UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu
POPIS PRACOVNÍ ČINNOSTI VYBRANÉ VOJENSKÉ ODBORNOSTI U VOJENSKÉ POLICIE ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí bakalářské práce:
Zpracoval:
npor. Ing. Mgr. Kateřina Dědáková
prap. Lukáš Fait
PRAHA 2010 1
Touto cestou bych chtěl poděkovat npor. Ing. Mgr. Dědákové za odborné vedení práce. Poděkování patří také mým spolupracovníkům z Oddělení ochrany osob Velitelství ochranné služby Vojenské policie za to, že mi umožnili výzkum potřebný k sepsání této práce během ostrých bezpečnostních akcí.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Mgr. Dědákové, a že jsem uvedl všechny použité literární a odborné zdroje.
______________________ Lukáš Fait
2
SVOLENÍ: Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musejí použité údaje řádně citovat.
Jméno a příjmení:
Rodné číslo:
Datum zapůjčení:
3
Datum vrácení:
Jméno a příjmení autora: Lukáš Fait Název bakalářské práce: Popis pracovní činnosti vybrané vojenské odbornosti u Vojenské policie Armády České Republiky Pracoviště: Katedra vojenské tělovýchovy Vedoucí bakalářské práce: npor. Ing. Mgr. Kateřina Dědáková Rok obhajoby bakalářské práce: 2010
Abstrakt: Řešený problém: Řešeným problémem je nedostatečná znalost pracovní činnosti zaměstnance na systematizovaném místě Starší inspektor Skupiny ochrany a doprovodů Oddělení ochrany osob Velitelství ochranné služby Vojenské policie a s tím pramenící problémy při výběru vhodných kandidátů na tuto pozici. Vojáci, zařazení na této pozici provádějí ochranu a doprovod členů zahraničních delegací při jejich návštěvách na území České republiky. Cíl práce: Cílem práce je získat přehled o činnostech vojenských policistů ze Skupiny ochrany a doprovodů Oddělení ochrany osob Velitelství ochranné služby Vojenské policie. Informace o pracovních činnostech budou získány pomocí časových snímků. Metody: Základní použitou metodou výzkumu bude analýza časového snímku, který bude získán zúčastněným pozorováním. Výsledky: Výsledkem této práce je určení činnosti, která trvá osobnímu strážci nejdelší dobu a vykonává ji nejčastěji. Zároveň se pokusíme určit, která pohybová činnost dominuje v rámci pracovní činnosti vybrané vojenské odbornosti. Klíčová slova: analýza, přesun, osobní strážce, chráněná osoba
4
Author´s first name and last name: Lukáš Fait Title of master thesis: Description of work processes in conditions of Military police of Army of Czech republic Department: Department of Military Physical training Supervizor: Ing. Mgr. Kateřina Dědáková Presentation year: 2010
Abstrakt:
Problem solving: Ability of problem solving is inaccurate knowledge of working activity of an employee at systematized rank of Group of protection, Close protection detachment, Headquarters of protection service, Military police and resultant problems with selection of reasonable candidates for the position. Soldiers involved at the group of guarding and accompanying members of foreign delegations during their formal visits in the Czech Republic. Purpose of work: Purpose of this work is to gain summary of military police officer’s activities from Group of protection, Close protection detachment, Headquarters of protection service, Military police. Information of working activities will be gathered by time frame. Methods: The basic method used in the research is an analysis of time frame, which will be obtained by participating observation. Result: The result of this work is to define an activity, which takes to a bodyguard the longest time and performs it most often. Simultaneously, we attempt to define which physical activity dominates within working activity of chosen military expertise. Key words: analysis, movement, bodyguard, protected person
5
Obsah 1
Úvod ..................................................................................................... 8
2
Přehled literatury................................................................................ 10
3
Cíle práce ........................................................................................... 12
4
Výzkumné otázky............................................................................... 13
5
Výzkumný soubor .............................................................................. 14
6
Teoretická východiska ....................................................................... 15 6.1
7
8
6.1.1
Druhy profesiogramů ............................................................................... 16
6.1.2
Způsoby zaměření profesiografických metod .......................................... 16
6.1.3
Zdroje profesiografických údajů .............................................................. 16
6.2
Analýza práce............................................................................................... 17
6.3
Činnost osobního strážce dle norem AČR ................................................... 18
6.3.1
Vymezení pojmů ...................................................................................... 18
6.3.2
Úkoly osobního strážce ............................................................................ 19
6.3.3
Úkoly osobního strážce – velitele týmu ................................................... 19
Metodologie ....................................................................................... 21 7.1
Analýza časového snímku............................................................................ 21
7.2
Postup při zpracování časového snímku ...................................................... 21
7.3
Sběr dat - zúčastněné pozorování................................................................ 22
7.4
Způsob záznamu dat..................................................................................... 23
Výsledky ............................................................................................ 25 8.1
9
Profesiografie ............................................................................................... 15
Popis zaznamenaných činností..................................................................... 25
8.1.1
Hlavní činnosti ......................................................................................... 25
8.1.2
Podpůrné činnosti..................................................................................... 27
8.1.3
Doplňkové činnosti .................................................................................. 28
8.2
Vyhodnocení zaznamenaných činností ........................................................ 30
8.3
Využití pohybových schopností ................................................................... 31
Diskuze............................................................................................... 32
10 Závěr................................................................................................... 34 11 Použitá literatura ................................................................................ 36 6
12 Přílohy ................................................................................................ 37 13 Přehled použitých zkratek .................................................................. 39 14 Přehled tabulek................................................................................... 40
7
1 Úvod Již pět let jsem v rámci Armády České republiky (AČR) zařazen na funkci Starší inspektor Skupiny ochrany a doprovodů Oddělení ochrany osob Velitelství ochranné služby Vojenské policie (dále jen starší inspektor) a jsem tedy s náplní práce na tomto místě detailně seznámen. Chtěl bych se proto pokusit objasnit skutečně vykonávané činnosti, prováděné osobním strážcem na této pozici, protože s pracovním popisem činnosti zaměstnance se příliš neshodují. Dle popisu pracovní činnosti zaměstnance vykonává Starší inspektor Skupiny ochrany a doprovodů Oddělení ochrany osob Velitelství ochranné služby Vojenské policie tuto činnost: Samostatné zajišťování bezpečnosti chráněných osob. Vykonává službu na úseku bezpečnostní služby a přímo se účastní nejzávažnějších policejních akcí spojených s policejním šetřením trestných činů a mimořádných událostí v souvislosti s ochranou osob a majetku vojenské správy nebo na úseku doprovodu a ochrany a přímo vykonává bezpečnostní službu při ochraně zájmových osob a kolon techniky a materiálu nebo na úseku pořádkové služby. Vykonává specializované práce při zajišťování ochrany života a zdraví ústavních činitelů a osob požívajících mezinárodní ochrany, včetně doprovázení inspekčních týmů a plnění nestandardních situací, včetně možných teroristických útoků. Zabezpečení komplexního informačního servisu, provádění zvláštní ochrany chráněných osob v bydlišti, na pracovišti nebo v místě pobytu, včetně poskytování služeb bezpečnostního charakteru a zprostředkování styků veřejnosti s chráněnými osobami, zabezpečení vnitřní ochrany objektů se zaměřením na pracoviště a místa pobytu chráněných osob, obsluhu detekčních zařízení při vstupu do objektu a branně technickou kontrolu doručených zásilek. Při výkonu funkce řídí vozidla ozbrojených sil. Z výše uvedeného popisu pracovní činnosti zaměstnance, ve kterém je uvedeno velké množství činností, které policista na výše uvedeném systematizovaném místě nevykonává, nebo není pro tyto činnosti primárně určen, vycvičen a vyškolen vyplývá, že v současné době neexistuje přesný popis pracovní činnosti, na jehož základě by bylo možné vybírat vhodné kandidáty na tuto pozici. Cílem práce je tedy zpracovat přehled nejčastěji vykonávaných činností a zároveň se pokusit určit, která pohybová schopnost je při výkonu povolání nejvíce zastoupena. Na 8
základě zjištěných skutečností by mělo být možné vytvořit přesný popis pracovní činnosti zaměstnance na uvedeném systematizovaném místě v AČR. Podle vzniklého popisu pracovní činnosti bychom měli být schopni stanovit kvalifikační požadavky a strukturu výběrového řízení a tím zajistit výběr vhodných kandidátů na tuto pozici.
