Popis a srovnání zdravotních pojišťoven v ČR

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s. r. o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Popis a srovnání zdravotních pojišťoven v ČR BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Nikola Šťastná

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Milan VENCLÍK, MBA

Znojmo, 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Popis a srovnání zdravotních pojišťoven v ČR“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.

V Moravských Budějovicích dne 20. 3. 2013 …………………………………………… Nikola ŠŤASTNÁ

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce, Ing. Milanu Venclíkovi, MBA. za pomoc a cenné připomínky při zpracování práce.

ABSTRAKT

Bakalářská práce se zabývá srovnáním zdravotních pojišťoven v ČR a popisem jednotlivých zdravotních pojišťoven. První část práce je zaměřena na zdravotní politiku, na její cíle a kritéria. Dále se práce zaobírá zdravotním pojištěním a jeho rozdělením na privátní a statutární. Následující kapitoly popisují úhradu zdravotní péče, plátce zdravotního pojištění a zdravotnický systém. Další kapitola je věnována zdravotním pojišťovnám v ČR. Poslední část pojednává o marketingovém výzkumu. Praktická část obsahuje analýzu dotazníkového šetření, popisuje struktura nákladů na zdravotní péči a srovnává náklady jednotlivých zdravotních pojišťoven na léčení cizinců. Klíčová slova: zdravotní pojištění, zdravotní politika, pojištěnec, zdraví, plátce.

ABSTRACT This bachelor work deals with comparison of health insurance in the Czech Republic and description of individual health insurance companies. The first part of this bachelor work focuses on health policy, its objectives and criteria. Further on the work deals with health insurance and its division into private and corporate parts. The following chapters describe the health care reimbursement, payers of health insurance and health care system. Another chapter is devoted to health insurance companies in the country. The last part deals with marketing research. The practical part contains an analysis of the survey, describes the structure of health care costs and compares costs of health insurance for treatment of foreigners. Keywords: health insurance, health policy, policyholder, health, payer.

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 9

2

Cíl práce a metodika ............................................................................................... 10

3

Teoretická část ........................................................................................................ 11 3.1

Zdravotní politika ............................................................................................. 11

3.1.1

Cíle zdravotní politiky .............................................................................. 11

3.1.2

Kritéria zdravotní politiky ........................................................................ 11

3.2

Zdravotní pojištění ........................................................................................... 12

3.2.1

Vznik a zánik zdravotního pojištění ......................................................... 13

3.2.2

Účast na zdravotním pojištění................................................................... 13

3.2.3

Privátní zdravotní pojištění ....................................................................... 14

3.2.4

Statutární zdravotní pojištění .................................................................... 14

3.3

Úhrada zdravotního pojištění a co je hrazeno .................................................. 16

3.3.1 3.4

Plátci zdravotního pojištění .............................................................................. 17

3.4.1

Pojištěnci jako plátci pojistného ............................................................... 18

3.4.2

Zaměstnavatelé jako plátci pojistného ...................................................... 20

3.4.3

Stát jako plátce pojistného ........................................................................ 21

3.5

Zdravotnický systém ........................................................................................ 23

3.5.1

Zdravotní péče .......................................................................................... 24

3.5.2

Typy zdravotnických zařízení ................................................................... 25

3.6

Zdravotní pojišťovny ....................................................................................... 25

3.6.1

Funkce zdravotního pojištění .................................................................... 26

3.6.2

Seznam zdravotních pojišťoven v ČR ...................................................... 26

3.6.3

Popis stávajících zdravotních pojišťoven ................................................. 26

3.6.4

Všeobecná zdravotní pojišťovna............................................................... 28

3.7

Marketingový výzkum ..................................................................................... 30

3.7.1

Kvantitativní šetření .................................................................................. 30

3.7.2

Dotazník .................................................................................................... 31

3.8 4

Co není hrazeno ........................................................................................ 17

Segmentace ...................................................................................................... 31

Praktická část .......................................................................................................... 33 4.1

Výzkum ............................................................................................................ 33

4.1.1

Analýza dotazníkového šetření ................................................................. 34

4.2

Struktura nákladů na zdravotní péči ................................................................. 42

4.2.1 Struktura nákladů na zdravotní péči podle jednotlivých segmentů jednotlivých zdravotních pojišťoven za rok 2011 .................................................. 42 4.2.2 Struktura nákladů na zdravotní péči podle jednotlivých segmentů v přepočtu na jednoho pojištěnce............................................................................ 52 4.3

Náklady jednotlivých zdravotních pojišťoven na léčení cizinců ..................... 59

5

Závěr ....................................................................................................................... 65

6

Seznam použité literatury ....................................................................................... 67

Seznam obrázků a tabulky .............................................................................................. 70 Přílohy

1 Úvod Zdraví je základním předpokladem plnohodnotného života člověka. Je na každém z nás, jak se o tento nejcennější faktor budeme v průběhu života starat. Základním předpokladem je dodržovat zdravý styl života, účinnou prevenci a v případě nemoci, včasnou a kvalitní léčbu. V teoretické části bakalářské práce v kapitole Zdravotní politika jsou zmíněny cíle a kritéria zdravotní politiky. Další část se zabývá problematikou zdravotního pojištění. V bakalářské práci je zahrnuto financování zdravotní péče. Financování zdravotní péče, tj. systém poskytování a úhrady zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění, patří mezi nejvýznamnější příjmový, ale hlavně výdajový kanál veřejných prostředků. Tento systém je v České republice založen na základě sociální solidarity. Prostředky potřebné k realizaci jsou tvořeny ekonomicky aktivní částí obyvatelstva. Jsou však využívány pro zajištění zdravotní péče i pro tu část obyvatel, kteří se na jejich tvorbě nepodílí (děti, studující a učňovská mládež, invalidní spoluobčané, důchodci apod.). Systém je nastaven tak, že pojištěnec odvádí za rozhodné období pojistné, toto je společně s ostatními příjmy pojišťoven přerozděleno s ohledem na strukturu pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny a dále je z něj hrazena zdravotní péče smluvním zdravotnickým zařízením. V kapitole Zdravotnický systém je pojednáno o zdravotní péči a typech zdravotnických zařízení. Další kapitola je věnována zdravotním pojišťovnám. V kapitole Marketingový výzkum jsou popsány jeho metody a cíle. V praktické části bakalářské práce jsou porovnány zdravotní pojišťovny. Dále tato část obsahuje strukturu nákladů na zdravotní péči podle jednotlivých segmentů jednotlivých zdravotních pojišťoven a strukturu nákladů na zdravotní péči podle jednotlivých segmentů v přepočtu na jednoho pojištěnce. Poslední část porovnává náklady zdravotních pojišťoven, které byly vynaloženy na léčení cizinců. Způsob nastavení funkčního a finančně únosného systému zdravotní péče je v současnosti problémem všech zemí. Nejinak je tomu i v České republice, kde v současnosti probíhá zdravotní reforma, která se snaží tuto problematiku řešit při zachování vysoké úrovně našeho zdravotnictví v péči o zdraví obyvatelstva.

9

2 Cíl práce a metodika Cíl práce Cílem bakalářské práce je srovnání zdravotních pojišťoven a popsat fungování zdravotních pojišťoven v České republice. Práce popisuje zdravotní politiku, funkce zdravotních pojišťoven, jejich strukturu a jejich počet. V teoretické části bude nejvíce čerpáno z literatury Jiřího Němce, který se této problematice věnuje. Dále bude využita literatura například Vladimíra Voříška, Jana Macha a dalších autorů, kteří ve svých publikacích uvádí informace o zdravotním pojištění. Cílem praktické části je porovnání nákladů jednotlivých zdravotních pojišťoven, porovnat nabízené služby a provést analýzu nákladů jednotlivých pojišťoven. Práce bude obsahovat dotazníkové šetření, které bude mít za cíl vyhodnotit spokojenost klientů jednotlivých zdravotních pojišťoven. Metodika Bakalářská práce se skládá z části teoretické a z praktické části. Při zpracování teoretické části práce je použita odborná literatura, ale také základní právní předpisy z oblasti zdravotnictví. Dále jsou informace o konkrétních zdravotních pojišťovnách čerpány z webových stránek. Hlavní složku praktické části tvoří dotazníkové šetření písemnou formou. Dotazníky byly rozdávány a vyplňovány v měsících leden 2013 a únor 2013. Výsledky dotazníků jsou vyhodnoceny a zpracovány v grafické podobě.

10

3 Teoretická část V teoretické části budou vysvětleny odborné pojmy, které se týkají zdravotního pojištění a termíny spojené s tímto tématem.

3.1 Zdravotní politika Ochrana a podpora veřejného zdraví je upravena zákonem č. 258/2000 Sb. v platném znění, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zdravotní politika je pojem, představující souhrn společenských a politických aktivit. Tyto faktory ovlivňují nejen kvalitu života, ale i zdraví člověka. Jednání jednotlivců a institucí je ovlivněno zdravotní politikou, která má za úkol ochránit zdraví všech občanů a léčit jejich zdravotní onemocnění. Součástí zdravotní politiky je především podpora zdraví, onemocnění a jejich diagnostika, dále také léčba a různé rehabilitace.

3.1.1 Cíle zdravotní politiky Podle Světové zdravotnické organizace (In POTŮČEK, 1995, s. 79) jsou cíle zdravotní politiky vymezeny následovně: 

zajištění rovnosti ve zdraví pomocí snížení rozdílů ve zdravotním stavu mezi zeměmi a jednotlivými sociálními skupinami uvnitř daných zemí,



využití duševních a fyzických možností jedinců tak, aby mohli žít plnohodnotný zdravý život,



snižování invalidity a nemocí,



zamezení předčasného úmrtí a tím dosáhnout střední délky života.

3.1.2 Kritéria zdravotní politiky Nejzákladnějším kritériem zdravotní politiky je především zdravotní stav obyvatelstva. Důležitým faktorem je zvýšení kvality zdravotnické péče a v neposlední řadě zajistit potřebné finanční zdroje. POTŮČEK (1995, s. 79) ve své knize uvádí jednotlivé kritéria zdravotní politiky takto: 

rovnost v poskytování zdravotní péče,



efektivnost poskytované péče, 11



kvalita péče.

Důležité u těchto kritérií je, aby byly dodržovány všechny tři současně.

