Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů
Porovnání retailového bankovnictví v ČR a Velké Británii Diplomová práce
Autor:
Alexandr Cetl Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Olga Šeflová
Duben, 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně s použitím uvedené literatury.
V Praze dne 5. 4. 2009
Alexandr Cetl
2
Poděkování Upřímně děkuji vedoucí práce paní inženýrce Olze Šeflové za trpělivost a ochotu poskytovat mi v průběhu zpracování diplomové práce odbornou pomoc, cenné rady a připomínky.
3
Anotace • Jméno a příjmení:
Alexandr Cetl
• Instituce:
Bankovní institut vysoká škola Praha
• Název práce:
Porovnání retailového bankovnictví v ČR a ve Velké Británii
• Počet stran:
88
• Počet příloh:
6
Klíčová slova: CDO´s, GDP, finanční krize, Bank of England, Česká národní banka, retailové bankovnictví, depozita, úvěry, běžný účet, platební karty, debetní karty, kreditní karty, spotřebitelské úvěry, studentská půjčka
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením retailového bankovního trhu v České republice a ve Velké Británii a odhadem jeho budoucího vývoje. V počátečních kapitolách je analyzována ekonomická situace obou zemí v kontextu současné finanční krize, provedeno porovnání hlavních makroekonomických indikátorů a posouzeny bankovní trhy na obou analyzovaných teritoriích. Následující kapitola charakterizuje a srovnává základní retailové produkty a zejména vybrané bankovní produkty a služby, které jsou nabízeny Českou spořitelnou a Barclays PLC. V další kapitole je provedeno porovnání vybraných úvěrových produktů České spořitelny a Barclays PLC, zejména z hlediska cenového (poplatky a úrokové sazby). Závěrečná kapitola naznačuje směry možného budoucího vývoje bankovnictví v České republice a ve Velké Británii.
Annotation Key words: CDO’s, GDP, financial crisis, Bank of England, Czech National Bank, retail banking, deposits, current account, payment cards, credit cards, debit cards, consumer credit, student loan The diploma thesis evaluates the retail banking market in the Czech Republic and in the United Kingdom and predicts the future development. At the early chapters there is focus on the analysis of the current economic conditions in the context of the financial and credit
4
crisis. I conducted the comparison of the main macroeconomic indicators and the general banking environment in both countries. At the following chapters the main attention is paid to the price and fees differences of the main banking products between Barclays Bank PLC and Česká Spořitelna, a.s., which are considered as the typical representatives of both markets. The final chapters provides various predictions of the possible developments of the banking industry in the UK and Czech Republic.
5
Obsah ÚVOD ................................................................................................................................... 8 1
TEORETICKÉ VYMEZENÍ VYBRANÝCH PRODUKTŮ RETAILOVÉHO BANKOVNICTVÍ .................................................................................................... 12 1.1 DEPOZITNÍ PRODUKTY ........................................................................................................................................... 12 1.1.1 Vklady na viděnou ........................................................................................................................................ 13 1.1.2 Běžný účet ..................................................................................................................................................... 13 1.1.3 Termínované vklady...................................................................................................................................... 18 1.1.4 Další retailové produkty depozitního charakteru ......................................................................................... 19 1.2 ÚVĚROVÉ PRODUKTY ............................................................................................................................................ 21
2
METODOLOGIE PRÁCE ....................................................................................... 27
3 ANALÝZA SOUČASNÉHO BANKOVNÍHO TRHU V ČESKÉ REPUBLICE A VE VELKÉ BRITÁNII .................................................................................................. 31 3.1 ANALÝZA EKONOMICKÉ SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE ......................................................................................... 32 3.2 ANALÝZA BANKOVNÍHO TRHU V ČESKÉ REPUBLICE.............................................................................................. 38 3.2.1 Vývoj počtu bank v České republice ............................................................................................................. 41 3.2.2 Vklady v České republice ............................................................................................................................. 44 3.2.3 Úvěry v České republice .............................................................................................................................. 46 3.2.4 Platební karty .............................................................................................................................................. 48 3.3 ANALÝZA EKONOMICKÉ SITUACE VELKÉ BRITÁNIE ............................................................................................. 50 3.4 ANALÝZA BANKOVNÍHO TRHU VELKÉ BRITÁNIE .................................................................................................. 52 3.4.1 Analýza počtu bank ve Velké Británii .......................................................................................................... 57 3.4.2 Vklady ve Velké Británii .............................................................................................................................. 58 3.4.3 Úvěry ve Velké Británii................................................................................................................................. 61 3.4.4 Platební karty ............................................................................................................................................. 63
4 POROVNÁNÍ A VYHODNOCENÍ VYBRANÝCH BANKOVNÍCH PRODUKTŮ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VELKÉ BRITÁNII ............................................. 65 4.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA RETAILOVÝCH BANKOVNÍCH PRODUKTŮ ............................................................... 65 4.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH RETAILOVÝCH PRODUKTŮ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VELKÉ BRITÁNII NABÍZENÝCH ČESKOU SPOŘITELNOU A BARCLAYS ...................................................................................... 66 4.2.1 Základní charakteristika vybraných bank..................................................................................................... 66 4.2.2 Základní charakteristika vybraných bankovních produktů a služeb nabízených Českou spořitelnou ......... 70 4.2.3 Základní charakteristika vybraných bankovních produktů a služeb nabízených Barclays ........................... 73 4.3 POROVNÁNÍ VYBRANÝCH PRODUKTŮ NABÍZENÝCH ČESKOU SPOŘITELNOU A BARCLAYS..................................... 75
5 ODHAD BUDOUCÍHO VÝVOJE ............................................................................... 78 5.1 TRENDY BUDOUCÍHO VÝVOJE V BANKOVNÍ SFÉŘE V ČESKÉ REPUBLICE A VELKÉ BRITÁNII ................................. 78 5.2 VÝSLEDKY A POROVNÁNÍ ...................................................................................................................................... 81
6
5.2.1 Shrnutí hlavních rozdílů mezi Českou republikou a Velkou Británií v makroekonomické rovině ............... 81 5.2.2 Shrnutí hlavních rozdílů mezi Českou republikou a Velkou Británií v bankovní sféře ................................ 82 5.2.3 Porovnání Barclays a České spořitelny ....................................................................................................... 85
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 88 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................................................... 89 TABULKY A GRAFY ..................................................................................................................................................... 92 PŘÍLOHA Č. 1 ............................................................................................................................................................... 94 PŘÍLOHA Č. 2 ............................................................................................................................................................... 95 PŘÍLOHA Č. 3 ............................................................................................................................................................... 96 PŘÍLOHA Č. 4 ............................................................................................................................................................... 98 PŘÍLOHA Č. 5 ............................................................................................................................................................. 100 PŘÍLOHA Č. 6 ............................................................................................................................................................. 103
7
Úvod Bankovnictví zaujímá v ekonomice každé země významné místo, neboť finanční zdroje se dotýkají a ovlivňují existenci všech ekonomických subjektů. V tržním hospodářství je tedy nedílnou součástí ekonomického prostředí státu a je-li plně funkční, vytváří ostatním ekonomickým subjektům stabilní rámec. Téma diplomové práce je zaměřeno na dva velmi rozdílné bankovní trhy, které existují v Evropě již řadu let. Vzhledem k omezenému rozsahu této práce je dále nastíněn pouze historický kontext vývoje ostrovního bankovnictví – tedy Velké Británie, nikoliv tuzemského, který je lépe znám.
Historie bankovnictví ve Velké Británii Historie britského bankovnictví sahá do středověku. K jejímu rozkvětu došlo s rozvojem světového obchodu v 17. století a postupným budováním britského impéria v 18. a 19. století se rozvíjela i sféra bankovní, to co do objemu operací, rozsahu používaných bankovních produktů i počtu univerzálních i specializovaných bankovních institucí. Rozvoj britského bankovnictví byl (obdobně jako Německu, Francii, Itálii a Španělku) podmíněn obchodními, resp. peněžními aktivitami spojenými s Židy, kteří stejně jako mnoho dalších cizinců, v 10. století začali přicházet do Anglie a začali být vnímáni jako půjčovatelé finančních prostředků. Začali je využívat i panovníci k výpůjčce peněz. Ve 13. století, poté co byli Židé vyhnáni, bylo potřeba je nahradit. Úlohy se zhostili italští obchodníci1, kteří přijížděli do Anglie za obchodem. Angličtí obchodníci začali příklad italských obchodníků2 následovat. V 16. století hráli při rozvoji britského bankovnictví velkou roli také zlatníci, kteří směňovali cizí měny a stali se uchovatelé peněz a její hodnoty. Jejich postavení bylo o to více upevněno, když v roce 1640 Karel I. poškodil dobrou pověst Royal Mint3, jakožto uchovatele zlata. Zlatníci se stali zdrojem financování panovníků a jejich obchod vzkvétal. Přijímali vklady a zároveň emitovali obchodovatelné poukázky na tyto vklady. Nejpozději v roce 1660 se začaly objevovat první „nekryté“ emise, které byly považovány za úvěr. Přirozeně se také začalo zvyšovat riziko návratnosti finančních prostředků, a tak zlatníci začali zakládat 1
Po italských půjčovatelích peněz je až dosud pojmenována jedna z ulic londýnského finanční čtvrtí – Lombard Street. 2 Po vzoru italských obchodníků např. Sir Thomas Gresham, byl považován za průkopníka v půjčování peněz, se stal nejvýznamnějším obchodníkem v zemi a můžeme říci, že se tak stal „otcem anglického bankovnictví“. 3 Královská mincovna, založena pro výrobu mincí ve Velké Británii.
8
banky jako samostatné entity odděleny od jejich původního řemesla a tito „novodobí bankéři“ dali základy soukromému bankovnictví v Londýně. Známé bankovní společnosti založeny v té době existují dodnes, např. Coutts & Company (dnes přidružena k National Westminster Bank), Duncombe and Kent je dnes součástí Barclays.4 Významným datem ve vývoji anglického bankovnictví byl rok 1694, kdy byla založena Bank of England.5 Důvodem jejího vzniku byla, jako u většiny bank, které vznikly v 18. a 19. století, potřeba financovat deficit státního rozpočtu a obsluhovat státní dluh. Ten v té době dosáhl takových rozměrů, že soukromé bankovní domy nebyly ochotny ho dále financovat. Bance bylo povoleno krýt do určité míry emisi bankovek nejen zlatem a stříbrem, ale také dluhopisy anglické vlády. Na oplátku byla Banka povinna vládě poskytovat úvěr do určité výše. Přestože banka původně neměla získat žádná mimořádná privilegia, začala je postupně hromadit. V roce 1697 bylo zakotveno, že žádná další banka nezíská podobné povolení, neboli „charter“, tak dlouho, dokud bude Bank of England existovat. Později v průběhu 18. století, kdy se rozvíjelo soukromé bankovnictví, dále Bank of England upevňovala svou pozici, ale zatím ne v podobě centrální banky6. Bank of England však neměla tendenci expandovat mimo Londýn. Navíc emitovala bankovky pouze o velmi vysokých nominálech, nejnižší byla bankovka £20. Teprve v roce 1759 emitovala bankovky v hodnotě £10 a téměř po sto letech své existence bankovku v hodnotě £5. Z těchto důvodů její bankovky prakticky neobíhaly mimo Londýn. Začaly se rozšiřovat až s prvními pobočkami v roce 1826 a především pak v roce 1833, kdy se její bankovky staly zákonnou rezervou emise venkovských bank. Zákaz emise velkým bankám (banky s více než šesti společníky) vedl k tomu, že veškeré peníze mimo Londýn poskytovaly malé venkovské banky (country banks). Tyto banky byly mimořádně náchylné k bankrotu. Za hlavní příčiny lze považovat jejich malou kapitálovou sílu, malou diverzifikaci aktiv, informační asymetrii a neexistenci vzájemné pomoci bank. Právě nestabilita těchto bank výrazně přispěla k pohledu na neregulované banky jako na nestabilní a vedla k tlaku na vznik a pozdější rozšíření bankovní regulace, která si později vynutila vznik centrální banky. Ještě v roce 1850 byl stále bankovní trh rozdělen na velké bankovní londýnské domy a malé venkovské banky.
4
http://www.banking-history.co.uk/history.html; 8.2.2009 Dnes centrální banka Velké Británie. 6 V roce 1890 zorganizovala Bank of England společnou akci k záchraně Barings Bank proti úpadku. Tím ukázala svou finanční odpovědnost za dění na bankovním trhu a upevnila tím status centrální banky Velké Británie. 5
9
V anglickém bankovnictví převažovaly až do 19. století soukromé bankovní domy, nazývaly se „financial companies“.7 Směly vydávat směnky, přijímat vklady, poskytovat úvěry a zajišťovat platební styk. Jejich zúčtování plateb mezi peněžními institucemi clearingu zajišťovaly tzv. „clearing houses“8. Na druhé straně stály bankéři, jakožto akciové společnosti, které se snažily soukromé bankéře vytlačit. V roce 1854 bylo akciovým bankám umožněno provádět zúčtování také pomocí „clearing house“, což jim umožnilo držet krok se soukromými bankéři a upevnit jejich pozici na trhu. Akciové banky byly v převážné míře zakládány v Londýně a postupně se rozšířily po celé Anglii a Walesu. Banky mimo Londýn potřebovaly korespondenční banku v Londýně, což je většinou vedlo k tomu spojit se s londýnskými bankami, než platit korespondenčním bankám za jejich poskytované služby. Slučování bank vedlo k utvoření „Big five“, tzv. „Velké pětky“ bank, mezi které patřily Barclays Bank, National Provincial Bank, Midland Bank, Lloyds Bank a Westminster Bank.9
Tabulka č. 1: Počet bank a poboček v Anglii a Walesu v letech 1855-1913 Akciové banky Rok
Venkovské soukromé
Londýnské
banky
soukromé banky
Celkem
Banky
Pobočky
Banky
Pobočky
Banky
Pobočky
Banky
Pobočky
1855
100
631
252
492
57
62
409
1185
1870
117
1063
206
518
42
47
365
1628
1885
120
1814
160
598
39
48
319
2460
1900
83
4212
59
329
22
29
164
4570
1913
41
6476
17
133
12
14
70
6573
Zdroj: A financial history of western Europe, Charles P. Kindleberger, str. 90
Cílem diplomové práce je zanalyzovat, porovnat a vyhodnotit retailový bankovní trh v České republice a Velké Británii a odhadnout budoucí vývoj na těchto teritoriích. Dílčím cílem je pak zanalyzovat, porovnat a vyhodnotit navzájem dvě obchodní banky jako 7
finanční společnosti zúčtovací banka (ústav) 9 Westminster Bank se roku 1968 sloučila s National Provincial Bank a má nyní název National Westminster Bank. 8
10
reprezentanty retailového bankovnictví z obou zemí a porovnat jejich nabídku vybraných retailových produktů zejména z hlediska výše bankovních poplatků.
11
1 Teoretické vymezení vybraných produktů retailového bankovnictví 1.1 Depozitní produkty Depozitní produkty (pasivní bankovní obchody), pomocí nichž banky soustřeďují dočasně volné prostředky různých ekonomických subjektů,10 jsou základem pro rozvoj dalších bankovních
služeb. Umožňují bankám provádět aktivní obchody, získávat poplatky za
uskutečněné operace a jsou základnou pro obchody s ostatními produkty. Klient, spořící subjekt, se stává věřitelem a banka ve vztahu k němu je dlužníkem. Banka klientovi za svěřené prostředky vyplácí klientovi úrok. Z hlediska banky je to nákladový úrok. Depozitum : • zakládá závazkový právní stav, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (návratnost vkladů po určité době a výnosový úrok) • dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek (vyplatit vklad a zaplatit nákladový úrok) Vklad může mít různou formu (peněžní forma – tuzemská nebo cizí měna, movitý, nemovitý majetek). V bankovnictví má depozitum zpravidla podobu vkladu v penězích. Sběr depozit je nejstarší bankovní činností a v průběhu historie se rozvinulo široké spektrum depozitních produktů. Řada z nich má v současné době jen „teoretickou“ podobu a v běžné praxi se v bankách už nenabízí a nebo jen velmi omezeně (vkladové listy, depozitní certifikáty). Depozitní produkty se dělí podle různých kritérií – času, kdy je možné s depozitem nakládat a podle produktu. V současnosti jsou nejvíce v retailovém bankovnictví využívány zejména typy bankovní depozitní produkty: 10
Tato partie je zpracována podle KOLEKTIV autorů. Bankovnictví. 5. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., prosinec 2006. 280s. Skripta. ISBN 80-7265-099-8
12
•
vklady na viděnou
•
termínované vklady
•
spořící účty
•
vklady s výpovědní lhůtou
•
depozitní směnky
•
vkladní knížky
•
dluhopisy
•
podílové listy
1.1.1 Vklady na viděnou Vklady na viděnou jsou vklady na soukromých či podnikatelských běžných či spořících účtech, vkladních knížkách apod., s nimiž může klient disponovat bez časového prodlení, lze je tedy vybírat přímo v hotovosti nebo bezhotovostně (prostřednictvím šeku, platební karty, příkazu k úhradě atp.) převádět bez předchozí výpovědi. Neexistují žádné lhůty pro výběr vložených prostředků nebo manipulaci s nimi. Vklady na viděnou jsou úročeny nižší úrokovou sazbou. Úročení vkladů na viděnou bývá závislé na výši průměrného zůstatku účtu. Příkladem vkladu na viděnou jsou: • Běžné účty - smyslem těchto účtů pro majitele je mít prostředky kdykoli k dispozici, zejména pro potřeby platebního styku, a to jak hotovostního, tak i bezhotovostního (jsou to tzv. transakční peníze). Většinou nesou jen minimální úrok. S běžným účtem mohou disponovat i další osoby, pokud k tomu dá majitel souhlas. Rozsah zmocnění se u jednotlivých bank liší • vkladní knížky, pokud jsou zřízeny bez výpovědní lhůty • spořící účty - spojují výhody běžného a termínovaného účtu, tj. prostředky jsou klientovi rychle k dispozici (jako u běžného účtu) a zároveň jsou výhodněji úročeny než běžné účty
1.1.2 Běžný účet Běžný účet vede banka pro klienta a jeho hlavní funkcí je provádění platebního styku. Za běžný účet ve své podstatě lze považovat i různé žirové účty, osobní konta, dispoziční účty atd.
13
Vklady na běžných účtech bývají označovány i jako vklady na viděnou nebo vklady na požádání, běžné vklady nebo vista vklady. Toto označení vyplývá z toho, že dispozice s vkladem není omezena. Na druhé straně je třeba upozornit na to, že vklady na běžných účtech a vklady na viděnou nemusí být zcela shodné, protože některé vklady na vkladových účtech mohou mít charakter vkladů na viděnou a být mezi ně i zahrnovány. Některé vklady na běžných účtech bývají zahrnovány mezi jinak vymezené formy vkladů (např. úsporné). Základní právní úprava běžných účtů je obsažena v obchodním zákoníku, § 708 - § 715. Vzhledem k tomu, že se jedná o tzv. absolutní bankovní obchod, řídí se ustanoveními obchodního zákoníku bez ohledu na povahu účastníků (zda klientem je právnická či fyzická osoba) i účel využití účtu (soukromé či podnikatelské účely). Zásady vedení bankovních účtů jsou dále upraveny Všeobecnými obchodními podmínkami, které vydala Česká národní banka11. Jednotlivé banky je mohou převzít v plném rozsahu, popř. se odvolat pouze na některá jejich ustanovení, mohou je rovněž modifikovat a vytvořit tak vlastní obchodní podmínky. Pro konkrétní úpravu podmínek běžného účtu je rozhodující znění smlouvy o běžném účtu, protože většina ustanovení obchodního zákoníku týkající se smlouvy o běžném účtu má dispozitivní povahu12 (mohou být tedy ve smlouvě upraveny odlišně neboli platí tehdy, pokud ve smlouvě nejsou upraveny vůbec). Rovněž obchodní podmínky jsou pro daný vztah mezi klientem a bankou platné jen tehdy, pokud je na ně ve smlouvě uveden výslovný odkaz13. Na vztah mezi klientem a bankou v rámci běžného účtu se přímo vztahují i některá ustanovení zákona o bankách. Jedná se zejména o úpravu bankovního tajemství a pojištění depozit. Pokud je běžný účet spojen s dalšími produkty (šeky, platební karta, úvěr), vztahují se na tyto produkty příslušné právní úpravy. Banka zřizuje běžný účet na základě žádosti klienta. Ke vzniku běžného účtu je zapotřebí písemné smlouvy mezi bankou a klientem. Za písemnou smlouvu se považuje i písemný souhlas klienta s bankou vydanými podmínkami vedení účtu. Při zřízení účtu sděluje banka písemně majiteli účtu bankovní spojení (číslo účtu). Bankovní spojení klienta bez jeho souhlasu může banka sdělit pouze v případech stanoveným zákonem. Všeobecné podmínky navíc stanoví, že banka je oprávněna sdělit bankovní spojení za účelem správného zaúčtování jiným bankám a orgánům spojů. Při uzavírání smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu musí 11
Viz. Úřední sdělení ČNB č. 31/1994 o vydání Všeobecných obchodních podmínek, které byly uveřejněny ve Věstníku ČNB č. 22/1994. 12 Výjimkou je pouze § 711, který je kogentní. 13 V praxi se používá i odkaz, že obchodní podmínky platí, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak.
14
klient prokázat bance svoji totožnost, anonymní běžné účty banky nezřizují. I u běžných účtů vedených pouze pod číslem nebo kódem zná banka majitele účtu. Je pouze omezen počet lidí v bance, kteří znají skutečnou totožnost tohoto klienta. Běžný účet může být zřízen i pro několik osob, potom má každá z nich postavení majitele účtu. Při zřizování běžného účtu banka požaduje u jednotlivých druhů klientů předložení následujících dokladů: • právnická osoba – doklad prokazující právní subjektivitu (výpis z obchodního rejstříku, zakladatelská listina) a průkaz totožnosti (občanský průkaz, u cizinců pas) člena statutárního orgánu, • fyzická osoba podnikatel – rozhodnutí příslušného orgánu o oprávnění k podnikatelské činnosti (živnostenský list) a průkaz totožnosti14, • fyzická osoba – průkaz totožnosti15. Z uzavřené smlouvy o běžném účtu vyplývají bance ve vztahu k majiteli účtu následující povinnosti: • je povinna přijímat na účet peněžité vklady a bezhotovostní platby v měně, na kterou účet zní, není však automaticky povinna provádět konverzi do jiné měny. Peněžní prostředky je povinna ve prospěch účtu připsat ke dni, kdy získala právo s nimi nakládat16 • na základě písemného příkazu majitele účtu nebo jím zplnomocněných osob při splnění podmínek daných smlouvou vyplatit požadovanou částku nebo provést požadované platby. Nevyplývá-li z příkazu doba, kdy má být proveden, je tak banka povinna učinit v den následující po doručení příkazu. K tíži účtu jsou tyto prostředky účtovány dnem, kdy platby banka provedla. Časový okamžik připsání či odepsání prostředků z účtu se označuje jako valutování • je povinna bez zbytečného odkladu17 opravit chybné účtování (nárok majitele účtu na náhradu škody tím není dotčen)18 14
U právnických osob i u fyzických osob podnikatelů banky požadují i Osvědčení o registraci u finančního úřadu s přiděleným daňovým identifikačním číslem. 15 Některé banky požadují při založení běžného účtu i rodný list. 16 Je zajímavé, že Všeobecné obchodní podmínky toto upravují odlišně a stanoví bance povinnost připsat bezhotovostní platby na nejpozději následující pracovní den po dni, kdy obdržela peněžní prostředky a podklady k jejich vyúčtování. 17 Všeobecné obchodní podmínky tuto lhůtu konkretizují na týž nebo následující pracovní den po dni, kdy chybné účtování zjistila či se o něm dověděla. Banka vedoucí účet je povinna o provedeném opravném zúčtování písemně informovat majitele účtu a popř. banku, která vede účet, jehož se opravné zúčtování také týká.
15
• ve lhůtách stanovených ve smlouvě (jinak bez zbytečného odkladu) je povinna oznámit majiteli účtu údaje o přijatých a provedených platbách19, bez zbytečného odkladu je povinna oznámit i výši zůstatku ke konci kalendářního roku20. Majitel účtu je oprávněn požadovat i prokázání provedení plateb. Ze zůstatku běžného účtu platí banka klientovi úrok. Výše úrokové sazby, resp. způsob jejího určení včetně případných změn by měl být přesně vymezen ve smlouvě21. Úroky jsou splatné, pokud smlouva neupravuje jinak, koncem kalendářního čtvrtletí a připisují se ve prospěch běžného účtu22. Vzhledem k časové hodnotě peněz platí, že čím častěji jsou úroky připisovány, tím výhodnější je to pro klienta a naopak nevýhodnější pro banku. Vzhledem k možnosti kdykoliv disponovat s vkladem bývá úroková sazba zpravidla relativně velmi nízká, v některých zemích bylo donedávna úročení běžných účtů zákonem zakázáno. To samozřejmě vytvářelo podmínky pro vznik nových modifikací vkladů na viděnou, které by měly vlastnosti transakčních vkladů, ale nesly úrok. Vlivem nízkého úročení je zůstatek na těchto účtech udržován pouze ve výši potřebné pro platební styk. Banky často samy nabízejí klientům, jejichž běžný účet dlouhodoběji vykazuje vyšší zůstatek, výhodnější formy uložení, případně je zvýhodňují dodatečnými prémiemi ve formě určité úrokové přirážky. Úroky podléhají dani z příjmů, přičemž • u úroků z běžných účtů fyzických osob se jedná o srážkovou daň ve výši 15%, • u úroků z běžných účtů právnických osob a fyzických osob – podnikatelů vcházejí úroky do daňového základu a jsou zdaněny společně s dalšími příjmy.