9
2 Přehled literatury Jako jedni z prvních se profesiografií a tvorbou profesiogramů zabývají ve svém díle Matoušek a Růžička (1967), kteří vytvořili profesiografická schémata určená převážně pro dělnické profese. Profesiografii zde obecně charakterizují jako popis činnosti a stanovení požadavků určitého povolání a podmínek, za nichž je toto povolání vykonáváno. Popis je prováděn podle předem připravených hledisek (kriterií), shrnovaných zpravidla pod názvem profesiografické schéma. Zobecněné výsledky popisu jedné činnosti (prováděné různými lidmi) umožňují vypracovat tzv. profesiogram určitého povolání. Profesiografií ve vztahu k výběru vhodných zaměstnanců se zabýval Kolman (2004). Jako úkol profesiografických metod uvádí získání systematické informace o prováděné práci. Tím myslí povahu vykonávané práce, nástroje potřebné k vykonání práce, pracovní podmínky a umístění prováděné práce v organizačním systému. Dobře provedené profesiografické analýzy jsou velmi užitečným nástrojem řízení, protože obsahují důležité informace, na jejichž základě lze volit vhodné postupy nejen při přijímání pracovníků, ale i v dalších oblastech, jako je hodnocení pracovníků, určování potřeb výcviku a volba metod výcviku a rozvoje kariéry. Do hloubky se analýzou pracovního místa a profesiografií zabývala Kurelová (2004), která se zaměřila na profesiogramy učitelů a výchovných pracovníků a Vůjtěch (2002), který zpracoval profesiogram soudců a státních zástupců a obě povolání z hlediska pracovní činnosti porovnával. Analýzou práce se zabýval také Štikar a kol. Analýza práce je jedním z nejdůležitějších prostředků psychologie práce a organizace. Není to ovšem jen postup výhradně psychologický. Užívá ho ekonom, projektant i organizátor. Informace z analýzy práce mohou ovlivnit mnohé aspekty organizace (stanovení určitého postupu, režimu práce i očekávaných úkonů. Analýza práce je považována za základ, na němž se rozvíjí organizace lidských zdrojů (Štikar a kol., 2003). O využití informací z analýzy práce se zajímá ve své publikaci Arnold a kol. (2007), podle kterého se dají informace získané analýzou práce využít mnoha způsoby. Dá se z ní vytvořit popis práce, na jehož základě sestavíme klíčové povinnosti. Dá se využít v úvodním stádiu výběrového řízení, aby kandidáti lépe pochopili, co daná práce obnáší a také se dá využít v organizaci jako zdroj informací na školení, hodnocení práce a k dalším účelům.
10
Výkonem samotné profese osobního strážce se v rámci AČR zabývá Závazný pokyn náčelníka Vojenské policie č. 10 z roku 2004, který řeší postup příslušníků Vojenské policie při plnění úkolů ochrany a doprovodů vojenského materiálu a určených osob. Další normou AČR pro činnost osobního strážce je Směrnice pro činnost příslušníků Vojenské policie při plnění ochrany a doprovodů chráněných osob ve smyslu ustanovení zákona 124/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů vydaná Hlavním velitelstvím Vojenské policie pod Čj.: 6149/2000-5104 v roce 2000. Tyto směrnice obsahují obecné zásady pro jednotlivé druhy činností Vojenské policie na úseku ochrany a doprovodu určených osob ve smyslu ustanovení zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů. Současně stanovují i podmínky pro personální a materiální zabezpečení úkolů ochrany a doprovodu chráněných osob.
11
3 Cíle práce Cílem práce je získat přehled o pracovních činnostech vojenských policistů ze Skupiny ochrany a doprovodů Oddělení ochrany osob Velitelství ochranné služby Vojenské policie. Výsledky budou získány pomocí analýzy časových snímků. Dalším cílem práce bude pokus o zhodnocení pohybových schopností vojenských policistů a určení, která pohybová schopnost v jejich pracovní činnosti dominuje.
12
4 Výzkumné otázky V této práci budou řešeny tyto výzkumné otázky: 1. Která pracovní činnost bude v průběhu pozorování bezpečnostní akce u osobního strážce nejčastěji zastoupena? 2. Která pracovní činnost bude v průběhu pozorování bezpečnostní akce u osobního strážce vykonávána nejdelší dobu? 3. Jaká bude časová bilance pracovní činnosti osobního strážce při střežení chráněné osoby v nezabezpečeném prostoru? 4. Která pohybová schopnost bude v pracovní činnosti osobních strážců nejvíce zastoupena?
13
5 Výzkumný soubor
Výzkumný soubor bude tvořit pět příslušníků zařazených na systemizovaném místě Starší inspektor Skupiny ochrany a doprovodů Oddělení ochrany osob Velitelství ochranné služby Vojenské policie v Praze. Zkoumaní vojáci jsou muži ve věku od 28 do 34 let.
