,0 0,0 balet, tanec, areobic 0,0 2,5 2,5 basketbal 1,0 0,0 1,0 bojové sporty 3,6 1,0 4,6 bruslení 0,5 1,5 2,0 cyklistika 2,0 1,5 3,6 fitness 0,5 0,0 0,5 florbal 0,0 0,0 0,0 fotbal 9,1 1,0 10,2 gymnastika 0,0 0,5 0,5 házená 1,5 0,5 2,0 hokej 2,5 0,0 2,5 lyžování 0,0 0,0 0,0 plavání 0,5 0,0 0,5 tenis, squash 2,5 0,5 3,0 veslování, pádlování 1,0 0,5 1,5 volejbal 1,0 1,5 2,5 jiný sport 1,0 0,0 1,0 celkový počet shod 26,9 11,2 38,1

- 91 -

Tab.71: Tabulka znázorňuje počet muţů a ţen ovlivněných matkou nebo otcem při výběru svého hlavního sportu (členěno dle pohlaví, v relativních i absolutních hodnotách)

Ovlivnění studenti Absolutní hodnota/počet otcem matkou oběma rodiči celkem žen 14 9 4 27 mužů 34 7 2 43 celkový počet ovlivněných osob 48 16 6 70 Relativní hodnota/% otcem matkou oběma rodiči celkem žen 17,3 11,1 4,9 33,3 mužů 29,3 6,0 1,7 37,1 celkové % ovlivněných 24,4 8,1 3,0 35,5

Studenti ovlivnění rodiči při výběru sportu 80,0 70,0

%

60,0 50,0

ţen

40,0

muţů

30,0

celkové % ovlivněných

20,0 10,0 0,0 otcem

matkou

oběma rodiči

celkem

Obr.37: Graf znázorňuje kolik muţů (studentů) a ţen (studentek) se pravděpodobně nechalo při výběru sportu ovlivnit rodiči (otcem nebo matkou) Z Tab.71 lze vyčíst, kolik ţen (studentek) se shoduje se svojí matkou a kolik s otcem. Tabulka uvádí také kolik muţů (studentů) se shoduje s otcem, kolik s matkou a rovněţ uvádí počet studentů, jejichţ oba rodiče dělali stejný sport jako oni sami dělají. Z celkového počtu 197 respondentů se tedy nechalo otcem ovlivnit ve výběru sportu 14 ţen z 81 coţ je 17,3% a 34 muţů ze 116, coţ je 29,3 . Matkou se nechalo ovlivnit 9 ţen z 81 = 11% a 7 muţů ze 116 coţ je 6%.

- 92 -

Oba rodiče se jako faktor pro výběr sportu vyskytli u ţen ve 4 případech z 81, tj. 4,9%, u muţů 2 ze 116 = 1,7% Ani jeden údaj nepřekročil nadpoloviční většinu, proto můţeme hypotézu „H3: Studenti si budou vybírat častěji sporty, které dělají/dělali i jejich rodiče.“ povaţovat jako nepotvrzenou. Zajímavé však je, ţe převaţuje vliv otce jak u dívek tak u chlapců.

H4: Studenti, kteří aktivně sportují se budou věnovat i pasivnímu sportu (dívat se na televizní sportovní přenosy a chodit na sport jako fanoušci). Tab.72: Jsou aktivní sportovci zároveň i pasivní sportovci ? Jsou studenti středních škol aktivními nebo pasivními sportovci? Absolutní hodnota/ počet Relativní hodnota/% aktivní i pasivní 57 28,9 pouze aktivní 111 56,3 pouze pasivní 14 7,1 sport není zálibou 15 7,6

Z tabulky 72 je patrné, ţe se aktivnímu i pasivnímu sportu věnuje 57 studentů ze 197 a to je 28,9 %. Aktivních sportovců, kteří se ovšem nevěnují pasivnímu sportu je 111 ze 197 = 56% Studentů, kteří se jsou pouze pasivní sportovci (14 z 197) je pouhých 7,6% Hypotéza H4 se tedy nepotvrdila.

