Poslání a formy denní péče o děti předmět diskusí a potřeba řešení Věra Kuchařová
Příspěvek vznikl v rámci projektu č. CZ.1.04/5.1.01/77.00038 „Nové formy denní péče o děti v České republice“ financovaného z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR.
Obsah příspěvku A. Potřeba vstřícnějšího systému denní péče o děti - kontext demografický a ekonomický - preference a přání rodičů B. Nabídka služeb denní péče o děti (SDPD) – kapacity a struktura zařízení péče o děti C. Dlouhodobé snahy o řešení D. Kvalitativní požadavky na SDPD E. Dilemata a problémová místa při prosazování změn systému SDPD - zákona o dětské skupině
Zdroje dat: • OECD Family Database • Data ČSÚ - VŠPS • Projekty VÚPSV: Rodina, zaměstnání a vzdělání, 2005-2008, spolupráce se slovenským IVPR (RZV 2006) Nové formy denní péče o děti v České republice, 2012-2014 (Péče o děti 2013)
Vývoj úhrnné plodnosti 1989-2011 (OECD Family Database) 2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0
ČR
Slovensko
Rakousko
Maďarsko
Polsko
Francie
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
0,8
Dopady mateřství na zaměstnanost žen (OECD Family Database)
zaměstnanost žen podle věku, 2011 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
20-24
25-29 ČR
30-34
35-39 Slovensko
40-44
45-49 Francie
50-54
55-59 OECD
60-64
Výše a struktura peněžní podpory rodin s dětmi % z HDP 2009
(OECD Family Database)
OECD průměr celkem
Francie
Rakousko
Polsko
Maďarsko
Slovensko
ČR 0,0
0,5
peněžní
1,0
1,5
na služby
2,0
2,5
daňové úlevy
3,0
3,5
4,0
Veřejné výdaje jako podíl mediánového příjmu domácností aktivní populace s dětmi 0-5 let (%) (OECD Family Database)
dávky a daňové úlevy
Francie
služby denní péče Rakousko
jiná nepeněžní podpora vzdělávání
Polsko
Maďarsko
Slovensko
ČR 0
10
20
30
40
50
60
70
80
Preferovaný rozsah pracovní aktivity matky, (výzkum RZV 2006) ČR 2006 100%
1,5
90%
22,5
2,2
80% 70% 60% 50%
96,3
82,8
94,5
58,8
40% 30% 20% 10%
4,7
0%
bez dětí plný úvazek
0,7
1-2 roky kratší úvazek
16,5
2-3 roky
18,8
0,8
3-6 let
nebýt zaměstnaná
Preferovaný rozsah pracovní aktivity matky, ČR 2013 (výzkum Péče o děti) 100%
4,2
90%
17,9
1,1
7,7 13,9
80%
52,8 70%
31,8
76,6
88,3
60%
16,1
50%
33,1
40%
78,6
24,1
30%
54,2
20%
13,9 10% 0%
5,4
2,4 2,5
17,0
4,8 3,2
31,0
4,8
6-11 měsíců 1-2 roky 2-3 roky Na celý úvazek Pouze příležitostně (několik hodin měsíčně) Neví
3-4 roky 4-6 let Na částečný úvazek Zůstat doma a nepracovat
6-10 let
3,4
Preference druhu péče o malé děti podle věku dětí, ČR
2006 – malá otevřenost alternativním formám (výzkum RZV 2006) 100 90 80 70 60
1-2 roky 2-3 roky
50
3-4 roky 40
4+ let
30 20 10 0
matka
oba rodiče
prarodiče
jesle, MŠ
jiné
Preference druhu péče o malé děti podle věku (výzkum Péče o děti) dětí, ČR 2013 100 90 80 70
6-11 m.
60
1-2 r. 50
2-3 r. 3-4 r.
40
4-6 let 30 20 10 0
matka
rodina
ind.nerodinná
kolektivni
jiná
Podíl dětí předškolního věku v zařízeních denní péče o děti a v nerodinné péči Ø České ženy v době nároku na mateřskou dovolenou převážně pečují o dítě osobně; do zaměstnání se nejčastěji vracejí, když jsou dětem 3 roky; stále častěji však mají zájem o nerodinnou péči o děti od 2 let i mladší Ø Mladší děti – preference krátkodobějších a příležitostných pobytů v ZDPD Ø VŠPS 2010 – úplné rodiny: Dítě do 3 let: v 80 % rodin tradiční model (matka doma s dětmi a otec chodí do práce) Obdobně: OECD Family Database, 2008, matky dětí do 3 let v ČR: ze cca 20 % matek „statisticky ekonomicky aktivních“ je 12 % zaměstnáno a 8 % je na MD
Dítě 3-5 let: převládá situace, kdy pracují oba rodiče (55 %); otec v práci a matka doma je u 40 % těchto rodin.
Míra využívání různých forem nerodičovské péče OECD Family Database (SILC) podle věku dítěte, rok 2008 120
100
80
60
40
20
0
< 3 roky
3
4
5
3-5
institucionální (formální) péče
ČR
Francie
0-2
3-5
neformální péče
Slovensko
EU 27
Podíl dětí nevyužívajících žádnou formu nerodinné péče podle věku dítěte, rok 2008 OECD Family Database (SILC) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
0-2 roky ČR
Slovensko
3-5 let Maďarsko
Polsko
6-12 let Francie
OECD průměr
Nabídka služeb denní péče o děti : MŠ – podíl dětí v jednotlivých věkových kategoriích (UIV, MŠMT) 100,0% 90,0%
Mladší než 3 roky
80,0% 70,0%
3 leté
60,0%
4 leté 50,0%
5 leté
40,0%
6 leté
30,0% 20,0%
Starší než 6 let
10,0% –
2003/04
2005/06
2007/08
2009/10
2011/12
2013/14
Nabídka služeb denní péče o děti (SDPD) – kapacity a struktura zařízení péče o děti – mateřské školy (MŠ) • Neuspokojené žádosti o MŠ 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13 2013/14
6 810
9 570 13 409 19 996 29 632 39 483 49 186 58 939 60 281
(nemožno odlišit počet vícečetných žádostí)
• V roce 2013/14 bylo z celkových 5085 MŠ 291 soukromých nebo církevních, ostatní zřizují obce (též kraj a MŠMT) • Je povinností obcí umístit pětileté děti do posledního ročníku MŠ (bezúplatně) • Roste podíl nejmladších dětí (na MŠ nemají nárok, platí poplatky) • Problém kritérií přijímání – při převisu poptávky je tu problém diskriminace (diskriminačních kritérií – ombudsman)
Nabídka služeb denní péče o děti (SDPD) – kapacity a struktura zařízení péče o děti – jesle a pod. • jesle jako zdravotnické zařízení přestaly existovat – při počtu 44 v celé ČR ® mění právní formu • Dnes možné 3 formy poskytování denní péče (mimo školský zákon): - fungování podle obecných právních předpisů - v režimu živnostenského zákona - jako tzv. dětská skupina, bude-li přijat zákon o DS • Platí to pro „jesle“, firemní školky či jesle, nekomerční služby denní péče aj. • Nabídka a využití nejsou sledovány, neexistuje registr ani povinnost se registrovat ® neznáme pokrytí poptávky, kvalita je velmi různorodá, ceny odlišné
Dlouhá cesta zkvalitňování systému služeb denní péče o děti • Potřeba SDPD potvrzena – deficit MŠ, poptávka rodičů, analýzy odborníků (ekonom., demograf. a sociální přínosy) • Roste zájem umísťovat do ZDPD stále mladší děti, a to dle možností jen krátkodobě či příležitostně – tedy o alternativy tradičních forem • Přesto: - nebyly dostatečně navyšovány kapacity MŠ (problém co s nimi po snížení porodnosti, která již klesá) - Na uzákonění základních obecných pravidel alternativních forem ZDPD se pracuje cca 8 let (Prorodinný balíček už 2008) - Mezi důvody patří názorová nejednota odborníků a zástupců odpovědných orgánů – nedaří se kompromis požadavků - Nebylo dosaženo řešení v době největší poptávky (porodnosti) - Přetrvává resortní roztříštěnost, nekoncepčnost systému
Typy kolektivní péče o děti - ČR ČESKÁ REPUBLIKA JESLE
MATEŘSKÉ ŠKOLY ve školském rejstříku, veřejné/ soukromé NEZISKOVÉ FORMY PÉČE NA ZÁKLADĚ OBECNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
KOMERČNÍ FORMY PÉČE Vázaná živnost „Péče o děti do 3 let věku“
FIREMNÍ ZAŘÍZENÍ Volná živnost „Mimoškolní výchova a činnost, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“
· ·
živnost obecné právní předpisy DĚTSKÁ SKUPINA návrh zákona
Typy kolektivní péče o děti - Francie FRANCIE DĚTSKÉ ZAHRADY
JESLE Kolektivní
Rodičovské
analogie s českými
podmínkou účast rodičů Rodinné
Mikrojesle
sdružující mateřské asistentky
max. 10 dětí
pro děti od 2 do 6 let, pravidelná péče DĚTSKÉ KOUTKY pro děti od 0 do 6 let FIREMNÍ ZAŘÍZENÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY
KOMBINOVANÁ ZAŘÍZENÍ
školská zařízení
Dilemata variability služeb denní péče o děti variabilita a flexibilita
vs.
kvalita a její garance
dostupnost
vs.
kvalita, základní standardy péče
rozšíření spektra služeb
vs.
zajištění jednotných základních pravidel, norem, standardů
poskytovat vzdělávání – od jakého věku (právo na vzdělání)
péče a zajištění potřeb dítěte a jeho vs. individuálního rozvoje od nejútlejšího věku
dělení na služby do a od 3 let
vs.
variabilita spektra služeb potřeba jednotného registru všech typů SDPD (informace a kvalita)
zohlednit individuální rozdíly; respektovat různé potřeby rodin
vs.
jednotné podmínky finanční podpory pro různé typy
vs.
rozdělení kompetencí mezi resorty
Trvale otevřené otázky – nedořešená opatření • Role obcí a měst: § jejich kompetence a odpovědnost (kodifikovat přesněji zákonem?), § podíl na financování/finanční podpoře zařízení (možno ponechat na politické reprezentaci a vůli?) § mají být garantem dostupnosti nebo koordinátorem služeb péče o děti? § Síťování služeb – SDPD + návazné služby pro rodiny (centra služeb pro rodiny, vč. ZDPD + více forem pohromadě?) § Registr(y) SDPD na obcích či krajích?
•
Investice ze státního a obecních rozpočtů do rané péče a výchovy - celkově nízké, volba: dotace zařízením, dávky rodinám, úlevy na daních rodinám a/nebo zřizovatelům, kombinace všech způsobů (Francie)
Trvale otevřené otázky – nedořešená opatření (pokračování)
• •
• •
Kvalifikace pečujících osob v jednotlivých typech zařízení – není systémově řešeno (specializované vzdělávání, pomocný personál, celoživotní vzdělávání) Koncepce a šíře služeb poskytovaných v ZDPD: § Hlídání a péče o děti § Výchova dětí § Vzdělávání § Podpora rodiny při výchově a rodinných problémech (sociálně slabé rodiny, nezaměstnanost rodičů, rodiny imigrantů aj. ) § Zohlednění individuálních potřeb dětí a rodin Nedůvěra ve vlastní zodpovědnost rodičů Nedůvěra v zodpovědnost poskytovatelů (minimální standardy)
Na závěr •
Obecně sdílená potřeba dostupnosti SDPD « na druhé straně různorodé představy o způsobu jejího uspokojení – „tradiční“ vs. „novátorské“ pojetí
•
Nejednota v pojetí funkcí SDPD (nutno skloubit): § Výchovně vzdělávací ve prospěch dítěte § Podpůrná ve prospěch zaměstnanosti žen, a tím ekonomické prosperity země § Podpůrná v zájmu sladění rodiny a zaměstnání § Podpůrná ve prospěch genderové rovnoprávnosti § Sociálně terapeutická ve prospěch (dětí ze) sociálně slabých rodin Naznačené problémy má částečně řešit „Zákon o poskytování služeb péče v dětské skupině“ – na principech: garance základních standardů, variabilita, flexibilita, dostupnost finanční a prostorová
•
Děkuji za pozornost!
Informace o projektu „Nové formy denní péče o děti v České republice“ http://www.vupsv.cz/index.php?p=care_for_children&site=default http://www.vupsv.cz