14
6 Teoretická východiska 6.1 Profesiografie Osou, kolem níž se poznatky o pracovní činnosti člověka soustřeďovaly, byla většinou nějaká určitá profese. Proto se získávání poznatků (psychologických, fyziologických a popřípadě jiných o pracovních činnostech) u nás nazývá profesiografie a výsledek této činnosti profesiogram. V anglické odborné literatuře se v této souvislosti hovoří o ,,jobanalysis“. Úroveň, na které se psychologická analýza činnosti provádí, je velmi rozmanitá. Literatura popisuje metody praktické i teoreticky náročné (Bureš, 1981). Profesiografie má své kořeny jednak v psychotechnice (a tím v diferenční psychologii), jednak v tzv. vědě o práci, zejména pak v oblasti označované jako věda o povolání. Výběr osob pro určitá povolání předpokládal nejen možnost zjišťovat a měřit schopnosti, dovednosti i znaky osobnosti, ale i srovnávání zjištěných úrovní s požadavky povolání. Profesiografie měla být jednou složkou psychologického výběru, diagnostické pomůcky druhou. Zkušenosti z uplatňování psychotechnických metod ukazují, že byla intenzívně rozvíjena druhá složka a vlastní analýza pracovní činnosti byla opomíjena. Lze oprávněně předpokládat, že uvedený nedostatek přispěl ke kritice mechanického užití psychotechniky (Matoušek, Růžička, 1967). Profesiografie se stala v současné době velmi významnou metodou, jejímž hlavním cílem je získat systematický popis všech nároků, které klade konkrétní profese na pracovníka, totiž profesiogram. Profesiografický výzkum vyžaduje především vypracovat analýzu profesních činností zkoumaných profesí (Kurelová, 2004). Dle Matoušek, Růžička (1967) je prvním krokem profesiografické analýzy pracovní činnosti člověka získání faktů, údajů a informací o všech činnostech zahrnutých v povolání. Tyto údaje je vhodné prezentovat ve formě popisu činností, jež odpovídá v podstatě na tyto základní otázky: 1. co člověk dělá 2. jak to dělá 3. proč to tak dělá 4. za jakých podmínek to dělá
15
6.1.1 Druhy profesiogramů Podle účelu rozeznává Štikar a kol. (2003) tři základní druhy profesiogramu:
profesiogramy určené pouze pro profesionální informaci
profesiogramy určené pro profesionální poradenství a pro rozmisťování pracovníků různých profesí
profesiogramy určené hlavně pro racionalizační zásahy uvnitř profese, tedy z hlediska úpravy pracovního prostředí, výcviku a výběru pracovníků pro určitou profesi
6.1.2 Způsoby zaměření profesiografických metod Podle Kolmana (2004) existují mezi profesiografickými metodami určité rozdíly podle toho, zda jsou primárně zaměřeny na vykonávanou práci nebo na pracovníka. Metody zaměřené v první řadě na práci zkoumají především pracovní činnosti. Popisují, jaké nástroje jsou užívány a jak se užívají, co je výsledkem práce, jaké jsou používány materiály a další zdroje. Takto zaměřená profesiografie se obvykle využívá při ergonomických studiích nebo v souvislosti s ochranou zdraví a bezpečností práce. Profesiografie zaměřená na pracovníka se soustřeďuje na popis psychologických požadavků kladených na pracovníka., jako jsou dovednosti, úsudek, rozhodování a komunikace. Právě tento druhý způsob bývá obvyklý v souvislosti s návrhem a vývojem metod výběru.
6.1.3 Zdroje profesiografických údajů Písemné materiály: V mnoha organizacích existují popisy práce a ty mohou poskytnout důležité informace pro analýzu. Je důležité zkontrolovat si pozorováním a dalšími metodami, zda tyto popisy odpovídají skutečnosti. Je-li tomu tak, ušetří se spousta času. Ani opačný případ však nemusí být nezajímavý. Jsou-li popisy práce zastaralé, říká to cosi důležitého o managementu firmy a může to také znamenat, že výsledky, o něž v dané organizaci skutečně jde, mohou být jiné než ty deklarované (Kolman, 2004). Výpověď vykonavatele práce: Rozhovory s pracovníky, kteří sami práci vykonávají, jsou prakticky vždy podstatnou součástí profesiografické studie. Tyto rozhovory mohou přinést velmi důležité informace o tom, v čem výkon práce spočívá a jak je vykonávána. Na druhé straně je v těchto rozhovorech obtížné zajistit získání úplné informace o všech důležitých aspektech této práce. Rovněž se může stát, že popis práce podaný tím kdo ji 16
vykonává, je příliš subjektivní, nepřesný a zkreslený či dokonce záměrně nepravdivý (Kolman, 2004). Posouzení spolupracovníky: Informace se nemusejí získávat pouze od pracovníka. Někdy je užitečné získat data od přímých nadřízených, spolupracovníků, vedoucích. Když například shromažďujete údaje o vážné události, pohled pracovníka, přímého nadřízeného a vedoucího o povaze kritické události mohou přinést zajímavé srovnání (Arnold a kol., 2007). Přímé sledování: Přímé sledování při analýze práce pomůže vždy. Je samozřejmě možné, že přítomnost výzkumného pracovníka může změnit chování pracovníka. Přesto nám data získaná přímým sledováním, například účastníkem, mohou nabídnout lepší vhled, než jakákoliv jiná metoda. Sledování je nejvhodnější u povolání, která obsahují manuální nebo viditelné komponenty například u pracovníka výrobní linky. Zde totiž můžeme plnění úkolu sledovat přímo. U manažerských povolání, kde se značná část pracovní doby tráví u počítače nebo telefonu, nám přímé sledování k analýze práce mnoho nových informací nedodá (Arnold a kol. 2007).
6.2 Analýza práce Analýza práce je jedním z nejdůležitějších prostředků psychologie práce a organizace. Není to ovšem postup jen výhradně psychologický. Užívá ho ekonom, projektant i organizátor. Informace z analýzy práce mohou ovlivnit mnohé aspekty organizace (stanovení pracovního postupu, režimu práce i očekávaných úkonů). Analýza práce je považována za základ,na němž se rozvíjí organizace lidských zdrojů. Zahrnuje: 1. vývoj popisu práce 2. klasifikace pracovních činností 3. hodnocení pracovních činností 4. uspořádání a reorganizace pracovních činností 5. požadavky na pracovníky 6. hodnocení výkonu 7. výcvik pracovníků 8. mobilitu pracovníků v průběhu jejich odborné kariéry 9. úspěšnost a bezpečnost pracovníka 17
10. plánování pracovních sil 11. právní požadavky a předpoklady (Štikar a kol. 2003).