- 93 -

Závěr Cílem práce bylo shrnout dosavadní poznatky o postojích středoškolských studentů ke sportovně pohybovým aktivitám. Teoretická část obsahuje informace dostupné v odborné literatuře. Zaměřili jsem se hlavně na periodizaci lidského vývoje, především pak na adolescenty, dále jsme si definovali pojem sport a sportovní volnočasové aktivity a co jsou postoje. Obsahem výzkumné části je zhodnocení dotazníkového šetření a tím jsem zjistili, jaké postoje zaujímají studenti ve vztahu ke sportovně pohybovým aktivitám. Zkoumaný vzorek byl sloţen ze tří brněnských středních škol. Tyto školy byly vybrány tak, aby se lišily svým zaměřením. Jedná se o Gymnázium Matyáše Lercha, Střední odbornou školu ochrany osob a majetku, a Střední školu polytechnickou. Zajímalo nás především, kolik studentů aktivně sportuje a v jakých intervalech, kolik studentů se věnuje sportu alespoň pasivně, proč studenti začali dělat svůj sport, co je motivuje ve sportu a jak se staví k moţnostem obţivy prostřednictvím sportu. Za velmi zajímavý poznatek z našeho výzkumu povaţujeme, mnoţství studentů, kteří se aktivně věnují sportu. Aktivní sport, a to v rozsahu „denně nebo téměř denně“ uvedlo 89 studentů a sport v rozsahu „občas 1 – 2x týdně“ uvedlo 79 studentů. Většina studentů se tedy věnuje sportu minimálně jednou za týden a to je velmi potěšující informace, protoţe je zcela v rozporu s tím, co se dozvídáme například z televize. Stále rostoucí procento obézních lidí, tedy moţná není způsobeno nedostatkem sportu, ale nevhodnou, vysoce kalorickou stravou. Z výzkumu dále vyplynulo, ţe jsou-li studenti motivováni svými rodiči ke sportu a jedna z hypotéz se touto otázkou zabývá, pak to podle výsledků vypadá, ţe se rozhodují více podle otce, ale toto by byla otázka dalšího, podrobnějšího šetření. Problematika sportu a mládeţ je ale velmi obsáhlá a skýtá další moţnosti v provádění podobných výzkumů.

- 94 -

1 Seznam pouţité literatury 336 s. ISBN 80-200-0525-0 1) ATKINSONOVÁ, Rita., ATKINSON, Richard., SMIHT, Edward., BEM, Daryl, NOLEN-HOEKSEMA, Susan. Psychologie. Praha: Victoria Publishing. 1995. 845 s. ISBN 80-85605-35-X 2) DOŠLA, Jan. Výzkum postojů mládeže ke sportovně pohybovým aktivitám na základní škole. Brno: Masarykova univerzita 2006, 154 s. 3) Evropa XXL- Obezita: Skrytá epidemie [online]. Praha: Česká televize, 2006.

[cit.

2009-04-01].

Dostupný

z:<

http://www.ceskatelevize.cz/program/20656223102-osm-dni-zdravi-vevrope-evropa-xxl-obezita-skryta-epidemie.html > 4) FREJVALD, Daniel. Postoje žáků středních škol ke sportovně pohybovým aktivitám. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 88 s. 5) FRÖMEL, Karel; NOVOSAD, Jiří; SVOZIL, Zbyněk. Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 173 s. ISBN 80-7067-945-X 6) HIEBSCH, Hans. Sociálnopsychologické základy formovania osobnosti. Bratislava: Pravda, 1976. 193 s. 7) HODAŇ, Bohuslav. Tělesná kultura- sociokulturní fenomén: východiska a vztahy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. 235 s. ISBN 80-244-0201-7 8) HODAŇ, Bohuslav. Úvod do teorie tělesné kultury. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1997. 108 s. ISBN 80-7067-782-1 9) HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004, 173 s. 10) JURÍKOVÁ, Eva. Volný čas a jeho pozice v prevenci sociálně patologických jevů. Brno: katedra sociální pedagogiky PF MU v Brně, 2006. 85 s.

