POSOUZENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ ÚZEMÍ MĚSTA PÍSKU

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE CZECH TECHNICAL UNIVERSITY IN PRAGUE

FAKULTA STAVEBNÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING

KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE DEPARTMENT OF MAPPING AND CARTOGRAPHY

POSOUZENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ ÚZEMÍ MĚSTA PÍSKU

DIPLOMOVÁ PRÁCE DIPLOMA THESIS

AUTOR PRÁCE AUTHOR

PRAHA 2010

Bc. Dagmar HOUSKOVÁ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE CZECH TECHNICAL UNIVERSITY IN PRAGUE

FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE GEODÉZIE A KARTOGRAFIE FACULTY OF CIVIL ENGINEERING DEPARTMENT OF MAPPING AND CARTOGRAPHY GEODESY AND CARTOGRAPHY

POSOUZENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ ÚZEMÍ MĚSTA PÍSKU ASSESSMENT OF LAND USE DEVELOPMENT OF PÍSEK

DIPLOMOVÁ PRÁCE DIPLOMA THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. Dagmar HOUSKOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

PRAHA 2010

Doc. Ing. Lena HALOUNOVÁ, CSc.

ZDE VLOŽIT LIST ZADÁNÍ

PROHLÁŠENÍ

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, bez cizí pomoci a pod vedením vedoucí diplomové práce. Seznam použité literatury a dalších informačních zdrojů je uveden na konci práce.

V Praze dne 11.2.2011

…………………………………………….. (podpis autora)

DAGMAR HOUSKOVÁ: POSOUZENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ ÚZEMÍ MĚSTA PÍSKU

PODĚKOVÁNÍ

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí diplomové práce paní doc. Ing. Leně Halounové, CSc., za pomoc a dobré rady. Děkuji také své rodině a přátelům za podporu během studia. V neposlední řadě bych ráda poděkovala Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu za poskytnutí všech potřebných dat.


ABSTRAKT, KLÍČOVÁ SLOVA

ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá posouzením vývoje území města Písku za období posledních 60 let. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zaměřuje na zkoumání vývoje funkčních ploch ve správním území, a to od roku 1951 do roku 2008. Do rozboru bylo zahrnuto i rozdělení území na jádrové a přidružené. Druhá část práce obsahuje rozbory silniční dopravy a její intenzity. Dále byl zkoumán vztah mezi využitím jednotlivých ploch a intenzitou dopravy v jednotlivých letech.

KLÍČOVÁ SLOVA Město Písek, územní plán, ÚHDP, land use, silniční doprava, intenzita dopravy

ABSTRACT This thesis deals with the assessment of the development of the town of Pisek in the last 60 years. The thesis is divided into two parts. The first part focuses on investigating the development of functional spaces in the administrative area from the year 1951 to 2008. The analysis also includes division of the area into the core and associated parts. The second part contains analyses of road traffic and its intensity. Furthermore, we also examined the relationship between the use of land and traffic volume in each year.

KEYWORD Písek city, city plan, UHDP, land use, road traffic, intensity


POUŽITÉ ZKRATKY

POUŽITÉ ZKRATKY ArcGIS

GIS software

ČÚZK

Český úřad zeměměřický a katastrální

DMT

Digitální model terénu

DWG

formát souborů (výkresů) programu AutoCAD

GIS

Geografické informační systémy

JPEG

Joint Photographic Experts Group - formát pro ukládání dat ztrátový

LU

Land Use - využití území

MÚK

Mimoúrovňová křižovatka

ŘSD ČR

Ředitelství silnic a dálnic České republiky

SHP

Shapefile

S-JTSK

Souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální

TIFF

Tagged Image File Format - formát pro ukládání dat - bezeztrátový

ÚHDP

Úhrnné hodnoty druhů pozemků

ZABAGED

Základní báze geografických dat

ZM10

Základní mapa v měřítku 1 : 10 000


OBSAH

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................11 1

Město Písek ................................................................................................................11 1.1

Základní charakteristika ......................................................................................11

1.2

Historie města ....................................................................................................13

1.3

2

3

1.3.1

Kamenný most ........................................................................................15

1.3.2

Hrad ........................................................................................................16

1.3.2

Radnice ...................................................................................................17

1.3.3

Putimská brána .......................................................................................18

1.3.4

Děkanský kostel Narození Panny Marie ...................................................18

1.3.5

Mariánské morové sousoší ......................................................................19

1.3.6

Městský ostrov ........................................................................................19

Podklady pro zpracování.............................................................................................21 2.1

Územní plán města Písku ....................................................................................21

2.2

Letecké snímky ...................................................................................................22

2.3

Digitální ortofota ................................................................................................23

2.4

Základní báze geografických dat..........................................................................24

2.5

Statistická data ...................................................................................................25

2.6

Mapy intenzity silniční dopravy ...........................................................................26

Použité programy .......................................................................................................27 3.1

4

Památky města Písku ......................................................................................15

ArcGIS 9.3 ...........................................................................................................27

Popis metody zpracování ............................................................................................29 4.1

Zpracování územního plánu ................................................................................29 4.1.1

Reklasifikace............................................................................................29

4.1.2

Vytvoření geodatabáze ............................................................................30

4.1.3

Transformace leteckých snímků a úprava územního plánu ......................32

4.1.4

Kontrola topologie mapy .........................................................................36

4.1.5

Tvorba map změn....................................................................................37


OBSAH

5

Doprava .....................................................................................................................38 5.1

5.2

5.3 6

5.1.1

Dálnice ....................................................................................................39

5.1.2

Silnice......................................................................................................39

5.1.3

Místní komunikace ..................................................................................40

5.1.4

Účelové komunikace ...............................................................................40

Doprava v městě Písku a jeho okolí .....................................................................41 5.2.1

Silniční doprava v Písku ...........................................................................41

5.2.1.1

Rychlostní komunikace R4 .......................................................................42

5.2.1.2

Silnice I. třídy ...........................................................................................43

5.2.2

Železniční doprava ..................................................................................44

Intenzita dopravy ................................................................................................44

Výsledné hodnoty.......................................................................................................46 6.1

6.2

6.3

6.4 7

Silniční doprava ..................................................................................................38

Vývoj ploch v Písku .............................................................................................46 6.1.1

Vývoj ploch v Písku pomocí land use ........................................................46

6.1.1.1

Vývoj ploch pomocí land use – správní území ..........................................46

6.1.1.2

Vývoj ploch pomocí land use – jádrové území ..........................................48

6.1.1.3

Vývoj ploch pomocí land use – přidružené území.....................................49

6.1.1.4

Vývoj ploch pomocí land use – intravilán (jádrové) ..................................50

6.1.2

Vývoj ploch v Písku pomocí ÚHDP............................................................53

Vývoj silniční dopravy v Písku ..............................................................................54 6.2.1

Osobní vozidla .........................................................................................55

6.2.2

Těžká vozidla ...........................................................................................55

6.2.3

Motocykly ...............................................................................................56

6.2.4

Jednotkové vozidlo ..................................................................................57

6.2.5

Celkový počet vozidel ..............................................................................58

Vývoj intenzity silniční dopravy ...........................................................................59 6.3.1

Vývoj intenzity silniční dopravy s ohledem na land use ............................59

6.3.2

Vývoj intenzity silniční dopravy s ohledem na ÚHDP ................................62

Vývoj počtu obyvatel v Písku ...............................................................................63

Odpovědi na zadané otázky ........................................................................................65

ZÁVĚR ................................................................................................................................67


OBSAH

POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................................................69 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................75 SEZNAM TABULEK ..............................................................................................................76 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................77 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................78


ÚVOD

ÚVOD Tato diplomová práce se věnuje vývoji krajiny a silniční dopravy na území města Písku za období od roku 1951 do roku 2008 a je tak součástí řady prací zabývající se urbanistickým vývojem padesáti měst v České republice.

Práce je rozdělena do několika pomyslných částí. V první části je představeno nejen město Písek včetně jeho historie a památek, ale stejně tak i program, podklady a postup použitý pro zpracování této práce. Druhá část se pak zabývá vývojem funkčních ploch ve správním území od 50. let minulého století až do současnosti. Do analýzy bylo zahrnuto i rozdělení správního území na území jádrové a na území přidružené. Neméně důležitým prvkem zkoumání bylo rozdělení jádrového, resp. přidruženého území na zastavěné a nezastavěné území, ze kterého je na první pohled patrný vývoj zástavby. Cílem této části je tak určení, ve kterém časovém období došlo k největším změnám ve sledovaném území – tzn. konkretizace období, kdy došlo k největšímu nárůstu, resp. úbytku funkčních ploch. Třetí část popisuje vývoj silniční dopravy v Písku a jeho přilehlém okolí. Vyhodnocení bylo prováděno pomocí měření intenzity dopravy na jednotlivých úsecích od roku 1968 poskytnuté Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Díky výstavbě nových silnic, rostoucí intenzitě dopravy, se postupně měnila i tvář krajiny. Tento vztah (tedy vztah mezi dopravou a vývojem funkčních ploch) je také součástí analýzy.


Str. 11

MĚSTO PÍSEK

1

Město Písek

1.1 Základní charakteristika Jihočeské město Písek leží na úpatí Píseckých hor na řece Otavě asi 45km severozápadně od Českých Budějovic. Po Českých Budějovicích a Táboře je to třetí největší město jižních Čech. Město je významným kulturním, administrativním a turistickým centrem oblasti. O městě Písku se někdy říká, že má univerzitní charakter, a to z důvodu existence mnoha středních škol, co není pro města takové velikosti obvyklé. Pro své jedinečné okolí a přírodní scenérie je také Písek nazýván „městem v lesích“. V okolí nalezneme téměř panenskou flóru, četné rybníky i jiné vodní plochy. Jeden z největších rybníků v okolí města je Stará Putim nacházející se u obce Smrkovice. Pro svoji mírnou členitost se zdejší oblast těší velké oblibě nejen v pěší turistice, ale také cykloturistice.

Obr. 1: Mapa města Písek (literatura[1]) a znak města [2]


Str. 11

MĚSTO PÍSEK

Charakteristika rozloha města 63,14km2 počet obyvatel 29 898 (12/07) hustota osídlení 472,9 obyv./km2 zeměpisná šířka 49°18´32,02´´ zeměpisná délka 14°8´45,11´´ průměrná nadmořská výška 378 m.n.m. nejvyšší nadmořská výška 632 m.n.m. nejnižší nadmořská výška 350 m.n.m. roční průměrná teplota 9,3°C roční průměrné množství srážek 213mm počet popisných čísel 4228 počet základních sídelních jednotek 28 počet městských částí 9 počet katastrálních území 5 kina (Portyč, Letní kino) divadla (Fr.Šrámka, Pod čarou) muzeum (Prácheňské, Milevské, městská elektrárna v Písku - muzeum osvětlování města) galerie (9) Dům dětí a mládeže kulturní vyžití, turistické lokality okresní knihovna Sladovna památky (hrad, kostel Nejsvětější Trojice, Putimská brána, Kamenný most, Židovský hřbitov, Mariánské sousoší, Zemský hřebčinec, Palackého sady, Dům Adolfa Heyduka...)

sportovní vybavenost

průmysl

školy zdravotnictví sídlo krajského úřadu

krytý plavecký stadion, letní plovárna, hřiště, Zemský hřebčinec, Městský ostrov (minigolf, půjčovna lodí…), zimní stadion, tenisové centrum, sportovní hala, bowling… elektroprůmysl (Schneider Electric), strojírenský průmysl (AISIN s.r.o., s.n.o.p.cz a.s., Amtek s.r.o.), kamenolom mateřské školy (13), základní školy (6), učiliště (3), střední školy (7), vyšší odborné školy (2), vysoké školy (2 - Filmová akademie, Vysoká škola podnikání a.s.) nemocnice, poliklinika, lékárny (6) Krajský úřad - Jihočeský kraj, U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, 37076

Tab. 1: Základní údaje města Písku (literatura [3], [4], [5], [6], [7], [8], [9], [10])


Str. 12

MĚSTO PÍSEK

1.2 Historie města Lidé se v písecké kotlině poprvé objevili na sklonku starší doby kamenné a usadili se severně od dnešního města nad skalami obou břehů řeky. Z mladší doby kamenné a následující starší doby bronzové jsou známy pouze ojedinělé nálezy. Zvýšené zalidnění registrují archeologové až v průběhu střední doby bronzové. V údolí vznikají osady a opevněné hradiště na vrcholu Hradišťského vrchu. Prvními lidmi, kteří vstoupili na místo pozdějšího středověkého města, byli Keltové. Písek je poprvé zmíněn v datační formuli listiny krále Václava I. vydané roku 1243. Jméno města je bezesporu odvozeno od rýžovaného zlatonosného písku, jejž přinášela řeka Otava a jenž byl podnětem pro založení osad při březích řeky. Písecká těžba zlata končí v 16. století. Vlastní budování města je však zásluhou syna Václava I. – Přemysla Otakara II., který ve městě často přebýval a který okolo roku 1254 založil hrazené královské město a královskou mincovnu.

Obr. 2: Ukázka rýžování zlata (literatura[12])

V letech husitských válek hrál Písek významnou roli a stál již od počátku na straně reformního hnutí. Písek jako husitské město odmítlo uznat nového českého krále Zikmunda Lucemburského, a stal se tak v roce 1419 svobodnou městskou republikou. Město si drželo svoji samostatnost až do podzimu 1452, kdy se pod vojenskou hrozbou podřídilo správci království Jiřímu z Poděbrad. V následujícím období došlo k nebývalému rozkvětu města, který umožnil městu v roce 1509 koupi


Str. 13

MĚSTO PÍSEK

královského hradu a královského panství. Roku 1532 zachvátilo město veliký požár, který poničil velkou část města.

Obr.3: Pohled na kamenný most, kasárna, hrad (literatura [13])

Po pražské defenestraci roku 1618 se Písek přidal na stranu stavů. To mělo za následek vypálení píseckých předměstí a okolních vesnic císařskými oddíly v březnu 1619. V průběhu třicetileté války bylo město několikrát obléháno, ostřelováno, vydrancováno a nakonec i vypáleno (generálem Buquovem, Mansfeldem, Maxmiliánem Bavorským). V roce 1623 byl pak Písek dán do zástavy vojenskému veliteli donu Martinu de Hoeffu Huertovi. Ten se zde stal téměř neomezeným pánem. Po jeho smrti (roku 1641) bylo opět prohlášeno svobodným královským městem. Období po nástupu Marie Terezie na trůn znamenalo pro město veliké změny - přestavba severního křídla hradu na kasárna, přijetí prvního mistra popravčího, zřízení krajského úřadu, zahájení číslování domů… Ve druhé polovině 19. století se začal rozvíjet i písecký průmysl. Průmyslníci a větší živnostníci se od roku 1868 sdružovali v „Průmyslovém spolku“. S rozvojem průmyslu úzce souvisela i otázka železničního spojení. Písku se jej však podařilo zřídit teprve roku 1875. Roku 1870 byla zahájena výuka na rolnické škole a roku DAGMAR HOUSKOVÁ: POSOUZENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ ÚZEMÍ MĚSTA PÍSKU

Str. 14

MĚSTO PÍSEK

1884 i na nižší škole lesnické. V roce 1887 zavedl Písek, jako jedno z prvních měst v Čechách, stálé elektrické osvětlení obloukovými lampami Františka Křižíka. Do vývoje města negativně zasáhla první světová válka. K vyhlášení samostatné Československé republiky došlo v Písku podobně jako v některých dalších městech o něco dříve, a to 14. října 1918. Po II. světové válce se tvář města začíná rychle měnit – ve městě je založena textilní firma JITEX, Kovosvit, Elektropřístroj, staví se jatka, rozvíjí se dřevařský průmysl atd. Začíná také rozvoj a stavba nových budov a sídlišť (Jih, Dukla, nábřeží 1. máje). Během povodní v srpnu 2002 byl poničen kamenný středověký most (z roku 1348). [11]

1.3

Památky města Písku

1.3.1 Kamenný most Most je nejstarším zachovalým raně gotickým mostem v našem státě a svým původem patří k nejvzácnějším středověkým mostům ve střední Evropě. Přesné datum jeho založení nejsou známy. V písemných pramenech je poprvé připomínán v r. 1348, kdy Karel IV. stanovil, aby pokuty vybírané ve městě byly věnovány na jeho údržbu. Most, nesoucí znaky jihofrancouzské architektury, nasvědčuje kamenickými značkami, že byl postaven již za Přemysla Otakara II. ve třetí čtvrtině 13. století stejnou stavební hutí, která postavila ve městě a na hradě Zvíkově další raně gotické stavby. Nejstarší vyobrazení mostu najdeme na fresce z roku 1479 ve velkém sále píseckého hradu.