6.3 Činnost osobního strážce dle norem AČR 6.3.1 Vymezení pojmů Před popisem činností osobního strážce dle norem AČR se pro lepší pochopení nejdříve seznámíme s některými pojmy, které jsou vysvětleny v Závazném pokynu náčelníka Vojenské policie č. 10 z roku 2004, a to: Chráněná osoba je určená osoba, které se poskytuje ochrana a doprovod ve smyslu ustanovení Zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů Osobní ochranou chráněné osoby se rozumí výkon služby vojenského policisty k odvrácení a zamezení možných útoků, které směřují proti chráněné osobě Doprovod je zabezpečování přesunů chráněné osoby doprovodnými vozidly Osobní strážce je vojenský policista, který je určen k výkonu služby osobní ochrany. Je odborně, fyzicky a psychicky zdatný, vybavený právy a povinnostmi ve smyslu ustanovení Zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů Služební zákrok je zákonem stanovená a v jeho mezích vykonávaná činnost vojenského policisty, kterou se bezprostředně zasahuje do základních práv a svobod osob Nepovolaná osoba je každá osoba, která nemá služební nebo jinak určený vztah k chráněné osobě nebo k akci, kterou organizuje chráněná osoba Útokem je každé jednání, které směřuje ke snížení osobní důstojnosti, omezení osobní svobody a ohrožení zdraví, nebo života chráněné osoby
18
6.3.2 Úkoly osobního strážce Osobní strážce plní dle Závazného pokynu náčelníka Vojenské policie č. 10 z roku 2004 tyto úkoly: 1. ochraňuje chráněnou osobu před útokem 2. stanovuje a realizuje taková opatření, aby do bezprostřední blízkosti chráněné osoby nepronikla nepovolaná osoba, popřípadě nebyl dopraven nebezpečný nebo podezřelý předmět 3. kontroluje, popřípadě zajišťuje kontrolu předmětů, které má chráněná osoba obdržet nebo používat, a tam, kde je to možné, ověřuje odesílatele 4. včas se seznamuje s bezpečnostní situací v místě služebního pobytu a pohybu chráněné osoby, pravidelné průjezdní trasy včetně nejbližšího okolí, náhradních a únikových tras 5. organizuje a řídí výkon doprovodných ochránců, osobního a doprovodného řidiče 6. udržuje trvalé spojení s nadřízeným, popř. se stálým operačním dozorčím Hlavního velitelství Vojenské policie, při pobytu chráněné osoby mimo místo služebního (pracovního) zařazení se stálým operačním dozorčím Velitelství Vojenské policie 7. za jízdy se ve vozidle chráněné osoby přepravuje zpravidla na místě vedle řidiče 8. v případě nezpůsobilosti řidiče plní jeho úkoly včetně střežení vozidla chráněné osoby 9. k zajištění bezpečnosti chráněné osoby využívá všechny dostupné technické prostředky Vojenské policie
6.3.3 Úkoly osobního strážce – velitele týmu Vzhledem ke skutečnosti, že v některých případech je osobní strážce zároveň i velitelem bezpečnostního týmu, přecházejí na něj ještě následující úkoly, uvedené rovněž v Závazném pokynu náčelníka Vojenské policie č. 10 z roku 2004, a to: 1. na základě požadavků chráněné osoby organizuje a řídí přípravu a provedení osobní ochrany chráněné osoby
19
2. soustřeďuje
a
vyhodnocuje
informace
k vývoji
bezpečnostní
situace
v předpokládaných místech pobytu chráněné osoby, a je-li třeba, stanovuje a realizuje preventivní opatření k eliminaci případného útoku 3. v závislosti na předpokládaných místech pobytu a pohybu chráněné osoby organizuje součinnost s ostatními složkami Vojenské policie, s Vojenským obranným zpravodajstvím, Policií České republiky, obecní policií a zástupcem územního orgánu státní správy k zabezpečení osobní ochrany chráněných osob 4. vyžaduje bezpečnostní, pyrotechnické, popř. hygienické prohlídky objektů a míst pobytu chráněné osoby 5. organizuje a řídí bezpečnou a včasnou přepravu chráněné osoby do určených míst včetně nouzové přepravy 6. organizuje činnost příslušníků v době plnění úkolů 7. osobně se podílí na ochraně a doprovodu chráněné osoby Podíváme-li se na sepsané úkoly z čistě jen teoretického hlediska, je náročnost funkcí osobního strážce i velitele týmu zcela zřejmá. V případě, kdy musí obě funkce vykonávat jedna a tatáž osoba, a bohužel k tomu zejména v nedávné minulosti docházelo, není možné plnit úkoly obou funkcí na požadované úrovni a může dojít k ohrožení bezpečnosti chráněné osoby.
20
7 Metodologie 7.1 Analýza časového snímku V této práci je použita metoda analýzy časového snímku. Tato metoda se používá při zkoumání necyklických činností. Časový snímek umožňuje identifikovat vykonávané činnosti a zjišťovat jejich frekvenci (Kurelová 1998).
7.2 Postup při zpracování časového snímku Snímky pracovního dne se dle Hrabětové (1998) uskutečňují ve čtyřech etapách a to: 1. příprava: stanoví se zde cíl provádění snímku pracovního dne, vybírá se pracovník, jehož práce se bude sledovat, zpracuje se časový rozvrh pozorování. Dále se pozorovatel seznamuje s prací, pracovníkem, pracovištěm. 2. pozorování, měření a zaznamenávání probíhajících dějů: pozorovatel přichází na pracoviště před zahájením směny a sleduje činnosti pracovníka. Pozorované děje zapisuje do záznamového listu, měří délku trvání. 3. vyhodnocení a rozbor: cílem této etapy je kritické zhodnocení organizace práce a pracovišť. Nejprve se v pozorovacím listu postupných časů vypočítají jednotlivé časy a každý pozorovaný děj se zatřídí. Sestaví se přehled stejnojmenných spotřeb pracovního času a z nich se sestaví bilance skutečné spotřeby času. Vyloučením zbytečných spotřeb času se získá bilance normální spotřeby času. 4. návrh opatření na odstranění zjištěných nedostatků: na závěr se zpracovává návrh technických a organizačních opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
21
7.3 Sběr dat - zúčastněné pozorování Pro sběr dat je použita metoda zúčastněného pozorování. O zúčastněném (participantním) pozorování Jorgensen (In Hendl, 2005) tvrdí, že ,,.. patří mezi nejdůležitější metody kvalitativního výzkumu“. Dle Ehrlicha (1961), který používá termín ,,bezprostřední pozorování“, se jedná o nejjednodušší způsob sběru informací o neopakující se práci. Jednoduchý je v tom, že pozorovatel zaznamenává jak činnosti vykonávané sledovaným, tak i dobu jejich trváni. Předností této metody je snadnost, jednoduchost ale i to, že nevyžaduje příliš velkou přípravu k provedení pozorování. Hendl (2005) uvádí, že zúčastněným pozorováním je možné popsat, co se děje, kdo nebo co se účastní dění, kdy a kde se věci dějí, jak se objevují a proč. Tato strategie se používá v etnografickém výzkumu nebo v případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Zúčastněné pozorování je zvláště vhodné, jestliže: 1. jev, který se bude zkoumat, je málo prozkoumaný 2. existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny 3. jev není přístupný pohledu osob mimo skupinu
Dle Arnold a kol. (2005) je přímé pozorování nejvhodnější u povolání , která obsahují manuální nebo viditelné komponenty. Zde totiž můžeme plnění úkolu sledovat přímo. U manažerských povolání, kde se značná část pracovní doby tráví u počítače nebo telefonu, nám přímé sledování k analýze práce mnoho nových informací nedodá. Dále uvádí, že je samozřejmě možné, že přítomnost výzkumného pracovníka může změnit chování sledovaného. Přesto nám data získaná přímým sledováním, například účastníkem, mohou nabídnout lepší vzhled než kterákoli jiná metoda. Mezi omezení, která nám zúčastněné pozorování přináší patří především subjektivní vnímání a pozorovatelův prožitek, kvalita techniky záznamu, zkreslení pozorovaných jevů, náročnost výkonu pozorovatele, ohraničenost pozorování, vhodnost strategií pozorovacích systémů vzhledem k výzkumnému nebo evaluačnímu záměru a skutečnost, že interpretace dat získaných pozorováním není vždy přenositelná na jiného pozorovatele (Vašutová, 2004).
22
Na zásady správného pozorování upozorňuje ve svém díle Svoboda (1999). Patří sem např. schopnost koncentrace pozornosti, dovednost přesného pozorování získaná cvikem či zkušeností, schopnost pozorovatele vnímat přesně, vyvarování se předsudků a zaujatosti, konání bezprostředních a přesných záznamů.