- 95 -

11) KOHOUTEK, Milan. a kol. Koordinační schopnosti dětí. Praha: Univerzita Karlova, 2005. 87 s. ISBN 80-86317-34-X 12) Kolektiv autorů. Sport a kvalita života 2006. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2006. 144 s. ISBN 80-210-4145-5 KRÁTKÝ, F. Dějiny tělesné výchovy I. Praha: Olympia, 1974, 286 s. 336 s. ISBN 80-200-0525-0 13) LANGMEIER, Josef. Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing, 1998, 342 s. ISBN 80-7169-195-X 14) Macek, Petr. Adolescence: Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha: Portál, 1999, 207 s. 15) MŠMT. Volný čas a prevence dětí a mládeže. 1. vyd. Praha : Čihák, 2002. 48 s. 16) MULGAN, Richard. Aristotelova politická teorie: úvod do studia politických teorií. Praha: Oikoymenh, 1998. 199 s. 17) NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. Praha: Academia, 1995. 18) Pávková, J., Hájek, B., Hofbauer, B. Hrdličková, V., Pavlíková, A. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2002 19) PŘÍHODA, Václav. Ontogeneze lidské psychiky- vývoj člověka do patnácti let. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1963. 461 s. 20) SEKOT, Aleš. Sport a společnost. Brno: Paido, 2003. 157 s. ISBN 807315-047-6 21) SLEPIČKA, Pavel. HOŠEK, Václav. HÁTLOVÁ, Běla. Psychologie sportu. Univerzita Karlova v Praze: Nakladatelství Karolinum, 2006, 230 s. 22) SVOBODA, B. Pedagogika sportu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0156-7 23) SZÁBOVÁ, Magdaléna. Preventivní a nápravná cvičení. Praha: Portál, 2001. 143 s. ISBN 80-7178-504-0 24) ŠULOVÁ, Lenka. Raný psychický vývoj dítěte. Praha: Karolinum, 2004, s. 247 ISBN 80-246-0877-4

- 96 -

25) VILÍMOVÁ, Vlasta. Didaktika tělesné výchovy. Brno: Paido, 2002. 103 s. ISBN 80-7315-033-6 26) Život v pohybu [online]. Pardubice: Zdravotní ústav, 2002. [cit. 2009-0401]. Dostupný z : < http://www.zupu.cz/index.php?pid=184 >

- 97 -

Resumé Cílem naší diplomové práce bylo shrnutí dosavadních poznatků o problematice sportovně pohybových aktivit adolescentů. V Empirické části práce je výzkum postojů ţáků středních škol ke sportovně pohybovým aktivitám. Šlo nám především o to, zjistit jakým sportům se studenti věnují, jaké faktory měly hlavní význam ve výběru sportu, co je u sportu drţí a zda-li je pro ně zajímavá představa vlastní obţivy sportem. Výzkumu se podrobili ţáci tří brněnských středních škol (Gymnázium Matyáše Lercha, Střední odborná škola ochrany osob a majetku a střední škola polytechnická).

Summary The goal of the thesis is to summarize existing piece of knowledge in issue „Sport exercises activities“. We engaged in research of attitudes of Secondary school students to sport execises and activities at empirical part. We tried to find out which sports students prefere, which factors determined their choose, what is the reason for them to go on in practising concrete kind of sport and what do

they

think

about the idea to earn money as profesional sportsmen/women. As correspondents for this research we took students from three secondary school in Brno (Matyas Lerch´s Secondary school, Secondary vocation school of persons and properte protection and Polytechnical Secondary schoul)

- 98 -

Přílohy Příloha č.1: Dotazník pro ţáky středních škol Vážení studenti, předkládám Vám k vyplnění dotazník, který se týká vztahu žáků středních škol ke sportovně pohybovým aktivitám. Na základě Vámi zodpovězených otázek bych rád zjistil, jaký mají studenti středních škol přístup ke sportu. Tento dotazník je anonymní a proto se nemusíte bát jakkoliv se vyjádřit. Děkuji za Váš čas a za pravdivě zodpovězené otázky. Výsledky výzkumu dám škole k dispozici.

