Postoje a předsudky k vybraným aspektům členství ČR v EU

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Postoje a předsudky k vybraným aspektům členství ČR v EU Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Petr Fiľo, Ph.D.

Tomáš Vyskot

Brno 2013

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá postoji a předsudky mladé generace reprezentované studentskými respondenty k vybraným aspektům členství ČR v EU. Cílem práce je průzkum a vyhodnocení těchto postojů, názorů a předsudků v tematických okruzích vybraných politik EU a jejich praktických dopadů. Metodicky je práce založena na srovnávacím dotazníkovém šetření. Srovnávány jsou kvalitativní formou vyhodnocené názory vybraných odborníků na problematiku EU a kvantitativně vyhodnocené postoje či předsudky sta respondentů – studentů základních, středních a vysokých škol. Výsledky dokazují dobrý rozsah znalostí a objektivitu postojů a stanovisek studentů k EU, ale i potřebu kvalifikovanějších informací, zvláště se zvyšujícím se věkem, stupněm a úrovní vzdělávání. Jsou předloženy doporučující návrhy pro kvalitativní zlepšování prezentace EU v ČR.

Klíčová slova: Evropská unie, Česká republika, postoje, předsudky, studenti, odborníci

Abstract The presented bachelor thesis deals with the attitudes and prejudices of young generation represented by students-respondents to selected aspects of membership of the Czech Republic in EU. The thesis aim is the survey and evaluation of the above mentioned attitudes, opinions and prejudices within thematic spheres of selected policies of EU and their practical impacts. As to the method, the thesis is based on the comparative questionnaire survey. The opinions of selected experts in the EU problems evaluated as to quality are compared with the attitudes or prejudices of one hundred students – respondents of primary and secondary schools, colleges and universities. The obtained results prove good scale of students' knowledge, and objectivity of their attitudes and opinions to EU. Simultaneously, they prove the need of more qualified information, particularly with the increasing age, stage and level of education. The proposals for qualitative improvement of presentation of EU in CR are presented.

Key words: the European Union, the Czech Republic, attitudes, prejudices, students, experts

Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu bakalářské práce PhDr. Petru Fiľovi, Ph.D. za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také osloveným odborníkům a studentům, kteří se ochotně účastnili šetření.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vytvořil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne ...................................................... Podpis

Obsah 1.

Úvod ............................................................................................................... 6

2.

Motivace práce ............................................................................................... 7

3.

Cíle práce ........................................................................................................ 8

4.

Současný stav problematiky ........................................................................... 9 4.1. Evropská unie ................................................................................................. 9 4.1.1.

Vybrané informace o EU ..................................................................... 9

4.1.2.

Vybrané politiky EU.......................................................................... 10

4.2. Česká republika a EU ................................................................................... 13 4.3. Problematika sociální psychologie v postojích a předsudcích ..................... 14 4.3.1.

Oblast postojů a předsudků ............................................................... 14

4.3.2.

Kognitivní disonance ......................................................................... 19

4.4. Předpokládaná specifika postojů a předsudků směrem k EU ...................... 20 5.

Metodika práce ............................................................................................. 22 5.1. Metodická východiska ................................................................................. 22 5.2. Způsob řešení ............................................................................................... 22 5.3. Řešitelský postup ......................................................................................... 23

6.

Výsledky ....................................................................................................... 28 6.1. Dílčí výsledky šetření ................................................................................... 28 6.2. Souhrn výsledků ........................................................................................... 40

7.

Doporučující návrhy ..................................................................................... 43

8.

Diskuse ......................................................................................................... 44

9.

Závěr ............................................................................................................. 46

Seznam použité literatury a zdrojů ......................................................................... 48 Seznam příloh ......................................................................................................... 49 Přílohy..................................................................................................................... 50

5

1. Úvod Česká republika se po dlouhodobých přístupových jednáních a splnění unijních podmínek stala 1. 5. 2004 jedním z členských států Evropské unie. Společně s naší zemí vstoupilo do Unie dalších 9 evropských zemí. Unie z přistoupení těchto zemí očekává vyšší ekonomickou stabilitu, rozšíření evropských vazeb a utužení silného společného trhu ve světové konkurenci. Pro ČR vyplynuly hlavní výhody z členství v oblastech mezinárodní politiky (např. zastoupení v orgánech Unie s účastí v evropských společných politikách nebo posílení mezinárodního postavení), hospodářství (např. finanční pomoc od EU, otevření společného evropského trhu), posílení práv českých občanů (práva občanů Unie) a upevnění hospodářského a politického systému ČR (např. posílení demokracie a prostor pro rozvoj české identity). Po vstupu do Unie se samozřejmě projevila i některá omezení a negativní změny, které však svým rozsahem ani významem nepřevyšují přínosy vstupu. Jedná se hlavně o větší konkurenci v rámci společného trhu a s ním spojený nárůst cen některých výrobků a služeb, určitá omezení státní suverenity, nutnost přijímání evropských nařízení a omezení volnosti v tvorbě státní legislativy, a ukončení platnosti smluv o obchodu a celní unii se zeměmi třetího světa. Se vstupem do Unie vyvstala řada podstatných otázek, souvisejících se zlepšením nebo zhoršením stávající situace naší republiky. Jedná se o hlavně o otázky, které se týkají státní suverenity, změn životní úrovně občanů ČR, vývoje cenových hladin (ceny nemovitostí, nájemného a půdy) a dále specifické vlivy, např. na problematiku zemědělství. Tyto skutečnosti se odrážejí v názorech, stanoviscích i předsudcích občanů ČR. Jsou ovlivněny mediálními produkty, projevy cíleného euroskepticismu, přebujelou byrokracií evropské administrativy i aktuálními existenčními problémy eurozóny. Z důvodů podpory objektivity, zlepšení vztahů v EU, porozumění evropské strategii a větší spokojenosti občanů ČR i ostatních členských zemí, je nutno se těmito názory, stanovisky, či předsudky cíleně zabývat.

6

2. Motivace práce Česká republika již devět let v Evropské unii všestranně kooperuje, sjednocuje legislativu, normativy života, hospodářství a politiky. Pro definování motivů této práce je důležité determinovat problémy, se kterými se EU aktuálně potýká, a jaký názor mají občané republiky na naše evropské partnerství. Za hlavní problémy lze označit: •

Složitá a nepřehledná legislativa, institucionální reformy, tzv. Evropská ústava a Lisabonská smlouva.

•

Obavy z dalšího rozšiřování a nejasné představy o budoucnosti EU.

•

Obavy z tzv. europeizace (ztráty státní, příp. národní suverenity).

•

Udržitelnost sociálně-ekonomického modelu Evropské unie v době globalizace, krize eurozóny, zadluženost států EU, velká nezaměstnanost.

Z těchto hlavních problémů se odvíjí řada problémů partikulárních, v oblasti ekonomické, hospodářské, agrární i společenské. Jde o záležitosti efektivity české ekonomiky, rostoucí nezaměstnanosti mladých a vzdělaných lidí, agrárních a potravinářských disparit, imigrace, kriminality, přebujelé byrokracie a dalších. Na druhé straně může ČR ze společných fondů Unie čerpat finanční zdroje, má usnadněný pohyb zboží po evropském trhu (export i import). V případě nenadálé krize může počítat s evropskou podporou. Nutností je pak fakt, že do společného fondu musí pravidelně přispívat svými zdroji. Zboží, které chce vyvážet, musí splňovat nekompromisní normy, pomoc a opora Unie má přísné podmínky. Je tedy patrné, že téměř na každý aspekt součinnosti v EU se dá nahlížet více způsoby a polemizovat o jejích větších či menších přínosech pro ČR. Z průzkumu společnosti STEM vyplývá, že v současnosti je proti členství ČR v EU cca 59 % obyvatel. Jednoznačnou spokojenost deklaruje jen 7 %, spíše souhlasí 34 %. Jaké jsou příčiny tohoto stavu? Jsou objektivní či subjektivní? Věcné či sociálně psychologické? Jaké jsou konkrétní postoje, názory či předsudky mladé generace reprezentované studenty základního, středního i vysokého školství? Snaha odpovědět na tyto otázky je nosným motivem mé bakalářské práce.

7

3. Cíle práce Hlavním cílem práce je průzkum a vyhodnocení názorů, postojů a předsudků k členství ČR v EU u cílené škály respondentů, reprezentujících mladou generaci studentů běžných typů a stupňů škol, a jejich srovnání s názory a stanovisky vybraných erudovaných odborníků – specialistů v různých aspektech problematiky Evropské unie. Dílčí cíle a postupy analýzy této problematiky jsou formulovány následovně: •

Výběr kategorií mladých lidí – studentů, diferencovaných dle v současné

době studované vzdělávací instituce, věku a pohlaví. Budou jako zástupci mladé generace reprezentovat nastupující českou veřejnost. •

Výběr

představitelů

odborníků

v úrovni

vedení

rezortů

blízce

„komunikujících“ s problematikou a institucemi EU, jejichž názor a odborná stanoviska určí výchozí objektivizované odpovědi na průzkumové otázky položené studentům. •

Porovnání postojů a předsudků mladých lidí (studentů – respondentů)

s názory a stanovisky vybraných odborníků na problematiku EU. •

Posouzení, do jaké míry úroveň vzdělání, věk nebo pohlaví determinuje

či ovlivňuje postoje a předsudky těchto mladých lidí. •

Posouzení, do jaké míry vzdělání ovlivňuje objektivní znalosti o EU.

•

Posouzení

významu

sociálně

psychologických

aspektů

řešené

problematiky.

8

4. Současný stav problematiky 4.1. Evropská unie 4.1.1. Vybrané informace o EU Evropská unie vznikla jako nástroj evropské integrace. Prvním popudem pro její založení byla Schumanova deklarace, která byla zveřejněna a podepsána 9. května 1950. V roce 1951 byla dále podepsána Pařížská smlouva o založení Evropského sdružení uhlí a oceli. Zakládajícími státy byly Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Spolková republika Německo. Římské smlouvy vedly ke vzniku Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství atomové energie (EURATOM). Spojením těchto tří institucí došlo ke vzniku Evropských společenství (ES). Evropská unie jako taková vznikla podpisem Maastrichtské smlouvy v roce 1992, transformací z ES (Hakenbergová, 2000). V současné době má Evropská unie 27 členských států. Evropská unie je řízena prostřednictvím tří základních institucí. Jedná se o Evropskou komisi, Radu EU a Evropský parlament. Evropská komise zastupuje Evropskou unii jako celek, nikoliv její jednotlivé členské státy, a slouží jako výkonný orgán. Je sestavena z kolegia komisařů a sídlí v Bruselu. Mezi hlavní úkoly Evropské komise patří podávání návrhů zákonů, aplikace evropského práva, kontrolování práva EU, spoluurčování společné evropské zahraniční politiky a správa rozpočtu EU (Schrötter, 2003). Rada Evropské unie má za úkol schvalování evropského práva (často společně s europarlamentem), koordinaci hospodářských politik členských států EU, podpisy dohod mezi EU a jinými zeměmi, schvalování rozpočtu EU, rozvoj zahraniční a obranné politiky EU a koordinaci spolupráce mezi soudními orgány a policejními složkami členských států (Kunešová, 2008). Je složena ze zástupců všech členských zemí, jejichž počet je určován poměrově k počtu obyvatel dané země. Pro schválení návrhu musí být odsouhlasen tzv. kvalifikovanou většinou (podpoření návrhu většinou členských zemí a odevzdání minimálně 255 z celkových 345 hlasů).

9

Evropský parlament zastupuje občany EU. Jeho hlavními úkoly jsou projednávání a schvalování předpisů EU s Radou Evropské unie, provádění dohledu nad ostatními orgány EU, a projednávání rozpočtu s Radou EU a jeho schvalování. Obdobně jako u Rady EU se počet členů europarlamentu odvíjí od celkového počtu obyvatel dané země, ovšem Lisabonskou smlouvou byl stanoven minimální počet poslanců na 6 a maximální na 96. Dalšími orgány EU jsou například Evropská rada, Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka a Účetní dvůr.

