18
Euro 21 21. května 2012
cover story
Poslední žranice V Praze a dalších městech České republiky se schyluje k definitivnímu výprodeji nájemních bytů
M
ěsta se znovu zbavují obecních bytů. Ať už je nájemníkům nabízejí za trž ní nebo dumpingovou cenu, součas ná politická garnitura je bezpochyby tou po slední, která svým rozpočtům může takto bezbolestně přilepšit. Jen v metropoli rozpro dají radnice desetitisíce bytů za miliardy. Nepřekvapí, že starostové si privatizaci na plánovali tak, aby ji stihli dokončit ve svém volebním období. Zlikvidují tím sice fond, ze kterého se rekrutují byty pro potřebné, voli čům ale pořídí zbrusu nové startovací byty, nějaký ten stadion, kamerový systém nebo nový, přátelský úřad. Zbude i na oblíbená hři ště a parčíky, jejichž počet se bude zvyšovat úměrně blížícím se volbám. Depresivní tečka „Bydlíme tady třicet let. Za tu dobu jsme zapla tili na nájmu 1,5 milionu korun, byt na vlast ní náklady upravili a teď bychom si měli 1+1 o velkosti 64 metrů v domě z roku 1924 koupit za další miliony? Kde bych na to vzal? Kdo mi
v mém věku půjčí?“ ptá se akademický malíř Boris Jirků, který je po operaci srdce. Už v roce 1993 se domluvil se sousedy a za čali radnici bombardovat žádostmi o prodej domu. Několikrát – naposledy loni v prosin ci – mu úředníci odpověděli: Je nám líto, ale váš dům si městská část hodlá ponechat jako rezervu fondu pro potřebné. Nevadí, řekl si, dožiji v nájmu. V dubnu ale našel ve schránce letáček s upozorněním, že Praha 6 připravuje masivní vlnu privatizace, která se ho bude tý kat. Konečně se dočkal. Když ale zjistil, za ja kých podmínek mu radnice hodlá byt prodat, začal se propadat do deprese. Na každý byt nechá městská část vyhotovit znalecký posu dek, z této ceny potom dostanou nájemníci slevu 35 procent za to, že kupují byt obydle ný sami sebou. Ti, co zaplatí ještě před podpi sem kupní smlouvy, budou mít nárok na pě tiprocentní bonus. Jelikož Dejvice a jejich okolí jsou zavedené jako příjemná rezidenční lokalita, částky ne budou nijak malé. Několik vzorových posud
ků si už vedení městské části nechalo vyhoto vit. Pohybují se v rozmezí 30 až 51 tisíc korun za metr čtvereční. „Kdyby nám radnice pořád dokola netvrdila, že nás se privatizace nedo tkne, zařídili bychom se jinak. Třeba vyměnili náš byt za větší vedle v ulici, který se privatizo val za rozumnou cenu,“ dodává nešťastně ma lířova žena a ukazuje tlustý šanon s dokumen ty a výstřižky týkající se privatizace obecních bytů nejen na šestce. Masivní vlna, při které se městské části a obce zbaví svých posledních bytů, zdaleka nevyvolává paniku jen v Roose veltově ulici. Zdena Jirků je v kontaktu s ně kterými nájemníky v třetí městské části, kte ří se také odmítají smířit s cenami určenými na základě posudků. Ty sice díky slevám ne dosahují tržní hodnoty, už ale nejsou za hubič ku, jak bývalo dříve zvykem. Už to není za lidovku I z neúplných údajů, které radnice poskyt ly, je jasné, že se v Praze schyluje k velkým obchodům. Pravděpodobně půjde nejméně
»
www.euro.cz
19
nájemní byty cover story
Postup privatizace OBF ve sledovaných městech v letech 1991 až 2010
Praha
Podíl neprivatizovaných obecních bytů (v %)
Brno Ostrava
100
Ústí nad Labem
93
91
Plzeň
89
Města s 50 000 a více obyvateli
87
Města s 10 000 až 49 999 obyvateli Města s 2 000 až 9 999 obyvateli
80
80
76 76 64
62
59
50
60 62
60
60
56
53
54 50
46
43 40
48 44
44 43
51 47 39 39
42
20
54
52
36
24
49
24 20
19
43
44 35
25
21
Průměr
45
32
28 26
40
39 38 31 30
32 30 28 28
21 17
19 16
13
12
8 5 0
1991
Foto • Tomáš Novák, Vojtěch Velický
pramen: Ústav územního rozvoje Brno, září 2011
66 60
56 53 52
34 33
68
68
66 61
60
72
70
4
4
34 28 28 26 26 14 12 3
34 26 24 24
24
14 10 3
32 25 22 21 20 14 5 2 2010
20
Euro 21 21. května 2012
cover story nájemní byty Miliardy do obecní kasy. Rozsáhlou vlnu privatizace chystá i Praha 2. Radnice očekává dvoumiliardové výnosy, prodávat se bude za ceny určené znaleckým posudkem, z nichž nájemníci budou moci dostat 35procentní slevu.