7.4 Způsob záznamu dat Záznam informací, získaných zúčastněným pozorováním, má zahrnovat všechny detaily. Každá maličkost může být důležitá. Pro organizaci záznamů je dobré využívat počítač. Při vytváření poznámek o výsledcích zúčastněného pozorování zohledňujeme dle Hendla (2005) následující zásady: 1. Přestože je pozorování nestrukturované, je důležité používat nějaký systém, který dovoluje zachytit informaci jednoznačně a úplně 2. Pokud je to možné, popis pozorování se provádí přímo na místě. Přitom se mohou použít zkratky nebo symboly. Jde o to, aby tyto poznámky při pozdějším zpracování průběhu děje připomněli výzkumníkovi důležité aspekty a události dění. 3. Záznam je nutné co možná nejdříve a rutinně doplňovat o další podrobnosti, aby byl pokud možno úplný. 4. Zhotovit úplný popis pozorování trvá někdy tak dlouho jako vlastní pozorování V této práci jsou informace získané pozorováním zaznamenávány do připravených záznamových archů. Do těchto archů jsou činnosti zaznamenávány chronologicky v minutových intervalech s popisem činnosti sledovaného objektu a s uvedením nadřízené funkce, která prováděnou činnost nařídila. Po dokončení sběru dat bude provedena časová bilance, to znamená, že bude proveden součet časů všech provedených pracovních činností a bude vyhodnoceno, která činnost byla prováděna nejčastěji, která činnost byla prováděna nejdelší dobu a jak dlouhou dobu se osobní strážce pohyboval s chráněnou osobou v nezabezpečeném prostoru. Dále se pokusíme 23
činnosti rozdělit na ty, které tvoří hlavní náplň práce osobního strážce, na podpůrné činnosti a doplňkové činnosti. Vzhledem k pohybovým schopnostem se vyhodnocením výsledků pokusíme určit, která pohybová schopnost byla nejčastěji osobním strážcem využívána během bezpečnostní akce. Předpokládám, že osobní strážce využije pouze vytrvalostní schopnosti, které však nejsou pro výkon této funkce klíčové. Domnívám se, že tento výsledek bude sice vzhledem k sledovaným bezpečnostním akcím přesný, nicméně bude složité určit důležitost jednotlivých pohybových schopností při výkonu uvedené funkce.
24
8 Výsledky Záznamové archy byly tvořeny jedním pozorovatelem v průběhu pěti různých bezpečnostních akcí. Pozorovatelem byla osoba, která je s činností sledovaného objektu detailně seznámena a byla schopna jednotlivé činnosti zařadit podle jejich důležitosti. Sledované bezpečnostní akce byly vybrány tak, aby při každé akci pracovala na pozici osobního strážce jiná osoba. Čtyři bezpečnostní akce trvaly přes noc, jedna byla jednodenní. Celková doba trvání všech pěti bezpečnostních akcí byla 114 hodin. Z toho dobu, kdy osobní strážce spal, což bylo celkem 25 hodin, využil pozorovatel také ke spánku.
8.1 Popis zaznamenaných činností 8.1.1 Hlavní činnosti Hlavní činnosti osobního strážce při bezpečnostní akci jsou činnosti, při kterých osobní strážce střeží chráněnou osobu. Pěší přesuny v zabezpečeném prostoru: Jedná se o pěší pohyb VIP v budově nebo venkovním prostoru, který je zabezpečen a střežen buď trvale nebo dočasně Armádou České republiky nebo Policií České republiky. Takovým místem je např. budova Úřadu vlády České republiky, areál Ministerstva obrany České republiky, ale také určené prostory místa ubytování chráněné osoby. Při pohybu v těchto prostorech se nepředpokládá výskyt závadových osob (osoby, které by svým jednáním mohly jakkoliv ohrozit chráněnou osobu). Osobní strážce tak může zvýšit odstup od chráněné osoby, dle situace může udržovat pouze vizuální kontakt s chráněnou osobou. Pěší přesuny v nezabezpečené prostoru: Jedná se o pěší pohyb chráněné osoby na veřejně přístupných místech. Jde vzhledem k bezpečnosti VIP o jednu z nejrizikovějších činností. Veřejnost se dostává do těsné blízkosti VIP, osobní strážce by měl v případě útoku jen minimální čas na reakci. Odstup od VIP je tedy minimální (na dosah natažené ruky), a veškeré smysly jsou soustředěny na dění v těsné blízkosti v okruhu 360°. Při těchto přesunech je pomoc dalších členů bezpečnostního týmu nezbytná, tvoří kolem chráněné osoby a osobního strážce tzv. kruhovou obranu.
25
Zrychlené přesuny: Jedná se o sportovní činnost chráněné osoby, při které ji samozřejmě po celou dobu doprovází osobní strážce. Jde o pohyb po veřejně přístupných místech (v nezabezpečeném prostoru), ve většině případů brzy ráno a v parcích, k setkání s veřejností dochází tedy jen zřídka. Osobní strážce musí být schopen chráněnou osobu následovat s dostatečnou fyzickou rezervou k provedení případného zákroku. Další členové týmu jsou rozestaveni po trase, nebo udržují vizuální kontakt s chráněnou osobou. Přestože je osobní strážce při této aktivitě sportovně ustrojen, musí být ozbrojen a vybaven spojovacími prostředky. Tento nesený materiál se pod sportovní oblečení umisťuje do speciálního elastického pásu, který si osobní strážce připíná kolem trupu. Přesuny vozidlem s VIP: Velmi častá činnost osobního strážce a chráněné osoby. Chráněná osoba a osobní strážce se vždy přesouvají v jednom vozidle. Jedná se o vozidlo s balistickou ochranou, která je účinná proti ručním zbraním. Při těchto přesunech je pro činnost osobního strážce klíčové hlavně nastupování a vystupování z vozidla, kdy jsou u vozidla otevřené dveře. Úkolem osobního strážce je proto také minimalizovat čas potřebný k nastoupení nebo vystoupení. Přesuny letecky: Přesuny, ke kterým je využíván vrtulník. Během letu není osobní strážce schopen ovlivňovat bezpečnost chráněné osoby. Důležité je, aby měl u sebe GPS přijímač a batoh s vybavením k poskytnutí první pomoci a byl v případě pádu nebo nouzového přistání vrtulníku schopen poskytnout první pomoc, přesně určit svojí polohu a navigovat záchranné jednotky. Statické střežení v zabezpečeném prostoru: Činnost osobního strážce, při které je chráněná osoba na určeném místě v zabezpečeném prostoru. Osobní strážce pouze vizuálně kontroluje osoby pohybující se v blízkosti chráněné osoby nebo vstupující do místnosti, kde se chráněná osoba nachází. Statické
střežení
v nezabezpečeném
prostoru:
Stejně
jako
u
přesunů
v nezabezpečených prostorech se jedná o velmi náročnou činnost. Opět se chráněná osoba může ocitnout v těsné blízkosti veřejnosti a čas na reakci osobního strážce na případný útok je velmi krátký. Při statickém střežení je sice větší možnost odstínění veřejnosti tělem osobního strážce, případně dalších členů bezpečnostního týmu, na druhou stranu dlouhé setrvání na 26
jednom místě bez pohybu poskytuje případnému útočníkovi čas na promyšlení a realizaci jeho záměru. Důležité je, aby osobní strážce zaujal pro sebe výhodnou pozici, ze které má výhled na všechny možné směry vedení útoku proti chráněné osobě a zároveň měl krytá záda. Rovněž je výhodné zvolit pozici tak, aby příliš nevyčníval, aby na první pohled nezaujal veřejnost. V oboru osobní ochrany se této dovednosti říká ,,uzemnit se“. U zbylých členů bezpečnostního týmu je lepší, když svoje pozice po nějaké době mění a komplikují tak případnému útočníkovi jeho plány. Střežení při konzumaci stravy VIP, konzumace stravy: Konzumace stravy VIP probíhá ve vnitřních zabezpečených prostorech. Osobní strážce má při této činnosti pod kontrolou vstup do prostor, kde konzumace stravy probíhá a monitoruje činnost obsluhujícího personálu. Sám také konzumuje stravu. Pokud je to možné, zaujme takové místo, aby byl mezi vstupními dveřmi a chráněnou osobou čelem ke vstupu. Poučení chráněné osoby: Krátké poučení chráněné osoby osobním strážcem, které probíhá ihned po příletu v anglickém jazyce. Osobní strážce se představí a informuje chráněnou osobu o jejich činnosti v případě nebezpečí. Může být přítomen i kmenový osobní strážce chráněné osoby.