Obr. 4: Kamenný most na fresce z roku 1479 (literatura [15])


Str. 15

MĚSTO PÍSEK

Z kamenných mostů v Čechách předcházel píseckému jen nedochovaný most Juditin v Praze, postavený v letech 1158 – 1174 jako předchůdce Karlova mostu. Ze stojících mostů na sever od Alp je starší pouze most v Regensburgu z let 1135 -1146. [11], [14]

Obr. 5: Kamenný most (literatura [16])

1.3.2 Hrad Hrad byl postaven králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. století v raně gotickém slohu, a to jako panovnické sídlo v nově budovaném královském městě. Počátkem 15. století (v období husitských válek) hrad získalo na krátkou dobu město, ale již roku 1436 byl opět v majetku panovníků. Od roku 1509 patřil znovu do majetku města a zůstalo jeho vlastníkem až do současné doby. Od 17. století přestal být hrad využíván a začal jeho postupný úpadek. Jižní křídlo s kaplí bylo přeměněno na pivovar, severní křídlo na kasárna a jihovýchodní křídlo bylo zcela zbořeno. Písecký hrad byl postaven na okraji vyvýšeniny nad řekou v pravidelném uzavřeném a téměř čtvercovém půdorysu. Na západní straně byl chráněn řekou a dvěma nárožními věžemi. Na zbývajících třech stranách byl od města oddělen parkánovou hradbou. Přístup do hradu byl z rohu náměstí průjezdem ve věži východního křídla. Zdi tohoto zbouraného křídla a parkánová zeď jsou na nádvoří naznačeny kamennými zídkami. [11]


Str. 16

MĚSTO PÍSEK

Obr. 6: Hrad (literatura [18])

1.3.2 Radnice Radnice byla postavena v letech 1740 – 1764 v pozdně barokním slohu. Původní projekt Václava Antonína Jermáře nebyl realizován. Stavbu zahájil pražský stavitel Jakub Schödler a po krátkém přerušení ji dokončili stavitelé Antonín Müller a František Pfanner. Budova má symetricky rozvržené dvoupatrové průčelí se dvěma postranními věžemi a středním tříosovým rizalitem, ukončeným trojúhelníkovým tympanonem s plastickým městským znakem. Průčelí vrcholí kamennými plastikami Spravedlnosti, Síly a Trpělivosti a dvěma vázami. Věžní hodiny byly přidány r. 1768 pražským hodinářem Sebastianem Londenspergerem. [11]

Obr. 7: Radnice (literatura [19])


Str. 17

MĚSTO PÍSEK

1.3.3 Putimská brána Putimská brána byla jednou ze tří středověkých bran, kterými se vcházelo do města opevněného po celém obvodu téměř 1400 m dlouhým pásem hradeb a z větší části i zavodněným příkopem. Vlastní bránu tvořila hranolová, v přízemí průjezdní věž o několika podlažích, která stála v zúženém místě ulice. Věž stávala dříve mezi domy čp. 131 a 132 než byla na dvě etapy jako první z píseckých bran zbořena. Horní část byla rozebrána mezi lety 1812 - 1814 a zbytek se začal likvidovat v roce 1834 a v roce 1863 byla demolice dokončena ve snaze umožnit lepší dopravní dostupnost historického centra pro velké vozy. Během bourání byly v oblasti nalezeny dělové koule, které byly později zazděny do přilehlé budovy U Koulí. Putimská brána se stala námětem slavné studentské písně „Když jsem já šel tou Putimskou branou“, která do dnešních dnů již zlidověla. [11]

Obr. 8: Pozůstatky po Putimské bráně (literatura [20])

1.3.4 Děkanský kostel Narození Panny Marie Trojlodní děkanský kostel pochází z druhé poloviny 13. století. Tato stavba měla původně dvojici stejně vysokých věží. Jedna z nich byla v roce 1489 přistavěna a nyní dosahuje výšky 71 metru. Stejně jako hrad či most je farní kostel dílem písecko-zvíkovské stavební huti. Renesanční štíty při severní straně pocházejí z poloviny 16. století. Uvnitř kostela se nacházejí pozdně románské a raně gotické nástěnné malby. Na jednom


Str. 18

MĚSTO PÍSEK

z postranních oltářů je umístěn obraz Písecké Madony ze 14. století, jenž byl v roce 1975 ukraden a nyní je nahrazen kopií. Na věži kostela je ve výšce 42 metrů veřejně přístupný ochoz a dochovaná světnička věžného, v níž je umístěn hodinový stroj. Tento stroj pohání hodiny, které mají opačně usazené ručičky – malá ukazuje minuty a velká celé hodiny. Pod světničkou jsou zavěšeny čtyři nové zvony – sv. Václav, sv. Cyril a Metoděj, Panna Maria a Mistr Jan Hus – pocházející z let 1991 – 1992. [11]

1.3.5 Mariánské morové sousoší Mariánské morové sousoší se nachází na Alšově náměstí a je připomínkou velkého moru v roce 1713. Střed sousoší tvoří sloup, na jehož hlavici stojí socha Neposkvrněné Panny Marie. Na čtvercové balustrádě jsou umístěny plastiky svatých (sv. Josefa, sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Václava, sv. Vavřince, sv. Barbory, sv. Františka Xaveského, sv. Máří Magdaleny a sv. Pia). Pod znakem města s letopočtem 1715 se nachází ležící postava sv. Rosalie. Autorem sousoší je sochař Ch. Widemann z Plzně, jenž na díle spolupracoval s kameníkem Fr. Zeberem. [11], [21]

Obr. 9: Morový sloup (literatura [22])

1.3.6 Městský ostrov Ostrov vznikl usazováním písku před velkou zátočinou řeky ještě v době, než byl vybudován pod hradbami města jez. V 18. století byl především spojen s činností místních ostrostřelců, kteří zde roku 1814 vybudovali krytý altán, pivní šenk a kuželník. Podle nich dostal ostrov jméno „Střelecký“. Spojení s levým břehem DAGMAR HOUSKOVÁ: POSOUZENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ ÚZEMÍ MĚSTA PÍSKU

Str. 19

MĚSTO PÍSEK

zajišťovala dřevěná lávka. V roce 1832 byly na ostrově zřízeny říční lázně a později také hospoda. Ve spodní části ostrova hrál v roce 1852 Josef Kajetán Tyl divadlo v letní dřevěné aréně s krytým jevištěm. Restaurace s hrázděným zdivem, postavená roku 1996 v horní části ostrova, je replikou restaurace z roku 1890. Dnes je ostrov oázou zeleně sloužící jako místo pro zábavy, odpočinku a sportu (minigolf, dětské hřiště). [11]

Obr. 10: Městský ostrov (literatura [23])


Str. 20

PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ

2

Podklady pro zpracování Pro zpracování první části práce byly využity tyto podklady: Současný územní plán města Písku Digitální ortofota Letecké snímky z let 1980, 1991 a 2002 ZABAGED

Pro zpracování druhé části práce byly využity tyto podklady: Mapy intenzit silniční dopravy z let 1968, 1973, 1980, 1990, 1995, 2000, 2005 Statistická data (vývoj intenzity dopravy) z let 1968, 1973, 1980, 1990, 1995, 2000, 2005

Dále byly využity tyto podklady: Statistická data – počet obyvatel jednotlivých let

2.1 Územní plán města Písku Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury, vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce a je vyhotovován na základě stavebního zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.


Str. 21


Územní plán města byl poskytnut městským úřadem v Písku - odborem výstavby a územního plánování. Formát územního plánu byl *.dwg. Územní plán byl rozdělen do 26 vrstev (viz. Kapitola 4.1.1). [24]

Obr. 11: Územní plán Písku (aplikace Ma-WIS)(literatura [25])

2.2 Letecké snímky Letecký snímek je analogový obrazový záznam zemských objektů pořízený z letadlového nosiče na film. Dnes se snímkuje zásadně na formát 23x23cm. Na snímku jsou dále uvedeny důležité doprovodné údaje, jako je číslo snímku, čas, výška letu, přibližné souřadnice projekčního centra, údaje libel, datum, číslo komory a kazety s filmem, jméno projektu, konstanta komory, údaje o vnější orientaci, údaje statoskopu a přesné expoziční parametry.

Využité letecké snímky města Písku byly získány ve Vojenském geografickém a hydrometeorologickém úřadě v Dobrušce, a to ve formátu *.tiff. Snímky byly pořízeny v letech 1980, 1991 a 2002. Dané území bylo v každém roce obsaženo na čtyřech snímcích – celkem bylo tedy využito 12 snímků z VGHMÚř v Dobrušce. [26]


Str. 22


Obr. 12: Letecký snímek z roku 1991

2.3 Digitální ortofota Digitální ortofoto (snímek) je fotogrammetrický produkt vytvořený z měřického snímku středovým promítáním a ortogonalizovaný na základně znalosti výškových poměrů georeliéfu. Podrobnost ortofota je vyjádřena velikostí pixelu. Princip digitálního ortofota spočívá v odstranění radiálních posunů jednotlivých pixelů, jež jsou způsobeny proměnlivými výškovými poměry terénu. Jde tak o výpočet nových poloh pixelů na základě známých převýšení pixelů nad srovnávací rovinou.

Obr. 13: Vztah mezi snímkem a ortofotem (literatura [28])


Str. 23


Existuje několik metod pro tvorbu digitálního ortofota: Digitální ortofoto na základě DMT a jednoho snímku Digitální ortofoto ze sterodvojice

Použitá digitální ortofota byla poskytnuta Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, a to ve formátu *.jpeg v rozlišení velikosti pixelu 0,5 m. [27], [28]

Obr. 14: Ortofoto města Písku

2.4 Základní báze geografických dat Základní báze geografických dat (ZABAGED) je digitální geografický model území České republiky, který svou přesností a podrobností zobrazení geografické reality odpovídá přesnosti a podrobnosti Základní mapy České republiky v měřítku 1:10 000 (ZM10). Obsah ZABAGED tvoří 106 typů geografických objektů zobrazených v databázi vektorovým polohopisem a příslušnými popisnými a kvalitativními atributy.


Str. 24


ZABAGED obsahuje informace o: sídlech komunikacích rozvodných sítích a produktovodech vodstvu územních jednotkách a chráněných územích vegetaci a povrchu prvcích terénního reliéfu

Součástí jsou i vybrané údaje o geodetických, výškových a tíhových bodech na území České republiky a výškopis reprezentovaný prostorovým 3D souborem vrstevnic.

Data ZABAGED byly poskytnuty z

Českého úřadu zeměměřického

a katastrálního v Praze, a to ve formátu *.shp. [29]

2.5 Statistická data K vypracování práce bylo využito několik statistických dat – počet obyvatel a vývoj intenzity dopravy pro jednotlivé roky. Počet obyvatel pro jednotlivé roky byl poskytnut Českým statistickým úřadem (tato data jsou volně přístupná z internetu – literatura [30]). Vývoj intenzity dopravy pro roky 2000 a 2005 byl poskytnut Ředitelstvím silnic a dálnic (taktéž data volně přístupná z internetu – literatura [31]). Zbylá data (vývoje intenzity dopravy pro roky 1968 – 1995) byla poskytnuta od Ing. arch. Karla Vepřeka ve formě tabulek.


Str. 25


2.6 Mapy intenzity silniční dopravy Intenzita dopravy je hlavním ukazatelem vytížení dané komunikace. Nejčastěji se udává tzv. roční průměr denních intenzit pro daný úsek komunikace v obou směrech v počtu vozidel za 24 hodin. Celostátní sčítání dopravy v celé ČR probíhá v pravidelných pětiletých cyklech – naposledy v roce 2005. Mimo celostátní sčítání dopravy se využívá automatických sčítačů dopravy, které jsou osazeny na vybraných úsecích dálniční i silniční sítě. V rámci sčítání se monitorují také údaje o typech projíždějících vozidel (osobní, nákladní a motocykl). Nasčítané údaje se využívají pro mnoho účelů, a to např. pro plánování nových komunikací. Mapy intenzity silniční dopravy vztažené k létům 2000 a 2005 byly poskytnuty prostřednictvím webových stránek Ředitelstvím silnic a dálnic a to ve formátu *.jpeg. Dále byly využity mapy intenzity silniční dopravy (z let 1968, 1973, 1980, 1990, 1995) zakoupené od ŘSD, také ve formátu *.jpeg. [32]

Obr. 15: Mapa intenzity dopravy pro město Písek – rok 2005 (literatura [31])


Str. 26

POUŽITÉ PROGRAMY

3

Použité programy

3.1 ArcGIS 9.3 ArcGIS je integrovaný, škálovatelný a otevřený geografický informační systém. Díky výkonným nástrojům pro editaci, analýzu, modelování a správy dat je jedním z nejrozšířenějších a nejkomplexnějších softwarů pro GIS nejen na českém trhu ale také ve světě.

ArcGIS je licencován ve třech úrovních – ArcView, ArcEditor a ArcInfo, které se liší svojí funkcionalitou.

ArcView – je prvním ze tří úrovní řady ArcGIS Desktop. Poskytuje všeobecné nástroje pro vytváření dat, kartografických výstupů (map), využití dat a jejich analýzu, editaci a zpracování prostorových dat -

tvoří sadu aplikací: ArcMap, ArcCatalog, ArcToolbox

 ArcMap (ArcView) – pravděpodobně nejpoužívanější aplikace -

Umožňuje tvorbu a editaci prostorových dat, provádění analýz a vizualizací

-

Poskytuje dva různé pohledy na mapu – zobrazení geografických dat a zobrazení výkresu mapy (vložení mapových prvků – legenda, měřítko, severka apod.)

 ArcCatalog (ArcView) – pomáhá organizovat a spravovat data GIS. Obsahuje nástroje pro prohlížení a vyhledávání geografických informací, zaznamenávání a prohlížení metadat.  ArcToolbox (ArcView) – obsahuje kompletní sadu funkcí pro zpracování prostorových dat včetně nástrojů pro správu dat, konverzi dat, vektorové analýzy, geokódování, statistické analýzy

ArcEditor – pracovní nástroj pro automatizaci a shromažďování GIS dat určených pro tvorbu a správu dat ve formátu geodatabáze, shapefile a dalších. ArcEditor obsahuje všechny možnosti, jež


Str. 27

POUŽITÉ PROGRAMY

poskytuje ArcView, a dále umožňuje vytvářet a spravovat všechny typy geodatabází.

ArcInfo – obsahuje veškeré možnosti ArcView a ArcEditoru, navíc umožňuje

prostřednictvím

ArcToolboxu

pokročilé

zpracování

prostorových dat

V kapitole využita literatura [33], [34], [35], [36], [37], [38], [39]


Str. 28

POPIS METODY ZPRACOVÁNÍ

4

Popis metody zpracování Před započetím samotné práce byla nutná reklasifikace původních funkčních

ploch, tzn. rozdělení funkčních ploch do skupin, jež navrhl Ing. arch. Karel Vepřek (viz. kapitola 4.1.1 reklasifikace). Pomocí programu ArcGIS (ArcCatalog) byla vytvořena geodatabáze (včetně Feature Class dle jednotlivých roků). Po načtení digitálních ortofot byl územní plán upraven na současný stav (vektorová podoba je shodná s rastrovou podobou ortofot) a následně byla provedena kontrola topologie. Tento postup se opakoval u všech daných let. Podrobný postup viz kapitola 4.1.