3.2 Zdravotní pojištění VANČUROVÁ a KLAZAR (2008, s. 9) charakterizuje ve své publikaci pojištění takto: „Pojištění jako takové je projevem snahy snížit riziko vyplývající z určité činnosti nebo z určité situace. Za jistý finanční obnos se pojištěnému v případě velké škody dostane odpovídající náhrady. V případě, že ke škodě nedojde, obnos zůstává pojišťovně.“ Na základě malé platby, která je předem určená a kterou pojištěnec pravidelně platí, se pojištěnec vyhne relativně vysokým výdajům, které jsou spojeny s nepředvídatelnou situací a událostí. Tato událost souvisí s poskytovanou zdravotní péčí. (NĚMEC, 2008, s. 17) Z jednotlivých definic zdravotního pojištění vyplývá, že za určitou finanční částku je jednotlivci poskytnuta zdravotní péče. Zdravotní pojištění dává pojištěnci jistotu, že se vyhne přímým výdajům na zdravotní péči. Toto pojištění je povinné pro všechny obyvatele České republiky a je určené především k úhradě nákladů zdravotní péče. Je třeba zdůraznit, že pod zdravotní pojištění nespadá nemocenské pojištění, které je nezbytnou součástí sociálního pojištění. Pojištění můžeme dělit z několika hledisek. Například jestli se jedná o povinné pojištění smluvního typu nebo o dobrovolné pojištění smluvního typu. Dále můžeme pojištění dělit na krátkodobé smluvní zdravotní pojištění nebo dlouhodobé smluvní zdravotní pojištění. Smluvní pojištění může být povinné nebo dobrovolné. Hovoříme-li o povinném smluvním pojištění, znamená to, že pojištěnec má povinnost si sjednat pojištění (uzavřít pojistnou smlouvu), když to ukládá zákon. Dobrovolné smluvní pojištění je na základě dobrovolného rozhodnutí občana. Vzniká z vůle toho, kdo pojištění chce sjednat. (MARVAN, CHALOUPECKÝ, 1993, s. 41) IVANOVÁ a kol. (2005, s. 136) ve své knize charakterizují krátkodobé a dlouhodobé smluvní zdravotní pojištění následovně: „Krátkodobé smluvní zdravotní pojištění (při pobytu do 365 dnů) – je vhodné při krátkodobém pobytu na území ČR, např. za účelem turistiky nebo z pracovních důvodů. Dlouhodobé smluvní zdravotní pojištění (při déletrvajícím pobytu, nad 365 dní) – toto pojištění mohou uzavřít cizinci pobývající v ČR na základě víza nad 90 dnů (s výjimkou cizinců s vízem nad 90 dnů za

12

účelem zaměstnání, pokud má jejich zaměstnavatel sídlo na území ČR – ti jsou totiž účastni na veřejném zdravotním pojištění)“.

3.2.1 Vznik a zánik zdravotního pojištění MACH (2010, s. 197) uvádí, že zdravotní pojištění vzniká: 

dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území ČR,



dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala zaměstnancem, zaměstnavatele, který má sídlo na území ČR,



dnem, kdy osoba získala trvalý pobyt na území ČR.

IVANOVÁ a kol. (2005, s. 140) uvádí, že účast na zdravotním pojištění zaniká: 

dnem, kdy byl ukončen trvalý pobyt na území ČR,



dnem, kdy byl ukončen pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v ČR.

3.2.2 Účast na zdravotním pojištění Zdravotní pojištění je v ČR podle zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, povinné: a)

pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR (bez ohledu na státní občanství),

b)

pro osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.

Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty: a)

osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt a jsou činné v ČR pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, nebo kteří nemají sídlo na území ČR.

b)

osoby, které se zdržují dlouhodobě a nepřetržitě v cizině (nejméně 6 měsíců), jsou v cizině zdravotně pojištěny a učinily o této skutečnosti u zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. (VZP.CZ, 2012)

13

3.2.3 Privátní zdravotní pojištění Existují 2 typy zdravotního pojištění. Prvním z nich je tzv. privátní zdravotní pojištění. Důležité na tomto pojištění je především to, že je dobrovolné a vzniká na základě dobrovolného a svobodného rozhodnutí občana. Jedním z klíčových faktorů privátní zdravotní péče je zajištění její dostupnosti, dále kvality a v neposlední řadě i odbornosti. Privátní zdravotní péče široce souvisí například s podporou zdraví, ošetřováním, rehabilitací či prevencí. Privátní zdravotní pojištění označujeme také jako komplementární zdravotní pojištění nebo zdravotní připojištění. Toto pojištění poskytuje svým pojištěncům nad rámec toho, co poskytuje statutární zdravotní pojištění. Od statutárního modelu pojištění nemůže pojištěnec očekávat, že každému poskytne pojistnou ochranu podle všech jeho přání a potřeb. (NĚMEC, 2008, s. 22) Dále autor rozděluje privátní zdravotní pojištění na 4 následující skupiny: 

Náhradní (substituční) zdravotní pojištění – jedná se o osoby, které nejsou plně pojištěni statutárním systémem (např. v Německu statutární systém plně nepokrývá osoby s vyšším příjmem).



Doplňkové zdravotní pojištění – vyplňuje mezery, které nepokrývá statutární systém. Pod toto pojištění zapadá zdravotní péče, která není hrazena statutárním systémem. Může to být například stomatologická péče, léky nezařazené do seznamu hrazených léku apod.



Zbytkové (reziduální) zdravotní pojištění – poskytované v případě, že výše pojistného krytí ve statutárním systému je nedostatečná.



Alternativní zdravotní pojištění – toto pojištění je zaměřené na pojištěnce, kteří nejsou spokojeni se statutárním systémem a pro pojištěnce, kteří mají vyšší požadavky (například pro osoby, které v nemocničním zařízení chtějí využívat vyšší standart ubytování a služeb).

3.2.4 Statutární zdravotní pojištění Druhým typem zdravotní pojištění je statutární, které je ze zákona povinné pro všechny občany nebo pro různé skupiny obyvatelstva, jako jsou například zaměstnanci. V literatuře se uvádějí 3 modely statutárního zdravotního pojištění, kterými jsou Beveridgeův, Semaškův a Bismarckův model. ČELEDOVÁ a ČEVELA (2010, s. 101) popisují ve své publikaci jednotlivé modely takto: 14



Beveridgeův model – zdravotnictví je financováno ze všeobecných daní, příkladem je zdravotní služba ve Velké Británii. Všechno obyvatelstvo je pojistně

pokryto

u smluvně

vázaných

poskytovatelů

zdravotní

péče.

O financování zdravotních zařízení se starají specializované úřady při státní správě nebo regionální či municipální samosprávě. Zdravotnická zařízení mohou být těmito úřady provozovány nebo mohou tyto úřady se zdravotnickými zařízeními uzavírat smlouvy o poskytnutí zdravotní péče pro obyvatele vymezeného území. 

Semaškův model patří pod Beveridgeův model. Solidarita je určována daňovým systémem a zdravotnictví je financováno ze státního rozpočtu. Veškeré obyvatelstvo je pojistně pokryto.



Bismarckův model – tento model je financován z povinných odvodů pojistného z příjmu pojištěnců a je provozovaný samosprávnými zdravotními pojišťovnami. Podle výše příjmu osob se určí výše pojistného. Poskytovatelé zdravotní péče jsou smluvně vázáni na zdravotní pojišťovny nebo mají ze zákona povinnost účtovat zdravotní péči poskytovanou klientům zdravotních pojišťoven těmto pojišťovnám přímo.

15

Tab. 1

Charakteristiky modelů statutárního zdravotního pojištění

Semaškův model

Model privátního pojištění

Daně, státní nebo municipální rozpočet

Státní rozpočet

Pojistné privátního pojištění

Stát a jeho úřady

Centrální vláda, ministerstvo zdravotnictví

Privátní organizace – pojišťovny

Stát a jeho úřady

Centrální vláda

Práva nejsou zaručena, záleží na vztahu nabídky a poptávky

Pojistné pokrytí obyvatelstva

Veškeré obyvatelstvo s možnými výjimkami

Veškeré obyvatelstvo

Veškeré obyvatelstvo

Svobodné rozhodnutí jednotlivce

Solidarita

Určená konstrukcí obyvatelstva

Určená daňovým systémem

Určená daňovým systémem

Neexistuje nebo velmi omezená

Plánování sítě

Stát a zdravotní pojišťovny

Stát

stát

Neexistuje

Bismarckův model

Beveridgeův model

Financování

Příspěvky zaměstnavatelů a pojištěnců

Řízení

Samospráva ze zástupců zaměstnavatelů a pojištěnců

Rozhodování o právech a povinnostech

Zdravotní pojišťovny v rámci svých zákonných kompetencí

Zdroj: NĚMEC (Principy zdravotního pojištění, 2008, s. 23)

3.3 Úhrada zdravotního pojištění a co je hrazeno Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá na území České republiky. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých zákonů zahrnuje do hrazené zdravotní péče: 

léčebnou péči ambulantní a ústavní,



pohotovostní a záchrannou službu,



preventivní péči,



dispenzární péči,



odběr tkání nebo orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi, 16



poskytování

léčivých

přípravků,

prostředků

zdravotnické

techniky

a stomatologických výrobků, 

potraviny pro zvláštní lékařské účely,



lázeňskou péči a péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách,



závodní preventivní péči,



dopravu nemocných a náhradu cestovných nákladů,



dopravu žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa, do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů,



dopravu zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa,



dopravu odebraných tkání a orgánů,



posudkovou činnost,



prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy.

Ze zdravotního pojištění se hradí též zdravotnická péče související s těhotenstvím a porodem dítěte.

3.3.1 Co není hrazeno Za nehrazenou zdravotní péči považujeme takovou péči, která není zákonem vymezena jako hrazená zdravotní péče. JANEČKOVÁ a HNILICOVÁ (2009, s. 138) uvádí 3 složky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění: 

péče, která je požadována z jiných zdravotních důvodů,



kosmetické a estetické úpravy,



nadstandardní péče.

3.4 Plátci zdravotního pojištění Plátce zdravotního pojištění můžeme rozdělit do tří skupin. Zdravotní pojištění platí pojištěnec, kam patří zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba bez zdanitelných příjmů. Další plátce pojistného je zaměstnavatel a třetí a zároveň posledním plátcem je stát. Pojištěncem se ze zákona stává každý člověk, přičemž nezáleží na tom, zda se zaregistruje u některé ze zdravotních pojišťoven. Zákonem jsou stanoveny péče, které jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou a péče, které si musí pojištěnec hradit sám.

17

3.4.1 Pojištěnci jako plátci pojistného Pojištěnec je plátce pojistného, pokud jde o zaměstnance, jedná-li se o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o osobu bez zdanitelných příjmů. Zaměstnancem se rozumí fyzická osoba, která má příjmy ze závislé činnosti. Za osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ) se dle § 5 odst. b) zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění považují: 

osoby podnikající v zemědělství,



osoby provozující živnost,



osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů,



osoby vykonávající

uměleckou nebo

jinou tvůrčí

činnost

na základě

autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, 

společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností,



osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,



osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku,



spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

VANČUROVÁ a KLAZAR (2008, s. 89) tvrdí, že osobou bez zdanitelných příjmů je označen každý pojištěnec, který po celý kalendářní měsíc není ani státním pojištěncem, ani zaměstnancem, ani osobou samostatně výdělečně činnou. Příklady osob, které jsou zařazeny do kategorie osob bez zdanitelných příjmů: 

student, který po ukončení školní docházky nenastoupí neprodleně po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat,



student, který studuje na škole, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy) nebo

18

studuje v cizině na škole, která není na seznamu schváleném Ministerstvem školství, 

student starší 26 let,



žena v domácnosti, která nepečuje celodenně osobně o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, nepobírá žádný důchod z českého důchodového zabezpečení ani není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání,



nezaměstnaný, který není registrován v evidenci úřadu práce,



zaměstnanec, který pracuje jen na dohody o provedení práce,



pojištěnec, který má jen takové pracovní závazky, které nezakládají účast na nemocenském pojištění,



osoba, která ukončí pracovní poměr v jednom zaměstnání a v novém zaměstnání jí nevznikne plynule účast v nemocenském pojištění a nemá ani příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, ani za ni není plátcem pojistného stát,



osoba, která pracuje v cizině (i na Slovensku) pro cizího zaměstnavatele,



člen náboženského řádu bez příjmu,



chovanec psychiatrické léčebny, který nepobírá žádný důchod, apod. (POLÁČEK, 2011)

Práva a povinnosti pojištěnce Dle § 11 zákona č. 48/1997 Sb. má pojištěnec právo na: 

výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí,



výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a zdravotnického zařízení s výjimkou závodní zdravotní služby, kteří jsou ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně,



výběr dopravní služby, která je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně,



zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem,



léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely bez přímé úhrady, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely hrazené ze zdravotního pojištění a předepsané v souladu s tímto zákonem; to platí

19

i v případech, kdy zařízení lékárenské péče nemá se zdravotní pojišťovnou pojištěnce dosud uzavřenou smlouvu, 

podílení se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním,



vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku, zdravotnické zařízení je povinno tento doklad pojištěnci na jeho žádost vydat,



uhrazení částky přesahující limit pro regulační poplatky a doplatky za předepsané částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely.