8.1.2 Podpůrné činnosti Podpůrné činnosti osobního strážce při bezpečnostní akci jsou činnosti, při kterých není střežena chráněná osoba, ale které dodávají osobnímu strážci informace, nezbytné k výkonu jeho funkce. Dohovory v českém jazyce: Činnost při které osobní strážce upřesňuje budoucí program, případně se seznamuje se změnami v programu chráněné osoby s pracovníkem protokolu. Celý program je dopředu naplánován s přesností na jednu minutu a více méně se dodržuje. V programu je však několik časů, které musí být dodrženy přesně na minutu, jako je např. čas přijetí u prezidenta České republiky, čas přijetí u ministra obrany České republiky. Dohovory v anglickém jazyce: Probíhají mezi osobním strážcem a kmenovým osobním strážcem chráněné osoby (osobní strážce chráněné osoby v její rodné zemi). Je důležité, aby si vzájemně vymezili působnost a domluvili se na postupu v případě vzniku nebezpečí nebo jiné nečekané události.
27
Porady velitele týmu: Probíhají před zahájením bezpečnostní akce, na konci každého dne a na konci bezpečnostní akce. Projednává se přidělení jednotlivých úkolů následujícího dne, informuje se o změnách v programu a vyhodnocují se již probíhající opatření a způsob realizace a jejich účinnost.
8.1.3 Doplňkové činnosti Doplňkové činnosti osobního strážce při bezpečnostní akci jsou činnosti, které jsou sice nezbytné, ale přímo neovlivňují střežení chráněné osoby. Příprava a naložení materiálu: Příprava nutné výstroje a výzbroje, kterou má osobní strážce u sebe jako jsou spojovací a donucovací prostředky. Dále příprava vybavení, které se ukládá do vozidla. Ve vozidle je nezbytné mít k dispozici soupravu balistické ochrany jednotlivce (neprůstřelná vesta, přilba) pro chráněnou osobu i pro osobního strážce, batoh s výbavou pro poskytnutí první pomoci, dýmovnice. Precizní příprava výzbroje, výstroje a dalšího vybavení může sehrát důležitou roli při řešení nestandardních situací během bezpečnostní akce. Vyložení a uložení materiálu: Veškerý materiál, který byl připraven a naložen musí být zase vyložen a uložen. Výdej zbraní a munice: Probíhá v muničním skladu před zahájením bezpečnostní akce. Osobní strážce vyzvedává většinou pistoli s municí, v případech zvýšeného bezpečnostního rizika také samopal nebo útočnou pušku s municí. Uložení zbraní a munice: Probíhá v muničním skladu po ukončení bezpečnostní akce. Všechny vyzvednuté zbraně a munice musí být uloženy zpět do muničního skladu. Konzumace stravy: Konzumace stravy v době odpočinku nebo po večerním návratu na základnu. Osobní hygiena: Běžná osobní hygiena před spánkem a po spánku. Odpočinek: Doba volna, kdy není možný spánek a je možná pouze lehká úleva na ústroji (např. vysvléknutí saka). Odpočinek je možný většinou v zázemí ostrahy místa 28
ubytování v době, kdy její členové převzali střežení chráněné osoby. Je to jediná situace během denní činnosti, kdy může osobní strážce polevit ve své ostražitosti (tzv. vypnout) a nemusí věnovat pozornost každému zaznamenanému pohybu nebo zvuku. Spánek: Nejedná se o pracovní činnost, přesto jde o činnost, kterou osobní strážce během vícedenních bezpečnostních akcí vykonává. Během spánku drží osobní strážce hotovost s okamžitou aktivací, což znamená, že musí být schopen se na pokyn velitele týmu okamžitě ustrojit, ozbrojit a vyjet na místo pobytu chráněné osoby. K nečekané aktivaci osobního strážce v době spánku může dojít zejména v případě vzniku nebezpečí v místě ubytování chráněné osoby, nebo pokud by chráněná osoba v rozporu s instrukcemi nečekaně opustila místo ubytování. Přesuny vozidlem bez chráněné osoby: Jedná se o přesuny vozidlem mezi základnou a místem ubytování, kdy chráněná osoba zůstává v místě ubytování pod dozorem ochranného týmu místa ubytování. Čekání na letišti před příletem chráněné osoby: Doba, kdy je na letišti vše připraveno, dohodnuto a jen se vyčkává na dosednutí letadla s chráněnou osobou. Čekání na letišti po odletu chráněné osoby: Doba, kdy je chráněná osoba již v letadle s uzavřenýma dveřmi. Celý bezpečnostní tým zůstává na místě do doby, kdy velitel týmu dostane informaci z řídící věže letiště o opuštění vzdušného prostoru České republiky letadlem přepravujícím chráněnou osobu. V případě, že by letadlo muselo nouzově přistát nebo havarovalo na území České republiky, celý tým se ihned přesouvá za chráněnou osobou a bezpečnostní akce pokračuje.
29
8.2 Vyhodnocení zaznamenaných činností Tabulka č. 1: Hlavní činnosti Čas
Činnosti
celkem
Minut
Procent
Četnost výskytu
Pěší přesuny v zabezpečeném prostoru
2:50
270
4%
21
Pěší přesuny v nezabezpečeném prostoru
9:40
580
8%
7
Zrychlené přesuny (běh)
1:35
95
1%
2
Přesuny vozidlem s VIP
9:40
580
8%
37
Přesuny letecky
7:20
440
6%
6
Statické střežení v zabezpečeném prostoru
14:45
885
13%
19
Statické střežení v nezabezpečeném prostoru
1:15
75
1%
2
Střežení při konzumaci stravy, konzumace stravy
14:00
840
12%
11
Poučení chráněné osoby
0:30
30
1%
5
63:05
3785
54%
Minuty
Procenta
Výsledné hodnoty
Tabulka č. 2: Podpůrné činnosti: Čas
Činnosti
celkem
Četnost výskytu
Dohovory v českém jazyce
1:05
65
1%
5
Dohovory v anglickém jazyce
0:40
40
1%
4
Porady velitele týmu
2:50
170
3%
14
3:55
275
5%
Výsledné hodnoty
30
Tabulka č. 3: Doplňkové činnosti: Čas
Činnosti
celkem
Minuty
Procenta
Četnost výskytu
Příprava a naložení materiálu
2:05
125
2%
9
Vyložení a uložení materiálu
1:35
95
1%
9
Výdej zbraní a munice
1:25
85
1%
5
Uložení zbraní a munice
1:10
70
1%
5
Konzumace stravy
1:05
65
1%
2
Osobní hygiena
2:40
160
2%
8
Odpočinek
2:35
155
2%
5
Spánek
25:00
1500
22%
4
Přesuny vozidlem bez VIP
4:05
245
4%
18
Čekání na letišti před příletem VIP
2:35
155
2%
5
Čekání na letišti po odletu VIP
2:55
175
3%
5
47:10
2830
41%
Výsledné hodnoty
8.3 Využití pohybových schopností Během sledování pracovních činností osobního strážce při bezpečnostních akcích převažovalo využití vytrvalostních pohybových schopnosti. Vytrvalostní pohybové schopnosti byly využívány během častých přesunů, markantně pak byly využity při zrychlených přesunech (běhu) s chráněnou osobou. V jednom případě osobní strážce uběhl s chráněnou osobou vzdálenost 5 km v čase 35 minut, ve druhém případě vzdálenost 11 km v čase 60 minut.