Utopie na prodej. Nájemníci si budou moci koupit i byty ve slavném Kolektivním domě v Litvínově. Architekti navrhli v padesátých letech bydlení postavené na myšlence sociálního inženýrství.
Stop aukcím. Radnice Prahy 10 plánovala prodat 40 pražských vil v elektronické aukci. Po protestech nájemníků bude prodávat jen alespoň z poloviny neobsazené, ostatní by měli mít šanci koupit obyvatelé bytů.
»
o dvacet tisíc bytů, jejichž celková kupní cena přesáhne deset miliard korun. Například Pra ha 2 plánuje získat z prodeje 1745 bytů až tři miliardy korun, Praha 8 očekává z dvou tisí covek bytů výnos dvě miliardy. Praha 6 po čítá, že za 900 jednotek utrží dvě miliardy, na Jižním Městě kalkulují s miliardou a půl. K podobným částkám se nepochybně přiblí ží i pražský magistrát, který během dvou let plánuje rozprodat 3855 bytů. Žižkovská rad nice se chystá nabídnout 3500 bytů, ta vr šovická dvě tisícovky. Že v poslední fázi ne jde o žádné zanedbatelné zbytky bytového fondu, prozrazuje pohled do nedávné histo rie. V předchozích privatizačních vlnách bylo v Praze prodáno přibližně sto tisíc bytů se zis kem blížícím se 25 miliardám korun. Radnice ale v posledním kole často mění taktiku a po letech levných výprodejů se snaží vytřískat maximum. Za kolik budou městské části byty prodávat, je jen na nich samých. Na pomoc si nyní berou znalecké po sudky, kterými se formálně zaštiťují, byť pak přicházejí se širokým spektrem slev v roz pětí od deseti do čtyřiceti procent. Dumpin govými cenami z minulých let se ostatně už od roku 2009 zabývá Evropská komise. Ta dosud šetří, zda Praha 2 neposkytla účelo vě založeným bytovým družstvům nedovole nou veřejnou podporu, konkrétně zda ceno vé zvýhodnění právnické osoby nepřesáhlo 200 tisíc eur.