4.1.2. Vybrané politiky EU Pro pochopení činností a cílů Unie jsou představeny politiky, které se zaměřují na nejdůležitější aspekty působnosti EU. Společná bezpečnostní a obranná politika (dále SBOP) vznikla v roce 1999 pro řešení mezinárodních problémů EU, které nelze zabezpečit diplomatickou cestou. Základní složkou SBOP je Politický a bezpečnostní výbor (COPS), který podléhá Radě EU. COPS vzhledem k nedostatku odbornosti v řešení krizových situací vytvořil dva specializované výbory (Vojenský výbor a Výbor pro civilní aspekty řízení krizí). Dále je využívána řada samostatných institucí, mezi něž patří Evropská obranná agentura, Institut bezpečnostních studií EU a Evropská bezpečnostní a obranná škola. SBOP se zaměřuje na udržování nebo vynucování míru, na policejní operace a na podporu právního státu. Dopravní politika EU má za cíl konkurenceschopnou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dopravu v souladu s revidovanou Lisabonskou agendou. Sestává ze tří odpovědných institucí (Generálního ředitelství pro dopravu a energetiku, Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku, a Výboru pro dopravu a cestovní ruch). Do budoucna se největší nárůst dopravy očekává v letectví, oproti tomu nejmenší nárůst pravděpodobně bude mít železniční osobní doprava. Energetická politika zajišťuje spotřebitelům bezpečné dodávky energie za akceptovatelnou cenu, spolu s ohledem na životní prostředí. Základním dokumentem energetiky EU je Bílá kniha, která byla v roce 2006 nahrazena Zelenou knihou. Obě

10

staví na společném základu konkurenceschopnosti, spolehlivosti dodávek a ochraně životního prostředí. Finanční politika je jednou z kontroverzních činností EU. Má tendence měnit podstatu národních finančních politik, což vyvolává nesouhlas, ale zároveň existuje mnoho racionálních důvodů pro zapojení Unie do oblasti financí a daní. Samy členské státy mají právo na stanovení výše a samostatný výběr daní, EU se zaměřuje na jejich regulace a deregulace. Měnová politika musí splňovat 5 pevně daných kritérií, a to: kritérium cenové stability, kritérium dlouhodobých úrokových sazeb, kritérium dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kritérium stability měnového kurzu a účasti v ERM (mechanismu směnných kurzů), a kritérium konvergence v legislativní oblasti. Pro provádění měnové politiky slouží Unii Evropský systém centrálních bank (ESCB). Pro zemědělskou politiku byla stanovena kritéria, jejichž docílení je stěžejní v rámci evropské součinnosti. Jedná se o produktivnější výrobu, přiměřené podmínky pro zemědělce, stabilní trhy, dostatek potravin pro obyvatele a přiměřené ceny potravin. Z těchto cílů vyplývají i základní principy: jednotný trh, upřednostňování Společenství a finanční solidarita. Hlavním nástrojem pro uskutečnění a udržení těchto cílů a principů je Společná zemědělská politika (SZP). Ta stojí na dvou pilířích: přímé podpoře podniků a politice rozvoje venkova. Politika životního prostředí je jednou z nejnovějších politik Unie, nicméně jednou z nejdůležitějších. Dle Kočíkové jsou její hlavní cíle: „udržování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, ochrana lidského zdraví a podpora opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům životního prostředí“ (Kočíková, 1998) Prostřednictvím akčních programů se vydávají legislativní nařízení, směrnice a rozhodnutí, které svou působností zasahují do jiných oblastí činnosti EU (např. energetika, průmysl, doprava, zemědělství). Ochrana životního prostředí v rámci Unie je financována z programu LIFE+ a fondů EARDF, Evropského rybářského fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Kohezního fondu a několika dalších specializovaných programů. Další důležitou politikou EU je ochrana hospodářské soutěže. Ta je založena na hlavních prvcích, kterými jsou: zákaz oligopolních domluv, které mohou narušit

11

soutěžní prostředí, zákaz zneužití dominantního postavení na trhu, dohled nad spojeními podniků, které mohou přerůst v dominanci, sledování a omezování poskytování veřejných podpor a liberalizace sektorů s výskytem monopolů. Ochrana spotřebitele je politikou, která je postavena na obraně občanů před nebezpečnými produkty a extrémními cenami, a zajišťuje právo na informace o výrobcích. Dále zajišťuje zastupování občanů v případě soudního sporu o náhradě škody za špatný výrobek. Pro účely ochrany před škodlivými produkty pak slouží databáze nebezpečných výrobků RAPEX. Politika vzdělávání a školství slouží k součinnosti mezi členskými zeměmi za účelem zkvalitňování poskytovaného vzdělávání (např. školení učitelů, mobilita). Přesto si členské státy zachovávají právo na samostatnou tvorbu osnov, především v rámci výuky národní kultury. Pro tyto účely slouží vytvořená unijní doporučení (např. Doporučení o klíčových kompetencích v celoživotním učení nebo Doporučení o Evropském rámci kvalifikací) a programy, které mají výuku zefektivňovat a rozvíjet (např. Program celoživotního učení nebo Tempus). Jedním z podprogramů k Programu celoživotního učení je Erasmus Mundus (resp. v tomto období Erasmus Mundus II), který využívá výměnné studijní pobyty v zahraničí. Politika justice a vnitra se zaměřuje na několik oblastí, které jsou stěžejní pro správný chod Unie jako celku i jejích členských států. Jsou to policejní spolupráce, Schengenská dohoda, spolupráce mezi soudními orgány, a problematika azylu a přistěhovalectví. Pro účely policejní spolupráce byl zřízen EUROPOL (Evropský policejní úřad), který je základní složkou pro spolupráci mezi členskými zeměmi. Schengenská dohoda vedla ke zrušení celních kontrol na společných hranicích pro členské státy (částečně platná je dohoda pro Velkou Británii a Irsko). K účelům lepší spolupráce mezi soudními orgány byl, podobně jako pro spolupráci mezi složkami policie, vytvořen speciální orgán – EUROJUST (Evropská jednotka pro justiční spolupráci). Tato politika zaručuje, že rozsudek, který byl vynesen ve členském státě EU, bude respektován ve všech zemích v rámci Unie, a to jak v oblasti občanskoprávní, tak i trestněprávní. Azylová politika vychází z Ženevské konvence OSN z roku 1951 a navazuje na ni Evropským paktem přistěhovalectví a azylu. Proti nelegálnímu přistěhovalectví působí agentura FRONTEX.

12

4.2. Česká republika a EU Za rozhodnutím o vstupu ČR do Unie stálo celostátní referendum, ve kterém 77,33 % obyvatel ČR hlasovalo pro vstup do Unie. Před vstupem do EU bylo nutné upravit český právní řád, a i po vstupu do Unie se nadále přijímaly stovky aditivních právních norem. Pro lepší možnosti spolupráce s EU byly poslaneckou sněmovnou i senátem vytvořeny specifické výbory, které mají v kompetencích vztahy s EU. Poslanecká sněmovna ustavila Výbor pro evropské záležitosti, jehož součástmi jsou Podvýbor pro evropské fondy a Podvýbor pro regionální a přeshraniční spolupráci. V kompetencích tohoto výboru je hlavně shromažďování a projednávání dokumentů vydaných EU, vyjadřování se k potenciálním kandidátům do institucí Unie, a rovněž tzv. předběžné konzultace návrhů zákonů. V senátu byly vytvořeny podobné instituce – jedná se o Výbor pro záležitosti EU a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. První z těchto výborů má ve svých povinnostech veškeré záležitosti, související se Smlouvou o fungování EU. Druhý výbor má na starost zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Vybraní občané naší republiky mají přímou funkci v orgánech Unie. Komisařem za ČR, který má na starosti správu jednoho nebo několika generálních ředitelství, je Štefan Füle, který do své funkce nastoupil v roce 2010. Členové Evropské komise z ČR jsou dle sestupného hierarchického řazení: zástupkyně ředitele kabinetu, náměstci generálních ředitelů, ředitelé, vedoucí oddělení a překladatelé vedoucích oddělení. Do Evropského parlamentu může volit každý občan ČR, který je starší 18 let, obdobně jako každý občan starší 45 let může být do europarlamentu volen. V současné době má Česká republika v europarlamentu 22 poslanců. České občany nalezneme jako zaměstnance i v dalších institucích EU – jedná se o Evropský účetní dvůr, Evropský soudní dvůr, Evropský dvůr prvního stupně a Radu EU. V roce 2009 se Česká republika stala předsednickou zemí Rady EU. Prostředníkem mezi ČR a Unií bylo v době předsednictví tzv. Stále zastoupení v Bruselu, sestávající ze 146 diplomatů, kteří měli na starosti 150 pracovních skupin a přes dva tisíce jednání.

13

Česká republika také prostřednictvím řady vlastních státních, regionálních i dalších veřejných

orgánů,

organizací

a

institucí

kooperuje

a

integruje

součinnosti

s partnerskými instituty EU ve všech rezortech a oblastech života země.

4.3. Problematika sociální psychologie v postojích a předsudcích 4.3.1. Oblast postojů a předsudků Předsudek se skládá ze dvou elementů. Jedním je přesvědčení a druhým je postoj. Postoj je tedy součástí předsudku a přesvědčení se postoji uzpůsobuje. Dle nejstručnější definice je předsudek špatné smýšlení o ostatních bez náležitého opodstatnění. Tato definice je ovšem nejenom příliš stručná, ale navíc výrazně nepravdivá. Podle slovníku New English Dictionary je předsudek „příznivý či nepříznivý postoj vůči osobě anebo věci, který člověk zaujímá předem, bez opravdové zkušenosti nebo bez ohledu na ni“ (New English Dictionary, 1909). Z této definice vyplývá, že předsudek není pouze negativní názor týkající se člověka nebo předmětu, nýbrž může být i pozitivní. Přesto, co se týče např. etnických předsudků, je v praxi nejčastějším jevem negativní pohled. K této definici se navíc dle některých autorů přidává další faktor, podle kterého je určitý pohled na někoho předsudkem až ve chvíli, kdy narušuje normy nebo hodnoty, přijaté určitou kulturou. Obecně se předsudek zpravidla vyskytuje jako negativní, a to vůči určité skupině nebo jedinci, který je součástí této skupiny. K vytvoření předsudku zpravidla dochází generalizací určitého poznatku, který máme o osobě nebo předmětu. Na druhé straně nemusí být generalizace rovnou předsudkem, ale předsudkem se stává v okamžiku, kdy se nezmění názor člověka ani po předložení nebo zjištění nových poznatků. Podle závažnosti svých projevů lze rozdělit předsudky do 5 kategorií: •

Osočování – např. ve formě pomluv v okruhu přátel.

•

Vyhýbání se – silnější předsudek může vést k vyhýbání se skupině, která člověku nevyhovuje, nicméně tímto přístupem obtěžuje člověk spíše sám sebe než ostatní.

14

•

Diskriminace – aktivní odpor k určité skupině ve formě psychického napadání.

•

Fyzické napadání – násilné činnosti proti vybrané skupině nebo jedinci.

•

Vyhlazování – např. genocida za 2. sv. války.

Pro člověka je přirozené, že nejraději jedná s lidmi, kteří se mu co nejvíce podobají. Při styku s lidmi, se kterými člověk nemá mnoho společného, se objevují v určité míře nepříjemné pocity, které mohou vyústit až v rozpaky nebo antipatii. K tomuto jevu dochází nejčastěji ve skupině, do které si člověk sám nevybírá členy (např. zaměstnání). Rovněž lze říci, že o pozitivních rysech v dané společnosti mnohdy rozhoduje většina, která má dominantní postavení. V takovém případě se často „nedostatky“ a odlišnosti jiných skupin zvýrazňují a přikládá se jim větší váha, než jakou ve skutečnosti mají. Lidé mají sklony pro zjednodušení rozdělovat jevy, se kterými přichází do styku, do určitých kategorií, které přímo s předsudky souvisí (resp. z kategorií vychází). Tento proces se nazývá kategorizace a jeho vznik lze popsat v 5 typických znacích: •

Velké shromáždění dat zobecňující danou problematiku.

•

Vytvořené kategorie se těmto shromážděným datům podřizují pro zjednodušení rozhodnutí o dané problematice.

•

Podle rozhodujících znaků se přidělí do kategorie nový podnět.

•

Kategorie vytváří asociace, které se člověku vybaví při kontaktu s některým, do něj spadajícím objektem.

•

Kategorie mohou odpovídat pravdě.

Kategorie je „dostupný shluk sdružených představ, který jako celek má schopnost ovlivňovat to, jak se dennodenně přizpůsobujeme různým situacím“ (Allport, 2004). Kategorie lze rozdělit na racionální a iracionální. Racionální vznikají z faktů, se kterými je člověk obeznámen a její vlastnosti musí být takové, aby do ní spadaly základní atributy všech lidí, předmětů nebo jevů. Iracionální vznikají zpravidla na základě emocí a je velmi problematické je měnit, protože bývají kvůli emočnímu zabarvení více zakořeněné. Pro předsudky obou typů kategorií je ovšem příznačné, že se obtížně mění. Pokud je člověk zvyklý na určitou věc, nechce se přizpůsobovat

15

každému novému faktu. Při výskytu dvou (často vrozených) vlastností je však výrazně jednodušší měnit předsudky. Jsou to vrozená nezaujatost (relativně vzácná) a vlastní zájem o danou problematiku. Kategorie se také mohou rozdělovat dle své pružnosti na monopolistické a diferencované. Monopolistické jsou dle Postmana nepružné a u člověka tak hluboce zakořeněné, že je jejich změna, i v případě objevu nových faktů, prakticky nemožná (Postman, 1951). Oproti tomu diferencované kategorie se snadno mění a jsou protikladem stereotypního myšlení. Primární

kategorií,

kterou

si

člověk

buduje,

je

soubor

jeho

hodnot.