31
9 Diskuze V úvodu této práce byly položeny otázky, na které jsme se snažili po sběru dat a jejich analýze odpovědět. Nejprve se budeme zabývat otázkou, kterou pracovní činnost vykonává osobní strážce v průběhu bezpečnostní akce nejčastěji. Z tabulkového zobrazení výsledků můžeme vyčíst, že nejčastější činností osobního strážce jsou přesuny ve vozidle s chráněnou osobou. Následují pěší přesuny v zabezpečeném prostoru a statické střežení v zabezpečeném prostoru. Mnohem důležitější je však zhodnocení časové bilance jednotlivých činností a tedy odpověď na otázku, kterou činnost vykonává osobní strážce během bezpečnostních akcí nejdelší dobu. Podle tabulek věnoval osobní strážce nejvíce času spánku (22%), ten však není považován za pracovní činnost. Jinak 54% sledovaného času věnoval osobní strážce hlavním činnostem, což je střežení chráněné osoby. Z toho nejvyšší hodnoty vykazují statické střežení v zabezpečeném prostoru (13%) a střežení při konzumaci stravy VIP, konzumace stravy (12%), což je téměř polovina časové bilance hlavních činností. Za překvapující se dá považovat odpověď na další výzkumnou otázku, a to kolik času stráví osobní strážce ostrahou chráněné osoby v nezabezpečeném prostoru. Procentuální součet délky trvání hlavních činností v nezabezpečeném prostoru, a to přesunů v nezabezpečeném prostoru (8%), statického střežení v nezabezpečeném prostoru (1%) a zrychlených přesunů (1%). Tím se dostáváme na hodnotu 10% z celkových 54% trvání výkonu hlavních činností. To znamená, že chráněná osoba stráví 19% času, kdy je střežena osobním strážcem, na místech s velmi složitou a náročnou možností ochrany. Zodpovězení poslední otázky, která pohybová schopnost je v pracovní činnosti osobního strážce nejvíce zastoupena je velmi problematické. Pracovní činnost osobního strážce byla pozorována a zaznamenávána během ostrých bezpečnostních akcí. Při těchto akcích osobní strážce markantně využil pouze vytrvalostních schopností, a to při zrychleném přesunu (běhu) s chráněnou osobou. Při výkonu funkce osobního strážce však nejsou vytrvalostní schopnosti klíčové. Osobní strážce nemusí za chráněnou osobou nutně běhat, může použít např. jízdní kolo. Z vlastní zkušenosti vím, že některé chráněné osoby jsou vytrvalostně velmi dobře trénované a osobní strážce se může dostat do situace, kdy poběží tzv. naplno a v případě potřeby nebude schopen adekvátně reagovat. V tomto případě je využití vhodného dopravního prostředku dokonce nutností. Při sledovaných bezpečnostních akcích k žádnému ohrožení nebo útoku na chráněnou osobu nedošlo, což znamená, že 32
bezpečnostní tým pracoval na špičkové úrovni. Z hlediska využití klíčových pohybových schopností osobním strážcem však bylo pozorování nezajímavé. Za tímto účelem by bylo vhodné zúčastnit se pozorování výcviku bezpečnostního týmu, kdy se simulují různé varianty napadení chráněné osoby a osobní strážce musí adekvátně reagovat. Např. při zranění chráněné osoby při útoku musí být osobní strážce schopen tuto osobu zvednout a odnést na bezpečné místo, kde může poskytnout první pomoc a vyčkat na další transport, což vyžaduje využití silových schopností, při ústupu pod palbou útočníků a přebíhání z krytu za kryt zase využije schopností rychlostních.
33
10 Závěr Pozorování činností osobního strážce při bezpečnostní akci probíhalo celkem 114:10 hodiny. Když odečteme čas spánku, pracovní činnost byla pozorována 89:10 hodiny. Podíváme-li se na soupis všech činností, nedá se o žádné prohlásit, že by byla prováděná navíc, tedy zbytečná. Každá činnost má svoji důležitost a např. poučení chráněné osoby, které zabralo osobnímu strážci v celkovém součtu jen 30 minut, což je necelé jedno procento času, může být při osobní ochraně klíčové. 54% celkového času trvaly osobnímu strážci hlavní činnosti, při kterých střežil chráněnou osobu. 5% času činnosti podpůrné, které mohou přímo ovlivnit bezpečnost chráněné osoby a 47% činnosti doplňkové, které sice nemají přímý dopad na bezpečnost chráněné osoby, ale bez kterých se také nelze obejít. Může se zdát, že doplňkové činnosti mají velký podíl na činnostech osobního strážce při ostrých bezpečnostních akcích, je však potřeba vzít v potaz, že téměř polovinu času trvání doplňkových činností zabral osobnímu strážci spánek. Velmi poučným údajem pro oblast osobní ochrany je v této prácí výsledek součtu procent trvání hlavních činností v nezabezpečeném prostoru a to přesunů v nezabezpečeném prostoru (8%), statického střežení v nezabezpečeném prostoru (1%) a zrychlených přesunů (1%). Pohyb chráněné osoby a tedy i osobního strážce v nezabezpečeném prostoru je při osobní ochraně nežádoucí a je potřeba ho maximálně omezit. V ideálním případě by se chráněná osoba neměla vůbec do nezabezpečeného prostoru dostat, což je reálné. Znamená to však pro chráněnou osobu velká omezení při trávení volného času (k výskytu chráněné osoby v nezabezpečeném prostoru došlo vždy mimo oficiální program). Ve sledovaných bezpečnostních akcích se chráněná osoba pohybovala v nezabezpečeném prostoru 19% času, kdy byla osobním strážcem střežena. Na základě této skutečnosti bude potřeba provést opatření, která povedou k eliminaci tohoto jevu. Osoba vykonávající funkci osobního strážce ani velitel bezpečnostního týmu však nejsou schopni z titulu své funkce tuto skutečnost přímo ovlivnit změnou v programu. Bude záležet na jednáních s pracovníky protokolu, kteří sestavují programy chráněných osob a také na samotných chráněných osobách, jak budou schopny a také ochotny programy přizpůsobit a vyjít tak vstříc a trochu usnadnit náročnou práci členům bezpečnostních týmů. Co se týká pohybových schopností, přemýšlel jsem, vzhledem k záznamovým archům, která z pohybových schopností osobního strážce během ostrých bezpečnostních akcí převažuje. To se nepodařilo přesně určit, ale pravděpodobně jsou to vytrvalostní pohybové 34
schopnosti, využité při častých přesunech. Pokud by pozorování probíhalo během výcviku v taktice osobních strážců, kdy se simulují útoky na chráněnou osobu, došlo by, na rozdíl od ostré akce, k markantnímu využití pohybových schopností rychlostních (např. přebíhání mezi kryty při taktickém ústupu), pohybových schopností silových (např. odtažení nebo odnesení chráněné osoby z místa napadení) i pohybových schopností obratnostních (např. taktické vystupování z auta).