4.1 Zpracování územního plánu 4.1.1 Reklasifikace Územní plán, který byl poskytnut městským úřadem (odborem výstavby a územního plánování) v Písku, byl rozdělen do 26 funkčních ploch. Pro zpracování této práce byl tento počet funkčních ploch příliš podrobný. Z tohoto důvodu byla provedena reklasifikace územního plánu.

původní legenda plochy obytné - nízkopodlažní zástavba plochy obytné - bytová zástavba nad 2NP smíšená funkce plochy zařízení vybavenosti nekomerčního charakteru plochy zařízení vybavenosti komerčního charakteru plochy výrobních, nevýrobních a motoristických služeb plochy pro výrobu sklady plochy zeměděl. a lesnických závodů a služeb silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy a místní komunikace místní komunikace hromadné garáže plochy a zařízení ČD plochy pro leteckou dopravu DAGMAR HOUSKOVÁ: POSOUZENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ ÚZEMÍ MĚSTA PÍSKU

upravená legenda

obytné plochy

výrobní plochy

dopravní plochy

Str. 29


plochy sportu a rekreace lesy, lesoparky veřejná zeleň /hřbitovy doprovodná a izolační zeleň vodní plochy a vodoteče

rekreační plochy

dobývací prostor plochy pro tech. vybavenosti skládka plochy ZPF - orná půda, louky plochy pro zvláštní účely

ostatní plochy

nevyužité plochy a neplodná půda

Tab. 2: Původní a upravená legenda (převzato od Ing. arch. Karla Vepřeka)

4.1.2 Vytvoření geodatabáze Pro založení geodatabáze (název databáze – Land Use) byla využita jedna z aplikací ArcView, a to ArcCatalog. Tato aplikace nabízí při vytváření databáze výběr ze dvou typů – Personal Geodatabase (osobní databáze) a File Geodatabase (souborová databáze). V našem případě byla vybrána možnost File Geodatabase, a to z důvodu neomezené velikosti. Dále pak byl vytvořen Feature Dataset s názvem Pisek.

Obr. 16: Založení File Geodatabase

V rámci Feature Dataset bylo založeno 10 Feature Classes (doprava, lesy, obytné plochy, ostatní, rekreace, silnice, výroba, zeleň, voda, zemědělská půda). DAGMAR HOUSKOVÁ: POSOUZENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ ÚZEMÍ MĚSTA PÍSKU

Str. 30


Vytvoření více tříd (než bylo původně stanoveno reklasifikací) bylo z důvodu rozdílného členění pro land use a pro ÚHDP. Po zpracování územního plánu, tedy úprava na skutečný stav, byly jednotlivé třídy nakonec sjednoceny do jedné Feature Class pro každý rok (v atributové tabulce byl u každé plochy vyznačen správný druh funkční plochy, a to dle land use a dle ÚHDP). Názvy Feature Class byly odvozeny dle zpracovávaných let (viz tabulka 3). Rok 2008 2002 1991 1980 1951

Název Feature Class Pisek08 Pisek02 Pisek91 Pisek80 Písek51

Tab. 3: Názvy Feature Class dle jednotlivých let

Feature Class je množina prvků shodného geometrického typu (bod, linie, polygon) a atributů vyjádřených ve shodném souřadnicovém systému – v našem případě byl zvolen Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální. File Geodatabase

Feature Dataset

Feature Class

(Land Use)

(Pisek)

(Doprava_08 Lesy_08 Obytne_08 Ostatní_08

Feature Class

Rekreace_08

(Pisek08)

Silnice_08 Vyroba_08 Zelen_08 Voda_08 Zemedelska_08) Tab. 4: Postup založení Feature Class v ArcCatalog


Str. 31


4.1.3 Transformace leteckých snímků a úprava územního plánu Územní plán vyjadřuje nejen skutečný stav dané lokality, ale také výhled rozvoje území obce, což je pro účely této práce irelevantní. Proto musel být poskytnutý územní plán upraven na skutečný stav. Pro tento záměr byla využita digitální ortofota a letecké snímky.

Digitální ortofota z roku 2008 byla poskytnuta v systému SJTSK, tudíž nebylo nutné tyto ortofota transformovat. Naproti tomu letecké snímky bylo nutné nejprve transformovat pomocí identických bodů. Toho lze dosáhnout pomocí aplikace Georeferencing: Po přidání a pyramidování rastrů v menu layer vybrat příslušný rastr Umístění datového okna přibližně nad zájmové území (resp. nad územní plán) Umístění rastru do aktuální obrazovky (georeferencing – Fit to Display) Zadání identických bodů (Add Control Points – nejprve bod na rastru a poté jemu odpovídající bod na územním plánu) Provedení a uložení transformace (Update Georeferencing) [40]

Nástroj Georeferencing umožňuje výběr z několika druhů transformací, a to polynomickou 1. řádu (afinní), polynomickou 2. a 3. řádu, „adjust“ a „spline“. V tomto případě byla ponechána polynomická transformace 1. řádu. Tento postup byl uplatněn na všech leteckých snímcích.


Str. 32


Obr. 17: Ukázka georeferencování leteckého snímku (letecký snímek z roku 1981)

Prvním krokem pro zpracování map jednotlivých let byla úprava současného územního plánu na skutečný stav -

tzn. nalezení rozporů mezi ortofotem

a poskytnutým územním plánem. Pokud by tedy např. v územním plánu byla vyobrazena chatová oblast a na ortofotu by byl na tomto místě les, tato plocha by byla přesunuta do plochy Lesy_08. Veškeré úpravy se odehrávaly za pomoci panelu Editor v aplikaci ArcMap, a to nejčastěji pomocí funkcí: Merge – sloučí několik vstupních polygonů do jediného polygonu a odstraní hranice mezi nimi

Obr.18: Ukázka funkce Merge


Str. 33


Clip - ořízne vstupní polygon pomocí definovaného polygonu (spodní polygon ořízne pomocí vrchního polygonu) Trace – slouží ke sledování již hotové kresby Cut – při rozdělení ploch na několik částí, k vyříznutí otvoru v ploše apod.

Po opravě územního plánu ke stavu v roce 2008 byla třída Feature Class Pisek08 (pro rok 2008) zkopírována a přejmenována na třídu Pisek02 (pro rok 2002). Tzn. starší stavy map vždy vycházely z novějších stavů. Postup s opravou nesouladu mezi ortofotem v daném roce a mapou byl opakován u všech daných let. Dále byly v atributové tabulce (u jednotlivých let) přidány dva sloupce sloupec LandUse a ÚHDP. Tyto sloupce byly naplněny názvy funkčních ploch dle rozdělení Land Use a ÚHDP, a to sloučením deseti prvotně definovaných ploch.

Prvotně definované plochy: Obytné plochy – plochy pro bydlení, plochy smíšené funkce, plochy celoměstské vybavenosti Výroba – plochy průmyslové a stavební výroby, plochy zemědělské výroby Doprava – plochy pro železniční dopravu, plochy pro leteckou dopravu Silnice – plochy pro silniční dopravu Lesy – oddělená plocha „lesy“ z ploch zeleně Rekreace – plochy rekreace a sportu Voda – vodní plochy Zeleň – plochy zeleně kromě plochy „lesy“ Ostatní – plochy těžby nerostných surovin, plochy zařízení technické infrastruktury, skládky a devastované plochy, plochy pro zvláštní účely, nevyužité plochy a neplodná půda Zemědělská půda – zemědělská půda


Str. 34


Land Use: Obytné plochy – plochy pro bydlení, plochy smíšené funkce, plochy celoměstské vybavenosti Výrobní plochy – plochy průmyslové a stavební výroby, plochy zemědělské výroby Dopravní plochy – plochy pro silniční dopravu, plochy pro železniční dopravu, plochy pro leteckou dopravu Rekreační plochy – plochy rekreace a sportu, plochy zeleně, vodní plochy Ostatní plochy – plochy těžby nerostných surovin, plochy zařízení technické infrastruktury, skládky a devastované plochy, zemědělská půda, plochy pro zvláštní účely, nevyužité plochy a neplodná půda

ÚHDP: Zastavěná plocha a nádvoří – plochy pro bydlení, plochy celoměstské vybavenosti, plochy smíšené funkce, plochy průmyslové a stavební výroby, plochy zemědělské výroby Lesní půda – oddělená plocha „lesy“ z ploch zeleně Vodní plochy – vodní plochy Ostatní plochy a neplodná půda – plochy pro silniční dopravu, plochy pro železniční dopravu, plochy pro leteckou dopravu, plochy rekreace a sportu, plochy těžby nerostných surovin, plochy zařízení technické infrastruktury, skládky a devastované plochy, plochy pro zvláštní účely, nevyužité plochy a neplodná půda Zemědělská půda – plochy zeleně kromě plochy „lesy“, zemědělská půda

V neposlední řadě byl k jednotlivým plochám přiřazen atribut jádrové území popř. přidružené území. Tento atribut byl přiřazen dle polohy plochy v mapě (viz. obr. 19)


Str. 35


Jádrové území – území, které navazuje na historické jádro zhruba v rozsahu katastrálního území města ze 70. let 20. století. Přidružené území – území připojené v pozdějších letech, jež nemusí být urbanisticky jednoznačné a plynule spojené s jádrovým územím. Správní území – území správní jednotky v rámci rozdělení státu, může být totožné s hranicí katastrálního území.

Obr. 19: Určení atributů - jádrové a přidružené území (rok 2008)

4.1.4 Kontrola topologie mapy V rámci zjištění, zda-li výsledná kresba mapy neobsahuje žádné topologické chyby, byla použita funkce v aplikaci ArcCatalog – Topology, kde byla nadefinována pravidla kontroly: Překryt dvou ploch přes sebe Mezery mezi dvěma plochami Případné odhalené chyby byly odstraněny pomocí funkce Editor. DAGMAR HOUSKOVÁ: POSOUZENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ ÚZEMÍ MĚSTA PÍSKU

Str. 36


Obr. 20: Definování pravidel pro kontrolu topologie

4.1.5 Tvorba map změn Během jednotlivých let se v Písku vyskytly velké změny ve využití území. Zemědělská půda byla přeměněna nejčastěji na obytnou, popř. výrobní plochu, nebo byly nově vystavěny silnice. Veškeré tyto změny jsou znázorněny pomocí map změn (viz příloha 11 – 20). K jejich tvorbě byla využita funkce Symmetrical Difference. Tato funkce napomáhá k vytvoření rozdílů mezi dvěma shapefile, tzn. vykreslí nejen úbytky ploch, ale také jejich přírůstky. Nejprve ale musely být vyexportovány všechny třídy z geodatabáze do jednotlivých shapefile (Vyrob_08, Vyrob_02, Vyrob_91, Vyrob_80, Vyrob_51, Obyt_08, Obyt_02 atd.). Dále byla využita již zmiňovaná funkce Symmetrical Difference, pomocí níž byly vytvořeny rozdíly mezi jednotlivými roky v rámci tříd (např. Vyrob_51_08). Na závěr byly tyto změny sloučeny pomocí funkce Merge.

Obr. 21: Ukázka rozdílů ploch v letech 1951 (nalevo) a v roce 2008 (napravo), uprostřed vykreslení rozdílů pomocí funkce Symmetrical Difference DAGMAR HOUSKOVÁ: POSOUZENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ ÚZEMÍ MĚSTA PÍSKU

Str. 37

DOPRAVA

5

Doprava Doprava je způsob přemisťování objektů z místa na místo. Objektem mohou

být předměty, osoby, zvířata, ale i třeba informace nebo energie. Nejstarším způsobem dopravy je chůze a nošení nákladu. Jak se zvyšovaly nároky na dodávky zboží, měnil se i způsob dopravy – chůzi nahradilo kolo, kolo nahradily povozy, povozy nahradily jednoduchá auta… S tímto rozvojem šlo ruku v ruce i zlepšování povrchů cest a silnic, ale také naopak i zhoršování životního prostředí. Doprava jako taková totiž patří mezi nejrychleji se rozvíjející sektory národního hospodářství. Dopravu lze rozdělit podle typických společných znaků – např. dle použité dopravní cesty (silniční, kolejová, vodní, letecká, lanová…), dle kapacity dopravních prostředků (individuální – automobil, motocykl; hromadná – autobus, vlak, letadlo, tramvaj…), dle pohonu (motorová, lidský pohon, zvířecí…) apod. [41]

5.1 Silniční doprava Silniční doprava je individuální druh dopravy probíhající za použití dopravních prostředků (osobní auta, autobusy, motocykly, nákladní automobily) zpravidla po silnicích nebo zpevněných cestách. Využívá se k přepravě osob, ale i nákladů. Kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady upravuje zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v platném znění: „ Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie – dálnice, silnice, místní komunikace, účelové komunikace.“ [42], [43]


Str. 38

DOPRAVA

5.1.1 Dálnice O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení. Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Ve většině zemí je používání dálnic zpoplatněno. Tyto poplatky se mohou platit buď dálničními známkami, elektronickým mýtem nebo klasickým mýtem. V České republice se jednotlivé trasy dálnic značí písmenem „D“. Dálnice D1: Praha – Jihlava – Brno – Vyškov – Kroměříž – Přerov – Lipník n.B. – Hranice – Bílovec – Ostrava – Bohumín – Věřňovice – Polsko Dálnice D2: Brno – Břeclav – Slovensko Dálnice D3: Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice (Dolní Dvořiště – Rakousko) Dálnice D5: Praha – Beroun – Rokycany – Plzeň – Rozvadov – Německo Dálnice D8: Praha – Lovosice – Ústí nad Labem – Krásný Les – Německo Dálnice D11: Praha – Poděbrady – Hradec Králové – Jaroměř (-Trutnov – Královec – Polsko) [44], [45]

5.1.2 Silnice Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: Silnice I. třídy – určená zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, je vystavěná jako rychlostí silnice ( má obdobné stavebně


Str. 39

DOPRAVA

technické vybavení) určena pro rychlou dopravu a přístupnou pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší než stanoví zvláštní předpis Silnice II. třídy – určena pro dopravu mezi okresy Silnice III. třídy – určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. [46]

5.1.3 Místní komunikace Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace sloužící převážně místní dopravě na území obce. Může být vystavěna jako rychlostní místní komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší než stanoví zvláštní předpis. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd: Místní komunikace I. třídy – zejména rychlostí místní komunikace Místní komunikace II. třídy – dopravně významná sběrná komunikace

s omezením

přímého

připojení

sousedních

nemovitostí Místní komunikace III. třídy – obslužná komunikace Místní komunikace IV. třídy – komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz [47]

5.1.4 Účelové komunikace Účelová komunikace je pozemní komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie ČR


Str. 40

DOPRAVA

upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. [48]

5.2 Doprava v městě Písku a jeho okolí Písek je důležitým dopravním bodem v celém svém okolí. Dopravní síť na území města a v blízkém okolí vznikala postupným a dlouhodobým vývojem. Některé komunikace významné pro svoji dobu zanikly, naopak některé komunikace byly nově vybudovány. Železniční tratě jsou součástí železniční sítě, umožňující spojení do všech hlavních center v republice. Do města vedou také významné autobusové spoje. Taktéž do města směřují i mnohé významné silnice – např. rychlostní komunikace R4.

5.2.1 Silniční doprava v Písku Přibližně 8 km od Písku byla v roce 2010 vybudována část rychlostní komunikace R4, jejíž součástí je mimoúrovňová křižovatka uvedená v roce 2007 do provozu. Dále se v okolí města nacházejí dvě významné silnice I. třídy, a to silnice č. 20 propojující České Budějovice a Karlovy Vary a silnice č. 29 propojující Písek a Tábor. Intenzitu dopravy také ovlivňují silnice II. třídy – silnice II/139, silnice II/ 140 a silnice II/159.