Zdeněk Pácal, člen Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí a majitel stovek nájem ních bytů, se domnívá, že obce postupovaly od začátku špatně. Byty měly nabízet nejlé pe v dražbách. Prodávat je za nižší než trž ní ceny považuje za velice neodpovědné. „Zvýhodnění bývalých nájemníků, tedy sku piny, která v předchozím období bydlela vždy nejlevněji, nemá žádný racionální ani sociál
Radnice v posledním kole často mění taktiku a po letech levných výprodejů se snaží vytřískat maximum ní důvod. Je škoda, že těch 90 procent ostat ních, kterých se privatizace netýká, nebouchne do stolu s tím, že obce ruší školky, neopravu jí silnice, neudržují zeleň,“ nabízí jeden z po hledů na věc. Spravedlnost neexistuje „V zastupitelstvu sedí minimálně desítka lidí, kteří kupovali metr čtvereční hodně pod deset tisíc korun. A teď schvalují, že my máme pla tit několikrát více. Proč,“ oponuje Boris Jir ků. Nelze se divit, že se nespokojení nájem
níci nevešli do tělocvičny ve Vokovicích, kde se konalo zasedání zastupitelstva Prahy 6. I ve druhé městské části se nájemníci bou ří. „Je jiná doba. A kde je spravedlnost? Nikde. Já bydlím na Vinohradech v bytě soukromní ka a koupit si jej nemohu, i když bych chtěla. Jedinou spravedlnost vidím v tom, že výnosy z privatizace použijeme pro blaho všech, třeba na zeleň nebo školky,“ odpovídá místostarost ka Prahy 2 Kateřina Jechová. Politici dnes argumentují i tím, že obyva tele bytů přece nikdo nenutí, aby kupova li. Jenomže rodina Borise Jirků to cítí jinak. „Jak si máme vysvětlit, že rada odhlasovala, že zvedne nájem na maximální možnou hra nici – což je v některých případech o padesát korun na metr čtvereční více než současných průměrných 95 korun za metr měsíčně – s tím, že do konce letošního roku platí sou časná výše,“ ptá se Jirků. V zásadách privati zace jej navíc zarazila formulka, že městská část nebude po dobu jednoho roku s bytem nijak majetkově nakládat, pokud jej nájem ce nebude chtít. Obává se, že potom by jeho byt i s ním mohla radnice prodat nějakému ostřílenému investorovi, což v něm přiroze ně budí nejistotu. „Městská část rozhodně nemá v úmys lu prodávat bytové jednotky třetím osobám a nikdy v minulosti takto nepostupovala,“ reaguje šéfka kanceláře starostky Adéla Ve verková. Tak nemožné to ale zase není. Ne
www.euro.cz
21
nájemní byty cover story
Když se kácí les, létají miliony
FOTO • Hynek Glos, Tomáš Novák, Martin Pinkas
lze nevzpomenout legendárního starostu Prahy 5 Milana Jančíka, který dokázal fir mě z Ostravy prodat dům v ulici Zubatého plný na privatizaci natěšených nájemníků. Netřeba ale zacházet hluboko do historie. Starosta Prahy 10 Milan Richter ustoupil od záměru prodat čtyřicet vil i s nájemní ky v elektronické aukci až po hlasitých pro testech jejich obyvatel, kterým se podařilo oslovit média. Ostatně i brněnský Ústav pro územní rozvoj z rozhovorů se zástupci sa mospráv usoudil, že se radnice po ukončení privatizace chystají prodávat zbylé jednot ky třetím osobám. Prodávat dnes zavání populismem Stát se majitelem nemovitosti představuje pro obyčejného smrtelníka metu, ke které se dopracovává řadu let. Privatizace obecního fondu umožnila vlastnit i lidem, kterým by se to jinak povedlo těžko. „Nájemníci dostali dů kaz, že jim státní správa a samospráva něja kým významným způsobem pomohla. Navíc se o domy starají lépe než obce,“ soudí Petr Ort, vedoucí katedry oceňování Bankovního insti tutu Vysoké školy. Obce se zároveň zbavily fondu, do kte rého nemusely kvůli uměle podhodnoce ným činžím investovat vlastní prostředky. Zbavovat se ale bytů dnes, když už i regulo vané nájemné generuje dostatek prostřed inzerce
