POSOUZENÍ TECHNOLOGIE ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
ČOV Žárová
zpracoval:
Ing. Břetislav Krňávek Ph.D.
září 2016
Obsah 1.
ÚVOD _________________________________________________________ 3
2.
POPIS ČOV _____________________________________________________ 3 2.1
Popis technologie ČOV _____________________________________________ 4
2.2
Popis provozních celků ČOV ________________________________________ 8
2.3
Rekapitulace sestavy technologie ČOV _______________________________ 14
3.
STÁVAJÍCÍ PODMÍNKY A ZATÍŽENÍ _____________________________ 15
4.
SOUČASNÉ ZATÍŽENÍ ČOV _____________________________________ 18
5.
OPTIMALIZACE ČOV - NÁVRH ZMĚNY STROJNÍHO VYBAVENÍ ____ 19
6.
5.1
Hrubé předčištění a čerpání odpadních vod. __________________________ 19
5.2
Hrubé předčištění a čerpání odpadních vod - alternativa. _______________ 20
5.3
Aktivační systém. _________________________________________________ 20
5.4
Dosazovací nádrže. _______________________________________________ 21
5.5
Kalové jímky. ____________________________________________________ 22
5.6
Řídící systém. ____________________________________________________ 22
SEZNAM STROJŮ A ZAŘÍZENÍ __________________________________ 23
1. ÚVOD V obci Velké Losiny byla vybudována oddílná kanalizace a čistírna odpadních vod pro části obce Žárová – Horní Bohdíkov. Rozhodnutím Okresního úřadu v Šumperku z roku 1999 bylo vydáno povolení stavby vodohospodářského díla a povolení k vypouštění odpadních vod. Zkušební provoz čistírny probíhal v letech 2004 – 2005. Poté byla ČOV uvedena do trvalého provozu. ČOV byla navržena a postavena jako nízkozatěžovaná aerační čistírna ve dvou linkách o kapacitě 300 EO. Splašková odpadní voda přitéká gravitačně na ruční česle a odtud přes lapák písku do čerpací jímky. Z čerpací jímky je dvojicí mělnících čerpadel předčištěná voda čerpána do rozdělovacího objektu. Odtud odpadní voda gravitačně natéká do dvou usazovacích nádrží, které slouží také jako částečně denitrifikující nádrže. Tyto nádrže jsou míchány vzduchem. Předčištěná voda přepadá do aktivačních nádrží s vestavěnými dosazovacími nádržemi. Odtok je zajištěn přes měrný objekt do potoka Račinka. Na stabilizaci kalu je použita provzdušňovaná kalová jímka. Vlastníkem kanalizace i ČOV je obec Velké Losiny, provozovatelem je na základě vzájemné smlouvy a povolení krajského úřadu EKOZIS spol. s r.o. Současné povolení k vypouštění odpadních vod je platné do 31. 12. 2022.
2. POPIS ČOV Přivodní kanalizace sice byla budována jako oddílná, ale podle hodnot z měření průtoků je zřejmé, že do kanalizace proniká značné množství balastních a dešťových vod. Vzhledem k rekreačnímu charakteru osady s kolísavým přítokem v různých obdobích je čistírna dělena na dvě linky. Každá linka se sestává z usazovací nádrže a aktivační nádrže s dosazovací nádrží. Kalová nádrž je společná pro obě linky. Čistírna byla projektována s aktivačním procesem a s aerobní stabilizací kalu v aktivační nádrži provzdušňované jemnobublinnou aerací. Hlavním znakem aktivačního procesu se společnou aerobní stabilizací kalu v aktivační nádrži je nízké specifické zatížení kalu. Z toho následně vyplývá nízké specifické zatížení aktivace, delší doba zdržení a vysoké stáří kalu. Projekt předpokládal, že tato technologie umožní velkou vyrovnávací schopnost aktivačního systému na nárazy hydraulického a látkového zatížení, vysokou provozní bezpečnost a účinnost a jednoduchý způsob stabilizace kalu. Jako hlavní přednost čistírny s touto technologií bylo vypíchnuto, že i při značném nárůstu produkce odpadních vod a jejich znečištění je možné, aniž by došlo ke snížení účinnosti čištění, prakticky okamžitě přejít na běžný nízkozátěžový aktivační proces s úplným biologickým čištěním, avšak bez současné aerobní stabilizace kalu v aktivaci. K tomu byla dostatečně dimenzována uskladňovací nádrž stabilizovaného kalu, která byla vybavena aeračním systémem.