18
Tato povinnost vyplývá bance z kogentního ustanovení obchodního zákoníku, tudíž nemůže být smluvně upravena odlišně. Všeobecné obchodní podmínky stanoví, že klient je povinen oznamovat závady a uplatňovat požadavek na jejich odstranění ve lhůtě do 6 měsíců (nebo v jiné dohodnuté lhůtě, která nesmí být kratší než 3 měsíce) od vzniku závady. Pokud tuto lhůtu klient nedodrží, nemá nárok na náhradu škody. Výše této náhrady odpovídá úroku z prostředků na účtu za období, po které s nimi klient nemohl nakládat. 19 Dle Všeobecných obchodních podmínek by zpráva o zúčtování měla obsahovat zejména: • označení klienta, • datum provedení platby, • identifikace jednotlivých položek, • počáteční a konečný zůstatek účtu. 20 Dle Všeobecných obchodních podmínek potvrzuje klient bance správnost zůstatku účtu ke konci roku do 14 kalendářních dnů po obdržení zprávy o zúčtování nebo v téže době může uplatnit námitky. Pokud banka neobdrží v dané době od klienta žádné vyrozumění, považuje banka pro účely inventarizace zůstatek za odsouhlasený. Nicméně právo klienta na odstranění závad v zúčtování tím není dotčeno. 21 Pokud by tomu tak nebylo, je banka povinna platit úroky stanovené zákonem nebo na základě zákona, jinak úroky obvyklé pro účty vedené za podobných podmínek. 22 České banky smluvně upravují připisování úroků měsíčně nebo čtvrtletně.
16
Banky si účtují různé poplatky a provize za vedení účtu a provádění platebních operací podle svého sazebníku, který jsou povinny stanoveným způsobem zveřejnit23. Dokonce podle kogentního ustanovení obchodního zákoníku je banka oprávněna požadovat úhradu nákladů za provedení plateb a použít ke jejich započtení peněžních prostředků na účtu24. Nejen tedy výše úrokové sazby, ale všechny tyto poplatky a provize je třeba brát v úvahu při posuzování výhodnosti vedení běžného účtu u konkrétní banky. Banky totiž často v rámci tzv. „cross sellingu“25 snižují některé ceny svých produktů s cílem nalákat nové klienty a na druhé straně tuto svoji ztrátu kompenzují v cenách jiných produktů. Banka v zásadě umožňuje čerpání prostředků z účtu pouze do výše kladného zůstatku. U kontokorentních účtů umožňuje banka přecházet na účtu do debetu, neboli čerpat úvěr, za který platí klient bance úroky. Pokud se ovšem jedná o nepovolený debet (možnosti přechodu do debetu není s bankou sjednána), potom je toto přečerpání obvykle bankou sankcionováno relativně vyšším úrokem. Uzavřenou smlouvu o běžném účtu může majitel kdykoliv s okamžitou platností vypovědět. Naopak pokud vypoví smlouvu banka, může tak učinit s účinností nejdříve ke konci měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď majiteli účtu doručena. Před zrušením účtu je banka oprávněna započíst na vrub účtu veškeré své pohledávky za majitelem účtu vyplývající ze smlouvy o běžném účtu26. Se zůstatkem na běžném účtu banka naloží podle dispozice majitele účtu (vyplatí v hotovosti nebo převede na jiný účet). Pokud by majitel účtu neoznámil do doby, kdy nabude zrušení účtu účinnost, jak má být se zůstatkem účtu naloženo, banka jej až do doby promlčení27 eviduje, ale neúročí. Význam běžného účtu z hlediska banky a klienta Z hlediska klientů tkví význam vytváření vkladů na běžných účtech v provádění platebního styku. Vzhledem k relativně nízkému úročení je stav vkladů na viděnou udržován ve výši potřebné k zajištění platebního styku. Z hlediska bank představují vklady na běžných účtech důležitý zdroj refinancování, který se vyznačuje následujícími rysy: 23
Viz § 11 zákona o bankách. Je třeba zdůraznit, že banka může podle tohoto ustanovení použít započtení prostředků na účtu pouze na úhradu nákladů na provedení plateb, event. na úhradu dalších pohledávek, které vyplývají ze smlouvy o běžném účtu (viz § 361 obchodního zákoníku). 25 cross selling je výraz pro „křížový prodej“ produktů dceřiných firem v bankovní síti. 26 Viz § 361 obchodního zákoníku. 27 Obchodní zákoník (§ 396 a § 397) kogentně stanoví, že promlčecí lhůta začíná běžet ode dne zániku smlouvy o běžném účtu a činí čtyři roky. 24
17
• výše úrokových nákladů je relativně nízká, na druhé straně s prováděním platebního styku jsou spojeny pro banku nemalé náklady, • vklady na běžných účtech nebankovních klientů bance zdražují i povinné minimální rezervy, které z těchto vkladů musí udržovat. • úroková citlivost vkladů na běžných účtech je relativně nízká, • výhodnost vkladů na viděnou pro banku vyplývá z existence tzv. sedliny. Podstata sedliny vyplývá z toho, že přestože se celkový stav vkladů na viděnou denně mění, zůstává jistá (např. podle údajů v SRN u některých bank až 70% z průměrného stavu vkladů na viděnou) část těchto vkladů bance prakticky trvale k dispozici. Tím je způsobeno, že • klienti za normálních okolností zcela nevyčerpávají zůstatky na svých účtech, • platby z účtů odcházejí z banky a naopak příjmy přicházející na účty do banky se částečně vyrovnávají, • při převodech mezi účty klientů v rámci jedné banky se celkový stav vkladů nemění. Výše a stabilita sedliny roste s velikostí banky a rozvinutostí pobočkové sítě.
Spořící účty Spořící účty jsou dalším významným depozitním bankovním produktem. Jde o spojení výhod běžného a termínovaného účtu, tj. prostředky jsou klientovi kdykoli k dispozici (jako u běžného účtu), a zároveň jsou výhodněji úročeny než běžné účty. Banky klientům mohou nabízet spořící účty nejenom v českých korunách, ale i cizích měnách. Spořící účet může být propojen s běžným účtem nebo termínovaným vkladem, takže mezi nimi lze převádět prostředky a zajistit si tak co největší úrokový výnos. Úroky mohou být připisovány na klientův spořící účet nebo převáděny na jiný účet, který si klient zvolí. K prostředkům na spořícím účtu je možné mít přístup také prostřednictvím telefonního nebo internetového bankovnictví.
1.1.3 Termínované vklady Termínovaný vklad klient ukládá u banky na pevně stanovenou dobu a sjednanou úrokovou sazbu (buď s možností výpovědní lhůty, nebo bez ní).
18
U termínovaného vkladu s výpovědní lhůtou není sjednána doba uložení peněz, ale před uskutečněním výběru peněz musí vkladatel vklad vypovědět a peníze si může vybrat až po uplynutí výpovědní lhůty, která je u jednotlivých termínovaných vkladů jiná. U vkladů na dobu určitou je sjednán pevný termín, např. na 7 dní, 1 měsíc, 1 rok, 3 roky. Termínované vklady se zpravidla úročí proměnlivě v závislosti na výši vkladu a v závislosti na době úložky. Přitom platí, že čím delší je doba uložení a čím vyšší částka je ukládána (banky mají úrokové sazby odstupňované do pásem podle velikosti vkladu), tím vyšší je úroková sazba z vkladu. Pro zřízení termínovaného vkladu je též potřeba uzavřít smlouvu. Smlouva o termínovaném vkladu obsahuje dobu uložení, výši ukládané peněžní částky, výši úrokové sazby, termíny a způsob zúčtování úroku a sankční poplatky pro případ předčasné výpovědi vkladu klientem. Termínovaný vkladový účet může být uzavřen uplynutím termínu, na který je vklad na účet vložen. Pokud však o uzavření účtu klient nepožádá v tomto termínu nebo pokud si nesmluví obnovování termínového vkladu „na neurčito“, většina bank po stanoveném termínu automaticky převede částku vkladu na běžný účet klienta a vede ho zde podle sjednaných podmínek. Pokud si klient dohodne obnovování termínovaného vkladu, vklad na účtu se v příštích obdobích úročí aktuální úrokovou sazbou, která může být odlišná od té, kterou byl úročen původní vklad. Banky musí změny úrokových sazeb publikovat, ale nemusí je klientům individuálně sdělovat. Snadno se však zjistí z výpisů z účtů, které banka v dohodnutých termínech zasílá.
1.1.4 Další retailové produkty depozitního charakteru • Dluhopisy (obligace) Dluhopis je cenný papír, v němž se dlužník zavazuje věřiteli splatit určitou částku k určitému termínu a vyplatit určitý výnos. S tímto cenným papírem je spojeno právo majitele dluhopisu požadovat splnění tohoto závazku. Banky emitují dluhopisy za účelem výpůjčky dlouhodobějších peněžních prostředků, které jim slouží jako zdroje financování pro dlouhodobější úvěrové produkty. Způsob výnosu z dluhopisu musí být stanoven ze zákona a musí být uveden v dluhopise spolu s místem a dobou uplatnění nároku na výnos. Bankovní dluhopisy představují pro investory poměrně dobře zabezpečenou investici, protože výnosy z těchto cenných papírů jsou vypláceny v předem dohodnuté výši, bez ohledu na konkrétní hospodářský výsledek bank. Pokud jsou dluhopisy úročeny pevnou fixní sazbou po celou dobu trvání smluvního vztahu, je oběma stranám známo, jaká bude výše úroků, avšak se změnou tržních úrokových sazeb může dojít ke změně výhodnosti investice. Tomu lze do
19
jisté míry předejít variabilním úročením, které zaručuje, že úrokové sazby z kuponového výnosu obligace budou odpovídat momentální situaci na trhu. Umožňují automatickou změnu úročení v závislosti na pohybu tržní úrokové sazby. Při variabilním úročení se úroková sazba obvykle skládá ze dvou částí, proměnlivé (na úrovní diskontní sazby, PRIBORu či jiného ukazatele) a fixní. Dluhopisy jako depozitní produkt jsou retailovými klienty využívány jen zřídka. • Depozitní certifikáty Tyto cenné papíry představují další možnost bank, jak rozšířit nabídku depozitních produktů a nakoupit tímto způsobem dočasně volné peněžní zdroje. Tyto cenné papíry mají poměrně nízkou likviditu, neboť málokterý peněžní ústav který je vydal, je vykupuje před uplynutím sjednané doby, a pokud tak činí, účtuje si většinou za předčasné plnění vysoký poplatek. V současné době tento produkt banky nabízejí jen zřídka. • Vkladové listy Vkladové listy jsou cenné papíry znějící buď na jméno, nebo na doručitele, které vystavuje peněžní ústav a potvrzuje jimi složení jednorázového vkladu na předem určenou dobu a na předem stanovený úrok. Banky však mohou nabízet službu, kdy za určitou sankci odkoupí vkladový list před dnem splatnosti vkladu. Riziko zničení, ztráty či odcizení nese majitel vkladového listu, banky ale většinou nabízejí za určitý poplatek deponování vkladového listu ve svých sejfech. I tento produkt banky nabízejí zřídka. • Podílové listy Podílové listy jsou cenné papíry vydávané na jméno nebo na doručitele. Je s nimi spojeno právo podílníka na odpovídající podíl majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku podle statutu podílového fondu. Jsou vydávány investičními společnostmi zpravidla patřícím do finanční skupiny, ale nabízeny jsou i bankou. Podílník nerozhoduje o chodu společnosti na valné hromadě. Rozlišují se otevřené a uzavřené podílové fondy. U otevřeného podílového fondu je správce fondu povinen kdykoliv podílový list zpětně odkoupit, u uzavřených fondů lze podílový list prodat pouze na kapitálovém trhu. • Vkladní knížky Vkladní knížky jsou bankovním produktem „na ústupu“ a nabízí ho jen omezený počet bank zaměřených na konzervativní retailové klienty. Místo písemné smlouvy je klientovi vydána 20
vkladní knížka. Vkladní knížka je přísně zúčtovatelný tiskopis, v kterém jsou vedeny záznamy o úložkách peněžních prostředků v bance. Vklady lze provádět s různou mírou návratnosti těchto vkladů: na viděnou, tj. bez výpovědní lhůty, nebo s výpovědní lhůtou, nebo s termínem většinou na 3, 6, 9 měsíců či 1 nebo 2 roky. Nelze ji použít pro bezhotovostní platební styk. V depozitní politice bank převažuje progresivní úročení, což znamená, že čím je delší doba vkladu, tím vyšší úrokovou sazbu banky poskytují. Vkladní knížka musí podle české legislativy být vystavena na jméno, adresu a rodné číslo a s vkladní knížkou může disponovat pouze její majitel. Vklad na vkladní knížku je možno opatřit heslem.
1.2 Úvěrové produkty Úvěrové produkty (aktivní bankovní obchody) banky nabízejí retailovým klientům buď samostatně nebo jako součást tzv. „balíčků“, tj. nabízejí retailové produkty v různých kombinacích dalších produktů a služeb retailového charakteru. Úvěry pro retailové klienty se dělí do několika typů úvěrů podle následujících kriterii:28 1. Podle účelovosti • účelové úvěry jsou poskytnuty klientovi přímo na konkrétní předem stanovený účel. Jsou využívány na nákup spotřebního zboží (nábytek, elektronika, automobil) a na nemovitosti. Všechny tyto úvěry se liší výškou poskytnuté částky, délkou splatnosti a úrokovou sazbou. U většiny účelových úvěrů banky vyplácí úvěr bezhotovostně a to přímo na účet prodejce (zboží, služeb, nemovitostí) po předložení faktury klientem. • bezúčelové (neúčelové) úvěry - záleží na klientovi, na co poskytnutý úvěr použije. Cenou za nesdělení účelu je vyšší úroková sazba. Úvěr banka klientovi poskytuje zpravidla bezhotovostně na účet klienta. 2. Podle typu výplaty • hotovostní úvěry - poskytnuté finanční prostředky jsou vyplaceny v hotovosti • bezhotovostní úvěry - peníze jsou zaslány klientovi na jeho bankovní účet (u neúčelových úvěrů) nebo přímo na účet dodavatele, prodejce (u účelových úvěrů) 3. Podle zajištění
28
Zpracováno podle KOLEKTIV autorů. Bankovnictví. 5. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., prosinec 2006. 280s. Skripta. ISBN 80-7265-099-8
21
• zajištěné úvěry věcí movitou (např. automobilem) či nemovitostí. Za zajištěné jsou považovaný úvěry s garancí (zajištěním) umožňující splacení poskytnutého úvěru náhradní cestou v případě jeho nesplácení klientem • nezajištěné úvěry poskytují pouze bonitním retailovým klientům a jen pokud jde o malé půjčky Podle délky splatnosti • krátkodobé úvěry se splatností do 1 roku • střednědobé úvěry se splatností do 5 let • dlouhodobé úvěry se splatností nad 5 let Platí úměra: čím je doba splatností úvěru delší, tím je riziko jeho návratnosti větší . Dalšími hledisky dělení úvěrů pro retailové klienty jsou: • podle čerpání (jednorázové, postupné, opakující se - revolvingové) • podle frekvence splácení (měsíční, čtvrtletní, roční, atd.) • podle měny (domácí, cizí měna) Poskytované záruky29 mohou být • věcné - předání věci věřiteli nebo postoupení práva k věci (například zástavní právo k nemovitostem) , zástava věci movité, vinkulace vkladu, • osobní - ručení třetí osobou, která se zavazuje za dlužníka v případě jeho platební neschopnosti úvěr splatit, bianco směnka Splácení úvěru a úroků Banky sjednávají s klientem při uzavírání smlouvy způsob splácení úvěrů,
který závisí
především na druhu úvěru a jeho účelovém použití. Úvěr může být splacen : • jednorázovou splátkou (to se většinou nepoužívá) • v několika splátkách (pravidelných, nepravidelných) Z hlediska úroku a splátky jsou úvěry děleny na30 : 29
Zajištění sjednaného úvěrového obchodu v podstatě spočívá v omezování vzniku rizikových situací,které banka provádí účelovými metodami, aby na nejmenší míru snížila nepříznivé případy, kdy dlužník nebude schopen dodržet lhůty splatnosti úvěru anebo dokonce nebude schopen úvěr splatit.
22
• Běžné splácení (splátky úvěru (jistiny) a splátky úroku jsou vyčísleny zvlášť a splácet se mohou dohromady anebo samostatně a výše úroků se mění v závislosti na zůstatku úvěru v účtovaném období • Anuitní splácení (ve splátce je zahrnut úrok i úmor úvěru současně a celková splátka je stále ve stejné výši a úhrada je prováděna na jeden účet, v průběhu času se ve splátce zvyšuje úrok (splátka úvěru) Hlavní typy úvěrových produktů: • Spotřebitelský úvěr • Kreditní karta • Nákupní úvěrové karty • Kontokorentní úvěr
Spotřebitelský úvěr Spotřebitelský úvěr je půjčka fyzické osobě, která primárně slouží k nákupu spotřebních předmětů (automobilu, elektroniky), k zaplacení různých služeb (dovolená, školné) či dokonce ke koupi nemovitostí (vedle hypotečních úvěrů). Pokud je úvěr čerpán jako neúčelový, lze jej využít k libovolnému účelu. Podmínky pro poskytnutí spotřebitelského úvěru: • Úvěr je určen fyzickým osobám starším 18 let a to občanu České republiky s trvalým pobytem na pobytem na území České republiky (tuzemec) nebo cizí státní příslušník s povoleným trvalým pobytem na území České republiky (tuzemec), dále cizozemec, tj. občan České republiky nebo cizí státní příslušník s trvalým pobytem v zahraničí (přechodný pobyt na území České republiky s dlouhodobým vízem).
Kreditní karta Kreditní karta je na první pohled stejná jako klasická debetní karta. Na rozdíl od karty debetní nepředstavuje kreditní karta přístup k finančním prostředkům na běžném účtu, ale jak již sám název napovídá, ztělesňuje úvěr neboli kredit. Použitím kreditní karty při výběru peněz z bankomatu nebo placení u obchodníka totiž klient čerpá půjčku, kterou pak splácíte. 30
Zpracováno podle KOLEKTIV autorů. Bankovnictví. 5. vydání, Praha: Bankovní institut, a.s., prosinec 2006. 280s. Skripta. ISBN 80-7265-099-8
23
Čerpaný úvěr je revolvingový (opakující se) a s každou uskutečněnou splátkou úvěru se úvěrový limit automaticky obnovuje. Výhodou kreditní karty je možnost odložení splácení, ale naproti tomu jsou úroky z tohoto úvěru hodně vysoké. Kreditní karty může klient používat buď pouze na území ČR nebo i v zahraničí. Karta bývá většinou vydávána na dobu určitou. Tato doba se zpravidla pohybuje od jednoho do tří let. U karet, které vydávají přímo splátkové společnosti může být splatnost karty neomezená. Pokud platnost karty vyprší, může si klient nechat vystavit novou. Úvěr se splácí tak, že banka zašle jednou za měsíc vyúčtování karty a klient splácí úvěr. Kreditní karty jsou stejně jako nákupní úvěrové karty spjaty s úvěrovým rámcem, na rozdíl od nich mají tu výhodu, že měsíční splátky nejsou fixní a poskytují takzvané bezúročné období. Splácení kreditních karet probíhá tak, že klient má stanovenou minimální splátku z vyčerpaných prostředků a nad tuto částku může libovolně splácet podle svých možností. Bezúročné období je u různých karet rozdílné, většinou 40 až 55 dní. To znamená, že pokud v tomto období klient uhradí vyčerpané prostředky v plné výši, neplatí úrok z prostředků za bezhotovostní nákupy. Tento parametr silně konkuruje kontokorentům, kde se úrok počítá momentem vyčerpání. Ve skutečnosti však tato výhoda není masově využívána, bezúročného období využívá pouze 7 % držitelů kreditních karet (takzvaní free riders). Z toho plyne, že komunikované bezúročné období je spíše prodejním argumentem a pro banku není ztrátové toto období prodlužovat, aby její karta byla oproti konkurentům „výhodnější“.
Nákupní úvěrové karty Úvěrové karty splátkových společností tvoří určité předchůdce nynějších kreditních karet. Od kreditních karet se liší především tím, že nemají žádné bezúročné období a měsíční splátka je fixní. Přestože životní cyklus těchto karet je u konce, stále mají majoritní počet vydaných kusů v porovnání s kreditními kartami. Podíl úvěrových karet činí 60 %, na rozdíl od roku 2001, kdy tyto karty představovaly 92 % trhu. Celkové počty vydaných úvěrových karet ještě zaznamenávají slabý nárůst, v následujících letech bude toto portfolio spíše vymírat a klienti budou tyto karty substituovat kartami kreditními. Klíčovými hráči na trhu úvěrových karet jsou GE Money Multiservis, Cetelem a Home Credit se svými kartami Ok Karta, Aura Karta a Yes Karta. Těchto karet je v oběhu více než jeden milion kusů, u 43 % vydaných karet je výše uvěrového rámce 20 tisíc CZK.
Kontokorentní úvěr
24
Kontokorentní úvěr je krátkodobý úvěr, který poskytuje banka klientovi tak, že mu umožní z účtu čerpat do mínusu (do předem stanoveného limitu) Úvěr se může opakovat. Jakmile je půjčka splacena (čili stav účtu navýšen na částku, kterou byla zapůjčena, plus úrok), může být úvěr z principu revolvingu opět čerpán do mínusu. Kontokorentní úvěry nebo také povolená přečerpání účtu jsou určeny k překlenutí nedostatků na běžném učtu a slouží jako rezerva pro plynulý tok plateb. Primárně je tento typ úvěru určen na přechodné nedostatky v likviditě, nikoliv na financování spotřebitelských potřeb, kde se mnohem lépe uplatňují karty. Kontokorentní úvěry jsou obecně považovány za nejjednodušší formou neúčelového a zpravidla nezajištěného úvěru a mají ho ve své nabídce všechny banky. Je možné vybrat si zajištěný úvěr nebo nezajištěný, zajištěním bývá zástava pohledávky – vkladu u banky. Určitým samostatným produktem jsou kontokorenty pro studenty, které se odlišují od ostatních určitou benevolencí banky v posuzování dlužníka. V praxi k žádnému posuzování nedochází a banky chápou tento segment jako investici do budoucnosti. Tradičně silnou pozici si v tomto segmentu drží Česká spořitelna a Komerční banka. Věková hranice pro poskytování je bez výjimky 18 let a podmínkou poskytování je prokázání příjmů nebo potvrzení o studiu. Z pohledu splácení jsou známy dva typy kontokorentů: • S určeným fixním termínem splatnosti, ke kterému musí být úvěrový limit vyrovnán • bez konečné splatnosti, tzn. od každého kreditního zůstatku běžného účtu se počítá lhůta (např. 180 dní), do kdy je nutné splatit. S každým kreditním zůstatkem se lhůta znovu prodlužuje. Poplatky spojené s kontokorentními úvěry jsou obvykle účtovány za jejich poskytnutí a případně za jeho správu. Kontokorent je vhodné využívat v krátkodobém časovém horizontu, protože jde o jeden z nejdražších poskytovaných úvěrů. Splácí se příchozími platbami. Kontokorentní úvěr je poskytován ve dvou podobách: • Zajištěný debet - ručí se většinou termínovaným vkladem ve stejné částce (nebo vyšší), jako je úvěrový rámec; • Nezajištěný debet - zde nemusí být žádné jištění. Některé banky nezajištěný kontokorent vůbec neposkytují.
25
Výši kontokorentu stanovují banky. Obvykle je to jedno-, dvoj- nebo trojnásobek čistého měsíčního příjmu. Úrok kontokorentních úvěrů se počítá z čerpané částky, a to až do doby, než je tato částka zaplacena. V éře balíčkových běžných účtů je dosti obvyklé získat kontokorent v ceně a někdy i bez bez dotazování na úvěrovou historii. Některé banky umožňují kontokorent zřídit v základní výši prostřednictvím
internetu přímo
z
domova.