Nejvýraznějšími aspekty, které mají na předsudky v kontextu s hodnotami největší vliv, jsou pozitivní emoce. Náklonnost k určité věci je pro člověka výrazně silnější motivací si předsudek udržet, než odpor k ní. Pokud má člověk předsudky k jedné skupině, je pravděpodobné, že bude mít předsudky i k jiným. E. L. Hartley provedl šetření mezi studenty vysokých škol, které se týkalo jejich názorů na 32 národností a ras. Do tohoto šetření zahrnul i 3 fiktivní skupiny (o nichž studenti nevěděli, že neexistují), ke kterým zaujali studenti podobné předsudky jako ke skutečným (Hartley, 1946). Bettelheim a Janowitz provedli výzkum etnických předsudků vůči Židům a Afroameričanům, ve kterém předsudky rozdělili do 4 skupin (Bettelheim a Janowitz, 1950): •

Silně odmítavý – respondent zahájil konverzaci o etnické skupině sám a okamžitě vyjádřil svůj odmítavý názor.

•

Otevřeně odmítavý – pokud byl přímo tázán, co si o etnické skupině myslí, vyjádřil se odmítavě.

•

Stereotypní – vyjadřoval názor, který je obecně zažitý.

•

Tolerantní – nevyjadřoval se stereotypně nebo odmítavě.

Pokud je člověk nebo skupina dlouhodobě kvůli nějakému svému rysu (i v případě, že za něj nenese odpovědnost) odsuzován nebo dokonce pronásledován, vytvoří si automaticky tzv. obranu ega. Tato obrana může mít několik podob: •

Utkvělé znepokojení – trvalá nedůvěra, extrémní opatrnost a nadměrná senzitivita.

16

•

Zapírání příslušnosti – pravděpodobně nejjednodušší obrana, kterou si může jedinec vytvořit. Příslušnost lze zapřít nastálo nebo ji využívat pouze jako obrannou reakci při kontaktu s odmítající skupinou.

•

Pasivita – podřízení se většinové skupině.

•

„Šaškování“ – zesměšňování vlastní rasy pro pobavení většiny.

•

Posilování vnitroskupinových pout – upevnění vztahů ve skupině pro větší odolnost proti útokům většiny.

•

Vychytralost – úskoky před útoky utlačovatelů (např. před odcizením majetku), které mohou vyústit v drobné krádeže.

•

Sebenenávist – sympatizování s většinou a odsouzení vlastní skupiny.

•

Agrese vůči vlastní skupině – stejné nebo horší chování ke svojí skupině, kterým se vyznačuje většinová skupina.

•

Předsudky vůči jiným skupinám – silnější menšinová skupina nebo jedinec může mít předsudky vůči slabším.

•

Sympatie – odpuštění až souznění s dominantní skupinou.

•

Bojovnost – obrana ve formě navrácení napadání skupiny.

•

Zvýšené úsilí – několikanásobně větší snaha ve vybrané činnosti, která má vést ke zvýšení úcty k menšinové skupině nebo jedinci.

•

Snaha o symbolické postavení – zvýraznění pozitivních znaků, snaha o kladné zviditelnění se ve skupině.

•

Neuroticismus – psychoneuróza nebo psychosomatické jevy, projevující se stálým tlakem na menšinovou skupinu nebo jedince.

Předsudek, který je silně zakořeněný mezi velkým podílem populace, se nazývá stereotyp. Ten může vzniknout, i pokud je prokázáno, že je nepravdivý. Přesto jsou i stereotypy, které se do určité míry zakládají na pravdě. Stereotyp zpravidla vzniká jako ospravedlnění lidského chování. Je silně provázán s pojmem kategorie, protože k samotné kategorii, která je zpravidla neutrální, dodává emocionální podtext. Důležitým nástrojem pro tvorbu stereotypů jsou masmédia. Ta mohou manipulovat velké procento populace např. prostřednictvím zpravodajství, ve kterém do velké míry záleží na prezentování zprávy. Lee na příkladech amerického tisku uvádí soustředění se

17

na neúspěchy či zločiny u Afroameričanů a pouze nepatrnou pozornost věnovanou jejich úspěchům (Lee, 1946). Přesto se od doby, kdy Lee prováděl výzkum, značně zlepšila objektivita v médiích, které často upravují nebo přímo vytváří názory veřejnosti. Stereotypy se ovšem v průběhu času velice mění, přesněji řečeno, jejich projevy jsou výrazně slabší. Pro bližší pochopení předsudku je důležité definovat některé přístupy a s nimi související teorie, podle kterých předsudek vzniká. Jsou to: •

Historický akcent – s historií je silně spojena teorie vykořisťování a

teorie ras. Ty jsou založeny na označení určité skupiny za méněcennou, díky čemuž si lze obhájit před veřejností její zneužívání. Slabou stránkou těchto teorií je fakt, že předsudky, které byly zaujímány vůči různým národům, nebyly stejné. •

Sociokulturní akcent – z kombinace sociálních a historických vlivů

vzniká komunitní teorie předsudku. Ta úzce souvisí např. s urbanizací, která budí v člověku pocit nejistoty, a takový člověk je mnohem náchylnější k ovlivňování, vedoucímu k předsudkům. •

Situační akcent – základem je teorie atmosféry. Ta vychází z ověřeného

faktu, že i pokud neznáme historické faktory, které by člověka mohly ovlivnit při tvorbě předsudku, pravděpodobně si nějaký vytvoří z názoru na okolní svět kolem něj. Další teorie se zaměřují na pracovní poměry, pohyb na společenském žebříčku, typ kontaktů nebo hustotu skupin. •

Psychodynamický akcent – teorie o předsudcích vycházejí ze základních

pudů člověka. Ty jsou dle Hobbese ekonomický prospěch, strach a sebeobrana a touha po uznání (Hobbes, 2005). Podle frustrační teorie se odmítnutí snahy o sblížení setkává s velmi špatnými důsledky. Další teorie se opírá o povahovou strukturu jedince, která si nemusí předsudek jako významnou součást sebe sama vytvořit. •

Fenomenologický akcent – absolutně soustředěný na determinaci jednání

člověka od osobního pohledu na situaci. Často se kombinuje se situačním přístupem. •

Akcent za zaslouženou pověst – primární je teorie interakce. Podle ní je

předsudek determinován samotnou pověstí a také faktorem, který vlastně s touto pověstí nemá nic společného.

18

Samovolnou reakcí pro zapadnutí do určité skupiny je snaha o konformitu. Tento proces je hlaví složkou vytváření předsudků. Dle Allporta „se asi polovina všech předsudečných postojů zakládá pouze na potřebě přizpůsobit se zvyku, nechat věci tak, jak jsou a držet se kulturního modelu“ (Allport, 2004). Konformista se tedy pouze snaží vyhnout strhnutí pozornosti na sebe. Druhá polovina předsudků je ovšem tvořena funkčně, často s účelem získání pozornosti. Extrémní konformita se může projevovat jako neurotické chování, které se vyznačuje např. bezmyšlenkovitým odsuzováním, které nemá žádný racionální podklad. Konformita navíc velmi úzce souvisí s kulturním založením dané společnosti. Pokud se vyskytne případ, že majoritní podíl určité kultury má zažitý určitý pozitivní či negativní názor, je pravděpodobné, že se tomuto předsudku bude podřizovat více a více lidí. Často je také, vzhledem ke kulturním zvyklostem, velmi ovlivňována výchova dětí. Ty mohou např. doma od rodinných příslušníků slyšet negativní názory na určitou věc (např. EU) a dle toho se sami uzpůsobit názoru svých rodičů nebo prarodičů. Proto se může zdát, že předsudek je vrozeným aspektem lidské mentality, ale není tomu tak. Žádný člověk se nenarodí s vytvořeným předsudkem k určité organizaci, skupině lidí nebo jedinci a nebude je brát všechny stejně. S konformitou souvisí pojem identifikace, který znamená sžití se a napodobování svého momentálního vzoru, případně dominantní skupiny.

4.3.2. Kognitivní disonance Dle Festingera lze pojem kognitivní disonance definovat jako: „napětí mezi dvěma protikladnými, navzájem se vylučujícími obsahy vědomí, které se stává výraznou hnací silou“ (Festinger, 1957). Pro správné pochopení toho, jak tento jev vzniká, je důležité pochopit vlastní kognitivní proces. Samotné vjemy, které člověk vidí nebo slyší, přímo neukážou, jak se k nim má zachovat a jaký názor na ně si má vytvořit. Tento proces si jedinec vytváří sám za pomoci výběru, akcentace a vyhodnocení. Výběr probíhá na základě faktů, které člověku přijdou podstatné při posuzování konkrétní věci. Dále v rámci akcentace nevnímá mnoho jiných předností, které daný jev má a následně vyhodnocuje,

19

generalizuje do specifického závěru. Tímto způsobem se vytváří většina předsudků, hlavně rasových. Pro tuto činnost jsou zásadní hlavně dva typy myšlení, které mohou být rozděleny dle racionality na cílené a autistické. Cílené myšlení neboli uvažování, je předvídání skutečnosti s cílem vyhýbání se nepříjemným situacím, dosahování osobního úspěchu, a je logické a racionální. Oproti tomu chaotické myšlení nad mnoha různými tématy, které nenapomáhá jedinci, je autistické neboli iracionální myšlení. Z pokusu S. B. Sellse, zaměřeného na průzkum rasové problematiky mezi studenty vysokých škol, vyplynulo, že i při zabývání se objektivním problémem může dojít k autistickému myšlení, což přímo navazuje na problematiku předsudků (Sells, 1936). Autistické myšlení se často projevuje racionalizací (odůvodněním svých předsudků před ostatními i sebou samotným), protože člověk často ani neví, že k takovémuto myšlení u něj došlo. Oba tyto typy myšlení zásadně ovlivňuje jejich nadmnožina – kauzální myšlení. Je to proces, při kterém si lidé kladou otázku „proč“, a tím se snaží dopátrat k příčině nějakého jevu. Lidé mají rovněž velmi často sklony příčinu hledat v sobě nebo jiných lidech (válka v Koreji – Trumanova válka). To poté vede k nepřátelskému chování vůči „strůjcům“ negativních událostí. Dle Allporta je „kognitivní proces u lidí s předsudky všeobecně jiný než u lidí tolerantních a předsudky určitého člověka nejsou jen jeho specifickým postojem vůči specifické skupině. Mnohem pravděpodobnější je, že se v nich odráží celý jeho způsob smýšlení o světě, ve kterém žije.“ (Allport, 2004). Lidé s předsudky mají v oblibě snadné rozdělení do dvou odlišných kategorií (např. rozlišení na dobré a špatné). Při vytváření kategorií také nevybírají skutečně charakterizující znaky, nýbrž pro ně nejvýraznější. Tím mají často omezenější způsob uvažování.

4.4. Předpokládaná specifika postojů a předsudků směrem k EU Nejvýraznější vliv předsudků lze očekávat především u mladých občanů ČR v problémech týkajících se jejich každodenního života (např. možnosti studia, nákupy potravin, ochrana životního prostředí aj.). Ty jsou nejpodstatnější vzhledem k tomu, že

20

jsou s nimi studenti dostatečně obeznámeni (jak z vlastních zkušeností, tak ze zkušeností např. jejich rodinných příslušníků). Na druhé straně není pravděpodobné, že by se projevovaly výrazné názorové postoje (negativní i pozitivní) k problematice, která není zvláště mladým českým občanům přirozeně blízká (např. justice a vnitro). Většina českých studentů nepřichází s bezpečnostní problematikou či se soudnictvím do styku (tím spíše s mezinárodním), přesto může být zajímavé zjistit jejich specifické postoje či předsudky v této oblasti. Je vysoce pravděpodobné, že u mnoha otázek k jednotlivým politikám a jejich reálným projevům bude velmi významná závislost odpovědí respondentů na jejich věku, typu a stupni vzdělání. Právě úroveň a kvalita vzdělání je pro studenty nejdůležitějším formujícím faktorem, který ovlivňuje jejich názorové postoje.

