POPLATKOVÉ PRÁVO
6. přednáška 13. prosince 2013
Dokončení minulé přednášky: Poplatky a ostatní platby poplatkového charakteru na úseku ochrany životního prostředí, dopravy a průmyslu.
Poplatek za odebrané množství podzemní vody Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody, je za podmínek stanovených vodním zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou uvedeny v příloze č. 2 zákona. Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6.000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, je povinna platit poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle jednotlivých ukazatelů znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 zákona. Povinnost platit poplatky se nevztahuje na vypouštění minerálních vod osvědčených podle lázeňského zákona jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči, přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod, vod ze sanačních vrtů, odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.
Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních Za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních platí oprávněný poplatek. Za vypouštění z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuální rekreaci se poplatek neplatí. Za vypouštění v ostatních případech se stanoví poplatek ve výši 350 Kč za každého 1 ekvivalentního obyvatele podle kapacity zařízení určeného k čištění odpadních vod za kalendářní rok. Poplatek se platí obci, na jejímž katastrálním území k vypouštění dochází, a je jejím příjmem. Zajímavost: Při stanovení poplatků postupuje obec podle správního řádu.
Odvod za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Ten, v jehož zájmu byl vydán souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, je povinen zaplatit odvod, je-li odnímána zemědělská půda nebo půda dočasně neobdělávaná trvale, ale i dočasně. O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Část odvodů ve výši 75 % je příjmem státního rozpočtu, 15 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a 10 % je příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází.
Poplatek za odnětí plnění funkcí lesa Žadatel, jemuž bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinen zaplatit poplatek za odnětí. Výši poplatku stanoví podle přílohy k lesnímu zákonu orgán státní správy lesů. Z poplatku připadá 40 % obci, v jejímž katastrálním území došlo k odnětí, a 60 % Státnímu fondu životního prostředí.
Úhrada z dobývacího prostoru a úhrada z vydobytých nerostů Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z dobývacího prostoru za každý i započatý hektar plochy dobývacího prostoru ve vymezení na povrchu. Výši úhrady z dobývacího prostoru v rozmezí 100 Kč až 1 000 Kč na hektar, odstupňovanou s přihlédnutím ke stupni ochrany životního prostředí dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí, stanoví vláda nařízením. Úhrada z vydobytých nerostů činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů. Výnosy úhrady se dělí mezi státní rozpočet (25%) a obec (75%).
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v prvním roce 2.000 Kč za každý i započatý rok a každý započatý km2 stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok zvyšuje o 1.000 Kč za každý km2. Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum je příjmem obce, na jejímž území se průzkumné území nachází.
Správa poplatků a soudní přezkum.
Správa poplatků S účinností od 1. ledna 2011 nově upravena zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád. Zcela samostatná procesněprávní úprava. Daňový řád upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní.
Daňový řád Správa daně Řádné daňové tvrzení – dodatečné daňové tvrzení Veřejné rozpočty Pojem daň Příslušenství daně Vznik daňové povinnosti
Daňový řád Základní zásady: Zákonnosti Hospodárnosti Rovnosti před správcem daně Spolupráce Ochrany práv zúčastněných osob Volného hodnocení důkazů Skutečného obsahu právního úkonu Neveřejnosti a zachování mlčenlivosti
Daňový řád Správce daně Úřední osoby Místní příslušnost Dožádání Delegace Atrakce
Daňový řád Daňový subjekt Třetí osoby Zástupce Zmocněnec Odborný konzultant
Daňový řád Lhůty a počítání času Doručování Povinnost mlčenlivosti Protokol, úřední záznam, spis
Daňový řád Vlastní daňové řízení Vyhledávací činnost Místní šetření a daňová kontrola Postup k odstranění pochybností Dokazování Rozhodnutí
Daňový řád Opravné a dozorčí prostředky Řádné opravné prostředky Odvolání Rozklad
Mimořádné opravné prostředky Návrh na povolení obnovy řízení
Dozorčí prostředky Nařízení obnovy řízení Nařízení přezkoumání rozhodnutí
Soudní přezkum rozhodnutí Rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí správce daně v první instanci je přezkoumatelné nezávislým soudem v rámci správního soudnictví. Postupuje se podle soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.). Správní soudy: Krajský soud – specializovaný senát (žaloba) Nejvyšší správní soud (kasační stížnost)
Soudní přezkum OZV Ministerstvo vnitra má možnost sistovat (dočasně pozastavit účinnost) OZV. Obecně závazné vyhlášky obcí (tj. zejména ukládající místní poplatky) může „přezkoumat“ a případně zrušit jen Ústavní soud.