Většina
bank
však úvěrovou
historii zohledňuje a případný negativní záznam kontokorent pravděpodobně znemožní. Dalšími typy retailových úvěrových produktů jsou úvěry poskytované většinou specializovanými finančními ústavy (hypotečními bankami, stavebními spořitelnami apod.) a slouží většinou k financování bydlení - hypoteční úvěry, přidělené úvěry stavebních spořitelen, překlenovací úvěry stavebních spořitelen, příp. neúčelovému financování americké hypotéky.
26
2 Metodologie práce Těžištěm práce je analýza, porovnání vyhodnocení českého a britského detailového bankovního trhu jako celku v kontextu ekonomických dopadů finanční krize na obě teritoria. Vlastní porovnání konkrétních vybraných bankovních produktů dvou hlavních reprezentantů z obou analyzovaných teritorií je podpůrným informačním zdrojem pro shrnutí rozdílů a shodných rysů bankovnictví v České republice a Velké Británii. Analýza je zaměřena na ekonomickou situaci obou zemí v kontextu současné finanční krize, porovnání hlavních makroekonomických indikátorů a bankovního trhu na obou teritoriích jako celek. Analyzuje i dosavadní vývoj obchodního bankovnictví v České republice a ve Velké Británii. Z širokého spektra bankovních produktů a služeb retailového charakteru jsou předmětem komparace jen ty produkty, u kterých jsou cenové podmínky služeb vyhlašovány a skutečně poskytovány většině retailových klientů bez možnosti jakékoliv úlevy. Těmito produkty jsou podmínkami srovnatelné produkty nabízené na českém i britském trhu - spotřebitelské úvěry (osobní půjčka), studentský úvěr (půjčka pro absolventy, půjčka na kariérní rozvoj). Pro porovnání těchto vybraných retailových produktů byly vybrány dvě velké finanční instituce z českého bankovního trhu Česká spořitelna a Velkou Británii reprezentuje Barclays31. Na základě závěrečné syntézy získaných poznatků je autorem práce formulována predikce budoucího vývoje bankovnictví na obou vybraných teritoriích. Práce více akcentuje celkový pohled na oba porovnávané trhy než na detailní porovnání konkrétních produktů. V průběhu zpracování diplomové práce došlo k dramatickým změnám v bankovní sféře v obou analyzovaných teritoriích v důsledku postupující finanční krize v průběhu roku 2008 a pokračující až do období finálního zpracování práce. Z poměrně snadného tématu s možností využít zkušenosti autora z několikaletého působení ve finanční sféře ve Velké Británii i znalosti českého bankovního trhu, se stalo téma náročným, zejména pokud jde o problematiku týkající se analýzy a porovnání současného
stavu na bankovním trhu a
především pak odhadu budoucího vývoje.
31
Barclays – přesný název banky je Barclays PLC. Registered in England. Registered No: 1026167. Registered Office: 1 Churchill Place, London, E14 5HP. Předmětem analýzy je část Barclays , a to Barclays Global Retail and Commercial Bank
27
Rovněž se ukázalo při zpracování práce, že přes snahu zajistit v jednotlivých částech práce vnitřní konzistenci všech porovnávaných údajů, nebylo možné shromáždit zcela srovnatelná fakta a číselné údaje podle představ autora práce. Obtížné bylo zejména zjišťování základních údajů v časových řadách a analýzy týkající se britského trhu je ne vždy obsahují. V některých částech práce jsou použity údaje k různému datu jejich zjištění a publikování. Spolehlivé (auditované) údaje, které bylo možné ke srovnání obou teritorií použít (Eurostat, Českého statistického úřadu, Bank of England, ČNB, výroční zprávy vybraných bank, apod.), jsou za rok 2007, nicméně dynamika změn roku 2008
byla natolik významná, že pracovat
s ověřenými údaji by představovalo nereálný obraz, na základě kterého by nebylo možné usuzovat na trendy budoucího vývoje. Některé údaje uváděné v práci, zejména pokud jde o porovnání jednotlivých bank z obou teritorií, jsou tudíž z roku 2008. Problémem při zpracování práce bylo názvosloví. Pro obsahově shodné bankovní pojmy se v českém jazyce používají jiné výrazy než je přesný překlad z jazyka anglického pro stejný výraz. Příkladem je u Barclays výraz pro retailové bankovnictví, kdy retailová část banky se jmenuje Barclays Global Retail and Commercial Banking, což neodpovídá českému překladu. K dalším problémům při zpracování práce pak patřila výrazná volatilita kurzů obou měn (CZK a GBP), což ke zreálnění výsledků komparace základních charakteristik a zejména cen služeb vybraných bank z obou trhů znamenalo vytvořit fiktivní kurz CZK/GBP, který by vyjadřoval průměr minimálního a maximálního kurzu za určité období. Pro potřeby práce byly vytvořeny fiktivní směnné kurzy CZK/GBP jako průměr mezi maximálním a minimálním kurzem: •
za období únor 2008 - únor 2009 je použit fiktivní kurz CZK/GBP za výše uvedené
období, který činí 30,611 •
za období únor 2007 - únor 2009 je použit fiktivní kurz CZK/GBP a za výše
uvedené období činí 34,847 Na různých místech textu této práce jsou však použity různé směnné kurzy podle toho, k jakému datu jsou údaje uváděné32:
32
Údaje týkající se devizových kurzů jsou čerpány z následujícího zdroje: Zdroj: 32 http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 1.2.2009
28
• u údajů za trh Velké Británie k 31.12.2007 je použit kurz CZK/GBP ve výši, 36,294 • u údajů za trh Velké Británie k 31.12.2008 je použit kurz CZK/GBP ve výši 28,270 • u údajů za trh Velké Británie k 30.9.2008 je použit kurz CZK/GBP ve výši 31,208 Volatilitu směného kurzu, která zkresluje porovnání údajů z cenového hlediska, za období 1.3.2008 – 13.2.2009 a za období únor 2007- únor 2009 dokumentují grafy č. 1 a 2.
Graf č.1: Směnný kurz CZK/GBP za období od února 2008 – únor 2009
Zdroj: 1 http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 1.2.2009
. Graf č.2: Směnný kurz CZK/GBP za období duben 2007- leden 2009
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp, 13.2.2009
Pro
posouzení
dosavadního
vývoje
v obou
charakteristiky/ukazatele růstu:
29
teritoriích
byly
analyzovány
tyto
• Počty bank • Vklady • Úvěry • Platební karty Předmětem analýzy a porovnání jsou tyto vybrané retailové produkty a služby nabízené Českou spořitelnou, a.s., a Barclays PLC: • Hotovostní úvěr (ČR) a osobní půjčka (personál loan) (GB) • Studentská půjčka (ČR) a půjčka pro absolventy (Graduate loan) a půjčka na rozvoj kariéry (Career development loan) (GB) Při zpracování práce byly tedy uplatněny tyto metody práce : •
Deskripce byla použita zejména v kapitole 1 a 3
•
Analýza byla použita v kapitole 3 a ¨4
•
Komparace byla použita v kapitole 4
•
Prognóza byla použita v kapitole 5
•
Syntéza byla použita v kapitole 4, 5 a Závěru práce
30
3 Analýza současného bankovního trhu v České republice a ve Velké Británii Bankovní trh celého vyspělého světa se po řadě let prosperity a plynulého rozvoje dramaticky změnil. Bankovní hypoteční a úvěrová krize, která
se postupně rozšířila na krizi celého
finančního sektoru a postupně v průběhu roku 2008 zasáhla ostatní odvětví a transformovala se ve většině vyspělých zemí světa se v krizi ekonomickou. Tato ekonomická krize se jeví jako historicky nejhlubší za posledních 30 let (některé komentáře uvádějí, že jde o krizi s obdobným dopadem jakou představovala světová krize ve 30. letech minulého století). Postiženy jsou zejména vyspělé státy - především USA, Velká Británie, SRN, Francie, Itálie, Island, Irsko, Japonsko a Austrálie. Ekonomická krize postihla i některé další země střední a východní Evropy (Maďarsko, Lotyšsko,Estonsko, Rumunsko, Srbsko, Ukrajina, Rusko) a další mimoevropské země (Irán, Saudská Arábie, Indie, Čína, Jižní Korea). První indicie nastupující hypoteční krize začaly být markantní již v průběhu roku 2006 a 2007 v USA a postupně se rozšiřovaly na další země s rozvinutým bankovnictvím, především s vysokým podílem bankovnictví investičního (Velká Británie, Německo, Island). Příčiny krize nejsou dosud plně objasněny, ale z dosavadních poznatků se usuzuje, že hlavní příčinou krize byl neúměrný rozsah nesplácených hypotečních i spotřebitelských úvěrů a obchodování s deriváty odvozenými od tohoto typu aktiv, tzv. subprime hypotekami33 ve spojení s CDO´s34. Banky ve snaze podpořit svůj další ekonomický růst a objemy prodejů zboží velkých firem poskytovaly úvěry ne zcela bonitním klientům a úvěry dostatečně nezajišťovaly. Postupně se ukazuje, že k příčinám krize přispěla nízká míra odpovědnosti a odborné i etické selhání managementů bank a jejich velkých firemních klientů, ale i auditorských a ratingových firem, které včas nesignalizovaly problémy. V průběhu roku 2007 začaly v USA krachovat první banky a bankovní krize v roce 2008 přerostla do krize finanční a ekonomické a postupně se začala přesouvat do dalších vyspělých států světa a lavinovitě zasahovala bankovní sféru a ekonomiku dalších zemí. Tato situace se však, přes řadu proaktivních opatření vlád i centrálních bank jednotlivých zemí ke stimulaci ekonomického růstu, dále prohlubuje. 33
Subprime hypotéky – vzhledem k naplněnosti hypotéčního trhu a levným penězům začaly banky v honbě za ziskem okolo roku 2005 poskytovat úvěry i klientům s nedostatečnými či dokonce žádnými příjmy 34 CDO´s – strukturované dluhopisy – cenné papíry obsahující další dílčí dluhopisy (Collateralised Dept Obligations) a dluhy na kreditních kartách a dále MBS (mortgage Backed Securites)
31
Prohlubování globální ekonomické krize se pokouší zabránit více než 35 států světa a suma „záchranného balíku“ pro všechny postižené země se odhaduje na 2 bilióny USD, což představuje částku cca 44 biliónů CZK. Na polovinu této sumy se odhaduje nutnost sanace ekonomiky USA (cca 1,5 bilionů USD), což představuje 6% GDP35 USA. 36 Mezi země vyspělého světa dlouhodobě patří Velká Británie a po vstupu do EU v roce 2004 je mezi vyspělé státy řazena také i Česká republika. Finanční a ekonomická krize se však v těchto dvou zemích projevuje se značnými odlišnostmi.
3.1 Analýza ekonomické situace v České republice Ekonomika České republiky se v porovnání k současné ekonomické situaci vyspělých zemí stále ještě udržuje v relativní kondici a přes pokles (zhoršení) většiny hlavních makroekonomických ukazatelů si za rok 2008 udržela alespoň minimální ekonomický růst a nezaměstnanost nedosáhla dramatických rozměrů. Krize však vyvolala v celosvětovém měřítku nezanedbatelný pokles poptávky po zboží a službách a právě tento fakt je příčinou poklesu růstu české ekonomiky. V důsledku silné otevřenosti České republiky vůči zahraničí (dovozy – vývozy) se však v posledních měsících roku 2008 a počátku roku 2009 postupně začalo projevovat další zhoršování ekonomické situace země a zejména jednotlivých firem s vysokým podílem exportu své produkce do SRN a dalších evropských zemí jako je Francie, Velká Británie. Pro výrazně exportně orientovanou českou ekonomiku z toho vyplynuly v některých odvětvích podstatné odbytové potíže, umocněné navíc opatrnějším přístupem komerčních bank k poskytování úvěrových produktů podnikatelské sféře i obyvatelstvu. Začal se projevovat i pokles domácí spotřeby v důsledku změny chování spotřebitelů očekávajících zhoršení své ekonomické situace. Postupující ekonomickou krizi dokumentují hlavní makroekonomické indikátory za rok 2007 (Tabulka č. 2) a za rok 2008 (Tabulka č. 3) , kde jsou uvedena předběžná data.
35 36
GDP = HDP (Hrubý domácí produkt Odhad publikoval ekonom Nariman Behravesh v listu The Christian Sience Monitor (leden, 2009)
32
Tabulka č. 2 – Makroekonomické indikátory roku 2007 v České republice
Indikátor
Kvantifikace
Hrubý domácí produkt (GDP) v mld. CZK v b.c.
3530,2
Meziroční nárůst GDP (2007/2006) v %
6
Inflace (v %)
2,80
Obyvatelstvo
10 381 130
Nezaměstnanost v tis. osob
352
Míra nezaměstnanosti v %
6,0
Zdroj : Český statistický úřad, Ekonomika, http://www.czso.cz/ , vlastní zpracování tabulky Eurostat, Main economic indicators, http://www.epp.eurostat.ec.europa.eu/ , staženo 3.12.2008
Tabulka č. 3 – Makroekonomické indikátory roku 2008 v České republice
Indikátor
Kvantifikace 3 705,7
Hrubý domácí produkt (GDP) v mld. CZK v b.c. Meziroční nárůst GDP 2008/2007) v %
3,1
Inflace (v %)
6,3
Obyvatelstvo (údaj k 30.9.2008)
10 446 157
Nezaměstnanost v tis. osob
450
Míra nezaměstnanosti v %
7,7
Zdroj: Český statistický úřad, Ekonomika, http://www.czso.cz/ , vlastní zpracování tabulky, staženo 12.2.2009 Eurostat, Main economic indicators, http://www.epp.eurostat.ec.europa.eu/ , staženo 12.2.2009
Meziroční porovnání GDP (2008/2007) dokumentuje tabulka č. 4: Tabulka č. 4 Meziroční vývoj GDP v České republice
Porovnání GDP v ČR v % GDP ČR 2008 4.čtvrt./3.čtvrtletí 2007
-0,6
GDP ČR 4.čtvrtl2008/4.čtvrtletí 2007
1.0
Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb010 staženo 12.2.2009
Vývoj české ekonomiky byl v průběhu roku 2008 poznamenán řadou výrazných změn, které vytvořily zcela odlišný obraz hospodářství. „V prvních třech čtvrtletích zahraniční 33
obchod a jeho výsledky jsou motorem ekonomického růstu, ve čtvrtém čtvrtletí se stávají jeho brzdou," 37 Podobné to bylo i v dalších odvětvích ekonomiky. Na konci roku 2008 již hospodářství táhlo jen odvětví obchodu a přidaná hodnota zemědělské produkce. Česko se i přes špatné výsledky exportu zařadilo po bok Polska a Slovenska tedy mezi ekonomiky, které si na konci
roku 2008 udržely růst, i když nižší, než byl
předpokládaný odhad vývoje. GDP
38
podle Českého statistického úřadu vzrostl v roce 2008 pouze o 3,1 % místo původně
odhadovaných 4,6 %. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 růst hrubého domácího produktu činil meziročně 0,7 procenta, ve srovnání s předchozím čtvrtletím však klesl o 0,9 procenta. Na vývoji české ekonomiky se v loňském roce podepsalo kromě krize také to, že se i před krizí nacházela již na sestupné dráze.39 Tento trend potvrzuje, že se česká ekonomika propadla po 10 letech ekonomického růstu do recese již v posledním čtvrtletí roku 2008. Ve 4. čtvrtletí se GDP snížil o 0,6 procenta ve srovnání s předchozími třemi měsíci. Ekonomická situace v prvních měsících roku 2009 potvrzuje, že se česká ekonomika dostala do recese40 a je předpoklad jeho dalšího poklesu i v dalších měsících roku 2009. Naposledy se ocitla česká ekonomika v recesi v roce 1998 po měnové krizi a rozpočtovém tzv.„utahování
opasků".
Od
tohoto
roku
ekonomika
České
republiky
v hlavních
makroekonomických parametrech pravidelně rok od roku rostla. Nicméně, již při bližším pohledu se roční nárůsty v některých parametrech snižovaly, či dokonce došlo k poklesu. Česká ekonomika se již tedy zhruba od poloviny roku 2007 nacházela v sestupné fázi hospodářského cyklu, což se v prvních třech loňských čtvrtletích projevovalo relativně mírným, avšak pokračujícím zpomalováním růstu GDP, vývozu zboží a služeb, průmyslové výroby, stavebnictví i zemědělství). Porovnání ukazatele GDP/1 obyvatele České republiky k průměru v EU (27) v % dokumentuje tabulka č.5, ze které není patrná tendence k poklesu v letech 2007 a 2008, protože jde o procentní vyjádření a ekonomika EU (27) vykazovala horší výsledky než Česká republika.
37
Jan Fischer, předseda ČSÚ, 11.3.2009 na http://www.ct24.cz/ekonomika/48136-ceska-ekonomika GDP (HDP) – Hrubý domácí produkt 39 Zdroj http://www.ct24.cz/ekonomika/48136-ceska-ekonomika 2.3.2009 40 Technická definice pojmu „recese“ vyžaduje dvě čtvrtletí poklesu HDP za sebou 38
34
Tabulka č. 5 Porovnání GDP/ 1 obyvatele České republiky k průměru v EU (27) v %
Porovnání GDP/ 1 obyvatele v letech 2000-2008 GDP/1 obyv. v % EU 27 Česká republika
2000 100 68,5
2001 100 70,2
2002 100 70,4
2003 100 73,4
2004 100 75,1
2005 100 77,8
2006 100 77,4
2007 100 80,2
2008 100 83,1
Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=0,1136173,0_45570698&_dad=portal&_schema=PORTA L , 13.2.2009
S poklesem růstu české ekonomiky (viz tabulky č. 2 a 3) stoupl počet nezaměstnaných z 352 tisíc osob v prosinci roku 2007 na 450 tisíc nezaměstnaných osob na konci roku 2008. Tomu odpovídá i meziroční posun míry nezaměstnanosti z 6,0 % na 7,7% , což dokumentuje tabulka č. 6.
Tabulka č. 6 Nezaměstnanost v České republice v letech 2000-2007
Nezaměstnanost aktivního obyvatelstva v % v ČR 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Nezaměstnanost
8,8
8,1
7,3
7,8
8,3
7,9
7,1
5,3
Z toho: dlouhodobá
4,2
4,2
3,7
3,8
4,2
4,2
4,2
3,9
Zdroj:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls
,
staženo
15.12.2008
Míra inflace41 v České republice sice mezi roky 2007 a 2008 stoupla, dokonce byla za posledních 10 let nejvyšší ve srovnání s předchozími léty, ale silné deflační tlaky se začaly projevovat již v prvních měsících roku 2009. Vývoj inflace za roky 2000- 2009 (I. Čtvrtletí) dokumentuje tabulka č. 7.
41
Míra inflace je vyjádřena přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku a vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku. Jedná se tedy o dosaženou cenovou úroveň, která vylučuje sezónní vlivy tím, že se porovnávají vždy stejné měsíce.
35
Tabulka č. 7 Míra inflace v České republice v % Rok
Měsíc leden - prosinec
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
2000 2,1
2,2
2,3
2,4
2,5
2,6
2,9
3,1
3,3
3,6
3,8
3,9
2001
4,0
4,0
4,0
4,1
4,2
4,3
4,5
4,6
4,7
4,7
4,7
4,7
2002
4,6
4,6
4,6
4,5
4,3
3,9
3,5
3,1
2,7
2,4
2,1
1,8
2003
1,5
1,1
0,8
0,5
0,3
0,2
0,2
0,1
0,0
0,0
0,1
0,1
2004
0,3
0,5
0,8
1,0
1,2
1,4
1,7
2,0
2,2
2,5
2,7
2,8
2005
2,8
2,7
2,6
2,6
2,5
2,4
2,2
2,1
2,0
2,0
1,9
1,9
2006
2,0
2,1
2,2
2,3
2,4
2,5
2,6
2,7
2,8
2,7
2,6
2,5
2007
2,4
2,3
2,2
2,2
2,1
2,1
2,1
2,0
2,0
2,2
2,5
2,8
2008
3,4
3,9
4,3
4,7
5,0
5,4
5,8
6,1
6,4
6,6
6,5
6,3
42
2009
5,9
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace ,15.3.2009
Vývoj hlavních makroekonomických indikátorů v České republice v letech 1998-2007 dokumentuje tabulka č.8. Negativním jevem je pokles růstu v zemědělství, stavebnictví, spotřebě domácností v roce 2007 a další nárůst státního dluhu.
Tabulka č. 8 – Makroekonomické indikátory v České republice za období let 2000-2007
Indikátor
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
HDP v mld.CZK, b.c.
2 189,2
2 352,2
2 464,4
2 577,1
2 814,8
2 983,9
3 215,6
3 530,2
HDP /1 obyv., b.c.
213 110 230 064
241 593
252 617
275 770
291 561
313 213
341 989
HDP meziroční nárůst v %
3,6
2,5
1,9
3,6
4,5
6,3
6,8
6,0
Spotřeba domácnosti %
1,3
2,3
2,2
6,0
2,9
2,5
5,4
5,2
Vývoz zboží a služeb v %
16,5
11,2
2,1
7,2
20,7
11,6
15,8
14,9
Dovoz zboží a služeb v %
16,3
12,8
5,0
8,0
17,9
5,0
14,2
14,2
42
Odhad ČSÚ, publikováno 15.3.2009
36
Průmysl v % (tržby)
7,7
6,0
2,7
5,8
9,9
8,1
11,6
10,8
Stavebnictví v %(tržby)
0,6
6,8
-3,5
11,2
4,5
3,7
13,9
5,9
Služby v % (tržby)
5,7
4,4
0,9
4,7
3,2
3,0
5,0
7,0
Zemědělství v % (tržby)
-3,0
-1,6
2,5
-5,5
0,0
8,0
-3,7
-6,6
Nezaměstnanost
8,8
8,1
7,3
7,8
8,3
7,9
7,1
5,3
Inflace v %
3,9
4,7
1,8
0,1
2,8
1,9
2,5
2,8
Vládní dluh v mld.CZK
405,4 591,5
702,3
775,0
Státní dluh v mld. CZK
289,3 345,0
395,9
493,2
Státní dluh/HDP v % Zdroj:
13,2
14,7
16,1
19,1
855,1
592,9
21,1
888,6
951,5
1 020,7
691,2
802,5
892,3
23,2
25,0
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls,
25,3 staženo
15.12.2008
Přes absenci detailních informací se jeví jako příčiny poklesu GDP v České republice: •
výrazný propad vývozu v reakci na recesi v eurozóně
• zpřísnění úvěrových podmínek, které zdražují úvěrové financování většině firem, případně znemožňují některým z nich (Sklárny Bohemia, Karlovarský porcelán a další) čerpat úvěry vůbec. Důsledkem je snižování domácí poptávky projevující se snížením maloobchodních tržeb. Otevřenost české ekonomiky vůči zahraničí měla v důsledku časového předstihu ekonomické krize ve vyspělých zemích, které jsou odběrateli i dodavateli, vliv na pokles obchodní bilance České republiky. Pokles zahraničního obchodu dokumentují následující údaje za prosinec 200843
dovoz …………… -8,2% vývoz……………-13,4%
43
zveřejněno 5.2.2009 na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty a jde o meziroční údaje v běžných cenách
37
Obchodní bilance skončila schodkem 11,8 mld. CZK, což představuje meziroční zhoršení o 9,0 mld. CZK. V roce 2008 vývoz meziročně klesl o 0,7 %, dovoz se zvýšil pouze o 0,1 %. Roční bilance dosáhla aktiva 69,4 mld. CZK, které bylo o 18,5 mld. CZK nižší než v roce 2007. Česká ekonomika ve srovnání s vyspělým světem si přes zhoršení ekonomických parametrů udržela svůj ekonomický růst za rok 2008 vyjádřený v GDP v kladných číslech a s minimálním růstem 1%. Nicméně, zejména ve 4. čtvrtletí 2008, se začaly projevovat první dopady
ekonomické krize u konkrétních českých firem,
zejména odvětví průmyslu a
stavebnictví. Analýza dopadů do ekonomiky České republiky je nad rámec tématu práce.
3.2 Analýza bankovního trhu v České republice Bankovní systém v České republice je dvoustupňový. Tvoří ho44 centrální banka – Česká národní banka a dalších 37 bank: •
univerzální banky (14)
•
specializované banky – Česká exportní banka, Českomoravská záruční a
rozvojová banka, 5 stavebních spořitelen a 2 hypotéční banky •
pobočky zahraniční bank (16)
•
investiční banky v České republice nejsou a nemají právní základ pro své
podnikání Základním dokumentem usměrňujícím podnikání obchodních bank je zákon o bankách č. 21/1992 Sb., a jeho další novely. Regulace
vychází
z úlohy
ČNB
jako
banky
bank,
která
představuje
jednu
z nejvýznamnějších funkcí ČNB spolu s dalšími jejími funkcemi, jako je • Emisní funkce ČNB - právo emitovat oběživo, bankovky a mince. • Monetární funkce - měnovou politikou ČNB reguluje množství peněz v oběhu • Funkce banky státu – vede účty orgánům státní správy a zastupuje stát v mezinárodních institucích.