35
11 Použitá literatura ARNOLD, J.a kol., Psychologie práce : pro manažery a personalisty , Computer Press. Brno:c2007. ISBN 978-80-251-1518-3 BUREŠ, Z. Psychologie práce a její užití, Práce. Praha: 1981 EHRLICH, A. Badanie metod pracy, CODKK. Warszawa:1961 HENDL, J. Kvalitativní výzkum, Portál. Praha: 2005. ISBN 80-7367-040-2 HRABĚTOVÁ, E. Organizace práce, Vysoká škola ekonomická, Praha: 1998. ISBN 807079-837-8 KURELOVÁ, M. Od profesiografie učitelů ke standardu učitelské kvalifikace, Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, Ostrava: 2004. ISBN 80-7042-694-2 KURELOVÁ, M. Učitelská profese v teorii a praxi, Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, Ostrava: 1998. ISBN 80-7042-138-X KOLMAN, L. Výběr zaměstnanců, Linde: Praha, 2004. ISBN 80- 86131-53-X MATOUŠEK, O., RŮŽIČKA J. Profesiografická schémata, Institut pro výchovu vedoucích pracovníků chemického průmyslu, Praha: 1976. Směrnice pro činnost příslušníků Vojenské policie při plnění ochrany a doprovodů chráněných osob ve smyslu ustanovení zákona 124/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Hlavní velitelství Vojenské policie. Praha: 2000. Čj.: 6149/2000-5104 SVOBODA, M. Psychologická diagnostika dospělých, Portál. Praha: 1999. ISBN 80-7178327-7 VAŠUTOVÁ, J. Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu, Paido. Brno: 2004. ISBN 807315-082-4 VŮJTĚCH, J. Profesiogram soudce a státního zástupce. Institut pro kriminologii a sociální prevenci. Praha, 2002. ISBN 80-7338-000-5. Závazný pokyn náčelníka Vojenské policie č. 10/2004
36
12 Přílohy Záznamový arch Čas od do 06:00 06:30 06:30 07:00 07:00 07:15 07:15 07:30 07:30 07:50 07:50 08:30 08:30 08:40 08:40 08:50 09:00 09:05 09:05 09:30 09:30 10:15 10:15 10:30 10:30 10:35 10:35 11:40 11:40 11:45 11:45 12:15 12:15 12:20 12:20 13:30 13:30 13:40 13:40 14:00 14:00 15:00 15:00 16:00 16:00 16:30 16:30 16:50 16:50 17:50 17:50 17:55 17:55 18:20 18:20 18:25 18:25 19:00 19:00 19:05 19:05 19:25 19:25 19:30 19:30 21:00 21:00 22:30 22:30 22:50 22:50 23:00 23:00 23:10 23:10 23:20 23:20 23:40 23:40 24:00
Pracovní činnost (přesný popis) Příprava materiálu Příprava na vlastní akci, porada VT Výdej zbraní a munice Příprava vozidla a naložení materiálu Přesun vozidlem do místa vyzvednutí VIP Bezpečnostní prohlídka vozidla a okolí Kontakt s pracovníkem protokolu, dohovor Kontakt s kmenovou ochrankou VIP, dohovor Seznámení s VIP, poučení VIP Přesun vozidlem na místo určení Střežení místa pobytu VIP Přesun vozidlem na místo určení Pěší přesun od vozidla na místo jednání Střežení místa jednání Pěší přesun z místa jednání k vozidlu Přesun vozidlem do místa určení Pěší přesun od vozidla do helikoptéry Přesun letecky do místa určení Střežení VIP během uvítacího ceremoniálu Přesun vozidlem do místa určení Střežení VIP, oběd Střežení VIP při prohlídce materiálu Střežení VIP při předávání vyznamenání Přesun vozidlem na místo určení Přesun letecky na místo určení Pěší přesun od helikoptéry k vozidlu Přesun vozidlem do MU VIP Ubytování VIP, předání střežení VIP OMU Odpočinek Převzetí střežení VIP Pěší přesun do místa určení Usazení VIP, prohlídka únikových cest Střežení VIP, večeře Pěší přesun, střežení při prohlídce centra města Přesun vozidlem do MU Dohovor s VIP, předání střežení VIP OMU Přesun vozidlem na základnu Uložení materiálu, parkování vozidla Porada, vyhodnocení dne Osobní hygiena 37
Kdo nařídil činnost VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT BG BG BG BG BG BG BG BG VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT
Celkový čas (min) 30 30 15 15 20 40 10 10 5 25 45 15 5 65 5 30 5 70 10 20 60 60 30 20 60 5 25 5 35 5 20 5 90 90 20 10 10 10 20 20
Čas od do 24:00 04:40 04:40 04:50 04:50 05:00 05:00 05:10 05:10 05:15 05:15 05:30 05:30 06:30 06:30 06:35 06:35 06:45 06:45 07:00 07:00 07:10 07:10 07:15 07:15 07:20 07:20 08:00 08:00 08:05 08:05 08:15 08:15 08:20 08:20 08:45 08:45 08:50 08:50 09:00 09:00 09:40 09:40 09:45 09:45 10:10 10:10 10:40 10:40 11:10 11:10 12:00
Pracovní činnost (přesný popis) Odpočinek Osobní hygiena Oblečení sportovní ústroje, ozbrojení Přesun vozidlem do MU Převzetí střežení VIP od OMU Střežení pokoje VIP Střežení VIP při běhu Předání střežení VIP OMU Přesun vozidlem na základnu Osobní hygiena, změna ústroje Přesun vozidlem do MU Převzetí střežení VIP od OMU Pěší přesun v MU Střežení VIP, snídaně Pěší přesun v MU Střežení pokoje VIP Pěší přesun v MU do vozidla Přesun vozidlem do místa určení Pěší přesun od vozidla k letadlu Rozloučení s VIP, střežení letadla Čekání na info o překročení hranice letadla VIP Rozloučení s protokolem Přesun vozidlem na základnu Uložení materiálu Uložení zbraní a munice Vyhodnocení akce VT, ukončení akce
38
Kdo nařídil činnost VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT VT
Celkový čas (min) 280 10 10 10 5 15 60 5 10 15 10 5 5 40 5 10 5 25 5 10 40 5 25 20 20 50
13 Přehled použitých zkratek
AČR………………………………………………………………..Armáda České republiky VT………………………………………………………………….Velitel týmu BG………………………………………………………………….Osobní strážce (bodyguard) MU…………………………………………………………………Místo ubytování OMU……………………………………………………………….Ochrana místa ubytování VIP (very important person).………………………………………Chráněná osoba
39
14 Přehled tabulek Tabulka č. 1: Hlavní činnosti……………………………………….…………………… 30 Tabulka č. 2: Podpůrné činnosti……………………….………………………………… 30 Tabulka č. 3: Doplňkové činnosti……………………………………………………….. 31
40