21

5. Metodika práce 5.1. Metodická východiska Základním východiskem – přístupem pro zpracování řešitelské části bakalářské práce je přístup komparativní. Znamená srovnání stanovisek a názorů odborníků s názory, postoji či předsudky mladých lidí na „život“, činnosti a aktivity Evropské unie ve vztahu k ČR. Vyhodnocením těchto komparací následné posouzení, jaká je shoda či rozpor sledovaných atributů u témat (okruhů), na něž se odpovědi odborníků a veřejnosti výrazně neshodují, analýza důvodů či příčin. Tato východiska a hlavně vyvozené závěry mohou posloužit jako zdroje a náměty pro opatření ke změně postojů i atmosféry v ČR k poslání a činnosti Evropské unie.

5.2. Způsob řešení Zvolenou metodou je dotazníkové šetření. Dotazníky jsem sestavil z níže specifikovaných otázek, které postihují důležité okruhy činností Unie. Determinoval jsem dvě hlavní skupiny respondentů: odborníky z řad vysokých pozic dotčených rezortů a dále studenty, které jsem diferencoval dle v současnosti studovaného typu a stupně studia. S pomocí příbuzenských kontaktů jsem oslovil odborníky z rezortů místního rozvoje, životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a vnitra. Jejich stanoviska a názory jsem získal metodou kvalitativního výzkumu (individuální vyhodnocení jednotlivých písemných odpovědí odborníků na dané tematické celky). Studenty jsem rozdělil do kategorií dle stupně a typu studované školy – základní škola, střední odborná škola s maturitou, střední odborná škola bez maturity, gymnázium a vysoká škola. Jejich odpovědi na dotazníkové otázky jsem vyhodnotil pomocí kvantitativního výzkumu. Další kritéria, která jsem při vyhodnocení dotazníků pro studenty využil, byla: pohlaví, věk a momentálně studovaný ročník školy. Všechny odpovědi jsem statisticky zpracoval v počítačových programech Microsoft Office Excel a následně v IBM SPSS Statistics.

22

5.3. Řešitelský postup Dotazník pro odborníky jsem sestavil formou otevřených otázek v devíti dále specifikovaných tematických okruzích. Respondenty jsem požádal

o písemné

stanovisko (vyjádření) : •

Setkali jste se u daného tématu se zkreslenými představami či názory laiků?

•

Pokud takové zkreslené představy či názory byly, můžete uvést, o jaké se jednalo?

•

Můžete uvést, ve srovnání se zkreslenými představami či názory laiků, Vaši erudovanou odpověď?

Z těchto vstupů a výstupů jsem dále konkretizoval otázky pro studující veřejnost. Otázky, které jsem položil 100 respondentům z řad studentů, byly obsahově analogické jako otázky pro odborníky, ovšem odlišný byl typ dotazníku. Pro studenty jsem vytvořil uzavřené otázky s možností odpovědí ANO, SPÍŠE ANO, NEVÍM, SPÍŠE NE A NE. Tyto možnosti odpovědí jsou pro všechny otázky totožné. Pro předzpracování dat z dotazníků vypracovaných studenty jsem využil program MS Excel. Do řádků jsem nadepsal všechny kategorie studentů a následně otázky. Všechny jejich zaznamenané odpovědi jsem kódoval pro účely práce s programem IBM SPSS Statistics. Kódování bylo následovné: •

Pohlaví: o Ženy: 1 o Muži: 2

•

Věk: o Do 15 let: 1 o Do 18 let: 2 o Do 21 let: 3 o Nad 21 let: 4

23

•

V současnosti studovaná škola: o Základní škola: 1 o Střední odborná škola bez maturity: 2 o Střední odborná škola s maturitou: 3 o Gymnázium: 4 o Vysoká škola: 5

•

Studijní ročník: o 9. třída ZŠ: 1 o 2. ročník SOŠ s maturitou: 2 o 3. ročník SOŠ bez maturity: 3 o 4. Ročník gymnázia: 4 o 3. Ročník vysoké školy: 5

•

Způsob (typ) odpovědi na jednotlivé otázky dle kategorií: o Nevím: 0 o Ne: 1 o Spíše ne: 2 o Spíše ano: 3 o Ano: 4

V dotazníku jsem položil otázky následujících věcných tematických okruhů: Okruh 1: Zemědělská politika EU, ochrana spotřebitele a hospodářská soutěž •

Myslíte si, že zavedení kvót EU vedlo pro vybrané zemědělské produkty ke snížení jejich cen?

•

Myslíte si, že zavedení kvót EU vedlo pro vybrané zemědělské produkty ke zvýšení jejich kvality?

•

Myslíte si, že přejmenovávání potravin narušuje jejich národní specifika?

Zmíněné produkty si obyvatelé ČR kupují téměř každý den, a proto je důležité zjistit, jaký mají názor na změny u těchto produktů po vstupu do Unie.

24

Okruh 2: Dopravní politika EU •

Myslíte si, že je v rámci rozvoje infrastruktury EU (silnice, dráhy atd.) je v ČR nejvíce podporována stavba dálnic?

•

Myslíte si, že EU směřuje k posílení železniční dopravní sítě?

Další velmi důležitý a často využívaný aspekt života občanů ČR z hlediska každodenních přesunů do zaměstnání nebo škol. Okruh 3: Politika životního prostředí •

Myslíte si, že redukce emisí CO2 by výrazně pomohla ke zmírnění klimatických změn?

•

Myslíte si, že záměna klasických žárovek za úsporné reálně šetří životní prostředí?

•

Myslíte si, že směrnice EU k výstavbám čističek odpadních vod jsou pro veřejnost přínosné?

Dle Evropské unie musí být životní prostřední dostatečně chráněno před impakty člověka odpovídajícími opatřeními. Okruh 4: Politika justice a vnitra •

Myslíte

si,

že

program

SOLVIT

poskytuje

občanům

řešení

v mezinárodních sporech? •

Myslíte si, že české soudnictví úspěšně spolupracuje na mezinárodní úrovni s členskými zeměmi EU?

•

Myslíte si, že systém Europasů má negativní vliv na nekontrolovatelný přísun imigrantů?

•

Myslíte si, že česká policie úspěšně spolupracuje s EUROPOLem?

•

Myslíte si, že potírání organizovaného zločinu by se dalo vyřešit posílením počtu příslušných zaměstnanců státní správy?

Okruh 5: Finanční politika EU •

Myslíte si, že by zhoršující se ekonomice ČR mohlo pomoci zavedení eura?

25

•

Myslíte si, že sbližování daňových systému v zemích EU může být snadné?

Okruh 6: Politika ochrany obyvatel na trhu práce •

Myslíte si, že evropské fondy umožňují u investičních projektů korupci?

•

Myslíte si, že v ČR je ochrana před diskriminací na trhu práce dostatečná?

Okruh 7: Politika centralizace moci v EU •

Myslíte si, že díky Lisabonské smlouvě se velká část pravomocí přesouvá z členských států na orgány EU?

Okruh 8: Politika vzdělávání a školství související s výměnnými programy •

Myslíte si, že studijní, vzdělávací a výměnné programy EU jsou pro studenty škol přínosné?

V dnešní době jsou tyto programy velice populární a dávají příležitost pro studenty poznat nejen cizí země, ale i jejich vzdělávací podmínky a postupy. Okruh 9: Doplňující otázky •

Myslíte si, že romský problém by šlo efektivně vyřešit vystěhováním Romů do oddělených území?

•

Myslíte si, že násilí se dá úspěšně řešit individuální obranou (pořízením zbraně)?

Pokud respondent odpoví na ostatní otázky nevím, může to být způsobeno nedostatkem znalostí o problematice. U těchto otázek ovšem nejsou nezbytné žádné specifické znalosti, posuzují pouze názor, jaký studenti zaujímají k problematice romské otázky a osobní obrany. Statistická analýza dat Data byla podrobena statistické analýze v programu SPSS Statistics. Základní operací pro zpracování dotazníků byla deskripce. Pro první výstup deskripce jsem pracoval se všemi daty, ve druhého výstupu jsem vynechal v dotazníku uvedenou kategorii nevím. Z dat byl spočítán aritmetický průměr, medián a modus. To samé bylo vypočítáno bez kategorie nevím, která byla nadefinována jako „missing“ a dále nezahrnuta do výpočtu průměru a dalších deskriptivních údajů. Dále jsem použil tzv. T-test, pomocí kterého

26

jsem zjišťoval rozdíly v odpovědích (rozdíly v průměrných hodnotách) ve spojitosti s pohlavím. Podobně jako T-test jsem využil funkci ANOVA (jednorozměrná analýza rozptylu), která se zaměřovala na rozdíly v odpovědích ve spojitosti se vzděláním a věkem. Nakonec jsem vytvořil kontingenční tabulku pro bližší analýzu vztahu mezi odpověďmi a věkem, vzděláním a pohlavím a následnou signifikanci v četnostních rozdílech ověřoval pomocí chí kvadrátu. Stanoviska odborníků jsem vyhodnotil kvalitativní metodou. Otázky, na které odborníci odpovídali, byly odbornými názory s převahou formy otevřených odpovědí, které není optimální zpracovávat kvantitativně. Vyhodnocení V části zpracovatelského vyhodnocení zdroj a typ odpovědí prezentuji ve předem stanovených třech oddílech: A. Stanovisko studentů, ve kterém nebyla zahrnuta odpověď nevím do výpočtu aritmetického průměru, mediánu a modu. Byla však v tabulkách uvedena pro zjištění, kolik studentů se v dané problematice orientuje a kolik je nedostatečně informováno. B. Dominantní postoj odborníků – názor, který převažoval nebo na kterém se odborníci nezávisle na sobě shodli. C. Konfrontace jejich odpovědí – následující možné varianty: Varianta 1: Úplná shoda mezi odborníky a studenty (např. ano u odborníků a ano u studentů) Varianta 2: Částečná shoda mezi odborníky a studenty (např. ano u odborníků a spíše ano u studentů) Varianta 3: Výrazná neshoda mezi odborníky a studenty (např. ano u odborníků a spíše ne u studentů) Varianta 4: Rozpor mezi odborníky a studenty (např. ano u odborníků a ne u studentů)

27

6. Výsledky 6.1. Dílčí výsledky šetření Otázka č. 1: Myslíte si, že zavedení kvót EU vedlo u vybraných zemědělských produktů ke snížení jejich cen? Tab. 1: Deskripce odpovědí na otázku č. 1 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_1

71

29

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

2.15

2.00

2

.839

.704

3

A. Na otázku odpovědělo 71 % respondentů. Průměrná hodnota odpovědí se více přiklání k tomu, že tyto kvóty spíše nesnížily ceny zemědělských produktů, modem nejčastějších odpovědí bylo spíše ne (53,5 % rozhodných odpovědí). Respondenti pravděpodobně vycházejí z osobních zkušeností z nákupů potravin a myslí si, že ceny buď stagnují, nebo naopak stoupají. B. Vzhledem k přebujelému systému Společné zemědělské politiky se dle dotazovaných odborníků deformují ceny, protože se neodvíjí od průměrných národních nákladů na výkupní cenu zemědělských komodit. Navíc je smyslem této Evropské politiky zvýšení kvality na úkor kvantity produktů, logicky se tedy cena naopak zvyšuje. Nejčastější odpovědí dotazovaných odborníků tedy bylo, že zavedení kvót EU na zemědělské produkty naopak vedlo ke zvýšení jejich cen. C. Varianta 2: Částečná shoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 2: Myslíte si, že zavedení kvót EU vedlo pro vybrané zemědělské produkty ke zvýšení jejich kvality? Tab. 2: Deskripce odpovědí na otázku č. 2 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_2

84

16

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

2.27

2.00

3

.910

.828

3

A. Tato otázka měla podobné výsledky jako předchozí. Počet respondentů je ještě vyšší, dosahuje téměř 85 % a průměrná hodnota odpovědi opět odpovídala spíše mírnému nesouhlasu se zvýšením kvality zemědělských produktů po aplikace unijních kvót i přesto, že modem je odpověď spíše ano (36,9 % rozhodných odpovědí).