Nejzákladnější povinností pojištěnce je platit pojistné. V případě, že tuto povinnost neplní, má pojišťovna právo na úhradu pojistného a dále si může nárokovat poplatek z prodlení.

3.4.2 Zaměstnavatelé jako plátci pojistného Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považuje osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, pokud v kalendářním měsíci dosáhne započitatelného příjmu. Vyhláškou č. 286/2011 Sb. byla od 1. 1. 2012 částka započitatelného příjmu zvýšena na 2 500 Kč. (VZP.CZ, 2012) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem, kdy zaměstnanec pracovní činnost ukončí. Povinnosti na zdravotní pojišťovně při zaměstnávání pracovníků upravuje Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Přihlášení zaměstnance na zdravotní pojišťovně Jakmile zaměstnavatel příjme nového zaměstnance do pracovního poměru, musí ho do osmi dnů ohlásit na příslušné zdravotní pojišťovně. V případě fyzické osoby se firma přihlašuje v místě trvalého bydliště, právnická osoba v místě sídla firmy. Všechny změny, týkající se zaměstnanců (nástup, odhlášení při ukončení pracovního poměru, skutečnosti rozhodné pro platby pojistného státem, např. přiznání důchodu) se oznamují na tiskopise Hromadné oznámení zaměstnavatele (do osmi dnů od data změny). (IPODNIKATEL.CZ, 2011)

20

Co je hrazeno ze všeobecného zdravotního pojištění Podle ustanovení paragrafu 13 odst. 2 písm. g) zákona o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.) zahrnuje péče hrazená z tohoto pojištění zdravotními pojišťovnami závodní preventivní péči. Do závodní preventivní hrazené péče spadají zdravotní výkony provedené v rámci první pomoci, periodické preventivní prohlídky, mimořádné prohlídky a dispenzární prohlídky. Mimořádné prohlídky jsou nařízeny ze zdravotních důvodů. Jestliže nejsou nařízeny ze zdravotních důvodů, tak zdravotní pojišťovna tyto prohlídky, které byly nařízeny z jiných důvodů než ze zdravotních, neplatí. Dispenzární prohlídky se provádí u osob s hlášenou nemocí z povolání a osob, u kterých vlivy pracovních rizik působí i po ukončení expozice riziku. (KUKLOVÁ a ŠUBRT, 1998, s. 140)

3.4.3 Stát jako plátce pojistného Zdravotní pojištění platí stát za celou řadu lidí. Tato skupina lidí bývá označována jako státní pojištěnci. Stát platí státním pojištěncům zdravotní pojištění ze státního rozpočtu. VANČUROVÁ a KLAZAR (2008, s. 83) uvádí, že všech státních pojištěnců je kolem 6,5 mil. a Česká republika má přes 10 mil. obyvatel. Z toho vyplývá, že více než polovina pojištěnců je těch, za které platí pojištění stát. Můžeme tedy říci, že velmi významnou skupinou osob ve veřejném zdravotním pojištění jsou osoby, za které platí pojištění stát. Tyto osoby se nachází v sociální situaci, kterou stát pokládá za tak významnou, že přebírá povinnost platit pojistné. NĚMEC (2008, s. 191) ve své publikaci uvádí, že pojištěnci neboli aktivní plátci zdravotního pojistného na úhradách zdravotní péče „spotřebují“ jen asi 40 % výdajů veřejného zdravotního pojištění, ale zaplatí asi 76 % jeho příjmů. Pokud by tedy stát měl platit plnohodnotné pojistné za uvedené skupiny nevýdělečně činných osob, musel by platit dvakrát více, než platí dosud. Dle § 7 zákona č. 48/1997 Sb. je stát plátcem pojistného za tyto pojištěnce: 

nezaopatřené děti,



poživatele důchodu,



ženy na mateřské a rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění,



příjemce rodičovského příspěvku, 21



uchazeče o zaměstnání,



osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě,



osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost),



osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo stupni IV a osoby pečující o osoby mladší 10 let,



osoby povolané k vojenskému cvičení,



osoby ve výkonu zabezpečovací detenci nebo vazby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody,



mladistvé, umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,



osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,



osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu,



osoby s trvalým pobytem na území ČR, příjemci dávek nemocenského pojištění, za které není plátcem pojistného zaměstnavatel ani stát, které neplatí pojistné ani jako osoby samostatně výdělečně činné,



osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu,



cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního přepisu, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,



žadatele o udělení azylu a jeho dítě narozené na území, cizinec, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jeho dítě 22

narozené na území, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

3.5 Zdravotnický systém Ve zdravotnickém systému rozdělujeme 3 strany, které jsou určitým způsobem propojené a závislé na sobě. Do tohoto systému patří pacient, který je příjemcem péče. Dále poskytovatel, pod kterým se rozumí lékař nebo zdravotnické zařízení a třetí složkou zdravotnického systému je plátce. Dle JAROŠOVÉ (2007, s. 15) se v novodobém zdravotnickém systému plátce objevuje až nejpozději. Do konce devatenáctého století bylo běžné, že si zdravotní péči hradí pacient sám přímou platbou. Lékařská služba se v souvislosti s placením dala porovnat s jinými službami na trhu. Pacient přicházel a kupoval si od lékaře službu. Podle NĚMCE (2008, s. 94) může zdravotní pojišťovna uhrazovat zdravotní péči poskytovatelům zdravotní péče nebo může zaplatit za zdravotní péči přímo pojištěnci. Úhrada třetí stranou nebo věcné plnění vůči pojištěnci znamená, že zdravotní péče je hrazena zdravotní pojišťovnou přímo za pojištěnce.

Obr. 1

Modus úhrady zdravotní péče (NĚMEC, 2008, s. 94)

23

3.5.1 Zdravotní péče Pojištěnci je poskytovaná zdravotní péče a největším cílem této péče je zlepšit zdravotní stav pacienta. Poskytovatelé zdravotní péče mohou poskytovat pouze takovou péči, na kterou mají potřebné oprávnění. Pojmem zdravotní péči se rozumí péče, servis nebo dodávky týkající se zdraví jednotlivce. Tyto dodávky mohou obsahovat diagnostickou péči, prevenci, rehabilitaci, udržování zdraví a zmírňování bolesti, poradenství a procedury, které respektují fyzickou a mentální kondici a respektují funkční stav jedince, a které ovlivňují strukturu a funkci těla. (KAZMIER, 2009, s. 15) Rozsah zdravotní péče určuje pojistný produkt. Pojistným produktem rozumíme tříúrovňovou strukturu. Tato struktura se skládá z pojistně technického jádra, ze servisu produktu a ze značky. Pojistný produkt je třeba prodávat a v průběhu jeho životního cyklu jej rozvíjet a přizpůsobovat podle podmínek, které si trh určuje. Soubor všech služeb tvoří úroveň servisního zajištění produktu. Značka představuje vnímání produktu na trhu. Značka nám také prozrazuje, jaká je obchodní a marketingová aktivita zdravotní pojišťovny. (NĚMEC, 2008, s. 29)

Obr. 2

Obrázek č. 2 – Struktura pojistného produktu (NĚMEC, 2008, s. 29)

Zdravotní péči hradí zdravotní pojišťovny na základě smluv se zdravotnickými zařízeními. Mezi zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci asociace poskytovatelů zdravotní péče probíhá tzv. dohadovací řízení. Předmětem dohadovacího řízení jsou ceny zdravotní péče na následující období. Výsledky dohadovacího řízení musí potvrdit dle zákona Ministerstvo zdravotnictví a v některých případech může Ministerstvo zdravotnictví ceny zdravotní péče samo určit. (NĚMEC, 2008, s. 193)

24

3.5.2 Typy zdravotnických zařízení Dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, rozeznáváme následující typy zdravotnických zařízení: 

zařízení primární péče,



zařízení specializované ambulantní péče,



zvláštní ambulantní zařízení,



zařízení ústavní péče,



zařízení veřejného zdravotnictví,



zařízení lékárenské péče,



výzkumné ústavy.

Pacient, který chce navštívit praktického lékaře, dojde do ordinace tedy do zařízení primární péče. Zařízení specializované ambulantní péče zajišťuje péči, která je odborná či specializovaná. POLICAR (2010, s. 116) definuje zvláštní ambulantní péči jako péči, která je poskytována pacientům, kteří jsou mentálně, smyslově nebo tělesně postiženi. Dále je tato péče poskytována lidem s akutním nebo chronickým onemocněním. Do zařízení ústavní péče jsou zařazeny fakultní nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy nebo také ozdravovny. Zařízení lékárenské péče zajišťuje léky a ve výzkumných ústavech se provádějí různé výzkumné pokusy.

3.6 Zdravotní pojišťovny Zdravotní pojištění zabezpečuje zdravotní pojišťovna. Zdravotní pojišťovna je povinna uhradit zdravotním subjektům, které provedly zdravotní péči pojištěncům, tuto zdravotní péči. Každý pojištěnec má právo na základní bezplatnou zdravotní péči. Pojišťovna, u které je pojištěnec pojištěn, se nazývá příslušná zdravotní pojišťovna. Solventnost je velice důležitá v pojišťovnictví. Solventnost se definuje jako schopnost zdravotní pojišťovny splnit závazky a dostát slibů, které zdravotní pojišťovna přislíbila. (HULEŠ, HORNIGOVÁ, 2009, s. 17) OCHRANA a kol. (2010, s. 133) popisuje zdravotní pojištění jako instituce, které jsou státem pověřené k tomu, aby vybíraly pojistné na zdravotní pojištění a hradily 25

úkony, které provádí zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny zabezpečují financování ústavní péče, ambulantních zařízení, léků a nákladů na léčení, stomatologickou péči, lázeňské služby a dopravu záchranné služby. „Zdravotní pojišťovny podléhají kontrole státních orgánů České republiky. Na kontrole zdravotních pojišťoven se podílejí též pojištěnci. Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně poskytnout jedenkrát ročně údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce v období za posledních 12 měsíců“. VOŘÍŠEK a kol. (2002, s. 473)

3.6.1 Funkce zdravotního pojištění Mezi dvě nejdůležitější funkce zdravotního pojištění patří kontrolní funkce a regulační funkce. V kontrolní funkci je kontrolována kvalita, objem poskytnutí zdravotní péče a dodržování smluvních a platebních podmínek. Regulační funkce zahrnuje regulování množství

zdravotnických

zařízení

počtem

uzavřených

smluv

s

příslušnými

zdravotnickými zařízeními. (OCHRANA a kol., 2010, s. 133)