Str. 41

DOPRAVA

Obr. 22: Komunikace v okolí města Písku (literatura [49])

5.2.1.1 Rychlostní komunikace R4 Rychlostní komunikace R4, vedoucí z Prahy jihozápadním směrem, je jednou z nejstarších komunikací dálničního typu v Čechách. Stavba této silnice byla schválena usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 286 dne 10. dubna 1963. Výstavba prvního úseku samotné rychlostní silnice začala v roce 1969 úsekem Jíloviště – Varadov, po němž následovala v dalších letech výstavba navazujících úseků směrem k Příbrami (viz tabulka 4). Do konce roku 1982 byl dokončen úsek od Jíloviště až po severní okraj města Dobříš, kde byl v roce 1986 zprovozněn obchvat. V roce 1989 byl uveden do provozu poslední úsek této čtyřproudové komunikace, a to úsek ke Skalce u Příbrami. V této části rychlostní komunikace plynule navazuje na silnici č. 4. V roce 2005 byla zahájena stavba přibližně 800 m dlouhého úseku s mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí I/20 Nová Hospoda u Třebkova. Hlavní části křižovatky byly zprovozněny v listopadu 2007. V dubnu následujícího roku pak byla zahájena výstavba navazujícího úseku Mirotice – Třebkov v délce téměř 6 km. Tento úsek byl uveden do provozu v září 2010. Kolem roku 2012 je plánována realizace zbývajících 36 km. Tímto krokem by pak byla dokončena výstavba 84 km dlouhé rychlostní komunikace R4. [50], [51], [52]


Str. 42

DOPRAVA

úsek délka *km+ rok zahájení rok zprůjezdnění Jíloviště - Varadov 2,0 1969 1971 Klínec, Jiráskova čtvrť 0,8 1971 1975 Přeložka Řitka 3,4 1975 1978 Řitka - Mníšek pod Brdy I. 1,6 1978 1981 Řitka - Mníšek pod Brdy II. 1,5 1979 1982 Mníšek - Voznice I. 2,0 1977 1980 MÚK Kytín 1977 1979 Mníšek - Voznice II. 3,3 1976 1979 Voznice I. (MÚK) 0,5 1975 1977 Voznice II. 0,8 1977 1981 Dobříš, přeložka I. 2,1 1980 1984 Dobříš, přeložka II. 0,1 1982 1985 Dobříš, přeložka III. 2,1 1983 1986 Dobříš, přeložka IV. 1,6 1984 1986 Dobříš, přeložka V. 2,4 1980 1983 Dobříš, přeložka VI. 3,1 1985 1986 Dobříš, přeložka VII. 1,6 1986 1986 MÚK Obořiště 0,4 1978 1980 Obořiště, přeložka 3,7 1977 1980 Dlouhá Lhota, přeložka 2,9 1979 1981 Dlouhá Lhota - Skalka I. 1,3 1986 1989 Dlouhá Lhota - Skalka II. 0,5 1987 1989 MÚK Nová Hospoda 0,8 2005 2007 Mirotice - Třebkov 5,9 2008 2010 Tab. 5: úseky realizované na rychlostní komunikaci R4 v letech 1963 – 2010 (literatura [50])

5.2.1.2 Silnice I. třídy Silnice I/20 Silnice I/20 je součástí mezinárodního tahu E49 Wien – České Budějovice – Plzeň – Karlovy Vary – Magdeburg. Ve čtyřproudovém uspořádání je plánována v úsecích Plzeň – MÚK Losiná, Nová Hospoda – Písek a v úseku Češnovice – České Budějovice. Úsek stavby Písek začíná u obce Mladotice za MÚK Nová Hospoda s rychlostní silnicí R4. Pokračuje severně v těsné blízkosti stávající trasy obchvatem obce Chlaponice. U obce Krašovice následuje most přes železniční trať. Stavba navazuje na MÚK Písek-západ na konci obchvatu Písku.


Str. 43

DOPRAVA

Stavbu projektoval Pragoprojekt a provedlo sdružení "Písek 7. stavba", jehož členy byly Strabag, Skanska-DS a PSVS. Náklady na stavbu byly 1,14 miliardy Kč. Stavba probíhala v období 24. únor 2003 až říjen 2005 s uvedením do provozu 15. listopadu 2004. [53]

Délka silnice I/20 Z toho čtyřpruhová vozovka:

211,67km V provozu 22 km Ve výstavbě 0,741 km V přípravě 14,2 km Celkem 39 km Tab. 6: údaje o silnici I/20 (informace z roku 2010) (literatura [53])

Silnice I/29 Silnice I/29 společně se silnicí I/19 představují hlavní silniční spojení mezi Pískem a Táborem. Celková délka silnice I/29 činí přibližně 33 km.

5.2.2 Železniční doprava Pro návštěvu města lze využít i železniční dopravu, a to železniční trať č. 200 a č. 201. Provoz na trati 200 byl zahájen v roce 1875 a vedla ze Zdic do Protivína. Na této trati se nachází stanice Písek hlavní nádraží a zastávka Písek. Druhá trať č. 201 byla uvedena do provozu r. 1889 a vede z Ražic do Tábora. Na této trati se nachází stanice Písek hlavní nádraží a Písek město.

5.3 Intenzita dopravy Intenzita dopravy, jež je jedním z důležitých měřítek vytížení komunikace, udává roční průměr denních intenzit pro daný úsek komunikace, a to v obou směrech v počtu vozidel za jeden den. Tuto intenzitu lze měřit ručním popř. automatickým sčítáním. Měření probíhá v posledních letech v pravidelných pětiletých cyklech celostátního významu, kde se monitorují údaje o typech projíždějících vozidlech – osobní, nákladní, motocykly. Z těchto údajů lze pak vypočítat výslednou hodnotu intenzity úseku pro jednotlivé druhy vozidel nebo tzv. jednotkové vozidlo. Jednotkové vozidlo je srovnávací výpočetní jednotka vyjadřující vliv různých druhů vozidel v dopravě. DAGMAR HOUSKOVÁ: POSOUZENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ ÚZEMÍ MĚSTA PÍSKU

Str. 44

DOPRAVA

Výpočet výsledné hodnoty intenzity úseku: S

T

kde S… součet počtu vozidel

O M

T… počet těžkých vozidel O… počet osobních vozidel M…počet motocyklů

Výpočet jednotkového vozidla:

JV

2T

O

1 M 2

kde JV… jednotkové vozidlo T… počet těžkých vozidel O… počet osobních vozidel M… počet motocyklů

Sčítání dopravy na silniční a dálniční síti v celé ČR provádí ŘSD ČR, a to i na silnicích II. a III. třídy, které jinak nemá ve správě. Jedinou výjimku tvoří komunikace na území hlavního města Prahy, kde sčítání zajišťuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy – Úsek dopravního inženýrství.


Str. 45

VÝSLEDNÉ HODNOTY

6

Výsledné hodnoty

6.1 Vývoj ploch v Písku Správní území města Písku činí 6314 ha, z toho jádrové území zaujímá plochu o výměře 4345 ha a přidružené území 1969 ha. Do přidruženého území spadají katastrální území obcí Nový Dvůr u Písku, Semice u Písku a Smrkovice. Do jádrového území náleží Písek, Purkratice, Vnitřní Město a Hradiště u Písku.

6.1.1 Vývoj ploch v Písku pomocí land use 6.1.1.1

Vývoj ploch pomocí land use – správní území

Prostá analýza vývoje ploch dle rozdělní Land Use ukazuje stálý nárůst rozlohy ploch obytných, výrobních, dopravních a také rekreačních. Naopak pokles byl zaznamenán u rozlohy ploch ostatních (viz. tabulka 7, příloha 21). Největší podíl na celkové výměře zabírají plochy rekreační, a to více jak 50%. Tento podíl je způsoben velkým zastoupením lesních ploch ve východní a jižní části území. U rekreačních ploch byl nárůst rozlohy v celkové výměře nepatrný (přibližně o 3% - v roce 1951 zastoupení rekreačních ploch činil 55%, v roce 2008 to bylo 58%), způsobený s největší pravděpodobností výstavbou ploch pro rekreaci (chatové oblasti) a pro sport. Druhou největší plochou na území Písku jsou plochy ostatní. Do této třídy byly zařazeny plochy určené pro orbu, louky, plochy pro zvláštní účely apod. Během sledované doby zaznamenaly ostatní plochy, jako jediné, pokles (v roce 1951 činila výměra ostatních ploch 2428 ha, v roce 2008 pouze 1853 ha, což znamená pokles o 575 ha). Tento pokles byl způsoben změnou plochy zemědělské na plochu obytnou, popř. na plochu výrobní. Díky této změně došlo k výraznému nárůstu ploch výrobních – v roce 1951 byla výměra výrobních ploch pouhých 64 ha, během vývoje se tato hodnota zvýšila až na rozlohu 234 ha, což znamená nárůst téměř čtyřnásobný. Obytné plochy zaujímají v celkové výměře Písku nepatrné procento (v roce 1951 – 5%, v roce 1991 – 7% a v roce 2008 – 8%). Zajímavé je ale sledování nárůstu těchto ploch ve srovnání s rokem 1951. V roce 1951 bylo zastavěno obytnými


Str. 46

VÝSLEDNÉ HODNOTY

plochami 338 ha, v roce 1980 již to bylo 422 ha a v roce 2008 to bylo 513 ha. Díky tomuto trendu se obytné plochy zvětšily téměř o 50%.

Přehled využití území (LU) [ha] Plocha správního území Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1951 6314 338 64 44 3440 2428

1980 6314 422 159 55 3565 2113

1991 6314 453 172 74 3592 2022

2002 6314 475 193 88 3650 1907

2008 6314 513 234 89 3625 1853

Tab. 7: Přehled využití správního území města Písku (LU) – [ha]

Písek - vývoj ploch využití správního území (LU) 4000 3500 3000 [ha]

2500 2000 1500 1000 500

0 1951

1980

1991

Obytné plochy

Výrobní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

2002

2008

Dopravní plochy

Graf 1: Vývoj ploch využití správního území (LU): 1951 - 2008

Přehled využití území (LU) [%] Plocha správního území Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1951 1980 1991 2002 2008 100 100 100 100 100 100 125 134 141 152 100 248 269 302 366 100 125 168 200 202 100 104 104 106 105 100 87 83 79 76

Tab. 8: Přehled procentuálního vývoje ploch v Písku (LU) – [%]


Str. 47

VÝSLEDNÉ HODNOTY

Písek - procentuální vývoj ploch využití správního území (LU) 400

350 300 [%]

250 200 150

100 50

0 1951

1980

1991

Obytné plochy

Výrobní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

2002

2008 Dopravní plochy

Graf 2: Procentuální vývoj ploch využití správního území (LU): 1951 - 2008

6.1.1.2

Vývoj ploch pomocí land use – jádrové území

Dále byl sledován vývoj ploch v rámci rozdělení správního území na území jádrové a přidružené. Z celkových 4345 ha jádrového území nejvíce zaujímají plochy rekreační - v roce 2008 jejich celková výměra byla 2758 ha, což odpovídá 63% z celkové plochy. Naopak nejmenší plochou je plocha dopravní. Celkové zastoupení jednotlivých ploch je zaznamenám v tabulce 9. Procentuální vývoj ploch v jádrovém území je pak vyznačen v grafu 3.

Přehled využití území (land use) [ha] Plocha jádrového území Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1951

1980

1991

2002

2008

4345 286 64 40 2592 1362

4345 362 148 50 2705 1080

4345 383 161 65 2730 1006

4345 401 181 73 2784 906

4345 437 216 74 2758 859

Tab. 9: Přehled využití jádrového území města Písku (LU)


Str. 48

VÝSLEDNÉ HODNOTY

Písek - procentuální vývoj ploch využití jádrového území (LU) 400 350 300

[%]

250 200

150 100

50 0 1951

1980

1991

Obytné plochy

Výrobní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

2002


Graf 3: Procentuální vývoj ploch využití jádrového území (LU): 1951 - 2008

6.1.1.3

Vývoj ploch pomocí land use – přidružené území

Stejně jako byl sledován vývoj ploch pro jádrové území, tak byl sledován vývoj ploch i pro přidružené území. Toto území se vyznačuje větší plochou lesního porostu a velkým množstvím zemědělské půdy. Nacházejí se zde také 3 vesnice – Nový Dvůr u Písku, Semice u Písku a Smrkovice. Díky tomuto rázu krajiny převažují plochy ostatní a plochy rekreační. Do ploch ostatních byly z větší části přiřazeny plochy zemědělské. Tyto plochy zaujímají v roce 1066 ha, v roce 1991 – 1017 ha a v roce 2008 pouze 993 ha, což znamená pokles o 7%. Tento pokles byl způsoben přetvářením zemědělské půdy na účel výstavby rodinných domů, chat a silnic. Z hlediska procentuálního vyjádření v rámci jednotlivých let ostatní plochy zabíraly v roce 1951 více než 54% z celkové plochy, v roce 2008 to bylo přesně 50%. Zajímavý vývoj prodělaly plochy obytné. V roce 1951 bylo zastavěno obytnými plochami 52 ha, v roce 1991 to bylo již 70 ha a v roce 2008 to bylo 77 ha. Pokud bychom se podívali na zastoupení těchto ploch v roce 1951, obytné plochy by zaujímaly pouhá 3%, a v roce 2008 by to byly 4%.


Str. 49

VÝSLEDNÉ HODNOTY

Přehled využití území (land use) [ha] Plocha přidruženého území Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1951 1969 52 1 4 847 1066

1980 1969 59 11 6 860 1033

1991 1969 70 12 8 862 1017

2002 1969 74 13 14 866 1002

2008 1969 77 18 14 867 993

Tab. 10: Přehled využití přidruženého území města Písku (LU)

6.1.1.4

Vývoj ploch pomocí land use – intravilán (jádrové)

V neposlední řadě byl analyzován vývoj intravilánu, resp. extravilánu v rámci jádrového a přidruženého území. Tyto změny jsou znázorněny v tabulce 11 a v grafu 4. Během sledovaného období žádná obec nebyla odtržena ani přisloučena, z tohoto důvodu se mění pouze hodnoty intravilánu a extravilánu území v jádrovém a přidruženém území.

Písek [ha] správní území jádrové území jádrové - intravilán jádrové – extravilán přidružené území přidružené – intravilán přidružené - extravilán

1951 6314 4345 501 3844 1969 57 1912

1980 6314 4345 669 3676 1969 74 1895

1991 6314 4345 709 3636 1969 82 1887

2002 6314 4345 783 3562 1969 88 1881

2008 6314 4345 837 3508 1969 97 1872

Tab. 11: Vývoj správního, jádrového a přidruženého území a intravilánu a extravilánu


Str. 50

VÝSLEDNÉ HODNOTY

Písek - správní, jádrové a přidružené území a z toho intravilán a extravilán

rozlohy (ha)

8000 6000 4000

2000 0 1951

1980

správní území jádrové intravilán přidružené území přidružené extravilán

1991

2002

2008

jádrové území jádrové extravilán přidružené intravilán

Graf 4: Vývoj správního, jádrového a přidruženého území a intravilánu a extravilánu

Dále byl sledován vývoj ploch dle rozdělení Land Use v rámci intravilánu v jádrovém území. Největší díl z celkové plochy intravilánu tvoří plochy obytné, a to více než polovinu. Podíl obytných ploch tvořil v roce 1951 přibližně 57%, v roce 1991 to bylo 53% a v roce 2008 klesl podíl na 51%. Naopak největší změnou za sledované období prošly plochy výrobní. V roce 1951 zabíraly výrobní plochy necelých 60 ha, v roce 1980 to bylo již 146 ha a v roce 2008 dokonce 212 ha. Tzn., že výrobní plochy tvořily v roce 2008 téměř 1/4 celkové zastavěné plochy v jádrovém území. Rekreační a dopravní plochy se od roku 1980 skoro nezměnily (jejich nárůst kopíruje nárůst zastavěné plochy).