28

Vzhledem ke kontaktu se zahraničními produkty se může český spotřebitel domnívat, že se mu dostává vyšší kvality. B. Vzhledem k větší míře dotací proudících z EU do členských zemí, které jsou součásti Unie delší dobu než ČR a tržním regulacím pramenícím ze SZP, se dotazovaní odborníci domnívají, že zvýhodněné jsou více subvencované země. Od tohoto poznatku se odvíjí fakt, že kvalitní české produkty jsou vyváženy, a na tuzemský trh se dostávají levnější komodity z dovozu, které vzhledem k přepravním podmínkám ztrácejí část kvality. Proto se dotazovaní odborníci shodují, že kvalita zemědělských produktů po zavedení kvót EU se nezvýšila. C. Varianta 3: Výrazná neshoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 3: Myslíte si, že je v rámci rozvoje infrastruktury EU (silnice, dráhy atd.) v ČR nejvíce podporována stavba dálnic? Tab. 3: Deskripce odpovědí na otázku č. 3 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_3

88

12

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

2.02

2.00

1

1.005

1.011

3

A. Počet respondentů u této otázky byl rovněž velmi vysoký, průměrná hodnota se již silně přiklání odpovědi spíše ne a tomu odpovídá i nejčastější hodnota 1, která znamená silný nesouhlas s názorem na nejsilnější podporování stavby dálnic (39,8 % rozhodných odpovědí). Odpovědi byly značně determinovány vzděláním. Vzhledem ke stavu dálnic v ČR, na které si občané často stěžují, nelze předpokládat, že budou nakloněni názoru, že je financování českých dálnic na vysoké úrovni. B. S ohledem na ekonomickou recesi se dle dotazovaných odborníků dálniční sítě nejen dostatečně nerozšiřují, ale dokonce ani nemohou být v současné době dostatečně rozšiřovány. Proto byl jejich nejčastější odpovědí nesouhlas. C. Varianta 2: Částečná shoda odborníků s veřejností. Otázka č. 4: Myslíte si, že EU směřuje k posílení železniční dopravní sítě? Tab. 4: Deskripce odpovědí na otázku č. 4 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_4

75

25

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

2.51

2.00

2

.860

.740

3

29

A. Na tuto otázku odpověděly přesně tři čtvrtiny respondentů a z těchto odpovědí je zřejmé, že mezi veřejností není jasný názor na problematiku posílení železniční sítě. Nejčastější odpovědí je ovšem spíše ne (41,3 % rozhodných odpovědí). Tuto nejčastější hodnotu určovali studenti středních odborných škol s maturitou, gymnázií a vysokých škol, kteří se k odpovědi spíše ne přikláněli ve více než polovině případů. Vzhledem k nedostatku informací, které mají přímý vliv na názory, si čeští občané často myslí, že posílení železnic není dostatečné, což ovšem neodpovídá zahraničním železnicím a službám souvisejícím s železniční dopravou. B. I přesto, že se u dotazovaných odborníků objevovaly názory na nutnost posílení železniční sítě, která je nejšetrnější k životnímu prostředí i nejekonomičtější, jejich většinový názor byl, že podpora tohoto způsobu dopravy je Evropskou unií nedostatečná. C. Varianta 2: Částečná shoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 5: Myslíte si, že by zhoršující se ekonomice ČR mohlo pomoci zavedení eura? Tab. 5: Deskripce odpovědí na otázku č. 5 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_5

91

9

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

1.59

1.00

1

.882

.777

3

A. Na tuto otázku má více než 90 % respondentů vyhraněný názor a dle průměrné hodnoty spíše nesouhlasí s očekáváním zlepšení české ekonomiky v případě zavedení eura. Modem je odpověď ne (61,5 % rozhodných odpovědí). Zde je jasné, že studenti zkoumaných stupňů vzdělání mají určité povědomí o stavu české ekonomiky a jejich názor na zavedení eura je správný. B. Vzhledem k faktu, že euro nereflektuje rozdílnou výkonnost národních ekonomik, byl většinovým názorem fakt, že euro by české ekonomice naopak uškodilo. Navíc je podstatným faktorem přizpůsobivost české koruny vůči ostatním měnám. ČR by tedy nemohla pomocí úpravy kurzů regulovat dopady světové ekonomiky na náš trh. C. Varianta 1: Úplná shoda odborníků s veřejností.

30

Otázka č. 6: Myslíte si, že redukce emisí CO2 by výrazně pomohla ke zmírnění klimatických změn? Tab. 6: Deskripce odpovědí na otázku č. 6 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_6

82

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

2.74

3.00

3

.979

.958

3

18

A. Zde odpovědělo 82 % studentů a odpovědi se přiklánějí k odpovědi spíše ano, čemuž odpovídá i nejčastější výskyt této odpovědi (42,7 % rozhodných výsledků). Studenti nejsou dostatečně zasvěceni do problematiky, a proto si myslí, že snížení emisí by výrazně pomohlo životnímu prostředí. B. Dotazovaní odborníci se přikláněli k odpovědi spíše ano. Jejich odpovědi ovšem byly často podmíněny faktem, že pro efektivitu redukce CO2, resp. uhlíkové daně, je nutné z peněz vydělaných touto cestou financovat výzkum využití obnovitelných zdrojů a aplikaci těchto poznatků do praxe. Vzhledem k povaze problému se odborníci shodli na názoru, že peníze nenahradí ochranu životního prostředí, pokud tato ochrana nebude dostatečně politicky a společensky podporována. C. Varianta 1: Úplná shoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 7: Myslíte si, že díky Lisabonské smlouvě se velká část pravomocí přesouvá z členských států na orgány EU? Tab. 7: Deskripce odpovědí na otázku č. 7 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_7

53

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

3.00

3.00

3

.832

.692

3

47

A. U této otázky odpověděl pouze lehce nadpoloviční počet respondentů. Průměrnou

hodnotou

odpovědi

byl

mírný

souhlas,

čemuž

odpovídá

i nejfrekventovanější odpověď spíše ano (49,1 % rozhodných odpovědí). Zde si respondenti pravděpodobně myslí, že je omezována státní suverenita prostřednictvím orgánů EU. B. Zde se dotazovaní odborníci výrazně přiklánějí k odpovědi ne. Sami uvádí, že se s negativními předsudky v této oblasti setkali, i když jsou neopodstatněné. Členským

31

zemím byla zachována suverenita v oblasti rozhodování. Na druhé straně se musela sjednotit národní a evropská legislativa, což ovšem odborníci vidí jako přínos. C. Varianta 3: Výrazná neshoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 8: Myslíte si, že evropské fondy umožňují u investičních projektů korupci? Tab. 8: Deskripce odpovědí na otázku č. 8 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_8

81

19

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

3.06

3.00

4

.979

.959

3

A. Zde odpovědělo 81 % respondentů a průměrnou hodnotou byla odpověď spíše ano, i přesto je ovšem nejčastější odpovědí ano (40,7 % rozhodných odpovědí). Odpovědi na tuto otázku mají z většinové části závislost na pohlaví respondenta (96 % žen odpovědělo jinak než muži). S ohledem na negativní zprávy, týkající se zpronevěřování finančních prostředků a jiných machinací v rámci investičních projektů, mohou být občané ČR záporně ovlivněni. B. Dotazovaní odborníci se shodují na odpovědi ano. Zvláště u tvrdých investičních projektů, které jsou upřednostňovány jak politiky, tak podnikateli, se projevuje větší svoboda u „odklánění“ finančních prostředků směrem, kterým se nositelé těchto projektů potenciálně mohou obohatit. C. Varianta 1: Úplná shoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 9: Myslíte si, že v ČR je ochrana před diskriminací na trhu práce dostatečná? Tab. 9: Deskripce odpovědí na otázku č. 9 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_9

88

12

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

2.10

2.00

2

.971

.943

3

A. V 88 % případů respondenti odpověděli a průměrnou hodnotou jejich odpovědi je spíše ne, která odpovídá i nejčastější hodnotě (43,2 % rozhodných respondentů). Odpověď je výrazně determinována vzděláním (70,6 % odpovědí gymnazistů bylo spíše ne). Tento názor může být ovlivněn častým řešením

32

problematiky diskriminovaných menšin a osobní zkušeností dotazovaných s těmito menšinami. B. Většina dotazovaných odborníků se shoduje v tvrzení, že takováto ochrana před diskriminací může být dosažena pouze ve státě, který silně ekonomicky prosperuje a vysokou úrovní sociálního zajištění aktivně podporuje tento segment menšin a sociálně slabších jedinců. Vzhledem k povaze ekonomiky našeho státu tedy tato ochrana dostatečná rozhodně není. C. Varianta 2: Částečná shoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 10: Myslíte si, že záměna klasických žárovek za úsporné reálně šetří životní prostředí? Tab. 10: Deskripce odpovědí na otázku č. 10 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_10

87

13

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

2.62

3.00

3

.955

.913

3

A. Na tuto otázku odpovědělo 87 % studentů a průměr odpovědí se nacházel mezi hodnotami spíše ne a spíše ano (43,7 % rozhodných odpovědí). K odpovědi ano se nepřiklonil žádný student gymnázia ani vysoké školy, ovšem u těchto kategorií dominovala odpověď spíše ano (což odpovědělo i 50 % žáků základních škol). Dnešní studenti si již díky vlivu vzdělávání uvědomují, že životní prostředí je ohroženo samotným člověkem, a proto si mohou utvořit relevantní názor na opatření, která mají pomoci toto životní prostředí chránit. B. Vzhledem k ekonomické úspornosti a environmentální šetrnosti se dotazovaní odborníci shodují na kladném přínosu úsporných žárovek po všech stránkách. Vzhledem k tomu, že úsporné žárovky využívají 25 procent svého příkonu oproti klasickým žárovkám, které využívají pouze 5 procent, byla tedy odpověď těchto odborníků ano. C. Varianta 2: Částečná shoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 11: Myslíte si, že směrnice EU k výstavbám čističek odpadních vod jsou pro veřejnost přínosné?

33

Tab. 11: Deskripce odpovědí na otázku č. 11 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano 80

ot_11

20

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

3.08

3.00

3

.854

.728

3

A. Zde odpověděly 4/5 z dotazovaných. Hodnoty průměrných odpovědí se přiklánějí k odpovědi spíše ano, čemuž odpovídá i největší četnost (50 % rozhodných odpovědí). Významný vliv na odpovědi má věk a vzdělání respondentů. 73,3 % studentů gymnázií odpovědělo ano, oproti žákům základních škol, kteří stejnou odpověď udali pouze v 6,3 %. Osobní zkušenosti respondentů se špatnou kvalitou vody mohly výrazně pozitivně ovlivnit názor na stavbu a přísné provozní směrnice čističek odpadních vod. B. Dotazovaní odborníci se shodují na výrazném souhlasu s přísnými normami a přínosy pro veřejnost na čističky vod. Lze sledovat, že po zavedení těchto norem se kvalita vod výrazně zlepšila a to nejen na území našeho státu, ale i v jiných zemích. Vzhledem k tomu, že problém čistoty vod je globální, je nutné si vynutit ochranu vody, kterou užívají všichni občané v ČR. Odpověď je tedy ano. C. Varianta 2: Částečná shoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 12: Myslíte si, že přejmenovávání potravin narušuje jejich národní specifika? Tab. 12: Deskripce odpovědí na otázku č. 12 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_12

81

19

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

3.01

3.00

4

.994

.987

3

A. Na tuto otázku odpovědělo 81 % respondentů, průměrná hodnota se rovněž velmi přibližovala k odpovědi spíše ano, ovšem nejčastější odpovědí bylo ano (39,5 % rozhodných odpovědí). Stejně jako u otázky č. 8 byly odpovědi do velké míry determinovány pohlavím respondenta (99 % mužů odpovědělo jinak než ženy). Navíc jsou odpovědi, podobně jako u předešlé otázky, závislé na vzdělání a věku. Čeští studenti pravděpodobně chtějí chránit svoje národní potraviny, na něž jsou zvyklí a hrdí, a proto jsou proti tomuto přejmenovávání. B. Názor dotazovaných odborníků odpovídá jisté ambivalenci související s touto problematikou. Předsudky veřejnosti považují za nástroj pro napadání unijní byrokracie,

34

ovšem na druhou stranu uznávají, že českým produktům by měly být zachovány jejich tradiční názvy, na které je veřejnost zvyklá. Proto se přikláněli k odpovědi spíše ano. C. Varianta 2: Částečná shoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 13: Myslíte si, že studijní, vzdělávací a výměnné programy EU jsou pro studenty škol přínosné? Tab. 13: Deskripce odpovědí na otázku č. 13 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_13

95

5

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

3.44

4.00

4

.834

.696

3

A. Na tuto otázku odpovědělo 95 % respondentů. Průměrná hodnota se dá vyjádřit jako spíše ano, ovšem modus je odpověď ano (61,1 % rozhodných odpovědí). Zde má opět výrazný vliv na odpovědi vzdělání a věk respondentů. Odpověď ano uvedlo 90 % žáků základních škol, 65 % gymnazistů a 70 % studentů vysokých škol. S ohledem na to, že se dotazovaných studentů tato otázka bezprostředně týká, jsou pozitivně nakloněni přínosům těchto programů. B. Vzhledem k mnohostrannému významu a přínosům v oblasti poznávání a porozumění cizích zemí a jejich vzdělávacích systémů jsou tyto studijní a vzdělávací programy výrazně přínosné. Navíc je mezi dotazovanými odborníky rozšířen názor, že takovéto programy pomáhají zabraňovat nárůstu škodlivého nacionalismu. C. Varianta 1: Úplná shoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 14: Myslíte si, že program SOLVIT poskytuje občanům řešení v mezinárodních sporech? Tab. 14: Deskripce odpovědí na otázku č. 14 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_14

26

74

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

2.88

3.00

3

.952

.906

3

A. O problematice související s touto otázkou bylo obeznámeno pouhých 26 % respondentů. Ti odpovídali nejčastěji spíše ano (46,2 % rozhodných odpovědí), což korespondovalo i s průměrnou hodnotou jejich odpovědí. Otázka, která se zabývá problematikou SOLVIT, je jedinou otázkou s takto nízkým počtem rozhodných odpovědí. Studenti zjevně tento program obsahově neznají.