3.6.2 Seznam zdravotních pojišťoven v ČR 

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna



Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví



Revírní bratrská pokladna



Vojenská zdravotní pojišťovna ČR



Všeobecná zdravotní pojišťovna



Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA



Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR

3.6.3 Popis stávajících zdravotních pojišťoven Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Dne 1. prosince 1992 byla Česká průmyslová pojišťovna zřízena pod názvem Hutnická zaměstnanecká pojišťovna (dále jen HZP). Na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR byla v letech 1996 – 2009 sloučena HZP se ZZP ATLAS (Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna), Zdravotní pojišťovna AGEL a Česká národní zdravotní pojišťovna včetně změny názvu z HZP na Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu (dále jen ČPZP). 1. 10. 2012 se ČPZP na základě rozhodnutí Ministerstva 26

zdravotnictví ČR sloučila se Zdravotní pojišťovnou METAL – ALIANCE. K 1. říjnu 2012 je ČPZP subjekt s 1,17 miliony pojištěnců. Kód pojišťovny je 205. (BEKOVÁ, 2009) Revírní bratrská pokladna Tato zdravotní pojišťovna v současné době eviduje více než 416 tisíc pojištěnců převážně na severní Moravě a ve Slezsku. Revírní bratrská pokladna zahájila svou činnost 1. července 1993. Kód Revírní bratrské pojišťovny je 213. Ke dni 31. 12. 2012 je počet zaměstnanců této pojišťovny 207. (RAČKOVÁ, 2012) Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Číselný kód Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (dále jen OBZP) je 207. OBZP je třetí největší zaměstnaneckou pojišťovnou v České republice. (OZP.CZ, 2012) Vojenská zdravotní pojišťovna ČR Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky působí od roku 1993 a zajišťuje zdravotní péči ve vojenských i civilních zdravotnických zařízeních (např. Ústav leteckého zdravotnictva Praha, Vojenský rehabilitační ústav Slapy, Ústřední vojenská nemocnice Praha, Fakultní nemocnice na Homolce atd.) a lázeňských ústavech. (VOZP.CZ, 2012) Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA jako číselný kód udává číslo 209. Tato zdravotní pojišťovna byla zapsána v obchodním rejstříku v Praze dne 21. 12. 1992. V roce 1992 podala firma ŠKODA, akciová automobilová společnost, která se nyní prezentuje pod názvem Škoda Auto, a. s. v Mladé Boleslavi, žádost na zřízení Zaměstnanecké pojišťovny ŠKODA. (ZPSKODA.CZ, 2012) Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky má číselný kód 211 (dále jen ZP MV ČR). ZP MV ČR zahájila svoji činnost ke dni 1. 10. 1992 rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Ke ZP MV ČR se postupem času 27

sloučily další zdravotní pojišťovny. 1. 5. 1997 se s pojišťovnou sloučila zdravotní pojišťovna GRÁL – Železniční zdravotní pojišťovna a ke dni 1. 1. 1998 Regionální zaměstnanecká zdravotní pojišťovna. ZP MV poskytuje svoje služby pro více jak milion klientů. (ZPMVCR.CZ, 2012)

3.6.4 Všeobecná zdravotní pojišťovna O Všeobecné zdravotní pojišťovně mluví ve své knize VOŘÍŠEK a kol. (2002, s. 422), který říká, že pokud pojištění neprovádějí resortní, oborové, podnikové a další pojišťovny, tak zdravotní pojištění provádí právě Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. MACH (2010, s. 192) ve své publikaci uvádí, že v roce 1991 Česká republika přešla od státem hrazené zdravotní péče na systém všeobecného zdravotního pojištění. Byl přijat zákon o všeobecném zdravotním pojištění, díky kterému se všichni občané státu stali pojištěnci Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. V roce 1992 byl přijat zákon o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách a mohlo vzniknout více pojišťoven. Všichni občané, kteří do té doby byli povinně pojištěnci VZP ČR, měli možnost výběru a mohli přejít k jiné zdravotní pojišťovně, která však ještě v té době neměla povinnost pojištěnce přijmout. V dnešní době každý lékař musí přijmout pojištěnce do své péče a jen výjimečně může lékař pojištěnce odmítnout. Jedná se o případy, kdy by byl lékař natolik pracovně vytížen, že by pacientovi nemohl věnovat dostatek svého času nebo v případě, že by pacient bydlel na vzdáleném místě od lékaře. Dnes má Všeobecná zdravotní pojišťovna 6,2 miliony klientů a je největší zdravotní pojišťovnou v České republice. Všeobecná zdravotní pojišťovna zahájila svoji činnost 1. 1. 1992 jako právnická osoba. (VZP.CZ, 2012)

28

ARNOLDOVÁ (2012, s. 225) ve své knize uvádí, co je zahrnuto mezi příjmy a výdaje Všeobecné zdravotní pojišťovny. Příjmy Všeobecné zdravotní pojišťovny: 

platby pojistného,



vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů VZP,



příjmy plynoucími z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtované VZP,



dary a ostatní příjmy,



příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance na úhradu zdravotních výkonů.

Výdaje Všeobecné zdravotní pojišťovny: 

platby za úhrady zdravotní péče,



platby jiných zdravotních pojišťoven nebo jiných subjektů, které jsou založeny na smlouvě o finančním vypořádání plateb za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům VZP,



úhrady nákladů za nutné a neodkladné léčení v cizině,



náklady na činnost VZP podle §2,



úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče,



úhrady částek, které přesáhly limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely.

V součastné době, zejména pro mladší generace, je běžné, že pojištěnci mají na výběr, která zdravotní pojišťovna bude právě ta jejich. Ne vždy tomu tak bylo. Dříve všichni lidé byli automaticky pojištěnci u Všeobecné zdravotní pojišťovny (dále jen VZP). Až v roce 1993 začali vznikat jiné zdravotní pojišťovny a lidé měli možnost výběru. Někteří lidé si zvolili jiné pojišťovny, ale velká část populace zůstala u VZP. To je důvodem, proč v dnešní době má VZP stále dominantní postavení na českém trhu. Velká část pojištěnců, kteří spadají pod VZP, jsou staršího věku, proto má také VZP větší náklady než ostatní zdravotní pojišťovny.

29

3.7 Marketingový výzkum V praktické části této práce je zahrnut marketingový výzkum. Proto se poslední kapitola bude věnovat tomu, co je to marketingový výzkum. Dále bude vysvětlen pojem dotazník, segmentace a segment. KOTLER a kol. (2007, s. 406) definuje marketingový výzkum jako propojení mezi zákazníky a veřejností s firmou pomocí informací, které jsou používány pro identifikaci a definici marketingových příležitostí a problémů. Informace, které jsou získány z marketingového výzkumu, slouží k vytváření, zlepšení a hodnocení marketingových aktivit, k monitoringu marketingového výkonu a k lepšímu porozumění marketingového procesu. Podle JAKUBÍKOVÉ (2008, s. 96) lze říci, že se marketingový výzkum skládá z určování, sběru, analýzy a vyhodnocování informací. Marketingovým výzkumem se sleduje získání: 

celkového přehledu o trzích,



předpovědi poptávky,



přehledu o image,



údaje o efektivnosti marketingové komunikace atd.

3.7.1 Kvantitativní šetření Šetření neboli výzkum se dělí na kvalitativní výzkum a kvantitativní výzkum. Kvalitativní výzkum se provádí na malém vzorku a jeho cílem je podrobnější pochopení zkoumaného problému. Kvantitativní výzkum se provádí na širším vzorku a cílem tohoto výzkumu je zobecnit zkoumaný problém. V této podkapitole se budeme podrobněji zabývat kvantitativním šetřením. Kvantitativní výzkum pracuje se statistickými jednotkami, které také řídí. Kvantitativní výzkum obsahuje systematické shromažďování a analýzu numerických informací. (KUTNOHORSKÁ, 2009, s. 22) MACHKOVÁ (2009, s. 47) uvádí, že celosvětově převažuje metoda kvantitativního výzkumu (80 %), která používá metodu dotazování. Dotazování lze provádět formou osobních rozhovorů, anketárním šetřením, telefonickým dotazováním a dotazováním přes internet.

30

3.7.2 Dotazník Dotazník neboli písemné dotazování je nejčastěji používanou metodou, ale návratnost této metody je velice nízká. Výhodou dotazníku je, že pokud se správně rozdá, osloví námi přesně zvolený segment. Další výhodou dotazníku je, že může být anonymní a lidé odpovědí i na otázky, které by jim při přímém rozhovoru mohly dělat problém. Pokud dotazník není anonymní, tak s tím respondent musí být seznámen. Dotazník by měl být srozumitelný, aby každý člověk po přečtení otázky pochopil, na co se dotazník ptá. KUTNOHORSKÁ (2009, s. 41) ve své publikaci vypsala čtyři zásady dotazníku: 

dotazník má zahrnovat všechny problémy, na něž jeho prostřednictvím hledáme odpovědi,



dotazník musí zahrnovat celou problematiku, abychom nemuseli provádět nákladná došetřování,



důležitá je konstrukce dotazníku, která by měla respondenta přitahovat,



formulace otázek musí být jednoznačná.

V dotazníku nalezneme dva typy otázek. Otevřené a uzavřené otázky. Otevřené otázky dávají respondentům možnost odpovědět na otázky podle vlastních slov. Otevřené otázky odhalí často více než uzavřené otázky, protože respondenti nejsou v odpovědi omezeni.

Uzavřené

otázky obsahují

všechny varianty odpovědi

a umožňují

respondentovi, aby si zvolil odpověď. (KOTLER a kol., 2007, s. 420)

3.8 Segmentace Rozdělení trhu na menší skupiny zákazníků se nazývá segmentace. Každý člověk má jiné požadavky a potřeby. Lidé se liší chováním, věkem, nároky a spoustou dalších věcí. Abychom ale lépe mohli trh prozkoumat, můžeme si rozdělit obyvatelstvo na tržní segmenty. Například mladý člověk očekává od svého zdravotního pojištění něco jiného než člověk starší. Můžeme si tedy rozdělit klienty zdravotní pojišťovny do skupin podle věku. JAKUBÍKOVÁ (2008, s. 132) popisuje ve své knize segmentace trhu jako koncepční rozdělení trhu na relativně homogenní skupiny spotřebitelů, kteří sdílí jednu nebo více významných společných vlastností.

31

FORET (2010, s. 89) tvrdí: „Při segmentaci trhu a jeho uspokojení nabídkou jde tedy o analýzu celkového trhu a o následný výběr těch jeho částí, které podnik může obsloužit lépe než konkurence.

32

4 Praktická část Praktická část se skládá z analýzy dotazníkového šetření, kde jsou zobrazeny sloupkové diagramy, které vyhodnocují odpovědi na dotazy tázané v dotazníku. Další kapitola v praktické části se zabývá strukturou nákladů na zdravotní péči podle jednotlivých segmentů jednotlivých zdravotních pojišťoven za rok 2011 a strukturou nákladů na zdravotní péči podle jednotlivých segmentů v přepočtu na jednoho pojištěnce. Poslední část porovnává náklady jednotlivých zdravotních pojišťoven, které byly vynaloženy na léčení cizinců.

4.1 Výzkum Tato část bakalářské práce se zabývá dotazníkovým šetřením. Písemné dotazování bylo provedeno formou dotazníku metodou kvantitativního šetření. Výzkum byl proveden anonymně. U respondentů byl však zjišťován věk, pohlaví a nejvyšší dosažené vzdělání. Další dotazy se týkaly registrace u zdravotních pojišťoven, případně jejich změn. Byl zjišťován stav informovanosti pojištěnců o nabídkách zdravotních pojišťoven a zdroje, ze kterých pojištěnci čerpají. V dalších byla zjišťována spokojenost klientů se stávajícími zdravotními pojišťovnami a stav informovanosti s jejími nabídkami. Výsledky šetření vyplývající z dotazníku byly vyjádřeny v procentech a znázorněny

sloupkovými

diagramy.

