ROÈNÍK XXIII. ÈÍSLO 4 (144) 2012
V
edení svazu a redakce pøeje vem mlynáøùm a ètenáøùm naeho èasopisu jen to nejlepí, hodnì zdraví, tìstí v osobním ivotì a úspìchy v podnikatelské èinnosti. Obory mlýnù a pekáren bezpochyby proívají nejhorí údobí za posledních dvacet let. Ji výsledky roku 2011 byly horí ne v pøedchozích letech, a rok 2012 je doslova katastrofou. V jeho druhé polovinì jsou u nás prakticky vechny mlýnské provozovny ve ztrátì vlivem nízkých realizaèních cen výrobkù a naproti tomu vysokých cen surovin. Ceny potravináøské penice u nás stále rostou a prognózy naznaèují, e nelze oèekávat opaèný trend. Èím více mlýn semele, tím vìtí má ztráty v hospodaøení. Ve patné hospodáøské situaci jsou také pekárny, tìstárny i dalí obory obilní vertikály. Vysoké ceny obilovin se pak projevují v cenách krmiv, a tím také cenách masa, mléka i dalích výrobkù, které se stávají nekonkurenèními. Pro mlýnský a pekárenský obor nastává opìt velmi obtíné období. Na jedné stranì je to tlak na zvyování cen základních vstupních surovin, na druhé stranì tlak na udrení nízkých cen mouky, pekárenských výrobkù a tìstovin. Cenová vyjednávání vak bourá silný konkurenèní boj, a to zejména mezi pekárnami. U mlýnù k takovému ostrému boji není objektivní dùvod, protoe pøebytek
kapacit není tak vysoký. Ale trní propojení mlýnù a pekáren naopak tento boj podporuje. Situace byla v uplynulých dvou letech ovlivnìna oèekávanou tzv. velkou fúzí, která se ale nekoná. Známá èísla 286 a 130 prodejen vyvolaly dalí napìtí. Ná vnitøní trh stále není stabilizován a je jisté, e souèasný stav pøispìje k øadì bankrotù pekáren a navazujících mlýnù. Jako nespravedlnost pak mùeme vnímat skuteènost, e obchodní øetìzce nevybírají pro své zásobování podniky, které investovaly do výrobní základny a do systému øízení kvality a bezpeènosti potravin, ale podniky zastaralé a nevyhovující, které jsou vak ochotné dodat své výrobky za nií cenu. Je jisté, e tento boj oslabuje celou dodavatelskou vertikálu a sniuje výraznì naí konkurenceschopnost, protoe ztracené peníze se nevrátí. Spekulace o sníení cen penice jsou liché. Dochází pouze k jejich vyrovnávání s EU a svìtem. Pokraèuje také export penice z republiky, který drí ceny vysoko. Do konce øíjna bylo ji vyvezeno 393 tis.tun penice. Vývoz se sice zpomalil, ale v bilanci penice je ji toto mnoství a v tomto období velmi vysoké. I pøes uvedené problémy vak nelze podlehnout pesimismu, a naopak je tøeba se snait dosáhnout potøebných zmìn. Vìøme, e se nám podaøí i toto nepøíznivé období pøekonat.
PF 2013
Aktualizovaná bilanèní zpráva USDA upravila odhad svìtové produkce penice na r. 2012/13 na 655 mil. t (696 mil. t odhad pro r. 2011/12), spotøeba byla sníena na 674 mil. t (698 mil. t odhad pro r. 2011/12), koneèné zásoby mají dosáhnout 177 mil. t (198 mil. t odhad pro r. 2011/12). Pøedchozí odhady produkce byly nií (651 mil. tun), ke zvýení dolo díky vyím prognózám produkce v Austrálii, USA a Rusku. Také ve spotøebì byl sníen odhad díky nií potøebì krmiv v EU. Odhad svìtové produkce kukuøice na r. 2012/13 je ve výi 849 mil. t (882 mil. t odhad pro r. 2011/12), spotøeba má dosáhnout 863 mil. t (878 mil. t odhad pro r. 2011/12), koneèné zásoby se sníí na 118 mil. t (131 mil. t odhad pro r. 2011/12). Oproti pøedchozím zprávám dolo k výraznému navýení produkce v Èínì (+8 mil. t, vìtí osevní plocha a dobré klimatické podmínky), spotøeba byla navýena vzhledem k nárùstu pro krmné úèely v Èínì (+6 mil. t) a EU (+2 mil. t). DG AGRI zveøejnilo aktualizované odhady bilance obilovin pro EU 27 na r. 2012/13. Vyuitelná produkce je odhadována ve výi 271,4 mil. t. Mírnì stoupl odhad pro penici a ito, ale vzhledem k vyímu poklesu odhadu u ovsa dolo k celkovému sníení o 100 tis. t. Dovoz má dosáhnout 15,4 mil. t a spolu s poèáteèními zásobami ve výi 37 mil. t se celkové dostupné mnoství obilovin odhaduje na 323,8 mil. t (tj. meziroènì -12,9 mil. t). Celko-
vá spotøeba má být ve výi 268,3 mil. t (tj. meziroènì -3 mil. t), koneèné zásoby (k 30.6.2013) jsou odhadovány na 30,8 mil. (tj. meziroènì -6,2 mil. t), výe zásob k 30.11.2012 je odhadována na 187,4 mil. t. Plochy obilovin pro r. 2012/13 se odhadují na 56,9 mil. ha, tj. +1 mil. ha ve srovnání s rokem 2011/2012. Svìtové vývozní ceny penice v posledních týdnech klesají. Výjimkou je Argentina, kde silné detì komplikují sklizeò. Vzhledem ke patným klimatickým podmínkám v Argentinì byl omezen vývoz penice pro leden a únor 2013. Silný dé ohrouje kvalitu doposud nesklizených obilovin a zpoïuje výsev kukuøice. Burzovní kotace pro penici US SRW (Chicago) klesly (bøezen 2013: 298 $/t, kvìten 2013: 302 $/t, prosinec 2013: 313 $/t). Burzovní kotace pro penici US HRW (Kansas) se vyvíjejí stejnì, tzn. dolo k poklesu cen (bøezen 2013: 316 $/t, kvìten 2013: 320
$/t, prosinec 2013: 330 $/t). Svìtové vývozní ceny kukuøice také klesají: US 3YC Gulf fob 310 $/t (-19 $/t oproti cenì pøed 2 týdny), Argentina Feed Up River 283 $/t (-15 $/t), Brazil Feed Paranagua 285 $/t (-15 $/t), Black Sea Feed 305 $/t (cena stejná). Burzovní kotace kukuøice (Chicago) také klesly (bøezen 2013: 283 $/t, kvìten 2013: 285 $/t, prosinec 2013: 245 $/t). Vývozní ceny penice v EU stejnì jako na svìtových trzích klesly: FR Rouen 268 €/t (-12 €/t), pro srovnání US SRW Fob Gulf 248 €/t (-13 €/t). Vývozní ceny jeèmene a kukuøice také zaznamenaly pokles pod vlivem sníení cen penice. Cenový vývoj reaguje na výi zásob a vývoj poptávky. Pøesto se ceny udrují na vyí cenové hladinì. Z dlouhodobého hlediska tedy dochází k jejich rùstu. Evropské vývozní ceny penice jsou mírnì nií ne svìtové, pøesto jsou vyí ne loni. V ÈR se reálná cena penice ve mlýnì na konci roku pohybovala v rozmezí 6200 6400 Kè/t. Smlouvy na leden 2013 ukazují na dalí zvýení v extrémech o dalích 400 Kè/t. V této situaci musí rùst i cena mouky, pekaøských výrobkù a tìstovin. Jinak hrozí velké ekonomické ztráty firem.