ků na údržbu a opravy, navíc začíná vytvá řet i malý zisk, zavání čirým populismem. V případě řady pražských městských čás tí doprovázeným absencí promyšlené by tové politiky. „Je otázkou, zda si obce vůbec dělají kalkulaci potenciálního ekonomického přínosu z pronájmu bytů, který po deregula ci nájemného nemusí být zanedbatelný, a po rovnávají jej s výnosem z privatizace. Obá vám se, že privatizace se stala v převážné míře politickým rozhodnutím, kde jde racio nální ekonomická kalkulace poněkud stra nou,“ říká Petr Sunega ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Radnice najednou zjišťují, že si za ceny na hony vzdálené trhu rozprodaly tisíce bytů, které v minulosti sloužily jako zásobárna pro obyvatele v nouzi. Politici si ale uvědomují, že přece jen nevypadá úplně dobře, když se nejsou schopni postarat o seniory, hendike pované nebo matky samoživitelky. Kupříkla du Praha 5, Praha 12 a Praha 13, ve kterých žije dohromady na dvě stě tisíc obyvatel, ne mají ani jeden volný byt pro potřebné. Zvo lení zástupci lidu proto začínají připravovat projekty výstavby malometrážních jednotek. Získají jich málo, ale za hodně. Levně prodat, draze koupit Městská část Praha 13 disponovala ještě v roce 2007 skoro pěti tisíci byty, letos z nich
Na nucený politický odpočinek se před deseti lety odporoučel kvůli kšeftování s privatizovanými byty vlivný radní Filip Dvořák. S budoucí majitelkou šestipokojového bytu v Pařížské ulici se domluvil, že jí zaplatí čtyřmilionové odstupné formou půjčky, aby nemusela platit daň. Ona sama měla byt koupit v privatizaci za 547 tisíc korun. A obchody s novou vlnou privatizace zase nabírají na obrátkách. Realitní servery jsou plné nabídek na výměny obecních bytů, které jdou do prodeje, za ty, které zůstanou nájemní. Příslib privatizace si nájemníci většinou cení na 300 až 700 tisíc korun. K výměně bytů stačí souhlas městské části. „O směnách bytů vím. Budeme si dávat pozor, aby se privatizované byty nevyměňovaly. Respektive nebudeme povolovat výměny mimo městskou část a za byty s privátním majitelem. V rámci obecních bytů v Praze 2 nám je to jedno,“ říká místostarostka Prahy 2 Kateřina Jechová. Nájemníci dostanou slevu 30 procent za to, že se zavážou, že byty následujících deset let neprodají. Sama tuší, že kšeftování s obecními byty zřejmě zabránit nedokáže. Jiné městské části se o to ani nepokoušejí. Objevují se i jiní vykukové. Některé radnice už předem avizovaly, že byty nehodlají prodávat na splátky těm lidem, kteří mají problémy s dluhy. „Je jasné, že tito lidé by rozhodně nespláceli, a my nejsme charitativní organizace,“ vysvětluje Josef Belaník, místostarosta Prahy 11. Na své si tak přijdou všelijaké splátkové společnosti i soukromníci, kteří nájemníkům nabídnou půjčku na vysoký úrok. Právě na Praze 11 se už několik takových společností snažilo nájemníky kontaktovat. Nedávno se na internetu objevil inzerát, ve kterém Tomáš Kosina, ředitel společnosti Consilium Aurum, který mimochodem kandidoval v minulých obecních volbách za ODS, hledal brigádníky, kteří budou kontaktovat nájemníky privatizovaných bytů a nabízet jim půjčky. Další splátkové společnosti často obcházejí především starší nájemníky, kterým za „pouhý podpis smlouvy“ nabízejí údajně výhodnou půjčku. Předpokládají, že po smrti nájemníka jim levně privatizovaný byt připadne. Jak zjistil Pražský deník, operují také v Praze 3 a 8. l
»
22
Euro 21 21. května 2012
cover story nájemní byty Stejné podmínky. Ať zastupitelé, kteří privatizovali za předchozího kola, doplatí do obecní děravé kasy rozdíl do tržních cen, který po nás nyní chtějí, žádá nájemník obecního bytu v Praze 6 Boris Jirků.