1. Jak často následující aktivity provozuješ ve svém volném čase? V každém řádku vyber jednu odpověď. Málokd Denně Občas y nebo (1-2x (1x -2x téměř týdně) měsíčně denně ) 1 Aktivně sportuji 1 2 3 2 Pasivně sportuji (jsem fanoušek) 1 2 3 3 Chodím na brigády 1 2 3 4 Jsem v hospodě nebo venku 1 2 3 s kamarády 5 Chodím na výtvarný kroužek, 1 2 3 skaut, apod. 6 7 8 9 1 0 1 1 1 2 1 3 1 4 1 5 1 6 1 7 1 8 1 9 2 0 2 1

Sleduji TV Hraji na hudební nástroj Chodím venčit psa Starám se o mladšího sourozence Chodím do přírody, na výlety

1 1 1 1 1

2 2 2 2 2

Cestuji do zahraničí

1

2

Trávím čas s rodiči

1

2

Poslouchám hudbu

1

2

Připravuji se do školy

1

2

Chodím na koncerty

1

2

Čtu časopisy

1

2

Čtu knihy

1

2

Nakupuji v obchodních centrech

1

2

Nakupuji v secondhandech

1

2

Hraji hry na počítači

1

2

Chodím do kina

1

2

Méně často

Nikdy

4 4 4

5 5 5

4

5

4

5

3 3 3 3

4 4 4 4

5 5 5 5

3

4

5

3

4

5

3

4

5

3

4

5

3

4

5

3

4

5

3

4

5

3

4

5

3

4

5

3

4

5

3

4

5

3

4

5

FILTR: V případě, že jste označili jako svou zálibu „Aktivní sport“ (odpověď denně či občas), pokračujte následující otázkou. Při jiných zálibách pokračujte otázkou číslo 9.

- 99 -

2.

Jaký z následujících sportů provozuješ? A který z nich považuješ za svůj hlavní (tzn. věnuješ mu nejvíc času, nejvíc tě baví)? Můžeš vybrat víc sportů. Pokud některý z nich provozuješ, pak vyber, zda rekreačně či v nějakém sportovním oddílu. Můj hlavní Provozuji Provozuji ve sport rekreačně sportovním oddílu Atletika 1 1 2 Balet, tanec, aerobic 2 1 2 Basketbal 3 1 2 Bojové sporty (karate, aikido, judo, 4 1 2 apod.) Bruslení 5 1 2 Cyklistika 6 1 2 Fitness (posilovna) 7 1 2 Florbal 8 1 2 Fotbal 9 1 2 Gymnastika 10 1 2 Házená 11 1 2 Hokej 12 1 2 Lyžování 13 1 2 Plavání 14 1 2 Tenis, squash 15 1 2 Veslování, pádlování 16 1 2 Volejbal 17 1 2 18 1 2 Jiný sport – vypiš jaký………………….………………………………

3. Jak dlouho svůj hlavní sport provozuješ? Doplň přibližně, kolik let se sportu věnuješ, např. 3,5 roku …………………

4.

roku, let

Jak často svůj hlavní sport provozuješ?

Vyber jedu odpověď. Velmi často (4x týdně a více)

1

Často (2-3 x týdně)

2

Občas (1x týdně)

3

Zřídka (méně než 1x týdně)

4

Nevím

5.

99

Co tě vedlo k tomu, že sis vybral/a právě tento sport, který provozuješ, jako svůj hlavní? Můžeš označit více možností. Tento sport mě baví (i rekreačně), jsem v něm dobrý/á 1 Chtěl/a bych se tímto sportem jednou třeba živit 1 Ke sportu mě přivedli kamarádi 1 Můj sourozenec dělal stejný sport 1 Ke sportu mě přivedli rodiče 1

- 100 -

Líbil se mi tento sport v TV Chodil/a jsem fandit/ dívat se na utkání, závody v tomto sportu Obdivuji sportovce, který tento sport provozuje

1 1 1 1

Jiný důvod – vypiš………………………………………………………………………………….………………………………..