44
k 31.12.2008 http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/ukazatele_tab01.ht ml staženo 4.4.2009
38
• Funkce banky bank je naplňována vedením účtů bank v clearingovém centru a bankovní regulací a dohledem. Bankovní regulace ze strany ČNB představuje tyto hlavní činnosti: • udílení bankovních licencí, • řízení platebního styku a peněžního oběhu, • stanovení pravidel obezřetného podnikání bank, • zajišťování bankovního dohledu, • stanovení opatření k nápravě nedostatků bank a finančních institucí podléhající bankovnímu dohledu, • činí funkci „věřitele poslední instance“ pro obchodní banky • zajišťování souhrnných informací za bankovní sektor Od 1.4.2006 bankovní dohled ČNB dohlíží nad celým finančním trhem. Na stabilizaci bankovního systému v České republice kromě bankovního dohledu ČNB začaly působit pozitivně registry evidence dlužníků : • bankovní registr klientských informací (BRKI) využívá naprostá většina bank na trhu pro
informace o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce klientů – fyzických osob.
Obsahuje informace pouze o kreditních operacích a nebere zřetel na aktivní zůstatky klientů. Databáze nabízí bankám nejen pohled na současný stav zadlužení klienta, ale také zpětně za poslední 4 roky. Uvedeny jsou v něm například kontokorentní úvěry, kreditní karty, spotřebitelské či hypoteční úvěry • nebankovní registr klientských informací (NRKI) představuje databázi údajů o úvěrech, které poskytly svým klientům leasingové a splátkové firmy. Opět ve svém souhrnu vypovídají o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce klientů - fyzických osob 45 • registr spravovaný Sdružením na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům (SOLUS), shromažďuje pouze negativní informace o dlužnících. Zařazeni jsou do něj pouze ti dlužníci, kteří vůči některému z členů sdružení neplní své závazky. Přístup do něho mají banky, leasingové společnosti, splátkové společnosti, apod.
45
Oba registry BRKI a NRKI byly sloučeny v NRKI Národní registr klientských informací
39
• Centrální registr úvěrů (CRÚ) soustřeďuje informace o úvěrových závazcích fyzických
osob podnikatelů a právnických osob a umožňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ. Vzhledem k uvedenému zaměření nejsou v databázi CRÚ evidovány spotřebitelské úvěry fyzických osob, hypoteční úvěry fyzických osob, ručitelské závazky klientů, údaje o depozitních účtech (běžné účty bez povoleného debetu, spořící, termínové účty). Účastníkem CRÚ jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank, působící na území České republiky a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon (v současné době Česká konsolidační agentura). Garantem projektu a dalšího rozvoje systému CRÚ je Česká národní banka. Clearingové centrum Předávání úhrad mezi bankami v České republice zabezpečuje Clearingové (zúčtovací) centrum České národní banky (dále jen CC ČNB). Každá tuzemská banka má u CC ČNB založen svůj účet vedený v Kč a jeho prostřednictvím zasílá nebo naopak přijímá úhrady od jiných bank v souladu s uzavřenou smlouvou. Předávání úhrad mezi bankou a CC ČNB se uskutečňuje pouze v CZK a provádí se formou vstupních nosičů (souborů) v souladu s pravidly a časovým harmonogramem vyplývajícími z mezibankovní smlouvy. Všechny banky mají vedeny účty v tomto centru a CC zabezpečuje služby za těchto podmínek: - Brutto zúčtování v reálném čase - Povinná přímá účast všech obchodních bank - Přímé vztahy mezi centrálou dané banky a zúčtovacím centrem ČNB - Zúčtování probíhá na účtech mezibankovního platebního styku - Neodvolatelnost položek akceptovaných zúčtovacím centrem - Není povoleno na účtech debetní saldo - ČNB poskytne překlenovací úvěr (dvounásobek diskontní sazby) - Nekryté platby nejsou realizovány - Zpracování různých typů transakcí - Zpracování transakcí pouze v CZK - Poskytování úvěru přes noc ze strany ČNB Bankovní trh v České republice ve srovnání se situací bankovního a finančního sektoru mnoha zemí světa finanční krizí zatím nebyl přímo zasažen, prokázal dobrou odolnost vůči problémům v návaznosti na krizi na americkém trhu v souvislosti s méně kvalitními hypotékami (sub-prime) a zaznamenal ve všech segmentech další rozvoj. Některé banky 40
vykázaly za rok 2008 výrazně snížené zisky způsobené ztrátami díky svým zahraničním investicím (ČSOB oznámila pokles zisku za rok 2008 ve srovnání s rokem 2007 o téměř 10 mld. CZK v důsledku ztrát v islandských fondech a investicích v Lehman Brothers Holdings Inc., a přecenění aktiv), přesto se nedostala do ztráty, ale zisk cca 1 mld. CZK vykázala.. Jiné banky však dosáhly mimořádně vysokých zisků (Česká spořitelna 15,5 mld. CZK čistého zisku za rok 2008, M Bank 7 mld. CZK), standardních velmi dobrých výsledků dosáhla Komerční banka, Unicredit Bank a další banky. Nicméně provázanost trhů a dominantní vlastnictví bank zahraničními subjekty se začalo projevovat na hospodářských výsledcích bank, resp. na stahování jejich likvidity do mateřských bank (Česká spořitelna – Erste Bank, ČSOB – KBC). Příčinou relativně dobré kondice bank v České republice je ve srovnání s vyspělými ekonomikami především: • větší orientace na retailové méně rizikové bankovní produkty • malý podíl i rozsah nabízených produktů investičního bankovnictví v důsledku méně rozvinutého peněžního a kapitálového trhu • minimální angažovanosti tuzemských bank ve strukturovaných investičních nástrojích odvozených od rizikových hypoték • vysoká likvidita domácího bankovního sektoru, která snižuje závislost domácích bank na půjčkách na mezinárodním trhu.46 • nižší zadluženost obyvatelstva i firem ve srovnání se zahraničím
• dlouhodobá stabilizace bankovního sektoru díky dodržování pravidel obezřetného podnikání bank a stabilizaci vlastnických struktur v tuzemských bankách po předchozí masivní finanční náročnosti konsolidace a stabilizace bankovního sektoru ve výši cca 200 mld. CZK)
3.2.1 Vývoj počtu bank v České republice Vývoj počtu bank mezi roky 1993 - 2007 doznal několik různých fází vývoje. Mezi roky 1993-1994 pokračoval nárůst počtu bank z minulých let, pak nastala stagnace. Mezi roky 1995 a 2003 celkový počet bank klesal na 35 bank celkem. Od roku 2003 počet bank celkem mírně opět vzrost a udržuje se na počtu 37 bank. Graf č. 3 Vývoj počtu bank v ČR (1993-2007)
46
Článek Zdeňka Tůmy Nejistoty se nemusí stát problémem, TOP Finance 2008
41
Počty bank v ČR v letch 1993-2008 60
Počty bank
50 40 30 20 10 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12
13 14 15 16
roky 1993-2008 http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/ukazatele_metodika.html;, 3.11.2008
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Tabulka č. 9 Vývoj počtu bank v ČR v letech 1993-2007
Státní peněžní ústavy
1
1
1
1
1
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
Banky se státní účastí
4
4
6
6
6
5
4
4
3
2
2
2
2
2
2
Banky s rozhodující českou účastí
28
28
25
18
15
14
10
8
8
9
7
7
7
7
6
Banky v nucené správě
1
1
0
5
4
0
0
1
1
0
0
0
0
0
0
Celkem
34
34
32
30
26
20
15
14
12
11
9
9
9
9
8
Banky s rozhodující zahraniční účastí
12
13
13
14
15
15
17
16
16
17
17
17
15
15
15
Pobočky zahraničních bank
6
8
10
9
9
10
10
10
10
9
9
9
12
13
14
Celkem
18
21
23
23
24
25
27
26
26
26
26
26
27
28
29
Banky celkem
52
55
55
53
50
45
42
40
38
37
35
35
36
37
37
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/index.html , staženo 30.10.2008;
Počty bank k 31.12.200847 47
Zdroj
http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/ukazatele_metodika.html; 19.2.2009
42
K 31.12.2008 v České republice poskytovalo bankovní služby celkem 37 bank (vč. ČNB). Rozdělení bank podle velikosti bilanční sumy dokumentuje část tabulky č. 10. Tabulka č. 10 Přehled bank v České republice za rok 2008
Univerzální a specializované obchodní banky, vč. poboček zahraničních bank v ČR48
1. 2. 3.
VELKĚ BANKY (bilanční suma nad 150 mld. Kč) Česká spořitelna, a.s. Československá obchodní banka, a.s. UniCredit Bank Czech Republic
4.
Komerční banka, a.s.
A.
B. 1. 2. 3. 4. C.
Banco Popolare ČR, a.s.
2. 3. 4. 5. 6. 7.
Česká exportní banka a.s. J&T BANKA, a.s. LBBW Bank CZ a.s. PPF banka a.s. Volksbank CZ, a.s. Wüstenrot hypotéční banka a.s. Pobočky zahraničních bank ABN AMRO Bank N.V. Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V.
D. 1. 2.
BRE Bank S.A.
4. 5. 6.
CALYON S.A. Citibank Europe plc COMMERZBANK Aktiengesellschaft Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag
7.
STŘEDNÍ BANKY (bilanční suma 50 až 150 mld. Kč) Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. GE Money Bank, a.s. Hypotéční banka, a.s. Raiffeisenbank a.s. MALÉ BANKY (bilanční suma pod 50 mld. Kč)
1.
3.
8.
Fortis Bank SA/NV
9.
ING Bank N.V.
10. 11. 12.
HSBC Bank plc Oberbank AG PRIVAT BANK AG
13.
Raiffeisenbank im Stiftland
14. 15. 16. 1. 2. 3. 4. 5.
Straumur-Burdaras Investment Bank Všeobecná úverová banka, a.s. Waldviertler Sparkasse STAVEBNÍ SPOŘITELNY Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.
Zdroj:http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/ukazatele_metodika.html; 19.2.2009
Rozhodující skupinu velkých bank v roce 2008 tvořily Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit Bank. V roce 2007 a 2008 proběhly fúze a akvizice některých bank – spojení HVB Bank a Živnostenské banky a jejich vstup do UniCredit Bank (2007) a sloučení eBanky s Raiffeisenbank (2008). Všechny největší banky působící na českém trhu jsou součástí velkých evropských bankovních skupin.
48
Mezi specializované banky patří 5 stavebních spořitelen, 2 hypotéční banky, Českomoravská záruční a rozvojová banka a Česká exportní banka
43
Procentní podíly aktiv jednotlivých skupin bank na aktivech celého bankovního sektoru ukazuje graf č. 4.49 Graf č. 4: Podíly jednotlivých skupin bank v celkových aktivech v bankovním sektoru
Zdroj:http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/ukazatele_ta b07.html; vlastní úprava; 26.2.2009
3.2.2 Vklady v České republice Strukturu depozit bankovního sektoru v České republice tvoří: •
Primární depozita obchodních bank (od obyvatelstva a firem, tj. nebankovních
subjektů) •
Depozita finančních institucí
•
Depozita vládních institucí
Bankovním depozitům konkurovaly50:
49 50
•
depozita stavebního spoření (meziroční přírůstek 6,95%)
•
kolektivní investování (meziroční přírůstek 16,19%)
•
penzijního připojištění (meziroční přírůstek 19,09%)
Ukazatele ke dni 30.9.2008 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rocni_zprava_Financni_trh_2007_pdf.pdf staženo 20.3.2009
44
Bankovní sektor vykazoval v letech 2004 - 2007 trvalý růst objemu vkladů klientů. Přitom došlo k mírnému nárůstu podílu středních a malých bank a i poboček zahraničních bank na celkovém objemu depozit (viz tabulky č. 10 a 11). Celkový objem vkladů u bank51 v České republice dosáhl výše 2109,8 mld. CZK v roce 2007, což představuje zvýšení proti roku 2006 o 14,34 %. Na tomto nárůstu se podílely domácnosti (9,58%), a nebankovní subjekty (17,2%), finanční instituce (28,04%), vládní instituce (25,73%). Tabulka č. 11 Vklady klientů celkem za bankovní sektor v ČR v %52
Bankovní sektor celkem v tom: velké banky střední banky malé banky pobočky zahraničních bank stavební spořitelny
31.12.200 4
31.12.200 5
31:12.200 6
31.12.200 7
100,00
100,00
100,00
100,00
66,44 6,46 2,29
64,78 6,36 2,95
63,43 6,57 3,17
64,15 7,19 3,33
7,64 17,18
8,25 17,66
9,27 17,56
9,32 16,01
Zdroj:http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl _uk_bank_sekt/download/ukazatele.xls
Objem vkladů za rok 2007 u vybraných bank Na celkovém objemu vkladů ve výši 2109,8 mld. CZK se podílely nejvíce Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank CZ a Citibank, viz tabulka č. 12 a graf č. 5. Tabulka č. 12 Podíl vybraných bank na objemu vkladů celkem za rok 2007 Banky
Objem vkladů v mld. CZK
Objem vkladů celkem 2109,8 Česká spořitelna 591,6 ČSOB 561,9 Komerční banka 540,7 UniCredit Bank CZ 166,3 Citibank 86,1 Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rocni_zprava_Financni_trh_2007_pdf.pdf výroční zprávy bank (11.12.2008) Graf č. 5
Podíl vybraných bank na objemu vkladů v ČR celkem za rok 2007
51
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rocni_zprava_Financni_trh_2007_pdf.pdf staženo 20.3.2009 Účastníci bankovního sektoru (banky) jsou často tříděny podle skupin, které jsou založeny na velikosti bilanční sumy s doplněním o organizační a specializační aspekty. Rozdělení bank do skupin je revidováno vždy na začátku každého kalendářního roku. V současné době jsou jednotlivé skupiny roztříděny podle velikosti bilanční sumy od sum pod 50 mld. Kč až nad sumu 150 mld. Kč.
52
45
Podíl vybraných bank na objemu vkladů celkem v ČR v roce 2007
ČS ČSOB KB UniCredit Citibank Ostatní
Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rocni_zprava_Financni_trh_2007_pdf.pdf,
výroční zprávy
bank, zpracováno 3.1.2009
3.2.3 Úvěry v České republice Objem poskytnutých úvěrů se mezi roky 2004 – 2007 postupně zvyšoval. Celkový objem úvěrů dosáhl k 31.12.2007 výše 1553,7 mld.CZK53, což je o 21,38% více než v roce 2006. Na celkovém přírůstku objemu úvěrů se podílely nefinanční subjekty (firmy) meziročními změnami (16,22%), domácnosti, (25,05 %), finanční instituce (32,49%) a vládní instituce (19,07%). Z hlediska poskytovatelů úvěrů mírně stagnoval podíl velkých bank na celkovém objemu poskytovaných úvěrů (viz tabulka č. 13). Tabulka č. 13 Úvěry podle skupiny bank celkem za bankovní sektor ČR v %
Bankovní sektor celkem v tom: velké banky střední banky malé banky pobočky zahraničních bank stavební spořitelny
31.12.2004 100,00 60,93 14,48 5,18 11,15 8,26
31.12.2005 31:12.2006 100,00 100,00 60,11 15,60 5,47 9,73 9,10
58,71 15,98 5,63 10,26 9,41
31.12.2007 100,00 56,45 17,03 5,99 10,70 9,82
Zdroj: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_b ank_sekt/download/ukazatele.xls
53
TOP Finance 2008 a http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rocni_zprava_Financni_trh_2007_pdf.pdf, staženo 2.2.2009
46
Objem úvěrů poskytnutých obyvatelstvu činil v roce 2007 CZK 707 mld., tj. o 25,05% více než v roce 2006. Tyto výsledky odpovídají pozitivnímu vývoji ekonomiky jako celku, ale i růstu zadluženosti obyvatelstva. Od roku 2002 rostl objem úvěrů celkem i poskytnutých obyvatelstvu viz graf č. 6. Graf. č. 6 Porovnání objemu úvěrů v ČR celkem a vůči obyvatelstvu v letech 1994-2007 Porovnání objem u poskytnutých úvěrů (m il.Kč) 2000000 1800000 1600000 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0 1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
úvěry celkem
2002
2003
2004
2005
2006
2007
obyvatelstvu
Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rocni_zprava_Financni_trh_2007_pdf.pdf, staženo 28.12.2008
Objem poskytnutých úvěrů za rok 2007 u vybraných bank Objem poskytnutých úvěrů dosáhl v roce 2007 sumy 1553,7 mld. CZK. Proti roku 2006 úvěry celkem vzrostly o 21,38%. Na celkovém objemu poskytnutých úvěrů se podílely nejvíce Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank CZ a Hypoteční banka, (viz tabulka č. 14 a graf č. 7).
Tabulka č. 14 Podíl vybraných bank na objemu úvěrů celkem v ČR za rok 2007 Banky
Objem úvěrů v mld. CZK
Objem úvěrů celkem z toho: 1553,7 Česká spořitelna 418,4 ČSOB 391,7 Komerční banka 304,5 UniCredit Bank CZ 153,1 Hypoteční banka 96,3 Zdroj: zpracováno 22.11.2008 podle výročních zpráv bank a podle http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rocni_zprava_Financni_trh_2007_pdf.pdf
47
Graf č. 7 Podíl vybraných bank na objemu úvěrů v ČR celkem za rok 2007
Podíl vybraných bank na celkovém objemu úvěrů v roce 2007 v ČR
CS ČSOB KB UniCredit Hypot. Ostatní
Zdroj: zpracováno 22.11.2008 podle výročních zpráv bank a podle http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rocni_zprava_Financni_trh_2007_pdf.pdf
3.2.4 Platební karty Počet vydaných platebních karet v České republice v období mezi roky 2003 – 2007 trvale rostl. Vyšší tempo růstu než počet vydaných karet celkem dosahoval vývoj počtu vydaných čipových karet. Tabulka č. 15 Počet vydaných platebních karet v ČR v letech 2003 až 200754 2003 Počet karet
2004
2005
2006
2007
6,373.591
6,867.733
7,390.357
7,865.277
8,623.124
1,428.732
2,166.418
2,830.302
3,488.627
5,811.912
971.911
1,261.606
1,648.977
6,418.446
6,603.621
6,974.147
celkem Z toho čipové karty Kreditní karty
203.274
372.933
(vč. charge) Debetní karty
5,829.857
5,873.728
Zdroj: http://cardmag.cardzone.cz/aktual/pages/archiv.html , staženo 22.11.2008
Vývoj meziročních nárůstů ukázal na rozkolísanost nárůstu klasických debetních karet a rostoucí zájem vydavatelů i zákazníků zejména z důvodů zvýšené bezpečnosti o karty čipové. U kreditních karet se od maxima nárůstu v roce 2005 stabilizoval roční růst kolem 30%: 54
Údaje za celkový počet vydaných karet v ČR tvoří součet debetních a kreditních (vč. charge) karet. Počty čipových karet jsou uvedeny rovněž z celkového počtu vydaných karet a nejde tedy všechny řádky tabulky sčítat dohromady
48
Tabulka č. 16 Meziroční nárůst počtu vydaných platebních karet v ČR v letech 2003 až 2007 (v %) Počty platební karty
2003/2002
2004/2003
2005/2004
2006/2005
2007/2006
Celkem
20,35
7,75
7,61
6,43
9,64
Z toho čipové
78,47
51,63
30,64
23,26
66,91
Kreditní karty
108,21
83,46
160,61
29,81
30,60
Debetní karty
12,24
0,75
9,27
2,89
5,61
Zdroj: http://cardmag.cardzone.cz/aktual/pages/archiv.html, , staženo 22.11.2008
Rovněž používání platebních karet českých vydavatelů k platbám u obchodníků a výběrům hotovosti v bankomatech v tuzemsku i při platbách a výběrech v zahraničí, se rok od roku zvyšovalo. Stabilní výši dosahuje průměrná platba kartou u obchodníků. Tabulka č. 17 Platby kartou u obchodníků, objem a průměrná platba v letech 2003 až 2007 v ČR 2003
2004
2005
2006
2007
Počet plateb celkem
67,652.432
83,493.644
99,756.686
116,890.828
137,899.579
Objem plateb v tis. CZK
77,588.299
91,727.996
114,584.198
133,746.846
155,830.892
Průměrná platba v CZK
1147,00
1099,00
1149,00
1144,00
1130,00
Zdroj: http://cardmag.cardzone.cz/aktual/pages/archiv.html , staženo 22.11.2008
Rostl i počet i objem plateb. K největšímu nárůstu došlo mezi léty 2002 a 2003. Nicméně mezi roky 2003 a 2007 bylo vydáno více než 100% nových platebních karet. Průměrná hodnota platby byla poměrně stálá, mírně převyšuje 1.100,- Kč. U bankomatových transakcí byla naproti tomu patrná určitá stabilizace počtu výběrů při rostoucím objemu vybírané hotovosti včetně zvyšování hodnoty průměrného výběru. Příčinou bylo zřejmě zvýšení poplatků za výběr a jejich rozlišení na bankomaty vlastní banky a bankomaty „cizí“. Důsledkem toho bylo „ekonomické“ chování držitelů karet, jak vyplývá z tabulky č. 18. Tabulka č. 18 Bankomatové transakce s tuzemskými kartami doma i v zahraničí, roky 2003 až 2007 2003
2004
2005
2006
2007
Počet výběrů celkem
118,096.693
119,815.016
125,159.933
133,737.642
144,062.332
Objem výběrů v tis.
344,853.470
382,434.935
422.183.267
475,192.728
531.282.074
2920,00
3192,00
3373,00
3553,00
3688,00
CZK Průměrný výběr v CZK
http://cardmag.cardzone.cz/aktual/pages/archiv.html , staženo 22.11.2008
49
Vývoj poměru plateb a výběrů z bankomatů ukázal na určitou vyspělost chování držitelů karet. V zemích s delší tradicí platebních karet již řadu let převažovaly platby nad výběry (například právě ve Velké Británii). V počátcích rozvoje karet tomu bylo naopak. V prvních letech používání platebních karet v ČR převažovaly výběry nad platbami až desetinásobně, hodnota tohoto poměru se postupně vyrovnala a to u počtu plateb rychleji než u jejich finančního objemu. Trh platebních karet v České republice přes svou „mladost“ prošel v posledních letech velkou dynamikou růstu, zejména pokud jde o vydané kreditní karety, které bankám umožňují dosahovat vysoké výnosy.
3.3 Analýza ekonomické situace Velké Británie Velká Británie je jednou z největších ekonomik na světě podle celkové hodnoty vytvořeného GDP ve výši 1.384,8 mld.GBP. Velká Británie55 je v současné době spolu s USA, Čínou, SRN, Islandem a Japonskem jednou z nejvíce postižených zemí finanční a ekonomickou krizí na světě. Příčinou tohoto stavu je rozvinutost bankovních služeb a obchodování s deriváty odvozených od rizikových aktiv, neodpovědnost bank v poskytování úvěrů. Nicméně Velká Británie se i v době prosperity ostatních vyspělých zemí (do roku 2007) dlouhodobě potýkala se stagnací ekonomického růstu, event. s jen mírným růstem a tuto situaci vystihl citát Warena C. Buffetta56. Hypoteční krize a posléze finanční a ekonomická krize silně zasáhla Velkou Británii cca v polovině roku 2008. Došlo k dramatickému zhoršení všech hlavních makroekonomických ukazatelů, došlo nejprve k zastavení, po té pak zejména ve 4. čtvrtletí 2008 k hlubokému poklesu GDP, v důsledku toho došlo k hromadnému propuštění zaměstnanců a zvýšení ukazatele nezaměstnanosti.
55
Oficiální název státu je Spojené království Velké Británie a Severního Irska (United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland). Spojené království (UK) zahrnuje Velkou Británii (Anglie, Skotsko, Wales), Severní Irsko a přilehlé ostrovy (Western Isles, Orkney Islands, Shetland Islands, Isles of Scilly, Isle of Wight, Isle of Anglesey). Isle of Man a Channel Islands (Jersey, Guernsey, Alderney, Sark, Herm) patří mezi britské dependence. Nejsou součástí Spojeného království ani EU. Jsou pouze součástí celní unie EU. Ostrovy mají vlastní zákonodárné sbory. Parlament Isle Of Man (Court Tynwald) založený Vikingy je označován za nejstarší nepřetržitě existující parlament na světě s více než 1000 letou historií. 56
Waren C. Buffett, jeden z nejbohatších mužů na světě proslul citátem „19. století patřilo Anglii, 20. století patřilo USA a 21. století patří Číně. Investujte podle toho…“
50
Průmyslová výroba v Británii se v prosinci meziročně propadla o 9,4 procenta. Jedná se tak o nejhlubší pokles od počátku roku 1981. Za 4.čtvrtletí 2008 klesla produkce o 4,5 procenta a zaznamenala nejsilnější propad za téměř 35 let od roku 1974, kdy Británii vyřadila z provozu stávka horníků. Ta vyvolala nedostatek energie a přinutila tehdy vládu vyhlásit třídenní pracovní týden. Postupující ekonomickou krizi dokumentují hlavní makroekonomické indikátory za rok 2007 (Tabulka č. 19) a za rok 2008 (Tabulka č. 20) , ve které jsou uvedena předběžná data. Tabulka č. 19 Makroekonomické indikátory k 31.12. 2007 ve Velké Británii
Indikátor Velké Británie
57
Kvantifikace
Hrubý domácí produkt (GDP) v mld. GBP za rok 2007 v b.c.