2.1 Popis technologie ČOV Splašková voda přitéká gravitačně do zabudovaných plastových česlí a následně do vertikálního lapáku písku.
Z lapáku písku pak vody natékají do čerpací jímky, ve které je osazena dvojice řezacích čerpadel, každé s vlastním výtlakem zaústěným do rozdělovacího objektu .
Odpadní předčištěná voda z rozdělovacího objektu natéká do jedné nebo do obou usazovacích nádrží, které slouží k ochraně aktivace před usaditelnými částicemi v odpadní vodě.
Usazovací nádrž je v polovině rozdělena nornou plastovou stěnou a v její spodní části je tvarovaný kalový prostor, kde se usazují a vyhnívají hrubší částice z odpadní vody. Aby bylo zabráněno vláknitému bytnění kalu a umožněna nitrifikace je jímka mírně provzdušňována prvkem ATE 650/1/2“-1000/ŠP 20, přívod vzduchu potrubím PP 20/2,8 ovládaný kulovým ventilem ½“ naplno otevřeným a umístěným na rozdělovači.
Kal z usazovací nádrže se odváží fekálním vozem 1x za 3 měsíce. Za tím účelem je zde upevněna nerez ocelová trubka DN 108/4, vybavená požární savicovou spojkou k napojení vozu. Kalová jímka je odvětrána nad střechu ventilačním potrubím. Mechanicky předčištěná voda odtéká přelivovým potrubím DN 160 s odběrem pod hladinou do aktivačních nádrží. V aktivační nádrži je u dna a k ocelovým nosníkům upevněna nálevkovitá dosazovací nádrž. Voda přiváděná do aktivační nádrže je provzdušňována a současně míchána. Základem provzdušňovacího systému jsou perforované hadice ATE 650/3/4“ – 5000/ŠK 25, upevněné u dna plastovou objímkou. Elementy jsou vyrobené z termoplastického polyuretanu, který má být trvale elastický. Přívod do hadice z jedné strany PP 25/3,5 je upevněn na stěně nádrže a je ovládán kulovými ventily DN ¾“ u rozdělovače, který je z nerez oceli DN 42,4/3 v délce 5,9 m je upevněn vodorovně na příčné stěně a napojen na spojné výtlačné potrubí 2 dmýchadel. Zdrojem vzduchu jsou při plném provozu 2 dmýchadla s rotačními písty 3D 16 A o výkonu Q = 0,46 m3/min., p = 40 kPa, Pmot. = 1,5 kW umístěná v dmýchárně.
Dosazovací nádrže jsou umístěny v aktivačních nádržích. Voda do nich vstupuje klesající trubkou na boku nádrže. Nádrž je kuželová o stoupajícím průměru ode dna 0,7 až 2,3 m, s celkovou výškou 3,4 m. Je vyrobená z plastů vyztužených skelnými vlákny. V dosazovací nádrži dochází k oddělení vody a kalu. Usazený aktivovaný kal se vzduchovým čerpadlem DN 90 vrací zpět do aktivační nádrže. Toto čerpadlo pracuje nepřetržitě.
Druhé vzduchové čerpadlo, s ruční obsluhou ventilu vzduchu, přečerpává dle množství kalu v aktivaci přebytečný kal do kalové nádrže. Obě mamutky v každé dosazovací nádrži jsou poháněny vzduchem přiváděným potrubím PP 20/2,8 upevněným na stěně nádrže.
Odsazená voda odtéká z dosazovacích nádrží ozubeným přelivným žlabem z nerez plechu napojeným na společné odtokové potrubí iPE 160. Aktivační nádrže jsou celoplošně zakryty podlahovými pororošty vel. 26, žárově pozinkovanými, osazenými na podélných I nosnících 160 zapuštěnými do příčných stěn. Nosníky jsou natřeny chemicky odolnou barvou.