35

B. Program SOLVIT je mechanismus pro alternativní řešení mezinárodních sporů v rámci členských zemí EU. Neposkytuje informace a nezajišťuje právní poradenství, i přesto byl ovšem dominujícím názorem dotazovaných odborníků souhlas s jeho přínosem pro občany jednotlivých zemí EU. C. Varianta 2: Částečná shoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 15: Myslíte si, že systém Europasů má negativní vliv na nekontrolovatelný přísun imigrantů? Tab. 15: Deskripce odpovědí na otázku č. 15 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_15

70

30

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

2.79

3.00

2

1.006

1.011

3

A. Tato otázka byla zodpovězena 70 % respondenty. Průměrná hodnota jejich odpovědí se přikláněla ke spíše ano, ovšem nejčastější odpovědí bylo spíše ne (32,9 % rozhodných odpovědí). K odpovědi ano se přiklonila většina žáků základních škol a středních odborných škol bez maturity i s maturitou, proti tomu gymnazisté a vysokoškolští studenti představují u této odpovědi minoritní nebo žádný podíl. Zde může být dominující obava o masivní zvýšení počtu zahraničních imigrantů, kteří by v budoucnu mohli ohrožovat zájmy místních obyvatel (např. levnější pracovní silou). B. Vzhledem k absenci čipových Europasů, které momentálně existují pouze pro zvířata, a výrazným rozšířením Schengenského prostoru, se dotazovaní odborníci shodují na tomto nekontrolovatelném přísunu imigrantů, kterým po určitou dobu nelze odepřít pobyt na území jiných států. Odpovědí je tedy ano. C. Varianta 3: Výrazná neshoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 16: Myslíte si, že sbližování daňových systému v zemích EU může být snadné? Tab. 16: Deskripce odpovědí na otázku č. 16 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_16

83

17

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

1.63

2.00

1

.693

.481

3

A. Na tuto otázku odpovědělo 83 % respondentů, kteří se ve většině případů přikláněli k odpovědi ne (47 % rozhodných odpovědí). Přesto průměrná hodnota

36

koresponduje s odpovědí spíše ne. Odpovědi jsou dalším příkladem závislosti předsudků na vzdělání a věku. Vzhledem k rozdílným kulturám, tradicím a odlišnosti daňových systémů zemí EU nemůže být toto sbližování jednoduché a bez obtíží. B. Mnoho národních předpisů a norem, sloužících ke sbližování daňových systémů, je dle dotazovaných odborníků zbytečně přísných. Navíc se takováto opatření mohou snadněji provádět pouze v zemích, u kterých se přibližně shodují úrovně efektivnosti národních výdajů v rámci veřejných financí. Vzhledem ke zpronevěřování finančních prostředků v ČR se tedy se snadným sbližováním rozhodně nepočítá. C. Varianta 1: Úplná shoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 17: Myslíte si, že české soudnictví úspěšně spolupracuje na mezinárodní úrovni s členskými zeměmi EU? Tab. 17: Deskripce odpovědí na otázku č. 17 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_17

68

32

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

2.35

2.00

3

.894

.799

3

A. I přesto, že průměrná hodnota odpovědí byla spíše ne, nejčastější hodnotou bylo spíše ano (41,2 % rozhodných odpovědí). Tato otázka byla zodpovězena 68 % respondentů. Odpovědi jsou u respondentů hraničně zasaženy vzděláním, věk nemá rozhodující vliv na odpověď. Jelikož studenti jsou poučeni o problematice mezinárodního soudnictví ze škol, zaujímají pozitivní názor i na spolupráci českého a zahraničního soudnictví. B. S ohledem na možné korupční vazby v české justici jsou dle dotazovaných odborníků mnohé kauzy vyhodnocovány nesprávně, popřípadě se jejich řešení vůbec neuskuteční. I přes zásahy zahraničních soudů nelze vnitrostátní rozhodnutí do velké míry měnit. Tito odborníci se tedy sice shodují na jisté mezistátní soudní spolupráci, ovšem nemyslí si, že by byla úspěšná. Jejich odpovědí tedy bylo ne. C. Varianta 3: Výrazná neshoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 18: Myslíte si, že česká policie úspěšně spolupracuje s EUROPOLem? Tab. 18: Deskripce odpovědí na otázku č. 18 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_18

69

31

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

2.70

3.00

3

.960

.921

3

37

A. Množství rozhodných odpovědí bylo podobné jako u předchozí otázky (69 %). Průměrná hodnota odpovědí se přiklání ke spíše ano, stejně jako nejčastější odpověď (43,5 % rozhodných odpovědí). Opět byl zjištěn významný vliv vzdělání i věku na typ odpovědi (přesto, že 37,5 % studentů středních odborných škol bez maturity odpovědělo ne a 43,8 % studentů středních odborných škol s maturitou spíše ne). Obdobně jako u předešlé otázky mohou mít znalosti získané při studiu pozitivní vliv na názor na mezinárodní policejní spolupráci. B. Dominantním názorem dotazovaných odborníků bylo, že EUROPOL zastupuje v mnohých případech INTERPOL. Pomáhá při pátrání po osobách, které jsou stíhány nebo se ukrývají před výkonem trestu. Řeší hrozby terorismu, organizovaného zločinu a zabývá se dalšími formami trestné činnost, které mají dopady na dvě nebo více členských zemí. Proto je tedy výrazně přínosný a česká policie s ním úspěšně spolupracuje. C. Varianta 2: Částečná shoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 19: Myslíte si, že romský problém by šlo efektivně vyřešit vystěhováním Romů do oddělených území? Tab. 19: Deskripce odpovědí na otázku č. 19 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_19

95

5

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

3.31

4.00

4

1.063

1.129

3

A. Na první kontrolní otázku odpovědělo 95 % studentů, kteří se dle průměrné hodnoty přikláněli k odpovědi spíše ano. Přesto se nejčastější hodnotou ukázalo být ano (64,2 % rozhodných odpovědí). Tato otázka je do velké míry determinována vzděláním (např. 94,4 % studentů středních odborných škol s maturitou odpovědělo ano), avšak ne věkem. Lze tedy předpokládat, že ač se názor na tuto problematiku s věkem výrazně nemění, může mít, stejně jako u předešlých otázek s obdobnou závislostí, značné dopady výše dosaženého vzdělání. Zde může mít zásadní vliv míra rasistického podtextu nebo nedostatku informací o této menšině. Proto by kvůli obavám z neznámého byli pro jejich vystěhování do oblastí, kde nemohou nikoho ohrožovat. B. Tato problematika se dle dotazovaných odborníků dá jen velice obtížně řešit. Jako řešení ovšem rozhodně nevidí přesun romské populace do oddělených území,

38

zvláště proto, že často za svoji obtížnou situaci nemohou a diskriminací by jejich situace byla pouze nadále komplikována. Odpovědí je tedy spíše ne. C. Varianta 3: Výrazná neshoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 20: Myslíte si, že násilí se dá úspěšně řešit individuální obranou (pořízením zbraně)? Tab. 20: Deskripce odpovědí na otázku č. 20 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano 96

ot_20

4

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

2.17

2.00

1

1.111

1.235

3

A. Na druhou kontrolní otázku odpovědělo nejvíce respondentů (96 %). Průměrnou hodnotou odpovědi bylo spíše ne, ale nejčastější odpověď byla ne (36,5 % rozhodných odpovědí). Poslední otázka, kde byl na odpovědi velmi patrný jak vliv vzdělání (55 % odpovědí ano od studentů středních odborných škol s maturitou, které měly výrazný vliv na průměr), tak věk. Ze strachu o vlastní bezpečí by si paradoxně většina lidí zbraň nepořídila. Kdyby měl přístup ke zbraním každý člověk, kriminalita by mohla stoupat. B. Odborný názor nejčastěji odpovídal negativnímu postoji k pořízení zbraně a to z toho důvodu, že násilí plodí pouze další násilí. Lidé by sice mohli mít lepší pocit osobního bezpečí, ale na úkor pravděpodobného zvýšení kriminality. Odpovědí je tedy spíše ne. C. Varianta 2: Částečná shoda mezi odborníky a veřejností. Otázka č. 21: Myslíte si, že potírání organizovaného zločinu by se dalo vyřešit posílením počtu příslušných zaměstnanců státní správy? Tab. 21: Deskripce odpovědí na otázku č. 21 N odpovědi ne, spíše odpověď = nevím ne, spíše ano, ano ot_21

87

13

průměr

medián

modus

std. odchylka

variance

rozpětí

2.39

2.00

2

.944

.892

3

A. Na poslední otázku odpovědělo 87 % s průměrnou hodnotou přiklánějící se k odpovědi spíše ne, čemuž odpovídá i nejčetnější hodnota (37,9 % rozhodných odpovědí). Vzdělání se odráželo v nejčastějších odpovědích. Spíše ano odpovědělo 47,1 % žáků základních škol, ovšem žádný z nich neuvedl rozhodné ano. Zde si mohou

39

respondenti myslet, že organizovaný zločin nemůže být vyřešen kvantitou, nýbrž kvalitou těchto státních úředníků. B. Tento problém by dle dotazovaných odborníků nevyřešilo zvýšení počtu zaměstnanců státní správy, nýbrž jejich vyšší kvalifikace. Každoroční odliv kvalifikovaných starších policistů a jejich okamžité nahrazování mladými a nezkušenými je hlavním problémem, který ovlivňuje současnou špatnou situaci. Odpovědí je tedy ne. C. Varianta 2: Částečná shoda mezi odborníky a veřejností.

6.2. Souhrn výsledků Úplná shoda mezi odborníky a studentskými respondenty byla zaznamenána u odpovědí na otázky 5, 6, 8, 13 a 16. Ty se týkaly problematiky ekonomiky, korupce u investičních projektů, životního prostředí, vzdělávacích programů a daňových systémů členských zemí EU. Odborníci i studenti zaujímali ve většině případů buď společný pozitivní, nebo společný negativní názor na danou problematiku na základě její znalostí a svých osobních zkušeností. Lze tedy předpokládat, že vzhledem k zaměření výzkumu na studenty, byl hlavním faktorem, který ovlivňoval jejich názor, typ, stupeň a úroveň vzdělávání. Ten jim poskytnul dostatek kvalifikovaných informací pro vytvoření postoje, který je v pozitivní shodě s odborníky. Shoda u negativního názoru na zavedení eura v ČR může být doporučující v případě referenda o zavedení této jednotné evropské měny. Vzhledem k probíhající ekonomické krizi je patrné, že odborníci ani studentská veřejnost nemají v euro dostatečnou důvěru, a dokonce se přiklání k možnosti, že by české ekonomice mohlo euro uškodit. Podobná nedůvěra je zjevná u otázky, týkající se korupce v investičních projektech, které jsou financovány EU. S ohledem na známé kauzy korupce u rozličných projektů placených ze státních či evropských fondů se tedy nelze divit negativnímu pohledu, jaký odborníci i respondenti zaujímají. U problematiky zmírnění klimatických změn se projevila shoda s částečně pozitivním názorem. Vzhledem k teplotním extrémům, jejich výkyvům a celkově

40

nepředvídatelnému počasí je již dnes zřejmé, že klimatické změny i v našich zeměpisných polohách nastávají. Proto je nutné se snažit o nápravu, což si dle odpovědí uvědomují odborníci i studentská veřejnost. Vzdělávací a výměnné programy jsou pro studenty zajímavým a zároveň efektivním způsobem porozumění mentalitě a edukaci v evropských zemích. Dle odpovědí si studenti těchto programů cení a považují je za přínosné, což koresponduje s názory odborníků, kteří je rovněž podporují. Poslední plná shoda mezi odborníky a veřejností se projevila u obtížnosti sbližování daňových systémů. Vzhledem k rozdílným právním normám každé členské země je jasné, že takovéto sjednocování nemůže být snadné, a to i v dalších oblastech společných systémů. Početně nejčastějším jevem je částečná shoda mezi studenty a odborníky, která se vyskytovala u otázek 1, 3, 4, 9, 10, 11, 12, 14, 18, 20 a 21. Ty se týkaly cen zemědělských produktů, rozvoje dálničních a železničních sítí, diskriminace na trhu práce, životního prostředí, ochrany spotřebitele, programu SOLVIT, EUROPOLu, osobní obrany a počtu zaměstnanců státní správy. U částečné shody lze konstatovat, že i když se názory odborníků a studentů mírně různí, tato neshoda není tak významná, aby zásadně ovlivňovala názorovou kvalitu. U této kategorie odpovědí byly nejzajímavější výsledky zjištěny u otázky č. 1 (ceny zemědělských produktů). Zatímco u ostatních otázek se částečná neshoda projevovala rozdílem např. spíše ne a ne, uváděná otázka byla na pomezí spíše ne a spíše ano. Odborníci měli tedy typově pouze částečně, ale významově podstatně odlišný názor. Ceny zemědělských produktů vykazovaly často výrazné odchylky (např. kvůli klimatickým podmínkám v roce 2008), které pro odborníky zvláště z ekonomické sféry byly velice podstatné. Oproti tomu spotřebitelé nebyli na cenové změny tolik citliví a dokonce se přikláněli spíše k efektu kvót na snížení cen za tyto komodity. Výrazná neshoda mezi studenty a odborníky se projevila u otázek 2, 7, 15, 17 a 19. Ty byly zaměřeny na problematiku kvality zemědělských produktů, centralizace moci v Bruselu, imigrace, spolupráce s mezinárodními soudy a romské otázky. Důvody těchto odlišných názorů pravděpodobně spočívají v nedostatku veřejných informací o těchto problémech.