Porovnání prùmìrných cen 2010 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
P.potravináøská
CZV
2,66
2,73
2,80
2,74
2,73
2,81
2,92
3,43
4,22
4,51
4,56
4,65
P.mouka hladká sv.
CPV
6,55
6,16
6,13
5,98
5,92
5,87
5,71
5,88
6,09
6,27
7,18
7,74
P.mouka hladká sv.
SC
8,41
8,73
8,38
8,67
8,50
8,29
7,99
7,99
8,59
8,88
10,0
10,4
2011 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
P.potravináøská
CZV
4,82
5,28
5,61
5,63
5,69
5,63
5,35
4,81
4,55
4,53
4,43
4,16
P.mouka hladká sv.
CPV
8,24
8,67
9,06
8,91
8,93
9,50
9,24
9,16
8,79
8,63
8,59
8,37
P.mouka hladká sv.
SC
10,7
11,2
11,2
11,4
11,8
11,8
11,6
11,0
11,2
11,3
11,6
11,5
2012 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
P.potravináøská
CZV
4,06
4,17
4,34
4,53
4,79
5,01
5,16
5,37
5,65
5,77
5,85
6,01
P.mouka hladká sv.
CPV
8,31
8,15
8,05
7,92
7,91
8,25
8,26
8,11
8,27
8,65
8,80
8,80
P.mouka hladká sv.
SC
11,6
11,3
11,3
10,5
10,6
10,5
10,6
11,3
11,8
12,6
12,6
13,0
2
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Prùmìrné ceny obilovin 2012 (Kè/t SZIF) Týden
15.
25
35
36
37
38
42
43.
44.
47.
48.
Penice potravináøská
4 514
5 113
5 756
5 639
5 635
5 910
5 891
5874
5849
5956
6011
Penice krmná
4 376
4 715
5 059
5 214
5 347
5 163
5 417
5152
5635
5776
6040
ito
5 884
5 961
5 454
5 488
4 962
5 293
5 354
5420
5375
5352
Ceny na burzách Brno a Praha – pohotové zboží 1.6.
29.6.
27.7.
16.8.
4.9.
18.9.
14.10.
27.11.
Penice potravináøská
5 070
5 257
5 557
5 760
5 809
5 814
5 880
6300
Penice krmná
4 925
4 915
5 352
5 293
5 406
5 457
5 437
6100
ito potravináøské
5 522
6 161
5 468
5 492
5 527
5 368
5 211
5450
Pøedpoklad bilance obilovin podle jednotlivých druhù pro marketingový rok 2012/2013 v tis.t Ostatní Celkem obiloviny
Penice celkem
ito
Jeèmen celkem
Oves
Triticale
Kukuøice
Osevní plocha
815,4
30,6
382,3
50,8
44,2
109,6
11,9
1444,7
Výnos
4,39
4,79
4,34
3,49
4,46
7,15
1,31
4,54
Výroba
3577,8
146,3
1657,7
177,3
197,1
783,3
15,4
6554,8
Poèáteèní zásoby
1118,5
11,5
303,3
24,3
42,6
239,2
1,1
1740,5
Dovoz ze zemí EU
64,0
15,0
50,0
0,0
0,0
40,0
1,0
170,0
Dovoz z tøetích zemí
1,0
1,0
0,0
0,0
0,0
0,0
1,0
3,0
Dovoz celkem
65,0
16,0
50,0
0,0
0,0
40,0
2,0
173,0
Celková nabídka
4761,3
173,8
2011,0
201,6
239,7
1062,5
18,5
8468,3
Domácí spotøeba celkem
3040,0
110,0
1550,0
132,0
171,0
423,0
9,0
5435,0
Z toho: - potraviny
1250,0
100,0
700,0
30,0
0,0
17,0
6,0
2103,0
- osiva
190,0
6,0
95,0
14,0
12,0
16,0
2,0
335,0
- krmiva
1450,0
4,0
750,0
85,0
119,0
350,0
1,0
2759,0
- tech. uití
150,0
0,0
5,0
3,0
40,0
40,0
0,0
238,0
1100,0
30,0
240,0
30,0
15,0
329,0
6,0
1750,0
10,0
0,0
10,0
2,0
0,0
1,0
1,0
24,0
Vývoz celkem
1110,0
30,0
250,0
32,0
15,0
330,0
7,0
1774,0
Celkové uití
4150,0
140,0
1800,0
164,0
186,0
753,0
16,0
7209,0
Koneèné zásoby
611,3
33,8
211,0
37,6
53,7
309,5
2,5
1259,3
Ukazatel
Vývoz do zemí EU Vývoz do tøetích zemí
Pøedpoklad bilance obilovin na marketingový rok 2012/2013, který je uveden v tabulce, vychází ze záøijových údajù o výsledku skliznì a z odhadù budoucí spotøeby, které pøedkládají subjekty trhu. Pokud jde o penici, existují oprávnìné obavy, e celková reálná nabídka z tuzemských zdrojù nebude dostateèná. Diskuse se soustøedí na pochybnosti o velikosti poèáteèních zásob a dále o celkovém mnoství vývozu. Trní situace na konci minulého marketingového roku toti v ádném pøípadì nepotvrdila uvádìné mnoství 1,1 mil.tun poèáteèních
zásob. Mlýny sice mìly vìtinou zajitìné dostateèné mnoství a do záøí 2012, ale pokud potøebovaly více, nastal problém s mnostvím i cenou. Volného obilí bylo málo. Uvaovalo se, e svaz poádá o uvolnìní zásob ze Státních hmotných rezerv. Dá se dokonce konstatovat, e uvolnìní krmného obilí z rezerv uklidnilo situaci na trhu potravináøské penice. Je sice pravdou, e penice ze skliznì roku 2011 se objevovala na trhu i v øíjnu a listopadu 2012, ale urèitì nelo o celé pokrytí potøeb mìsíèního semelku, tedy e mohlo jít o necelých 100 tis. tun. Na
poèáteèních zásobách závisí výsledek koneèných zásob. Uvádìné mnoství 600 tis.tun mùe znamenat i prakticky nulovou nabídku na volném trhu na konci marketingového roku. Export penice pokraèuje stále ve vysokých objemech. Do konce øíjna bylo ji vyvezeno 393 tis.tun penice. Jak bude export pokraèovat v dalích 8 mìsících marketingového roku sice nevíme, ale pøedpoklad uvedený v bilanci ve výi 1,1 mil. tun je urèitì reálný. Pokud by ale export byl vyí, napøíklad stejný jako loni, znamenalo by to nutnost penici do republiky dovézt.
MLYNÁØSKÉ NOVINY
3
Vývoj cen EUR/t na evropských burzách – pohotové zboží Zemì mìsto
26.1.
29.3.
24.5.
28.6.
26.7.
30.8.
27.9.
25.10.
29.11.
20.12.
Francie Rouen
203,58
210,94
212,80
222,00
257,00
263,93
259,86
260,79
256,66
Belgie Antverpy
209,00
218,00
227,00
232,00
279,00
267,00
264,00
277,00
273,00
Nìmecko Hamburg
223,00
225,00
229,00
265,00
265,00
266,00
267,00
280,50
272,00
Maïarsko Transdanubia
186,00
197,30
210,98
229,23
230,81
246,21
202,84
Polsko Slaski
181,19
186,71
218,59
210,55
228,32
225,17
229,09
232,46
240,99
252,06
Rakousko Vídeò
183,50
187,50
212,00
259,50
Èeská republika Brno
170,00
187,80
198,82
198,24
218,60
237,30
233,10
242,90
244,10
Slovensko
169,39
207,90
208,69
215,73
213,36
225,96
Nìmecko Hamburg
220,00
244,00
212,00
212,00
229,00
223,00
228,00
240,00
236,00
Polsko Slaski
209,95
202,97
191,15
179,48
161,81
176,97
173,05
Èeská republika Brno
207,52
216,46
216,55
212,55
214,43
219,10
203,90
209,17
211,61
Slovensko
203,95
189,90
232,75
Penice potravináøská
ito potravináøské
212,10
Evropské trhy - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t) 4.11.
11.11.
18.11.
25.11.
2.12.
Leden 2013
6 749
7 022
6 858
6 855
6 810
Bøezen 2013
6 724
6 984
6 807
6 805
6 772
Kvìten 2013
6 705
6 952
6 781
6 773
6 747
Leden 2013
6 348
6 553
6 431
6 449
6 393
Bøezen 2013
6 360
6 559
6 425
6 455
6 406
Kvìten 2013
6 398
6 629
6 488
6 481
6 456
Únor 2013
12 036
12 129
11 831
12 046
12 047
Kvìten 2013
12 023
12 079
11 786
11 887
11 934
Srpen 2013
11 239
11 280
11 067
11 150
11 131
Penice
Kukuøice
Øepka
Produkce a spotøeba obilovin podle FAO Organizace OSN pro výivu a zemìdìlství FAO odhadla, e svìtová produkce obilovin pro tento marketingový rok klesne o 2,7 procenta na 2,284 miliard tun. Produkce penice, která tìce utrpìla suchem ve východní Evropì a støední Asii, se propadne o 5,5 procenta na 661 milionù tun. Pozdìji byl tento odhad zvýen na 665 milionù tun. Je to ale úroveò prù-
4
MLYNÁØSKÉ NOVINY
mìru posledních pìti let. Globální produkce nestaèí uspokojit globální poptávku, a zásoby obilí výraznì klesají. FAO naopak zvýila svùj odhad produkce rýe, a naopak sníila odhad zásob obilí na konci minulého marketingového roku na 497,4 miliony tun. Globální spotøeba obilovin se má podle FAO sníit. Nií má být spotøeba ke krmným úèelùm a k výrobì bioetanolu. Naopak vyí o 1,5 procenta má být spotøeba rýe. Cenový index
potravin se v øíjnu sníil o dva body na 213 bodù. Je to pod rekordním maximem 238 bodù z loòského února, avak blízko úrovním z období potravinové krize roku 2008. Ceny potravinových komodit letos výraznì rostou tøetí rok z posledních ètyø let. Nejhorí sucha v USA za více ne pùlstoletí spolu s neúrodou v Rusku vyvolávají obavy z opakování hladových nepokojù v rozvojových zemích z roku 2008.
Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago – ze pohotové zboží (Kè/t) v roce 2012 24.6.
1.7.
29.7.
12.8.
26.8.
30.9.
14.10.
28.10.
11.11.
25.11.
Penice
5 406
5 803
6 944
7 171
6 929
6703
6829
6789
7220
6873
Kukuøice
5 139
5 823
6 985
7 192
6 849
6007
6349
6153
6440
6971
Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago (Kè/t) termínované obchody v roce 2012 30.9.
7.10.
14.10.
21.10.
28.10.
4.11.
11.11.
18.11.
25.11.
2.12.
Prosinec 2012
6405
6035
6055
6102
6120
6237
6514
6167
6115
6036
Bøezen 2013
6474
6114
6144
6180
6225
6338
6624
6282
6215
6170
Kvìten 2013
6432
6120
6168
6201
6272
6388
6673
6330
6263
6231
Prosinec 2012
5750
5642
5700
5706
5601
5716
5816
5732
5762
5727
Bøezen 2013
5775
5645
5700
5691
5616
5739
5843
5764
5795
5762
Kvìten 2013
5752
5608
5659
5647
5596
5716
5816
5729
5772
5758
Penice
Kukuøice
Konkurenèní boj øetìzcù Pøi hledání viníkù souèasné a tragické trní situace rychloobrátkového zboí, mezi které patøí vìtina potravin vèetnì pekárenských výrobkù, nelze odhlédnout obchodní øetìzce. Následující údaje ukazují na pøíèiny ostrého konkurenèního boje, který se odehrává právì mezi nimi. V nedávno zveøejnìné analýze maloobchodního trhu v ÈR za rok 2011, zpracované spoleèností Incoma GfK, je zøejmé nestabilní trní prostøedí a nízká koncentrace subjektù tohoto trhu. Je to také hlavní pøíèina tlaku na cenu rychloobrátkového zboí. V ÈR kontroluje pìtice nejvìtích øetìzcù celkem pouze 40,6 procent a desítka nejvìtích pak 56 procent rychloobrátkového trhu. V drtivé vìtinì zemí
ovládají trh nejvìtí øetìzce, kadý z nich jednotlivì 20 a 30 procent. V ÈR to není ani 10 procent. Podobnì je to i v pøípadì tøí nejsilnìjích øetìzcù. Ve vìtinì zemí ovládají 40 a 60 procent trhu. V ÈR jen 28 procent. Ve vìtinì okresù pùsobí na trhu minimálnì 7 obchodních øetìzcù. Nejvìtí trní podíl má øetìzec Ahold (9,7%), který provozuje prodejny a hypermarkety Albert. Na druhém místì je Kaufland (9,3%), tøetí Tesco (8,1%) a na ètvrtém místì je diskont Penny Market (7,7%). Trby u rychloobrátkového zboí v poslední dobì klesají. Zákazníci stále více nakupují za sníené akèní ceny. Ale se slevou se prodávají spíe znaèkové výrobky, ne privátní znaèky øetìzcù. Vedle toho roste zájem o draí kvalitní zboí. Èeský zákazník tak uka-
zuje, e nechce uetøit za kadou cenu, nebo koupit nejlevnìjí výrobek, ale hledá pomìr mezi kvalitou a cenou. Studie ukazuje, e jednotlivé skupiny nakupujících se ve svých nárocích stále více odliují. Na druhé stranì nabídka øetìzcù se spíe sbliuje a jednotlivé øetìzce jsou si podobnìjí. To ale ve svém dùsledku zhoruje trní situaci. Subjekty bojují o pøízeò jakéhosi prùmìrného zákazníka, ale tìch prùmìrných je vlastnì málo. Øetìzce kritizujeme za vysoké mare, tlak na nízké ceny a za rùzné poplatky. Zákon o významné trní síle tyto problémy zatím øeí nedostateènì. Moná by byla vhodnìjí regulace, zabraòující dalímu rozvoji øetìzcù v regionech, která by je donutila k vyí koncentraci.
Prodejny
Trní podíl vèetnì velkoobchodu a nákup. aliancí v procentech
Albert, Albert hypermarket
9,7
Kaufland ÈR
Kaufland
9,3
Tesco Stores
Tesco
8,1
Penny Market
Penny Market
7,7
Makro
6,6
Coop, Terno, Tuty, Jednota aj.
6,5
Lidl
6,2
Billa, Big Billa
5,8
Globus
4,2
Interspar, Spar, Citi Spar
2,8
Spoleènost Ahold ÈR
Makro Casch&Carry ÈR Coop Lidl ÈR Billa Globus ÈR Spar ÈR
MLYNÁØSKÉ NOVINY
5
Evropská komise pøijala seznam schválených aromat
ní. Proto se nyní chce Dr. Hays vìnovat zlepení selekèního procesu na silnìjí voskovou vrstvu listù. K tomu potøebuje zjistit, na jaké znaky byly linie pìstované v Indii a Bangladéi dosud selektovány a jaké fenotypické znaky jsou pro voskovou vrstvu listù klíèové.
Evropská komise pøijala 1.10.2012 Naøízení komise/EU/è.794/2012 ze dne 5.9.2012 o pøechodných opatøeních týkajících se seznamu aromat a výchozích materiálù Unie uvedeného v pøíloze I naøízení Evropského parlamentu a Rady (ES) è. 1334/2008. V potravináøství budou povoleny pouze ty aromatické látky, které jsou uvedeny na schválených seznamech. Aromatické látky ovlivòující chu nebo vùni jídla se ji dlouho bezpeènì pouívají u øady potravin a nyní byly posouzeny na úrovni EU. Pøedpisy o aromatických látkách významnì zlepí transparentnost informací jak pro obèany, tak pro výrobní odvìtví. Pro vechny bude nyní snadnìjí získat pøesné informace o tom, jaké aromatické látky mohou být v potravinách pouívány.
Evropská komise potvrdila úmysl zachovat do roku 2020 podíl biopaliv zaloených na zemìdìlských plodinách na celkové spotøebì energie maximálnì ve výi pìt procent. Dodala, e nehodlá prosazovat taková biopaliva, jejich produkce by vedla ke sniování
Naøízení obsahující seznam aromatických látek zaène platit od 22.4.2013. Aromatické látky, které nejsou na seznamu uvedeny, budou po skonèení pøechodného osmnáctimìsíèního období zakázány. Naøízení obsahující pøechodná opatøení týkající se jiných aromatických látek, jako jsou napø. aromatické látky vyrábìné z nepotravináøských zdrojù, zaèalo platit ji od 22.10.2012. Nový seznam uvádí více ne 2100 povolených aromatických látek. Dalích 400 látek zùstává na trhu a do okamiku, kdy Evropský úøad pro bezpeènost potravin dokonèí jejich posouzení. Tyto látky se ji pouívají a byly zhodnoceny jako bezpeèné jinými vìdeckými subjekty.
výroby potravin. Je to velká zmìna v evropské politice podpory biopaliv. Ukazuje se toti, e tato paliva jsou ménì etrná k ivotnímu prostøedí, ne se pøedpokládalo, a jejich podpora má negativní dopad na produkci potravin. Po roce 2020 jsou prioritou pouze biopaliva vyrábìná z nepotravináøských surovin, jako jsou odpady èi vedlejí zemìdìlské produkty. Tyto suroviny nesoupeøí s potravinami a nevyadují dodateènou zemìdìlskou pùdu.
Aromatické látky budou nyní uvádìny podle kategorií potravin, do nich se smìjí pøidávat. Seznam bude dostupný v rámci on-line databáze.
Vyšší výnosy za sucha A o 25% vyí výnosy za sucha mohou poskytovat linie penice, které vytváøejí silnìjí voskovou vrstvu na listech. K tomuto výsledku dospìl Dr. Dirk Hays z Texas A & M University. Vìtí vosková vrstva vede k tomu, e se organismus rostlin ménì ohøívá a spotøebuje ménì vody k ochlazení. Dr. Hays srovnával v Indii a Bangladéi voskovou vrstvu na listech rùzných linií penice a odolnost rostlin vùèi suchu a stresu z horka. Nalezl pøitom velké genetické rozdíly mezi jednotlivými liniemi. Vysoké teploty v dané oblasti ovlivòují rùst a sniují výnosy a kvalitu. S tím se vyrovnávají rùzné odrùdy penice rozdílnì. V USA jsou teplotní vrcholy spíe ojedinìlé, jejich dùsledky vak byly právì v tomto roce markant-
6
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Evropa omezuje biopaliva
Barevná pšenice by mohla posílit zdraví i ekonomiku Agrikulture and Agri-Food Canada ve spolupráci se Saskatchewanskou univerzitou studuje fialovou a modrou penici jako moné zdroje antioxidantù a jako pøírodní potravináøské barvivo. Objevení skuteèného potenciálu by mohlo vést k vìtím monostem výbìru pro spotøebitele i k novým monostem v rámci trhu jak pro kanadské farmáøe, tak i pro výrobce potravin. Donedávna se vìtina výzkumu soustøedila pøedevím na ovoce a zeleninu, ale barevným zrnùm jako funkèní potravinì (mají kladný vliv na zdraví, poskytující benefity oproti tradièním potravinám) byla vìnována pouze malá pozornost. Otruby z fialové nebo modré penice obsahují mnohem více antokyaninù (495 mg/kg) ne napøíklad èervené zelí (250 mg/kg) nebo vestky (20 250 mg/kg). Antokyaniny jsou fytochemikálie zodpovìdné za modré, fialové a èervené zbarvení zrn, ovoce a zeleniny a mají silnou antioxidaèní aktivitu. Antioxidanty jsou látky, jako napø. vitaminy
E a C, které ochraòují buòky organismu pøed nièivým vlivem oxidace, a sniují tím rizika chronických onemocnìní, jako jsou napøíklad nádorová onemocnìní, srdeèní choroby a diabetes. Dr. Elsayed Abdelaal, vìdecký pracovník z Centra potravináøského výzkumu v kanadském Guelphu se podílel na vývoji chemicko-mechanických separaèních procesù pro izolaci antokyaninových barviv z penice. Øíká, e poptávka po plodinách bohatých na obsah antokyaninù, jako jsou napøíklad fialová èi modrá penice, stále roste právì díky jejich roli v lidském zdraví i barvení potravin. A pøestoe je kanadská jarní penice obvykle èervená nebo bílá, lze vylechtit i odrùdu s vysokým obsahem modrého barviva. Jedním z cílù výzkumu organizace AAFC je podpora zdraví a wellness prostøednictvím inovací potravináøských procesù i výrobkù. Toto zamìøení otevírá nejen nové monosti pro spotøebitele, ale rovnì nové obchodní pøíleitosti pro kanadské farmáøe a výrobce potravin.
Inovace pro udržitelný rùst: biohospodáøství pro Evropu Pod tímto názvem byla zveøejnìna nová strategie Evropské komise, která má pøispìt k udritelnìjímu vyuívání obnovitelných zdrojù energie v evropské ekonomice a omezit produkci emisí. Obnovitelné biologické zdroje Evropa bezpochyby potøebuje. Je ale nutné zajistit ochranu ivotního prostøedí. Biohospodáøství zahrnuje biologické pozemní a moøské zdroje a odpady jako vstupy pro produkci potravin, krmiv, energie, a také jako suroviny pro dalí odvìtví prùmyslu. Pøi výrobì vyuívá biologické procesy. Napøíklad z bioodpadu mohou pocházet a dvì procenta podílu energie z obnovitelných zdrojù v Evropské unii. Likvidace potravináøských odpadù stojí evropské daòové poplatníky 55 a 90 eur za tunu a produkuje 170 milionù tun oxidu uhlièitého. Pøitom by se tento odpad mohl vyuít k výrobì energie nebo nìkterých produktù. Ji nyní má biohospodáøství v EU roèní obrat a dva biliony eur a zamìstnává více ne 22 milionù lidí, co odpovídá devíti procentùm zamìstnanosti v EU. V tìchto èíslech jsou zahrnuty: zemìdìlství, lesnictví, rybolov, výroba potravin, papíru a celulózy, dále pak nìkteré èásti chemického, biotechnologického a energetického prùmyslu. Do roku 2025 má biohospodáøství vytváøet desetiprocentní pøidanou hodnotu. Souèástí strategie jsou investice do výzkumu, do udritelné intenzifikace primární produkce a pøemìny odpadù
na produkty s pøidanou hodnotou, dále do rozvoje trhù a v neposlední øadì bude posílena koordinace rùzných evropských politik a strategií. Rámcový program pro výzkum v Evropské unii ji obsahuje nìkteré projekty pro biohospodáøství. Projekt Forbioplast se zamìøuje na vyuití døeva a odpadù z jeho zpracování na výrobu vláken a bioproduktù, které by nahradily produkty z ropy. Pøíspìvek Bruselu èiní 4,3 milionù eur. Aquamax je projekt vývoje nového typu krmiva pro faremnì chované ryby. Podporován je 10,5 miliony eur. Projekt nazvaný Budoucí biodegradabilní materiály pro lepí kvalitu ivota øeí biologicky odbouratelné plasty vyuitelné v mnoha oborech, vèetnì výroby potravin, zemìdìlství a lékaøství. Podpora je 2,5 milionù eur.
Hrubá bilance dusíku v zemìdìlství EU Podle Eurostatu byla v letech 2005 a 2008 hrubá bilance dusíku v evropské sedmadvacítce relativnì stabilní a dosahovala v prùmìru 50 kg/ha vyuívané zemìdìlské pùdy (tedy orné, trvalých travních porostù i pùdy s trvalými plodinami). V evropské patnáctce dosáhla 58 kg/ha. Na tuto úroveò poklesla z hodnoty 66 kg/ha v letech 2000 a 2004. Vyích hodnot ne prùmìr pak dosahují v Belgii, v Nizozemsku, ve Velké Británii, v Nìmecku a v Dánsku. Podle údajù z roku 2008 má nejvyí hodnotu Nizozemsko (188 kg/ha), následuje Malta (120 kg/ha) a Belgie (118 kg/ha). Naopak nejniích hodnot dosahuje Maïarsko (-18 kg/ha), dále Rumunsko (4 kg/ha) a Portugalsko (11 kg/ha). Èeská republika docílila v roce 2008 hodnoty 86 kg/ha a v roce 2009 60 kg/ha. Zemì, které mají vysokou hodnotu hrubé bilance dusíku, mají také velké jeho vstupy do pùdy. Eurostat vak upozoròuje, e velká hodnota vstupu nemusí nutnì vést k vysokému výsledku hrubé bilance. Rozhoduje toti také hodnota výstupu, tedy mnoství dusíku odvedené z pùdy do ivotního prostøedí plodinami i emisemi v podobì dusiènanù, oxidu dusného èi amoniaku. Hlavní vstup dusíku do pùdy zprostøedkovávají anorganická hnojiva a hnùj (80 procent). Podíl hnoje je vyí v evropské patnáctce a odpovídá i vyímu poètu hospodáøských zvíøat na hektar. ádoucí je podíl hnoje zvyovat. Dalími vstupy jsou komposty, odpadní kaly a podobnì. Poutání dusíku v pùdì motýlokvìtými rostlinami a ostatními organismy odhaduje Eurostat na 7 procent celkového mnoství dusíku vstupující-
ho do pùdy. Z ovzduí vstupuje asi 9 procent. Dusík z pùdy nejvíce odebírají obiloviny a pastviny. Záleí ale na výnosu. Eurostat konstatuje, e ke zlepení mohou pøispìt správné agrotechnické postupy. Stále se jetì èást dusíku zbyteènì uvolòuje ze stájí, hnoje a podobnì do ovzduí a vod, a tím zneèiuje ivotní prostøedí. V podmínkách ÈR statistický úøad ji nìkolik let varuje pøed sniováním obsahu ivin v pùdì. Vstupy dusíku do pùdy jsou nízké, a naopak ohroují úrodnost pùdy.
2008 a 2010 je nejvìtím producentem v EU Francie s 23 procenty. Na druhém místì je Nìmecko s 16 procenty, následuje Polsko s 10 procenty, dále Velká Británie 8 procent, panìlko 7 procent a Itálie 6 procent. Nejdùleitìjí obilovinou v unii je penice, které se sklidí kolem 138 milionù tun roènì (49 procent). Na druhém místì je kukuøice s produkcí 56 milionù tun (20 procent), následovaná jeèmenem s 52 miliony tun (18 procent). V roce 2010 sklidila Francie pøes 38 milionù tun penice, Nìmecko 25 mil. tun, Velká Británie 14 mil.tun a Polsko 9,5 mil. tun. Proti tomu Èeská republika 4 mil. tun. Produkce ita a souree je vykazována spoleènì. Celkem v Evropì 8 milionù tun. Z toho v Polsku 3,5 milionù tun, v Nìmecku necelé 3 mil. tun a v ÈR 118 tis.tun. Z uvedených údajù je zøejmé, e nae produkce pøestavuje necelé 3 procenta z evropské, ale pøesto je významná a zajímavá pro evropské obchodníky.
Eurostat o produkci obilovin Hlavní plodinou na orné pùdì Evropy jsou obiloviny a nejrozíøenìjí pìstovanou obilovinou je penice. Velikost produkce obilovin kolísá v závislosti na klimatickým podmínkám i vývoji cen. Vrchol byl v roce 2004, kdy se v unii sklidilo celkem 325 milionù tun obilí. Pak nastal pokles a v roce 2010 se v evropské sedmadvacítce sklidilo celkem témìø 285 milionù tun obilovin, vèetnì kukuøice a rýe. Témìø polovina produkce obilí pochází ze tøí státù, a to Francie, Nìmecka a Polska. V rámci prùmìrných sklizní obilovin za roky
Díky biopalivùm se v unii oivila produkce øepky. Mezi roky 2004 a 2009 se zvýila o 38 procent. V roce 2010 se jí v unii sklidilo necelých 20 milionù tun.
Poslední kolo pøíjmu žádostí Pøipravuje se 18. kolo pøíjmu ádostí o podporu z Programu rozvoje venkova, které by se mìlo uskuteènit poèátkem bøezna 2013. Výzva má být zveøejnìna Ministerstvem zemìdìlství zaèátkem února. Kromì jiného se má týkat opatøení I.1.3.2 Spolupráce pøi vývoji nových produktù, postupù a technologií, respektive inovace v potravináøství, a opatøení I.3.1 Dalí odborné vzdìlávání a informaèní èinnost. V rámci 18. kola bude sputìno i nové opatøení III.4.1 Získávání dovedností, animace a provádìní. V rámci tohoto opatøení budou místní partnerství získávat dovednosti poøádáním informaèních a propagaèních akcí a vzdìláváním svých zamìstnancù, partnerù a èlenù orgánù. Opatøení bude rovnì zamìøeno na tvorbu integrovaných rozvojových strategií. Místním partnerstvím se rozumí subjekty, které pùsobí na celistvém území s poètem obyvatel od 10 do 100 tisíc a pracují na principu partnerství mezi veøejným a soukromým sektorem. Pravidla pro 18. kolo zatím nejsou definitivnì stanovena. Není vylouèeno, e bude otevøeno 19. kolo, které by se mohlo týkat i opatøení I.1.3.1 Pøidávání hodnoty zemìdìlským a potravináøským výrobkùm. To by se mìlo uskuteènit v èervnu 2013. V plném proudu jsou pøípravy operaèních programù na období 2014 a 2020. V aktuálním konceptu Programu rozvoje venkova jsou obsaena také opatøení se zamìøením na výrobu potravin. Pøedevím jde o opatøení Reimy jakosti zemìdìlských produktù a potravin, dále pak Investice do hmotného majetku, a prùøezové opatøení Pøedávání znalostí a informaèní èinnost. Jak budou tato opatøení vyuitelná pro obory cereální vertikály a jaké budou podmínky poskytování dotací, bude definitivnì jasné a po jejich schválení.
MLYNÁØSKÉ NOVINY
7
Pøedvádìcí akce, kterou uspoøádala firma Agroing Brno s.r.o. na konci øíjna 2012, se zúèastnila necelá stovka pozvaných odborníkù, vèetnì zástupcù mlýnských podnikù. Kromì prohlídky nové posklizòové linky zde zaznìly pøednáky vech zainteresovaných realizátorù: Agos stavební a.s. Pelhøimov, Agroing Brno s.r.o. a Bühler. Investorem posklizòové linky se skladovací kapacitou, èistièkou a suárnou bylo Zemìdìlské drustvo Vysoèina eliv. Stavba byla realizována za 35,6 milionù korun, z toho stavební èást za 11,4 mil. Kè a technologie za 24,2 mil. Kè.
8
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Posklizòová linka byla realizována za osm mìsícù. V listopadu 2011 byly zahájeny stavební práce, o tøi mìsíce pozdìji byla zahájena montá sila a technologie. V èervenci 2012 byla linka pøedána investorovi. Skladovací kapacita sil na obilí je 6800 tun. Jde o pìt ocelových sil o obsahu 680 tun a dvì sila 1300 tun. Instalována jsou kanadská sila Westeel s plochým dnem a na èásti s výsypkou. Pøíjmový objekt s pøejezdovým pøíjmovým koem a dvìma expedièními zásobníky o celkové kapacitì 60 tun je celý obestavìn, zastøeen a uzavøen ètyømi vraty s roletami. Pøíjmová linka a èistièka mají kapacitu 60 tun za hodinu. Zvolena byla sítová èistièka TAS 152A-2 od firmy Bühler, respektive Schmidt-Seeger. Tato èistièka je opatøena odsáváním prachu na vpádu a na výpadu. Za ní je umístìna aspiraèní skøíò, kde jsou odlouèeny lehké pøímìsi a neèistoty. Zneèitìný vzduch postupuje do odluèovaèe. Èistièka se pouívá pøi pøíjmu a také pøi expedici obilí. V dopravních cestách jsou pouity øetìzové dopravníky LBCA. Pøed suárnou je umístìn vyrovnávací zásobník. Suárna STKL6-07/2 je sesypná achtová od firmy Bühler s pøímým ohøevem vzduchu a výkonem 20 tun za hodinu pøi ètyøprocentním odsuku. Topným médiem je propan-butan. Suárna je vybavena rekuperací tepla, která spoøí 5 a 10% energie. Vekerá technologie je øízena pomocí poèítaèe. Spoleènost Agroing se specializuje na ètyøi základní oblasti: skladování a posklizòovou úpravu obilovin, vyuívání odpadního tepla z bioplynových stanic, zpracování biomasy a výrobny krmných smìsí. Nabízí pøedevím projekty na klíè od projektu, pøes dodávku a montá strojù a po elektroinstalaci a uvedení do provozu. Za dobu své existence realizovala více ne tisíc technologických linek nejen v Èeské republice, ale také na Slovensku, v Rakousku, Maïarsku a Polsku. Firma vybírá nejvhodnìjí dodavatele pro jednotlivé projekty. Pro sila na skladování zrnin dává pøednost polskému výrobci ARAJ, který nabízí sila s hladkými stìnami. Kanadská sila Westeel mají stìny z vlnitého plechu. Dno sil je nabízeno rovné, nebo s kanálovou podlahou pro aktivní vìtrání. Obìný sbìrný nek mùe mít i zametací rameno, které dokonale vyèistí dno bez zásahu lidské ruky. Sila mohou být vybavena aktivním vìtráním. Kromì hlavního ventilátoru je v horní èásti instalován protikondenzaèní ventilátor. Pokud jde o technologická zaøízení, tak záleí na mnoha okolnostech. Napøíklad konstrukce èistièek mùe být rùzná. Èasto se pouívají vzduchové, urèené k hrubému odpráení, nebo bubnové, kde je vzduchová èást souèástí stroje. Ze suáren lze volit konstrukce podle poadovaného výkonu. Mohou být i mobilní. Kontinuální suárny se dodávají s výmìníkem i bez výmìníku. Pro potravináøské uití se doporuèují suárny s výmìníkem. Také pásové suárny s pohyblivým rotem a regulací výky produktu. Firma nabízí i øeení pro halové sklady. Napøíklad jde o dìlící stìny a vnitøní skladovací boxy.
MLYNÁØSKÉ NOVINY
9
Doporuèují se také dopravníky v podlaze a tìrbinové roty na zakrytí kanálù pro aktivní vìtrání s rùznou propustností. Firma øeí rovnì komplexní rotovací a granulaèní linky i s magnety a odkaménkovaèem. Firma Bühler je nám dostateènì známá. Po vytvoøení divize Bühler Grein Logistics nám ale nabízí øeení celého výrobního øetìzce od vysokovýkonných vyskladòovacích zaøízení, pøes sila a po potravináøské zpracování. V krátké prezentaci byly úèastníkùm pøedstaveny stroje na èitìní zrnin, dopravní technika, suící technologie, aspiraèní systémy, krátce i technologie pro naskladòování a vyskladòování lodí a skladovací sila. Z èistících strojù to byly pøedevím pøedèistírenské stroje s výkonem 6 250 tun za hodinu, bubnové èistièky s výkonem 25 800 tun za hodinu a magnety. V realizované lince byla umístìna èistièka TAS, která mùe mít výkon a 250 tun za hodinu. Má dvì skupiny tøí sít nad sebou. Tento typ stroje je originální pøedevím konstrukcí vpádové aspiraèní skøínì, která je spojena s aspiraèním kanálem výpadu zrna. Èistièky se ale stále zdokonalují a volí se podle poadovaného výkonu a funkce. Dokonce se nabízí i kruhový pohyb sít. Mechanická doprava zrnin je rovnì konstruována na velmi vysoké výkony. Koreèkové elevátory dosahují výkonu a 1400 tun za hodinu, øetìzové dopravníky a 1200 tun za hodinu, pásové dopravníky dokonce a 2000 tun za hodinu. Proti tomu nekové dopravníky mohou dosáhnout výkonu maximálnì 120 tun za hodinu. Také suárny dosahují výkonu a 215 tun za hodinu. Suí se horkým vzduchem v horní èásti vìe. Moné je instalovat také chladící moduly ve spodní èásti vìe. Pro sníení ná-
10
MLYNÁØSKÉ NOVINY
kladù na suení se pouívá recyrklulace vzduchu v suárnì, který je nasáván ze spodních suících kolon a chladících kolon, kde se vzduch pøi chlazení plodiny ohøívá, a je pøimícháván nad spalovací komoru. Volitelný je nepøímý ohøev s výmìníkem, hoøáky pro LTO, zemní plyn a propan. Zajímavé byly i prezentované bodové filtry urèené
pro odsávání prachu napøíklad z dopravníkù a zaøízení na odsávání pøíjmového koe. Ukázka moderní techniky konèila optickým tøídìním. Mlynáøùm je známý SORTEX Z+ urèený na suché produkty, pøedevím obiloviny (rýe, penice durum, ito, oves, jeèmen). Tento stroj je schopný odstranit zrna napadená mykotoxiny. Speciální
kamery jsou také schopny vytøídit neádoucí neèistoty jako zbytky skoøápek z oøechù, neoloupané fazole i dalí lutìniny, a podobné neèistoty z kávy, èaje a koøení. Opticky lze tøídit i mokré potraviny, jako jsou zmrazené ovoce a zelenina. Mimo oblast potravin se optické tøídièe pouívají na tøídìní recyklovaných plastù.
MLYNÁØSKÉ NOVINY
11
Ze skliznì roku 2012 byly získány výsledky testování nabídkových vzorkù penice z mlýnù z oblastí: jiní Èechy (JÈ), støední Èechy (StÈ), severní Èechy (SÈ), východní Èechy (VÈ), Vysoèina (Vys), severní Morava (SM), støední Morava (StM), jiní Morava (JM). V nìkterých pøípadech byly získány výsledky z více míst ze stejné oblasti. Tyto výsledky jsme nechtìli smìovat, proto jsou v takových pøípadech pouita rozliení ve stejné oblasti pomocí èísel (napø. StM1, StM2, StM3). Obr. 1 Objemové hmotnosti penice podle oblastí Èech a Moravy
OH kg/m3
Z jednotlivých mlýnù byly získány výsledky v rùzném rozsahu a rùzné formì. Vìtinou bylo moné vypoèítat prùmìrnou hodnotu v kadém mlýnì pro kadou charakteristiku. V grafech uvádíme vdy prùmìr ze vech mìøení a souèasnì rozsah hodnot od maxima do minima. V nìkterých pøípadech ale byla k dispozici jen prùmìrná hodnota, a nebyl uveden rozsah vech namìøených dat stejné vlastnosti, nebo naopak byl uveden jen rozsah od minimální do maximální hodnoty bez uvedení vech hodnot pro výpoèet prùmìrné hodnoty. V takových pøípadech jsou v grafech uvedeny pouze prùmìry bez uvedení rozsahù vech hodnot, nebo rozsahy bez uvedení prùmìru.
Obr. 2 Obsahy N-látek podle oblastí
Ukazatele kvality pšenice Objemová hmotnost Výsledky jsou znázornìny na obr.1. Veobecnì nebyly hodnoty v prùmìru pøíli vysoké. Prùmìry se pohybovaly v Èechách pøevánì v rozmezí 775 a 790 kg/m3. Rozpìtí extrémních hodnot v Èechách nebylo tak velké jako na Moravì. Jen extrémnì nízká hodnota ve východních Èechách se blíila 700, zatímco na Moravì se vyskytly nízké extrémy i pod 700 kg/m3 a prùmìry na jiní i severní Moravì byly znaènì nií ne v Èechách. Odpovídá to zkuenosti s drobným zrnem po období extrémního sucha na jiní Moravì.
Obr. 3 Obsahy lepku podle oblastí
Obsahy N-látek Výsledky jsou znázornìny na obr.2. Obsahy N-látek byly oproti minulým letùm podstatnì vyí. V Èechách se prùmìry pohybovaly mezi 13 14 %, extrémnì vysoké hodnoty dosahovaly vìtinou pøes 16 %. V oblasti støední Moravy byly obsahy jen mírnì vyí ne v Èechách, kolem 14 %. Podstatnì vyí byly obsahy N-látek na jiní Moravì, prùmìry vykázaly cca o 2 % více ne Èechy. Nejvyí extrémy se na Moravì pohybovaly nad 18 % a v jednom pøípadì i pøes 20 %. Ojedinìlou výjimkou byly vysoké hodnoty v jedné severoèeské oblasti, kde ale lo o nevelký poèet hodnot, a výsledek zøejmì nelze aplikovat na celé severní Èechy.
Obsahy mokrého lepku Jsou znázornìny na obr. 3 a vykazují jetì vìtí rozdíly mezi Èechami
12
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Obr. 4 Sedimentaèní hodnoty podle oblastí Èech a Moravy
a Moravou, ne tomu bylo u dusíkatých látek. V Èechách se prùmìrné obsahy pohybují mezi 27 28 %, zatímco na Moravì jsou o 7 8 % vyí a extrémní hodnoty jsou èasto znaènì nad 40 %. V tomto ukazateli jsou výsledky vysoké na celé Moravì. V jednom pøípadì z jiní Moravy dosahuje i prùmìrná hodnota 40 %.
Výsledky sedimentaèního testu Obr. 5 Èísla poklesu penice podle oblastí Èech a Moravy
Veobecnì jsou prùmìrné hodnoty na dobré úrovni a nevykazují systematické rozdíly mezi Èechami a Moravou (obr. 4). I extrémnì nízké hodnoty jsou vìtinou nad 30 % a jen ve dvou pøípadech se pohybují kolem nebo pod 20 %. Rozptyl hodnot není pøíli velký a jen ve dvou pøípadech se zaznamenaly extrémy nad 80, resp. nad 90 %.
Èísla poklesu
Obr. 6 Alveografická energie podle oblastí Èech a Moravy
Dosahují veobecnì vysokých hodnot (obr. 5). V Èechách jsou prùmìry vyí ne na Moravì vìtinou o cca 20 s a dosahují témìø vdy nad 300 s. Nejnií extrémy jsou pøevánì výraznì nad 200 s a jen ve dvou zøejmì ojedinìlých pøípadech se vyskytly po 100 s. Z hlediska pekaøské kvality by nemìly být problémy s pokozením krobu a mìla by být dobrá zpracovatelnost mouk za pøedpokladu vhodného vyuívání amylolytických enzymù.
Výsledky z reologických pøístrojù
Obr. 7 Extenzograf - energie podle oblastí Èech a Moravy
Obr. 8 Srovnání alveografické a extenzografické energie z nìkolika oblastí
Pøestoe ve srovnání s minulými roky je víc výsledkù z reologických pøístrojù, nepokrývají zdaleka celou plochu ÈR. Více mlýnù je vybaveno pro zjiování alveografických ukazatelù (obr. 6), z extenzografu je výsledkù ménì (obr. 7). Na uvedených dvou obrázcích jsou znázornìny výsledky zjitìných alveografických a extenzografických energií. Pøestoe nejsou výsledky vdy ze stejných mlýnù, byla moná srovnatelnost. Na obr. 8 je v diagramu znázornìno srovnání energií zjitìných na extenzografu a alveografu. Ponìkud pøekvapující je, e nejen výsledky si témìø navzájem neodpovídají, ale èasto jsou pøímo v protikladu. V uí oblasti støední Moravy kolem Hané byly v nìkterých mlýnech namìøeny extrémnì nízké hodnoty alveografické energie naprosto neodpovídající zkuenostem ani s penicemi s velmi slabým lepkem. V této oblasti se vyskytly extrémní klimatické podmínky s velkými vedry delí dobu pøed sklizní, v dobì poèátku dozrávání. Podobné podmínky se ji v minulosti vyskytovaly v Australii, a australtí vìdci tyto vlivy podrobnì studovali, vèetnì modelování na fytotronech. Výsledky jejich zji-
MLYNÁØSKÉ NOVINY
13
tìní ukázaly, e docházelo zøejmì ke genetickému ovlivnìní metabolismu penic, a dùsledkem byla mj. zmìna pomìru gliadinu a gluteninu v bílkovinì zrna, co pak vedlo k výrazným zmìnám pekaøské kvality lepku. Podle naich dostupných údajù nelze definitivnì posoudit u nás zjitìné zmìny, ale v budoucnu zejména se stále èastìji extrémními klimatickými podmínkami by jim mìla být vìnována soustøedìná pozornost.
Na obr. 9 a 10 jsou znázornìny tanosti zjitìné na alveografu a extenzografu. Alveografické tanosti vykazují podstatnì vìtí rozdíly ne extenzografické. Na dalím obrázku jsou pomìrová èísla z alveografu. Do jisté míry si pomìrová èísla navzájem odpovídají v tom smyslu, e nií pomìrová èísla korespondují vyím tanostem, ale pøesná korelace není prùkazná. Pomìrová èísla, podobnì jako tanosti na extenzografu, nevykazují takové rozdíly jako na alveorgrafu. Celkovì jsou nìkteré tanosti dosti nízké a pomìrová èísla vysoká, co by mohlo vést k ménì pruným nebo tuím tìstùm. Farinografické vaznosti vykázaly dosti vysoké hodnoty (obr. 12) a zejména hodnoty z jiní Moravy odpovídají velmi silným moukám, s jakými se setkáváme v Rakousku, ve Francii nebo v Americe. Dobré pekaøské kvalitì silných mouk odpovídají i hodnoty poklesu konzistence na farinografu (obr. 13), co je mezi farinografickými ukazateli nejvýznamnìjí ukazatel pekaøské kvality. Vechny hodnoty poklesu jsou nízké (= dobrá kvalita) a hodnoty z Moravy jsou jetì výraznì nií.
Obr. 9 Extenzografická tanost pro vybrané oblasti
Obr. 10 Alveograf - tanost
Obr. 11 Alveograf - pomìrová èísla podle oblastí Èech a Moravy
Obr. 12 Farinografické vaznosti z nìkolika oblastí Èech a Moravy
Kvalita žita Ukazatele kvality ita Oblast
VÈ
Objemová prùmìr max. hmotnost 3 [kg/m ] min.
722
733
755
768
665
698
prùmìr
161
189
max.
266
309
min.
76
62
Èíslo poklesu [s]
JM
Ukazatele kvality ita byly získány jen z oblasti východních Èech a jiní Moravy. Rozdíly mezi oblastmi se ukázaly hlavnì v èísle poklesu. Hodnoty pro jiní Moravu jsou vysoké, nemìly by být problémy s porostlostí, ale spí s nízkou amylolytickou aktivitou. Josef Pøíhoda a Lucie Krejèíøová, Ústav sacharidù a cereálií VCHT Praha
14
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Obr. 13 Farinografický pokles konzistence pro nìkolik oblastí Èech a Moravy
Dnem 1. ledna 2013 se zmìnil název spoleènosti UNIMILLS a.s. na GoodMills Èesko a.s. Touto zmìnou se zdùrazòuje spojení s mateøskou a sesterskými spoleènostmi ve støední a východní Evropì v holdingu GoodMills Group. Mlýny GoodMills Èesko a.s. (Litomìøice, Mladá Boleslav, Pardubice a Delta mlýny Kyjov) budou i nadále dret linii kvality a plnìní potøeb zákazníkù tak, jak tomu bylo dosud. Spojením je zdùraznìna otevøenost podnìtùm ze zahranièí a také, a to hlavnì, e prostøednictvím této skupiny je íøena èeská mlynáøská tradice za hranice Èeské republiky. GoodMills Èesko a.s. je souèástí GoodMills Group GmbH koncernu, který tvoøí nejvìtí mlýnské uskupení v Evropì a jeho sídlo je v Rakousku. Zahrnuje 29 mlýnù v 7 zemích. Celkový roèní objem zpracovaného obilí dosahuje 3 miliony tun. Pøes 2 750 zamìstnancù generuje roèní prodeje v hodnotì více ne jedna miliarda eur. Mlýny spoleènosti GoodMills Group patøí mezi nejmodernìjí a nejinovativnìjí na svìtì. Prùbìné a peèlivì cílené investice zaruèují nejvyí monou úroveò kvality a bezpeènosti. Èlenství v této skupinì je proto zárukou neustálého zvyování kvality produktù a pøináí monost modernizace výrobních procesù. Spoleènost GoodMills Èesko a.s. je
spoleènì s Vysokou kolou chemicko - technologickou v Praze a DDD Servisem spol. s r.o. øeitelem projektu è. TA01020712 Bioracionální nízkoenergetické technologie dezinsekce kùdcù v potravináøství jako alternativa k ekologickým termickým a toxickým zásahùm. Tento ètyøletý projekt je øeen s finanèní podporou TA ÈR v programu ALFA. Cílem projektu je vytvoøení a implementace nové ochranné technologie proti kùdcùm, která bude zaloena na aerosolech a postøicích juvenoidy, pyrethriny a pyretrhroidy do konce roku 2014. Technologie bude doplnìna o cílenou detekci kùdcù a sanitaci v místech jejich zvýeného výskytu.
Mlynáøské noviny, vydává Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky v edici Mlynáøi, øídí dr. Pavel Filip. Adresa redakce: Marie Cibulkové 394/19, 140 00 Praha 4, tel./fax: 241 401 892 - 3, E-mail:
[email protected] DTP Rudolf Schuber. Tiskne Nová tiskárna Pelhøimov s.r.o. Krasíkovická 1787, 393 01 Pelhøimov. ISSN 1214-6374, verze ON-LINE 1802-1921