2.2 Popis provozních celků ČOV Hrubé předčištění Hrubé nečistoty jsou zachyceny na ručních česlích, které jsou vybaveny pouze pro ruční vyklízení. Shrabky jsou ručně vybírány do kontejneru. Ručně stírané česle RČ 602 s průlinami 20 mm, maximální průtok 20 m3/h v plastovém provedení. K zachycení písku s velikostí zrn do 0,2 mm slouží typový vertikální lapák písku. Písek z lapáku je odčerpáván čerpadlem do pračky písku - kontejneru. Vertikální lapák písku LPB 450 vybavený čerpadlem písku SIGMA 50 GFRU. U lapáku písku je osazena plastová pračka písku. Čerpací stanice Čerpací stanice je osazena v plastové nádrži o průměru 2 m, výšce 3,3 m. Provozní akumulační objem čerpací stanice je cca 4,2 m3, maximální akumulační objem čerpací stanice je cca 5,4 m3. Nádrž byla vystrojena 2 čerpadly ORCUT 146 Q = 6,5 m3/h, H = 5,4 m, P = 1,5 kW. Čerpadla jsou spínána dle stavu hladiny kontrolované 3 ponornými spínači. Elektrický rozvaděč je umístěn u jímky. Čerpadla byla již změněna.
Rozdělovací objekt Rozdělovací objekt je osazen v betonové jímce s dvojicí Thompsonových přepadů a se stavítky. Průtok na každý přepad je qv = 0,39 l/sec a qmax = 1,67 l/sec. Maximální průtok přes jednu jímku je při Qd menším než 22,5 m3/den. Projekt předpokládá, že obsluha ručně vysouvá druhý přepad.
Usazovací nádrž Jako usazovací nádrž každé linky slouží betonový monolit rozměry 1,5 x 2,4 m, s hloubkou 2,7 m. Plocha hladiny je 3,6 m2 a užitečný objem 9,7 m3.
Nádrž je vybavena nornou stěnou a odtok do aktivace je osazen 50 cm pod hladinou – slouží jako norná stěna. Nádrž je promíchávána tlakovým vzduchem aeračním elementem ATE 650. Kulový kohout přívodu vzduchu je seřízen na 1/2 otevření. Pro trvalý provoz při vyčerpání obsahu usazenin je kulový kohout otevřen naplno.
Aktivační nádrž Na aktivační nádrž je použit betonový monolit 2,75 x 5,4 m a s hloubkou 3,0 m.
Plocha hladiny každé aktivační nádrže je 10,7 m2 a užitečný objem 34,7 m3.
Aktivace je trvale provzdušňována jednobublinovým hadicovým aerátorem ATE 650 s délkou 2 x 5 m v jedné nádrži. Projekt počítá, že kulové kohouty přívodu vzduchu do elementů jsou trvale a plně otevřeny. Dosazovací nádrž Jedná se o vestavěnou plastovou dosazovací nádrž osazenou v prostoru aktivační nádrže. Umělohmotný kužel v aktivační nádrži má rozměr u hladiny 2,3 m a u dna 0,7 m s celkovou výškou 3,4 m a hloubkou vody 3,0 m.
Plocha hladiny je 4,15 m2 a užitečný objem 9,83 m3 pro každou nádrž. Každá nádrž je vybavena 2 mamutkami DN 80. První nepřetržitě čerpá aktivovaný kal do usazovací nádrže, druhá občasně přečerpává kal do kalové jímky.
Kalojem Jako nádrž kalojemu slouží betonový monolit rozměry 2,2 x 2,4 m s užitnou hloubkou 3,1 m. Užitečný objem nádrže je 16,4 m3. V nádrži je trvale osazená čerpací sací trubka DN 108/4. Odsazená voda přepadá do usazovacích nádrží potrubím DN 160 gravitačně – není řízeně čerpána. Aerobní stabilizaci kalu zajišťuje aerační systém ATE 650 s délkou 2 m, který se používá v trvalém provozu. Na konečnou likvidaci kalu je počítáno s odvozem kalu fekálním vozem cca jednou za 3 měsíce.
Měrná šachta Na měření průtoku je osazena měrná šachta MB 10 s Thompsonovým přepadem s vyhodnocovací jednotkou. Vyhodnocovací jednotka měřiče ukazuje okamžitý průtok, průtok ve zvolené časové jednotce nebo celkový průtok. Maximální průtok zachytitelný přepadem je 10,8 m3/h. Strojovna ČOV Ve strojovně jsou umístěna dvě dmychadla Kubíček 3 D 16 A Q = 0,46 m3/min, p = 40 kPa s motorem P = 1,5 kW. Provoz při Qd do 22,5 m3/d je navržen na jedno dmychadlo, při Qd větším je provoz navržen na obě nádrže a obě dmychadla nepřetržitě. Na vzduchové potrubí je osazen rozdělovač vzduchu z ocelové nerez trubky DN 42.4/3 2.3 Rekapitulace sestavy technologie ČOV 1. 2.
3.
Jemné ručně stírané česle RČ 602 s průlinami 20 mm (Bencopo), odkapávací koš na shrabky, plastová nádoba na shrabky. Vertikální lapák písku LPB 450 (Bencopo), vybavený rozplavovacím vzduchovým elementem a čerpadlem Sigma 50 GFRU, plastová nádoba na písek. Čerpací jímka průměru 2 m, původně s dvojicí čerpadel ORCUT 146 (Q = 6,5 m3/h, H = 5,4 m).
4. 5. 6. 7.
8. 9. 10.
Rozdělovací objekt s dvojicí trojúhelníkových přepadů. 2 x Usazovací nádrž 1,5 x 2,4 m, Hv = 2,7 m, A = 3,6 m2, V = 9,7 m3, osazena v druhé polovině elementem ATE 650 (Kubíček) délky 1 m. 2 x Aktivační nádrž 2,75 x 5,4 m, Hv = 3 m, A = 10,7 m2, V = 34,7 m3, osazena elementy ATE 650 (Kubíček) celkové délky 2 x 5 m. 2 x Dosazovací nádrž kruhová vestavěná v aktivační nádrži (Kubíček) o průměru dno-hladina 0,7-2,3 m, Hv = 3 m, A = 4,15 m2, V = 9,36 m3, vybavená mamutkou DN 80 na recirkulaci kalu a mamutkou DN 80 na odtah přebytečného kalu. V průběhu zkušebního provozu byly doplněny norné stěny. Kalová jímka 2,2 x 2,4 m, Hv = 3,1 m, A = 5,28 m2, V = 16,4 m3, osazena elementy ATE 650 (Kubíček) celkové délky 2 m. Měrná šachta MB 10 (Bencopo) s měřením průtoku (ELA). 2 x Dmychadla Kubíček 3D16A, Q = 0,46 m3/min, p = 4 kPa. V průběhu zkušebního provozu byly doplněny relátkovým řídícím systémem.
3. STÁVAJÍCÍ PODMÍNKY A ZATÍŽENÍ Čistírna je provozována firmou EKOZIS Zábřeh. Od technologa pana Dvořáka byly získány provozní hodnoty jak vstupního zatížení čistírny, tak hodnoty charakterizující provoz technologie. K dispozici jsou výsledky z období ledna 2015 až července 2016. Denní průtoky vztažené k příslušnému měsíci jsou v grafu.
Je potřeba si uvědomit, že uvedené průtoky odpadní vody nejsou maximální denní průtoky, ale průměrné průtoky za příslušný měsíc. A to znamená, že denní maxima mohou být podstatně vyšší.
V posledním povolení k vypouštění odpadních vod z roku 2013 je stanoven roční průtok 16 425 m3 a to znamená průměrný denní průtok do 45 m3. Průměrný denní průtok 45 m3/d byl překračován od února do května 2015 a od března do dubna 2016, což úzce souvisí se srážkami a táním v této oblasti. Průměrný průtok za období roku 2015 byl 32 m3/den, za období ledna až července roku 2016 byl 36 m3/den a za celé sledované období byl 33 m3/den. Minimální průtoky byly zaznamenány v říjnu a listopadu 2015 a lednu 2016 a to 3 13 m /d. Maximální průměry byly v roce 2015 zaznamenány v dubnu a to 59 m3/d a v roce 2016 v březnu a to dokonce 80 m3/d. V následujícím grafu jsou vyhodnoceny bilanční údaje zatížení čistírny.
Vzhledem k možné rozkolísanosti nátokových koncentrací a měnícího se poměru mezi BSK5 a CHSK, je použit přepočet zatížení čistírny jak pro hodnotu BSK5, tak i pro hodnotu CHSK. Jako měřítko EO byla vzata hodnota BSK5 = 60 g/EO.d a pro CHSK = 120 g/EO.d. Hodnota BSK5 je průkazná, hodnota CHSK je orientační. Z hodnot BSK5 vyplývá, že za celé sledované období byla čistírna průměrně zatížena na 76 EO s minimem 19 EO a maximem 194 EO. Tyto údaje jsou ale pouze informativní, protože dvouhodinové vzorky neodpovídají skutečnému zatížení ČOV a navíc značná část napojených obyvatel je v době odběrů nepřítomna – zatížení o svátcích může být cca o 50 % vyšší.
Čistírna je velmi nízko zatížena. Při plném projektovaném zatížení bylo možno počítat se stářím kalu kolem 35 dnů. Ale průměrné zatížení čistírny organickými látkami je pro BSK5 je na úrovni 25 %, pro CHSK je na úrovni 29 % a pro NL je na úrovni 23 %.
Ale při zatížení amoniakálním dusíkem je průměrná hodnota zatížení 93 %.
4. SOUČASNÉ ZATÍŽENÍ ČOV Průtoky odpadních vod průtok průměrný průtok splaškových vod průměrný průtok balastních vod průměrný bezdeštný denní průtok
Q 24,m QB Q 24
součinitel denní nerovnoměrnosti maximální bezdeštný denní průtok
kd Qd
součinitel maximální hodinové nerovnoměrnosti maximální bezdeštný hodinový průtok
kh Qh
průtok odpadních vod z ČJ
Qč
jednotka m3/d m3/d m3/d m3/h l/s 3 m /d m3/h l/s m3/h l/s m3/h l/s
hodnota 9,1 24,1 33,2 1,38 0,38 1,50 37,8 1,57 0,44 6,30 4,59 1,28 6,50 1,81
Z čerpací stanice je pak maximální průtok dán čerpaným množstvím a to je minimálně 1,81 l/s při hydraulické ztrátě 5,4 m. Znečištění odpadních vod ukazatel počet ekvivalentních obyvatel BSK5
CHSK
NL
N-celk
N-NH4+
P-celk
jednotka EO g/EO.d kg/d mg/l g/EO.d kg/d mg/l g/EO.d kg/d mg/l g/EO.d kg/d mg/l g/EO.d kg/d mg/l g/EO.d kg/d mg/l
hodnota 76 60,0 4,6 137 135,0 10,3 309 51,0 3,9 117 35,0 2,7 80 29,8 2,3 68 2,5 0,2 6
5. OPTIMALIZACE ČOV - NÁVRH ZMĚNY STROJNÍHO VYBAVENÍ Návrh změn v technologii čistírny je zpracován variantně, konkrétní řešení musí být upřesněno při projekčním zpracování. 5.1 Hrubé předčištění a čerpání odpadních vod. Jak již bylo řečeno, stávající ručně stírané česle neodpovídají stávajícím předpisům a trendům. Lze je nahradit strojně stíranými česlemi ve venkovním zatepleném provedení např. typem SČE, které jsou určeny pro malé čistírny s menší šířkou kanálu a s hloubkou do 2 m. Nejvhodnější velikost průlin je 3 – 5 mm. Tyto česle mají velmi malý příkon cca 0,18 kW a vyhřívání do 0,6 kW. Jsou vybaveny vlastním rozvaděčem a řízením podle výšky hladiny a podle nastaveného času.
Stávající lapák písku je možné po stránce stavební použít. Po stránce strojní je ale potřeba provést změnu.
Lapák je potřeba vybavit rozplavovacím elementem, mamutkou na odčerpávání písku, kompresorem jako zdrojem potřebného vzduchu, úpravou odvodňovacího zařízení a vlastním řízením podle nastaveného času. Čerpací jímka musí být upravena hlavně se zaměřením na manipulaci s čerpadly a odtokovou částí. Regulace průtoku musí být upravena tak, aby nedocházelo k přeplavování dosazovacích nádrží. Zde je potřeba opět počítat i s úpravou řízení. 5.2 Hrubé předčištění a čerpání odpadních vod - alternativa. Druhou variantou je odstranění ručních jemných česlí a jejich náhrada ručními hrubými česlemi, které by sloužily pouze jako ochrana čerpadel. Lapák písku by pak byl odstraněn. Čerpací jímka by byla vybavena vysoceprůchozími čerpadly například Hydrostal. Na hrubé předčištění by pak bylo osazeno integrované hrubé předčištění v ekonomické verzi. Toto zařízení zajistí jak odstraňování shrabků, tak separaci písku z odpadních vod. Jedná se například o zařízení IHPE.
Zařízení lze osadit v prostoru před budovou čistírny a jeho výhoda je ve zjednodušení nakládání s odpady z hrubého předčištění. Zařízení se vyrábí ve venkovním provedení s vyhříváním vnějších plášťů až do teploty -20 °C. Celé zařízení má vlastní rozvaděč včetně řídícího systému. 5.3 Aktivační systém. Osazená technologie aktivačního systému je zastaralá. Vzhledem k velmi nízkému zatížení kalu je nezbytné vyřadit z provozu usazovací nádrž na odstranění primárního kalu. Tuto nádrž navíc není možno jednoznačně charakterizovat, jde o usazovací a současně denitrifikační, případně pouze aktivační nádrž. Použití této nádrže zbytečně komplikuje čistící proces, snižuje tvorbu kalu v systému, snižuje zatížení kalu substrátem a tím zvyšuje riziko rozpadu kalu
z nedostatku substrátu. Doporučuji tyto nádrže ze systému aktivace vyřadit a nádrže využít jako kalové jímky. A naopak stávající kalovou jímku upravit a využít ji jako predenitrifikační nádrž, ve které bude možno maximálně využít rychleodbouratelný substrát na denitrifikaci. Stávající aerace bude odstraněna. V tomto případě je rozdělovací objekt zbytečný a jeho obě odtoková potrubí budou ukončeny v této nádrži. Nádrž bude vybavena malým míchadlem. Potrubí mezi touto nádrží a stávajícími usazovacími nádržemi bude uzavřeno. Z nádrže predenitrifikace bude propojeno nové potrubí do stávajících nitrifikačních nádrží. Stávající aerace v nitrifikačních nádržích bude odstraněna a nahrazena celoplošnou jemnobublinnou aerací s 2 x 8 ks elementů AME-260.
Pokud bude denitrifikace míchána mechanickým míchadlem, pak jsou stávající dmychadla vyhovující. 5.4 Dosazovací nádrže. Dalším problémem jsou dosazovací nádrže. Každá nádrž je schopna bez jakýchkoli problémů řešit průtoky do 1,0 l/s. Limitní průtoky na nádrž jsou pak v oblasti 1,5 l/s. Při těchto průtocích již může docházet k občasnému malému úniku kalu z dosazovacích nádrží – bude záviset od doby průtoku. Takže při zachování stávajících dvou dosazovacích nádrží bude nutno omezit průtok přes aktivační část na 2 – 3 l/s, jinak bude hrozit přeplavení dosazovacích nádrží a vyplavení kalu. Navíc je potřeba zcela změnit technologické vybavení nádrží. Úprava dosazovacích nádrží musí vycházet ze současných poznatků hydrauliky těchto systémů. Protože je čistírna velmi nízko zatížena je vybavení dosazovacích nádrží mamutkami na vratný kal nevhodné. Mnohem jednodušší je vybavit dosazovací nádrže malými kalovými čerpadly a tím zabránit dlouhé době zdržení kalu v nádržích, protože aerace bude jen velmi omezená a nestačila by pokrýt čerpání vratného kalu. Čerpání
vratného kalu je nejvhodnější propojit s čerpáním přebytečného kalu jen ručním nastavením. Naopak použití mamutky na stahování vyflotovaného kalu z hladiny DN je velmi vhodné a odtok lze zaústit pouze přes stěnu do aktivace. Odtokové žlaby musí být vybaveny nornými stěnami na zabránění úniku plovoucího kalu do odtoku.
5.5 Kalové jímky. Stávající usazovací nádrže navrhujeme předělat na kalové jímky. Bude z nich odstraněna plastová příčka a aerační element. Rovná část dna bude vybavena dvojicí aeračních elementů AME-P. Tyto elementy vzhledem k dosahovanému stáří kalu v aktivacích nebudou sloužit na aerobní stabilizaci (kal již bude dostatečně stabilizován), ale pouze na homogenizaci objemu. Tyto elementy budou podle potřeby spouštěny ručně. Propojení do aktivace bude uzavřeno, bude sem poze zaústěno potrubí přebytečného kalu. Kalovou vodu bude nutno do čistírny jednou za čas řízeně načerpávat a to do denitrifikace. Stavební řešení těchto nádrží umožňuje kvantitativní a jednoduché odčerpávání kalu ke konečné likvidaci. 5.6 Řídící systém. Je potřeba změnit způsob řízení technologie čistírny. Vzhledem k velmi nízkému zatížení nitrifikace je osazení kyslíkových sond a frekvenčních měničů na dmychadla bezpředmětné. Předpokládáme vybavení čistírny novým řídícím systémem, který umožní nejen řídit jednotlivé stroje, ale i poruchová hlášení, případně dálkový přenos dat.
Na zajištění možnosti řízení aktivačního systému podle zatížení je nutno počítat s dovybavením řízení dmychadel. Dmychadla by měla být řízena systémem start-stop na základě dvou režimů – provozní a úsporný. Režimy je nutno sloučit s načerpáváním odpadních vod.
6. SEZNAM STROJŮ A ZAŘÍZENÍ Poznámka: základní charakteristiky a příkony motorů jednotlivých zařízení jsou orientační. Pol.
Název
Základní charakteristika
Zateplené strojně stírané česle Qmax = 3 l/s ekonomické SČE Fontana R průliny 5 mm 2. Vestavba vertikálního lapáku písku LP Qvz = 9 m3/h 450 vč. kompresoru mamutky SKS 9/150 1.2. Integrované hrubé předčištění Economi Q = 3 l/s (alt.) Fontana R typ IHPE 3. Úprava napojení čerpadel v čerpací jímce 4. Míchadlo denitrifikace KSB (ABS) 5. Jemnobublinný aerační systém 8 ks AME-260 v aktivacích s odvodněním příruba DN50, PN10 6. Vestavené dosazovací nádrže z PP s DN230K typovou vestavbou, včetně mamutek plovoucího kalu 7. Čerpadlo vratného a přebytečného kalu, včetně spouštěcího zařízení HCP BF-01 8. Hrubobublinný aerační systém do 2 ks AME-P kalových nádrží, rošt s odvodněním příruba DN50, PN 10 1.
9. 10. 11. 12.
Čerpadlo kalové vody, včetně spouštěcího zařízení HCP BF-01 Řídicí systém MPC + SMS Propojovací potrubí včetně regulačních konstukční ocel, plast armatur, pomocné konstrukce Silnoproudé a slaboproudé rozvody, elektrorozvaděč
V Šumperku dne 29.9.2016 Ing. Břetislav Krňávek Ph.D. Člen expert CzWA r.č. 130
Počet (ks)
Příkon (kW)
1
0,78
1
1,5
1
1,5
1 1 2
1,0 -
2
-
2+1
0,5
2
-
2
0,5
1 1
-
1
-