Přehled využití území (LU) *ha+ Plocha intravilánu Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1951 1980 1991 2002 2008 501 669 709 783 837 286 351 373 390 426 59 146 159 177 212 32 43 56 64 59 65 106 108 150 137 59 23 13 2 2

Tab. 12: Přehled využití území (LU) v intravilánu


Str. 51

VÝSLEDNÉ HODNOTY

Písek - vývoj ploch využití území v intravilánu 900

800 700

[ha]

600

500 400

300 200

100 0 1951

1980

1991

Plocha intravilánu Rozloha výrobních ploch Rozloha rekreačních ploch

2002

2008

Rozloha obytných ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha ostatních ploch

Graf 5: Vývoj využití území intravilánu

Písek- vývoj ploch využití území a intravilánu 1951- 2008 1000

plochy (ha)

800

600 400 200 0 1951

1980


1991

2002

2008


Graf 6: Podíl jednotlivých tříd využití území intravilánu


Str. 52

VÝSLEDNÉ HODNOTY

6.1.2 Vývoj ploch v Písku pomocí ÚHDP Další možností, jak hodnotit rozložení jednotlivých ploch, je za pomoci ÚHDP (Úhrnné hodnoty druhů pozemků). Podrobnější rozdělení je uvedeno v kapitole 4.1.3. Z následující tabulky (tabulka č. 13) lze vyčíst, že během vývoje území se zvětšovaly zastavěné plochy a nádvoří a také ostatní plochy a neplodná půda. Zastavěné plochy a nádvoří zaznamenaly od roku 1951 do roku 2008 nárůst až o 350 ha. Naopak se zmenšila výměra zemědělské půdy. Lesní půdy a vodní plochy během sledovaného období zůstaly relativně konstantní.

Písek *ha+ Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plochy a neplodná půda

1951 2563 3149 139 402 61

1980 2288 3144 142 581 159

1991 2221 3137 140 625 191

2002 2142 3141 140 668 223

2008 2056 3136 140 747 235

Tab. 13: Přehled vývoje správního území dle ÚHDP

[ha]

Písek - ÚHDP správní území 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1951

1980

Zemědělská půda Vodní plochy Ostatní plochy a neplodná půda

1991

2002

2008

Lesní půda Zastavěná plocha a nádvoří

Graf 7: Vývoj ÚHDP od roku 1951


Str. 53

VÝSLEDNÉ HODNOTY

Z procentuálního vyjádření zastoupení ploch v jednotlivých letech vyplývá, že plochy lesní jsou obsaženy v 50% celkové výměry a jejich podíl se v průběhu let nikterak nemění. Podobný vývoj mají plochy vodní – jejich zastoupení je vyjádřeno 2%. Naopak je tomu u ploch zemědělských. V roce 1951 byla jejich výměra 2563 ha, což odpovídá 41% v celkové výměře. Do roku 2008 výměra postupně klesala a v roce 2008 bylo jejich zastoupení v celkové výměře rovno 32%.

Písek - podíl jednotlivých tříd vývoje území (ÚHDP) 3500

3000

[ha]

2500 2000 1500 1000

500 0 1951

1980

1991


2002

2008


Graf 8: Podíl jednotlivých tříd vývoje území (ÚHDP)

6.2 Vývoj silniční dopravy v Písku Vývoj silniční dopravy byl sledován pomocí hodnot intenzity dopravy. Tyto hodnoty vycházely ze záznamů ŘSD. V zájmové oblasti bylo během sledování (1968 – 2005) rozmístěno celkem 22 uzlů – některé byly nově vytvořeny, popř. zrušeny. Díky těmto změnám byly nalezeny pouze 4 společné uzly (pro sumu vozidel), pro něž byly dostupné veškeré hodnoty z let 1968, 1973, 1980, 1990, 1995, 2000 a 2005. Rozmístění jednotlivých uzlů je patrné z přílohy 26. Tyto grafy nejsou pro všechny linie (každá linie představuje jeden měřený úsek) spojité, a to z toho důvodu že na všech úsecích nebyla měření prováděna v každém roce.


Str. 54

VÝSLEDNÉ HODNOTY

6.2.1 Osobní vozidla V rámci sledování vývoje intenzity dopravy v osobních vozidlech, bylo nalezeno 5 společných uzlů (viz tabulka x). Z této tabulky je patrné, že od roku 1968 stoupl počet vozidel až o 418% - z původních 10 033 osobních vozidel na 42 019 vozidel. Z tabulky je také patrný nejvyužívanější uzel, a to uzel s číslem 2-1242 na silnici I/20. Od roku 1968 do roku 2005 se na tomto úseku zvýšil počet osobních vozidel o 10 880. V příloze č. 26 je znázorněn vývoj intenzity dopravy osobních vozidel v jednotlivých uzlech dle vývoje v jednotlivých letech. Automobilová doprava je jednou z nejvýznamněji a nejrychleji se rozšiřujících způsobů dopravy. V roce 1968 tvořila automobilovou dopravu necelých 50% z celkové dopravy, v roce 1990 to již bylo 75% a v roce 2005 činila osobní vozidla již 82% z celkové dopravy.

silnice 20 20 33 139 140

Úsek 1968 1973 2-1241 2075 5833 2-1242 2931 5428 2-1041 1247 2552 2-1781 1786 2027 2-1871 1994 3799 celkem vozidel 10033 19639

1980 7683 7683 3452 x 4602

1990 x 8106 4026 4382 2229

1995 2000 2005 9207 9257 8463 10903 9819 13811 7723 6207 6592 9899 8659 8645 4581 5352 4508 42313 39294 42019

Tab. 14: Přehled společných uzlů pro osobní vozidla

6.2.2 Těžká vozidla Pomocí analýzy byl zjištěn v některých úsecích nárůst dopravy těžkých vozidel, naopak v některých úsecích byl tento trend opačný. Např. v úseku 2-1041 projelo v roce 1968 pouhých 834 těžkých vozidel, v roce 2005 to byl již více jak dvojnásobek vozidel – 1944. Na druhou stranu např. na úseku 2-1871 se počet vozidel snížil o polovinu. Toto lze vysvětlit výstavbou nových úseků silnic, a to hlavně městského okruhu, a tudíž odklonění těžkých vozidel. Pokud bychom se podívali na těžkou dopravu z hlediska procentuálního vyjádření podílu na celkové dopravě, pak by výsledkem byla do roku 1995 klesající křivka a od roku 1995 rostoucí. V roce 1968 tvořila těžká doprava 30% podíl na


Str. 55

VÝSLEDNÉ HODNOTY

celkové dopravě, v roce 1995 to bylo pouhých 14% a naopak v roce 2005 to bylo 18%.

silnice 20 20 33 139 140

Úsek 2-1241 2-1242 2-1041 2-1781 2-1871 celkem vozidel

1968 1155 1970 834 854 1262 6075

1973 3184 1886 1165 717 946 7898

1980 2254 2254 1503 x 838

1990 x 2624 1432 888 1363

1995 2250 1235 1409 1898 908 7700

2000 657 777 1363 804 951 4552

2005 1227 1650 1944 936 763 6520

Tab. 15: Přehled společných uzlů pro těžká vozidla

6.2.3 Motocykly Na rozdíl od intenzity dopravy osobních vozidel, jež mají rostoucí tendeci, motocykly mají klesající tendenci. Tento trend je vidět na grafu č. 9. V roce 1968 projelo sledovanými společnými uzlemi 4397 motocyklů, v 2005 to již bylo pouhých 314. To znamená pokles o více jak 4083 motocyklů. Největší pokles u sledovaných 5 uzlů je na uzlu 2-1242, kde byl zaznamenán úbytek o 1102 motocyklů. Z hlediska procentuálního vyjádření z celkového zastoupení v dopravě motocykly zastupovaly v roce 1968 celých 30%, naopak v roce 2005 to je pouhé 1%.

silnice 20 20 33 139 140

Úsek 1968 2-1241 852 2-1242 1219 2-1041 533 2-1781 797 2-1871 996 celkem motocyklů 4397

1973 918 729 286 328 494 2755

1980 361 361 121 x 206

1990 x 294 73 146 108

1995 102 135 79 132 60 508

2000 57 108 51 102 73 391

2005 73 117 34 57 33 314

Tab. 16: Přehled společných uzlů pro motocykly


Str. 56

VÝSLEDNÉ HODNOTY

Písek - intenzita dopravy - motocykly 1200 1000

počet vozidel za 24 hod

800 600 400

200 0 1968

1973

2-1241 2-1245 2-1234

2-1242 2-1232 2-1235

1980

2-1041 2-1782 2-1872

1990

2-1781 2-1783 2-1236

1995

2-1231 2-1233 2-1784

2000

2-1871 2-1247 2-1874

2005

2-1243 2-1042

2-1244 2-1873

Graf 9: Vývoj celkové intenzity dopravy motocyklů na měřených místech od roku 1968

6.2.4 Jednotkové vozidlo Jednotkové vozidlo je srovnávací výpočetní jednotka vyjadřující vliv různých druhů vozidel v dopravě. Tento vliv v jednotlivých společných úsecích vyjadřuje tabulka 17.

silnice 20 20 33 139 140

úsek 2-1241 2-1242 2-1041 2-1781 2-1871

1968 4811 7481 3182 3893 5016

1973 12660 9565 5025 3625 5938

1980 12372 12372 6519 x 6381

1990 x 13501 6927 6231 5009

1995 13758 13441 10581 13761 6427

2000 10600 11427 8959 10318 7291

2005 10954 17170 10497 10546 6051

Tab. 17: Přehled společných uzlů pro jednotková vozidla


Str. 57

VÝSLEDNÉ HODNOTY

6.2.5 Celkový počet vozidel V grafu 10 je v převážné části vidět narůstání celkové intenzity dopravy. Její největší nárůst byl zaznamenán (na 5 sledovaných uzlech) mezi roky 1990 a 1995, kdy sledovaná hodnoty vzrostla téměř o dvojnásobek, a to z původních 33 169 vozidel na 50 521 vozidel.

Písek - intenzita dopravy - součet vozidel 18000 16000 počet vozidel za 24 hod

14000 12000 10000 8000

6000 4000 2000 0 1968

2-1241 2-1243 2-1233

1973

1980

2-1242 2-1244 2-1247

1990

2-1041 2-1245 2-1042

1995

2000

2-1781 2-1232 2-1873

2005

2-1231 2-1782 2-1234

2-1871 2-1783 2-1235

Graf 10: Vývoj celkové intenzity dopravy na měřených místech od roku 1968

silnice 20 20 33 139 140

úsek 2-1241 2-1242 2-1041 2-1781 2-1871 celkem

1968 4082 6120 2614 3437 4252 20 505 100%

1973 9935 8043 4003 3072 5239 30 292 148%

1980 10298 10298 5076 x 5646

1990 7498 11024 5531 5416 3700 33 169 162%

1995 11559 12273 9211 11929 5549 50 521 246%

2000 9971 10704 7621 9565 6376 44 237 216%

2005 9763 15578 8570 9638 5304 48 853 238%

Tab. 18: Přehled společných uzlů pro celkovou intenzitu dopravy


Str. 58

VÝSLEDNÉ HODNOTY

6.3 Vývoj intenzity silniční dopravy 6.3.1 Vývoj intenzity silniční dopravy s ohledem na land use Intenzita dopravy s ohledem na velikost tříd Land Use vyjadřuje závislost nárůstu intenzity dopravy a nárůstu, resp. úbytku výměr jednotlivých tříd. Tzn. nárůst těchto hodnot je rychlejším nárůstem intenzity dopravy, než zvětšování výměr tříd Land Use. S ohledem na roky, kdy probíhalo měření intenzity dopravy a na roky snímkování daného území, nebylo zcela možné dodržet shodu let mezi těmito dvěma úkony. Tzn. např. k intenzitě dopravy z roku 1990 byl použit stav tříd z roku 1991. Přiřazení jednotlivých roků intenzity dopravy k rokům vypracované mapy z leteckých snímků dokládá tabulka 19.

Roky intenzity dopravy Roky snímkování území 2005

2008

2000

2002

1990

1991

1980

1980

Tab. 19: Přiřazení roků intenzity dopravy k rokům snímkování

Pro objektivní porovnání závislosti intenzity dopravy na výměře jednotlivých tříd byly využity údaje intenzity pouze ze shodných uzlů (viz tabulka 20). Z důvodu velkého časového rozdílu mezi rokem 1951 (zpracovaná mapa) a rokem 1968 (měření intenzity dopravy), byl vývoj intenzity dopravy na jednotkovou plochu třídy sledován až od roku 1980.

silnice 20 20 33 140

úsek 2-1241 2-1242 2-1041 2-1871 celkem

1980 10298 10298 5076 5646 31 318

1990 7498 11024 5531 3700 27 753

1995 11559 12273 9211 5549 38 592

2000 9971 10704 7621 6376 34 672

2005 9763 15578 8570 5304 39 215

Tab. 20: Počet vozidel na jednotlivých uzlech


Str. 59

VÝSLEDNÉ HODNOTY

Analýza vývoje intenzity dopravy ve správním území ukázala klesající tendenci u všech tříd mezi rokem 1980 a rokem 1991. Po roce 1991 se klesající tendence mění na rostoucí, kdy největší nárůst byl zaznamenán mezi roky 1991 a 2002. V celkovém hodnocení pro správní území se zvýšila intenzita dopravy ze 4 na 7 vozidel za 24 hodin/ha, což odpovídá navýšení o 75%.

*počet vozidel / ha+ Plocha správního území Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1980 4 74 197 569 9 15

1991 4 61 161 375 8 14

2002 5 73 180 394 9 18

2008 7 76 168 441 11 21

Tab. 21: Intenzita dopravy v počtu vozidel za 24 hodin/ha ploch LU (správní území)

Intenzita dopravy na jednotkovou plochu funkčních tříd pro správní území 600

[počet vozidel/24 hodin]

500 400 300

200 100 0 1980 1991 Plocha správního území

2002 Obytné plochy

Výrobní plochy

Dopravní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

2008

Graf 11: Intenzita dopravy na jednotkovou plochu funkčních tříd pro správní území


Str. 60

VÝSLEDNÉ HODNOTY

Detail grafu 11 80


70 60 50

40 30 20 10

0 1980

1991

2002

2008

Plocha správního území

Obytné plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

Graf 12: Detail grafu 11

Podobný průběh vývoje intenzity dopravy je i u jádrového území. Zde je také mezi roky 1980 a 1991 patrný pokles intenzity, naopak od roku 1991 intenzita dopravy stoupá. Hodnocení pro celkovou plochu jádrového území ukazuje zvýšení ze 7 na 9 vozidel za 24 hodin/ha, tzn. zvýšení téměř o 30%.

*počet vozidel / ha+ Plocha jádrového území Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1980 7 87 212 626 12 29

1991 6 72 172 427 10 28

2002 8 86 192 475 12 38

2008 9 90 182 530 14 46

Tab. 22: Intenzita dopravy v počtu vozidel za 24 hodin/ha ploch LU (jádrové území)

V neposlední řadě byl zkoumán vývoj intenzity dopravy v intravilánu (jádrovém území). Její průběh ukazuje následující tabulka (tabulka 23). Na ploše intravilánu se intenzita vozidel zvýšila z původních 47 vozidel za 24 hodin na hektar, na 48 vozidel. Toto navýšení odpovídá přibližně 2%. K většímu snížení dochází u ploch výrobních (s porovnáním s rokem 1951), což je pravděpodobně zapříčiněno


Str. 61

VÝSLEDNÉ HODNOTY

nárůstem těchto ploch s rozšířením plochy intravilánu. Zbylé plochy zaznamenávají mírný nárůst intenzity dopravy.

*počet vozidel / ha+ Plocha intravilánu Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Plocha extravilánu

1980 47 89 215 728 295 9

1991 2002 2008 39 44 48 74 89 92 175 196 185 496 542 665 257 231 286 8 10 11

Tab. 23: Intenzita dopravy v počtu vozidel za 24 hodin/ha ploch LU (intravilán)

6.3.2 Vývoj intenzity silniční dopravy s ohledem na ÚHDP Podobně jako byl zkoumán vývoj intenzity silniční dopravy s ohledem na funkční plochy LU, tak byl i zkoumán vývoj dopravy s ohledem na velikost tříd ÚHDP. Od roku 1980 intenzita dopravy pomalu klesá, a to až do roku 1991. V roce 1991 klesající tendence dosahuje svého minima, a od roku 1991 opět intenzita dopravy na jednotkovou plochu ÚHDP stoupá, kdy svého vrcholu dosahuje v posledním zkoumaném roce (tedy v roce 2008). Hodnota v počtu vozidel na hektar jednotlivých tříd (od roku 1991) nejvíce vzrostla u ostatních ploch a neplodné půdy, a to ze 145 vozidel/ha na 167 vozidel/ha. Toto zvýšení odpovídá přibližně 15%.

*počet vozidel / ha+ Zemědělská půda Lesní půda Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plochy a neplodná půda

1980 14 10 54 197

1991 12 9 44 145

2002 16 11 52 155

2008 19 13 52 167

Tab. 24: Intenzita dopravy v počtu vozidel za 24 hodin/ha ploch ÚHDP(správní území)


Str. 62

VÝSLEDNÉ HODNOTY

Intenzita dopravy na jednotkovou plochu ÚHDP


250 200

150 100 50 0

1980 Zemědělská půda

1991

Zastavěná plocha a nádvoří

2002 Lesní půda

2008

Ostatní plochy a neplodná půda

Graf 13: Intenzita dopravy na jednotkovou plochu ÚHDP

6.4 Vývoj počtu obyvatel v Písku Z tabulky 25 lze vyčíst pozvolný nárůst počtu obyvatel sledovaného území, a to od roku 1980 až do roku 2001, kdy počet obyvatel dosáhl maxima. V následujících třech letech stav obyvatel mírně klesá. Po roce 2005 počet obyvatel má opět mírně stoupající tendenci. Od roku 1980 až do roku 2010 se počet obyvatel zvýšil o 1845 obyvatel, což znamená nárůst o 6%.

roky počet obyvatel

1980 28104

1991 29550

2001 29986

2002 29796

2004 29774


2005 29801

2006 29877

2007 29909

2008 29898

2010 29949

Tab. 25: Počet obyvatel v jednotlivých letech


Str. 63

VÝSLEDNÉ HODNOTY

Počet obyvatel

*počet obyvatel+

30500 30000 29500 29000 28500 28000 1980

1991

2001

2005

2010

Počet obyvatel

Graf 14: Vývoj počtu obyvatel od roku 1980


Str. 64

ODPOVĚDI NA ZADANÉ OTÁZKY

7

Odpovědi na zadané otázky

Ve kterém časovém období došlo k největším změnám v růstu (úbytku) jednotlivých druhů funkčních ploch? Největšímu nárůstu, popř. úbytku došlo v období mezi roky 1951 – 1980, což je z hlediska nejdelšího časového období pochopitelné. Z hlediska přepočtu hodnot změn na desetiletí, by pak pravděpodobně nejvíce změn zaznamenalo časové období mezi roky 2002 – 2008. V tomto období vzrostla výměra u obytných ploch o 38 ha, což znamená nárůst o 8%. Toto číslo není nikterak velké, ale pokud bychom se podívali na sledované časové období z hlediska desetiletí (tak jako je tomu u předchozích období) pak by toto číslo mohlo být až dvojnásobné. Naopak nejmenší změna ve výměře ploch obytných byla mezi roky 1991 – 2002, kdy výměra vzrostla o pouhé 4%. Podobný vývoj prodělala i plocha výrobní. V období 2002 – 2008 navýšila svoji výměru o 21%, naopak mezi roky 1980 – 1991 klesla o 8%. Zajímavý vývoj měly plochy rekreační. Mezi roky 1951 až 2002 tyto plochy měly vzrůstající tendenci (největší nárůst byl v období mezi roky 1991 – 2002, kdy jejich výměra vzrostla o 58 ha). Naopak v dalším období mezi roky 2002 – 2008 jejich výměra klesla o 25 ha. Pokud bychom ale porovnávali jejich vzrůstající popř. klesající tendenci k roku 1951, pak bychom zjistili, že ač přes pokles v posledním období, tak tyto plochy zaznamenaly celkový nárůst. Na rozdíl od předchozích ploch, u ploch ostatních byl vývoj opačný, tedy úbytek výměry. Ačkoli se v posledním období její úbytek zpomalil (výměra klesla o 3%), k jejímu největšímu poklesu došlo v období mezi roky 1991 – 2002, a to o 115 ha. Jako jediná třída, jež měla během sledovaného období konstantní nárůst výměry (žádné období, kdy by se rapidně její výměra zvětšila, nepřevažovalo), byly plochy dopravní. V jednotlivém období se její výměra zvětšila v průměru o 16 ha.


Str. 65

ODPOVĚDI NA ZADANÉ OTÁZKY

Ve kterém časovém období byly realizovány na území města nové dopravní trasy, event. významné realizace v dopravní infrastruktuře a jaké? Tvář města Písku z hlediska dopravní infrastruktury se začala měnit na začátku 90. let minulého století. V tomto období se začalo s budováním obchvatu města, jež bylo dokončeno přibližně na začátku tohoto století. Před touto změnou vedly hlavní dopravní trasy přes město. Ve kterém časovém období byly realizovány nové dopravní trasy v širším zázemí místa (cca do 20km)? Další významnou stavbou v dopravní infrastruktuře bylo vybudování mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda a její propojení pomocí rychlostní komunikace s městem, resp. navázání na obchvat. Tyto významné stavby byly zbudovány okolo roku 2005.

Ve kterém časovém období došlo k největšímu růstu intenzit dopravy (nárůst počtu j. v. – jednotkových vozidel – na vybraných dopravních trasách města a v jeho zázemí? K největšímu nárůstu na vybraných dopravních trasách města (tedy na společných 5 uzlech) došlo v období mezi roky 1990 – 1995. Naopak k největšímu poklesu na těchto uzlech došlo po roce 1995, kdy byla dobudována část městského obchvatu. Tento pokles znamenal úbytek jednotkových vozidel v průměru až o 20 %.

Ve kterém časovém období došlo k poklesu intenzity dopravy v zastavěném (jádrovém) území města? K největšímu poklesu intenzity dopravy v zastavěném území města došlo v období po roce 1995. V tomto období byla dokončena první etapa výstavby městského okruhu, a tím tak částečné odvedení dopravy z centra města. V tomto období se snížil počet jednotkových vozidel na měřených úsecích až o 3000 vozidel, což pro představu znamená pokles o 25%.


Str. 66

ZÁVĚR

ZÁVĚR Cílem této diplomové práce, jež je součástí dvou projektů financovaných Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy, bylo vyhodnocení vývoje města Písku s ohledem na vývoj silniční dopravy a vyhodnocení změn využití území pomocí GIS.

První část analýzy – vyhodnocení vývoje města - bylo založeno na rozdělení půdy do tříd pomocí land use a pomocí ÚHDP. Toto rozdělení bylo vztaženo jak na správní území, tak i na jeho části (tedy na jádrové území a přidružené území). Výměry jednotlivých částí se během zkoumaného období neměnily, tzn. žádné obce se neodtrhly ani nepřisloučily. Výměra správního území činí 6314 ha, z toho jádrové území zaujímá rozlohu o 4345 ha a přidružené území rozlohu o 1969 ha. Dále byly tyto části území rozděleny ještě na intravilán a extravilán. Z rozborů vyplývá, že k největším změnám ve správním území pomocí rozdělení land use došlo v období mezi roky 1951 – 1980, což je z výrazné délky období pochopitelné.

V rámci

jednotlivých ploch, největší změnu od roku 1951 do roku 2008 zaznamenaly plochy výrobní, kdy jejich výměra vzrostla čtyřnásobně. Druhou výraznou změnou prošly plochy obytné – v roce 1951 bylo zastavěno obytnými plochami 338 ha, v roce 2008 to bylo již 513, tento nárůst znamená navýšení výměry téměř o 50%. Naopak pokles byl zaznamenán u rozlohy ploch ostatních.

Druhá část analýzy – vyhodnocení vývoje silniční dopravy – potvrdila trend vrůstající intenzity dopravy, jakož je tomu i u jiných měst. V celkovém součtu dopravy nejvíce vzrostl počet vozidel mezi roky 1990 a 1995, a to z původních 33 169 vozidel na 50 521 vozidel. Naopak k největšímu poklesu došlo po roce 1995, kdy byla dobudována část městského obchvatu. Zajímavé je sledování vývoje jednotlivých typů vozidel – osobní automobily, těžká vozidla a motocykly. Osobní vozidla tvořila v roce 1968 necelých 50% v celkové dopravě, v roce 1990 to již bylo 75 % a v roce 2005 činily automobily již 82% celkové dopravy. Z původních 10 033 osobních vozidel projelo v roce 2008 stejnými sledovanými úseky více jak 42 000 vozidel. Klesající tendenci naopak zaznamenaly motocykly – v roce 1968 tvořila


Str. 67

ZÁVĚR

jednostopá vozidla 30% celkové dopravy, v roce 2005 to bylo pouhé 1% celkové dopravy.

Vztah mezi vývojem území a intenzitou dopravy ukázala klesající tendenci u všech tříd (obytných ploch, výrobních ploch, dopravních ploch, rekreačních ploch a ostatních ploch) mezi rokem 1980 a 1991. Po roce 1991 se tato klesající tendence mění na rostoucí, kdy největší nárůst byl zaznamenán mezi roky 1991 a 2002. V celkovém hodnocení pro správní území se zvýšila intenzita dopravy na jednotkovou plochu třídy ze 4 na 7 vozidel za 24 hodin na hektar, což odpovídá navýšení o 75%.

Výsledná data a použité materiály k vypracování diplomové práce jsou na přiloženém CD nosiči


Str. 68

POUŽITÁ LITERATURA

POUŽITÁ LITERATURA [1] Mapy.cz [online]. 2010 [cit. 2010-09-15]. Dostupné z WWW: <www.mapy.cz>.

[2] Wikipedie [online]. 2010 [cit. 2010-09-15]. Písek (město). Dostupné z WWW: .

[3] Písek a Písecko - informační systém cestovního ruchu [online]. 1999 [cit. 2010-09-15]. Trasa č. 2. Dostupné z WWW: .

[4] Meteo.amut.net. [online]. 2007 [cit. 2010-09-17]. Dostupné z WWW: .

[5] Adresy v České republice [online]. [cit. 2010-09-17]. Dostupné z WWW: .

[6] www.episek.cz [online]. 2001 [cit. 2010-09-19]. Dostupné z WWW: .

[7] Město Písek [online]. 2004 [cit. 2010-09-19]. Dostupné z WWW: .

[8] www.episek.cz [online]. 2001 [cit. 2010-09-19]. Dostupné z WWW: .

[9] Město Písek [online]. 2004 [cit. 2010-09-19]. Dostupné z WWW: .

[10] Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003 [cit. 2010-09-19]. Dostupné z WWW: .

[11] ADÁMEK, Jan; FRÖHLICH, Jiří; ČÍŽEK, Jiří. Písek - historický průvodce. Prácheňské muzeum: Prácheňské nakladatelství, 2004. 124 s.


Str. 69


[12] Kanadárium [online]. 2008 [cit. 2010-10-01]. Zlatokopova zpověď. Dostupné z WWW: .

[13] Město Píse [online]. 2002 [cit. 2010-10-01]. Písek historie. Dostupné z WWW: .

[14] Kamenný most v Písku [online]. 2005 [cit. 2010-10-01]. Historie a současnost. Dostupné z WWW: .

[15] Kamenný most v Písku [online]. 2005 [cit. 2010-10-01]. Vznik mostu. Dostupné z WWW: .

[16] Písek a Písecko [online]. 2007 [cit. 2010-10-01]. Fotogalerie regionu Písecko. Dostupné z WWW: .

[17] Wikipedie [online]. 1999 [cit. 2010-10-01]. Kamenný most v Písku. Dostupné z WWW: .

[18] Top výlet [online]. 2009 [cit. 2010-10-01]. Město Písek. Dostupné z WWW: .

[19] Picasa [online]. 2009 [cit. 2010-10-02]. Dostupné z WWW: .

[20] Jižní Čechy a Šumava [online]. [cit. 2010-10-02]. Písek. Dostupné z WWW: .

[21] Město Písek [online]. 2004 [cit. 2010-10-02]. Z památek Písku. Dostupné z WWW: .

[22] Wikipedie [online]. 2010 [cit. 2010-10-02]. Mariánské sousoší. Dostupné z WWW: .


Str. 70


[23] Písecký deník [online]. 2010 [cit. 2010-10-5]. Dostupné z WWW: .

[24] Ústav územního rozvoje [online]. 2010 [cit. 2010-10-15]. Slovník územního plánování. Dostupné z WWW: .

[25] MAWIS [online]. [cit. 2010-10-15]. Územní plán - funkční plochy. Dostupné z WWW: .

[26] PAVELKA, Karel. Fotogrammetrie 10. Praha : ČVUT, 2003. 191 s.

[27] Slovník VÚGTK [online]. 2005 [cit. 2010-10-16]. Ortofoto. Dostupné z WWW: .

[28] PAVELKA, Karel. Fotogrammetrie 20. Praha : ČVUT, 2006. 193 s.

[29] ČÚZK [online]. 2010 [cit. 2010-10-18]. Základní báze geografických dat ZABAGED. Dostupné z WWW: .

[30] Český statistický úřad Jihočeský kraj [online]. 2009 [cit. 2010-10-18]. Statistický průvodce obcemi Jihočeského kraje. Dostupné z WWW: .

[31] Ředitelství silnic a dálnic [online]. 2010 [cit. 2010-10-19]. Intenzita dopravy. Dostupné z WWW: .


Str. 71


[32] České dálnice [online]. 2002 [cit. 2010-10-19]. Intenzity dopravy. Dostupné z WWW: .

[33] Prostorová anylýza nezaměstnanosti [online]. 2009 [cit. 2010-10-22]. ArcGIS k tvorbě statistických map. Dostupné z WWW: .

[34] ARCDATA Praha [online]. 2007 [cit. 2010-10-22]. Dostupné z WWW: .

[35] VARS [online]. [cit. 2010-10-22]. ArcGIS Desktop. Dostupné z WWW: .

[36] Esri - ARCDATA Praha [online]. 2010 [cit. 2010-10-22]. Esri. Dostupné z WWW: .

[37] ARCDATA Praha [online]. 1992 [cit. 2010-10-22]. Archivní www stránky. Dostupné z WWW: .

[38] ARCDATA Praha [online]. 2001 [cit. 2010-10-22]. Seznamte se s ArcGIS. Dostupné z WWW: .

[39] ARCDATA Praha [online]. 2010 [cit. 2010-10-22]. ArcGIS Desktop. Dostupné z WWW: .

[40] SEEMANN, P. Projekt digitální mapy, Návody na cvičení. Praha, ČVUT, 2009. 56 s.

[41] Wikipedie [online]. 2010 [cit. 2010-11-01]. Doprava. Dostupné z WWW: .

[42] Ředitelství silnic a dálnic [online]. 2010 [cit. 2010-11-01]. Pozemní komunikace, jejich rozdělení a správa. Dostupné z WWW: . DAGMAR HOUSKOVÁ: POSOUZENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ ÚZEMÍ MĚSTA PÍSKU

Str. 72


[43] Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003 [cit. 2010-11-01]. Pozemní komunikace a jejich rozdělení . Dostupné z WWW: .

[44] Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003 [cit. 2010-11-01]. Dálnice. Dostupné z WWW: < http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/70 1?PC_8411_number1=13/1997&PC_8411_p=4&PC_8411_l=13/1997&PC_8411_ps=10#108 21>.

[45] Wikipedie [online]. 2010 [cit. 2010-11-01]. Dálnice. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1lnice>.

[46] Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003 [cit. 2010-11-01]. Silnice. Dostupné z WWW: < http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/70 1?PC_8411_number1=13/1997&PC_8411_p=5&PC_8411_l=13/1997&PC_8411_ps=10#108 21>.

[47] Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003 [cit. 2010-11-01]. Místní komunikace. Dostupné z WWW: < http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/70 1?PC_8411_number1=13/1997&PC_8411_p=6&PC_8411_l=13/1997&PC_8411_ps=10#108 21>.

[48] Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003 [cit. 2010-11-01]. Účelová komunikace. Dostupné z WWW: .


Str. 73


[49] Správa a údržba silnic jihočeského kraje [online]. 2008 [cit. 2010-11-02]. Dostupné z WWW: .

[50] Rychlostní komunikace R4 [online]. 2010 [cit. 2010-11-02]. Historie výstavby. Dostupné z WWW: .

[51] Ředitelství silnic a dálnic [online]. 2010 [cit. 2010-11-02]. Rychlostní silnice R4. Dostupné z WWW: .

[52] Dalnice-silnice.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-02]. Rychlostní silnice R4. Dostupné z WWW: .

[53] Dalnice-silnice.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-03]. Silnice I/20. Dostupné z WWW: .


Str. 74

SEZNAM OBRÁZKŮ

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Mapa města Písek a znak města ................................................................. 11 Obr. 2: Ukázka rýžování zlata ................................................................................. 13 Obr. 3: Pohled na kamenný most, kasárna, hrad .................................................... 14 Obr. 4: Kamenný most na fresce z roku 1479 ......................................................... 15 Obr. 5: Kamenný most ........................................................................................... 16 Obr. 6: Hrad…………….. ............................................................................................ 17 Obr. 7: Radnice …….. .............................................................................................. 17 Obr. 8: Pozůstatky po Putimské bráně ................................................................... 18 Obr. 9: Morový sloup ............................................................................................ 19 Obr. 10: Městský ostrov ........................................................................................ 20 Obr. 11: Územní plán Písku (aplikace Ma-WIS) ....................................................... 22 Obr. 12: Letecký snímek z roku 1991 ...................................................................... 23 Obr. 13: Vztah mezi snímkem a ortofotem ............................................................ 23 Obr. 14: Ortofoto města Písku ............................................................................... 24 Obr. 15: Mapa intenzity dopravy pro město Písek – rok 2005 ................................ 26 Obr. 16: Založení File Geodatabase ........................................................................ 30 Obr. 17: Ukázka georeferencování leteckého snímku ........................................... 33 Obr. 18: Ukázka funkce Merge ............................................................................... 33 Obr. 19: Určení atributů - jádrové a přidružené území .......................................... 36 Obr. 20: Definování pravidel pro kontrolu topologie .............................................. 37 Obr. 21: Ukázka rozdílů ploch v letech 1951a v roce 2008 ...................................... 37 Obr. 22: Komunikace v okolí města Písku .............................................................. 42


Str. 75

SEZNAM TABULEK

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Základní údaje města Písku ........................................................................ 12 Tab. 2: Původní a upravená legenda ...................................................................... 30 Tab. 3: Názvy Feature Class dle jednotlivých let ..................................................... 31 Tab. 4: Postup založení Feature Class v ArcCatalog ................................................ 31 Tab. 5: Úseky realizované na rychlostní komunikaci R4 ......................................... 43 Tab. 6: Údaje o silnici I/20 ..................................................................................... 44 Tab. 7: Přehled využití správního území města Písku (LU) – [ha] ............................. 47 Tab. 8: Přehled procentuálního vývoje ploch v Písku (LU) – [%] .............................. 47 Tab. 9: Přehled využití jádrového území města Písku (LU) ...................................... 48 Tab. 10: Přehled využití přidruženého území města Písku (LU) ............................... 50 Tab. 11: Vývoj správního, jádrového a přidruženého území ................................... 50 Tab. 12: Přehled využití území (LU) v intravilánu .................................................... 51 Tab. 13: Přehled vývoje správního území dle ÚHDP................................................ 53 Tab. 14: Přehled společných uzlů pro osobní vozidla .............................................. 55 Tab. 15: Přehled společných uzlů pro těžká vozidla ................................................ 56 Tab. 16: Přehled společných uzlů pro motocykly .................................................... 56 Tab. 17: Přehled společných uzlů pro jednotková vozidla ....................................... 57 Tab. 18: Přehled společných uzlů pro celkovou intenzitu dopravy .......................... 58 Tab. 19: Přiřazení roků intenzity dopravy k rokům snímkování ............................... 59 Tab. 20: Počet vozidel na jednotlivých uzlech ......................................................... 59 Tab. 21: Intenzita dopravy - LU (správní území) ...................................................... 60 Tab. 22: Intenzita dopravy - LU (jádrové území) ..................................................... 61 Tab. 23: Intenzita dopravy - LU (intravilán)............................................................. 62 Tab. 24: Intenzita dopravy - ÚHDP(správní území) ................................................. 62 Tab. 25: Počet obyvatel v jednotlivých letech ......................................................... 63


Str. 76

SEZNAM GRAFŮ

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývoj ploch využití správního území (LU): 1951 - 2008................................ 47 Graf 2: Procentuální vývoj ploch využití správního území (LU): 1951 - 2008 ........... 48 Graf 3: Procentuální vývoj ploch využití jádrového území (LU): 1951 - 2008 ........... 49 Graf 4: Vývoj správního, jádrového a přidruženého území ..................................... 51 Graf 5: Vývoj využití území intravilánu ................................................................... 52 Graf 6: Podíl jednotlivých tříd využití území intravilánu .......................................... 52 Graf 7: Vývoj ÚHDP od roku 1951 .......................................................................... 53 Graf 8: Podíl jednotlivých tříd vývoje území (ÚHDP) ............................................... 54 Graf 9: Vývoj celkové intenzity dopravy motocyklů od roku 1968 .......................... 57 Graf 10: Vývoj celkové intenzity dopravy od roku 1968 .......................................... 58 Graf 11: Intenzita dopravy na jednotkovou plochu funkčních tříd .......................... 60 Graf 12: Detail grafu 11 .......................................................................................... 61 Graf 13: Intenzita dopravy na jednotkovou plochu ÚHDP....................................... 63 Graf 14: Vývoj počtu obyvatel od roku 1980 .......................................................... 64


Str. 77

SEZNAM PŘÍLOH

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Písek roku 1951 (Mapa pro Land Use) Příloha 2: Písek roku 1980 (Mapa pro Land Use) Příloha 3: Písek roku 1991 (Mapa pro Land Use) Příloha 4: Písek roku 2002 (Mapa pro Land Use) Příloha 5: Písek roku 2008 (Mapa pro Land Use) Příloha 6: Písek roku 1951 (Mapa pro ÚHDP) Příloha 7: Písek roku 1980 (Mapa pro ÚHDP) Příloha 8: Písek roku 1991 (Mapa pro ÚHDP) Příloha 9: Písek roku 2002 (Mapa pro ÚHDP) Příloha 10: Písek roku 2008 (Mapa pro ÚHDP) Příloha 11: Písek – Mapy změn LU 1951 – 2008 Příloha 12: Písek – Mapy změn LU 1951 – 2002 Příloha 13: Písek – Mapy změn LU 1951 – 1991 Příloha 14: Písek – Mapy změn LU 1951 – 1980 Příloha 15: Písek – Mapy změn LU 1980 – 2008 Příloha 16: Písek – Mapy změn LU 1980 – 2002 Příloha 17: Písek – Mapy změn LU 1980 – 1991 Příloha 18: Písek – Mapy změn LU 1991 – 2008 Příloha 19: Písek – Mapy změn LU 1991 – 2002 Příloha 20: Písek – Mapy změn LU 2002 – 2008 Příloha 21: Vývoj ploch pomocí land use – správní území Příloha 22: Vývoj ploch pomocí land use – jádrové území Příloha 23: Vývoj ploch pomocí land use – přidružené území Příloha 24: Vývoj ploch pomocí land use – intravilán Příloha 25: Vývoj ploch pomocí ÚHDP Příloha 26: Vývoj silniční dopravy Příloha 27: Vývoj intenzity silniční dopravy – LU Příloha 28: Vývoj intenzity silniční dopravy – ÚHDP Příloha 29: Vývoj počtu obyvatel Příloha 30: Vývoj počtu vozidel na 1000 obyvatel


Str. 78

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 31: Vývoj intenzity využití území v počtu obyvatel na hektar tříd ÚHDP Příloha 32: Vývoj intenzity využití území v počtu obyvatel na hektar tříd LU Příloha 33: Vývoj intavilánu Příloha 34: Přehled vývoje změn ve funkčním využití území LU Příloha 35: Přehled vývoje změn v krajinných prvcích ÚHDP Příloha 36: Závislost dopravy na zastavěných plochách Příloha 37: Závislost dopravy na výrobních plochách Příloha 38: Závislost dopravy na poměru zastav. ploch a výrobních ploch


Str. 79

Příloha č.1 - Písek roku 1951 (Mapa pro Land Use)

Jádrové území Přidružené území Dopravní plochy Obytné plochy Ostatní plochy

0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m

Rekreační plochy Výrobní plochy


Jádrové území Přidružené území Dopravní plochy Obytné plochy

0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m

Ostatní plochy Rekreační plochy Výrobní plochy



0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m




0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m




0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m


Příloha č.6 - Písek roku 1951 (Mapa pro ÚHDP)

Jádrové území Přidružené území Lesní plochy Ostatní plochy

0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m

Vodní plochy Zastavěné plochy Zemědělské plochy



0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m




0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m




0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m




0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m


Příloha č.11 - Písek - Mapy změn LU 1951 - 2008

Jádrové území Přidružené území Plochy změn Dopravní plochy

0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m

Obytné plochy Ostatní plochy Rekreační plochy Výrobní plochy



0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m




0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m




0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m




0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m




0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m




0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m




0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m




0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m




0

1 000

2 000

1 : 60 000

3 000 m


Příloha č. 21 – Vývoj ploch pomocí land use – správní území Přehled využití území (LU) [ha] Plocha správního území Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1951 6314 338 64 44 3440 2428

1980 6314 422 159 55 3565 2113

1991 6314 453 172 74 3592 2022

2002 6314 475 193 88 3650 1907

2008 6314 513 234 89 3625 1853

Písek - vývoj ploch využití správního území (LU) 4000 3500

3000

[ha]

2500 2000 1500

1000 500 0 1951

1980

1991

Obytné plochy

Výrobní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

2002

2008

Dopravní plochy

Písek - podíl jednotlivých tříd vývoje území (LU) 7000 6000

[ha]

5000 4000 3000 2000 1000 0 1951

1980

1991

2002

2008

Plocha správního území

Rozloha obytných ploch

Rozloha výrobních ploch

Rozloha dopravních ploch

Rozloha rekreačních ploch

Rozloha ostatních ploch

Přehled využití území (LU) [%] 1951 Plocha správního území 100 Rozloha obytných ploch 5 Rozloha výrobních ploch 1 Rozloha dopravních ploch 1 Rozloha rekreačních ploch 54 Rozloha ostatních ploch 38

Přehled využití území (LU) [%] Plocha správního území Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1980 100 7 3 1 56 33

1951 100 100 100 100 100 100

1980 100 125 248 125 104 87

1991 100 7 3 1 57 32

1991 100 134 269 168 104 83

2002 100 8 3 1 58 30

2008 100 8 4 1 57 29

2002 100 141 302 200 106 79

2008 100 152 366 202 105 76

Písek - procentuální vývoj ploch využití správního území (LU) 400 350 300 [%]

250 200 150 100

50 0 1951

1980

1991

Obytné plochy

Výrobní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

2002


Příloha č. 22 – Vývoj ploch pomocí land use – jádrové území Přehled využití území (LU) [ha] Plocha jádrového území Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1951 4345 286 64 40 2592 1362

1980 4345 362 148 50 2705 1080

1991 4345 383 161 65 2730 1006

2002 4345 401 181 73 2784 906

2008 4345 437 216 74 2758 859

Písek - vývoj ploch využití jádrového území (LU) 3000 2500

[ha]

2000 1500 1000 500 0 1951

1980

1991

2002

2008

Rozloha obytných ploch

Rozloha výrobních ploch

Rozloha dopravních ploch

Rozloha rekreačních ploch

Rozloha ostatních ploch

[ha]

Písek - podíl jednotlivých tříd vývoje území (LU) 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1951

1980

1991

2002

2008

Jádrové území

Obytné plochy

Výrobní plochy

Dopravní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

Přehled využití území (LU) [ha] Plocha jádrového území Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1951 100 7 1 1 60 31

1980 100 8 3 1 62 25

1991 100 9 4 1 63 23

2002 100 9 4 2 64 21

2008 100 10 5 2 63 20

Přehled využití území (LU) [ha] Plocha jádrového území Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1951 100 100 100 100 100 100

1980 100 127 231 125 104 79

1991 100 134 252 163 105 74

2002 100 140 283 183 107 67

2008 100 153 338 185 106 63

Písek - procentuální vývoj ploch využití jádrového území (LU) 400

350 300 [%]

250

200 150

100 50 0

1951

1980

1991

Obytné plochy

Výrobní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

2002


Příloha č. 23 – Vývoj ploch pomocí land use – přidružené území Přehled využití území (LU) [ha] Plocha přidruženého území Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1951 1969 52 1 4 847 1066

1980 1969 59 11 6 860 1033

1991 1969 70 12 8 862 1017

2002 1969 74 13 14 866 1002

2008 1969 77 18 14 867 993

Písek - vývoj ploch využití území (LU) 1200 1000

[ha]

800 600 400 200 0 1951

1980

1991

Obytné plochy

Výrobní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

2002


Písek - podíl jednotlivých tříd vývoje území (LU) 2000

[ha]

1500

1000 500 0 1951

1980

1991

2002

2008

Přidružené území

Obytné plochy

Výrobní plochy

Dopravní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

Přehled využití území (LU) [ha] Plocha přidružené území Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1951 100 3 0 0 43 54

1980 100 3 1 0 44 52

1991 100 4 1 0 44 52

2002 100 4 1 1 44 51

2008 100 4 1 1 44 50

Příloha č. 24 – Vývoj ploch pomocí land use – intravilán Písek [ha] správní území jádrové území jádrové - intravilán jádrové – extravilán přidružené území přidružené – intravilán přidružené - extravilán

1951 6314 4345 501 3844 1969 57 1912

1980 6314 4345 669 3676 1969 74 1895

1991 6314 4345 709 3636 1969 82 1887

2002 6314 4345 783 3562 1969 88 1881

2008 6314 4345 837 3508 1969 97 1872

Písek - správní, jádrové a přidružené území a z toho intravilán a extravilán 7000 6000

správní území rozlohy (ha)

5000

jádrové území

4000

jádrové intravilán

3000

jádrové extravilán

2000

přidružené území přidružené intravilán

1000

přidružené extravilán 0

1951

1980

1991

2002

Přehled využití území (LU) [ha] Plocha intravilánu Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

2008

1951 1980 1991 2002 2008 501 669 709 783 837 286 351 373 390 426 59 146 159 177 212 32 43 56 64 59 65 106 108 150 137 59 23 13 2 2

Písek - vývoj ploch využití území v intravilánu (ha) 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1951 1980 1991 Plocha intravilánu Rozloha výrobních ploch Rozloha rekreačních ploch