Dotazníky

byly

rozdány

pojištěncům

z Moravských Budějovice a okolí v měsících leden a únor 2013. Celkem bylo distribuováno 300 dotazníků. Správně a úplně vyplněných dotazníků bylo 210. K ověření správnosti a jednoznačnosti odpovědí respondentů na jednotlivé dotazy byl proveden předvýzkum s 20 respondenty, ve kterém nebyly zjištěny žádné nedostatky. Následoval pak hlavní průzkum s 300 pojištěnci.

33

4.1.1 Analýza dotazníkového šetření

Vaše pohlaví 140 120 100 80 60 40 20 0 žena Obr. 3

muž

Pohlaví respondentů

Váš věk 120 100 80 60 40 20 0 do 25 let Obr. 4

26 - 40

41 - 60

Věk respondentů

34

61 a více let

Vaše nejvyšší dosažené vzdělání 140 120 100 80 60 40 20 0 základní

Obr. 5

středoškolské bez středoškolské s maturity maturitou

vyšší odborné

vysokoškolské

Vzdělání respondentů

Dotazníky byly rozdány jednotlivým pojištěncům bez ohledu na jejich pohlaví, věk a nejvyšší dosažené vzdělání. Po jejich vrácení a vyhodnocení bylo zjištěno, že odpovídalo 60,19 % žen a 39,81 % mužů. Věk respondentů do 25 let činil 54,03 %, od 25 do 40 let 16,59 %, od 41 do 60 let 15,17 % a nad 61 let 14,21 %. Nejvyšší dosažené vzdělání uvádělo 5,66 % základní vzdělání, 13,68 % středoškolské vzdělání bez maturity, 62,26 % středoškolské vzdělání s maturitou, 3,30 % vyšší odborné vzdělání a 15,10 % vysokoškolské vzdělání.

U které zdravotní pojišťovny jste zaregistrován/a? 120 100 80 60 40 20 0 ČPZP Obr. 6

OBZP

RBP

VoZP

Zdravotní pojišťovna respondentů

35

VZP

ŠKODA

MV

Z provedeného výzkumu vyplývá, že 13,27 % respondentů je zaregistrováno u České průmyslové zdravotní pojišťovny. 3,32 % u Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, 1,90 % u Revírní bratrské pokladny, 4,74 % u Vojenské zdravotní pojišťovny, 54,03 % u Všeobecné zdravotní pojišťovny, 1,42 % u Zaměstnanecké pojišťovny ŠKODA a 21,32 % u Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra. Z uvedených údajů vyplývá, že nejvíce pojištěnců je zaregistrováno u VZP.

Jste zaregistrován/a u výše uvedené zdravotní pojišťovny od narození (příp. od jejího založení)? 160 140 120 100 80 60 40 20 0 ano Obr. 7

ne

Doba registrace respondentů

Zdravotní pojišťovny byly zakládány postupně od roku 1992, proto pro občany starší, narozené před jejich založením a pro občany narozené po roce 1992, je jejich první registrace u zdravotní pojišťovny chápána jako registrace od narození, pokud nezměnili později registraci. Na tento dotaz odpovídalo 68,72 % respondentů „ano“ a 31,28 % respondentů „ne“.

36

Víte o možnosti zdravotní pojišťovnu měnit? 250 200 150 100 50 0 ano Obr. 8

ne

Informovanost o možnosti změny

Informovanost o možnosti změnit zdravotní pojišťovnu je uspokojivá. Kladně se vyjádřilo 94,34 % respondentů, záporně 5,66 % respondentů.

Kolikrát jste měnil/a zdravotni pojišťovnu? 160 140 120 100 80 60 40 20 0 nikdy Obr. 9

jedenkrát

vícekrát

Změna zdravotní pojišťovny

Z ankety vyplývá, že 69,48 % respondentů nikdy neměnila registraci u zdravotní pojišťovny, 23,94 % jedenkrát a 6,58 % respondentů vícekrát.

37

Váš důvod změny zdravotní pojišťovny? 160 140 120 100 80 60 40 20 0 neměnil/a jsem nutnost dojíždění neproplácení za lékařským některých vyšetřením mimo lékařských výkonů bydliště Obr. 10

nespokojenost s nabídkou programů

jiný

Důvod změny

Z předcházejícího dotazu vyplývá, že registraci u zdravotní pojišťovny neměnilo 69,48 % respondentů. 4,74 % respondentů uvádí jako důvod změny zdravotní pojišťovny nutnost dojíždění za lékařským vyšetřením mimo své bydliště, 10,90 % respondentů uvádí jako důvod změny neproplácení některých lékařských výkonů zdravotní pojišťovnou, 11,09 % respondentů nespokojenost stávající zdravotní pojišťovny s nabídkou programů a 9,95 % respondentů uvádí jiný důvod.

Z jakých zdrojů berete informace o ZP? 120 100 80 60 40 20 0 z rádia Obr. 11

z televize

z internetu z pojišťoven

od přátel

z tisku

jiné zdroje

Zdroje informací

Informovanost o zdravotních pojišťovnách je u respondentů vysoká. Informace čerpají z rádia – 11,79 %, z televize – 22,64 %, z internetu – 47,17 %, přímo od pojišťoven – 34,91 %, od přátel – 31,13 %, z tisku – 30,19 % a z jiných zdrojů 16,98 % respondentů. 38

Z uvedených údajů vyplývá, že nejvíce informací o zdravotních pojišťovnách získávají respondenti z internetu.

Informujete se průběžně o nabídkách jiných ZP? 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 ano, nabídku sleduji pravidelně

Obr. 12

ne, informace se ke mně dostanou spíše náhodou

Informace o nabídkách od jiných zdravotních pojišťoven

Informace o nabídkách jiných zdravotních pojišťoven pravidelně zjišťuje 25,59 % respondentů. 71,41 % respondentů uvádí, že tyto informace pravidelně nesleduje nebo se k nim dostává spíše náhodou.

Co je pro Vás při výběru zdravotní pojišťovny nejdůležitější? 100 80 60 40 20 0 nabídka příspěvků dostupnost a bonusů lékařských zařízení (smlouvy s lékaři) Obr. 13

počet klientů pojišťovny

doba působení pojišťovny na trhu

jiný důvod

Preference při výběru zdravotní pojišťovny

Jako nejdůležitější důvod výběru zdravotní pojišťovny uvádí 38,97 % respondentů nabídku příspěvků a bonusů na léčebnou péči, 42,25 % respondentů dostupnost lékařských zařízení (smlouvy s lékaři), 1,88 % respondentů počet klientů zdravotní 39

pojišťovny, 8,92 % respondentů dobu působení zdravotní pojišťovny na trhu a 7,98 % respondentů jiný důvod.

Využíváte plně výhody, které Vám pojišťovna nabízí (např. očkování proti chřipce, příspěvky na stomatologicko péči, rehabilitace apod.)? 150 100 50 0 často Obr. 14

občas

nevyužívám

Využití výhod zdravotních pojišťoven

23,58 % respondentů v dotazníku uvádí, že využívá často výhody, které ve své nabídce má jejich zdravotní pojišťovna. 51,42 % respondentů je využívá občas a 25,00 % respondentů výhody nevyužívá vůbec.

Jste se svojí zdravotní pojišťovnou spokojen/a? 200 150 100 50 0 ano Obr. 15

ne

Spokojenost respondentů

90,52 % respondentů je spokojeno se svou zdravotní pojišťovnou, 9,48 % nikoli.

40

Plánujete změnu zdravotní pojišťovny? 200

150

100

50

0 ano Obr. 16

ne

Plány respondentů o budoucí zdravotní pojišťovně

Změnu registrace u zdravotní pojišťovny plánuje pouze 8,06 % respondentů, o změně registrace neuvažuje 91,94 % respondentů.

Pokud ano, ke které zdravotní pojišťovně hodláte přejít? 200 150 100 50 0 změnu pojišťovny neplánuji Obr. 17

OBZP

RBP

VoZP

VZP

ŠKODA

MV

ČPZP

Přechod k jiné zdravotní pojišťovně

Z předešlého dotazu vyplývá, že 91,94 % respondentů změnu registrace zdravotní pojišťovny neplánuje. 0,47 % respondentů plánuje přejít k Oborové zdravotní pojišťovně zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, 0,95 % respondentů plánuje přestoupit k Revírní bratrské pokladně, 1,90 % respondentů k Vojenské zdravotní 41

pojišťovně, 0,47 % respondentů k Všeobecné zdravotní pojišťovně, ke Zdravotní pojišťovně ŠKODA nikdo, 3,59 % k Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra a 0,48 % respondentů k České průmyslové zdravotní pojišťovně.

4.2 Struktura nákladů na zdravotní péči 4.2.1 Struktura nákladů na zdravotní péči podle jednotlivých segmentů jednotlivých zdravotních pojišťoven za rok 2011 Strukturu nákladů na zdravotní péči popisuje následující tabulka. Tab. 2

Tab. Struktura nákladů

Zdroj: výroční zprávy jednotlivých pojišťoven

42

Veškeré údaje v tabulce 2 byly čerpány z oficiálních stránek Poslanecké sněmovny PČR (Sněmovní tisk 847 č. 1 /15 z roku 2011). Byl vybrán dokument z roku 2011, neboť číselné údaje hospodaření jednotlivých zdravotních pojišťoven za rok 2012 dosud nebyly zveřejněny. V tabulce 2 jsou uvedeny celkové výdaje na jednotlivé segmenty, na které zdravotní pojišťovny přispívají. Je zde také uveden průměrný počet pojištěnců u každé zdravotní pojišťovny v roce 2011 a celkové náklady na zdravotní péči, které zdravotní pojišťovny v tomto roce vynaložily. Z těchto údajů byl zjištěn průměrný roční náklad na jednoho pojištěnce.

Ambulantní péče (v tis. Kč) 40 000 000 35 000 000 30 000 000 25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 VZP Obr. 18

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Ambulantní péče“

Segment „Ambulantní péče“ zahrnuje stomatologickou péči, péči praktických lékařů, gynekologickou péči, rehabilitační péči, diagnostickou zdravotní péči, laboratoře, radiologie a zobrazovací metody, soudní lékařství, patologie, domácí zdravotní péči, specializovanou ambulantní péči, zdravotní péči osobám umístěných ve zdravotnických zařízeních z jiných než zdravotních důvodů, zdravotní péči poskytovanou v zařízeních sociálních služeb a na ošetřovatelskou a rehabilitační péči v zařízeních sociálních služeb.

43

Ústavní péče (v tis. Kč) 90 000 000 80 000 000 70 000 000 60 000 000 50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0 VZP Obr. 19

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Ústavní péče“

Segment „Ústavní péče“ zahrnuje ambulantní péči v nemocnicích, akutní lůžkovou péči, neakutní lůžkovou péči, léčivé přípravky hrazené ZP na speciálních pracovištích, odborné léčebné ústavy (psychiatrie, rehabilitace apod.), LDN, ošetřovací lůžka, lůžka hospicového typu.

Lázeňská péče (v tis. Kč) 2 000 000 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 VZP Obr. 20

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Lázeňská péče“

V současnosti patří lázeňská péče mezi velmi regulovanou péči, která však není započítávána do regulačních limitů. Rozlišuje se komplexní lázeňská péče (plně nebo zčásti hrazena ZP) a příspěvková lázeňská péče (hrazena pojištěncem).