6.

Považuješ svůj hlavní sport za finančně náročný?

Vyber jednu odpověď. Rozhodně ano

1

Spíše ano

2

Spíše ne

3

Rozhodně ne

4

Nevím

99

7.

Máš představu, kolik peněz stojí tebe nebo tvé rodiče tvůj hlavní sport na jedno školní pololetí? Vypiš přibližně částku. 1 ………………………… Kč Nevím/ nedokážu odhadnout 99

8.

Jaká je tvoje motivace, že u svého hlavního sportu zůstáváš?

Můžeš označit více možností. Sport mě baví, odreaguji se při něm

1

Kamarádi, můj tým/ oddíl

1

Trenér/ka

1

Učitel/ka ve škole

1

Rodiče

1

Udržení fyzické kondice

1

Rád bych ve sportu něčeho dosáhl

1

Rád bych se sportem živil

1

Nemám jiné možnosti/ zájmy (nevím, co bych dělal/a jiného ve svém volném čase)

1 1

Jiné – vypište……………………………………………………………………………………………………………………………………

9.

Chtěl/a jsi dělat nějaký sport a rodiče ti ho zakázali, protože je příliš finančně náročný? Vyber jednu odpověď. Ano

1

Ne

2

Nevím

99

10. Bylo by pro tebe velkou motivací u sportu zůstat, popř. se mu začít věnovat, kdybys byl za své výsledky finančně ohodnocován? Vyber jednu odpověď. Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím

- 101 -

1 2 3 4 99

11. Láká tě představa, že by ses jednou sportem mohl/a živit? Vyber jednu odpověď. Představa mě rozhodně láká

1

Představa mě spíše láká

2

Představa mě spíše neláká

3

Představa mě rozhodně neláká

4

Nevím

99

12. Jaký z následujících sportů provozují či v minulosti provozovali tvoji rodiče? Můžeš vybrat víc sportů. U každého vybraného sportu pak zakroužkuj, zda se sportu věnuje tvůj otec, matka, popř. oba. Můj otec Moje matka Atletika 1 1 Balet, tanec, aerobic 1 1 Basketbal 1 1 Bojové sporty (karate, aikido, judo, 1 1 apod.) Bruslení 1 1 Cyklistika 1 1 Fitness (posilovna) 1 1 Florbal 1 1 Fotbal 1 1 Gymnastika 1 1 Házená 1 1 Hokej 1 1 Lyžování 1 1 Plavání 1 1 Tenis, squash 1 1 Veslování, pádlování 1 1 Volejbal 1 1 1 1 Jiný sport – vypiš jaký………………….………………………………..

13. Jsi … Vyber jednu odpověď. Žena

1

Muž

2

14. Svoji rodinu považuješ za … Vyber jednu odpověď. Rozhodně bohatou – můžeme si bez větších problémů pořídit např. auto, chatu

1

Spíše bohatou – bez většího omezování můžeme jet na dovolenou, koupit si pračku, TV Spíše chudou – pokud si chceme do domácnosti pořídit např. pračku, TV, apod., musíme si na ně půjčit/ našetřit, ale běžné nákupy pro nás nejsou velkým omezením Rozhodně chudou – musíme šetřit, abychom na konci měsíce vyšli s penězi na běžné nákupy Nevím/ nedokáži posoudit

2

- 102 -

3

4 99

15. Jaké je nejvyšší dosažené vzdělání tvých rodičů? V každém sloupci vyber jednu odpověď. Můj otec

Moje matka

Základní škola

1

1

Vyučen/a

2

2

Střední škola s maturitou

3

3

Vysoká či vyšší odborná škola Nevím

- 103 -

4

4

99

99