2002 2008 Rozloha obytných ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha ostatních ploch

Písek- vývoj ploch využití území a intravilánu (ha) 1951- 2008 1000

plochy (ha)

800 600 400

200 0 1951

1980


1991

2002

2008


Písek - vývoj ploch užití 1950 12% 13% 6%

57% 12%

Obytné plochy

Výrobní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

Dopravní plochy

Písek - vývoj ploch užití 1980 3% 16% 6% 53% 22%

Obytné plochy

Výrobní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

Dopravní plochy


Obytné plochy

Výrobní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

Dopravní plochy

Písek - vývoj ploch užití 2002 0% 19% 50%

8%

23%

Obytné plochy

Výrobní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

Dopravní plochy


Obytné plochy

Výrobní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

Dopravní plochy

Příloha č. 25 – Vývoj ploch pomocí ÚHDP Písek *ha+ Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plochy a neplodná půda

1951 2563 3149 139 402 61

1980 2288 3144 142 581 159

1991 2221 3137 140 625 191

2002 2142 3141 140 668 223

Písek - ÚHDP správní území 3500 3000 [ha]

2500

2000 1500 1000

500 0 1951

1980

1991


2002

2008


Písek - podíl jednotlivých tříd vývoje území (ÚHDP) 3500 3000

[ha]

2500 2000 1500 1000 500 0 1951

1980


1991

2002


2008

2008 2056 3136 140 747 235

Písek - vývoj ploch ÚHDP - 1951 1%

2% 6%

41%

50%



Písek - vývoj ploch ÚHDP - 1980 3%

2%

9% 36%

50%



Písek - vývoj ploch ÚHDP - 1980 3% 2%

10% 35%

50%




11% 34%

50%




12%

32%

50%



Příloha č. 26 – Vývoj silniční dopravy Osobní vozidla: silnice 20 20 33 139 140 140 MK 20 20 20 139 2020 MK 20 20 140 2020 2020 MK 20 20 140

silnice 20 20 33 139 140

úsek 2-1241 2-1242 2-1041 2-1781 2-1231 2-1871 2-1243 2-1244 2-1245 2-1232 2-1782 2-1783 2-1233 2-1247 2-1042 2-1873 2-1234 2-1235 2-1872 2-1236 2-1784 2-1874

Osobní Osobní Osobní Osobní Osobní Osobní Osobní 1968 1973 1980 1990 1995 2000 2005 2075 5833 7683 9207 9257 8463 2931 5428 7683 8106 10903 9819 13811 1247 2552 3452 4026 7723 6207 6592 1786 2027 4382 9899 8659 8645 1212 2552 2536 4525 3624 1994 3799 4602 2229 4581 5352 4508 2586 5187 4826 6440 9583 6096 8138 10284 9364 7450 2909 3200 3900 5046 5911 2755 3874 2423 3190 3441 1747 8148 9971 11836 2054 3541 9714 9461 7450 4447 7816 9724 1805 1865 2766 5220 9244 11836 4317 8032 10973 5824 8093 10960 5857 7388 6528

úsek 1968 1973 2-1241 2075 5833 2-1242 2931 5428 2-1041 1247 2552 2-1781 1786 2027 2-1871 1994 3799 celkem vozidel 10033 19639

1980 7683 7683 3452 x 4602

1990 x 8106 4026 4382 2229

1995 2000 2005 9207 9257 8463 10903 9819 13811 7723 6207 6592 9899 8659 8645 4581 5352 4508 42313 39294 42019

Písek - intenzita dopravy - osobní vozidla 14000

12000


10000

8000

6000

4000

2000

0 1968

1973

1980

1990

1995

2000

2005

2-1241

2-1242

2-1041

2-1781

2-1231

2-1871

2-1243

2-1244

2-1245

2-1232

2-1782

2-1783

2-1233

2-1247

2-1042

2-1873

2-1234

2-1235

2-1872

2-1236

2-1784

2-1874

Těžká vozidla: silnice 20 20 33 139 140 140 MK 20 20 20 139 2020 MK 20 20 140 2020 2020 MK 20 20 140

silnice 20 20 33 139 140

úsek 2-1241 2-1242 2-1041 2-1781 2-1231 2-1871 2-1243 2-1244 2-1245 2-1232 2-1782 2-1783 2-1233 2-1247 2-1042 2-1873 2-1234 2-1235 2-1872 2-1236 2-1784 2-1874

Těžká Těžká Těžká Těžká Těžká Těžká 1968 1973 1980 1990 1995 2000 1155 3184 2254 2250 657 1970 1886 2254 2624 1235 777 834 1165 1503 1432 1409 1363 854 717 888 1898 804 756 1165 683 1871 382 1262 946 838 1363 908 951 1510 1660 2349 1416 675 2221 1725 1219 821 1326 998 773 1064 1409 1235 594 835 468 2086 2600 658 366 1063 617 1053 1428 339 311 1389 2613 1309 2293 348 1667 1716

úsek 2-1241 2-1242 2-1041 2-1781 2-1871 celkem vozidel

1968 1155 1970 834 854 1262 6075

1973 3184 1886 1165 717 946 7898

1980 2254 2254 1503 x 838

1990 x 2624 1432 888 1363

1995 2250 1235 1409 1898 908 7700

2000 657 777 1363 804 951 4552

Těžká 2005 1227 1650 1944 936 763 934 1939 1561 2793 934 2497 704 2793 3442 3010 3295 752

2005 1227 1650 1944 936 763 6520

Písek - intenzita dopravy - těžká vozidla 3500

3000

počet vozidel za 24 hodin

2500

2000

1500

1000

500

0 1968

1973

1980

1990

1995

2000

2005

2-1241

2-1242

2-1041

2-1781

2-1231

2-1871

2-1243

2-1244

2-1245

2-1232

2-1782

2-1783

2-1233

2-1247

2-1042

2-1873

2-1234

2-1235

2-1872

2-1236

2-1784

2-1874

Motocykly: silnice 20 20 33 139 140 140 MK 20 20 20 139 2020 MK 20 20 140 2020 2020 MK 20 20 140

silnice 20 20 33 139 140

úsek 2-1241 2-1242 2-1041 2-1781 2-1231 2-1871 2-1243 2-1244 2-1245 2-1232 2-1782 2-1783 2-1233 2-1247 2-1042 2-1873 2-1234 2-1235 2-1872 2-1236 2-1784 2-1874

M

M 1968 852 1219 533 797 347 996 1072

M 1973 918 729 286 328 286 494 666

úsek 1968 2-1241 852 2-1242 1219 2-1041 533 2-1781 797 2-1871 996 celkem motocyklů 4397

M 1980 361 361 121 91 206 260 283 102 107

M 1990 294 73 146 218 108 242 227 84 56 94 111

1973 918 729 286 328 494 2755

1980 361 361 121 x 206

1990 x 294 73 146 108

M

M

1995 102 135 79 132 33 60 103 129 60

2000 57 108 51 102

2005 73 117 34 57

73

33

103 59

79 47

27 129 34 119 42 44 53 32 49

28 141

34 82

101 60 28 94 56

79 81 36 82 74

38 35

64 60 45

1995 102 135 79 132 60 508

2000 57 108 51 102 73 391

2005 73 117 34 57 33 314

Písek - intenzita dopravy - motocykly 1300

1100

900


700

500

300

100

-100

1968

2-1241 2-1245 2-1234

1973

2-1242 2-1232 2-1235

1980

2-1041 2-1782 2-1872

1990

2-1781 2-1783 2-1236

1995

2-1231 2-1233 2-1784

2000

2-1871 2-1247 2-1874

2005

2-1243 2-1042

2-1244 2-1873

Písek - intenzita dopravy - součet vozidel 18000 16000


14000 12000 10000

8000 6000 4000 2000 0 1968

1973

1980

1990

1995

2000

2005

2-1241

2-1242

2-1041

2-1781

2-1231

2-1871

2-1243

2-1244

2-1245

2-1232

2-1782

2-1783

2-1233

2-1247

2-1042

2-1873

2-1234

2-1235

2-1872

2-1236

2-1784

2-1874

Příloha č. 27 – Vývoj intenzity silniční dopravy – LU *počet vozidel / ha+ Plocha správního území Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1980 4 74 197 569 9 15

1991 4 61 161 375 8 14

2002 5 73 180 394 9 18

2008 7 76 168 441 11 21

Intenzita dopravy na jednotkovou plochu funkčních tříd pro správní území 600


500 400 300 200 100 0 1980 1991 Plocha správního území

2002 Obytné plochy

Výrobní plochy

Dopravní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

*počet vozidel / ha+ Plocha jádrového území Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Rozloha ostatních ploch

1980 7 87 212 626 12 29

1991 6 72 172 427 10 28

2002 8 86 192 475 12 38

2008

2008 9 90 182 530 14 46

*počet vozidel / ha+ Plocha intravilánu Rozloha obytných ploch Rozloha výrobních ploch Rozloha dopravních ploch Rozloha rekreačních ploch Plocha extravilánu

1980 47 89 215 728 295 9

1991 39 74 175 496 257 8

2002 44 89 196 542 231 10

2008 48 92 185 665 286 11

Příloha č. 28 – Vývoj intenzity silniční dopravy – ÚHDP *počet vozidel / ha+ Zemědělská půda Lesní půda Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plochy a neplodná půda

1980 14 10 54 197

1991 12 9 44 145

2002 16 11 52 155

2008 19 13 52 167

Intenzita dopravy na jednotkovou plochu ÚHDP


250

200

150

100

50

0 1980

1991

2002

2008

Zemědělská půda

Lesní půda



Příloha č. 29 – Vývoj počtu obyvatel roky počet obyvatel

1980 28104

1991 29550

2001 29986

2002 29796

2004 29774


2005 29801

2006 29877

2007 29909

2008 29898

2010 29949

Počet obyvatel

*počet obyvatel+

30500 30000

29500 29000 28500 28000

1980

1991

2001

2005

2010

Počet obyvatel

Příloha č. 30 – Vývoj počtu vozidel na 1000 obyvatel počet obyvatel počet vozidel počet vozidel na 1000 obyvatel

1980 28104 31 318 1114

1991 29550 27 753 939

2001 29986 34 672 1156

2005 29801 39 215 1316

počet vozidel na 1000 obyvatel

Písek - počet vozidel na 1000 obyvatel 1400 1300 1200 1100 1000 900 1980

1991

2001

počet vozidel na 1000 obyvatel

2005

Příloha č. 31 – Vývoj intenzity využití území v počtu obyvatel na hektar tříd ÚHDP Písek *ha+ 1980 Zemědělská půda 2288 Lesní půda 3144 Vodní plochy 142 Zastavěná plocha a nádvoří 581 Ostatní plochy a neplodná půda 159 počet obyvatel 28104 ÚHDP/obyv. Zemědělská půda 12 Lesní půda 9 Vodní plochy 198 Zastavěná plocha a nádvoří 48 Ostatní plochy a neplodná půda 177

1991 2221 3137 140 625 191 29550

2002 2142 3141 140 668 223 29796

2008 2056 3136 140 747 235 29898

13 9 211 47 155

14 9 213 45 134

15 10 214 40 127

Písek - intenzita využití ploch tříd ÚHDP v počtu obyvatel/ha 250 počet obyv/ha

200 150 100 50 0 1980

1991

2002

Zemědělská půda

Lesní půda

Vodní plochy



2008

Příloha č. 32 – Vývoj intenzity využití území v počtu obyvatel na hektar tříd LU Přehled využití území (LU) *ha+ 1980 Plocha intravilánu 669 Rozloha obytných ploch 351 Rozloha výrobních ploch 146 Rozloha dopravních ploch 43 Rozloha rekreačních ploch 106 Rozloha ostatních ploch 23 počet obyvatel 28104 LU/obyv. Plocha intravilánu 42 Rozloha obytných ploch 80 Rozloha výrobních ploch 192 Rozloha dopravních ploch 654 Rozloha rekreačních ploch 265 Rozloha ostatních ploch 1222

1991 709 373 159 56 108 13 29550

2002 783 390 177 64 150 2 29796

2008 837 426 212 59 137 2 29898

42 79 186 528 274 2273

38 76 168 466 199 14898

36 70 141 507 218 14949

Písek - intenzita využití území v počtu obyvatel/ha 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

1980

1991

2002

2008

Intravilán

Obytné plochy

Výrobní plochy

Dopravní plochy

Rekreační plochy

Ostatní plochy

Příloha č. 33 – Vývoj intravilánu Intravilán 1951 – 1980

Intravilán 1980 – 1991




Příloha č. 34 – Přehled vývoje změn ve funkčním využití území LU Přehled vývoje změn ve funkčním využití území a v dopravní situaci ve vztahu k realizaci dopravních tras popis sledovaného indikátoru v jádrovém území

počáteční stav r.1951

plocha intravilánu /ha

501

přírůstek/ úbytek v %

obytné plochy /ha

286


výrobní plochy /ha

59


dopravní plochy /ha

32


rekreační plochy /ha

65


ostatní plochy /ha přírůstek/ úbytek v %

59

změny v rozsahu funkčních ploch LAND USE /ha 51 - 80 168 34 65 23 87 147 11 34 41 63 -36 -61

51 - 91 208 42 87 30 100 169 24 75 43 66 -46 -78

51 - 02 282 56 104 36 118 200 32 100 85 131 -57 -97

51 - 08 336 67 140 49 153 259 27 84 72 111 -57 -97

80 - 91 40 6 22 6 13 9 13 30 2 2 -10 -43

91 - 02 74 10 17 5 18 11 8 14 42 39 -11 -85

02 - 08 54 7 36 9 35 20 -5 -8 -13 -9 0 0

rozsah funkčních ploch LAND USE v roce /ha 1951 501

1980 669

1991 709

2002 783

2008 837

286

351

373

390

426

59

146

159

177

212

32

43

56

64

59

65

106

108

150

137

59

23

13

2

2

Příloha č. 35 – Přehled vývoje změn v krajinných prvcích ÚHDP Přehled vývoje změn v krajinných prvcích ( UHDP ) a v dopravní situaci ve vztahu k realizaci dopravních tras popis sledovaného indikátoru v jádrovém území

počáteční stav r.1951

zastavěné plochy /ha

402


ostatní plochy /ha

61


zemědělská a lesní půda a vodní plochy /ha přírůstek/ úbytek v %

5851

změny v rozsahu krajinných prvků (ÚHDP) /ha

rozsah krajinných prvků v roce /ha

51 - 80

51 - 91

51 - 02

51 - 08

80 - 91

91 - 02

02 - 08

1951

1980

1991

2002

2008

179 45 98 161

223 55 130 213

266 66 162 266

345 86 174 285

44 8 32 20

43 7 32 17

79 12 12 5

402

581

625

668

747

61

159

191

223

235

-277

-353

-428

-519

-76

-75

-91

5851

5574

5498

5423

5332

-5

-6

-7

-9

-1

-1

-2

Příloha č. 36 – Závislost dopravy na zastav. plochách Písek - závislost dopravy na zast. plochách (1980 - 2008) 41000

počet vozidel

39000

37000 35000 33000 31000 29000 27000 25000 400

420

440

460

480

500

520

zastavěné plochy [ha]

Příloha č. 37 – Závislost dopravy na výrobních plochách

počet vozidel

Písek - závislost dopravy na výrobních plochách (1980 2008) 41000 39000 37000 35000 33000 31000 29000 27000 25000 150

160

170

180

190

200

výrobní plochy [ha]

210

220

230

240

Příloha č. 38 – Závislost dopravy na poměru zastav. ploch a výrobních ploch

počet vozidel

Písek - závislost dopravy na poměru zastav. ploch a výrobních ploch 41000 39000 37000 35000 33000 31000 29000 27000 25000 2

2,1

2,2

2,3

2,4

zastav. plochy/výrobní plochy

2,5

2,6

2,7

POSOUZENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ ÚZEMÍ MĚSTA PÍSKU

Recommend Documents