41

Odborníci na základě svých znalostí týkajících se importu, transportu a uchovávání zemědělských komodit např. vědí, že tato kvalita produktů se po zavedení kvót zlepšit ani nemohla. Oproti tomu studenti si mnohdy nekriticky cení zahraničních produktů, které jsou pro ně nedůvodně kvalitnější než české. Studenti se také přiklánějí k názoru, že stále více státní moci je centralizováno v Bruselu. Odborníci, kteří se v Bruselu, jakožto centrále EU pravidelně pohybují, ovšem s tímto názorem, vzhledem k jejich odbornosti a zkušenostem se stálou spoluprácí s Unií, výrazně nesouhlasí. Čeští studenti také zjevně nemají dostatek informací a zkušeností s úrovní a kontrolou imigrace, protože jejich výrazná neshoda s odbornými názory je zřejmá. V současné době však není veřejně znám jednotný evropský postup, který by příliv imigrantů mohl upravovat, dokonce jej ani monitorovat. Efektivita mezinárodní soudní spolupráce je velice palčivou otázkou, na kterou mají odborníci, na základě osobních i pracovních zkušeností, negativní názor. Na druhé straně stojí za svým pozitivním názorem studenti, kteří pravděpodobně vzhledem k nedostatku kvalitních informací, považují tuto spolupráci za spíše úspěšnou. Vystěhování Romů do oddělených území je radikálním řešením, které by navíc ani nepřineslo požadované výsledky a mohlo by být považováno za otevřený projev rasismu. Přesto se k potencionálnímu přínosu tohoto opatření přiklání většina studentů, což je ve výrazné neshodě s kvalifikovaným názorem odborníků. Z konfrontací názorových postojů a stanovisek lze vyvodit, že neshody mezi odborníky a studenty nemají charakter zásadních rozporů souvisejících s nedůvodnými předsudky, ale jsou spíše záležitostí pochopitelného rozdílu rozsahu znalostí, zkušeností a evropského přehledu. Většina témat se projevuje shodou mezi oslovenými studenty a odborníky, částečnou i plnou, což svědčí o dobré úrovni znalostí studentské veřejnosti v záležitostech evropské integrace a problematiky EU. Neznamená to však, že veřejné informační toky mezi Unií a českým prostorem nemají nedostatky či hluchá místa. Zkvalitnění a přístupnost informačních zdrojů je podmínkou pochopení strategie, záměrů a procesů evropského společenství EU a odbourávání předsudků, či nekvalifikovaných postojů a názorů především nastupující mladé generace.

42

7. Doporučující návrhy Výsledky šetření naznačují, že nejpodstatnějšími otázkami, které by měly být v rámci vztahu mladé české veřejnosti k členství v EU aktuálně řešeny, jsou právě ty, kde byla průzkumem zjištěna názorová neshoda s kvalifikovanými odborníky. Evropská unie má pro Českou republiku výrazné přínosy, ale v oblastech, které veřejnost představovaná studenty vidí v průzkumu jako nepřínosné, by měla zlepšit svůj obraz. Nejvýznamnějšími opatřeními, jaké může Unie udělat, je zvýšit informovanost o svých činnostech, spolu s dostatečným odůvodněním proč tyto činnosti provádí a čím jsou konkrétně přínosné. Tato opatření jsou v kompetenci českého členství, tedy v rukou českých orgánů, institucí a organizací, interagujících vztahy a vazby ČR a EU. Nejširšími oblastmi působnosti pro evropskou prezentaci jsou média. Prostředky jako televize, rozhlas, internet či denní tisk mohou často a pravidelně uvádět zprávy o Evropské unii a jejích aktuálních projektech a aktivitách ve formě přístupné široké veřejnosti. Pořádáním akcí „public relations“ nebo veřejných setkání a platforem by mohli vybraní odborníci komunikovat s občany ČR, a jejich názory a připomínky poté uplatňovat v příslušných úrovních managementu ČR pro EU. Z otázek, kde byla zaznamenána neshoda mezi odborníky a mladou veřejností lze vyvozovat, že studenti nemají dostatek odborných kvalifikovaných informací edukačního charakteru. Proto by se měly do vzdělávacích osnov všech typů a stupňů škol (do vybraných předmětů) zahrnout i problematiky činnosti Unie, které by byly podávány objektivně, s kvalifikovaným zdůvodňováním. Rovněž by bylo přínosné např. pořádat školní projekty pro žáky základních či středních škol, které by iniciovaly aktivity k činnostem EU. Inspirativní by mohlo být i zavedení veřejně přístupných informačních systémů, ve kterých by si každý občan nejen ČR, ale všech členských států Unie, mohl najít informace o konkrétních aktivitách EU a vyslovit k nim svůj názor. Všechna navržená opatření jsou již v jisté míře uskutečňována, ale jejich účinek není dostatečný. Zlepšení jejich rozsahu a kvality je pro harmonizaci EU nezbytné.

43

8. Diskuse Pro synergické posouzení studovaného tématu je nutné si položit několik otázek: •

Je názor a postoj k EU u občanů ČR (reprezentovaných studentskými respondenty)

obecně

pozitivní

nebo

negativní

či

(spokojenost

nespokojenost)? •

Jaké jsou důvody pro spokojenost nebo nespokojenost s činnostmi Unie?

•

Do jaké míry úroveň vzdělání, věk nebo pohlaví determinuje či ovlivňuje postoje a předsudky či objektivní znalosti mladých lidí?

•

Jaký význam mají sociálně psychologické aspekty řešené problematiky?

•

Jaký mohou mít tyto názory a postoje vliv na české členství v Unii?

Z průzkumových a mediálních zdrojů vyplývá, že nadpoloviční většina českých obyvatel je nespokojená s činností Unie. Šetření, které jsem uskutečnil mezi studentskými respondenty, se k této skutečnosti přiklání. U nadpoloviční většiny otázek, které byly položeny, se projevil mírně negativní nebo i negativní názor na činnost Unie. Evropská unie často přijímá opatření, která jsou pro obyvatele ČR „neuchopitelná“ a nepopulární. Příkladem jsou kauzy přejmenovávání potravin, masné či zeleninové kvóty, neadresnost produktů (Made in EU), které se českého občana dotýkají téměř každý den při nákupu potravin. Je však i řada opatření, která se setkávají s kladnými ohlasy (např. problematika ochrany životního prostředí), a jsou obecně přijímána jako výrazně přínosná. Důvodů pro nespokojenost i spokojenost je mnoho, avšak dle mého názoru je hlavním důvodem nedostatek informací o přínosech evropských normativů a nařízení a také omezená možnost jejich státní specifikace. Velice přínosné bylo rozšíření „občanské“

demokracie,

tedy

možnost

iniciativního

občanského

ovlivňování

evropských rozhodnutí (ankety, průzkumy, příp. referenda). Chápání smyslu, poslání, strategie a koncepcí Evropské unie u občanské veřejnosti je značně diferencované. Je zřejmé, že subjektivitu či objektivitu názorů, postojů, ale i předsudků podstatně ovlivňuje úroveň a kvalita vzdělání. Předsudky se obvykle

44

objevují tam, kde chybí nejen objektivní informace, ale i jejich objektivní chápání. Z realizovaného průzkumu studentských respondentů vyplývá, že každý vyšší stupeň školy rozšiřuje věcný a intelektuální obzor studentů i jejich názorové a rozhodovací postoje. Logické je, že i věk a tím stoupající zkušenosti transformují předsudky směrem k pevnosti a objektivitě názorů a postojů. Prokazuje se názorová vyrovnanost mezi pohlavími, stanoviska mladých žen a mužů nejsou prokazatelně rozdílná. V názorech na problematiku Evropské unie působí i sociálně psychologické aspekty. Zcela jinak může vnímat „české“ otázky Evropské unie člověk dobře hmotně zabezpečený, v solidním pracovním postavení, který nemusí řešit existenční problémy, zabezpečení rodiny apod., než člověk nezaměstnaný, topící se v dluzích a sociálně psychologických traumatech. Většina studentů v České republice není v situaci hmotné nouze, i když řada z nich si musí na své studium přivydělávat. Je zřejmé, že každý člověk, potýkající se s vlastními hmotnými a tudíž i souvisejícími psychologickými problémy, vnímá veřejné i „evropské“ prostředí velmi subjektivně. Pak mohou předsudky dominovat nad objektivní skutečností. Výše hodnocené názory a postoje, utvářející převažující veřejné mínění, mohou nepříznivě ovlivňovat i české členství v EU. Tzv. euroskepticismus, podporovaný mnohdy i některými představiteli české politické reprezentace, poškozuje v evropském prostředí Českou republiku, hospodářsky i společensky. Mnohdy problémový vztah k EU, dokladovaný např. zneužíváním dotací, odmítáním společných závazků apod., vede k disharmonii v české společnosti a iniciaci nových předsudků, a zkreslených či deformovaných názorů. Česká republika v současném globalizovaném světě nezbytně potřebuje oporu Evropské unie. Poznání názorů, postojů a stanovisek všech skupin obyvatel, tedy i studentů, je zdrojem a platformou pro iniciaci pozitivních změn v chápání tohoto evropského společenství a jeho současného i budoucího významu pro Českou republiku.

45

9. Závěr Předkládaná práce se zabývá problematikou postojů a předsudků k vybraným aspektům členství České republiky v EU. Motivem díla je snaha prozkoumat a vyhodnotit názory reprezentantů mladé studující generace na zásadní problémy Evropské unie, aplikace evropských okruhových politik a jejich souvislostí a vazeb v ČR. Hlavním cílem je průzkum a vyhodnocení výše uvedených postojů, jejich srovnání s objektivizovanými skutečnostmi a návrh doporučujících opatření. Dílčí cíle jsou směrovány na otázky názorové subjektivity, objektivity, vlivu úrovně vzdělání na postoje a předsudky, významu sociálně psychologických aspektů problematiky a názorových dopadů na problémy členství České republiky v EU. Přehled současného stavu problematiky je zaměřen na vybrané informace o Evropské unii, vybrané okruhové politiky a související vztahy České republiky a EU. Problematika sociální psychologie je směrována do oblasti postojů a předsudků a názorové kognitivní disonance. Jsou predikována i specifika postojů a předsudků vůči EU. Základní metodický přístup je komparativní. Zvolenou metodou je dotazníkové šetření, s determinací dvou skupin respondentů – odborníků na problematiku EU a stočlenného vzorku studentů základních, středních a vysokých škol. Řešitelským postupem jsou definovány zájmové okruhy, typy a zaměření otázek. Zpracování otevřených odpovědí odborníků je vyhodnoceno kvalitativně, průzkumové šetření u studentských respondentů s využitím programu MS Excel a statistického programu IBM SPSS Statistics. Komparativní vyhodnocení je ve výsledkových variantách ve škále homogenity i heterogenity získaných údajů. Jsou rezultovány odpovědi na jednotlivé otázky i tematické okruhy. Z dvaceti jedné otázek byla úplná shoda postojů mezi objektivizovanými stanovisky odborníků a názory studentů v pěti případech, částečná shoda v jedenácti, neshoda pak pouze opět v pěti případech. Postoje a názory studentů svědčí o dobré znalosti záležitostí evropské integrace a problematiky EU. Přesto je však nutné zkvalitnění a přístupnost informačních zdrojů k plnému pochopení strategie, záměrů a procesů evropského společenství EU a tím odbourávání některých, ještě

46

přetrvávajících předsudků, či nekvalifikovaných postojů a názorů. Tímto směrem jsou vedeny i doporučující návrhy, se zaměřením na další vzdělávání, informační oblasti a media. Pro synergické posouzení je diskutována i úroveň vzdělávání, spolu s osobnostními atributy i sociálně psychologické aspekty postojů a názorů studentů. Česká republika v současném globalizovaném světě nezbytně potřebuje oporu Evropské unie. Poznání názorů, postojů a stanovisek všech skupin obyvatel, tedy i studentů, je zdrojem a platformou pro iniciaci pozitivních změn v chápání tohoto evropského společenství a jeho současného i budoucího významu pro Českou republiku.