1.384,8
Hrubý domácí produkt (GDP) v mld. CZK za rok 2007 v b.c.58 Meziroční nárůst HDP (2007/2006) v %
50 259,9 3,1
Inflace (v %)
2,3
Míra nezaměstnanosti v %
5,4
Počet obyvatelstva
60,587.000
Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb010 Staženo 13.12.2008
Pokles GDP dokumentuje v meziročním porovnání (2008/2007) tabulka č.20. Tabulka č. 20 Meziroční vývoj GDP ve Velké Británii v letech 2007-2008
Porovnání GDP ve Velké Británii v % GDP 2008 4.čtvrt./3.čtvrtletí 2007
-1,5
GDP 4.čtvrtl2008/4.čtvrtletí 2007
- 1,9
Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb010 Staženo 13.12.2008
Nezaměstnanost Celková nezaměstnanost Velké Británie k 31.12. 2007 činila 5,4 %.
57
58
http://epp.eurostat.ec.europa.eu U údajů za trh Velké Británie k 31.12.2007 je použit kurz CZK/GBP ve výši, 36,294
51
Tzv. „dlouhodobou nezaměstnanost“ v % na aktivním obyvatelstvu (práceschopném) mezi roky 2000 - 2007 však byla výrazně nižší, jak ukazuje tabulka č.21.
Tabulka č. 21 Dlouhodobá nezaměstnanost v % ve Velké Británii v letech 2000-2007
Dlouhodobá nezaměstnanost aktivního obyvatelstva v % v ČR a ve Velké Británii
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Dlouhodobá
1,4
1,3
1,1
1,1
1,0
1,0
1,2
1,3
nezaměstnanost Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb010 Staženo 13.12.2008
Další údaje o Velké Británii uvádí tabulka č.22. Tabulka č. 22 Další geografické údaje Velké Británie
Ukazatel
Hodnota
Rozloha v km 2 z toho: - Anglie - Skotsko - Wales - Severní Irsko Počet obyvatel v tis. Z toho: - Anglie - Skotsko - Wales - Severní Irsko Hlavní město Londýn
243.799 130.395 78.782 20.779 13.843 60.587 50.762 5.117 2.966 1.742
7,07
Zdroj: zpracováno dne 13.12.2008 podle http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb010
3.4 Analýza bankovního trhu Velké Británie Bankovní systém Velké Británie je dvoustupňový. Tvoří ho centrální banka – Bank of England a další typy finančních institucí, jako jsou:
52
• Obchodní banky univerzální - poskytující širokou škálu finančních služeb, zejména retailového charakteru (běžné účty, vklady, úvěry, platební karty, platební styk. Příkladem tohoto typu bank jsou např. HSBC, RBS59, Barclays, HBOS, Lloyds TSB, Abbey • stavební spořitelny (building societies): poskytují podobné finanční služby jako obchodní banky. Podle zákona musí tvořit 75% jejich činnosti poskytování hypoték a úvěrů na vybavení domácnosti. Ve Velké Británii působí cca 60 stavebních spořitelen (např. Nationwide, Britannia) • zahraniční banky: v zemi působí 276 zahraničních bank, vč. poboček či reprezentačních kanceláří • investment trusts: investiční společnosti, finanční zdroje získávají prodejem vlastních akcií nebo půjčkami od jiných finančních subjektů. Investují většinou do firemních akcií. Akcie investičních trustů se obchodují na burze (např. Fidelity International); • unit trusts: obdoba investičních trustů (podílových fondů). Finanční zdroje získávají prodejem svých podílů (units). Unit trusty nesmí na rozdíl od investičních společností získávat finanční zdroje půjčkami od jiných finančních subjektů. Pro Velkou Británii je dlouhodobě typické „bankopojištění“, tj. propojení bankovní činnosti a pojištění60 Centrální banka Velké Británie Bank of England po nástupu labouristů k moci v květnu 1997 získala nezávislost v oblasti měnové politiky - stanovuje výši úrokových sazeb a ovlivňuje tak směnný kurs libry. Dále plní tyto funkce:
59
60
RSB – Royal Bank of Scotland Pojišťovnictví vytváří 2,5% HDP. Britský pojišťovací sektor je největší v Evropě a 3. největší na světě po USA a
Japonsku. Na UK připadá téměř desetina světových příjmů z pojistného. V pojišťovnictví působí přes 1.000 firem. Převážná většina pojišťoven nabízí všeobecné pojištění majetku a odpovědnosti, zhruba pětina z nich dlouhodobé pojištění (životní a penzijní pojištění) a stovka firem oba druhy pojištění. Britský pojišťovací trh je velmi konkurenční. Pojištění jako forma spoření je v zemi velmi populární a dlouhodobé výdaje na pojištění v přepočtu na hlavu jsou po Švýcarsku druhé nejvyšší na světě. Separátní část britského pojišťovacího trhu představuje Londýn, který je největším světovým trhem pro mezinárodní pojištění a zajištění (námořní a letecká doprava). Londýn je také jediným místem na světě, kde působí všech 20 největších světových pojišťoven a zajišťoven. Nejznámější britskou pojišťovnou je více než 300 let stará instituce Lloyd`s, která se zabývá především pojištěním námořní dopravy a zajištěním. K největším pojišťovnám podle výše pojistného patří Norwich Union (Aviva), Prudential, Old Mutual, Legal & General, The Royal Bank of Scotland. Pojišťovny jsou největšími domácími vlastníky akcií britských firem.
53
• vede účty pro vládu, orgány místní správy, operuje s vládními cennými papíry • vede účty bank a poskytuje jim úvěry • nezávisle stanovuje úrokové sazby a určuje tak cenu mezibankovních půjček • Je jediným emitentem hotovostních peněz na území UK (skotské libry emitované The Royal Bank of Scotland zůstávají v oběhu z tradice a jsou vydávány pouze proti stažení příslušného objemu britských liber z oběhu) • přispívá k udržení stability finančního systému jako celku. Zahraniční banky ze zemí Evropského hospodářského prostoru (EHP) potřebují na základě směrnice EU k působení v UK pouze souhlas od domovského regulačního úřadu. Regulátorem britského finančního systému je Financial Services Authority (FSA). Dohled nad britskými bankami provádí tzv. tripartita – Financial Services Authority FSA), Bank of England a ministr financí. Tripartita byla ustanovena na základě dokumentu „Memorandum of Understanding“.61 V roce 1998 přešly povinnosti regulátora z Bank of England na Financial Services Authority (FSA). V roce 2001, kdy FSA převzala veškeré povinnosti v rámci zákona o finančních službách a trzích – „Financial Services and Markets Act 2000“ (FSMA). FSA je nezávislá nevládní organizace jednající na základě pravomoci FSMA a dle zákona má čtyři základní cíle: - udržet stabilitu finančního systému62, - podporovat všeobecné porozumění finančního systému, - zabezpečit ochranu a práva spotřebitele, - snižovat finanční kriminalitu.63 Finanční systém Velké Británie tvořený bankami i nebankovními společnostmi je usměrňován těmito zákony: - zákon o bankách z roku 1987 (Banking Act), - zákon o stavebních společnostech z roku 1986 (Building Society Act)64,
61
http://www.bankofengland.co.uk/about/legislation/index.htm Obdobně jako Bank of England – kdežto Bank of England má za cíl udržovat stabilitu finančního systému jako celku, zejména však omezení systémového finančního rizika, které je úzce spojeno s monitorováním platebního systému. 63 http://www.fsa.gov.uk/Pages/About/Who/index.shtml 62
54
- zákon o poskytování finančních služeb z roku 1986 (Financial Service Act).65 Clearing (zúčtování plateb) ve Velké Británii Od roku 1985 funguje z iniciativy APACS66 hlavní clearingový systém, který tvoří tři separátní clearingové společnosti Bacs67, CHAPS68 a Cheque and Credit Clearing Company69. Bacs zajišťuje zúčtování více než 40 let a je největším zúčtovacím centrem v zemi. Tyto 3 instituce zajišťují většinu plateb v zemi. Kromě toho existují další zúčtovací centra pro opce (The Options Clearing Corporation ), pro futures (LCH Clearnet), Visa, MasterCard, LINK a SWITCH Maestro. Tyto instituce pro zúčtování jsou vlastněny částečně bankami, průmyslovými firmami, dalšími finančními institucemi i soukromými vlastníky. Cheque and Credit Clearing Copany je vlastněna 11 největšími britskými bankami a rovněž akcionářem je i Bank of England. Velká Británie si spolu s Dánskem v maastrichtské novele Smlouvy o EU vyjednala trvalou výjimku na zavedení společné měny (tzv. opt-out). V praxi to znamená, že závisí jen a pouze na jejím suverénním rozhodnutí, zda svou současnou měnu - britskou libru - vymění v budoucnu za euro. Obchodní bankovnictví Velké Británie je historicky jedno z nejdéle fungujících a co do rozsahu počtu a rozmanitosti subjektů patří stále k nejrozvinutějšímu bankovnictví na světě. Jen málo evropských bank figuruje na seznamech největších bank světa, kde v současnosti dominují asijské a americké banky. Největší britskou obchodní bankou podle tržní hodnoty je HSBC
70
, která ve světovém
„žebříčku“ podle Forbes je za zrok 2007 třetí největší bankou světa. Na první místo z hlediska tržní hodnoty se za rok 2007 dostala díky dlouhodobému růstu svých akcií stala 64
Tento zákon je chápan v širším smyslu a neupravuje pouze legislativu stavebních společností, ale novela zákona z roku 1997 rozšiřuje regulaci a dohled nad všemi stavebními společnostmi, bankami, pojišťovnami, investičními a dobročinnými společnostmi viz http://www.bsa.org.uk/consumer/factsheets/100003.htm 65
Banking in the United Kingdom, FT Financial Publishing, Simon Whitney-Long, str. 12 APACS je Britská asociace pro obchod a platby a pro instituce, které zajišťují platební služby pro zákazníky) viz http://www.apacs.org.uk/uk_payment_schemes/index.html
66
67
http://www.bacs.co.uk/Bacs/Corporate/Pages/default.aspx http://www.apacs.org.uk/uk_payment_schemes/chaps_clearing.html 69 http://www.apacs.org.uk/uk_payment_schemes/cheque_credit_clearing.html 68
70
Bankovní skupina HSBC působí v 83 zemích světa a v České republice již přes 10 let poskytuje firemní bankovnictví. V
loňském roce u nás také spustila službu Premier pro fyzické osoby, kde nabízí nadstandardní služby lidem, kteří si u ní uloží přes milion korun.
55
čínská Industrial and Commercial Bank of China (ICBC). Předstihla tak americkou finanční skupinu Citigroup. Tržní hodnota ICBC se k 31.12.2007 dostala na 254 miliard dolarů (asi 5,2 bilionu CZK. Hodnota Citigroup ke stejnému datu dosáhla 251 miliard USD a britská HSBC Holdings s tržní kapitalizací dosáhla 215 miliard USD. HSBC je zároveň největší evropskou bankou. • K „velké britské bankovní pětce“ dále patří Royal Bank of Scotland (RBS), Barclays, HBOS a Lloyds TSB. Jednou z nejvíce krizí postižených bank The Royal Bank of Scotland (RBS) patří mezi tři banky, které každá dostaly vládní pomoc v celkové výši 37 miliard GBP. Stát je poskytl za podíly v Royal Bank of Scotland, Lloyds a HBOS, kterou Lloyds převzala. Bankovní trh Velké Británie je současnou finanční krizí silně zasažen. Řada britských bank doplatila na nezodpovědnost svého managementu v rizikových obchodech, silným napojením na světový finanční trh a rychlé infikování britských bank. V důsledku krize se zastavilo poskytování úvěrů a půjčování finančních prostředků na mezibankovním trhu. Britská vláda v listopadu 2008 zveřejnila záchranný plán pro britské banky v hodnotě 50 miliard GBP (1,58 bilionu korun). Dalších 200 miliard GBP dostala k dispozici Bank of England pro krátkodobé půjčky bankám.
Výměnou za finanční injekci vláda v rámci
záchranného plánu počítá s převzetím podílů v jednotlivých krizí nejvíce postižených bankách. bankách. Podpora se týká osmi největších univerzálních bank a hypotečních bank Abbey, Barclays, HBOS, HSBC, Lloyds TSB, Nationwide Building Society, Royal Bank of Scotland (RBS) a Standard Chartered. Cílem těchto opatření je zajištění krátkodobé likvidity bank, podpora poskytování úvěrů a obnovení důvěry klientů. Britská vláda tak přistoupila k jednomu z možných řešení, jak omezit bankovní krizi. Zatímco americká centrální banka FED využila metodu vykoupení špatných aktiv, britská vláda se rozhodla pro kapitálový vstup vlády do jednotlivých bankovních domů, což je de facto částečné znárodnění bankovního sektoru. Přístup britské vlády má výhodu v tom, že se kapitálovým vstupem vlády banky dostávají na bezpečnější úroveň a v podstatě přebírají rating vlády. Tím se stávají bezpečnějšími partnery pro ostatní banky ve finančních transakcích. Držení podílů bank ve státních rukách se předpokládá jen ve střednědobém horizontu. Rovněž Bank of England jako i řada ostatních centrálních bank USA, zemí eurozóny, Švédska Švýcarska již v průběhu října roku 2008
56
přikročila ke společnému kroku na
podporu ekonomik ohrožovaných finanční krizí snížením základních úrokových sazeb. Ve snižování základních sazeb jako protiopatření na prohlubující se recesy pokračovala Bank of England i dále k téměř nulové sazbě. V lednu 2009 britská vláda představila druhý balíček státní pomoci71 bankovnímu sektoru. Jeho cílem je v rámci boje proti recesi zaručit se za špatná aktiva ostrovních finančních ústavů a zajistit, aby banky obnovily půjčování peněz a zbytečně se tak neprodlužovala hospodářská recese a nejhorší ekonomická krize za 70 let.72 Ústřední částí programu je státní pojištění tzv. toxických dluhů, které v loňském roce v USA krizi odstartovaly. V roce 2007 byly ještě největší britské banky ziskové. Kvůli americké hypoteční krizi se jim však v průběhu roku 2008 hospodářské výsledky rapidně zhoršovaly. Zisky se snížily kvůli odpisům špatných investic do amerických hypotečních listů - např. HSBC musela (podle předběžných odhadů) odepsat investice za 8,7 mld. GBP, RBS za 2,5 mld. GBP a Barclays za 1,6 mld. GBP.
3.4.1 Analýza počtu bank ve Velké Británii Celkový počet bank ve Velké Británii v roce 2007 tvořilo 341 bank. Tento fakt potvrzuje rozvinutost bankovní sféry na tomto teritoriu. Z celkového počtu bank vyvíjejících bankovní činnosti na území Velké Británie je pouze 65 britských bank tj. 19%, ostatní banky jsou z různých částí světa. Téměř jednu třetinu z celkového počtu tvoří banky ze zemí EU. Rovněž struktura bank podle jejich domicilu (americké banky, japonské, banky z EU/27, ostatní vyspělé země světa, ostatní země světa) dokumentuje obrovskou dlouholetou otevřenost britské ekonomiky vůči světu. Strukturu počtu bank podle skupin domicilu bank dokumentuje tabulka č. 23 a graf č.8.
71
"Víme, že základním problémem je obnova půjčování," vyjádřil se pro BBC během své egyptské cesty britský premiér Gordon Brown. 72
Podle listu Sunday Times ministerstvo financí zajistí přinejmenším 100 miliard liber na nových půjčkách
(zpráva ze dne 18.1.2009
57
Tabulka č. 23 Počty bank na bankovním trhu ve Velké Británii 73
Počet bank ve Velké Británii za rok 2007 Domicil banky
Počet
Banky celkem z toho:
341
Britské banky
65
Ze zemí EU
105
Americké banky (oba kontinenty)
30
Z ostatních vyspělých zemí světa
48
Japonské banky
9
Z ostatních zemí světa
84
Zdroj: http://www.bankofengland.co.uk/statistics/ms/2008/nov/bankstats_full.pdf Staženo 30.11.2008
Graf č. 8 Struktura počtu bank ve Velké Británii podle teritoria původu Zdroj: http://www.bankofengland.co.uk/statistics/ms/2008/nov/bankstats_full.pdf
Struktura počtu bank ve Velké Británii podle domicilu za rok 2007
Ostatní země světa
Japonské banky
65 Britské banky
84
9 48
Ostat. země vyspěl.světa
105
Ze zemí EU
30 Americké banky (kontinenty)
3.4.2 Vklady ve Velké Británii Strukturu depozit celého bankovního sektoru ve Velké Británii tvoří depozita nebankovních subjektů (firem), soukromých osob i ostatních finančních institucí jako jsou pojišťovny, penzijní fondy, finanční zprostředkovatelé, hypoteční banky, nebankovní poskytovatelé úvěrů, obchodníci s cennými papíry. 73
http://www.bankofengland.co.uk/statistics/ms/2008/nov/bankstats_full.pdf , údaje za rok 2007
58
Vklady bank celkem přijaté od firem a obyvatelstva se podílely k 30.9.2008 na depozitech celého bankovního sektoru cca 59%. Přitom 70% primárních depozit pochází od soukromých osob.
Tabulka č. 24 Vklady celkem za bankovní sektor ve Velké Británii k 30.9.2008 v mld. GBP Subjekt
Objem k 30.9.2008
Roční přírůstek v GBP proti 3. čtvrtletí 2007
Celkem vklady, z toho Firmy
2146,2 375,0
75,5 20,1
Ostatní finanční instituce
880,7
56,4
Obyvatelstvo
893,3
1,7
Zdroj: http://www.bankofengland.co.uk/statistics/abl/2008/sep/index.pdf Staženo 12.1.2009
Objem vkladů za bankovní sektor ve Velké Británii vyjádřený v CZK dokumentuje tabulka č. 25. Tabulka č. 25 Vklady celkem za bankovní sektor ve Velké Británii k 30.9.2008 v mld. CZK74
Subjekt
Objem k 30.9.2008
Roční přírůstek v GBP proti 3. čtvrtletí 2007
Celkem vklady, z toho
66978.609,6
2356.204,0
Firmy
11703.000,0
627.280,8
Ostatní finanční instituce Obyvatelstvo
27484.885,6
1760.131,2
27878.106,4
53.053,6
Zdroj: http://www.bankofengland.co.uk/statistics/abl/2008/sep/index.pdf Staženo 12.1.2009
Graf. č. 9 Struktura objemu depozit za celý bankovní sektor ve Velké Británii k 30.9.200875
74
75
Údaje přepočítány kurzem k 30.9.2008 - CZK/GBP ve výši 31,208 Nebankovní subjekty=firmy, soukromé osoby = obyvatelstvo
59
Struktura depozit za bankovní sektor ve Velké Británii celkem k 30.9.2008 v mld. GBP
375 Firmy Obyvatelstvo
893,3
880,7 Ostatní finanční instituce
Zdroj: zpracováno podle http://www.bankofengland.co.uk/statistics/abl/2008/sep/index.pdf
12.1.2009
Bankovní sektor ve Velké Británii v depozitech zaznamenal k 30.9.2008 u všech hlavních skupin vkladatelů přírůstek jejich objemu ve srovnání se 3. čtvrtletí roku 2007. Tabulka č. 26 Primární vklady rezidentů ve Velké Británii k 30.9.2008 v GBP
Subjekt
Celkem vklady, z toho Firmy Obyvatelstvo
Objem v mld. k 30.9.2008
Roční přírůstek v GBP proti 3. čtvrtletí 2007
1268,3
21.8
375,0 893,3
20,1 1,7
Zdroj: http://www.bankofengland.co.uk/statistics/abl/2008/sep/index.pdf Staženo 12.1.2009 Tabulka č. 27 Primární vklady ve Velké Británii k 30.9.2008 v mld. CZK76 Subjekt Objem v mld. Roční přírůstek k 30.9.2008 v GBP proti 3. čtvrtletí 2007 Celkem vklady, z toho
39581.1064
680.3344
Firmy
11703.0000
627.2808
Obyvatelstvo
27878.1064
53.0536
Zdroj: http://www.bankofengland.co.uk/statistics/abl/2008/sep/index.pdf Staženo 12.1.2009
76
Údaje přepočítány kurzem k 30.9.2008 - CZK/GBP ve výši 31,208
60
3.4.3 Úvěry ve Velké Británii Strukturu poskytnutých úvěrů bankovního sektoru ve Velké Británii tvoří úvěry firmám, soukromým osobám i ostatním finančním institucím, kterými jsou podobně jako u depozit pojišťovny, penzijní fondy, finanční zprostředkovatelé, hypoteční banky, nebankovní poskytovatelé úvěrů, obchodníci s cennými papíry. Úvěry bank celkem poskytnuté nebankovním subjektům (firmám a obyvatelstvu) se podílely k 30.9.2008 na úvěrech celého finančního sektoru cca 61%. Přitom 59 % úvěrů nebankovním subjektům je poskytnuto soukromým osobám. Tabulka č. 28 Úvěry celkem za bankovní sektor ve Velké Británii k 30.9.2008 v mld. GBP
Subjekt
Objem úvěrů k 30.9.2008
Roční přírůstek v GBP proti 3. čtvrtl. 2007
Celkem úvěry, z toho Firmy
2575,3
48,8
637,6
26,5
Ostatní finanční instituce Obyvatelstvo
995,6
46,0
942,1
- 22,9
Zdroj: http://www.bankofengland.co.uk/statistics/abl/2008/sep/index.pdf Staženo 12.1.2009
Největší podíl na objemu poskytnutých úvěrů celkem ve Velké Británii tvoří úvěry finančním institucím, což svědčí o vysoce rozvinutém mezibankovním trhu. Na výsledcích k 30.9.2008 jsou patrny důsledky finanční krize zejména pokud jde o pokles poskytování úvěrů obyvatelstvu. Údaje z tabulky č. 28 jsou v následující tabulce přepočteny do CZK. Tabulka č. 29 Úvěry celkem za bankovní sektor ve Velké Británii k 30.9.2008 v mld. CZK77
Subjekt
Celkem úvěry, z toho Firmy 77
Objem úvěrů k 30.9.2008 v CZK
Roční přírůstek v CZK proti 3. čtvrtletí 2007
80369.962,4 19898.220,8
Údaje přepočítány kurzem k 30.9.2008 - CZK/GBP ve výši 31,208
61
1522.950,4 827.012,0
Ostatní finanční instituce Obyvatelstvo
31070.684,8
1435.568,0
29401.056,8
- 714.663,2
Zdroj: http://www.bankofengland.co.uk/statistics/abl/2008/sep/index.pdf Staženo 12.1.2009 a přepočteno
Tabulka č. 30 Úvěry celkem poskytnuté firmám a obyvatelstvu v GB k 30.9.2008 v mld. GBP
Subjekt
Objem úvěrů k 30.9.2008 v GBP
Roční přírůstek v GBP proti 3. čtvrtletí 2007
Celkem úvěry, z toho
1579,7
3,6
Firmy
637,6
26,5
Obyvatelstvo
942,1
- 22,9
Zdroj: http://www.bankofengland.co.uk/statistics/abl/2008/sep/index.pdf Staženo 12.1.2009
Údaje z tabulky č. 30 jsou přepočteny do CZK v následující tabulce.
Tabulka č. 31 Úvěry celkem poskytnuté firmám a obyvatelstvu ve Velké Británii k 30.9.2008 v mld. CZK78
Subjekt
Objem k 30.9.2008 Roční přírůstek v GBP proti 3. čtvrtletí 2007
Celkem úvěry, z toho
49299.2776
112.3488
Firmy
19898.2208
827.0120
Obyvatelstvo
29401.0568
- 714.6632
Zdroj: http://www.bankofengland.co.uk/statistics/abl/2008/sep/index.pdf Staženo 12.1.2009 a přepočteno
78
Údaje přepočítány kurzem k 30.9.2008 - CZK/GBP ve výši 31,208
62
Graf. č. 10 Struktura objemu úvěrů poskytnutých celým finančním sektorem ve Velké Británii k 30.9.200879
Struktura úvěrů poskytnutých celým bankovním sektorem Velké Británie k 30.9.2008 Firmy Ost.finanční instituce Obyvatelstvo
Zdroj: http://www.bankofengland.co.uk/statistics/abl/2008/sep/index.pdf .Staženo 12.1.2009 a upraveno
3.4.4 Platební karty Velká Británie má velmi bohatou historii v oblasti vydávání platebních karet a lze ji označit za „kartovou velmoc“. Platební karty
se během posledních 40 let vyvinuly v mocný
platební prostředek. První kreditní karta byla vydána bankou Barclays 29. 6. 1966 jako Barclaycard (v součinnosti s BankAmericard, později přijaly brand "VISA"). Britové jsou zvyklé platit kartou doma i na cestách v cizině, což ročně představuje zpracování 6,2 mld. plateb v objemu 309,4 mld. GBP. Ve Velké Británii se vydává 30,5 % karet evropského regionu. Mezi 25 nejsilnějších evropských bank dle objemu vydaných karet se řadí 6 britských bank a na 1. místě je Barclays. Vydáváním karet se zabývají nejen banky a finančních instituce (stavební spořitelny, pojišťovny), ale i obchodní domy a řetězce. Britský trh v roce 2007 nabízel více než 1.500 různých typů debetních a kreditních karet80. Počet kreditních a charge karet v roce 2007 mírně převážil nad debetními kartami (53% nejvyšší procento v Evropě). Nicméně, pro 70 % plateb se britští spotřebitelé používaly kartu debetní. Naopak kreditní karty rostly v UK za rok 2007 pouze 1,2%, což je méně než inflace v UK za rok 2007. Průměrná hodnota nákupu kreditní kartou u obchodníků se snížila o 1 GBP na 34,33 GBP. Debetními kartami v UK bylo v roce 2007 provedeno 4,9 mld. nákupů.
79 80
Nebankovní subjekty = firmy, soukromé osoby = obyvatelstvo Podle www.choosingandusing.com
63
Tabulka č. 32 Údaje o trhu platebních karet ve Velké Británii v roce 2007 Platební karty ve Velké Británii, údaje za rok 2007 Počet transakcí celkem
6,2 mld.
Objem transakcí v GBP
309,4 mld.
Počet transakcí debetními kartami u obchodníků
4,9 mld.
Počet transakcí kreditními a charge kartami
1,9 mld.
Objem nákupů kreditními a charge kartami v GBP
133 mld.
Průměrná hodnota 1 nákupu kreditní kartou v GBP
34,33
Průměrná hodnota 1 nákupu kreditní kartou v CZK81
1246
Počet bankomatů
64 120
Zdroj: http://www.apacs.org.uk/resources_publications/documents/AnnualSummary2008060209.pdf 15.2.2009
Kreditní a charge karty byly použity v roce 2007 k 1,9 mld. nákupů v celkové hodnotě 133 mld. GBP – což je nárůst oproti roku 2006 o 6%. Tento nárůst však nevedl ke zvýšenému počtu dluhů spotřebitelů, ten naopak klesl o 1,1 mld. GBP. Na území Velké Británie je instalováno 64.120 ks bankomatů. Jedná se o nejvyšší počet v Evropě a šesté místo ve světovém srovnání. V lokalitách mimo bankovní pobočky je umístěno 4x více bankomatů než na pobočkách (průměr v celé Evropě je 27% bankomatů mimo pobočku). Všechny bankomaty jsou napojeny na sdílenou síť LINK, která oproti Evropě zcela neobvykle umožňuje přímé připojení nezávislých provozovatelů bankomatů (místo prostřednictvím sponzorování existující členskou finanční institucí). Největším provozovatelem je HANCO (11 % ATM) a Royal Bank of Scotland (také 11%).
81
Je použit kurz CZK/GBP ve výši, 36,294
64
4 Porovnání a vyhodnocení vybraných bankovních produktů v České republice a ve Velké Británii Současná bankovní praxe v České republice odpovídá zvyklostem dělení bankovnictví ve vyspělých zemích, včetně Velké Británie na segmenty : • Retail jde o obsluhu fyzických osob, tj. občanů a OSVČ 82(ne všechny banky však OSVČ do retailu započítávají) • SME83 - malé a střední podnikání (OSVČ (pokud je banka započítává do tohoto segmentu), mikro firmy, malé firmy, střední firmy • Korporátní bankovnictví (v České republice klienti s obratem u některých bank nad 1 miliardu CZK) Kritéria dělení klientely do jednotlivých segmentů nejsou v České republice ani ve Velké Británii jednotně upraveny a existují v obou zemích rozdíly v jejich vykazování mezi institucemi, které s údaji týkající se segmentace klientů pracují – centrální banky, statistické úřady, živnostenské úřady a zejména jednotlivé banky.
4.1 Základní charakteristika retailových bankovních produktů Retailové bankovnictví je historicky dávný pojem pro bankovnictví obsluhující sféru malých drobných podnikatelů a občanů. Používá se někdy pojem „malobankovnictví“ na rozdíl od tzv. „velkobankovnictví“, které představuje obsluhu větších firemních klientů. „Retailové produkty“ představují z hlediska bilance banky komplexní soubor produktů a služeb (bankovních obchodů): • pasivních • aktivních • neutrálních 84. Tyto výše uvedené bankovní obchody mají konkrétní podobu85
82
OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná (podnikatel) SME – small and medium enterprises – malé a střední podniky 84 KOLEKTIV autorů. Bankovnictví. 5. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., prosinec 2006. 280s. Skripta. ISBN 80-7265-099-8
83
65
• depozitních
produktů, jako jsou vklady na viděnou, termínované vklady, depozitní
směnky • úvěrových produktů - spotřebitelské úvěry, úvěry účelové i
neúčelové, hotovostní i
nehotovostní, kontokorentní úvěry, kreditní karty, hypoteční úvěry, úvěry ze stavebního spoření (nabízené specializovanou bankou) • nástrojů platebního styku
– příkaz k úhradě, inkaso a jiné operace prováděné na
běžných účtech • dalších neutrálních obchodů – depotní služby, směnárenská činnost, pronájem bezpečnostních schránek • mezi retailové produkty se řadí i platební karty elektronické bankovnictví (spektrum produktů tzv. přímého bankovnictví – internet banking, gsm banking, phone banking, home banking a další, které z marketingového pohledu představují distribuční kanál zpřístupňující klientovi retailové produkty 24 hodin denně a 7 dní v týdnu Retailové produkty nabízejí i dceřiné firmy v rámci finančních skupin bank – pojištění majetkové, životní, kapitálové, investiční apod., dále penzijní pojištění, stavební spoření, hypoteční úvěry - pokud je neposkytuje sama banka).
4.2 Základní charakteristika vybraných retailových produktů v České republice a ve Velké Británii nabízených Českou spořitelnou a Barclays 4.2.1 Základní charakteristika vybraných bank
4.2.1.1 Česká spořitelna, a.s., Česká spořitelna je v České republice nejstarší dosud existující největší retailovou bankou, Její kořeny sahají až do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká. Bankovní licenci jako akciová společnost obdržela Česká spořitelna 30.12.199186. Od roku 2000 je členem Erste Group. Skupina Erste je jedním z největších poskytovatelů finančních služeb a vedoucí retailová banka ve střední Evropě. 85
Abstrahuje se zde od mimobilančních obdodů, které představují pohledávky v podobě např. záruk http://www.cnb.cz/cnb/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=19.02.200 9&p_hie=HI&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=1 86
66
Česká spořitelna je orientovaná na drobné klienty, malé a střední podniky a na města a obce. Na českém kapitálovém trhu patří také mezi významné obchodníky s cennými papíry. Česká spořitelna je v České republice nejvýznamnějším vydavatelem platebních karet. Do roku 2007 vydala 3,34 mil platebních karet, což je nejvíce na území ČR. Obsluhuje však také velké korporátní klienty. Od roku 2004 získává každoročně ocenění za „Nejdůvěryhodnější banku roku“ v soutěži MasterCard Banka.
Tabulka č. 33 Základní údaje o České spořitelně k 31.12.2008
Ukazatel
Údaj
Bilanční suma (v mil. Kč) Úvěry klientům v čisté hodnotě (v mil. Kč) Vklady klientů (v mil. Kč) Vlastní kapitál (v mil. Kč) Čistý zisk (v mil. Kč) Počet klientů Počet zaměstnanců Počet poboček Počet ATM Počet aktivních platebních karet 87 Počet transakcí za rok 2007 Počet výběrů z bankomatu Průměrná hodnota 1 výběru z bankomatu v CZK k 31.12.2007 Objem transakcí v CZK za rok 2007 Objem výběrů z bankomatů v CZK za rok 2007 Čistá úroková marže Náklady/výnosy ROAE ROAA Kapitálová přiměřenost (BIS do 6/2007, poté ČNB)
862230 452495 645947 64805 15813 5286132 10865 646 1164 3 304 000 75 336 503 82 525 919 3363,00 253 328 389 413 280 411 265 100 4,1 % 45,8 % 26,3 % 1,8 % 10,3 % pouze banka
Zdroj: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=home
87
2 miliony klientů České spořitelny má pouze 1 platební kartu, 11 tisíc klientů jsou držitelé 3 karet
67
Tabulka č. 34 Aktuální akcionářská struktura České spořitelny k 31.12.2008
Akcionář Erste Bank Města a obce České republiky Ostatní
Podíl na základním kapitálu (v %) 98 1,6 0,4
4.2.1.2 Barclays PLC Barclays PLC je jednou z největších finančních institucí na světě, která nabízí diferencované spektrum služeb reailového a komerčního bankovnictví, platební karty, investiční bankovnictví, privátní bankovnictví a správ majetku a investic. Působí v Evropě, Severní a Jižní Americe, Africe a Asii. S více než 300 letou88 historií operuje ve více než 50 zemích světa.89 Byla první bankou na světě, která v roce 1967 v pobočce banky v Enfieldu umístila a zprovoznila bankomat, který vydával hotovost na základě vložení děrného štítku. Velká Británie díky tomu je nejstarším kartovým trhem Úvěrové ztráty Barclays za rok 2008 dosáhly výše 8,1 mld. GBP Barclays PLC je rozdělena do dvou klastrů : • Global Retail and Commercial Banking (GRCB) • Investment Banking and Investment Management (IBIM) – je investiční bankou 88
Za začátek podnikání se považuje rok 1690 a aktivity Johna Freama a Thomase Goulda. V roce 1736 se stává partnerem James Barclay a v roce 1864 společnost zahajuje činnost jako nový bankovní dům v Londýně. V roce 1896 se banka spojuje s dalšími 19 bankovními subjekty a vzniká Barclay and Company Limited. Tato skupina měla již 182 poboček a vklady ve výši 26 mil GBR. Banka velmi rychle roste (především díky dobrým akvizicím) a v roce 1918 se stává jednou z pěti největších bank ve Velké Británii. V roce 1926 má banka již 1837 poboček. V roce 1966 banka vydává první kartu ve Velké Británii a nazývá ji Barclaycard. O rok později banka slavnostně otevírá první bankomat. V roce 1974 banka zavedla záruční šekovou kartu garantující šeky do částky 30 GBP a v následujícím roce na ně doplnila symbol eurošeku. V roce 1977 se Barclays Bank s 3,3 mil. kreditních karet stala největším vydavatelem karet VISA mimo území Spojených států a toto prvenství si udržela dosud. Až o 11 let později, v roce 1988, se banka stala také členem asociace MasterCard. Banka pracovala se segmentací klientů a již v roce 1977 kdy zavedla kartu Corporate Card a v roce 1982 prestižní Barclays Premier Card. Do 3. tisíciletí Barclaycard vstoupil s 8 944 000 kartami. Velkou strategickou změnou bylo sloučení dvou částí banky Barclays do jedné. Jednalo se o Barclays UK, která se zabývala obchodem pouze v UK a Barclays International, která naopak působila mimo UK. Nově sloučená společnost nese od roku 1985 jméno Barclays PLC. V roce 2006 byl více než 50% zisku skupiny vytvořen mimo území UK. 89
http://group.barclays.com/cs/Satellite?blobcol=urldata&blobheader=application%2Fpdf&blobheadername1=Conte nt-Disposition&blobheadername2=MDT-Type&blobheadervalue1=inline%3B+filename%3DChris-Lucas%2CGroup-Finance-Director---Speech.pdf&blobheadervalue2=abinary%3B+charset%3DUTF8&blobkey=id&blobtable=MungoBlobs&blobwhere=1231849863485&ssbinary=true 3.1.2009
68
Každý klastr je členěn na řadu samostatných organizačních jednotek (business units) Řídící složkou je Group Centre (ústředí skupiny), která zajišťuje základní podporu celé skupině. Klastr Barclays Global Retail and Commercial Banking (GRCB) zahrnuje 6 tzv. business units: UK Retail Banking, Barclays Commercial Bank, Barclaycard, GRCB Emerging Markets, GRCB Western Europe a Absa. Tyto business units nabízejí své produkty v síti 1 700 poboček. Klientela spadající do Business unit UK retail banking (pod touto značkou Barclays nevystupuje) je segmentována do těchto segmentů, a to: •
Fyzické osoby (obyvatelstvo), které se dále na osobní bankovnictví (personál banking) a privátní bankovnictví (premier nankiny) pro bohatou klientelu (1 milion 20 mil. GBP zůstatek na účtu)
•
Firemní klientela, která se dělí na obchodní bankovnictví (business banking) pro začínající podnikatele a firmy s obratem do 20 milionů GBP obratu za rok a na komerční bankovnictví (commercial banking) pro firmy nad 20 mil. GBP obratu
Další business unit Barclays Commercial Bank poskytuje bankovní služby a řešení financí firmám s obratem větším než je 1 mld. Pod touto značkou rovněž banka nevystupuje. Firemní klientela pod správou této business unit většinou využívá služby druhého klastru, tj. investiční banky. Tabulka č. 35 Základní charakteristiky Barclays k 31.12.2008
Ukazatel
Hrubý zisk (v mld.GBP) Zisk UK retail banking (v mld. GBP) Počet klientů Počet zaměstnanců Počet poboček90 Počet ATM
48 000 000 155 000 1700
64 120
Počet aktivních platebních karet (v tis. ks) Počet vydaných debetních karet v roce 2007 90
Údaj (počet, nebo částka v GBP 6 1,4
Tento počet je ve Velké Británii
69
24 500 11,3 mil kusů
Počet vydaných kreditních karet v roce 2007 ROAE
8,8 mil. kusů 16,5%
Zdroj: http://.group.barclays.com , staženo 12.1.2008
Tabulka č. 36 - Počet vydaných karet Barclays (v mil.kusech), roky 2005 až 2007
Počet vydaných karet Barclays Bank
Počet běžných účtů/vydaných debetních karet Počet vydaných kreditních karet Celkem
2005
2006
2007
11,1 4,3 15,4
11,5 6,4 17,9
11,3 8,8 20,1
Zdroj: Výroční zpráva Barclays Bank, 2007, dostupná z www: http://www.barclaysannualreport.com/business_review/financial_review/ + vlastní úpravy,12.1.2009
Barclays je největším britským vydavatelem platebních karet. Z tabulky č. 36 je zřejmé, že počet debetních karet je v uvedených letech velmi stabilní a téměř dospěl do hranice vytěžení trhu. Na počtu kreditních karet je však vidět obrovský boom s téměř 50% růstem ročně. Je to dáno především celkové obrovské poptávce po levných penězích a veškerých úvěrech. Kreditní karty mají v UK velkou tradici jako jeden z nejpoužívanějších úvěrových nástrojů. Tento boom však v roce 2008 narazil na finanční krizi.
4.2.2 Základní charakteristika vybraných bankovních produktů a služeb nabízených Českou spořitelnou Předmětem analýzy pro dokreslení rozdílnosti poplatkové politiky typické pro český a britský trh je hotovostní úvěr a studentská půjčka. 4.2.2.1 Hotovostní úvěr Hotovostní úvěr91 je určen soukromé klientele, fyzické osobě - občanu staršímu 18 ti let •
fyzická osoba - občan České republiky s trvalým pobytem na území České
republiky (tuzemec) , starší 18 let
91
http://www.csas.cz/banka/menu/cs/lide/nav00000_lide_grp_67_prod_25
70
•
fyzická osoba - cizí státní příslušník s povoleným trvalým pobytem na
území České republiky (tuzemec) •
fyzická osoba - cizozemec, tj. občan České republiky nebo cizí státní
příslušník s trvalým pobytem v zahraničí (přechodný pobyt na území České republiky s dlouhodobým vízem) Úvěr je hotovostní neúčelový a vyplácený klientovi v hotovosti nebo na jeho účet, slouží na pořízení jakéhokoliv druhu zboží, služeb, na úhradu závazků k jiným osobám apod. Použití půjčených prostředků se nesleduje. Hotovostní úvěry nejsou určeny k financování aktivit klientů, které souvisejí s jejich podnikáním. Výhody • operativní a časově nenáročné řešení pro úhradu jakéhokoliv druhu zboží, služeb, závazků
k jiným osobám atd., aniž by bylo sledováno použití půjčených prostředků • úvěrem lze vhodně doplnit hypoteční úvěry a úvěrové produkty stavebního spoření • o úvěr může žádat i klient, který nemá vedený účet u České spořitelny • úvěr může být splácen z účtu u jiné banky • výpis z úvěrového účtu zdarma
Klient, který splní podmínky banky pro poskytnutí úvěru a prokáže, že je schopen úvěr v dohodnutém termínu ze svých příjmů splatit. V případě, že klientovi není zasílán příjem na účet u České spořitelny je třeba doložit příjmy. Prokázání příjmu klienta s příjmy ze závislé činnosti: • potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu
Klient s příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti předkládá: • daňové přiznání za poslední ukončené zdaňovací období (včetně přílohy) potvrzené
razítkem daňového úřadu na každé straně • doklad o zaplacené daně • doklady prokazující oprávnění podnikat
Úroková sazba je neměnná po celou dobu splatnosti úvěru.
71
Výše úvěru - min. 30 000 CZK, max. výše úvěru není stanovena, řídí se úvěrovou potřebou žadatele o úvěr a jeho schopností splatit úvěr ve sjednané lhůtě. Splatnost úvěru - do 72 měsíců Zajištění úvěru • do částky 500 tis. Kč je možné úvěr získat bez zajištění • zástavní právo k pohledávce z vkladu
Čerpání úvěru - ihned jednorázově v hotovosti či převodem na účet klienta k jeho volnému použití Splácení úvěru pravidelnými měsíčními splátkami a splácení probíhá bezhotovostně převodem z účtu klienta na základě souhlasu s inkasem z účtu vedeného u České spořitelny nebo u jiné banky Úroková sazba minimálně 8,00% 4.2.2.2 Hotovostní úvěr pro studenty Úvěr je určen fyzickým osobám starším 18 let s trvalým pobytem v České republice a zároveň: - studentům řádného denního studia na vysoké škole (státní, soukromé) v České republice i v zahraničí nebo navazujícího magisterského nebo interního doktorandského studia, - studentům víceleté odborné školy (státní, soukromé) v České republice i v zahraničí, - studentům kombinovaného (dálkového) studia a studia MBA. Jedná se o hotovostní úvěr, tzn. že student nemusí prokazovat účelovost čerpání prostředků z úvěru a může je použít dle vlastních potřeb např. na úhradu nákladů spojených se studiem, zahraniční studijní pobyt apod. Úvěr je čerpán jednorázově převodem finančních prostředků na účet studenta. Splácení probíhá v pravidelných měsíčních splátkách se splatností od 1 do 10 let. Po dobu studia může student splácet úvěr sníženou částkou. Jako výhody banka uvádí: - zvýhodněná úroková sazba pevná po celou dobu splatnosti úvěru - je poskytován bez poplatku za posouzení žádosti o úvěr - do částky 100 tis. Kč jsou úvěry poskytovány bez ručitelského závazku či jiné formy zajištění pouze se spoludlužnickým závazkem třetí osoby, u studentů kombinovaného 72
(dálkového) studia a studia MBA lze úvěr poskytnout bez spoludlužnického závazku třetí osoby. Podmínkou pro zřízení účtu je předložení potvrzení o studiu. Poplatky spojené s poskytnutím tohoto úvěru jsou následující: - měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu Kč 49, - jednorázový poplatek při případném předčasném splacení půjčky činí 4% z doplácené částky, min. však CZK 500,-.
4.2.3 Základní charakteristika vybraných bankovních produktů a služeb nabízených Barclays 4.2.3.1 Osobní půjčka (Personal loan)92 Osobní půjčka je neúčelová, určená běžným občanům k financování jakýchkoliv finančních výdajů. O půjčku mohou zažádat klienti, kteří: - mají běžný účet u Barclays déle než 12 měsíců, - odvádějí na běžný účet alespoň 1.000 GBP ( 31.881,00 CZK), - mají dobrou platební historii - úvěr je nezajištěný Úroky jsou odvíjeny od výše úvěru, tedy: - při půjčce od GBP 1.000 – 3.999 se pohybují v rozmezí od 15,4 % – 17,9 % p.a., (k 31.12.2008 - při půjčce od GBP 4.000 - 25.000 se pohybují v rozmezí od 9,9 % - 16,9 % p.a. (k 31.12.2008 - při půjčce od GBP 7,500 – 25,000 se pohybují od 9,9% ( k 30.3.2009) Klienti jsou hodnoceni individuálně, na základě zhodnocení jejich finanční situace je stanoven úrok, který je neměnný po celou dobu splácení. Úvěr je možno splácet až po dobu
92
http://www.personal.barclays.co.uk/BRC1/jsp/brccontrol?site=pfs&task=homefreegroup&value=11607 3.1.2009
73
10 let. Splácení půjčky začíná až druhý měsíc od čerpání, tzn. klient nezačíná splácet ihned. Možnost volby dne splácení dle klienta. Poplatky související s touto půjčkou: - Uzavření úvěrové smlouvy a vedení úvěru jsou bez poplatku - poplatek za jakékoliv porušení úvěrové smlouvy činí 20,00 GBP (638,00 CZK), nejčastěji za opožděnou měsíční splátku (pokud se klient dostane do finančních potíží, je možné se dohodnout s osobním bankéřem na možném řešení situace), - poplatek za předčasné splacení úvěru, který činí jednu měsíční splátku navíc (kalkulováno ze zbývající nesplacené částky).
4.2.3.2 Půjčky pro studenty Barclay nabízí pro studenty dva typy půjček: •
Půjčku pro absolventy (Graduate loan)
•
Půjčku na rozvoj kariéry (Career development loan)
Půjčka pro absolventy Půjčka pro absolventy93 je neúčelovou půjčkou pro absolventy vysokých škol. Výše půjčky je od 500 - 10.000 GBP (15.941 – 318.810 CZK). Splatnost je stanovena od půl roku do 5 let, do částky 4.900 GBP (156.217,00 CZK). Rozložení splátek do 7 let je možné od částky 5.000 GBP (159.405 CZK) a více. Automaticky jsou poskytovány 3 měsíční splátkové prázdniny od čerpání úvěru (úrok je ale účtován). Během splácení se již úrok nemění, který činí 9,9 % (k 31.1.2009) a je fixní. Znamená to, že všichni klienti nehledě na jejich bonitu mají stejnou úrokovou míru. Poplatek za porušení úvěrové smlouvy činí 20 GBP (638, CZK), nejčastěji za opožděnou měsíční splátku (pokud se klient dostane do finančních potíží, je možné se dohodnout s osobním bankéřem na možném řešení situace). Příklad poskytnutého úvěru k 31.1.2009 Výše úvěru
GBP 5000
93
http://www.personal.barclays.co.uk/BRC1/jsp/brccontrol?site=pfs&task=homefreegroup&value=13373 k 4.4.2009
74
Lhůta splatnosti: 60 měsíců Měsíční splátka: GBP 107,76 Celková splacená částka: 6 465,60 Úroková sazba: 9,9% p.a. Začátek splácení: 30. května 2009 Půjčka na rozvoj kariéry (Career development loan) Půjčka na rozvoj kariéry94 je určena studentům prezenčního nebo kombinovaného (dálkovou formou) studia. Nabízená výše půjčky je od 300,00 GBP do 8.000,00 GBP (9.564,00 – 255.048,00 CZK). K této půjčce je vázán fixní úrok 7,4 % p.a.(k 31.1.2009), který nezávisí na bonitě klienta a je neměnný po celou dobu splácení. Klient může během studia splácet pouze úroky, první splátka je vyžadována 2 měsíce před ukončením studia. Splatnost úvěru je 1 do 5 let. Poplatek za jakékoliv porušení úvěrové smlouvy činí 20,00 GBP (638,00 CZK), nejčastěji za opožděnou měsíční splátku (pokud se klient dostane do finančních potíží, je možné se dohodnout s osobním bankéřem na možném řešení situace). Příklad poskytnutého úvěru : Délka studia (kurzu) 21 měsíců, začátek kurzu je 1.12.2008 Výše půjčky GBP 3000,Začátek splácení 1.11.2010 Lhůta splatnosti 60 měsíců (5 let) Celková splacená částka GBP 4,075,20 Úroková sazba 7,4% p.a.
4.3 Porovnání vybraných spořitelnou a Barclays
produktů
nabízených
Českou
Předmětem porovnání jsou dva typy hotovostních úvěrů: 94
http://www.personal.barclays.co.uk/BRC1/jsp/brccontrol?site=pfs&task=homefreegroup&value=11607
75
• Osobní půjčka • Půjčka pro studenty o
Hotovostní půjčka pro studenty VŠ
o
Půjčka pro absolventy
o
Půjčka na rozvoj kariéry (Career development loan)
V případě „osobní půjčky“ je možné porovnávat bez nutných korekcí z „obsahového hlediska poskytnuté půjčky. U „půjčky pro studenty“ nabízí Barclays dva typy, a to pro absolventy, tam jsou totožné podmínky jako u osobní půjčky. Výhodou je, že tyto podmínky jsou u absolventa zaručeny, aniž banka zná jeho historii a zná jeho konkrétní příjmy. Za příznivějších podmínek nabízí Barclays obdobný úvěr „Půjčka na rozvoj kariéry (Career development loan)“. Úrokové sazby a poplatky jsou čerpány ze sazebníku České spořitelny 95 a Barclays.96 Porovnání hotovostního úvěru ve výši 200.000,- CZK a 7000,- GBP nabízeného Českou spořitelnou a Barclays dokumentuje tabulka č. 35.
Tabulka č. 37 Porovnání hotovostního úvěru České spořitelny a Barclays
Půjčka CZK 200.000,00 a 7000 GBP CZK) se splatností 5 let
Banka
Název produktu
Měsíční splátka CZK
Hotovostní Česká 98 úvěr spořitelna
4.632
Roční v úroková sazba v % 8,0
97
(223.167,00
Měsíční Poplatek za poplatek posouzení a za vedení vyřízení půjčky půjčky v Kč v Kč 1.600,0099
49,00
95
http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav00084_sk_uvery , staženo 30.3.2009 http://www.personal.barclays.co.uk/BRC1/jsp/brccontrol?site=pfs&task=homefreegroup&value=11607 staženo 30.3.2009 96
97
použit kurz CZK/GBP ve výši 31,366
98
RPSN 15,12% zdroj https://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&T31401331311210852033115_actionOverrid e=%2Fportlets%2Fcalculator%2Fpujcky%2Fbonita&_windowLabel=T31401331311210852033115&T3140133 1311210852033115splatka=4632%2C44&T31401331311210852033115uver=200000&T314013313112108520 33115years=5&_pageLabel=pujcky staženo 4.4.2009
76
Osobní úvěr (personál 4.731 9,9100 0 0 loan) Zdroj: vlastní zpracování podle údajů k 30.9. 2008 www.csas.cz a http://barclays.com
Barclays
Porovnání půjčky pro studenty nabízené Českou spořitelnou a Barclays dokumentuje tabulka č. 38.
Tabulka č. 38 Porovnání studentské půjčky České spořitelny a Barclays Půjčka CZK 200.000,00 a 7000 GBP se splatností 5 let
Banka Název produktu
Měsíční splátka Kč
v
Roční úroková sazba v %
(223.167,00 CZK)
Poplatek za posouzení a vyřízení půjčky v Kč
Hotovostní půjčka 4.164 8,9 pro studenty VŠ Půjčka pro absolventy (Graduate 4.731 9,9102 loan) Půjčka na rozvoj kariéry (Career 4.514 7,4 development loan) Zdroj: vlastní zpracování podle údajů k 30.9. 2008 www.csas.cz a
Česká spořitelna Barclays
101
Měsíční poplatek za vedení půjčky v Kč
0
49,00
0
0
0
0
http://www.personal.barclays.co.uk/BRC1/jsp/brccontrol?site=pfs&task=homefreegroup&value=13903
;
Staženo 14.3.2009
Porovnání hotovostního úvěru i studentských půjček potvrzuje rozdílnost v přístupu bank k cenové politice, zejména poplatkové. Britské banky, tak jako Barclays, své náklady na produkt účtují klientovi „průhledným“ způsobem v jasně definované úrokové sazbě, s nulovými poplatky. Česká spořitelna reprezentuje přístup většiny českých bank a zatěžuje klienta nejen platbou úroku, ale i poplatky.
99
Česká spořitelna účtuje 0,8% z požadované hodnoty úvěru, nejméně však 400,- CZK, zdroj http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav00084_sk_uvery 3.3.2009 100 Pouze orientační úroková míra. 101 102
použit kurz CZK/GBP ve výši 31,366
Pouze orientační úroková míra
77
5 Odhad budoucího vývoje Problematičnost odhadování budoucího vývoje spočívá v základní neznalosti o průběhu světové finanční a ekonomické krize z hlediska jejího dalšího průběhu v čase i pokud jde o hloubku možného ekonomického dopadu. Tato neznalost se týká vyspělého světa jako celku, odhadů v rozměru USA, EU, natož v rozměru Velké Británie a České republiky. Počátkem roku 2009 je z toho důvodu obtížnější než kdykoli dříve pokoušet se o pohled do budoucnosti ve specifické oblasti bankovnictví – retailu v České republice a Velké Británii.
5.1 Trendy budoucího vývoje v bankovní sféře v České republice a Velké Británii Trendy v kratším horizontu Na základě analýzy v obou teritoriích a získaných poznatků se jeví, že: • Celosvětově a i na obou analyzovaných teritoriích dojde k výrazným změnám v usměrňování ekonomického rozvoje, pravděpodobně po dobu několika let zesílí státní zásahy do ekonomiky • Výrazně se posílí regulace a řízení bankovního systému na celosvětové úrovni (role MMF bude nejspíš upevněna), úrovni Evropské unie i jednotlivých zemí. Dojde k zpřísnění pravidel obezřetného chování bank, ke zvýšení kontrolních funkcí centrálních bank a zvýšení vlivu státu na bankovní systémy, zejména v zemích jako je Velká Británie, která bude bankovní krizi řešit částečnou deprivatizací a vstupem státu do bank jako vlastníka. •
Celková ekonomická situace České republiky na rozdíl od Velké Británie, dozná sice
období recese, tj. zpomalení nebo dokonce zastavení ekonomického růstu, ale pro bankovnictví České republiky budou dopady krize jen mírné. Důvodem je nižní úvěrová angažovanosti bank vůči klientům celkem i klientům detailovým, než je tomu ve Velké Británii • V současné době nejsou jasné cesty ke stabilizaci ekonomického rozvoje v krátkodobějším horizontu ani v horizontu dlouhodobém. V zásadě nikde na světě, a to i přes řadu protikrizových balíčků prosazovaných v USA, EU a jednotlivých zemí EU a v dalších zemích krizí postižených se specializované týmy odborníků zatím pouze o směrech nápravy více méně jen dohadují. Prozatím prosazované cesty k nápravě ekonomického a finančního zdraví se liší. Jde buď o podporu zaměstnanosti pomocí státních zakázek
78
(tuto cestu
navrhuje NERV103) nebo přímou finanční podporu postiženým firmám a bankám (USA) nebo cestou částečného znárodnění (Velká Británie) • Předpoklad zvratu recese v České republice je přelom roku 2009 a 2010. V horizontu 3-5 let s největší pravděpodobností dojde již k oživení české ekonomiky a s různou mírou intenzity i v celém vyspělém světě. Víra ve stabilizaci finančního sektoru a odeznění recese v eurozóně na přelomu letošního a příštího roku vede k prognóze mírného oživení české ekonomiky v roce 2010. K pozitivnímu obratu vývoje GDP a dalších makroekonomických ukazatelů ve Velké Británii s ohledem na hlubší krizi v současné době dojde nejspíš až kolem roku 2011 • Plán boje proti dopadům hospodářské krize v České republice počítá se snížením sociálního pojištění o 1,5%, rychlenými odpisy či částečnou garancí kapitálů středním a malým podnikům. Krizový balíček pomůže podnikatelům také státními garancemi na exportní a provozní a investiční úvěry malých a středních podniků,. Garance bude poskytovat především Českomoravská záruční a rozvojová banka. Státní garance se mohou přiblížit 10 mld. CZK, podobně jako investice do zateplování budov, které mají pomoci především regionálním stavebním firmám. O menší částky stát přijde tím, že umožní podnikatelům rychlejší odpisy nově pořízeného majetku. Celkový odhad dopadu protikrizového balíčku navrženého NERVem zhorší rozpočtovou bilanci o 40 miliard, tedy cca o 1% HDP. Výdaje státního rozpočtu by se měly snížit o pouhých 5-6 mld. CZK. • Z důvodu nedostatečné účinnosti „balíčku“ britské vlády z října a listopadu 2008 Velká Británie bude realizovat další opatření v částce víc než 100 mld. GBP. V lednu 2009 britská vláda představila druhý protikrizový vícevrstvý plán, který má bankám zajistit dostatek prostředků, aby mohly obnovit poskytování spotřebitelům úvěry. Součástí programu je i zvýšení státního podílu v Royal Bank of Scotland Group z 58 na 70 %. Má v plánu rovněž vyměnit prioritní akcie v hodnotě pěti miliard liber (7,4 miliard dolarů) nakoupené v roce 2008 za akcie kmenové.104 • Britské banky a ostatní finanční instituce budou mít za úkol označit své nejrizikovější úvěry a budou si moci za poplatek u vlády pojistit své nejrizikovější úvěry proti ztrátám. 103
NERV – Národní ekonomická rada vlády zřízená pro řešení krize v České republice
104
Hospodářským výsledkem Royal Bank of Scotland oznámila (Reuters), že by kvůli zhoršení úvěrové krize za loňský rok mohla vykázat ztrátu ve výši až 28 miliard liber (41 miliar dolarů). Jednalo by se tak o vůbec největší vykázanou ztrátu společnosti ve Velké Británii.
79
Zůstanou tak zodpovědné za své původní ztráty a zároveň zabrání jejich dalšímu prohlubování. Ministerstvo také do konce roku 2009 prodlouží program úvěrových garancí, který odepisuje dluhy bank, do nichž vláda vložila nový kapitál. Vláda se opět zaručí za špatná aktiva bank a centrální banka začne vykupovat nezdravá aktiva, zahrnující korporátní dluhopisy, cenné papíry a syndikované úvěry. "Jde o pomalý proces znárodňování, a ačkoli je systém pomoci prospěšný, vyrovnává se s příznaky krize, spíše než s jejími příčinami“.105 Budoucí vývoj retailového bankovnictví ve Velké Británii bude záležet na celkové stabilizaci bankovní sféry a obnově poskytování úvěrů klientům a i obchodování na mezibankovním trhu. V České republice bude další rozvoj záviset nejen na úvěrové politice bank, které v současnosti plošně omezily úvěrové aktivity, ale i na politice poplatkové. Tuzemské banky ve snaze „pomoci“ svým mateřským bankám v zahraničí budou nejspíš několik let stahovat likviditu (ČSOB) a transferovat jim vytvořený zisk (Česká spořitelna). Je nepravděpodobné, že by tuzemské banky za současného snížení úvěrové angažovanosti byly ochotné snižovat své výnosy z poplatků a provizí, Větší edukace klientů ve finanční a bankovní oblasti však nejspíš způsobí změnu chování klientů, kteří ve snaze snížit vlastní poplatkové zatížení začnou uzavírat nevyužívané účty a další služby. Obezřetnější budou zejména v přijímání úvěrů a ve využívání rizikovějších investičních produktů. Trendy v delším časovém horizontu: Budou
pokračovat fúze a akvizice bank a vytváření vzájemně propojených aliancí,
zejména jako řešení důsledků finanční krize. V delším horizontu cca 5 let po odeznění krize se banky se budou snažit opět úvěrovat klienty. Při rozděleném trhu a snaze klientů neplatit zbytečně bankám úroky i poplatky, bude možnost získat nové klienty pro banky jen díky výhodnějším podmínkám a eventuálně tzv. konsolidací dluhů“tj. převzetí úvěrů poskytnutých klientovi jinými bankami.106 V současné době je těžké odhadovat, zda tuzemské banky budou po vzoru bank vyspělých zemí snižovat bankovní poplatky a zda britské banky poplatky nezavedou
105
Názor vyslovil 19.1.2009 pro rádio BBC bývalý ekonom Bank of England Danny Gabay Banka na základě plné moci klienta vypořádá u ostatních subjektů jeho závazky a klientovi namísto několika úvěrů u různých společností nabídne jeden úvěr za jeden poplatek, s jednou splátkou, jednou nižší úrokovou mírou a navíc mu poskytne dodatečnou hotovost k čerpání. Tyto aktivity budou pro banky znamenat nutnost bránit odlivu vlastních klientů do jiných bank především zvýšením péče o své klienty v podobě retenčních programů 106
80
Lze očekávat, že moderní technologie elektronických distribučních
kanálů
na bázi
internetu a jeho různých modifikací vytlačí používání telefonického bankovnictví. Role telefonního bankovnictví bude především v poradenství klientovi a v oblasti
prodeji rozšířené
produktů. Nové technologie budou zaváděny i v karetním businessu, zejména
bezkontaktní a biometrické technologie. Provoz call center a používání přímého bankovnictví je v porovnání s provozem rozsáhlé pobočkové sítě sice levnější, ale není předpoklad, že by došlo k výraznému omezení počtu tradičních bankovních poboček. Nicméně
dojde k transformaci jejich zaměření na
konzultačně-prodejní místa, kam klient bude chodit pouze tehdy, když získá na pobočce přidanou hodnotu ve formě rady. Běžné operace bude klient provádět sám pomocí technologií, které mu budou blízké. Pokračovat bude Cross-selling bankovních produktů a produktů dceřiných firem. Teprve se ukáže, zda trendem bude použití jedné bankovní sítě pro prodej bankovních produktů několika bank. Pokud jde o tendenci k růstu nebankovní konkurence, bude záležet na zpřísnění bankovní regulace v celosvětové, evropské i národní úrovni.
5.2 Výsledky a porovnání 5.2.1 Shrnutí hlavních rozdílů mezi Českou republikou a Velkou Británií v makroekonomické rovině
Ekonomická úroveň ve Velké Británii je výrazně vyšší ve sledovaném období než v České republice a je dlouhodobě jednou z největších světových ekonomik (G8) i ve srovnání se zeměmi EU (27). Tabulka č.9 porovnává GDP/ 1 obyvatele Velké Británie v letech a porovnává tento ukazatel k průměru GDP/ 1 obyvatele v EU (27) a rovněž ho porovnává k poměru GDP/1 obyvatele v České republice.
81
Tabulka č. 39 Porovnání GDP/ 1 obyvatele v letech 2000-2008 mezi Českou republikou, Velkou Británii a zeměmi EU (27) v %
Porovnání GDP/ 1 obyvatele v letech 2000-2008 GDP/1 obyv. v % EU 27 ČR GB Zdroj:
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008107
100 68,5 119,0
100 70,2 119,8
100 70,4 120,6
100 73,4 121,8
100 75,1 123,5
100 77,8 121,8
100 77,4 120,3
100 80,2 119,1
100 83,1 117,8
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=0,1136173,0_45570698&_dad=portal&_schema=PORTAL ,12.3.2009
Rozdíly jsou v dlouhodobé nezaměstnanosti aktivního obyvatelstva mezi oběma teritorii v dlouhodobém pohledu. Britský trh vykazoval dlouhodobě minimální dlouhodobou nezaměstnanost a umožňoval dokonce vstup zahraničních pracovníků na svůj pracovní trh bez omezení. Tabulka č. 40 Porovnání dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR a GB v letech 2000 -2007
Dlouhodobá nezaměstnanost aktivního obyvatelstva v % v ČR a ve Velké Británii
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
ČR
4,2
4,2
3,7
3,8
4,2
4,2
4,2
3,9
GB
1,4
1,3
1,1
1,1
1,0
1,0
1,2
1,3
Zdroj:
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=0,1136173,0_45570698&_dad=portal&_schema=PORTAL 12.3.2009
5.2.2 Shrnutí hlavních rozdílů mezi Českou republikou a Velkou Británií v bankovní sféře 5.2.2.1 Produktová nabídka Při posuzování struktury nabídky bankovních produktů a služeb v České republice a ve Velké Británii nejsou z hlediska podstaty nabízených produktů rozdíly. Nelze konstatovat, že by existoval základní bankovní produkt, který by zcela chyběl na některém
107
Předběžné údaje, zpracováno podle
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=0,1136173,0_45570698&_dad=portal&_schema=PORTAL ,12.3.2009
82
z analyzovaných trhů. Nicméně, určitá odlišnost v nabídce bankovních produktů ve Velké Británii ve srovnání s Českou republikou se vyskytuje. Základní rozdíl v nabídce bankovních produktů v České republice a ve Velké Británii spočívá v jejich odlišnosti v: • rozsahu nabízených produktů a služeb, tj. jejich objemu v peněžním vyjádření
a
v počtu/četnosti poskytnutí. • cenách bankovních služeb • v komerčních názvech nabízených produktů a služeb • variantách obdobných produktů, avšak nabízených jinému typu klienta • „balíčkování“ podle detailněji analyzovaných potřeb klientů Z hlediska konkrétních produktů rozdíly mezi oběma zeměmi jsou v proporci mezi objemem depozit a úvěrů. Ve Velké Británii převažuje objem poskytnutých úvěrů nad přijatými vklady, což je v České republice naopak. Ve Velké Británii stále u konzervativních klientů přetrvávají platby šeky. Každoročně je vystaveno cca 1,6 mld. šeků v průměrné hodnotě 175 GBP. v oblibě jsou i další způsoby plateb, inkasní příkazy pro opakující se platby a on-line internetové nebo telefonické bankovnictví využívané i v České republice. Rozdíl je rovněž v konkrétní nabídce jednotlivých typů základních bankovních produktů. Podle analýzy a posouzení nabídek velkých britských bank se ukazuje, že banky upustily od neprůhledných složitých produktů s umělými obchodními názvy a nabízejí poměrně jednoduchou, klientovi srozumitelnou základní strukturu produktů. Rozdíl je patrný i mezi nabídkou České spořitelny a Barclays u běžných účtů, kde Česká spořitelna nabízí komplikovaný systém skládání „balíčku“ osobního účtu. Britské banky ve své standardní nabídce nemají běžně zařazen kontokorent k běžnému účtu v důsledku široké nabídky kreditních karet a preferenci klientů k získání úvěru touto cestou. 5.2.2.2. Poplatková politika Pro britský bankovní trh je charakteristické tzv. bezpoplatkové bankovnictví. Tato cenová politika bank je obvyklá ve většině ostatních evropských zemích. Ve Velké Británii 90 % bank neúčtuje poplatky za běžné služby klientům a zpoplatňují jen mimořádně rizikové 83
služby a služby nikoliv retailového charakteru a tzv. neperspektivní klienty. V České republice je bez poplatků jen omezený počet základních bankovních služeb (vedení účtu zdarma), ostatní služby jsou v různé míře zpoplatněny. Bankovní poplatky účtované v České republice jsou netransparentní, složitě konstruované (často jako provize podle výše základu) a jsou předmětem častých stížností klientů. V České republice se však na trhu objevilo několik „law cost“ bank (nízko nákladových) – M Bank, Raiffeisenbank, ING Bank, LBBW bank CZ, které díky nízkým poplatkům v silném konkurenčním prostředí bankovnictví v České republice získávají novou klientelu a svým přístupem se blíží poplatkové politice britských bank. 5.2.2.3 Využívání distribučních kanálů (pobočková síť, přímé bankovnictví) Ve srovnání s ostatními zeměmi je Česká republika
ve využívání
kanálů přímého
bankovnictví vyspělou zemí a dokonce zde klienti realizují prostřednictvím internetu nebo telefonu větší podíl transakcí, než je světový průměr57. Internetové bankovnictví využívá 16,2 miliónů Britů, (tj. 40 % občanů ve věku 15-64 let). Již několik let ve Velké Británii se realizuje experiment, kdy dvě banky spojily svou pobočkovou síť a prodávají v ní obě pod svými značkami své (konkurenční) produkty – Halifax a Bank of Scotland. Do roku 2007 na českém trhu nebyl nabízen vklad hotovosti pomocí bankomatu, přesto, že tato služba byla řadu let ve Velké Británii nabízena. Tato služba není dosud nabízena všemi bankami, zatím jí nabízejí na omezeném počtu bankomatů Česká spořitelna, Unicredit Bank a začala tuto službu nabízet i ČSOB. Do dnes však na českém trhu chybí možnost proplacení šeků přes bankomat (tato služba není v České republice požadována díky velmi omezenému používání šeků). 5.2.2.4 Platební karty Velkou Británii z hlediska rozsahu využívání při platbách lze označit jako "kartovou společnost". Britové několik generací jsou zvyklí platit kartou doma i na cestách v cizině. Rozdíl mezi oběma zeměmi je v poměru debetních karet a kreditních. Procentní poměr ve prospěch kreditních karet je nejvyšší v celé Evropě. U kreditních karet je průměrný počet karet na osobu 2,4 a u debetních karet 1,6 karty. 42 miliónů občanů (70 % obyvatelstva) má alespoň jednu kartu.
57
Zdroj: http://www.finexpert.cz/default.aspx?section=17&server=1&article=17385
84
V České republice počet i objem plateb platebními kartami (debetními) trvale roste. K největšímu nárůstu došlo mezi léty 2002 a 2003. Průměrná hodnota platby je poměrně stálá, mírně převyšuje 1.100,- Kč. U bankomatových transakcí je naproti tomu patrná určitá stabilizace počtu výběrů při rostoucím objemu vybírané hotovosti včetně zvyšování hodnoty průměrného výběru. To je zřejmě trvalý vliv zavedení, resp. zvýšení poplatků za výběr a jejich rozlišení na bankomaty vlastní banky a bankomaty „cizí“. Důsledkem je „ekonomické“ chování držitelů karet. V roce 2007 bylo na území Velké Británie instalováno 64.120 ks bankomatů,což je nejvyšší počet v Evropě a šesté místo ve světovém srovnání. V lokalitách mimo bankovní pobočky je umístěno 4x více bankomatů než na pobočkách (průměr v celé Evropě je 27% bankomatů mimo pobočku). Všechny velké obchodní řetězce ve Velké Británii nabízí službu cash back. V České republice se tato služba nabízí jen ojediněle a s omezeními danými výší ceny předchozího nákupu. I když se společnost ve Velké Británii dosud blíží k bezhotovostní společnosti, dvě třetiny plateb jsou stále prováděny v hotovosti, ale jedná se převážně o nízké částky.
5.2.3 Porovnání Barclays a České spořitelny Barclays je největším britským vydavatelem platebních karet ve Velké Británii a 6. bankou ve světě. V roce 2007 vydala 20,1 milionů kusů platebních karet, z toho 8,8 milionů kreditních karet. Z výše uvedených údajů je vidět, že počet debetních karet je v uvedených letech velmi stabilní a téměř dospěl do hranice vytěžení trhu. Z vývoje počtu kreditních karet je však vidět obrovský boom s téměř 50% růstem ročně. Je to dáno především celkovou obrovskou poptávkou po levných penězích a veškerých úvěrech. Kreditní karty mají ve Velké Británii velkou tradici jako jeden z nejpoužívanějších úvěrových nástrojů. Tento boom však v roce 2008 narazil na finanční krizi. Česká spořitelna je sice také největším vydavatelem platebních karet v České republice, ale rozvinutost karetního trhu je výrazně nižší. Detailní porovnání obou analyzovaných bank dokumentuje tabulka č. 41.