44

Ozdravovny (v tis. Kč) 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 VZP Obr. 21

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Ozdravovny“

Dětské ozdravovny poskytují na základě odborného návrhu dlouhodobou preventivní péči. V současné době nabývají stále více na významu.

Doprava (v tis. Kč) 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 VZP Obr. 22

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Doprava“

Doprava je zajišťována dopravní záchrannou službou nebo individuální dopravou klienta do zdravotnického zařízení. Na tuto formu dopravy ZP rovněž přispívají.

45

Zdravotní záchranná služba (v tis. Kč) 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 VZP Obr. 23

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Zdravotní záchranná služba“

Zdravotní záchranná služba je součástí integrovaného záchranného systému ČR. Zřizovatelé jsou u zdravotní záchranné služby kraje.

Recepty (vydáno na léky) (v tis. Kč) 25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 VZP Obr. 24

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Recepty“

Segment „Recepty (vydáno na léky)“ rozlišuje recepty předepsané v ambulantních zařízeních praktických lékařů, recepty předepsané u speciální ambulantní péče a recepty předepsané v lůžkových zdravotnických zařízeních.

46

Zdravotní prostředky vydané na poukazy (v tis. Kč) 4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 VZP Obr. 25

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Zdravotní prostředky vydané na poukazy“

U segmentu „Zdravotní prostředky vydané na poukazy“ se jedná o zdravotní prostředky předepsané v ambulantních zařízeních praktických lékařů, předepsané ve speciální ambulantní péči a předepsané v lůžkových ambulantních zařízeních.

Léčení v zahraničí (v tis. Kč) 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 VZP Obr. 26

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Léčení v zahraničí“

Léčba v zahraničí je hrazena ze zdravotního pojištění a to pouze do výše stanovené pro úhradu takové péče na území ČR. Cestovní pojištění uzavřené pojištěncem má uhradit rozdíl mezi náklady hrazenými ze zdravotního pojištění a náklady skutečně vzniklými.

47

Fin. prostředky (vratky) (v tis. Kč) 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 VZP Obr. 27

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Fin. prostředky (vratky)“

Tyto prostředky upravuje paragraf 16b, zák. č. 48/1997 Sb. Jedná se o částky, o které byly překročeny zákonné limity (tzn. nadlimitní výkony).

Očkovací látky (v tis. Kč) 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 VZP Obr. 28

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Očkovací látky“

Např. při očkování proti tetanu je vakcína a její aplikace hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Další typy očkování (proti žloutence typu A, typu B, proti chřipce, klíšťové encefalitidě a další) hradí klient sám. Některé zdravotní pojišťovny přispívají na očkování z fondů prevence.

48

Ostatní náklady na zdr. péči (v tis. Kč) 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 VZP Obr. 29

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Ostatní náklady na zdr. péči“

Jedná se o náklady na zdravotní péči výše nespecifikované. Např. náklady refundace pojištěncům za záchrannou zdravotní službu, refundace nákladů za zdravotní prostředky vydané na poukazy, refundace nákladů na specifickou zdravotní péči apod.

Náklady z jiných fondů (v tis. Kč) 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 VZP Obr. 30

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Náklady z jiných fondů“

Zdravotní pojištění tvoří např. fond prevence, provozní fond, sociální fond, rezervní fond a další fondy.

49

Náklady na zdr. péči celkem (v tis. Kč) 160 000 000 140 000 000 120 000 000 100 000 000 80 000 000 60 000 000 40 000 000 20 000 000 0 VZP Obr. 31

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Náklady na zdr. péči celkem“

Počet pojištěnců průměrně za rok 2011 (osob) 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 VZP Obr. 32

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Počet pojištěnců průměrně za rok 2011“

VZP – 6.275.839, VoZP – 587.112, ČPZP – 722.700, OBZP – 695.533, ŠKODA – 135.403, MV – 1.145.460, RBP – 414.874.

50

Průměrný roční náklad na 1 pojištěnce (Kč) 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 VZP Obr. 33

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů „Průměrný roční náklad na 1 pojištěnce“

Nejvyšší průměrné roční náklady na jednoho pojištěnce vykazuje VZP – 22.814 Kč. Nejnižší průměrný roční náklad na jednoho pojištěnce vydává RBP – 17.440 Kč.

51

4.2.2 Struktura nákladů na zdravotní péči podle segmentů v přepočtu na jednoho pojištěnce Tab. 3

jednotlivých

Tab. č. 3: Struktura nákladů na jednoho pojištěnce

Zdroj: vlastní výpočty V tabulce 3 jsou uvedeny náklady jednotlivých zdravotních pojišťoven na zdravotní péči pojištěnců podle jednotlivých segmentů na jednoho pojištěnce. Údaje uvedené v tabulce byly vyčísleny vlastním výpočtem. Tak byly získány náklady jednotlivých zdravotních pojišťoven podle jednotlivých segmentů na jednoho pojištěnce. 52

Ambulantní péče (Kč) 7 000,0 6 000,0 5 000,0 4 000,0 3 000,0 2 000,0 1 000,0 0,0 VZP Obr. 34

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Ambulantní péče“

Z údajů uvedených u jednotlivých zdravotních pojišťoven vyplývá, že nejvyšší náklady na segment „Ambulantní péče“ na jednoho pojištěnce v roce 2011 má OBZP – 6.174 Kč, následuje ČPZP – 5.495 Kč, RBP – 5.706 Kč. Nejmenší náklady vykazuje ZP ŠKODA – 4.759 Kč.

Ústavní péče (Kč) 14 000,0 12 000,0 10 000,0 8 000,0 6 000,0 4 000,0 2 000,0 0,0 VZP Obr. 35

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Ústavní péče“

Segment „Ústavní péče“ zahrnuje nemocnice, odborné lékařské ústavy, léčebny dlouhodobě nemocných, ošetřovatelskou léčbu a lůžka hospicového typu. V tomto segmentu vykazuje nejvyšší roční léčebné náklady na jednoho pojištěnce VZP – 12.259 Kč, dále ZP ŠKODA – 10.630 Kč, následuje VOZP – 9.864 Kč a ZP MV – 8.616 Kč. Nejméně vykazuje RBP – 7.759 Kč.

53

Lázeňská péče (Kč) 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 VZP Obr. 36

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Lázeňská péče“

Segment „Lázeňská péče“ zahrnuje komplexní lázeňskou péči a příspěvkovou lázeňskou péči. Nejvyšší náklady na tento segment vykazuje ZP MV – 361 Kč, dále VOZP – 334 Kč, ČPZP – 288 Kč, ZP ŠKODA -276 Kč. Nejmenší náklady vykazuje RBP – 260 Kč.

Ozdravovny (Kč) 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 VZP Obr. 37

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Ozdravovny“

Na segment „Ozdravovny“ přispívají jednotlivé zdravotní pojišťovny následovně: RBP – průměrně 18 Kč na jednoho pojištěnce ročně, OBZP – 4 Kč, ZP MV – 3 Kč. Nejméně přispívá ČPZP – 1 Kč. 54

Doprava (Kč) 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 VZP Obr. 38

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Doprava“

Segment „Doprava“ zahrnuje dopravní zdravotní službu včetně individuální dopravy. Průměrné náklady na dopravu za jednoho pojištěnce měla VZP – 165 Kč, ZP ŠKODA – 134 Kč, ČPZP – 127 Kč. Nejnižší náklady vykazuje OBZP – 47 Kč.

Zdravotní záchranná služba (Kč) 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 VZP Tab. 4

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Zdravotní záchranná služba“

Na segment „Zdravotní záchranná služba“ nejvíce přispívá VZP – 198 Kč, ZP ŠKODA – 157 Kč, VOZP – 146 Kč. Nejmenší příspěvek vykazuje OBZP – 117 Kč.

55

Recepty (vydáno na léky) (Kč) 4 000,0 3 500,0 3 000,0 2 500,0 2 000,0 1 500,0 1 000,0 500,0 0,0 VZP Tab. 5

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Recepty“

Segment „Recepty (vydáno na léky)“ obsahuje výdaje na léky předepsané v ambulantních

zdravotních

zařízeních,

u praktických

lékařů,

u specializované

ambulantní péče a předepsané na lůžkových zařízeních. Nejvyšší částku na tento segment vykazuje VZP – 3.529 Kč, ZP ŠKODA – 3.317 Kč, VOZP – 3.109 Kč. Nejmenší částku vykazuje OBZP – 2.623.

Zdravotní prostředky vydané na poukazy (Kč) 800,0 700,0 600,0 500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0,0 VZP Obr. 39

Segment

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Zdravotní prostředky vydané na poukazy“

„Zdravotní

prostředky

na poukazy“

zahrnuje

poukazy

předepsané

u praktických lékařů, u specializované ambulantní péče a předepsané v lůžkových

56

zdravotních zařízeních. Na tento segment vynakládá nejvíce VZP – 682 Kč, VOZP – 539 Kč, ČPZP – 529 Kč na pojištěnce za jeden rok.

Léčení v zahraničí (Kč) 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 VZP Tab. 6

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Léčení v zahraničí“

Segment „Léčení v zahraničí“ nejvíce prostředků nakládá VZP – 60 Kč, dále ZP MV 51 Kč, OBZP – 42 Kč. Nejméně pak ZP ŠKODA – 31 Kč na jednoho pojištěnce za jeden rok.

Fin. prostředky (vratky) (Kč) 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 VZP Obr. 40

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Fin. Prostředky (vratky)“

Segment „Finanční prostředky (vratky)“ je nejvyšší u VZP – 56 Kč, dále ZP ŠKODA – 51 Kč, VOZP – 49 Kč, nejméně ČPZP – 35 Kč na jednoho pojištěnce za jeden rok. 57

Očkovací látky (Kč) 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 VZP Obr. 41

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Očkovací látky“

Segment „Očkovací látky“ je nejvíce dotován ZP ŠKODA – 51 Kč, dále pak ZP MV – 46 Kč a na třetím místě je VZP – 35 Kč na jednoho pojištěnce za jeden rok. OBZP na tento segment nevykazuje žádné finanční prostředky.

Ostatní náklady na zdr. péči (Kč) 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 VZP Obr. 42

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Ostatní náklady na zdr. péči“

Ostatní náklady na zdravotní péči – ty které nelze zařadit do předchozích segmentů, nejvíce vykazuje ZP ŠKODA – 19 Kč, VZP – 6 Kč, ZP MV – 2 Kč, na jednoho pojištěnce za jeden rok.

58

Náklady z jiných fondů (Kč) 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 VZP Obr. 43

VoZP

ČPZP

OBZP

ŠKODA

MV

RBP

Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Náklady z jiných fondů“

Posledním segmentem jsou „Náklady z jiných fondů“ na zlepšení zdravotní péče. Tento segment má nejvyšší VOZP – 135 Kč, ZP ŠKODA – 115 Kč, ZP MV – 94 Kč. Nejnižší částku vykazuje VZP – 49 Kč.

4.3 Náklady jednotlivých zdravotních pojišťoven na léčení cizinců Tato část bakalářské práce se zabývá porovnáním nákladů jednotlivých zdravotních pojišťoven, které byly dány na léčení cizinců. V následujících tabulkách vyčteme náklady na léčení cizinců v České republice, dále počet ošetřených cizinců a posledním ukazatelem jsou průměrné náklady na 1 ošetřeného cizince. Tyto údaje jsou z roku 2010 a z roku 2011. Údaje z roku 2011 byly převzaty z ověřených VZ 2011. Tyto náklady jsou prostřednictvím CMÚ (Centrum nadnárodních úhrad) přeúčtovány zahraničním pojišťovnám. v roce 2011 celkové skutečné náklady na léčení cizinců (včetně výdajů hrazených paušálem) dosáhly 551 119 000 Kč a převýšily skutečné příjmy od zahraničních pojišťoven o 98 080 000 Kč. Vzniklý rozdíl hradí ve zdravotním pojištění z prostředků BÚ ZFZP (běžný účet Základního fondu zdravotního pojištění).

59

Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra: Tab. 7

Náklady na ošetření cizinců-MV

Ukazatel

Měrná jednotka

Rok 2011 ZPP

Rok 2011 skutečnost

% skutečnost 2011/ ZPP 2011

Rok 2010 skutečnost

% skutečnost 2010/ ZPP 2010

Náklady na léčení cizinců v ČR

tis. Kč

15 600

24 381

156,3

11 582

210,5

Počet ošetřených cizinců

Počet

4 100

3 937

96,0

3 238

121,6

Průměrné náklady na 1 ošetřeného cizince

Kč

3 805

6 193

162,8

3 577

173,1

Zdroj: výroční zpráva 2011 zdr. poj. MV ZP Ministerstva vnitra v roce 2011 zaplatila za léčení cizinců přes 25 mil. Kč, tedy zhruba o polovinu více, než tomu bylo v roce 2010. Počet ošetřených cizinců v roce 2010 činil více jak 3 mil. a v roce 2011 se blížil k 4 mil.

60

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Tab. 8

Náklady na ošetření cizinců-ČPZP

Ukazatel

Měrná jednotka

Rok 2011 ZPP

Rok 2011 skutečnost

% skutečnost 2011/ ZPP 2011

Rok 2010 skutečnost

% skutečnost 2010/ ZPP 2010

Náklady na léčení cizinců v ČR

tis. Kč

16 140

20 402

126,4

13 480

151,4

Počet ošetřených cizinců

Počet

1 628

1 360

83,5

1 016

133,9

Průměrné náklady na 1 ošetřeného cizince

Kč

9 914

15 001

151,3

13 268

113,1

Zdroj: výroční zpráva 2011 zdr. poj. ČPZP Česká průmyslová ZP zaplatila za rok 2010 13,5 mil. Kč za ošetření cizinců a v roce 2011 skoro 20,5 mil. Kč. Průměrné náklady za jednoho cizince v roce 2011 byly 15 tis. Kč, což je o 2 tis. Kč více jak předchozí rok. Revírní bratrská pokladna Tab. 9

Náklady na ošetření cizinců-RBP

Ukazatel

Měrná jednotka

Rok 2011 ZPP

Rok 2011 skutečnost

% skutečnost 2011/ ZPP 2011

Rok 2010 skutečnost

% skutečnost 2010/ ZPP 2010

Náklady na léčení cizinců v ČR

tis. Kč

4 900

4 246

86,7

3 339

127,2

Počet ošetřených cizinců

Počet

800

964

120,5

868

111,1

Průměrné náklady na 1 ošetřeného cizince

Kč

6 125

4 405

71,9

3 847

114,5

Zdroj: výroční zpráva 2011 zdr. poj.: RBP V roce 2010 Revírní bratrská pokladna ošetřila 868 cizinců, v roce 2011 to bylo 964 cizinců. Průměrné náklady na jednoho ošetřeného cizince činily v roce 2010 skoro 4 tis. Kč a v roce 2011 to bylo skoro 4,5 tis. Kč. 61

Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA Tab. 10

Náklady na ošetření cizinců-ŠKODA

Ukazatel

Měrná jednotka

Rok 2011 ZPP

Rok 2011 skutečnost

% skutečnost 2011/ ZPP 2011

Rok 2010 skutečnost

% skutečnost 2010/ ZPP 2010

Náklady na léčení cizinců v ČR

tis. Kč

2 300

3 762

163,6

1 639

229,5

Počet ošetřených cizinců

Počet

550

591

107,5

463

127,6

Průměrné náklady na 1 ošetřeného cizince

Kč

4 182

6 365

152,2

3 540

179,8

Zdroj: výroční zpráva 2011 zdr. poj. ŠKODA U Zaměstnanecké pojišťovny ŠKODA došlo v roce 2011 oproti roku 2010 ke zvýšení nákladů. V roce 2010 činily průměrné náklady skoro 2 mil. Kč, v roce 2011 byly průměrné náklady skoro 4 mil. Kč. Počet ošetřených cizinců se v roce 2011 zvýšil o 128 cizinců oproti roku 2010. Vojenská zdravotní pojišťovna ČR Tab. 11

Náklady na ošetření cizinců-VoZP

Ukazatel

Měrná jednotka

Rok 2011 ZPP

Rok 2011 skutečnost

% skutečnost 2011/ ZPP 2011

Rok 2010 skutečnost

% skutečnost 2010/ ZPP 2010

Náklady na léčení cizinců v ČR

tis. Kč

15 300

13 884

90,7

11 978

115,9

Počet ošetřených cizinců

Počet

2 300

2 286

99,4

1 882

121,5

Průměrné náklady na 1 ošetřeného cizince

Kč

6 652

6 073

91,3

6 365

95,4

Zdroj: výroční zpráva 2011 zdr. poj. VoZP

62

Průměrné náklady na léčení cizinců v ČR se navýšily v roce 2011 oproti roku 2010 o 15,9 %. Průměrné náklady na jednoho ošetřeného cizince se ovšem snížily zhruba o 300 Kč. Všeobecná zdravotní pojišťovna Tab. 12

Náklady na ošetření cizinců-VZP

Ukazatel

Měrná jednotka

Rok 2011 ZPP

Rok 2011 skutečnost

% skutečnost 2011/ ZPP 2011

Rok 2010 skutečnost

% skutečnost 2010/ ZPP 2010

Náklady na léčení cizinců v ČR

tis. Kč

380 000

460 103

121,1

352 214

130,6

Počet ošetřených cizinců

Počet

62 400

64 896

104,0

55 926

116,0

Průměrné náklady na 1 ošetřeného cizince

Kč

6 090

7 090

116,4

6 298

112,6

Zdroj: výroční zpráva 2011 zdr. poj. VZP VZP v roce 2010 ošetřila skoro 60 tis. cizinců a celkové náklady na léčení cizinců činily 352 mil. Kč. Průměrně tedy v roce 2010 byly náklady na jednoho cizince okolo 6 tis. Kč. V roce 2011 VZP ošetřila skoro 65 tis. Cizinců a celkové náklady byly více jak 460 mil. Kč. Průměrné náklady na jednoho ošetřeného cizince VZP v roce 2011 měla 7 090 Kč.

63

OBZP bank, pojišťoven a stavebnictví Tab. 13

Náklady na ošetření cizinců-OBZP

Ukazatel

Měrná jednotka

Rok 2011 ZPP

Rok 2011 skutečnost

% skutečnost 2011/ ZPP 2011

Rok 2010 skutečnost

% skutečnost 2010/ ZPP 2010

Náklady na léčení cizinců v ČR

tis. Kč

24 200

29 382

121,4

26 075

112,7

Počet ošetřených cizinců

Počet

1 867

2 279

122,1

2 758

82,6

Průměrné náklady na 1 ošetřeného cizince

Kč

12 962

12 892

99,5

9 454

136,4

Zdroj: výroční zpráva 2011 zdr. poj. OBZP OBZP bank, pojišťoven a stavebnictví v roce 2011 ošetřila 2 279 cizinců. V roce 2010 to bylo o 479 cizinců více. Průměrné náklady se ovšem na ošetření jednoho cizince zvýšily z roku 2010 na rok 2011 o přibližně 3,5 tis. Kč.

64

5 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo provést srovnání zdravotních pojišťoven v České republice. Práce je rozdělena na část teoretickou, ve která se zabývá zdravotní politikou státu, zdroji financování zdravotní péče, zdravotním pojištěním obyvatel, jednotlivými typy zdravotnických zařízení, zdravotními pojišťovnami a jejich hospodařením. V části praktické je zhodnocen výzkum, který byl proveden dotazníkovým šetřením. Výsledky tohoto výzkumu byly vyjádřeny v procentech a znázorněny sloupkovými diagramy. V další části bakalářské práce je analyzována struktura nákladů na zdravotní péči podle jednotlivých segmentů jednotlivých zdravotních pojišťoven. Byla provedena analýza údajů z roku 2011, neboť údaje roku 2012 dosud nebyly publikovány. Struktura nákladů na jednotlivé segmenty jednotlivých zdravotních pojišťoven je obdobná. Nejvyšší náklad vykazuje zdravotní pojišťovny na segment „Ústavní péče“, následuje segment „Ambulantní péče“, dále segmenty „Recepty“ a „Zdravotní prostředky“. Součástí bakalářské práce je také porovnání nákladů jednotlivých zdravotních pojišťována léčení cizinců. V České republice klesají celkové výdaje na zdravotnictví. V roce 2010 činily tyto výdaje 289 miliard Kč, což je 7,7 % HDP, v roce 2011 288,8 miliard Kč, tj. 7,6 % HDP. Je to méně, než tomu je ve vyspělých evropských zemích. Např. v Nizozemí činily tyto výdaje v roce 2010 12 % HDP, ve Francii 11,8 % HDP, v Německu 11,6 % HDP. Průměr v členských zemích OECD byl 9,5 % HDP. Náklady na zdravotní péči rostou ve vyspělých zemích rychleji než reálná ekonomika. Tuto nepříznivou situaci bude nutno řešit zvyšováním přímých plateb pacientů. V České republice jsou tyto platby jedny z nejnižších ze zemí OECD, činí asi 16 % všech výdajů. Průměr v zemích OECD je však 27,8 %. Prostředky vkládané do zdravotnictví nezávisí na jeho potřebách, ale jsou odvislé od úrovně zaměstnanosti a výši mzdových příjmů obyvatel. V období recese, ve kterém se v současné době nacházíme, se vývoj nových léčebných metod, léků a zdravotní techniky nezastavil. V řadě oborů jde naopak rychle kupředu. Zavedení nejnovějších poznatků vědy a výzkumu do praxe je však do značné míry limitováno výkonností ekonomiky, která je hlavním zdrojem příjmu státu.

65

MZ ve spolupráci se SZP ČR připravuje reformní kroky, které mají přispět k zajištění finanční udržitelnosti systému zdravotní péče pro všechny občany. Mají pomoci k dalšímu zvyšování efektivity systému. Jedním z kroků je např. doplnění §13 zákona o veřejném zdravotním pojištění o ustanovení, které by umožňovalo pojištěncům legálně si připlatit na ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče. Tato změna je významným prostředkem k odstranění korupce ve zdravotnictví a rozšiřuje konkurenceschopnost mezi zdravotními pojišťovnami. Zdravotní pojišťovny by tak mohly nabízet individuální smlouvu svým pojištěncům a na jejich základě pak různé odlišné produkty, které by poskytovaly různé oblasti zdravotní péče, a to i nadstandardní.

66

6 Seznam použité literatury Monografické publikace ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2012. 352 s. ISBN 978-80-247-3724-9. ČELEDOVÁ, Libuše; ČEVELA, Rostislav. Výchova ke zdraví – Vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. 126 s. ISBN 978-80-247-3213-8. ČERVINKA, Tomáš. Zdravotní pojištění 2011: zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ s komentářem a příklady. 3. vyd. Olomouc: Anag, 2011. 168 s. ISBN 978-80- 7263-6440. FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 152 s. ISBN 978-80-251-1942-6. HULEŠ, Jan; HORNIGOVÁ, Jana. Účetnictví pojišťoven. 3. vyd. Praha: Linde Praha, a. s. 2009, 287 s., ISBN 978-80-7201-753-9. IVANOVÁ, Kateřina. Multikulturní ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. 248 s. ISBN 80-247-1212-1. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing – strategie a trendy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 269 s. ISBN 978-80-247-2690-8. JANEČKOVÁ, Hana; HNILICOVÁ, Helena. Úvod do veřejného zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 294 s. ISBN 978-80-7367-592-9. JAROŠOVÁ, Darja. Úvod do komunitního ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2007. 99 s. ISBN 978-80-247-2150-7. KAZMIER, Janice; Introduction to health care law. Clifton Park, NY: Delmar Cengage Learning, 2009, 286 s., SBN 14-180-1110-X. KOTLER, Philip a kol. Moderní marketing. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 1041s . ISBN 80-247-1545-7. KUKLOVÁ, Dana; ŠUBRT, Bořivoj. Povinnosti zaměstnavatele v oblasti zdravotní péče o zaměstnance. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 1998. 270 s. ISBN 80-856-4641-2. KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 175 s. ISBN 978-80-247-2713-4. MACH, Jan. Lékař a právo - Praktická příručka pro lékaře. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. 320 s. ISBN 978-80-247-3683-9.

67

MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní marketing. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 196 s. ISBN 978-80-247-2986-2. MARVAN, Miroslav; CHALOUPECKÝ, Josef. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. vyd. Bratislava: Alfa Konti, 1993, 426 s., ISBN 80-887-3901-2. NĚMEC, Jiří. Principy zdravotního pojištění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2628-1. OCHRANA, František a kol. Veřejný sektor a veřejné finance. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2010. 261 s. ISBN 978-80-247-3228-2. POLICAR, Radek. Zdravotnická dokumentace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 223 s. ISBN 978-802-4723-587. POTŮČEK, Martin. Sociální politika. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 142 s. ISBN 80-85850-01. VANČUROVÁ, Alena; KLAZAR, Stanislav. Úvod do problematiky – aktualizované a rozšířené vydání. 2. vyd. Praha: ASPI, 2008. 128 s. ISBN 978-807-3573-812. VOŘÍŠEK, Vladimír a kol. Lexikon - sociální zabezpečení, zdravotní pojištění. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2002, 559 s. ISBN 80-720-8266-3.

Internetové zdroje BEKOVÁ, J. Základní údaje RBP. [online]. 2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z www: < http://www.cpzp.cz/clanek/45-0 -Zakladni-udaje-o -CPZP.html >. IPODNIKATEL.CZ. Zdravotní pojištění - povinnosti podnikatele při zaměstnávání pracovníků. [online]. 2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z www: . OZP.CZ. Kdo jsme a co nabízíme. [online]. 2012 [cit. 2012-20-10]. Dostupné z www: < http://www.ozp.cz/index.php?o_pojistovne/>. POLÁŠEK, A. Osoby bez zdanitelných příjmů. [online]. 2011 [cit. 2012-4 -11]. Dostupné z www: . RAČKOVÁ, V. Základní údaje RBP. [online]. 2012 [cit. 2012-4 -11]. Dostupné z www: < http://www.rbp-zp.cz/o -nas/zakladni-udaje/>.

68

SPCR.CZ. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven v 1. čtvrtletí 2011. [online]. 2012 [cit. 2012-5 -11]. Dostupné z www: . VOZP.CZ. O pojišťovně. [online]. 2012 [cit. 2012-5 -11]. Dostupné z www: < http://www.vozp.cz/cs/O _pojistovne/>. VZP.CZ. Dohoda o pracovní činnosti. [online]. 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z www: . VZP.CZ. O nás. [online]. 2012 [cit. 2012-6 -11]. Dostupné z www: < http://www.vzp.cz/o -nas>. VZP.CZ. Účast na zdravotním pojištění. [online]. 2012 [cit. 2012-5 -11]. Dostupné z www: . ZPMVCR.CZ. Informace dle zákona č. 106/1999 Sb. [online]. 2012 [cit. 2012-4 -11]. Dostupné z www: < http://www.zpmvcr.cz/pojistovna-211/informace-o -zp-mv-cr/>. ZPSKODA.CZ. Profil. [online]. 2012 [cit. 2012-8 -11]. Dostupné z www: < http://www.zpskoda.cz/o -nas/profil/>.

Zákony Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Vyhláška č. 286/2011 Sb. Zákon č. 592/1992 Sb.

69

Seznam obrázků a tabulky Obrázky Obr. 1 Modus úhrady zdravotní péče (NĚMEC, 2008, s . 94) .................................... 23 Obr. 2 Obrázek č . 2 – Struktura pojistného produktu (NĚMEC, 2008, 29) ............... 24 Obr. 3 Pohlaví respondentů ......................................................................................... 34 Obr. 4 Věk respondentů............................................................................................... 34 Obr. 5 Vzdělání respondentů ....................................................................................... 35 Obr. 6 Zdravotní pojišťovna respondentů ................................................................... 35 Obr. 7 Doba registrace respondentů ............................................................................ 36 Obr. 8 Informovanost o možnosti změny .................................................................... 37 Obr. 9 Změna zdravotní pojišťovny ............................................................................ 37 Obr. 10 Důvod změny................................................................................................ 38 Obr. 11 Zdroje informací ........................................................................................... 38 Obr. 12 Informace o nabídkách od jiných zdravotních pojišťoven ........................... 39 Obr. 13 Preference při výběru zdravotní pojišťovny ................................................. 39 Obr. 14 Využití výhod zdravotních pojišťoven ......................................................... 40 Obr. 15 Spokojenost respondentů .............................................................................. 40 Obr. 16 Plány respondentů o budoucí zdravotní pojišťovně ..................................... 41 Obr. 17 Přechod k jiné zdravotní pojišťovně............................................................. 41 Obr. 18 Struktura nákladů „Ambulantní péče“ .......................................................... 43 Obr. 19 Struktura nákladů „Ústavní péče“ ................................................................ 44 Obr. 20 Struktura nákladů „Lázeňská péče“ .............................................................. 44 Obr. 21 Struktura nákladů „Ozdravovny“ ................................................................. 45 Obr. 22 Struktura nákladů „Doprava“ ....................................................................... 45 Obr. 23 Struktura nákladů „Zdravotní záchranná služba“ ......................................... 46 Obr. 24 Struktura nákladů „Recepty“ ........................................................................ 46 Obr. 25 Struktura nákladů „Zdravotní prostředky vydané na poukazy“ ................... 47 Obr. 26 Struktura nákladů „Léčení v zahraničí“ ....................................................... 47 Obr. 27 Struktura nákladů „Fin. prostředky (vratky)“ ............................................... 48 Obr. 28 Struktura nákladů „Očkovací látky“ ............................................................. 48 Obr. 29 Struktura nákladů „Ostatní náklady na zdr. péči“ ........................................ 49 Obr. 30 Struktura nákladů „Náklady z jiných fondů“ ............................................... 49 Obr. 31 Struktura nákladů „Náklady na zdr. péči celkem“ ....................................... 50 Obr. 32 Struktura nákladů „Počet pojištěnců průměrně za rok“................................ 50 Obr. 33 Struktura nákladů „Průměrný roční náklad na 1 pojištěnce“ ....................... 51 Obr. 34 Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Ambulantní péče“ ...................... 53 Obr. 35 Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Ústavní péče“ ............................ 53 Obr. 36 Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Lázeňská péče“ .......................... 54 Obr. 37 Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Ozdravovny“ ............................. 54 Obr. 38 Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Doprava“ ................................... 55 Obr. 39 Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Zdravotní prostředky vydané na poukazy“ 56 70

Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Fin. Prostředky (vratky)“ ........... 57 Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Očkovací látky“ ......................... 58 Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Ostatní náklady na zdr. péči“ .... 58 Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Náklady z jiných fondů“ ........... 59

Obr. 40 Obr. 41 Obr. 42 Obr. 43

Tabulky Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13

Charakteristiky modelů statutárního zdravotního pojištění ............................. 16 Tab. Struktura nákladů ..................................................................................... 42 Tab. č .3 :Struktura nákladů na jednoho pojištěnce ......................................... 52 Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Zdravotní záchranná služba“......... 55 Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Recepty“ ........................................ 56 Struktura nákladů na jednoho pojištěnce „Léčení v zahraničí“ ....................... 57 Náklady na ošetření cizinců-MV ..................................................................... 60 Náklady na ošetření cizinců-ČPZP .................................................................. 61 Náklady na ošetření cizinců-RBP .................................................................... 61 Náklady na ošetření cizinců-ŠKODA .......................................................... 62 Náklady na ošetření cizinců-VoZP ............................................................... 62 Náklady na ošetření cizinců-VZP ................................................................. 63 Náklady na ošetření cizinců-OBZP .............................................................. 64

71

Přílohy Dotazník Vážení respondenti, chtěla bych Vás požádat o vyplnění anonymního dotazníku, který poslouží jako podklad k vypracování bakalářské práce na téma „Popis a srovnání zdravotních pojišťoven v ČR“. 1) Vaše pohlaví: a. muž b. žena 2) Váš věk: a. do 25 let b. 26-40 c. 41- 60 d. 61 a více 3) Nejvyšší dosažené vzdělání: a. ZŠ b. SŠ bez maturity c. SŠ s maturitou d. Vyšší odborná škola e. VŠ 4) U které zdravotní pojišťovny jste zaregistrován/a? a. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna b. Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví c. Revírní bratrská pokladna d. Vojenská zdravotní pojišťovna ČR e. Všeobecná zdravotní pojišťovna f. Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA g. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR 5) Jste zaregistrován/a u výše uvedené zdravotní pojišťovny od narození? a. ano b. ne 6) Víte o možnosti zdravotní pojišťovnu měnit? a. ano b. ne

7) Kolikrát jste měnil/a zdravotní pojišťovnu? a. neměnila b. jedenkrát c. vícekrát 8) Váš důvod změny zdravotní pojišťovny? a. nespokojenost s nabídkou programů b. nutnost dojíždění za lékařským vyšetřením mimo bydliště c. neproplácení některých lékařských výkonů d. jiný

9) Z jakých zdrojů berete informace o ZP? a. z rádia b. z televize c. z internetu d. z pojišťoven e. od přátel f. z jiných zdrojů 10) Informujete se průběžně o nabídkách jiných ZP? a. ano, nabídku sleduji pravidelně b. ne, informace se ke mně dostanou spíše náhodou 11)

12)

Co je pro Vás při výběru zdravotní pojišťovny nejdůležitější? a. nabídka příspěvků a bonusů b. dostupnost lékařských zařízení (smlouvy s lékaři) c. počet klientů pojišťovny d. doba působení pojišťovny na trhu e. jiný důvod Využíváte plné výhody, které Vám pojišťovna nabízí (např. očkování proti chřipce, příspěvky na stomatologickou péči, rehabilitace apod.) a. často b. občas c. nevyužívám

13) Jste se svoji současnou zdravotní pojišťovnou spokojen/a? a. ano b. ne 14) Plánujete změnu zdravotní pojišťovny? a. ano b. ne

15) Pokud ano, ke které zdravotní pojišťovně hodláte přejít? a. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna b. Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví c. Revírní bratrská pokladna d. Vojenská zdravotní pojišťovna ČR e. Všeobecná zdravotní pojišťovna f. Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA g. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR