Posouzení spokojenosti seniorů s poskytováním sociálních služeb ve městě Bučovice

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta

Posouzení spokojenosti seniorů s poskytováním sociálních služeb ve městě Bučovice Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Mgr. Nataša Pomazalová, Ph.D.

Eva Kirchnerová

Brno 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Posouzení spokojenosti seniorů s poskytováním sociálních služeb ve městě Bučovice“ vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů, které uvádím v přehledu literatury.

V Brně dne 18. května 2009

……………………………………

3

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí práce Mgr. Nataše Pomazalové, Ph.D. za odborné vedení a pomoc při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat MÚ Bučovice za poskytnuté informace a čas, který mi byl věnován.

4

Abstract Kirchnerová, E. The Examination of seniors satisfaction with provide of social services in the town Bučovice. The bachelor thesis. Brno, 2009. The bachelor thesis deals with carry out a check seniors satisfaction with quality of social services in the town Bučovice. It describes under what cases and what kind of social servises can seniors to use, when they aren´t self-supporting. It features what standards are urgently for faultless of social servises by law. The first part of my thesis deals with theoretical analyses of the issue. The second part of my thesis deals with survey of satisfaction with day cares in the town. This bachelor thesis will be hands in town council for planning of social services. Key words: senior, social services, survey, planning of social services

Abstrakt Kirchnerová, E. Posouzení spokojenosti seniorů s poskytováním sociálních služeb ve městě Bučovice. Bakalářská práce. Brno, 2009. Bakalářská práce se zabývá posuzováním spokojenosti seniorů s úrovní poskytovaných sociálních služeb ve městě Bučovice. Popisuje, za jakých okolností a na jaké sociální služby se senioři mohou obrátit při ztrátě soběstačnosti. Zároveň uvádí, jaké požadavky jsou kladeny na správný chod sociálních služeb ze zákona, aby byla zajištěna spokojenost uživatelů. První část práce je zaměřena na teoretické uvedení do problematiky. Druhá část se věnuje průzkumu spokojenosti s využívanými pečovatelskými službami ve městě. Tato práce bude předána městskému zastupitelstvu pro účely komunitního plánování. Klíčové pojmy: senior, sociální služby, průzkum, komunitní plánování

5

Obsah 1 Úvod ...................................................................................................................................7 2 Cíl práce a metodika.........................................................................................................8 3 Přehled literatury............................................................................................................10 3.1 Život a potřeby seniorů .................................................................................................10 3.1.1 Definování seniora a vznik jeho závislosti na péči......................................10 3.1.2 Potřeby seniorů ............................................................................................11 3.2 Sociální služby ................................................................................................................13 3.2.1 Charakteristika sociálních služeb.................................................................13 3.2.2 Členění sociálních služeb.............................................................................14 3.2.3 Právní úprava sociálních služeb...................................................................18 3.3 Požadavky státu na zajištění správného chodu služeb sociální péče.........................19 3.3.1 Požadavky státu na poskytovatele, pracovníky a kvalitu sociálních služeb 20 3.4 Financování sociálních služeb.......................................................................................22 3.4.1 Dotace ..........................................................................................................22 4 Praktická část..................................................................................................................24 4.1 Cíl a metodika ................................................................................................................24 4.2 Současná situace v oblasti poskytování sociálních služeb ve městě Bučovice ..........26 4.2.1 Současný stav poskytování sociálních služeb a plány Diecézní charity Brno – oblastní charity Hodonín...........................................................................................26 4.2.2 Současný stav poskytování sociálních služeb a plány Střediska zdravotních a sociálních služeb .......................................................................................................27 5 Výsledky a diskuze..........................................................................................................29 5.1 Návrhy doporučení ........................................................................................................39 6 Závěr ................................................................................................................................42 7 Seznam použité literatury ..............................................................................................44 8 Seznam příloh..................................................................................................................47 9 Seznam grafů...................................................................................................................47

6

1 Úvod Problematika stárnutí se stává stále více aktuálnější z důvodu zvyšujícího se počtu lidí vyššího věku, tedy seniorů. Je nutné věnovat jim potřebnou péči a zajistit jim kvalitní a smysluplný život. V dnešní době existuje řada služeb terénních a pobytových, které se péčí o seniory zabývají. Jedná se o domovy pro seniory, pečovatelské služby či tzv. stacionáře. Tyto služby zajišťují seniorům odpovídající péči. Vnímání spokojenosti se službami je však u každého jedince jiné. Senioři mají různé požadavky a očekávání na využívané služby. Jsou ovlivněni především jejich zdravotním stavem a věkem. Sociální služby pro seniory jsou k dispozici lidem, kteří se o sebe v důsledku stárnutí a zhoršenému zdravotnímu stavu nemohou postarat. Postupem věku se stávají více nesoběstačnými v základních životních situacích a potřebují pomoc druhých. Sociální služby se snaží usnadnit seniorům život a pomoct jim odstranit překážky, které jim brání začlenit se do běžného života. V této práci se nebudu snažit kontrolovat kvalitu sociálních služeb podle Standardů kvality, ani nebudu analyzovat veškeré oblasti, které se týkají sociálních služeb pro seniory např. hmotná nouze atd. Ve své práci budu zjišťovat spokojenost seniorů využívajících služeb sociální péče s výkonem a úrovní jimi vybraných pečovatelských služeb a se způsobem sdělování informací o sociálních službách ze strany města Bučovice. Ve městě jsou pro seniory k dispozici dva hlavní poskytovatelé pečovatelských služeb, u kterých bude měřena spokojenost uživatelů s časovou dostupností služeb, přístupem pečovatelek, nabídkou a kvalitou služby, s finanční stránkou služeb a s vlastní informovaností ohledně sociálních služeb. Toto téma je aktuální z hlediska tamního komunitního plánování, které se rovněž touto problematikou zabývá. Je nutné neustále analyzovat a aktualizovat potřeby seniorů a na základě tohoto zjištění zlepšovat kvalitu sociálních služeb. Do roku 2003 byl hlavním poskytovatelem sociálních služeb stát. Tato situace však skončila se zánikem okresních úřadů. Hlavní slovo proto přejímají obce a kraje. Většina obcí realizuje sociální služby prostřednictvím již zmíněného komunitního plánování. Tato práce bude použita právě pro účely komunitního plánování v oblasti zvýšení spokojenosti seniorů ve městě se sociálními službami a zvýšení informovanosti o sociálních službách. V praktické části bude proto charakterizováno, jaké sociální služby pro seniory město poskytuje a budou zjišťovány postoje samotných seniorů, kteří těchto služeb využívají.

7

2 Cíl práce a metodika Hlavním cílem této bakalářské práce bude posoudit spokojenost seniorů s výkonem a úrovní sociálních služeb. Každý senior má jiná očekávání, jiná přání a jiné požadavky na péči o svou osobu. Proto bude provedeno měření jednotlivých hodnot, které blíže specifikují samotnou spokojenost seniorů se sociálními službami. Hlavním kriteriem, podle kterého lze usuzovat, jak jsou jednotlivé služby efektivní, tzn. jak jsou účinné v naplňování potřeb seniorů, je bezesporu počet spokojených klientů. U nich lze pak zkoumat určité faktory, které by pomohly rozhodnout, které služby jsou lidem prospěšnější. Jedná se například

o spokojenost

s vykonávanými

službami,

dostatečnou

informovanost

o sociálních službách, zajištění odpovídající kvality služeb, organizační kulturu, zajištění vhodných materiálních podmínek, odborně připravený personál a dostatečné financování provozu zařízení. (Janoušková, 2007, s.121) Bude tedy měřena spokojenost s časovou dostupností sociálních služeb, přístupem pečovatelek, nabídkou a kvalitou využívané služby, s finanční stránkou služeb a s vlastní informovaností o sociálních službách ve městě Bučovice. Na základě tohoto měření bude cílem zjistit, který poskytovatel je ve vykonávání služeb sociální péče kvalitnější. Porovnáváni budou poskytovatelé pečovatelské služby, spadající pod organizace Středisko zdravotních a sociálních služeb a Diecézní charitu Brno – oblastní charitu Hodonín. Tímto měřením budou naplněny dílčí cíle práce:  Změřit

spokojenost

uživatelů

sociálních

služeb

s chodem

služeb

a přístupem pečovatelek.  Změřit, jestli vyhovuje uživatelům dostupnost služeb z finančního hlediska.  Změřit spokojenost seniorů s informovaností o nabízených sociálních službách ve městě a výhodách pro seniory. Práce bude rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Pro zpracování teoretické části bude potřebné použít metody pro práci s literaturou. Jedná se zejména o literární rešerši. Nejprve budou vyhledány a posléze zpracovány potřebné informační zdroje literatury, mezi kterými jsou odborné knihy, odborné časopisy, výzkumné zprávy a Internet. Všechny použité zdroje budou zaznamenány v závěru práce v seznamu použité literatury. V praktické části budou charakterizováni oba poskytovatelé sociálních služeb ve městě Bučovice a následně bude proveden „průzkum“ (Disman, 1998) spokojenosti 8

seniorů, kteří tyto služby využívají s kvalitou těchto poskytovatelů a s informovaností ze strany města. U obou poskytovatelů bude porovnána spokojenost: -

s časovou dostupností služeb,

-

s dobou strávenou s pečovatelkami,

-

s kvalitou služeb,

-

s nabídkou služeb,

-

s finanční dostupností služeb.

Bude provedena i SWOT analýza, která pomůže zjistit silné a slabé stránky sociálních služeb ve městě Bučovice. Výsledky šetření poslouží jako návrhy postupů pro zastupitelstvo města na zajištění kvalitnější péče o seniory. V závěru práce budou formulována doporučení, jak zlepšit informovanost o sociálních službách ve městě a zajistit větší spokojenost s využíváním sociálních služeb. Tyto návrhy povedou ke zvýšení spokojenosti seniorů a stanou se součástí komunitního plánování.

9

3 Přehled literatury Jelikož bude v práci posuzována spokojenost seniorů s využívanou sociální službou, bude v teoretické části definováno, za jakých okolností vyhledávají senioři pomoc sociálních služeb, které sociální služby jsou seniorům k dispozici při zhoršení jejich soběstačnosti, jak by o ně mělo být postaráno ze strany pečovatelů, aby nebyla porušena jejich důstojnost a jaké klade stát požadavky na zajištění správného chodu sociálních služeb. Jelikož je práce určena pro komunitní plánování města Bučovice, bude tento pojem vysvětlen a zmíněn možný způsob financování a dotací, které lze využít na realizaci projektů v oblasti sociálních služeb.

3.1 Život a potřeby seniorů V současné době dochází na celém světě ke stárnutí obyvatelstva. Česká republika není výjimkou. Narůstá průměrný věk obyvatelstva a zvyšuje se počet lidí, kteří se dožívají vysokého věku1. Z tohoto důvodu je nutné tomuto faktu věnovat pozornost a zajistit lidem vyššího věku důstojný život a potřebnou péči. Stárnutí je však proces velice individuální. Aby byla těmto lidem zajištěna kvalitní a smysluplná péče, musí být brán v úvahu kromě jejich věku i zdravotní stav, který se u každého jedince značně liší. Někteří zvládnou péči o sebe sami, jiní potřebují pomoc rodiny nebo sociálních služeb. V této práci bude posuzována spokojenost seniorů se sociálními službami. Proto bude v první části charakterizována cílová skupina osob a jejich potřeby. Díky tomu bude možno blíže pochopit jejich požadavky na poskytovanou péči a celkově jejich spokojenost s využívanými sociálními službami i v obci Bučovice.

3.1.1 Definování seniora a vznik jeho závislosti na péči Rabušic a Vohralíková (2004) uvádí, že určení věkové hranice, od kdy je člověk považován za seniora, je značně složité. Nejvíce se používá dělení podle věku. Neexistuje však jednotný výklad rozdělení. Světová zdravotnická organizace rozděluje stárnutí do čtyř skupin: 

1. období - střední věk 45-59 let



2. období - rané stáří 60-74 let



3. období - vlastní stáří 75 let a více



4. období - dlouhověkost 90 let a více (Zavázalová, 2001)

1

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ocekavany_vyvoj_poctu_obyvatel_podle_hlavnich_vekovych_skupin_ do_ roku_2050

10

Pro účely práce bude použita věková hranice, od kdy je člověk považován za seniora, 60 let. Stárnutí je přirozený vývoj, který je charakterizován tím, že se člověk stává méně pohyblivým, méně schopným v běžných denních úkonech. U každého jedince však probíhá značně odlišně. Někdo může mít fyzické problémy, jiný zase psychické. Z těchto problémů pramení závislost seniorů na cizí pomoci. Závislost znamená, že v důsledku snížení zručnosti či tělesné neschopnosti se senior nedokáže o sebe postarat a potřebuje někoho, kdo by se o něj staral. Senioři, kteří si uvědomují svou nesoběstačnost, jsou nuceni spoléhat se na ostatní. Aby zvládli každodenní domácí činnosti potřebují něčí pomoc. Senioři využívají pomoc při každodenních činnostech od svých nejbližších. Tyto způsoby pomoci se však hierarchizují. V prvé řadě spoléhají na partnera, dále děti, přátele, profesionály, lékaře, pečovatelskou službu a v poslední řadě sousedy. Ti pomáhají především bezdětným a osamělým seniorům. Věřící se spoléhají na náboženskou komunitu. Velký význam je taktéž přiřazován sociálním službám. Ty jsou využívány seniory, kteří nechtějí být svým dětem na obtíž. Služby pro ně znamenají určitou jistotu, že nebudou nikomu zavázáni či dlužní, neboť tyto služby vykonávají jen svou práci. Pečovatelé by měli splňovat a respektovat potřeby seniorů, uspokojovat jejich vnitřní a vnější potřeby tak, aby senioři mohli existovat v normálním běžném životě (Sýkorová, 2007).

3.1.2 Potřeby seniorů Ve stáří lidé přehodnocují životní priority. Mění se i potřeby seniorů. Senioři jsou více fixování na rodinu, potřebují lásku, sounáležitost a komunikaci, neboť se cítí více osamoceni. Primární je pro ně uspokojovat potřeby jako je příjem potravy, vyprazdňování, spánek. Musí se smířit se situací, že jsou na někom závislí. Proto je celkem zřejmé, že se do popředí dostává potřeba podpory a bezpečí, která znamená péči rodiny popřípadě pečovatelky. Další významnou potřebou pro seniory je potřeba vyjadřovat se a být vyslechnut. Se seniory, o které se stará pečovatelská služba, by proto měly pečovatelky komunikovat a ne jen rutinně provádět práci (Pichaud a Thereauová, 1998). Péče o seniora by měla být zaměřena na uspokojování jeho potřeb a řešení jeho problémů. Kvalita poskytované péče pak bude záviset na tom, jak je senior s poskytováním služeb spokojený a jaký mu přináší užitek (Jarošová, 2006). Důležitým faktorem, který ovlivňuje vnímání potřeb seniorů, je zdravotní stav. Zdravotní stav ovlivňuje všechny aspekty života ve vyšším věku. Senioři jsou často

11

náchylní k různým nemocem. V mnoha rodinách může dojít také k tomu, že z důvodu závažnější choroby a vysokého věku dojde k nesoběstačnosti seniora. Rodina nemá schopnosti se o něj starat a dojde k přesunu seniora do ústavu sociální péče. Podle Sýkorové (2007) je rodinné zázemí jednou z nejdůležitějších sociálních jistot člověka. Rodina, která však nemá potřebné zkušenosti s opatrováním seniora nebo nemá dostatek času, se může obrátit na sociální služby. Sociální služby mimo jiné pomáhají rodině seniora i samotnému seniorovi, kterému umožní potřebnou péči. Buď se může jednat o péči v domácím prostředí formou pečovatelské služby, popřípadě pobytovou formu, která seniorovi poskytne nepřetržitou pomoc. V takovém případě se jedná o domovy pro seniory. Pro seniory je odchod do domova pro seniory velkým životním zlomem. Mnohdy jim narušuje jejich vlastní soukromí, na které byli zvyklí. Proto je většina seniorů spokojenější v domě s pečovatelskou službou nebo ve vlastním domě, kam za nimi pečovatelská služba dochází. Každý uživatel sociálních služeb má však jiné potřeby, každý má jiné problémy a nikdy nelze jednoznačně říci, které faktory zapříčiní vyšší spokojenost. Spokojenost závisí na mnoha podnětech, ať už se jedná o celkový zdravotní stav uživatele, nebo komplexní nabídku služeb u poskytovatele. Důležité však je, aby obce, kterým je v této době dána odpovědnost na zajišťování sociálních služeb, občanům zajistila potřebný rozsah sociálních služeb. Měly by jim být dostupné všechny základní typy služeb, finanční prostředky by měly být vynaloženy efektivně a tím napomáhaly k většímu rozvoji sociálních služeb, poskytovatelé by měli reagovat flexibilně na potřeby klientů a být jim k dispozici a měla by být zajištěna určitá kvalita poskytovaných služeb v dané lokalitě. Zjišťování spokojenosti u uživatelů služby by se podle Janouškové (2007) mělo zahrnout do procesu hodnocení a rozvoje služeb. Zjišťování spokojenosti je prováděno různými dotazníkovými šetřeními, analýzami, rozhovory s uživateli a dalšími způsoby. Na spokojenost a to nejen se sociálními službami, má však vliv spousta faktorů. V sociálních službách je velice důležité, jaký je personál, počet a kvalifikace ošetřovatelek a ošetřovatelů. Pečovatelé by se měli snažit udržovat tělesnou a duševní pohyblivost seniorů. Měly by uspokojovat potřeby seniorů. Senioři by pak měli mít svobodnou volbu rozhodování. Dostupné by jim měly být potřebné služby jako kadeřník, pedikúra a další.2

2

HANZL, V. Rady k výběru domova pro seniory. Rezidenční péče, 12/2008. 4.ročník. ISSN 1801-8718.

12

3.2 Sociální služby Sociální služby spadají pod oblast, která se nazývá sociální politika. Duben (1999, s.87) uvádí, že „… hlavním subjektem sociální politiky jsou státní orgány, které do značné míry určují pojetí, obsah, cíle a úkoly sociální politiky v daném časovém období. V současnosti se ve světě i u nás posiluje úloha nestátních subjektů tržního, ale zejména netržního charakteru. Za objekty sociální politiky považujeme jednak všechny obyvatele dané země, jednak určité sociální skupiny obyvatelstva a každého jednotlivce.“ Většina evropských států se řadí k tzv. silnému sociálně tržnímu státu, tedy soustředí aktivity do sociální oblasti na úkor ostatních sociálních subjektů. Tyto aktivity jsou spojeny zejména „se vzděláváním, zdravotnickými službami a bydlením. Vedle těchto základních sociálních služeb zajišťuje sociálně tržní stát řadu dalších služeb, které navazují na oblast sociálního zabezpečení jako je pečovatelská služba, péče o bezdomovce, kurátorská péče apod.“ (Duben, 1999, s.116) Sociální politika je chápána také jako uzavřené spojení legislativy, sociálního pojištění a profesionální sociální péče. (Littlechild, Keller, 2005, s. 15)

3.2.1 Charakteristika sociálních služeb Sociální služby, věnující se péči o seniory, jsou jen jednou větví z širokého okruhu služeb, které se zabývají pomocí lidem v obtížných životních situacích. Podle zákona 108/2006 Sb. §3 odst.a) jsou sociální služby „činností nebo souborem činností, které zajišťují pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení“3. Sociální služby jsou pro seniory zvláště důležité, neboť z důvodu svého věku se stávají čím dál tím víc neschopnými zvládat běžné životní úkony. Stávají se více závislými na svém okolí. Průša (2003) hovoří o cílech sociální pomoci jako o zabezpečení základních životních potřeb občanům, kteří se nacházejí v takové sociální situaci, která je pro ně samotné i pro rodinu nezvládnutelná. Je žádoucí, aby sociální služby byly dostupné každému jedinci, který jejich využívání potřebuje. Jejich nabídka by měla být přizpůsobena potřebám obyvatel tak, aby byla uplatněna jejich svobodná volba. „Cílem působení sociálních služeb je sociální nezávislost klienta a posílení jeho autonomie… Sociální služby musejí být poskytovány s respektem ke klientovi a jeho lidským i občanským právům… Klientům musí být umožněno spolurozhodovat o tom, kde, kým a jaké sociální 3

Zákon č. 108/2006 Sb. zde dne 14. března 2006 o sociálních službách.

13

služby jim budou poskytovány.“ (Mátl, 1999, s.7,8). Cílem sociální pomoci je tedy umožnit klientovi vézt kvalitní život a spolurozhodovat o množství a způsobu poskytované péče. Průša (2007) zmiňuje budoucí rozvoj domácí péče, tedy péče o uživatele v jejich vlastních domácnostech. Tomu napomáhá rozvoj moderní technologie, kterou bylo dříve možno využít jen ve specializovaných ústavech, rozšíření a dostupnost terénních služeb s kvalifikovanou zdravotní péčí, zvyšování kvality potřebné péče, spolupráce s lékaři, spolupráce sociální a zdravotní péče. Tato forma péče umožní nižší veřejné výdaje z důvodu snížení využívání služeb ústavní péče.

3.2.2 Členění sociálních služeb Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb. §32 vymezuje tři druhy sociálních služeb. Jedná se o sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Pro seniory jsou nejvýznamnější sociální poradenství a služby sociální péče. Sociální poradenství zahrnuje základní a odborné poradenství. Odborné poradenství je určeno specifickým skupinám obyvatel např. poradny pro seniory. Mezi služby sociální péče patří: 1. asistenční služby – mají podpůrný charakter, umožňují klientovi zachovat takovou kvalitu života, aby mohl žít v přirozeném prostředí. Patří sem pečovatelská služba, stacionáře, osobní asistence, tísňové péče, průvodcovské a předčitatelské služby, 2. rezidenční služby – jsou určeny klientům, kteří nemohou nebo nechtějí žít v přirozeném prostředí a mají za cíl se přirozenému co nejvíce přiblížit. Patří sem domovy důchodců, penziony pro seniory, ústavy sociální péče, chráněná bydlení (Novotný, 2003, s.3). Základní služby, které by měly být zajišťovány a vykonávány v rámci sociálních služeb, dělíme na poskytnutí ubytování, pomoc při osobní hygieně, poskytnutí stravování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, pomoc při kontaktu se společenským prostředím, zprostředkování sociálního poradenství, pomoc při prosazování práv a zájmů, zprostředkování výchovných, vzdělávacích a aktivizačních služeb a terapeutických služeb. (Mátl, 1999, s. 14,15) Sociální služby se dále dělí na tři formy poskytované péče. 1. Terénní sociální služby – jsou poskytovány v klientově přirozeném prostředí. 2. Ambulantní – klient dochází za službami sociální péče sám. 3. Pobytové – klient je ubytován v zařízení sociálních služeb.

14

1. Terénní sociální služby Služby terénního charakteru jsou reprezentovány formou: 

pečovatelské služby,



domácí zdravotní péče. Tyto služby se zpravidla liší typem zřizovatele sociálních služeb. V prvním případě

se jedná o obec, případně kraj. Ve druhém případě je zřizovatelem většinou nestátní nezisková organizace. Pečovatelská služba umožňuje klientovi žít ve svém přirozeném prostředí a soukromí. Klient se nemusí omezovat ve svých zažitých zvyklostech. Poskytovatel této služby musí plně respektovat klientův způsob života, jeho svobodná rozhodnutí a sociální situaci. Pracovník pečovatelské služby musí umět s klientem jednat, respektovat ho a podporovat při různých životních problémech. Existuje však i situace opačná, kdy pracovník zanedbává své chování ke klientovi, nedbá na jeho důstojnost. S těmito případy se lze však setkat jen ojediněle (Průša, 2003). Pečovatelská služba zahrnuje podle zákona o sociálních službách 108/2006 Sb. §40 odst. 2 tyto činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím4. Zůstat žít v přirozeném prostředí nebo v domácím prostředí je pro seniory velice důležité. Senioři jsou zvyklí na zaběhlý řád ve svém životě. Málo se přizpůsobují, jsou citově vázáni na svůj domov, který jen těžko opouštějí. Když cítí, že potřebují pomoc, obrací se na své nejbližší. Osamělí senioři, kteří nechtějí opustit domov nebo senioři, o které se rodina nezvládne postarat, potom využívají nejčastěji pečovatelské služby nebo osobní asistence. Tyto služby jim totiž nebrání ve změně prostředí, jako je tomu u domovů pro seniory či ústavů, které jim berou soukromí. O osobní asistenci se zmiňuje Kopecká a Novotný (2003). Tato služba pomáhá seniorům zvládnout běžné úkony, které jsou pro ně z důvodu věku obtížné. Rozdíl oproti pečovatelské službě spočívá v tom, že je vykonávána bez časového omezení.

Zákon č. 108/2006 Sb. zde dne 14. března 2006 o sociálních službách

4

15

Terénní pečovatelské služby ani pečovatelské úkony však nejsou poskytovány všem seniorům, kteří by je potřebovali. Mnohé obce nejsou schopny zajistit tento typ péče nesoběstačným seniorům z důvodu finanční a personální náročnosti. Z tohoto důvodu je velice těžké poskytnout pečovatelskou službu převážně v malých obcích (Veselá, 2003). Tímto tématem se zabývá také Průša (2003). Uvádí, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků, nízký počet obyvatel a nedostatečná velikost obcí pro poskytování veřejných služeb závažným způsobem ohrožují efektivitu místních veřejných služeb a místních veřejných výdajů vůbec. V sociální oblasti mají tyto obce velmi malé možnosti pro realizace svých záměrů. Proto je vhodné, aby veškeré zabezpečení sociálních služeb zajišťovaly pověřené obecní úřady, které vykonávají v přenesené působnosti výkon státní správy v sociální oblasti nebo obce s rozšířenou působností. „Vzhledem k odpovědnosti místních a regionálních orgánů se projevuje trend k decentralizaci sociálních služeb, a tedy k širšímu zapojování místních a regionálních orgánů do poskytování těchto služeb.“ (Průša, 2007, s.119). Existují dvě formy odpovědnosti: 

veškerá „odpovědnost převedena na místní a regionální orgány,



na místní a regionální orgány převedeno jen řízení sociálních služeb s tím, že se stát podílí z větší části na finančních výdajích.“ (Průša, 2007, s.120) Průša (2007) také zmiňuje potřebu rozvézt pečovatelskou službu o domácí péči

a některé další služby (osobní asistence, kadeřnictví, pedikúra) a celodenní služby. Bude převládat trend kombinace pečovatelské služby se službami zdravotními. Aby se zvýšila dostupnost domácí zdravotní péče, informovanost klientů a motivace lékařů a státní správy k takovéto spolupráci sociální a zdravotní péče v přirozeném prostředí klienta, je nutné rozšířit personál, zlepšit dostupnost domácí péče, zlepšit informovanost, zajistit vzdělání klientů v péči o sebe, vylepšit motivaci lékařů a vytvořit legislativní rámec.

2. Ambulantní sociální služby Do služeb ambulantního typu jsou zařazena centra denních služeb, která poskytují služby se sníženou soběstačností z důvodu věku či nemoci a potřebují pomoc jiné osoby. Dále sem patří denní stacionáře, které poskytují pomoc osobám, které potřebují pravidelnou pomoc. Denní stacionáře podle vyhlášky 505/2006 Sb. §12 zajišťují: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy, d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, 16

e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Podle Matouška (2007) je pečovatelská služba základní službou ambulantního typu pro seniory. V České republice je pečovatelská služba většinou zřizována obcemi, někdy i nestátními neziskovými organizacemi. Jedním z rozdílů oproti jiným státům Evropy je to, že tato služba u nás spočívá především v dovážce jídla a v pomoci s chodem a obstaráváním domácnosti, kdežto v zahraničí tyto služby umožňují objednat si pečovatelskou službu i na dvacet čtyři hodin denně. Veselá (2003) dokonce uvádí, že nejčastěji žádané úkony pečovatelské služby, které však nemohou subjekty poskytnout je dohled nad dospělým od šesti do dvaceti dvou hodin a s noční službou od dvaceti dvou do šesti hodin. Někteří uživatelé by uvítali spíše vícenásobné návštěvy během dne.

3. Pobytové sociální služby V roce 2006 proběhly změny týkající se zařazení určitých pobytových zařízení pro seniory do jiné kategorie. Do roku 2006 existovaly domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou, domovy-penziony pro důchodce. Tyto typy služeb se podle nové legislativy zahrnují do kategorie domov pro seniory. Domov důchodců poskytoval seniorům komplexní péči, ubytování a stravu, úklid, skupinové programy, mimo jiné zde byla dostupná i zdravotnická a ošetřovatelská péče. Domov s pečovatelskou službou poskytl uživateli byt do pronájmu. Zde si uživatel mohl vybrat z nabízených základních služeb. Domov-penzion pro důchodce poskytl nájemní byt pro seniory, kteří byli soběstační. Navíc si mohli objednat službu, která by jim usnadnila nákup, úklid domácnosti a další. (Matoušek, 2007) Podle zákona 108/2006 o sociálních službách v §49 odst.2 domov pro seniory poskytuje osobám, které mají sníženou soběstačnost ze zdravotních důvodů či věku, pravidelnou pomoc, která zahrnuje ubytování, stravu, pomoc při běžných činnostech, pomoc při hygieně, aktivizační činnosti a pomoc při uplatňování práv. Do pobytového typu služeb patří kromě domova pro seniory i domov se zvláštním režimem pro osoby mimo jiné se stařeckou demencí a týdenní stacionáře, které vykonávají služby pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu věku nebo zdravotního postižení.

17

3.2.3 Právní úprava sociálních služeb V roce 1990 byla umožněna realizace sociálních služeb i obcím, městům a nestátním neziskovým organizacím. Ve druhé fázi reformy byly činnosti okresních úřadů převedeny na kraje. Vykonavateli státní správy podle nového zákona o sociálních službách jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a úřady práce. Obce a kraje, které mají samostatnou působnost, vytvářejí vhodné podmínky pro poskytování sociálních služeb a jejich rozvoj. Zjišťují skutečné potřeby lidí, aby byla zajištěna jejich spokojenost a zřizují organizace poskytující sociální služby. Kromě nich jsou významnými poskytovateli sociálních služeb také nestátní neziskové organizace. Průša (2003) tvrdí, že právní normy jsou zastaralé, chybí nástroje na prosazování sociální politiky státu, chybí nástroje k provádění sociální politiky obce a regionu. Profesionalita sociálních pracovníků je nízká, uživatelé mají malý podíl na rozhodování o způsobu a formě poskytované sociální služby a žádný podíl na jejich kontrole. Již však proběhly změny v právních předpisech a to s účinností od 1. ledna 2007. Zákon 108/2006 o sociálních službách stanovuje přesně určené vzdělání a odbornost zaměstnanců v sociálních službách. Další změnou je to, že lidé, kteří jsou závislí na pomoci jiného člověka, získají příspěvek na péči. Tak zákon posílí sebevědomí klienta, který si sám zvolí druh, typ a rozsah sociální služby i to, kdo mu ji poskytne. Místní orgány mohou přizpůsobit nabízené služby potřebám svých obyvatel a umožnit jim tak uplatnit jejich svobodné rozhodování. K tomu obce používají komunitní plánování, které probíhá za účasti zástupců tří skupin – uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů. Zjišťují se nedostatky sociálních služeb a potřeby, které chybí jejich uživatelům. Lidé se sami mohou podílet na zlepšení sociálních služeb v jejich městě, zvyšuje se jejich podíl na rozhodování, které by jim mělo přinést spokojenější život a kvalitnější služby. Komunitní plánování se dá charakterizovat takto: „ Metoda, kterou lze na úrovni obcí plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů. Je to otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení oblasti sociálních služeb. Proces komunitního plánování umožní obcím, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám a reagovaly na lokální odlišnosti, a také sdružovat stávající zdroje a zefektivnit jejich využití. Komunitní plánování zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb a rozšiřuje a optimalizuje jejich nabídku.“ (Novotný, 2003,s.12-14). 18

Posláním komunitního plánování je zajišťování dostupnosti sociálních služeb. Je potřeba zodpovědět otázku, jaké sociální služby mají v obci, městě, regionu být, aby odpovídaly specifikům místa, potřebám celé komunity i potřebám jednotlivců. Na tomto základě se začne komunitní plánování realizovat. Jedním z přínosů komunitního plánování je to, že veřejnost, která má možnost se podílet na rozhodování svými názory, přijímá jednotlivé kroky i konečná rozhodnutí lépe.

3.3 Požadavky státu na zajištění správného chodu služeb sociální péče Sociální služby musí splňovat určité normativy, které říkají, jak jednotlivé služby mají fungovat a starat se o požadovanou skupinu klientů. Podle normativů se pak dají zjistit určité nedostatky ve vybavenosti sociálních služeb a podle toho vytvořit fungující síť služeb zabezpečující péči o dané klienty. V jednotlivých regionech je však určitá rozdílnost ve vybavenosti služeb sociální péče. Jak tvrdí Průša (2007), k jejich hodnocení je nutné přistupovat odlišně. Rozdíly jsou způsobeny především „mírou urbanizace, věkovou, kvalifikační, profesní a sociální strukturou obyvatel daného území, velikostí obcí, pečováním rodiny o staré občany,

různými sociologickými změnami, zejména

vícegeneračního soužití rodin“. (Průša, 1997,s.78). Z tohoto hlediska je nutné zabezpečovat služby sociální péče v obcích různé velikosti v rozdílných formách. V malých obcích se nevyplatí zřizovat některé služby pro starší občany, neboť zde existuje určitá vzájemná výpomoc. Některé služby jako je základní poradenství nebo jednoduché výpomoci je však nutno realizovat v obcích každé velikosti. Toto opatření je z důvodu toho, že v každé obci existuje někdo, kdo potřebuje pomoc, a bude mít možnost se na tyto služby obrátit. Matoušek (2005) uvádí, že proto, aby služba byla kvalitní, nelze opomíjet hodnocení potřeb uživatele sociálních služeb a jeho stávající situaci. U seniorů je nutné vzbudit důvěru a přesvědčit je, že pomoc potřebují.

19

3.3.1 Požadavky státu na poskytovatele, pracovníky a kvalitu sociálních služeb Poskytování sociálních služeb je možné pouze registrovaným poskytovatelům. Byla zavedena také inspekce, která tuto problematiku kontroluje. Mezi poskytovatele sociálních služeb podle MPSV patří: 

obce a kraje – na základě zjištěných potřeb lidí, zřizují organizace poskytující sociální služby cílovým skupinám lidí,



ministerstvo práce a sociálních věcí – řídí a kontroluje činnost státní správy v oblasti sociálních služeb a zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb,



nestátní neziskové organizace,



fyzické osoby.

Podle Matouška (2007) je žádoucí, aby stát chránil klienty, kteří jsou v nepříznivé životní situaci také tím, že bude vydávat povolení k poskytování sociálních služeb. Toto povolení dostanou jen tehdy, budou-li žadatelé splňovat základní podmínky kladené na poskytovatele zákonem. Následně pak budou kontrolováni. Zavedení tohoto registru je předpokladem, aby byl získán určitý přehled o rozsahu a vlastnostech sociálních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb jsou mimo jiné povinni zajišťovat dostupnost informací o jimi poskytovaných službách, o způsobu poskytování a úhradě služeb a dodržovat standardy kvality sociálních služeb, prostřednictvím nichž se ověřuje a kontroluje kvalita sociálních služeb. Janoušková (2007) uvádí, že Standardy kvality sociálních služeb představují určitý soubor kritérií, které definují úroveň poskytování kvality sociálních služeb. Popisují, jak by měla vypadat kvalitní sociální služba. Díky tomu, že je zde přesně formulováno, co má být splněno, jsou měřítkem pro porovnání kvality sociálních služeb. Tím, že zajistí kvalitu sociálních služeb, tím se budou efektivněji využívat veřejné finanční prostředky. Standardy kvality jsou užitečné pro uživatele i zadavatele sociálních služeb. Porovnávají efektivnost jednotlivých druhů služeb, které řeší stejný okruh nepříznivých sociálních záležitostí. Umožňují zkoumat i efektivitu různých zařízení, které vykonávají stejný druh služby (Janoušková, 2007). Mátl a Jabůrková (2007) doplňují toto tvrzení ještě o klady a zápory standardů. Jedním z přínosů Standardů sociálních služeb je, že pomáhají v orientaci, co mají uživatelé sociálních služeb od dané služby čekat. Jelikož jsou zaměřeny na uživatele, určují přesně to, co je na trhu žádoucí. Jejich nevýhodou však je, že

20

jsou málo srozumitelné. Při jejich zavádění je práce velice zdlouhavá. Při rozpracování každého standardu dochází k přemíře administrativy, která je velice zatěžující. Aby byly sociální služby kvalitní, musí být vykonávány kvalitními sociálními pracovníky. Ti se snaží o to, aby byl klient spokojen a nijak nestrádal. Vykonávají činnosti, kterými zajišťují pomoc a podporu osobám, v tomto případě seniorům, za účelem sociálního začlenění, a tím bránit sociálnímu vyloučení. Tyto činnosti jsou označovány jako sociální práce. Musil, Kubalčíková a Hubíková (2006) uvádějí různé požadavky na pracovníka sociálních služeb a to z pohledu toho, jaké služby vykonává. Očekávaná kvalifikace pracovníka se dá shrnout v několika bodech. 

Musí rutinně zvládat běžnou práci v domácnosti, hygienické úkony a sanitární praxi.



K těmto úkonům musí mít výuční list.



Bylo by vhodné mít výuční list v neexistujícím oboru „pečovatelka“.

Podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb. §2 jsou kvalifikační předpoklady na pozici pečovatelka nebo pečovatel zařazeny ve čtvrté platové třídě, tedy střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání. Toto povolání je vykonáváno v domácnostech, domech s pečovatelskou službou a dalších zařízeních, vše ve spolupráci s rodinou nebo zdravotnickými zařízeními. Dělí se na: „1. Provádění úkonů pečovatelské služby u mobilních a imobilních klientů, komplexní péče o jejich domácnost. Provádění pečovatelských úkonů v péči o děti. 2. Poskytování zvlášť obtížné a namáhavé komplexní obslužné péče o fyzicky a psychicky postižené klienty, poskytování pomoci při vytváření základních sociálních a společenských kontaktů, posilování životní aktivizace klientů a uspokojování jejich psychosociálních potřeb.“5 Mezi nejdůležitější vlastnosti pracovníka v sociálních službách by se pak dalo zařadit především jeho lidství, aby byl navázán s klientem určitý vztah vyhovující oběma stranám.6 Vztahy klientů a sociálních pracovníků by tedy měly být založeny na důvěře a respektu (Seibel, 2007).

5

http://www.mpsv.cz/files/clanky/3348/Katalog_praci.pdf HANUŠ, P. Kdo je sociální pracovník a proč by měl být vzdělaný. Sociální práce, časopis pro teorii, praxi a vzdělávání v sociální práci. 1/2007. Asociace vzdělavatelů v sociální práci. ISSN 1213-6204. 6

21

3.4 Financování sociálních služeb Sociální služby jsou financovány z více zdrojů. Jedná se o zdroje jak z veřejných, tak i ze soukromých zdrojů. Finančními prostředky, kterými disponují obce a kraje při poskytování sociálních služeb jsou příspěvek na péči, úhrada uživatelů z vlastních příjmů, příspěvky zřizovatelů sociálních služeb, příspěvky od nadací, dotace z veřejných rozpočtů státu, krajů a vlastní zdroje obcí, zdroje z Evropské unie, dary, sponzorství a další. Průša (2007) uvádí, jakou částí se jednotlivé subjekty na financování sociálních služeb podílejí. Ukazuje, že státní příspěvky jsou velice malé, u krajů klesá podpora na financování sociálních služeb, EU a nadace se na financování prakticky nepodílejí. Největší zásluhu mají vlastní zdroje obcí, které se na financování sociálních služeb podílejí mnohdy až z padesáti procent. Tento způsob financování má za příčinu nesrovnalost ve vybavení jednotlivých územních celků. Aby mohly obce zhodnotit, jak je pro ně financování jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb rizikové případně výhodné, mohou využít tzv. analýzu finančních zdrojů organizace a jejich využití, o němž se zmiňuje Janoušková (2007). Tato analýza umožní zjistit, na kolik jsou jednotlivé organizace závislé na finančních zdrojích, jak si stojí do budoucna a další faktory důležité pro rozhodování, kolik je výhodné organizacím poskytovat.

3.4.1 Dotace Na financování sociálních služeb se podílí stát různými formami dotací. Dotace, které spadají pod MPSV by měl stát rozdělovat ve formě tří základních programů: 

Programem podpory zajištění sociálních služeb – tím je myšleno, že finance

jsou určeny pro vybrané obce, které odpovídají určeným požadavkům pro potřeby sociálních služeb a schopnost obcí tvořit vlastní zdroje financování. 

Programem podpory rozvoje sociálních služeb – podle zpracovaných plánů

rozvoje a schopnosti zajistit sociální služby budou finance poskytnuty pro vybrané kraje a obce. 

Programem podpory inovace sociálních služeb – tento program zajišťuje

finance pro poskytovatele sociálních služeb na realizace projektů, které by testovali nové metody zaváděné do sociálních služeb. (Průša, 2003, s. 110) Pro rok 2009 jsou z MPSV poskytovány dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb ve formě dvou programů, programem podpory A pro místní a regionální sociální služby a programem podpory B pro celostátní a nadregionální služby. Dotace jsou 22

vypláceny žadatelům na základě „Žádosti poskytovatele sociální služby o dotace ze státního rozpočtu pro rok 2009“.7 Po vstupu České republiky do Evropské unie se kvalita sociálních služeb zlepšila. Objevila se nová možnost získávání dotací pro sociální sféru a to ze strukturálních fondů, konkrétně z Evropského sociálního fondu. Finanční prostředky mohou být čerpány také na vzdělávání pracovníků v oblasti sociálních služeb nebo poskytovat pomoc různým typům lidí, které trápí tíživá životní situace. V oblasti pomoci seniorům však dosud neexistuje žádný program, který by se přímo zabýval touto skupinou lidí.

7

http://www.mpsv.cz/cs/5637

23

4 Praktická část V praktické části bude nejprve charakterizován cíl průzkumu, metody a technika, které budou v průzkumu použity a hypotézy, které budou průzkumem ověřovány. Bude popsána současná situace poskytovatelů sociálních služeb pro seniory ve městě Bučovice, provedena SWOT analýza a zpracováno dotazníkové šetření. Po vyhodnocení dotazníků budou formulovány návrhy a doporučení, jak zvýšit spokojenost seniorů v jednotlivých oblastech problematiky. Výsledky šetření budou pro přehlednost zpracovány do tabulek a grafů.

4.1 Cíl a metodika Cílem průzkumu bude změření spokojenosti seniorů s využíváním sociálních služeb ve městě Bučovice a s informovaností o sociálních službách ze strany města Bučovice. Bude provedeno měření jednotlivých hodnot, které blíže specifikují samotnou spokojenost seniorů s výkonem a úrovní sociálních služeb. Na základě tohoto měření budou porovnáni dva hlavní poskytovatelé sociálních služeb v Bučovicích a zjištěny jejich přednosti a nedostatky. Než dojde k samotnému průzkumu, je nutné provézt několik kroků, které zaručí správnost postupu (Surynek, Kašparová, Komárková, 2001). 1. Stanovení cíle průzkumu, 2. formulace hypotéz, 3. operacionalizace hypotéz, 4. vymezení objektu průzkumu, 5. stanovení vzorku, 6. vymezení předmětu průzkumu, 7. určení techniky průzkumu. Průzkum bude realizován na základě použití techniky dotazníku. Správnost dotazníku bude ověřena pomocí předvýzkumu. Pro průzkum bude zvolena statistická jednotka, tzn. senior žijící ve městě Bučovice v Domě s pečovatelskou službou poskytovanou Střediskem zdravotních a sociálních služeb a v Domě s pečovatelskou službou poskytovanou Diecézní charitou Brno – oblastní charitou Hodonín nebo v domácnosti. Takto bude pojata prostorová charakteristika seniora. Charakteristika podle věku seniora bude věk od šedesát do sta let. Senioři budou vybíráni

24

pomoci seznamu obyvatel města, ze kterého budou vyřazeni všichni obyvatelé města pod šedesát let. Výběr bude prováděn na základě náhodného výběru. Předmětem průzkumu bude spokojenost seniorů s výkonem a úrovní využívaných sociálních služeb. Konkrétně bude měřena časová dostupnost služeb, nabídka a kvalita služby, finanční stránka služeb a vlastní informovanost o sociálních službách. Bude zjišťováno: -

jak jsou senioři spokojeni s dobou strávenou s pečovatelkami,

-

jak jsou senioři spokojeni s přístupem pečovatelek a úrovní vykonávané služby,

-

jak jsou spokojeni s informovaností o nabízených službách a výhodách pro seniory,

-

jak jsou spokojeni s nabídkou sociálních služeb, kterou jim poskytuje pečovatelská služba ve městě,

-

jak jsou spokojeni s cenovou dostupností sociálních služeb.

Jako techniku průzkumu jsem zvolila písemné dotazování. Dotazník se skládá z dvaceti otázek. Čtyři otázky jsou zaměřeny na informovanost seniorů o sociálních službách, tři na vliv finanční situace na výběr sociální služby pro seniory, další otázka zjišťuje, jestli by senioři využívali denní stacionář, sedm otázek je určeno pro uživatele pečovatelské služby, které zjišťují spokojenost s kvalitou, nabídkou a časovou dostupností služeb a poslední čtyři otázky jsou identifikační. Otázky byly vytvořeny tak, aby vystihovaly, jak jsou senioři spokojeni s využívanými službami v jednotlivých oblastech sociálních služeb, zjistily se jejich názory na chod a kvalitu vybrané služby a tyto výsledky mohly být interpretovány zastupitelstvu města, jak by se případné nedostatky mohly odstranit. Dotazník je dostupný v příloze č. 2. Hypotézy byly formulovány takto: 1. Většině respondentům nebude vyhovovat časová dostupnost služeb. 2. O informace týkající se sociálních služeb se respondenti zajímají, až když si to vyžádá jejich zdravotní stav. 3. Spokojenost s kvalitou a nabídkou sociálních služeb je závislá na pohlaví a věku respondenta. 4. Využívání sociální služby bude u více jak poloviny respondentů ovlivněno finanční dostupností služby. 5. Respondenti žijící sami budou chtít více využívat sociální služby.

25

U hypotézy č. 2 budou zjišťovány závislosti na zdravotním stavu, u hypotézy č.5 závislosti na rodinném stavu.

4.2 Současná situace v oblasti poskytování sociálních služeb ve městě Bučovice Město Bučovice leží v Jihomoravském kraji. Do jeho působnosti spadají čtyři přidružené obce, se kterými má přibližně šest tisíc čtyři sta deset obyvatel. Cílovou skupinou osob, kterými se práce zabývá, jsou senioři, kteří tvoří přibližně 30% obyvatel. Ve městě se nachází čtyři poskytovatelé sociálních služeb. Jedná se o Město Bučovice odbor sociální úřad, Diecézní Charitu Brno – oblastní charitu Hodonín, Středisko zdravotních a sociálních služeb a Organizace zdravotně postižených Bučovice a okolí. Tyto organizace poskytují služby nejen seniorům, ale i skupinám handicapovaných obyvatel, mezi kterými jsou invalidé, osoby s mentálním postižením, narkomané, Romové a další. Pro účely bakalářské práce bude však zanalyzována situace, která se týká bezprostředně seniorů využívající pečovatelské služby Diecézní charity Brno – oblastní charity Hodonín a Střediska zdravotních a sociálních služeb. V příloze č. 3 je uveden rozpočet města Bučovice, který byl vynaložen na sociální služby ve městě. V příloze č. 4 je provedena SWOT analýza sociálních služeb.

4.2.1 Současný stav poskytování sociálních služeb a plány Diecézní charity Brno – oblastní charity Hodonín Diecézní charita Brno je neziskovou organizací. Věnuje se především pomoci seniorům a zdravotně postiženým občanům, kteří jsou v obtížné životní situaci. Tyto služby jsou poskytovány cílové skupině osob ve formě pobytové a terénní. Pod tuto organizaci patří: 1.

pečovatelská služba (Slavkovská 33, Bučovice)

2.

charitní ošetřovatelská služba (Sovětská 912, Bučovice)

3.

dům s pečovatelskou službou (Slavkovská, Bučovice)

4.

občanská charitní sociálně – právní poradna (Zámecká, Bučovice)

Mezi pobytovou službu patří Dům s pečovatelskou službou, který má kapacitu patnáct bytových jednotek. Služby jsou poskytovány za úhradu a na základě smlouvy. Je určen pro seniory, kteří potřebují pomoc v osobní hygieně, či ve starání se o domácnost a tuto pomoc jim nemohou poskytnout rodinní příslušníci. V současné době zde využívá služeb sociální péče šest klientů. 26

Mezi služby, které jsou poskytovány v terénu patří pečovatelská služba a charitní ošetřovatelská služba. Pečovatelská služba je poskytována seniorům a zdravotně handicapovaným obyvatelům současně i v nedalekém městě Slavkov u Brna. Služby jsou vykonávány zaškolenými pracovnicemi – pečovatelkami. V současné době pomoc zajišťuje jedenáct pečovatelek. Z celkových 342 klientů pečovatelské služby spadá pod její působnost 160 klientů žijících v Bučovicích. Z nabízených služeb jsou nejvíce využívány dovážka stravování, koupání, nákupy, úklid, praní a půjčování kompenzačních pomůcek. Dotace pro tuto neziskovou organizaci plynou z akreditovaného střediska Jihomoravského kraje a z MPSV. Dále získávají potřebné finance z příspěvků od obcí, darů a příjmů za služby. Dotace pro rok 2008, které byly poskytnuty od MPSV a JmK činily 700 000 Kč. Rozpočet pro rok 2008 činil 2,4 milionů Kč na platy pečovatelek a omezený provoz pečovatelské služby terénní i pobytové8. Tento rozpočet i celkové dotace zahrnují provoz charity i ve Slavkově u Brna, kde charita také působí. Jelikož je provoz charity závislý na získaných dotacích, je možné při nedostatečné podpoře předpokládat spíše pesimistický vývoj. Sociální služby vykonávané Diecézní charitou v Bučovicích přejdou do soukromého sektoru. Z důvodu problémů s dotacemi se může předpokládat, že zkrachuje asi čtvrtina zajišťovaných sociálních služeb charity v Bučovicích.

4.2.2 Současný stav poskytování sociálních služeb a plány Střediska zdravotních a sociálních služeb Pod tuto organizaci spadají dvě služby, zabývající se péči o seniory a nemocné občany. 1.

pečovatelská služba (Sovětská 912)

2.

dům s pečovatelskou službou (Zahradní)

Pečovatelská služba poskytuje služby pro seniory a zdravotně postižené. Tyto služby jsou poskytovány za úhradu na základě smlouvy. Samotné ošetřování uživatelů je realizováno v terénu a ambulantně ve středisku osobní hygieny v Domě s pečovatelskou službou v Bučovicích. V současné době využívá pečovatelskou službu sto třicet klientů. Dům s pečovatelskou službou je určen výhradně seniorům, kteří jsou zde ubytování ve čtyřiceti čtyřech bytových jednotkách. Žije zde padesát pět obyvatel, ze kterých přibližně polovina je uživatelem sociálních služeb. Tyto služby jsou poskytovány též za úhradu na základě smlouvy. V Domě s pečovatelskou službou jsou zřízeny dvě 8

Interní dokumenty Diecézní charity Brno – oblastní charity Hodonín

27

místnosti pro poskytování služeb o velikosti 21,5 m2 a 21,7 m2. Přístup do střediska osobní hygieny je bezbariérový, což umožňuje snadný přístup i pro osoby s tělesným postižením. U střediska osobní hygieny působí dvě asistentky, které splňují potřebné znalosti a dovednosti. Tyto pracovnice vykonávají i terénní pečovatelskou službu. Klienti si zde sami rozhodnou o četnosti druhu služby, a po dohodě s pečovatelkami i o době provádění služby. Náklady za rok 2008 činí 516 727 Kč, které zahrnují provoz pečovatelské služby, náklady na vytápění, materiál. Z toho mzdy pečovatelek činí 306 000 Kč. Dotace, které byly získány od města činí 400 000 Kč, MPSV přispělo celkem 92 800 Kč9. V roce 2009 se SZSS snaží získat dotace z fondů EU, které by měly sloužit především na zateplení Domu s pečovatelskou službou. Do budoucna lze předpokládat setrvalý stav. Hlavní prioritou je však snaha o rozšíření sociálních služeb. Z důvodu nízkého počtu pracovnic pečovatelské služby bude potřeba zvýšit jejich stav. Rozhodující činností bude zvyšovat zájem o pečovatelskou službu a na základě zvýšené poptávky vybudovat z bývalé budovy jeslí domov pro seniory, kterého je ve městě potřeba. Tato realizace předpokládá přibližně čtyřicet milionů korun.

9

Interní dokumenty Střediska zdravotních a sociálních služeb

28

5 Výsledky a diskuze Ze sto dvaceti rozdaných dotazníků bylo navráceno sto pět vyplněných dotazníků. Z dotázaných seniorů odpovědělo šedesát dva žen a čtyřicet tři mužů. Vyhodnocení otázky č.1. Využíváte pomoci pečovatelské služby ve Vašem městě?

15%

SZSS

32%

3%

Charita pomoc rodiny jiná pomoc

26%

nepotřebuje 24%

Graf 1: Složení respondentů podle využívání pomoci ve městě Zdroj: Vlastní zpracování

Hypotéza č. 1 Většině respondentům nebude vyhovovat časová dostupnost služeb. Městský úřad výsledky využije pro zjištění, jestli je kapacita pracovníků dostatečná popř. zda je nutné zvýšení počtu pracovníků pečovatelské služby. Vyhovuje Vám denní doba, kdy za Vámi pečovatelka dochází?

100%

8

6

36

41

90% 80% četnost

70%

Spíše nespokojen/a

60%

Spíše spokojen/a

50%

Zcela spokojen/a

40% 30%

56

53

Charita

SZSS

20% 10% 0%

posk ytovatel

Graf 2: Složení respondentů podle spokojenosti s časovou dostupností služeb. Zdroj: Vlastní zpracování

Většinou jsou respondenti využívající sociálních služeb s časovou dostupností služeb zcela až spíše spokojeni. V několika málo případech je spíše nespokojeno 6% u SZSS a 8% u Charity.

29

četnost

Je pro Vás doba strávená s pečovatelkou dostačující? 0 12

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

0 21 Ne

48

41

Spíše ne Spíše ano Ano

40

38

Charita

SZSS

poskytovatel

Graf 3: Složení respondentů podle spokojenosti s dobou strávenou s pečovatelkou Zdroj: Vlastní zpracování

Respondenti jsou spokojeni až spíše spokojeni s dobou, kdy s nimi pečovatelka tráví čas. Středisko zdravotních a sociálních služeb dosahuje však 21% nespokojenosti respondentů. Je to způsobeno zřejmě tím, že zaměstnává pouhé dvě pečovatelky, které jsou časem limitovány. Hypotéza č. 2 O informace týkající se sociálních služeb se senioři zajímají, až když si to vyžádá jejich zdravotní stav. Městský úřad výsledky průzkumu využije pro zlepšení informovanost seniorů o možnostech a výhodách, které jim nabízejí jednotlivé sociální služby. Před tím, než se zhoršil Váš zdravotní stav, zjišťoval/a jste informace o možných formách pomoci ve městě?

20%

25%

Ano Spíše ano Spíše ne Ne

12% 43%

Graf 4: Seznam respondentů podle zájmu o informace před zhoršením jejich zdravotního stavu Zdroj: Vlastní zpracování

Převažuje respondentů, co spíše nezjišťovali informace (43%). Dalo by se říct, že zájem o informace nastal až když si to vyžádal jejich zdravotní stav. 30

Uvítal/a byste ve městě možnost získat více informací o sociálních službách formou besed a přednášek? 100%

8

20 četnost

80%

50

Zcela nezájem

30

60% 40%

Spíše nezájem

40 31

Spíše zájem

75

35

Zcela zájem

20% 0%

25

20

32

19 0 Dobrý

15 Relativně dobrý

Horší

0 Špatný

zdravotní stav

Graf 5: Složení respondentů podle zájmu o besedy a přednášky Zdroj: Vlastní zpracování

Respondenti s dobrým zdravotním stavem převážně zcela nemají zájem (50%) nebo spíše nemají zájem(31%), s relativně dobrým zdravotním stavem a horším zdravotním stavem mají největší zájem, se špatným zdravotním stavem spíše zájem o besedy a přednášky nemají (75%). Z vypočtených hodnot intenzity závislosti lze říci, že zdravotní stav na zájem seniorů o informace nemá vliv. Průměrná čtvercová kontingence je 0,206, Pearsonův koeficient je 0,413, Čuprovův koeficient je 0,069. Pearsonův koeficient ukazuje středně těsný vztah. Výsledky vypočtených závislostí jsou uvedeny v příloze č.5. Jste spokojen/a s Vaší informovaností ze strany města o nabízených sociálních službách? 100%

5 15

80%

4 26

četnost

Zcela nespokojen/a 60%

Spíše nespokojen/a

46 52

40%

Spíše spokojen/a Zcela spokojen/a

20%

34 17

0% Uživatel

Neuživatel

využívání služeb

Graf 6: Složení respondentů podle spokojenosti s informovaností o nabízených sociálních službách Zdroj: Vlastní zpracování

Většina respondentů je spíše spokojena se svou informovaností o sociálních službách. Až 46% respondentů využívajících služeb a 52% respondentů nevyužívajících služeb je spíše

spokojeno,

15%

respondentů

využívajících 31

služeb

a

26%

respondentů

nevyužívajících služeb je spíše nespokojeno, zcela nespokojeno je 5% respondentů využívajících služeb a 4% respondentů nevyužívajících služeb.

četnost

Máte zájem získat více informací o sociálních službách jinou formou než z katalogu sociálních služeb? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

31

18 27

50

8 32

Zcela nezájem 100

35

48

Spíše nezájem Spíše zájem Zcela zájem

19 0 Dobrý

20

12

Relativně dobrý

Horší

0 Špatný

zdravotní stav

Graf 7: Složení respondentů podle zájmu o další informace o sociálních službách Zdroj: Vlastní zpracování

Respondenti s dobrým zdravotním stavem se spíše nezajímají o informace o sociálních službách (50%), s relativně dobrým a horším zdravotním stavem se zajímají o informace o možnostech pomoci více, se špatným se nezajímají vůbec. Podle vypočtené průměrné čtvercové kontingence 0,254 a Čuprovova koeficientu 0,085 však závislost mezi zdravotním stavem a zájmem o informace neexistuje. Pearsonův koeficient dosahuje hodnoty 0,450, což značí středně těsný vztah. Výpočty jsou uvedeny v příloze č. 5. Hypotéza č. 3 Spokojenost s kvalitou a nabídkou sociálních služeb je závislá na pohlaví a věku respondenta. Městský úřad výsledky využije pro zkvalitnění sociálních služeb, tak aby byla zvýšena spokojenost uživatelů.

32

0 0 0 9 15 15 0 38 39 33 38 57 45 31 48 45 0 8

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

0 0 5 3 6 12 10

Zcela nespokojen/a Spíše nespokojen/a Spíše spokojen/a

le ví ce

5

5

Zcela spokojen/a

t

54 63

le t

le t

40 43 45 40

80

a

70 -7

60 -6

Že n

SZ SS

53 52 53

y

četnost

Jste s pečovatelskou službou, kterou využíváte spokojen/a?

uživatelé

Graf 8: Složení respondentů podle spokojenosti s pečovatelskou službou Zdroj: Vlastní zpracování

Z průzkumu vyplývá, že respondenti využívající pečovatelských služeb jsou zcela až spíše spokojeni s využívanou službou. Nejvíce jsou spokojeni respondenti do šedesáti pěti let a od osmdesáti let. Nejméně pak mezi sedmdesáti až osmdesáti lety, kdy je spíše nespokojeno celkem 15% respondentů. Pearsonův koeficient je 0,181. Cramerův koeficient je 0,184. Závislost spokojenosti na pohlaví tedy neexistuje. U věku závislost na spokojenosti také neexistuje. Průměrná čtvercová kontingence je 0,169, Pearsonův koeficient je 0,380 a Cramerův koeficient je 0,237. Výpočty jsou uvedeny v příloze č. 5.

5

55

0

57

3

4

14 9

0

0

0 25

38

38 60 43

36 55 Spíše nespokojen/a Spíše spokojen/a

59

62

75

Zcela spokojen/a

45

le t ví ce

a 80

70 -7 5

60 -6 5

55

le t

36 43

le t

39 43

SZ SS

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Že ny

četnost

Vyhovuje Vám nabídka služeb, kterou poskytuje Vámi vybraná pečovatelská služba?

uživatelé

Graf 9: Složení uživatelů podle spokojenosti s nabídkou pečovatelských služeb Zdroj: Vlastní zpracování

33

Převážně jsou respondenti spokojeni. Nejvíce nespokojeni jsou respondenti ve věku od šedesáti do šedesáti pěti let, kdy je jich spíše nespokojeno 14%. Z vypočtených ukazatelů závislosti vyplývá, že průměrná čtvercová kontingence je 1,185, Pearsonův koeficient je 0,736 a Cramerův koeficient je 1,089. Závislost spokojenosti s nabídkou na pohlaví je tedy velká. Závislost na věku není téměř žádná. Průměrná čtvercová kontingence je 0,134, Pearsonův koeficient je 0,344 a Cramerův koeficient je 0,211. Výpočty jsou uvedeny v příloze č. 5.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

3

0 38

0

4

0

56

0

40

43

47

66

0

9 45

0 13

54 Spíše nespokojen/a 88

62

53

32

57 40

45

60

Spíše spokojen/a Zcela spokojen/a

46

Že ny M už SZ i S Ch S ar 60 ita -6 5 65 le -7 t 0 70 let -7 5 75 le 80 -80 t l a ví et ce le t

četnost

Jste spokojena s kvalitou vykonávané služby?

uživatelé

Graf 10: Složení uživatelů podle spokojenosti s kvalitou vykonávané služby Zdroj: Vlastní zpracování

Většinou jsou respondenti spokojeni. Spíše nespokojeno je 9% respondentů v kategorii od šedesáti pěti do sedmdesáti let. V závislosti na pohlaví je průměrná čtvercová kontingence 0,091, Pearsonův koeficient je 0,288 a Cramerův koeficient je 0,301. V závislosti na věku je průměrná čtvercová kontingence 0,142, Pearsonův koeficient je 0,353 a Cramerův koeficient je 0,218. Závislost tedy neexistuje. Výpočty jsou uvedeny v příloze č. 5.

8 10 15 0 0 0 15 15 28 26 33 43 45 29 35 23

0 Spíše nespokojen/a 100

Zcela spokojen/a

a

ví ce

le t

le t

Spíše spokojen/a

80

70 -7 5

60 -6 5

le t

66 57 56 72 57 55 50 62

SZ SS

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Že ny

četnost

Vykonává pečovatelka služby podle Vašich představ?

uživatelé

Graf 11: Složení respondentů podle spokojenosti s pečovatelkou Zdroj: Vlastní zpracování

34

Převážně jsou respondenti zcela až spíše spokojeni. Až 15% respondentů je spíše nespokojeno u Střediska zdravotních a sociálních služeb. U závislosti na pohlaví je průměrná čtvercová kontingence 0,007, Pearsonův koeficient 0,081 a Cramerův koeficient 0,082. U závislosti na věku je průměrná čtvercová kontingence 0,109, Pearsonův koeficient 0,314, Cramerův koeficient 0,19. Závislost tedy neexistuje. Výpočty jsou uvedeny v příloze č. 5. Co by jste zlepšil/a u pečovatelské služby, kterou využíváte? nic 17%

14%

více pečovatelek

29%

40%

zajišťování kulturních obcí rozvoz obědů

Graf 12: Složení respondentů podle toho, co by na pečovatelské službě vylepšili Zdroj: Vlastní zpracování

Respondenti mají největší zájem o zajišťování kulturních akcí a více pečovatelek. 17% respondentů je se službou, kterou využívá spokojeno a nic by na ní neměnilo. Hypotéza č. 4 Využívání sociální služby bude u více jak poloviny respondentů ovlivněno finanční dostupností služby. Městský úřad výsledky využije na zjištění, zda se jim vyplatí více podporovat platby za služby seniorům a zavézt poukázky místo příspěvku na péči. Jste spokojen/a s cenami za vykonané služby? 100%

četnost

80%

6 3

0 8

32

36

60%

Zcela nespokojen/a Spíše nespokojen/a Spíše spokojen/a

40% 59

56

SZSS

Charita

Zcela spokojen/a

20% 0% poskytovatel

Graf 13: Složení respondentů podle spokojenosti s cenovou dostupností služeb Zdroj: Vlastní zpracování

35

Převážně jsou respondenti spokojeni. 6% uživatelů SZSS je zcela nespokojeno, 3% spíše nespokojeno. U charity je spíše nespokojeno 8%. Využíval/a byste více služeb, kdyby byly cenově výhodnější?

7% 25%

39%

Ano Spíše ano Spíše ne Ne

29%

Graf 14: Složení respondentů podle toho, zda by využívali více služeb při lepší cenové dostupnosti Zdroj: Vlastní zpracování

Respondenti by využívali více služeb, kdyby byly cenově výhodnější z 68%. Šla byste bydlet do domu s pečovatelskou službou v jiném městě, kdyby nabízelo finančně výhodnější ubytování?

12% Ano

17%

42%

Spíše ano Spíše ne Ne

29%

Graf 15: Složení respondentů podle toho, zda rozhoduje cena při výběru služby Zdroj: Vlastní zpracování

Respondenti bydlící v domě s pečovatelskou službou jsou zde spokojeni. Až 42% respondentů by se určitě nepřestěhovalo do jiného města. Výsledky naznačují, že vzdálenost je pro mnohé důležitější než finanční dostupnost služeb. Hypotéza č. 5 Respondenti žijící sami budou chtít více využívat sociální služby. Městský úřad využije výsledky ke zjištění, zda se městu vyplatí zvýšit kapacitu zařízení pro seniory nebo vybudovat nové zařízení.

36

100% 80% 60% 40% 20% 0%

0 9 36

39

0 23

15 12

31

44

31

29

Ano

ro di ny

en at ý Pa rtn er /p ar tn er ka

Spíše ne Spíše ano

46

Vd an á/ ž

Sa m

Ne

U

55

25 6 a/ sá m

četnost

Upřednostnila byste spíše denní pobyt v domově pro seniory s odvozem domů, než zůstávat nastálo?

rodinný stav

Graf 16: Složení respondentů podle toho, zda by využívali denní stacionář Zdroj: Vlastní zpracování

Respondenti žijící sami by převážně nevyužívali denní stacionář. Nejvíce by jej využívali vdané a ženatí respondenti. Průměrná čtvercová kontingence je 0,334, Pearsonův koeficient je 0,500, Čuprovův koeficient je 0,111, Cramerův koeficient je 0,334. U Pearsonova koeficientu je středně těsná závislost, jinak závislost na rodinném stavu neexistuje. Výpočty uvedeny v příloze č. 5. Cílem průzkumu bylo změřit spokojenost seniorů s výkonem a úrovní jimi vybrané pečovatelské služby a s informovaností o sociálních službách ze strany města Bučovice. Toto zjištění bylo třeba interpretovat a navrhnout možná řešení situace pro zvýšení spokojenosti seniorů v oblasti využívání sociálních služeb a informovanosti o sociálních službách. Z průzkumu vyplývá, že první hypotéza většině respondentům nebude vyhovovat časová dostupnost služeb se nepotvrdila. I přesto, že Středisko zdravotních a sociálních služeb zaměstnává pouze dvě pečovatelky, průzkum ukazuje, že většina dotázaných je spokojena s dobou, kdy za nimi pečovatelky dochází. Doba, kterou však s nimi pečovatelka stráví je nedostačující pro 21% dotázaných ve Středisku zdravotních a sociálních služeb a pro 12% dotázaných v Diecézní charitě. Zaměstnání alespoň jedné pečovatelky případně pečovatele pro Středisko zdravotních a sociálních služeb by tedy napomohlo ke snížení nespokojenosti seniorů, neboť by s nimi pečovatelka příp. pečovatel mohli trávit více času. Druhá hypotéza o informace týkající se sociálních služeb se senioři zajímají, až když si to vyžádá jejich zdravotní stav se potvrdila. Z průzkumu vyplývá, že zájem o informace o sociálních službách se projevuje až u dotázaných, kteří začínají pociťovat

37

některé projevy zhoršení zdravotního stavu. Respondenti s dobrým zdravotním stavem se příliš o informace o sociálních službách nezajímají, neboť nemají potřebu. Více než 50% respondentů s relativně dobrým a horším zdravotním stavem uvedlo, že by mělo zájem získávat informace o sociálních službách i jinou formou než z vydávaných katalogů sociálních služeb. Možnost dalšího vzdělávání prostřednictvím besed nebo přednášek by uvítali také většinou dotazovaní s relativně dobrým a horším zdravotním stavem. Celkem by zcela a spíše souhlasilo s přednáškami přibližně 49% dotázaných seniorů. Celkově je s informovaností o sociálních službách nespokojeno a spíše nespokojeno přibližně 25%. Hypotéza č. 3 spokojenost s kvalitou a nabídkou sociálních služeb je závislá na pohlaví a věku respondenta se potvrdila zčásti. Z průzkumu vyplývá, že pohlaví nemá na spokojenost s využívanou službou vliv, pouze u nabídky je vypočtena silná závislost. Závislost na věku se nepotvrdila. U Střediska zdravotních a sociálních služeb je zcela a spíše nespokojeno 9% respondentů, 12% respondentů je nespokojeno u Charity. S nabídkou a kvalitou obou pečovatelských služeb je spokojena většina respondentů. Na otázku, zda vykonává pečovatelka služby podle jejich představ odpovědělo negativně 15% dotázaných u Střediska zdravotních a sociálních služeb. Je to způsobeno již zmiňovaným nedostatkem pečovatelek, které se snaží uspokojit všechny potřeby všech uživatelů, ale nemají na ně dostatek času. Dotazovaní by nejvíce uvítali více kulturních akcí a více pečovatelek, aby se jim mohly jednotlivé pečovatelky více věnovat. Hypotéza č. 4 využívání sociální služby bude u více jak poloviny respondentů ovlivněno finanční dostupností služby se také potvrdila zčásti. S cenou je nespokojeno 9% dotázaných u SZSS a 8% u Charity. Cenově jsou respondenti většinou spokojeni, cena nehraje rozhodující roli ve výběru služby. Větší význam je kladen na blízkost zařízení, než cenová dostupnost. Naopak na otázku, zda by využívali více služeb, kdyby byly cenově výhodnější, většina (68%) odpověděla, že spíše ano až ano. Hypotéza č. 5 respondenti žijící sami budou chtít více využívat sociální služby se nepotvrdila. Otázka byla směřována na využívání stacionáře. Respondenti žijící sami by denní docházení do stacionáře z větší části neuvítali. Největší zájem se projevil u respondentů v manželském svazku, v partnerství a u rodiny. Celkem by stacionář uvítalo 63% dotázaných. Spokojenost

respondentů

využívajících

pečovatelské

služby

je

u

obou

poskytovatelů vysoká, u SZSS je průměrná spokojenost respondentů s výkonem a úrovní pečovatelské služby 92,2%, u Charity je průměrná spokojenost 92,6%. Tabulka výsledků je uvedena v příloze č. 6. Je důležité neustále sledovat činnost obou pečovatelských služeb 38

a podporovat je v rozvoji především terénních služeb, kterých bude v budoucnu narůstat. Do budoucna jsou předpokládány rozsáhlé realizace rozšiřování služeb, proto je potřebné, aby je město finančně podpořilo.

5.1 Návrhy doporučení Aby byla zajištěna spokojenost seniorů v oblasti využívání sociálních služeb je nutné zaměřit se na jednotlivé nedostatky, s kterými se město Bučovice potýká. V této části práce budou formulovány návrhy doporučení, jak lze zvýšit spokojenost uživatelů s využívanými službami a jak zvýšit povědomí o sociálních službách ve městě. Návrhy vycházející ze zjištění na základě realizovaného šetření byly podány ve třech oblastech, na které by se město a poskytovatelé měli zaměřit. Bude se jednat o zvýšení počtu pečovatelek v pečovatelské službě, zvýšení informovanosti seniorů a zajišťování více kulturních akcí pro seniory. V rámci uskutečňování těchto aktivit je městu doporučeno mít zpracovaný komunitní plán sociálních služeb na stanovené období čtyř let, který umožní městu čerpat více finančních prostředků od státu, kraje nebo evropských fondů či programů např. Regionálního operačního programu Nuts II Jihovýchod. Jelikož senioři nejsou přímou výzvou pro žádný program EU věnující se přímo seniorům, lze využít tyto programy na výstavbu nových sociálních zařízení, na vybavenost sociálních služeb nebo na vzdělávání zaměstnanců v sociálních službách. Dále je vhodné, aby město spolupracovalo s místními organizacemi, zájmovými skupinami a podnikateli, které jim umožní pomoc při kulturních akcích a dalších aktivitách pro uživatele sociálních služeb např. sponzorskými dary. Na základě výsledků průzkumu navrhuji tyto realizace:  Zvýšení počtu pracovníků v sociálních službách. Je vhodné zvýšit počet kvalifikovaných pracovníků na pozici pečovatelka pro Středisko zdravotních a sociálních služeb, které by zajišťovaly potřebnou péči o seniory v nepříznivé životní situaci. Na sto třicet uživatelů připadají dvě pečovatelky. Z průzkumu vyplynulo, že pečovatelky nemají dostatek času k osobnímu přístupu se seniory. Proto navrhuji, aby byly k dispozici seniorům v domě s pečovatelskou službou a středisku osobní hygieny alespoň dvě pečovatelky, další dvě by zajišťovaly terénní službu. Je možnost spolupracovat s Úřadem práce ve Vyškově, který v rámci Aktivní politiky zaměstnanosti přispívá dotacemi na mzdy pečovatelek na šest až dvanáct měsíců až do výše mzdových nákladů. Pečovatelky musí mít potřebné znalosti a dovednosti, proto bude nutné, aby Středisko zdravotních a sociálních služeb tyto pečovatelky zaškolilo. Úřad práce pořádá rekvalifikační kurzy na pracovníka v sociálních službách. Tento kurz trvá 39

v rozsahu dvacet dní sto osmdesát hodin, z toho třicet hodin je praxe. V rámci projektu Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 – 2012 je možno také využít dotace od MPSV na vzdělávání pečovatelů. Rizikem, které by neumožnilo zaměstnat pečovatelky by mohl být nezájem poskytovatele SZSS zaměstnat více pracovníků z důvodu zvýšení nákladů na mzdy pečovatelek. Byla by proto možnost podat žádost o dotace na MPSV z programu A. Z této dotace lze hradit osobní náklady, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které zaměstnavatel odvádí za zaměstnance a provozní náklady mimo jiné na činnost pečovatelské služby. Dalším rizikem by mohla být nespolupráce s Úřadem práce nebo nedostatečný zájem o práci pečovatelky.  Dobrovolnictví. Dále je vhodné zapojovat dobrovolné pracovníky. Dobrovolníky je však velmi obtížné najít. Existují různé kurzy pro pracovníky sociálních služeb, které informují o tom, jak získat a udržet si dobrovolníky. Dobrovolníky vedou v evidenci také dobrovolnická centra. Na jejich internetových stránkách organizace vyplní dotazník i se svými potřebami, který se stane součástí databáze organizací. Vždy k 1.4. a 1.11. odešle organizace dotazník zpětné vazby. Dobrovolnickému centru se ozve dobrovolník, kterému jsou nabídnuty seznamy organizací. Dobrovolníci by vykonávali např. nákupy a úklid pro seniory a trávili s nimi čas povídáním a doprovody k lékaři a různé kulturní akce atd. O osobní hygienu, pedikúru a další obtížnější práce by se starala již zavedená pečovatelka. Pro propagaci by byla využita kabelová televize. Dobrovolník však musí splňovat akreditaci, která je udělena MPSV. Takto akreditovaný dobrovolník by byl seznámen s činností v domě s pečovatelskou službou prostřednictvím jedné z pečovatelek s dostatečnou praxí. Rizikem by v tomto případě mohla být neochota poskytovatele zapojovat do opatrování seniora dobrovolné

pracovníky

z důvodu

nedůvěryhodnosti

a

nebo

zdlouhavé

hledání

akreditovaného dobrovolníka.  Poskytnout seniorům možnost získávat informace o sociálních službách na internetu. Dalším doporučením je vybudovat kvalitnější informační síť zaměřenou pro potřeby sdělování informací o sociálních službách. Jelikož je většina informací o poskytovatelích sociálních služeb a komunitním plánování uložena na internetu, bude vhodné zapojit seniory do vzdělávacího programu, který jim umožní naučit se práci s internetem. Z průzkumu vyplynulo, že 49% respondentů má zájem o informace o sociálních službách a možnostech pomoci pro seniory. Proto na internetu mohou vyhledat aktualizované informace, které je zajímají. Tyto lekce by se konaly v Domě dětí 40

a mládeže v Bučovicích, kde by probíhala výuka seniorů na počítačích v kroužku základů práce na PC. Na tuto realizaci by se mohlo využít příspěvků od podnikatelů, kteří by se rozhodli financovat seniory a přispěli jim tak k získání potřebných informací a kvalitního stáří. Jak motivovat podnikatelskou sféru by bylo předmětem jiného šetření a dalších analýz, které zde z důvodu rozsahu práce nebude provedeno. Také projekt Národní program přípravy na stárnutí umožňuje získat dotace na tuto akci z MPSV. Senioři by pak své znalosti využili v domě s pečovatelskou službou, kde je umístěna knihovna s možností bezplatného internetového připojení na dvou PC. Propagace této aktivity by probíhala přes kabelovou televizi a dále navrhuji využít výlep letáků na nástěnkách v domech s pečovatelskou službou. Rizikem by však mohl být nezájem seniorů, nespolupráce DDM, nedostatek financí od města nebo podnikatelů.  Realizace besed s kulturním programem. Další možností pro osvětu v oblasti využívání sociálních služeb je realizace besed a přednášek na témata týkající se např. příspěvku na péči a dalších důležitých informací o sociálních službách nebo na mnohá jiná témata týkající se zdraví. Jelikož průzkum ukázal, že o besedy a přednášky má zájem 49% ze všech dotázaných, pořádala by se tato přednáška maximálně dvakrát ročně v prostorách místní knihovny. V rámci komunitního plánování je možné spolupracovat s organizacemi a zájmovými skupinami, kterých se dotýká poskytování sociálních služeb, proto by bylo účelné, aby přednášející byl pozván z některých veřejných institucí či nemocnic. Tato přednáška by byla spojena s kulturním programem, který senioři uvítají. Technika by byla zajištěna ve spolupráci s městem Bučovice z Informačního a kulturního střediska. O pořádání kulturních akcí projevilo zájem 40% dotázaných, proto je dalším návrhem obnovení klubu seniorů pod atraktivnějším názvem Klub aktivních seniorů. Finance na provoz a zařízení by poskytlo město Bučovice a podnikatelé. Konaly by se zde kulturní akce, zájmové činnosti a zájezdy. Např. pořádání koncertů dětí ze ZUŠ, kroužek ručních prací, který by byl realizován prostřednictvím Domu dětí a mládež. Senioři by na akce a kroužky přispívali symbolickou částkou. Únosná míra příspěvku by ale opět byla předmětem jiného šetření a dalších analýz. O kulturních akcích a přenáškách by se informovalo na internetu, letácích v domech s pečovatelskou službou a na kabelové televizi. Překážkou by však mohla být nespolupráce města na vybudování Klubu aktivních seniorů, nespolupráce jiných veřejných institucí na přednáškách nebo nedostatek finančních prostředků a pokles zájmu ze strany seniorů.

41

6 Závěr Cílem práce bylo posoudit spokojenost seniorů s výkonem a úrovní využívaných sociálních služeb ve městě Bučovice a s informovaností o sociálních službách ze strany města. Na základě výsledků průzkumu byly následně porovnáni poskytovatelé sociálních služeb Středisko zdravotních a sociálních služeb Bučovice a Diecézní charita Brno – oblastní charita Hodonín. V teoretické části byla vymezena činnost sociálních služeb, které se zabývají péčí o seniory. Bylo zmíněno, za jakých okolností senioři využívají těchto služeb a jak lze zvýšit jejich spokojenost, aby byly naplněny jejich potřeby. V praktické části byla popsána současná situace sociálních služeb města Bučovice, kde byly zmíněny silné a slabé stránky sociálních služeb a příležitosti a hrozby. Dále byli porovnáni oba poskytovatelé na základě několika kriterií. Spokojenost uživatelů byla provedena dotazníkovým šetřením, které bylo určeno pro cílovou skupinu osob seniorů. Spokojenost se sociálními službami byla rozdělena

na spokojenost

s časovou

dostupností

služeb,

s dobou

strávenou

s pečovatelkami, s kvalitou a nabídkou služeb a finanční dostupností služeb. Z výsledků bylo zjištěno, že oba poskytovatelé vykazují převážně spokojené klienty. Z výsledků průzkumu byla mimo spokojenosti s využívanou pečovatelskou službou změřena i spokojenost seniorů s informovaností o sociálních službách a zda by se městu vyplatilo vybudovat denní stacionář pro seniory. Z průzkumu vyplynulo, že jsou dotázaní senioři s informovaností o sociálních službách většinou spokojeni. O další informace týkající se problematiky sociálních služeb by měla zájem téměř polovina dotázaných seniorů, proto byl podán městu návrh, jak zajistit možné způsoby informování seniorů. Z průzkumu také vyplynulo, že nadpoloviční většina dotázaných seniorů má zájem o stacionář, tudíž by se jeho realizace městu vyplatila. S kvalitou a nabídkou obou poskytovatelů byli dotázaní senioři převážně spokojeni. Větším problémem byla spokojenost s dobou strávenou s pečovatelkami

Střediska

zdravotních a sociálních služeb. Je to zapříčiněno tím, že středisko zaměstnává pouze dvě pečovatelky, které se snaží zvládnout velký počet klientů a nemají tak potřebný čas, který by trávili navíc s klientem. Proto bylo jako další doporučení navrhnuto zaměřit se na dobrovolníky a spolupracovat s úřady práce pro zajištění rekvalifikačních kurzů pro případné nové zaměstnance. Hlavní činností, která napomáhá ke zvýšení spokojenosti nejen seniorům v oblasti sociálních služeb je komunitní plánování. Toto plánování umožňuje městu získat

42

informace o potřebách obyvatel a nedostatcích, se kterými se město potýká. Na základě vypracovaného plánu může město odstranit tyto nedostatky žádostmi o finanční dotace od státu, ale i Evropské unie v rámci různých projektů. Práce bude sloužit městskému zastupitelstvu jako podkladový materiál, který by mohl vézt ke zlepšení v oblasti sociálních služeb. Výsledky šetření budou uplatněny v komunitním plánování pro rok 2009. Z důvodu rozsahu práce a dalších omezení se pozornost nevěnovala oblastem, jak podrobně realizovat navržená doporučení a jejich finanční nákladnost. Jejich další rozpracování by bylo vhodné zvláště pro oblast komunitního plánování ve městě Bučovice.

43

7 Seznam použité literatury 1. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 1998. 376 s. ISBN 80-7184-141-2. 2. DUBEN, R. Teorie a praxe sociální politiky. Praha: VŠE, 1999. 203 s. ISBN 807079-479-8. 3. JANOUŠKOVÁ, K. Metodické a koordinační dovednosti v sociálních službách. Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. 351 s. ISBN 978-80-7368-229-3. 4. JAROŠOVÁ, D. Péče o seniory. Ostravská univerzita v Ostravě, 2006. 96 s. ISBN 80-7368-110-2. 5. KOPECKÁ, J., NOVOTNÝ, M. Lidé, obec a soc. služby, Občanské poradenské středisko, o.p.s., 2003. 17 s. ISBN 80-902749-9-4. 6. LITTLECHILD, B., KELLER, J., CHYTIL, O., ERATH, P. De-and reconstruction in european social work. Boskovice: Albert, 2005. s.210. ISBN 80-7326-072-7. 7. MATOUŠEK, O., KODYMOVÁ, P., KOLÁČKOVÁ, J. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005. 352s. ISBN 80-7367-002-X. 8. MATOUŠEK, O. a kol. Sociální služby. Praha: Portál, 2007.184 s. ISBN 978-807367-310-9. 9. MÁTL, O. Akreditace sociálních služeb. MPSV, 1999. 32 s. ISBN 80-35529-68-8. 10. MÁTL, O. Kvalita péče o seniory. Praha: Galén, 2007. 176s. ISBN 978-80-7262499-7. 11. MINAŘÍK, B. Statistika I: Popisná statistika 2. část. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. ISBN 978-80-7157-929-8. 12. MUSIL, L., KUBALČÍKOVÁ, K., HUBÍKOVÁ, O. Kvalifikační potřeby pracovníků v sociálních službách pro seniory. Praha: VÚPSV, výzkumné centrum Brno, 2006. 136s. ISBN 80-87007-41-7. 13. PICHAUD, C., THAREAUOVÁ, I. Soužití se staršími lidmi. Praha: Portál, 1998. 168 s. ISBN 80-7178-184-3. 14. PRŮŠA, L. Ekonomie sociálních služeb. Praha: ASPI, 2003. 152 s. ISBN 8086395-69-3. 15. PRŮŠA, L. Ekonomie sociálních služeb. Praha: ASPI, 2007. 180 s. ISBN 978-807357-255-6. 16. PRŮŠA, L. Sociální politika v sídlech a regionech. Praha: VŠE, 1997. 157s. ISBN 80-7079-308-2.

44

17. RABUŠIC, L., VOHRALÍKOVÁ, L. Čeští senioři včera, dnes a zítra. Praha: VÚPSV Výzkumné centrum Brno, 2004. 90 s. ISBN 80-239-4218-2. 18. SEIDEL, F. Refreiming the social: social work and policy in Europe. Boskovice: Albert, 2004. 557 s. ISBN 978-80- 7326-111-5. 19. SURYNEK, A., KAŠPAROVÁ, E., KOMÁRKOVÁ, R. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4. 20. SÝKOROVÁ, D. Autonomie ve stáří. Praha: Sociální nakladatelství, 2007. 284 s. ISBN 978-80-86429-62-5. 21. VESELÁ, J. Sociální služby poskytované seniorům v domácnostech. Brno: VÚPSV, 2003. 50 s. ISBN 80-239-1353-0. 22. ZAVÁZALOVÁ, H. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. Praha: Karolinum, 2001. 99 s. ISBN 80-246-0326-8. Internetové zdroje: 1. Nařízení vlády č.469/2002 [online]. ©2008 [cit. 2009-01-26]. Dostupné z 2. Vyhlášení dotačního řízení MPSV ČR pro rok 2009-výzva [online]. ©2008 [cit. 2009-01-28]. Dostupné z 3. Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin do roku 2050 [online]. ©2009 [cit.2009-02-05]. Dostupné z 4. BOLDIŠ, P. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690 2[online]. ©1999-2004 [cit.2009-03-12]. Dostupné z 5. Rozpočet města Bučovice [online]. ©2006 [cit.2009-03-15]. Dostupné z Časopisy 1. HANUŠ, P. Kdo je sociální pracovník a proč by měl být vzdělaný Sociální práce, časopis pro teorii, praxi a vzdělávání v sociální práci. 1/2007. Asociace vzdělavatelů v sociální práci. ISSN 1213-6204. 2. HANZL, V. Rady k výběru domova pro seniory. Rezidenční péče. 12/2008. 4.ročník. ISSN 1801-8718.

45

Ostatní zdroje 1. Zákon č. 108/2006 zde dne 14. března 2006 o sociálních službách. 2. Interní dokumenty Střediska zdravotních a sociálních služeb Bučovice. 3. Interní dokumenty Diecézní charity Brno – oblastní charity Hodonín.

46

8 Seznam příloh Příloha č. 1: Grafy počtu obyvatel Příloha č. 2: Dotazník pro uživatele Příloha č. 3: Rozpočet města na sociální služby pro rok 2008 a 2009 Příloha č. 4: SWOT analýza Příloha č. 5: Tabulky vypočtených hodnot a intenzity závislostí Příloha č. 6: Srovnání pečovatelské služby SZSS a Charity a Vyjádření vedoucího odboru sociálních služeb

9 Seznam grafů Graf č. 1: Složení respondentů podle využívání pomoci ve městě Graf č. 2: Složení respondentů podle spokojenosti s časovou dostupností služe Graf č. 3: Složení respondentů podle spokojenosti s dobou strávenou s pečovatelkou Graf č. 4: Složení respondentů podle zájmu o informace před zhoršením jejich zdravotního stavu Graf č. 5: Složení respondentů podle zájmu o besedy a přednášky Graf č. 6: Složení respondentů podle spokojenosti s informovaností o nabízených sociálních službách Graf č. 7: Složení respondentů podle zájmu o další informace o sociálních službách Graf č. 8: Složení respondentů podle spokojenosti s pečovatelskou službou Graf č. 9: Složení respondentů podle spokojenosti s nabídkou pečovatelských služeb Graf č. 10: Složení respondentů podle spokojenosti s kvalitou vykonávané služby Graf č. 11: Složení respondentů podle spokojenosti s pečovatelkou Graf č.12: Složení respondentů podle toho, co by na pečovatelské službě vylepšili Graf č. 13: Složení respondentů podle spokojenosti s cenovou dostupností služeb Graf č. 14: Složení respondentů podle toho, zda by využívali více služeb při lepší cenové dostupnosti Graf č. 15: Složení respondentů podle toho, zda rozhoduje cena při výběru služby Graf č. 16: Složení respondentů podle toho, zda by využívali denní stacionář

47