47

Seznam použité literatury a zdrojů ALLPORT, G. W. O povaze předsudků. Praha: PROSTOR, 2004. ISBN 80-7260-125-3. BETTELHEIM, B. a JANOWITZ, M. Dynamics of Prejudice. New York: Harper, 1950. s. 16 a 26. BORŮVKOVÁ, J. Jak napsat bakalářskou práci. Brno, 2010. FESTINGER, L. A Theory Of Cognitive Dissonance. Stanford: Stanford University Press, 1962. ISBN 08-0470-911-4. HAKENBERGOVÁ, W. Základy evropského hospodářského práva. Praha: C. H. Beck, 2000. s. 2-13 ISBN 80-7179-301-9. HARTLEY, E. L. Problems in Prejudice. New York: King Crown Press, 1946. HOBBES, T. Leviathan. New York: Continuum International Publishing Group, 2005. ISBN 1-8437-1132. KOČÍKOVÁ, P. Evropská unie a životní prostředí. Ostrava: MONTANEX, 1998. ISBN 80-85780-98-4. KUNEŠOVÁ, H. Co bychom měli vědět o Evropské unii?. Praha: PP&R Consulting, 2008. s. 26. ISBN 80-2601-858-3. LEE, A. McC. The press in the control of intergroup tensions. V: The Annals of the American Academy of Political and Social Science. 1946, s. 144-151. MURRAY, James A. H. A New English Dictionary. Oxford: Clarendon Press, 1909. s. 1275. ISBN 0-224-04010-3. POSTMAN, L. Toward a general theory of cognition. Social Psychology at the Crossroads. 1951. SCHRÖTTER, H. J. Aktuální slovník Evropské unie. Praha: BRÁNA, 2003. s. 56 ISBN 80-7243-167-6. SELLS, S. B. The atmosphere effect. Archieves of Psychology. 1936, č. 200. Euroskop [online]. 2005-2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/

48

Seznam příloh Příloha č. 1: Příklad grafu deskripce otázky 1 Příloha č. 2: Příklad regresního grafu otázky 10 Příloha č. 3: Tabulka T-testu Příloha č. 4: Dotazník pro studenty Příloha č. 5: Dotazník pro vybrané odborníky

49

Přílohy

Příloha č. 1: Příklad íklad grafu deskripce otázky 1

Příloha č. 2: Příklad íklad regresního grafu otázky 10

Příloha č. 3: Tabulka T-testu

ot_1 ot_2 ot_3 ot_4 ot_5 ot_6 ot_7 ot_8 ot_9 ot_10 ot_11 ot_12 ot_13 ot_14 ot_15 ot_16 ot_17 ot_18 ot_19 ot_20 ot_21

Pohlaví 1 = ženy

Počet odpovědí

Průměr

Standardní Významnost standardní odchylka odchylky ,799 ,131

37

2,03

2 = muži

34

2,29

,871

,149

1

42

2,19

,890

,137

2

42

2,36

,932

,144

1

49

2,12

1,033

,148

2

39

1,90

,968

,155

1

42

2,52

,862

,133

2

33

2,48

,870

,152

1

47

1,64

,942

,137

2

44

1,55

,820

,124

1

42

2,69

,975

,150

2

40

2,80

,992

,157

1

30

3,10

,759

,139

2

23

2,87

,920

,192

1

45

2,87

1,036

,154

2

36

3,31

,856

,143

1

47

1,96

,932

,136

2

41

2,27

1,001

,156

1

48

2,79

,874

,126

2

39

2,41

1,019

,163

1

41

3,05

,835

,130

2

39

3,10

,882

,141

1

43

3,16

,924

,141

2

38

2,84

1,053

,171

1

49

3,71

,612

,087

2

46

3,15

,942

,139

1

13

3,00

1,000

,277

2

13

2,77

,927

,257

1

40

2,85

,975

,154

2

30

2,70

1,055

,193

1

42

1,60

,701

,108

2

41

1,66

,693

,108

1

35

2,46

,919

,155

2

33

2,24

,867

,151

1

36

2,64

,961

,160

2

33

2,76

,969

,169

1

49

3,24

1,071

,153

2

46

3,37

1,062

,157

1

51

2,00

1,000

,140

2

45

2,36

1,209

,180

1

46

2,33

,920

,136

2

41

2,46

,977

,153

Příloha č. 4: Dotazník pro studenty

DOTAZNÍK „Postoje a předsudky k vybraným aspektům členství České republiky v EU“

Vážení a milí studenti, kolegyně a kolegové. Jsem posluchač Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. Zpracovávám bakalářskou práci výše uvedeného tématu. Prosím Vás o laskavé vyplnění tohoto dotazníku. Vaše odpovědi (stanoviska) jsou pro mne důležitými zdroji k úspěšnému řešení práce. Dotazník je zcela anonymní. Prosím odpovězte na všechny položené otázky. Děkuji za Vaši pomoc, čas a ochotu.

Tomáš Vyskot

Vyplňte (zaškrtněte) prosím, následující údaje: Pohlaví: a) žena b) muž Věk:

a) do 15 let

b) do 18 let

Současný typ vzdělávání: a) ZŠ

c) do 21 let

d) nad 21 let

b) učňovská škola c) gymnázium

d) střední odborná škola e) VŠ Prosím doplňte ročník: Nyní prosím ohodnoťte níže uvedená tvrzení (formou otázek) dle míry Vašeho souhlasu či nesouhlasu pomocí označení (zaškrtnutí): Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

1. Myslíte si, že zavedení kvót EU vedlo u vybraných zemědělských produktů ke snížení jejich cen? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

2. Myslíte si, že zavedení kvót EU vedlo pro vybrané zemědělské produkty ke zvýšení jejich kvality? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

3. Myslíte si, že je v rámci rozvoje infrastruktury EU (silnice, dráhy atd.) je v ČR nejvíce podporována stavba dálnic? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

4. Myslíte si, že EU směřuje k posílení železniční dopravní sítě? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

5. Myslíte si, že by zhoršující se ekonomice ČR mohlo pomoci zavedení eura? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

6. Myslíte si, že redukce emisí CO2 by výrazně pomohla ke zmírnění klimatických změn? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

7. Myslíte si, že díky Lisabonské smlouvě se velká část pravomocí přesouvá z členských států na orgány EU? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

8. Myslíte si, že evropské fondy umožňují u investičních projektů korupci? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

9. Myslíte si, že v ČR je ochrana před diskriminací na trhu práce dostatečná? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

10. Myslíte si, že záměna klasických žárovek za úsporné reálně šetří životní prostředí? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

11. Myslíte si, že směrnice EU k výstavbám čističek odpadních vod jsou pro veřejnost přínosné? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

12. Myslíte si, že přejmenovávání potravin narušuje jejich národní specifika? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

13. Myslíte si, že studijní, vzdělávací a výměnné programy EU jsou pro studenty škol přínosné? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

14. Myslíte si, že program SOLVIT poskytuje občanům řešení v mezinárodních sporech? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

15. Myslíte si, že systém Europasů má negativní vliv na nekontrolovatelný přísun imigrantů? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

16. Myslíte si, že sbližování daňových systému v zemích EU může být snadné? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

17. Myslíte si, že české soudnictví úspěšně spolupracuje na mezinárodní úrovni s členskými zeměmi EU? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

18. Myslíte si, že česká policie úspěšně spolupracuje s EUROPOLem? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

19. Myslíte si, že romský problém by šlo efektivně vyřešit vystěhováním Romů do oddělených území? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

20. Myslíte si, že násilí se dá úspěšně řešit individuální obranou (pořízením zbraně)? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

21. Myslíte si, že potírání organizovaného zločinu by se dalo vyřešit posílením počtu příslušných zaměstnanců státní správy? Ne

Spíše ne

Nevím

Spíše ano

Ano

Příloha č. 5: Dotazník pro vybrané odborníky

Otázky k vybraným tématům aktivit EU v kontextu České republiky

Co nejuctivěji prosím o Vaše laskavá věcná stanoviska ke konkrétním tématům níže uvedených věcných oblastí aktivit EU v následující struktuře odpovědí (elektronickou formou): A. Zda jste se setkali u daného tématu se zkreslenými či mylnými představami (názory) laiků, specielně mladých lidí, a jak zásadními B. Pokud ano, uveďte prosím (samozřejmě anonymní), věcný příklad (příklady) zkresleného či mylného názoru (postoje) C. Vyjádřete prosím, nejen z pohledu specializovaného erudovaného odborníka, ale osobnosti znalé komplexu problematiky EU, svoje věcné stanovisko k problematice každého uvedeného tématu a to i v případě, že problematika není Vaší přímou odbornou specifikací (formou stručných tezí – v odrážkách) Vaše odpovědi laskavě vpisujte přímo k bodům A, B, C jednotlivých témat

1. Oblast aktivit - zemědělství a rybolov Téma: přizpůsobení se systému tržní regulace (kvóty na zemědělské produkty - luštěniny, mléko, ovoce a zeleninu, atd.) A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí 2. Oblast aktivit – doprava Téma: rozvoj dopravní infrastruktury A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí

představ

3. Oblast aktivit - hospodářská a měnová politika Téma: zavedení Eura v ČR A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí 4. Oblast aktivit - průmyslová politika Téma: uhlíková daň A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí 5. Oblast aktivit - regionální politika Téma: Lisabonská smlouva A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému problému tématu formou stručných tezí 6. Oblast aktivit - politika a posilování hospodářské a sociální soudržnosti Téma: investice z evropských fondů do měkkých či tvrdých projektů A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí 7. Oblast aktivit - zaměstnanost a sociální politika Téma: ochrana zaměstnanců a etnických menšin proti diskriminaci A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí

představ

8. Oblast aktivit - energie Téma: zákaz klasických žárovek a jejich výměna za úsporné A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí 9. Oblast aktivit - životní prostředí Téma: směrnice o komunálních a odpadních vodách A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí 10. Oblast aktivit - ochrana spotřebitele Téma: identifikace (přejmenovávání) potravin A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí 11. Oblast aktivit - výchova, vzdělávání a mládež Téma: vzdělávací a výměnné programy (Leonardo da Vinci, Erasmus, Gruntvig, Comenius, Marie Curie) A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí 12. Oblast aktivit - soudní spolupráce ve věcech občanských Téma: SOLVIT A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí

představ

13. Oblast aktivit - státní hranice Téma: Schengenský prostor, EUROPASY A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí 14. Oblast aktivit - daně a sbližování právních předpisů Téma: technické požadavky na objekty, prostory A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí 15. Oblast aktivit - soudní spolupráce ve věcech trestních Téma: vztahy vnitrostátního a mezinárodního práva A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí 16. Oblast aktivit - policejní spolupráce Téma: integrace v rámci Europolu A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí 17. Oblast aktivit - potírání rasismu a xenofobie Téma: romská otázka A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí

představ

18. Oblast aktivit - potírání drog a nekalého obchodu se zbraněmi Téma: násilí proti osobám a věcem A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí 19. Oblast aktivit - potírání organizovaného zločinu Téma: posilování kapacit veřejné správy, postavení státních institucí A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí 20. Oblast aktivit - potírání zločinů na dětech a obchodu s lidmi Téma: program ke stabilizaci poskytování asistence obětem obchodování s lidmi A – výskyt zkreslené či mylné představy (ano/ne) – jak zásadní B

–

věcný

příklad

(příklady)

zkreslených

či

mylných

představ

C – Vaše věcné stanovisko k danému tématu formou stručných tezí

Za Vaši laskavou zdrojovou pomoc při řešení mé bakalářské práce předem ze srdce děkuji. Ujišťuji Vás, že veškeré Vaše informace a stanoviska budou užity v mé práci zcela diskrétně a naprosto anonymně. Budou použity k objektivizaci komparace s názory mladých lidí na aktivity EU v kontextu ČR, které zpracovávám dotazníkových šetřením v různých sociálních a vzdělanostních skupinách. V úctě a s mnoha díky Tomáš Vyskot Student III. ročníku oboru Regionální rozvoj, spec. Veřejná správa Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně