Populační parametry raka říčního (Astacus astacus) v Lomském potoce Rak říční (Astacus astacus) Rak říční je nejrozšířenější druh raka na území ČR a je chráněný zákonem. Obývá řeky, rybníky a potoky. Ideální podmínky představují hluboké tůňky na přezimování, hloubí si nory v březích, pod kořeny stromů a pod kameny. Měří až 15 cm a má hnědou popř. modrou barvu. Poznávacím znamením je červená barva na spodní straně klepet a červené klouby na klepetech. Za očima vystupují dvě postorbitální lišty a rostrum je ostré. Krunýř je pevný, vápnitý a u dospělých jedinců je jednou za rok svlékán, mladší jedinci se svlékají častěji. V období svlékání jsou raci nejzranitelnější a potřebují úkryt. Rozmnožují se na podzim, samička nosí vajíčka pod ocasem a kolem června se líhnou malí ráčci. Samičky dospívají ve třetím roce a samečci až ve čtvrtém. Dožívají se až 15 let. Cíle úlohy: 1.
Odhad početnosti a struktury populace raka říčního na lokalitě Srovnání metod sledování početnosti Porovnání zjištěné početnosti raků s výsledky z minulého roku
2.
Porovnání dvou typů habitatů
3.
Ekologické faktory na lokalitě potravní nabídka možnosti úkrytů negativní faktory ovlivňující populaci
Metodika Průzkum populace raka říčního probíhal na Lomském potoce, který teče z Lomů do Ratmírovského rybníka. Jedná se o dříve regulovaný tok, nyní navracející se do přírodního stavu. Potok teče zemědělsky využívanou krajinou, uprostřed luk. Sledovaný úsek měří 1 km a vede dolů po proudu od silnice Kunžak – Jindřichův Hradec (silnice 164). Tuto část potoka lze rozdělit na dvě rozdílné části. Horní část toku (do 150 m od silnice) začíná přepadem, je zahloubena v jílovitém korytě s příkrými břehy (cca 2 m) a je zastíněna břízami a olšemi. Voda zde teče větší rychlostí. Dno tvoří převážně písek, štěrk a kameny s velmi malým množstvím bahna. V dolní části toku se břehy snižují přibližně na 1 m. V těchto místech je potok lemovaný převážně olšemi a břehy pokrývá např. skřípina lesní, nebo chrastice rákosovitá. Dno je zaneseno velkou vrstvou sedimentu a voda zde proudí menší rychlostí. Hladina vody kolísá a ve sledovaných dnech byla nižší. Průzkum probíhal během tří dnů (8.6., 9.6. a 10.6. 2009), denní průzkum jsme prováděly v odpoledních hodinách a noční průzkum vždy od 22:30. Nejprve jsme zhodnotily jaké metody ke zjištění početnosti použijeme - denní pozorování, noční pozorování a kladení návnad.
Během denního pozorování jsme prohledaly potok v délce 1 km včetně potenciálních úkrytů pro raky, hledaly svlečky a nory naznačující přítomnost raků a zjišťovaly jejich potravní možnosti a možné predátory. Podle typu habitatu jsme vyčlenily dva odlišné úseky. V prvním typu habitatu (kamenitý úsek) jsme vyměřily úsek o délce 150 metrů a v druhém typu (bahnitý úsek) o délce 100 metrů. Rozdíl v délce úseků je z toho důvodu, že sediment bahnitého úseku mohou raci využívat jako úkryt, tudíž by byla velká pravděpodobnost zašlápnutí. Tyto dva úseky nám posléze sloužily k porovnávání výskytu raků v odlišných podmínkách. V rámci těchto úseků jsme vytipovaly místa potenciálního výskytu jedinců (nory, úkryty pod kořeny, tůňky apod.) a umístily návnady podobě odřezků z masa. Noční pozorování probíhalo tři noci po sobě a pokaždé v rámci dvou dříve vyměřených úseků (150 a 100 metrů). Odchycené raky jsme změřily, vyfotografovaly a označily číslem na krunýř pro následné použití metody zpětného odchytu. Také jsme určily pohlaví a zaznamenaly případné poškození jedince. Výsledky 1. Odhad početnosti a struktury populace raků na lokalitě, srovnání metod sledování početnosti a porovnání dat s výsledky z minulého roku Během denního pozorování jsme zaznamenaly celkem 29 jedinců (včetně svleček, které dokazují přítomnost jedinců raků) (Tab. 1). Vytipovaly jsme 8 míst s norami. Nalezené dospělce během dne nebylo možno označit, protože byli částečně schováni v norách. V průběhu nočních pozorování jsme označily 10 jedinců, pokus o zpětný odchyt se ale nezdařil – neodchytily jsme zpětně žádného označeného raka. Někteří jedinci byli pouze spatřeni, nepodařilo se je odchytit. Bylo spatřeno 11 mláďat, které jsme pro jejich malou velikost neznačily. Průměrná hustota populace raků je tedy na celém sledovaném úseku (1 km) minimálně 1 rak na 22 m toku. Tabulka 1. Shrnutí záznamů jedinců raka říčního na sledované lokalitě Označení
Denní pozorování Noční pozorování 8.6. Noční pozorování 9.6. Noční pozorování 10.6. Celkem
Samci Samice 0 0 2 0 6 2 0 0 8 2
Další zaznamenaní jedinci Mláďata 8 0 3 0 11
Dospělci Svlečky 6 15 0 0 1 0 2 0 9 15
Mrtví 0 0 1 0 1
Místa s norami 8
Pro zjišťování početnosti populace se ukázala metoda nočního pozorování jako úspěšnější, díky větší aktivitě raků v noci. Metoda návnady byla neúspěšná, nenalezly jsme žádného raka konzumujícího návnadu. Pár jedinců jsme nalezly ve vzdálenosti do 0,5 metrů od návnady, ale pravděpodobně pouze kvůli umístění návnady poblíž nor. Zjištěná hustota populace je ovlivněná použitou metodou.
Celkem 29 2 12 2 46
Tabulka 2. Srovnání metod pro sledování početnosti raka říčního Volně v korytě Denní pozorování (1000 m toku) Noční pozorování (250 m toku) Do 0,5 m od návnady
V úkrytech
Počet raků na 50 m
1 rak na délkový úsek
14
0,7
1 jedinec na 71 m
3,4
1 jedinec na 15 m
17 3
Na aktivitu raků má vliv mnoho faktorů, jako např. intenzita světla (ovlivněná oblačností a svitem měsíce a hvězd) a teplota. Dalším ovlivňujícím faktorem může být doba sledování raků. Během nočního pozorování 9.6., kdy bylo zataženo, deštivo a tepleji jsme nalezly více jedinců, než v podmínkách, kdy bylo jasno, chladněji a větší světlo a zároveň se sledování protáhlo asi o hodinu. Nedá se oddělit, jestli byl výsledek ovlivněn počasím nebo pokročilou noční hodinou.
Vliv počasí na aktivitu
13%
13%
Noční lov 8.6. (jasno, úplněk) Noční lov 9.6. (zataženo, déšť) Noční lov 10.6. (jasno, chladno)
74%
Obr. 1. Vliv počasí na aktivitu raka říčního 10 9 8
počet
7 6 5
počet jedinců
4 3 2 1 0 2
3
5
8 Velikost
Obr. 2. Velikost odchycených jedinců raka říčního
9
10
V letošním roce jsme nalezly nejvíce jedinců s velikostí 3 cm, dále jedince s velikostí 8 – 10 cm, což se liší od loňského roku, kdy bylo nalezeno nejvíce jedinců o velikosti 5 – 6 cm. Může to být způsobeno jiným způsobem hledání. Letos bylo nalezeno více samců než samic, zatímco v loňském roce bylo nalezeno téměř stejný počet samců jako samic. 2. Porovnání dvou typů habitatů V kamenitém úseku toku (150 metrů) bylo nalezeno méně jedinců, než v úseku bahnitém (Tab. 3). Ve sledovaných úsecích jsou zcela odlišné podmínky pro život raků (množství úkrytů, potrava). V bahnitém úseku (100 metrů) bylo nalezeno více jedinců, mláďat a samic s vajíčky, z čehož vyplývá, že jsou zde i lepší podmínky pro rozmnožování. K tomuto závěru přispívá i fakt, že se v blízkosti měřeného bahnitého úseku (mimo náš vytipovaný úsek) našly ve dne v úkrytech další dvě samice s vajíčky a několik dalších mláďat. Tabulka 3. Porovnání výsledků nočního sledování početnosti ve dvou odlišných habitatech
Kamenitý úsek Bahnitý úsek
Počet jedinců 6 12
Z toho mláďat 0 4
Z toho samic s vajíčky 0 1
3. Ekologické faktory na lokalitě potravní nabídka možnosti úkrytů negativní faktory ovlivňující populaci Ve zkoumaných úsecích jsme zjišťovaly složení potenciální potravy pro raky. V toku jsme našly tyto typy potravy: 1) rostlinná složka - skřípina lesní, chrastice rákosovitá, zblochan splývavý, listí olší a bříz; 2) živočišná složka - larvy chrostíků, pakomárů a vážek, žížaly, vodní plži. Raci mohou konzumovat i uhynulé živočichy (včetně napadaného suchozemského hmyzu). Naopak raci jsou ohroženi predací, např. vydrou říční, volavkou popelavou či norkem americkým. Tito predátoři mohou být příčinou poškození raků, např. poškození klepet nebo krunýře. Poškození však může být způsobeno i svlékáním.
Poškození
17% 41%
Nepoškození 1 poškození 2 a více poškození
42%
Obr. 2. Míra poškození jedinců raka říčního Závěr: Při zjišťování početnosti populace jsme na úseku 1 km potoka nalezly celkem 46 jedinců (počítáni nejen označení jedinci, ale i spatření jedinci, mláďata a svlečky). Toto je minimální početnost populace, která se na daném úseku nachází. Ve skutečnosti je populace pravděpodobně mnohem větší, protože při metodě zpětného odchytu jsme nenalezly žádného označeného jedince. Pozorování bylo rozděleno na denní a noční, přičemž noční pozorování bylo úspěšnější díky noční aktivitě raků. Aktivita je také ovlivněna počasím, intenzitou světla a časem sledování. V době pozorování jsme nalezly malý počet samic, pravděpodobně kvůli líhnutí mláďat (samice s vajíčky a mláďaty mají sníženou aktivitu a většinu času tráví v úkrytech). Z nalezeného počtu svleček usuzujeme, že je právě období svlékání raků a jsou schovaní v norách. Také jsme použily návnady, ale neprokázala se jejich úspěšnost. Během nočního pozorování jsme nalezly více jedinců v bahnitém úseku toku, kde mají více potravy a úkrytů. Zde bylo nalezeno také více mláďat, tudíž se zde lépe rozmnožují. Na břehu potoka se nacházely stopy, které mohly patřit norkovi americkému, což by mohlo do budoucna představovat pro populaci raků problém. Z našeho pozorování vyplývá, že populace je životaschopná a rozmnožuje se.