»
zbude 75. Jen žádostí o přidělení obecního bytu registruje 162. Brzy ale bude moci ale spoň některé uspokojit. Vedení radnice se chystá vyhlásit soutěž na nákup stovky, mož ná 125 tzv. startovacích bytů. Spočítala si, že ji to vyjde na přibližně 285 milionů korun, metr čtvereční bytu by neměl být dražší než 43 ti síc korun. Zastupitelé jsou velkorysí – pod tento strop se dostane valná část komerčních bytů v širším centru Prahy – jazykem develo pera řečeno – kam spadají i pražské Stodůlky. Opoziční zastupitelka Prahy 13 Olga Sedláč ková s postupem koalice nesouhlasí. Nelíbí se jí, že chce objekt koupit přímo od develo pera. „Radnice zcela rezignovala na možnost uspořádat architektonickou soutěž a vyzvat tak například mladé architekty, aby přinesli zajímavé návrhy na to, jak má vypadat starto vací byt. Radnice naopak už dneska ví, jaká by měla být v domě podlaha, jaká dlažba, že byt musí mít koberce a podobně, což se jeví jako značně podivné,“ říká. I Brno chtělo koupit 84 bytů – metr za zhruba 36 tisíc korun bez DPH – od dvou firem, kterým se nedařilo prodávat už po
stavené jednotky. Realitní kanceláře přitom za byty v lokalitě požadují i jenom 35 tisíc ko run za metr čtvereční s DPH. Zakázku pře jmenovanou na šrotovné pro developery šetří antimonopolní úřad. Zajímavý projekt chystá také radnice Pra hy 10. Za čtvrt miliardy plánuje opravit ma lešický penzion na malometrážní byty, cena za jeden sociální byt v již stojící budově se vyšplhá na 1,6 milionu korun. Stavět se chys tá i Praha 11, která bude v budoucnu zřejmě směle konkurovat největším developerům. Počítá, že vybuduje 600 až 700 nových obec ních bytů. Jenže jimi chystá zastavět osm parkovišť. Nedostatek parkovacích míst je přitom zřejmě největším problémem, který obyvatele Jižního Města trápí. Veřejné blaho Některé pražské radnice řeší posledním vel kým prodejem obecních bytů nedostatek prostředků, které by mohly vrhnout do in vestic a připsat si za ně u voličů kladné body. Tam, kde si ukládaly stamiliony z privatiza ce na zvláštní účty a jejich předchůdci je ne
stačili projíst, zjišťují, že není důvod, aby dále zahálely. Kupříkladu Praha 8, která pri vatizovala poměrně pozdě, má na účtech tři miliardy. Rozhodla se proto postavit si nové sídlo, což ani opozice příliš nerozpo rovala. To, jakým způsobem předchozí koa lice na poslední chvíli prohlasovala, že Me trostav Development postaví pro radnici objekt i s komerčními kancelářemi a obcho dy za 1,12 miliardy korun, už ovšem ano. Rozdělení více než miliardových výnosů z privatizace bytů v třináctém obvodu se ne zdá opoziční zastupitelce Olze Sedláčkové. „Za sporné považuji především nikdy nekončí cí investice do zimního stadionu nebo projekt na instalaci masivního množství bezpečnost ních kamer za sto milionů korun,“ říká. Opozice se ozývá i v Praze 10. „V zastupi telstvu je přímo strana, která má v programu prosadit privatizaci bytů, ale hlavním důvo dem chystané velké vlny je to, že pan staros ta potřebuje peníze na velké akce, které rozjel. Investovat peníze z prodeje obecních bytů tře ba do koupě a opravy stadionu Ďolíčku není podle mého to pravé,“ nesouhlasí zastupi
MIMO PRAHU
Jak se privatizuje v regionech Pokud bychom sečetli všechny dosud ne zprivatizované obecní byty v celém Česku, přiblížili bychom se číslu 281 tisíc. Dospěl k tomu Ústav územního rozvoje ministerstva pro místní rozvoj, který sledoval data platná ke konci roku 2010. V Česku se dosud zprivatizovalo 79,7 pro centa bytového fondu, který do té doby spra vovala města či městské části. Nejrychleji se prodávalo do roku 1991, kdy nájemníci získa li do vlastnictví 47,1 procenta bytů. Do roku 2002 tento poměr vzrostl na 51,9 procenta, na konci roku 2006 to bylo už 68,8 procenta. V příštích dvou letech chystá řada měst po slední velké kolo privatizace. I po něm jim zů stane přes 26 tisíc bytů. Například jihomorav ská metropole plánuje rozprodat zbytek bytů za cenu pohybující se mezi osmi a devíti tisíci korunami za metr čtvereční, kupujícím ale na
bídne dvacetiprocentní slevu. Získané peníze se chystá investovat do výstavby nového byd lení a rekonstrukce bytů, které jí zůstanou. Plzni zůstalo tři a půl tisíce bytů z původ ních 22 tisíc. Privatizovat chce jen zhruba tři cítku jednotek o rozloze větší než 90 metrů čtverečních. V Hradci Králové se k posled ní vlně privatizace neschyluje, zato v nedale kých Pardubicích privatizují nyní. Byty pro dávají za polovinu tržní ceny a získané peníze chtějí použít na investice. Vlnu nevole vyvolala chystaná privatiza ce v některých částech Ostravy. Každý z ob vodů města ji totiž řeší po svém. Například lidem žijícím v Ostravě-Porubě se nelíbí, že město jim byty nabízí za šest tisíc korun za metr čtvereční. Byty jsou prý v katastro fálním stavu, a proto už vzniklo občanské sdružení na obranu nájemníků. Město Ostra
va minulý týden privatizaci nakonec zasta vilo. Také v Litvínově před rokem vznikala čet ná občanská sdružení na obranu nájemníků. Ti se ovšem bránili spíše zvyšování nájmů, s nímž v poslední fázi přišla firma CPI Group, která ve městě vlastní velkou část nájemních bytů. Město naopak drželo nájmy při zemi. Litvínov se v současnosti rovněž chystá privatizaci úpl ně dokončit. Městu zbylo 421 bytů a kromě 24 plánuje prodat všechny. Novopečenými ma jiteli bytů se stanou například i lidé, kteří byd lí ve slavné technické památce Koldům. Metr bytu zde vyjde na 750 korun, nebytový prostor na 1780 korun a pozemek zastavěné plochy na 97 korun za metr čtvereční. Protože se dům prodává jako celek, bude se cena konstruovat jako násobek celkové podlahové plochy, neby tových prostor a určené sazby. (kre) l
www.euro.cz
23
nájemní byty cover story
malá města vedou
Počet nově postavených (zkolaudovaných) obecních bytů ve sledovaných městech od roku 1991 k 31. 12. 2010 (na 1000 obyvatel) Praha
2,07 9,10
Brno
4,69
Ostrava Ústí nad Labem
Průměr 6,72
1,57
Plzeň Města s 50 000 a více obyvateli Města s 10 000 až 49 999 obyvateli
3,79 8,34 8,92
Města s 2 000 až 9 999 obyvateli
22,10
pramen: Ústav územního rozvoje Brno, září 2011
tel Michal Narovec. Na nedávno otevřeném domě pro seniory jej zase překvapilo, že se v něm nachází šest plně vybavených operač ních sálů. Raději startovat než ustupovat Pražským městským částem zůstane po chys tané privatizační tsunami jen několik desí tek, maximálně stovek bytů. Jen výjimečně – například Praze 1 a Praze 10 – tisíce jednotek. Čestnou výjimkou zůstává magistrát, který bude i nadále držet sedm tisíc nájemních bytů. Pro sociální účely mají radnice většinou vyčleněnu maximálně stovku bytů, i když poptávka po obecním bydlení by byla. Napří klad Praha 5 eviduje 400 žádostí o byt, pro občany v nouzi má přitom 15 bytů, které jsou ale neobyvatelné, jelikož potřebují opravy. Z vyjádření jednotlivých radnic se zdá, že pro ně sociální bydlení není téma, které by je
nějak zvlášť trápilo, a to ani v souvislosti s blí žícím se koncem regulace nájmů. I kdyby se ale potvrdily předpovědi expertů a nájemné po deregulaci už neporoste, minimálně senio ři mají problém s bydlením již nyní. Ze studie, kterou si loni zadal pražský magistrát, vy plývá, že nejohroženější skupinu představu jí samostatně žijící senioři ve velkých bytech. I když by sedm tisícovek seniorů bylo ochotno přestěhovat se do menšího, nemají kam. Podle studie je v Praze aktuálně volných 265 bytů. Přesto pražské radnice povětšinou plánují vý stavbu startovacích bytů pro mladé rodiny s dětmi místo ústupových pro důchodce. l Hana Boříková •
[email protected] Pavla Kreuzigerová •
[email protected]
inzerce
FOTO • Martin Pinkas
Zvolení zástupci lidu nyní začínají připravovat projekty výstavby malometrážních jednotek. Získají jich málo, ale za hodně.