85
Tabulka č. 41 Porovnání České spořitelny a Barclay (31.12. 2007) Ukazatel Počet zákazníků Počet vydaných karet Tržní podíl ve vydaných kartách na bankovním trhu celkem Počet bankomatů Tržní podíl v ATM Počet bankomatů na 1 obyvatele Počet poboček Počet karet banky na 1 obyvatele
Česká spořitelna 5 294 470 3 340 180
Barclays 15 000 000 20 100 000
34% 1 124 31%
12% 12 000 19%
9 294 636
4 845 1 733
0,32
0,35
Zdroj: Výroční zprávy obou banky za rok 2007, dostupné z www: http://www.csas.cz/ a http://www.barclaysannualreport.com/
Výše uvedený celkový přehled dává základní představu o zastoupení bank na karetním trhu a ukazuje tržní podíly obou porovnávaných bank, kde Česká spořitelna zaujímá vyšší tržní podíl než Barclays Bank. Trend tržního podílu České spořitelny je však klesající, což je dáno faktem, že na trhu se objevují nové banky se zahraničními vlastníky s progresivním přístupem ke klientovi a s přístupem vycházející s daleko konkurenčnějšího prostředí než je Česká republika. Naopak tržní podíl ve vydaných platebních kartách Barclays je ve srovnání s Českou spořitelnou nižší, nicméně v kontextu velmi vysoké konkurence a celkové penetrace trhu bankovními produkty a kvalitou institucí působících na trhu ve Velké Británii, jde o velmi vysoký podíl na trhu. Je to dáno tím, že největší britskou bankou je HSBC, která je zároveň přední světovou bankou. V počtu karet na 1 obyvatele se obě banky téměř rovnají, naopak velký rozdíl je v tržních pohledech na počet bankomatů i v počtu vydaných karet. Rozdílný je však základní cenový přístup k prodeji bankovních produktů: •
Česká spořitelna reprezentuje klasický český přístup a snaží se klientovi prodat
základní i doprovodné bankovní produkty s vysokou marží a vysokým poplatkem. •
Barclays je naopak klasickým zástupcem britského a především amerického typu
banky. Základní bankovní produkty jako běžný účet a debetní kartu nabízí zcela očištěné od poplatků a svůj zisk se snaží vytvářet až na základě produktů, které již nespadají do kategorie základních. Jde především o úvěrové produkty jako kreditní karty, kde Barclays
86
Bank má daleko širší nabídku než Česká spořitelna s různými úrovněmi marže od standardní, které jsou i na českém trhu, až po velmi vysoké marže na produktech s nepřebernou škálou doplňkových služeb. Tento přístup Barclays uplatňuje na všech trzích, kde působí. Co se týká kartových produktů je potřeba zmínit ještě jeden velký rozdíl, a to je zavádění nových technologií. Standardem při akceptaci karet u obchodníků je v Barclays již bezkontaktní technologie, která umožňuje bezpečné a velmi rychlé zpracování všech transakcí a to celosvětově. Barclays má již více než 1,5 milionů svých platebních karet vydaných jako bezkontaktních a akceptaci těchto karet na území UK zajišťuje již více než 6.000 obchodníků. V České republice se o možném zavedení bezkontaktní technologie již pár let „pouze“ diskutuje. I přes tento moderní typ akceptace karet Barclays stále nabízí konzervativním klientům také akceptaci přes
e-mail, internet, pomocí telefonu i imprintery (zejména
v malých obchodech).
87
Závěr Těžiště diplomové práce spočívalo v analýze, porovnání
a vyhodnocení ekonomiky a
bankovní sféry Velké Británie a České republiky a v identifikaci hlavních rozdílů i pokud jde o nabízené služby. Na základě porovnání a vyhodnocení byl odhadnout budoucí vývoj bankovnictví v obou porovnávaných teritoriích. Z analýzy a porovnání v kapitolách 1 a 3 vyplynulo, že ačkoliv obě země mají odlišnou „bankovní“ historii, ekonomický potenciál, rozdíly i geograficko demografické, tak se od sebe výrazně neodlišují. Většina porovnávaných základních bankovních produktů ukázala obrovskou rozvinutost britského bankovnictví a otevřenost Velké Británie vůči celému světu. To dokumentuje především počet bank a poměr mezi tuzemskými a zahraničními bankami, které rozvíjejí na britském území svou činnost. Z hlediska produktové nabídky nejsou na obou teritoriích výrazné rozdíly. Projevují se však určité historické zvyky klientů v používání některý bankovních služeb ve Velké Británii (šeky). Česká republika „přeskočila“ období rozmachu šeků a rovnou začala poměrně intenzivně používat platební karty. Práce se v rozsahu větším než byl původní záměr autora musela zabývat ekonomickou a finanční krizí, která v současné době ovlivňuje obě teritoria, a to v různé míře a bude mít po dobu několika příštích let zásadní význam pro budoucí obraz bankovnictví nejen ve světě, ale i na obou porovnávaných ekonomikách. Ukazuje se, že bude muset po určitou omezenou dobu dojít zejména na britském trhu k výraznější regulaci celého bankovního systému. Velká Británie půjde k nápravě důsledků finanční a ekonomické krize specifickou cestou zvýšení vlivu státu v bankovní sféře.
88
Seznam použité literatury Knihy a skripta
1. A financial history of western Europe, Charles P. Kindleberger, str. 90 2. Banking in the United Kingdom, FT Financial Publishing, Simon Whitney-Long, London 2002 3. BAŽANTOVÁ, Ilona. Centrální bankovnictví v české historii po současnost, Praha 2005. ISBN 80-86729-19-2 4. Česká národní banka 1993 – 2003. Praha: Česká národní banka, 2003. Brožura 5. JUŘÍK, P. Svět platebních a identifikačních karet. 2. přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o.; 2001. 175 s. ISBN 80-247-0195-2. 6. JUŘÍK, P. Encyklopedie platebních karet: historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o.; 2003. 312 s. ISBN 80247-0685-7 7. KOLEKTIV autorů. Bankovnictví. 5. vydání, Praha: Bankovní institut, a.s., prosinec 2006. Skripta. ISBN 80-7265-099-8 8. PAVELKA, František; BARDOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ Radka. Úvěrové obchody. 2001. ISBN: 80-7265-037-8 9. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Praha, 2007. Skripta ISBN 978-80-245-1180-1 10. ŠEFLOVÁ, Olga. Specializované bankovnictví – Dodatek. 1. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, 2006. 118 s. ISBN 80-7265-091-0. 11. Úřední sdělení ČNB č. 31/1994 o vydání Všeobecných obchodních podmínek, které byly uveřejněny ve Věstníku ČNB č. 22/1994 12. VENCOVSKÝ, František a kolektiv, Dějiny bankovnictví v českých zemích, Bankovní institut Praha 1996, ISBN 80-7265-030-0 Zákony: Zákon č.21/1992 Sb., o bankách Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spořením a státní podpoře stavebního spoření Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech 89
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance Banking Act - zákon o bankách ve Velké Británii z roku 1987 Building Society Act - o zákon o stavebních spořitelnách ve Velké Británii z roku 1986 Financial Service Act - zákon o poskytování finančních služeb ve Velké Británii z roku 1986
Internetové zdroje: (1) http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp 1.2.2009
(2) http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsieb010 12.2.2009
(3) http://www.ct24.cz/ekonomika/48136-ceska-ekonomika 2.3.2009
(4) http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=0,1136173,0_45570698&_dad=portal&_schema=PORTA L , 13.2.2009
(5) http://cardmag.cardzone.cz/aktual/pages/archiv.html , 22.11.2008
(6) http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls, 5.12.2008
(7) http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/index.html,
30.10.2008;
(8) http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rocni_zprava_Financni_trh_2007_pdf.pdf, 28.12.2008 (9) http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_b ank_sekt/download/ukazatele.xls (10) http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/ukazatele_metodika.html; 19.2.2009 (11)
http://www.fsa.gov.uk/Pages/About/Who/index.shtml
(12) http://www.cnb.cz/cnb/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=19.02.200 9&p_hie=HI&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=1 (13) http://www.apacs.org.uk/uk_payment_schemes/index.html
(14) http://www.bacs.co.uk/Bacs/Corporate/Pages/default.aspx
(15) http://www.apacs.org.uk/uk_payment_schemes/chaps_clearing.html
(16) http://www.bankofengland.co.uk/statistics/ms/2008/nov/bankstats_full.pdf (17) http://group.barclays.com/cs/Satellite?blobcol=urldata&blobheader=application%2Fpdf&blobheadername1=Co ntent-Disposition&blobheadername2=MDT-Type&blobheadervalue1=inline%3B+filename%3DChrisLucas%2C-Group-Finance-Director---Speech.pdf&blobheadervalue2=abinary%3B+charset%3DUTF8&blobkey=id&blobtable=MungoBlobs&blobwhere=1231849863485&ssbinary=true 3.1.2009
(18) http://www.barclaysannualreport.com/business_review/financial_review/ + vlastní úpravy,12.1.2009
90
(19) http://www.personal.barclays.co.uk/BRC1/jsp/brccontrol?site=pfs&task=homefreegroup&value=11607 www.choosingandusing.com
(20) http://www.bankofengland.co.uk/statistics/abl/2008/sep/index.pdf 12.1.2009 (21) http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav00084_sk_uvery , staženo 30.3.2009 (22) http://www.apacs.org.uk/resources_publications/documents/AnnualSummary2008060209.pdf 15.2.2009 (23) https://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&T31401331311210852033115_actionOverrid e=%2Fportlets%2Fcalculator%2Fpujcky%2Fbonita&_windowLabel=T31401331311210852033115&T3140133 1311210852033115splatka=4632%2C44&T31401331311210852033115uver=200000&T314013313112108520 33115years=5&_pageLabel=pujcky 4.4.2009
(24) http://www.barclaysannualreport.com/ 15.3.2009
91
Tabulky a grafy Tabulka č. 1: Počet bank a poboček v Anglii a Walesu v letech 1855-1913 Tabulka č. 2 – Makroekonomické indikátory roku 2007 v České republice Tabulka č. 3 Makroekonomické indikátory roku 2008 v České republice Tabulka č. 4 Meziroční vývoj GDP v České republice Tabulka č. 5 Porovnání GDP/ 1 obyvatele České republiky k průměru v EU (27) v % Tabulka č. 6 Nezaměstnanost v České republice v letech 2000-2007 Tabulka č. 7 Míra inflace v České republice v % Tabulka č. 8 – Makroekonomické indikátory v České republice za období let 2000-2007 Tabulka č. 9 Vývoj počtu bank v ČR v letech 1993-2007 Tabulka č. 10 Přehled bank v České republice za rok 2008 Tabulka č. 11 Vklady klientů celkem za bankovní sektor v ČR v % Tabulka č. 12 Podíl vybraných bank na objemu vkladů celkem za rok 2007 Tabulka č. 13 Úvěry podle skupiny bank celkem za bankovní sektor ČR v %
Tabulka č. 14 Podíl vybraných bank na objemu úvěrů celkem v ČR za rok 2007 Tabulka č. 15 Počet vydaných platebních karet v ČR v letech 2003 až 2007 Tabulka č. 16 Meziroční nárůst počtu vydaných platebních karet v ČR v letech 2003 až 2007 (v %) Tabulka č. 17 Platby kartou u obchodníků, objem a průměrná platba v letech 2003 až 2007 v ČR Tabulka č. 18 Bankomatové transakce s tuzemskými kartami doma i v zahraničí, roky 2003 až 2007 Tabulka č. 19 Makroekonomické indikátory k 31.12. 2007 ve Velké Británii Tabulka č. 20 Meziroční vývoj GDP ve Velké Británii v letech 2007-2008 Tabulka č. 21 Dlouhodobá nezaměstnanost v % ve Velké Británii v letech 2000-2007 Tabulka č. 22 Další geografické údaje Velké Británie
Tabulka č. 23 Počty bank na bankovním trhu ve Velké Británii Tabulka č. 23 Počty bank na bankovním trhu ve Velké Británii Tabulka č. 24 Vklady celkem za bankovní sektor ve Velké Británii k 30.9.2008 v mld. GBP Tabulka č. 25 Vklady celkem za bankovní sektor ve Velké Británii k 30.9.2008 v mld. CZK Tabulka č. 26 Primární vklady rezidentů ve Velké Británii k 30.9.2008 v GBP Tabulka č. 27 Primární vklady ve Velké Británii k 30.9.2008 v mld. CZK Tabulka č. 28 Úvěry celkem za bankovní sektor ve Velké Británii k 30.9.2008 v mld. GBP Tabulka č. 30 Úvěry celkem poskytnuté firmám a obyvatelstvu v GB k 30.9.2008 v mld. GBP Tabulka č. 31 Úvěry celkem poskytnuté firmám a obyvatelstvu ve Velké Británii k 30.9.2008 v mld. CZK Tabulka č. 32 Údaje o trhu platebních karet ve Velké Británii v roce 2007 Tabulka č. 33 Základní údaje o České spořitelně k 31.12.2008 Tabulka č. 34 Aktuální akcionářská struktura České spořitelny k 31.12.2008 Tabulka č. 35 Základní charakteristiky Barclays k 31.12.2008 Tabulka č. 36 - Počet vydaných karet Barclays (v mil.kusech), roky 2005 až 2007 Tabulka č. 37 Porovnání hotovostního úvěru České spořitelny a Barclays Tabulka č. 38 Porovnání studentské půjčky České spořitelny a Barclays
92
Tabulka č. 39 Porovnání GDP/ 1 obyvatele v letech 2000-2008 mezi Českou republikou, Velkou Británii a zeměmi EU (27) v % Tabulka č. 40 Porovnání dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR a GB v letech 2000 -2007 Tabulka č. 41 Porovnání České spořitelny a Barclays (31.12. 2007)
Graf č.1: Směnný kurz CZK/GBP za období od února 2008 – únor 2009 Graf č.2: Směnný kurz CZK/GBP za období duben 2007- leden 2009 Graf č. 3 Vývoj počtu bank v ČR (1993-2007) Graf č. 4: Podíly jednotlivých skupin bank v celkových aktivech v bankovním sektoru Graf č. 5
Podíl vybraných bank na objemu vkladů v ČR celkem za rok 2007
Graf. č. 6 Porovnání objemu úvěrů v ČR celkem a vůči obyvatelstvu v letech 1994-2007 Graf č. 7 Podíl vybraných bank na objemu úvěrů v ČR celkem za rok 2007 Graf č. 8 Struktura počtu bank ve Velké Británii podle teritoria původu Graf. č. 9 Struktura objemu depozit za celý bankovní sektor ve Velké Británii k 30.9.2008
93
Příloha č. 1
Přehled amerických bank působících na bankovním trhu ve Velké Británii108 American Express Bank Ltd Banc of America Securities Ltd Bank of America NA The Bank of New York Mellon The Bank of New York Mellon (International) Ltd Capital One Bank (Europe) plc CIT Bank Limited Citibank International plc Citibank NA CitiFinancial Europe plc Egg Banking plc FCE Bank plc GE Capital Bank Ltd GE Corporate Finance Bank SAS Goldman Sachs International Bank Lehman Brothers Bankhaus AG MBNA Europe Bank Ltd BNY Mellon NA Merrill Lynch International Bank Limited JPMorgan Chase Bank JP Morgan Europe Ltd JP Morgan International Bank Ltd Morgan Stanley Bank International Ltd The Northern Trust Company Northern Trust Global Services Limited State Street Bank GmbH State Street Bank and Trust Company State Street Bank Europe Ltd Wachovia Bank, National Association Wells Fargo Bank NA Celkem 30 amerických bank
108
http://www.bankofengland.co.uk/statistics/ms/2008/nov/bankstats_full.pdf staženo 2.2.2009
94
Příloha č. 2
Přehled japonských bank působících na bankovním trhu ve Velké Británii109 The Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ Ltd The Chiba Bank Ltd Mitsubishi UFJ Trust and Banking Corporation Mizuho Corporate Bank Ltd Mizuho International plc Nomura Bank International plc The Norinchukin Bank Sumitomo Mitsui Banking Corporation Europe Ltd The Sumitomo Trust & Banking Co Ltd Celkem 9 japonských bank
109
http://www.bankofengland.co.uk/statistics/ms/2008/nov/bankstats_full.pdf staženo 2.2.2009
95
Příloha č. 3 Přehled bank dalších rozvinutých zemí působících na bankovním trhu ve Velké Británii110 ABSA Bank Ltd Akbank NV Ansbacher & Co Ltd ANZ Bank (Europe) Limited Australia & New Zealand Banking Group Ltd Bank of Montreal Bank Insinger de Beaufort NV Bank J Safra (Gibraltar) Limited The Bank of Nova Scotia CIBC World Markets plc Canadian Imperial Bank of Commerce Clydesdale Bank plc Commonwealth Bank of Australia Credit Suisse Credit Suisse International Credit Suisse (UK) Ltd Dunbar Bank plc EFG Private Bank Ltd Habib Bank AG Zurich Habibsons Bank Ltd Industrial Bank of Korea Kexim Bank (UK) Ltd Kookmin Bank International Ltd The Korea Development Bank Korea Exchange Bank Macquarie Bank Ltd Nacional Financiera SNC National Australia Bank Ltd National Bank of Canada Nedbank Ltd Powszechna Kasa Oszczednosci Bank Polski Spolka Akcyjna RBC Dexia Investor Services Trust Royal Bank of Canada Royal Bank of Canada Europe Ltd Scotiabank Europe plc Shinhan Bank Company Limited Standard Bank plc TC Ziraat Bankasi AS The Toronto-Dominion Bank TD Bank Europe Ltd TD Waterhouse Bank NV Turkiye Is Bankasi AS 110
http://www.bankofengland.co.uk/statistics/ms/2008/nov/bankstats_full.pdf staženo 2.2.2009
96
UBS AG UBS Limited Union Bancaire Privée, UBP Westpac Banking Corporation Westpac Europe Limited Woori Bank Celkem 48 bank dalších rozvinutých zemí
97
Příloha č. 4
Ostatní banky světa na území Velké Británie v roce 2007111 ABC International Bank plc The Access Bank (UK) Limited Ahli United Bank (UK) plc Allied Bank Philippines (UK) plc Anglo-Romanian Bank Ltd Arab Banking Corporation (B.S.C) Arab National Bank Banco do Brasil SA Bangkok Bank Public Company Ltd Bank Hapoalim BM Bank Leumi (UK) plc Bank Mandiri (Europe) Ltd PT Bank Negara Indonesia (Persero) Tbk Bank of Baroda Bank of Beirut (UK) Ltd Bank of Ceylon Bank of China Bank of China (UK) Limited The Bank of East Asia Ltd Bank of India Bank of London and Middle East plc Bank of Philippine Islands (Europe) plc Bank of Taiwan Limited Bank Saderat plc Bank Sepah International plc Banque Chabbi Du Maroc BNY Mellon Asset Servicing BV British Arab Commercial Bank Ltd Butterfield Bank (UK) Ltd CIMB Bank Berhad Canara Bank Chang Hwa Commercial Bank Ltd DBS Bank Ltd Duncan Lawrie Ltd Emirates Bank International PJSC Europe Arab Bank plc European Finance House Ltd FBN (UK) Ltd FIBI Bank (UK) plc First Commercial Bank 111
http://www.bankofengland.co.uk/statistics/ms/2008/nov/bankstats_full.pdf staženo 2.2.2009
98
FirstRand Bank Limited Gatehouse Bank plc Ghana International Bank plc Guaranty Trust Bank (UK) Limited Gulf International Bank BSC Gulf International Bank (UK) Ltd Habib Allied International Bank plc Habib Bank Ltd Havin Bank Ltd Hua Nan Commercial Bank Ltd ICBC (London) Ltd ICICI Bank UK Ltd Intercontinental Bank (UK) plc Israel Discount Bank Ltd Ivobank Limited Jordan International Bank plc Malayan Banking Berhad MashreqBank PSC Medicapital Bank plc Mega International Commercial Bank Co. Ltd Melli Bank plc Mizrahi Tefahot Bank Limited National Bank of Abu Dhabi The National Bank of Dubai Public Joint Stock Company National Bank of Egypt International Ltd National Bank of Kuwait (International) plc Oversea-Chinese Banking Corporation Ltd Persia International Bank plc Philippine National Bank (Europe) plc Punjab National Bank (International) Ltd Qatar National Bank SAQ Rafidain Bank (provisional liquadator appointed) Riyad Bank Samba Financial Group Shanghai Commercial Bank Ltd Sonali Bank(UK) Ltd State Bank of India Syndicate Bank Union Bank UK Plc United National Bank Ltd United Overseas Bank Ltd VTB Bank Europe plc Zenith Bank (UK) Limited Celkem 84 ostatních bank na území Velké Británie
99
Příloha č. 5 Přehled bank ze zemí EU působících na bankovním trhu ve Velké Británii112 AB Ukio Bankas Abbey National plc Abbey National Treasury Services plc ABN AMRO Bank NV AIB Group (UK) plc Allfunds Bank SA Allied Irish Banks plc Alpha Bank London Ltd Alpha Bank AE Anglo Irish Bank Corporation plc BNP Paribas BNP Paribas Private Bank BNP Paribas Securities Services Banca IMI Spa Banca March SA Banca Monte dei Paschi di Siena SpA Banco Bilbao-Vizcaya Argentaria SA Banco de Sabadell Banco Espirito Santo SA Banco Itau Europa Banco Popolare S.c Banco Santander, S.A Banco Santander Totta SA Banif – Banco Internacional do Funchal SA Bank of Cyprus Public Company Ltd The Bank of Ireland Banque AIG Banque Transatlantique SA Bayerische Hypo-und Vereinsbank AG Bayerische Landesbank BLOM BANK France Broadcastle Bank Ltd Brown, Shipley & Co Ltd Byblos Bank Europe SA Caixa Geral de Depósitos SA Calyon Cater Allen Ltd Commerzbank AG Confederacion Espanola de Cajas de Ahorros Conversbank (UK) Limited 112
http://www.bankofengland.co.uk/statistics/ms/2008/nov/bankstats_full.pdf staženo 2.2.2009
100
Crédit Agricole SA Crédit Industriel et Commercial DB UK Bank Limited DnB NOR ASA DZ BANK, Deutsche Zentral-Genossenschaftsbank Danske Bank A/S Deutsche Bank AG Deutsche Bank Trust Americas, London Branch Deutsche Postbank AG Dexia Bank Belgium SA Dexia Banque Internationale à Luxembourg SA Dexia Credit Local SA (Dexia Public Finance Bank) Dresdner Bank AG Dresdner Kleinwort Ltd EFG Eurobank Ergasias AE Emporiki Bank of Greece SA Erste Group Bank AG Eurohypo AG Fortis Bank SA/NV Glitnir Banki hf Heritable Bank Ltd HSH Nordbank AG Hypo Public Finance Bank Hypo Real Estate Bank International AG ING Bank NV ING Direct NV Intesa Sanpaolo SpA Irish Nationwide Building Society Jyske Bank A/S Kaupthing Bank hf Kaupthing Singer & Friedlander Ltd Kas Bank NV KBC Bank NV Kleinwort Benson Private Bank Limited Landesbank Baden-Württemburg Landesbank Berlin Girozentrale Landesbank Hessen-Thüringen Girozentrale Landsbanki Islands hf Marfin Popular Bank Public Company Ltd National Bank of Greece SA Natixis Newedge Group Norddeutsche Landesbank Girozentrale Nordea Bank Finland plc Northern Bank Ltd Piraeus Bank SA R Raphael & Sons plc Rabobank International (Coöperatieve Centrale Raiffeisen Boerenleenbank BA) Raiffeisen Zentralbank Osterreich AG
101
SG Hambros Bank Ltd Skandinaviska Enskilda Banken AB (publ) Société Générale Straumur-Burdarás Investment Bank hf Svenska Handelsbanken AB (publ) Sygma Banque Triodosbank NV Turkish Bank (UK) Ltd UniCredit Banca di Roma SpA UniCredito Italiano SpA United Trust Bank Ltd Westdeutsche ImmobilienBank AG Western Union International Bank GmbH WestLB AG West Merchant Bank Ltd Celkem 105 bank ze zemí EU
102
Příloha č. 6 Přehled britských bank působících na bankovním trhu ve Velké Británii113 AMC Bank Ltd Adam & Company plc Airdrie Savings Bank Alliance & Leicester plc Alliance Trust Savings Ltd Arbuthnot Latham & Co Ltd Bank of Scotland plc Bank of Scotland (Ireland) Ltd Barclays Bank plc Barclays Bank Trust Company Ltd Bradford and Bingley plc CAF Bank Ltd The Charity Bank Ltd Church House Trust plc Close Brothers Ltd Consolidated Credits Bank Ltd The Co-operative Bank plc Coutts & Co Crown Agents Bank Ltd European Islamic Investmen Bank plc Fairbairn Private Bank (IOM) Ltd HFC Bank plc HSBC Bank plc HSBC Bank USA NA HSBC Private Bank (UK) Ltd HSBC Trust Company (UK) Ltd Hampshire Trust plc The Hardware Federation Finance Co Ltd Harrods Bank Ltd C Hoare & Co Julian Hodge Bank Ltd The Hongkong and Shanghai Banking Corporation Ltd Investec Bank (UK) Ltd Islamic Bank of Britain plc Kingdom Bank Ltd Liverpool Victoria Banking Services Ltd Lloyds TSB Bank plc Lloyds TSB Private Banking Ltd Lloyds TSB Scotland plc London Scottish Bank plc 113
http://www.bankofengland.co.uk/statistics/ms/2008/nov/bankstats_full.pdf staženo 2.2.2009
103
Marks and Spencer Financial Services plc Methodist Chapel Aid Ltd National Westminster Bank plc Northern Rock plc Rathbone Investment Management Ltd Reliance Bank Ltd N M Rothschild & Sons Ltd The Royal Bank of Scotland plc Ruffler Bank plc Sainsbury’s Bank plc Schroder & Co Ltd Scottish Widows Bank plc Secure Trust Bank plc Smith & Williamson Investment Management Ltd Southsea Mortgage & Investment Co Ltd Standard Chartered Bank Standard Life Bank Ltd Tesco Personal Finance Ltd Ulster Bank Ltd Ulster Bank Ireland Ltd Unity Trust Bank plc Vanquis Bank Ltd Weatherbys Bank Ltd Wesleyan Bank Limited Whiteaway Laidlaw Bank Ltd114 Celkem 65 britských bank na území Velké Británie
114
http://www.bankofengland.co.uk/statistics/ms/2008/nov/bankstats_full.pdf staženo 2.2.2009
104
