24. Popis pfiírody v obcích

24. Popis pfiírody v obcích Branky Bystfiiãka Dolní Beãva Francova Lhota Halenkov Horní Beãva Horní Lideã Ho‰Èálková Hovûzí Huslenky Hutisko - Solanec Chorynû JablÛnka Janová Jarcová Karolinka Katefiinice Kelã Kladeruby Kunovice Laãnov Leskovec Le‰ná Lhota u Vsetína Lideãko Liptál Louãka LuÏná Malá Bystfiice MikulÛvka Nov˘ Hrozenkov Oznice Podolí Police Pozdûchov Prlov Prostfiední Beãva PrÏno Ratibofi RoÏnov p. R. RÛÏìka Seninka Stfielná StfiíteÏ nad Beãvou ·tudlov Ústí u Vsetína Vala‰ská Bystfiice Vala‰ská Polanka Vala‰ská Senice Vala‰ské Mezifiíãí Vala‰ské Pfiíkazy Velká Lhota Velké Karlovice Vidãe Vigantice Vsetín Za‰ová Zdûchov Zubfií 371

372

Branky na Moravû Branky leÏí na rozhraní Podbeskydské pahorkatiny a severního okraje Host˘nsk˘ch vrchÛ v nadmofiské v˘‰ce 305 m aÏ 565 m.V okrese patfií poãtem 844 obyvatel (1999) a rozlohou 1 078 ha k men‰ím obcím. Zástavba je soustfiedûna do okolí toku Louãky, ojedinûle se nacházejí izolovaná sídla (Dolní DvÛr). Lesy zaujímají 48,3 % plochy, velk˘ lesní komplex je jiÏnû nad obcí smûrem k Oznici (tvofieno smrkem a místy i bukem), men‰í lesy jsou severov˘chodnû a severozápadnû nad obcí (témûfi jen smrk).V lesích jiÏnû nad obcí se vyskytují také hodnotnûj‰í druhy lesní fauny. Mimo uvedené vût‰í lesní celky se v okolí vodoteãí nacházejí drobnûj‰í listnaté lesíky. Hlavním tokem je Louãka, která má místy je‰tû zachovalé pûkné meandry (zejména v˘chodnû pod obcí v okolí Dolního Dvora), v intravilánu je zregulována. Bfiehov˘ porost je dobfie vyvinut hlavnû pod obcí u meandrÛ, tam se nachází i nûkolik památkovû vzrostl˘ch dubÛ. Louãka má fiadu drobn˘ch pfiítokÛ, které jsou vût‰inou s pfiírodním korytem. V okolí se nachází intenzivnû vyuÏívaná zemûdûlská krajina, toky mezi poli jsou silnû zneãi‰Èovány jednak splachy hnojiv z polí, a jednak jsou zaná‰eny pÛdou z polí. V‰echny zemûdûlské pozemky jsou zcela odvodnûny, coÏ má citeln˘ dopad i na rozkolísanost prÛtokÛ v potocích. âást obce je napojena na âOV. O v˘skytu vzácnûj‰í flóry jsou sporé údaje. Oblast je stále je‰tû nedostateãnû prozkoumána. Na svahu nad silnicí do Kladerub, ale i jinde v obci, najdeme pfiírodnû zachovalej‰í v˘slunné suché louãky s druhy, které z okolní zemûdûlské krajiny témûfi vymizely, jako napfi. matefiídou‰ka, devaterník, violka srstnatá, ostfiice jarní aj. Podobnû se vyskytují pruhy zachovalej‰í kvûteny na dal‰ích místech v úvozech podél polních cest.V nûkter˘ch zahradách by se mohly vyskytnout je‰tû vlhãí louky s cennûj‰ími spoleãenstvy rostlin. Zajímavûj‰í druhy se vyskytují v jiÏní ãásti katastru, zejména v listnat˘ch lesích a jejich okolí. Podél pfiíkopy jiÏnû od vodojemu rostou prstnatec FuchsÛv a orlíãek plan˘. V bukovém lese na v˘chodním svahu Petfiíkovce rostou v‰echny tfii druhy kyãelnic (kyãelnice Ïláznatá, cibulkonosná a devítilistá), dále zapalice ÏluÈuchovitá a kapraì rezavá. V okolí obce se nachází fiada pozoruhodn˘ch stromÛ, z nichÏ nûkteré byly vyhlá‰eny za stromy památné. Je to zejména skupina ãtyfi jilmÛ u Dolního Dvora. V okolí Dolního Dvora, na bfiezích toku Louãky, rostou tfii mohutnûj‰í duby. Dal‰í vzrostl˘ dub roste u Ïelezniãního nádraÏí. Vût‰í stromy se také nacházejí v intravilánu a v parku u dûtské léãebny, je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum.

borníãek hnûd˘ (2 aÏ 4 páry hnízdí na Ïelezniãním náspu, 1 pár v nûkter˘ch letech u vedlej‰í cesty na Polici), bramborníãek ãernohlav˘ (nûkolik párÛ hnízdí na loukách nebo v polích, severnû a severozápadnû nad obcí), Èuh˘k obecn˘ (v kfiovinat˘ch lokalitách podél okrajÛ zahrad a na mezích, zejména severozápadnû a severnû nad obcí, celkem kolem 10 párÛ). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytuje Ïluva hajní (v nûkter˘ch letech je v parku), rehek zahradní (v zahradách obce hnízdí 3 aÏ 5 párÛ), cvrãilka zelená (lesní paseky s nízk˘mi stromky jiÏnû nad obcí, nûkolik párÛ), cvrãilka fiíãní (3 aÏ 5 párÛ v bfiehovém porostu Louãky a jejích pfiítokÛ), ledÀáãek fiíãní (v nûkter˘ch letech hnízdí v meandrech toku Louãka, ãasto b˘vá na pfieletu v létû a na podzim) a ãáp bíl˘ (mnoho let hnízdí na matefiské ‰kole). V okolí obce se je‰tû v 90. letech vyskytovala pfiírodní populace baÏanta. V dobû jarního tahu byl v˘jimeãnû zastiÏen dudek chocholat˘. Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, v lesích je‰tûrky obecná a Ïivorodá. Jejich poãetnost je v‰ak v krajinû, která je jinak silnû ovlivnûna intenzivním zemûdûlstvím nízká. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují bûÏné druhy (skokan hnûd˘, ropucha obecná), více jich je jiÏnû nad obcí a nejvût‰í refugium je v Modrém rybníãku na jiÏním okraji obce. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch lze vzácnû na kvûtnat˘ch loukách spatfiit otakárka fenyklového a v potÛãku nad farmou ZD je rak fiíãní, kter˘ se tam znovu vyskytuje po vysazení v roce 1996. Na území katastru není dosud vyhlá‰eno Ïádné zvlá‰tû chránûné území. Celkovû lze fiíci, Ïe pfiíroda v okolí obce je ãlovûkem natolik pozmûnûna, Ïe lze najít jen málo lokalit, u kter˘ch je tfieba jejich pfiírodní hodnoty zachovat vy‰‰ím stupnûm ochrany. Mezi nejcennûj‰í patfií pfiírodnû zachovalé meandry Louãky v˘chodnû od obce, dále to jsou kfiovinaté porosty severozápadnû nad obcí a památkovû velké stromy. Pfiírodnû hodnotnûj‰í jsou také lesy s bukem jiÏnû nad obcí a v intravilánu obce park u dûtské léãebny, kter˘ je chránûn jako kulturní památka. Perspektivní je také Modr˘ rybníãek (vãetnû jeho drobného pfiítoku s meandry) a revitalizovan˘ potok s dfievûn˘mi prahy nad farmou, kde by se v budoucnu mûla vyvíjet lokálnû v˘znamná refugia vodních druhÛ fauny. Z velk˘ch stromÛ bylo jiÏ pût vyhlá‰eno za památné, jsou to: dub u nádraÏí, dále jeden z dubÛ u Louãky a skupina jilmÛ v místní ãásti Dolní DvÛr.

Ze savcÛ se vyskytují bûÏné druhy, napfi. li‰ka, zajíc, srnec, v lesích jiÏnû nad obcí kuna lesní a jezevec, u sídel kuna skalní, jeÏek aj. Z netop˘rÛ byli zaregistrováni netop˘r velk˘ a netop˘r brvit˘. Z ptákÛ bylo zji‰tûno 94 druhÛ, z toho je 83 hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: v˘r velk˘ (v nûkter˘ch letech 1 pár hnízdí v lesích jiÏnû nad obcí), ãáp ãern˘ (v nûkter˘ch letech 1 pár hnízdí jiÏnû nad obcí, ãasto je na pfieletu), jestfiáb lesní (1 pár v lesích jiÏnû nad obcí), holub doupÀák (do 10 párÛ hnízdí v bukov˘ch lesích jiÏnû nad obcí), Ïluna ‰edá (1 pár hnízdí tamtéÏ) a datel ãern˘ (1 pár hnízdí tamtéÏ). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: chfiástal polní (na loukách, nûkdy i v polích, zejména na jiÏní stranû katastru, se oz˘vají 2 aÏ 4 volající sameãci), kfiepelka polní (v polích v okolí obce b˘vají 2 aÏ 4 volající sameãci, zejména severnû a severozápadnû nad obcí), koroptev polní (nûkolik párÛ), bram-

373

Bystfiiãka Bystfiiãka leÏí na západním okraji Vsetínsk˘ch vrchÛ v nadmofiské v˘‰ce 305 m (Beãva na severozápadním okraji katastru) aÏ 678 m (vrchol Zámãiska na hfibetu Klenova). Rozlohou 951 ha a poãtem 962 obyvatel (1999) patfií k men‰ím obcím okresu. Hlavní sídlo leÏí v údolí Bystfiiãky na jejím dolním toku, men‰í zástavba je u rozcestí na RÛÏìku a v okolí vodní nádrÏe. Rozpt˘lená zástavba se dále nachází na pasekách.V obci je nûkolik chatov˘ch osad. Lesy pokr˘vají 51,5 % plochy. Nejvût‰í lesní komplex se nachází ve v˘chodní ãásti katastru v oblasti hfibetu Klenova, dále jiÏnû od centra v okolí Bfieziny a severnû od centra podél hfibetu Poskly. Pfiírodnû zachovalej‰í lesy s bukem jsou v oblasti Klenova vãetnû typické fauny. Dal‰í pfiírodû blízké listnaté lesy s dubem, bukem, místy s habrem, jsou v lokalitû Pohofieliska, jiÏnû pod Posklou a jiÏnû od Bfieziny. Nûkteré z nich jsou v‰ak ãásteãnû degradované, s chud˘m bylinn˘m patrem (zejména u Bfieziny). Zemûdûlská krajina je negativnû poznamenána intenzivnûj‰ím zemûdûlsk˘m hospodafiením místního JZD v 60. aÏ 80. letech. Nejvût‰ím tokem je Vsetínská Beãva, která protéká po západním okraji katastru. ¤eka je plnû upravena, ãásteãnû má regulaci jiÏ po‰kozenou po velk˘ch vodách. Bfiehov˘ porost je spor˘ (hlavnû vrba, ãasto i vût‰í stromovité formy, místy jasan, klen, lípa a mladá v˘sadba jilmÛ). Dal‰ím vût‰ím tokem je Bystfiiãka, která je rovnûÏ témûfi v celé délce zregulována. Bfiehov˘ porost je dobfie vyvinut, byl ãásteãnû odstranûn pfii úpravách koryta po povodni v roce 1997 (mimo intravilán jsou pfiítomny hlavnû ol‰e, místy lípa, klen, jasan, vrba). V˘znaãn˘m fenoménem obce je vodní nádrÏ na v˘chodním okraji katastru s bohatou vodní faunou, vodní plocha pfiesahuje i do katastrÛ dal‰ích obcí. Na‰e znalosti o flófie jsou pomûrnû malé. Je to zpÛsobeno zejména malou prozkoumaností katastru, ponûvadÏ pfiírodní prostfiedí není pro botaniky dostateãnû atraktivní a tudíÏ ji nav‰tûvují nepfiíli‰ ãasto. Ze vzácnûj‰ích druhÛ je nejv˘znamnûj‰í v˘skyt silnû ohroÏeného druhu ladoÀky karpatské v listnatém lese U VaÀkÛ.Ve stejném lese se fiídce vyskytuje lilie zlatohlavá, která bude pfiítomna i v dal‰ích vhodn˘ch listnat˘ch lesích na bázi svahÛ.V koleji‰ti na Ïelezniãním nádraÏí roste teplomilná rostlina pilát lékafisk˘, kter˘ sem byl zavleãen Ïelezniãní dopravou. Je to jediné nalezi‰tû v okrese. Lze pfiedpokládat v˘skyt nûkter˘ch dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ, z orchidejí napfi. prstnatce májového na mokfiadních loukách, prstnatce Fuchsova na okrajích lesÛ a kru‰tíku ‰irolistého na louãkách podél smrkov˘ch lesÛ. Je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum.

374

Zavleãen˘mi invazními rostlinami na katastru jsou zejména bol‰evník velkolep˘ a kfiídlatky. Porost bol‰evníku velkolepého se nachází v okolí místní ‰koly a je jiÏ postupnû likvidován. Kfiídlatka japonská roste napfi. v okolí objektÛ b˘valého JZD poblíÏ toku a její likvidace bude obtíÏná, vyskytuje se na dal‰ích místech v údolní nivû Bystfiiãky a Beãvy.V bfiehovém porostu Beãvy je hojn˘ v˘skyt dal‰ího neofytu, sluneãnice hlíznaté. Po stránce mykologické je Bystfiiãka dobfie prozkoumána zejména v okolí vodní nádrÏe a Klenova. V okolí nádrÏe byly nalezeny druhy hub se zvlá‰tní ekologií, napfi. houby rostoucí na zuhelnatûlém dfievû, na star˘ch spáleni‰tích (ohni‰tích), dále houby dfievoÏijné, houby dfievokazné a dal‰í. Ze zajímavûj‰ích druhÛ hub byly nalezeny napfi. pavuãinec skofiicov˘, pavuãinec podzimní, ‰afránka ozdobná, kufiáteãko hfiebenité a kufiáteãko svraskalé (pod Klenovem). V okolí Klenova byly nalezeny ze vzácnûj‰ích druhÛ napfi. ryzec losov˘, ryzec nasládl˘, ryzec svûtl˘, holubinka bílá, holubinka osmahlá, hfiib ka‰tanov˘, hfiib sin˘, ‰upinovka slizká, ‰upinovka zhoubná, bedla ostro‰upinná, lakovka zakroucená, rudou‰ek uÈat˘, líha srostlá aj. Severozápadnû pod Klenovem se vyskytuje kvûtnatec ArcherÛv, kter˘ byl poprvé nalezen v roce 1994. Do roku 1998 bylo celkem zaregistrováno na 180 druhÛ makroskopick˘ch hub. Pozoruhodn˘ch stromÛ je v obci velmi málo. K nejvût‰ím z nich patfií dub jihov˘chodnû pod kopcem Bfiezina nad Matu‰tíky, v jeho okolí se vyskytuje je‰tû nûkolik vzrostlej‰ích dfievin (dub, tfie‰eÀ a hru‰eÀ). V‰echny budou mít zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany. Mal˘ dub, ale perspektivní a krajináfisky jiÏ v˘znamn˘, se nachází u silnice jiÏnû od budovy Obecního úfiadu. Je nutn˘ dal‰í prÛzkum. Ze savcÛ se pravidelnû vyskytují napfi. srnec, zajíc, li‰ka, jezevec, kuna lesní, místy veverka, u sídel jeÏek a kuna skalní aj. Do v˘chodní ãásti katastru se ojedinûle zatoulá jelen a ãastûji muflon. Na nádrÏi a tocích v jejím okolí se pravidelnû vyskytuje velmi vzácná vydra fiíãní. Do okolí obce se také zatoulal medvûd, jeho stopy byly zji‰tûny v kvûtnu 1996 na lesní cestû asi 1 km jihov˘chodnû od kóty Pálenisko a ‰elma smûfiovala na Bystfiiãku. BûÏnû se vyskytují netop˘fii, z nich byli dosud urãeni netop˘r velk˘ a netop˘r u‰at˘. Z ptákÛ bylo zji‰tûno 123 druhÛ, z toho 92 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (1 pár hnízdí v ‰ir‰ím okolí Klenova, ãasto b˘vá na pfieletu), v˘r velk˘ (ojedinûle v okolí Klenova), strakapoud bûlohfibet˘ (1 pár hnízdí v okolí Klenova), datel ãern˘ (1 pár v okolí Klenova, na jin˘ch místech na pfieletu), lejsek mal˘ (3 aÏ 4 páry v okolí Klenova, 1 aÏ 2 páry listnat˘ les s borovicemi v lokalitû Pohofieliska západnû pod pfiehradou), krkavec velk˘ (1 pár v okolí Klenova, na jin˘ch místech ãasto na pfieletu). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: ledÀáãek fiíãní (pravidelnû hnízdí na Beãvû pod ústím potoka MikulÛvka v místech s po‰kozenou regulací a ojedinûle na toku Bystfiiãka, ãasto jej lze spatfiit pfii letu na Beãvû a na Bystfiiãce), skorec vodní (na toku Bystfiiãka hnízdí 3 aÏ 5 párÛ), cvrãilka fiíãní (v bfiehov˘ch porostech u Bystfiiãky 2 aÏ 3 páry), volavka popelavá (v letech 1996 a 1997 hnízdila na levém bfiehu Beãvy pod obcí na stromovité vrbû, je to jediné prokázané hnízdûní v povodí Vsetínské Beãvy, v mimo hnízdním období se v 90. letech na polích obãas zdrÏovalo hejno aÏ s 20 jedinci). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny hnízdí bramborníãek ãernohlav˘ (1 pár u Ïeleznice jiÏnû od nádraÏí), v dobû tahu se v údolní nivû Beãvy pravidelnû vyskytuje konipas luãní a v nûkter˘ch letech tam mÛÏe zahnízdit i ãejka chocholatá.

Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrka obecná a je‰tûrka Ïivorodá. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují skokan hnûd˘, ropucha obecná, kuÀka Ïlutobfiichá a v listnat˘ch lesích mlok skvrnit˘, vzácnûji rosniãka zelená, ropucha zelená, skokan skfiehotav˘, ãolek horsk˘ a ãolek obecn˘. Nejvût‰í refugia obojÏivelníkÛ jsou na mokfiadních stanovi‰tích u nádrÏe. Z ryb je v˘znamné osazenstvo v nádrÏi. Najdeme tam pfiestárlé a mohutné kapry, dále ‰tiky, úhofie, candáty, okouny, sumce, dfiíve zde byly i hlavatky a fiada dal‰ích druhÛ. V tocích jsou obvyklé druhy ryb, nejãastûji pstruh obecn˘, na Beãvû parma obecná, lipan podhorní, ostroretka stûhovavá, ouklejka pruhovaná, hrouzek obecn˘, mfienka mramorovaná a jiné, v Bystfiiãce vranka obecná. Bezobratlí. Ze zajímavûj‰ích mot˘lÛ lze na kvetoucích loukách vzácnûji spatfiit otakárka fenyklového.V listnat˘ch lesích na Klenovû i jinde se vyskytuje stfievlík zlatoleskl˘. V nádrÏi se vyskytuje ‰keble rybniãná, ‰keble fiíãní, rak bahenní a rak fiíãní. V území se nacházejí v˘znaãné geomorfologické jevy. Nejatraktivnûj‰ími z nich jsou skalní v˘chozy na Klenovû a v jeho okolí, dal‰í jsou na svahu západnû od hráze pfiehrady. V obci se také v˘raznûji projevily sesuvy po de‰tích v ãervenci 1997. Zajímavá je také b˘valá ‰tola severozápadnû pod hrází nádrÏe, ve které se ojedinûle zdrÏují netop˘fii. Na území katastru se nacházejí dvû zvlá‰tû chránûná území, a to Pfiírodní rezervace Klenov a Pfiírodní památka U VaÀkÛ. Dal‰í hodnotnûj‰í lokality mají parametry na zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany, napfi. ‰tola a skalní v˘chozy západnû od pfiehrady, skalní v˘chozy západnû od Klenova a jiné.

Dolní Beãva Katastr obce se nachází jak ve sníÏeninû RoÏnovské brázdy (nejniωí nadmofiská v˘‰ka ãiní 390 m, nachází se na toku RoÏnovské Beãvy jihozápadnû od obce), tak ve v˘chodní ãásti Radho‰Èské hornatiny (nejvy‰‰ím místem je vrchol Radho‰tû, 1129 m n. m.). Rozlohou 2 006 ha a poãtem 1 748 obyvatel (1999) patfií mezi stfiednû velké obce okresu. Podstatná ãást sídla leÏí v údolí RoÏnovské Beãvy a v dolních ãástech údolí Dolní a Horní Rozpit˘. Rozpt˘lené osídlení se nachází také na okolních svazích. Místy se nacházejí zachovalej‰í dfievûné stavby s tradiãní architekturou, zejména na pasekách. Lesy zaujímají 68,1 % rozlohy, je to ãtvrtá nejlesnatûj‰í obec okresu.Vût‰inu lesÛ tvofií mlad‰í buãiny a smrkové monokultury. NíÏe na svazích, napfi. na Kamenném, rostou mezi loukami a pastvinami bfiezové háje. Ochranáfisky nejcennûj‰ími jsou smí‰ené lesy s bukem na jiÏních svazích Radho‰tû a ãásteãnû i âerné hory.Velmi cenn˘ porost se nachází na Radho‰ti pod kaplí. Jde o zbytek zakrslé buãiny pralesovitého charakteru,formovan˘ drsnûj‰ím klimatem s nádhernû vyvinutou vûkovou a prostorovou strukturou.Takovéto lesy jsou jiÏ dnes velmi vzácné a hostí ohroÏená spoleãenstva organismÛ. Podobné porosty men‰í rozlohy jsou také podél ãervené turistické znaãky mezi Radho‰tûm a âernou horou. Otevfiená krajina se v rÛzn˘ch ãástech katastru li‰í podle polohy obhospodafiovan˘ch pozemkÛ. Na svazích jsou ãasto pomûrnû zachovalé extenzivní pastviny a louky s pestrou kvûtenou a s rozpt˘lenou zelení. V údolní nivû Beãvy jsou intenzivnûji obhospodafiované zemûdûlské pozemky, pole a kulturní louky.

Nejvût‰ím tokem je RoÏnovská Beãva. Úsek fieky protékající katastrem patfií k pomûrnû zachoval˘m a má dobfie vyvinuté bfiehové porosty. Po povodni v roce 1997 do‰lo na nûkolika místech k vytvofiení zpfiírodnûn˘ch úsekÛ s mohutn˘mi ‰tûrkov˘mi náplavy a pfiirozen˘mi bfiehy. Pokud je to z hlediska ochrany staveb pfied vodou moÏné, je velmi Ïádoucí podobné úseky ponechávat bez úprav, neboÈ se tím v˘raznû zlep‰uje kvalita fiíãních ekosystémÛ v na‰í krajinû. Oba nejv˘znamnûj‰í potoky Dolní a Horní Rozpit˘ jsou typické podhorské ‰tûrkonosné toky s velk˘m spádem. BohuÏel jsou prakticky v celé své délce zregulovány. Ochranáfisky v˘znamnûj‰í druhy flóry se nacházejí témûfi v˘hradnû ve vy‰‰ích polohách. Jsou pfiedev‰ím na jalovcov˘ch pastvinách na Kamenném a v Horním Rozpitém a v pfiirozen˘ch horsk˘ch lesích v okolí Radho‰tû a âerné hory. Z orchidejí se vyskytují napfi. prstnatec májov˘ (roztrou‰enû, v desítkách aÏ stovkách jedincÛ, roste na mokfiadních loukách), prstnatec FuchsÛv (jen místy), vemeník dvoulist˘ (na desítkách lokalit, místy i desítky aÏ stovky jedincÛ), okrotice dlouholistá (nûkolik jedincÛ roste na jedné lokalitû v Kamenném), kru‰tík ‰irolist˘ (roztrou‰enû v okolí lesÛ a na jejich okrajích), vstavaã muÏsk˘ (jednotlivû) a bûÏnûj‰í bradáãek vejãit˘. Na b˘val˘ch pastvinách v okolí vrcholu Radho‰tû se pfies postupnou degradaci luk zarÛstáním dodnes udrÏela ohroÏená mochna zlatá. Roztrou‰enû se vyskytuje jestfiábník oranÏov˘ a vzácnû lilie zlatohlavá. Na levém bfiehu Beãvy pod obcí a na jiÏních svazích Radho‰tû se nacházejí populace kolotoãníku ozdobného, kter˘ je pÛvodní ve v˘chodních Karpatech. Pravdûpodobnû sem byl zavleãen ze zahrádek. Je to ve volné pfiírodû okresu jedna ze dvou znám˘ch lokalit. Z dal‰ích vzácnûj‰ích rostlin se vyskytují: Ïebrovice rÛznolistá, meãík stfiechovit˘ (nûkteré mokfiadní louky), k˘chavice Lobelova (okolí Radho‰tû), ãesnek medvûdí (bukové lesy), Ïlutû kvetoucí náprstník velkokvût˘ (místy, napfi. Dolní Rozpité), omûj tuh˘ moravsk˘ (Radho‰È) a hofiec tolitovit˘ (Radho‰È). Ze zajímavûj‰ích druhÛ dfievin se ojedinûle vyskytuje jinak velmi vzácná bfiíza tmavá a rybíz alpsk˘ (Radho‰È), kter˘ je v okrese znám je‰tû v okolí âertova ml˘na. Ze zavleãen˘ch invazních rostlin se ojedinûle vyskytuje bol‰evník velkolep˘ (byl zji‰tûn napfi. U HajdÛ) a místy i kfiídlatka japonská. Ze vzácnûj‰ích druhÛ hub roste v bfiezov˘ch hájcích kozák bíl˘, kozák kapucínek, hfiib bfiezov˘ a li‰ka obecná, dále se vyskytují ‰i‰kovec ãern˘, kvûtnatec ArcherÛv a hfiib nachov˘trus˘. Pozoruhodností mezi velk˘mi stromy je alej star˘ch lip v centru obce. BohuÏel je v‰ak vût‰ina z nich ve ‰patném stavu, stromy jsou vykotlané a jsou po‰kozeny neodborn˘m ofiezáváním vûtví v minulosti. Na dolním konci obce roste mohutnûj‰í lípa srdãitá, u které byl v minulosti zkrácen˘ kmen. Zajímavûj‰ích vzrostl˘ch stromÛ je v katastru obce více, je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum. Ze savcÛ se vyskytují napfi. srnec, jelen, zajíc, veverka, prase divoké, kuna lesní, lasice kolãava, jezevec (Kamenné a Havraní) a li‰ka, u sídel jeÏek, kuna skalní aj. Z vût‰ích ‰elem se na Beãvû nepravidelnû zdrÏuje vydra. V rozlehlej‰ích lesích se vyskytuje rys, kter˘ se zde i rozmnoÏuje. Od konce 70. let se do okolí obce obãas zatoulá medvûd. Z drobn˘ch savcÛ se vyskytují napfi. pl‰ík lískov˘ (ãetn˘ je v horní ãásti údolí Dolní Rozpit˘), my‰ice lesní, my‰ice temnopásá, my‰ivka horská, rejsek horsk˘ a rejsec ãern˘. Z netop˘rÛ byli zji‰tûni netop˘r velk˘, netop˘r veãerní, netop˘r vodní, netop˘r severní, netop˘r dlouhouch˘, netop˘r hvízdav˘ a vrápenec mal˘.

375

Z ptákÛ bylo zji‰tûno asi 100 druhÛ, z toho 85 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (v okolí obce hnízdí 1 pár, ãasto je vidût na pfieletu - na potocích a na Beãvû), sluka lesní (nûkolik párÛ), jefiábek lesní (hnízdí nûkolik párÛ, napfi. pod âernou horou), datel ãern˘, strakapoud bûlohfibet˘ (nûkolik párÛ hnízdí ve star˘ch bukov˘ch lesích Radho‰tû a âerné hory), lejsek mal˘ (po nûkolika párech hnízdí v buãinách na âerné hofie, v okolí Radho‰tû aj.), lejsek bûlokrk˘ (listnaté lesy, hlavnû s bukem), rehek zahradní (kromû rozvolnûn˘ch bukov˘ch lesÛ hnízdí i v zahradách u sídel, celkem nûkolik desítek párÛ) a kos horsk˘ (roztrou‰enû ve smrkov˘ch lesích). Z ochranáfisky zajímavûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: lindu‰ka luãní (asi 5 párÛ hnízdí na loukách v okolí vrcholu Radho‰tû), bramborníãek hnûd˘ (louky na vrcholu Radho‰tû u hotelu), Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû na v‰ech kfiovinat˘ch místech), chfiástal polní (na vût‰ích loukách se roãnû oz˘vají 2 aÏ 4 samci), krutihlav obecn˘ (v nûkter˘ch letech 1 pár hnízdí v okolí zahrad) a bramborníãek ãernohlav˘ (v nûkter˘ch letech v okolí silnice 1 pár). Na tocích pravidelnû hnízdí skorec vodní (3 aÏ 6 párÛ) a nepravidelnû ledÀáãek fiíãní (velmi ãasto je v‰ak na prÛtahu, zejména v létû, na podzim a v pfiedjafií). Na Beãvû v nûkter˘ch letech hnízdí pisík obecn˘. Na b˘valé ‰tûrkovnû u Beãvy i na Beãvû hnízdí 1 aÏ 2 páry kachny divoké. Je‰tû koncem 60. let bylo na Kamenném zji‰tûno vyhnízdûní dnes prakticky se nevyskytujícího dudka chocholatého, hnízdo bylo ve hromadû kamení. Koroptev polní se na katastru vyskytovala do roku 1984. Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky obecná a Ïivorodá. Na Kamenném byla zji‰tûna uÏovka hladká. Relativnû ãastûj‰í je i zmije obecná, která byla v 90. letech pozorována napfi. na âerné hofie, v Dolním a Horním Rozpitém a na Kamenném. Z obojÏivelníkÛ je hojn˘ skokan hnûd˘, ãasto se vyskytují kuÀka Ïlutobfiichá a mlok skvrnit˘, vzácnûji lze spatfiit ropuchu obecnou, ãolka obecného a ãolka horského.V 80. letech se v b˘val˘ch tÛních v˘chodnû nad obcí vyskytoval ãolek velk˘. V Beãvû a jejích pfiítocích Ïije nûkolik druhÛ ryb, zejména pstruh potoãní, lipan podhorní, vranka pruhoploutvá, stfievle potoãní, hrouzek obecn˘ a mfienka mramorovaná. Ze vzácnûj‰ích bezobratl˘ch lze na kvetoucích loukách spatfiit otakárka fenyklového, v buãinách martináãka bukového a podél lesních cest batolce duhového. Na pasekách a loukách s pestrou kvûtenou nalezneme v létû více druhÛ mot˘lÛ, nápadní jsou zejména perleÈovci a okáãi. Koncem 60. let byl na jihov˘chodních svazích Radho‰tû nalezen dnes nezvûstn˘ tesafiík alpsk˘. V Beãvû se vyskytuje rak fiíãní. V buãinách se vyskytuje vzácnûj‰í plÏ modranka karpatská. Na území katastru není vyhlá‰eno Ïádné zvlá‰tû chránûné území. Parametry na ZCHÚ mají zejména pfiírodnû velmi zachovalé staré bukové porosty na jiÏních svazích Radho‰tû a pseudokrasové jeskynû v oblasti Radho‰tû a âerné hory.

Francova Lhota Obec leÏí na jiÏním okraji JavorníkÛ v nadmofiské v˘‰ce 480 m (Senice na západním okraji obce) aÏ 790 m (vrchol západnû od ·erklavy). Rozlohou 2 288 ha a poãtem 1 643 obyvatel (1999) patfií mezi stfiednû velké

376

obce okresu. Území obsahuje dvû katastrální území - Francova Lhota a Pulãín, které dfiíve pfiedstavovaly samostatné obce. Obec pro‰la v 80. letech velk˘m rozvojem s intenzivní v˘stavbou domÛ v návaznosti na silnû se rozvíjející rozvoj zemûdûlské v˘roby. PÛvodních dfievûnic zÛstalo zachováno velmi málo, více jich je v osadû Pulãín a vût‰inou jsou v dobrém stavu udrÏovány rekreanty. Na âubovém vrchu asi 720 m n. m. (jiÏnû nad obcí) se nachází rozhledna o v˘‰ce 16 m, odkud jsou krásné v˘hledy do okolní krajiny. Je pfiístupna turistÛm. Lesy pokr˘vají 30,7 % rozlohy. Vedle jehliãnat˘ch kultur jsou zastoupeny i lesy smí‰ené s bukem a jedlí. Zvlá‰tností je ãetn˘ v˘skyt, témûfi ãist˘ch, jedlov˘ch porostÛ, a to severnû od obce v lokalitû zvané Jedlovinka. Jedle tam jsou nadprÛmûrnû vitální a dobfie zmlazují. Pfiírodû blízké smí‰ené lesy s bukem a jedlí se nacházejí zejména na katastru Pulãína v údolí Pulãínského potoka a v okolí Pulãínsk˘ch skal, dal‰í buãiny jsou v oblasti Bechova na v˘chodním okraji katastru Francovy Lhoty. Zemûdûlská krajina byla v minul˘ch desetiletích intenzivnû vyuÏívána a mnohé, dfiíve kvûtnaté louky byly z ochranáfiského hlediska zniãeny rekultivací, odvodnûním a místy i pastvou dobytka v neúmûrné koncentraci. Dobytek také na mnoha místech zniãil nadmûrn˘m se‰lapem men‰í listnaté lesíky. âasto je patrná i ruderalizace nadmûrn˘m pfiísunem dusíku (je indikována porosty ‰ÈovíkÛ nebo kopfiiv). V 90. letech se situace jiÏ zaãala zlep‰ovat. Obcí protéká tok Senice, má charakter malého potoka. Témûfi cel˘ úsek Senice je upraven, na spodním okraji jsou náznaky novû vytvofien˘ch meandrÛ po po‰kození regulace. Senice má v rámci katastru ãetné drobné pfiítoky vût‰inou s neupraven˘m korytem, nûkteré potÛãky jsou ãásteãnû zdevastovány pastvou v 80. letech. âást obce je od 90. let napojena na âOV, takÏe ãistota toku je mnohem vy‰‰í neÏ v pfiedchozích desetiletích. Flóra obsahuje pomûrnû dost ochranáfisky hodnotn˘ch druhÛ. Poãetnost jejich populací je v‰ak zpravidla velmi nízká. Vzácnûj‰í flóra luãních stanovi‰È byla vût‰inou zniãena intenzivnûj‰ím zemûdûlsk˘m hospodafiením v 70. a 80. letech, do souãasnosti se zachovaly doslova jen sporé zbytky ve srovnání se stavem v 50. letech. Z orchidejí se vyskytuje prstnatec FuchsÛv (Rutov, roztrou‰enû v okolí Pulãína), prstnatec májov˘ (mokfiiny Rutov, okolí Pulãína aj.), bradáãek vejãit˘ (okolí Pulãína, v˘chodnû a jiÏnû od obce aj.), vemeník dvoulist˘ (okolí Pulãína, Stfielensk˘ vrch; na louce asi 700 m v˘chodnû od Kobzovy lípy rostli v roce 1993 nadmûrnû vyvinutí jedinci s bohat˘m kvûtenstvím), kru‰tík ‰irolist˘ (roztrou‰enû okolí Pulãína), ojedinûle se vyskytne vstavaã muÏsk˘ (okolí Pulãína aj.), dále prstnatec bezov˘ (okolí Stfielenského vrchu a dále podél vrcholové ãásti hfibetu, v˘chodním smûrem na svûtlinách a okrajích lesa, bfiezov˘ hájek ve Spinû, dfiíve i pod Pulãínsk˘mi skalami), hlístník hnízdák (lesy v okolí Stfielenského vrchu a na v˘chod od nûj), velmi vzácnû okrotice dlouholistá, okrotice bílá a kru‰tík modrofialov˘ (okolí Stfielenského vrchu). Z dal‰ích zajímavûj‰ích druhÛ se místy vyskytuje plavuÀ vidlaãka a ojedinûle plavuÀ puãivá (okolí Pulãínsk˘ch skal, severnû od vrcholu âubek), dále jednokvítek velekvût˘ (západnû od vleku na Krajãovci), hru‰tiãky (jedlové porosty), trliãník brvit˘ (Stfielensk˘ vrch). Je moÏn˘ v˘skyt dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ, ov‰em vzhledem k nedostateãnému prÛzkumu je o této sloÏce bioty velmi málo údajÛ. Na území se nachází jen nûkolik zachovalej‰ích kvûtnat˘ch luk - jednak jsou na jihozápadním okraji obce v údolní nivû Senice, dále v Poschle (mokfiadní spoleãenstvo s pcháãem potoãním, kvûtnaté su‰‰í louky na svazích aj.), pod Pulãínsk˘mi skalami, pastvina pod Spinou aj.

Z nevítan˘ch invazních rostlin se na nûkolika místech v malém poãtu vyskytuje bol‰evník velkolep˘, kter˘ je postupnû odstraÀován. Okolí potoka musí b˘t kvÛli této rostlinû pravidelnû zaãátkem léta zkontrolováno, a to aÏ po okraj zástavby na horní ãásti toku. Pfiípadnû nalezení jedinci musí b˘t dÛslednû zlikvidováni, aby se ne‰ífiili po toku do niωích poloh. Oblast je po mykologické stránce dosti detailnû prozkoumána.V okolí obce se nacházejí v˘znamné mykologické lokality, zejména v jiÏní a v˘chodní ãásti katastru (smûrem ke Stfielné a podél hranice se SR aÏ na Makytu) a v okolí Pulãínsk˘ch skal s jedlobukov˘mi porosty. Ze zajímavûj‰ích druhÛ byly v okolí Pulãínsk˘ch skal nalezeny: napfi. velmi vzácn˘ rezavec ‰ikm˘, bránovitec jedlov˘, bránovitec hnûdofialov˘, velmi vzácná krásnopórka kozí noha, ‰i‰kovec ãern˘, z hfiibovit˘ch hfiib borov˘, hfiib bfiezov˘, z lupenat˘ch napfi. zrnivka osinková, zrnivka Ïraloãí, bedla ka‰tanová aj. Do roku 1998 bylo na této lokalitû zaregistrováno na 200 druhÛ makromycetÛ. V okolí obce byl také nalezen i vzácn˘ hfiib FechtnerÛv. V obci se nachází nûkolik pozoruhodn˘ch stromÛ, vût‰inou se jedná o lípy. Nejvût‰ím z nich, a zároveÀ nejvût‰í lípou v celém okrese, je památná Kobzova lípa. Dal‰í stromy jsou porÛznu mimo intravilán, pfiípadnû v osadû Pulãín a okolí. K ochranáfisky hodnotn˘m stromÛm patfií i star‰í hru‰nû, které se roztrou‰enû nacházejí v zahradách a jejich okolí. Fauna oblasti je relativnû bohat‰í. Je to zpÛsobeno jak pfiítomností rozsáhlej‰ích lesních celkÛ s pfiírodû blízk˘mi jedlobukov˘mi porosty, tak pfiítomností zemûdûlské krajiny, byÈ se zniãen˘mi kvûtnat˘mi loukami, ale s mnoÏstvím rozpt˘lené zelenû, s dobfie vyvinut˘mi bfiehov˘mi porosty v údolích potÛãkÛ a místy s kfiovinat˘mi stanovi‰ti. Z bûÏn˘ch savcÛ se vyskytují jezevec, li‰ka, kuna lesní, u sídel kuna skalní, jeÏek a dal‰í. Z drobn˘ch zemních savcÛ se v mokfiadech kolem potokÛ vyskytuje napfi. hrabo‰ mokfiadní a rejsec ãern˘. Z velk˘ch savcÛ se na Pulãínsku vyskytuje jelen, tamtéÏ se zatoulá i rys z oblasti kolem Makyty a medvûd. Medvûd se v okolí obce vyskytoval koncem roku 1988, pozdûji na pfielomu let 1990/1991 a dále v letech 1996 - 1997, kdy se pravidelnû zdrÏoval v oblasti Kychová - Uherská - Makyta. Je v‰ak velmi pravdûpodobné, Ïe se do okolí obce zatoulal i jindy (napfi. v roce 1994, kdy se objevil v okolí Vafiákov˘ch pasek, musel projít oblastí mezi Pulãínem a LuÏnou). V puklinov˘ch jeskyních Pulãínsk˘ch skal se nachází men‰í zimovi‰tû netop˘rÛ. V jeskyních nebo v jejich okolí byli zji‰tûni napfi. netop˘r velk˘, netop˘r u‰at˘, netop˘r vousat˘, netop˘r BrandtÛv, netop˘r brvit˘, netop˘r fiasnat˘, netop˘r velkouch˘, netop˘r vodní, netop˘r ãern˘ a vrápenec mal˘. V hlavním sídle, ve Francovû Lhotû, byli z netop˘rÛ pozorováni napfi.netop˘r severní, netop˘r veãerní, netop˘r stromov˘ a vrápenec mal˘.

v˘chodnû nad Pulãínem, v okolí Poschle, nejvíce severnû nad obcí mezi skládkou a kostelem), koroptev polní (záhumenky nad obcí, 1 aÏ 3 páry), bramborníãek hnûd˘ (vût‰í louky nebo pastviny, celkem nûkolik párÛ - Pulãín, Poschle), bramborníãek ãernohlav˘ (1 pár u polní cesty nad spodní farmou a 1 pár u vodojemu nad Carnexem), lindu‰ka luãní (1 pár louka Poschle), pûnice vla‰ská (1 pár jiÏnû od obce, 1 pár severozápadnû od obce na biotopech s pásy kfiovin) a Èuh˘k obecn˘ (20 aÏ 30 párÛ, kfiovinaté biotopy). Na Senici se pravidelnû vyskytuje ledÀáãek fiíãní, jeden pár hnízdí v meandrech západnû od obce. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: cvrãilka fiíãní (po 1 aÏ 2 zpívajících sameãcích v bfiehov˘ch porostech u potÛãkÛ), Ïluva hajní (2 aÏ 3 páry, bfiehové porosty pfiítokÛ Senice s duby, lípami nebo vrbami, napfi. nad kostelem, severnû od spodní farmy aj.). Z plazÛ se vyskytují bûÏné druhy, napfi. uÏovka obojková, je‰tûrka obecná, je‰tûrka Ïivorodá, pod Pulãínsk˘mi skalami Ïije dnes jiÏ vzácná zmije obecná. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují bûÏné druhy, napfi. skokan hnûd˘, ropucha obecná, kuÀka Ïlutobfiichá, ãolek horsk˘, v buãinách mlok aj., jejich podrobnûj‰í v˘zkum v‰ak nebyl provádûn. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se vzácnû vyskytuje otakárek fenyklov˘, na lesních cestách batolec duhov˘ a ojedinûle bûlopásek topolov˘ (Stfielensk˘ vrch, pod Pulãínsk˘mi skalami). Na místech s pestrou kvûtenou, zejména podél polních cest a na záhumenkách, lze spatfiit fiadu dal‰ích zajímavûj‰ích mot˘lÛ a jin˘ch druhÛ hmyzu. Na pastvinách byl v polovinû 90. let provádûn podrobnûj‰í prÛzkum broukÛ, tam byly v exkrementech skotu nalezeny i vzácnûj‰í teplomilné koprofágní druhy, které se jinak vyskytují v jiÏnûj‰ích oblastech republiky. Z velk˘ch vzácn˘ch stfievlíkÛ se vyskytuje napfi. stfievlík zlatoleskl˘, stfievlík mûdûn˘, fialov˘ a koÏit˘. Rak fiíãní vyhynul na mnoha drobn˘ch potÛãcích v such˘ch letech 1990 - 1992, kdy vyschly aÏ do dna. Dodnes Ïije jen na nûkter˘ch úsecích Senice a v jejích vût‰ích pfiítocích. Celé území leÏí v CHKO Beskydy. V okolí obce se nachází jedno velmi hodnotné zvlá‰tû chránûné území, a to Národní pfiírodní rezervace Pulãín Hradisko. Dal‰í ochranáfisky cenné lokality se nacházejí v povodí Pulãínského potoka (donedávná se tam nacházely staré jedlobukové porosty), men‰í v˘znam mají kvûtnaté louky a pásy kfiovin (napfi.severozápadnû od kostela, oblast Poschle - Rutova, západní okraj katastru v údolí Senice), dále buãiny v ‰ir‰ím okolí Bechova a nûkteré bfiehové porosty v záfiezech údolí (severozápadnû od kostela, severnû od spodní farmy). Kromû Pulãínsk˘ch skal se na katastru Pulãína nachází je‰tû jedna zajímavá skalní stûna, a to v údolí potoka u JuráÀÛ (lokalita Skaliãí).

Z ptákÛ bylo zji‰tûno celkem 103 druhÛ, z toho 89 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (1 pár, okolí Pulãína a Bechova, ãasto na pfieletu), jestfiáb lesní (1 aÏ 2 páry, Pulãínsko, Bechov), strakapoud bûlohfibet˘ (1 pár, Pulãínské skály a okolí), datel ãern˘ (1 aÏ 2 páry, Pulãínsko), Ïluna ‰edá (1 aÏ 2 páry, Pulãínsk˘ potok, Bechov), holub doupÀák (2 aÏ 4 páry, Pulãínsk˘ potok - Hradisko), lejsek mal˘ (Pulãín - Hradisko, nûkolik párÛ), krkavec velk˘ (2 aÏ 3 páry, po vyvedení mláìat od konce kvûtna b˘vají i vût‰í hejna, nejvût‰í bylo pozorováno v létû 1993, celkem kolem 80 jedincÛ v okolí skládky). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: chfiástal polní (3 aÏ 6 volajících samcÛ, vût‰í louky - okolí Pulãína, Poschle, Bechov aj.), kfiepelka polní (2 aÏ 8 volajících samcÛ, nejvíce kolem roku 1994 a v roce 2000, louky a pole, ojedinûle

377

Halenkov Obec leÏí na rozhraní Vsetínsk˘ch vrchÛ a JavorníkÛ v nadmofiské v˘‰ce 410 m (Beãva pod údolím âern˘) aÏ 885 m (âerÀanská K˘ãera). Rozlohou 4 220 ha patfií k velk˘m a poãtem 2331 obyvatel (1999) k vût‰ím obcím okresu. Hlavní ãást sídla leÏí v údolí Beãvy, vût‰í nakupení domkÛ je místy v údolích Dinotice a âerné, rozpt˘lená zástavba se nachází porÛznu v údolích Lu‰ová, Dinotice, Hlubok˘, BfieÏitá a âerné. âasto lze nalézt je‰tû pÛvodní a zachovalé dfievûné domky. Krajináfisky pÛsobivé jsou rodové shluky dfievûnic, nejpûknûj‰í je v âerném u ·ãulkÛ. Lesy zaujímají 69,1 % rozlohy katastru. Z velké ãásti sice byly pfiemûnûny na smrkové monokultury, av‰ak dosud se zachovalo je‰tû znaãné mnoÏství pfiírodû blízk˘ch lesÛ s vût‰ím zastoupením buku, pfiípadnû jedle. Nejvût‰í komplexy bukov˘ch lesÛ i s jedlemi najdeme na horním konci údolí Lu‰ová, Dinotice a v okolí âerÀanské K˘ãery. V Dinoticích pod Cábem leÏí jedlobukov˘ prales Kutan˘, na kter˘ navazují dal‰í zachovalé pfiírodû blízké lesy s bukem a jedlí. Celé území je souãástí regionálního biocentra územního systému ekologické stability. V okolí Halenkova se také nachází vût‰í mnoÏství b˘val˘ch selsk˘ch lesÛ, kde se hospodafiilo extenzivnû i v posledních desetiletích, zejména jsou ve Vsetínsk˘ch vr‰ích (lesy byly v uÏívání dfiívûj‰ího JZD). Právû díky tomu vût‰ina z tûchto lesÛ nebyla vykácena a najdeme v nich velké mnoÏství bukÛ s nadmûrn˘mi dimenzemi, které zfiejmû zprvu vyrÛstaly na otevfienûj‰ích prostranstvích (snad pastvin), vytvofiily se u nich hrbolaté kmeny a rozko‰atûlé koruny. Celkem lze na katastru najít desítky takov˘ch lokalit se stovkami stromÛ o prÛmûru kmene aÏ 1,5 m.Tyto stromy jsou hospodáfisky málo vyuÏitelné, mají v‰ak obrovsk˘ ekologick˘ v˘znam. âasto jsou uvnitfi zcela vyhnilé, s mnoÏstvím dutin a zlomÛ, které jsou v˘znamnou základnou pro rozmnoÏování mnoh˘ch druhÛ fauny (napfi. pro dutinové ptáky, z hmyzu pro v˘skyt vzácn˘ch druhÛ broukÛ aj.). Tyto zbytky pfiestárl˘ch bukov˘ch porostÛ najdeme na mnoha místech mezi Dinoticemi a Lu‰ovou, ojedinûle je‰tû v Provazném a âerném.

Hlavním tokem protékajícím obcí je Vsetínská Beãva, která je v plném rozsahu zregulována. Nad obcí je velk˘ Halenkovsk˘ jez, pod nímÏ se nachází mnoÏství úkrytÛ pro vodní faunu (ryby, rak).V boãních údolích jsou men‰í potoky, které jsou v místech souvislé zástavby zregulovány, mimo ni jsou vût‰inou v pfiirozeném stavu. Pûknû vyvinut˘ meandrující tok se nachází v údolí Hlubok˘ za zástavbou, kde také pfieÏila v ‰ir‰ím regionu ojedinûlá populace pÛvodního raka fiíãního. Zneãi‰tûní drobn˘ch tokÛ je evidentní v místech pod zástavbou, i kdyÏ se spla‰ky pfii prÛtoku bûhem trasy vcelku dobfie vyãistí (s v˘jimkou doby sucha, kdy je extrémnû nízk˘ stav vody). Krajináfisky a ekologicky v˘znamnou, i kdyÏ

378

drobnou vodoteãí je b˘val˘ náhon, kter˘ protéká od Halenkovského jezu kolem pily pfies ãást obce. Pod obcí je âOV, která byla uvedena do ãinnosti v roce 1998. Flóra v katastru obce je velmi bohatá na ochranáfisky hodnotné luãní druhy. V nûkter˘ch místech se zachovalo vût‰í mnoÏství velmi pûkn˘ch kvûtnat˘ch luk, které nebyly v minul˘ch desetiletích po‰kozeny rekultivacemi nebo nepfiimûfien˘m hnojením a dodnes tam najdeme stovky aÏ tisíce kvetoucích orchidejí. Pro botaniky i pro laické turisty jsou to ve druhé pÛli kvûtna a v ãervnu vzru‰ující scenérie. Rozsáhlej‰í orchidejové louky se nacházejí v celé severní polovinû údolí Dinotice, v severní ãásti údolí Lu‰ová a v celé halenkovské ãásti údolí âerné. Na v‰ech uveden˘ch místech najdeme velké mnoÏství dal‰ích vzácnûj‰ích a mizejících druhÛ rostlin, napfi. prvosenku jarní (v nûkter˘ch údolích aÏ desetitisíce jedincÛ), matefiídou‰ku a jiné. Na území obce roste celkem 14 druhÛ orchidejí. Nejhojnûj‰í z nich je vstavaã muÏsk˘ (na jedné louce o rozloze 1 ha v údolí âerné dokonce kvetou aÏ dva tisíce jedincÛ), dále se místy nacházejí prstnatec bezov˘ (hlavnû Dinotice v ‰ir‰ím okolí toãny busu,dále Hlubok˘ u HolcÛ,Peciválka v Lu‰ové, pod âerÀanskou K˘ãerou aj.), hlavinka horská (âerné, Dinotice aj.),vemeník dvoulist˘,pûtiprstka ÏeÏulník,na mokfiadních loukách ãasto bradáãek vejãit˘ a vzácnûji prstnatec májov˘ (Dinotice, Hlubok˘, Lu‰ová), podél okrajÛ lesa kru‰tík ‰irolist˘, vzácnû kru‰tík bahenní (Peciválka jiÏnû pod Fíkov˘m vrchem, Dinotice v KoÏÛ‰ku), v bukov˘ch lesích hlístník hnízdák, ojedinûle kru‰tík modrofialov˘ (Lu‰ová) a okrotice bílá (Dinotice v KoÏÛ‰ku). Nejvzácnûj‰ími orchidejemi jsou vstavaã kukaãka (roste na jedné louce na Peciválce v Lu‰ové jiÏnû pod Fíkov˘m vrchem, v 80. letech byl nalezen i v Dinoticích), vstavaã bled˘ (v roce 1997 byl jeden kvetoucí jedinec nalezen na dolním konci údolí Dinotice u silnice, v dal‰ích letech v‰ak nevykvetl - zfiejmû byl utrÏen) a vstavaã osmahl˘ (dfiíve,v roce 1989,byla pouze jedna rostlina nalezena na b˘valé a dnes silnû zarÛstající pastvinû na dolním konci údolí âerné,koncem 90.let byla nalezena dal‰í a perspektivní lokalita s nûkolika jedinci v údolí Hlubok˘). Z jin˘ch druhÛ se vzácnûji na su‰‰ích loukách podél okrajÛ lesa a na pastvinách nachází vymírající kociánek dvoudom˘, podél okrajÛ se ojedinûle vyskytuje fiepíãek trojlist˘ (Dinotice, jihov˘chodnû pod Okrouhlou leÏí zfiejmû nejv˘chodnûj‰í lokalita v rámci okresu), pcháã bezlodyÏn˘ (âerné, Hlubok˘), vranec jedlov˘ (Kutan˘), skfiípinka zmáãknutá (Dinotice), vachta trojlistá (Hlubok˘), mûsíãnice vytrvalá (v˘znamná populace je v javorové buãinû na vrcholu âerÀanské K˘ãery), ãesnek medvûdí (âerÀanská K˘ãera), snûÏenka podsnûÏník (ojedinûle se vyskytuje ve vrcholové ãásti hlavního hfibetu Vsetínsk˘ch vrchÛ), meãík stfiechovit˘ (vût‰í nalezi‰tû bylo dfiíve v Lu‰ové pod Moãárnou,je v‰ak ohroÏeno sukcesí lesa, drobné populace jsou na dal‰ích místech v Dinoticích a Lu‰ové). V rámci katastru se nacházejí ãetné zbytky jalovcov˘ch pastvin, kde se v minulosti pásl dobytek. Na tûchto stanovi‰tích se v prÛbûhu mnoha let extenzívního uÏívání vytvofiila bohatá kvûtena su‰‰ích stanovi‰È vãetnû populací nejrÛznûj‰ího hmyzu vázaného na kvûtenu a mraveni‰tû. K nejkrásnûj‰ím patfií jalovcová pastvina na bezejmenné kótû 702 m n. m. na ·uláck˘ch vr‰ích u Peciválky, dal‰í zbytky tûchto pastvin jsou v Dinoticích (Kr‰elky, v KoÏÛ‰ku, na vrcholové ãásti hfibetu k BratfiejÛvce - nad Hoduly a jinde), v Hlubokém u HolcÛ a pod Valovisky, na dolním konci údolí âerné a jinde. Vût‰ina jalovcov˘ch pastvin jiÏ není obhospodafiována a bez náhradní údrÏby aspoÀ kosením, spojen˘m s likvidací náletov˘ch dfievin, by ãasem zarostly lesem. Pozoruhodnû velké stromy jsou zastoupeny vût‰inou bukem. Na severov˘chodním okraji hlavního sídla v údolí ·uláãky se nachází mohutn˘ a vykotlan˘ topol ãern˘. Tfii mohutné buky a jasan rostou u dfievûnice severozápadnû od samoty Kr‰elky v Dinoticích. Velké mnoÏství vzrostl˘ch, a nûkdy i bizarních bukÛ se nachází ve v‰ech star˘ch selsk˘ch bukov˘ch lesích, celkem se jedná o stovky stromÛ. Nejãastûji se nacházejí v oblasti mezi Dinoticemi a Lu‰ovou.

Tyto stromy mají vysokou památkovou, krajináfiskou a ekologickou hodnotu. I kdyÏ rostou vût‰inou v hospodáfisk˘ch lesích, mají uÏ minimální ekonomické vyuÏití. Jsou v‰ak velmi dÛleÏité pro Ïivot velkého mnoÏství vzácn˘ch ÏivoãichÛ. Fauna oblasti je relativnû bohatá. Prolínají se zde prvky rozsáhlej‰ích horsk˘ch lesÛ i prvky teplomilnûj‰í ze zemûdûlské krajiny. Z vût‰ích savcÛ se v odlehlej‰ích lesích vyskytuje jelen, na vût‰inû území pak prase divoké (zejména Dinotice, Hlubok˘ a Lu‰ová), dále srnec, li‰ka, kuna lesní, zajíc, poblíÏ sídel je bûÏná kuna skalní, vzácnûji se vyskytuje jezevec, tchofi, muflon (zejména Dinotice, zatoulá se z lesÛ ve Vsetínû - Jasenicích). Pravidelnû se vyskytují nûkteré ‰elmy - od konce 70. let medvûd (zejména Dinotice, Lu‰ová a okolí âerÀanské K˘ãery, v létû roku 2000 se v Dinoticích opakovanû zdrÏoval pozdûji v Brodské u N. Hrozenkova odchycen˘ jedinec) a rys (tamtéÏ, navíc se úspû‰nû rozmnoÏuje). Vlk se ojedinûle vyskytl na jiÏním okraji katastru v letech 1995 - 1996. Vydra se nepravidelnû objevuje na Beãvû pfii migraci (napfi. v okolí Halenkovského jezu). Z bohaté fauny netop˘rÛ byl zji‰tûn napfi. netop˘r severní. Nejlépe je prozkoumána ptaãí fauna. Byl zji‰tûn v˘skyt 119 druhÛ, z toho 98 druhÛ hnízdí. V bukov˘ch lesích s jedlí se pravidelnû vyskytují strakapoud bûlohfibet˘ (velká populace se nachází v Dinoticích, navazuje na populaci v okolí Cábu a v Lu‰ové, hnízdí i v okolí âerÀanské K˘ãery), dále datlík tfiíprst˘ (Dinotice, Lu‰ová), Ïluna ‰edá (Dinotice, okolí âerÀanské K˘ãery, Lu‰ová), datel ãern˘ (tamtéÏ), holub doupÀák (Dinotice, Lu‰ová, pod âerÀanskou K˘ãerou). Ze vzácn˘ch pûvcÛ je zde pomûrnû silná populace lejska malého, kter˘ ãasto hnízdí právû v b˘val˘ch selsk˘ch buãinách, kde nachází dostatek vhodn˘ch dutin a polodutin, vy‰‰í poãetnosti dosahuje také v PR Kutan˘ a okolních bukov˘ch lesích (vyskytuje se V Dinoticích, Lu‰ové, Hlubokém a v okolí âerÀanské K˘ãery). Z dal‰ích lesních druhÛ se vzácnûji vyskytují jefiábek lesní (Dinotice, Lu‰ová, Hlubok˘), lejsek bûlokrk˘ (poãetná populace hnízdí v PR Kutan˘, roztrou‰enû je v dal‰ích buãinách), ofie‰ník kropenat˘ (Dinotice, Lu‰ová a okolí âerÀanské K˘ãery). Do konce 60. let se v Dinoticích vyskytoval tetfiev hlu‰ec. Z ptákÛ zemûdûlské krajiny se pravidelnû vyskytuje Ïluna zelená (roztrou‰enû hnízdí ve skupinách star˘ch lip u osad i samot), vzácnûji krutihlav obecn˘ (po 1 páru hnízdí u ·ãulkÛ v âerném, v zahradách pod Lu‰ovou,v Hlubokém, v Dinoticích západnû pod Kyãerkou), na nûkolika kfiovinat˘ch místech hnízdí vzácná pûnice vla‰ská (pásy kfiovin na Kyãerce, jiÏní ãást Dinotice, âerné pod ·ãulky, severozápadnû od kravína v Dinoticích, Hlubok˘) a témûfi ve v‰ech kfiovinat˘ch biotopech hnízdí Èuh˘k obecn˘. Podél Ïeleznice mezi Dinoticemi a âern˘m pravidelnû hnízdí nûkolik párÛ bramborníãka ãernohlavého. Na loukách v okolí kaÏd˘ rok volá 4 aÏ 8 chfiástalÛ polních a na polích ojedinûle i kfiepelka polní (okolí Ïeleznice v˘chodnû od údolí âerné, Kyãerka, západnû od BfieÏité).Typick˘m obyvatelem okrajÛ jehliãnat˘ch lesÛ a men‰ích smrkov˘ch lesíkÛ je kos horsk˘ (zejména Dinotice, Lu‰ová, âerné). Na potocích pravidelnû hnízdí 5 aÏ 10 párÛ skorce vodního. LedÀáãek fiíãní se pravidelnû vyskytuje v dobû tahu a v˘jimeãnû zahnízdí (v 90. letech bylo hnízdo mezi Halenkovsk˘m jezem a ústím potoka z BfieÏité).V dobû tahu (kvûten, ãervenec aÏ srpen) na Beãvû ãasto zastihneme pisíka obecného a kulíka fiíãního. âáp ãern˘ ãasto zalétá za potravou na Beãvu a její pfiítoky, ojedinûle mÛÏe zahnízdit i v rámci katastru v odlehlej‰ích lesích (Dinotice, Lu‰ová, Provazné). âáp bíl˘ poprvé za nûkolik posledních desetiletí vyhnízdil v obci v roce 1998 uprostfied vojenského prostoru. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ ptákÛ se vyskytují rehek zahradní (jednotlivé páry hnízdí v okolí vût‰iny samot, fiídce i v zahradách v intravilánu)

a sedmihlásek hajní (ojedinûlé páry hnízdí v údolí Beãvy ve skupinách s vût‰ími stromy, vût‰inou lípami, v okolí toãny busu v Dinoticích). Je‰tû v 70. letech se v místû Valoviska, mezi údolími Hlubok˘ a Lu‰ová, vyskytoval baÏant. V polovinû 70. let vyhnízdil na horním konci Lu‰ové dudek chocholat˘, pozdûji se ojedinûle vyskytl v dobû tahu. V˘jimeãnû by mohl zahnízdit i v posledních letech, jsou tam totiÏ pfiítomny vût‰í dutiny i pasoucí se skot, coÏ vytváfií pro jeho hnízdûní vhodné pfiedpoklady. Z plazÛ lze spatfiit bûÏnûj‰í druhy, napfi. uÏovku obojkovou, uÏovku hladkou, slep˘‰e kfiehkého, je‰tûrky obecnou a Ïivorodou. Zmije je jiÏ vzácná. ObojÏivelníky lze v dobû páfiení spatfiit ve vût‰ím mnoÏství v tÛních nebo rybníãcích (Hlubok˘, Provazné), zejména skokana hnûdého a ropuchu obecnou. Vzácnûji se vyskytují kuÀka Ïlutobfiichá a ãolek horsk˘, v bukov˘ch lesích je hojn˘ mlok. Z ryb se v Beãvû vyskytují napfi. pstruh obecn˘, lipan podhorní, jelec tlou‰È, mfienka mramorovaná, stfievle potoãní a vranka obecná, v pfiítocích Beãvy pstruh obecn˘ a vranka pruhoploutvá. Z bezobratl˘ch se vyskytují ãetné druhy hmyzu, nejnápadnûj‰í a nejbohat‰í je hmyzí fauna na kvûtnat˘ch loukách a pastvinách. Na jafie v dobû kvetení vrby jívy nebo javoru klenu mÛÏeme vidût na tûchto dfievinách stovky ãmelákÛ. Mot˘li jsou nápadní zejména v létû, ãasto se vyskytuje otakárek fenyklov˘.V Dinoticích byl zaãátkem 90. let potvrzen v˘skyt velmi vzácného brouka tesafiíka alpského. V 70. letech se na bucích, které tehdy rostly severnû nad vykotlan˘m topolem u ·uláãkÛ, a na vzrostlém dubu a lípách pod âern˘m, vyskytovali brouci roháãi obecní.V údolí Hlubok˘ byl nalezen vzácnûj‰í tesafiík piÏmov˘.V ml˘nském náhonu pod Halenkovsk˘m jezem se je‰tû v roce 2000 v nepatrném mnoÏství vyskytoval vzácn˘ mlÏ - velevrub tup˘, kter˘ je v âR silnû ohroÏen˘ na existenci. Náhon je v‰ak zaná‰en sedimenty a bude nutné jej revitalizovat, jinak velevrub vyhyne (je to jedna ze tfií znám˘ch lokalit v celém okrese). V jedlobukov˘ch lesích se vyskytuje karpatsk˘ endemit plÏe, modranka karpatská. V Hlubokém se zachovala pÛvodní populace raka fiíãního, která úspû‰nû pfieÏila období nejvy‰‰í chemizace v zemûdûlské v˘robû v 70. a 80. letech. Rak fiíãní se vyskytuje i na Beãvû. Z geologick˘ch zajímavostí jsou zvlá‰tností skalní prahy v korytû Beãvy (pod a nad mostem do Dinotic), které jsou tvofieny vrstvami z odolnûj‰ích pískovcÛ. Cel˘ katastr leÏí v CHKO Beskydy. V okolí obce bylo vyhlá‰eno zatím jedno zvlá‰tû chránûné území, a to Pfiírodní rezervace Kutan˘. Mimo ni se nachází fiada dal‰ích cenn˘ch lesních i nelesních biotopÛ, které mají parametry na vyhlá‰ení ZCHÚ - buì v kategorii pfiírodní památka (napfi. nûkteré men‰í jalovcové pastviny v Dinoticích, Hlubokém, na ·uláck˘ch vr‰ích, orchidejové louky v âerném, na Peciválce, pfiípadnû kfiovinaté stránû Kyãerka, pod ·ãulky) nebo pfiírodní rezervace (roz‰ífiení PR Kutan˘, lesy v okolí âerÀanské K˘ãery, rozsáhlej‰í orchidejové louky v Dinoticích v okolí toãny busu aj.). Mnohé z uveden˘ch lokalit jiÏ potfiebují zavedení aktivní ochrany s následnou podporou jejich údrÏby, zejména se to t˘ká luk a pastvin s v˘skytem orchidejí. OhroÏeny na své existenci jsou i selské lesy s pfiestárl˘mi a vykotlan˘mi buky, neboÈ po vrácení uÏívání jejich vlastníkÛm byly nûkteré z nich jiÏ koncem 90. let vykáceny. Z hlediska nûkter˘ch ohroÏen˘ch druhÛ se na území katastru nacházejí populace s nadregionálním v˘znamem u luãních orchidejí (zejména vstavaã muÏsk˘, dále hlavinka horská a prstnatec bezov˘), ãmelákÛ a nûkter˘ch ptákÛ (zejména lejsek mal˘ a strakapoud bûlohfibet˘).

379

Turisticky zajímav˘mi trasami s pûkn˘mi v˘hledy do údolí Vsetínské Beãvy jsou: v˘stup z BratfiejÛvky po hfibetu mezi BratfiejÛvkou a Dinoticemi na Ochmelov, v˘stup na Kyãerku ke kfiíÏi a cesta z údolí âern˘ kolem ·ãulkÛ na âerÀanskou K˘ãeru.

Horní Beãva Katastr obce zabírá Radho‰Èskou hornatinu (Bukovina 996 m n. m.), vrcholovou ãást Vsetínsk˘ch vrchÛ (Vysoká 1024 m n. m.) a RoÏnovskou brázdu. Vesnická zástavba je soustfiedûna v RoÏnovské brázdû podél údolí RoÏnovské Beãvy. NejníÏe je poloÏen západní okraj katastru v místû, kde RoÏnovská Beãva opou‰tí obec (473 m n. m.). Rozlohou 4 243 ha patfií k nejvût‰ím a poãtem 2 410 obyvatel (1999) ke stfiednû velk˘m obcím okresu. Hlavní sídlo leÏí v údolí Beãvy, nûkolik osad a ãetná rozpt˘lená zástavba se nachází na okolních svazích hor a v boãních údolích. Místy se nacházejí zachovalej‰í dfievûné stavby s tradiãní architekturou, mnohé z nich jiÏ slouÏí k rekreaci. Lesy zaujímají 65, 8 % plochy. Vût‰inou jsou tvofieny smrkov˘mi monokulturami, které neb˘vají pfiírodovûdecky cenné. Hodnotnûj‰í bukov˘ porost se nachází pouze na severov˘chodních svazích Vysoké, kde se dobfie zmlazuje i jedle.Vzhledem k minimální prozkoumanosti zdej‰ích lesÛ lze v nich ale oãekávat dal‰í ochranáfisky zajímavá místa. Zemûdûlsky obhospodafiované plochy tvofií pfieváÏnû louky, které jsou v údolí Beãvy vyuÏívány intenzivnû, ve vy‰‰ích polohách pouze extenzivnû, mnohé z nich leÏí ladem a zarÛstají náletem dfievin. Hlavním tokem je RoÏnovská Beãva, která má ãetné drobné pfiítoky. Beãva je s v˘jimkou pramenné oblasti v celém úseku zregulována, pfiítoky jsou z vût‰í ãásti s pfiírodním korytem. Bfiehové porosty jsou místy dobfie vyvinuty, obsahují zejména jasan, ol‰i a klen. Na území obce se nachází vodní nádrÏ (rozloha 15 ha), která je v˘znamn˘m refugiem vodní fauny. O ãistotû vody v nádrÏi svûdãí poãetné populace raka fiíãního a ‰keble fiíãní. Obec je napojena na âOV umístûnou pod Prostfiední Beãvou. Flóra obsahuje fiadu ochranáfisky v˘znamn˘ch druhÛ. Nejcennûj‰ími pfiírodními spoleãenstvy v katastru obce jsou mokfiadní, ãasto ra‰elinné louky s prameni‰ti, kde se vyskytují ãetné ohroÏené druhy rostlin. Zbytky tûchto luk se nacházejí napfi. na lokalitû Podlízaná, nad Opálen˘m, v pfiírodních památkách Kudlaãena, Pod Jurá‰kou a Kladnatá - Grapy nebo v údolí MeãÛvka. Zde rostou je‰tû hojnû, ale v rámci âR ub˘vající a ohroÏené druhy orchidejí, napfi. kru‰tík bahenní, prstnatec FuchsÛv (místy stovky aÏ tisíce jedincÛ) a prstnatec májov˘, dále meãík stfiechovit˘, tolije bahenní, vachta trojlistá, v‰ivec lesní, violka bahenní, pu‰kvorec obecn˘, suchop˘r úzkolist˘ a ‰irolist˘. U rosnatky okrouhlolisté jsou zdej‰í nalezi‰tû jedny z posledních v celém okrese Vsetín. Mokfiadní louky dnes nejsou vût‰inou obhospodafiovány a vzácná flóra je tak ohroÏena zarÛstáním dfievinami i vysok˘mi bylinami. PrÛzkum luk, kter˘ch je v okolí Horní Beãvy velk˘ poãet, není dosud je‰tû ukonãen. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se v katastru obce vyskytují: roztrou‰enû orchideje vemeník dvoulist˘, pûtiprstka ÏeÏulník, hlístník hnízdák, kru‰tík ‰irolist˘, bradáãek vejãit˘, prstnatec bezov˘ a vstavaã muÏsk˘, dále plavuÀ puãivá, vranec jedlov˘, Ïebrovice rÛznolistá, roztrou‰enû hofiec tolitovit˘ (místy hojnû). Pfiítomny jsou dále horské druhy, napfi. kamziãník rakousk˘, mléãivec alpsk˘, pryskyfiník platanolist˘, podbûlice alpská, ãarovník alpsk˘, jetel ka‰tanov˘ a jiné.

380

Ze zavleãen˘ch invazních rostlin se na katastru ojedinûle vykytuje bol‰evník velkolep˘, náprstník ãerven˘ (okolí Vysoké) a místy nalezneme i porosty kfiídlatky japonské. Zejména bol‰evník velkolep˘ a kfiídlatky je nutno dÛslednû likvidovat, aby nezaplevelily pfiedev‰ím ladem leÏící stanovi‰tû a bfiehové porosty tokÛ. Ke stromÛm pozoruhodn˘ch svou velikostí patfií javor klen, kter˘ roste na dolním konci obce, poblíÏ hlavní silnice. Na území katastru bude více velk˘ch stromÛ, zejména v okolí pasekáfisk˘ch usedlostí a nad lesem zarostl˘ch pastvinách v jejich okolí, je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum. Ze savcÛ se vyskytují napfi. srnec, jelen, prase divoké, zajíc, li‰ka, jezevec, kuna lesní, u sídel kuna skalní, jeÏek aj. Z drobn˘ch zemních savcÛ byli zji‰tûni napfi. pl‰ík lískov˘ a plch lesní. Z vût‰ích ‰elem se vyskytuje rys. Od poloviny 70. let se vzácnûji zatoulá medvûd, ne vÏdy v‰ak mÛÏe b˘t jeho pfiítomnost zji‰tûna. Ve druhé polovinû 90. let byla ve v˘chodní ãásti katastru nûkolikrát zji‰tûna pfiítomnost vlka. Z netop˘rÛ byli zji‰tûni napfi. netop˘r velk˘, netop˘r vodní, netop˘r severní a netop˘r veãerní. Z ptákÛ bylo zji‰tûno 92 druhÛ, z toho asi 80 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ hnízdí: ãáp ãern˘ (v nûkter˘ch letech hnízdí 1 pár v oblasti Martinák - MeãÛvka), jefiábek lesní (zejména v jiÏní ãásti katastru), jestfiáb lesní, ofie‰ník kropenat˘, krkavec velk˘ (nûkolik párÛ), sluka lesní (nûkolik párÛ). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se pravidelnû vyskytují chfiástal polní (v rÛzn˘ch letech se oz˘vá 4 aÏ 10 sameãkÛ, rozmnoÏuje se zde nejvût‰í populace v povodí RoÏnovské Beãvy) a Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû na kfiovinat˘ch místech). Ojedinûle byl na Vysoké v hnízdní dobû pozorován jinak vzácn˘ bûlofiit ‰ed˘. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují vãelojed lesní, ostfiíÏ lesní (v nûkter˘ch letech mÛÏe vyhnízdit), ledÀáãek fiíãní (pravidelnû v dobû tahu na Beãvû a vût‰ích pfiítocích), skorec vodní (hnízdí 4 aÏ 6 párÛ), pisík obecn˘ (nepravidelnû v dobû tahu na Beãvû a v okolí nádrÏe), kachna divoká (nûkolik párÛ se pravidelnû vyskytuje na nádrÏi) a volavka popelavá (nepravidelnû b˘vá nûkolik jedincÛ v okolí nádrÏe). Pfii prÛtahu do hnízdi‰È v Polsku se v ãervnu vzácnû zdrÏí budníãek zelen˘, zpívající sameãek byl dvakrát zji‰tûn u vodní nádrÏe a jednou v blízkosti hranice katastru v Okrouhlici (v k. ú. Bílá).V dobû jarního tahu, tj. v první polovinû ãervna, lze v okolí vodní nádrÏe ojedinûle zjistit zpívající sameãky h˘la rudého. âáp bíl˘ ojedinûle zaletuje od hnízd v okolí RoÏnova. Koroptev polní se vyskytovala do konce 70. let (poslední hejnko se zdrÏovalo v lokalitû Na lúkách). Dudek chocholat˘ se v nûkter˘ch letech vyskytuje na jarním tahu. Z plazÛ se pravidelnû vyskytuje uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrka Ïivorodá, vzácnû zmije obecná a uÏovka hladká. Z obojÏivelníkÛ se pravidelnû vyskytují mlok skvrnit˘ a skokan hnûd˘. Vzácnûji lze spatfiit ropuchu obecnou, kuÀku Ïlutobfiichou a ãolka horského. Nejvût‰ím refugiem ropuchy obecné a skokana hnûdého je nádrÏ, kde lze v dobû rozmnoÏování vidût i tisíce páfiících se jedincÛ. Z ryb se v Beãvû a jejích pfiítocích vyskytují zejména pstruh obecn˘ a vranka pruhoploutvá. V nádrÏi Ïijí navíc dal‰í druhy (okoun fiíãní, jelec tlou‰È, hrouzek obecn˘, stfievle potoãní, plotice obecná, kapr obecn˘, lín obecn˘ aj.), z nichÏ nûkteré unikly po povodni i do Beãvy. Ze vzácnûj‰ích bezobratl˘ch se v nádrÏi hojnû vyskytuje ‰keble fiíãní, na podzim 1999 tam bylo odhadnuto na 20 tisíc kusÛ, (je to jediná známá lokalita v okrese). Rak fiíãní se místy vyskytuje na nûkter˘ch tocích a ve vût‰ím

poãtu v nádrÏi. Na kvetoucích loukách a lesních pasekách se v létû vyskytuje mnoÏství druhÛ hmyzu, nápadní jsou mot˘li (zejména perleÈovci a okáãi) a brouci (zejména tesafiíci). Jejich podrobnûj‰í v˘zkum dosud nebyl proveden. Z vût‰ích mot˘lÛ lze obãas spatfiit otakárka fenyklového a z vût‰ích broukÛ napfi. stfievlíka koÏitého a stfievlíka fialového.

Prakticky není znám v˘skyt nûjakého vzácnûj‰ího druhu. Teplomilnûj‰í a ménû bûÏné druhy lze oãekávat na Ïelezniãních náspech a podél polních cest poblíÏ kfiovin. Jedinou ochranáfisky hodnotnûj‰í luãní lokalitou je mokfiadní louka na hranici s k. ú. Francova Lhota, kde se nachází spoleãenstvo s kohoutkem luãním a pcháãem potoãním, roste tam i prstnatec májov˘. Je v‰ak nutn˘ dal‰í botanick˘ prÛzkum.

Geomorfologicky je v˘znamná lokalita KladnatáGrapy s velmi ãlenit˘m reliéfem. Jsou tam vytvofieny pestré pfiírodní podmínky od prameni‰È, vodou ovlivnûn˘ch stanovi‰È aÏ po balvanité svahy (suÈové pole).

Z pozoruhodn˘ch stromÛ je nejv˘znamnûj‰í památn˘ dub na jihov˘chodním okraji obce. Je to sv˘m obvodem 705 cm nejvût‰í dub v celém vsetínském okrese a sv˘m bizarním vzrÛstem pfiipomíná africk˘ baobab.V srpnu 2001 se koruna dubu rozlomila pfii vichfiici. PoblíÏ dubu roste mohutná vrba. Na jihozápadním okraji obce se nacházela památná lípa (dvoják), dnes po ní zÛstala jen men‰í ãást. V okolí obce je známo více velk˘ch stromÛ, jejich podrobnûj‰í evidence v‰ak není dosud ukonãena (duby, lípy, v okrajích zahrad hru‰nû apod.).

Celé území leÏí v CHKO Beskydy. Na katastru se nacházejí tfii maloplo‰ná zvlá‰tû chránûná území, a to Pfiírodní památka Kudlaãena, Pfiírodní památka Pod Jurá‰kou a Pfiírodní památka Kladnatá - Grapy. Parametry na zfiízení zvlá‰tního reÏimu ochrany mají dal‰í lokality, zejména s pfiítomností spoleãenstev mokfiadních a ra‰elinn˘ch luk (Podlízaná, nad Opálen˘m, MeãÛvka aj.), kde je nutno zabezpeãit odpovídající péãi pravidelnou seãí. Území katastru je vzhledem ke své ãlenitosti stále nedostateãnû prozkoumáno, a proto lze v budoucnu oãekávat nálezy dal‰ích zajímav˘ch a vzácn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ, i cenn˘ch biotopÛ.

Horní Lideã LeÏí na rozhraní JavorníkÛ a Vizovické vrchoviny, v okolí soutoku Seninky a Senice, do katastru ãásteãnû zasahují i Bílé Karpaty. Rozkládá se v nadmofiské v˘‰ce 445 m (Brumovka na jiÏním okraji katastru) aÏ 606 m (StráÀ). Rozlohou 721 ha patfií mezi men‰í obce a poãtem 1 304 obyvatel (1999) mezi stfiednû velké obce okresu. Obec byla v minulosti souãástí obce Lideãko. Celé sídlo je seskupeno do jednoho celku v hlavním údolí Senice a v okolí jejího soutoku se Seninkou, pasekáfiské usedlosti nejsou pfiítomny. PÛvodní zachovalé dfievûnice v obci prakticky nejsou. Lesy zaujímají pouze 24,1 % rozlohy, vût‰inou jsou tvofieny nepÛvodními smrky. Souvislej‰í, i kdyÏ nepfiíli‰ velké lesní porosty se nacházejí v lokalitách StráÀ a Kfiíb (v˘chodnû od obce) a Palésky (jihozápadnû od obce). V˘raznû pfievaÏuje zemûdûlská krajina s intenzivním hospodafiením, velká scelená pole se nacházejí i na svaÏit˘ch pozemcích. Louky a pastviny, kde dfiíve hospodafiilo JZD, byly v minul˘ch desetiletích z ochranáfiského hlediska zniãeny rekultivacemi.

Fauna území je o nûco bohat‰í neÏ flóra. Z bûÏn˘ch druhÛ savcÛ se vyskytují zajíc, srnec, poblíÏ lesÛ li‰ka, v blízkosti zahrad jeÏek a kuna skalní, dále fiada drobn˘ch savcÛ. Z netop˘rÛ byli pozorováni netop˘r vodní, netop˘r veãerní a netop˘r rezav˘. Z ptákÛ bylo zji‰tûno 92 druhÛ, z toho 70 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: ãáp bíl˘ (1 pár, zaãal hnízdit koncem 90. let), bramborníãek ãernohlav˘ (2 aÏ 3 páry hnízdí na elektrifikované Ïeleznici, 2 páry na Ïeleznici smûr Brumov, 1 pár u kravína jiÏnû od obce), bramborníãek hnûd˘ (vût‰í louky a pastviny, napfi. v okolí kravína jiÏnû od obce a v˘chodnû nad Ïeleznicí, celkem 2 aÏ 3 páry), Ïluva hajní (ojedinûle hnízdí v listnat˘ch lesících, celkem 1 aÏ 2 páry), Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû hnízdí na kfiovinat˘ch místech), strnad rákosní (1 pár v rákosinû jihozápadnû od obce), cvrãilka fiíãní (1 aÏ 2 páry v ol‰inû u Seninky a 1 aÏ 2 páry u Senice na v˘chodním okraji katastru). V˘znaãn˘ je v˘skyt kfiepelky polní (jihozápadnû a západnû od obce se v 90. letech se oz˘vali aÏ 4 sameãci), chfiástal polní se vyskytuje ojedinûle na vût‰ích loukách v˘chodnû a jihov˘chodnû od obce (2 aÏ 3 sameãci). Ve slepém meandru Senice lze nûkdy spatfiit kachnu divokou, b˘vá i na Senici jihov˘chodnû od obce. Na Senici se vzácnû vyskytuje skorec vodní (ãastûj‰í je v zimû) a ledÀáãek fiíãní (v 90. letech pravidelnû hnízdil v meandrech na rozhraní s k. ú. Francova Lhota). Fauna plazÛ a obojÏivelníkÛ není prozkoumána, zatím byly zji‰tûny jen bûÏné druhy (uÏovka obojková poblíÏ fiek, na mokfiadních místech skokan hnûd˘ a ropucha obecná).

Nejvût‰ím tokem je Senice, témûfi celá je zregulována. Na nûkolika místech pod Francovou Lhotou je regulace naru‰ena a jsou tam vytvofieny novûj‰í meandry. Pfiímo u centra obce pod hfii‰tûm se nachází je‰tû zbytek starého meandru s vodou a s bohat˘m porostem ol‰í, s javorem klenem, vãetnû vodní fauny. Dal‰ími drobn˘mi toky jsou Seninka (z vût‰í ãásti upravená, pod Laãnovsk˘mi rybníky ov‰em s dobfie vyvinut˘mi meandry a vzrostlou ol‰inou), Stfielenka (je plnû zregulovaná a bez bfiehového porostu) a pfiítok Brumovky. Zajímavostí je, Ïe obec leÏí na rozvodí dvou samostatn˘ch pfiítokÛ Dunaje - Moravy a Váhu. Senice a Seninka jsou v místû zástavby více zneãi‰tûny, na ãemÏ se podílejí i nûkteré podniky, v létû pfii mal˘ch prÛtocích je zneãi‰tûní jiÏ citelné. Flóra je na ochranáfisky hodnotné druhy velmi chudá, coÏ je dáno vedle intenzivního zemûdûlství i pomûrnû malou rozlohou katastru s niωí rozmanitostí biotopÛ.

381

Z ryb se v Senici mimo jiné druhy vyskytují hrouzek obecn˘, pstruh obecn˘ a stfievle potoãní. U hrouzka se zde v rámci fieky Senice nachází horní hranice jeho v˘skytu (u Stfielenského potoku). âást katastru v˘chodnû od elektrifikované Ïeleznice leÏí v CHKO Beskydy. Celkovû lze fiíci, Ïe na území obce je citeln˘ nedostatek pfiírodnû hodnotn˘ch lokalit a dosud nebylo vyhlá‰eno Ïádné maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území. Za zmínku stojí vedle vyhlá‰en˘ch památn˘ch stromÛ jen nûkteré zbytky kfiovinat˘ch porostÛ mezi poli, napfi. jihov˘chodnû od obce (pod Vrchem), v˘chodnû od obce (podél polní cesty na Pulãín), západnû od obce (remíz Miro‰ovská), a nûkteré mokfiadní biotopy - kromû slepého ramena Senice to jsou rákosiny jihov˘chodnû od obce (pravobfieÏní pfiítok Seninky), jihozápadnû od obce (pod Strání) a meandry s mokfiadní loukou na v˘chodním okraji katastru.Tam se uvaÏuje s vybudováním malého rybníku. Pfii splnûní parametrÛ z hlediska ochrany pfiírody by mohl v˘znamnû obohatit zdej‰í faunu o dal‰í druhy rostlin a ÏivoãichÛ ob˘vajícími mokfiadní stanovi‰tû.

Ho‰Èálková Ho‰Èálková leÏí ve v˘chodní ãásti Host˘nsk˘ch vrchÛ v nadmofiské v˘‰ce 360 m (tok HorÀanky na v˘chodním okraji katastru) aÏ 695 m (hfibet pod Humencem). Rozlohou 2 688 ha a poãtem 2 030 obyvatel patfií k vût‰ím obcím okresu. Hlavní sídlo leÏí v údolí podél HorÀanky, men‰í zástavba je v boãních údolích Hajnu‰ov a ·tûpková, rozpt˘lená zástavba je na okolních kopcích. Zachovalé tradiãní dfievûné stavby se nacházejí jednotlivû na okraji souvislé zástavby nebo na pasekách. Nejcennûj‰í dfievûnice jsou na dolním konci údolí Hajnu‰ov. Lesy pokr˘vají 60,6 % plochy. Hlavní lesnatou oblastí je jiÏní a jihozápadní ãást katastru.V této ãásti se také nachází rozlehlej‰í smí‰ené lesy s bukem, jedlí a smrkem. Svou skladbou jsou dosti blízké pÛvodním lesÛm, které se zde nacházely pfied osídlením ãlovûkem. Místy se nacházejí smrkové monokultury, zejména v severní ãásti. Obcí protéká na horním konci potok HorÀanka, kter˘ se od soutoku s potoky ·tûpková a Hajnu‰ovsk˘ naz˘vá Ratibofika. V souvislé zástavbû má zcela upravené koryto, mimo intravilán je regulace pomístní a s dobfie vyvinut˘m bfiehov˘m porostem (ol‰e, klen, jasan aj.). Nejv˘znamnûj‰ími pfiítoky jsou potoky ·tûpková a Hajnu‰ovsk˘. Oba pfiítoky mají nûkolik zachovalej‰ích úsekÛ s meandry, nejcennûj‰í jsou meandry na ·tûpkové U PavlíkÛ a pod Pivovafiisky. RovnûÏ se vyskytují mokfiadní plochy, napfi. ve ·tûpkové pod hájenkou (U VítkÛ), U PavlíkÛ a za Bzdiny, v údolí Hajnu‰ov v Hájkoch. Ve flófie se vyskytuje pomûrnû hodnû ochranáfisky hodnotn˘ch druhÛ a vût‰ina zajímavûj‰ích botanick˘ch lokalit se nachází v údolí ·tûpková. Ze vzácnûj‰ích rostlin se vyskytuje celkem 15 druhÛ orchidejí - jsou to: kru‰tík GreuterÛv (dvû malá nalezi‰tû jsou ve ·tûpkové a na jiÏních svazích vrchu Maru‰ka, kru‰tík zde roste na bfiezích koryt potokÛ), kru‰tík rÛÏkat˘ (·tûpková, je to dosud jediná známá lokalita v okrese), kru‰tík modrofialov˘ (·tûpková, 1 lokalita), kru‰tík bahenní (Konãiny, Uvezené v Hajnu‰ovû), okrotice bílá (·tûpková, 1 lokalita), prstnatec májov˘ (mokfiadní louky ·tûpková, Hajnu‰ov aj.), prstnatec bezov˘ (celkem 3 lokality, napfi. ·tûpková), prstnatec FuchsÛv (Hajnu‰ov v Hájkoch, ·tûpková aj.), vstavaã muÏsk˘ (·tûpková u PavlíkÛ, Dama‰ek aj.), dále hlístník hnízdák, kru‰tík ‰irolist˘, pûtiprstka ÏeÏulník, hlavinka horská (·tûpková

382

U PavlíkÛ), vemeník dvoulist˘ a bradáãek vejãit˘. V˘znamn˘ je v˘skyt vzácnûj‰í mokfiadní rostliny tolije bahenní, nejvût‰í populace v okrese roste na mokfiadu U PavlíkÛ ve ·tûpkové, ojedinûle ji najdeme na dal‰ích mokfiadech v okolí (jiÏnû pod Fojtovou horou apod.). Koncem 80. let se nacházela v lokalitû Konãiny jiÏnû od Poborova u Katefiinic drobná populace vachty trojlisté, dnes je zfiejmû pfied zánikem. V pfiírodnû velmi hodnotném jedlovém lese v lokalitû Zálesí - Konãiny jiÏnû od Poborova je nalezi‰tû dvou vzácnûj‰ích plavuní - plavunû vidlaãky a vrance jedlového, na uvedené lokalitû jsou bohaté porosty bûlomechu sivého. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují fiefii‰nice zubatá (Hajnu‰ov), záraza rusá (·tûpková, je to jediná lokalita v cel˘ch Host˘nsk˘ch vr‰ích), vítod nahofikl˘ (·tûpková), bafiiãka bahenní (·tûpková), svída jiÏní (Fojtova hora), hofieãek brvit˘ (Hajnu‰ov - Uvezené, Fojtova hora) a Ïebrovice rÛznolistá (smrkové lesy). Okolí obce patfií po mykologické stránce k bohat‰ím oblastem, coÏ je dáno vysokou lesnatostí s pfiítomností rÛzn˘ch druhÛ lesÛ (s pfiirozenou skladbou, smrkové monokultury, selské lesy apod.). Celkem bylo zaregistrováno pfies 150 druhÛ makroskopick˘ch hub. Ze vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují napfi. hfiib ãerven˘, ucháã ãepcovit˘, muchomÛrka slámoÏlutá, muchomÛrka porf˘rová, ohnivec ‰arlatov˘ aj. V obci se nachází nûkolik pozoruhodn˘ch stromÛ -staré duby a lípy. Nejvût‰í lípy jsou u dfievûnic na poãátku údolí Hajnu‰ov. Duby s velk˘mi dimenzemi se nacházejí ve stráni za zámeãkem. Krásn˘ solitér javoru roste na Bludném.V obci je v‰ak více star˘ch stromÛ, je nutné provést podrobnûj‰í prÛzkum. Ve faunû jsou zastoupeny vzácnûj‰í druhy lesÛ i zemûdûlské krajiny. Ze savcÛ se kromû bûÏn˘ch druhÛ (srnec, zajíc, li‰ka, jezevec, kuna lesní, lasice kolãava, jeÏek, poblíÏ sídel kuna skalní aj.) v okolních rozsáhlej‰ích lesích pravidelnû vyskytuje prase divoké, danûk, pfiechodnû jelen a muflon.V roce 1987 se zatoulal mlad˘ los, kter˘ pozdûji zahynul na Ïeleznici na Pfierovsku. Ze ‰elem se ojedinûle zatoulá rys z oblasti svého pravidelného v˘skytu v Javorníkách a Vsetínsk˘ch vr‰ích, po celou zimu se v okolních lesích vyskytoval na pfielomu let 1985/1986, dal‰í v˘skyt byl v 90. letech. Medvûd se do okolí obce zatoulal v roce 1975, kdy byl zji‰tûn v severní ãásti katastru.V obci se vyskytují netop˘fii, podrobnûj‰í údaje o zastoupení druhÛ v‰ak dosud nejsou známy. Z ptákÛ bylo zji‰tûno témûfi 100 druhÛ, z toho 81 druhÛ hnízdí. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (1 pár hnízdí v lesích ve ·tûpkové, ãasto je na pfieletu), holub doupÀák (2 aÏ 4 páry v buãinách jiÏnû od obce - Fojtova hora, Vysok˘ GrúÀ a Tisové, hnízdí i v Dubí u zámku), datel ãern˘ (1 pár buãiny jiÏnû od obce, na pfieletu severnû od obce), Ïluna ‰edá (1 pár buãiny jiÏnû od obce), lejsek mal˘ (ojedinûlé páry hnízdí v buãinách jiÏnû od obce) a krkavec velk˘ (1 pár Hajnu‰ov, 1 pár jihozápadnû od obce, v Humenci). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: Èuh˘k obecn˘ (u kfiovin, roztrou‰enû - celkem 10 aÏ 20 párÛ), velmi vzácnû Èuh˘k ‰ed˘ (koncem 80. let hnízdil 1 pár nad obcí pod Fojtovou horou, v celém okrese jinak hnízdí celkem 2 aÏ 4 páry), bramborníãek hnûd˘ (na vût‰ích loukách a pastvinách, 1 pár u toãny busu na jihozápadním okraji obce), chfiástal polní (na okolních loukách se kaÏdoroãnû oz˘vají 2 aÏ 4 sameãci), kfiepelka polní (v 90. letech se v okolí obce oz˘vali 1 aÏ 2 sameãci). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují cvrãilka fiíãní (ob˘vá hustûj‰í porosty dfievin u mokfiadÛ a drobn˘ch tokÛ v zemûdûlské krajinû, celkem 3 aÏ 4 zpívající sameãci: jiÏnû nad obcí pod Fojtovou horou, u tokÛ - ·tûpková, HorÀanka nad obcí aj.), cvrãilka zelená (paseky

s mal˘mi smrãky, celkem nûkolik párÛ), ledÀáãek fiíãní (pravideln˘ v˘skyt pfii pohnízdní potulce, v nûkter˘ch letech zaletuje v dobû hnízdûní od páru hnízdícího na Ratibofice u Beãvy nebo na Beãvû, na pfielomu 70. a 80. let hnízdil na toku ·tûpková pod Bzdiny), skorec vodní (na tocích hnízdí 2 aÏ 3 páry), rehek zahradní (nûkolik párÛ hnízdí v zahradách a u samot). Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrka obecná i Ïivorodá.

vût‰í potoky (Hovízky, Hofiansko), které jsou v zastavûné ãásti zcela zregulovány. Voda vtékající jimi do zastavûn˘ch ãástí je velmi ãistá, po prÛchodu zástavbou je ãistota jiÏ zhor‰ena. Na území je nûkolik drobn˘ch vodních ploch, které jsou v˘znamn˘mi refugii vodních ÏivoãichÛ i rostlin. Nejv˘znamnûj‰í je rybníãek v Dubãí s dobfie vyvinutou biotou, v polovinû 90. let byl novû vytvofien rybníãek v Potokách a dal‰í rybníãek je pod Hromadovou pilou (ten má v‰ak pro rozvoj vodní bioty nedostateãné podmínky - chybí napfi. lépe vyvinuté mûlãiny, tzv. litorál).

Lesy pokr˘vají 46, 8 % rozlohy. Vût‰í komplexy lesÛ se nacházejí v okrajov˘ch ãástech katastru ve Vsetínsk˘ch vr‰ích (Potoky) a v Javorníkách (Taneãnice, Filka). Lesy jsou z velké ãásti pfiemûnûny na smrkové monokultury, ojedinûlé enklávy pfiírodû bliωích lesÛ s buky, nûkdy i s jedlí se nacházejí na horním konci v údolí Potoky, v PP Stfiíbrník, v okolí Galova, Jahodného a Kfienova. Na hlavní údolí navazují podél okrajÛ vût‰ích komplexÛ odrÛstající habrové lesy s dosud ne plnû vyvinutou flórou listnatého lesa (okolí Galova, severnû od Beãvy).Tradiãní zemûdûlské hospodafiení se dosud uchovalo na nûkolika místech, kde díky nûmu podafiilo zachránit velmi hodnotné druhy kvûteny (napfi. ve Vsetínsk˘ch vr‰ích - U HajduchÛ, Kfienov, Su‰ka, U ZajíãkÛ a Potoky, dále v Javorníkách místy Hofiansko a Stfiíbrník).

Z hlediska kvûteny je nejcennûj‰í v˘skyt orchidejí, spolu s obcí Huslenky zaujímá z tohoto hlediska ãelné místo v rámci vsetínského okresu. Vyskytuje se jich celkem 17 druhÛ, nejhodnotnûj‰í z nich je stfievíãník pantoflíãek, kter˘ roste pouze v Hofiansku. Tato lokalita je jedinou v okrese Vsetín a také poslední v celé oblasti Moravskoslezsk˘ch Beskyd. Stfievíãník v‰ak bohuÏel stále trpí neukáznûn˘mi náv‰tûvníky a jeho poãty mají na lokalitû trvale sestupnou tendenci (ze 20 jedincÛ v roce 1989 klesl poãet na 10 v roce 2001, pfiitom v prÛbûhu uvedeného desetiletí kvetly roãnû jen 2 aÏ 4 rostliny).V polovinû 70.let kvetlo nûkolik stfievíãníkÛ i v lese Dubãí. Velmi vzácnou orchidejí je vemeníãek zelen˘, kter˘ roste ve Stfiíbrníku na jediné lokalitû, mÛÏe b˘t ale na více místech (v okrese Vsetín jsou známy celkem jen ãtyfii recentní lokality). Dal‰í vzácnou orchidejí su‰‰ích luk je vstavaã osmahl˘, kter˘ má bohaté nalezi‰tû zejména v údolí Potoky a okolí, U HajduchÛ, nûkolik drobn˘ch populací je v Su‰ce a v Hofiansku (u toãny a ve Vefieãném).V Potokách roste v rámci vsetínského okresu nejvût‰í populace této vzácné orchideje, a je vÛbec nejvût‰í na severní Moravû (ãítá celkem pfies 400 kvetoucích rostlin). Z luãních orchidejí se dále vzácnûji vyskytují hlavinka horská (Potoky, Stfiíbrník, U HajduchÛ), pûtiprstka ÏeÏulník (Stfiíbrník, Potoky, U HajduchÛ, U ZajíãkÛ aj.), ãastûji vemeník dvoulist˘, vstavaã muÏsk˘ (zejména Potoky, Stfiíbrník a Vefieãné), prstnatec FuchsÛv (v PP Stfiíbrník kvete v nûkter˘ch letech aÏ 4 tisíce jedincÛ), na vlhk˘ch loukách bradáãek vejãit˘ a na mokfiadních loukách prstnatec májov˘ (velká populace je v Hofiansku pod Grycmany, ãítá 2 tisíce jedincÛ, na dal‰ích místech je více drobn˘ch nalezi‰È). Ojedinûle se na mokfiadech vyskytuje kru‰tík bahenní (dvû vût‰í populace jsou v Hofiansku, jedna men‰í na Su‰ce). Z lesních orchidejí se na jediné lokalitû vyskytuje okrotice bílá (PP Stfiíbrník), na nûkolika lokalitách okrotice dlouholistá (údolí Stfiíbrník, okolí Galova a Jahodného), ãastûji kru‰tík ‰irolist˘ a hlístník hnízdák, vzácnû je v listnat˘ch lesích kru‰tík modrofialov˘ (Hofiansko). V okolních katastrech se dfiíve vyskytovaly dal‰í dvû vzácné orchideje, které mají i v souãasnosti vhodné podmínky u Hovûzí (kvûtnaté, v˘slunné louky v Hovízkách a v Hofiansku), a to vstavaã vojensk˘ a rudohlávek jehlancovit˘.Vstavaã vojensk˘ byl je‰tû koncem 80.let nalezen v okolí Kfienova. Z dal‰ích vzácn˘ch druhÛ rostlin se v obci ojedinûle vyskytují zvoneãník ãern˘ (Stfiíbrník, toto drobné nalezi‰tû zfiejmû souvisí s bohatou populací v Hrachoveãku u Huslenek), jednokvítek velekvût˘ (PP Stfiíbrník), fiepíãek trojlist˘ (Hofiansko, Hovízky) a vratiãka mûsíãní (jediná lokalita byla poprvé objevena v roce 1999 U HajduchÛ, je to jedna z mála lokalit v okrese). Z teplomiln˘ch druhÛ byla vzácnû pozorována oÏanka kalamandra (Potoky), pcháã bezlodyÏn˘ (Potoky) a na su‰‰ích louãkách ojedinûle ãernohlávek dfiípat˘ (Potoky, Su‰ka). V lesoparku Dubãí se ojedinûle vyskytuje k˘chavice Lobelova, která tam byla zavleãena z horsk˘ch poloh JavorníkÛ. Kociánek dvoudom˘ se vyskytuje jiÏ ojedinûle (Stfiíbrník k Tisovému, Potoky). Vzácnûji se v Hofiansku a Potokách vyskytuje trliãník (hofieãek) brvit˘, na vlhk˘ch loukách meãík stfiechovit˘ (Hofiansko) a na zastínûn˘ch vlhk˘ch místech zástupci ohroÏen˘ch druhÛ hru‰tiãek (PP Stfiíbrník aj.).

Hlavní tokem je Vsetínská Beãva, která je plnû zregulována. Na Beãvû je v regionu znám˘ Hovûzsk˘ splav, kter˘ umoÏÀuje odbûr vody do ml˘nského náhonu jdoucího pfies obec (pÛvodnû vedl vodu aÏ do Janové). Do Beãvy ústí dva

V˘znamné stromy pozoruhodn˘ch dimenzí se v obci vyskytují sporadicky. K tûm nejhodnotnûj‰ím patfií dub a lípy u kostela. Velmi cenn˘ byl vzrostl˘ javor babyka u ZajíãkÛ nad Su‰kou. Byl v‰ak bohuÏel v roce 1994

Z obojÏivelníkÛ se kromû bûÏn˘ch druhÛ (skokan hnûd˘ a ropucha obecná) vyskytují mlok skvrnit˘, kuÀka Ïlutobfiichá, ãolek obecn˘ a ãolek horsk˘. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch lze ãastûji spatfiit otakárka fenyklového (nûkdy i v centru obce), batolce duhového (lesní cesty) a na mokfiadech vzácnû stfievlíka hrbolatého. Ve ·tûpkové, v nivû potoka pod Pivovafiisky, se v 90. letech pfiechodnû vyskytovala poãetná populace mediteránního druhu hlem˘Ïdû Helix aspersa. Jedná se o velmi zvlá‰tní a ojedinûl˘ pfiípad zavleãení tohoto druhu do stfiední Evropy. Populace zde pfieÏívala nûkolik let. Ke geologick˘m a geomorfologick˘m zajímavostem patfií skalní v˘chozy v okolí Vysokého Grúnû a na severním svahu Tisového, drobné puklinové jeskynû v Dama‰ku, v˘vûry pûnovcÛ v Dama‰ku a ve ·tûpkové. V okolí obce není dosud vyhlá‰eno Ïádné zvlá‰tû chránûné území, sv˘m ochrann˘m pásmem do katastru obce v‰ak zasahuje Pfiírodní památka Pivovafiiska, která leÏí v k. ú. Liptál. Nûkteré lokality v‰ak zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany budou mít, zejména se to t˘ká lokalit botanick˘ch (·tûpková, Konãiny), geologick˘ch (pûnovce v Dama‰ku), resp. geomorfologick˘ch (skalní v˘chozy).

Hovûzí Obec je situována mezi Vsetínsk˘mi vrchy a Javorníky v nadmofiské v˘‰ce 370 m (Beãva pod Kadûjovem) aÏ 759 m (Filka). Rozlohou 2 211 ha a poãtem 2 329 obyvatel (1999) patfií k vût‰ím obcím okresu. Hlavní sídlo leÏí v údolí Beãvy a v centru má témûfi mûstsk˘ charakter. Vût‰í zástavba dále pokraãuje smûrem do údolí Hofiansko a Hovízky. Místy se v tûchto údolích nacházejí zachovalej‰í dfievûné stavby s tradiãní architekturou.Tyto stavby jsou ãastûj‰í v okrajov˘ch ãástech intravilánu a na samotách na hfibetech Vsetínsk˘ch vrchÛ a v jiÏní ãásti Hofianska.

383

zniãen neznám˘m vandalem, kter˘ v tûsné blízkosti kmene zaloÏil oheÀ. Vût‰í stromy se nacházejí ojedinûle v listnat˘ch lesích nebo v okolí samot, napfi. v Hovízkách, Hofiansku (lípy, buky, javory kleny a babyky). Jejich prÛzkum není dosud ukonãen. Fauna je poznamenána absencí rozsáhlej‰ích a kvalitních lesních jedlobukov˘ch porostÛ. Kromû bûÏn˘ch druhÛ savcÛ (napfi. zajíc, srnec, li‰ka, kuna skalní a lesní, jeÏek aj.) se v lesích pravidelnû vyskytuje jelen a nepravidelnû prase divoké. Muflon se vzácnû zatoulá do PotokÛ z oblasti svého pravidelného v˘skytu v okolí Vsackého Cábu. Rys se obãas zatoulá do okolí PotokÛ z oblasti Dinotic a Lu‰ové. Medvûd se v okolí katastru vyskytoval zaãátkem 80. let (tehdy se potuloval v okolí Dinotic a Snozového u Leskovce) a ve druhé polovinû 90. let (tehdy se potuloval v okolí Uherské). Z netop˘rÛ byli zji‰tûni napfi. netop˘r severní a netop˘r veãerní.

Z ptákÛ bylo v okolí obce zji‰tûno 119 druhÛ, z toho je asi 100 druhÛ hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ byl v jehliãnat˘ch lesích pod Ochmelovem ojedinûle pozorován datlík tfiíprst˘ a tamtéÏ v 80. letech strakapoud bûlohfibet˘. Pravidelnû se vyskytuje datel ãern˘ (hnízdí 2 aÏ 3 páry, zejména v severní ãásti Hovízek ve star˘ch bukov˘ch lesích), holub doupÀák (staré buãiny v Hovízkách, celkem 1 aÏ 2 páry), Ïluna ‰edá (buãiny Hovízky, v nûkter˘ch letech v okolí Jahodného, celkem 1 aÏ 2 páry), jefiábek lesní (Potoky, Hofiansko, celkem 3 aÏ 5 párÛ), sluka lesní (Potoky, Hofiansko), ofie‰ník kropenat˘ (Potoky, Hofiansko pod Filkou), krkavec velk˘ (hnízdí nûkolik párÛ - Potoky, Hofiansko). Z ptákÛ zemûdûlské krajiny pravidelnû hnízdí ve skupinách lip Ïluna zelená (v celé obci kolem 5. párÛ), krutihlav obecn˘ (okolí GrycmanÛ, údolí Stfiíbrník), bramborníãek ãernohlav˘ (1 pár pravidelnû hnízdil do roku 1997 v okolí náspu hlavní silnice, v nûkter˘ch letech i Ïeleznice, naproti správní budovy ZD Horní Vsacko, 1 pár u Ïeleznice pod Dubãím, 1 pár hnízdí pod kravínem na ¤eãiskách), bramborníãek hnûd˘ (vzácnû na vût‰ích a vlhãích loukách, napfi. pod ·krádn˘m, za kostelem v okolí kravína, Stfiíbrník), kfiepelka polní (pravidelnû se jeden sameãek oz˘vá na po-lích pod Dubãím, ojedinûle byla zji‰tûna v Hofiansku - Vefieãném, nûkdy b˘vají 1 aÏ 2 sameãci na ¤eãiskách), koroptev polní (pod ·krádn˘m, okolí Dubãí), chfiástal polní (celkem 3 aÏ 6 volajících samcÛ na vût‰ích loukách - HrabÛvka, okolí Galova a Dubãí, Vefieãné). LedÀáãek fiíãní vzácnû hnízdí na Beãvû a ãasto jej tam lze spatfiit i pfii potulce v létû, na podzim a v pfiedjafií. Skorec hnízdí ve 3 aÏ 5 párech v Hovízkách a Hofiansku, vzácnûji na Beãvû. Pisík obecn˘ se pravidelnû vyskytuje v dobû tahu (kvûten, ãerve-

384

nec - srpen) na Beãvû, ojedinûle tam zahnízdí. Kulík fiíãní vyhnízdí ojedinûle na Beãvû nebo na kukufiiãn˘ch polích v její blízkosti.V obci se vyskytují oba na‰e druhy ãápÛ. âáp ãern˘ má hnízdo za hranicí katastru a do okolí obce létá za potravou, nejãastûji od hnízdi‰È v Jasenicích u Vsetína a od Makyty, pfiípadnû z Dlouhého u Ústí. âáp bíl˘ naopak pfiímo v obci pravidelnû hnízdí jiÏ fiadu let - v 80. letech bylo hnízdo v centru obce na budovû veterinární o‰etfiovny, v 90. letech hnízdí u kravína na ¤eãiskách. Z plazÛ se pravidelnû vyskytují uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky obecná a Ïivorodá. Zmije obecná je jiÏ vzácná. Z obojÏivelníkÛ se bûÏnû vyskytují skokan hnûd˘ a ropucha obecná, v listnat˘ch lesích mlok skvrnit˘, vzácnûji kuÀka Ïlutobfiichá a ãolek horsk˘, ojedinûle rosniãka zelená. Z ryb je nadregionálnû v˘znamn˘, dnes moÏná jiÏ historick˘ v˘skyt sekavãíka horského v ml˘nském náhonu, poslední údaj pochází z 50. let. Náhon má v‰ak zejména v ãásti mezi Hovûzsk˘m splavem a Hromadovou pilou je‰tû dobré podmínky pro jeho existenci. V Beãvû a jejích pfiítocích se pravidelnû vyskytuje asi 10 druhÛ ryb, z ohroÏen˘ch druhÛ to jsou ouklejka pruhovaná, mník jednovous˘, vranka obecná a vranka pruhoploutvá.Vzácnû se objeví druhy, které byly splaveny z rybníãkÛ a nádrÏí v˘‰e proti proudu (Stanovnice, Huslenky pod Hrachoveãkem apod.), napfi. hlavatka, úhofi aj. Pro mnohé druhy je na Beãvû nepfiekonatelnou pfiekáÏkou Hovûzsk˘ splav, kter˘ tak tvofií horní hranici jejich pfiirozeného roz‰ífiení (ouklejka pruhovaná, parma obecná, hrouzek obecn˘). Pfii povodni v létû 1997 se nûkter˘m druhÛm podafiilo dostat i pfies tento jez, napfi. parmû. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se pravidelnûji vyskytuje otakárek fenyklov˘, na Beãvû rak (napfi. pod Hovûzsk˘m splavem). V ml˘nském náhonu se mezi Hromadovou pilou a Hovûzsk˘m splavem vyskytuje silnû ohroÏen˘ mlÏ - velevrub tup˘ (je to jedna ze ãtyfi znám˘ch lokalit jeho v˘skytu v okrese). Populace velevruba je zranitelná kolísáním vodní hladiny a proto musí b˘t stavu náhonu vûnována mimofiádná pozornost. Ke geologick˘m pfiírodním zajímavostem patfií skalní prahy na Beãvû smûrem k Janové, které jsou tvofieny vrstvami odolnûj‰ích pískovcÛ. Cel˘ katastr leÏí v CHKO Beskydy.V obci existuje zatím jedno maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území, a to Pfiírodní památka Stfiíbrník. Mnoho dal‰ích lokalit má v‰ak parametry na vyhlá‰ení ZCHÚ, zejména se jedná o orchidejové louky v Potokách (jejich rozsáhlost je dÛvodem k vyhlá‰ení v kategorii pfiírodní rezervace) a pak men‰í lokality s mokfiady a kvûtnat˘mi loukami v Hovízkách u HajduchÛ a na Su‰ce, v Hofiansku ve Vefieãném a v údolí Stfiíbrník na hfibetû smûrem k Tisovému. Turisticky je velmi zajímavá trasa po vrcholové ãásti hfibetu Vsetínsk˘ch vrchÛ nad Hovízky, od Kro‰enkÛ na Vsetín, odkud jsou pûkné v˘hledy na Javorníky. Ménû atraktivní trasa s v˘hledy na Vsetínské vrchy a Javorníky vede na vrcholy Galov a Jahodn˘.

Huslenky Obec leÏí na rozhraní Vsetínsk˘ch vrchÛ a JavorníkÛ v nadmofiské v˘‰ce 390 m (Beãva nad Hovûzsk˘m splavem) aÏ 922 m (Makyta). Rozlohou katastru 3 508 ha a poãtem 2 113 obyvatel (1999) patfií k vût‰ím obcím

okresu. Hlavní sídlo leÏí v údolí Beãvy, dal‰í vût‰í nakupení staveb je v údolích Kychová, Zbeliãn˘ a pod Uherskou. Mimo tato údolí se nachází ãetná rozpt˘lená zástavba, která je ve vût‰inû pfiípadÛ také je‰tû trvale obydlena. Huslenky mají ze v‰ech obcí okresu nejmalebnûj‰í krajináfiské scenérie - tj. zemûdûlskou krajinu s mnoÏstvím luk, s drobn˘mi lesy, s mnoÏstvím nelesní zelenû a s rozpt˘lenou zástavbou vãetnû tradiãní architektury. V rámci obce se nacházejí i pohledné rodinné shluky dfievûnic, napfi. v údolí âerné - u âotkÛ a u SívkÛ. Mnoho pÛvodních dfievûn˘ch domkÛ rozpt˘len˘ch po katastru je dnes vyuÏíváno hlavnû k rekreaci. Místy se zachovalo tradiãní zemûdûlské hospodafiení s extenzivní pastvou dobytka. Lesy zaujímají celkem 53,1 % rozlohy, coÏ je tûsnû pod prÛmûrnou lesnatostí okresu. Velká ãást lesÛ je tvofiena pfiírodû blízk˘mi bukov˘mi porosty s jedlí a jejich nejrozsáhlej‰í komplex se nachází v údolích Kychová a Uherská. V této oblasti bylo také v rámci územního systému ekologické stability vymezeno velké nadregionální biocentrum, které se vyznaãuje v˘raznû nadprÛmûrnou bohatostí fauny vãetnû trvalé pfiítomnosti nûkter˘ch velk˘ch ‰elem. BlíÏe k Beãvû pfievládají smrkové monokultury, vysazené aÏ ve 20. století. Severnû od Beãvy se nacházejí ãetné drobnûj‰í lesy v zemûdûlské krajinû, zãásti listnaté (habr, buk a lípa) a zãásti smrkové monokultury vysazené v posledních desetiletích. Hlavním tokem je Vsetínská Beãva, která je plnû zregulovaná. Bfiehov˘ porost u Beãvy je dosud nedostateãnû vyvinut, vût‰í stromy se nacházejí jen v okolí soutoku s Huslensk˘m potokem. Z boãních údolí se do Beãvy vlévají dal‰í potoky, které jsou podél zástavby úplnû zregulovány (zejména potok v Kychové), zãásti (mimo intravilán) jsou ponechány s pfiirozen˘mi bfiehy. Plnû zachoval˘ meandrující vût‰í potok se v obci nenachází - pfiirozená koryta mají aÏ v horních ãástech, která ãasto leÏí jiÏ v lesích. V údolí Kychová na severních svazích Makyty je rozsáhlá pramenná oblast, odkud po mnoho desetiletí ãerpalo pitnou vodu i mûsto Vsetín. Dnes je odtud vodou zásobována obec. Flóra. Obec je velmi bohatá na luãní kvûtenu, z hlediska okresu patfií k botanick˘m klenotÛm. Je to zpÛsobeno právû zachováním tradiãního hospodafiení na znaãné ãásti zemûdûlsk˘ch pozemkÛ a také vhodn˘mi mikroklimatick˘mi, geologick˘mi, a v nûkter˘ch pfiípadech i geomorfologick˘mi podmínkami. Nápadné jsou nádherné kvûtnaté louky s orchidejemi, a to zejména v kvûtnu a ãervnu, ve vy‰‰ích polohách i v ãervenci (do první seãe). Nejcennûj‰í orchidejové louky jsou v údolích Kychová, âerné, Uherská, Hluboãek a Losov˘, dále vrcholové louky na Kyãerce a v okolí Hrachovce. Pravidelnû se na území obce vyskytuje 18 druhÛ orchidejí, coÏ je nejvíce ze v‰ech obcí v okrese Vsetín. NejbûÏnûj‰ím luãním druhem je vstavaã muÏsk˘, na nûkter˘ch místech jsou stovky aÏ tisíce kvetoucích jedincÛ (napfi. místy v Kychové, Uherské, Losovém). Dal‰ím hojn˘m, av‰ak jen místy se vyskytujícím druhem je prstnatec bezov˘. V rámci Huslenek se z hlediska okresu, a dá se fiíci i celé severní Moravy, právû zde nachází jeho nejvût‰í populace, napfi. na vrcholov˘ch loukách v okolí Galovsk˘ch luk kvete v nûkter˘ch letech témûfi 6 tisíc jedincÛ, dal‰í vût‰í nalezi‰tû jsou v údolí âerné v okolí osady U âotkÛ, na Kyãerce nad BratfiejÛvkou, v Hluboãku, v Kychové, v Uherské u VarajÛ a jinde. Tato orchidej v‰ak bohuÏel z mnoha jin˘ch luk za posledních dvacet let rychle vymizela a je nutné jejím dosavadním nalezi‰tím vûnovat maximální pozornost vzhledem k jejich nadregionálnímu v˘znamu (nutno zajistit pravidelné obhospodafiování - kosení, extenzivní pastvu bez pfiihnojování). Dal‰ími ãastûj‰ími orchidejemi na loukách jsou pûtiprstka ÏeÏulník, hlavinka horská, vemeník dvoulist˘, prstnatec májov˘ (kromû mnoha drobn˘ch nalezi‰È s desítkami jedincÛ se nachází i vût‰í lokalita

s nûkolika stovkami kvetoucích jedincÛ v Kychové). Mimofiádnû velkou populaci zde má dal‰í, velmi vzácná a dnes v okrese i v celé âR vymírající luãní orchidej vstavaã kukaãka. V Huslenkách na sedmi lokalitách v nûkter˘ch letech kvete celkem aÏ 700 jedincÛ, coÏ je více neÏ ve zb˘vající ãásti okresu dohromady (témûfi celá zdej‰í populace se nachází na nûkolika místech v Kychové). Podobnû vzácn˘m druhem rostoucím v okolí Huslenek ve v˘znamném poãtu je vstavaã osmahl˘. Vyskytuje se na v˘slunn˘ch pastvinách i nûkter˘ch kosen˘ch loukách severnû od Beãvy, nejvíce v údolí Losov˘ a na Buchlovû, ojedinûle také nad ·krádn˘m, v Tisovém a Uherské. Zdej‰í populace je v okrese poãetnû druhou nejvût‰í (nejvût‰í populace je v Hovízkách u Hovûzí a tfietí nejvût‰í se nachází v PP JeÏÛvka u Vsetína). V roce 1998 byla u Huslenek poprvé zji‰tûna dal‰í vzácná orchidej, a to vstavaã bled˘.Tento spí‰e lesní druh byl objeven mezi Kychovou a Hluboãkem. V letech 1985 - 1992 se v Uherské vyskytovaly celkem dvû rostliny nejvzácnûj‰í orchideje okresu v tomto století, a to vstavaãe nachového. BohuÏel, první jedinec vykvetl zfiejmû jen jednou a druh˘ jedinec (kvetl v letech 1988 - 1992) se prÛkaznû stal obûtí nezodpovûdného ãlovûka, kter˘ jej vyr˘pnul (podobn˘ osud nelze vylouãit vzhledem k nápadnosti i u první rostliny). Uherská je jedinou recentní lokalitou této orchideje na celé severní Moravû. Dal‰í velmi vzácnou orchidejí je prstnatec pleÈov˘, vyskytuje se pouze na jednom místû v okolí Uherské v poãtu asi 10 jedincÛ, na celé severní Moravû je to v souãasnosti jedno ze dvou znám˘ch nalezi‰È. Z dal‰ích druhÛ orchidejí se vzácnû vyskytuje okrotice dlouholistá (Hrachovec, Hluboãek, Kychová), v listnat˘ch lesích hlístník hnízdák, v okolí lesÛ kru‰tík ‰irolist˘ (vitální populace je kupfi. na nedávno zalesnûn˘ch louãkách v Hrachoveãku), na mokfiadních loukách vzácnû kru‰tík bahenní (dvû drobná nalezi‰tû jsou v Uherské), na vlhk˘ch loukách pravidelnû bradáãek vejãit˘ a podél lesÛ na vlhãích místech prstnatec FuchsÛv (zejména v Kychové a Slovaãici).Vzhledem k optimálním podmínkám na nûkter˘ch luãních biotopech nelze vylouãit v˘skyt dal‰ích orchidejí, které se je‰tû ojedinûle na Vsetínsku vyskytují nebo se pfied nûkolika desetiletími vyskytovaly, napfi. vstavaã vojensk˘. Rudohlávek jehlancovit˘ byl v jednom exempláfii nalezen v roce 2001 severnû od Beãvy. Mimo orchideje se v obci vyskytuje fiada dal‰ích vzácn˘ch druhÛ rostlin, z nich nejv˘znamnûj‰í je v˘skyt lesostepního bílojetele bylinného v okolí Buchlova (jedná se o nejsevernûj‰í lokalitu na Moravû) a hofieãku Ïlutavého. Hofieãek Ïlutav˘ zde kvete v obou formách, jarní i letní. Hlavní oblastí v˘skytu této rostliny je Kychová (v roce 1999 kvetlo na jedné louce dokonce 1600 jedincÛ jarní formy), men‰í populace jsou v Hluboãku (nejvíce tam kvetlo v roce 1986, a to 1800 jedincÛ) a v okolí Galovsk˘ch luk, je to jediné nalezi‰tû v celé âR. Pravidelnû se vyskytuje fiepíãek trojlist˘ (Hrachovec, Losov˘, Uherská aj.), ojedinûle lze nalézt jednokvítek velekvût˘ (Uherská aj.), zvoneãník ãern˘ (údolí Hrachoveãek, je to jediné vût‰í nalezi‰tû v okrese), zárazu rusou (zji‰tûna na devûtsilu v Kychové), vratiãku mûsíãní (pouze PR Galovské lúky, populaci v‰ak hrozí zánik v dÛsledku sukcese na okraji rezervace). Na vlhk˘ch místech se vyskytuje meãík stfiechovit˘ (napfi. PR Galovské lúky, Zemanova dolina v Uherské), hojnû se vyskytuje prvosenka jarní (prakticky na v‰ech su‰‰ích a nehnojen˘ch kvûtnat˘ch loukách - Kychová, Losové, Uherská aj., na mnoha loukách po tisících jedincÛ), sporadicky se tamtéÏ vyskytuje kociánek dvoudom˘ (zejména okolí Galovsk˘ch luk, Hluboãek, Kychová, Dinotice), místy jsou poãetné populace orlíãku (zejména v Kychové nad Korábeãn˘mi a Javorové, v Uherské pod Krety a na Miãkovû pasínku). Na vlhãích a zastínûn˘ch místech ãasto nalezneme vzácné hru‰tiãky (napfi. okrouhlolistou a men‰í), ãetnûj‰í lokality jsou v Uherské a Kychové, Hluboãku a Hrachoveãku.V bukov˘ch lesích s klenem a jedlí se v okolí Makyty v Kychové a Uherské místy vyskytují populace snûÏenky, ãesneku medvûdího, mûsíãnice vytrvalé, dymnivky, vzácnûji sasanky pryskyfiníkovité, zapalice

385

ÏluÈuchovité a kfiivatce Ïlutého. âasto se v listnat˘ch svûtl˘ch lesích nebo na jejich okrajích vyskytuje l˘kovec jedovat˘. Na nûkolika místech jsou pfiítomny porosty vfiesu (Hluboãek, Hrachoveãek), na rÛzn˘ch vlhãích i su‰‰ích místech lze v záfií najít trliãník (hofieãek) brvit˘. Na nûkolika v˘slunn˘ch pastvinách se nachází vzácn˘ a teplomiln˘ pcháã bezlodyÏn˘ (Losov˘, nad ·krádn˘m, Uherská u lomu, Kotlina, Závr‰í, Hrachovec U HnátkÛ). V˘znaãné jsou také jalovcové pastviny. V rámci obce se nachází nûkolik velmi hodnotn˘ch lokalit, nejvût‰í porost jalovce je na zaãátku údolí Uherská, dal‰í je v Uherské pod Krety a nad ·krádn˘m (ten je zãásti jiÏ zarostl˘ náletem borovice a smrku, tím hrozí zánik vzácné kvûtenû).Tyto biotopy mají pestrou kvûtenu i hmyzí faunu, je v‰ak nutné je zemûdûlsky obhospodafiovat, ideální je trvalá extenzivní pastva dobytka (pfiípadnû kombinovaná s jednou seãí roãnû). Ze vzácnûj‰ích hub se vyskytují hfiib nachov˘trusn˘ (Makyta), hfiib QueletÛv, lo‰ák rezav˘ (Uherská, je to jedna ze dvou lokalit v okrese), ucháã obecn˘, klouzek zrnit˘, kyj HerkulÛv, na travnat˘ch okrajích lesÛ ‰Èavnatka luãní, ‰Èavnatka modfiínová a slizák skvrnit˘. Mykologicky v˘znamné lokality se nacházejí v Kychové, Uherské, Losovím, okolí Ochmelova a poblíÏ nûkter˘ch pasekáfisk˘ch usedlostí, napfi. U SívkÛ. V obci se nachází nûkolik v˘znamn˘ch stromÛ. K nejstar‰ím z nich patfií vykotlaná lípa u KretÛ v Uherské a lípa u pÛvodní dfievûnice severnû za stoÏárem na Kyãerce (obû mají obvod pfies 600 cm), dal‰í mohutná lípa se nachází v Hluboãku.V obci je sice více hodnotn˘ch stromÛ, zatím v‰ak nebyly detailnûji prozkoumány. Fauna je velmi pestrá, zahrnuje druhy vyÏadující rozlehlej‰í pfiírodû blízké lesy i druhy teplomilné, z polních a luãních biotopÛ. Z vût‰ích savcÛ se vyskytují bûÏné druhy, napfi. li‰ka, zajíc, srnec, kuna skalní a lesní, prase divoké, jezevec, v lesnatûj‰ích oblastech JavorníkÛ se pravidelnû vyskytuje jelen. TamtéÏ se trvale zdrÏuje rys, v okolí Makyty se od konce 80. let i rozmnoÏuje.Témûfi kaÏd˘ rok se vyskytuje medvûd, v roce 1997 dvakrát zpÛsobil ‰kodu na ovcích u samoty na Galovsk˘ch loukách. Vlk byl ojedinûle zji‰tûn v roce 1995 v okolí Makyty ze strany Vala‰ské Senice (zatoulal se pfii migraci).Z drobn˘ch savcÛ je nejzajímavûj‰í v˘skyt my‰ivky horské v okolí Papajského sedla, z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ drobn˘ch zemních savcÛ se vyskytují napfi. rejsek horsk˘ (Papajské sedlo, Uherská), rejsec ãern˘ (Kychová,Uherská) a pl‰ík lískov˘.Z netop˘rÛ je regionálnû v˘znamná rozsáhlej‰í letní kolonie netop˘ra velkého na kostele, kromû nûho byl v obci zji‰tûn netop˘r rezav˘.

Z ptákÛ bylo zji‰tûno 126 druhÛ, z toho asi 100 druhÛ je hnízdících. Ze vzácn˘ch lesních druhÛ je nejv˘znamnûj‰í pfiítomnost ptákÛ, ob˘vajících staré jedlobukové lesy, a to strakapouda bûlohfibetého (v ‰ir‰ím okolí Makyty hnízdí 5 aÏ 10 párÛ), dále se v bukov˘ch lesích ve Slovaãici a v Kychové pravidelnû vyskytují holub doupÀák, lejsek mal˘, datel ãern˘ a Ïluna ‰edá.TamtéÏ hnízdí 1 aÏ 2 páry ãápa ãerného, jeden pár v˘ra velkého a na lesních pasekách sluka lesní (celkem 5 aÏ 10 párÛ). V okolí lesních porostÛ s porosty lísky na okrajích se v odlehlej‰ích ãástech pravidelnû vyskytuje jefiábek lesní (Hrachovec, Javorové v Kychové a jinde). Ojedinûle byla na Hrachovci pozorována vzácná malá soviãka kulí‰ek nejmen‰í, a nûkolikrát datlík tfiíprst˘. V dobû pohnízdní potulky v srpnu byl v Uherské na pfieletu pozorován mlad˘ orel skalní, pocházející nejspí‰e z hnízdi‰È na Slovensku, na podzimním pfieletu jefiáb popelav˘ (napfi. v fiíjnu 1998).Ve smrkov˘ch lesích severnû pod Hrachovcem hnízdí lokálnû vût‰í populace kosa horského, vyskytuje se v‰ak i na dal‰ích ãástech katastru. V jehliãnat˘ch lesích v okolí Hrachovce a Makyty vzácnû hnízdí ofie‰ník kropenat˘. V Losovém u NohálÛ na pfielomu 80. a 90. let ojedinûle vyhnízdil velmi vzácn˘ dudek chocholat˘, pro hnízdûní tam má v rámci okresu vhodné podmínky (dosud trvající extenzivní pastva skotu, pfiítomnost vût‰ích dutin v okolních stromech). Zaãátkem ãervna 1993 byl na Bafiinách pozorován zpívající slavík tmav˘, kter˘ se tam zfiejmû náhodnû zatoulal pfii jarním tahu do hnízdi‰È v Polsku (v celém okrese je to jedin˘ znám˘ v˘skyt z doby hnízdûní). Z ptákÛ polních a luãních biotopÛ se vyskytuje fiada vzácn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ, napfi. pûnice vla‰ská (jednotlivé páry ob˘vají vût‰í kfiovinaté porosty v Losovém, Tisovém, Zbeliãném a Hluboãku, pod ·krádn˘m, jiÏnû od kostela za farmou ZD), krutihlav obecn˘ (hnízdí na lokalitách poblíÏ mraveni‰È - Losov˘, Hluboãek, Tisové aj.), koroptev polní (Bafiiny,Tisové), kfiepelka polní (v 90. letech se z obiln˘ch polí zpravidla oz˘vali 2 aÏ 3 sameãci - Hluboãek, Zbeliãné, údolí Beãvy pod Zbeliãn˘m), chfiástal polní (v 90. letech se oz˘valo 4 aÏ 8 sameãkÛ, na rozlehlej‰ích, kvûtnat˘ch i kulturních loukách v Kychové, Zbeliãném, Hrachoveãku, dále v Losovém, u ·krádného, v Uherské, v okolí Tisového aj.), bramborníãek ãernohlav˘ (podél Ïeleznice a hlavní silnice mezi Obecním úfiadem a Kychovou pravidelnû hnízdí 2 aÏ 4 páry - z toho jeden na Bafiinách, jeden pod Zbeliãn˘m a jeden v okolí Obecního úfiadu, dal‰í páry hnízdí pod ·krádn˘m podél stromofiadí u cesty a v severní ãásti Kychové), bramborníãek hnûd˘ (ojedinûlé páry jsou na vlhãích loukách, obvykle obãas vypásan˘ch - napfi. mezi Hrachoveãkem a Kychovou, v okolí rozcestí Uherská a jiÏnû od kostela za farmou). LedÀáãek fiíãní v nûkter˘ch letech hnízdí na Huslenském potoku nebo na Beãvû (ãast˘ je ov‰em na pohnízdní potulce od ãervence do fiíjna), skorec vodní hnízdí v poãtu 3 aÏ 5 párÛ (Kychová, Uherská).Velmi vzácnû byl v dobû hnízdûní zji‰tûn Èuh˘k ‰ed˘, od konce 80. let byl v dobû hnízdûní dvakrát pozorován ve Zbeliãném. Kriticky ohroÏen˘ strnad luãní byl v posledních tfiiceti letech poprvé zji‰tûn aÏ v létû 1997 v Losovém (jeden sameãek), podruhé na jafie 2000 (mezi Hrachoveãkem a Kychovou zpívali celkem 4 sameãci, ktefií zfiejmû jiÏ patfiili ke hnízdícím párÛm). Ve vzrostl˘ch lípách v zemûdûlské krajinû hnízdí Ïluna zelená (v obci je 3 aÏ 5 párÛ). Z plazÛ se vyskytují bûÏné druhy, zejména je‰tûrky obecná a Ïivorodá, slep˘‰ kfiehk˘ a uÏovka obojková. Ze vzácn˘ch druhÛ byla v Kychové a Uherské zji‰tûna zmije obecná. Vyskytuje se nûkolik druhÛ obojÏivelníkÛ, kromû bûÏn˘ch druhÛ jako skokan hnûd˘, ropucha obecná, kuÀka Ïlutobfiichá a mlok skvrnit˘, napfi. ãolek horsk˘ (Uherská a Kychová) a v údolní nivû Beãvy rosniãka zelená.

386

Z ryb se v Beãvû vyskytují napfi. pstruh obecn˘, lipan, jelec tlou‰È, parma, hrouzek obecn˘, vranka obecná, mfienka a ouklejka pruhovaná. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se na kvetoucích loukách pravidelnûji vyskytuje otakárek fenyklov˘, na jediné lokalitû Ïije modrásek ãernoskvrnn˘ (pravdûpodobnû je to jiÏ poslední nalezi‰tû na celé severní Moravû) a velmi vzácn˘ pavouk sklípkánek ãern˘ (je to jedna ze dvou znám˘ch lokalit v okrese a na celé severní Moravû, druhé nalezi‰tû je u Janové). Ze vzácnûj‰ích druhÛ váÏek se pravidelnûji v Uherské a Kychové vyskytuje páskovec dvouzub˘.V rybníãcích pod Hrachoveãkem se vyskytují rak a ‰keble, u obou rodÛ nebyla dosud provedena pfiesnûj‰í determinace. Obec Huslenky má z hlediska flóry a entomofauny zastoupeny nejhodnotnûj‰í teplomilné (resp. lesostepní) druhy v okrese. Je to zpÛsobeno vedle pfiíhodného reliéfu terénu jednak tím, Ïe nedo‰lo k tak enormnímu zalesÀování v posledních sto letech a zejména pak tím, Ïe mnohé botanicky dÛleÏité lokality na území katastru unikly devastaci ze strany zemûdûlského druÏstva v 60. aÏ 80. letech 20. století (takové ‰tûstí ostatní obce okresu nemûly). Celé území leÏí v CHKO Beskydy. V obci v souãasnosti existuje jediné maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území - Pfiírodní rezervace Galovské lúky, která se bude roz‰ifiovat na okolní louky se vzácnou kvûtenou. Mimo tuto lokalitu je na území obce fiada dal‰ích, pfiírodovûdecky hodnotn˘ch míst, která mají parametry na zaji‰tûní zvlá‰tního ochranného reÏimu v kategorii pfiírodní památky (napfi. men‰í orchidejové louky a jalovcové pastviny, zejména v Hluboãku, Kychové, Uherské, na Buchlovû) nebo pfiírodní rezervace (pastvina Losov˘, rozsáhlej‰í orchidejové louky v Kychové, v âerném a v okolí Kyãerky, jedlobukové porosty s klenem v okolí Makyty apod.). Okolí Huslenek je rovnûÏ turisticky velmi zajímavé. Jsou tam napfi. nádherné krajináfiské v˘hledy od stoÏáru z vrcholu Kyãerky nad údolími Losov˘ a BratfiejÛvka (zejména do údolí Vsetínské Beãvy a na hfibety JavorníkÛ), pûkné v˘hledy na Vsetínské vrchy jsou z vrcholov˘ch luk západnû od kóty Hrachovce.

Hutisko - Solanec âást území v okolí vrchu Poskla (576 m n. m.) je situována v RoÏnovské brázdû, jiÏní hornatá ãást katastru zasahuje do severní ãásti Vsetínsk˘ch vrchÛ. Nejniωí místo leÏí na severním okraji lesa v údolí Beãvy (440 m n. m.), nejvy‰‰í polohy se nacházejí na rozvodním vrcholovém hfibetu Vsetínsk˘ch vrchÛ (Taneãnice 912 m n. m., Lé‰tí 900 m n. m., SoláÀ 861 m n. m.). Rozlohou 2 993 ha a poãtem 1 924 obyvatel (1999) patfií ke stfiednû velk˘m obcím okresu. Obsahuje katastry Solanec a Hutisko, které v minulosti pÛvodnû pfiedstavovaly samostatné obce. Souãasné osídlení je soustfiedûno pfieváÏnû kolem centra obce na jiÏním svahu vrchu Poskla a v místních ãástech Solanec, Zákopãí, Pod Solánûm a podél potoka KaÀÛvka. Rozpt˘lená sídla se nacházejí zejména v jiÏní a v˘chodní ãásti území. Zachovalé dfievûné stavby se nacházejí vût‰inou mimo souvislou zástavbu, hlavnû na pasekách, mnohé slouÏí rekreaci. Lesy zaujímají 63,3 % rozlohy. Tvofií je témûfi v˘hradnû druhotné monokultury smrku. Bezlesá krajina v bliωím okolí hlavního sídla je zemûdûlsky obhospodafiována s vût‰í intenzitou, v˘‰e poloÏené pozemky na svazích a vrcholech jsou vyuÏívány pouze extenzivnû (vût‰inou kosení nebo pastva).

Na území obce se nachází pomûrnû hustá síÈ vodních tokÛ s nejv˘znamnûj‰ími potoky Solaneck˘, Lé‰tí, Misná, KaÀÛvka a HáÏovick˘. Jejich spodní úseky jsou regulovány, místnû je regulace naru‰ena nebo je zaniklá. Bfiehové porosty jsou vût‰inou zachovány pomûrnû dobfie, jsou zastoupeny stromy klenu, jasanu, ol‰e a místy i vrby. Nejzachovalej‰ími jsou potoky KaÀÛvka a Solaneck˘. Solaneck˘ potok je díky velkému spádu a transportu velkého mnoÏství ‰tûrkÛ typickou ‰tûrkonosnou bystfiinou s pfiíznaãnou dynamikou korytotvorn˘ch vodních procesÛ. Obec je napojena na âOV. Flóra. Velmi cenné jsou kvûtnaté louky na such˘ch i mokfiadních stanovi‰tích. Nacházejí se pfiedev‰ím na svazích Solánû, ale také v Zákopãí, na Poskle nebo v okolí potoka KaÀÛvky a Hákovského vrchu. Vzácnûji se nacházejí zbytky jalovcov˘ch pastvin, dfiíve s bohat‰í kvûtenou, dnes ãasto ladem leÏících a zarÛstajících nálety dfievin, napfi. v PP Poskla, Za Hutí a jinde. Flóra tûchto luk a pastvin obsahuje fiadu ochranáfisky hodnotn˘ch druhÛ, zejména orchidejí - v okolí obce jich bylo zji‰tûno celkem 11 druhÛ. Nejvzácnûj‰í orchidejí je vemeníãek zelen˘, kter˘ roste pouze na jednom místû v okolí sedla âarták (v celém okrese jsou známy pouze 4 lokality). Z dal‰ích vstavaãovit˘ch rostlin se vyskytují hlavinka horská (nejbohat‰í populace jsou na kosen˘ch loukách v okolí vleku západnû od sedla âarták, kde kvete aÏ 400 jedincÛ; dal‰í drobn˘ v˘skyt je na loukách v okolí Solánû a jinde), pûtiprstka ÏeÏulník (zejména louky v okolí sedla âarták a jinde na hlavním hfibetu Vsetínsk˘ch vrchÛ), prstnatec FuchsÛv (nejvût‰í populace je na loukách pod Hákovsk˘m vrchem, kde kvetou 4 tisíce jedincÛ, desítky aÏ stovky jedincÛ jsou roztrou‰enû na dal‰ích místech), prstnatec bezov˘ (okolí Solánû, v˘chodnû pod Îebraãkou, Zákopãí, pod Dílem, pod Solánûm a jinde), prstnatec májov˘ (na vût‰inû mokfiadních luk), vstavaã muÏsk˘ (okolí Solánû, Zákopãí), vemeník dvoulist˘ (roztrou‰enû na loukách, zejména SoláÀ a pod Solánûm, Zákopãí), bradáãek vejãit˘ (vlhãí louky, zejména pod Hákovsk˘m vrchem), kru‰tík ‰irolist˘ (ãetn˘ je podél okrajÛ mlad‰ích smrkov˘ch lesÛ), kru‰tík bahenní (vût‰í populace je na prameni‰ti Za Hutí, dal‰í jsou pod Hákovsk˘m vrchem a pod Mísnú). Pûtiprstka ÏeÏulník a hlavinka horská mají na území obce jeden z nejsevernûj‰ích v˘skytÛ v okrese Vsetín. Z dal‰ích ochranáfisky zajímavûj‰ích rostlin se vyskytují trliãník brvit˘ (napfi. Za Hutí, v sedle âarták), meãík stfiechovit˘ (zejména PP Poskla III, dále pod Hákovsk˘m vrchem a pod Díly), tolije bahenní (tamtéÏ), rosnatka okrouhlolistá (roste pouze na jedné lokalitû), kociánek dvoudom˘ (Zákopãí), plavuÀ vidlaãka (Zákopãí) a Ïebrovice rÛznolistá. Ze zavleãen˘ch invazních rostlin se ojedinûle vyskytuje bol‰evník velkolep˘ ve v˘chodní ãásti území a kfiídlatka japonská. Na lesních pasekách severov˘chodnû pod vrcholem Taneãnice se vyskytuje zavleãen˘ a dekorativnû vyhlíÏející náprstník ãerven˘. Z mohutn˘ch stromÛ je nápadná lípa srdãitá, která roste v centru obce u kostela. V okolí je více stromÛ pozoruhodn˘ch svou velikostí, jejich prÛzkum není dosud ukonãen. Ze savcÛ se vyskytují napfi. srnec, zajíc, li‰ka, jezevec, kuna lesní, u sídel kuna skalní a jeÏek. Z vût‰ích savcÛ se vyskytuje jelen, vzácnû se do jiÏní ãásti katastru zatoulají rys a medvûd (vÏdy v okolí Solánû, napfi. jednou v 80. letech, v roce 2000 se opakovanû zdrÏoval jedinec, kter˘ byl pozdûji odchycen v Brodské u Nového Hrozenkova). Z ptákÛ bylo zji‰tûno celkem 92 druhÛ, z toho 81 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (pravidelnû na pfieletu, v nûkter˘ch letech hnízdí v lokalitû Klíny pod Solánûm), jestfiáb lesní, vãelojed

387

lesní (ãastûji b˘vá vidût v okolí Solánû), ostfiíÏ lesní (v nûkter˘ch letech 1 pár, okolí Solánû a Poskly), kos horsk˘ (pravidelnû hnízdí ve smrkov˘ch lesích, ãasto zalétá na pfiilehlé louky), ofie‰ník kropenat˘, jefiábek lesní (nejménû 5 párÛ - napfi. Zákopãí, Díly, okolí Solánû aj.) a sluka lesní. Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: chfiástal polní (na vût‰ích loukách se oz˘vá 3 aÏ 6 sameãkÛ, zejména v okolí hlavního sídla obce a Hákovského vrchu, nûkdy i v okolí Solánû), kfiepelka polní (v nûkter˘ch letech se 1 sameãek oz˘vá jihozápadnû nad hlavním sídlem), bramborníãek hnûd˘ (ojedinûle hnízdí na vût‰ích a vlhk˘ch loukách v okolí hlavního sídla), bramborníãek ãernohlav˘ (ojedinûle u silnice jiÏnû od hlavního sídla), Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû na v‰ech kfiovinat˘ch místech) a lindu‰ka luãní (hnízdí na Soláni). V roce 2000 byl poprvé v okolí obce zji‰tûn kriticky ohroÏen˘, velmi vzácn˘ strnad luãní (zpívající sameãek). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se na tocích vyskytuje skorec vodní (pravidelnû hnízdí 4 aÏ 6 párÛ) a ledÀáãek fiíãní (ãasto na pfieletu, jen vût‰í potoky).V zahradách pravidelnû hnízdí nûkolik párÛ rehka zahradního, ve skupinách vût‰ích listnat˘ch stromÛ vzácnûji lejsek ‰ed˘ a ojedinûle sedmihlásek hajní. Krkavec velk˘ hnízdí v poãtu nûkolika párÛ. Koroptev polní se vyskytovala do roku 1989. Pfiírodní populace baÏanta byla pfiítomna do poloviny 90. let. Dudek chocholat˘ se vzácnû vyskytuje v dobû jarního tahu. Z plazÛ se vyskytují uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrka Ïivorodá a vzácnû zmije obecná (ãastûj‰í je v okolí Solánû). Z obojÏivelníkÛ se pravidelnû vyskytují skokan hnûd˘, v listnat˘ch lesích mlok skvrnit˘, vzácnûj‰í je ropucha obecná, kuÀka Ïlutobfiichá a ãolek horsk˘. Z ryb se v potocích vyskytují pstruh obecn˘ a vranka pruhoploutvá. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se na lokalitû v Zákopãí vyskytuje saranãe vrzavé, v povodí RoÏnovské Beãvy je to ojedinûl˘ v˘skyt. Vzácnûji lze na loukách spatfiit otakárka fenyklového a na lesních cestách u potokÛ batolce duhového. Na kvûtnat˘ch loukách a pasekách se v létû vyskytují ãetné druhy hmyzu, nápadní jsou brouci (zejména tesafiíci, napfi. tesafiík skvrnit˘) a mot˘li.V Zákopãí se nachází neobvykle vysoká koncentrace kup lesních mravencÛ rodu Formica.V Solaneckém potoku se vyskytuje rak fiíãní, zfiejmû bude na dal‰ích tocích. V okolí obce jsou ãetné sesuvy pÛdy, ve vût‰ím mûfiítku se znovu projevily po siln˘ch de‰tích v ãervenci 1997. Rozsáhlé sesuvy se projevily zvlá‰tû na svazích Solánû, v Zákopãí a v údolí Solaneckého potoka. Celé území leÏí v CHKO Beskydy.V okolí obce se nachází zatím jedno zvlá‰tû chránûné území, a to Pfiírodní památka Poskla, která se skládá ze tfií izolovan˘ch ãástí. Na vyhlá‰ení ZCHÚ mají parametry dal‰í lokality, zejména to jsou kvûtnaté louky nebo svahová prameni‰tû s bohat˘m v˘skytem orchidejí, napfi. v okolí sedla âarták na Soláni, pod Hákovsk˘m vrchem, Za Hutí a pod Díly. V okolí obce jsou zajímavé turistické trasy zejména na Soláni, odkud jsou nádherné v˘hledy na vrcholy Moravskoslezsk˘ch Beskyd a JavorníkÛ. Území katastru není je‰tû dostateãnû prozkoumáno, zejména jihozápadní a jihov˘chodní ãást, a proto lze pfii dal‰ích prÛzkumech oãekávat nové nálezy ochranáfisky hodnotn˘ch druhÛ rostlin, ÏivoãichÛ a biotopÛ.

388

Chorynû Chorynû leÏí na jiÏním okraji Podbeskydské pahorkatiny v nadmofiské v˘‰ce 320 m aÏ 363 m. Poãtem 760 obyvatel (1999) a rozlohou 911 ha patfií k men‰ím obcím okresu. Obec obsahuje katastry Chorynû a Lhoty u Chorynû. Zástavba obou sídel je soustfiedûna do celkÛ bez izolovan˘ch usedlostí. Lesy zaujímají 21,9 % plochy, vût‰í lesní celky se nacházejí v Doubravû, na pravém bfiehu Beãvy a na Hradi‰ti. Jsou tvofieny hlavnû listnat˘mi porosty s pfiirozenou skladbou dfievin (lípa, dub, habr, jasan aj.). Lesy na pravém bfiehu Beãvy mají místy charakter luÏního lesa. Zemûdûlská krajina je negativnû poznamenána intenzivním hospodafiením. Nejvût‰ím tokem je Beãva, která byla zcela zregulována. Po velk˘ch vodách v‰ak docházelo k naru‰ování regulace, která byla témûfi zlikvidována pfii povodni v ãervenci 1997 a bfiehy tak zÛstaly v pfiirozeném stavu bez opevnûní. Pfii vodní erozi do‰lo místy k obnaÏení skalního podloÏí s paleontologick˘mi nálezy star˘mi milióny let (zejména podél levého bfiehu nad ústím Juhynû, dále prav˘ i lev˘ bfieh na severozápadním okraji katastru a lev˘ bfieh naproti Lhotky n. B.). Dal‰ím v˘znamn˘m tokem je Juhynû, která je v celém úseku plnû zregulována a mimo intravilán má umûle vysazen˘ mlad˘ bfiehov˘ porost. Na území se nachází novûj‰í rybník u Juhynû, na toku Pastevník se pfiipravuje vybudování nádrÏe na zadrÏení pfiívalov˘ch vod z pfiilehl˘ch meliorovan˘ch pozemkÛ. Na území katastru se nachází nejvût‰í a nejv˘znamnûj‰í rybniãní soustava okresu, a to ChoryÀské rybníky (celkem 50 ha plochy). Mimo ni jsou pfiítomny je‰tû dal‰í men‰í vodní plochy s chovem ryb, napfi. rybník jihozápadnû od obce na levém bfiehu Juhynû a zatopená ‰tûrkovna mezi Beãvou a starou silnicí na Hustopeãe n. B. Flóra obce je ve srovnání s okolními obcemi bohatá, je v‰ak soustfiedûna jen do nûkter˘ch ãástí katastru - na ChoryÀskou StráÏ a okolí, ChoryÀsk˘ mokfiad, lom pod Lhotou u Chorynû. Z orchidejí se vyskytuje nejménû 7 druhÛ: nejvzácnûj‰í je vstavaã kukaãka (roste jen na jedné louce na ChoryÀské StráÏi a je to v západní polovinû okresu Vsetín jediná lokalita), vstavaã muÏsk˘ (ojedinûle roste na loukách na ChoryÀské StráÏi), vstavaã bled˘ (roste v lese na severním svahu Chorynské StráÏe nad Beãvou), prstnatec májov˘ (men‰í populace kvete na ChoryÀském mokfiadu), kru‰tík modrofialov˘ (svah ChoryÀské StráÏe nad Beãvou), kru‰tík polabsk˘ (Doubrava, u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ) a hlístník hnízdák (Doubrava).V listnat˘ch lesích nad Beãvou pfiedpokládáme je‰tû v˘skyt dal‰ích orchidejí, napfi. kru‰tíku ‰irolistého a bradáãku vejãitého. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ rostlin se vyskytují: záraza alsaská (ChoryÀská StráÏ, je to jediná lokalita v okrese Vsetín), modfienec chocholat˘ (ChoryÀská StráÏ), lilie zlatohlavá (lesy severnû od ChoryÀské StráÏe nad Beãvou), omûj vlãí (tamtéÏ), ãern˘‰ rolní (lom severnû pod Lhotou u Chorynû), kapradiník baÏinn˘ (ChoryÀsk˘ mokfiad), ÏluÈucha slatinná (ChoryÀsk˘ mokfiad), ostfiice oddálená (ChoryÀská StráÏ). Ze vzácnûj‰ích druhÛ hub byly nalezeny napfi. mísenka oranÏová a rosolovka listovitá v lesích v okolí Beãvy a ChoryÀsk˘ch rybníkÛ. Pozoruhodné stromy se zachovaly v obci málo. Pfiímo v intravilánu roste velk˘ dub poblíÏ ‰koly. Je‰tû mohutnûj‰í dub se nachází u Malého ChoryÀského rybníku, na jeho jiÏním okraji. Dal‰í vzrostlé duby najdeme na v˘chodním okraji Malého ChoryÀského rybníku. U ChoryÀsk˘ch rybníkÛ rostou také mohutné staré vrby. U v‰ech stromÛ se pfiedpokládá vy‰‰í stupeÀ ochrany (VKP, PS). V obci je velk˘ch stromÛ více, ale nebyly je‰tû detailnûji prozkoumány.

Ze savcÛ se vyskytují napfi. zajíc, srnec, li‰ka, kuna skalní, jeÏek aj. V okolí ChoryÀské StráÏe Ïije jezevec. Na Beãvû i Juhyni se pfii migraci vzácnû objeví vydra fiíãní. Nejlépe je prozkoumána ptaãí fauna. V rámci obce bylo zji‰tûno na 210 druhÛ ptákÛ, z toho 103 druhÛ hnízdí. Nejbohat‰í avifauna je na rybnících a v listnat˘ch lesích s mokfiady u Beãvy. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (hnízdí v lesích Doubravû a za ChoryÀsk˘m mokfiadem, v obci je ãasto na pfieletu), datel ãern˘ (b˘vá na pfieletu, listnaté lesy), krkavec velk˘ (na pfieletu). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: Èuh˘k obecn˘ (u kfiovin v okolí obce, celkem hnízdí kolem 10 párÛ), Èuh˘k ‰ed˘ (v nûkter˘ch letech hnízdí 1 pár jihozápadnû pod ChoryÀskou StráÏí, je to z hlediska okresu velmi vzácn˘ druh; v celém okrese totiÏ hnízdí jen 2 aÏ 4 páry), bramborníãek ãernohlav˘ (1 pár u silnice jiÏnû od obce smûr Kladeruby, 1 pár nepravidelnû u staré cesty Lhotka n. B. - Hustopeãe n. B., v dobû tahu na ChoryÀském mokfiadu), bramborníãek hnûd˘ (1 pár hnízdí u rákosiny jihozápadnû pod ChoryÀskou StráÏí, jinak pravidelnû v dobû tahu na loukách a na ChoryÀském mokfiadu). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: krutihlav obecn˘ (1 pár hnízdí v sadu na jihozápadním svahu ChoryÀské StráÏe), Ïluva hajní (v listnat˘ch lesích v okolí obce 2 aÏ 3 páry), rehek zahradní (v zahradách obce hnízdí 2 aÏ 3 páry), ãáp bíl˘ (dlouhodobû hnízdí 1 pár v obci). Ze vzácnûj‰ích mokfiadních druhÛ se vyskytují: ãírka obecná a ãírka modrá (na ChoryÀsk˘ch rybnících ojedinûle zahnízdí, pravidelnû jsou na tahu), lÏiãák pestr˘ (ChoryÀské rybníky, pouze na tahu), ostralka ‰tíhlá (pravidelnû na tahu ChoryÀské rybníky), strnad rákosní (po 1 páru rákosina jihozápadnû pod ChoryÀskou StráÏí a u Juhynû, ChoryÀsk˘ mokfiad 5 aÏ 6 párÛ, v dobû tahu je také v porostech v okolí Beãvy), ledÀáãek fiíãní (nepravidelnû hnízdí 1 - 2 páry na Beãvû, ãast˘ je pfii potulce na Beãvû, Juhyni, na rybnících a ‰tûrkovnách), pisík obecn˘ (pravidelnû v dobû tahu na Beãvû, ojedinûle tam vyhnízdí), kulík fiíãní (pravidelnû v dobû tahu na Beãvû, ‰tûrkovnách a rybnících, ojedinûle tam vyhnízdí), chfiástal kropenat˘ (nepravidelnû 1 pár ChoryÀsk˘ mokfiad), chfiástal vodní (1 aÏ 2 páry ChoryÀsk˘ mokfiad), moudivláãek luÏní (v nûkter˘ch letech vyhnízdí 1 aÏ 2 páry - v okolí Beãvy a rybníkÛ), moták pochop (1 pár v rákosinách v okolí obce, 1 pár ChoryÀsk˘ mokfiad). Na ChoryÀsk˘ch rybnících se v dobû tahu vyskytují desítky velmi vzácn˘ch vodních druhÛ ptákÛ, zejména kachen, bahÀákÛ, rybákÛ a rackÛ.

Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se vyskytují: otakárek fenyklov˘ (pravidelnû je na ChoryÀské stráÏi, v roce 1993 byl pfiítomen ve velkém poãtu), ojedinûle se vyskytují roháã obecn˘, tesafiík piÏmov˘ (okolí Beãvy), saranãe Sphingonotus caerulans (v létû 1999 bylo hojné na ‰tûrkov˘ch náplavech v korytû Beãvy a na jejích erodovan˘ch bfiezích) a nûkteré vzácné druhy váÏek (napfi. váÏka jarní a jasnoskvrnná, ‰ídlo luãní - v‰e zji‰tûno na ChoryÀském mokfiadu). Nûkdy se v Juhyni objeví rak, kter˘ sem b˘vá splaven z okolí Kelãe. Je‰tû v 60. letech se nad Choryní u Juhynû nacházel náhon (v místû dne‰ního rybníku), kde Ïily ‰keble, pravdûpodobnû se jednalo o velevruba nadmutého (v 90. letech je‰tû Ïil v Keleãském náhonu).V ChoryÀsk˘ch rybnících se vyskytuje ‰keble rybniãná. K dal‰ím zajímavostem patfií geologické jevy a paleontologické nálezy. V okolí Chorynû jsou nepfiíli‰ hluboko pod povrchem prvohorní horniny, v Doubravû se kdysi i tûÏilo uhlí. Na levém bfiehu Beãvy pod ChoryÀskou StráÏí se nacházejí balvany z tû‰initu, kter˘ je sopeãného pÛvodu, a které sem byly zavleãeny pfii posunu hornin v prÛbûhu alpínského vrásnûní pfied milióny lety. Na území obce se nachází nûkolik star˘ch vrtÛ, které slouÏily k hledání loÏisek ropy a zemního plynu (byly nalezeny jen nepatrné zdroje). V korytû Beãvy byly také odkryty vzácnûj‰í horniny, napfi. menility, jejichÏ podstatnou sloÏkou je opál, a pelokarbonáty (smûs minerálÛ s ponûkud vy‰‰ím obsahem Ïelezn˘ch rud).V˘znamná jsou paleontologická nalezi‰tû se schránkami vodních ÏivoãichÛ, dokonce i s otisky ryb. Nejcennûj‰í bylo objeveno podél levého bfiehu Beãvy mezi silniãním mostem a ústím Juhynû, dal‰í jsou na levém bfiehu naproti Lhotky n. B. a na pravém i levém bfiehu v okolí ústí Mfienky (jiÏ v k. ú. Kladeruby). Paleontologické zbytky lze jinak nalézt v‰ude po obou bfiezích Beãvy, kde do‰lo vodní erozí a odnosem ‰tûrkÛ a zvûtralin pfii povodni v roce 1997 k obnaÏení na skalní podloÏí. V katastru obce se nacházejí dvû zvlá‰tû chránûná území, a to Pfiírodní památka ChoryÀská StráÏ a Pfiírodní rezervace ChoryÀsk˘ mokfiad.V pfií‰tích letech se pfiipravuje zfiízení rozlehlej‰í pfiírodní rezervace obsahující listnaté lesy se vzácnou kvûtenou na úpatí svahu Doubravy a ChoryÀské StráÏe spolu s korytem Beãvy a s listnat˘mi porosty severnû od Beãvy. Je to velmi hodnotn˘, a z hlediska okresu unikátní pfiírodní celek obsahující zachovalej‰í spoleãenstva údolní nivy podhorské fieky a lokality s v˘znaãn˘mi paleontologick˘mi nálezy, geologick˘mi a geomorfologick˘mi jevy.

Z plazÛ se vyskytují bûÏnûj‰í druhy, hojná je zejména uÏovka obojková, dále lze spatfiit slep˘‰e kfiehkého, je‰tûrky obecnou a Ïivorodou. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují kromû bûÏn˘ch druhÛ (skokan hnûd˘ a ropucha obecná) ropucha zelená, skokan skfiehotav˘, skokan ‰tíhl˘, rosniãka zelená, ãolek obecn˘ (ChoryÀsk˘ mokfiad), v 80. letech se na ChoryÀském mokfiadu vyskytoval kriticky ohroÏen˘ ãolek velk˘. Nejvût‰ím refugiem obojÏivelníkÛ je ChoryÀsk˘ mokfiad. Bohatá je rybí fauna. V Beãvû a Juhyni Ïije celkem asi 25 druhÛ ryb, z toho 15 druhÛ patfií k pÛvodním druhÛm. V Beãvû patfií k nejhojnûj‰ím jelec tlou‰È, parma obecná, ouklejka pruhovaná, ostroretka stûhovavá, hrouzek obecn˘, ãasto se vyskytují ‰tika, úhofi, jelec proudník, plotice obecná, ouklej obecná, mfienka mramorovaná, okoun fiíãní, podoustev. Nûkdy se objeví cejn velk˘, bolen drav˘, kapr obecn˘, mník jednovous˘, perlín ostrobfiich˘, karas obecn˘ a stfiíbfiit˘ a dal‰í, mnohé z nich unikly z rybníkÛ v okolí.V Juhyni dále najdeme stfievli potoãní, pstruha obecného, pstruha duhového a lipana podhorního.

389

JablÛnka JablÛnka leÏí mezi Host˘nsk˘mi a Vsetínsk˘mi vrchy v údolí Vsetínské Beãvy, v nadmofiské v˘‰ce 315 m (Beãva na severním okraji katastru) aÏ 569 m (bezejmenn˘ vrchol jiÏnû od DfievojánkÛ). Rozlohou 821 ha patfií k men‰ím, a poãtem 1 972 obyvatel (1999) ke stfiednû velk˘m obcím okresu. Hlavní ãást sídla leÏí na v˘chodní stranû údolní nivy Beãvy. Zástavba má v centru témûfi jiÏ mûstsk˘ charakter. Tradiãní dfievûné stavby se nacházejí ojedinûle jiÏ jen na pasekách. Lesy zaujímají 26,6 % plochy katastru. Z vût‰í ãásti jsou tvofieny smrkov˘mi monokulturami. Listnaté lesy se na vût‰í plo‰e vyskytují v jihov˘chodní a severní ãásti katastru, jsou tvofieny habrem, bukem, dubem, lípou, místy jsou vtrou‰eny dal‰í druhy. Men‰í listnaté porosty se nacházejí v okolí drobn˘ch vodoteãí a v zemûdûlské krajinû. Zemûdûlská krajina byla nûkolik desetiletí intenzivnû obdûlávána b˘val˘m JZD, a proto se na zemûdûlské pÛdû dochovalo málo hodnotn˘ch luãních biotopÛ. Nejvût‰ím tokem je Vsetínská Beãva, protékající katastrem obce jen v krátkém úseku. Je plnû zregulována a ãásteãnû s dobfie vyvinut˘m bfiehov˘m porostem (hlavnû lípa a javor klen, dále vrba, v podrostu místy jilm, stfiemcha a ojedinûle javor babyka; v 50. letech vysazené nepÛvodní kultivary topolu kanadského jsou od konce 80. let postupnû odstraÀovány). Na území se nachází nûkolik drobn˘ch vodoteãí, nejv˘znamnûj‰ími jsou potok L˘kov˘, Drahov˘ a b˘val˘ ml˘nsk˘ náhon. U tûchto drobn˘ch tokÛ jsou dobfie vyvinuty bfiehové porosty, zãásti mají v‰ak regulované koryto. Nejlépe pfiírodnû zachoval˘ je Drahov˘ potok. Z mokfiadních stanovi‰È jsou v˘znamn˘mi lokalitami tÛnû a rákosina jiÏnû od kravína (v okolí b˘valého hlubinného vrtu), rybníãek nad L˘kov˘m potokem, rybníãek na Drahovém potoku a svahová prameni‰tû v˘chodnû nad zástavbou obce (oblast sesuvÛ). Flóra obce celkovû není pfiíli‰ bohatá na ochranáfisky zajímavé druhy. OhroÏené nebo vzácné druhy rostlin jsou soustfiedûny jen do nûkolika míst, zejména v˘chodnû nad obcí a do JablÛneckého Vesníku. Ze vzácnûj‰ích rostlin jsou nejvíce zastoupeny orchideje (nejménû 5 druhÛ): kru‰tík bahenní (drobná populace je na prameni‰ti v˘chodnû nad zástavbou obce, druhé men‰í nalezi‰tû s desítkami jedincÛ je na mokfiadu nad prameni‰tûm Drahového potoka), pûtiprstka ÏeÏulník (nûkolik jedincÛ roste na kvûtnat˘ch loukách nad sesuvy v˘chodnû od intravilánu obce) a prstnatec májov˘ (bohatá populace je na prameni‰tích v˘chodnû od souvislé zástavby obce v okolí sesuvÛ, men‰í populace je u levého pfiítoku Drahového potoka), ojedinûle se vyskytuje prstnatec FuchsÛv (Vesník, okolí DfievojánkÛ) a vstavaã muÏsk˘ (okolí Vesníku). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují tolije bahenní (prameni‰tû v˘chodnû nad obcí, mokfiad nad pramenem Drahového), vítod nahofikl˘ (mokfiad na kopci nad ‰kolou), úporek hrálovit˘, úporek neprav˘ (v˘chodnû od obce, je to jediná známá lokalita v okrese), dfii‰Èál obecn˘ (na jihov˘chodním okraji katastru u Bobrk, je to jedna z nûkolika málo lokalit v okrese), suchop˘r úzkolist˘ a suchop˘r ‰irolist˘ (prameni‰tû na v˘chodním okraji obce). Pozoruhodností je rovnûÏ bohat˘ v˘skyt kyãelnice Ïláznaté v rokli vodoteãe s listnat˘m porostem na severním okraji katastru, v místû U Matu‰tíkÛ. V okolí obce se v‰ak bude vyskytovat více vzácnûj‰ích druhÛ, ponûvadÏ flóra je prozkoumána stále nedostateãnû. Ze zavleãen˘ch invazních rostlin se v bfiehovém porostu Beãvy hojnû vyskytuje sluneãnice hlíznatá a místy jsou pfiítomny kfiídlatky. Kfiídlatka sachalinská roste i v centru obce.

390

Ze savcÛ se vyskytují bûÏnûj‰í druhy, napfi. srnec, zajíc, li‰ka, jeÏek, kuna skalní, kolãava, v údolní nivû Beãvy ondatra aj. V˘chodnû nad obcí, pod osadou Dfievojánci, se v záfií 1998 po dobu jednoho t˘dne zdrÏoval medvûd. Avifauna je v okolí obce systematicky sledována od konce 60. let a díky tomu jsou na‰e znalosti o ptácích a o zmûnách jejich roz‰ífiení v prÛbûhu posledních 30 let pomûrnû podrobné. Celkem se na katastru obce vyskytuje asi 105 druhÛ ptákÛ, z toho je 81 hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: kos horsk˘ (nûkolik párÛ hnízdí ve smrkov˘ch lesích v okolí DfievojánkÛ, nad zámeãkem a nad Zbrojovkou), ojedinûle datel ãern˘ (obvykle na pfieletu, okolí Zbrojovky) a ofie‰ník kropenat˘ (okolí Zbrojovky). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: Èuh˘k obecn˘ (na v‰ech místech s kefii, celkem je 30 aÏ 40 párÛ), pûnice vla‰ská (celkem 2 aÏ 3 páry, napfi. stráÀ s remízem jiÏnû od kravína a stráÀ s kefii na severním okraji Vesníku), bramborníãek ãernohlav˘ (1 aÏ 2 páry hnízdí na Ïelezniãním náspu u vodárenského území, 1 pár nepravidelnû na severním okraji obce u Ïeleznice v místû U Matu‰tíkÛ), bramborníãek hnûd˘ (1 pár louky jihov˘chodnû od kravína), lindu‰ka luãní (1 pár hnízdí na loukách jihov˘chodnû od kravína, 1 pár okolí mokfiadu jiÏnû od kravína), kfiepelka polní (hnízdí v nûkter˘ch letech, celkem 1 aÏ 3 páry na polích v˘chodnû nad obcí, nejvy‰‰í poãty byly v roce 1994) a koroptev polní (1 aÏ 2 páry v˘chodnû nad obcí, 1 pár jiÏnû od obce). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ hnízdí: strnad rákosní (1 pár v rákosinû u kravína), cvrãilka fiíãní (2 aÏ 4 zpívající samci v˘chodnû nad obcí v hou‰tinách a v bfiehov˘ch porostech tokÛ), slípka zelenonohá (rybníãek nad L˘kov˘m, tÛnû jiÏnû od kravína), kachna divoká (jiÏnû od kravína), kulík fiíãní (v 90. letech jednou vyhnízdil jiÏnû od kravína, jinak je pravidelnû na tahu na Beãvû) a ledÀáãek fiíãní (ojedinûle hnízdí na Beãvû, a ãasto b˘vá v dobû tahu na Beãvû a nûkter˘ch jejích pfiítocích).V zimû mÛÏeme spatfiit zimující hosty ze severu - brkoslava severního (obvykle na stromech s jefiabinami) a potápku malou (na Beãvû). V dobû tahu se pravidelnû vyskytuje pisík obecn˘ na Beãvû a vzácnû moudivláãek luÏní (rákosina u kravína), slavík modráãek (poprvé byl zji‰tûn na jarním tahu v roce 1999 v rákosinû u tÛní jiÏnû od kravína) a slavík tmav˘ (zaãátkem kvûtna a v srpnu protahuje podél Beãvy). Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘ a je‰tûrka obecná, ve vy‰‰ích polohách je‰tûrka Ïivorodá. Na severním okraji zástavby byla opakovanû pozorována uÏovka hladká. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují bûÏné druhy, zejména skokan hnûd˘ a ropucha obecná, nejvût‰í populace jsou poblíÏ tÛní u kravína a na rybníãku nad L˘kov˘m potokem. Vzácnûji se vyskytují ãolek obecn˘, mlok skvrnit˘, rosniãka zelená, kuÀka Ïlutobfiichá, ropucha zelená a skokan skfiehotav˘ (tÛnû jiÏnû od kravína). V Beãvû Ïije kolem 10 druhÛ ryb, hojn˘ je napfi. jelec tlou‰È, stfievle potoãní, parma obecná, ouklejka pruhovaná a mfienka mramorovaná, dále se vyskytují ostroretka stûhovavá, pstruh obecn˘, pstruh duhov˘, lipan podhorní a hrouzek obecn˘. Ojedinûle se vyskytuje i ‰tika obecná. Bezobratlí. Ze zajímavûj‰ích mot˘lÛ lze vzácnûji spatfiit otakárka fenyklového, dále martináãka habrového, pfiástevníka medvûdího, batolce duhového a nûkteré li‰ajovité (li‰aj paví oko, li‰aj topolov˘, li‰aj vrbkov˘, li‰aj pupalkov˘, li‰aj borov˘ a li‰aj lipov˘).V okolí tÛní jiÏnû od kravína Ïijí ãetné druhy váÏek (v ãervnu je nápadná zejména váÏka ploská) a dal‰í druhy vodního hmyzu. Na polích, na pravém bfiehu Beãvy byly po povodni v ãervenci 1997 nalezeny vyplavené ‰keble velevruba tupého, které pocházely

z náhonÛ v okolí Vsetína. Rak fiíãní se je‰tû v 70. letech vyskytoval v ml˘nském náhonu a v dal‰ích tocích, od 80. let patfií jiÏ k nezvûstn˘m druhÛm.

ochrany pfiírody (pfiítomnost mûlãiny s porosty rákosu, orobince, sítiny a ostfiic) v˘znamn˘m oÏivením bioty v této ãásti katastru.

K dal‰ím zajímavostem lze zafiadit b˘val˘ hlubinn˘ vrt jiÏnû od kravína. Pomocí nûho byla zji‰tûna stavba geologického podloÏí na této lokalitû (viz geologick˘ fiez v barevné pfiíloze). Svou hloubkou 6 506 m je nejhlub‰ím vrtem v âR.

Flóra obce je v˘znaãná pfiítomností zachoval˘ch kvûtnat˘ch luk s orchidejemi - nejcennûj‰í jsou v Kadûjovû a na hfibetu Vsetínsk˘ch vrchÛ, kam nepronikla devastace od dfiívûj‰ího JZD v 70. a 80. letech.V rámci katastru roste celkem 14 druhÛ orchidejí. V˘znamná je pfiítomnost vstavaãe kukaãky (zejména Kadûjov, do roku 1992 rostl i ve Slatinách, kde byla populace pozdûji zniãena pfievodem louky na pole, jednotlivû roste i v˘chodnû od velkého vodojemu pod Babínkem), dále se nacházejí zbytková nalezi‰tû vstavaãe osmahlého (Kadûjov a Kfienov; na b˘valé pastvinû ve Slatinách je populace pfied zánikem v dÛsledku sukcese lesa), dále vstavaã bled˘ (kvete pouze na jediné lokalitû, v habrovém lese v Kadûjovû, kde byl poprvé nalezen aÏ v roce 2000), okrotice bílá (roste na jedné lokalitû v Kadûjovû, nalezena poprvé v roce 2000), hlavinka horská (louky podél vrcholové ãásti hfibetu Lysn˘ - Kro‰enky, nejvíce je na loukách nad Dlouh˘m), prstnatec bezov˘ (tamtéÏ, nejvíce je na loukách v okolí Kro‰enkÛ), pûtiprstka ÏeÏulník (tamtéÏ, nejvíce je na loukách nad Dlouh˘m), vemeník dvoulist˘, vstavaã muÏsk˘ (velká populace byla na Kfienovû, po ukonãení kosení v roce 1992 ustupuje, dal‰í vût‰í populace jsou místy ve svahu za hfibitovem a v Hofiansku), prstnatec FuchsÛv (vlhãí louky nad Dlouh˘m a U Kro‰enkÛ), bradáãek vejãit˘, v lesích okrotice dlouholistá (Kadûjov, pod Jahodn˘m) a hlístník hnízdák (Kadûjov, pod Jahodn˘m). Je‰tû ve 30. letech 20. století se u Janové na louce nad MÏiky vyskytovala dnes v okrese jiÏ nezvûstná orchidej, rudohlávek jehlancovit˘. Tato orchidej má podmínky pro svÛj rÛst je‰tû na loukách v Nepfiejovû tûsnû poblíÏ katastrální hranice Janové, pfiípadnû v Kadûjovû, kde se nachází i teplomilná kvûtena. Z let 1986 aÏ 1987 byl uvádûn v˘skyt velmi vzácného vstavaãe vojenského z louãky na okraji lesa asi 500 m jiÏnû od Kfienova (severnû od místní kóty 602 m n. m.), v dal‰ích letech v‰ak nebyl potvrzen. Z ostatních vzácn˘ch druhÛ rostlin se vyskytují: fiepíãek trojlist˘ (Kadûjov, podél vrcholové ãásti hfibetu na okrajích listnat˘ch lesÛ), meãík stfiechovit˘ (nad Dlouh˘m,nad Hofianskem),prvosenka jarní (su‰‰í louky podél vrcholové ãásti, Kadûjov, Hofiansko aj.), áron karpatsk˘ (v jehliãnatém lese u turistické stezky v˘chodnû od KarolÛ), lilie zlatohlavá (nad Dlouh˘m), z teplomiln˘ch druhÛ se ojedinûle vyskytují pcháã bezlodyÏn˘ (na v˘slunném svahu za hfibitovem, dfiíve byla pastvina ovcí), ãernohlávek dfiípat˘ (Ve Slatinách nad chatami),rozrazil oÏankov˘ (v okolí vrcholu u HajduchÛ, Hofiansko aj.).

Na katastru není zatím vyhlá‰eno Ïádné zvlá‰tû chránûné území. Nejv˘znaãnûj‰ími pfiírodními lokalitami jsou prameni‰tû a kvûtnaté louky na sesuvném území v˘chodnû nad zástavbou obce, mokfiad s kru‰tíkem bahenním pod Dfievojánky, tfii mokfiady se zoologick˘m v˘znamem (nad L˘kov˘m potokem, jiÏnû od kravína a na Drahovém potoku), kfiovinaté biotopy ve Vesníku a jiÏnû od kravína. Vût‰ina z uveden˘ch lokalit bude mít vy‰‰í stupeÀ ochrany.V budoucnu je tfieba vybudovat více vodních tÛní v údolní nivû Beãvy, aby do‰lo ke zv˘‰ení bohatosti mokfiadní fauny i flóry.

Janová Obec leÏí na rozhraní Vsetínsk˘ch vrchÛ a JavorníkÛ v nadmofiské v˘‰ce 340 m (Beãva nad Ústím) aÏ 654 m (Lysn˘). Svou rozlohou 922 ha a poãtem 648 obyvatel (1999) patfií k men‰ím obcím okresu. Hlavní sídlo leÏí v údolí Beãvy, vût‰í zástavba se nachází také v jiÏní ãásti údolí Hofiansko. Men‰í shluky domkÛ jsou v okolí Ïeleznice. Místy se je‰tû nacházejí udrÏované i velmi pûkné dfievûné stavby v tradiãním stylu, vût‰ina z nich slouÏí pouze k rekreaci (nejpÛsobivûj‰í dfievûnice jsou U KarolÛ a U Kro‰enkÛ). Lesy zaujímají 55,9 % plochy katastru. Tvar katastru je zajímav˘ sv˘m protaÏením pokr˘vajícím úzk˘ pás v okolí vrcholové ãásti hfibetu Vsetínsk˘ch vrchÛ aÏ ke Kro‰enkÛm nad Dinoticemi. Rozsáhlej‰í pfiírodû blízké lesní porosty se na území nenacházejí. Pouze v jiÏní ãásti katastru smûrem k JavorníkÛm nalezneme vût‰í plochy druhotn˘ch listnat˘ch lesÛ (javor klen, habr, lípa, dub, místy i buk). Dal‰í men‰í listnaté lesy se nacházejí severozápadnû od obce (zejména habr, ménû dub), v Hofiansku severnû od obce (lípa, habr, klen, buk) a v Kadûjovû. Na horním konci Kadûjova je nejcennûj‰ím porostem i z hlediska celého katastru bukov˘ les pod Lysn˘m.V nûm se nachází fauna i flóra pÛvodních buãin, coÏ dokládá vysokou zachovalost stávajících pfiírodních podmínek (hnízdí datel ãern˘, holub doupÀák, lejsek mal˘, lejsek bûlokrk˘, budníãek lesní, roste okrotice dlouholistá, na okraji je hojn˘ fiepíãek trojlist˘). Smrkové monokultury se nacházejí na místech zalesnûn˘ch vût‰inou aÏ v posledních sto letech. Tradiãní zemûdûlské hospodafiení se zachovalo jen místy (napfi. v Kadûjovû, lokálnû ve vrcholové ãásti Vsetínsk˘ch vrchÛ a v Hofiansku), nûkteré pozemky leÏí ladem a zarÛstají nálety dfievin. Hlavním tokem je Vsetínská Beãva. Do ní zaúsÈuje nûkolik drobn˘ch vodoteãí z okolních svahÛ. Jednak obydlenou zástavbou zneãi‰tûn˘ potok z Hofianska, jednak ãistûj‰í toky z Kadûjova a od Jahodného (ZáruÏn˘ aj.). Obcí protéká torzo b˘valého ml˘nského náhonu (dfiíve byl propojen aÏ ke splavu na Hovûzí) s vodou teprve od zaãátku zástavby obce na jejím v˘chodním okraji. Ostatní pfiítoky náhonu leÏící v˘chodnûji byly v 70. a 80. letech zatrubnûny a svedeny do Beãvy (provedeno z podnûtu tehdej‰ího JZD). Obec i státní ochrana pfiírody má zájem na znovuoÏivení tohoto náhonu. V˘chodnû od obce se uvaÏuje s vybudováním rybníka o rozloze asi 1 ha mezi silnicí a náhonem. Rybník bude pfii dodrÏení podmínek

391

Z nevítan˘ch invazních rostlin se na bfiezích Beãvy ojedinûle vyskytuje bol‰evník velkolep˘, splaven˘ sem z horních ãástí toku; kaÏd˘ nalezen˘ jedinec se musí dÛslednû zlikvidovat.

vyskytoval rak fiíãní, v roce 1996 byla tato populace posílena vysazením.V Kadûjovû se vyskytuje ojedinûlá populace velmi vzácného teplomilného pavouka - sklípkánka ãerného, je to jedna ze dvou lokalit v okrese (druhé nalezi‰tû je u Huslenek).

VzrÛstem v˘znaãné stromy jsou v obci spí‰e vzácností. Velká vykotlaná lípa se nachází na západním okraji obce u Ïeleznice, pohledn˘ solitér lípy se nachází na louce nad údolím Dlouhé severov˘chodnû od vrcholu Lysn˘. V obci bude jistû pfiítomno více pozoruhodn˘ch stromÛ, jejich prÛzkum v‰ak není dosud ukonãen.

Ke geologick˘m zajímavostem patfií skalní prahy na Beãvû v˘chodnû od obce, které jsou tvofieny odolnûj‰ími pískovci. Prahy vytváfiejí pfiirozené pefiejnaté úseky, kde se nachází bohat‰í rybí fauna.

Fauna je zastoupena hlavnû druhy zemûdûlské krajiny. Ze savcÛ se vyskytují napfi. li‰ka, kuna skalní, jeÏek, srnec, zajíc aj., ojedinûle se do okolních lesÛ zatoulá jelen a prase divoké, na Beãvû se nepravidelnû vyskytuje vydra. Z bohaté fauny netop˘rÛ byli v okolí obce zji‰tûni napfi. netop˘r vodní, netop˘r severní, netop˘r rezav˘ a netop˘r stromov˘. Celkem bylo na území obce zji‰tûno asi 105 druhÛ ptákÛ, z toho 81 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují datel ãern˘ (bukové lesy v Kadûjovû a pod Jahodn˘m), holub doupÀák (buãník v Kadûjovû, ojedinûle zji‰tûn v lese za hfibitovem), lejsek mal˘ (buãník v Kadûjovû pod Lysn˘m), lejsek bûlokrk˘ (buãník v Kadûjovû,pod Jahodn˘m),ãáp ãern˘ (zalétává za potravou na Beãvu a její pfiítoky z Jasenic a od Jahodného). Z ptákÛ zemûdûlské krajiny se vzácnû vyskytují kfiepelka polní (1 aÏ 2 sameãci se oz˘vají z polí západnû od obce, 1 aÏ 2 sameãci v˘chodnû od obce, ojedinûle byl zji‰tûn volající sameãek i U Kro‰enkÛ),chfiástal polní (2 aÏ 4 volající sameãci na loukách i polích v údolí Beãvy), bramborníãek ãernohlav˘ (2 páry hnízdí podél Ïeleznice a 1 pár severozápadnû za hfibitovem u mokfiadu a pfiíkopy), bramborníãek hnûd˘ (pastviny v okolí Ïeleznice, louky v okolí hfibitova), ãejka chocholatá (2 aÏ 3 páry na polích u Beãvy). Koroptev polní je na hranici vyhynutí. Ze vzácnûj‰ích dravcÛ se ojedinûle vyskytuje jestfiáb lesní (hfibet mezi Hofianskem a Dinoticemi, okolí Jahodného), vãelojed lesní (zejména mezi Hofianskem a Dinoticemi) a ostfiíÏ lesní (tamtéÏ). Na Beãvû nepravidelnû hnízdí ledÀáãek fiíãní, hnízdní nory má obvykle v úseku mezi silniãním mostem u Obecního úfiadu a Kadûjovem. Skorec hnízdí jen v nûkolika párech na Beãvû a jejich vût‰ích pfiítocích, podobnû i konipas horsk˘. Ojedinûle byl v okolí obce zji‰tûn zpívající slavík tmav˘ v dobû jarního tahu zaãátkem kvûtna do hnízdi‰È v Polsku, migruje údolím Senice a Beãvy (jednou byl pozorován pod vodojemem na Babínku, jednou jiÏnû od kravína). Z dal‰ích vzácnûj‰ích ptákÛ pravidelnû hnízdí rehek zahradní (u samot a v zahradách,celkem 5 aÏ 6 párÛ) a sedmihlásek hajní (ve skupinách vût‰ích listnat˘ch stromÛ, zejména lip, celkem 3 aÏ 4 páry), nepravidelnû Ïluva hajní (obvykle 1 pár, Kadûjov nebo bfiehov˘ porost u ml˘nského potoka a listnaté lesíky jiÏnû od Ïeleznice smûrem k Hovûzí). Z plazÛ se pravidelnû vyskytuje uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky obecná a Ïivorodá. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují skokan hnûd˘, ropucha obecná, v listnat˘ch lesích mlok skvrnit˘, vzácnûji kuÀka Ïlutobfiichá a ãolek horsk˘. U obou skupin je nutn˘ dal‰í prÛzkum. V Beãvû Ïije kolem 10 druhÛ ryb, napfi. pstruh obecn˘, lipan, parma, jelec tlou‰È, ouklejka pruhovaná, mfienka, vranka obecná, hrouzek obecn˘ aj. Ojedinûle se vyskytnou hlavatka a úhofi, ktefií b˘vají splaveni z nádrÏí v povodí v˘‰e proti proudu. Ze vzácnûj‰ích bezobratl˘ch se pravidelnû na kvûtnat˘ch i kulturních loukách vyskytuje otakárek fenyklov˘. Pod obcí smûrem k Ústí se na Beãvû je‰tû koncem 80. let

392

Vût‰ina katastru leÏí v CHKO Beskydy. V okolí obce se dosud nenachází Ïádné maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území. Na vyhlá‰ení zvlá‰tû chránûného území má parametry nûkolik velmi hodnotn˘ch lokalit, napfi. orchidejové louky v Kadûjovû a nad Dlouh˘m (severozápadnû od Lysného), dále také horní ãást bukového lesa v Kadûjovû (v˘chodnû pod Lysn˘m). Je tfieba fiíci, Ïe území katastru není zcela podrobnû je‰tû prozkoumáno, zejména jeho jiÏní ãást smûrem k Jahodnému, a také nûkterá zajímavá místa s louãkami a listnat˘mi lesíky v Hofiansku a Kadûjovû. Proto lze oãekávat z tûchto oblastí je‰tû nové údaje. Turisticky je velmi zajímavá trasa ze Vsetína po znaãené stezce ve vrcholové ãásti Vsetínsk˘ch vrchÛ smûrem ke Kro‰enkÛm, odkud jsou místy krásné v˘hledy na Vsetínské vrchy i Javorníky. Od poloviny kvûtna do konce ãervna tam jsou pfiítomny rovnûÏ nádherné kvûtnaté louky, ãasto i s orchidejemi.V období pokroãilej‰ího jara a poãátku léta, je‰tû pfied první senoseãí, patfií tato trasa aÏ do Huslenek (na Kyãerku) k nejkrásnûj‰ím vycházkám v ‰ir‰ím okolí Vsetína.

Jarcová Jarcová leÏí na samém severním okraji Host˘nsk˘ch vrchÛ v nadmofiské v˘‰ce 300 m (Beãva na severním okraji katastru) aÏ 535 m (hfibet pod samotou Na Uhlisku). Rozlohou 525 ha patfií k nejmen‰ím, a poãtem 713 obyvatel (1999) k men‰ím obcím okresu. Zástavba je soustfiedûna do jednoho celku na levém bfiehu Beãvy, dal‰í jednotlivé stavby se nacházejí na okolních kopcích a na úpatí svahÛ podél Beãvy. Stavby jsou vût‰inou novûj‰í, se zdûn˘mi domky. Lesy pokr˘vají 45,7 % plochy a jsou tvofieny vût‰inou smrkov˘mi monokulturami. Listnaté lesy rostou na men‰ích plochách, nacházejí se hlavnû podél báze svahÛ na levém bfiehu Beãvy. Jsou tvofieny hlavnû habrem, místy s lípou, dubem, bukem a s klenem, lokálnû se v nich vyskytuje je‰tû hodnotná kvûtena pÛvodních listnat˘ch lesÛ daného vegetaãního stupnû. Zemûdûlská krajina byla v minul˘ch desetiletích intenzivnûji obhospodafiována místním JZD, louky byly zrekultivovány, odvodnûny a sceleny do vût‰ích celkÛ. Nejvût‰ím tokem je Vsetínská Beãva, která tvofií v˘chodní hranici katastru.V celém úseku je plnû zregulována. Na severov˘chodním okraji obce se v Beãvû nacházejí skalní prahy, které tvofií pefieje a vyskytuje se tam bohat‰í rybí fauna. Obec je napojena na âOV. Ochranáfisky zajímavûj‰í druhy flóry jsou soustfiedûny zejména do listnat˘ch lesÛ na úpatí svahÛ v údolí Beãvy. Ze vzácn˘ch rostlin jsou nejv˘znamnûj‰ími druhy ladoÀka karpatská a jaterník podlé‰ka. LadoÀka se vyskytuje na omezeném místû za b˘valou farmou JZD, v listnatém lese a na louãce pod ním. Kolem roku 1950, je‰tû pfied ãinností prvního zemûdûlského druÏstva, se tam ladoÀky vyskytovaly i na rovinatém území v údolní nivû Beãvy. Jaterník podlé‰ka se vyskytuje dnes jiÏ pouze jednotlivû v listnatém lese BraÏiska, je to v okrese jediná lokalita. Z dal‰ích vzácnûj‰ích

druhÛ se vyskytují: vstavaã muÏsk˘ (BraÏiska, zahrady v okolí vleku), prstnatec májov˘ (mokfiina u vleku), lilie zlatohlavá (roste v nûkter˘ch listnat˘ch lesích), omûj vlãí (listnaté lesy na severní hranici katastru), kyãelnice Ïláznatá (ojedinûlá izolovaná lokalita se nachází na úpatí svahu v habrovém lese za b˘valou farmou JZD, dal‰í jsou v podobn˘ch lesích smûrem k MikulÛvce) a teplomiln˘ kefi fie‰etlák poãistiv˘ (lokalita Pod strání u BraÏisek). Z hodnotn˘ch velk˘ch stromÛ je registrován star˘ javor klen na severním okraji katastru pod BraÏisky, star˘ jasan a dub v lese Pod strání a stará jabloÀ u KabotÛ; dal‰í pozoruhodné stromy nejsou na území obce registrovány. Ze zajímavûj‰ích dfievin lze v‰ak je‰tû uvést jedle, rostoucí na severním okraji katastru ve srázu nad Beãvou, v rámci vsetínského okresu se jedná o v˘skyt v nejniωí nadmofiské v˘‰ce (310 m n. m.). Ze savcÛ se vyskytují bûÏnûj‰í druhy, napfi. zajíc, srnec, kuna skalní, tchofi, kolãava, jeÏek apod. Nejlépe je známa ptaãí fauna. Celkem se na území katastru vyskytuje 97 druhÛ ptákÛ, z toho je 75 hnízdících. Ze vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: pûnice vla‰ská (v rÛzn˘ch letech 1 aÏ 3 páry hnízdí v kfiovinách na severním okraji obce nad BraÏisky), Èuh˘k obecn˘ (hnízdí u v‰ech kfiovin, celkem je na katastru 15 aÏ 20 párÛ), strakapoud mal˘ (hnízdí na severním okraji obce v listnat˘ch lesích, 1 pár), rehek zahradní (v zahradách roãnû hnízdí 1 aÏ 2 páry), cvrãilka fiíãní (1 aÏ 2 páry se vyskytují v bfiehovém porostu Beãvy na severním okraji), ledÀáãek fiíãní (na Beãvû, v nûkter˘ch letech se vyskytuje v hnízdním období, ãasto na pfieletu mimo hnízdní období), skorec vodní (na Beãvû, zpravidla jen v zimû), volavka popelavá (na Beãvû, pfii potulce). V dobû tahu se na Beãvû vyskytují dal‰í vzácnûj‰í druhy, napfi. pisík obecn˘, kulík fiíãní, kachna divoká aj. Z plazÛ se vyskytují zejména uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘ a je‰tûrka obecná. Z obojÏivelníkÛ se ãastûji vyskytují bûÏné druhy jako ropucha obecná a skokan hnûd˘, vzácnûj‰í jsou ropucha zelená a rosniãka zelená. Na území obce je v‰ak málo mokfiadních stanovi‰È, kde by se obojÏivelníci mohli rozmnoÏovat, resp. ty stávající jsou ãasto zneãi‰tûny. V Beãvû se vyskytuje kolem 10 druhÛ ryb, nejvût‰í bohatost fauny je v pefiejnat˘ch místech se skalními prahy. Hojn˘mi druhy jsou napfi. parma obecná, ouklejka pruhovaná, jelec tlou‰È, hrouzek obecn˘, pstruh obecn˘, dále se vyskytují mfienka mramorovaná, ostroretka stûhovavá a pstruh duhov˘.

Bezobratlí. Na Beãvû byl v pefiejnatém úseku pod Ïelezniãním pfiejezdem na podzim 1996 vysazen men‰í poãet jedincÛ raka fiíãního. Z dal‰ích vzácnûj‰ích bezobratl˘ch lze ojedinûle spatfiit otakárka fenyklového. Fauna bezobratl˘ch je zatím málo prozkoumána, takÏe chybí podrobnûj‰í údaje. Ke geomorfologick˘m i geologick˘m zajímavostem patfií dvû lokality. První z nich jsou v˘chozy kfiivsk˘ch vrstev BraÏiska, které se nacházejí na severním okraji katastru. Jsou patrné v fieãi‰ti Beãvy a pak na jejím levém bfiehu. Lokalita má zásadní v˘znam pro geologické poznání oblasti. Na druhé lokalitû se nachází osamûlá skála, zvaná Jarcovská kula. Na území obce jsou vyhlá‰ena dvû zvlá‰tû chránûná území - Pfiírodní památka Jarcovská kula a Pfiírodní památka BraÏiska. Zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany budou jistû mít nûkterá dal‰í místa, napfi. kfiovinatá stráÀ s mezemi nad BraÏisky s hnízdi‰tûm pûnice vla‰ské (VKP).

Karolinka Mûsto leÏí na rozhraní Vsetínsk˘ch vrchÛ a JavorníkÛ v nadmofiské v˘‰ce 465 m (Beãva nad jezerem Stany) aÏ 1019 m (Mal˘ Javorník). Poãtem 2960 obyvatel (1999) patfií k vût‰ím a rozlohou 4 215 ha k velk˘m obcím okresu. Hlavní ãást sídla leÏí v údolí Vsetínské Beãvy, ãetná rozpt˘lená zástavba v pfiilehl˘ch boãních údolích a na svazích - zejména ve Stanovnici a nad Pluskoveãkem. V˘znamná je pfiítomnost zachoval˘ch pÛvodních dfievûn˘ch staveb. Lesy pokr˘vají 70,9 % plochy a v rámci okresu Vsetín z hlediska lesnatosti obec zaujímá druhé místo.Ve srovnání s jin˘mi obcemi se zachovalo vût‰í mnoÏství lesÛ s pfiirozenou skladbou dfievin, tzn. s v˘razn˘m zastoupením buku, místy i s jedlí. Z hlediska pfiírodního se nejzachovalej‰í lesní porosty nacházejí v jiÏních ãástech údolí Stanovnice, dále v RaÈkovû a v Kobylské. Ochrana pfiírody má na nûkter˘ch lokalitách, zejména v pfiípadech s vysok˘m podílem pfiestárl˘ch stromÛ, v˘znamn˘ zájem na jejich zachování. Jedná se zejména o zbytky pralesovit˘ch porostÛ Vachalka (mezi údolími Kobylská a RaÈkov) a Smradlav˘ (RaÈkov), ale zachovalé lesní porosty se nacházejí také na svazích Malého Javorníku a na Stanovnické K˘ãefie. Ve v‰ech star‰ích lesích s bukem se nachází vzácná fauna, z nápadnûj‰ích druhÛ jsou pfiítomny nûkteré druhy ptákÛ - zejména ãáp ãern˘, holub doupÀák, Ïluna ‰edá a datel ãern˘. Nejvût‰ím tokem protékajícím hlavním údolím je Vsetínská Beãva, která je plnû zregulována.V boãních údolích se nacházejí drobné potoky, nûkteré z nich mají zãásti pûkné meandrující úseky s pfiirozen˘mi bfiehy (z vût‰ích potokÛ napfi. Kobylská). Na nûkter˘ch drobn˘ch vodoteãích pod Mal˘m Javorníkem se nacházejí nádherná kamenitá fieãi‰tû (napfi. jiÏnû od Skaliãí), samotné prameni‰tû pod hfiebenem je jiÏ tvofieno bahnit˘mi místy s kali‰ti zvûfie a zajímavou flórou (vût‰inou leÏí jiÏ na slovenské stranû hranice). V údolí Stanovnice se nachází nejvût‰í nádrÏ v okrese (rozloha 50 ha), která je zdrojem velmi kvalitní pitné vody pro okresy Vsetín a Zlín (biota nádrÏe je podrobnû probrána v jin˘ch kapitolách). Mûsto je napojeno na âOV. V katastru Karolinky se nachází bohatá flóra, nejzachovalej‰í je na nûkter˘ch kvûtnat˘ch loukách drobn˘ch zemûdûlcÛ, kde nebyla hnojením, rekultivacemi ãi melioracemi v minul˘ch desetiletích zniãena. V katastru obce najdeme celkem 11 druhÛ orchidejí, nejhojnûj‰í z nich je vstavaã muÏsk˘, kter˘ roste i ve stovkách jedincÛ v údolí Malá Kobylská, místy je‰tû ve Stanovnici a na zaãátku RaÈkova,

393

v men‰ím mnoÏství kvete dosud na vût‰inû luk, které nebyly v minulosti po‰kozeny nevhodn˘mi zásahy. Nejvzácnûj‰í orchidejí v katastru je vstavaã bled˘, v 90. letech kvetl na jednom místû ve Stanovnici a jednou byl nalezen v˘chodnû nad mûstem v údolní nivû Beãvy; jedná se vÛbec o nejv˘‰e poloÏen˘ v˘skyt v povodí Vsetínské Beãvy. Ke vzácnûj‰ím druhÛm orchidejí patfií kru‰tík bahenní (roste na nûkolika mokfiadních stanovi‰tích ve Stanovnici) a Ïlutû nebo ãervenû kvetoucí prstnatec bezov˘, kter˘ roste na su‰‰ích místech s chudou vegetací (najdeme jej místy ve Stanovnici, nad Pluskoveãkem,v RaÈkoveãku a mezi RaÈkovem a Malou Kobylskou). Prstnatec bezov˘ se v minul˘ch staletích vyskytoval bûÏnû na v‰ech pastvinách ovcí a koz v okolí obce, v souãasnosti je ohroÏen vyhynutím v dÛsledku absence pastvy a zalesÀováním. Z dal‰ích orchidejí nalezneme místy na loukách hlavinku horskou, pûtiprstku ÏeÏulník, vemeník dvoulist˘ aj. Z dal‰ích ohroÏen˘ch druhÛ rostlin se vyskytuje vachta trojlistá (jedno nalezi‰tû je ve Hrubé Stanovnici), mûsíãnice vytrvalá (v buãinû na horním konci Hrubé Stanovnice je bohatá populace s tisíci jedinci), lilie zlatohlavá (Kobylská), snûÏenka podsnûÏník (Kobylská), kamziãník rakousk˘ (Kobylská), áron karpatsk˘ (Kobylská). Na b˘valé pastvinû Baranáfika podél vrcholové ãásti hlavního hfibetu JavorníkÛ, v˘chodnû od Malého Javorníku (jiÏ mimo okres tûsnû za státní hranicí) se nachází ojedinûlé refugium horské kvûteny s bohat‰í populací chrpy javornické (v âR jiÏ vyhynula zánikem její poslední lokality na Kohútce), pryskyfiníku platanolistého a k˘chavice Lobelovy, vyskytuje se tam rovnûÏ lilie zlatohlavá a na prameni‰ti blíÏe ke katastru Karolinky také starãek potoãní. Ojedinûlá spoleãenstva li‰ejníkÛ, s mnoha na Vsetínsku vzácn˘mi druhy, se nacházejí na kamenn˘ch hromadách v údolí Stanovnice. Bohatou kvûtenou opl˘vají jalovcové pastviny, po ukonãení pastvy dobytka v‰ak pestrá kvûtena na tûchto stanovi‰tích pozvolna mizí. Invazní rostliny. Urãit˘m nebezpeãím je ‰ífiení dvou zavleãen˘ch druhÛ rostlin - bol‰evníku velkolepého (byl pfied nûkolika desetiletími vysazen u hájenky na horním konci údolí Kobylská, pozdûji se dostal i do okolí nádrÏe Stanovnice a fieky Beãvy) a kfiídlatky japonské (ta se vyskytuje zejména podél tokÛ). Oba uvedené druhy musí b˘t dÛslednû likvidovány, aby se zamezilo jejich dal‰ímu ‰ífiení. K zavleãen˘m rostlinám patfií i exoticky vyhlíÏející náprstník ãerven˘, kter˘ roste v Kobylské. Na území katastru se nachází bohatá mykoflóra, ze vzácnûj‰ích druhÛ hub se v pralesích Vachalka a Smradlav˘ vyskytují napfi. bûlochoro‰ na‰edl˘, ryzec bled˘, ryzec kfiídlatov˘trus˘, holubinka bílá, holubinka bezmléãná, ohÀovec ‰keblovit˘ a houÏovec bobfií. V˘znamné mykologické lokality se nacházejí ve Stanovnici, RaÈkovû, Kobylské a v okolí Malého Javorníku.

394

V katastru mûsta jsou ãetné stromy památného v˘znamu. K nejvzácnûj‰ím bezesporu patfií star˘ tis rostoucí ve Hrubé Stanovnici.V 90. letech byly nedaleko od nûj nalezeny dal‰í dva men‰í tisy. Ve mûstû a jeho blízkém okolí najdeme nûkolik velmi star˘ch vzrostl˘ch lip, napfi. v dolní ãásti Pluskoveãku, nad Pluskoveãkem ve Strãkové, v RaÈkoveãku a u dfievûn˘ch chalup OrságÛ pod hrází Stanovnice. K pozoruhodn˘m stromÛm patfií také nûkolik velk˘ch jilmÛ, jeden roste uprostfied obce za hasiãskou zbrojnicí, dal‰í na dolním konci RaÈkoveãku a tfietí v údolí Stanovnice, pod odboãkou na Skaliãí. Vzácné jsou v obci i vût‰í duby, jeden roste v památkovém souboru chalup na zaãátku RaÈkova a druh˘ ve Stanovnici, v údolíãku jihov˘chodnû za hasiãkou zbrojnicí. Mohutné jasany se nacházejí u samoty na vrcholu západnû nad hrází nádrÏe Stanovnice.V˘znaãn˘ jalovec o v˘‰ce asi 4 m roste na Kání ve Stanovnici. Vût‰ina z uveden˘ch stromÛ si zaslouÏí plnou ochranu. Fauna v katastru je relativnû velmi bohatá a je v˘raznû ovlivnûna i nadprÛmûrnou kvalitou lesního prostfiedí. Ze známûj‰ích savcÛ se v lesích nebo jejich okolí pravidelnû vyskytují srnec, prase divoké, jelen, li‰ka, kuna lesní a jezevec. Pfiímo v okrajov˘ch ãástech mûstské zástavby je ãetná kuna skalní a jeÏek. Pozoruhodností i z hlediska âeské republiky je souãasn˘ v˘skyt tfií vzácn˘ch a zákonem chránûn˘ch velk˘ch ‰elem. Medvûd se v posledních tfiiceti letech jiÏ vyskytuje témûfi kaÏdoroãnû. Vydra je vázána zejména na nádrÏ ve Stanovnici a na Beãvu pod mûstem, kde nachází dostatek potravy (1 pár). Rys se v okolních horách pravidelnû vyskytuje od poãátku 70. let a úspû‰nû se zde rozmnoÏuje (zejména Kobylská a Stanovnice). Trvalej‰í pfiítomnost tûchto ‰elem svûdãí o vysoké zachovalosti zdej‰ího pfiírodního prostfiedí. Z drobn˘ch savcÛ je nejzajímavûj‰í v˘skyt my‰ivky horské ve Stanovnici - Skaliãí. Pravidelnû se vyskytují netop˘fii, pfiímo v centru obce byl napfi. zji‰tûn netop˘r velk˘ (letní kolonie na pÛdû obytného domu) a netop˘r severní, ve Stanovnici netop˘r velk˘ a netop˘r brvit˘ (na pÛdû dfievûné chaty). Nejlépe prozkoumanou Ïivoãi‰nou skupinou jsou ptáci. Na katastru mûsta bylo ornitology zji‰tûno 140 druhÛ ptákÛ, z toho 95 pravidelnû hnízdí, asi 35 druhÛ se zdrÏuje na tahu a 5 druhÛ se vyskytuje pouze v zimním období. Z tohoto poãtu se 20 druhÛ vyskytuje pouze díky pfiítomnosti vodní nádrÏe ve Stanovnici a lagunám pod její hrází, vût‰ina z nich jen v dobû tahu, napfi. kulík fiíãní, kachna divoká, potápka malá, potáplice severní, orlovec fiíãní, polák chocholaãka aj.V horsk˘ch lesích ve Stanovnici, Kobylské a RaÈkovû hnízdí ve star‰ích bucích vzácné druhy - holub doupÀák, ‰plhavci strakapoud bûlohfibet˘, datel ãern˘ a Ïluna ‰edá. Ve vût‰inû bukov˘ch lesÛ hnízdí také jinde velmi vzácn˘ druh drobného pûvce - lejsek mal˘. Na území katastru kaÏdoroãnû hnízdí dva aÏ tfii páry ãápa ãerného (v RaÈkovû a ve Stanovnici). Na dolním konci údolí Stanovnice leÏí nejvy‰‰í místo v˘skytu koroptve a krutihlava v povodí Vsetínské Beãvy, jejich dal‰í hnízdi‰tû se v souãasnosti nacházejí pouze smûrem ke Vsetínu.V˘znamná je pfiítomnost chfiástala polního, vyskytuje se hlavnû ve Stanovnici a nad Pluskoveãkem (v posledních letech b˘vá celkem kolem 10 volajících sameãkÛ). U h˘la rudého je okolí nádrÏe Stanovnice v souãasnosti jediné pravidelné hnízdi‰tû v okrese Vsetín, zpívající sameãky lze v dobû jarního tahu (zaãátek ãervna) v˘jimeãnû zastihnout i pfiímo ve mûstû. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují lindu‰ka luãní (1 aÏ 2 páry na hrázi nádrÏe a pod ní), bramborníãek hnûd˘ (roztrou‰enû na vût‰ích loukách v údolí Beãvy a ve Stanovnici), bramborníãek ãernohlav˘ (celkem 3 aÏ 5 párÛ, Ïelezniãní násep, okolí hráze nádrÏe), kos horsk˘ (smrkové lesy v okolí luk, zejména Stanovnice a Bzové), rehek zahradní (roztrou‰enû zahrady a skupiny vût‰ích lip v intravilánu a u samot), sedmihlásek hajní (skupiny vût‰ích stromÛ v intravilánu a na dol-

ních koncích boãních údolí Stanovnice, Bzové, Kobylská), pûnice vla‰ská (okolí nádrÏe ve Stanovnici), sluka lesní (Kobylská, RaÈkov, Stanovnice), ostfiíÏ lesní (Stanovnice, Bzové, nepravidelnû 1 pár), vãelojed lesní (Stanovnice, Kání), kulí‰ek nejmen‰í (Stanovnice), s˘c rousn˘ (Kobylská). Z plazÛ se v okolí pravidelnû vyskytuje uÏovka obojková, na svahov˘ch loukách slep˘‰ kfiehk˘, na su‰‰ích místech je‰tûrka obecná, na lesních okrajích a na pasekách je‰tûrka Ïivorodá. Místy se vyskytuje zmije obecná, zejména ve Stanovnici (napfi.v okolí Javorníãku aj.) a severnû od obce. Z obojÏivelníkÛ se pravidelnû vyskytují skokan hnûd˘ a ropucha obecná (nejvíce v údolí Stanovnice), ménû ãasto mlok skvrnit˘ a ãolek horsk˘. V kaluÏích ãasto uvidíme kuÀku Ïlutobfiichou. Ve vodách se nachází bohatá fauna ryb. V Beãvû Ïije napfi. pstruh obecn˘, stfievle potoãní, mfienka, vranka obecná a dále i druhy, uniklé z nádrÏe ve Stanovnici.V nádrÏi ve Stanovnici je fiada dal‰ích druhÛ, vysazen˘ch nebo zavleãen˘ch, napfi. pstruh duhov˘, siven americk˘, lipan, ‰tika, lín, sumec, okoun, plotice a hlavatka. Bohatá je fauna hmyzu. Z ãetn˘ch zástupcÛ mot˘lÛ lze obãas spatfiit na kvûtnat˘ch loukách otakárka fenyklového, v roce 2001 byl na pastvinû severnû od obce nalezen velmi vzácn˘ modrásek ãernoskvrnn˘. V Kobylské byl zji‰tûn jeden z nejvzácnûj‰ích broukÛ na‰eho regionu - tesafiík alpsk˘. V nádrÏi Stanovnice Ïije poãetná populace raka (zfiejmû se jedná o kfiíÏence raka fiíãního a bahenního). Jeho populace tam byla posílena koncem 80. let vysazením z jezera ve Velk˘ch Karlovicích. K v˘znamn˘m geomorfologick˘m lokalitám patfií lokalita Skálí v závûru údolí Kobylská. Jedná se o rozsáhl˘ skalní sesuv s pseudokrasov˘mi jevy. Cel˘ katastr leÏí na území CHKO Beskydy.Z maloplo‰n˘ch zvlá‰tû chránûn˘ch území byly v roce 1999 vyhlá‰eny tfii, a to Pfiírodní památka Vachalka (zbytek pfiirozené jedlobuãiny s klenem), Pfiírodní památka Smradlavá (pfiirozená jedlobuãina) a Pfiírodní památka Skálí (jedlobukov˘ porost se skalními v˘chozy). Jsou evidovány dal‰í lokality, které mají parametry na ZCHÚ. Jednak to jsou dva zbytky pralesních porostÛ (na Stanovnické K˘ãefie a pod Mal˘m Javorníkem), jednak jsou to nelesní, a ãlovûkem historicky v˘raznû ovlivnûné ekosystémy, zejména jalovcové pastviny a kosené louky s bohatou kvûtenou vãetnû orchidejí. Zachovalé ochranáfisky hodnotné pastviny a louky se nacházejí nad Pluskoveãkem, nad RaÈkoveãkem, v Malé Kobylské, mezi RaÈkovem a Kobylskou, v Bzovém a ve Stanovnici (u KretÛ, pod Javorníãkem, ve Skaliãí, na Kání a jinde). Hodnotné jsou i kamenné valy a hromady (zejména ve Stanovnici) a fiada drobn˘ch lokalit.

katastru. Smrkové monokultury jsou více zastoupeny v severov˘chodní ãásti v Bfiezinách a na jihu v okolí Poborova a Klokoãova. Obcí protéká potok Katefiinka, kter˘ je na vût‰inû úsekÛ zregulován, na obou bfiezích jsou v‰ak pfiítomny mlad‰í bfiehové porosty (hlavnû jasan, místy ol‰e, vrba aj.). V˘znamnûj‰ími pfiítoky jsou Poborov a Bfiezinka, oba mají vût‰inou pfiírodní koryto. Nejcennûj‰í meandrující úsek má Bfiezinka, a to severnû od protipoÏární nádrÏe. Flóra obce je pomûrnû bohatá i pfiesto, Ïe krajina je negativnû poznamenána intenzivním zemûdûlstvím v minul˘ch desetiletích. Napfiíklad jen orchidejí se na území obce vyskytuje 11 druhÛ.V obci se nachází ojedinûlé a velmi hodnotné nalezi‰tû vstavaãe kukaãky (louky PoÏafiiska), které je druhé nejvût‰í v okrese mimo CHKO Beskydy. Dal‰í v˘znamn˘ v˘skyt je u kru‰tíku bahenního, celkem je u nûj známo pût lokalit - svahová prameni‰tû v PR Dubcová, nad dolní hospodou a PoÏafiiska, drobné v˘skyty jsou je‰tû na dal‰ích dvou místech, v 80. letech byla velká populace zniãena rekultivací mokfiadu místním JZD na v˘chodním okraji PR Dubcová. Prstnatec FuchsÛv se vyskytuje roztrou‰enû v západní ãásti (vût‰í poãet kvete podél pfiíkopy u silnice ke KamasÛm a na ladem leÏící louãce v˘chodnû pod Dubcovou, roztrou‰enû v men‰ích poãtech na jin˘ch místech). Dále se z orchidejí vyskytují: prstnatec bezov˘ (na dvou lokalitách kvete nûkolik jedincÛ - U KamasÛ a PoÏafiiska, druh je bohuÏel ohroÏen vyhynutím), prstnatec májov˘ (drobné populace PR Dubcová, U KrajãÛ, Bfieziny aj.), vstavaã muÏsk˘ (PoÏafiiska, v okolí památné lípy U KamasÛ aj.), bradáãek vejãit˘ (mokfiadní louky Bfieziny, Dubcová, (Dubcová, U KamasÛ aj.), kru‰tík ‰irolist˘ (mnoho drobn˘ch nalezi‰È - U KamasÛ, u cesty na Lázy aj.), pûtiprstka ÏeÏulník a hlístník hnízdák. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: plavuník zplo‰tûl˘ (roste pouze na jedné lokalitû na jihozápadním svahu Ojíãné, je to jedno ze dvou nalezi‰È v okrese; poblíÏ Katefiinic - jiÏ za hranicí okresu - je na západním svahu âeãetkova dal‰í nalezi‰tû), plavuÀ vidlaãka (roztrou‰enû na severozápadním okraji katastru), plavuÀ puãivá (Poborov), badil úzkolist˘ (fiada lokalit - PR Dubcová, PoÏafiiska, Ojíãná aj., znaãná dynamika v˘skytu), tolije bahenní (roztrou‰enû mokfiadní louky - Dubcová, U KrajãÛ, Bfieziny aj.), meãík stfiechovit˘ (nejvíce je v PR Dubcová, kolem tisíce jedincÛ, drobné populace jsou v Bfiezinách, nad dolní hospodou, U KrajãÛ), hofieãek brvit˘ (PoÏafiiska), vítod nahofikl˘ (PoÏafiiska), bafiiãka bahenní (PR Dubcová), lilie zlatohlavá (zbytková populace je ve zpustlém sadu pod starou skládkou, dal‰í drobné nalezi‰tû je na severním svahu Ojíãné). Vachta trojlistá pfieÏívá jiÏ jen na jediné lokalitû. V okolí obce se nacházejí v˘znamné mykologické lokality, zejména k nim patfií PR Dubcová a okolí, kde bylo zaregistrováno 190 makroskopick˘ch hub. Ze vzácnûj‰ích druhÛ tam byly nalezeny napfi. muchomÛrka zelená var.

Katefiinice Katefiinice leÏí v severov˘chodní ãásti Host˘nsk˘ch vrchÛ v nadmofiské v˘‰ce 360 m (tok Katefiinky na jihov˘chodním okraji katastru) aÏ 687 m (vrchol âeãetkova). Rozlohou 1 338 ha patfií ke stfiedním, a poãtem 926 obyvatel (1999) k men‰ím obcím okresu. Hlavní ãást sídla leÏí v úzce sevfieném údolí podél toku Katefiinka, men‰í zástavba je v Bfiezinách. Na okolních kopcích se nacházejí roztrou‰ené pasekáfiské usedlosti. Lesy pokr˘vají 59,3 % plochy. Pfiírodnû hodnotnûj‰í smí‰ené lesy s bukem se nacházejí zejména v západní ãásti

395

bílá, slizák ‰v˘carsk˘, ryzec zelen˘, ryzec datlí, ryzec borov˘, ryzec scvrkl˘, ryzec ãernohlávek, ryzec játrohnûd˘, holubinky lesklá, nádherná a Queletova, voskovky kuÏelovitá a papou‰tí, kfiemenáã dubov˘, klouzek slizk˘, ‰i‰kovec ãern˘, p˘chavky dlabaná a palicovitá. V obci se nachází nûkolik pozoruhodnû velk˘ch stromÛ, a to pouze v západní ãásti katastru pod Ojiãnou. U KamasÛ je mohutná lípa, která patfií mezi pût nejvût‰ích lip okresu Vsetín, její obvod ãiní 640 cm (byla vysazena zaãátkem 17. století). Dal‰í velká lípa je u rekreaãních chalup pod Chladnou. Velk˘ch stromÛ bude více, je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum. Fauna je pomûrnû pestrá, jsou zastoupeny druhy lesní i zemûdûlské krajiny. Ze savcÛ se vyskytují napfi. li‰ka, jezevec, kuna lesní, srnec, zajíc, vzácnûji veverka, u sídel kuna skalní, jeÏek aj. Z vût‰ích savcÛ se ojedinûle zatoulá danûk. Ze zajímavûj‰ích ‰elem se v zimû 1985/1986 v okolních lesích zdrÏoval rys. Vyskytuje se nûkolik druhÛ netop˘rÛ, napfi. na pÛdû ‰koly v létû pfieb˘vá kolonie netop˘ra u‰atého. Z ptákÛ bylo zji‰tûno kolem 90 druhÛ, z toho 74 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (1 pár hnízdí v rozsáhlej‰ích lesích západnû a severnû od obce, ãasto je na pfieletu), datel ãern˘ (1 pár se zdrÏuje ve star‰ích buãinách, obãas na pfieletu), Ïluna ‰edá (1 pár hnízdí v buãinách západnû a severnû od obce), holub doupÀák (nûkolik párÛ v buãinách západnû od obce), kos horsk˘ (v okolních smrkov˘ch lesích hnízdí 5 aÏ 10 párÛ, Bfieziny, Ojiãná nad Kamasy, okolí Chladné aj.), jestfiáb lesní (1 pár západnû od obce), krkavec velk˘ (hnízdí asi 2 páry, ãasto se zdrÏuje na skládce a v jejím okolí). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: pûnice vla‰ská (1 pár u kfiovin západnû od toãny busu), Èuh˘k obecn˘ (u kfiovin na celém katastru, celkem hnízdí 20 aÏ 30 párÛ), krutihlav obecn˘ (1 pár hnízdí na PoÏafiiskách), bramborníãek hnûd˘ (ojedinûle na loukách a pastvinách v okolí obce, 1 pár v˘chodnû nad ‰kolou, 1 pár jiÏnû od farmy ZD aj.), lindu‰ka luãní (1 aÏ 2 páry louky západnû od toãny busu), kfiepelka polní (v 90. letech 2 aÏ 5 volajících sameãkÛ, nejvíce v letech 1994 a 1995, hlavnû pole v okolí b˘valé skládky v˘chodnû nad obcí a jiÏnû od farmy, ojedinûle pod Chladnou), chfiástal polní (vût‰í louky, hlavnû pod Kamasy v západní ãásti údolí 1 aÏ 3 volající samci, pod Chladnou b˘vá 1 samec). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují cvrãilka fiíãní (1 aÏ 2 zpívající jedinci západnû od toãny u toku, 1 aÏ 2 zpívající jedinci Bfieziny), cvrãilka zelená (1 pár, paseka s mal˘mi smrãky Bfieziny), rehek zahradní (v zahradách v obci 2 aÏ 3 páry, u KamasÛ 1 pár), ledÀáãek fiíãní (na tocích je ojedinûle na pfieletu), skorec vodní (1 pár na tocích). Z plazÛ se na vhodn˘ch místech vyskytují bûÏné druhy, napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky obecná a Ïivorodá. Z obojÏivelníkÛ se kromû bûÏn˘ch druhÛ (skokan hnûd˘, ropucha obecná, kuÀka Ïlutobfiichá) vyskytuje mlok skvrnit˘ (u lesních potÛãkÛ, zejména buãiny), dále ãolek obecn˘ a ãolek horsk˘. Vût‰í refugium obojÏivelníkÛ je v Bfiezinách na nádrÏi. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch lze na loukách místy spatfiit otakárka fenyklového (Bfieziny, PoÏafiiska, Poborov, aj.), z broukÛ tesafiíka pilunu (Poborov) a na mokfiadních stanovi‰tích stfievlíka hrbolatého (Poborov, PR Dubcová). Na meandrujícím potÛãku v Bfiezinách je‰tû pfieÏívá místní populace raka fiíãního.

396

Celkovû lze fiíci, Ïe na území obce je nûkolik velmi cenn˘ch botanick˘ch lokalit, u kter˘ch musí b˘t zaji‰tûn zvlá‰tní ochrann˘ reÏim v rámci zvlá‰tû chránûného území. V obci se zatím nachází jedno zvlá‰tû chránûné území - Pfiírodní rezervace Dubcová. Nûkolik dal‰ích lokalit se pfiipravuje k vyhlá‰ení zvlá‰tní ochrany, napfi. Bfieziny, PoÏafiiska, nad dolní hospodou a U KrajãÛ. S v˘jimkou PoÏafiisek se vût‰inou jedná o mokfiadní louky.

Kelã Území mûsta leÏí na jiÏním okraji Podbeskydské pahorkatiny v nadmofiské v˘‰ce 265 m aÏ 410 m. Poãtem 2 599 obyvatel a rozlohou 2 785 ha patfií k vût‰ím obcím okresu. Území obsahuje nûkolik katastrálních území, prakticky kaÏdé v minulosti pfiedstavovalo samostatnou obec. Jsou to: Kelã - Staré Mûsto, Kelã - Nové Mûsto, Babice, Lhota u Kelãe, Nûmetice a Komárovice. Zástavba jednotliv˘ch místních ãástí je vÏdy soustfiedûna do kompaktních celkÛ. Lesy zaujímají 12,1 % plochy. Je to nejménû lesnatá oblast vsetínského okresu,na druhé stranû jsou témûfi v‰echny zdej‰í lesy (prakticky ze 100 %) jako jediné v okrese tvofieny zachovalej‰ími listnat˘mi lesy se skladbou dfievin blízké pfiirozené. Nejvût‰ím lesním komplexem je les Doubrava, kter˘ se rozkládá na svazích nad lev˘m bfiehem Beãvy. Doubrava je tvofiena listnat˘mi stromy - ve vy‰‰ích ãástech buky, v niωích ãástech s pfievaÏující lípou a habrem, ménû s dubem, místy s javorem klenem, bfiízou a jasanem. Smrkové lesíky jsou jen ojedinûle v˘chodnû od Lhoty u Kelãe a severov˘chodnû od Babic. V˘raznû pfievaÏuje zemûdûlská krajina s intenzivní zemûdûlskou v˘robou, coÏ citelnû a negativnû poznamenalo okolní pfiírodu. Oblast Kelãe je nepfietrÏitû odlesnûna jiÏ od 12. století. Nejvût‰ím tokem v území je Beãva, která protéká nepatrn˘m úsekem na severním okraji v místû dne‰ní ‰tûrkovny u Hustopeãí n. Beãvou (‰tûrkovna sv˘m jiÏním okrajem zasahuje do katastru Nûmetic na pravém bfiehu Beãvy). Druh˘m nejvût‰ím a nejv˘znamnûj‰ím tokem je Juhynû. Juhynû je témûfi celá zregulována, regulace je místnû naru‰ena, fiíãka má dobfie vyvinut˘ bfiehov˘ porost s lípou, jasanem, ol‰í, stfiemchou aj. Dal‰í v˘znamnou vodoteãí je Ml˘nsk˘ potok (zvan˘ také Keleãsk˘ náhon), kter˘, aã vznikl umûle, vytvofiil podmínky pro existenci vzácné fauny (rak, do poloviny 90. let byl pfiítomen i velevrub nadmut˘). Na jeho bfiezích rostou také hodnotné hlavaté vrby s mnoha dutinami, i staré, mohutné topoly. Posledním cenn˘m tokem s neupraven˘m korytem a bohat˘m bfiehov˘m porostem je Hájov˘ potok, kter˘ pramení severnû od Polic. Na katastru se jinak nachází fiada drobn˘ch vodoteãí, mnohé z nich jsou plnû zregulovány, nûkteré jsou dokonce uzavfieny v kanálech (v polích). Do budoucna se musí poãítat s revitalizací nûkter˘ch tokÛ, se zpfiírodnûním koryt a s v˘sadbou bfiehov˘ch porostÛ.Tyto revitalizaãní práce jsou z hlediska oÏivení zdej‰í fádní a zemûdûlstvím dosti naru‰ené krajiny nevyhnutelné. Na území se nachází nûkolik rybníãkÛ. Pfiírodnû nejcennûj‰í je v Babicích, ménû hodnotné jsou v Kelãi - St. Mûsto u Juhynû (Valcha), pod farmou ZD v Kelãi a soustava Chmelník (Chmelník je v‰ak pro zv˘‰ení pestrosti vodní fauny v dal‰ích letech perspektivní). âOV je v Kelãi a Babicích. Ve flófie jsou zastoupeny i nûkteré ochranáfisky zajímavé druhy. Vût‰ina z nich je v‰ak soustfiedûna pouze do tfií lokalit, jimiÏ jsou les Doubrava, Zadní díly na severním okraji k. ú. Kelã a okolí Hájového potoka. Ze vzácnûj‰ích druhÛ rostlin se vyskytují: z orchidejí vzácn˘ vstavaã bled˘ (jediná lokalita je v Doubravû, poprvé byla nalezena aÏ v roce 2000) a prstnatec FuchsÛv (ojedinûle roste v Doubravû), dále

omûj vlãí (poãetnû v Doubravû), lilie zlatohlavá (poãetnû v Doubravû), konvalinka vonná (lokálnû v Doubravû v západní ãásti), k˘chavice Lobelova (Doubrava v údolní nivû Beãvy, byla splavena z horsk˘ch poloh), srpek obecn˘ (vzácná teplomilná rostlina, roste pouze v lokalitû Zadní díly, je to jedin˘ v˘skyt v celém okrese Vsetín), ãern˘‰ rolní (vzácnûj‰í teplomilná rostlina, pouze Zadní díly), snûÏenka podsnûÏník (roste na jedné lokalitû u Hájového potoka, dále je pod Doubravou u Beãvy).Vzácnûj‰ích druhÛ rostlin bude v oblasti urãitû mnohem více, je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum. Kvûtena nelesních stanovi‰È je negativnû poznamenána intenzivním zemûdûlstvím. Kvûtnaté louky se nacházejí zcela ojedinûle, nejvût‰í jsou v Zadních Dílech (z rostlin, které se na Keleãsku jiÏ vzácnû vyskytují tam roste napfi. kozí brada luãní), dále jsou floristicky pestfiej‰í louky ve starém sadu jiÏnû od Kelãe v lokalitû Skalky (napfi. s chrastavcem luãním), v okolí sadu HÛrky na západním okraji Komárovic (napfi. s chrastavcem luãním a kopretinou), v sadech jiÏnû od Nûmetic, za rybníãkem Babice (tam se nachází hodnotnûj‰í kvûtena vlhk˘ch aÏ mokfiadních luk, napfi. s ãistcem bahenním). Ochranáfisky hodnotnûj‰í flóra se nachází také podél nûkter˘ch komunikací, napfi. u silnice Kelã - Police.Tam se vyskytuje i dobromysl, která na Keleãsku patfií jiÏ ke vzácnûj‰ím druhÛm. V˘‰e uvedené lokality jsou cenn˘mi refugii.V pfiípadû obnovení vhodného hospodafiení v jejich okolí budou zdrojem pÛvodní kvûteny pro znovuosídlení vhodn˘ch stanovi‰È. Na území se pozoruhodné stromy nacházejí v men‰ím poãtu. Ojedinûlé b˘valé v˘stavky star˘ch dubÛ se nacházejí v Doubravû. Podél Keleãského náhonu roste asi desítka mohutn˘ch topolÛ s bizarnû vrásãitou borkou. V Kelãi se nachází dendrologicky hodnotnûj‰í parãík men‰í rozlohy. Na nûkolika místech podél vodoteãí najdeme zbytky porostÛ star˘ch hlavat˘ch vrb (Keleãsk˘ náhon, okolí Chmelníku, Valchy aj.), které mají památkovou hodnotu a bylo by vhodné je nadále udrÏovat pravideln˘m ofiezem odrÛstajících letorostÛ. Ze savcÛ se vyskytují jen bûÏné druhy, napfi. li‰ka, zajíc, srnec, lasice, vzácnû jezevec (Doubrava), u sídel kuna skalní a jeÏek apod. Z netop˘rÛ byli zji‰tûni napfi. netop˘r velk˘, netop˘r hvízdav˘ a netop˘r dlouhouch˘. Ptaãí fauna je prozkoumána ze Ïivoãi‰né sloÏky nejdÛkladnûji. Na pfiedmûtném území bylo zji‰tûno celkem 121 druhÛ ptákÛ, z toho 92 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (1 pár hnízdí v Doubravû, v 60. letech tam bylo zji‰tûno jeho první vyhnízdûní v rámci okresu Vsetín), jestfiáb lesní (1 pár, Doubrava), krkavec velk˘ (ãasto na pfieletu), datel ãern˘ (v Doubravû b˘vá na pfieletu, ojedinûle tam mÛÏe hnízdit), Ïluna ‰edá (ojedinûle hnízdí v Doubravû). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: bramborníãek ãernohlav˘ (vzácnû hnízdí u nûkter˘ch silnic v okolí: 1 pár b˘vá jiÏnû pod hfibitovem v Kelãi, 1 pár severnû od Kelãe smûr Skaliãka, 1 pár severov˘chodnû od Kelãe u cesty na Zámrsky, 1 pár severov˘chodnû aÏ v˘chodnû od Kelãe smûr Nûmetice, ojedinûle je‰tû na dal‰ích místech), bramborníãek hnûd˘ (ojedinûle na nûkter˘ch loukách nebo polích, celkem 3 aÏ 5 párÛ na celém území, napfi. 1 aÏ 2 páry hnízdí v okolí Lhoty u Kelãe), chfiástal polní (na celém území se v rÛzn˘ch letech oz˘vá celkem 2 aÏ 5 sameãkÛ, v prÛbûhu 90. let dosáhla populace maxima v roce 1997 pfied povodÀov˘mi de‰ti), kfiepelka polní (oblast Kelãe obsahuje v rámci vsetínského okresu nejbohat‰í populaci kfiepelek, nejvíce se jich vyskytovalo v letech 1994 - 1997 a v roce 2000, tehdy se oz˘valo 15 aÏ 25 sameãkÛ, hlavnû v polích s obilím). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: strnad rákosní (1 pár rybníãek Babice, 1 pár rákosí u vodoteãe severov˘chodnû od parku v Kelãi, 1 pár rákosí severozápadnû od b˘valé skládky), moták pochop (v nûkter˘ch letech vyhnízdí v rákosinách mezi poli), slípka zelenonohá (1 pár rybníãek Babice), lyska

ãerná (1 pár rybníãek Babice), ãejka chocholatá (ojedinûle hnízdí na zemûdûlsk˘ch pozemcích u podmáãen˘ch stanovi‰È, napfi. jiÏnû nad Keleãsk˘m náhonem u rybniãní soustavy Chmelník), ledÀáãek fiíãní (na Juhyni a na Beãvû v nûkter˘ch letech hnízdí, ãasto je na pfieletu Juhyni, Beãvû a na rybníãcích u Juhynû, koncem 90. let hnízdil 1 pár v odbagrované stûnû na ‰tûrkovnû u Hustopeãí n. B. a to v místû, kam zasahuje v˘bûÏek katastru Nûmetic), pisík obecn˘ (na Beãvû hnízdí 1 aÏ 2 páry), kulík fiíãní (na Beãvû nebo v jejím okolí hnízdí 1 aÏ 2 páry), volavka popelavá (zaletuje na rybníky Chmelník, nûkdy na Juhyni), Ïluva hajní (v celé oblasti hnízdí 7 aÏ 12 párÛ, je to nejbohat‰í v˘skyt v celém okrese Vsetín: 1 pár parãík Kelã - Nové Mûsto, 1 pár listnat˘ lesík severnû od Kelãe, 1 pár bfiehov˘ porost u Komárovického potoka severnû nad Komárovicemi, 2 aÏ 3 páry bfiehové porosty okolí Babic a Lhoty u Kelãe, 1 pár Kelã - Staré Mûsto, 1 pár porost u toku severozápadnû od Kelãe, 1 aÏ 2 páry v okolí Nûmetic, 1 pár u Juhynû v okolí Komárovic), pravidelnû po mnoho let hnízdí ãáp bíl˘ (v 90. letech 3 aÏ 4 páry). Na kostele v Kelãi bylo v minulosti pravidelné hnízdi‰tû sovy pálené, koncem 90. let zfiejmû je‰tû nepravidelnû hnízdil 1 pár. Je to jediné hnízdi‰tû v celém okrese. Z plazÛ se vyskytují bûÏnûj‰í druhy, napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrka obecná, neÏijí v‰ak v intenzivnû obhospodafiované zemûdûlské krajinû, ale na pozemcích drobn˘ch zemûdûlcÛ, v zahradách, na okrajích lesÛ, v okolí Juhynû a zejména v okolí Beãvy. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují zejména skokan hnûd˘ a ropucha obecná, ménû ropucha zelená (napfi. u farmy ZD na severním okraji Kelãe), ãolek obecn˘ (pouze les Doubrava a vhodná stanovi‰tû v blízkém okolí, napfi. v roce 1999 byl zji‰tûn i v protipoÏární nádrÏi v Nûmeticích), místy usly‰íme skokana skfiehotavého a rosniãku zelenou (rybník Babice, okolí Juhynû a Beãvy). Fauna ryb je podstatnû pestfiej‰í. V Beãvû se vyskytuje kolem 25 druhÛ ryb. Nejhojnûj‰ími z nich jsou hrouzek obecn˘, parma obecná, jelec tlou‰È, ouklejka pruhovaná a ostroretka stûhovavá, pomûrnû ãasto se vyskytují ‰tika, hrouzek KesslerÛv, plotice obecná, okoun fiíãní, úhofi fiíãní, podoustev fiíãní, jelec proudník a dal‰í.Vzácnûji lze v Beãvû zastihnout napfi. druhy bolen drav˘, mník jednovous˘, perlín ostrobfiich˘, kapr obecn˘, cejn velk˘, cejnek mal˘, karas obecn˘, karas stfiíbfiit˘ a jiné, v nûkter˘ch pfiípadech se jedná o ryby uniklé z rybníkÛ v okolí. V Juhyni se dále vyskytují pstruh obecn˘, lipan podhorní a stfievle potoãní. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se vzácnû na kvetoucích loukách vyskytuje otakárek fenyklov˘. Brouk roháã obecn˘ se vyskytoval v okolí Doubravy a Beãvy, tesafiík piÏmov˘ byl zji‰tûn v 80. letech v okolí Beãvy. Teplomiln˘ druh saranãe Sphingonotus caerulans s modr˘mi kfiídly bylo v létû 1999 ve vût‰ím poãtu zji‰tûno na ‰tûrkov˘ch a písãit˘ch náplavech Beãvy, z dfiívûj‰ích let nejsou údaje. Rak se vyskytuje sporadicky v Juhyni, dfiíve byl i v Keleãském náhonu. Listonoh jarní byl na pfielomu 70. a 80. let zji‰tûn v tÛÀkách v Doubravû, je to za poslední dvacetiletí jedin˘ znám˘ v˘skyt v celém okrese. Do poloviny 90. let se v Keleãském náhonu vyskytoval velevrub nadmut˘, v celém okrese Vsetín je to jediné známé nalezi‰tû tohoto kriticky ohroÏeného druhu. Záchrana velevruba v Ml˘nském potoku patfií k ochranáfisk˘m prioritám v této oblasti.V rybnících Chmelník se vyskytuje ‰keble rybniãná. Na území obce není dosud vyhlá‰eno Ïádné zvlá‰tû chránûné území. V pfií‰tích letech bude zfiízena vût‰í pfiírodní rezervace v okolí Beãvy, která bude zahrnovat bazální ãást svahu Doubravy se zachoval˘m listnat˘m lesem vãetnû vzácné kvûteny, zpfiírodnûné koryto Beãvy (aÏ po ústí Juhynû) a s listnat˘mi lesy v údolní nivû Beãvy.

397

Jedná se o zachoval˘ soubor mnoha rÛzn˘ch ekosystémÛ, jedineãn˘ v rámci celého okresu. U mnoha dal‰ích lokalit se pfiepokládá zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany (aspoÀ VKP), napfi. Za díly, meandrovité úseky Juhynû, rákosiny v okolí Kelãe, zbytky extenzivních sadÛ se zachovalou kvûtenou, Keleãsk˘ náhon s bfiehov˘m porostem a nûkterá místa se star˘mi, ãasto hlavat˘mi, vrbami.Tyto vrby jsou mimo jiné dÛleÏit˘mi refugii vzácného hmyzu a jsou hnízdi‰tûm nûkter˘ch dutinov˘ch druhÛ ptákÛ. Na Keleãsku je potfieba zajistit oÏivení krajiny vybudováním vût‰ího poãtu mokfiadních stanovi‰È (napfi. z podmáãeného stanovi‰tû na poli u Chmelníku, jiÏnû nad Keleãsk˘m náhonem vytvofiit mûlk˘ rybníãek), revitalizací nûkter˘ch vodoteãí vãetnû jejich porostÛ a v˘sadbou pásÛ dfievin. Je potfiebné provést je‰tû dal‰í pfiírodovûdné prÛzkumy, zejména v zemûdûlské krajinû, v enklávách s listnat˘mi lesíky a toky, s porosty rákosu a s pozemky drobn˘ch zemûdûlcÛ obsahujícími i staré ovocné sady, a to na vût‰inû území. Tato stanovi‰tû byla dosud opomíjena vût‰inou pfiírodovûdcÛ a lze tam oãekávat fiadu zajímav˘ch nálezÛ.

Kladeruby Kladeruby leÏí v jiÏní ãásti Podbeskydské pahorkatiny v nadmofiské v˘‰ce 320 aÏ 360 m. Poãtem 430 obyvatel a rozlohou 704 ha patfií k mal˘m obcím okresu. Zástavba je soustfiedûna do jednoho celku podél silnice, ojedinûle se nacházejí samoty ve volné krajinû (napfi. opu‰tûn˘ b˘val˘ ml˘n u Juhynû). Lesy pokr˘vají pouze 17,6 % plochy. Vût‰í lesní celek, tvofien˘ hlavnû smrkem, se nachází na severním okraji katastru v Doubravû. Listnaté lesy jsou zastoupeny drobnûj‰ími porosty hlavnû v zemûdûlské krajinû a podél vodoteãí. Zemûdûlská krajina je negativnû poznamenána intenzivním hospodafiením v minul˘ch desetiletích. Nejvût‰ím tokem v obci je Beãva, která protéká severním okrajem katastru. Beãva byla plnû zregulována, po velk˘ch vodách v 90. letech bylo koryto na území katastru zpfiírodnûno. Bfiehov˘ porost u fieky je dobfie vyvinut˘. Men‰ím tokem v obci je Juhynû, která je na ãásti katastru plnû zregulována a s mlad‰ím umûle vysazen˘m porostem dfievin, na dal‰ím úseku je ãásteãnû v pfiírodním stavu se vzrostl˘m bfiehov˘m porostem. Mimo uvedené toky se na území nachází nûkolik drobn˘ch vodoteãí. Nad obcí je od roku 1994 záchytná nádrÏ na pfiívalové vody, která má v˘znam i z hlediska pfiírodního jako lokálnû v˘znamné mokfiadní stanovi‰tû.

O v˘skytu vzácnûj‰í flóry v oblasti jsou sporé údaje. Na severním okraji Doubravy roste ojedinûlá zbytková populace vzácného hofice tolitovitého, kter˘ sem byl zavleãen z pÛvodní oblasti v˘skytu v horsk˘ch polohách povodí Beãvy (rostliny na lokalitû Ïivofií, lokalitu je nutné prosvûtlit odkácením ãásti smrkÛ). V Doubravû se ojedinûle nachází l˘kovec jedovat˘, snûÏenka podsnûÏník, konvalinka vonná aj. Jediná hodnotnûj‰í kvûtnatá louka se nachází v izolovaném sadu, kter˘ je na návr‰í severnû od obce.Tam napfi. roste devaterník, matefiídou‰ka a dal‰í druhy suchomilnûj‰ích rostlin, které na vût‰inû území katastru v posledních desetiletích vyhynuly. Dal‰í zachovalej‰í louky lze oãekávat na podobn˘ch místech na severov˘chodním a jihov˘chodním okraji katastru. Nedostatek údajÛ je ãásteãnû zpÛsoben také neúpln˘m botanick˘m prÛzkumem. Hodnotnûj‰í druhy rostlin lze je‰tû pfiedpokládat v listnat˘ch lesících u Juhynû, u Beãvy a také na západním okraji Doubravy. Na území obce se nachází jen nûkolik pozoruhodn˘ch stromÛ. Nejvût‰ími stromy jsou jasany na zahradû u domu ã. p. 42. Vzrostlé lípy se nacházejí na odboãce pfii cestû do ml˘na, u kapliãky padl˘ch nad obcí a jinde. Ze savcÛ se vyskytují bûÏné druhy, napfi. srnec, zajíc, li‰ka, lasice kolãava, u sídla kuna skalní, jeÏek apod. Z ptaãí fauny okolí obce bylo zji‰tûno 113 druhÛ, z toho 86 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (v nûkter˘ch letech hnízdí v Doubravû), datel ãern˘ (pouze na pfieletu, hlavnû v Doubravû). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: ãáp bíl˘ (v obci jiÏ fiadu let hnízdí 1 pár), krkavec velk˘ (1 pár hnízdí v Doubravû), bramborníãek ãernohlav˘ (1 pár hnízdí u silnice v okolí Juhynû), bramborníãek hnûd˘ (1 aÏ 2 páry v okolí obce v polích), Ïluva hajní (1 pár hnízdí v lesíku u Juhynû), krutihlav obecn˘ (ojedinûle zji‰tûn pfii jarním tahu v sadû severov˘chodnû od obce), strnad rákosní (ojedinûle u Juhynû, tam je ãastûji v dobû tahu), ãejka chocholatá (2 aÏ 3 páry na polích u mokfiadÛ, v okolí Juhynû), pisík obecn˘ (pravidelnû na tahu na Beãvû, v nûkter˘ch letech tam vyhnízdí 1 pár), kulík fiíãní (pravidelnû na tahu na Beãvû, v nûkter˘ch letech vyhnízdí 1 pár), ledÀáãek fiíãní (pravidelnû pfii potulce na Beãvû a na Juhyni, ojedinûle vyhnízdí 1 pár), dudek chocholat˘ (ojedinûle b˘vá spatfien na jarním tahu). Na star˘ch ‰tûrkovnách severnû od Beãvy je‰tû v 80. letech hnízdil vzácn˘ h˘l rud˘, nyní je místo zarostlé vy‰‰ími dfievinami. H˘l odtamtud vymizel a nyní hnízdí mimo katastr na jin˘ch vhodnûj‰ích stanovi‰tích. Z plazÛ se vyskytují bûÏné druhy, napfi. uÏovka obojková, ze vzácnûj‰ích je‰tûrka obecná, slep˘‰ kfiehk˘. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují skokan hnûd˘ a ropucha obecná, ménû ropucha zelená, skokan ‰tíhl˘, rosniãka zelená (okolí Beãvy), ãolek obecn˘ (Doubrava). Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se na kvûtnat˘ch loukách vzácnû objeví otakárek fenyklov˘ (sad severov˘chodnû od obce). V 70. a 80. letech se v okolí Beãvy vyskytoval vzácn˘ tesafiík piÏmov˘. V létû 1999 bylo na ‰tûrkov˘ch a písãit˘ch náplavech Beãvy zji‰tûno vzácné saranãe Sphingonotus caerulans s modr˘mi kfiídly. V souãasnosti není na katastru Ïádné zvlá‰tû chránûné území. V prosinci 2001 bude vyhlá‰ena Pfiírodní rezervace Doubrava - Beãva, která bude zahrnovat fieku Beãvu s okolními listnat˘mi porosty a s v˘znamn˘mi paleontologick˘mi nálezi‰ti (zejména v okolí vyústûní Mfienky). Nûkolik lokalit bude mít zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany (aspoÀ VKP), napfi. star˘ sad severov˘chodnû od obce, meandry Juhynû aj. Je velmi potfiebné okolní krajinu revitalizovat, napfi. vybudováním dal‰ího rybníãku (vhodné místo je pod

398

obcí, vhodné zároveÀ s âOV), v˘sadbou pásÛ ovocn˘ch dfievin na rozhraní pozemkÛ v okolní fádnûj‰í zemûdûlské krajinû, zaloÏením protierozních pásÛ s dfievinami ve svaÏit˘ch místech nad obcí apod.

a 1 pár u hfii‰tû na v˘chodním okraji intravilánu), rehek zahradní (v zahradách v obci hnízdí prÛmûrnû 2 páry), ãáp bíl˘ (1 pár mnoho let hnízdí u farmy ZD). Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrka obecná a Ïivorodá.

Kunovice

Z obojÏivelníkÛ jsou ojedinûle jinak bûÏné druhy - skokan hnûd˘ a ropucha obecná.

Obec se nachází na jiÏním okraji Podbeskydské pahorkatiny, okrajovû zasahuje do severní ãásti Host˘nsk˘ch vrchÛ. LeÏí v nadmofiské v˘‰ce 365 m aÏ 600 m. Poãtem 641 obyvatel (1999) a rozlohou 817 ha patfií k men‰ím obcím okresu. Zástavba je soustfiedûna do jednoho celku se ãtvercov˘m pÛdorysem.

Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se vzácnû vyskytuje otakárek fenyklov˘.

Lesy pokr˘vají 18,9 % plochy, coÏ je hluboko pod okresním prÛmûrem. Prakticky v‰echny lesní porosty jsou tvofieny smrkov˘mi kulturami, nejvût‰í komplex je na Kunovské hÛrce. Listnaté lesíky jsou pouze v úzk˘ch pruzích kolem nûkter˘ch vodoteãí. Perspektivnû je nutné aspoÀ ãást smrkov˘ch lesÛ pfievést na smí‰ené nebo lépe listnaté porosty s dubem, bukem, lípou a klenem. V rámci obce je nûkolik drobn˘ch vodoteãí, které jsou v zemûdûlské krajinû vût‰inou bez bfiehov˘ch porostÛ Mnohé toky jsou v zemûdûlské krajinû zregulovány (napfi. Komárník), nûkteré jsou dokonce i v uzavfien˘ch kanálech a v budoucnu bude nevyhnutelné nûkteré z nich plnû revitalizovat vãetnû v˘sadby aspoÀ nízk˘ch bfiehov˘ch porostÛ. Pfiírodnû nejhodnotnûj‰í je tok severnû pod Kunovskou hÛrkou.

Pfiíroda v okolí obce byla v minul˘ch desetiletích negativnû poznamenána intenzivním zemûdûlsk˘m hospodafiením b˘valého JZD.Bude nutné pfiistoupit k revitalizaci krajiny, av‰ak náprava tohoto stavu bude pomalá a nákladná.V pfií‰tích letech se poãítá s vybudováním rybníãku jiÏnû od Ïeleznice, kter˘ by ãasem mûl v˘raznûji pfiispût k obohacení zdej‰í pfiírody o dal‰í druhy fauny vázané na mokfiady. V rámci pozemkov˘ch úprav bude nutné na svaÏit˘ch pozemcích poãítat s vybudováním zelen˘ch protierozních pásÛ vãetnû v˘sadby dfievin. Na katastru obce se nenachází Ïádné zvlá‰tû chránûné území. Zv˘‰enou ochranu lze pfiedpokládat kromû zmínûného dubu u mokfiadních luk v sedle jiÏnû pod Hradi‰tûm. Je v‰ak nutné uskuteãnit dal‰í pfiírodovûdné prÛzkumy, zejména rostlin a bezobratl˘ch ÏivoãichÛ.

Laãnov Údaje o v˘skytu vzácnûj‰í flóry v obci jsou velmi sporé. Jedinou botanicky hodnotnûj‰í lokalitou jsou vlhãí a mokfiadní louky v sedle jiÏnû od Hradi‰tû (v˘chodnû od Kunovské hÛrky). Tam byly ze vzácnûj‰ích rostlin zji‰tûny druhy prstnatec májov˘ a meãík stfiechovit˘. Je to jediná lokalita obou druhÛ na celém katastru obce i v ‰ir‰ím okolí. Vedle v˘‰e uveden˘ch zástupcÛ kvûteny se tam vyskytují dal‰í druhy vlhk˘ch kvûtnat˘ch luk. V okolí obce lze oãekávat ménû hojné nebo mizející druhy rostlin také na dal‰ích místech (napfi. na such˘ch a v˘slunn˘ch stanovi‰tích na Ïelezniãním náspu), ale vzhledem k nedostateãnému botanickému prÛzkumu nejsou k dispozici potfiebné údaje. Z velk˘ch stromÛ je v obci v˘znamn˘ dub, kter˘ roste u Ïelezniãního nádraÏí a zaslouÏí si zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany. Ze savcÛ se vyskytují bûÏné druhy jako li‰ka, zajíc, srnec, v oblasti Kunovské hÛrky prase divoké, jezevec a kuna lesní, v okolí zástavby jeÏek, kuna skalní a dal‰í.

Laãnov leÏí na jihov˘chodním okraji Vizovické vrchoviny v nadmofiské v˘‰ce 430 m (údolí Smolinky) aÏ 716 m (vrchol západnû od Vafiákov˘ch pasek). Rozlohou 1 531 ha patfií mezi stfiednû velké a poãtem 878 obyvatel (1999) mezi men‰í obce okresu.Témûfi celé sídlo je nakupeno do jednoho celku podél Laãnovského potoka poãínaje jeho prameni‰tûm. Mimo sídlo existuje jediná pasekáfiská usedlost s nûkolika domky, Sucháãkovy paseky. Dfiíve existovala izolovaná osada i na Vafiákov˘ch pasekách, ta v‰ak byla ke konci 2. svûtové války zniãena nacisty. V obci se nachází nûkolik zachoval˘ch dfievûnic. Lesy zaujímají 44,0 % plochy, v˘raznû jsou zastoupeny nepÛvodní jehliãnaté kultury s dominujícím smrkem, ojedinûle i s borovicí. Listnaté porosty se nacházejí v údolí Smolinky, kde ãasto najdeme i staré stromy památného v˘znamu. Mnohé odrÛstající porosty dfievin jsou na dfiívûj‰ích

Nejvíce údajÛ je o ptaãí faunû. Na území obce bylo celkem zji‰tûno 73 druhÛ ptákÛ, z toho 60 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: v˘r velk˘ (v nûkter˘ch letech hnízdí v okolí Kunovské hÛrky a v lomu, kter˘ leÏí na jejím západním okraji, v celém okrese pfiitom roãnû hnízdí 2 aÏ 3 páry), krkavec velk˘ (v okolí Kunovské hÛrky pravdûpodobnû hnízdí 1 pár, ãasto je na pfieletu). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: bramborníãek ãernohlav˘ (2 aÏ 4 páry hnízdí na Ïelezniãním náspu nebo v jeho okolí), bramborníãek hnûd˘ (1 pár hnízdí na loukách v okolí Ïelezniãního nádraÏí, 1 aÏ 2 páry na loukách jiÏnû od Hradi‰tû), chfiástal polní (na loukách nebo polích v okolí obce se roãnû oz˘vají 2 aÏ 4 sameãci), kfiepelka polní (v polích v okolí obce se roãnû oz˘vá 5 aÏ 8 sameãkÛ). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: strnad rákosní (1 pár hnízdí u toku Komárník s rákosím na západním okraji katastru, 1 pár je nepravidelnû v rákosí u Ïelezniãního nádraÏí), Ïluva hajní (1 pár nepravidelnû v listnatém lesíku u toku severnû pod Kunovskou hÛrkou

399

polích a pastvinách, od konce 70. let jiÏ zemûdûlsky neobhospodafiovan˘ch. V pfiípadû zalesÀování tûchto území je nutné pouÏívat listnaté dfieviny, které zde pfied pfiíchodem ãlovûka pÛvodnû rostly (zejména dub, ménû buk, lípa, javor klen a babyka, na mokfiadech jasan). Na katastru pfievaÏuje zemûdûlská, intenzivnû vyuÏívaná krajina.V 90. letech intenzita hospodafiení citelnû poklesla, zejména se v˘raznû sníÏila chemizace a zatíÏení odpady hospodáfisk˘ch zvífiat. Hlavním tokem protékajícím obcí je Laãnovsk˘ potok, obec leÏí na jeho horním konci s prameni‰tûm. Potok má slabû vyvinut˘ bfiehov˘ porost, pravidelnû sefiezávan˘. Mnohem v˘znamnûj‰í toky leÏí mimo sídlo. Jsou jimi Smolinka a Seninka. Oba zmínûné potoky mají neupravené, pfiírodnû zachovalé a dobfie meandrující koryta s bohat˘m doprovodn˘m porostem dfievin (ol‰e, jasan, stfiemcha, u Seninky jsou v dolní ãásti ãetné i vrby). Seninka leÏí uprostfied intenzivní zemûdûlské krajiny, takÏe byla v minul˘ch desetiletích v˘raznû poznamenána splachy hnojiv z okolních svaÏit˘ch polí (ãasto se na nich pûstovaly i obilniny). Povodí obsahuje minimum lesÛ a rozpt˘lené zelenû. Smolinka má ve svém povodí, na rozdíl od Seninky, podstatnû vût‰í zastoupení lesÛ a nikdy nebyla pfiítomna rozlehlej‰í pole. Její zneãi‰tûní je podstatnû men‰í, coÏ ostatnû dokazuje i pfiítomnost raka fiíãního je‰tû koncem 80. let, tj. v dobû, kdy rak chybûl témûfi v celém okrese.V souãasné dobû jsou oba toky zneãi‰Èovány, ve srovnání pfied rokem 1990, mnohem ménû.Vût‰í zneãi‰tûní je u Laãnovského potoka, vedle odpadÛ z domácností jsou to i splachy z polí, neboÈ pole jsou v povodí ãetná. Navíc je potok ve spodní ãásti obce aÏ po rybníky plnû zregulován (betonové koryto) a jeho samoãisticí schopnost je tím prakticky zniãena. Floristicky pestrá stanovi‰tû jsou zachována jen místy, na vût‰inû území byla zniãena buì intenzivním zemûdûlstvím v minul˘ch desetiletích anebo pfiemûnou pÛvodnû listnat˘ch lesÛ na jehliãnaté monokultury. Pro Laãnov je nejv˘znamnûj‰í rostlinou (doslova fenoménem) ‰afrán bûlokvût˘. Je to jedna z mála lokalit v âR, a z nich navíc lokalita nejbohat‰í. ·afrán zde ov‰em není pÛvodní rostlinou, zfiejmû sem byl zavleãen z alpské oblasti pfii napoleonsk˘ch válkách (s krmivem - senem pro konû). Vût‰í louky s bohatou populací ‰afránÛ se nacházely je‰tû zaãátkem 60. let v údolí Smolinky (kvetly tam desetitisíce kusÛ), toto nalezi‰tû v‰ak bylo na podstatné ãásti zniãeno rekultivací b˘val˘m JZD koncem 60. let, a pozdûji i neúmûrn˘m zatíÏením pasoucím se dobytkem. Dal‰í v˘znamná nalezi‰tû jsou v dlouholetém ZCHÚ uprostfied obce (PP Laãnov), na nûkolika loukách a v zahradách v jeho okolí a izolovaná bohatá populace je na Sucháãkov˘ch pasekách. Ojedinûlá a malá populace se nachází na Vafiákov˘ch pasekách. Z orchidejí bylo u Laãnova zji‰tûno jen nûkolik druhÛ, napfi. pûtiprstka ÏeÏulník (nûkolik kusÛ kvetlo je‰tû v polovinû 90. let za humny v lokalitû Ofiiovce v okolí velkého dubu), prstnatec májov˘ (roztrou‰enû je v mal˘ch poãtech na nûkolika mokfiadních loukách, napfi. v intravilánu u obecního úfiadu, na Sucháãkov˘ch pasekách, více je roz‰ífien v okolí Smolinky v její severní ãásti), ve vlhãích listnat˘ch lesích bradáãek vejãit˘ (údolí Smolinky), pfiedpokládáme dále v˘skyt kru‰tíku ‰irolistého, vemeníku dvoulistého a prstnatce Fuchsova (zejména v údolí Smolinky a v severní ãásti údolí Seninky). Z dal‰ích vzácnûj‰ích rostlin se nacházejí nûkteré teplomilné druhy, napfi. rozrazil oÏankov˘ (nûkolik trsÛ roste v okolí remízu jiÏnû od b˘valé farmy JZD nad údolím Seninky, ojedinûle je západnû od obce), mochna pfiímá (vyskytuje se v úvozu polní cesty západnû od obce, je to jediná lokalita v celém povodí Senice), místy roste prvosenka jarní (Smolinka). Vzácnû roste áron karpatsk˘ (Smolinka), ojedinûle se vyskytuje plavuÀ vidlaãka severnû od obce, v údolí Seninky roste chmel otáãiv˘ a teplomiln˘ kefi fie‰etlák poãistiv˘.V okolí horních Laãnovsk˘ch skal kvete zavleãen˘ náprstník ãerven˘, kter˘ je cizoro-

400

d˘m, i kdyÏ pohledn˘m prvkem v okolní kvûtenû. Jinak se vyskytují ménû vzácné, ale na Laãnovsku vût‰inou silnû mizející druhy such˘ch nehnojen˘ch stanovi‰È. Tyto druhy je‰tû pfieÏívají podél polních cest, v úvozech a na ladem leÏících v˘slunn˘ch stráních. V okolí obce se nachází vût‰í mnoÏství star˘ch stromÛ, nejãastûji javory babyky a duby. V˘chodnû od sídla se nachází památná babyka, která je nejvût‰ím stromem svého druhu v okrese. Pod ní je dal‰í, o nûco men‰í babyka. Pozoruhodnû velké stromy javoru babyky se nacházejí i v údolí Smolinky.V˘znamnû jsou zastoupeny vzrostlé duby. V intravilánu obce se nachází jeden velk˘ dub na jejím severním okraji, a dal‰ích nûkolik desítek roste v údolí Smolinky. RovnûÏ jsou v rámci katastru známy dal‰í velké stromy (javor klen, lípy, hru‰nû), dosud je‰tû nejsou fiádnû zdokumentovány.V‰echny v˘znamné stromy budou chránûny jako památné stromy nebo jako VKP. Fauna oblasti je v˘raznû ovlivnûna zemûdûlskou krajinou i pfiítomností rybníkÛ. Z bûÏn˘ch savcÛ se vyskytují zajíc, srnec, li‰ka, jezevec (nory jsou napfi. u Trãkov˘ch skal), v okolí sídel kuna skalní a jeÏek. Z vût‰ích ‰elem se na severním okraji katastru ojedinûle v 90.letech vyskytli medvûd a rys,ktefií se zatoulali z míst pravidelného v˘skytu v Javorníkách. Na kostele má v˘znamné letní nocovi‰tû vzácnûj‰í netop˘r velk˘, z dal‰ích druhÛ byli zji‰tûni netop˘r rezav˘ (na rybnících) a netop˘r u‰at˘. Nejlépe prozkoumanou skupinou je ptaãí fauna. V okolí obce bylo zji‰tûno 133 druhÛ ptákÛ, z toho 88 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny to jsou: pûnice vla‰ská (kfioviny v údolí Smolinky, u b˘valé skládky a jihozápadnû od kostela, celkem 3 aÏ 5 párÛ), Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû hnízdí na v‰ech kfiovinat˘ch biotopech, celkem 20 aÏ 30 párÛ), bramborníãek ãernohlav˘ (1 aÏ 3 páry v okolí farmy pod Rosinou a podél silnice mezi farmou a rybníky, 1 pár u Sucháãkov˘ch pasek), bramborníãek hnûd˘ (3 aÏ 4 páry na loukách a pastvinách v˘chodnû od obce). Strnad luãní, kriticky ohroÏen˘ druh âR a v okrese témûfi vymizel˘, byl pouze jednou (v ãervnu 1996) zji‰tûn na kfiovinaté stráni na severním okraji obce. Vysoká je poãetnost kfiepelky polní, zdej‰í populace patfií spolu s populací v ‰ir‰ím okolí Kelãe v rámci okresu k nejvy‰‰ím (v letech 1994 - 1997 b˘valo v okolí obce 15 aÏ 20 volajících sameãkÛ, v letech 1998 a 1999 jen kolem 10, v roce 2000 se oz˘valo asi 30 sameãkÛ), vzácnûj‰í je také koroptev polní (v okolí obce hnízdí nûkolik párÛ), chfiástal polní (na loukách nebo v obilí v okolí obce b˘vají 2 aÏ 4 volající sameãci). V dobû tahu byli ojedinûle zji‰tûni lindu‰ka velká, bûlofiit ‰ed˘ a dudek chocholat˘, kaÏdoroãnû pravidelnû pfieletuje konipas luãní. Z mokfiadních druhÛ hnízdí ãejka chocholatá (louky a pole u mokfiin, celkem hnízdí 3 aÏ 4 páry), strnad rákosní (okolí rybníkÛ, rákosina západnû od obce a vodoteã pod Ofiiovcem, vÏdy po 1 páru), kachna divoká (rybníky a okolí, Seninka), skorec vodní (Smolinka, Seninka, kolem 2 párÛ), ledÀáãek fiíãní (pravidelnû pfieletuje na rybnících, ojedinûle zfiejmû zahnízdí), polák chocholaãka (na rybnících hnízdí 2 aÏ 4 páry), potápka malá (1 pár hnízdí na rybnících), volavka popelavá (na rybnících nepravidelnû nûkolik kusÛ, v˘jimeãnû i více).V dobû tahu se vyskytuje fiada dal‰ích druhÛ na rybnících a v jejich okolí: lÏiãák pestr˘, ostralka ‰tíhlá, pisík obecn˘, vodou‰i aj. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují Ïluva hajní (2 aÏ 4 páry, údolí Seninky a Smolinky, okolí rybníkÛ), cvrãilka fiíãní (údolí Smolinky 2 aÏ 3 páry, údolí Seninky 1 aÏ 2 páry) a kos horsk˘ (okolí smrkov˘ch lesÛ na severním okraji katastru,Vafiákovy paseky aj.). Z pfielomu 80.a 90.let byl uvádûn v˘skyt v˘ra velkého v okolí Laãnovsk˘ch skal, kdy bylo zaslechnuto typické pfiedjarní houkání. Jeho v˘skyt v‰ak nebyl v dal‰ích letech potvrzen.

Z plazÛ se vyskytují bûÏné druhy, napfi. uÏovka obojková, je‰tûrka obecná, je‰tûrka Ïivorodá (okolí skal). Z obojÏivelníkÛ se vyskytuje vzácnûj‰í skokan ‰tíhl˘, dále skokan hnûd˘ a ropucha obecná, ktefií se rozmnoÏují zejména v údolí Seninky u rybníkÛ. U ryb jsou pfiítomny prakticky jen vysazované druhy, které jsou sv˘m v˘skytem vût‰inou omezeny na rybníky (kapr, tolstolobec, mník, úhofi, sumec aj.), v tocích se vyskytuje pstruh obecn˘. Z bezobratl˘ch se ojedinûle vyskytuje otakárek fenyklov˘. Rak fiíãní se na Smolince vzácnû vyskytoval do zaãátku 90. let, v souãasné dobû by mûlo docházet u jeho populace k regeneraci. Na Senince zfiejmû vyhynul v dÛsledku zneãi‰tûní, zejména splachÛ z okolních polí a luk, a zpûtnû tam byl vysazen na podzim 1996. V˘znamnou geomorfologickou a geologickou zajímavostí jsou skály, které leÏí severov˘chodnû od obce (jsou viditelné z horního konce obce). Horním skalám se fiíká Vrátnica, dolní skály se naz˘vají Trãkovy skály. Na katastru obce jsou dosud vyhlá‰ena dvû zvlá‰tû chránûná území, a to Pfiírodní památka Laãnov a Pfiírodní památka Sucháãkovy paseky. Nûkolik dal‰ích lokalit se na vyhlá‰ení ZCHÚ teprve pfiipravuje. Vedle Laãnovsk˘ch skal to dále jsou: ãást údolí Smolinky (vãetnû ‰afránov˘ch luk a památn˘ch stromÛ), údolí Seninky (mokfiadní spoleãenstva vãetnû typické fauny a flóry) a kfiovinatá stráÀ na severním okraji obce v okolí b˘valé skládky (vzácná fauna kfiovin).

Leskovec LeÏí mezi Vizovickou vrchovinou a Javorníky v nadmofiské v˘‰ce 365 m (Senice na severním okraji) aÏ 618 m (Snoz). Rozlohou 986 ha a poãtem 636 obyvatel (1999) patfií v okrese spí‰e mezi men‰í obce. Hlavní sídlo leÏí v údolí Senice, ojedinûlé samoty jsou v údolí Snozov˘ a na pasekách. V obci se nachází nûkolik zachoval˘ch dfievûn˘ch staveb, nejpûknûj‰í jsou v okolí hlavní silnice a v údolí Snozov˘ u Jufiíãkova ml˘na. Lesy zaujímají 55,2 % rozlohy. Mezi nimi mají v˘razné zastoupení listnaté porosty, na okraji souvisl˘ch lesních celkÛ to jsou vût‰inou habrové lesy, místy s vût‰í ãi men‰í pfiímûsí buku a lípy, ve vy‰‰ích polohách pak i lesy bukové (StráÀ, pod Jahodn˘m). V nûkter˘ch habrov˘ch lesích s bukem a lípou se nachází velmi vzácná flóra. Tyto lesní porosty vznikly pfiirozen˘m zarostením pastvin anebo také v dÛsledku pafiezinového hospodafiení v selsk˘ch lesích, které nejlépe vyhovuje právû habru.

optimálního kvetení (1994) byl tento vstavaã v okolí obce nalezen na cca 12 lokalitách v poãtu pfies 500 kvetoucích jedincÛ, coÏ znamená, Ïe to je v celém okrese Vsetín druhá nejbohat‰í populace (po Jasenicích u Le‰né, kde v roce 1994 kvetlo kolem 700 vstavaãÛ bled˘ch). V‰echna v˘znamnûj‰í nalezi‰tû této orchideje budou vyhlá‰ena za zvlá‰tû chránûná území. Nejvût‰í populace vstavaãe bledého se nacházejí pod vrchem StráÀ, severov˘chodnû od obce v údolí pod Nivkou, ve Snozovém a jihov˘chodnû od obce. Vstavaã bled˘ vût‰inou roste v habrov˘ch lesích s pestfiej‰í kvûtenou, nûkdy i na loukách poblíÏ tûchto lesÛ. Dal‰í ãastûj‰í orchidejí je vstavaã muÏsk˘, nachází se zejména severov˘chodnû od obce nad Ïeleznicí, ménû také severozápadnû (pod Strání),jihozápadnû (U Luck˘ch) a jihov˘chodnû od obce. Vzácnou orchidejí je prstnatec bezov˘ (jediné nalezi‰tû je známo jihov˘chodnû od obce na zarÛstající pastvinû), dále okrotice dlouholistá (jihov˘chodní svah Stránû v listnatém lese v podrostu s ptaãím zobem), okrotice bílá (jihov˘chodnû od obce) a kru‰tík modrofialov˘ (jihov˘chodnû od obce a StráÀ), ménû vzácn˘ je prstnatec FuchsÛv (nejvût‰í populace je na lesní louãce pod Nivkou), fiídce se vyskytuje hlístník hnízdák,vemeník dvoulist˘ (nejvût‰í populace je v bukovém lese s habrem severnû od obce), kru‰tík ‰irolist˘ a bradáãek vejãit˘. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ rostlin se roztrou‰enû vyskytují lilie zlatohlavá (na jednom místû dokonce kolem 400 jedincÛ,coÏ je nalezi‰tû s nejvy‰‰í koncentrací této rostliny na Vsetínsku),orlíãek plan˘, fiepíãek trojlist˘ (severov˘chodnû a jihov˘chodnû od obce, Snozov˘, StráÀ) a kociánek dvoudom˘. Na su‰‰ích loukách podél okrajÛ listnat˘ch lesÛ je hojná prvosenka jarní. Ze vzácnûj‰ích teplomiln˘ch druhÛ se vyskytují rozrazil oÏankov˘ (v záfiezu Ïeleznice, v okolí polní cesty severnû od Snozového), ãernohlávek dfiípat˘ (pouze na jednom místû, u cesty severnû od potoka Snozov˘ nad Ïeleznicí), modfienec chocholat˘ (su‰‰í louka pod listnat˘m lesem StráÀ) a voskovka men‰í (nad Jufiíãkov˘m ml˘nem, je to jedno z nûkolika nalezi‰È v okrese).Velmi hodnotné kvûtnaté louky se nacházejí nad Jufiíãkov˘m ml˘nem (teplomilná kvûtena, kromû voskovky je bohat˘ v˘skyt chrpy ãekánku, viz barevné foto), jihov˘chodnû od obce (zarÛstající su‰‰í pastvina s orchidejemi), na Nivce a pod Strání (orchidejové louky). Lokality musí mít zabezpeãen odpovídající reÏim zemûdûlského hospodafiení, díky nûmuÏ se tam uvedené vzácné rostliny v minulosti také objevily (pravidelné kosení luk jedenkrát roãnû, extenzivní pastva dobytka, zamezení dal‰ímu zarÛstání náletov˘mi dfievinami apod.). Z nevítan˘ch invazních druhÛ rostlin rostou v okolí obce bol‰evník velkolep˘, kfiídlatka japonská a net˘kavka Ïláznatá. Bol‰evník velkolep˘ se vyskytuje v údolí Snozové, jeho v˘skyt jiÏ ustupuje v dÛsledku pravidelné likvidace. Net˘kavka Ïláznatá a kfiídlatka japonská rostou v bfiehovém porostu Senice.

Hlavním tokem je Senice, která protéká obcí. Jejími pfiítoky je nûkolik men‰ích potokÛ z Vizovické vrchoviny i JavorníkÛ. Nejvût‰ím pfiítokem je Snozov˘. Senice je plnû zregulována, její pfiítoky jsou vût‰inou v pfiírodním stavu. Bfiehové porosty u Senice jsou z velké ãásti dobfie vyvinuty. Na jiÏním okraji katastru, poblíÏ odboãky do Seninky, se do konce 80. let nacházely zbytky dfiívûj‰ích slep˘ch ramen Senice s porostem stromÛ (jiÏ tehdy bez vody), pak byly zrekultivovány a zahrnuty do pole, po tomto zásahu tam zÛstaly jen dvû lípy. Flóra v okolí obce je pomûrnû bohatá na ochranáfisky hodnotné druhy. Z ní je nejv˘znamnûj‰í v˘skyt orchidejí (celkem 11 druhÛ), a to zejména vstavaãe bledého. V roce

401

Hodnotnûj‰í mykologické lokality se nacházejí zejména v listnat˘ch lesích s habrem, lípou, bukem a bfiízy po obou stranách údolí Senice. Ze vzácnûj‰ích druhÛ hub byly nalezeny napfi. holubinka bílá, ryzec syrovinka, hfiib habrov˘ a muchomÛrka slámoÏlutá. V okolí obce roste nûkolik pozoruhodnû velk˘ch stromÛ. Do konce 80. let stála na hfibitovû památná lípa, ta v‰ak musela b˘t po tûÏkém po‰kození vûtrem a rozlomení odstranûna. Dal‰í vût‰í a vykotlaná lípa se nachází nad Jufiíãkov˘m ml˘nem. Jihozápadnû od obce se u vodojemu nachází jeden ze tfií nejvût‰ích javorÛ babyka na Vsetínsku, strom je chránûn jako VKP. Jihov˘chodnû od obce v okolí pastvin rostou vzrostlé stromy hru‰nû a javoru klenu.V obci nebo v jejím okolí jsou známy dal‰í hodnotnûj‰í stromy vût‰ího vzrÛstu. Kromû lip to jsou hru‰nû, javory kleny a babyky, ojedinûle buky.Podrobnûj‰í prÛzkum tûchto stromÛ není je‰tû ukonãen. Savci.Z vût‰ích ‰elem se v Javorníkách v nûkter˘ch letech ojedinûle vyskytuje rys pfii migraci z míst pravidelného v˘skytu v ‰ir‰ím okolí Makyty. Medvûd byl zji‰tûn jednou v místní ãásti Hrabníky, v kvûtnu 1983. Je velmi pravdûpodobné, Ïe se do okolí obce zatoulal i v jin˘ch letech, kdy byl zji‰tûn v okolních obcích, ale jeho pfiítomnost se nemusela zjistit, podobnû jako u rysa. Z dal‰ích velk˘ch savcÛ lze ve vût‰ích lesích zejména spatfiit jelena, jinak se vyskytují bûÏné druhy savcÛ (srnec, zajíc, li‰ka, jezevec, kuna skalní, jeÏek aj.). Z ptaãí fauny bylo zji‰tûno celkem 105 druhÛ, z toho 75 jich je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: pûnice vla‰ská (1 pár hnízdí v kfiovinách podél polní cesty na severní stranû Snozového - nad Ïeleznicí, 1 pár nad Ïeleznicí jihov˘chodnû od obce), bramborníãek ãernohlav˘ (na Ïelezniãním náspu hnízdí 3 aÏ 4 páry, z toho dva jiÏnû od obce, dal‰í pár b˘vá severnû od obce u silnice), strakapoud mal˘ (hnízdí v listnat˘ch lesích a okolí zahrad, napfi. údolí pod Nivkou), krutihlav obecn˘ (v údolí pod Nivkou 1 pár), skorec vodní (1 aÏ 2 páry Senice a Snozov˘), chfiástal polní (roãnû 2 aÏ 4 volající sameãci na vût‰ích loukách), holub doupÀák (1 pár buãina Nivka), Ïluna ‰edá (1 pár buãina Nivka), Èuh˘k obecn˘ pravidelnû hnízdí na v‰ech kfiovinat˘ch místech v okolí, bramborníãek hnûd˘ je na nûkter˘ch vût‰ích loukách nebo v lánech obilí (jiÏnû od obce), ledÀáãek fiíãní se v posledních letech vyskytuje na prÛtahu, ojedinûle mÛÏe zahnízdit na Senici (napfi. v roce 1978 hnízdil nad mostem jiÏnû od obce), ãáp ãern˘ a ãáp bíl˘ zaletují do okolí za potravou. Údolím Senice migruje v dobû tahu fiada druhÛ ptákÛ, kromû nûkter˘ch v˘‰e uveden˘ch to jsou napfi. konipas luãní (kvûten, záfií), bûlofiit ‰ed˘, ãejka chocholatá, havran polní, husy aj. Z plazÛ se vyskytují bûÏné druhy, napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrka obecná aj. V˘skyt obojÏivelníkÛ není, podobnû jako u plazÛ, dosud dostateãnû prozkoumán. Byly zji‰tûny jen bûÏné druhy jako skokan hnûd˘ a ropucha obecná. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se na kvûtnat˘ch loukách pravidelnû vyskytuje otakárek fenyklov˘ a fiada dal‰ích mot˘lÛ (okáãi, zejména bojínkov˘, vfietenu‰ky, baboãky aj.), nejvíce druhÛ je na v˘slunn˘ch stráních s pestrou kvûtenou (napfi. nad Jufiíãkov˘m ml˘nem). âást katastru, v˘chodnû od Ïeleznice, leÏí v CHKO Beskydy.V okolí obce není dosud vyhlá‰eno Ïádné maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území. Nûkolik lokalit v‰ak sv˘mi pfiírodními hodnotami mají na ZCHÚ dostateãné parametry. Je jich nejménû pût: celé údolí pod Nivkou, stráÀ nad Jufiíãkov˘m ml˘nem, listnaté lesy s kvûtnat˘mi loukami jihov˘chodnû od obce, lokalita StráÀ severozápadnû od obce a kfioviny podél polní cesty severnû od Snozového. Botanicky

402

je velmi cenn˘ sráz, vznikl˘ pfii stavbû Ïeleznice, a to z dÛvodu bohatého v˘skytu teplomilné a suchomilné kvûteny (tam je potfiebné provést podrobnûj‰í botanick˘ a entomologick˘ prÛzkum). Luãní lokality s orchidejemi potfiebují pravidelné kosení vãetnû usu‰ení a odstranûní sena, u hodnotn˘ch lesních lokalit je tfieba zachovat dosavadní zpÛsob lesního hospodafiení (zpravidla v˘bûrn˘ zpÛsob) a kfiovinaté lokality potfiebují obãasné odstranûní stromÛ, aby jimi nezarostly.

Le‰ná Le‰ná leÏí v jiÏní ãásti Podbeskydské pahorkatiny v nadmofiské v˘‰ce 275 aÏ 550 m. Obsahuje katastrální území Le‰ná, Perná, Jasenice, Pfiíluky, M‰tûnovice a Lhotka n. Beãvou, které v minulosti byly samostatn˘mi obcemi. Poãtem 1 937 obyvatel (1999) a rozlohou 2 232 ha patfií k vût‰ím obcím okresu. Zástavba sídel je soustfiedûna do kompaktních celkÛ, izolované usedlosti jsou pfiítomny v˘jimeãnû (napfi. osada Buãí, opu‰tûn˘ Le‰ensk˘ ml˘n). Lesy pokr˘vají 23, 6 % plochy, souvislej‰í komplexy se nacházejí na v˘chodním okraji u Jasenice, na severov˘chodní ãásti pod Petfikovickou hÛrkou a v údolní nivû Beãvy v Obofie. Na v˘chodním okraji obce rostou témûfi jen smrkové monokultury s ochuzen˘m bylinn˘m patrem (hlavnû s ostruÏiníkem) a na ostatních ãástech území v˘raznû pfievaÏují listnaté lesy, vût‰inou s pfiirozenou skladbou dfievin (lípa, dub, habr, jasan, klen). Pfiírodnû nejcennûj‰í listnaté lesy jsou v údolní nivû Beãvy a lokálnû severov˘chodnû nad Pernou, na terase Beãvy jiÏnû pod Vysokou a v nûkter˘ch erozních záfiezech tokÛ (Vysock˘ potok, severnû nad Jasenicemi). Zemûdûlská krajina je citelnû poznamenána intenzivním hospodafiením v minul˘ch desetiletích. V‰echny zemûdûlské pozemky jsou zcela odvodnûny, fiada tokÛ zregulována, nûkteré jsou dokonce i zatrubnûny. Nejvût‰ím tokem, protékajícím územím obce na jiÏním okraji, je Beãva. Beãva má zcela upravené koryto, regulace je ãásteãnû naru‰ena po velk˘ch vodách zejména v roce 1997. Dal‰ími v˘znamn˘mi vodoteãemi jsou potoky Jasenick˘, Îebrák a Slaná voda. V‰echny jsou z vût‰í nebo z men‰í ãásti v pfiirozeném a neupraveném korytû, s meandrovit˘mi úseky a místy s dobfie vyvinut˘mi bfiehov˘mi porosty. Na území je fiada dal‰ích drobn˘ch vodoteãí, nûkteré z nich byly v intenzivní zemûdûlské krajinû ãásteãnû zregulovány, v˘jimeãnû i zatrubnûny. Nûkteré toky bude nutné v blízké budoucnosti revitalizovat, aby do‰lo k oÏivení krajiny. Na území se nachází nûkolik drobn˘ch vodních ploch, nejv˘znamnûj‰í je v Jasenickém lomu, dal‰í je severov˘chodnû nad Le‰nou. Je velmi potfiebné vybudovat dal‰í men‰í mokfiadní plochy.

Kvûtena je celkovû bohat‰í na ochranáfisky hodnotné druhy, je ov‰em omezena jen na nûkolik málo míst. Území je nejv˘znamnûj‰í v rámci celého okresu jako místo s nejvût‰í populací vstavaãe bledého, kter˘ patfií v âR k silnû ohroÏen˘m a vzácn˘m druhÛm orchidejí. V katastru Jasenice, jiÏnû pod Petfikovickou hÛrkou, kvetlo v 90. letech v optimálním roce kvetení kolem 700 tûchto vstavaãÛ, dal‰ích asi 60 jedincÛ kvetlo u Perné v okolí Buãí.Tato bohatá populace navazuje na obdobnou populaci za hranicemi vsetínského okresu smûrem k Petfikovické hÛrce (napfi. tûsnû za osadou Buãí, jiÏ v okrese Nov˘ Jiãín, kvetlo napfi. v roce 1994 dal‰ích asi 200 vstavaãÛ bled˘ch). Populace vstavaãe bledého v Le‰né je co do poãtu jedincÛ vût‰í neÏ v‰echny ostatní populace na zb˘vajícím území okresu dohromady. Dal‰ími orchidejemi na území obce jsou: vstavaã muÏsk˘ (roste roztrou‰enû severnû nad Jasenicemi v listnat˘ch lesích, drobná populace roste jiÏnû od Jasenic), okrotice bílá (listnat˘ lesík na severním okraji M‰tûnovic), kru‰tík modrofialov˘ (listnaté lesíky severnû nad Jasenicemi), kru‰tík bahenní (drobná populace je na prameni‰ti ve svahu nad jezírkem v Jasenickém lomu) a lokálnû se vyskytuje bradáãek vejãit˘. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ rostlin se vyskytují: voskovka men‰í (Perná nad osadou Buãí), lilie zlatohlavá (listnaté lesíky v okolí potoka Îebrák, severnû nad Jasenicemi), ãern˘‰ rolní (ovocn˘ sad jihozápadnû od Perné). Ze zajímavûj‰ích hub byly v lesích Obory nalezeny napfi. rosolovka mozkovitá, psivka obecná a holubinka ãernobílá. Na území obce se nachází nûkolik pozoruhodn˘ch stromÛ. Nejzajímavûj‰ími z nich je ãervenolist˘ buk u kostela v Le‰né, památn˘ dub v Jasenicích, dub severozápadnû od Le‰né u lesní cesty poblíÏ toku Îebrák a fiada star‰ích dubÛ jihov˘chodnû od Jasenice. Dal‰í ãetné velké stromy rostou v dendrologickém parku u zámku v Le‰né (zejména jasan, dub, habr a buk), park je krajináfisky i dendrologicky nejcennûj‰ím parkem v okrese. V parku se nachází nejvût‰í habr v âR, jedná se v‰ak zfiejmû o srÛst více jedincÛ. Hodnotn˘mi dfievinami jsou dále staré hlavaté vrby, které rostou u potoka Îebrák severozápadnû od Le‰né a u drobné vodoteãe podél silnice jihozápadnû pod Vysokou. Ze savcÛ se vyskytují napfi. li‰ka, zajíc, srnec, kuna lesní apod.V okolí Vysoké a Perné byl zji‰tûn vzácn˘ kfieãek polní. Z vût‰ích ‰elem se do okolí obce na v˘chodním okraji zatoulal i medvûd, kter˘ byl v srpnu 1997 v lesích severnû nad Krhovou a pohyboval se smûrem k západu aÏ severozápadu na Jasenice. Z netop˘rÛ byli zji‰tûni netop˘r brvit˘, netop˘r vousat˘, netop˘r velk˘ a netop˘r dlouhouch˘, v Perné dále netop˘r hvízdav˘ a netop˘r ãern˘. Dfiíve, v 70. letech, se vyskytoval i velmi vzácn˘ vrápenec mal˘. Nejlépe je prozkoumána ptaãí fauna.V rámci obce bylo zji‰tûno 121 druhÛ ptákÛ, z toho 94 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (ãasto jej lze spatfiit na pfieletu, hnízdí v‰ak v okolních obcích, v lesích u ChoryÀského mokfiadu, ve vojenském prostoru u Hosta‰ovic a severnû od Petfikovické hÛrky), jestfiáb lesní (lesy na v˘chodním okraji katastru, Obora), krkavec velk˘ (ãasto na pfieletu, hnízdí v lesích na v˘chodním okraji). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: bramborníãek ãernohlav˘ (1 pár u silnice v okolí Le‰enského ml˘na, 1 pár u silnice v˘chodnû nad Pernou, 1 pár u viaduktu a Ïeleznice v rámci Lhotky n. B.), bramborníãek hnûd˘ (na loukách v okolí tokÛ a mokfiin pravidelnû na tahu, ojedinûle hnízdící - po 1 páru louky severnû od Vysoké, severnû od Perné pod Buãím a Îlabné nad Jasenicemi). Koncem 80. let u osady Buãí nûkolikrát vyhnízdil strnad zahradní, coÏ bylo poslední známé hnízdûní tohoto kriticky ohroÏeného druhu na území okresu Vsetín. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: Ïluva hajní (1 aÏ 2 páry v okolí Jasenic,

1 aÏ 2 páry u Perné, 1 pár park Le‰ná, 2 aÏ 3 páry les Obora a okolí), rehek zahradní (v kaÏdé místní ãásti 1 aÏ 3 páry), krutihlav obecn˘ (1 pár Buãí u Perné, mÛÏe b˘t i v jin˘ch místních ãástech), ledÀáãek fiíãní (pravidelnû na Beãvû, vzácnûji zalétne na Jasenick˘ potok), cvrãilka fiíãní (bfiehové porosty u tokÛ celkem 8 aÏ 15 párÛ), cvrãilka zelená (ojedinûle lesní paseky s nízk˘mi stromky - nad Pernou 1 pár, 1 aÏ 2 páry v˘chodnû od Jasenic), strakapoud prostfiední (1 pár hnízdí v Obofie), strakapoud mal˘ (1 aÏ 2 páry Obora, 1 pár Buãí u Perné, 1 aÏ 2 páry listnaté lesy severnû nad Jasenicemi). Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se vyskytují otakárek fenyklov˘ (ãasto na kvetoucích loukách v okolí), roháã obecn˘ (koncem 80. let byl pozorován jihov˘chodnû od Jasenice), rak fiíãní (jezírko v Jasenickém lomu, jedná se o populaci, která se dostala v 80. letech z okolního toku BuÀávka a po vyhynutí v BuÀávce zÛstal pouze v jezírku) a ‰keble rybniãná (zatopen˘ lom v Jasenicích). Na území místní ãásti Jasenice se nachází b˘val˘ lom ‰tramberského vápence, kter˘ je v˘znamn˘m zoopaleontologick˘m nalezi‰tûm. Po ukonãení tûÏby bylo zároveÀ ukonãeno odãerpávání vody. Následnû se pak vytûÏená jáma postupnû zatopila vodou, ve které se dnes nachází vzácná vodní fauna. Lom s jezírkem je zvlá‰tû chránûn jako Pfiírodní památka Jasenice, je to zatím jediné zvlá‰tû chránûné území.V okolí obce se nachází nûkolik dal‰ích lokalit, které mají parametry na zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany (VKP nebo ZCHÚ), jsou to: ãást lesa Obora, lesy Îlabné a okolí severnû aÏ severozápadnû nad Jasenicemi, les na severním okraji M‰tûnovic, sad a vfiesovi‰tû na severov˘chodním okraji M‰tûnovic, ãást toku BuÀávka, remíz se vzácnou kvûtenou jihov˘chodnû od Jasenice, porost star˘ch dubÛ jihov˘chodnû od Jasenice, louãka s teplomilnou kvûtenou nad osadou Buãí, potok Îebrák u Perné vãetnû listnat˘ch porostÛ aj.

Lhota u Vsetína Obec leÏí v jihov˘chodní ãásti Host˘nsk˘ch vrchÛ v nadmofiské v˘‰ce 372 m (tok Rokytenky na severov˘chodním okraji) aÏ 605 m (bezejmenn˘ vrchol jihov˘chodnû od kóty Palubãí). Rozlohou 1128 ha patfií ke stfiednû velk˘m, a poãtem obyvatel 727 (1999) patfií k men‰ím obcím okresu. Zástavba je soustfiedûna do jednoho celku podél Rokytenky, ojedinûlé usedlosti se nacházejí v boãních údolích. Lesy pokr˘vají 59,8 % plochy. Z velké ãásti jsou tvofieny smrkov˘mi monokulturami. Mnohem ménû se nacházejí i listnaté lesy s pfiirozenou skladbou dfievin, zejména s bukem, a to na severní ãásti katastru v údolí Semetínského potoka. Nûkteré listnaté lesy se vyznaãují druhotnou skladbou dfievin s dominujícím habrem, napfi. v údolí Srní, na svazích hlavního údolí s Rokytenkou a jinde. Hlavním tokem protékajícím obcí je Rokytenka, která je plnû zregulována. Z obou stran pfiijímá nûkolik drobn˘ch pfiítokÛ s pfiirozen˘m korytem a ãasto s dobfie vyvinut˘m bfiehov˘m porostem s ol‰í, klenem a pfiípadnû i s vrbou. Na území se nachází nûkolik drobn˘ch tÛní. Flóra katastru není dostateãnû prozkoumána a chybí údaje. Na zastoupení ochranáfisky zajímav˘ch druhÛ mûlo negativní vliv také intenzivnûj‰í zemûdûlství v minul˘ch desetiletích, kdy byla vût‰ina kvûtnat˘ch luk po‰kozena rekultivací nebo nadmûrn˘m hnojením.V habrov˘ch lesích se vyskytují vzácnûj‰í druhy hájové kvûteny, napfi. l˘kovec jedovat˘. Z orchidejí se ojedinûle vyskytují hlístník hnízdák,

403

prstnatec FuchsÛv, prstnatec májov˘ (místy na mokfiadních loukách), kru‰tík ‰irolist˘, bradáãek vejãit˘ a vemeník dvoulist˘. Vzhledem k pfiítomnosti vhodn˘ch lesních a místy i nelesních biotopÛ lze v‰ak pfiedpokládat v˘skyt dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ, které se vyskytují v sousedních katastrech (napfi. okrotice dlouholistá, vstavaã bled˘, vstavaã muÏsk˘, kru‰tík modrofialov˘ apod.).

V katastru dosud nebylo vyhlá‰eno Ïádné zvlá‰tû chránûné území. Parametry na zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany (aspoÀ VKP) má meandrující Semetínsk˘ potok za hájenkou, kfiovinatá stráÀ u vodojemu v˘chodnû od obce, tÛnû v˘chodnû od obce a nûkteré meandrující pfiítoky Rokytenky se zachoval˘mi bfiehov˘mi porosty. Na zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany (vût‰inou VKP) má parametry také nûkolik v˘znamn˘ch stromÛ. Je nutn˘ je‰tû dal‰í botanick˘ a entomologick˘ prÛzkum.

Z nevítan˘ch invazních rostlin se místy vyskytují men‰í porosty kfiídlatky japonské. Na území roste nûkolik zajímavûj‰ích stromÛ. Nejvût‰ím z nich je star˘ dub v remízu na severním okraji k. ú.. Podél silnice a Rokytenky v centru obce roste alej stalet˘ch lip. V zahradách a jejich okolí se ojedinûle nacházejí vzrostlé hru‰nû. V˘znamn˘ch stromÛ bude v obci více, je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum. Ze savcÛ se vyskytují napfi. li‰ka, srnec, zajíc, ve vût‰ích lesích vzácnûji kuna lesní, v okolí sídel hojnûji kuna skalní a jeÏek, dále lasice kolãava, vzácnûji jezevec, veverka a prase divoké. Z vût‰ích ‰elem se do okolí katastru velmi vzácnû zatoulá rys (napfi. v roce 1985 a v polovinû 90. let, kdy se zdrÏoval v okolí Semetína) a jednou i medvûd (kolem roku 1983, kdy byl zji‰tûn v Senince). Z ptaãí fauny bylo na území katastru celkem zji‰tûno 86 druhÛ, z toho je 74 hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: datel ãern˘ (hnízdí v bukov˘ch lesích u Semetína, ojedinûle jej lze spatfiit pfii pfieletu nad údolím Rokytenky), ãáp ãern˘ (zaletuje od hnízd v Semetínû a z okolí Vartovny), holub doupÀák (hnízdí v buãinách u Semetína), lejsek mal˘ (ojedinûle hnízdí v buãinách u Semetína), lejsek bûlokrk˘ (vzácnûji v buãinách u Semetína a v listnat˘ch lesích s bukem na hfibetu západnû nad obcí), kos horsk˘ (pravidelnû hnízdí ve smrkov˘ch lesích, nejvíce na hfibetu smûrem k Semetínu a smûrem k Senince a Ústí), krkavec velk˘ (obãas na pfieletu) a sluka lesní (ojedinûle v údolí Semetína).Jefiábek lesní se do zaãátku 80. let vyskytoval poblíÏ katastrální hranice se Seninkou. Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû na kfiovinat˘ch místech), koroptev polní (ojedinûle v˘chodnû od obce, populace je posilována vypou‰tûním ptákÛ z umûlého odchovu), kfiepelka polní (ojedinûle, v nûkter˘ch letech se oz˘vají 1 aÏ 2 sameãci), baÏant (do poloviny 90. let ojedinûle hnízdil, populace je posilována vypou‰tûním kufiat z odchovu), chfiástal polní (na loukách b˘vají 1 aÏ 3 volající sameãci).Z dal‰ích zajímavûj‰ích druhÛ se vzácnûji vyskytují: rehek zahradní (v zahradách na okrajích obce a u samot, celkem 2 aÏ 4 páry), cvrãilka fiíãní (ojedinûle v bfiehovém porostu pfiítokÛ Rokytenky), skorec vodní (ojedinûle na Rokytence a jejích vût‰ích pfiítocích), ledÀáãek fiíãní (pfii pohnízdní potulce b˘vá pravidelnû na Rokytence). Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky obecná a Ïivorodá. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují skokan hnûd˘, ropucha zelená, kuÀka Ïlutobfiichá a ojedinûle i ãolci. Z ryb se v Rokytence vyskytují zejména pstruh obecn˘, hrouzek obecn˘, jelec tlou‰È, mfienka mramorovaná, vranka obecná, stfievle potoãní a nûkdy i ouklejka pruhovaná. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch lze na loukách vzácnûji spatfiit otakárka fenyklového. Rak fiíãní se vyskytuje ojedinûle na nûkter˘ch tocích. Na Lhotsk˘ch pasekách byla v 90. letech zji‰tûna vzácná cikáda chlumní. V okolí obce se nachází nûkolik sesuvn˘ch území vãetnû ãerstv˘ch sesuvÛ z roku 1997.

404

Lideãko LeÏí mezi v˘chodním okrajem JavorníkÛ a severov˘chodním okrajem Vizovické vrchoviny v nadmofiské v˘‰ce 465 m (Senice na severním okraji katastru) - 730 m (Krajãice). Rozlohou 1 736 ha a poãtem 1 835 obyvatel (1999) patfií mezi stfiednû velké obce okresu. Témûfi celé sídlo leÏí v údolí Senice po obou stranách toku. Dal‰í rozpt˘lená zástavba je v Raãném a na Popeli‰ov˘ch pasekách. Zachovalé dfievûné stavby jsou v údolí Senice jiÏ jen ojedinûle, vût‰inou jsou na pasekách. Vût‰inou jehliãnaté lesy pokr˘vají 43,4 % plochy katastru, mezi dfievinami dominuje smrk. Vût‰í pfiímûs buku je lokálnû v okolí vrchu Kopce a StráÏ. Souvislej‰í lesní komplexy se nacházejí pouze v severní ãásti katastru po obou stranách údolí Senice (Krajãice - Kopce - MuÏíkov, StráÏ, Lomensk˘ vrch). Mimo nû rostou men‰í vût‰inou listnaté lesíky v zemûdûlsky intenzivnû obhospodafiované krajinû. Jsou ãasto tvofieny habrem, lípou, dubem, javorem klenem a jasanem. V zemûdûlské krajinû jsou v˘znamné kfiovinaté porosty, vût‰í kfiovinaté biotopy se nacházejí nad Ïeleznicí severov˘chodnû od obce a men‰í i v Raãném. Hlavním tokem je Senice, která je z velké ãásti zregulována. Na severním okraji v lokalitû Lomensko se nachází asi 2 km úsek, kter˘ jedin˘ není upraven (na ãásti je pouze kamenn˘ zához), má dobfie vyvinuté meandry a bohat˘ bfiehov˘ porost s ol‰í, místy s klenem, vrbou a jasanem. V obci má Senice ãetné drobné pfiítoky s neupraven˘m korytem. Nejvût‰ími pfiítoky jsou potoky v Raãném a severnû pod Krajãicí (tento tok jako jedin˘ má plochu svého povodí se 100 % zalesnûním).Velmi zachoval˘m krásnû meandrující tokem je Seninka, která zãásti patfií i do katastru Laãnova. Bfiehy Senice jsou v zástavbû místy zneãi‰Èovány popelem, nûkdy i dal‰ími odpady, a její fauna a flóra tímto trpí. Zneãi‰tûní je zvlá‰È patrné v létû pfii nízk˘ch prÛtocích. Flóra není v obci pfiíli‰ bohatá. Je to zpÛsobeno zejména intenzivnû zemûdûlsky obdûlávanou krajinou s velk˘m zastoupením polí i na svaÏit˘ch pozemcích, a dále pastvinami, které byly v dfiívûj‰ích letech plnû zrekultivovány. Pestfiej‰í kvûtena se udrÏela jen místy v remízcích, podél polních cest, na nûkter˘ch kfiovinat˘ch stráních a na loukách drobn˘ch zemûdûlcÛ. V lesích je vzácnûj‰ích druhÛ flóry velmi málo. Z orchidejí se vyskytuje 5 druhÛ. Nejhojnûj‰í z nich je prstnatec májov˘, roste na nûkolika mokfiadních loukách (Raãné, ojedinûle v˘chodnû nad Ïeleznicí, MuÏíkov, lyÏafisk˘ vlek) a prstnatec FuchsÛv (lyÏafisk˘ vlek, pfiíkopa podél cesty do MuÏíkova), vzácn˘mi jsou vemeník dvoulist˘ (louãka nad silnicí pod lomem u SpinÛ), prstnatec bezov˘ (bfiezov˘ hájek nad silnicí nad Spiny) a kru‰tík bahenní (svahové prameni‰tû v Raãném). Z ostatních druhÛ rostlin patfií ke vzácn˘m taxonÛm suchop˘r (roste na nûkter˘ch, zemûdûlsk˘m hospodafiením dosud nezniãen˘ch mokfiadních loukách, ãasto s prstnatcem májov˘m, jedno vût‰í nalezi‰tû je v˘chodnû nad Ïeleznicí pod dráty vysokého napûtí a dal‰í je v Raãném pod kapliãkou), plavuÀ vidlaãka (smrkov˘ les podél sváÏnice severnû pod Kopcem), ojedinûle lze najít teplomilné luãní druhy podél Ïeleznice na úvozovém srázu (rozrazil oÏankov˘ aj.).

Z nevítan˘ch invazních rostlin byl na louce u Senice, jiÏnû od MuÏíkova nalezen bol‰evník velkolep˘. Ojedinûle se v okolí obce vyskytuje kfiídlatka japonská a u Senice net˘kavka Ïláznatá. Mykofloristicky zajímavûj‰í lokality se nacházejí zejména v Lomensku, Raãném a v niωích polohách KopcÛ a StráÏe. V okolí meandrující Senice v Lomensku bylo nalezeno kolem 90 druhÛ hub, ze zajímavûj‰ích napfi. ãechratka ol‰ová, bûloãechratka obrovská, ‰upinovka slizká, bedla hfiebenitá. V okolí kopce StráÏ a v˘chodnû od nûj roste bohaté spektrum hub. Ze vzácnûj‰ích druhÛ byly zji‰tûny napfi. kufiátka kvûtákovitá, kyj herkulÛv, líha nahlouãená, bedla vlnatá a z hfiibovit˘ch napfi. kozák kapucínek, kozák ãervenající, kfiemenáã smrkov˘, kfiemenáã borov˘. V katastru se nachází fiada pozoruhodn˘ch stromÛ. Západnû nad obcí, zejména mezi Raãn˘m a âertov˘mi skálami, se nachází nûkolik vzrostl˘ch star˘ch dubÛ. Nejvíce zachoval˘ch velk˘ch stromÛ roste v údolí Raãné. Je tam nûkolik lip, hru‰ní, dubÛ i javorÛ, dal‰í vût‰í stromy jsou v˘chodnû nad Ïeleznicí. Je nutn˘ je‰tû dal‰í prÛzkum. I kdyÏ ve faunû pfievaÏují prvky zemûdûlské krajiny, jsou zde zastoupeny i nûkteré v˘znamnûj‰í lesní druhy. Ze savcÛ se vyskytují bûÏné druhy jako li‰ka, jezevec, jeÏek, srnec, zajíc, v okolí sídel kuna skalní aj. Z vût‰ích savcÛ se ojedinûle vyskytne jelen v severní ãásti katastru, v˘jimeãnû se zatoulá medvûd a rys (okolí MuÏíkova a Popeli‰ov˘ch pasek). Na Senici v Lomensku se pravidelnû zdrÏuje vydra fiíãní, v 70. letech byla pfii migraci spatfiena také na Pulãínském potoku.V rámci obce se koncem 90. let pravidelnû sleduje v˘skyt netop˘rÛ. Bohat˘ je v˘skyt kriticky ohroÏeného druhu vrápence malého, v jeskyních na Kopci se nachází jeho druhá nejvût‰í zimující populace na severní Moravû. TamtéÏ byly zji‰tûny dal‰í ohroÏené druhy netop˘rÛ, v zimû napfi. netop˘r brvit˘, netop˘r velk˘, netop˘r u‰at˘, netop˘r vousat˘ a netop˘r brandtÛv, v létû navíc netop˘r velkouch˘, netop˘r vodní a netop˘r veãerní. Jeskynû nesmí b˘t v zimû nav‰tûvovány kvÛli ru‰ení zimujících zvífiat, v˘jimku mají pouze zoologové na vykonání jedné aÏ dvou náv‰tûv z dÛvodu sãítání, které je souãástí celostátního monitoringu netop˘fiích populací.V˘znamn˘m letním nocovi‰tûm netop˘rÛ (zejména netop˘ra velkého) je vûÏ kostela pfiímo v obci.

krutihlav obecn˘ (ojedinûle v Raãném a v okolí Ïeleznice u zahrad, celkem 1 aÏ 2 páry), strakapoud mal˘ (v zahradách na okraji zástavby nebo v Raãném, 1 aÏ 2 páry roãnû), Ïluva hajní (celkem 2 páry, západnû nad obcí v listnat˘ch porostech s duby, v Raãném). Z dal‰ích zajímav˘ch druhÛ na tocích hnízdí skorec vodní (celkem 3 aÏ 4 páry, Pulãínsk˘ potok, Senice a MuÏíkov), v bfiehov˘ch porostech Senice nad odboãkou do MuÏíkova hnízdí 2 aÏ 4 páry cvrãilky fiíãní (pravidelnû tam zpívají i v noci, nejvíce v ãervnu a zaãátkem ãervence).V okolí meandrÛ Senice v Lomensku rovnûÏ hnízdí 1 aÏ 2 páry kachny divoké, na tahu se ãasto vyskytuje ledÀáãek fiíãní (ojedinûle mÛÏe i vyhnízdit, mimo Senici b˘vá spatfien na Pulãínském potoku) a volavka popelavá. V zahradách, v hlavním sídle a u samot, hnízdí jednotlivé páry rehka zahradního, celkem je na katastru 3 aÏ 5 párÛ. Z plazÛ se vyskytují nûkteré bûÏné druhy, napfi. uÏovka obojková, je‰tûrka Ïivorodá, je‰tûrka obecná. Lze pfiedpokládat i v˘skyt zmije obecné. Z obojÏivelníkÛ se zejména v okolí meandrÛ Senice vyskytují skokan hnûd˘ a ropucha obecná, v bukov˘ch lesích i mlok skvrnit˘, dále kuÀka Ïlutobfiichá a ãolci. Z ryb se v Senici vyskytují napfi. hrouzek obecn˘, pstruh obecn˘ a stfievle potoãní. V 50. letech byl ze Senice v Lomensku a z okolních potokÛ (MuÏíkov) uvádûn v˘skyt kriticky ohroÏeného druhu ryby, sekavãíka horského. Pozdûji tam jiÏ nebyl zji‰tûn. Z bezobratl˘ch se v meandrech Senice vyskytuje rak fiíãní, byl posílen vysazením na podzim 1996, dfiíve se vyskytoval na Pulãínském potoku a na Senince. Na území katastru je fiada geologick˘ch a geomorfologick˘ch zajímavostí. Jsou to napfi. pískovcové skalní v˘chozy; nejznámûj‰í jsou âertovy skály, které tvofií dominantu obce, dal‰í skalky se nacházejí na StráÏi, mezi Kopci a Krajãicí (podrobnûji v kap. o geomorfologii). V˘znamné jsou také puklinové jeskynû na Kopci, mají v‰ak ‰patnou prÛchodnost (prÛchozí pukliny, chodby, jsou pfiíli‰ úzké).

Z ptákÛ bylo zji‰tûno 115 druhÛ, z toho kolem 90 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ to jsou: ãáp ãern˘ (1 pár hnízdí v okolí MuÏíkova pod Krajãicí, jinak pravidelnû zaletuje na toky v okolí obce), jestfiáb lesní (1 aÏ 2 páry, zejména okolí MuÏíkova), datel ãern˘ (1 pár v okolí MuÏíkova, Kopce, StráÏ), holub doupÀák (2 aÏ 3 páry, okolí KopcÛ a MuÏíkova), ofie‰ník kropenat˘ (vzácnû smrkové lesy), jefiábek lesní (ojedinûle v severní ãásti katastru), kos horsk˘ (podél okrajÛ smrkov˘ch lesÛ jej lze spatfiit na loukách - napfi. na konci údolí Raãné, Popeli‰ovy paseky aj.). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: pûnice vla‰ská (2 aÏ 3 páry, hnízdí v kfiovinách v˘chodnû nad obcí a na zaãátku údolí Raãné, v nûkter˘ch letech na Ïelezniãním náspu v Lomensku), koroptev polní (po 1 aÏ 2 párech v˘chodnû a západnû nad obcí), kfiepelka polní (na polích i loukách s fiid‰ím porostem trav se v okolí obce roãnû vyskytují 1 aÏ 4 volající sameãci, nejvíce jich bylo v roce 1994), chfiástal polní (na loukách vût‰inou v˘chodnû od obce roãnû 2 aÏ 5 volajících sameãkÛ), Èuh˘k obecn˘ (vyskytuje se na vût‰inû míst s kefii, celkem kolem 40 párÛ), bramborníãek ãernohlav˘ (na Ïelezniãním náspu pravidelnû hnízdí 2 aÏ 3 páry), ãejka chocholatá (na polích a loukách v okolí mokfiin, celkem 1 aÏ 3 páry roãnû), Ïluna zelená (hnízdí 2 aÏ 3 páry, vût‰inou ve vût‰ích lípách - Raãné a v˘chodnû od obce). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují:

405

Nûkteré balvany b˘vají v drobném pohybu a z tohoto hlediska mohou b˘t jeskynû pro nepfiipraveného ãlovûka i nebezpeãné (z dÛvodu ochrany zimujících netop˘rÛ je vstup pfiípustn˘ jen mimo zimní období, na povrchu musí z bezpeãnostních dÛvodÛ vÏdy zÛstat aspoÀ jeden ãlovûk ze skupiny). âást katastru, leÏící v˘chodnû od Ïeleznice, se nachází v CHKO Beskydy.V okolí obce se nacházejí dvû maloplo‰ná zvlá‰tû chránûná území, a to Pfiírodní památka âertovy skály a Pfiírodní památka Kopce. Nûkolik dal‰ích lokalit se pfiipravuje k vyhlá‰ení, aby byl zaji‰tûn fiízen˘ reÏim péãe a pfiírodní hodnoty byly zachovány v dobrém stavu i pro budoucnost, zejména se jedná o meandrující toky Senice (v Lomensku) a Seninky. Ochranáfisky hodnotnûj‰ími lokalitami jsou také kfiovinatá stráÀ v˘chodnû od Ïeleznice, svahové prameni‰tû v údolí Raãné pod kapliãkou a dal‰í.

Liptál Obec leÏí v severov˘chodní ãásti Vizovické vrchoviny na rozhraní s Host˘nsk˘mi vrchy, v nadmofiské v˘‰ce 400 m (tok Rokytenky na severov˘chodním okraji katastru) aÏ 651 m (vrchol Vartovny). Rozlohou 2 418 ha patfií k vût‰ím, a poãtem 1 430 obyvatel (1999) ke stfiednû velk˘m obcím okresu. Hlavní ãást sídla leÏí v údolí Rokytenky.V obci jsou pfiítomny i vût‰í stavby vãetnû památkovû hodnotného zámku s mal˘m parkem v okolí. Tradiãní dfievûné domky se v hlavním sídle prakticky nenacházejí, najdeme je jednotlivû v boãních údolích nebo na pasekách. Lesy pokr˘vají 62,4 % plochy. V povodí Rokytenky v˘raznû pfievaÏují nepÛvodní smrkové monokultury. Naopak v˘raznûj‰í zastoupení rozlehlej‰ích listnat˘ch lesÛ s bukem, a ãásteãnû i s jedlí a s vtrou‰en˘m klenem se nachází v severní ãásti katastru, v povodí Semetínského potoka a tokÛ ve ·tûpkové (severnû a severov˘chodnû od Chlévisek). Uvedené porosty obsahují typickou faunu a flóru buãin a jedlobuãin, místy klenov˘ch buãin s ãesnekem medvûdím. Men‰í listnaté lesy s bukem se nacházejí je‰tû na jihov˘chodní ãásti katastru v okolí Obory. Dal‰í drobnûj‰í listnaté lesy s pozmûnûnou skladbou (jsou zejména s habrem) se nacházejí v povodí Rokytenky v zemûdûlské krajinû a po okrajích souvislej‰ích smrkov˘ch porostÛ. Tyto lesy jsou ve srovnání s buãinami z hlediska ochranáfiského ménû v˘znamné. Hlavním tokem je Rokytenka, která pramení v katastru obce.V místû souvislej‰í zástavby je koryto plnû zregulováno, místy je regulace v‰ak naru‰ena. Bfiehov˘ porost je v nûkter˘ch ãástech dobfie vyvinut (jasan, ol‰e, klen, lípa). V úseku nad toãnou smûrem k ChléviskÛm má zachovalej‰í meandry s dobfie vyvinut˘m bfiehov˘m porostem. Drobné pfiítoky Rokytenky mají neupravená koryta (s v˘jimkou dolních ãástí) a vût‰inou s dobfie vyvinut˘mi bfiehov˘mi porosty. Pfiírodnû zachoval˘ tok má Semetínsk˘ potok na hranici s k. ú. Lhota u Vsetína. Z mokfiadních stanovi‰È jsou ochranáfisky v˘znamn˘mi lokalitami rybníãek Obora, rybníãek u farmy ZD a meandrující toky s luÏními porosty (Rokytenka, Semetínsk˘ potok, potÛãek v Sadové). Flóra není na ochranáfisky v˘znamné druhy bohatá. Je to zpÛsobeno jednak velk˘m zastoupením smrkov˘ch monokultur a jednak ãinností dfiívûj‰ího JZD v minul˘ch desetiletích, které zrekultivovalo vût‰inu zemûdûlské pÛdy, dal‰í ãást této pÛdy zalesnilo smrkem. Na území obce najdeme jen ojedinûlé enklávy kvûtnat˘ch luk, kter˘ch se v˘‰e uvedené aktivity nedotkly.Tyto louky v‰ak v nûkter˘ch pfiípadech byly ãasem ponechány svému v˘voji a to byl dal‰í faktor potlaãující v˘skyt vzácnûj‰ích druhÛ. Nakonec je tfieba fiíci, Ïe v˘‰e uvedené, na první pohled ménû atrak-

406

tivní pfiírodní prostfiedí je dÛvodem i men‰ího zájmu pfiírodovûdcÛ o prÛzkumy, coÏ vedlo k nedostateãnému poznání zdej‰í bioty. Jedinou v˘jimkou je PP Pivovafiiska v údolí ·tûpková, jejíÏ území uniklo po‰kození. Ze vzácnûj‰ích druhÛ rostlin se v katastru obce vyskytují: nejménû 8 druhÛ orchidejí - okrotice dlouholistá (nûkolik jedincÛ roste na lokalitû Háj v porostu bfiízy u cesty, dal‰í lokalita je v habrovém lese v PP Pivovafiiska), vstavaã muÏsk˘ (ojedinûle na loukách v Háji, na západním okraji Sadové, v˘chodnû od obce a v PP Pivovafiiska), prstnatec májov˘ (na nûkolika mokfiadních lokalitách v Háji, v˘chodnû od obce, nejvût‰í nalezi‰tû je na loukách v PP Pivovafiiska), prstnatec FuchsÛv (bohatá populace je v pfiíkopû podél asfaltové cesty mezi ·tûpkovou - Semetínem jiÏnû od samoty V Hrabí, rostou tam stovky jedincÛ), hlavinka horská (malá populace je v PP Pivovafiiska), vstavaã bled˘ (nûkolik exempláfiÛ roste na loukách v PP Pivovafiiska), kru‰tík modrofialov˘ (habrov˘ les v PP Pivovafiiska). Ojedinûle byl zji‰tûn kociánek dvoudom˘ (extenzivní a ladem leÏící louky v Konãinách, dále PP Pivovafiiska), fiepíãek trojlist˘ (okraj habrového lesa v PP Pivovafiiska, okraje lesÛ na BaÈkové) a orlíãek plan˘ (zejména PP Pivovafiiska). V listnat˘ch lesích severov˘chodnû od Chlévisek se místy vyskytuje ãesnek medvûdí, dymnivka dutá, sasanka pryskyfiníkovitá a dal‰í druhy provázející klenové buãiny. Ze zavleãen˘ch invazních rostlin se v Liptále nachází silná populace bol‰evníku velkolepého (v údolí Sadová), která je nejvût‰í v celém okrese Vsetín, rostlina se bohuÏel mnoho let ‰ífiila po toku dolÛ. Bol‰evník musí b˘t dÛslednû likvidován, ponûvadÏ ohroÏuje sv˘m v˘skytem také bfiehy Beãvy v celém okrese pod ústím Rokytenky. Místy se v intravilánu vyskytuje kfiídlatka japonská. Z hlediska mykologického se v okolí obce vyskytují houby pastvin, kulturních luk a smrkov˘ch monokultur. V˘znamnûj‰í lokalitou je okolí BaÈkové, kde bylo pfii jedné exkurzi zji‰tûno na 60 druhÛ makroskopick˘ch hub. Ze vzácnûj‰ích druhÛ byl zji‰tûn v˘skyt smrÏe obecného a smrÏe ‰piãatého, oba uvedené druhy b˘valy dfiíve hojnûj‰í. Z dal‰ích zajímavûj‰ích druhÛ byly zji‰tûny na star˘ch ohni‰tích napfi. penízovka spáleni‰tní a ‰upinovka uhelná. Pozoruhodné stromy, v˘znaãné sv˘m vzrÛstem, se nacházejí vût‰inou v centru obce. Nejvíce jsou zastoupeny lípy. Nejvût‰í lípa roste u hasiãské zbrojnice. Stromofiadí vzrostl˘ch, ãasto i vykotlan˘ch lip se nachází oboustrannû kolem staré cesty v okolí pily. BohuÏel tato alej byla ve 2. polovinû 20. století silnû po‰kozena panelovou cestou a provozem nákladních aut, kmeny lip jsou více nebo ménû mechanicky po‰kozeny a zfiejmû jiÏ nejsou perspektivní k dal‰í ochranû. Záchrana tûchto stromÛ je moÏná za mimofiádnû vysok˘ch nákladÛ, pfiitom by bylo nutné odstranit panely a zamezit provozu tûωích vozidel.V parku u zámeãku roste nûkolik velk˘ch stromÛ, z nichÏ nejv˘znaãnûj‰í jsou smrk obecn˘ a ãervenolist˘ buk lesní. Na dolním konci obce roste památn˘ TomanÛv dub, kter˘ je nejvût‰ím dubem v okolí Vsetína. V údolí Hluboké roste památn˘ tis. V Obofie je zbytek lesoparku se star˘mi stromy dubu, jírovce a buku. Ze savcÛ se vyskytují napfi. li‰ka, srnec, zajíc, ve vût‰ích lesích kuna lesní, v okolí sídel kuna skalní, jeÏek, dále hranostaj, lasice kolãava, jezevec, veverka, ondatra a prase divoké. Vzácnû se v lesích na jihov˘chodním a západním okraji katastru vyskytuje jelen. V západní ãásti v lokalitách Podsednické a Îebráky se vyskytuje danûk skvrnit˘, kter˘ se sem roz‰ífiil ze V‰eminy - Trnavy. Od roku 1993 se v okolí Vartovny a Pfiíkré vzácnû vyskytuje jelenec bûloocas˘ (virÏinsk˘), kter˘ do volnosti unikl z obory Jasenná. Z vût‰ích ‰elem se do okolí katastru velmi vzácnû zatoulá rys, napfi. tomu tak bylo v roce 1985, kdy se del‰í dobu zdrÏoval v oblasti mezi Liptálem a Katefiinicemi, a ve druhé polovinû

90. let. V 80. letech se zatoulal los, kter˘ pozdûji zahynul na Pfierovsku. Ve ‰tolách je v˘znamné zimovi‰tû netop˘rÛ, celkem tam bylo zji‰tûno 5 druhÛ. Letní kolonie netop˘rÛ jsou známy napfi. na pÛdû ‰koly (vrápenec mal˘) a na pÛdû kostela (netop˘r velk˘). Z dal‰ích druhÛ netop˘rÛ byli zji‰tûni netop˘r vodní, netop˘r u‰at˘, netop˘r vousat˘ a netop˘r dlouhouch˘. Z drobn˘ch zemních savcÛ byl v povodí ·tûpkové zji‰tûn vzácn˘ rejsek horsk˘. Z ptaãí fauny bylo na území katastru celkem zji‰tûno kolem 100 druhÛ, z toho je 84 hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: v˘r velk˘ (1 pár se v roce 2000 zdrÏoval na v˘chodním okraji katastru), datel ãern˘ (1 pár hnízdí v bukov˘ch lesích u Semetína, dal‰í v˘skyty jsou pfii pfieletu na mnoha dal‰ích místech), ãáp ãern˘ (na území katastru hnízdí 1 aÏ 2 páry, z toho jeden v okolí Semetína a druh˘ v okolí Vartovny, ãasto je na pfieletu), holub doupÀák (nûkolik párÛ hnízdí v buãinách u Semetína), lejsek mal˘ (ojedinûle hnízdí v buãinách u Semetína), lejsek bûlokrk˘ (vzácnûji v buãinách u Semetína a v dal‰ích listnat˘ch lesích s bukem), kos horsk˘ (pravidelnû hnízdí ve smrkov˘ch lesích v okolí, ãasto jej zastihneme na loukách v jejich okolí, nejvíce v kvûtnu, celkem hnízdí 20 aÏ 30 párÛ, hlavnû v okolí Vartovny, v Háji, na svazích údolí Rokytenky podél smrãin atd.), krkavec velk˘ (hnízdí 2 aÏ 3 páry), jefiábek lesní (vzácnû se vyskytuje západnû i v˘chodnû od obce), a sluka lesní (nûkolik párÛ). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû na kfiovinat˘ch místech, celkem desítky párÛ), koroptev polní (ojedinûle na loukách svaÏujících se do údolí Rokytenky), kfiepelka polní (v 90. letech se vyskytovala tamtéÏ jako koroptev, zpravidla 1 volající sameãek), baÏant (v 90. letech pouze ojedinûl˘ v˘skyt,v 70.letech byl mnohem hojnûj‰í),chfiástal polní (na vût‰ích loukách v okolí, v údolí Rokytenky 1 aÏ 3 volající sameãci roãnû), bramborníãek hnûd˘ (na vût‰ích pastvinách u mokfiin, 1 aÏ 2 páry), pûnice vla‰ská (v nûkter˘ch letech hnízdí v kfiovinách v˘chodnû nad silnicí naproti ‰koly). Z dal‰ích zajímavûj‰ích druhÛ se vzácnûji vyskytují: Ïluva hajní (v okolí centra obce v listnat˘ch lesících v nûkter˘ch letech hnízdí 1 pár), rehek zahradní (zahrady na okrajích obce a u samot, celkem 2 aÏ 4 páry), cvrãilka fiíãní (bfiehov˘ porost Rokytenky pod Kopfiivn˘m,1 aÏ 2 páry), cvrãilka zelená (paseky s mlad˘mi smrãky, napfi. 1 pár na jiÏním okraji katastru nad Jasennou), skorec vodní (hnízdí celkem 2 aÏ 4 páry), ledÀáãek fiíãní (vzácnû pfii pohnízdní potulce na Rokytence), dudek chocholat˘ (vzácnû na jarním tahu). Na nûkolika místech hnízdí i kachna divoká. Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky obecná a Ïivorodá. Z obojÏivelníkÛ se kromû bûÏnûj‰ích druhÛ (skokan hnûd˘ a ropucha obecná, jejich nejvût‰í populace najdeme na jafie v rybníãcích v Obofie a v areálu dolní farmy ZD) vyskytují mlok skvrnit˘ (zejména Semetín, Obora), vzácnûji ãolek horsk˘, ãolek obecn˘, rosniãka zelená a ropucha zelená. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se vzácnû na okolních loukách objeví otakárek fenyklov˘. Na Rokytence pod Kopfiivn˘m a na jejím pfiítoku od PavelÛ byl na podzim 1996 vysazen rak fiíãní. V rybníãku u spodní farmy ZD se vyskytuje ‰keble rybniãná. Ke geologick˘m zajímavostem patfií pûnovcová kupa v Obofie, která je nejvût‰í v okrese, a b˘valé ‰toly na materiál pro v˘robu brouskÛ. ·toly jsou lokálnû v˘znamn˘mi refugii zimujících netop˘rÛ, nacházejí se jihozápadnû a západnû od centra obce. V katastru obce existuje zatím jedno zvlá‰tû chránûné území, a to Pfiírodní památka Pivovafiiska, která leÏí v povodí potoka ·tûpková. Na zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany mají

parametry nûkteré dal‰í lokality, napfi. lesopark a pûnovcová kupa v Obofie, meandrující ãásti tokÛ Semetín a Rokytenka (pod Kopfiivn˘m), b˘valé ‰toly apod. Je nutno také dodat, Ïe chybí podrobnûj‰í prÛzkum okolní krajiny. V budoucnu je tfieba na vhodn˘ch mokfiadních místech vybudovat nûkolik vodních stanovi‰È (tÛní, rybníãkÛ) pro zv˘‰ení bohatosti mokfiadní fauny (obojÏivelníci, váÏky, potápníci apod.).

Louãka Obec Louãka leÏí v jiÏní ãásti Podbeskydské pahorkatiny a na severním okraji Host˘nsk˘ch vrchÛ v nadmofiské v˘‰ce 365 m aÏ 605 m. Poãtem 699 obyvatel i rozlohou 689 ha patfií mezi malé obce okresu. Zástavba hlavního sídla je soustfiedûna do jednoho celku. K obci patfií také izolované území katastru Lázy, které se nachází asi 2 km jiÏnû od stfiedu obce. Osada Lázy leÏí na vrcholové ãásti hfibetu, tvofií jeden celek podél silnice s nûkolika rozpt˘len˘mi samotami v pramenné oblasti Louãky. Lesy pokr˘vají 26,1 % plochy, vût‰inou jsou tvofieny smrkov˘mi monokulturami. Ojedinûle se nacházejí listnaté lesíky na okraji smrkov˘ch komplexÛ a podél vodoteãí.Zemûdûlská krajina je intenzivnû vyuÏívána, toho byly uchránûny jen izolované lokality (napfi. sady jihov˘chodnû nad obcí). Obcí protéká v krátkém úseku po v˘chodním okraji potok Louãka, kter˘ je vût‰inou v pfiírodním korytû s dobfie vyvinut˘m bfiehov˘m porostem (zejména vrba, ol‰e, jasan a stfiemcha). Jinak se na území katastru nachází nûkolik drobn˘ch a vcelku bezv˘znamn˘ch vodoteãí. Na severním okraji obce je mal˘ rybníãek. Bylo by potfiebné vybudovat nûkolik dal‰ích drobn˘ch vodních ploch (tÛní). Flóra obce je nedostateãnû prozkoumána. Okolí obce je negativnû poznamenáno intenzivnûj‰ím zemûdûlstvím v minul˘ch desetiletích, takÏe se dnes nedá pfiedpokládat v˘skyt vût‰ího poãtu ohroÏen˘ch druhÛ. Jediná botanicky zajímavá a v˘znamná lokalita s kvûtnat˘mi loukami se nachází v ovocném sadû jihov˘chodnû nad obcí. V sadû rostou, jinde v okolí témûfi vymizelé luãní druhy rostlin, napfi. chrpa luãní, jetel prostfiední, na mokfiinû u jediné tÛnû roste bradáãek vejãit˘, kter˘ jinak patfií k bûÏn˘m orchidejím vsetínského okresu. Ze zavleãen˘ch invazních rostlin se v osadû Lázy na tfiech místech vyskytuje bol‰evník velkolep˘, kter˘ je jiÏ nûkolik let likvidován, a tamtéÏ na dvou místech roste bohat˘ porost kfiídlatky japonské. Z pozoruhodn˘ch stromÛ roste v osadû Lázy u silnice památná lípa srdãitá. Dal‰í vût‰í stromy jsou v parku u zámeãku, kter˘ je chránûn jako kulturní památka.V obci a jejím okolí bude více velk˘ch stromÛ, jejich prÛzkum není ukonãen. Ze savcÛ se vyskytují napfi. li‰ka, zajíc, srnec, kolãava, u sídel jeÏek, kuna skalní, tchofi apod. Nejlépe je známa ptaãí fauna.V okolí obce bylo zji‰tûno 92 druhÛ ptákÛ, z toho je 78 hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (obãas na pfieletu, hnízdí v lesích v okolí Oznice a MikulÛvky), datel ãern˘ (vzácnû na pfieletu v okolí LázÛ) a kos horsk˘ (kolem 5 párÛ hnízdí ve smrkov˘ch lesích u osady Lázy). Z druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: bramborníãek ãernohlav˘ (2 aÏ 3 páry hnízdí na Ïelezniãním náspu), bramborníãek hnûd˘ (lokálnû na loukách, 1 pár západnû od obce, 1 pár v okolí Ïeleznice), Èuh˘k obecn˘ (hnízdí v kfiovinách - u Ïeleznice, jiÏnû nad obcí, Lázy, celkem 8 aÏ 15 párÛ), chfiástal polní

407

(na loukách, na Lázech se oz˘vají 2 aÏ 3 sameãci, v okolí Louãky 1 aÏ 2 sameãci), kfiepelka polní (v okolí Louãky v polích se oz˘vají 1 aÏ 3 sameãci, u LázÛ byla jiÏ zji‰tûna v˘jimeãnû). Na severním okraji katastru, v okolí Stfiílny, ve druhé polovinû 80. let dvakrát hnízdil vzácn˘ Èuh˘k ‰ed˘, mohl se tam vyskytovat i v dal‰ích letech (v celém okrese jinak hnízdí roãnû 2 aÏ 4 páry). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: cvrãilka fiíãní (2 aÏ 3 páry v bfiehov˘ch porostech u tokÛ a hou‰tiny v jejich okolí, zejména u toku Louãka), Ïluva hajní (1 pár pravidelnû hnízdí v parku, dal‰í pár v lesíku u hfii‰tû), sedmihlásek hajní (pravidelnû zpívá 1 sameãek v lesíku u hfii‰tû a v parku), strakapoud mal˘ (1 pár hnízdí v zahradách na okrajích obce, zejména sad jihov˘chodnû nad obcí). Z plazÛ se nepfiíli‰ hojnû vyskytují uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky obecná a Ïivorodá. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují zejména skokan hnûd˘ a ropucha obecná. Znalosti o v˘skytu plazÛ a obojÏivelníkÛ jsou v‰ak nedostateãné, pfii podrobnûj‰ím prÛzkumu by se urãitû zjistilo více údajÛ. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch lze vzácnû spatfiit na kvetoucích loukách otakárka fenyklového. V okolí obce není dosud vyhlá‰eno Ïádné zvlá‰tû chránûné území. Celkovû je pfiíroda chud‰í, coÏ je zpÛsobeno zejména intenzivním zemûdûlstvím v minul˘ch desetiletích. Nejcennûj‰í je star˘ a ãásteãnû ladem leÏící sad jihov˘chodnû nad obcí (tam by se pfii podrobnûj‰ím prÛzkumu jistû zjistila fiada pfiírodních zajímavostí) a vodní tok Louãka. Star˘ sad má parametry na zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany jako VKP. Vzácnûj‰í rostliny by mohly b˘t je‰tû na Ïelezniãním náspu a v nûkter˘ch zbytcích listnat˘ch lesíkÛ.

LuÏná Obec leÏí z velké ãásti na západním okraji JavorníkÛ v údolí Senice, v nadmofiské v˘‰ce 400 m (Senice na severní okraji katastru) aÏ 759 m (Filka). Rozlohou 1 569 ha patfií ke stfiedním a poãtem 545 obyvatel (1999) k mal˘m obcím okresu. Vût‰ina zástavby obce je nakupena do kompaktní soustavy v okolí soutoku Senice a drobné vodoteãe z pod PadûlkÛ, a dále v okolí této vodoteãe smûrem nad Ïeleznicí. V obci se zachoval vût‰í poãet dfievûn˘ch staveb v tradiãním stylu. Lesy zaujímají 60,7 % rozlohy. Mezi nimi jsou v˘raznû zastoupeny lesy listnaté se skladbou dfievin blízké pfiirozené, zãásti bukové lesy se smrkem a místy i s jedlí (zejména v MuÏíkovû), které odpovídají skladbû lesÛ rostoucí zde pfied odlesÀováním ve 14. století. Zãásti se nacházejí habrové lesíky s dubem, lípou a klenem, kter˘mi zarÛstají dfiívûj‰í pastviny a louky nebo se jedná o b˘valé pafiezinové selské lesy (západní ãást údolí LuÏenky, svahy v˘chodnû nad Ïeleznicí k PadûlkÛm). V MuÏíkovû mají nûkteré porosty svou skladbou dfievin parametry jedlobukového pralesa. Hlavním tokem je Senice a men‰ím, ale krajináfisky a pfiírodnû v˘znamn˘m tokem je LuÏenka. Dále se nachází nûkolik drobn˘ch potÛãkÛ. Senice je z velké ãásti regulovaná, na vût‰inû úsekÛ má v‰em dobfie vyvinut˘ bfiehov˘ porost. Ten je jiÏnû nad obcí vzrostl˘, s ãetn˘m v˘skytem ol‰e, jasanu a vrby, severnû od obce je niωí, hlavnû s jasanem a vrbou. LuÏenka je v pfiírodním stavu, se zachoval˘m korytem s dobfie vyvinut˘mi Ïiv˘mi zákruty a meandry, navíc s bohat˘m porostem dfievin (ol‰e, jasan, vrba, místy klen, dále kefie - kalina aj.). Drobn˘ potÛãek protékající intravilánem obce smûrem k PadûlkÛm je vût‰inou zregulovan˘. Zneãi‰tûní Senice a jejich bfiehÛ je patrné jen v zástavbû.

408

Flóra obce je relativnû bohatá na ochranáfisky v˘znaãné druhy. Nejbohat‰í je zastoupení orchidejí, celkem se vyskytuje 12 druhÛ.V okolí obce se nachází v˘znamná populace silnû mizejícího druhu prstnatce bezového (ãetnûj‰í v˘skyt je ve ·tûdroÀovû a na Pasekách v LuÏenkách, U KuãkÛ, na Vráblov˘ch pasekách), místy je bohat‰í v˘skyt vstavaãe muÏského (zejména ·tûdroÀov, Skfiítkov, u KuãkÛ, ménû pastvina pod Padûlky, západnû nad obcí - u vleku, Neratov, Vráblovy paseky aj.), v˘znaãn˘ je v˘skyt vzácnûj‰í lesní orchideje okrotice dlouholisté (je poãetná na nûkolika místech v buãinách v závûru údolí LuÏenky, dále pastvina pod Padûlky). Vzácnû se vyskytuje hlavinka horská (LuÏenky, Vráblovy paseky) a ojedinûle vstavaã kukaãka (·tûdroÀov, Vráblovy paseky) a pûtiprstka ÏeÏulník (Vráblovy paseky). Dále se z orchidejí fiídce vyskytují druhy prstnatec májov˘ (mokfiadní louky LuÏenky, Vráblovy paseky), vemeník dvoulist˘ (listnaté lesíky s habrem, vût‰í mnoÏství napfi. severov˘chodnû nad obcí na severní stranû údolí LuÏenky, louky na Vráblov˘ch pasekách aj.), hlístník hnízdák (buãiny v LuÏenkách), kru‰tík ‰irolist˘, bradáãek vejãit˘ (LuÏenky aj.). Dfiíve se vyskytoval velmi vzácn˘ kru‰tík bahenní v závûru údolí LuÏenky pod sedlem ke Zdûchovu (na mokfiadní louce), populace v‰ak byla zaãátkem 80. let zniãena b˘val˘m JZD Vala‰ské kotáry odvodnûním, a to i pfies nesouhlas tehdej‰í ochrany pfiírody. Dnes se lokalita pozvolna zpûtnû vrací k mokfiadnímu spoleãenstvu, kru‰tík bahenní se na ní ov‰em neobjevil (v okolí totiÏ nepfieÏila Ïádná Ïivotaschopná populace této orchideje, která by mohla slouÏit jako refugium pro zpûtné roz‰ífiení). Z dal‰ích vzácn˘ch druhÛ rostlin se v obci vyskytují ãernohlávek dfiípat˘ (na suché v˘slunné stráni v˘chodnû od viaduktu v LuÏenkách, severní strana údolí), rozrazil oÏankov˘ (úvozov˘ sráz nad Ïeleznicí), fiepíãek trojlist˘ (LuÏenky), kociánek dvoudom˘ (na b˘val˘ch pastvinách pod Padûlky, ve ·tûdroÀovû, na Vráblov˘ch pasekách, témûfi v‰ude postupnû mizí v dÛsledku absence pastvy). Na su‰‰ích loukách je bohat˘ v˘skyt mizející prvosenky jarní. Na Vráblov˘ch pasekách se nachází velmi vzácn˘ druh chlupáãka, je to jediné nalezi‰tû v okrese. V obci se nacházejí zachovalé biotopy s hodnotn˘mi spoleãenstvy rostlin, napfi. jalovcová pastvina pod Padûlky, orchidejové louky ve ·tûdroÀovû, u KuãkÛ a na Vráblov˘ch pasekách. U kvûtnat˘ch luk je potfieba zajistit pravidelnou údrÏbu v rámci fiízené péãe (kosení, extenzivní pastva dobytka, likvidace náletov˘ch dfievin). Mykoflóra je v okolí obce bohatá jak z hlediska druhové rozmanitosti, tak z hlediska poãetnosti plodnic. Mykologicky v˘znamné lokality se nacházejí v LuÏence, MuÏíkovû, Neratovû a kolem Îídkov˘ch pasek. Ze vzácnûj‰ích nebo zajímavûj‰ích druhÛ byly nalezeny napfi. hfiib nachov˘, hfiib rudonachov˘, ‰i‰kovec ãern˘, klouzek zrnit˘, kozák bíl˘, chfiapáã kadefiav˘, ryzec ãernohlávek a fiada dal‰ích.

V obci roste nûkolik pozoruhodn˘ch stromÛ, vût‰inou jsou to lípy, napfi. u Ïelezniãní zastávky, za podjezdem v zahradû, u poÏárního skladu, na pasekách U Mik‰ick˘ch, u dfievûného kfiíÏe v Neratovû, velké stromy jsou na Vráblov˘ch pasekách (zejména památn˘ ÎídkÛv buk, dal‰í velké buky jsou v sousedství). Dosud nejsou v‰echny v˘znamné stromy prozkoumány a evidence není ukonãena. Fauna je relativnû bohatá.Vyskytují se druhy vût‰ích lesních celkÛ i druhy pfiírodnû zachovalej‰í zemûdûlské krajiny. Z vût‰ích savcÛ se podél vrcholov˘ch ãástí hfibetÛ v rozsáhlej‰ích lesních porostech vyskytují jelen, ojedinûle se zatoulají medvûd (MuÏíkov) a rys. Z bûÏn˘ch druhÛ savcÛ se vyskytují napfi. zajíc, srnec, li‰ka, jezevec a jeÏek, v okolí zástavby kuna skalní aj. Na Senici jiÏnû od obce se nepravidelnû vyskytuje vydra fiíãní. Z bohaté fauny netop˘rÛ byli zji‰tûni napfi. netop˘r severní a netop˘r veãerní. Z ptákÛ se vyskytuje kolem 115 druhÛ, z toho asi 90 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: bramborníãek ãernohlav˘ (2 aÏ 3 páry hnízdí na Ïelezniãním náspu, 1 pár zaãátek LuÏenky za viaduktem, v nûkter˘ch letech 1 pár v okolí farmy ZD), bramborníãek hnûd˘ (pravidelnû 2 aÏ 3 páry na loukách v okolí farmy ZD), pûnice vla‰ská (kfioviny v údolí LuÏenky,pouze 2 páry),Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû hnízdí na v‰ech kfiovinat˘ch místech), Èuh˘k ‰ed˘ (zji‰tûn ojedinûle, v ãervnu 1986 byl 1 pár pod Neratovem, v celém okrese jinak roãnû hnízdí pouze 2 aÏ 4 páry), krutihlav obecn˘ (1 pár zahrady na okraji obce v˘chodnû nad Ïeleznicí, 1 pár Vráblovy paseky), chfiástal polní (na vût‰ích loukách v údolí Senice, Neratovû, Vráblov˘ch pasekách a LuÏenkách celkem 3 aÏ 6 volajících samcÛ), koroptev polní (LuÏenky, v˘chodnû nad obcí). Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ hnízdí napfi. jefiábek lesní (ojedinûl˘ v˘skyt okolí PadûlkÛ, LuÏenky) ofie‰ník kropenat˘ (smrkové lesy okolí PadûlkÛ, MuÏíkov), Ïluna ‰edá (po 1 páru buãiny závûr údolí LuÏenky a MuÏíkov), holub doupÀák (tamtéÏ, celkem 4 aÏ 5 párÛ), datel ãern˘ (tamtéÏ, v˘skyt 2 párÛ), kos horsk˘ (5 aÏ 10 párÛ, smrkové lesy okolí PadûlkÛ, Vráblov˘ch pasek), ãáp ãern˘ (v nûkter˘ch letech hnízdí u MuÏíkova, jinak pravidelnû zaletuje na toky za potravou), lejsek mal˘ (buãiny v LuÏenkách a v MuÏíkovû, 3 aÏ 5 párÛ), jestfiáb lesní (1 aÏ 2 páry, LuÏenky, MuÏíkov). Pravidelnû hnízdí cvrãilka fiíãní (v bfiehov˘ch porostech LuÏenky 2 aÏ 4 páry a u Senice jiÏnû nad obcí 1 aÏ 2 páry), velmi vzácnû hnízdí strakapoud mal˘ (1 pár, zahrady v˘chodnû nad Ïeleznicí, u Senice). V zahradách v okolí obce a u samot na pasekách pravidelnû hnízdí rehek zahradní (celkem na katastru 5 aÏ 6 párÛ), sedmihlásek hajní (1 pár na vzrostl˘ch lípách v obci u Ïeleznice). V kravínû pouze v nûkolika párech hnízdí vla‰tovka obecná, dnes jiÏ silnû ohroÏen˘ a ustupující druh, v 80. letech tam byly desítky párÛ. Z plazÛ se vyskytují bûÏné druhy, napfi. uÏovka obecná, slep˘‰, je‰tûrka obecná, ve vy‰‰ích lesnat˘ch polohách je‰tûrka Ïivorodá. Z obojÏivelníkÛ jsou bûÏnûj‰í druhy, zejména skokan hnûd˘, ropucha obecná, dále kuÀka Ïlutobfiichá a ãolci. V bukov˘ch lesích LuÏenek a MuÏíkova je ãast˘ mlok. Z ryb se v Senici vyskytují napfi. pstruh obecn˘, lipan, jelec tlou‰È, hrouzek obecn˘, mfienka a vranka obecná, na LuÏence pstruh obecn˘ a vranka pruhoploutvá. V 50. letech byl z potoku LuÏenka uvádûn i v˘skyt velmi vzácného a dnes v okrese i v celé âR vymizelého sekavãíka horského. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch lze na kvûtnat˘ch loukách obãas spatfiit otakárka fenyklového a u lesních cest batolce duhového, na kvûtnat˘ch loukách fiadu dal‰ích druhÛ (modrásci, ostruháãci, perleÈovci, okáãi aj.).

âást katastru v˘chodnû od Ïeleznice leÏí v CHKO Beskydy. V okolí obce není dosud vyhlá‰eno Ïádné maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území. Pouze na Vráblov˘ch pasekách je za památn˘ strom vyhlá‰en soliterní buk (ÎídkÛv buk). Okolí obce je v‰ak nadprÛmûrnû bohaté na pfiírodní zajímavosti a fiada lokalit má na ZCHÚ odpovídající parametry - jsou to napfi. orchidejové louky na Vráblov˘ch pasekách, v údolí LuÏenky U KuãkÛ, ve ·tûdroÀovû a jinde.V rámci zvlá‰tní ochrany by se pak mûl zajistit odpovídající reÏim péãe a tím zachovat jejich pfiírodní hodnoty i pro budoucnost. Pozoruhodná je pfiirozená sukcese listnat˘ch lesÛ na ladem leÏící zemûdûlské pÛdû v˘chodnû nad Ïeleznicí (severnû aÏ severozápadnû nad obcí). Je to uãebnicová ukázka toho, jak by vypadala ãlovûkem v posledních staletích vytvofiená zemûdûlská krajina na su‰‰ích a teplej‰ích stanovi‰tích po ukonãení zemûdûlského hospodafiení a ponechání pÛdy ladem. Je to poãáteãní stádium postupné pfiemûny nelesních porostÛ na porosty lesní (podobné plochy jsou zãásti je‰tû v údolí Smolinky u Laãnova).Tyto pozemky jsou v nûkter˘ch místech doslova pokryté tûÏce prostupnou dÏunglí (s pfiirozenû odrÛstajícími duby, habry, lípami, bfiízami, osikou a javorem babykou aj., uvnitfi jsou zarostlé ãetné kefie) a s luãními enklávami. Rostou tam i vzácnûj‰í druhy rostlin, napfi. vemeník dvoulist˘ a prstnatec bezov˘, z nichÏ nûkteré pfii dal‰ím v˘voji lesního spoleãenstva vymizí, ãasem v‰ak pfiibudou dal‰í druhy. Tato oblast je pfiírodovûdecky málo probádaná, lze tam oãekávat zajímavé teplomilnûj‰í druhy entomofauny, a zfiejmû i kvûteny. V pfiípadû pfievodu tûchto pozemkÛ na lesní pÛdu by bylo optimální je dolesnit vhodn˘mi listnáãi (dubem, bukem, lípou).

Malá Bystfiice Malá Bystfiice leÏí v západní ãásti Vsetínsk˘ch vrchÛ v nadmofiské v˘‰ce 377 m (tok Bystfiiãky na severozápadním okraji katastru) aÏ 830 m (vrchol Ptáãnice). Rozlohou 1 832 ha patfií ke stfiednû velk˘m a poãtem 341 obyvatel (1999) k mal˘m obcím okresu. Men‰í nakupení staveb je v okolí budovy Obecního úfiadu, jinak jsou stavby vût‰inou rozpt˘leny po katastru v mnoha osadách. Na území se zachovaly i ãetné dfievûné stavby s tradiãní architekturou, ãasto jiÏ slouÏí k rekreaci. Lesy pokr˘vají 68,8 % plochy, coÏ je v˘raznû nadprÛmûrná lesnatost. Velkou ãást tvofií pfiírodû blízké smí‰ené lesy s bukem, jedlí a smrkem. Do konce 70. let tvofiily témûfi souvisl˘ pás, poãínaje od Klenova na západní a jiÏní stranû hlavního údolí toku Bystfiiãky aÏ po Vsack˘ Cáb (pás je dlouh˘ 6 aÏ 7 km a ‰irok˘ aÏ 1 km, obsahuje cca 600 ha lesÛ). Od 70. let, kdy dosahují m˘tního vûku, jsou lesy postupnû káceny a do konce 80. let byly ãasto nahrazovány novû vysazovan˘mi smrky. Dnes je tam vytvofiena mozaika star˘ch smí‰en˘ch porostÛ s bukem, jedlí a smrkem, místy star‰ích smrkov˘ch porostÛ stfiídajících se s mlad‰ími porosty, zejména se smrkem a místy i s bukem. Je to pfiírodnû nadprÛmûrnû hodnotná oblast, spolu s obdobn˘mi lesy jiÏnû od Cábské cesty a v Dinoticích vytváfií rozsáhl˘ lesní komplex s typickou faunou a flórou jedlobukov˘ch lesÛ. V okolí Cábu bylo v rámci územního systému ekologické stability vymezeno velké regionální biocentrum. Dal‰í lesní porosty se nacházejí severnû od toku Bystfiiãka v jihov˘chodní a v˘chodní ãásti katastru obce. Tam v˘raznû pfievaÏují smrkové monokultury. S vyjímkou ‰ir‰ího okolí Ptáãnice se bude zfiejmû jednat o druhotnû zalesnûnou zemûdûlskou pÛdu (pfiedtím odlesnûnou v prÛbûhu pasekáfiské kolonizace v 16. - 17. století). Zemûdûlská krajina byla v 70. a 80. letech negativnû ovlivnûna hospodafiením

409

tehdej‰ího JZD - nadmûrn˘m hnojením a rekultivací vãetnû scelování drobn˘ch pozemkÛ ve vût‰í celky a likvidací rozpt˘lené zelenû. Nejvût‰ím tokem je Bystfiice na severním okraji katastru, její koryto je sice z vût‰í ãásti upraveno (coÏ bylo provedeno také v souvislosti s v˘stavbou nádrÏe Bystfiiãka), ale má dobfie vyvinut˘ bfiehov˘ porost (zejména ol‰e a javor klen). Hlavním tokem, protékajícím celou obcí, je Bystfiiãka, která pramení pod Vsack˘m Cábem. Tok Bystfiiãky je ãásteãnû upraven, mimo zástavbu má vût‰inou pfiirozené koryto, místy s dobfie vyvinut˘m porostem (zejména ol‰e, klen). V jiÏní ãásti pod Vaculovem jsou na krátkém úseku meandry. Bystfiiãka má mnoÏství drobn˘ch pfiítokÛ, které mají své povodí zpravidla úplnû zalesnûno. Do katastru na severozápadním okraji malou ãástí zasahuje vodní plocha nádrÏe Bystfiiãka a na jihov˘chodní ãásti se uprostfied lesÛ nachází malebné lesní jezírko Sedlo. Flóra obce obsahuje pomûrnû málo ochranáfisky zajímav˘ch druhÛ. Zemûdûlská pÛda byla vût‰inou pozmûnûna pfii hospodafiení JZD a byla tak zlikvidována vût‰ina kvûtnat˘ch luk s orchidejemi a svahov˘ch prameni‰È. Mnohé intenzifikované louky nebo pastviny jsou dnes ruderalizovány nebo pfiímo znehodnoceny zavleãen˘m ‰Èovíkem kadefiav˘m. Kvûtnaté louky se zachovaly jen místnû v okolí usedlostí, napfi. pod Kr‰lí a ve Vaculovû. Ze zajímavûj‰ích druhÛ rostlin nejãastûji spatfiíme orchideje, na území katastru jich roste nejménû 7 druhÛ. Jsou to: vstavaã muÏsk˘ (louky Vaculov, okolí stfiedu obce aj.), prstnatec májov˘ (mokfiadní louky u ZezulkÛ, u Baslova západnû od potoka a severnû pod Kr‰lí), pûtiprstka ÏeÏulník (Vaculov, poslední v˘skyt byl na pfielomu 80. a 90. let, populace je pfied zánikem), kru‰tík bahenní (zbytková vymírající populace je na mokfiadu Vaculov, bohatá populace je na mokfiadu smûrem k Malenovu), vemeník dvoulist˘ (Vaculov aj.), prstnatec FuchsÛv (podél silnice od Vaculova k Du‰né kvete kolem stovky jedincÛ, roztrou‰enû na dal‰ích místech). Z dal‰ích orchidejí se na jednom místû u silnice v centru obce nachází bohatá populace bradáãku vejãitého. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ byly zji‰tûny: plavuÀ vidlaãka (u pû‰iny v mladé smrãinû jihozápadnû nad Malenovem), tolije bahenní (mokfiadní louka u ZezulkÛ), lilie zlatohlavá (ojedinûle roste ve staré buãinû jihov˘chodnû pod vrcholem Vr‰ky, bude jistû na dal‰ích místech). V kvûtnaté javorové buãinû, v okolí Cábské cesty pod kótou Kotliny, se vyskytují dymnivka dutá, dymnivka plná, kyãelnice Ïláznatá, sasanka pryskyfiníkovitá a zapalice ÏluÈuchovitá. Lokalit vzácnûj‰ích druhÛ rostlin bude na katastru více, je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum. Zavleãenou invazní rostlinou je kfiídlatka sachalinská, jejíÏ velk˘ porost se vyskytuje v okolí usedlosti na severním okraji obce (u hlavní silnice). Kfiídlatka je nebezpeãná pro okolí kvÛli potenciálnímu zamofiení v‰ech ruderálních stanovi‰È a je nutné ji dÛslednû likvidovat. V rámci obce se nachází nûkolik stromÛ pozoruhodn˘ch sv˘mi dimenzemi. Jsou to lípy na Santovû a lípa u samoty v Sedle. V˘znamn˘ch stromÛ bude více, je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum. Fauna je bohatûji zastoupena zejména lesními druhy. Ze savcÛ se kromû bûÏn˘ch druhÛ (li‰ka, jezevec, srnec, zajíc, kuna lesní, prase divoké, u sídel kuna skalní a jeÏek, aj.) v lesních oblastech jiÏnû a jihov˘chodnû od obce pravidelnû vyskytují jelen a muflon.Z vût‰ích ‰elem se v okolí Cábu témûfi kaÏdoroãnû vyskytuje rys. Medvûd se vyskytl spí‰e ojedinûle, napfi. zaãátkem 80. let, kdy se zdrÏoval v okolí Dinotic a na jafie 1996,kdy pro‰el od Cábu do RÛÏìky.V létû roku 2000 se v jiÏní ãásti katastru nûkolikrát zdrÏoval medvûd, kter˘ byl pozdûji odchycen v Brodské u Nového Hrozenkova.

410

Z ptákÛ se vyskytuje 94 druhÛ, z toho 82 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (v lesích na jihu a jihov˘chodû katastru, v okolí Cábské cesty nepravidelnû hnízdí 1 pár, pravidelnû zaletuje na toky a na pfiehradu za potravou), v˘r velk˘ (zejména na západní stranû, v ‰ir‰ím okolí Klenova), holub doupÀák (2 aÏ 3 páry v˘chodnû pod Vr‰ky), strakapoud bûlohfibet˘ (nepravidelnû hnízdí v buãinách v jiÏní ãásti katastru), datel ãern˘ (hnízdí ve star˘ch buãinách, 1 aÏ 2 páry), Ïluna ‰edá (hnízdí ve star˘ch buãinách, 1 pár), datlík tfiíprst˘ (nepravidelnû hnízdí v okolí Cábské cesty), lejsek mal˘ (nûkolik párÛ hnízdí tamtéÏ, dále je ve Vaculovû pod Cábem), kos horsk˘ (hnízdí ve smrkov˘ch lesích podél obvodu celého katastru, celkem 20 aÏ 30 párÛ), krkavec velk˘ (hnízdí 1 aÏ 2 páry, ãasto na pfieletu), kalous u‰at˘ (hnízdí v okolí Cábské cesty, v okolí Santova aj.), Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují bramborníãek hnûd˘ (hnízdí na pastvinách, v okolí Santova 1 aÏ 2 páry) a chfiástal polní (vût‰í louky, zejména okolí Santova, v rÛzn˘ch letech celkem 2 aÏ 4 volající sameãci). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: cvrãilka fiíãní (v bfiehov˘ch porostech u tokÛ a mokfiadÛ, i na svahov˘ch loukách, nad pfiehradou 1 aÏ 3 páry, v okolí Santova 1 aÏ 2 páry), cvrãilka zelená (na pasekách s nízkmi stromky, celkem nûkolik párÛ), ledÀáãek fiíãní (na pfiehradû a jejích pfiítocích pravidelnû na tahu, v nûkter˘ch letech hnízdí), skorec vodní (na pfiehradû a na pfiítocích hnízdí 3 aÏ 4 páry). Z plazÛ se v obci vyskytují bûÏné druhy, napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrka Ïivorodá. Z obojÏivelníkÛ jsou mimo bûÏné druhy (skokan hnûd˘ a ropucha obecná) v buãinách ãasto mlok, v drobn˘ch tÛÀkách a kaluÏích na cestách kuÀka Ïlutobfiichá, ãolek horsk˘ a ãolek obecn˘.Vût‰ím refugiem obojÏivelníkÛ je rybníãek Sedlo a mokfiad ve Vaculovû. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch lze vzácnû spatfiit otakárka fenyklového.V jezírku se vyskytuje rak fiíãní. Na území katastru se nachází ãetné geomorfologické jevy. Severov˘chodnû pod ·típou se nachází v˘razn˘ skalní útvar zvan˘ Svantovítova skála.Ve Vaculovû je mnoÏství men‰ích skalních v˘chozÛ vãetnû nûkolika drobn˘ch puklinov˘ch jeskyÀ a propadlin s tÛÀkami. Ve Vaculovû se také nachází plo‰nû velmi rozsáhl˘ sesuv, kter˘ je ov‰em historického stáfií (vznikl pfied tisíci lety). Zajímav˘ zpÛsob vzniku má také jezírko v Sedle. SníÏenina s jezírkem vznikla mohutn˘m svahov˘m pohybem - posunem skalních blokÛ. âást katastru, v˘chodnû od hlavní silnice, leÏí v CHKO Beskydy.V okolí obce se nachází jedno maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území - Pfiírodní památka Svantovítova skála. Dal‰í hodnotné lokality, které potfiebují zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany, jsou pfiítomny ve Vaculovû (skalní v˘chozy, kamenná suÈ, závrty, rybníãek Sedlo, mokfiad v údolní nivû Bystfiiãky), v Malenovû (svahové prameni‰tû) a v okolí Cábské cesty (klenová buãina).

MikulÛvka MikulÛvka leÏí v severov˘chodní ãásti Host˘nsk˘ch vrchÛ v nadmofiské v˘‰ce 310 m (Beãva na v˘chodním okraji katastru) aÏ 665 m (vrchol Háje). Rozlohou 1 317 ha patfií ke stfiednû velk˘m a poãtem 671 obyvatel (1999) k men‰ím obcím okresu. Vût‰ina zástavby leÏí v hlavním údolí, mimo centrum je rozpt˘leno nûkolik osad a jsou pfiítomny ãetné pasekáfiské usedlosti. Dfievûné domky v tradiãním stylu se v obci nacházejí jiÏ v˘jimeãnû (napfi. okolí hájenky).

Lesy pokr˘vají 61,1 % plochy. Rozlehlej‰í lesní porosty se nacházejí v západní ãásti území. V˘razné zastoupení mají i lesy s bukem, i kdyÏ tyto byly v minul˘ch desetiletích pfii nov˘ch v˘sadbách po skácení star˘ch stromÛ ãasto nahrazovány smrky. Rozlehlej‰í smrkové porosty jsou v Porubû na jihu,v Kamenité na západû a v okolí Dlouhé hory na severu. Ve v˘chodním cípu katastru nad silnicí se nachází men‰í, ale pfiírodnû pûknû zachoval˘ dubov˘ les s pfiímûsí dal‰ích listnáãÛ. Zemûdûlská krajina je negativnû poznamenána intenzivnûj‰ím hospodafiením v minul˘ch desetiletích od b˘valého JZD. Louky byly zrekultivovány, na svazích byla ãasto i velká pole, mnoho mezí bylo zlikvidováno. Nejvût‰ím tokem je Vsetínská Beãva, která tvofií hranici katastru na jeho v˘chodním okraji. Obcí protéká potok MikulÛvka, má jen pomístní úpravy koryta, místy je meandrující a s dobfie vyvinut˘m bfiehov˘m porostem (hlavnû obsahuje ol‰i a jasan, ménû klen, vrbu a lípu). Pûkné meandry s hust˘m bfiehov˘m porostem (hlavnû ol‰e) má dolní tok potoku Ozniãka. Flóra obce je v dÛsledku zemûdûlského hospodafiení dfiívûj‰ího JZD pomûrnû chudá na ochranáfisky hodnotné druhy.V zemûdûlské krajinû se zachovalo jen nûkolik lokalit s pestfiej‰í kvûtenou, a to hlavnû na západní ãásti v okolí Horních ZemanÛ. Vyskytuje se 5 druhÛ orchidejí, napfi. kru‰tík GreuterÛv (roste na jediné lokalitû za hájenkou), okrotice dlouholistá (les za hájenkou), prstnatec májov˘ (2 lokality, pod Porubou u Horních ZemanÛ a âarabovská), vemeník dvoulist˘ (1 lokalita tamtéÏ) a prstnatec FuchsÛv (ojedinûle podél okrajÛ lesa - napfi. u toãny busu za hájenkou). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytuje pavinec modr˘ (okraj lesa na jiÏním svahu Dlouhé hory), nepatrnec rolní (âarabovská) a hrachor ãern˘ (v listnatém lese nad silnicí, v˘chodnû od obce). Na v˘chodním okraji katastru se v zahradû u dubového lesa nachází drobná populace ladoÀky karpatské, bude se zfiejmû jednat o rostliny pfienesené sem z protûj‰ího svahu údolí Beãvy z lokality U VaÀkÛ (k. ú. Bystfiiãka). Pozoruhodnû velké stromy se nacházejí na horním konci obce u samot, jedná se celkem o dvû lípy srdãité. Pfiedpokládáme, Ïe velk˘ch stromÛ bude v obci více, coÏ ukáÏe podrobnûj‰í prÛzkum. Ze savcÛ se vyskytují napfi. li‰ka, jezevec, zajíc, srnec, kuna lesní, ménû veverka, u sídel lze v noci ãasto spatfiit kunu skalní, jeÏka aj. Z velk˘ch savcÛ se ojedinûle v západní ãásti vyskytuje jelen a pravidelnûji danûk. Z vût‰ích ‰elem se do lesÛ v západní ãásti ojedinûle zatoulá rys (napfi. tomu tak bylo v zimû 1985/1986).

Z ptákÛ se vyskytuje kolem 105 druhÛ, z toho 88 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (1 pár lesy v západní ãásti, jinde ãasto na pfieletu), holub doupÀák (2 aÏ 5 párÛ v buãinách pod Chladnou), datel ãern˘ (1 pár tamtéÏ, obãas na pfieletu i jinde), Ïluna ‰edá (1 pár tamtéÏ), kos horsk˘ (nûkolik párÛ v západní ãásti, smrkové lesy pod Lázy). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: pûnice vla‰ská (1 aÏ 2 páry u Horních ZemanÛ, 1 pár na západní hranici katastru), krutihlav obecn˘ (1 pár u Horních ZemanÛ), Èuh˘k obecn˘ (kfioviny, roztrou‰enû cel˘ katastr, celkem 30 aÏ 40 párÛ), chfiástal polní (louky v západní polovinû a zejména v údolí âarabovská, v 90. letech nûkdy bylo 4 aÏ 7 volajících sameãkÛ, populace je v˘raznûji vy‰‰í neÏ v okolních obcích), kfiepelka polní (v okolí âarabovské a Horních ZemanÛ, roãnû 1 aÏ 2 volající sameãci), bramborníãek hnûd˘ (ojedinûlé páry hnízdí na vût‰ích loukách). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují cvrãilka fiíãní (bfiehové porosty u tokÛ, âarabovská 2 aÏ 4 páry a Ozniãka u Dolních ZemanÛ 1 aÏ 2 páry), cvrãilka zelená (âarabovská - sedlo, 1 pár), rehek zahradní (celkem 2 aÏ 4 páry v zahradách) a Ïluva hajní (v nûkter˘ch letech hnízdí 1 pár v dubinû na západním okraji katastru, nad Beãvou), ledÀáãek fiíãní (1 pár v nûkter˘ch letech hnízdí na Beãvû na bfiehu s naru‰enou regulací, pfii pfieletu je na v‰ech tocích, na potoku MikulÛvka aÏ po rybníãek u hájenky), skorec vodní (hnízdí 1 pár). Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky Ïivorodá a obecná. Z obojÏivelníkÛ se ãasto vyskytuje skokan hnûd˘, dále ropucha obecná, kuÀka Ïlutobfiichá a v buãinách mlok skvrnit˘, vzácnûji jsou zde rosniãka zelená, ropucha zelená, ãolek horsk˘ a ãolek obecn˘. Nejvût‰í refugium obojÏivelníkÛ se nachází v rybníãku u toãny pod hájenkou. V Beãvû Ïije kolem 10 druhÛ ryb, zejména jsou poãetnû jelec tlou‰È, parma obecná a nûkdy i ouklejka pruhovaná, dále se vyskytují mfienka mramorovaná, ostroretka stûhovavá, pstruh obecn˘, pstruh duhov˘ a hrouzek obecn˘. V 60. letech se tam vyskytovala i ‰tika obecná. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se na kvetoucích loukách vzácnûji vyskytuje otakárek fenyklov˘, u lesních cest batolec duhov˘ a fiada dal‰ích mot˘lÛ vázan˘ch na kvûtnaté louky a pestré okraje lesÛ. Z geomorfologick˘ch jevÛ se v obci vyskytují sesuvy, velk˘ sesuv se oÏivil po de‰tích v ãervenci 1997 (spolu se sesuvem v RÛÏìce patfií k nejvût‰ím v âR). V obci v souãasnosti není Ïádné zvlá‰tû chránûné území. U nûkolika lokalit se zvaÏuje zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany (nejãastûji VKP) - napfi. meandry Ozniãky, kfioviny u Horních ZemanÛ, kvûtnatá stráÀ u Horních ZemanÛ aj.

Nov˘ Hrozenkov Obec leÏí na rozhraní Vsetínsk˘ch vrchÛ a JavorníkÛ v nadmofiské v˘‰ce od 435 m (Beãva na âubovû) do 892 m (Beskyd). Rozlohou katastru 4 358 ha patfií k velk˘m, a poãtem 2 769 obyvatel (1999) patfií k vût‰ím obcím okresu. Hlavní ãást sídla leÏí v údolí Beãvy, lokálnû vût‰í zástavba se nachází v dolních ãástech údolí Brodská a Vranãa.Tradiãní dfievûné stavby se v údolí Beãvy zachovaly jen místy, ãetnûj‰í jsou na pasekách a v údolích Vranãa a Brodská.

411

Lesy pokr˘vají 64,5 % rozlohy. Podstatná ãást lesních porostÛ byla pfiemûnûna na kulturní lesy s dominantním zastoupením smrku. V nûkter˘ch místech se v‰ak dosud zachovaly je‰tû rozsáhlej‰í porosty s pfiirozenou skladbou dfievin (buk, pfiíp. jedle), napfi. v Malé Brodské, Hrubé Brodské a ve Vranãi. Nejhodnotnûj‰ím pralesovit˘m porostem je zvlá‰tû chránûné území Beskyd v Hrubé Brodské (bohuÏel má rozlohu pouze nûkolika hektarÛ) a také jedlobukov˘ les pod Zadní K˘ãerou nad Malou Brodskou.V lesích s pfiirozenou skladbou dfievin se vyskytuje typická fauna a flóra jedlobuãin. Nejvût‰ím tokem protékajícím obcí je Vsetínská Beãva, tok je úplnû zregulován. Místy je úprava naru‰ena - vespod tûchto bfiehÛ je pak na okraji toku mnoÏství úkrytÛ, kde se vyskytuje rak fiíãní (napfi. v úseku nad Vranãí pfieÏíval i v 80. letech, kdy prakticky na celém území okresu vymizel). Z boãních údolí pfiitékají potoky, které mají velmi ãistou vodu neÏ projdou obydlen˘mi ãástmi, místy jsou koryta zregulována. Hodnotnûj‰í, meandrující vût‰í potoky zde nejsou. Na katastru se nachází v˘znamná vodní plocha v místní ãásti Stany, která se naz˘vá Balaton. Plocha vznikla po tûÏbû ‰tûrku pro hráz nádrÏe Stanovnice. Zprvu byla málo oÏivena, ale biota jezera se v‰ak neustále vyvíjí smûrem k vût‰í rozmanitosti, jednak v souvislosti s vysazen˘mi a zavleãen˘mi rybami, jednak v souvislosti se samovoln˘m rozvojem fias a sinic, vzrÛstajícím obsahem organick˘ch látek, coÏ má za následek rozvoj dal‰ích organismÛ (mûkk˘‰Û, drobn˘ch kor˘‰Û aj.). Pozvolna tam pfiib˘vají obojÏivelníci, jiÏ se rozmnoÏují skokan hnûd˘ a ropucha obecná. Floristicky je oblast pomûrnû bohatá na ochranáfisky hodnotné druhy, coÏ je zpÛsobeno zejména pfiítomností zachoval˘ch kvûtnat˘ch luk a pastvin, ãasto extenzivnû obhospodafiovan˘ch je‰tû v 90. letech. Nejv˘znamnûji jsou zastoupeny orchideje, celkem se vyskytuje 14 druhÛ. Z luãních druhÛ jsou pfiítomny prstnatec bezov˘ (nejvût‰í populace je na KfiiÏném, men‰í jsou v údolí Babínek, Malé Brodské, Malé Vranãi, BfieÏité, u Kohútky aj.), dále pûtiprstka ÏeÏulník (louky na KfiiÏném, Malá Vranãa, Portበ- Kohútka aj.), hlavinka horská (KfiiÏn˘, Portበ- Kohútka aj.), vstavaã muÏsk˘ (nejvût‰í populace jsou ve Vranãi a v Babínku), vemeník dvoulist˘, kru‰tík ‰irolist˘, prstnatec FuchsÛv, na mokfiadech prstnatec májov˘, velmi vzácn˘ je kru‰tík bahenní (jedno vût‰í nalezi‰tû je v Hrubé Brodské, men‰í v BfieÏité je v dÛsledku sukcese pfied zánikem), z lesních orchidejí je v˘znamná populace okrotice dlouholisté (BfieÏitá a okolí âubovského Grúnû), místy se vyskytuje hlístník hnízdák (zejména KfiiÏn˘) a ojedinûle okrotice

bílá (Hrubá Brodská). Z dal‰ích vzácn˘ch druhÛ rostlin na katastru nalezneme meãík stfiechovit˘ (nejbohat‰í nalezi‰tû je na extenzivní pastvinû pod Váleãkovou K˘ãerou), toliji bahenní (Hrubá Brodská), kociánek dvoudom˘ (pastvina KfiiÏn˘, u Chrásteck˘ch v Lu‰ové aj.), snûÏenku podsnûÏník (Kohútka), omûj vlãí (hfieben JavorníkÛ u Kohútky), váleãku prapofiitou (vrchol JavorníkÛ na Kohútce, je to zfiejmû nejv˘‰e poloÏená lokalita v âR), devûtsil Kablíkové (Kohútka), hvozdík kartouzek (Vranãa aÏ po Kohútku), k˘chavici Lobelovou (Portበ- Kohútka), chrpu javornickou (dfiíve rostla na Kohútce, zfiejmû jiÏ vyhynula - tím vyhynula v celé âR), teplomiln˘ pcháã bezlodyÏn˘ (pastvina u Chrásteck˘ch, Lu‰ová), mokfiadní bafiiãku bahenní (BfieÏitá).V regionu je v˘jimeãná pfiítomnost ‰afránu Heuffelova (vrcholová ãást JavorníkÛ a údolí Brodská, dal‰í lokalita v okrese se nalézá aÏ u Zubfií), ojedinûle se v bukov˘ch lesích JavorníkÛ vyskytují porosty mûsíãnice vytrvalé (napfi. BfieÏitá). Na jediné lokalitû byla teprve v roce 1999 zji‰tûna vratiãka mûsíãní (pastvina KfiiÏn˘), zdej‰í populace je v‰ak na hranici vyhynutí v dÛsledku silné konkurence ze strany dal‰ích rostlin (zejména mechu travníku). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ stojí za pov‰imnutí bohat˘ v˘skyt orlíãku planého na jedné louce ve Velké Vranãi a prvosenky jarní v BfieÏité. Místy se na katastru nacházejí zbytky jalovcov˘ch pastvin s bohatou kvûtenou (KfiiÏn˘, Lu‰ová u Chrásteck˘ch, Polana v Lu‰ové nad Chrásteck˘mi, pod Bezníkovou, BfieÏitá aj.), které je potfieba nadále udrÏovat extenzivní pastvou, aby nedo‰lo k jejich zániku samovolnou sukcesí. V˘znamné mykologické lokality se nacházejí v Malé a Hrubé Brodské, ve Vranãi, na hfiebenu JavorníkÛ a Vsetínsk˘ch vrchÛ (·erhovny, Lu‰ovka, Beskyd). V obci a okolí se nachází vût‰í mnoÏství stromÛ pozoruhodn˘ch sv˘mi dimenzemi nebo vûkem. Z jilmÛ roste v celém okrese nejvût‰í jilm u potoka z Brodské, kter˘ roste v sousedství uheln˘ch skladÛ (jeho vûk byl stanoven na 290 let), dal‰í památn˘ jilm roste na severov˘chodním okraji zástavby obce v lokalitû Planisko (u LeskovjanÛ). Na v˘chodním okraji zástavby v lokalitû Stany roste rozloÏit˘ dub letní, kter˘ je nejvût‰ím dubem v celém údolí Beãvy od Vsetína po Velké Karlovice. âetnûj‰í je v˘skyt pozoruhodnûj‰ích bukÛ. Mnohé z nich v‰ak rostou v b˘val˘ch selsk˘ch lesích, kde byly ponechány svému v˘voji. Velk˘ buk roste v údolíãku severnû od Ïeleznice u chatek pod Palúchem, dal‰í velké buky jsou roztrou‰enû na âubovském Grúni, v BfieÏité, ve Vranãi, v okolí KfiiÏného, v okolí Humence aj. RovnûÏ se v obci nalézají velké lípy. K nejvût‰ím patfií lípa u zborcené sala‰e na dolním konci údolí Hrubá Brodská. Ve Vranãi roste tis, kter˘ byl nalezen teprve nedávno, a to zaãátkem 90. let. Na Polanû v Lu‰ové nad Chrásteck˘mi roste druh˘ nejvy‰‰í jalovec v okrese, mûfií 8 m. Fauna je relativnû bohatá a je podmínûna rÛznorod˘mi lesními biotopy s v˘znamn˘m zastoupením buku. Ze savcÛ se vyskytují bûÏné druhy jako li‰ka, jezevec, prase divoké, zajíc, srnec, jelen, kuna lesní, v okolí sídel kuna skalní, lasiãka aj. Na Beãvû u âubova a u jezírka Balaton se pravidelnû vyskytuje vydra. Medvûd se v okolí obce vyskytuje témûfi kaÏdoroãnû od konce 70. let, nejãastûji byl zji‰tûn v Brodské, vzácnûji ve Vranãi. Rys se vyskytuje pravidelnû jiÏ od 70. let a také se zde i rozmnoÏuje, nejãastûji b˘vá zji‰tûn ve Vsetínsk˘ch vr‰ích. Ze vzácnûj‰ích drobn˘ch savcÛ se vyskytují rejsek horsk˘ (Velká i Malá Vranãa, VálkÛv GrúÀ), rejsec ãern˘ (Malá Vranãa, Velká Vranãa, Váleãkova K˘ãera), hojnûj‰ími druhy jsou také norník rud˘, rejsek obecn˘, rejsek mal˘ a rejsec vodní. Pravidelnû se vyskytují netop˘fii, mezi nimi byli urãeni napfi. netop˘r velk˘ a netop˘r dlouhouch˘.

412

Z ptákÛ bylo zji‰tûno 118 druhÛ, z toho 93 druhÛ je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují datlík tfiíprst˘ (Hrubá Brodská), strakapoud bûlohfibet˘ (Hrubá a Malá Brodská, Vranãa), lejsek mal˘ (zejména v selsk˘ch buãinách, kde má dostatek hnízdních moÏností, napfi. âubovsk˘ GrúÀ, BfieÏitá, Brodská, Lu‰ová aj.), ãáp ãern˘ (2 páry, Hrubá Brodská, Vranãa). V klidnûj‰ích ãástech hnízdí jefiábek lesní (závûr údolí Vranãa, Brodská, Babínek aj.). Tetfiev hlu‰ec se vyskytoval do 60. let, je‰tû zaãátkem 50. let byl ãastou zvûfií v lesnat˘ch ãástech Vranãe, pod vrcholy JavorníkÛ. V okolí smrkov˘ch lesÛ na loukách ãasto na jafie spatfiíme kosa horského (BfieÏitá, âubovsk˘ GrúÀ, Babínek, Lu‰ová, Vranãa, severnû od âubova). Po avifaunistické stránce je v souãasnosti nejlépe prozkoumána zemûdûlská krajina na âubovû s kfiovinat˘mi stránûmi v údolí Beãvy.Tam poãetnûji hnízdí Èuh˘k obecn˘ (pfies 20 párÛ) a jinak vzácná pûnice vla‰ská (6 aÏ 9 párÛ). Na vût‰ích loukách v údolích Beãvy, Vranãi a BfieÏité roztrou‰enû hnízdí bramborníãek hnûd˘, podél Ïeleznice hnízdí bramborníãek ãernohlav˘ (celkem 2 aÏ 3 páry). V˘jimeãnû byl na severní stranû âubova v roce 1995 zastiÏen velmi vzácn˘ strnad luãní, dnes v okrese prakticky vyhynul˘ druh. Z dal‰ích ptákÛ luãních nebo polních biotopÛ se v obci vzácnû vyskytuje kfiepelka polní (ojedinûle byla v 90. letech zji‰tûna nad Ïelezniãním nádraÏím v Brodské, na âubovû a na loukách ve Velké Vranãi) a koroptev polní (v 90. letech byly 1 aÏ 2 páry na âubovû). Chfiástal polní má zde nejsilnûj‰í populaci z okresu (roãnû 15 aÏ 30 volajících sameãkÛ). Je to zfiejmû zpÛsobeno vût‰ím mnoÏstvím nekosen˘ch, nebo pozdû kosen˘ch luk. Vyskytuje se hlavnû na vût‰ích loukách, kde jej mÛÏeme ãasto v podveãer a v noci sly‰et (v údolí Beãvy, v Brodské po rozcestí, ve Vranãi a v BfieÏité). Do 70. let se na severní stranû âubova vyskytoval baÏant, v 80. letech byl ve Vranãi zji‰tûn s˘c rousn˘. Ojedinûle hnízdí ostfiíÏ lesní (Brodská, âubov), v dobû tahu se vzácnû objevuje sokol stûhovav˘, raroh velk˘, dudek chocholat˘, pravidelnû hnízdí krkavec velk˘ (celkem 3 aÏ 5 párÛ, men‰í hejno se pravidelnû zdrÏuje v okolí skládky v Lu‰ové). Na âubovû v nûkter˘ch letech hnízdí krutihlav obecn˘ (stfiídavû na jiÏní a severní stranû), na Beãvû i ledÀáãek fiíãní (v 90. letech hnízdil dva roky za sebou u soutoku potoka z BfieÏité se Vsetínskou Beãvou, ãasto se vyskytuje na pfieletu). Pravidelnû ale fiídce, v zahradách v intravilánu a u samot hnízdí rehek zahradní, u solitérních skupin vût‰ích stromÛ (lip) v okolí obydlí vzácnûji i sedmihlásek hajní (napfi. u hfibitova, na âubovû, Stany aj.). Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, uÏovka hladká, je‰tûrky Ïivorodá a obecná.Vzácnûji se vyskytuje zmije obecná, napfi. v Lu‰ové,Vranãi, BfieÏité aj.

Vranãe, mezi BfieÏitou a Kohútkou, zji‰tûn v˘skyt velmi vzácného tesafiíka alpského. V Beãvû se vyskytuje rak fiíãní, zejména mezi Vranãí a lokalitou Stany. V jezírku Balaton se vyskytuje ‰keble rybniãná a úspû‰nû se tam mnoÏí i zavleãen˘ druh sláviãka mnohotvará. Celkovû je pfiíroda v katastru obce velmi zachovalá díky vysokému zastoupení lesÛ s pfiirozenou skladbou dfievin i vy‰‰í ãetnosti pfiírodnû zachoval˘ch nelesních biotopÛ, dále klidn˘ch a lidmi nenav‰tûvovan˘ch zákoutí. ¤ada lokalit by mûla b˘t zvlá‰tû chránûna, aby se jejich pfiírodní hodnoty nadále uchovaly. Cel˘ katastr obce leÏí v CHKO Beskydy. Z maloplo‰n˘ch zvlá‰tû chránûn˘ch území je zatím vyhlá‰ena jedna lokalita - Pfiírodní památka Brodská se zbytkem jedlobukového pralesa. K vyhlá‰ení ZCHÚ se pfiipravuje nûkolik dal‰ích míst, napfi. pastvina KfiiÏn˘, louky pod Váleãkovou K˘ãerou, louky v Malé Vranãi a na vrcholové ãásti JavorníkÛ, kfiovinaté stránû na âubovû aj. Turisticky zajímavé jsou stezky vedoucí vrcholov˘mi ãástmi hlavních hfibetÛ Vsetínsk˘ch vrchÛ i JavorníkÛ, odkud jsou pûkné v˘hledy do okolní krajiny.

Oznice Oznice leÏí na severov˘chodním okraji Host˘nsk˘ch vrchÛ v nadmofiské v˘‰ce 325 m (tok Ozniãky na jihov˘chodním okraji katastru) aÏ 575 m (pod vrcholem Pí‰kové). Rozlohou 614 ha a poãtem 348 obyvatel (1999) patfií k mal˘m obcím okresu. Hlavní sídlo leÏí v okolí silnice u Obecního úfiadu, na okolních kopcích je rozpt˘lená zástavba pasekáfisk˘ch usedlostí s nûkolika chatov˘mi osadami. Vût‰ina domkÛ je novûj‰í a zdûná. Ojedinûle se nacházejí dfievûné stavby s tradiãní architekturou. Lesy zaujímají 54,7 % plochy, jsou vût‰inou jehliãnaté (tvofieny hlavnû smrkem).V okrajov˘ch ãástech se nacházejí men‰í listnaté lesy, na v˘chodní stranû ãasto s habrem, dubem a lípou, a na severozápadním okraji katastru v nejvy‰‰ích polohách i s bukem. Porosty v‰ak nedosahují nijak zvlá‰tních pfiírodních kvalit, jsou poznamenány hospodafiením v minul˘ch desetiletích, na v˘chodním okraji katastru také pfiítomností ãetn˘ch rekreaãních objektÛ se v‰emi negativními vlivy. Hlavním tokem je Ozniãka, která je na podstatné ãásti od intravilánu po toku dolÛ zcela upravena. Bfiehov˘ porost

Z obojÏivelníkÛ se roztrou‰enû vyskytuje ropucha obecná, v drobn˘ch tÛÀkách místy najdeme kuÀku Ïlutobfiichou a ãolka horského, v bukov˘ch lesích je pravidelnû mlok skvrnit˘. Nejhojnûj‰ím obojÏivelníkem je v‰ak skokan hnûd˘. Z ryb bylo v tocích zji‰tûno kolem 8 druhÛ. V Beãvû se vyskytují napfi. pstruh obecn˘, jelec tlou‰È, lipan, mfienka, stfievle, vranka obecná, vranka pruhoploutvá a druhy uniklé z nádrÏe Stanovnice, v pfiítocích Beãvy se vyskytují pouze pstruh obecn˘ a vranka pruhoploutvá. V jezeru Balaton Ïije fiada dal‰ích, vysazen˘ch nebo zavleãen˘ch druhÛ napfi. kapr, lín, karas, plotice, perlín, ‰tika, candát, úhofi, amur, okoun, sumec, mník. Z bezobratl˘ch se v 90. letech pravidelnû na kvûtnat˘ch i rekultivovan˘ch loukách vyskytuje otakárek fenyklov˘, na lesních cestách batolec duhov˘. Dal‰í nápadné druhy mot˘lÛ jsou na kvûtnat˘ch pastvinách a lesních pasekách, zejména v létû. Zaãátkem 50. let byl v okolí

413

je v uvedeném úseku spor˘. Pfiírodnû hodnotnûj‰í porost i koryto jsou aÏ na k. ú. MikulÛvka a nad obcí. Ozniãka má ãetné drobné pfiítoky, které jsou v pfiírodním stavu. Flóra obce je nedostateãnû prozkoumána, o vzácnûj‰ích druzích je známo pouze nûkolik údajÛ. V nûkter˘ch listnat˘ch lesích na bázi svahÛ (na terasách Beãvy) na v˘chodním okraji katastru se vyskytuje lilie zlatohlavá. Její populace je v‰ak po‰kozována lidmi z okolních chat. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují meãík stfiechovit˘ (1 lokalita, vlhká louka u Ozniãky, v místní ãásti Poliãenka), vemeník dvoulist˘ (Crhová), prstnatec FuchsÛv (2 lokality) a kyãelnice Ïláznatá (roste v listnat˘ch lesích, v okolí osad U Pl‰kÛ a Na Potoce). Kvûtnaté louky se v obci nacházejí jen ojedinûle, ponûvadÏ b˘valé JZD v‰echny vût‰í louky zrekultivovalo. Pfii podrobnûj‰ím v˘zkumu krajiny by se v‰ak pfiesto na‰lo více zajímavûj‰ích druhÛ, zejména v listnat˘ch lesích. Mykologicky zajímavûj‰í lokality se nacházejí v listnat˘ch lesích a smí‰en˘ch porostech s bukem a dubem. Ze vzácnûj‰ích druhÛ byly zaregistrovány napfi. síÈkovec dubov˘ a kfiemenáã dubov˘. Na území obce je známo nûkolik pozoruhodnû velk˘ch stromÛ. U ZetkÛ se nachází velká lípa, která musela b˘t zaãátkem 90. let po po‰kození vûtrem ofiezána. Nad ní roste dal‰í perspektivní lípa. Nejv˘znaãnûj‰ími stromy jsou dub a lípa, rostoucí u UrbanÛ. Dal‰í vût‰í lípy rostou v severozápadním cípu katastru u kapliãky a v severov˘chodní ãásti v lokalitû U Lipky.V západní ãásti obce roste krásn˘ solitérní jasan. V obci bude více velk˘ch stromÛ, zejména u nûkter˘ch usedlostí, jejich prÛzkum je‰tû není ukonãen. Ze savcÛ se vyskytují bûÏné druhy jako zajíc, srnec, li‰ka, kolãava, u sídel kuna skalní, jeÏek apod. Nejvíce údajÛ je o ptaãí faunû. Celkem bylo na území obce zji‰tûno 98 druhÛ, z toho je 79 hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (ãasto je na pfieletu, hnízdí nad Jarcovou), krkavec velk˘ (ãasto na pfieletu, hnízdí v okolních katastrech), kos horsk˘ (ojedinûle hnízdí ve smrkov˘ch lesích na západním okraji katastru). Z ostatních vzácnûj‰ích druhÛ hnízdí chfiástal polní (v nûkter˘ch letech b˘vají na loukách 1 aÏ 3 volající sameãci, zejména na jiÏní stranû pod âarabovskou), kfiepelka polní (v nûkter˘ch letech b˘vá 1 volající sameãek v západní ãásti obce), Èuh˘k obecn˘ (hnízdí u v‰ech kfiovin, celkem kolem 10 párÛ), cvrãilka fiíãní (v nûkter˘ch hust˘ch skupinkách listnat˘ch dfievin, zejména u tokÛ, celkem 1 aÏ 2 páry), rehek zahradní (v obci 1 aÏ 2 páry, z toho jeden b˘vá u chatové osady na severním okraji), skorec vodní (nûkdy se vyskytuje na Ozniãce), ledÀáãek fiíãní (obãas zalétne na Ozniãku od páru hnízdícího na Beãvû). Z plazÛ se vyskytují bûÏné druhy jako uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘ a je‰tûrka Ïivorodá. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují skokan hnûd˘ a ropucha obecná, vzácnû i kuÀka Ïlutobfiichá. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch v˘jimeãnû zalétne otakárek fenyklov˘. Celkovû lze fiíci, Ïe s v˘jimkou nûkolika hodnotn˘ch stromÛ nejsou v obci v souãasnosti známy v˘znaãnûj‰í lokality, které by potfiebovaly zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany. Vedle negativnû poznamenané krajiny v dÛsledku hospodafiení JZD v minul˘ch desetiletích to je zpÛsobeno také i nedostateãn˘m terénním prÛzkumem. Okolní krajina totiÏ není pro pfiírodovûdce pfiíli‰ zajímavá, nav‰tûvují ji málo, a proto také chybí údaje.

414

Podolí Podolí leÏí zãásti na severním okraji Host˘nsk˘ch vrchÛ, zãásti zasahuje do Podbeskydské pahorkatiny v nadmofiské v˘‰ce 390 m aÏ 655 m. V okrese je poãtem 210 obyvatel (1999) nejmen‰í obcí a rozlohou 576 ha jednou z nejmen‰ích obcí. Zástavba je soustfiedûna do jednoho celku v okolí toku a silnice, samoty mimo nûj se nacházejí ojedinûle. Lesy pokr˘vají 55,4 % plochy, témûfi v‰echny jsou tvofieny smrkov˘mi monokulturami. Rozsáhlej‰í lesní komplex se nachází na jiÏní a jihov˘chodní ãásti katastru. Men‰í smí‰en˘ les s listnáãi je v okolí Skalky (jeho bylinné patro je ov‰em ochuzené a s prvky ruderalizace), ojedinûlé listnaté enklávy s bukem se nacházejí ve v˘chodním cípu katastru pod âarabovskou a drobné listnaté lesíky jsou u vodoteãí západnû od obce. Zemûdûlská krajina je negativnû ovlivnûna intenzivním zemûdûlsk˘m hospodafiením v minul˘ch desetiletích. Hlavním tokem protékajícím stfiedem obce je Louãka. Mimo intravilán má pfiírodní neupravené koryto s dobfie vyvinut˘m bfiehov˘m porostem, pod obcí má i mírnû vyvinuté meandry, tok je regulován v zástavbû. Drobné vodoteãe v okolí jsou aÏ na v˘jimky (kdy existují i úplnû zatrubnûné úseky) bez regulací a s bfiehov˘m porostem. O v˘skytu vzácnûj‰í flóry v obci nejsou Ïádné údaje. Pfii nepravidelném a extenzivním prÛzkumu v 90. letech sice nebyly zajímavûj‰í druhy zji‰tûny, lze v‰ak pfiedpokládat ojedinûl˘ v˘skyt nûkter˘ch vzácnûj‰ích druhÛ, které rostou na katastrech sousedních obcí. Oblast není pro botaniky atraktivní pro nevhodnou skladbu lesÛ (pfievládají smrkové monokultury) a zemûdûlskou krajinou poznamenanou intenzivním vyuÏíváním v minulosti.V˘skyt nûkter˘ch mizejících druhÛ lze v‰ak oãekávat na v˘slunn˘ch místech v okolí cest a na loukách drobn˘ch vlastníkÛ, ktefií je nezniãili nadmûrn˘m hnojením nebo rozoráním. Na území obce roste nûkolik velk˘ch stromÛ, nejãastûji to jsou lípy. Nejvût‰í lípy jsou ve stromofiadí na jiÏním konci zástavby u silnice smûrem na Lázy. Dal‰í velká lípa je pod tímto stromofiadím a dal‰í je v zahradû na dolním konci obce. V oblasti KuÏelek se na okraji lesních porostÛ u turistické cesty nachází nadmûrnû vzrostl˘ buk, jeden z mála bukÛ v okolí, kter˘ byl pfied desetiletími zfiejmû ponechán jako v˘stavek. Strom má rovnûÏ památkovou hodnotu a mûl by zÛstat zachován pro budoucí generace. Na dolním konci zástavby, u potoka, donedávna rostl star˘ buk, z nûhoÏ dnes zÛstalo jen torzo. Fauna oblasti je známa lépe. Ze savcÛ se vyskytují napfi. li‰ka, srnec, zajíc, v lesích kuna lesní a jezevec, u zástavby kuna skalní, jeÏek aj. Ojedinûle se do lesních komplexÛ jihov˘chodnû od obce zatoulá jelen nebo danûk. Z ptákÛ bylo zji‰tûno 75 druhÛ, z toho 59 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (pravidelnû na pfieletu, hnízdí v okolních obcích), jestfiáb lesní (v˘skyt podél lesních komplexÛ), krkavec velk˘ (pravideln˘ v˘skyt, hnízdí asi 1 pár), kos horsk˘ (hnízdí ve smrkov˘ch lesích v okolí KuÏelek a HájÛ, celkem 3 aÏ 5 párÛ), v˘r velk˘ (obãas zalétává z hnízdi‰È u Kunovic nebo u Branek). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: Èuh˘k obecn˘ (v okolí kfiovin, celkem kolem 10 párÛ), bramborníãek hnûd˘ (1 aÏ 3 páry, na loukách severnû a v˘chodnû od obce), chfiástal polní (1 aÏ 3 volající sameãci na loukách v okolí obce), kfiepelka polní (1 aÏ 3 volající sameãci na polích nebo loukách severnû nebo v˘chodnû od obce). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: cvrãilka fiíãní (1 aÏ 2 páry bfiehov˘ porost u Louãky severnû pod obcí a v˘chodnû od obce v okolí potÛãkÛ), rehek zahradní (1 aÏ 2 páry v zahradách v obci).

Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrka obecná. Z obojÏivelníkÛ jsou jen bûÏné druhy - skokan hnûd˘ a ropucha obecná. Pfii podrobnûj‰ím prÛzkumu by se urãitû zjistily dal‰í druhy. Na území obce není zatím Ïádné území s parametry na zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany. Se zv˘‰enou ochranou lze poãítat u nûkolika stromÛ. Dosavadní poznání pfiírody v obci je v‰ak nedostaãující pro její dÛkladnûj‰í vyhodnocení a vyvození závûrÛ.

Police Police leÏí na jiÏním okraji Podbeskydské pahorkatiny v nadmofiské v˘‰ce 330 m aÏ 557 m. Poãtem 548 obyvatel (1999) patfií mezi malé a rozlohou 1 322 ha mezi stfiednû velké obce okresu. Obec leÏí na jihov˘chodnû exponovan˘ch svazích a zástavba je soustfiedûna do jednoho celku, mimo kter˘ se nacházejí pouze selská usedlost Lapaã a samoty Patera a Ml˘niska. Lesy pokr˘vají 38,7 % plochy. Vût‰í lesní komplex se nachází jihov˘chodnû nad obcí smûrem k HÛrce, men‰í lesní celky jsou na severním okraji katastru. Z vût‰í ãásti jsou pfiítomny smrkové monokultury s chudou kvûtenou i flórou. Vût‰í listnat˘ a ekologicky hodnotnûj‰í les je na severním okraji obce (Háj), dal‰í listnaté lesy jsou rozdrobené v zemûdûlské krajinû - obvykle kolem vodoteãí, ojedinûle jsou uvnitfi lesního komplexu pod HÛrkou (tam i s pfiímûsí buku). Okolní zemûdûlská krajina je intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívána, v‰echny zemûdûlské pozemky byly zcela odvodnûny a zrekultivovány. Hlavním tokem je Louãka, která protéká nezastavûn˘m územím, z velké ãásti má hluboce zafiízlé a neregulované koryto, meandry jsou s dobfie vyvinut˘m bfiehov˘m porostem (zejména vrba, ol‰e, stfiemcha, dále jasan, babyka, ojedinûle dub). Na území obce se dále nachází nûkolik potÛãkÛ, které mají neupravené koryto se zachoval˘mi bfiehov˘mi porosty vãetnû star‰ích listnat˘ch stromÛ. Jsou to dva pravostranné pfiítoky Louãky, z nichÏ potok Kozara má v horní ãásti toku také cennûj‰í rybníãek, a Hájovsk˘ potok. Dal‰í drobné vodoteãe nejsou z hlediska pfiírodní zachovalosti jiÏ tolik hodnotné. Zdej‰í toky jsou zneãi‰Èovány zejména splachy z okolních polí, obsahující pfiedev‰ím ãástice pÛdy, hnojiva, ale i herbicidy. Splavená pÛda se pak usazuje v klidnûj‰ích úsecích Louãky a zaná‰í koryto. Drobná vodní plocha (biologick˘ rybníãek) se nachází také poblíÏ usedlosti Lapaã; pro zlep‰ení sv˘ch pfiírodních hodnot by v‰ak potfieboval provést úpravy.

Ze savcÛ se vyskytují bûÏné druhy, napfi. li‰ka, srnec, zajíc, ve vût‰ích lesích jezevec a kuna lesní, u sídel jeÏek, kuna skalní aj. Z ptákÛ bylo zji‰tûno kolem 100 druhÛ, z toho 75 je hnízdících. Ze zajímavûj‰ích lesních druhÛ lze na pfieletu spatfiit ãápa ãerného, krkavce velkého, jestfiába lesního (lesy jiÏnû nad obcí). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: chfiástal polní (na loukách i polích v okolí obce se oz˘vají kaÏd˘ rok 2 aÏ 4 sameãci), kfiepelka polní (v okolí obce na polích roãnû hlas od 2 aÏ 5 sameãkÛ), koroptev polní (celkem nûkolik párÛ), bramborníãek ãernohlav˘ (podél Ïeleznice hnízdí 2 aÏ 3 páry), bramborníãek hnûd˘ (v okolí farmy hnízdí 1 pár), pûnice vla‰ská (kfioviny na mezích jihozápadnû pod farmou, hnízdí 1 pár), Èuh˘k obecn˘ (kfioviny v okolí obce a podél Ïeleznice, celkem kolem 10 párÛ). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: Ïluva hajní (hnízdí v listnat˘ch lesících u Hájového potoka a v okolí, na severním okraji katastru v drobn˘ch lesích nad Ïeleznicí, celkem 2 aÏ 3 páry), cvrãilka fiíãní (zejména bfiehové porosty u Louãky, Hájového potoka a Kozary, celkem 4 aÏ 5 párÛ), cvrãilka zelená (ojedinûle na lesních pasekách s mal˘mi stromky, zejména jihov˘chodnû nad obcí), ãáp bíl˘ (b˘vá na pfieletu, hnízdí v okolních obcích), rehek zahradní (v zahradách v okrajov˘ch ãástech obce, hnízdí 1 aÏ 3 páry), ledÀáãek fiíãní (vyskytuje se na pfieletu v létû a na podzim na tocích Louãka a Kozara), Ïluna zelená (v okolí 1 pár). Z plazÛ se vyskytují jen nûkteré bûÏné druhy (uÏovka obojková, slep˘‰, je‰tûrka obecná a Ïivorodá), jejich v˘skyt je spí‰e lokální. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují bûÏné druhy, ropucha obecná a skokan hnûd˘. Na rybníãku Kozara se vyskytuje rosniãka zelená, je moÏné tam oãekávat i ãolka obecného. V listnat˘ch lesích pod HÛrkou se vzácnû vyskytuje mlok skvrnit˘. Dosavadní prÛzkumy jsou v‰ak velmi neúplné. Ze vzácnûj‰ích bezobratl˘ch lze na kvetoucích loukách spatfiit otakárka fenyklového. Na toku Louãka se roztrou‰enû vyskytuje mot˘lice obecná, na rybníãku Kozara se kromû ní rozmnoÏuje fiada dal‰ích druhÛ váÏek. Na území katastru není Ïádné zvlá‰tû chránûné území. Nûkolik hodnotnûj‰ích lokalit má v‰ak parametry na vy‰‰í stupeÀ ochrany, napfi. rybníãek Kozara, kfioviny jihozápadnû pod farmou a kfioviny na mezi nad Hájov˘m potokem v lokalitû Za pou‰tí. Ochranáfisky hodnotné jsou také meandrující potoky s dobfie vyvinut˘mi bfiehov˘mi porosty, na které se váÏe v˘skyt mnoh˘ch druhÛ ÏivoãichÛ. Kromû ptákÛ chybí podrobnûj‰í údaje prakticky o v‰ech dal‰ích skupinách organismÛ.

O vzácnûj‰í flófie v okolí obce nejsou prakticky Ïádné údaje. Pouze na nûkter˘ch pozemcích drobn˘ch zemûdûlcÛ, které nebyly ovlivnûny velkov˘robou, lze oãekávat ojedinûlé nálezy mizejících rostlin. Z orchidejí byl je‰tû koncem 90. let nalezen bradáãek vejãit˘ v sadu za humny, v lokalitû Za Pou‰tí. Dfiíve, je‰tû koncem 60. let, je z katastru uvádûna dnes velmi vzácná orchidej, vstavaã kukaãka (v souãasnosti se v západní polovinû okresu vyskytuje pouze na ChoryÀské StráÏi). Dal‰í zajímavûj‰í rostliny lze najít v zahradách okrajov˘ch ãástí obce, podél Ïeleznice na srázu, tedy v místech neovlivnûn˘ch hnojením, a lokálnû i ve smí‰en˘ch lesích s bukem pod HÛrkou. Je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum.

Pozdûchov leÏí v severov˘chodní ãásti Vizovické vrchoviny v nadmofiské v˘‰ce 420 m (tok Bratfiejovky na západním okraji katastru) aÏ 737 m (Svéradov). Rozlohou 1 345 ha patfií ke stfiednû velk˘m a poãtem 594 obyvatel (1999) k men‰ím obcím okresu. Zástavba je nakupena podél PozdûchÛvky, zastavûné území má protáhl˘ úzk˘ tvar. Roztrou‰enû se na okolních svazích nacházejí pasekáfiské usedlosti. Zachovalé dfievûné stavby s tradiãní architekturou jsou ojedinûlé.

Z pozoruhodnû velk˘ch stromÛ je znám pouze dub, kter˘ roste na levém bfiehu Louãky jiÏnû od obce.Vût‰í lípy se roztrou‰enû nacházejí v intravilánu a jeho okolí.

Lesy pokr˘vají 61,5 % plochy. Jsou tvofieny vût‰inou nepÛvodními smrkov˘mi monokulturami. Rozsáhlej‰í listnaté lesy se nacházejí západnû od obce (v údolí Bratfiejovky)

Pozdûchov

415

a v údolí Trubiska. Na svazích k Bratfiejovce jsou tyto lesy tvofieny dubem, lípou, místy s pfiímûsí buku, habru a jehliãnanÛ. Na Trubiskách se jedná o pfiírodû blízké lesy s bukem, místy i s jedlí, tato oblast zfiejmû nebyla nikdy odlesnûna. Ostatní listnaté lesy jsou rozdrobenûj‰í a nacházejí se rozpt˘lenû v zemûdûlské krajinû, jsou místy tvofieny bukem, místy habrem s lípou, dále s pfiímûsí dubu, babyky, buku a klenu. V okolí Svéradova se nacházejí rozsáhlej‰í smrkové monokultury. Prakticky ve‰kerá zemûdûlská pÛda byla v rámci hospodafiení JZD v minul˘ch desetiletích zrekultivována, odvodnûna a scelena, meze byly zlikvidovány a bylo odstranûno mnoÏství rozpt˘lené zelenû. To poznamenalo i biotu na nelesní pÛdû. Pozdûchov leÏí na rozvodí dvou fiíãek - PozdûchÛvky a Bratfiejovky. Bratfiejovka je drobn˘ meandrující tok s bohat˘m porostem dfievin a v kefiovém patfie se hojnû nachází stfiemcha. V povodí Bratfiejovky se nachází jen nûkolik obydlí, takÏe ke zneãi‰tûní vody spla‰ky prakticky nedochází. Av‰ak nad tokem, v prameni‰tní oblasti, jsou ãerné skládky, které esteticky okolí znehodnocují. PozdûchÛvka protéká zástavbou a její ãistota je poznamenána odpady z obydlí. Z velké ãásti má také upravené koryto, v pfiírodním stavu se nachází aÏ nad zástavbou. Její levostrann˘ pfiítok od kóty Vrch je v pfiírodním stavu, místy s bohat˘m bfiehov˘m porostem. V˘znamnou fiíãkou je potok Trubiska, kter˘ není regulován. Má dobfie se vyvíjející meandry s bohat˘m bfiehov˘m porostem (ol‰e, vrby) a s mokfiadními stanovi‰ti v údolní nivû. Flóra je pomûrnû bohatá na ochranáfisky hodnotné druhy, tato kvûtena se v‰ak nachází jen na malé plo‰e. K turisticky nejzajímavûj‰í rostlinû patfií silnû ohroÏen˘ ‰afrán bûlokvût˘. Bohaté nalezi‰tû se nachází na jiÏním okraji zástavby. Ze vzácnûj‰ích druhÛ jsou nejvíce zastoupeny orchideje, vyskytuje se jich celkem 11 druhÛ. Okrotice dlouholistá má bohatou populaci na západním okraji katastru, severnû nad Bratfiejovkou v okolí BaÈovy tratû (jen kvetoucích jedincÛ b˘vá aÏ devût set, je to druhé nejvût‰í nalezi‰tû v okrese), dal‰í lokalita s men‰í populací je na Trubiskách a tfietí, s nûkolika jedinci, se nachází u listnatého lesa na severním okraji katastru. Druhou v˘znamnou lesní orchidejí je okrotice bílá, roste v okolí BaÈovy trati severnû nad Bratfiejovkou spoleãnû s pfiedchozím druhem, kvete v desítkách jedincÛ. Z dal‰ích orchidejí se vyskytují: kru‰tík modrofialov˘ (ojedinûl˘ nález v lese jiÏnû pod samotou Dolina), pûtiprstka ÏeÏulník (louky pod Svéradovem), prstnatec bezov˘ (louky pod Svéradovem), vemeník dvoulist˘ (okolí BaÈovy tratû, habrov˘ les na severním okraji katastru, roztrou‰enû jinde), prstnatec FuchsÛv (Trubiska, pod Kozincem), prstnatec májov˘ (Trubiska, údolí str˘ce Toma), kru‰tík ‰irolist˘ a vzácnûji

416

hlístník hnízdák. Pravidelnû se vyskytuje bradáãek vejãit˘. Z dubového lesa nad BaÈovou tratí je místními znalci uvádûn v˘skyt velmi vzácné lesní orchideje, hnûdence zvrhlého. Poslední kvetoucí jedinci byli údajnû spatfieni na pfielomu 70. a 80. let. Pokud by se její v˘skyt potvrdil, byla by to jediná lokalita na celé severní Moravû. Luãní druhy orchidejí se témûfi nevyskytují, ponûvadÏ jejich biotopy byly zniãeny dfiívûj‰ím zemûdûlsk˘m hospodafiením v 70. a 80. letech. Ze vzácnûj‰ích teplomiln˘ch druhÛ byl zji‰tûn kakost krvav˘ v blízkosti skládky. Z dal‰ích vzácn˘ch rostlin byla na mokfiadu pod Kozincem nalezena tolije bahenní. Na mokfiadních loukách v Trubiskách byl nalezen velmi vzácn˘ druh mechu Hypnum pratense. V údolí Trubiska byl v polovinû 90. let nalezen vzácn˘ druh dfiíve vyhynulého li‰ejníku - provazovky. Na kmenech jasanÛ na Trubiskách u zámeãku se nachází dal‰í vzácn˘ li‰ejník jasanovka brvitá. Opûtovn˘ v˘skyt provazovky dokládá, Ïe kvalita ovzdu‰í se zaãíná zlep‰ovat. V˘znaãnûj‰í mykologické lokality se nacházejí v údolí Bratfiejovky v listnat˘ch lesích s habrem, dubem, lípou a bukem, dále na Trubiskách a Svéradovû. Ze vzácn˘ch druhÛ hub byl západnû od obce v okolí BaÈovy tratû v roce 1990 nalezen kriticky ohroÏen˘ teplomiln˘ druh hfiib královsk˘ (je to druhá lokalita v okrese) a ‰Èavnatka bfieznovka. V obci se nachází mnoÏství velk˘ch stromÛ. Nejpoãetnûji jsou zastoupeny lípy. Nejvût‰í lípou v ‰ir‰ím okolí je strom u Pe‰kÛ na Dolinû. Dal‰í velká lípa roste v centru obce. Men‰í, ale nadprÛmûrnû vzrostlé lípy jsou na hfibetu severov˘chodnû od obce a v jiÏní ãásti obce. Velmi cenné jsou dva javory kleny u zámeãku na Trubiskách. K hodnotnûj‰ím stromÛm patfií dále javor babyka, dub a jasan, které jsou zarostlé v okraji lesa, v˘chodnû od obce za skládkou. V okolí obce jsou známy dal‰í nadmûrnû vzrostlé stromy, jejich podrobnûj‰í prÛzkum je‰tû nebyl ukonãen. Fauna je zastoupena bohatstvím lesních i nelesních druhÛ. Z bûÏn˘ch savcÛ se vyskytují srnec, zajíc, li‰ka, kuna lesní, poblíÏ sídel kuna skalní, jeÏek, vzácnûji jezevec, jelen, muflon aj. Z velk˘ch ‰elem byl zji‰tûn medvûd na Trubiskách, severnû od Vafiákov˘ch pasek (záfií 1994). Rys se od roku 1994 vyskytuje témûfi kaÏdoroãnû na Trubiskách. Z poãetné fauny netop˘rÛ byli v obci zji‰tûni napfi. netop˘r velk˘, netop˘r veãerní, netop˘r u‰at˘ a netop˘r dlouhouch˘. Ve vûÏi katolického kostela b˘vá letní kolonie velmi vzácného a v âR kriticky ohroÏeného vrápence malého. Nejlépe je prozkoumána ptaãí fauna. Vyskytuje se 92 druhÛ ptákÛ, z toho 87 je hnízdících. Tetfiev hlu‰ec se údajnû vyskytoval je‰tû do poloviny 70. let na Trubiskách. Z lesních druhÛ ptákÛ se vyskytují: datel ãern˘ (1 pár, nejãastûji Trubiska), Ïluna ‰edá (1 pár, buãiny Trubiska), kos horsk˘ (pravidelnû hnízdí ve smrkov˘ch lesích v okolí Svéradova - Trubisek, dále také na severním okraji katastru, celkem 10 aÏ 20 párÛ), strakapoud bûlohfibet˘ (vzácnû se vyskytuje na Trubiskách), ãáp ãern˘ (pravidelnû pfielétává, loví na potoku v Trubiskách, zfiejmû pochází od hnízda v okolí MuÏíkova). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: bramborníãek ãernohlav˘ (1 pár nepravidelnû hnízdí v okolí b˘valé farmy ZD za kostelem), bramborníãek hnûd˘ (nûkolik párÛ na loukách v okolí obce), Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû na kfiovinat˘ch místech v okolí obce), kfiepelka polní (severozápadnû od obce na ruderalizovan˘ch plochách se v 90. letech oz˘vali 2 aÏ 4 sameãci, nejvíce v letech 1994 - 1995), chfiástal polní (2 aÏ 4 volající sameãci na okolních loukách). Nejhodnotnûj‰ím ptaãím druhem je strnad luãní, v âR kriticky ohroÏen˘ druh a ve vsetínském okrese témûfi vyhynul˘. V ãervnu 1997 byl v okolí b˘valé farmy pozorován zpívající jedinec. Z dal‰ích zajímavûj‰ích druhÛ byli zji‰tûni: Ïluva hajní (listnaté lesíky západnû od obce, celkem 1 aÏ 2 páry), cvrãilka fiíãní (1 aÏ 2 páry

bfiehov˘ porost BratfiejÛvky, 2 aÏ 3 páry bfiehov˘ porost Trubiska, 2 páry údolí str˘ce Toma), skorec vodní (1 aÏ 2 páry,Trubiska a Bratfiejovka) a ledÀáãek fiíãní (zaletuje na Trubiska). Krkavec velk˘ pravidelnû hnízdí v oblasti Trubisek (do roku 1996 hnízdil 1 pár na PláÀavû). Z plazÛ se vyskytují bûÏnûj‰í druhy, napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky obecná a Ïivorodá. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují zejména skokan hnûd˘, ropucha obecná a kuÀka Ïlutobfiichá, dále nûkteré druhy ãolkÛ. Nejvût‰í v˘skyt obojÏivelníkÛ je v údolí Trubiska, kde jsou vázáni hodnotn˘m rozmnoÏovacím refugiem v rybníãku Neratov. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch lze obãas spatfiit otakárka fenyklového. Západnû od obce, v okolí BaÈovy tratû, byl nalezen vzácn˘ teplomiln˘ druh brouka - krasce Scintillatrix dives, jehoÏ larvy se vyvíjí v tenk˘ch vûtviãkách vrby jívy. V obci se nachází jedno zvlá‰tû chránûné území - Pfiírodní památka Pozdûchov (louka se ‰afránem bûlokvût˘m). Na území katastru se nacházejí dal‰í dvû ochranáfisky mimofiádnû hodnotné lokality. Tou první jsou listnaté lesy v okolí BaÈovy tratû smûrem na Bratfiejov (v˘znamná je zejména botanicky, ale také mykologicky a entomologicky), lokalita má parametry na pfiírodní památku. Druh˘m územím je lesnatá oblast Trubisek s jejími mokfiadními stanovi‰ti (v˘znamné jsou hlavnû zoologicky, nûkteré i botanicky). Trubiska budou souãástí pfiipravovaného pfiírodního parku. Kvalitu zdej‰ích lesÛ potvrzuje i v˘skyt velk˘ch ‰elem.Na Trubiskách je nutné obnovit b˘valé rybníãky.Tím mimo jiné dojde i ke zv˘‰ení populací nûkter˘ch vzácn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ vodních ÏivoãichÛ.

Prlov Prlov leÏí v severov˘chodní ãásti Vizovické vrchoviny v nadmofiské v˘‰ce 420 m (PozdûchÛvka pod Neratovem) aÏ 645 m (·iroká). Rozlohou 712 ha a poãtem 549 obyvatel (1999) patfií k men‰ím obcím okresu. Zástavba je nakupena podél Prlovského potoka a silnice, izolovaná osada se nachází v místní ãásti Dvofiiska. Zachovalé dfievûné domky jsou v nepatrném poãtu. Lesy pokr˘vají 39,9 % plochy. Rozsáhlej‰í lesní celky zasahují do katastru ze strany Vartovny. Lesy jsou zastoupeny jak smrkov˘mi monokulturami, tak poãetnû i lesy listnat˘mi nebo smí‰en˘mi. Smí‰ené lesy jsou ãasto druhotnû pozmûnûné, s v˘razn˘m zastoupením habru a lípy, místy i buku, dále s pfiímûsí dubu, javorÛ klenu a babyky. Zemûdûlská krajina je z velké ãásti negativnû poznamenána hospodafiením b˘valého JZD v 70. a 80. letech. Témûfi v‰echny pozemky, které byly v uÏívání JZD, byly zrekultivovány, odvodnûny, pfiípadnû sceleny, vãetnû odstranûní rozpt˘lené zelenû.To také nepfiíznivû ovlivnilo bohatost luãní kvûteny. Malov˘robní kvûtnaté louãky a kfiovinaté stránû jsou v men‰ím rozsahu na svazích spadajících k Prlovskému potoka k PozdûchÛvce.

nou regulací, k vyãi‰tûní vody dochází aÏ po vyústûní do PozdûchÛvky. Do katastru patfií i dolní ãást toku Trubiska, vãetnû v˘znaãného rybníku Neratov. Flóra obce je z hlediska zastoupení ochranáfisky hodnotnûj‰ích druhÛ prÛmûrná. Vyskytuje se sice nûkolik velmi vzácn˘ch rostlin, ale jedná se vût‰inou o izolované lokality bez ‰ir‰ího zázemí v okolní krajinû. Nejpoãetnûji jsou zastoupeny orchideje, celkem se vyskytuje 8 druhÛ. Velmi vzácn˘ vemeníãek zelen˘ kvete na vlhãí louãce jihozápadnû od Obecního úfiadu a na Dvofiiskách (v celém okrese jsou známy celkem jen 4 lokality).Dal‰í vzácn˘ druh,vstavaã bled˘, roste v habrovém lesíku v˘chodnû nad obcí. Z jin˘ch orchidejí se ojedinûle vyskytují kru‰tík modrofialov˘ (listnat˘ lesík v˘chodnû nad obcí), prstnatec bezov˘ (louãky v okolí kóty v˘chodnû nad obcí, v lokalitû Na pasekách a jihozápadnû nad obcí, jedná se v‰ak o poslední zbytky populace na katastru Prlova a prakticky je pfied vyhynutím), prstnatec májov˘ (mokfiadní louky jihozápadnû obce nad silnicí a v údolí PozdûchÛvky pod Osíkovci),prstnatec FuchsÛv (bohatá populace se stovkami rostlin roste na vlhãích louãkách podél okrajÛ listnat˘ch lesÛ západnû nad obcí, men‰í poãet rostlin je na jiÏním okraji rybníãka Neratov), vstavaã muÏsk˘ (men‰í nalezi‰tû jsou na loukách západnû nad obcí a na Dvofiiskách, dal‰í v habrovém lese v˘chodnû nad obcí) a vemeník dvoulist˘ (listnat˘ les jihozápadnû od obce a jinde). Na mokfiadních loukách i ve vlhk˘ch listnat˘ch lesích se vyskytuje nepfiíli‰ ohroÏená, nenápadná orchidej, bradáãek vejãit˘. Mimo orchideje je nejv˘znamnûj‰ím druhem teplomiln˘ modfienec chocholat˘ (vyskytuje se Na pasekách; je to jedna z nûkolika málo lokalit v okrese a zároveÀ s nejbohat‰í populací). Na su‰‰ích loukách se místy vyskytuje je‰tû prvosenka jarní (Na pasekách, jihov˘chodnû od obce nad silnicí, jihozápadnû od obce aj.), na okraji hájÛ fiepíãek trojlist˘ (v˘chodnû nad obcí) a ojedinûle ‰afrán bûlokvût˘ (nad potokem Vlãí u Trubisek). Na nûkolika místech se vyskytuje teplomilná a suchomilná kvûtena, která v okolí Prlova jinak rychle mizí v dÛsledku ústupu hospodafiení na extrémnûj‰ích v˘slunn˘ch stanovi‰tích. Jedná se napfi. o chrpu ãekánek, jetel horsk˘, devaterník velkokvût˘, silenku nadmutou, matefiídou‰ku, dobromysl aj. Na katastru obce se nachází nûkolik pozoruhodn˘ch stromÛ,zejména lip.Nejvût‰í lípa roste na okraji lesa,asi 1 km v˘chodnû nad obcí. Dal‰í vzrostlé a krajináfisky v˘znamné lípy se nacházejí jihov˘chodnû nad obcí na loukách, v místní ãásti Na pasekách a v severní ãásti obce. PoblíÏ mohutné lípy, v˘chodnû od obce, se nachází velk˘ dub. V místní ãásti Neratov - Paseky lze nalézt skupinu ãtyfi mohutn˘ch bukÛ a jeden dub.V obci je známo více velk˘ch stromÛ, dosud v‰ak u nich nebylo provedeno podrobnûj‰í ‰etfiení.

Nejvût‰ím tokem je PozdûchÛvka, která leÏí mimo hlavní zástavbu. PozdûchÛvka má vût‰inu toku neupravenou, s dobfie se vyvíjejícími meandry, av‰ak bfiehové porosty jsou vyvinuty slabû (resp. byly zfiejmû ãastûji káceny). Pfiímo obcí protéká levostrann˘ pfiítok PozdûchÛvky - Prlovsk˘ potok. Ten je v zástavbû tvrdû zregulován a bez bfiehového porostu, ãásteãnû upravené koryto má na horním konci, pfiírodní koryto je aÏ nad obcí. âistota vody je domácnostmi nepfiíznivû ovlivnûna, coÏ b˘vá zfietelnûj‰í pfii mal˘ch prÛtocích v létû. Samoãisticí schopnost je navíc silnû naru‰ena zmínû-

417

Fauna obce je poznamenána absencí rozlehlej‰ích lesÛ, a proto jsou zastoupeny hlavnû druhy zemûdûlské krajiny. Z bûÏn˘ch savcÛ se vyskytuje srnec, zajíc, li‰ka, u sídel kuna skalní a jeÏek aj. O v˘skytu velk˘ch ‰elem nejsou doloÏené údaje, je v‰ak velmi reáln˘ nepravideln˘ v˘skyt rysa pfii migraci z teritorií v Javorníkách a také medvûda (napfi. v roce 1983 byl medvûd v Senince a v roce 1994 na Trubiskách u Pozdûchova). Z ptákÛ bylo zji‰tûno 88 druhÛ, z toho je 72 hnízdících. Ze vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: pûnice vla‰ská (1 pár b˘vá v kfiovinách podél polní cesty na Vala‰skou Polanku), Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû na vût‰inû kfiovinat˘ch místech u luk a polí, celkem 15 aÏ 20 párÛ), kfiepelka polní (1 aÏ 2 sameãci se v létû oz˘vají na polích nebo loukách s fiid‰í trávou, v okolí obce na vrcholov˘ch ãástech hfibetÛ), chfiástal polní (tamtéÏ se oz˘vají 2 aÏ 4 samci roãnû), kos horsk˘ (po nûkolika párech hnízdí ve smrkov˘ch lesích v lokalitách Osikovce, Na pasekách, Dvofiiska a severnû nad obcí), krutihlav obecn˘ (1 pár b˘vá v zahradách západnû od Obecního úfiadu a 1 pár na severním okraji obce), strakapoud mal˘ (1 pár b˘vá v zahradách uprostfied obce), krkavec velk˘ (pravidelnû se vyskytuje, zejména po vyvedení mláìat koncem kvûtna, 1 pár hnízdí v lesích na Trubiskách), ãáp ãern˘ (ãasto na pfieletu, zejména na PozdûchÛvce a u rybníku), cvrãilka fiíãní (v bfiehovém porostu PozdûchÛvky kaÏd˘ rok zpívají 2 aÏ 3 sameãci), cvrãilka zelená (pravidelnû zpívá 1 sameãek na pasece s mal˘mi smrãky v Osikovci), rehek zahradní (v zahradách pfiímo v obci hnízdí 2 aÏ 3 páry, po 1 páru dále Na pasekách a na Dvofiiskách), Ïluna zelená (v okolí hlavního sídla hnízdí 1 aÏ 2 páry, na Dvofiiskách 1 pár). V˘znamné je zastoupení druhÛ vázan˘ch na rybník Neratov. Tam ze zajímavûj‰ích druhÛ hnízdí potápka malá (1 pár), polák chocholaãka (2 páry) a kachna divoká. Rybník je lovi‰tûm ledÀáãka fiíãního, ãápa ãerného i volavky popelavé. Z plazÛ se vyskytují bûÏnûj‰í druhy, napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky obecná a Ïivorodá. U obojÏivelníkÛ se bohaté populace nacházejí na rybníãku Neratov (kaÏdoroãnû se tam na jafie páfií tisíce skokanÛ hnûd˘ch a kolem tisícovky ropuch obecn˘ch), dále se tam rozmnoÏuje nûkolik druhÛ ãolkÛ, z nichÏ nejvzácnûj‰í je ãolek velk˘ (je to nejvût‰í nalezi‰tû v povodí Senice). Dal‰í vût‰í v˘skyt obojÏivelníkÛ je na mokfiadech v okolí PozdûchÛvky, v tÛních v˘chodnû od Obecního úfiadu a na severním okraji obce v okolí farmy. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se vyskytuje v toku nad rybníãkem Neratov rak fiíãní, kter˘ tam byl posílen vysazením v roce 1996. V rybníãku Neratov se vyskytuje fiada zajímav˘ch vodních druhÛ, mimo jiné mûkk˘‰Û, a pfiítomno je mnoÏství druhÛ váÏek. Vzácnû lze na kvûtnat˘ch loukách v okolí obce spatfiit otakárka fenyklového. Na kvûtnat˘ch v˘slunn˘ch louãkách se nacházejí dal‰í zajímavé druhy, nápadní jsou zejména mot˘li (modrásci, okáãi, hnûdásci apod.), prÛzkumy v‰ak nebyly provádûny. Na území katastru byla v roce 1999 vyhlá‰ena dvû zvlá‰tû chránûná území. Jsou to Pfiírodní památka Prlov, která je tvofiena tfiemi izolovan˘mi lokalitami a Pfiírodní památka Rybník Neratov. U nûkter˘ch dal‰ích lokalit se uvaÏuje se zv˘‰en˘m stupnûm ochrany (napfi. lokalita vemeníãku zeleného na Dvofiiskách, kvûtnaté louãky jihov˘chodnû od obce, nûkteré mokfiadní louky aj.). RovnûÏ musí b˘t zachovány nûkteré pozoruhodné stromy.

418

Prostfiední Beãva Obec se nachází ve v˘chodní ãásti Radho‰Èské hornatiny, kde leÏí vrchol âertova ml˘na (1206 m n. m., nejvy‰‰í místo okresu) a v RoÏnovské brázdû (nejniωí místo 430 m n. m. je na toku RoÏnovské Beãvy na západním okraji katastru). Rozlohou 2 345 ha a poãtem 1 689 obyvatel (1999) patfií ke stfiednû velk˘m obcím okresu. Hlavní ãást sídla leÏí v údolí RoÏnovské Beãvy, dal‰í v boãních údolích Knûhynû a Bácov. Mimo uvedené ãásti s více soustfiedûn˘m osídlením se nachází mnoÏství rozpt˘len˘ch osad a samot. Zachovalé dfievûné stavby s tradiãní architekturou se nacházejí roztrou‰enû zejména na pasekách. Lesy zaujímají 63,4 % plochy.Velkou ãást lesních porostÛ tvofií nepÛvodní smrkové monokultury s chudou flórou a faunou. Na svazích âertova ml˘na a hlavního hfibetu Radho‰tû se zachovaly zbytky pÛvodních beskydsk˘ch lesÛ, které tvofiily vût‰inou buk a jedle s vtrou‰en˘m smrkem a klenem. Na tyto porosty jsou vázána velmi vzácná spoleãenstva rostlinn˘ch a Ïivoãi‰n˘ch druhÛ. Otevfiená krajina je intenzivnûji zemûdûlsky obhospodafiována pouze v údolí Beãvy, na pfiilehl˘ch svazích se nacházejí extenzivnû obhospodafiovaná políãka, louky a pastviny. Hlavním tokem protékajícím obcí na jiÏním okraji katastru je RoÏnovská Beãva s ãetn˘mi men‰ími pfiítoky. Beãva je na území katastru z vût‰í ãásti regulována. Velmi zajímav˘ je v‰ak potok KnûhyÀka, kter˘ sv˘m velk˘m spádem a znaãnou vodnatostí pfiedstavuje ukázku typické ‰tûrkonosné podhorské bystfiiny a nemá v tûchto parametrech v okrese obdoby. Kromû nejspodnûj‰ího pefiejnatého úseku byl v‰ak témûfi cel˘ zregulován. Po povodni v roce 1997 do‰lo místy k po‰kození regulace a parametry koryta se pfiiblíÏily ke stavu pÛvodního divoãícího toku. Následné opravy by mûly více respektovat ochranu pfiírodního toku a na nûj vázan˘ch spoleãenstev organismÛ, napfi. ponecháním více roz‰ífien˘ch úsekÛ vytvofiit vy‰‰í ãlenitost koryta, pfiiãemÏ alespoÀ jeden úsek by mûl zÛstat ve znaãnû zpfiírodnûném stavu. Dal‰í v˘znamnûj‰í tok, Bácovsk˘ potok, protéká údolím Bácov. Je v‰ak mnohem men‰í neÏ Knûhynû a rovnûÏ je z velké ãásti upraven. Na území se nachází nûkolik drobn˘ch vodních ploch. Jsou to napfi. rybníãek na KnûhyÀském potoku u b˘valého lomu, rybníãek v centru obce u rozcestí na Knûhyni. Obec je napojena na âOV. Flóra obsahuje fiadu ochranáfisky hodnotn˘ch druhÛ, zejména mokfiadních.V okolí obce se podobnû jako na sousední Horní Beãvû nacházejí cenná spoleãenstva mokfiadních a ra‰elinn˘ch luk a pastvin. Zvlá‰È hodnotné lokality se vyskytují v údolí Knûhynû a Bácov, na JeÏovci nebo na Adámkách. V rámci vsetínského okresu se zde nacházejí jedny z posledních nalezi‰È rychle mizející masoÏravé rosnatky okrouhlolisté, která pro pfieÏití potfiebuje kosení nebo lépe extenzivní pastvu dobytka. Z nûkolika druhÛ orchidejí je zvlá‰tû v˘znamná populace kru‰tíku bahenního (Bácov, JeÏovec), dále se vyskytují prstnatec FuchsÛv (na nûkter˘ch lokalitách jsou stovky jedincÛ), prstnatec májov˘, kru‰tík ‰irolist˘, Z dal‰ích druhÛ se vyskytuje v‰ivec mokfiadní, meãík stfiechovit˘ (bohatá populace je pod JeÏovcem, kde v nûkter˘ch letech kvete aÏ 2 tisíce jedincÛ), laku‰ník vodní (jedinou lokalitou je tÛÀ u Zavadilky), suchop˘r úzkolist˘ a dal‰í. Na Suché, JeÏovci a GrÛni se nacházejí také su‰‰í a málo úÏivné jalovcové pastviny, kde roste vzácnûj‰í orchidej vemeník dvoulist˘, dále plavuÀ vidlaãka, kociánek dvoudom˘, chlupáãek obecn˘, vfies obecn˘ a v rámci okresu zfiejmû nejvût‰í populace brusinky obecné. Nûkolik v˘znamn˘ch druhÛ rostlin nachází útoãi‰tû také v pfiirozen˘ch lesích Radho‰tû a âertova ml˘na. Jsou to horské druhy kamziãník rakousk˘, pryskyfiník platanolist˘, podbûlice alpská, sedmikvítek evropsk˘

nebo ãípek objímav˘. Z dal‰ích vzácn˘ch rostlin se vyskytují: sasanka pryskyfiníkovitá (pod vrcholem âertova ml˘na), omûj tuh˘ moravsk˘, ãesnek hadí, kolotoãník ozdobn˘ (pod Pustevnami), hru‰tiãky (údolí Knûhynû) a hofiec tolitovit˘. Ze vzácn˘ch dfievin se v okolí âertova ml˘na vyskytuje rybíz alpsk˘, je to jedna ze dvou znám˘ch lokalit v okrese (druhá je na Radho‰ti). Ze zavleãen˘ch invazních rostlin se ojedinûle vyskytuje bol‰evník velkolep˘ (zejména v okolí Beãvy) a místy roste kfiídlatka japonská. Ze vzácnûj‰ích druhÛ hub byly v bfiezov˘ch lesích na Bácovû nalezeny napfi. hfiib bfiezov˘, kozák bíl˘ a kozák kapucínek. Pozoruhodnû velk˘mi stromy jsou dvû lípy srdãité v závûru údolí Bácov.Jedna z nich sv˘m obvodem 690 cm patfií k nejmohutnûj‰ím lípám v okrese. Na území katastru se bude nacházet více velk˘ch stromÛ, je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum. Ve faunû jsou zastoupeny zejména lesní druhy. Ze savcÛ se vyskytují napfi. li‰ka, zajíc, srnec, jelen, prase divoké, jezevec, kuna lesní, kuna skalní, jeÏek aj. Na Beãvû se nepravidelnû vyskytuje pfii migraci vydra fiíãní. V nûkter˘ch letech se zatoulá medvûd, zejména do údolí Knûhynû. Rys se pravidelnû rozmnoÏuje (údolí Knûhynû, âertÛv ml˘n). Z drobn˘ch zemních savcÛ se vyskytují napfi. my‰ivka horská (Pustevny, âertÛv ml˘n), rejsek horsk˘, hrabo‰ mokfiadní, pl‰ík lískov˘, plch lesní aj. V jeskyni Cyrilka jsou v˘znamná zimovi‰tû netop˘rÛ, z nich byli zji‰tûni vrápenec mal˘, netop˘r vousat˘, netop˘r BrandtÛv, netop˘r brvit˘, netop˘r fiasnat˘, netop˘r velkouch˘, netop˘r u‰at˘, netop˘r velk˘ a netop˘r vodní. V jeskyni âertova díra byli zji‰tûni vrápenec mal˘, netop˘r velk˘, netop˘r vodní a netop˘r u‰at˘. Z ptákÛ se vyskytuje kolem 100 druhÛ, z toho 86 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (v nûkter˘ch letech hnízdí - napfi. v lokalitû Hrabiãanky, ãasto jej lze vidût na pfieletu), jestfiáb lesní (1 aÏ 2 páry), vãelojed lesní (okolí âertova ml˘na, ãast˘m lovi‰tûm jsou podhorské louky a pastviny na JeÏovci a v Suché), ostfiíÏ lesní (hnízdí v nûkter˘ch letech), jefiábek lesní (hnízdí v okolí Lomu, v Malinovém a jinde), strakapoud bûlohfibet˘ (nûkolik párÛ hnízdí ve star˘ch bukov˘ch lesích, zejména NPR âertÛv ml˘n - Knûhynû), datlík tfiíprst˘ (hnízdí na âertovû ml˘nû, hnízdûní je moÏné i v dal‰ích star˘ch smrkov˘ch lesích), Ïluna ‰edá (ojedinûle hnízdí ve star˘ch bukov˘ch lesích), datel ãern˘ (na území katastru hnízdí 3 aÏ 5 párÛ, zejména údolí Knûhynû), lejsek mal˘ (hnízdí v buãinách), lejsek bûlokrk˘ (hnízdí v buãinách), kos horsk˘ (pravidelnû hnízdí ve smrkov˘ch lesích, zejména podél jejich okrajÛ u luk a pastvin), ofie‰ník kropenat˘ a krkavec velk˘ (hnízdí nûkolik párÛ), sluka lesní (nûkolik párÛ, lesní paseky a okolí). Do zaãátku 80. let se v okolí âertova ml˘na rozmnoÏoval tetfiev hlu‰ec, Ïila zde v rámci okresu poslední rozmnoÏující se populace. V 90. letech se vyskytoval jiÏ jen ojedinûle a druh zde je prakticky pfied vyhynutím. Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: chfiástal polní (na vût‰ích loukách se roãnû oz˘vá 3 aÏ 6 sameãkÛ), lindu‰ka luãní (1 pár hnízdí na loukách v okolí Pusteven, dal‰í páry hnízdí na holinách ve vrcholové ãásti Radho‰Èské hornatiny), bramborníãek hnûd˘ (1 aÏ 2 páry hnízdí na vût‰ích loukách západnû od obce). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují rehek zahradní (místy hnízdí v listnat˘ch lesích v údolí Knûhynû a v zahradách u sídel), bramborníãek ãernohlav˘ (1 pár hnízdí v okolí hlavní silnice západnû od obce), ledÀáãek fiíãní (pravidelnû se zdrÏuje na Beãvû a v dolních úsecích jejích pfiítokÛ v dobû tahu), skorec vodní (na vût‰inû tokÛ, celkem hnízdí 4 aÏ 6 párÛ), pisík obecn˘ (na Beãvû je pravidelnû v dobû tahu). Koroptev polní se vyskytovala do 80. let.

Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková (okolí Beãvy a jejich pfiítokÛ), uÏovka hladká (údolí Knûhynû), slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrka Ïivorodá.Zmije obecná se pravidelnû vyskytuje na su‰‰ích loukách a pastvinách na JeÏovci a na Suché, dále Ïije na lokalitách Pustevny, Podstupnû, Skálí a jinde. Z obojÏivelníkÛ je ãastûj‰í skokan hnûd˘ a kuÀka Ïlutobfiichá, v listnat˘ch lesích se pravidelnû vyskytuje mlok skvrnit˘. Vzácnûj‰ími druhy jsou ropucha obecná a ãolci. Nejvût‰í refugium ãolkÛ se nachází v jezírku na Pustevnách, kde lze nalézt hned tfii druhy - ãolka obecného, ãolka horského a velmi vzácného ãolka karpatského vãetnû kfiíÏencÛ (ãolek obecn˘ v‰ak v prÛbûhu 90. let témûfi vymizel, zfiejmû pfiiãinûním ãlovûka). Z ryb se v tocích vyskytují zejména pstruh obecn˘ a vranka pruhoploutvá. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se vyskytují vzácnûj‰í druhy broukÛ, zejména stfievlíci a tesafiíci. Ze vzácnûj‰ích mûkk˘‰Û se vyskytuje plÏ modranka karpatská. Rak fiíãní se místy vyskytuje v Beãvû a v nûkter˘ch jejich pfiítocích. Ze zajímavûj‰ích mot˘lÛ lze vzácnûji spatfiit otakárka fenyklového. Ke geomorfologick˘m zajímavostem patfií pseudokrasové jevy na Pustevnách (jeskynû Cyrilka) a na âertovû ml˘nû. Cyrilka je nejdel‰í beskydskou pseudokrasovou jeskyní, její délka ãiní 370 m. K zajímav˘m tvarÛm patfií ojedinûlé obfií hrnce na pískovcov˘ch lavicích,leÏících v korytû dolního toku potoka Knûhynû.Vznikly specifickou vodní erozí - evorzí. Cel˘ katastr leÏí v CHKO Beskydy. Na jeho ãásti se nachází jedno maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území, a to Národní pfiírodní rezervace âertÛv ml˘n - Knûhynû, která zãásti leÏí i na sousedním okrese Fr˘dek - Místek. Na vyhlá‰ení ZCHÚ mají parametry dal‰í lokality, napfi. jeskynû Cyrilka, jalovcová pastvina GrúÀ, mokfiadní louky Bácov a pod JeÏovcem, u kter˘ch je potfiebné zavést fiízen˘ reÏim péãe. Ve vrcholové ãásti Radho‰Èské hornatiny se nacházejí v˘znamné turistické trasy, odkud jsou pûkné v˘hledy do okolní krajiny - zejména na Vsetínské vrchy a na centrální Moravskoslezské Beskydy, pfii optimální viditelnosti jsou zfietelnû vidût i nûkteré vrcholy slovensk˘ch hor.

PrÏno Obec leÏí na v˘chodním okraji Host˘nsk˘ch vrchÛ na levém bfiehu Vsetínské Beãvy v nadmofiské v˘‰ce 315 m (Beãva na severním okraji katastru) aÏ 550 m.Rozlohou 835 ha a poãtem 680 obyvatel (1999) patfií mezi men‰í obce okresu. Hlavní sídlo je nakupeno do kruhového shluku na levém bfiehu Beãvy.Dal‰í ãetné domky jsou rozsety na okolních pasekách,nejvíce v osadû Krbácko a Václavsko.Zachovalé dfievûnice v tradiãním stylu jsou pfiítomny jiÏ pouze ojedinûle. Lesy pokr˘vají 34,6 % plochy, v˘raznû pfievaÏují nepÛvodní smrkové monokultury (vût‰ina území byla v minul˘ch stoletích zfiejmû mnohem více odlesnûna). Rozlehlej‰í listnat˘ les se nachází v povodí potoka Ulicov˘, men‰í listnaté lesíky jsou u potoka Paléskov˘ a pak na stráních, na západní stranû údolí Beãvy.V zemûdûlské krajinû v minul˘ch desetiletích intenzivnû hospodafiilo b˘valé JZD, coÏ se odrazilo na niωí pestrosti biotopÛ a bioty. Nejvût‰ím tokem je Vsetínská Beãva. V celém úseku je plnû zregulována, pod obcí je regulace místy naru‰ena. Bfiehov˘ porost Beãvy je dobfie vyvinut˘, místy je více

419

prosvûtlen˘ (tvofií jej vrba, javor klen, jasan, stfiemcha a jilm; nepÛvodní topol kanadsk˘ je od zaãátku 90. let postupnû odstraÀován). Mimo Beãvu se v obci nacházejí drobné vodoteãe, vût‰inou s neupraven˘m korytem. Nejvût‰í jsou potoky Ulicov˘ a Paléskov˘,oba s dobfie vyvinut˘m bfiehov˘m porostem.

Z obojÏivelníkÛ se vyskytují jen nûkteré bûÏné druhy, nejãastûji skokan hnûd˘ a ropucha obecná, není v‰ak vytvofieno v˘raznûj‰í refugium (chybí stabilnûj‰í mokfiadní stanovi‰tû). ¤ídce se vyskytuje rosniãka zelená a kuÀka Ïlutobfiichá.

Flóra je známa nedostateãnû. Navíc vzhledem k vysoké intenzitû zemûdûlství byla vût‰ina cenn˘ch lokalit prakticky zniãena rekultivacemi, hnojením nebo pfiemûnou na ornou pÛdu, pfiípadnû byly i zalesnûny smrkem. Nepatrné zbytky kvûtnat˘ch luk s orchidejemi se zachovaly v okolí katastrální hranice s MikulÛvkou v místû Poruba.Tam se také nachází lokalita velmi vzácného vstavaãe vojenského, kter˘ tam byl zji‰tûn v roce 1994 (v okrese je známo jen nûkolik lokalit této rostliny). Z dal‰ích orchidejí na téÏe lokalitû roste vstavaã muÏsk˘, prstnatec FuchsÛv, vemeník dvoulist˘, prstnatec májov˘ a bradáãek vejãit˘, z dal‰ích vzácn˘ch druhÛ se tam ojedinûle vyskytuje orlíãek plan˘ a hojnûji prvosenka jarní. V listnatém lese jiÏnû od obce nad Beãvou, roste kyãelnice Ïláznatá a v místní ãásti Krbácko pu‰kvorec obecn˘. Na katastru pfiedpokládáme v˘skyt dal‰ích vzácn˘ch rostlin, je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum.

V Beãvû Ïije kolem 10 druhÛ ryb, nejhojnûj‰ími jsou parma obecná a jelec tlou‰È, hojn˘mi druhy jsou stfievle potoãní, ouklejka pruhovaná a mfienka mramorovaná, dále se vyskytují pstruh obecn˘, pstruh duhov˘, lipan podhorní, hrouzek obecn˘ a vzácnûji ostroretka stûhovavá.

Ze zavleãen˘ch invazních rostlin se vyskytuje bol‰evník velkolep˘, drobné populace rostou na pasekách Krbácko jihozápadnû od samoty U HoláÀÛ, rostliny se musí dÛslednû likvidovat. V bfiehovém porostu Beãvy jsou místy husté porosty sluneãnice hlíznaté. Z hub byla na PrÏensk˘ch pasekách kromû bûÏn˘ch druhÛ nalezena vzácnûj‰í ‰upinovka zlatozávojná. V obci rostou dva vzrostlé stromy s pozoruhodn˘mi dimenzemi. Jsou jimi lípa u kostela a topol ãern˘ na levém bfiehu Beãvy u kravína. Ze savcÛ se vyskytují bûÏnûj‰í druhy, napfi. li‰ka, srnec, zajíc, jeÏek, kuna skalní, kolãava, hranostaj aj. Na pÛdû kostela byla zji‰tûna letní kolonie netop˘ra u‰atého. Ptaãí fauna je známa velmi dobfie. Celkem bylo zji‰tûno 98 druhÛ ptákÛ, z toho 76 druhÛ je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: kos horsk˘ (hnízdí ve vrcholov˘ch ãástech horsk˘ch hfibetÛ ve smrkov˘ch lesích - Václavsko, Krbácko a okolí, kolem 10 párÛ), krkavec velk˘ (pravdûpodobnû hnízdí na sousedních katastrech, ãasto je na pfieletu), ãáp ãern˘ (ãasto na pfieletu, hnízdí v sousedních katastrech). Z druhÛ zemûdûlské krajiny je v˘znaãn˘ v˘skyt pûnice vla‰ské (1 aÏ 2 páry hnízdí na kfiovinaté stráni severnû od obce a 1 aÏ 2 páry na stráni severozápadnû od obce) a Èuh˘ka obecného (na místech s kfiovinami, celkem hnízdí 20 aÏ 30 párÛ), dále se vyskytuje bramborníãek ãernohlav˘ (1 pár hnízdí podél místní komunikace severnû od obce, 1 pár nepravidelnû u Ïeleznice U Matu‰tíkÛ), krutihlav obecn˘ (1 aÏ 3 páry, zahrady), bramborníãek hnûd˘ a bûlofiit ‰ed˘ se vyskytují na jarním tahu v údolí Beãvy. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytuje cvrãilka fiíãní (2 aÏ 4 páry, podél tokÛ v bfiehovém porostu), cvrãilka zelená (1 aÏ 2 páry paseky s mal˘mi smrãky západnû nad obcí), rehek zahradní (1 pár osada Václavsko nebo Krbácko, 1 aÏ 2 páry v zahradách obce). LedÀáãek fiíãní hnízdí v nûkter˘ch letech na Beãvû, v roce 1999 dokonce 2 páry severnû od obce v kolmé stûnû bfiehu. V dobû tahu jej lze na Beãvû vidût velmi ãasto. Na tahu se na Beãvû pravidelnû dále vyskytuje pisík obecn˘ a kulík fiíãní, oba druhy v˘jimeãnû i zahnízdí. Z plazÛ se vyskytují bûÏnûj‰í druhy, napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, vzácnûji uÏovka hladká, je‰tûrky obecná a Ïivorodá.

420

Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se vzácnû vyskytuje otakárek fenyklov˘. Je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum. Celkovû lze fiíci, Ïe pfiíroda obce je poznamenána intenzivním zemûdûlstvím a lesním hospodafiením (pfievod na smrkové kultury), coÏ je i pfiíãinou malé atraktivnosti pro pfiírodovûdce a niωí intenzity prÛzkumu.Tím následnû vzniká nedostateãná znalost pfiírody daného území. Na území není dosud vyhlá‰eno Ïádné zvlá‰tû chránûné území. Nûkteré hodnotnûj‰í lokality v‰ak budou mít v˘hledovû zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany (aspoÀ registrace VKP). Nejcennûj‰í botanickou lokalitou je orchidejová louka v Porubû, nejcennûj‰ími zoologick˘mi lokalitami jsou vedle hnízdi‰È ledÀáãkÛ kfiovinaté stránû na západní stranû údolí Beãvy (severnû od obce) a severozápadnû od obce nad Paléskov˘m potokem. V budoucnu je tfieba vybudovat nûkolik vhodn˘ch mokfiadních stanovi‰È, vhodnou lokalitou byly dfiívûj‰í mokfiady na severním okraji katastru mezi samotou U PapeÏÛ a Beãvou.

Ratibofi Ratibofi leÏí na v˘chodním okraji Host˘nsk˘ch vrchÛ v nadmofiské v˘‰ce 325 m (koryto Beãvy) aÏ 695 m (vrchol Drastihlavy). Rozlohou 1 875 ha a poãtem 1 806 obyvatel (1999) patfií ke stfiednû velk˘m obcím okresu. Zástavba je nakupena v údolí Ratibofiky a Katefiinky v okolí jejich soutoku. Rozpt˘lená zástavba se nachází v boãních údolích a na pasekách okolních hfibetÛ, tam jsou pfiítomny i dfievûné domky s tradiãní architekturou (napfi. nad Holo‰ínem). Lesy zaujímají 66,5 % plochy, coÏ je z hlediska okresu v˘raznûji nadprÛmûrná lesnatost. Na území katastru se nacházejí i rozsáhlej‰í lesy s pfiirozenou skladbou dfievin, zejména s bukem, místy je‰tû s jedlí a javorem klenem. Nejvût‰í plochy tûchto lesÛ jsou na jiÏní ãásti katastru v okolí Semetína, nad Kobeln˘m a Holo‰ínem (v ‰ir‰ím okolí hfibetu KfiíÏov˘ - Drastihlava). V tûchto lesích se vyskytuje fauna a flóra typická pro jedlobuãiny. Smrkové lesy se nacházejí v niωích polohách severozápadnû od linie KfiíÏov˘ - Drastihlava a na severním okraji katastru. Nejvût‰ím tokem je Vsetínská Beãva, která protéká po v˘chodním okraji katastru. Dal‰ím v˘znamn˘m tokem je Ratibofika, v zastavûném území je plnû regulovaná. Mimo zastavûné území má vzrostl˘ bfiehov˘ porost (zejména ol‰e), koryto je ãásteãnû zpfiírodnûno v úseku mezi obcí a ústím do Beãvy. Na území obce jsou dal‰í drobné vodoteãe, nejv˘znamnûj‰í je Katefiinsk˘ potok, potoky Kobeln˘ a Holo‰ín. S v˘jimkou ãásti Katefiinského potoka mají koryta neupravená a s dobfie vyvinut˘m bfiehov˘m porostem. Flóra okolí obce obsahuje fiadu ochranáfisky v˘znamn˘ch druhÛ, zejména v jihov˘chodní ãásti - v údolích Holo‰ín a Kobeln˘. Ze zajímavûj‰ích rostlin jsou nejvíce zastoupeny orchideje, celkem se jich v katastru vyskytuje na 14 druhÛ. K nejvzácnûj‰ím orchidejím v obci, a také

i v okrese, patfií pûtiprstka hustokvûtá a prstnatec plamat˘, které rostou na svahov˘ch prameni‰tích v Kobelném. V pfiípadû pûtiprstky se jedná o jednu ze ãtyfi lokalit v okrese, v pfiípadû prstnatce plamatého o jedinou lokalitu v okrese. Dal‰í vzácnou, i kdyÏ nenápadnou orchidejí je kru‰tík GreuterÛv. Vût‰í populace roste v Kobelném a men‰í ve ·tûpkové pod Drastihlavou (v obou pfiípadech rostou v korytû potoka, v okrese je známo celkem 7 lokalit).V pfiípadû lokality v Kobelném se jedná o nejvût‰í nalezi‰tû na Moravû. Ojedinûle se vyskytuje kru‰tík modrofialov˘ (habrov˘ les u vleku v Kobelném), na nûkolika mokfiadech v Kobelném se vyskytuje vzácn˘ kru‰tík bahenní. Kru‰tík ‰irolist˘ se vyskytuje roztrou‰enû na stinn˘ch místech u jehliãnat˘ch lesÛ. Z dal‰ích orchidejí se vyskytuje hlavinka horská (louky nad Holo‰ínem), okrotice dlouholistá (jediné nalezi‰tû je v bukovém lese na jihov˘chodních svazích Ratibofiského GrÛnû), prstnatec bezov˘ (ojedinûl˘ v˘skyt je na loukách za vlekem v Kobelném a louky nad Holo‰ínem, populace je málo poãetná a hrozí jí vyhynutí), vstavaã muÏsk˘ (louky v Holo‰ínû, v Kobelném aj.), prstnatec FuchsÛv (zarÛstající louãky na b˘val˘ch pastvinách v Kobelném, louky v Holo‰ínû a nad Holo‰ínem aj.), vemeník dvoulist˘ (ojedinûle louky v Kobelném a Holo‰ínû), hlístník hnízdák (ojedinûle v listnat˘ch a smí‰en˘ch lesích), bradáãek vejãit˘ (mokfiadní louky v Kobelném a Holo‰ínû). Z dal‰ích velmi vzácn˘ch druhÛ je to pampeli‰ka Skalinské na mokfiadní louce pod Dvorci (PP Zbrankova stráÀ).V celé âR je známo jen nûkolik lokalit této pampeli‰ky a v okrese je to jediné známé nalezi‰tû. Ojedinûl˘m je v˘skyt nûkolika vzácn˘ch teplomiln˘ch druhÛ na v˘slunné stráni, na severov˘chodním okraji obce, v PP Zbrankova stráÀ. Rostou tam jetel válcovit˘, kopretina chocholiãnatá, mochna pfiímá a smldník jelení. Ve v‰ech pfiípadech se jedná o rostliny, které jsou z okresu Vsetín známy nejv˘‰e na nûkolika lokalitách; u kopretiny chocholiãnaté je to jediné nalezi‰tû v okrese. Z dal‰ích zajímavûj‰ích druhÛ se v okolí obce vyskytují: hadilka obecná (vlhká louka v Kobelném), vranec jedlov˘ (ojedinûlé trsy jsou ve smrkov˘ch lesích nad Kobeln˘m a Holo‰ínem), plavuÀ vidlaãka a plavuÀ puãivá (oba druhy se vyskytují místy v jehliãnat˘ch lesích v Kobelném a nad Holo‰ínem), tolije bahenní (roste na nûkolika lokalitách, napfi. svahová prameni‰tû na loukách v Kobelném a Holo‰ínû), orlíãek plan˘ (nejvût‰í populace je na loukách nad Holo‰ínem, jinde roztrou‰enû - Holo‰ín stfied, Kobeln˘ u parkovi‰tû aj.), lilie zlatohlavá (nûkolik drobn˘ch nalezi‰È je v listnat˘ch lesích). Z hlediska v˘skytu hub patfií katastr obce k v˘znamn˘m lokalitám okresu Vsetín. Je to dáno také tím, Ïe v obci byly provádûny intenzivnûj‰í mykologické prÛzkumy. Mykologicky v˘znamné lokality jsou v Kobelném, okolí Nivky, Holo‰ínû a okolí Drastihlavy, kde bylo zaznamenáno na 200 druhÛ makromycetÛ.V Kobelném roste fiada vzácn˘ch hub, napfi. ‰i‰kovec ãern˘, ucháã ãepcovit˘, kfiemenáã dubov˘, kozák bíl˘, klouzek zrnit˘, muchomÛrka porf˘rová, závojenka lesklá, kyj uÈat˘, patyãka rosolovitá, trsnatec obrovsk˘. V okolí obce byly na jin˘ch místech nalezeny i vzácné druhy, které jsou ménû nápadné. Napfi. hlízenka sasanková (cizopasí na oddencích sasanky hajní) a svra‰tûlka javorová (cizopasí na listech javoru). V roce 1992 byly nalezeny vzácné druhy, které tehdy patfiily k prvním nálezÛm na Moravû. Jsou to druhy Hymenoscyphus callorioides (houba rostla na fiapících devûtsilu bílého), Scutellinia nigrohirtula (houba rostla na vyplaven˘ch zbytcích dfieva) a Sclerotinia caricina (plodnice rostly pod tlejícím ol‰ov˘m listím). Pozoruhodnû velké stromy jsou v obci pfiítomny v nepatrném poãtu. Nejcennûj‰ím z nich je dub poblíÏ ústí Ratibofiky do Beãvy (dub slouÏil za 2. svûtové války jako orientaãní bod pro schÛzky partyzánÛ).

Fauna je pomûrnû pestrá, jsou pfiítomny vzácnûj‰í druhy lesní i zemûdûlské krajiny. Ze savcÛ se kromû bûÏn˘ch druhÛ (zajíc, srnec, li‰ka, jezevec, kuna lesní, veverka, u sídel kuna skalní a jeÏek atd.) vzácnûji v lesích vyskytují jelen a danûk. Z vût‰ích ‰elem se ojedinûle vyskytuje rys, v zimû 1985/1986 se zdrÏoval v lesích zejména na jiÏní stranû katastru. Z netop˘rÛ byli zji‰tûni vrápenec mal˘ (na zimovi‰ti v PP KfiíÏov˘) a netop˘r velk˘. Nejlépe je známa ptaãí fauna. Celkem bylo zji‰tûno kolem 100 druhÛ ptákÛ, z toho 86 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (1 pár hnízdí v buãinách v Semetínû pod Ratibofisk˘m Grúnûm, na dal‰ích místech je ãasto na pfieletu), jefiábek lesní (ojedinûle v okolí KfiíÏového a v Kobelném), jestfiáb lesní (jiÏní ãást katastru, 1 pár), datel ãern˘ (buãiny v jiÏní ãásti, 1 aÏ 2 páry), Ïluna ‰edá (buãiny v jiÏní ãásti, 1 pár), holub doupÀák (pravidelnû hnízdí v buãinách v okolí Semetína - u skal KfiíÏov˘, pod Ratibofisk˘m Grúnûm a Drastihlavou), lejsek mal˘ (ojedinûle hnízdí v buãinách v jiÏní ãásti), kos horsk˘ (hnízdí v okolí smrkov˘ch lesÛ v jiÏní a severní ãásti, celkem 10 aÏ 15 párÛ), krkavec velk˘ (hnízdí 1 aÏ 2 páry, pfii potulce se vyskytuje na újedích aÏ 50 jedincÛ - napfi. V Hrabí). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: pûnice vla‰ská (1 pár na kfiovinaté stráni Borãí a 1 aÏ 2 páry v Holo‰ínû), Èuh˘k obecn˘ (celkem 20 aÏ 30 párÛ), bramborníãek hnûd˘ (1 pár pastvina severnû nad farmou ZD, ojedinûle na dal‰ích pastvinách nebo loukách), lindu‰ka luãní (1 pár pastvina severnû nad farmou ZD), chfiástal polní (na vût‰ích loukách v okolí roãnû 2 aÏ 4 volající sameãci, nûkteré roky i na lokalitû V Hrabí), kfiepelka polní (v nûkter˘ch letech b˘vá 1 volající sameãek na loukách západnû nebo jihozápadnû nad obcí), koroptev polní (celkem 1 aÏ 3 páry v okolí obce).Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ to jsou: ledÀáãek fiíãní (1 pár pravidelnû hnízdí na Ratibofice pod obcí, velmi ãasto se vyskytuje pfii pohnízdní potulce na v‰ech vût‰ích potocích a na Beãvû), skorec vodní (na tocích hnízdí 2 aÏ 3 páry), cvrãilka fiíãní (v bfiehov˘ch porostech u tokÛ a mokfiadÛ, celkem 2 aÏ 4 páry, napfi. Kobeln˘, Holo‰ín, Dvorce), rehek zahradní (v zahradách u obce a u samot celkem 3 aÏ 5 párÛ). V dobû tahu se ojedinûle vyskytuje dudek, v 60. letech ojedinûle vyhnízdil v dubu u Beãvy. Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková, uÏovka hladká, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky obecná a Ïivorodá. Z obojÏivelníkÛ se kromû bûÏn˘ch druhÛ (skokan hnûd˘ a ropucha obecná) vyskytuje mlok skvrnit˘ (buãiny v jiÏní ãásti katastru), kuÀka Ïlutobfiichá a ãolek obecn˘, ve vy‰‰ích polohách ãolek horsk˘. Rosniãka zelená byla zji‰tûna v údolní nivû Beãvy, také v‰ak v nezvykle vysoké nadmofiské v˘‰ce - nad Holo‰ínem. Nejvût‰í refugium obojÏivelníkÛ je na rybníãku v˘chodnû od farmy ZD (pod Dvorci), kde se rozmnoÏují stovky skokanÛ hnûd˘ch a ropuch obecn˘ch, men‰í refugium je v údolní nivû Beãvy na úpatí svahu k Semetínu (lokalita Bfiezinky). V Beãvû Ïije kolem 10 druhÛ ryb, nejãastûj‰ími druhy jsou jelec tlou‰È, stfievle potoãní, parma obecná, ouklejka pruhovaná a mfienka mramorovaná, dále se vyskytují pstruh obecn˘, pstruh duhov˘, lipan podhorní, hrouzek obecn˘ a ostroretka stûhovavá. V Ratibofice se vyskytují mfienka mramorovaná, stfievle potoãní a pstruh obecn˘. Bezobratlí. Ze zajímavûj‰ích mot˘lÛ lze obãas spatfiit otakárka fenyklového, batolce duhového, martináãka habrového, martináãe bukového, pfiástevníka medvûdího, pfiástevníka kostivalového a ojedinûle li‰aje smrtihlava. V Kobelném u vleku se vyskytuje vzácnûj‰í saranãe vrzavá.

421

Z broukÛ byl pozorován tesafiík piluna, stfievlík hrbolat˘ (Kobelné) a nûkteré druhy krascÛ. Rak fiíãní se vyskytoval v Ratibofice do 80. let, z pozdûj‰ích let údaje jiÏ chybí. Ze vzácnûj‰ích plÏÛ se v Kobelném vyskytuje modranka karpatská. Ke geomorfologick˘m zajímavostem patfií v˘znaãné skalní v˘chozy na KfiíÏovém a na Drastihlavû, které obsahují i drobné puklinové jeskynû. Po floristické stránce je velmi bohaté území v údolích Holo‰ín a Kobeln˘ - a to jak na zemûdûlské, tak na lesní pÛdû, proto bude této oblasti v pfií‰tích letech vûnována zv˘‰ená pozornost z hlediska ochrany pfiírody. V rámci obce jsou vyhlá‰ena zatím dvû zvlá‰tû chránûná území, jsou to Pfiírodní památka Zbrankova stráÀ a Pfiírodní památka KfiíÏov˘.V dal‰ích letech se pfiipravuje k vyhlá‰ení nûkolik dal‰ích ZCHÚ, napfi. v Kobelném a na loukách v Holo‰ínû. U kvûtnat˘ch luk je nutno zajistit pravidelnou údrÏbu, aby nedo‰lo ãasem k degradaci.

RoÏnov pod Radho‰tûm Vût‰ina zastavûné ãásti je situována v RoÏnovské brázdû (nejniωím místem je dno RoÏnovské Beãvy západnû od mûsta - 360 m n. m.). Severní ãást území sahá aÏ na hlavní rozvodní hfibet Radho‰Èské hornatiny (Velká Polana 891 m n. m.), jiÏní okraj katastru zabíhá do Vsetínsk˘ch vrchÛ. Rozlohou 3 949 ha a poãtem 18 182 (1999) obyvatel je tfietím nejvût‰ím mûstem v okrese. Zahrnuje tfii katastrální území, mimo RoÏnova p. R. to jsou Tylovice a HáÏovice, které v minulosti byly samostatn˘mi obcemi. Hlavní zástavba, vãetnû prÛmyslov˘ch objektÛ, je situována do údolního dna RoÏnovské Beãvy, dal‰í men‰í sídla jsou v místních ãástech HáÏovice,Tylovice, Horní a Dolní Paseky, men‰í poãet obydlí je také v ãástech Uhliska, Láz a podél Sladského potoka. Rozpt˘lená zástavba se nachází roztrou‰enû, zejména v severní ãásti území. Lesy zaujímají 49,0 % rozlohy a vût‰inou jsou tvofieny smrkov˘mi monokulturami. âást porostÛ je tvofiena dubohabrov˘mi lesy s lípou, klenem a dal‰ími listnat˘mi dfievinami.Tyto lesy se zachovaly vût‰inou jen v navzájem izolovan˘ch zbytcích, ãasto v‰ak hostí ohroÏené druhy flóry i fauny. Nacházejí se napfi. v okolí Hradiska, Rysové, na Stráni u Vala‰ského muzea nebo na Dolních Pasekách. Bukové lesy vy‰‰ích poloh se v katastru obce vyskytují jen málo, vût‰inou jen na jiÏní stranû Vefiovick˘ch vrchÛ (Kamenárka, Úvûz, My‰í hora), dále na západním svahu âerné hory a také na vrchu Hradisko. Otevfiená krajina je díky pomûrnû mírnému reliéfu, zvlá‰tû ve stfiední ãásti katastru intenzivnû zemûdûlsky obhospodafiována, proto se zde zachovalo jen velmi málo pfiírodovûdecky cenn˘ch nelesních lokalit. Hlavním tokem, protékajícím mûstem je RoÏnovská Beãva, která byla v celém úseku zregulována. Ve mûstû je regulace tvrdá, západnû od mûsta byla regulace místy dosti po‰kozena velk˘mi vodami a koryto bylo zãásti ponecháno v tomto zpfiírodnûném stavu. Bfiehov˘ porost je dobfie vyvinut mimo vnitfiní ãást mûsta, obsahuje javor klen, vrbu, ol‰i, lípu aj. Z pfiítokÛ Beãvy je nejzachovalej‰í potok Uhlisk˘, v horní a stfiední ãásti neregulován, má velmi pûkné bfiehové porosty. Z ostatních men‰ích tokÛ je témûfi po celé své délce zregulován Vefimífiovsk˘ potok.Dal‰í potoky,Kání a Sladsk˘,mají nûkteré úseky pfiírodnû zachovalé. Na území se nachází nûkolik vodních ploch a tÛní. Nejv˘znamnûj‰í jsou ve vodárenském území v˘chodnû nad mûstem, dal‰í tÛnû jsou v okolí Hradiska, na Rysové a jinde. Mûsto je napojeno na âOV.

422

RoÏnov p. R. leÏí v místû, kde se údolí, proti proudu fieky dosud sevfiené okolními vrchy, v˘raznû roz‰ifiuje.To se projevuje (zároveÀ s vy‰‰í prÛmûrnou teplotou) pfiítomností nûkter˘ch druhÛ organismÛ ob˘vajících niωí a teplej‰í polohy, které se roz‰ífiily údolím proti proudu RoÏnovské Beãvy. Mnohé z nich sv˘m v˘skytem u RoÏnova konãí a v˘‰e, smûrem k Dolní Beãvû a Viganticím nepronikají, jiné tam sice zastihneme, ale o v˘raznû niωích poãtech. Flóra je pomûrnû bohatá na v˘skyt ochranáfisky hodnotn˘ch druhÛ. Mezi nimi pfievaÏují orchideje. Nejvíce vzácn˘ch druhÛ najdeme v dubohabrov˘ch lesích jiÏnû od mûsta, ãisté buãiny a smrãiny mají podstatnû chud‰í flóru. V okolí mûsta se vyskytuje celkem 10 druhÛ orchidejí, z nich nejvzácnûj‰ími jsou okrotice bílá (Rysová), okrotice dlouholistá (Rysová, Dolní Paseky) a kru‰tík modrofialov˘ (Rysová, Hradisko). Z dal‰ích orchidejí lze nalézt napfi. hlístník hnízdák (listnaté lesy), vstavaã muÏsk˘ (nejvût‰í nalezi‰tû je na loukách pod My‰í horou), prstnatec májov˘ (mokfiadní louky pod My‰í horou), vemeník dvoulist˘ a kru‰tík ‰irolist˘. Je‰tû v 70. letech byla na Hradisku zji‰tûna okrotice ãervená, která je v souãasnosti známa pouze z jediné lokality v okrese (od Vala‰ské Polanky). Z dal‰ích zajímavûj‰ích druhÛ se v dubohabrov˘ch lesích vyskytují: k˘chavice Lobelova (Hradisko, byla zavleãena z vy‰‰ích poloh), lilie zlatohlavá, l˘kovec jedovat˘ (Hradisko, Rysová hora) a kyãelnice Ïláznatá (Hradisko). Ojedinûle lze najít i Ïebrovici rÛznolistou. Na Dolních Pasekách se nachází vzácná mokfiadní rostlina vachta trojlistá. Na nûkter˘ch místech vystupují na povrch pískovcové skalní v˘chozy, na nichÏ mÛÏeme nalézt skalní kapradiny - sleziník ãerven˘ a routiãku, osladiã obecn˘ a puch˘finík kfiehk˘. V bfiehovém porostu tokÛ místy roste brslen evropsk˘ a ‰tûrkové náplavy Beãvy osídluje hvozdíãek prorostl˘. Ze zavleãen˘ch invazních rostlin se vyskytují zejména bol‰evník velkolep˘ a kfiídlatka japonská. Nejvíce jedincÛ bol‰evníku v polovinû 90. let rostlo v okolí Stfiední zemûdûlské ‰koly. Kfiídlatka roste roztrou‰enû na ladem leÏících místech nebo v bfiehov˘ch porostech u tokÛ. Obû rostliny je nutné dÛslednû likvidovat. Dal‰í invazní rostliny, net˘kavka Ïláznatá a sluneãnice hlíznatá, jsou roz‰ífieny hlavnû podél RoÏnovské Beãvy. Ze vzácnûj‰ích hub se v okolí mûsta vyskytují kozák kapucínek, kozák bíl˘ a ‰i‰kovec ãern˘. V okolí mûsta roste nûkolik stromÛ s pozoruhodnou velikostí. Mohutn˘ dub se nachází na pastvinách v˘chodnû od ‰kolního statku na Hradisku. Z dal‰ích stromÛ je to lípa u nadjezdu silnice do Vidãe, lípy u kfiíÏÛ na Kozáku, na Láni (v souãasné dobû zvolna odumírají), alej lip na Hradisku a jasan ztepil˘ za kostelem. Na pastvinách kolem statku na Hradisku a na svazích Rysové roste nûkolik mohutn˘ch jilmÛ, v˘znamná je rovnûÏ alej jírovce maìalu podél pfiístupové cesty k tomuto statku. Také mezi Ïivoãichy najdeme nejvíce ochranáfisky v˘znamn˘ch druhÛ v níÏe poloÏen˘ch dubohabrov˘ch lesích. Ze savcÛ se vyskytují napfi. srnec, jelen, zajíc, veverka, li‰ka, jezevec, kuna lesní, u sídel kuna skalní, jeÏek aj. Na Beãvû západnû pod mûstem se pravidelnû vyskytuje vydra. Rys se pravidelnû vyskytuje v lesích severnû a severov˘chodnû od mûsta. Velmi vzácnû se do okolí mûsta od poloviny 70. let zatoulá medvûd.Vyskytuje se fiada drobn˘ch zemních savcÛ (napfi. pl‰ík lískov˘ v okolí Hradiska), jejich podrobnûj‰í prÛzkum v‰ak nebyl dosud proveden. Z netop˘rÛ byli zji‰tûni netop˘r pestr˘, netop˘r fiasnat˘, netop˘r dlouhouch˘, netop˘r velkouch˘ a netop˘r veãerní (vût‰ina byla urãena z rozborÛ v˘vrÏkÛ sov).

Nejlépe jsou prozkoumáni ptáci. Na území mûsta nebo v jeho okolí se vyskytuje celkem 120 druhÛ ptákÛ, pfiiãemÏ asi 97 druhÛ je hnízdících. Z lesních druhÛ patfií k nejvzácnûj‰ím strakapoud prostfiední, kter˘ v nûkolika párech hnízdí v listnat˘ch lesích na Hradisku nad Beãvou. Okolí RoÏnova je druh˘m pravideln˘m hnízdi‰tûm tohoto druhu v okrese (prvním a nejvût‰ím jsou listnaté lesy v údolní nivû Beãvy u Chorynû a Le‰né). Z dal‰ích vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (v okolí mûsta v nûkter˘ch letech hnízdí 1 pár, ãasto je vidût na pfieletu), jefiábek lesní (okolí âerné hory, pod HáÏovick˘mi Díly), ostfiíÏ lesní, jestfiáb lesní, datel ãern˘ (star‰í bukové lesy, celkem nûkolik párÛ), Ïluna ‰edá (vzácnû v buãinách, celkem 2 aÏ 5 párÛ), strakapoud mal˘ (lesy na Hradisku a v okolí), holub doupÀák (staré bukové lesy, Radho‰Èská hornatina i Hradisko, celkem kolem 10 párÛ), s˘c rousn˘ (ojedinûl˘ pár hnízdil v buãinách na jihov˘chodních svazích Kamenárky), lejsek mal˘ (nûkolik párÛ hnízdí v buãinách), krkavec velk˘, ofie‰ník kropenat˘, kos horsk˘ (smrkové lesy a jejich okolí, napfi. âerná hora, HáÏovické díly), Ïluva hajní (ojedinûle hnízdí v okolí Hradiska a Rysové), lejsek bûlokrk˘ (5 aÏ 10 párÛ hnízdí v mûstském parku a v okolí Vala‰ského muzea v pfiírodû, dal‰í páry jsou na Hradisku a dal‰í v bukov˘ch lesích). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: ãáp bíl˘ (1 pár hnízdí na statku v Tylovicích), chfiástal polní (na loukách v okolí mûsta se kaÏdoroãnû oz˘vá 5 aÏ 8 sameãkÛ), kfiepelka polní (v okolí mûsta se oz˘vá nûkolik sameãkÛ, nejvíce bylo v letech 1994 - 1996, kdy bylo sly‰et volání aÏ 10 jedincÛ) a Ïluna zelená (celkem hnízdí 5 aÏ 7 párÛ), bramborníãek hnûd˘ (vlhãí louky a pastviny, celkem kolem 5 párÛ), bramborníãek ãernohlav˘ (ojedinûle hnízdí na su‰‰ích místech podél cest, celkem 2 aÏ 3 páry) a Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû na v‰ech kfiovinat˘ch biotopech, desítky párÛ). Z dal‰ích zajímavûj‰ích druhÛ pravidelnû hnízdí sedmihlásek hajní (v mûstském parku je nûkolik párÛ, dal‰í jsou porÛznu v okolí ve skupinách vût‰ích stromÛ a parãících), rehek zahradní (roztrou‰enû zahrady a star‰í listnaté lesy), lejsek ‰ed˘ (mûstsk˘ park, listnaté lesy v okolí mûsta), ledÀáãek fiíãní (na Beãvû hnízdí v nûkter˘ch letech, pravidelnû je na tahu na v‰ech tocích), pisík obecn˘ (na Beãvû je pravidelnû v dobû tahu), kulík fiíãní (na Beãvû pravidelnû hnízdí), kachna divoká (v okolí Beãvy hnízdí nûkolik párÛ), strnad rákosní (1 pár pravidelnû hnízdí v okolí vodárenského území v˘chodnû od mûsta). Nepravidelnû se na podzim a v zimû vyskytuje brkoslav severní. Z plazÛ se vyskytují uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky obecná a Ïivorodá a vzácnûji zmije obecná (âerná hora, My‰í hora aj.). Z obojÏivelníkÛ ãasto spatfiíme napfi. skokana hnûdého, na lesních cestách kuÀku Ïlutobfiichou, vzácnûji se vyskytuje ropucha obecná, ropucha zelená (hojnûj‰í je napfi. v areálu b˘valé Tesly), rosniãka zelená (okolí Hradiska a vodárenské území), ãolek obecn˘ a ãolek horsk˘. Na jedné lokalitû se vyskytuje kriticky ohroÏen˘ ãolek velk˘ (Rysová), je to jedna ze tfií znám˘ch lokalit v povodí RoÏnovské Beãvy. Z ryb se v Beãvû vyskytují zejména pstruh obecn˘, dále pstruh duhov˘, siven americk˘, stfievle potoãní, hrouzek obecn˘, mfienka mramorovaná, dále lipan podhorní a jelec tlou‰È.V nûkter˘ch jejích pfiítocích Ïije i vranka pruhoploutvá. Fauna hmyzu a jin˘ch bezobratl˘ch je v zemûdûlské krajinû v dÛsledku malé rozmanitosti bylinného patra pomûrnû chudá. Ze vzácnûj‰ích druhÛ se na kvetoucích loukách vyskytuje otakárek fenyklov˘ (okolí Rysové, pod My‰í horou), v bukov˘ch lesích martináãek bukov˘, u lesních cest batolec duhov˘. Na Hradisku bylo pfii prÛzkumu zji‰tûno nûkolik vzácnûj‰ích druhÛ broukÛ,

z nichÏ je znaãná ãást vázána na rozkládající se dfievo star˘ch stromÛ. Právû díky zachování uveden˘ch stromÛ se vzácní brouci na lokalitû dosud udrÏeli. V jezírkách na vodárenském území se vyskytuje ‰keble rybniãná. Rak fiíãní /bahenní se vyskytuje v Beãvû v˘chodnû od mûsta, po povodni v létû 1997 stavy v˘raznû klesly. Celé území leÏí v CHKO Beskydy.V RoÏnovû se nachází pouze jedno zvlá‰tû chránûné území, a to Národní pfiírodní památka Vala‰ské muzeum v pfiírodû (zároveÀ je to národní kulturní památka).Vala‰ské muzeum v pfiírodû zahrnuje nejen tradiãní stavby a dal‰í prvky lidové architektury, ale také typickou vala‰skou zemûdûlskou krajinu s rozpt˘lenou zelení a drobn˘mi lesíky. K vyhlá‰ení ZCHÚ se pfiipravují dal‰í dvû hodnotné lokality, a to listnaté lesy na Hradisku a na Rysové.

RÛÏìka RÛÏìka leÏí v západní ãásti Vsetínsk˘ch vrchÛ v nadmofiské v˘‰ce 350 m (potok na severním okraji katastru) aÏ 730 m (vrchol Du‰né). Rozlohou 1 856 ha patfií ke stfiednû velk˘m a poãtem 882 obyvatel (1999) k men‰ím obcím okresu. Zástavba je soustfiedûna do hlavního údolí v okolí toku, na pfiilehl˘ch kopcích jsou ãetné rozpt˘lené pasekáfiské usedlosti. Stavby jsou vût‰inou novûj‰í a zdûné. Místy se je‰tû zachovaly dfievûné domky s tradiãní architekturou. Na dvou místech jsou pfiítomny stavby vût‰ích zemûdûlsk˘ch objektÛ, které naru‰ují krajináfiské hodnoty blízko pod obzorem, zejména pod Du‰nou. Lesy pokr˘vají 53,7 % plochy. Vût‰í lesní komplexy jsou na severozápadû v okolí Páleniska a pak podél jihov˘chodního a v˘chodního okraje katastru. Na území v˘raznû pfievaÏují smrkové monokultury, které mnohdy vznikly i zalesnûním b˘val˘ch luk. ZalesÀování zemûdûlsk˘ch pÛd smrkem se dûlo je‰tû v 50. a 60. letech 20. století (napfi. lokality Lúãky, RoveÀky, pod ·típou aj., kde byly i cenné orchidejové louky). Pfiírodnû zachovalej‰í listnaté nebo smí‰ené porosty s bukem a jedlí se zachovaly pouze ojedinûle a na nevelk˘ch plochách, napfi. na jiÏních a jihozápadních svazích pod Brdem, v okolí Vr‰kÛ aj. Drobnûj‰í listnaté porosty s pozmûnûnou skladbou dfievin se nacházejí porÛznu v zemûdûlské krajinû a u tokÛ. Hlavním tokem je RÛÏìka, do které ústí mnoho drobn˘ch vodoteãí. RÛÏìka je v intravilánu zcela upravena, pfiítoky mají s v˘jimkou dolních ãástí u zástavby pfiirozená koryta. Bfiehov˘ porost je u RÛÏìky místy dobfie vyvinut, zejména pod obcí (obsahuje hlavnû javor klen). Flóra obce je pomûrnû bohatá na ohroÏené a vzácné druhy.Tyto druhy jsou ale soustfiedûny jen do nûkolika málo míst, kde nebyly po‰kozeny zemûdûlsk˘m hospodafiením b˘valého JZD v 60. aÏ 80. letech. Ze vzácn˘ch taxonÛ jsou v˘znamnou mûrou zastoupeny orchideje, v souãasnosti se jich na území obce vyskytuje 11 druhÛ. Nejvzácnûj‰í z nich je pûtiprstka hustokvûtá (svahová prameni‰tû v PP Lúãky - RoveÀky, je to nejbohat‰í populace ve vsetínském okrese, kde roste pouze na 4 lokalitách).Velmi hodnotné nalezi‰tû je u vstavaãe kukaãky v PP RÛÏdûck˘ Vesník, je to v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy nejvût‰í populace. Z dal‰ích orchidejí se vyskytují: kru‰tík bahenní (nejvût‰í nalezi‰tû je v PP Lúãky - RoveÀky, men‰í v Hole‰ovû nad penziónem a v PP RÛÏdûck˘ Vesník, na loukách pod ·típou v prÛbûhu 90. let jiÏ vyhynul - místo zcela zarostlo náletem smrku a bfiízy s jívou), prstnatec bezov˘ (ojedinûlé kvetoucí kusy jsou na loukách nad Katru‰áky, U HurtíkÛ pod Du‰nou, u Hlinsk˘ch, v RÛÏdûckém Vesníku se vyskytoval do konce

423

80. let, druh je v katastru obce blízko vyhynutí v dÛsledku neobhospodafiování luk nebo pastvin s jeho zbytkov˘mi populacemi), prstnatec FuchsÛv (PP Louky pod ·típou, kde jsou dokonce tfii barevné odchylky, nejvíce jedincÛ roste u cesty pod ovãínem k Hole‰ovu, roztrou‰enû se vyskytuje na dal‰ích místech, napfi. v PP Lúãky - RoveÀky, nad Hlinsk˘mi apod.), prstnatec májov˘ (roztrou‰enû mokfiadní louky, napfi. PP Lúãky - RoveÀky, U HurtíkÛ, PP RÛÏdûck˘ Vesník, PP Louky pod ·típou aj.), pûtiprstka ÏeÏulník (roste pouze na nûkolika lokalitách, vût‰í populace je v PP RÛÏdûck˘ Vesník, men‰í U HurtíkÛ, v obci u horního hfibitova aj.), hlavinka horská (ojedinûle U Hlinsk˘ch, U HurtíkÛ pod Du‰nou, PP Louky pod ·típou, v PP RÛÏdûck˘ Vesník kvetl do zaãátku 90. let, druh je v‰ak blízko vyhynutí), vstavaã muÏsk˘ (poãetnûj‰í je U HurtíkÛ a v PP RÛÏdûck˘ Vesník, drobné populace jsou u Hlinsk˘ch, U VilémÛ pod Du‰nou aj.), vemeník dvoulist˘ (zejména PP RÛÏdûck˘ Vesník, U HurtíkÛ, roztrou‰enû jinde), bradáãek vejãit˘ (mokfiadní louky PP RÛÏdûck˘ Vesník, PP Lúãky - RoveÀky, U HurtíkÛ, ojedinûle jinde). Dfiíve se na loukách pod ·típou vyskytovala velmi vzácná orchidej rudohlávek jehlancovit˘ - bohat˘ v˘skyt byl do zaãátku 50. let, pak v dÛsledku neobhospodafiování místním JZD orchidej vymizela a nûkolik posledních jedincÛ je‰tû po del‰í dobû vykvetlo v letech 1972 a 1973.Ve 2. polovinû 20. století to byla poslední lokalita v˘skytu této orchideje na severní Moravû (nyní jsou nejbliωí známá nalezi‰tû v Bíl˘ch Karpatech). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ rostlin se vyskytují zejména mokfiadní rostliny, jsou to: tolije bahenní (PP Lúãky - RoveÀky, ojedinûle na dal‰ích mokfiadních stanovi‰tích), meãík stfiechovit˘ (men‰í populace je na mokfiadech v PP Louky pod ·típou), starãek potoãní (PP Lúãky - RoveÀky) a orobinec ‰irolist˘ (PP Lúãky - RoveÀky). Vzácnûj‰ích a zajímavûj‰ích druhÛ rostlin bude jistû více, zejména ve zvlá‰tû chránûn˘ch územích, je v‰ak nutn˘ dal‰í, podrobn˘ prÛzkum. Mykologicky zajímavûj‰í lokality leÏí v listnat˘ch a smí‰en˘ch lesích v ‰ir‰ím okolí Klenova. V PP Louky pod ·típou a západnû od ní roste dekorativní houba kvûtnatec ArcherÛv, kter˘ tam tvofií poãetné plodnice. V obci roste vût‰í poãet pozoruhodn˘ch stromÛ,vesmûs se jedná o lípy. Pfiímo v centru je mnoÏství star‰ích lip, zejména u kostela, dal‰í jsou v okolí starého hfibitova a u nûkter˘ch rodinn˘ch domkÛ. Mimo intravilán se nachází vût‰í stromy v RÛÏdûckém Vesníku (lípa a javory kleny) a pod Du‰nou za b˘val˘m ovãínem u silnice (buk, strom ov‰em odumírá). Nûkteré z nich budou mít zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany. Fauna je prÛmûrnû bohatá, je v‰ak ãásteãnû negativnû ovlivnûna zemûdûlskou krajinou s intenzivnûj‰ím hospodafiením a scelen˘mi pozemky. Pestfiej‰í fauna se nachází v jihov˘chodní a v˘chodní ãásti katastru, kde jsou zastoupeny i vzácnûj‰í druhy. Ze savcÛ se kromû bûÏn˘ch druhÛ (li‰ka, kuna lesní, srnec, zajíc, u sídel kuna skalní a jeÏek apod.) ojedinûle vyskytuje jelen a muflon na v˘chodním okraji katastru. Z vût‰ích ‰elem se na území obce objevil i medvûd (na jafie 1996 pro‰el po lesní cestû západnû nad obcí smûrem k Pálenisku a Bystfiiãce), v létû roku 2000 se na v˘chodním okraji katastru nûkolikrát zdrÏoval jedinec, kter˘ byl pozdûji odchycen v Brodské u Nového Hrozenkova. Na v˘chodním okraji katastru se nepravidelnû vyskytuje rys (napfi. v zimû 1985/1986 a ve druhé polovinû 90. let, zatoulá se tam z míst souvislej‰ího v˘skytu v okolí Cábu). Z ptákÛ se vyskytuje asi 100 druhÛ, z toho 86 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (zalétává z okolních katastrÛ, mÛÏe i zahnízdit ve smí‰en˘ch lesích v okolí Cábské cesty),sluka lesní (nûkolik párÛ,zejména v˘chodnû od obce), jefiábek lesní (ojedinûle v˘chodnû

424

od obce,v okolí Javofiiny),strakapoud bûlohfibet˘ (v nûkter˘ch letech v jedlobukov˘ch lesích pod Du‰nou a Brdem), datel ãern˘ (ãasto na pfieletu, ojedinûle zahnízdí v buãinách pod ·típou), holub doupÀák (1 aÏ 2 páry hnízdí v buãinách pod ·típou), kos horsk˘ (roztrou‰enû hnízdí ve smrkov˘ch lesích po obvodu katastru obce, celkem kolem 20 párÛ), krkavec velk˘ (v okolí obce hnízdí 1 aÏ 2 páry v hustûj‰ích jehliãnat˘ch lesích), lejsek mal˘ (ojedinûle hnízdí v buãinách pod ·típou) a lejsek bûlokrk˘ (1 pár buãiny pod ·típou, 1 pár RÛÏdûck˘ Vesník). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: chfiástal polní (na loukách v okolí obce celkem b˘vají 2 aÏ 3 oz˘vající se sameãci, na Vr‰kách 1 sameãek), kfiepelka polní (v okolí obce se oz˘vají 1 aÏ 3 sameãci), koroptev polní (hnízdí nûkolik párÛ), Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû na kfiovinat˘ch místech, celkem v okolí obce kolem 20 párÛ). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytuje krutihlav obecn˘ (1 pár b˘vá v zahradách na severov˘chodním kraji intravilánu obce, 1 pár pod Du‰nou, 1 pár RÛÏdûck˘ Vesník), strakapoud mal˘ (1 pár hnízdí v RÛÏdûckém Vesníku, 1 pár v 90. letech opakovanû vyhnízdil v usychajícím buku u silnice jihozápadnû pod Du‰nou) a baÏant obecn˘ (v˘chodnû od obce). Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková a slep˘‰ kfiehk˘, dále je‰tûrky obecná a Ïivorodá. Z obojÏivelníkÛ se kromû skokana hnûdého vyskytují mlok skvrnit˘ (zejména lesy s bukem), ropucha obecná, v tÛni pod Zámãiskem se rozmnoÏují kuÀka Ïlutobfiichá, ãolek horsk˘ a ãolek obecn˘. Na v˘chodním okraji katastru v okolí vrcholu Vr‰ky byla nûkolikrát zji‰tûna rosniãka zelená, napfi. severozápadnû od vrcholu Vr‰ky nad samotou u SyptákÛ a jihov˘chodnû pod tímto vrcholem. Jedná se o nezvykle vysokou nadmofiskou v˘‰ku a netypické stanovi‰tû. Bezobratlí. Ze zajímavûj‰ích mot˘lÛ se na kvetoucích loukách vzácnû vyskytuje otakárek fenyklov˘, batolec duhov˘ u lesních cest a fiada dal‰ích druhÛ v˘slunn˘ch i mokfiadních luk s pestrou kvûtenou.V RÛÏdûckém potoku Ïije rak fiíãní, v˘skyt byl potvrzen je‰tû v roce 1999. Pod Du‰nou byl v roce 1999 poprvé nalezen vzácn˘ druh teplomilného pavouka kfiiÏáka pruhovaného, kter˘ byl v okrese poprvé zji‰tûn teprve v roce 1998 (v roce 2000 byl znám jiÏ na pûti lokalitách). Ke geomorfologick˘m zajímavostem patfií skalní v˘chozy jihozápadnû pod kótou Brdo a ãetné sesuvy, které se v posledních desetiletích znovu v˘raznûji projevily po nadmûrn˘ch de‰Èov˘ch sráÏkách v ãervenci 1997 (nejv˘znamnûj‰ím z nich je sesuv pod Páleniskem, kter˘ spolu s podobn˘m sesuvem v MikulÛvce patfií k nejvût‰ím Ïiv˘m sesuvÛm v âR). NadprÛmûrné pfiírodní hodnoty jsou zachovány pfiedev‰ím v jihov˘chodní a v˘chodní ãásti katastru,kde se nacházejí v‰echny v˘znamné botanické lokality. Nepatrná ãást území v okolí Cábské cesty leÏí v CHKO Beskydy, samotná cesta tvofií hranici této CHKO. Celkem jsou vyhlá‰ena jiÏ tfii maloplo‰ná zvlá‰tû chránûná území. Jsou to: Pfiírodní památky Louky pod ·típou (do roku 1999 PP Louky za Klenovem), RÛÏdûck˘ Vesník a Lúãky - RoveÀky. U nûkter˘ch dal‰ích lokalit se vyhlá‰ení ZCHÚ pfiipravuje (U HurtíkÛ aj.).

Seninka LeÏí v údolí potoka Seninka v severní ãásti Vizovické vrchoviny,v nadmofiské v˘‰ce 400 m (Seninka na v˘chodním okraji katastru) aÏ 651 m (Vartovna). Rozlohou 728 ha patfií k mal˘m a poãtem 314 obyvatel (1999) k nejmen‰ím obcím okresu. Celé sídlo leÏí v okolí hlavního toku. V obci jsou

pfiítomny i pÛvodní dfievûné stavby. Krajináfisky je zástavba je‰tû relativnû dobfie zachovalá, coÏ bude zpÛsobeno spí‰e men‰í stavební aktivitou v posledních desetiletích ve srovnání s jin˘mi obcemi. Lesy pokr˘vají 56,5 % rozlohy. Z velké ãásti jsou tvofieny nepÛvodními smrkov˘mi kulturami, zejména v jiÏní ãásti katastru.V severní ãásti údolí jsou bohatûji zastoupeny i listnaté lesy, vût‰inou s dominujícím habrem, místy i s vtrou‰en˘m javorem klenem (zejména podél tokÛ), s lípou a ojedinûle s buky. Jedná se o lesy, které zãásti pfiirozenû vyrostly na extenzivních pastvinách anebo na ladem leÏící zemûdûlské pÛdû, zãásti jsou v˘sledkem pafiezinového hospodafiení. Nejcennûj‰í vzrostl˘ smí‰en˘ porost s bukem a jedlí se je‰tû v 90. letech nacházel na západním okraji katastru pod Vartovnou. Pomûr odlesnûné a zalesnûné plochy v katastru obce je názornû vidût na kolmém leteckém snímku (viz barevná pfiíloha). Hlavním tokem je Seninka, protéká podélnû celou obcí. Do ní se vlévá mnoÏství drobn˘ch potÛãkÛ. Její tok je místy v zástavbû upraven, ostatní pfiítoky jsou v pfiírodním stavu. AÏ na v˘jimky mají dobfie vyvinut˘ bfiehov˘ porost (ol‰e, klen, vzácnûji vrba, jasan a stfiemcha). Zneãi‰tûní je patrné jen v souvislej‰í zástavbû. Floristicky je území obce známo nedostateãnû.V obci roste 10 druhÛ orchidejí, vût‰inou jsou pfiítomny v men‰ích populacích. Nejvût‰í poãetnost je u vstavaãe muÏského, kter˘ na tfiech místech kvete ve stovkách jedincÛ (nejvíce v okolí borovice a sadu jiÏnû od hfibitova), ojedinûle se vyskytují vemeník dvoulist˘, kru‰tík modrofialov˘, kru‰tík ‰irolist˘, prstnatec FuchsÛv, prstnatec májov˘, prstnatec bezov˘, pravidelnûji hlístník hnízdák a bradáãek vejãit˘. Teprve aÏ v roce 2000 se podafiilo po mnohaletém prÛzkumu nalézt velmi vzácn˘ vstavaã bled˘.V okolí obce se zcela jistû budou vyskytovat dal‰í ochranáfisky v˘znamné nebo vzácnûj‰í druhy rostlin (lilie zlatohlavá, fiepíãek trojlist˘, orlíãek plan˘, kociánek dvoudom˘), byÈ asi v nepatrném mnoÏství, ale pfii dosavadních prÛzkumech nebyly objeveny. V obci roste nûkolik pozoruhodn˘ch stromÛ. Nejv˘znaãnûj‰ím z nich je velk˘ dub, kter˘ se nachází severozápadnû od toãny busu. I kdyÏ je rozlomen, je schopen je‰tû dlouho Ïít. BohuÏel dal‰ím negativním faktorem, a ten mÛÏe b˘t zásadní pro dal‰í existenci tohoto dubu, je po‰kozování kofienov˘ch nábûhÛ tûÏkou mechanizací. Západnû od dubu, u místní samoty, se nachází mohutná lípa. V obci a jejím okolí jsou známy dal‰í vût‰í stromy javoru klenu a babyky, hru‰nû, dubu a lip, které vyÏadují podrobnûj‰í prÛzkum. Ze savcÛ se vyskytují napfi. li‰ka, jeÏek, kuna skalní, zajíc, srnec aj. Z vût‰ích ‰elem se v kvûtnu 1983 zatoulal medvûd, rys se mÛÏe objevit pfii migraci z oblasti JavorníkÛ.

V okolí obce bylo zji‰tûno 84 druhÛ ptákÛ, z toho 72 je hnízdících. Z nejzajímavûj‰ích druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (ãasto na pfieletu, na pfielomu 80. a 90. let hnízdil na jiÏním okraji katastru), holub doupÀák (hnízdí ve smí‰eném lese s bukem a jedlí 1 km severozápadnû od toãny busu), Ïluna ‰edá (1 pár tamtéÏ), kos horsk˘ (v okolních smrkov˘ch lesích na kopcích je nûkolik párÛ), skorec vodní (hnízdí 1 aÏ 2 páry na potocích), krutihlav obecn˘ (1 pár severnû od hfibitova), rehek zahradní (celkem 2-3 páry), cvrãilka fiíãní (1 pár), ojedinûle zalétne datel ãern˘ a na potok Seninka i ledÀáãek fiíãní. Pravidelnû v obci a okolí ve star˘ch lípách hnízdí 1 aÏ 2 páry Ïluny zelené. V roce 2000 se na severozápadním okraji katastru vyskytoval v˘r velk˘, coÏ je jeho první zji‰tûní za posledních tfiicet let. Nejvzácnûj‰ím ptaãím druhem je drobn˘ pûvec budníãek zelen˘, kter˘ byl pozorován v ãervnu 1994 v habrovém lese nad potokem naproti po‰ty.V okrese Vsetín je to asi desáté zji‰tûní tohoto druhu za posledních 25 let (budníãek zelen˘ hnízdí nejblíÏe na severu Polska, pfies území âeské republiky jen protahuje). Na loukách se ojedinûle vyskytuje chfiástal polní. Z plazÛ se vyskytují bûÏné druhy, napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrka Ïivorodá a je‰tûrka obecná. Pro obojÏivelníky je v obci v˘znamné refugium pod b˘valou skládkou na biologickém rybníãku. RozmnoÏují se tam stovky skokanÛ hnûd˘ch, ropucha obecná i kuÀky Ïlutobfiiché. Ojedinûle se vyskytuje mlok skvrnit˘. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se na kvûtnat˘ch loukách pravidelnû vyskytuje otakárek fenyklov˘. V souãasné dobû je v katastru obce evidováno nûkolik lokalit s parametry na zvlá‰tû chránûné území. Se zv˘‰en˘m stupnûm ochrany se poãítá u nûkolika luk s bohat˘m v˘skytem vstavaãe muÏského a u nûkter˘ch velk˘ch stromÛ. Celkovû v‰ak lze fiíci, Ïe pfiíroda obce je stále nedostateãnû prozkoumána, ponûvadÏ území se nachází mimo hlub‰í zájem terénních pfiírodovûdcÛ. Je to ãásteãnû také dáno také tím, Ïe zemûdûlská krajina je negativnû poznamenána ãinností JZD v minul˘ch desetiletích (vût‰ina zemûdûlsk˘ch pozemkÛ, zejména na jiÏní stranû údolí, byla intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívána, mnohde byla i pole, kvûtnaté louky jsou zachovány jen místy v izolovan˘ch enklávách, zejména na severní polovinû katastru) a vy‰‰í pfiítomností monokultur smrku (zejména v jiÏní polovinû katastru).

Stfielná Obec leÏí v Lyském prÛsmyku mezi Bíl˘mi Karpaty na jihu a Javorníky na severu, od západu ãásteãnû zasahuje Vizovická vrchovina, v nadmofiské v˘‰ce 460 m (Strelenka v Lyském prÛsmyku) aÏ 817 m (Konãitá). Rozlohou 929 ha a poãtem 638 obyvatel (1999) patfií k men‰ím obcím okresu. Celé sídlo leÏí podél silnice a potoka Stfielenka, ojedinûlé dal‰í stavby jsou v Korytné a jiÏnû od Ïeleznice (farma ZD, pila).Tradiãní dfievûné stavby v obci témûfi nejsou. Lesy zaujímají 46,5 % plochy. Znaãná ãást je tvofiena listnat˘mi porosty s bukem. Nejvût‰í lesní celek je v oblasti Korytné, kter˘ se skladbou zastoupen˘ch dfievin blíÏí pfiirozené jedlobuãinû, která tady rostla pfied osídlením ãlovûkem ve stfiedovûku. Dal‰í cennûj‰í zbytky buãin jsou severnû od obce pod âubkem. Zemûdûlská krajina je z podstatné ãásti vyuÏívána intenzivnû. Extenzivnûj‰í zemûdûlské pozemky se ãásteãnû nacházejí severnû nad obcí v okolí záhumenek.

425

Obcí protéká potok Stfielenka, kter˘ je na území celého katastru zcela regulován (místy naprosto zbyteãnû). Podél silnice do ·tudlova má potok dobfie vyvinut˘ ol‰ov˘ porost. V katastru se nachází dal‰í drobné potÛãky, které odtékají na Slovensko, nejvût‰í je tok Lysk˘. Tyto vodoteãe mají na vût‰inû sv˘ch úsekÛ pfiirozené koryto a navíc s bohat˘m bfiehov˘m porostem (zejména ol‰e, místy klen a vrba). V místû celnice byly koncem 90. let provedeny men‰í úpravy na Lyském potoku. Zneãi‰tûní je viditelné jen na Stfielenském potoku, kter˘ protéká souvislou zástavbou. Flóra v okolí je pomûrnû bohatá na ochranáfisky hodnotné druhy, jsou v‰ak omezeny na malé území, vût‰inou jen severnû od obce. Ze vzácnûj‰ích rostlin jsou nejvíce zastoupeny orchideje, celkem se vyskytuje 7 druhÛ.V‰echny populace jsou rozsahem malé, a tudíÏ jsou z hlediska dal‰í existence snadno zranitelné. Kru‰tík bahenní se vyskytuje na jediném místû (svahové prameni‰tû jihov˘chodnû pod âubkem), vstavaã muÏsk˘ se vyskytuje na dvou místech (louka jihozápadnû pod âubkem a jihov˘chodnû pod celnicí), okrotice bílá na jediném místû (okraj buãiny jiÏnû pod âubkem), okrotice dlouholistá na dvou místech (okraj buãiny jiÏnû pod âubkem, okraj habfiiny jihozápadnû pod âubkem poblíÏ turistické znaãky), bradáãek vejãit˘ je na nûkolika vlhãích místech pod âubkem, vemeník dvoulist˘ na nûkolika místech (na louce pod celnicí, jihozápadnû pod âubkem), prstnatec májov˘ ojedinûle na mokfiadních loukách (jihov˘chodnû pod âubkem, pod celnicí). Nejv˘znamnûj‰í v rámci obce i celého okresu je v‰ak v˘skyt ãilimníku nízkého, teplomilné vikvovité rostliny. Poãetná populace tohoto ojedinûlého druhu roste na v˘slunném stanovi‰ti pod Kfiíbem. Ve Stfielné se jedná o druh˘ nejsevernûj‰í v˘skyt na Moravû a jedin˘ v okrese. Z dal‰ích zajímavûj‰ích druhÛ místy roste severozápadnû nad obcí zemûÏluã obecná, na jedné lokalitû vzácn˘ teplomiln˘ modfienec chocholat˘, na svahovém prameni‰ti s kru‰tíkem bahenním rostou tolije bahenní a trliãník brvit˘. Z dal‰ích druhÛ roste na rumi‰ti v˘chodnû pod obcí (mezi starou a novou celnicí) teplomilnûj‰í rostlina ostropes trubil, je to jedna z mála lokalit v okrese. Mykologicky je oblast málo prozkoumána. Ze vzácnûj‰ích druhÛ byly v severní ãásti katastru nalezeny bedla vlnatá a Ïampión velkov˘trusn˘. V obci je nûkolik pozoruhodn˘ch stromÛ, zejména lip. Nejvût‰ím z nich je lípa u Ïeleznice, pfii kfiíÏení se silnicí. Jihov˘chodnû pod âubkem jsou na v˘slunné stráni, b˘valé pastvinû, vzrostlé letité hlohy. V obci se nachází nûkolik dal‰ích velk˘ch stromÛ, nebyly v‰ak blíÏe zkoumány.Vedle lip to jsou hru‰nû na záhumenkách, dále javory babyky, jasany a duby. Fauna oblasti je prÛmûrná ve srovnání s okresem, je to v‰ak ãásteãnû zpÛsobeno men‰í rozlohou katastru a ãásteãnû nedostateãnou prozkoumaností území. Z bûÏn˘ch savcÛ se vyskytují napfi. zajíc, srnec, li‰ka, jezevec, poblíÏ sídel jeÏek a kuna skalní. Z vût‰ích savcÛ se v oblasti Korytné vyskytuje jelen a nepravidelnû rys. Medvûd se do obce náhodnû zatoulal koncem roku 1988, pak pokraãoval smûrem na ·tudlov. Nejlépe prozkoumanou faunou jsou ptáci. V obci bylo zji‰tûno kolem 100 druhÛ, z toho je 84 hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytuje ãáp ãern˘ (1 pár hnízdí v Korytné),kos horsk˘ (ojedinûle hnízdí v Korytné a ve vût‰ím poãtu severnû nad obcí), jestfiáb lesní (1 pár - Korytná, severnû nad obcí),datel ãern˘ (1 aÏ 2 páry - Korytná,âubek),holub doupÀák (1 aÏ 2 páry, âubek), Ïluna ‰edá (1 pár, Korytná). Do 60. let se v oblasti Korytné objevoval tetfiev hlu‰ec, kter˘ sem pfieletoval ze slovenské ãásti Karpat.Ze vzácnûj‰ích druhÛ

426

zemûdûlské krajiny se vyskytují: bramborníãek ãernohlav˘ (1 aÏ 2 páry hnízdí podél Ïeleznice a farmy), bramborníãek hnûd˘ (2 páry pastviny a louky v okolí farmy,vût‰inou smûrem k v˘chodu), v nûkter˘ch letech se objevuje na okolních loukách chfiástal polní.V 90. letech se pravidelnû oz˘vali 2 aÏ 3 sameãci kfiepelky polní (severnû nad celnicí a západnû od farmy, obvykle v polích). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: rehek zahradní (v zahradách obce hnízdí 1 aÏ 2 páry), strakapoud mal˘ (bfiehov˘ porost Lyského potoka a okolní listnaté lesíky a zahrady, 1 pár), cvrãilka fiíãní (1 aÏ 3 páry potok Lysk˘, potok Stfielensk˘ jiÏnû od Ïeleznice), skorec vodní (Lysk˘ potok), ledÀáãek fiíãní (nepravidelnû na pfieletu, ojedinûle mÛÏe vyhnízdit, Lysk˘ potok, Korytná v okolí stfielnice). Z dal‰ích zajímavûj‰ích druhÛ se v centru obce vyskytuje sedmihlásek hajní (skupiny vût‰ích lip, 1 pár) a lejsek ‰ed˘ (napfi.okolí vût‰ích lip a zahrad se star‰ími stromy,1 aÏ 2 páry). Z plazÛ se vyskytují bûÏnûj‰í druhy, napfi. uÏovka obojková (hlavnû oblast zákopÛ a kráterÛ po granátech, na stfielnici v Korytné), je‰tûrky obecná a Ïivorodá, slep˘‰ kfiehk˘. Na severním okraji zástavby byla koncem 90. let zji‰tûna vitální populace vzácnûj‰í uÏovky hladké. V 60. letech byla asi 1 km jiÏnû od Ïeleznice, v údolí Korytné, pozorována uÏovka stromová. Zfiejmû se tam dostala pfii migraci z oblasti svého pravidelného v˘skytu na slovenské stranû Bíl˘ch Karpat. Z dal‰ích druhÛ plazÛ lze oãekávat zmiji obecnou (napfi. v Korytné). V oblasti Korytné je nutn˘ podrobnûj‰í prÛzkum. Z obojÏivelníkÛ jsou pfiítomny bûÏné druhy (zejména skokan hnûd˘ a ropucha obecná), dále kuÀka Ïlutobfiichá a ãolci, nejvíce na stfielnici s tÛnûmi (je nutn˘ podrobnûj‰í prÛzkum).V bukov˘ch lesích se pravidelnû vyskytuje mlok skvrnit˘. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se vzácnû vyskytuje otakárek fenyklov˘ a batolec duhov˘.Vyskytuje se zde fiada dal‰ích zajímavûj‰ích mot˘lÛ a dal‰ích druhÛ hmyzu vázan˘ch na teplomilná spoleãenstva rostlin a na svahová prameni‰tû. Jejich podrobnûj‰í v˘zkum v‰ak nebyl proveden. Celkovû lze fiíci, Ïe oblast Stfielné byla pfiírodovûdci zatím opomíjena. Pfii dÛkladnûj‰ím prÛzkumu by se zjistilo zcela jistû mnohem více zajímavostí. Vût‰í pozornost je nutno zamûfiit na lesy v Korytné a na v˘skyt obojÏivelníkÛ a plazÛ na stfielnici, kde lze oãekávat dal‰í zajímavé nálezy. âást katastru obce leÏí v CHKO Beskydy, hranicí je hlavní silnice.V obci dosud není vyhlá‰eno Ïádné maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území. Parametry na takové ZCHÚ má svahové prameni‰tû jihov˘chodnû pod âubkem vãetnû navazujícího kfiovinatého porostu a okraje bukového lesa. Je to ojedinûlá koncentrace vzácné flóry i fauny, navíc s mimofiádnou bohatostí rozliãn˘ch biotopÛ. Dal‰ími hodnotn˘mi biotopy jsou stanovi‰tû ãilimníku, meandrující potok Lysk˘, nûkteré v˘slunné kvûtnaté louky a mokfiadní louka pod celnicí.

StfiíteÏ nad Beãvou Vût‰í ãást území se nachází v RoÏnovské brázdû (nejniωím místem je údolní dno RoÏnovské Beãvy na severozápadním okraji katastru, kde fieka opou‰tí území obce - 322 m n. m.). Pouze malá ãást území v pramenné oblasti potoka Videãka zasahuje do Vsetínsk˘ch vrchÛ (nadmofiské v˘‰ky okolo 560 m). Rozlohou 745 ha a poãtem 797 obyvatel (1999) patfií k men‰ím obcím okresu. Zástavba je soustfiedûna do jednoho celku podél hlavní silnice. Mimo hlavní sídlo se nacházejí ojedinûlé samoty, napfi. StfiíteÏské Paseky. Lesy zaujímají jen 38,5 % rozlohy. Jsou tvofieny témûfi v˘hradnû nepÛvodními smrkov˘mi monokulturami. Otevfiená krajina leÏí zejména v niωích ãástech katastru a je intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívána. V údolní nivû Beãvy jsou vût‰inou pole, na svazích louky a pastviny. âást pozemkÛ leÏí ladem a zarÛstá náletem dfievin. Nejv˘znamnûj‰ím tokem je RoÏnovská Beãva, která zde má podhorsk˘ charakter s klidn˘mi i proudícími úseky a ãast˘mi ‰tûrkov˘mi náplavy.Ty jsou v‰ak ãasto tûÏeny, ãímÏ mnohé vzácnûj‰í druhy pfiicházejí o svá stanovi‰tû. Beãva byla zaãátkem 20. století plnû zregulována, regulace je místnû v˘raznûji po‰kozena velk˘mi vodami. Bfiehov˘ porost je vût‰inou dobfie vyvinut, jsou pfiítomny vrba, javor klen, jasan, ol‰e, v podrostu je ãasto stfiemcha, místy jsou jilmy, lípy a pfiestárlé topoly. Kromû Beãvy se na území katastru nachází jiÏ jen nûkolik men‰ích a bezv˘znamn˘ch tokÛ. V˘znamn˘m mokfiadním stanovi‰tûm je PP Rákosina. Ve flófie jsou zastoupeny i ochranáfisky zajímavé druhy. Z nich nejãastûji nalezneme orchideje, které rostou na loukách a v okolí lesÛ na StfiíteÏsk˘ch Pasekách. Jsou to prstnatec FuchsÛv (okraje lesÛ), kru‰tík ‰irolist˘ (okraje smrkov˘ch lesÛ), prstnatec májov˘, vstavaã muÏsk˘ a vemeník dvoulist˘.V PP Rákosina roste zevar jednoduch˘, zdej‰í nalezi‰tû je jedin˘m v celém okrese. Na území katastru se z dal‰ích vzácnûj‰ích rostlin vyskytují ãesnek medvûdí, pcháã ‰ed˘ a dvouzubec nící (‰tûrkové náplavy Beãvy, je to jediná známá lokalita v okrese). Pozoruhodnû velk˘mi stromy jsou staré topoly ãerné. Celkem jich roste na levém bfiehu Beãvy, v listnat˘ch lesích a v bfiehovém porostu, nûkolik desítek. Nejvût‰í z nich je solitérní strom v poli, s obvodem pfies 660 cm, kter˘ patfií ve vsetínském okrese k nejvût‰ím topolÛm. Jeho kmen je v‰ak vyhnil˘ a zaãíná se rozpadat. Dal‰í vût‰ími stromy jsou lípy, které rostou v intravilánu. Na území katastru bude více zajímav˘ch stromÛ, jejich prÛzkum v‰ak není ukonãen. Ze savcÛ se vyskytují napfi. zajíc, srnec, kuna skalní, jeÏek, li‰ka, jezevec apod.V rozsáhlej‰ích lesích se sporadicky vyskytuje jelen. Na Beãvû se vzácnû objevuje vydra. Z netop˘rÛ se vyskytují napfi. netop˘r severní a netop˘r rezav˘. Z ptákÛ bylo zji‰tûno celkem 115 druhÛ, z toho je asi 85 hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (1 pár hnízdil ve smrkovém lese jihozápadnû od obce, ãasto je vidût na pfieletu), jefiábek lesní (hnízdí v jiÏní ãásti katastru), kos horsk˘ (ojedinûle hnízdí jiÏnû od obce), strakapoud mal˘ (obãas jej lze zastihnout v bfiehovém porostu u Beãvy, kde mÛÏe i zahnízdit), Ïluva hajní (vzácnû hnízdí v listnat˘ch lesích podél Beãvy, obvykle 1 pár), krkavec velk˘ (pravidelnû pfieletuje, v nûkter˘ch letech mÛÏe zahnízdit 1 pár) a lejsek mal˘ (pouze v dobû tahu). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: ãejka chocholatá (na polích hnízdí 3 aÏ 5 párÛ), bramborníãek hnûd˘ (na vlhk˘ch loukách a pastvinách hnízdí 2 aÏ 3 páry), Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû hnízdí na kfiovinat˘ch místech), bramborníãek ãernohlav˘ (v okolí silnice severov˘-

chodnû od obce v nûkter˘ch letech hnízdí 1 pár), chfiástal polní (v nûkter˘ch letech se v okolí obce oz˘vají 1 aÏ 2 sameãci), kfiepelka polní (na polích se oz˘vají 1 aÏ 2 sameãci), koroptev polní (b˘vá 1 pár), Ïluna zelená (nûkolik párÛ hnízdí v okolních listnat˘ch lesících a vût‰ích lípách) a ãáp bíl˘ (v 80. letech hnízdil na matefiské ‰kole, koncem 90. let se 1 pár zdrÏoval na prodejnû Jednoty). V okolí zahrad se na jafie pravidelnû vyskytuje krutihlav obecn˘. Více jsou zastoupeny vodní a mokfiadní druhy, ze vzácnûj‰ích napfi. moták pochop (1 pár nepravidelnû hnízdí v PP Rákosina, je to jedno ze dvou hnízdi‰È v povodí RoÏnovské Beãvy), strnad rákosní (3 aÏ 5 párÛ hnízdí v PP Rákosina), rákosník velk˘ (v nûkter˘ch letech hnízdí 1 pár v PP Rákosina), slípka zelenonohá (1 pár hnízdí v PP Rákosina), kachna divoká (nûkolik párÛ hnízdí v PP Rákosina a v okolí Beãvy, v zimû b˘vá na Beãvû aÏ stovka jedincÛ), polák velk˘ (1 pár v nûkter˘ch letech hnízdí v PP Rákosina), ledÀáãek fiíãní (pravidelnû na pfieletu na Beãvû, v nûkter˘ch letech mÛÏe zahnízdit), chfiástal vodní (1 aÏ 2 páry hnízdí v PP Rákosina), skorec vodní (na Beãvû na pfieletu, vzácnû hnízdí na jejích pfiítocích), volavka popelavá (na Beãvû a polích v jejím okolí v mimohnízdní dobû b˘vá aÏ 30 jedincÛ), pisík obecn˘ (na Beãvû pravidelnû na tahu, ojedinûle i hnízdí), kulík fiíãní (na Beãvû v dobû tahu, ojedinûle zahnízdí na Beãvû nebo na polích v jejím okolí). Na jafie 1996 byl v dobû tahu pozorován vzácn˘ jefiáb popelav˘.V polovinû 90.let se do obce zatoulala velmi vzácná sova pálená, která byla pfiedtím okrouÏkována u Olomouce.V letech 1990 a 1991 v okolí Beãvy hnízdil vzácn˘ moudivláãek luÏní (1 aÏ 2 páry), jehoÏ pravidelná hnízdi‰tû v rámci okresu leÏí pouze v okolí ChoryÀsk˘ch rybníkÛ. Údolí Beãvy je v˘znamn˘m tahov˘m koridorem ptákÛ. Z plazÛ se vyskytují uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrka obecná a je‰tûrka Ïivorodá. Z obojÏivelníkÛ je nejhojnûj‰ím druhem skokan hnûd˘, vyskytuje se roztrou‰enû na celém území. V lesích jiÏnû od obce se místy vyskytuje mlok skvrnit˘. PP Rákosina je lokálnû v˘znaãné refugium obojÏivelníkÛ, v nûmÏ se kromû skokana hnûdého rozmnoÏují dále skokan ‰tíhl˘, rosniãka zelená, ãolek velk˘ (bohatá populace) a kuÀka Ïlutobfiichá. V Beãvû se vyskytuje asi 10 druhÛ ryb, z nichÏ nejhojnûj‰ími druhy jsou pstruh obecn˘, hrouzek obecn˘, jelec tlou‰È, dále se vyskytují parma obecná, ouklejka pruhovaná, stfievle potoãní a lipan podhorní. Ze vzácnûj‰ích bezobratl˘ch lze vzácnû na kvetoucích loukách spatfiit otakárka fenyklového. V PP Rákosina se vyskytují ãetné druhy vodního hmyzu, z nûj jsou nejnápadnûj‰í váÏky a ‰ídla. Znaãná ãást katastru leÏí v CHKO Beskydy. V okolí obce je vyhlá‰eno jedno zvlá‰tû chránûné území, a to Pfiírodní památka Rákosina ve StfiíteÏi n. B. O dal‰ích hodnotn˘ch lokalitách s parametry na ZCHÚ nejsou jiÏ údaje. Na zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany mají parametry také nûkteré vzrostlé topoly ãerné.

·tudlov LeÏí na severním okraji Bíl˘ch Karpat v nadmofiské v˘‰ce 480 m (·tudlovsk˘ potok na západním okraji katastru) aÏ 817 m (Konãitá). Rozlohou 944 ha a poãtem 524 obyvatel (1999) patfií k mal˘m obcím okresu. Témûfi celé sídlo je nakupeno v údolí ·tudlovského potoka do jednoho shluku, ojedinûle jsou pfiítomny i pasekáfiské usedlosti (jihov˘chodnû od hlavní zástavby). PÛvodní dfievûné domky se zachovaly ojedinûle.

427

Lesy pokr˘vají 56,0 % rozlohy. Z velké ãásti jsou tvofieny jehliãnat˘mi porosty, zejména smrkem, místy i borovicí a jedlí. Listnaté lesy jsou men‰ího rozsahu. Bukové porosty se vyskytují vût‰inou jen na jiÏních svazích PoÏáru, v povodí fiíãky Zápechové, která ústí do Váhu. Ostatní listnaté porosty jsou tvofieny ãasto bfiezov˘mi lesíky s pfiímûsí dal‰ích dfievin. Hlavním tokem je ·tudlovsk˘ potok, dal‰í vût‰í vodoteãí je Stfielenka. Oba toky mají charakter drobn˘ch potÛãkÛ. ·tudlovsk˘ potok má v zástavbû pomístní úpravy a místy je zneãi‰tûn. Potok zpoãátku teãe místy hlubokou roklí. Jeho bfiehy jsou vroubeny bfiehov˘m porostem (vrba, jíva, ol‰e ‰edá a lepkavá, javor klen), kter˘ je dobfie vyvinut pod a nad obcí. Stfielenka je neupraven˘ pfiírodní tok, na katastru ·tudlova vût‰inou je‰tû s bohat˘m porostem dfievin (zejména ol‰e, javor klen). Flóra obce je vzhledem k malé rozloze relativnû bohatá, je v‰ak omezena na velmi malé území vût‰inou jihov˘chodnû, jiÏnû a jihozápadnû od obce.Vût‰ina okolní zemûdûlské krajiny byla v minul˘ch letech intenzivnû vyuÏívána, takÏe do‰lo ke zniãení vût‰iny hodnotn˘ch luãních stanovi‰È s bohatou flórou. Nejpoãetnûji se vyskytují orchideje, celkem je pfiítomno 6 druhÛ. Nejbohat‰í populaci má vstavaã muÏsk˘, vyskytuje se hlavnû v PP Hrádek (stovky kusÛ) a vzácnû také na dal‰ích kvûtnat˘ch loukách drobn˘ch zemûdûlcÛ v okolí. Na nûkolika místech se vyskytuje prstnatec bezov˘ (bfiezov˘ háj jihov˘chodnû od obce, v okolí dfievûnic Na Pfiíkrém), vemeník dvoulist˘ (porost nad hfii‰tûm, PP Hrádek, bfiezov˘ hájek jihov˘chodnû od obce), bradáãek vejãit˘ (pastvina v PP Hrádek, západnû od hfii‰tû), prstnatec májov˘ (nûkolik mokfiadních luk, nejvíce západnû od hfii‰tû v místní depresi), vzácnû se vyskytuje hlavinka horská (PP Hrádek, je to jediná známá lokalita v okrese jiÏnû od linie Lideãko - Francova Lhota) a okrotice dlouholistá (bfiezov˘ hájek jihov˘chodnû od obce). Z dal‰ích vzácn˘ch druhÛ se vyskytuje fiepíãek trojlist˘ (PP Hrádek a okraje hájÛ), oÏanka kalamandra (PP Hrádek, je to jedna ze tfií lokalit v celém okrese), pcháã bezlodyÏn˘ (PP Hrádek, je to jediná lokalita na Hornolideãsku), plavuÀ vidlaãka (porost v˘chodnû nad hfii‰tûm, borov˘ les pod televizním stoÏárem) na vrcholu Hrádek, vzácnû se jiÏ vyskytuje kociánek dvoudom˘ (borovicí zarÛstající b˘valé pastviny v PP Hrádek, dále jihov˘chodnû a jihozápadnû od obce), orlíãek plan˘ (PP Hrádek), trliãník brvit˘ (PP Hrádek). Z nevítan˘ch invazních rostlin se v obci vyskytuje vût‰í porost kfiídlatky japonské u silnice ve smûru na Stfielnou. Mûl by se ale co nejdfiíve zlikvidovat, jinak zamofií ruderální stanovi‰tû a bfiehové porosty tokÛ na zb˘vající ãásti katastru. Pfii nûkolika mykologick˘ch prÛzkumech byly ze vzácnûj‰ích hub nalezeny mizející druhy smrÏ obecn˘ a smrÏ ‰piãat˘.

V obci se nachází nûkolik pozoruhodn˘ch stromÛ. Nejvût‰ím z nich je památná lípa na horním konci u silnice. Na dolním konci je torzo vykotlaného kmene dal‰í velké lípy. NadprÛmûrnû vzrostlé stromy se nacházejí u hájenky Rado‰ín, mezi nimi jsou smrk, jasany a lípy. V obci jsou známy dal‰í vût‰í stromy, dosud v‰ak nebyly dÛkladnûji prozkoumány (zejména hru‰nû a lípy v zahradách a jejich okolí). Fauna obce je nedostateãnû prozkoumána, zejména v zalesnûné oblasti u vrcholÛ Bíl˘ch Karpat. Z bûÏn˘ch savcÛ se vyskytují srnec, li‰ka, jezevec, zajíc, veverka, u sídel kuna skalní, tchofi, jeÏek aj. Z velk˘ch savcÛ se v lesích podél státní hranice se SR vyskytuje jelen a rys. V roce 1988 se do katastru zatoulal medvûd, kter˘ v obci nav‰tívil nûkolik vãelínÛ, pfiedtím byl zji‰tûn je‰tû ve Stfielné a po v˘skytu ve ·tudlovû zmizel neznámo kam. Nejlépe je známa ptaãí fauna. V obci bylo zji‰tûno 90 druhÛ ptákÛ,z toho 82 hnízdí.Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují:kos horsk˘ (hnízdí ve smrkov˘ch lesích jihov˘chodnû a jiÏnû od obce, desítky párÛ), ãáp ãern˘ (1 pár hnízdí v okolí Korytné), krkavec velk˘ (nejménû 1 pár hnízdí v lesích jihov˘chodnû od obce), jefiábek lesní (vzácnû tamtéÏ). Do 70. let se vyskytoval tetfiev hlu‰ec (zasahovala sem populace ze Slovenska), na tahu byl zji‰tûn lejsek mal˘ jihov˘chodnû od obce (v buãinách v okolí vrcholÛ Bíl˘ch Karpat bude zcela jistû hnízdit), Ïluna ‰edá (PP Hrádek), datel ãern˘ (vrcholová ãást Bíl˘ch Karpat a Korytné). K nejvzácnûj‰ím druhÛm patfií Èuh˘k ‰ed˘. V okolí obce byl v 90. letech ve hnízdní dobû zji‰tûn dvakrát (jednou západnû od obce, jednou severov˘chodnû od obce), pfiitom v celém okrese hnízdí celkem 2 aÏ 4 páry. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se pravidelnû vyskytují: bramborníãek ãernohlav˘ (1 pár hnízdí u kravína,1 pár u silnice na Stfielnou nebo na Vala‰ské Pfiíkazy), bramborníãek hnûd˘ (celkem 2 aÏ 3 páry, vût‰inou západnû od kravína na loukách), pravidelnû se vyskytuje Èuh˘k obecn˘ (na v‰ech kfiovinat˘ch místech, celkem 10 aÏ 15 párÛ), ojedinûle Ïluva hajní (1 pár bfiehov˘ porost Brumovky severozápadnû od obce,nûkdy 1 pár listnaté remízy západnû od obce). Pravidelnû se v okolí obce v polích vyskytuje kfiepelka polní, v 90. letech se kaÏdoroãnû oz˘valo 4 aÏ 8 sameãkÛ. Chfiástal polní byl zji‰tûn ojedinûle na vût‰ích loukách,vût‰inou západnû aÏ jihozápadnû od kravína. Z plazÛ a obojÏivelníkÛ se vyskytují bûÏnû druhy, napfi. uÏovka obojková, je‰tûrky obecná a Ïivorodá, skokan hnûd˘ a ropucha obecná. Jistû se budou vyskytovat i dal‰í druhy, ponûvadÏ jejich podrobnûj‰í prÛzkum nebyl dosud provádûn. Ze vzácn˘ch druhÛ se podél hranice se SR pfiedpokládá v˘skyt uÏovky stromové a zmije obecné. Z bezobratl˘ch se na Hrádku a dal‰ích kvûtnat˘ch loukách obãas objeví nádhern˘ otakárek fenyklov˘, ve smrkov˘ch lesích na Zlámaniskách jsou ãetné kupy mravence lesního. Nejvíce mot˘lÛ a dal‰ích druhÛ hmyzu najdeme v létû na v˘slunn˘ch stanovi‰tích v PP Hrádek, napfi. kutilky, z mot˘lÛ modrásky, hnûdásky, perleÈovce, baboãky, okáãe aj. V obci se nacházejí zajímavé geologické jevy. Jsou tam napfi. písky, na nichÏ se vytvofiila specifická stanovi‰tû. ·tudlov je znám jako nalezi‰tû jantarÛ, jejich dosaÏitelné zdroje byly hledaãi prakticky jiÏ vyãerpány. V rámci obce je vyhlá‰eno jedno zvlá‰tû chránûné území, a to Pfiírodní památka Hrádek. U nûkolika dal‰ích lokalit se pfiedpokládá vy‰‰í stupeÀ ochrany,napfi.se to t˘ká bfiezového háje jihov˘chodnû od obce. Mimo to budou chránûny dal‰í v˘znamné stromy, napfi. u hájenky Rado‰ín. Vzhledem k nedostateãné prozkoumanosti katastru (zejména lesní oblasti jiÏnû a jihov˘chodnû od obce - Korytná a jiÏní svahy Bíl˘ch Karpat pod PoÏárem, také oblast Kyjanice) lze v následujících letech pfiedpokládat je‰tû dal‰í nálezy pfiírodních zajímavostí.

428

Ústí u Vsetína Ústí leÏí na rozhraní Vizovické vrchoviny, Vsetínsk˘ch vrchÛ a JavorníkÛ pfii soutoku Senice a Vsetínské Beãvy, v ‰irokém údolí (pofiíãní kotlinû). Nadmofiská v˘‰ka je v rozmezí 340 m (soutok Senice s Beãvou) aÏ 555 m (pod Jahodn˘m). Rozlohou 546 ha a poãtem 596 obyvatel (1999) patfií k nejmen‰ím obcím okresu. Hlavní ãást sídla leÏí v údolní nivû Senice nad soutokem s Beãvou. Ojedinûlé samoty se nacházejí jiÏnû od Beãevné v údolích Dlouhé a Rublov. V obci najdeme nûkolik dobfie zachoval˘ch dfievûn˘ch staveb v tradiãním stylu, nûkteré jsou i u hlavní silnice. Lesy pokr˘vají 61,4 % plochy, vût‰inou jsou to nepÛvodní smrkové porosty. Hodnotnûj‰í pfiírodû blízké lesy se nacházejí pod Jahodn˘m, ménû nad Beãvou smûrem ke Vsetínu, západnû nad Senicí a v okolí Babínku. Západnû a jihozápadnû pod Babínkem a západnû nad Senicí jsou tyto men‰í lesíky obvykle s vût‰í pfiímûsí habru, ãasto s klenem, nûkdy s lípou a bukem, nad Beãvou severnû od obce a pod Jahodn˘m vût‰inou s bukem, nûkdy i s jedlí. Hlavním tokem protékajícím obcí je Senice, která ústí do Beãvy na severním okraji obce. Obû fieky jsou plnû zregulovány, regulace je místnû naru‰ena a tak se na bfiezích místy nacházejí vhodná stanovi‰tû i pro hnízdûní ledÀáãka. Bfiehov˘ porost u Beãvy je z vût‰í ãásti mlad˘, málo vzrostl˘, pfievaÏují vrby a jasany. U Senice je bfiehov˘ porost místy, zejména na levém bfiehu v jiÏní ãásti obce, vzrostl˘, s ol‰í i kleny. Nûkolik drobn˘ch potÛãkÛ se vlévá do Senice. Nejv˘znamnûj‰í a dobfie zachoval˘ je potok v údolí Dlouhé, kter˘ má v západní ãásti navíc dobfie vyvinut˘ listnat˘ porost s pfiirozenou skladbou dfievin. Flóra katastru není vzhledem k malé velikosti pfiíli‰ bohatá. Z orchidejí se vyskytuje hlavnû vstavaã muÏsk˘, nejvût‰í populace je západnû nad Senicí na louãkách a v okrajov˘ch ãástech habrov˘ch porostÛ smûrem k údolí Rublov. Dal‰í v˘znamnûj‰í nalezi‰tû orchidejí se nacházejí na kvûtnat˘ch loukách v závûru údolí Dlouhé pod Jahodn˘m, v okolí místních samot. Skupinovitû tam kvete vstavaã muÏsk˘, ojedinûle je‰tû hlavinka horská, vemeník dvoulist˘. Bradáãek vejãit˘ se nachází pod Jahodn˘m a severozápadnû pod Babínkem na nûkolika místech. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ rostlin se vyskytuje lilie zlatohlavá (Dlouhé pod Jahodn˘m v okolí samoty, severozápadnû pod Babínkem), prvosenka jarní (su‰‰í louky v˘chodnû nad elektrifikovanou Ïeleznicí, samota pod Vrchem). Ojedinûle se nachází orlíãek obecn˘ (samota pod Vrchem, údolí Dlouhé). Hodnotnûj‰í teplomilná a suchomilná kvûtena roste na záfiezu s elektrifikovanou Ïeleznicí.

Ze savcÛ se vyskytují bûÏné druhy, v lesích napfi. li‰ka a jezevec, v blízkosti zástavby kuna skalní a jeÏek, dále zajíc, srnec aj. Z ptákÛ bylo zji‰tûno 102 druhÛ, z toho kolem 75 druhÛ je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích druhÛ hnízdí holub doupÀák (1 pár severozápadnû pod Babínkem, 1 pár star˘ buãník v Dlouhém pod Jahodn˘m), bramborníãek ãernohlav˘ (1 aÏ 2 páry podél elektrifikované Ïeleznice ve v˘chodní ãásti obce, 1 pár b˘vá v nûkter˘ch letech u Ïeleznice smûrem na Janovou), bramborníãek hnûd˘ (1 aÏ 2 páry louky a pastviny v˘chodnû nad obcí), lindu‰ka luãní (1 pár louky severozápadnû pod Babínkem), chfiástal polní (v nûkter˘ch letech jsou 1 aÏ 2 volající sameãci, louky v okolí velkého vodojemu pod Babínkem a pod Jahodn˘m), pûnice vla‰ská (1 pár v kfiovinách na zaãátku údolí Dlouhé,1 pár kfioviny u panelové cesty pod velk˘m vodojemem, v dobû tahu kfioviny nad elektrifikovanou Ïeleznicí),skorec vodní (1 aÏ 2 páry - Senice,Dlouhé) a ledÀáãek fiíãní (v nûkter˘ch letech hnízdí na Senici nebo na Beãvû, jinak se vÏdy vyskytuje v dobû tahu od ãervence do fiíjna a v zimû). V dobû jarního tahu se v první dekádû kvûtna vyskytuje slavík tmav˘, kter˘ táhne do hnízdi‰È v Polsku. Sameãci pfii tomto tahu nûkdy zazpívají a díky tomu byl druh zji‰tûn v roce 1989 pod velk˘m vodojemem na severním svahu Babínku (zcela jistû se vyskytuje i koncem léta pfii opaãném smûru tahu do zimovi‰È, tehdy jiÏ sameãci nezpívají, a tudíÏ se jejich pfiítomnost dá stûÏí zjistit). SeverojiÏnû smûrované údolí Senice je v˘znamn˘m tahov˘m koridorem i pro fiadu jin˘ch ptákÛ.Ëuh˘k obecn˘ pravidelnû hnízdí v okolí obce na místech s kfiovinami. Îluna zelená hnízdí v 1 aÏ 2 párech. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se u obce vyskytují ãáp ãern˘ (v nûkter˘ch letech pravdûpodobnû hnízdí v údolí Dlouhé) a ãáp bíl˘. Z plazÛ se vyskytují bûÏnûj‰í druhy, zejména uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘ a je‰tûrka obecná. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují bûÏné druhy. V okolí Ïeleznice, severozápadnû od obce se nacházejí tÛnû, kde je lokálnû v˘znamné refugium pro rozmnoÏování skokana hnûdého, ropuchy obecné a ãolkÛ. TÛnû se v‰ak nacházejí na pouÏívané polní cestû a bude nutné vybudovat náhradní stanovi‰tû mimo ni. Z ryb se vyskytuje asi 10 druhÛ. Nejvût‰í druhová bohatost je v Beãvû, kde Ïijí napfi. pstruh obecn˘, pstruh duhov˘, lipan, hrouzek obecn˘, stfievle, tlou‰È, mfienka, parma, ouklejka pruhovaná, vranka obecná. Ze zajímav˘ch bezobratl˘ch se ojedinûle vyskytuje otakárek fenyklov˘. Na Beãvû, nad silniãním mostem se v 80. letech nacházela zbytková populace raka fiíãního/ bahenního a na podzim 1996 byla posílena vysazením raka fiíãního. Je pravdûpodobné, Ïe se rak v souãasnosti vyskytuje také na jin˘ch místech (Senice, Dlouhé).

V okolí obce se z invazních rostlin vyskytuje zejména net˘kavka Ïláznatá, vût‰í porosty jsou v okolí Senice a na ruderální plo‰e poblíÏ soutoku Senice se Vsetínskou Beãvou. V údolí Dlouhé se na jednom místû vyskytuje bol‰evník velkolep˘. V˘znamnûj‰í mykologické lokality se nacházejí v okolí vrcholu Jahodn˘, v údolí Dlouhé a na dal‰ích místech v nûkter˘ch habrov˘ch nebo smí‰en˘ch selsk˘ch lesích. Ze vzácnûj‰ích druhÛ hub byly na katastru obce nalezeny ‰títovka Ïlutá a v roce 1986 choro‰ ofií‰. Pozoruhodné stromy nejsou v obci evidovány. Vût‰í stromy jsou známy v údolí Dlouhé a ojedinûle západnû nad Senicí (tam se vyskytují zejména hodnotnûj‰í javory babyky a kleny, nûkteré jsou na okraji lesem zarÛstajících luk a v erozních záfiezech vodoteãí), dosud v‰ak nebylo blíÏe prozkoumáno.

429

Celkovû je tfieba fiíci, Ïe pfiíroda okolí Ústí je ve srovnání s jin˘mi obcemi v okolí Vsetína dosud málo prozkoumána, zejména lesnatá území severozápadnû a západnû od obce, a údolí Dlouhé. âást katastru, obsahující Javorníky leÏí v CHKO Beskydy. Na maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území mají parametry nejv˘‰e dvû lokality - orchidejové louky pod Jahodn˘m a kvûtnaté louky s kfiovinami v˘chodnû nad Ïeleznicí. Dal‰í hodnotné lokality mají parametry na niωí stupeÀ zv˘‰ené ochrany (VKP), napfi. kfioviny pod velk˘m vodojemem, orchidejové louky nad Senicí k Rublovu, tÛnû severnû od obce aj.

Vala‰ská Bystfiice Obec leÏí na severním okraji Vsetínsk˘ch vrchÛ v nadmofiské v˘‰ce 425 m (tok Bystfiice na západním okraji katastru) aÏ 912 m (vrchol Taneãnice). Rozlohou 3 597 ha patfií mezi vût‰í, a poãtem 2 194 obyvatel (1999) mezi stfiednû velké obce okresu. Zástavba je soustfiedûna do nûkolika celkÛ podél potoka Bystfiice, dále podél potoku Leskovec, na mnoha dal‰ích místech jsou drobnûj‰í shluky staveb. âetné roztrou‰ené stavby se nacházejí na okolních svazích (jedná se o typické pasekáfiské osídlení), napfi. na HáÏovsk˘ch dílech, Spinû, v Búfiovû, na âinovû aj.V obci se nachází mnoÏství dfievûn˘ch staveb s tradiãní architekturou, zejména mimo souvislou zástavbu.

Fauna obce není pfiíli‰ rozmanitá, v˘raznûji pfievaÏují lesní druhy. Ze savcÛ se vyskytují napfi. srnec, zajíc, li‰ka, jezevec, kuna lesní, jelen, prase divoké, u sídel kuna skalní, jeÏek aj. Vzácnû se zatoulá muflon z okolí Vsackého Cábu. Z vût‰ích ‰elem se pravidelnûji vyskytuje rys a v nûkter˘ch letech se objeví i medvûd (napfi. v roce 1998; v létû 2000 se do místní ãásti TísÀavy ojedinûle zatoulal jedinec, kter˘ byl pozdûji odchycen v Brodské u Nového Hrozenkova). Z ptákÛ bylo zji‰tûno pfies 80 druhÛ, z toho je 72 hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ hnízdí: ãáp ãern˘ (v nûkter˘ch letech 1 pár, pravidelnû na pfieletu), jestfiáb lesní (1 aÏ 2 páry), jefiábek lesní, kos horsk˘ (desítky párÛ, nejãastûji jej spatfiíme na loukách v okolí smrkov˘ch lesÛ, kde mají hnízda, zejména okolí Ptáãnice, TísÀavy, HáÏovické Díly, Humenec, âinov, ·erhovny aj.), krkavec velk˘ (nûkolik párÛ, pravidelnû na pfieletu), ofie‰ník kropenat˘. Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny hnízdí: Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû na v˘slunn˘ch kfiovinat˘ch místech a jalovcov˘ch pastvinách, zejména âinov, HáÏovické Díly aj.), chfiástal polní (na vût‰ích loukách se oz˘vá 3 aÏ 6 sameãkÛ). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: skorec vodní (na Bystfiici hnízdí 2 aÏ 4 páry), ledÀáãek fiíãní (pravidelnû na pfieletu). Z plazÛ se vyskytují uÏovka obojková, je‰tûrka Ïivorodá a na svazích je ãastûj‰í i zmije obecná (napfi. âinov, HáÏovické Díly aj.).

Lesy zaujímají 64,7 % plochy. Jsou vût‰inou tvofieny smrkov˘mi monokulturami, pfiirozené porosty zÛstaly zachovány jen v nepatrn˘ch zbytcích na hlavním hfibetu Vsetínsk˘ch vrchÛ pod jeho vrcholovou ãástí.

Z obojÏivelníkÛ se vyskytují skokan hnûd˘ a kuÀka Ïlutobfiichá, vzácnûji ropucha obecná, ãolek obecn˘, ãolek horsk˘ a mlok skvrnit˘.

Otevfiená krajina je zemûdûlsky vyuÏívána vût‰inou jako intenzivnûj‰í pastviny a louky.

Z ryb se v potocích vyskytují pstruh obecn˘ a vranka pruhoploutvá.

Hlavním tokem v obci je potok Bystfiice, kter˘ pfiijímá mnoÏství drobn˘ch pfiítokÛ. Hlavní tok a dolní ãásti jeho vût‰ích pfiítokÛ jsou z vût‰í ãásti regulovány. Pouze nûkteré men‰í pfiítoky a nûkteré úseky vût‰ích tokÛ si zachovaly pfiirozenûj‰í charakter koryta (napfi. horní ãást potoka Leskovec). Zde se také nachází pomûrnû bohaté bfiehové porosty.

Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se vyskytují napfi. mot˘li ohniváãek celíkov˘ a modrolem˘ a perleÈovec stfiíbropásek, u lesních cest batolec duhov˘.

Ochranáfisky v˘znamnûj‰í druhy flóry se zachovaly místy pfiedev‰ím na loukách a pastvinách v boãních údolích a ve vrcholov˘ch ãástech hfibetÛ. Rostou tam nûkteré druhy orchidejí, napfi. prstnatec bezov˘, FuchsÛv a májov˘, vstavaã muÏsk˘, dále suchomilnûj‰í druhy kociánek dvoudom˘, chlupáãek obecn˘ a pupava bezlodyÏná. Krajináfisky v˘razn˘m prvkem jsou bfiezové hájky, kde roste dal‰í orchidej, vemeník dvoulist˘. Nejcennûj‰í komplexy tûchto luk se nacházejí na HáÏovick˘ch dílech, Bystfiické K˘ãefie, âinovû, v TisÀavách, ménû i jinde. Na âinovû, HáÏovick˘ch dílech a zvlá‰tû na ·erhovnách pod hfiebenem Vsetínsk˘ch vrchÛ se zachovaly rozsáhlej‰í jalovcové porosty s mokfiinami. Zde mÛÏeme nalézt kru‰tík bahenní, hlavinku horskou, pûtiprstku ÏeÏulník a bradáãek vejãit˘, dále meãík stfiechovit˘, orlíãek plan˘, pcháã bûlohlav˘, suchop˘r úzkolist˘ nebo kuklík potoãní. V lesích roste celkem hojnû ohroÏená plavuÀ vranec jedlov˘ a zajímavá kapradina Ïebrovice rÛznolistá (napfi. lokality ·erhovny a TisÀavy). Na jednom místû v TísÀavách roste vzácná vachta trojlistá. Ze vzácnûj‰ích druhÛ hub se vyskytuje napfi. kozák kapucínek. Na území obce se nachází také nûkolik v˘znamn˘ch stromÛ napfi. lípy u kapliãky v údolí Hfiívová a u usedlosti ã. p. 123 a buky na ·erhovnách, z nichÏ nejvût‰í má obvod 440 cm.

430

Celé území leÏí v CHKO Beskydy. Na katastru obce se nenachází Ïádné maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území. Parametry na ZCHÚ má ov‰em fiada lokalit, kde by mûl b˘t zaji‰tûn zvlá‰tní reÏim fiízené péãe, napfi. kosené louky a b˘valé jalovcové pastviny na ·erhovnách, jalovcové pastviny âinov, Humenec, mokfiadní louky v TísÀavách a dal‰í.

Vala‰ská Polanka Vala‰ská Polanka leÏí z velké ãásti v údolí Senice mezi Javorníky a severov˘chodní ãástí Vizovické vrchoviny v nadmofiské v˘‰ce 375 m (Senice na severním okraji katastru) aÏ 752 m (Îáry). Obec svou rozlohou 1 236 ha a poãtem 1 316 obyvatel (1999) patfií ke stfiednû velkém obcím okresu. Hlavní sídlo leÏí témûfi celé v údolní nivû Senice, men‰í fiadová v˘stavba je na zaãátku údolí Vefieãné, na dal‰ích místech jsou roztrou‰enû samoty. Zachovalé dfievûné stavby jsou ojedinûlé, nacházejí se vût‰inou v rozpt˘lené zástavbû v okolních údolích a na kopcích. Lesy pokr˘vají 54,5 % plochy, jsou tvofieny zãásti nepÛvodními smrkov˘mi kulturami a zãásti jsou pfiítomny hodnotnûj‰í listnaté porosty. V lokalitách blíÏe k údolí Senice jsou v listnat˘ch lesích z dfievin v˘raznû zastoupeny druhy: habr (místy rostou i ãisté habfiiny), lípa a javor klen, ojedinûle babyka a buk.V okolí Mikulá‰Û pod vrchem Îáry jsou i zbytky bukov˘ch lesÛ s typickou faunou pÛvodní jedlobuãiny.

Hlavním tokem je Senice, do níÏ se vlévají dva vût‰í potoky, Vefieãn˘ a PozdûchÛvka. Senice je plnû zregulována, ostatní toky jsou témûfi celé v pfiírodním stavu. Bfiehov˘ porost Senice je místy se vzrostlej‰ími dfievinami, ãasto je pfiítomna vrba a ol‰e, místy je i stfiemcha. Velmi hodnotn˘ je potok PozdûchÛvka. Na katastru obce vytváfií pûkné meandry s bohat˘m bfiehov˘m porostem (vrby, ol‰e, kleny, stfiemcha) a má pfiedpoklady pro existenci bohaté vodní fauny. Na podzim 1996 byl v úseku pod Neratovem vysazen rak fiíãní. Flóra obce je pomûrnû bohatá na ochranáfisky v˘znamné druhy. Z nich nejhojnûji jsou zastoupeny orchideje, celkem bylo zji‰tûno 13 druhÛ. Nejvzácnûj‰í orchidejí je bezesporu okrotice ãervená, která byla poprvé objevena aÏ v roce 1999 v poãtu jednoho exempláfie a roste v habrovém lese západnû nad obcí. Regionálnû v˘znamn˘ je v˘skyt okrotice dlouholisté, bohaté nalezi‰tû se nachází v místní ãásti U Mikulá‰Û a men‰í populace je v habfiinû nad Ïelezniãním nádraÏím. Lokalita U Mikulá‰Û v‰ak bohuÏel byla kolem roku 1994 ãásteãnû zalesnûna smrkem a tím zãásti zniãena.Místy se na zastínûn˘ch, vlhk˘ch louãkách poãetnûji vyskytuje prstnatec FuchsÛv (bohatá populace s tisícovkou jedincÛ roste jiÏnû od potoka Vápenka na loukách v okolí listnat˘ch lesÛ a uvnitfi na jejich svûtlinách, dále se nachází ve Vefieãném, pod Neratovem aj.) a vemeník dvoulist˘ (bohatá populace se stovkami kvetoucích jedincÛ roste v habrovém lese s jinak chudou kvûtenou na západním okraji údolí Vefieãn˘, dále Vápenka). Ojedinûl˘ je v˘skyt témûfi vyhynul˘ch druhÛ prstnatce bezového (U Mikulá‰Û, U Ondru‰kÛ, U ZrníkÛ, v habfiinû nad hfii‰tûm), hlavinky horské (U Ondru‰kÛ), pûtiprstky ÏeÏulníku (U Ondru‰kÛ, U ZrníkÛ) a vstavaãe kukaãky (údolí Na Konãinách a Vápenka). U vstavaãe kukaãky se v souãasnosti jedná o dvû ze ãtyfi posledních nalezi‰È v celém povodí Senice (tfietí je na Vráblov˘ch pasekách a ãtvrté v údolí LuÏenky u LuÏné).Z dal‰ích orchidejí se vyskytují vstavaã muÏsk˘ (je ãastûj‰ím druhem, napfi. extenzivní louky ve Vefieãném aÏ po Padûlky a západnû o obce), kru‰tík modrofialov˘ (3 lokality v listnat˘ch lesích),dále kru‰tík ‰irolist˘, bradáãek vejãit˘ a hlístník hnízdák (habfiina v˘chodnû nad hfii‰tûm). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se ojedinûle vyskytují lilie zlatohlavá (rokle nad Ïeleznicí, Vefieãn˘, pod Neratovem,Ïelezniãní násep),fiepíãek trojlist˘ (Vefieãn˘), l˘kovec jedovat˘ (roztrou‰enû v listnat˘ch lesích s habrem a lípou), kyãelnice Ïláznatá (malá izolovaná populace je pod Padûlky), na b˘val˘ch pastvinách kociánek dvoudom˘, ãernohlávek dfiípat˘ (Vápenka aj.) a pcháã bezlodyÏn˘. Z invazních rostlin se v obci nacházejí porosty net˘kavky Ïláznaté na bfiezích Senice a na dolním toku PozdûchÛvky, a kfiídlatka japonská. Ze vzácnûj‰ích nebo zajímavûj‰ích druhÛ hub byly v okolí obce nalezeny napfi. hfiib pfiívûskat˘, hfiib nachov˘, holubinka podrusá, ryzec ìubkovan˘, Ïampión vzácn˘, stroãek kadefiav˘, bûlolan˘Ï obecn˘, dále nûkteré ‰Èavnatky a lakovky, rostoucí na travnat˘ch místech u lesÛ (‰Èavnatky panenská a modfiínová, voskovka kuÏelovitá aj.).

Z ptákÛ bylo zji‰tûno na 110 druhÛ, z toho 80 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: bramborníãek ãernohlav˘ (2 aÏ 3 páry kaÏdoroãnû hnízdí na Ïelezniãním náspu), bramborníãek hnûd˘ (ojedinûle hnízdí na vût‰ích pastvinách a loukách, napfi. ve Vefieãném a v údolí Senice), Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû na v‰ech kfiovinat˘ch místech), krutihlav obecn˘ (2 aÏ 3 páry, U Mikulá‰Û, v okolí Ïeleznice, zahrady v údolí Vápenka), chfiástal polní (2 aÏ 6 volajících sameãkÛ na vût‰ích loukách, v údolí Senice, Vefieãném a Vápenka), kfiepelka polní (v 90. letech se oz˘vala pravidelnû v údolí Vápenka poblíÏ cesty na Prlov, vÏdy v porostu obilí, v letech 1995 - 1996 tam byli dokonce 2 sameãci), kos horsk˘ (smrkové lesy Vápenka, Vefieãné - Padûlky), Ïluna ‰edá (2 páry,Vefieãné pod Îáry), strakapoud bûlohfibet˘ (ojedinûle ve staré buãinû pod Îáry), datel ãern˘ (vzácnû buãiny Vefieãné), rehek zahradní (pravidelnû hnízdí u samot ve Vefieãném a také v zahradách v údolí Senice, celkem 4 aÏ 5 párÛ), ofie‰ník kropenat˘ (ojedinûle ve smrkov˘ch lesích ve Vefieãném, v okolí PadûlkÛ), jefiábek lesní (ojedinûle tamtéÏ podél okrajÛ lesa, je to ale zbytková populace, silnû ohroÏena na dal‰í existenci), krkavec velk˘ (zfiejmû hnízdí 1 pár Vefieãné, jinak ãasto na pfieletu), na pfieletu je v dobû hnízdûní ãasto ãáp ãern˘. Údolí Senice je pro stûhovavé ptáky v˘znamn˘m tahov˘m koridorem, v dobû podzimního tahu byla nad údolím vidûna hejna hus i jefiába popelavého. Z plazÛ se vyskytují bûÏnûj‰í druhy, napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrka Ïivorodá a je‰tûrka obecná. Zmije obecná byla v 90. letech zji‰tûna u cesty na Prlov. Z obojÏivelníkÛ se pravidelnû vyskytují skokan hnûd˘, ropucha obecná, kuÀka Ïlutobfiichá a mlok skvrnit˘. V tÛni na Sulaãovû se vyskytuje velmi vzácn˘ ãolek velk˘. Z ryb se v Senici vyskytují pstruh obecn˘, jelec tlou‰È, lipan, vranka obecná a ouklejka pruhovaná.V 50. letech byl zde zji‰tûn i velmi vzácn˘ a dnes vymizel˘ sekavãík horsk˘, kter˘ se tehdy vyskytoval jen na 3 - 4 lokalitách v okrese. Ze vzácnûj‰ích bezobratlích se pravidelnû vyskytují otakárek fenyklov˘ na kvûtnat˘ch loukách a batolec duhov˘ podél lesních cest. Celá v˘chodní polovina katastru, poãínaje Ïeleznicí, patfií do CHKO Beskydy.V okolí obce není dosud vyhlá‰eno Ïádné maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území. Nûkolik lokalit má v‰ak na ZCHÚ odpovídající parametry. Nejvíce jich je v údolí Vefieãné (U Mikulá‰Û, kosená kvûtnatá louka s teplomiln˘mi druhy uprostfied údolí, louky a dubohabfiina u potÛãku U ZrníkÛ, habrov˘ lesík nad Ïeleznicí za fiadou domkÛ, bukov˘ les Îáry aj.), dále tok PozdûchÛvky. Faunisticky i krajináfisky hodnotnûj‰í jsou také pásy kfiovin na mezích, na severní stranû údolí Vápenka.TamtéÏ je cenná i kvûtnatá louka s teplomiln˘mi druhy rostlin.

V obci je mnoÏství star‰ích stromÛ, hlavnû lip (v intravilánu i na pasekách), napfi. lípy U VaculÛ, kolem studánky U ZrníkÛ (tam mimo lip najdeme i prastar˘ jalovec stromovitého vzrÛstu), v osadû pod Parhúnem, ve Vefieãném U CimbalistÛ, dále mohutné javory kleny v Zádilském, lípy U MartinkÛ. Zajímav˘ je téÏ star˘ javor babyka pfii cestû v jiÏní ãásti obce na pravém bfiehu Senice. Z vût‰ích b˘loÏrav˘ch savcÛ se ve vrcholov˘ch ãástech JavorníkÛ ojedinûle vyskytuje jelen. Z vût‰ích ‰elem se k obci vzácnû zatoulá medvûd z v˘chodnû poloÏen˘ch oblastí pravidelného v˘skytu (napfi. tomu tak bylo na jafie 1983, kdy byl v Leskovci a v Senince) a rys. Dále se vyskytují napfi. srnec, zajíc, li‰ka, kuna skalní, jeÏek, ojedinûle ondatra aj.

431

Vala‰ská Senice Vala‰ská Senice leÏí na jihozápadní stranû JavorníkÛ v nadmofiské v˘‰ce 515 m (Senice na jiÏním okraji obce) aÏ 922 m (Makyta). Rozlohou 1 600 ha patfií ke stfiednû velk˘m a poãtem 489 obyvatel (1999) k men‰ím obcím okresu. Hlavní ãást sídla leÏí v údolí Senice podél silnice, dal‰í ãetná rozpt˘lená zástavba je v pfiilehl˘ch údolích a na pasekách aÏ po hfibety JavorníkÛ. Dfievûné domky s tradiãní architekturou se dochovaly zejména v hÛfie dostupn˘ch údolích a na pasekách, nûkteré jsou je‰tû trvale obydlené, vût‰ina ale slouÏí k rekreaci.

prstnatce bezového (napfi. údolí nad koupali‰tûm aj.). S pokraãující absencí hospodafiení na jeho stanovi‰tích tato orchidej bûhem jednoho desetiletí zfiejmû vymizí. Z dal‰ích druhÛ se vzácnû vyskytuje plavuÀ vidlaãka, její nejvût‰í porost je za mysliveckou chatou u hlavní silnice pod Vala‰skou K˘ãerou. Ojedinûle lze nalézt je‰tû zbytky suchomilné kvûteny na b˘val˘ch extenzivních pastvinách s jalovci, napfi. jetel horsk˘, hvozdík kropenat˘, chlupáãek obecn˘, devaterník velkokvût˘, krvavec men‰í aj. Negativním prvkem je v˘skyt hasivky orliãí, která na nûkter˘ch místech (okraje lesÛ a b˘val˘ch pastvin) vytváfií souvislej‰í porosty, které potlaãují pÛvodní pestrou kvûtenu. Tato kapradina napfi. zcela zarostla neobhospodafiovanou jalovcovou lokalitu Kr‰le.

Lesy pokr˘vají 56,7 % rozlohy, z velké ãásti jsou zastoupeny lesy jehliãnaté, v˘razné zastoupení mají také lesy s bukem. Nejhodnotnûj‰í bukové porosty jsou v oblasti pod Makytou, pod Butorkama, pod Vala‰skou K˘ãerou a v okolí K˘ãery. Dal‰í men‰í listnaté lesy se nacházejí roztrou‰enû podél okrajÛ vût‰ích lesÛ a zemûdûlsk˘ch pozemkÛ, tam jsou ãasto tvofieny habrem, javorem klenem, pfiípadnû lípou, nûkdy s pfiímûsí bfiízy, buku a jin˘ch dfievin. Zemûdûlská krajina je v˘raznû pozmûnûna intenzivnûj‰í zemûdûlskou v˘robou v 70. a 80. letech. Louky a pastviny na svazích byly vût‰inou zrekultivovány, byla odstranûna rozpt˘lená zeleÀ a rozorány meze. Mnohé pastviny byly ruderalizovány nadbytkem hnojiv nebo neúmûrnou koncentrací pasoucího se dobytka (podobnû jako u Francovy Lhoty).

Oblast je bohatá na mykoflóru.V˘znaãné mykologické lokality se nacházejí v okolí Makyty, Butorek,Vala‰ské K˘ãery a v selsk˘ch lesích kolem místních pasekáfisk˘ch usedlostí. Zaznamenány byly desítky hfiibovit˘ch hub, fiada druhÛ holubinek, ryzcÛ, muchomÛrek a pavuãincÛ. Za zajímavûj‰ích hub byly nalezeny napfi. límcovka mûdûnková, slzivka kofienatá, vláknice plsÈovitá, pavuãinec osikov˘, pavuãinec slizk˘, pavuãinec kozlí, ‰upinovka ozdobná, ãechratka ãernohuÀatá, pestfiec políãkat˘ a dal‰í.

Obcí protéká tok Senice, do níÏ ústí hustá síÈ drobn˘ch vodoteãí. Senice je v ãásti katastru upravena, v horní ãásti je jiÏ v pfiírodním korytû. Ostatní vodoteãe jsou v neupraven˘ch korytech. Nejpûknûj‰í meandrující potÛãek se nachází v údolí za koupali‰tûm, jsou tam vytvofieny i zfietelné ‰tûrkové nánosy vãetnû odpovídajícího spoleãenstva bioty a luÏní porost (ol‰e, vrba). Vût‰í zneãi‰tûní je pouze u Senice na spodní ãásti zástavby. Dá se fiíci, Ïe pfii souãasném, ne pfiíli‰ velkém zatíÏení, se její tok se spla‰ky domácností je‰tû vyrovnává. Men‰í problémy jsou pfii nízk˘ch stavech vody v létû, vût‰ím nebezpeãím pro vodní biotu ov‰em mÛÏe b˘t období vypou‰tûní vody z koupali‰tû.

Fauna je zastoupena jak druhy lesními, tak druhy zemûdûlské krajiny.

Flóra oblasti je na ochranáfisky hodnotnûj‰í druhy chud‰í. V pfiípadû znovuzavedení tradiãního hospodafiení na urãit˘ch lokalitách (zejména na zbytcích kvûtnat˘ch luk s jalovci, tj. dfiívûj‰ích pastvinách a na su‰‰ích stanovi‰tích), by zcela jistû do‰lo k regeneraci vzácnûj‰ích rostlinn˘ch spoleãenstev. Ze vzácnûj‰í flóry jsou nejv˘znamnûji zastoupeny orchideje (celkem 10 druhÛ). U prstnatce Fuchsova se nejbohat‰í a barevnû dosti variabilní populace nachází v pfiíkopû u hlavní cesty v samém závûru údolí Senice pod Vala‰skou K˘ãerou (okolí myslivecké chaty). Prstnatec FuchsÛv se jinak roztrou‰enû vyskytuje je‰tû na dal‰ích vhodn˘ch místech. TamtéÏ v okolí myslivecké chaty nad cestou se ve smí‰eném mlad‰ím lese vyskytují dal‰í dvû orchideje, a to okrotice dlouholistá a okrotice bílá. Nejvzácnûj‰í orchidejí je kru‰tík GreuterÛv,kter˘ byl nalezen aÏ v roce 1999 poblíÏ lokality s okroticemi (v okrese roste je‰tû u Ratibofie, Ho‰Èálkové a MikulÛvky, na ãeské stranû JavorníkÛ je to jediné nalezi‰tû). Ojedinûle lze je‰tû najít pûtiprstku ÏeÏulník (pastvina Bánoviska naproti Obecnímu úfiadu), vemeník dvoulist˘ (pastvina Bánoviska, nad toãnou busu v˘chodnû od potoka a jinde), hlavinku horskou (nad toãnou busu v˘chodnû nad potokem, zfiejmû jsou to poslední jedinci na katastru), na více místech se je‰tû nachází vstavaã muÏsk˘ (nejvíce pod Kr‰lí, jinde je zbytkov˘ v˘skyt, napfi. údolí za koupali‰tûm, Bánoviska.). Na mokfiadních loukách jsou fiídce prstnatec májov˘ a bradáãek vejãit˘, podél okrajÛ jehliãnat˘ch lesÛ a na zarÛstajících jalovcov˘ch pastvinách roztrou‰enû roste kru‰tík ‰irolist˘ (zejména západnû od obce a severov˘chodní konec údolí). Je‰tû v polovinû 90. let bylo moÏné najít poslední jedince

432

V katastru se vyskytují i v˘znamnûj‰í stromy. Nejãastûji jsou na pastvinách a u samot, zejména javory, buky a lípy. Vût‰í stromy jsou napfi. na samotû U DaÀkÛ. Je v‰ak nutn˘ podrobnûj‰í prÛzkum.

Ze savcÛ se kromû bûÏn˘ch druhÛ jako li‰ka, jezevec, zajíc, srnec, poblíÏ sídel kuna skalní a jeÏek apod., pravidelnû vyskytuje jelen.V bukov˘ch lesích v ‰ir‰ím okolí Makyty se ãasto vyskytují velké ‰elmy, zejména rys a medvûd, oba druhy se staly v 90. letech prakticky stálou zvûfií. V letech 1995 - 1996 byl v okolí Makyty nûkolikrát zji‰tûn také vlk, kter˘ se sem zatoulal ze Slovenska. Na území obce bylo zji‰tûno 91 druhÛ ptákÛ, z toho 78 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (pravidelnû hnízdí 1 aÏ 2 páry, pod Makytou, západnû a v˘chodnû nad obcí, ãasto zaletuje za potravu na toky), datel ãern˘ (1 aÏ 2 páry, pravidelnû pod Makytou i jinde), holub doupÀák (1 aÏ 2 páry, buãiny pod Vala‰skou K˘ãerou aj.), Ïluna ‰edá (1 pár, tamtéÏ), krkavec velk˘ (1 aÏ 2 páry, jehliãnaté lesy podél hfiebenÛ, v mimohnízdní dobû po vyvedení mláìat pfieletují hejna i o desítkách kusÛ, v létû 1993 bylo aÏ 80 jedincÛ na pastvinách západnû nad obcí). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: chfiástal polní (roãnû se oz˘vá 2 aÏ 5 samcÛ na loukách), kfiepelka polní (v nûkter˘ch letech b˘vá 1 volající sameãek na jiÏním okraji katastru), bramborníãek ãernohlav˘ (1 pár u vodojemu v˘chodnû nad farmou ZD),bramborníãek hnûd˘ (ojedinûle na vût‰ích pastvinách, celkem 2 aÏ 3 páry), koroptev polní se mÛÏe je‰tû vyskytovat v˘chodnû aÏ jihov˘chodnû nad obcí, kde je rozsáhlej‰í bezlesí. Z dal‰ích zajímavûj‰ích druhÛ se v obci ojedinûle vyskytuje rehek zahradní (celkem 3 aÏ 5 párÛ, nûkteré jsou u samot) a cvrãilka fiíãní (1 aÏ 2 páry, bfiehov˘ porost za koupali‰tûm). Z plazÛ se vyskytují bûÏnûj‰í druhy, napfi. uÏovka obojková, je‰tûrka Ïivorodá, slep˘‰ kfiehk˘, vzácnûji i zmije obecná. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují bûÏnûj‰í druhy, jako skokan hnûd˘, ropucha obecná, kuÀka Ïlutobfiichá, v buãinách je u potokÛ pravidelnû mlok skvrnit˘, místy lze vidût ãolka horského. Bohat˘m refugiem obojÏivelníkÛ je rybníãek v závûru údolí. Dal‰ím refugiem obojÏivelníkÛ je rybníãek na hfibetu JavorníkÛ pod Surov˘m vrchem. Rybníãek pÛvodnû

vznikl za úãelem likvidace moãÛvky, k tomu v‰ak nedo‰lo, a tak i v této moãÛvkové vodû se od poloviny 90. let vyskytuje, a snad i rozmnoÏuje, napfi. kuÀka Ïlutobfiichá. Z bezobratl˘ch ÏivoãichÛ se vyskytují vût‰inou bûÏnûj‰í druhy, vzácnû lze spatfiit otakárka fenyklového na loukách a batolce duhového u lesních cest. Bohat‰í entomofauna je na kvûtnat˘ch louãkách a b˘val˘ch pastvinách, kde je‰tû pfieÏívá pestrá kvûtena s kupkami mraveni‰È. Geologické a geomorfologické zajímavosti. V obci se vyskytují drobné skalní v˘chozy, pfiípadnû i jednotlivé velké balvany, zejména podél hlavního hfibetu JavorníkÛ pod vrcholy, napfi. v lokalitû Ezech˘l a pod Vala‰skou K˘ãerou. Cel˘ katastr leÏí na území CHKO Beskydy. Ochranáfisky nejcennûj‰ími jsou rozsáhlej‰í smí‰ené lesy v závûru údolí pod Makytou a Vala‰skou K˘ãerou, dále jedna lokalita s nûkolika vzácn˘mi rostlinami pod Vala‰skou K˘ãerou u silnice a nûkteré kvûtnaté louky s jalovci (b˘valé extenzivní pastviny). Nûkteré z tûchto lokalit potfiebují zajistit fiízenou péãi v rámci maloplo‰ného zvlá‰tû chránûného území.Zvlá‰tností je rybníãek s moãÛvkou pod Surov˘m vrchem. PÛvodnû vznikl za úãelem odbourávání naváÏené moãÛvky z místního JZD v 80. letech. K odparu vody nedo‰lo, takÏe nemohl b˘t odebrán zbyl˘ kal na dnû.

Vala‰ské Mezifiíãí Mûsto leÏí v okolí soutoku Vsetínské a RoÏnovské Beãvy mezi Vsetínsk˘mi vrchy, Host˘nsk˘mi vrchy a Podbeskydskou pahorkatinou ve Vala‰skomezifiíãské kotlinû v nadmofiské v˘‰ce 280 m (Beãva na západním okraji území) aÏ 600 m. V okrese je poãtem obyvatel 27 734 (1999) druhou nejvût‰í obcí a rozlohou 5 502 ha tfietí nejvût‰í obcí. Obsahuje katastry Hrachovec, Vala‰ské Mezifiíãí, Krásno n. B., Bynina, Krhová, Jufiinka, Lhota u Chorynû, Poliãná, Podlesí a BrÀov, které v minulosti byly samostatn˘mi obcemi.V‰echna jmenovaná sídla jsou tvofiena hlavnû soustfiedûnou zástavbou, ojedinûle se nacházejí samoty a pasekáfiské usedlosti (zejména v okolí Hrachovce a BrÀova). Lesy pokr˘vají 30,8 % plochy. Mezi nimi v˘raznû pfievaÏují smrkové monokultury s chudou faunou a flórou. Jedin˘m vût‰ím a pfiírodnû zachovalej‰ím listnat˘m lesem s habrem, bukem, dubem, klenem a dal‰ími listnat˘mi stromy je Junákov, kter˘ leÏí mezi Poliãnou a Jufiinkou. BohuÏel, i v nûm se na odkácen˘ch plochách sázejí nepÛvodní a nevhodné jehliãnany. V Junákovû se místy je‰tû dosud zachovala i vzácnûj‰í flóra. Dal‰í listnaté lesy jsou men‰í, ãasto roztfií‰tûné v zemûdûlské krajinû a podél vodoteãí (nejvût‰í porost je u Beãvy v okolí Jufiinky a u Hrachovce, velmi hodnotné jsou listnaté lesíky s dubem na srázu nad Ïeleznicí do RoÏnova - na terasách RoÏnovské Beãvy). Tyto lesy jsou také refugiem vzácnûj‰ích druhÛ fauny v okolní krajinû.

ãásteãnû znehodnocen úpravami, podobnû potok z Byniny a potok Kfiivsk˘. Mimo uvedené se nachází je‰tû fiada drobn˘ch vodoteãí. Na území mûsta je nûkolik mokfiadních stanovi‰È. Z hlediska ochranáfiského je nejv˘znamnûj‰ím mokfiadem lokalita Rybníky u Hrachovce, nadprÛmûrnû cenn˘m územím je také vodárenské území u Hrachovce. Dále to jsou rybník v Podlesí, rybníãek ve vojenském prostoru, rybníãky pod b˘valou skládkou u farmy ZD Podlesí, rybníky na Jufiince a na toku Svinov mezi Jufiinkou a Lhotou u Chorynû (tento je do budoucna nejperspektivnûj‰í i z hlediska ochrany pfiírody). Mûsto je napojeno na âOV. Mûsto leÏí v krajinû s intenzivní zemûdûlskou v˘robou a s nepatrn˘m zastoupením pfiírodnû zachovalej‰ích lesních porostÛ. Druhová bohatost flóry je sice niωí neÏ na vût‰inû území okresu, je v‰ak napfi. obohacena nûkter˘mi teplomiln˘mi ruderálními druhy, které sem pronikají údolím Beãvy z Moravské brány. Vzácná kvûtena je soustfiedûna zejména do tfií lokalit. Jsou to: louky a les v lokalitû Vichury nad Hrachovcem (kvûtena mokfiadních luk, such˘ch pastvin a okraje lesa), les Junákov (kvûtena listnatého lesa) a zámeck˘ park u Kinsk˘ch (kvûtena listnatého lesa).Tyto lokality musí b˘t uchránûny pfied dal‰ími lidsk˘mi aktivitami, které by vedly k jejich po‰kození. K botanicky hodnotnûj‰ím lokalitám patfií nûkteré zahrady na západním okraji Jufiinky (vlhãí louky s pomnûnkou a fiefii‰nicí luãní). Ze vzácnûj‰ích rostlin se vyskytuje nûkolik druhÛ orchidejí. Jsou to: kru‰tík bahenní (Vichury), okrotice bílá (les Junákov), vstavaã muÏsk˘ (ojedinûle Vichury) a vstavaã bled˘ (v 80. letech nalezen na Vichurách). Bezesporu nejvzácnûj‰í rostlinou Vala‰ského Mezifiíãí a ‰ir‰ího okolí je ble‰ník úplaviãn˘, kter˘ byl nalezen v men‰ím poãtu na Vichurách u Hrachovce (jedná se o jednu ze tfií lokalit na celé Moravû). Dal‰ími vzácnûj‰ími rostlinami jsou: tolije bahenní (ojedinûle mokfiadní louky na Vichurách), trliãník brvit˘ (ojedinûle tamtéÏ), lilie zlatohlavá (dvû izolované populace jsou v parku u zámku Kinsk˘ch, ojedinûl˘ zbytkov˘ v˘skyt je v listnat˘ch lesích na bázi svahÛ v okolí Beãvy aj.), kosatec sibifisk˘ (okolí BrÀova). Nevítan˘mi invazními druhy rostlin jsou kfiídlatky a bol‰evník velkolep˘. Kfiídlatky jsou roz‰ífieny roztrou‰enû po mûstû a hlavnû v bfiehov˘ch porostech podél Beãvy. Nejvût‰í porost je u Jufiinky v topolovém háji na levém bfiehu fieky (plocha cca 1 ha) - jsou tam oba druhy (kfiídlatka japonská a sachalinská) vãetnû jejich kfiíÏencÛ. U bol‰evníku velkolepého je evidován v˘skyt v Byninû a na Jehliãné, kde se postupnû likviduje, ojedinûl˘ v˘skyt je na bfiezích Beãvy, které pocházejí z ohnisek v˘skytu v povodí Vsetínské Beãvy. Místy se hojnû vyskytuje dal‰í invazní rostlina, sluneãnice hlíznatá (zejména bfiehy Beãvy).

Nejvût‰ím tokem je spojená Beãva, která vzniká soutokem Vsetínské a RoÏnovské Beãvy. Obû fieky jsou plnû zregulované, v mûstské zástavbû je úprava tvrdá. Bfiehov˘ porost je dobfie vyvinut hlavnû podél Vsetínské a spojené Beãvy, podél RoÏnovské Beãvy je dobfie vyvinut aÏ v okolí vodárenského území u Hrachovce na levém bfiehu (v‰ude jsou v‰ak nutné dosadby nov˘ch dfievin). Na území mûsta se nachází fiada men‰ích tokÛ - nejv˘znamnûj‰ím je potok Louãka, kter˘ nad zastavûnou ãástí Poliãné pûknû meandruje a má dobfie vyvinut˘ bfiehov˘ porost. Dal‰ím tokem je Hrachoveck˘ potok, ten je z podstatné ãásti upraven a pfiírodnû znehodnocen. Potok Srní v Krhové je rovnûÏ

433

V rámci mûsta roste fiada pozoruhodn˘ch stromÛ. Nejv˘znamnûj‰ími z nich jsou staleté duby v Poliãné (HorákÛv dub) a na Jehliãné nad Krhovou. Dal‰í velké duby rostou v Byninû jihozápadnû pod Obilnou. K velk˘m stromÛm patfií památné lípy u kfiíÏe v Hrachovci. Na území mûsta se nacházejí dva památné tisy; jeden je v Hrachovci a druh˘ na BrÀovû u b˘valého statku. U dfievûnice severov˘chodnû od Jehliãné v Krhové roste nádhern˘ solitér jasanu ztepilého. U vodojemu západnû nad Jufiinkou roste hodnotná vzrostlá hru‰eÀ. Vût‰í poãet velk˘ch stromÛ najdeme v parku u zámku Kinsk˘ch (jasany, duby, buk, do konce 80. let i jilm, kter˘ pozdûji podlehl grafióze). Park je chránûn jako kulturní památka. Ze savcÛ se vyskytují napfi. li‰ka, srnec, zajíc, u sídel kuna skalní, jeÏek aj. Pfii migraci se na Beãvû vzácnû objeví vydra. Ojedinûle se vyskytuje medvûd, byl zji‰tûn v srpnu 1997 na severním okraji Krhové, pohyboval se smûrem k Jasenici. Z netop˘rÛ se vzácnû vyskytuje vrápenec mal˘, ãastûj‰ími druhy jsou netop˘fii hvízdav˘, parkov˘, fiasnat˘, rezav˘, pestr˘, veãerní, velk˘, u‰at˘ a velkouch˘. Nejlépe je prozkoumána ptaãí fauna. Celkem byl zji‰tûn v˘skyt kolem 150 druhÛ ptákÛ, z toho 95 druhÛ hnízdí. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (do okolí mûsta zaletuje za potravou z lesÛ nad Oznicí a Jarcovou, od Hosta‰ovic a z lesa Doubravy u Kladerub a Nûmetic, kde má svá hnízda), kos horsk˘ (1 aÏ 3 páry hnízdí ve smrkov˘ch lesích jiÏnû nad Vichurami, je to nejzápadnûji vysunuté hnízdi‰tû v rámci Vsetínsk˘ch vrchÛ), jestfiáb lesní (lesy nad Hrachovcem, Poliãnou a v BrÀovû, celkem 1 aÏ 2 páry), sluka lesní (zejména v Podlesí). Je‰tû zaãátkem 90. let se jihov˘chodnû od mûsta, nad Podlesím ojedinûle vyskytoval jefiábek lesní. Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny to jsou: krutihlav obecn˘ (1 aÏ 2 páry Poliãná, nejãastûji na kfiovinatém svahu s ovocn˘mi stromy Junákov, ojedinûle bude i na jin˘ch místech), pûnice vla‰ská (Poliãná: 3 aÏ 4 páry kfioviny Junákov, 1 pár kfioviny Bojkov), Èuh˘k obecn˘ (celkem 30 aÏ 50 párÛ, z toho asi 10 párÛ kfioviny severnû od Poliãné), koroptev polní (je jiÏ vzácná, ojedinûlé páry Krhová, Hrachovec, Poliãná, Podlesí, BrÀov), kfiepelka polní (na polích severozápadnû a západnû od Poliãné 2 aÏ 5 volajících sameãkÛ, v okolí mokfiadu Rybníky u Hrachovce b˘vají 1 aÏ 2 sameãci, ojedinûle na polích v jin˘ch místech v údolí obou Beãev), chfiástal polní (pravidelnû u Hrachovce, tam je na loukách i v polích roãnû 2 aÏ 7 volajících sameãkÛ, ojedinûle v okolí Poliãné), bramborníãek hnûd˘ (1 pár Rybníky u Hrachovce, 1 pár v˘chodnû od Hrachovce), bramborníãek ãernohlav˘ (1 pár Rybníky u Hrachovce, 1 aÏ 2 páry u Ïeleznice Poliãná, 1 pár u Ïeleznice Krhová, 1 pár u silnice západnû nad Jufiinkou). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ

se vyskytují: Ïluva hajní (listnaté lesíky: 1 pár jiÏnû od Poliãné u Beãvy, 1 pár severnû od Poliãné pod kfiovinami v údolí Beãvy nebo pfiímo v lese Junákov, 1 pár listnaté lesíky na Jufiince v okolí rybníãkÛ, 1 pár vodárenské území Hrachovec), ledÀáãek fiíãní (v nûkter˘ch letech hnízdí na Beãvû u Jufiinky, na potoku Louãka aj., ãasto jej lze vidût pfii pfieletu v létû a na podzim), skorec vodní (nejãastûji v zimû na Beãvû, hnízdí na potoku Bynina a na Beãvû u Ïelezniãního mostu), strakapoud mal˘ (ojedinûle hnízdí v okolí zahrad a v listnat˘ch lesících, napfi. 1 pár u Beãvy na Jufiince, 1 pár zahrady v Poliãné na jiÏním okraji, 1 pár v Byninû, 1 pár vodárenské území Hrachovec apod.), rehek zahradní (okrajové ãásti mûsta v zahradách - v kaÏdé místní ãásti 1 aÏ 2 páry, v nûkter˘ch letech 1 pár v parku u zámku Kinsk˘ch) a ãáp bíl˘ (1 pár mnoho let hnízdí na komínû gobelínky v centru mûsta, dal‰í pár hnízdí v Poliãné). Vala‰ské Mezifiíãí je jedin˘m znám˘m hnízdi‰tûm strakapouda jiÏního v okrese, ve druhé polovinû 90. let zde hnízdily 3 aÏ 4 páry roãnû, v jednom pfiípadû i na velmi ru‰né ulici Králova. V˘znamnou ornitologickou lokalitou se stává mokfiad Rybníky u Hrachovce, kde hnízdí nûkolik vzácn˘ch mokfiadních druhÛ. Velmi vzácnû se na mokfiadu vyskytuje ãírka obecná, která tam v roce 1999 dokonce vyhnízdila (je to jedin˘ pfiípad hnízdûní ve vsetínském okrese v 90. letech). Z dal‰ích vzácn˘ch druhÛ tam hnízdí chfiástal kropenat˘, v dobû tahu se pravidelnûji vyskytuje bekasína otavní a nûkolikrát byl zji‰tûn vzácn˘ zatoulanec konipas citronov˘, kter˘ má nejbliωí pravidelná hnízdi‰tû aÏ v Polsku. Volavka popelavá se pravidelnû objevuje v okolí Beãvy a mokfiadÛ. Od konce 90. let se vzácnû v okolí mûsta vyskytuje v˘r velk˘. V roce 1998 byl nalezen jeden uhynul˘ v˘r v Podlesí, kde narazil do elektrick˘ch drátÛ. Je‰tû v polovinû 80. let hnízdila na ‰tûrkovnû, západnû od Beãvy pod Jufiinkou kolonie bfiehulí. Jáma byla kolem roku 1988 zasypána a zahrnuta do pole. Bfiehule dnes vzácnû hnízdí o nûkolik kilometrÛ k severozápadu a ve mûstû ji v souãasnosti uvidíme jen v dobû tahu nad Beãvou spoleãnû s jifiiãkami a vla‰tovkami (obvykle v první polovinû kvûtna). V dobû tahu se na Beãvû objeví fiada vodních ptákÛ, obãas i vzácnûj‰í druhy (napfi. morãáci, pisík obecn˘, kulík fiíãní, ostralka ‰tíhlá, hohol severní apod.). Z plazÛ se vyskytují bûÏné druhy, napfi. uÏovka obojková, je‰tûrka obecná a slep˘‰ obecn˘.V cihelnû Hrachovec Ïije vitální populace uÏovky hladké. Z obojÏivelníkÛ se kromû obecnû roz‰ífien˘ch druhÛ (skokan hnûd˘, ropucha obecná) vyskytují rosniãka zelená (Rybníky u Hrachovce, rybníãky u Jufiinky aj.), skokan ‰tíhl˘, skokan skfiehotav˘, ropucha zelená, kuÀka Ïlutobfiichá (Rybníky u Hrachovce) a ãolek obecn˘ (nad Poliãnou). Bohatû je zastoupena fauna ryb, celkem se vyskytuje 37 druhÛ, z toho 15 druhÛ jsou pÛvodními obyvateli okolních tokÛ, zejména v Beãvû. Nejvût‰í druhová pestrost je v Beãvû. Nejhojnûj‰ími zde jsou hrouzek obecn˘, pstruh obecn˘, jelec tlou‰È, ouklejka pruhovaná a parma obecná, dále stfievle potoãní, ostroretka stûhovavá, mfienka pruhovaná a vranka obecná. Ze vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují napfi. podoustev, jelec proudník, ‰tika, hrouzek KesslerÛv, mník jednovous˘, úhofi fiíãní. Ojedinûle se vyskytují druhy uniklé z nádrÏí, napfi. hlavatka, sumec, kapr, cejn velk˘, cejnek mal˘, bolen drav˘, perlín a fiada dal‰ích druhÛ.V rybnících v okolí mûsta se chová fiada dal‰ích druhÛ, napfi. candát, tolstolobik, tolstolobec, lín, amur bíl˘ a jiné. Ze zavleãen˘ch druhÛ se ve vodách vyskytují napfi. stfievliãka v˘chodní a slunka obecná. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch se na kvetoucích loukách pravidelnû vyskytuje otakárek fenyklov˘. Dfiíve se vyskytoval i brouk roháã obecn˘, od konce 80. let v‰ak nebyl pozorován.

434

Z geomorfologick˘ch jevÛ jsou v˘znamn˘mi lokalitami skála MedÛvka v BrÀovû a BraÏiska na jiÏním okraji Poliãné u Jarcové. Obû lokality pfiedstavují v˘chozy vrstev hornin, které mají velk˘ v˘znam pro studium geologie okolní oblasti. âást katastru Krhové leÏí v CHKO Beskydy. V okolí mûsta není dosud Ïádné maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území.V pfií‰tích letech se pfiipravuje nûkolik území se zv˘‰en˘m stupnûm ochrany. V první fiadû to jsou mokfiad Rybníky a louky Vichury v k. ú. Hrachovec, dále kfiovinat˘ svah u Junákova západnû od Poliãné, meandry Louãky v Poliãné a skála MedÛvka. Dal‰ími v˘znaãn˘mi územími s ochranáfisk˘m v˘znamem je park u zámku Kinsk˘ch, les Junákov, listnaté lesíky nad Ïeleznicí mezi mûstem, Krhovou a Za‰ovou, kfioviny Bojkov u Poliãné aj., u kter˘ch bude zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany jako VKP.

Vala‰ské Pfiíkazy LeÏí v údolí na rozhraní Bíl˘ch Karpat a Vizovické vrchoviny v nadmofiské v˘‰ce 425 m (Brumovka na jiÏním okraji katastru) aÏ 770 m (Kyjanice). Svou rozlohou 233 ha a poãtem obyvatel 235 (1999) je nejmen‰í obcí okresu. Zástavba je nakupena do jednoho shluku podél soutokÛ boãních vodoteãí s Brumovkou a je tvofiena prakticky jen zdûn˘mi domky. Lesy zaujímají 34,8 % rozlohy, témûfi v‰echny jsou tvofieny smrkov˘mi monokulturami. Smrky jsou vzhledem k nízké nadmofiské v˘‰ce více náchylné na pÛsobení ‰kodliv˘ch faktorÛ prostfiedí. Listnaté porosty jsou nepatrného rozsahu, nacházejí se poblíÏ vodoteãí. Obcí protéká fiíãka Brumovka, která má v rámci katastru je‰tû dva malé pfiítoky. Mimo zástavbu jsou vodoteãe v neupraveném korytû, ãasto i s vyvinut˘m bfiehov˘m porostem z listnat˘ch stromÛ. Flóra obce není zatím probádaná. O v˘skytu vzácnûj‰ích druhÛ nejsou údaje. Na Ïelezniãním náspu lze v‰ak oãekávat nûkteré fiídké a mizející druhy v˘slunn˘ch a such˘ch stanovi‰È jako matefiídou‰ku, dobromysl apod. Mykologicky je oblast neprobádaná. Pfii dvou exkurzích bylo zji‰tûno pouze kolem 30 bûÏn˘ch druhÛ hub. Stromy. V obci je nûkolik topolÛ s pozoruhodn˘mi dimenzemi. V˘znamná je lípa jiÏnû od zástavby na samém okraji silnice, ta v‰ak leÏí jiÏ v katastru Poteãe na území okresu Zlín. Z dal‰ích velk˘ch stromÛ lze na katastru oãekávat lípy a duby, pfiípadnû v zahradách hru‰nû. Fauna je rovnûÏ nedostateãnû známa. Ze savcÛ se vyskytují bûÏné druhy, napfi. srnec, zajíc, li‰ka, jeÏek, kuna skalní aj. Pfii dosavadních prÛzkumech bylo zji‰tûno 74 druhÛ ptákÛ, z toho je 54 hnízdících. Nízk˘ poãet ptaãích druhÛ je poznamenán pfiedev‰ím malou rozlohou katastru. Ze vzácnûj‰ích ptákÛ se vyskytují bramborníãek ãernohlav˘ (2 páry hnízdí na Ïelezniãním náspu), Èuh˘k obecn˘ (celkem v okolí obce hnízdí 5 aÏ 10 párÛ), ojedinûle se vyskytuje Ïluva hajní (listnaté bfiehové porosty u vodoteãí - pfiítokÛ Brumovky) a kfiepelka polní (v rÛzn˘ch letech 1 aÏ 3 volající sameãci). Z bûÏnûj‰ích druhÛ hnízdí Ïluna zelená (v nûkter˘ch letech 1 pár), rákosník zpûvn˘ (u drobn˘ch vodoteãí).V dobû letního tahu byl u farmy podél Ïeleznice zji‰tûn krutihlav obecn˘.

Z plazÛ lze oãekávat je‰tûrku obecnou (okolí Ïeleznice), uÏovku hladkou (okolí Ïeleznice, zahrádky) a uÏovku obojkovou (u vod). Z obojÏivelníkÛ se vyskytují ropucha obecná a skokan hnûd˘. Celkovû je pfiíroda obce nedostateãnû prozkoumána, ponûvadÏ území bylo dosud mimo zájem pfiírodovûdcÛ.

Velká Lhota Velká Lhota leÏí na severozápadním okraji Vsetínsk˘ch vrchÛ severnû od pfiehrady Bystfiiãka 377 m (nádrÏ Bystfiiãka) aÏ 695 m (Vrch HÛra). Rozlohou 932 ha patfií k men‰ím, a poãtem 402 obyvatel (1999) k mal˘m obcím okresu. Zástavba je tvofiena dvûma hlavními osadami - Velkou Lhotou a Malou Lhotou (pÛvodnû byla kaÏdá samostatnou obcí), chatovou osadou u pfiehrady a ãetn˘mi pasekáfisk˘mi usedlostmi ve v˘chodní ãásti území. Krajináfisky nevhodné jsou stavby velk˘ch hal pod vrcholem hfibetu, které nechalo postavit b˘valé JZD v 80. letech.V obci, zejména v‰ak v místní ãásti Velká Lhota, se zachovalo více dfievûn˘ch domkÛ, z nichÏ památkovû nejcennûj‰í je dfievûn˘ kostel. Lesy pokr˘vají 36,1 % plochy. Nevytváfiejí vût‰í komplex, jsou tvofieny vût‰inou jen smrkov˘mi monokulturami. Rozlehlej‰í listnat˘ les je v˘chodnû od Pálenisek, dal‰í drobné listnaté lesy se nacházejí rozpt˘lenû v zemûdûlské krajinû v depresích a u tokÛ. Listnat˘ les s bukem se nachází jiÏnû pod Ostr˘m vrchem nad pfiehradou. Zemûdûlská krajina byla negativnû ovlivnûna ãinností JZD v 70. a 80. letech, mimo intravilán byly prakticky v‰echny plochy intenzivnû obhospodafiovány, zároveÀ probûhla rekultivace spolu s likvidací rozpt˘lené zelenû a scelením do velk˘ch celkÛ. Od poloviny 90. let leÏí ãást luãních pozemkÛ ladem. Vût‰í potok (Bystfiice) zasahuje na území katastru jen okrajovû. Jinak se v obci nachází jen nûkolik drobn˘ch potÛãkÛ, v intravilánu hlavního sídla (Velká Lhota) je tok zãásti upraven. O v˘skytu vzácnûj‰í flóry nejsou prakticky Ïádné údaje. Jednak je to zpÛsobeno fádnûj‰í zemûdûlskou krajinou, kde byla vût‰ina luk zrekultivována a intenzivnûji vyuÏívána b˘val˘m JZD Bystfiiãka, a jednak nedostateãn˘m pfiírodovûdn˘m prÛzkumem. Krajina v okolí obce není pro botaniky pfiíli‰ zajímavá, takÏe ji i málo nav‰tûvují. Ze vzácnûj‰ích druhÛ rostlin jsou známy pouze údaje o jednom druhu orchideje, která roste na jihov˘chodním okraji k. ú. Velká Lhota - je to prstnatec FuchsÛv. Pfiedpokládáme v‰ak, Ïe se v okolí obce, zejména ve v˘chodní ãásti, vyskytuje je‰tû nûkolik dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ rostlin (na loukách a podél okrajÛ lesa lze pfiedpokládat vstavaã muÏsk˘, vemeník dvoulist˘, prstnatec májov˘ aj., zajímavûj‰í lesní druhy mohou b˘t v listnat˘ch lesích v˘chodnû od Pálenisek atd.). Zavleãenou a nevítanou invazní rostlinou na katastru je kfiídlatka sachalinská. Její vût‰í porost se nachází u hranice s k. ú. Malá Bystfiice v okolí b˘valé ‰koly, na pravém bfiehu toku Bystfiice. Je nutné ji dÛslednû likvidovat. Z v˘znaãn˘ch stromÛ se na území obce nacházejí dva mohutné duby v osadû Malá Lhota. Jeden z nich je sice po‰kozen neodborn˘m ofiezem v minulosti, oba v‰ak mají svou velikostí parametry na vyhlá‰ení za památné stromy, jejich vûk se pohybuje kolem 200 let. Na území bude více velk˘ch stromÛ, je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum.

435

Ze savcÛ se vyskytují bûÏnûj‰í druhy, napfi. li‰ka, zajíc, srnec, kolãava, u sídel kuna skalní, jeÏek apod. Z ptákÛ bylo zji‰tûno kolem 83 druhÛ, z toho 69 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (na pfieletu, hnízdí v okolních obcích), datel ãern˘ (jen na pfieletu), krkavec velk˘ (na pfieletu, 1 pár mÛÏe zahnízdit v okolních smrkov˘ch lesích), kos horsk˘ (ve smrkov˘ch lesích v okolí hnízdí kolem 10 párÛ). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují chfiástal polní (v nûkter˘ch letech aÏ 7 volajících samcÛ, z toho u Malé Lhoty 1 aÏ 2), kfiepelka polní (pouze v nûkter˘ch letech, u Malé Lhoty 1 aÏ 3 volající sameãci, nad osadou Velká Lhota v nûkter˘ch letech 1 sameãek), bramborníãek ãernohlav˘ (1 pár u cesty jiÏnû od osady Malá Lhota), bramborníãek hnûd˘ (1 pár severozápadnû od Malé Lhoty), lindu‰ka luãní (v nûkter˘ch letech 1 pár severozápadnû od Malé Lhoty, 1 pár na v˘chodním okraji Velké Lhoty pod Malíky), Èuh˘k obecn˘ (roztrou‰enû u kfiovin, celkem kolem 15 párÛ), pûnice vla‰ská (v nûkter˘ch letech hnízdí 1 pár v pásu kfiovin západnû od Malé Lhoty). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytuje rehek zahradní (po 1 páru v kaÏdé osadû a také u nûkter˘ch pasekáfisk˘ch usedlostí). Zajímav˘ je v˘skyt dvou druhÛ na‰ich cvrãilek, které v okolí vrcholové cesty nad Velkou Lhotou v˘raznûji zv˘‰ily svou populaci aÏ v prÛbûhu 90. let - jedná se o cvrãilku fiíãní (v okolí vrcholu b˘vá 4 aÏ 10 zpívajících sameãkÛ) a cvrãilku zelenou (tamtéÏ zpívá 2 aÏ 5 sameãkÛ. Oba druhy sv˘m cvrãiv˘m zpûvem vytváfiejí typickou zvukovou kulisu nocí od konce kvûtna do zaãátku ãervence (zejména cvrãilka fiíãní). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se v okolí obce dfiíve vyskytovali jefiábek lesní (poslední zji‰tûní je z roku 1988) a koroptev polní (poslední zji‰tûní z roku 1991, lokalita Padûlky v k.ú.Velká Lhota). Z plazÛ se vyskytují bûÏné druhy jako uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘ a je‰tûrka Ïivorodá. Z obojÏivelníkÛ se vyskytuje skokan hnûd˘ a ropucha obecná. U obou uveden˘ch skupin by se v‰ak pfii dÛkladnûj‰ím prÛzkumu zjistily dal‰í druhy. O zajímavûj‰ích bezobratl˘ch nejsou údaje, lze v‰ak oãekávat vzácnûj‰í v˘skyt otakárka fenyklového a dal‰ích mot˘lÛ. Ke geomorfologick˘m zajímavostem patfií drobné skalní v˘chozy na MedÛvce a v˘chodnû od Pálenisek. V˘chodní ãást k. ú. Velká Lhota leÏí v CHKO Beskydy. V okolí obce není v souãasnosti vyhlá‰eno Ïádné maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území. Zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany bude mít pás kfiovin s mezí západnû od Malé Lhoty (registrace VKP). K objektÛm zv˘‰ené ochrany budou patfiit také mohutné duby na Malé Lhotû. Okolí obce je v‰ak nutné je‰tû detailnûji prozkoumat, zejména skalní v˘chozy a ochranáfisky hodnotnûj‰í listnaté lesy a louky, kde lze oãekávat i zajímavé nálezy.

Velké Karlovice Obec je situována na rozhraní Vsetínsk˘ch vrchÛ a JavorníkÛ v nadmofiské v˘‰ce 495 m (Beãva pod údolím Bzové) aÏ 1024 m (Vysoká). Poãtem 2715 obyvatel (1999) patfií k vût‰ím obcím okresu,rozlohou 8 079 ha je nejvût‰í obcí okresu. Obec zahrnuje dvû katastrální území - Velké Karlovice a Malé Karlovice, která historicky vznikla podle pfiíslu‰nosti k dvûma rÛzn˘m panstvím (RoÏnovskému a Vsetínskému). Hlavní ãást sídla leÏí v údolí Vsetínské Beãvy v okolí Obecního

436

úfiadu, lokálnû vût‰í nakupení zástavby je v místních ãástech Léskové,TísÀavy, PodÈaté, Pluskovec, Bzové, Jezerné a MiloÀov. Rozpt˘lená zástavba, ãasto i zachoval˘ch dfievûn˘ch staveb, je rozseta porÛznu na vût‰inû katastru. Lesy zaujímají 74,4 % rozlohy, coÏ je nejvíce ze v‰ech obcí okresu. Vût‰ina lesÛ je v‰ak tvofiena nepÛvodními monokulturami smrku. Pouze na nûkolika zpravidla nevelk˘ch plochách se dodnes zachovaly pfiírodû blízké bukové lesy s jedlí a javorem klenem, vût‰inou v ãásti obce Léskové, v˘jimeãnû v PodÈatém, Jezerném a v Pluskovci.V Léskovém se také nachází jeden z nejhodnotnûj‰ích a nejkrásnûj‰ích jedlobukov˘ch pralesÛ v oblasti Moravskoslezsk˘ch Beskyd, NPR Razula, se svou typickou flórou a faunou. Dal‰í hodnotn˘ zbytek bukového lesa se star˘mi stromy a s typickou faunou se nachází v Léskovém, asi 1 km jihov˘chodnû od lesní správy (nad ml˘nem) a v údolí Dynãák. Hlavním tokem je Vsetínská Beãva, která v katastru obce pramení pod Trojaãkou. V rámci obce nedosahuje vût‰í velikosti stejnû jako druh˘ nejvût‰í potok - PodÈaté. Oba toky jsou v sídlech ãásteãnû zregulovány, bfiehy jsou v‰ak místy dosti zachovalé a umoÏÀují existenci bohaté fauny i flóry podhorsk˘ch tokÛ s ãistou a chladnûj‰í vodou (jepice, po‰vatky, chrostíci aj.). Obec je od roku 1996 napojena na âOV, tím do‰lo ke zlep‰ení ãistoty vody v Beãvû odtékající z katastru. Flóra je místy pomûrnû bohatá na ochranáfisky hodnotné druhy, v nejvy‰‰ích ãástech pfiistupují horské prvky (nápadn˘ je napfi. hofiec tolitovit˘, kter˘ roste v okolí Tfie‰tíku, Vysoké, pod Leme‰nou, v Dynãáku a jinde). V TísÀavách se na jediném místû vyskytuje hofiec kfiíÏat˘ (je to jediná lokalita v celém okrese). Z lesních druhÛ je v˘znamná pfiítomnost vrance jedlového (zejména smrkové lesy v Léskovém - pod âlovûãím, Babská, UzgruÀ, okolí Leme‰né, Razula a jinde), ãastá je plavuÀ vidlaãka a vzácnûji se vyskytuje plavuÀ puãivá (UzgruÀ, Babská, okolí âlovûãí). Velmi vzácnû se vyskytuje omûj pestr˘ (Babská), místy k˘chavice Lobelova (Kubánû v PodÈatém aj., ãetnûj‰í v˘skyt je mimo okres na hlavním hfibetu JavorníkÛ pod Velk˘m Javorníkem). Pravidelnû se vyskytují orchideje, v 90. letech bylo zji‰tûno 10 druhÛ. Nejnápadnûj‰í je koncem kvûtna kvetoucí prstnatec bezov˘ (vût‰í populace roste nad MiloÀovem u osady Hanzlová, dále na v˘chodní stranû Koncové, men‰í jsou v PodÈatém, Jezerném a jinde), dále se vyskytují napfi. pûtiprstka ÏeÏulník (horské louky, napfi. na Koncové, v Babské, na Uzgruni, v Dynãáku, v závûru Bzového aj.), vemeník dvoulist˘, kru‰tík ‰irolist˘, prstnatec FuchsÛv (pod Vysokou, Babská, PodÈaté aj.), hlavinka horská (zejména louky U PlankÛ na Koncové, na horním konci údolí Léskové a jiÏnû od kóty Bzov˘), vstavaã muÏsk˘ (roztrou‰enû, zejména Léskové, Bzové aj.) a kru‰tík bahenní (roste na dvou mokfiadech v MiloÀovû). K nejvzácnûj‰ím orchidejím náleÏí korálice trojklanná, jejíÏ v˘skyt byl po mnoha letech znovu potvrzen v Pluskovci v roce 1998 (je to v souãasnosti jediné známé nalezi‰tû v okrese). Nejhojnûj‰í orchidejí je prstnatec májov˘, nachází se roztrou‰enû na mokfiadních, a ve vût‰ím mnoÏství na kosen˘ch loukách. Nejvût‰í nalezi‰tû jsou v Léskovém - pod Kováfikami (UzgruÀ), v˘chodnû nad celnicí a severnû nad ·pinery. Na nûkolika místech se dodnes zachovaly zbytky jalovcov˘ch pastvin s pestrou flórou (napfi. U PlankÛ na Koncové, za rekreaãním objektem Správy a údrÏby silnic v Kubánû, âlovûãí, mezi Jezern˘m a Bzov˘m, pod Pálenicí, u Oslového, nad potokem Lopu‰ánky, jiÏnû pod kótou Bzov˘ aj.). ¤ada z nich v‰ak jiÏ není obhospodafiována extenzivní pastvou a pfii absenci aspoÀ náhradní údrÏby (kosení) jim v prÛbûhu pfií‰tích desetiletí hrozí zánik. Z dal‰ích vzácnûj‰ích rostlin, které jsou ohroÏeny na existenci, se v rámci obce je‰tû sporadicky vyskytují: kociánek dvoudom˘ (Léskové - UzgruÀ a nad Petfieky, Kubánû, Bzové, Pálenice, aj.), trliãník brvit˘ (Léskové, PodÈaté aj.), na mokfiadních biotopech pak

meãík stfiechovit˘, tolije bahenní (MiloÀov, Léskové pod Beskydem a v okolí celnice) a vachta trojlistá (pouze tfii lokality v Léskovém), u lesních potokÛ kamziãník rakousk˘ (TísÀavy, Dynãák, Babská), z dal‰ích druhÛ zvonek okrouhlolist˘ (âlovûãí, TísÀavy - Kysuãanka), lilie zlatohlavá (MiloÀovky, Bafiina pod Beskydem aj.), pcháã bezlodyÏn˘ (v roce 1993 zji‰tûn na posledních tfiech lokalitách, kde vymírá v dÛsledku sukcese lesa - pod âlovûãím nad Petfieky, v závûru Pluskovce pod Javorníãkem a v PodÈatém jiÏnû pod vrcholem Lopu‰ná). V závûru údolí Bzové se nachází rozsáhlej‰í porost vfiesu, pravdûpodobnû nejvût‰í v povodí Vsetínské Beãvy, men‰í porosty jsou pod Pálenicí. Z nevítan˘ch invazních druhÛ rostlin se v obci vyskytuje silná populace bol‰evníku velkolepého v lokalitû PodÈaté - Noclehy, která se donedávna neru‰enû ‰ífiila po toku Beãvy pfies cel˘ okres a jednotlivé rostliny lze podél toku stále je‰tû nalézt. Men‰í populace se nachází pod Solánûm. Zatím se v obci ojedinûle vyskytuje kfiídlatka japonská, obvykle u drobn˘ch tokÛ i na rumi‰tích (Pluskovec, hfibitov u kostela, tok v PodÈatém, Jezerné). Obû rostliny je nutné dÛslednû likvidovat, dokud to je‰tû je moÏné. Oblast Velk˘ch Karlovic patfií po stránce mykologické k nejcennûj‰ím v okrese. Vedle mnoÏství bûÏn˘ch druhÛ, z nichÏ nûkteré jsou sbírány praktick˘mi houbafii, zde byly nalezeny i velmi vzácné taxony, napfi. pórnatka brvitá (v roce 1994 zji‰tûna v Razule, byl to tehdy první v˘skyt na Moravû), lo‰ák rezav˘, bondarzevka horská, korálovec jedlov˘, korálovec bukov˘, kotrã kadefiav˘, kotrã NûmcÛv, kyj uÈat˘, vláknice bezová, slizeãka porcelánová, nûkteré vzácné holubinky a ryzce. Ze vzácnûj‰ích hfiibovit˘ch byly nalezeny napfi. kfiemenáã borov˘, kfiemenáã smrkov˘, kozák ãervenající, hfiib nachov˘ a hfiib rudonachov˘. V˘znamné mykologické lokality se nacházejí v PodÈatém, Pluskovci, Pluskoveãku, Léskovém, Jezerném, Bzovém a v NPR Razula. V obci se nachází fiada pozoruhodn˘ch stromÛ. Nejcennûj‰ími z nich jsou tisy, v obci jsou celkem ãtyfii. Dva tisy rostou v Léskovém na Bafiinû pod Beskydem (jeden velk˘ a druh˘, nedávno nalezen˘, men‰í strom), dal‰í jsou v PodÈatém a v Jezerném. âasto se vyskytují mohutné lípy - napfi. na Oslovém, severov˘chodnû od Osloveãku, v okolí b˘valé farmy JZD v Jezerném u hlavní silnice, na MachÛzkách u silnice, v Léskovém pod hotelem Lanterna a na kopeãku u ·pinerÛ, v Pluskovci u Ïelezniãního pfiejezdu a na hfibetu mezi Pluskovcem a Pluskoveãkem, dále u kostela (v roce 2000 musely b˘t z bezpeãnostních dÛvodÛ skáceny, byly usychající), u muzea, u Obecního úfiadu, v závûru údolí Bzové, v Kubánû aj. Mimo prales Razula se v okolí obce nachází nûkolik desítek vzrostl˘ch bukÛ - nejvût‰í je památn˘ buk na Bafiince. Dal‰í mohutné buky jsou v Léskovém. Na hfibetu mezi údolími Velká HanzlÛvka (Rybjanka) a MiloÀov severnû od místní samoty Hanzlová roste celkem asi deset mohutn˘ch stromÛ, z toho dva patfií ke ãtvefiici nejvût‰ích bukÛ v okrese. Nûkolik památnû vzrostl˘ch bukÛ se nachází také v lesích pod Kováfikami (na Uzgruni) a dal‰í dva v lese v˘chodnû od PetfiekÛ (asi 1 km severnû nad ·pinery); jeden z nich patfií k pûtici nejvût‰ích bukÛ v okrese. Pozoruhodnûj‰í buky se nacházejí na b˘val˘ch pastvinách porÛznu v okolí samot na pasekách (napfi. na Soláni u turistické trasy) a ve zbytcích star˘ch bukov˘ch lesÛ (napfi. PodÈaté jihozápadnû od rozcestí). âetné jsou staré jilmy - nejvût‰í jsou v Léskovém na Bafiinách (pod Beskydem) a pod hotelem Lanterna (zde je celé stromofiadí), dal‰í mohutn˘ jilm roste jiÏnû od závodní dostihové dráhy nad Ïeleznicí, vût‰í jilmy jsou na horním konci Pluskovce na v˘chodní stranû.Nejvût‰í javor klen roste v Léskovém u celnice a na Bafiinách, dále se nacházejí v Léskovém u Beãvy pod ·pinery, u samoty nad Beãvou severozápadnû od Obecního úfiadu. Velk˘ jasan s nadmûrnû vyvinut˘mi kofienov˘mi nábûhy roste u boãní cesty v Kubánû (PodÈaté).

Z fauny se vyskytují bûÏné druhy savcÛ, napfi. zajíc, li‰ka, jezevec, srnec, jelen, kuna lesní, v okolí sídel je hojná kuna skalní. Rys se vyskytuje v odlehlej‰ích ãástech katastru. Medvûd se více ménû pravidelnû vyskytuje jiÏ od konce 70. let. Vlk byl zji‰tûn nûkolikrát v letech 1995 - 1996 a na jafie 1999 na v˘chodním a jiÏním okraji katastru.Z drobn˘ch savcÛ je nejzajímavûj‰í v˘skyt my‰ivky horské v Kubánû, vzácnûji se vyskytují hrabo‰ík podzemní, rejsek horsk˘ (napfi. PodÈaté pod Leme‰nou) a hrabo‰ mokfiadní. BûÏnû se vyskytují netop˘fii, byli zji‰tûni napfi. netop˘r velk˘, netop˘r vodní, netop˘r severní, netop˘r veãerní a netop˘r u‰at˘. Z ptákÛ bylo zji‰tûno celkem 110 druhÛ, z toho 89 druhÛ hnízdí. Velmi dobfie byla prozkoumána avifauna pfiímo v obci podél hlavní silnice a také v pralese Razula. Ve Velk˘ch Karlovicích se nejdéle z celého povodí Vsetínské Beãvy udrÏela vymírající populace tetfieva hlu‰ce. Je‰tû v první polovinû 70. let se bûÏnû vyskytoval v Babské, v okolí Vysoké, v Rybjance, pod Leme‰nou a jinde. Poslední hnízdûní bylo zji‰tûno v roce 1983 na hfibetû mezi Rybjankou a MiloÀovem, v˘skyty posledních jedincÛ jsou registrovány ze zaãátku 90. let z Dynãáku a okolí Leme‰né. U dal‰ích pozorování je‰tû z pozdûj‰ích let nelze jiÏ vylouãit ptáky populace, která byla vysazena v letech 1996 - 1997 u Karolinky. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se dále vyskytují ãáp ãern˘ (1 pár hnízdí v Razule a 1 pár v PodÈatém na severov˘chodním svahu Lopu‰né, za potravou zalétá na celé území obce), jefiábek lesní (MiloÀov, Babská, pod Vysokou, Dynãák a jinde), strakapoud bûlohfibet˘ (Razula, Dynãák, pod Vysokou, Léskové jiÏnû od rozcestí Babská), Ïluna ‰edá (Razula, Babská), datel ãern˘ (Razula, Dynãák, Babská, Vysoká, PodÈaté aj.), datlík tfiíprst˘ (smrkové lesy v Léskovém - v Dynãáku a jiÏnû nad koupali‰tûm, Babská), kulí‰ek nejmen‰í (Babská, Dynãák), s˘c rousn˘ (Babská, MiloÀov), holub doupÀák (Razula, Dynãák) a lejsek mal˘ (Razula, Dynãák, Babská, pod Vysokou, TísÀavy pod Velk˘m Javorníkem, bfiehov˘ porost Beãvy pod hotelem Tatra). Ve smrkov˘ch lesích v okolí luk a pastvin pravidelnû na vût‰inû území hnízdí kos horsk˘ (na celém území obce hnízdí nejménû kolem stovky párÛ). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují lindu‰ka luãní (Vysoká, Javorníãek, Koncová), bramborníãek hnûd˘ (vût‰í louky nebo pastviny v údolí Beãvy, v PodÈatém, Javorníãku a Jezerném), bramborníãek ãernohlav˘ (1 pár hnízdí u Ïeleznice mezi Pluskovcem a koneãnou dráhy), chfiástal polní (kaÏdoroãnû b˘vá celkem 8 aÏ 15 volajících sameãkÛ, na vût‰ích loukách), Ïluna zelená (u sídel s vût‰ími lipami, celkem v obci 6 aÏ 8 párÛ). Z dal‰ích vzácn˘ch druhÛ se vyskytují ledÀáãek fiíãní (jen na pfieletu, v˘jimeãnû mÛÏe zahnízdit), dudek chocholat˘ (z jarního tahu i hnízdní doby jsou ojedinûlá pozorování, napfi. pod Beskydem v Léskovém), ostfiíÏ lesní (okolí Léskového, Jezerného, Bene‰ek, celkem hnízdí 1 aÏ 3 páry), vãelojed lesní (SoláÀ a okolí),

437

jestfiáb lesní (celkem hnízdí 3 aÏ 5 párÛ, Léskové, PodÈaté, MiloÀov, Jezerné), krkavec velk˘ (celkem hnízdí 3 aÏ 6 párÛ). Velmi vzácnû zalétne orel kfiiklav˘ ze slovenské ãásti Beskyd a JavorníkÛ. V zahradách a ve skupinách vût‰ích stromÛ (zejména lip) u samot a v intravilánu se fiídce vyskytují rehek zahradní a lejsek ‰ed˘, vzácnûji v obdobn˘ch biotopech, a navíc v bfiehov˘ch porostech Beãvy, hnízdí sedmihlásek hajní (Léskové pod hotelem Lanterna, centrum obce, MachÛzky, u rozcestí PodÈaté a jinde). Hojnûj‰ím obyvatelem tokÛ je konipas horsk˘ a místy i skorec vodní. Z plazÛ je na území obce v˘znamná populace zmije obecné, v celém povodí Vsetínské Beãvy je nejvût‰í. Zmije se vyskytuje na mnoha místech v Léskovém (napfi. i v údolní nivû Beãvy podél hlavní silnice), na Soláni, Bene‰kách, Vysoké, Javorníãku, Adamíky aj. Pravidelnû se vyskytuje uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky obecná a Ïivorodá. Byla zji‰tûna i uÏovka hladká, napfi. v Léskovém jihov˘chodnû od celnice, na Bafiince a Vysoké. Z obojÏivelníkÛ je hojn˘ skokan hnûd˘ (rozmnoÏuje se ve v‰ech rybníãcích a tÛních), ãastûj‰í jsou ropucha obecná, kuÀka Ïlutobfiichá, ãolek horsk˘ a mlok skvrnit˘, vzácn˘ je ãolek karpatsk˘ (Babská). Z ryb se pravidelnû vyskytují pstruh obecn˘ a vranka pruhoploutvá. Ze zajímavûj‰ích bezobratl˘ch ÏivoãichÛ na loukách vzácnûji zastihneme otakárka fenyklového a v létû v okolí lesních cest batolce duhového.Vyskytuje se mnoÏství druhÛ hmyzu, v létû jsou na kvûtnat˘ch horsk˘ch loukách a pasekách nápadní zejména mot˘li (perleÈovci, okáãi, baboãky, soumraãníci aj.) a brouci (napfi. tesafiíci). Silná populace raka se nachází v Jezerném, jedná se o kfiíÏence raka bahenního a fiíãního. Geologie, paleontologie a geomorfologie. K dal‰ím pfiírodním zajímavostem patfií jezero v Jezerném, které vzniklo ãásteãnû pfiirozenou cestou (sesuvem) a následnû umûlou úpravou odtoku vody. Nedávno byla v obci objevena paleontologická a geologická lokalita mající mezinárodní v˘znam. Jedná se o v˘chozy vrstev v záfiezu Vsetínské Beãvy severov˘chodnû od celnice v Léskovém (lokalita UzgruÀ). Vrstvy pocházejí z období druhohor a vznikly z mofisk˘ch usazenin pfied desítkami miliónÛ let. V tûchto vrstvách se nacházejí mikroskopické organismy, které mají z geologického hlediska mimofiádn˘ v˘znam pro datování stáfií hornin i na vzdálen˘ch lokalitách (je to modelová lokalita pro srovnávací studie v celé Evropû). Geologové lokalitu navrhují na národní pfiírodní památku. Dal‰ími pfiírodovûdecky zajímav˘mi místy, vytvofien˘mi ov‰em pfiiãinûním ãlovûka, jsou hromady kamení (tzv. agrární haldy) vysbírané z okolních zemûdûlsk˘ch pozemkÛ v prÛbûhu posledních staletí. Na nûkolika lokalitách jsou vytvofieny doslova kamenné valy, místnû zvaná hromadiska nebo v˘skydû, dlouhé desítky metrÛ (ojedinûle i pfies 100 m). Na tûchto biotopech vznikly velmi pfiíhodné podmínky zejména pro plazy, hojné jsou je‰tûrky, ale také pro ostatní faunu i flóru kamenit˘ch stanovi‰È; jsou v˘znamné také z hlediska v˘skytu vzácn˘ch li‰ejníkÛ. Dosud nebyly tyto biotopy systematicky zkoumány. Nejvût‰í kamenné valy jsou na Javorníãku, na jiÏním okraji Pluskovce, men‰í jsou v Léskovém pod Beskydem (severozápadnû od památného tisu, lokalita Bafiiny) a na Uzgruni, dále na hfibetu nad MiloÀovkami a v MiloÀovû. Celé území leÏí v CHKO Beskydy. Z maloplo‰n˘ch zvlá‰tû chránûn˘ch území je zatím vyhlá‰ena jen jedna lokalita, a to Národní pfiírodní rezervace Razula. Z dal‰ích lesních stanovi‰È mají parametry na ZCHÚ nûkteré bukové a jedlobukové porosty v Léskovém (jihov˘chodnû od roz-

438

cestí Babská, Dynãák). Vût‰í mnoÏství ochranáfisky hodnotn˘ch lokalit najdeme mezi nelesními ekosystémy, které byly po nûkolik posledních staletí utváfieny zemûdûlskou ãinností ãlovûka. Jedná se zejména o jalovcové pastviny, ménû ãasto o kosené louky, které mají bohatou kvûtenu vãetnû orchidejí. Vût‰ina tûchto lokalit má parametry aspoÀ na pfiírodní památku. Zv˘‰en˘ stupeÀ ochrany je potfiebn˘ i pro louky s kamenn˘mi valy, pro jezero v Jezerném a dal‰í. V okolí obce jsou zajímavé turistické trasy s krásn˘mi v˘hledy do okolní kopcovité krajiny. Zejména jsou to trasy po hlavním hfibetu Vsetínsk˘ch vrchÛ (Tfie‰tík - Bene‰ky - SoláÀ) a JavorníkÛ (Na kasárni - Velk˘ Javorník - Javorníãek, dále na Kání, pfiehrada Stanovnice).

Vidãe Vût‰ina území leÏí v RoÏnovské brázdû (nejniωí místo 350 m n. m. - údolní dno RoÏnovské Beãvy na severozápadním okraji katastru), pouze malá jiÏní ãást území zasahuje do Vsetínsk˘ch vrchÛ (Polomec 603 m n. m.). Rozlohou 1 179 ha a poãtem 1 601 obyvatel (1999) patfií ke stfiednû velk˘m obcím okresu. Témûfi celé osídlení je soustfiedûno podél Maretkového potoka, nepoãetná rozpt˘lená zástavba se nachází jiÏnû od hlavní silnice. Lesy pokr˘vají 31,4 % plochy. V jiÏní ãásti katastru (napfi. Na Horách,Ve Snoze) jsou lesy tvofieny témûfi v˘hradnû nepÛvodními smrkov˘mi monokulturami s velmi chudou faunou a flórou. Zbytky pfiirozen˘ch a místy ochranáfisky velmi hodnotn˘ch listnat˘ch lesÛ se nacházejí v severní ãásti katastru (lokality Vápenka, Úlehle a zvlá‰tû Za Vodou). Otevfienou zemûdûlskou krajinu tvofií vût‰inou intenzivnû obhospodafiované pastviny a louky,v men‰í mífie také pole. Jedin˘m v˘znamnûj‰ím tokem obce je Maretkov˘ potok, do kterého ústí nûkolik mal˘ch levostrann˘ch pfiítokÛ, tekoucích z více zalesnûné jiÏní ãásti katastru. Maretkov˘ potok zÛstal v pfiírodnû zachovalej‰ím stavu pouze mimo intravilán, ve své dolní ãásti, kde protéká ãásteãnû pfiirozen˘m korytem. RovnûÏ bfiehové porosty si zachovaly relativnû pfiirozenou skladbu s dominující ol‰í. Na území se nachází nûkolik vodních tÛní, napfi. ve Vápence a v b˘valém lomu, které mají v˘znam jako drobná lokální refugia mokfiadní fauny. Flóra je v dÛsledku intenzivního zemûdûlského hospodafiení pomûrnû chudá na ochranáfisky hodnotné druhy. Botanicky zajímavûj‰í lokality se nacházejí v okolí vrchu Vápenka a na lokalitû Za Vodou. Na Vápence mÛÏeme ze vzácnûj‰ích rostlin najít napfi. pûtiprstku ÏeÏulník (ojedinûle byla nalezena aÏ v roce 2000), vstavaã muÏsk˘, prstnatec májov˘ a zemûÏluã men‰í. Pfied po‰kozením intenzivním zemûdûlstvím byla Vápenka v˘jimeãnou botanickou lokalitou. Napfi. ve 30. letech 20. století zde rostla i velmi vzácná orchidej su‰‰ích kvûtnat˘ch luk a pastvin, vstavaã osmahl˘. Vzácnûj‰í lesní druhy jsou soustfiedûny pfiedev‰ím v zachoval˘ch listnat˘ch lesích pfiiléhajících k fiece Beãvû. Najdeme tam nûkolik druhÛ lesních orchidejí, napfi. prstnatec FuchsÛv, okrotici dlouholistou, kru‰tík modrofialov˘, a jinak velmi vzácn˘ kru‰tík polabsk˘, jehoÏ zdej‰í lokalita je jednou z nûkolika v povodí RoÏnovské Beãvy. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ tam místy rostou l˘kovec jedovat˘, kyãelnice Ïláznatá a kfiivatec Ïlut˘. V okolí rákosiny, severnû pod Úlehlou, roste malá populace meãíku stfiechovitého. Na severním okraji katastru, nad místní ãásti Zubfií Za Vodou, byla teprve v roce 2000 nalezena vzácná kapradina hadilka obecná.

K nejmohutnûj‰ím stromÛm v ‰ir‰ím okolí patfií star˘ dub, kter˘ roste v lesích nad Beãvou. Sv˘m obvodem pfies 500 cm je to tfietí nejvût‰í dub v okrese. Ze savcÛ se vyskytují napfi. srnec, prase divoké, zajíc, li‰ka, kuna skalní, jeÏek apod. Jelen se objeví fiídce. Na Beãvû se pravidelnû vyskytuje vydra. Z netop˘rÛ se vyskytují napfi. netop˘r velk˘, netop˘r vodní a netop˘r veãerní. Z ptákÛ bylo zji‰tûno 92 druhÛ, z toho je 76 hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (pravidelnû na pfieletu), Ïluva hajní (nepravidelnû hnízdí 1 aÏ 2 páry), lejsek mal˘ (1 aÏ 2 páry nepravidelnû hnízdí v listnat˘ch lesích nad Beãvou, je to zfiejmû nejníÏe poloÏené hnízdi‰tû v okrese), lejsek bûlokrk˘ (tamtéÏ hnízdí nûkolik párÛ) a strakapoud mal˘ (tamtéÏ hnízdí 1 aÏ 2 páry). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: kfiepelka polní (na polích severnû od obce se oz˘vají 2 aÏ 4 sameãci, nejvíce jich bylo v polovinû 90. let), chfiástal polní (na vût‰ích loukách se v rÛzn˘ch letech oz˘vají 2 aÏ 3 sameãci), bramborníãek hnûd˘ (na vlhãích loukách a pastvinách hnízdí 1 aÏ 2 páry, napfi. severnû od obce), pûnice vla‰ská (v kfiovinách severnû od obce hnízdí 3 aÏ 5 párÛ, je to jediné známé hnízdi‰tû na RoÏnovsku, dále smûrem k v˘chodnímu okraji okresu jiÏ nehnízdí), Èuh˘k obecn˘ (hnízdí na v‰ech kfiovinat˘ch místech, celkem desítky párÛ), Ïluna zelená (2 aÏ 3 páry hnízdí v obci a okolí na vût‰ích lípách). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: cvrãilka zelená (hnízdí na kfiovinami zarÛstajících loukách a na lesních pasekách, zejména severnû od obce, celkem 2 aÏ 3 páry), cvrãilka fiíãní (místy v bfiehovém porostu nebo v rozpt˘lené zeleni, celkem 2 aÏ 4 páry), strnad rákosní (1 pár v rákosinû severnû pod Úlehlou), ledÀáãek fiíãní (1 pár hnízdí na Beãvû, pravidelnû se zdrÏuje na tahu na Beãvû a na potoku Maretka), skorec vodní (1 aÏ 2 páry hnízdí, Beãva a Maretka). Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘ a je‰tûrka obecná. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují pravidelnû skokan hnûd˘, vzácnûji ropucha obecná, kuÀka Ïlutobfiichá, rosniãka zelená, ãolek obecn˘ a na jednom místû i ãolek velk˘. U ryb bylo na Beãvû zji‰tûno 10 druhÛ. Nejhojnûj‰ími druhy jsou hrouzek obecn˘, jelec tlou‰È, pstruh obecn˘ a ohroÏená stfievle potoãní, dále se vyskytují napfi. lipan podhorní, mfienka mramorovaná a parma obecná (u parmy zde leÏí horní hranice v˘skytu na RoÏnovské Beãvû) a nûkdy i silnû ohroÏená ouklejka pruhovaná.

Vigantice Vût‰ina území leÏí v RoÏnovské brázdû (nejniωí nadmofiská v˘‰ka 400 m je na HáÏovickém potoku, na západním okraji katastru). JiÏní ãást katastru zasahuje do Vsetínsk˘ch vrchÛ, kde jsou dosaÏeny nadmofiské v˘‰ky aÏ 730 m (hfibet Díly). Rozlohou 764 ha a poãtem 855 obyvatel (1999) patfií mezi men‰í obce okresu.Témûfi celá zástavba je soustfiedûna do jednoho celku podél HáÏovického potoka. Místy se nacházejí zachovalé dfievûné stavby s tradiãní architekturou. Lesy zaujímají 37,4 % plochy. JiÏnû od obce na svazích DílÛ se nacházejí témûfi v˘hradnû smrkové monokultury s velmi chudou faunou a flórou. Porosty s pestfiej‰í skladbou dfievin se nacházejí v severní ãásti katastru. Mezi pastvinami tam jsou rozpt˘leny zbytky listnat˘ch lesíkÛ s bukem, lípou, dubem, habrem. Na svahu vrchu Vysoká se nachází zajímav˘ smí‰en˘ porost buku s borovicí na pískovcov˘ch v˘chozech s chud˘mi pÛdami. Na strm˘ch severních svazích spadajících do údolí Beãvy se rovnûÏ udrÏelo nûkolik zbytkÛ bukov˘ch lesÛ, a také zde na nûkolika místech vystupuje skalní podloÏí aÏ na povrch. Otevfiená krajina je tvofiena témûfi v˘hradnû intenzivnûji obhospodafiovan˘mi pozemky, vût‰inou pastvinami, ménû loukami a poli. Mezi pastvinami se zvlá‰tû severnû od obce zachovaly izolované remízky nelesní zelenû. Nejvût‰ím tokem je HáÏovick˘ potok, kter˘ je v celé své délce tvrdû zregulován. Zleva pfiijímá men‰í pfiítoky Studen˘ potok a Mûfiístek. Jsou to mimofiádnû zachovalé pfiirozené toky, v nichÏ se nachází mnoÏství meandrÛ, tÛní, kolm˘ch bfiehÛ a píseãn˘ch náplavÛ. Jejich bfiehové porosty jsou velmi dobfie vyvinuty, s pestrou druhovou skladbou a na mnoha místech star˘mi stromy.Takto komplexnû zachovalé toky jsou v dne‰ní krajinû jiÏ velmi vzácné. Ostatní toky jsou drobné a málo v˘znamné. Obec je napojena na âOV. Flóra obce je v dÛsledku intenzivního zemûdûlství chudá na ochranáfisky hodnotnûj‰í druhy. V˘znamné botanické lokality se zde nenacházejí. Na mokfiadních loukách se místy vyskytuje bahenní orchidej prstnatec májov˘. V listnat˘ch lesích rostou nûkteré charakteristické druhy bylin. Bohat‰í bylinné patro mÛÏeme najít zvlá‰tû na jafie v bfiehov˘ch porostech potokÛ Mûfiístek a Studen˘, roste tam napfi. l˘kovec jedovat˘, kyãelnice Ïláznatá, kyãelnice cibulkonosná a dal‰í. Je moÏné, Ïe pfii podrobném prÛzkumu by se nalezly nûkteré dal‰í zajímavé druhy kvûteny. Na hfibetu mezi potoky Mûfiístek a Studen˘ u polní cesty roste pozoruhodn˘ solitérní dub s rozloÏitou korunou.

Ze vzácnûj‰ích bezobratl˘ch se vyskytuje otakárek fenyklov˘ a batolec duhov˘. Dal‰í zajímavûj‰í druhy hmyzu se budou vyskytovat v pfiirozen˘ch listnat˘ch lesích nad Beãvou a na mokfiadních loukách, je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum. K dal‰ím pfiírodním zajímavostem patfií paleontologické nalezi‰tû v b˘valém vápencovém lomu. Na území obce není vyhlá‰eno Ïádné zvlá‰tû chránûné území. Parametry na ZCHÚ mají v první fiadû listnaté lesy Za Vodou s bohat˘m v˘skytem vzácné flóry a fauny a kfioviny se zbytky kvûtnat˘ch luk severnû nad zástavbou v lokalitû Vápenka, na VKP mají parametry rákosina severnû pod Úlehlou a mokfiad u silnice na západním okraji katastru. Okolí obce je dosud nedostateãnû prozkoumáno zejména z hlediska bezobratl˘ch ÏivoãichÛ a vzácné flóry. Proto lze zde v budoucnu oãekávat nálezy dal‰ích zajímavûj‰ích druhÛ.

439

Ze savcÛ se vyskytují napfi. srnec, zajíc, li‰ka, kuna skalní, tchofi tmav˘, jeÏek aj.V jiÏní ãásti katastru lze obãas spatfiit i jelena. Z netop˘rÛ byl zji‰tûn napfi. netop˘r rezav˘. Z ptákÛ bylo zji‰tûno 91 druhÛ, z toho je 76 hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (ãasto na pfieletu), krkavec velk˘ (ãasto na pfieletu), kos horsk˘ (v okolních smrkov˘ch lesích hnízdí nûkolik párÛ), strakapoud mal˘ (1 aÏ 2 páry hnízdí v bfiehov˘ch porostech tokÛ). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: chfiástal polní (na vût‰ích loukách se kaÏdoroãnû oz˘vá 5 aÏ 8 sameãkÛ), kfiepelka polní (na okolních polích se roãnû oz˘vají 2 aÏ 4 sameãci, nejvíce bylo v letech 1994 - 1996), ãejka chocholatá (nûkolik párÛ hnízdí na polích mezi potoky Studen˘ a Mûfiístek), Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû hnízdí na vût‰inû kfiovinat˘ch místech),bramborníãek hnûd˘ (vzácnû hnízdí na vût‰ích vlhk˘ch loukách, celkem 1 aÏ 2 páry), bramborníãek ãernohlav˘ (v nûkter˘ch letech 1 pár hnízdí v okolí b˘valé farmy ZD). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují rehek zahradní (v zahradách hnízdí 2 aÏ 4 páry), skorec vodní (na potocích pravdûpodobnû hnízdí, pravidelnû jej tam lze spatfiit v mimohnízdním období) a ledÀáãek fiíãní (pravidelnû se vyskytuje v dobû tahu na v‰ech vût‰ích tocích). Z plazÛ se vyskytuje uÏovka obojková, dále slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky obecná a Ïivorodá. Z obojÏivelníkÛ se hojnûji vyskytuje skokan hnûd˘, vzácnûji ropucha obecná, kuÀka Ïlutobfiichá, mlok skvrnit˘ a ãolci. Z ohroÏen˘ch druhÛ ryb v potocích Ïije stfievle potoãní, dále byla zji‰tûna mfienka mramorovaná a ãastûji se vyskytuje i pstruh obecn˘. Ze vzácnûj‰ích bezobratl˘ch lze obãas na kvetoucích loukách spatfiit otakárka fenyklového. V bukovém lese s borovicí na Vysoké se nachází vût‰í koncentrace kup lesních mravencÛ rodu Formica. Lokalita Na Vápenkách u potoka Mûfiístek je v˘znamn˘m paleontologick˘m nalezi‰tûm, kde se ve vápencov˘ch vrstvách nacházejí zkamenûlí Ïivoãichové z dávn˘ch geologick˘ch dob na‰í zemû. Celé území leÏí v CHKO Beskydy. Na území katastru není vyhlá‰eno Ïádné maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území. Na zaji‰tûní zvlá‰tního ochranného reÏimu v‰ak mají parametry tfii lokality, a to Na Vápenkách, potoky Mûfiístek a Studen˘.

Vsetín Vsetín leÏí na rozhraní Host˘nsk˘ch vrchÛ,Vsetínsk˘ch vrchÛ a Vizovické vrchoviny v nadmofiské v˘‰ce 330 m (Beãva pod Semetínem) aÏ 841 m (Vsack˘ Cáb). Rozlohou 5 772 ha je to po Velk˘ch Karlovicích druhá nejrozlehlej‰í obec v okrese. Zahrnuje katastrální území Vsetín, Jasénka a Rokytnice. Mûsto má 29 722 obyvatel (1999). Mûstská zástavba je soustfiedûna v pofiíãní kotlinû v údolí Vsetínské Beãvy a v dolních ãástech boãních údolí (Jasenice, Jasénka, Rokytnice). Ve volné krajinû jsou rozpt˘lena drobná sídla. Ojedinûle se nacházejí pÛvodní dfievûné stavby s tradiãní architekturou, ãetnûj‰í jsou napfi. v Rokytnici, v Malém a Velkém Skalníku, na Jasénce, ve Vesníku a jinde. Lesy se rozkládají na 55,7 % plochy. Pfiírodnû nejzachovalej‰í jsou smí‰ené lesy s bukem, jedlí a smrkem ve v˘chodní ãásti území v Jasenicích, v ‰ir‰ím okolí Zbrojovky Vsetín

440

a pod Vsack˘m Cábem.Tam se donedávna nacházely rozsáhlé star‰í porosty, které jsou od 70. let postupnû káceny a do konce 80. let byly na vykácen˘ch plochách vût‰inou vysazovány smrkové kultury. Od 90. let je preferována pfiirozená obnova buku (rozloha tûchto lesÛ jen ve vsetínském katastru ãiní cca 1 300 ha ).Tyto lesy navazují na dal‰í souvislé lesní porosty s bukem na severu (okolí Malé Bystfiice) a na v˘chodû (okolí Halenkova - Dinotic). V lesích pod Cábem se nalézá typická fauna i flóra jedlobukov˘ch lesÛ a v rámci územního systému ekologické stability je tam vymezeno rozsáhlej‰í regionální biocentrum. Men‰í pfiírodnû zachovalé porosty s bukem, pfiípadnû s jedlí se nacházejí na v˘chodním svahu Beãevné (nad Ïeleznicí) a drobné enklávy dále na Jasénce (nad lomem, pod Vrchovsk˘mi aj.), ve Vesníku, v Zádilském, Velkém Skalníku a v Nepfiejovû. Místy jsou i ãisté buãiny ãlovûkem pozmûnûné, místy jsou buãiny s pfiímûsí dubu, lípy a habru. Mimo uvedené bukové porosty se v okolí mûsta nacházejí ãetné listnaté lesy s v˘razn˘m zastoupením habru ve Vesníku, Zádilském, Malém a Velkém Skalníku,v Hlubokém,Nepfiejovû,Rokytnici aj. Nûkteré z nich jsou tvofieny pouze habrem a jejich bylinné patro je pak ãasto velmi sporé nebo skoro chybí. Pfiíãinou absence bylinného patra v tûchto lesích bylo vyhrabávání spadaného listí v minulosti, které se pak pouÏívalo na stelivo pro dobytek. Druhovû nejpestfiej‰í bylinné patro s pfiítomností ohroÏen˘ch druhÛ se nachází v lesích s vût‰ím zastoupením lípy, dále s vtrou‰en˘m habrem, bukem, dubem a pfiípadnû klenem. Tam najdeme ãasto mafiinku vonnou, lipnici hajní, jestfiábník lesní, dále kyãelnici cibulkonosnou, hrachor jarní, l˘kovec jedovat˘ a místy i lesní orchideje (nejbohat‰í na tuto kvûtenu jsou nûkteré lesy ve Velkém Skalníku a na Jasénce). âást habfiin vznikla v dÛsledku pafiezinového hospodafiení z pÛvodních listnat˘ch lesÛ a ãást vznikla pfiirozenou sukcesí na neobdûlávan˘ch pozemcích (nejãastûji b˘val˘ch pastvinách). Bohaté bylinné patro mají i nûkteré jedlobukové porosty, obvykle jsou s vtrou‰en˘m klenem (okolí Cábské cesty, Jasenice - âervenka). Smrkové monokultury se nacházejí na men‰ích plochách v ‰ir‰ím okolí Zbrojovky Vsetín pod Vsack˘m Cábem, vût‰í porosty jsou jiÏnû od Luhu, v okolí Rokytnice, âupu a Klá‰tefiiska. Hlavním tokem protékajícím Vsetínem je Vsetínská Beãva.Ta je zregulována s v˘jimkou levého bfiehu pod âOV podél úpatí Ostré hory na v‰ech ostatních úsecích. Nejtvrd‰í a ãastûji obnovovaná regulace je pfiímo ve Vsetínû od vodárenského území za Ohradou po Trávníky, na zb˘vajících ãástech je více ménû naru‰ena po velk˘ch vodách. Bfiehov˘ porost je mimo intravilán nejlépe vyvinut severozápadnû a jiÏnû od Vsetína (jasan, ol‰e, vrba, na hrázích vzrostl˘ porost s javorem klenem, místy s lípou), pfiímo ve mûstû je bfiehov˘ porost nedostateãnû vyvinut˘ s vrbou a ojedinûl˘mi stromy na hrázi nebo není Ïádn˘. ¤ada men‰ích potokÛ - Jasenick˘, Jasénka, Semetín, Rokytenka, Vesník aj. je zregulována v dolních ãástech v blízkosti zástavby. Nejhor‰í situace je u Jasenického potoka, kter˘ je asi 3 km veden v plnû vykamenovaném (od Luhu aÏ po ústí do Beãvy) nebo vybetonovaném (okolí Zbrojovky Vsetín) korytû. V tûchto úsecích je z pfiírodního hlediska tok v podstatû úplnû zniãen. K ãásteãnému zpfiírodnûní do‰lo v prÛbûhu del‰ího období vytvofiením nánosÛ pÛdy nebo ‰tûrku na urãit˘ch místech, na nich se pak uchytila vegetace, která zakryla necitlivé stavební úpravy. Dobfie vyvinut˘ vzrostl˘ porost (ol‰e, vrby, javor, jasan) se vût‰inou nachází jen mimo souvislou zástavbu. âástí mûsta prochází od jezu za Ohradou pfies Lapaã b˘val˘ náhon na ml˘n a pilu (Ml˘nsk˘ potok), kter˘ místy provází dobfie vyvinut˘ bfiehov˘ porost s ol‰emi. Flóra oblasti je velmi bohatá na ochranáfisky hodnotné druhy. Je to dáno jednak velkou rozmanitostí biotopÛ v okolí mûsta a jednak tím, Ïe mnohé pozemky byly v 70. aÏ 80. letech u‰etfieny pfied drastick˘mi zásahy zemûdûlského hospodafiení dfiívûj‰ích JZD. T˘ká se to témûfi celého údolí

Jasenic poãínaje Vr‰ky nad zámkem, pfies Zádilsk˘, Mal˘ a Velk˘ Skalník, dále âervenku, Dlouhé, Trojúhelník aÏ po Nepfiejov, dále nûkteré lokality ve Vesníku, na Jasénce a v Semetínû. Zachovány byly i listnaté lesy s pÛvodní kvûtenou, kromû lesÛ ve v˘‰e jmenovan˘ch oblastech se to t˘ká i severních svahÛ Beãevné. Bohatû jsou zastoupeny orchideje, v okolí mûsta roste 15 druhÛ. K nejvzácnûj‰ím z nich patfií vstavaã osmahl˘, kter˘ roste pouze v PP JeÏÛvka a jejím bezprostfiedním okolí (svou velikostí je to druhá aÏ tfietí nejvût‰í populace v okrese a zároveÀ na celé severní Moravû). Dal‰í vzácnou orchidejí je vstavaã kukaãka, kter˘ byl v men‰ím poãtu nalezen na lokalitách Vr‰ky, Velk˘ Skalník a Nepfiejov, ojedinûlé rostliny dále v PP JeÏÛvka, Malém Skalníku (dvû lokality) a v Hlubokém. Vstavaã bled˘ roste v habrovém lesíku na Beãevné (tato populace bohuÏel pozvolna vymírá) a nûkolik jedincÛ na severním okraji údolí Vesník (louka u silnice), v 80. letech byl nalezen kvetoucí jedinec i na Îambo‰ce, v habfiinû u turistického chodníku. Vstavaã muÏsk˘ je místy poãetnûji se vyskytující orchidejí, zejména na nûkter˘ch loukách v Jasenicích (kolem tisícovky jedincÛ kvetou na dvou loukách u Kozlovsk˘ch jiÏnû od koneãné místní Ïeleznice, stovky jsou v údolí Dlouhé a okolí, ve Velkém Skalníku a v JeÏÛvce), v drobn˘ch skupinkách aÏ ojedinûle roste na více místech, napfi. lokality Jasénka - Kotrlé, Vesník, Semetín, Nepfiejov, Vr‰ky, Zádilsk˘, Mal˘ Skalník aj.). Vstavaã vojensk˘ se v minulosti vyskytoval na nûkolika místech v ‰ir‰ím okolí (ve Vsetínû napfi. nad sklárnami). V posledních letech ojedinûle kvete v PP JeÏÛvka.V roce 2001 byl v jednom exempláfii nalezen rudohlávek jehlancovit˘ v Jasenicích, údolí Dlouhé. Hlavinka horská se vyskytuje vzácnû na nûkter˘ch loukách severnû, v˘chodnû a jihov˘chodnû od Vsetína, nejvíce rostlin kvete na loukách u Kozlovsk˘ch, na sjezdovce Trojúhelník, v PP JeÏÛvka a na Jasénce pod Du‰nou, ojedinûle ji lze nalézt na loukách Vr‰ky, ve Velkém Skalníku, v údolí Dlouhé a okolí. Pûtiprstka ÏeÏulník se vyskytuje zejména v˘chodnû od Vsetína. Nejpoãetnûj‰í populace je v PP JeÏÛvka (koncem 90. let tam kvetlo kolem 400 jedincÛ), v drobn˘ch skupinkách pak roztrou‰enû v lokalitách Vr‰ky, Zádilsk˘, louky u Kozlovsk˘ch, Dlouhé a okolí,Trojúhelník, louky U MatûjÛ v Semetínû aj. Vemeník dvoulist˘ se vyskytuje na podobn˘ch místech jako pûtiprstka ÏeÏulník. Nejpoãetnûj‰í populace je v PP JeÏÛvka (koncem 90.let kvetlo 300 aÏ 400 jedincÛ), dále se roztrou‰enû, spí‰e jednotlivé kusy nacházejí na loukách v Jasenicích, na Trojúhelníku, na Jasénce pod Du‰nou aj. Prstnatec bezov˘ patfiící k mizejícím orchidejím, se nejpoãetnûji vyskytuje v âervence (PP Louka pod Ranãem), ve Velkém Skalníku a okolí, drobné skupinky rostou v Nepfiejovû, v okolí Dlouhého a nad Mal˘m Skalníkem u RoÏnovjákÛ, ojedinûle dále na Trojúhelníku, na Jasénce pod Du‰nou, jiÏnû od Ostré hory (v listnat˘ch a prosvûtlenûj‰ích lesích podél vrcholu nad PotÛãky) aj. Koncem 70. let se bohaté populace nacházely je‰tû na mnoha dal‰ích místech, napfi. louky nad Velk˘m Skalníkem u ZrotalÛ, ty byly ov‰em zniãeny pfii rekultivacích b˘val˘m JZD Bystfiiãka. Prstnatec FuchsÛv se v poãetnûj‰ích populacích (stovky jedincÛ) nachází ve Velkém Skalníku v okolí Valovy skály, v Dlouhém, na Trojúhelníku (tam pfievládá bíle kvetoucí odchylka), nad lomem na Jasénce a dále v Semetínû - U MatûjÛ a podél silnice jiÏnû od souvislé zástavby.V drobn˘ch poãtech se vyskytuje roztrou‰enû na mnoha dal‰ích místech, hlavnû podél okrajÛ lesÛ. Prstnatec májov˘ se vyskytuje na nûkolika místech v hojném poãtu (Vesník u toãny, Dlouhé nejvíce je na mokfiadních loukách u KotrlÛ na Horní Jasénce, kde kvete celkem pfies 4 tisíce jedincÛ), na mnoha dal‰ích místech v men‰ích populacích (PP JeÏÛvka a okolní louky, Vesník - Bfiehy) aÏ ojedinûle (Trojúhelník,Velk˘ Skalník aj.). Hlístník hnízdák se roztrou‰enû vyskytuje v listnat˘ch nebo smí‰en˘ch lesích (PP JeÏÛvka,Velk˘ Skalník, Dlouhé, Hlubok˘, Jasénka,Vesník - Bfiehy). Lesní orchidej okrotice dlouholistá má velmi bohatou populaci ve Velkém Skalníku (celkem 4000 jedincÛ,

je to nejvût‰í nalezi‰tû v okrese, a zfiejmû i v celé âR), v drobn˘ch poãtech je na Jasénce pod serpentinou, na okraji PP JeÏÛvka, ve Vesníku a v âervence (star˘ bukov˘ les v˘chodnû od BaÈovy obory), ojedinûle na louce pod Ranãem a v Hlubokém. Velmi vzácn˘ je kru‰tík bahenní, bohatá populace roste na dvou lokalitách (Jasénka pod serpentinou, Vesník ve Bfiehách) a na dvou dal‰ích v men‰ím poãtu (PP JeÏÛvka, Jasenice u Kozlovsk˘ch). Kru‰tík modrofialov˘ se vyskytuje v nûkter˘ch listnat˘ch lesích s habrem a lípou (Velk˘ Skalník, Dlouhé). Kru‰tík ‰irolist˘ se vyskytuje roztrou‰enû podél okrajÛ lesa a na lesem zarÛstajících louãkách (PP JeÏÛvka,Velk˘ Skalník, Semetín aj.). Z dal‰ích druhÛ orchidejí se ãastûji vyskytuje bradáãek vejãit˘ na vlhãích aÏ mokfiadních loukách, roste také v centru mûsta v Panské zahradû naproti matefiské ‰kolky, velká populace je nad Dlouh˘m (pfies 500 jedincÛ) a U MatûjÛ v Semetínû (stovky jedincÛ). Ze vzácnûj‰ích mokfiadních rostlin se vyskytují meãík stfiechovit˘ (nûkolik nalezi‰È, nejbohat‰í obsahuje 1 500 jedincÛ a je na mokfiadních loukách na Jasénce pod Vrchovsk˘mi, ménû jich je na loukách na Trojúhelníku, dále v Jasenicích - Dlouhém, u Kozlovsk˘ch a pod Strání, ojedinûle v Semetínû na mokfiadních loukách v okolí silnice, na JeÏÛvce), tolije bahenní (ojedinûle nûkterá svahová prameni‰tû, napfi. Jasénka pod serpentinou, Semetín U MatûjÛ,Vesník - Bfiehy), hadilka obecná (jedinou lokalitou je PP JeÏÛvka) a vítod nahofikl˘ (mokfiady v Semetínû, PP JeÏÛvka). Mech ra‰eliník GirgensohnÛv je znám pouze z jediné lokality, z mokfiadních luk U MatûjÛ v Semetínû. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ rostlin se vyskytují fiepíãek trojlist˘ (ojedinûle v PP JeÏÛvka, ve Velkém Skalníku, v okolí údolí Dlouhé a nad Dlouh˘m, Hlubok˘, Jasénka aj.), sleziník severní (jedinou lokalitou v okrese je Valova skála), orlíãek plan˘ (místy je ãetnûj‰í, nejvíce je v PP Louka pod Ranãem s cca 500 jedinci, dále Nepfiejov,Velk˘ Skalník a v jihozápadní ãásti Semetína, dále Dlouhé, Trojúhelník, Semetín, Zádilsk˘, Mal˘ Skalník aj.), kociánek dvoudom˘ (nejvût‰í populace je na okraji lesa u Kozlovsk˘ch luk v Jasenicích, kde kvete kolem 5 000 jedincÛ, dal‰í men‰í nalezi‰tû jsou ve Velkém Skalníku, v PP Louka pod Ranãem, drobné populace v PP JeÏÛvka, nad Mal˘m Skalníkem, na Jasénce, na Trojúhelníku, v Dlouhém aj.), dymnivka dutá (listnaté lesíky severnû pod Beãevnou, javorová buãina u Cábské cesty severov˘chodnû pod Kotlinou), hvûzdnatec ãemûfiicovit˘ (severnû pod Beãevnou, Semetín, Nepfiejov, Jasenice, Jasénka aj.), zapalice ÏluÈuchovitá (buãina s klenem u Cábské cesty - Kotlina, nûkolik lokalit je v Jasenicích a âervence, severní svah Beãevné aj.), sasanka pryskyfiníkovitá (buãina v Kotlinû jiÏnû od Cábské cesty, Jasenice v˘chodnû od údolí Dlouh˘ u Ïeleznice), lilie zlatohlavá (listnaté lesíky Vr‰ky, Korelka, jiÏnû od Luhu, Hlubok˘, Semetín, Vesník u toãny aj., bohuÏel je ãasto pfiesazována neukáznûn˘mi lidmi),omûj vlãí (jediné nalezi‰tû je u Semetína v listnatém lese u Beãvy), ladoÀka dvoulistá (jedinou lokalitou je listnat˘ les na úpatí Ostré hory podél Beãvy), snûÏenka podsnûÏník (tamtéÏ), netfiesk zední (pfiirozenû roste pouze na jednom místû v Jasenicích), k˘chavice Lobelova (Semetín U MatûjÛ), hru‰tiãka okrouhlolistá (Trojúhelník), badil úzkolist˘ (Semetín U MatûjÛ), Ïebrovice rÛznolistá (Semetín U MatûjÛ) a pérnatec horsk˘ (Semetín U MatûjÛ,Trojúhelník).V listnat˘ch lesích s habrem, dubem a lípou se roztrou‰enû vyskytuje l˘kovec jedovat˘. Na su‰‰ích loukách se místy vyskytuje prvosenka jarní, velké mnoÏství kvete v PP JeÏÛvka a okolí, nad Mal˘m Skalníkem, ve Velkém Skalníku, v PP Louka pod Ranãem, v Nepfiejovû, men‰í ãetnost je v lokalitách Vr‰ky, Vesník, Semetín aj. Z teplomiln˘ch vzácn˘ch druhÛ rostlin se vyskytují napfi. rozrazil oÏankov˘ (Mal˘ Skalník, Díly, Jasénka aj.), ãernohlávek dfiípat˘ (PP JeÏÛvka, kolem roku 1990 kvetli poslední jedinci v Lázkách pod Hrbovou, zaãátkem 80. let kvetl na loukách v Jasenicích pod Strání v˘chodnû za Osanem, kde byl pozdûji zniãen umístûním zahrádkáfiské osady), hrachor ‰irolist˘ (Vsetín je jedin˘m nalezi‰tûm

441

v okrese, vyskytuje se zde hned na tfiech lokalitách, a to na v˘slunn˘ch such˘ch loukách Vr‰ky, v Jasenicích jiÏnû pod SnoÏem a v Nepfiejovû), pcháã panonsk˘ (jedinou lokalitou v okrese je Nepfiejov, je to nejsevernûj‰í v˘skyt na Moravû), pcháã bezlodyÏn˘ (nûkolik jedincÛ kvetlo je‰tû kolem roku 1990 v Semetínû na b˘valé v˘slunné pastvinû jihozápadnû od souvislé zástavby), ‰karda ukousnutá (jediná lokalita je v Semetínû u silnice, jiÏnû od souvislé zástavby), ostruÏiník ‰edav˘ (jedinou lokalitou jsou Vr‰ky) a kakost krvav˘ (na nûkolika místech, napfi. Nepfiejov, Velk˘ Skalník, JabloÀová,Vesník, Bobrky). V okolí mûsta jsou ãetné nûkteré invazní druhy rostlin. Bol‰evník velkolep˘ se v souãasnosti vyskytuje na ruderálním stanovi‰ti pod Îebraãkou jiÏnû od mûsta a je jiÏ pravidelnû nûkolik let odstraÀován. Ojedinûlé kvetoucí rostliny se mohou objevit na bfiezích Beãvy, kam se dostanou z lokalit na v˘‰e poloÏen˘ch místech (Karolinka, Velké Karlovice, Leskovec). Kfiídlatka se v‰ak vyskytuje jiÏ na desítkách lokalit, zejména na ruderálních stanovi‰tích, také v sídli‰tích, a stále se ‰ífií. Je nutné ji ve v˘skytu omezovat aspoÀ kosením, definitivnû se dá odstranit jedinû vykopáním a spálením nebo vhodn˘m herbicidem. Ve Vsetínû v˘raznû pfievaÏuje kfiídlatka japonská (s mal˘mi listy), kfiídlatka sachalinská (s velk˘mi listy) roste pouze na nûkolika stanovi‰tích, nejvût‰í populace je u silnice pod Hrbovou u LázkÛ. Dal‰ím hojn˘m neofytem je sluneãnice hlíznatá („topinambur“),která je roz‰ífiena v bfiehov˘ch porostech Beãvy,zejména nad jezem za Ohradou. Net˘kavka Ïláznatá se vyskytuje roztrou‰enû podél Beãvy a na ruderálních stanovi‰tích. Po stránce mykologické patfií Vsetín k nejlépe prozkouman˘m územím okresu. Houby rostou v‰ude - v mûstském a zámeckém parku, v zahradách, na travnat˘ch

plochách na sídli‰tích, v zahrádkáfisk˘ch osadách, na bfiezích Beãvy a jejích pfiítokÛ, na loukách, pastvinách a polích, na smeti‰tích atd. Nejv˘znamnûj‰í mykologickou lokalitou je ‰ir‰í okolí Valové skály ve Velkém Skalníku. Do roku 1998 tam bylo zji‰tûno témûfi 300 druhÛ makromycetÛ vãetnû velmi vzácn˘ch druhÛ. Ze vzácnûj‰ích hfiibovit˘ch se tam vyskytují napfi. hfiib královsk˘, hfiib bronzov˘, hfiib plav˘, hfiib medotrpk˘, hfiib bfiezov˘, hfiib habrov˘, kfiemenáã hnûd˘, kfiemenáã borov˘ a podloubník sin˘.Z lupenat˘ch hub tam byla v roce 1981 nalezena velmi vzácná muchomÛrka císafika, z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ byly zji‰tûny napfi. velmi vzácná síÈovka dvojitá (Mal˘ Skalník), kvûtnatec ArcherÛv (Jasénka), mozkovka rosolovitá (Mal˘ Skalník), hfiib satan (Mal˘ Skalník), kyj HerkulÛv (Mal˘ Skalník), vláknice ra‰eliníková, ‰Èavnatka papou‰ãí, ‰Èavnatka narudlá, stroãek kadefiav˘, lo‰áãek ãí‰kovit˘, lo‰áãek ãern˘, korálovec bukov˘, pstfieÀ dubov˘ a choro‰ snûhobíl˘. Dal‰í mykologicky bohaté lokality jsou v údolí âervenky (do roku 1998 bylo zji‰tûno 80 druhÛ makromycetÛ), Horní Jasénka (90 druhÛ), Vesník (75 druhÛ), jedlobukové lesy pod Vsack˘m Cábem v okolí Zbrojovky Vsetín (pfies 100 druhÛ) a Mal˘ Skalník. V okolí mûsta se ãasto vyskytují i houby jedovaté, napfi. muchomÛrka zelená (zejména habrové a bukové lesy), muchomÛrka ãervená, muchomÛrka tygrovaná, muchomÛrka citronová, zvonovka jarní, ãechratka podvinutá a nûkteré bílé strmûlky. Ve mûstû a jeho okolí se nachází také fiada pozoruhodn˘ch stromÛ, nejãastûji to jsou lípy a duby. âást z nich byla jiÏ vyhlá‰ena památn˘mi stromy. Velké lípy se nacházejí ve Velkém Skalníku u âerno‰kÛ a u VilémÛ, dále podél turistické stezky mezi Jasénkou a Velk˘m Skalníkem a u SládkÛ v Semetínû. Mohutnûj‰í duby se nacházejí na Bobrkách, na území sbûrny na Trávníkách, na Jasénce, u MachálkÛ v Rokytnici a v Semetínû U MatûjÛ, vût‰í duby rostou také v Nepfiejovû. Na území mûsta jsou dva pozoruhodné javory babyky - na Beãevné a na Jasénce, men‰í rostou na Dílech, na Vr‰kách aj. Nejvût‰í borovice je mezi Jani‰ovem a Semetínem, nejvût‰í tfie‰nû jsou v Rokytnici a ve Vesníku nad Bfiehy. Nejvût‰í hru‰eÀ najdeme ve Vesníku ve Bfiehách. Nejvût‰í jilm roste na Oh˘fiovû u SmilkÛ. Nejstar‰í stromy v okolí Vsetína mají vûk 250 - 300 let. Fauna je podobnû jako kvûtena rovnûÏ bohatá. Vyskytují se jak druhy zachoval˘ch pfiírodû blízk˘ch lesÛ tak vzácnûj‰í druhy ob˘vající zemûdûlskou krajinu. Ze savcÛ se vyskytují napfi. srnec, zajíc, li‰ka, jezevec, ve vût‰ích lesích kuna lesní, nehojnû veverka obecná, poblíÏ sídel kuna skalní, jeÏek, tchofi aj. Bohat‰í zastoupení je i u vût‰ích savcÛ, napfi. se vyskytují jelen (vût‰í lesy na v˘chodní ãásti a v jihozápadní ãásti území), muflon (pravidelnû v lesích v ‰ir‰ím okolí Zbrojovky Vsetín) a prase divoké (zejména pod Cábem a okolí). RovnûÏ se vyskytují i velké ‰elmy.V Jasenicích v okolí Cábské cesty, pod Cábem a v âervence se pravidelnû zdrÏuje rys, ojedinûle byl zji‰tûn i v lesích u Semetína.Vzácnû se v okolí Cábu vyskytuje medvûd (zaãátkem 80. let se zdrÏoval v okolí Dinotic, v kvûtnu 1996 pro‰el od Cábu okolím Cábské cesty aÏ k RÛÏìce, v létû roku 2000 se nûkolikrát zdrÏoval pozdûji v Brodské odchycen˘ jedinec v jedlobukov˘ch lesích ve Vsetínû - Jasenicích, âervence, v okolí Cábské cesty a pod Vsack˘m Cábem). Vydra se nûkdy objeví na Beãvû (obvykle pfii migraci podél tokÛ), v okolí soutoku se Senicí byl v roce 1988 nalezen uhynul˘ jedinec. Vyskytuje se také fiada druhÛ netop˘rÛ. Byli zji‰tûni napfi. netop˘r vodní, netop˘r hvízdav˘, netop˘r veãerní, netop˘r rezav˘, netop˘r dlouhouch˘ a dfiíve i vrápenec mal˘. Nejdokonaleji je prozkoumána ptaãí fauna. Na katastru mûsta bylo zji‰tûno kolem 145 druhÛ ptákÛ, z toho 102 druhÛ hnízdí. Ze vzácn˘ch lesních druhÛ se vyskytují:

442

ãáp ãern˘ (1 pár hnízdí v okolí Zbrojovky, 1 pár hnízdí v Semetínû - hnízdo je jiÏ na katastru Ratibofie), sluka lesní (hnízdí na lesních pasekách v Jasenicích a pod Cábem, celkem 3 aÏ 6 párÛ), jestfiáb lesní (rozsáhlej‰í lesy v˘chodnû od Vsetína a v okolí Semetína, celkem asi 3 páry), datel ãern˘ (pravidelnû hnízdí ve star˘ch bukov˘ch lesích, v ‰ir‰ím okolí Zbrojovky 2 aÏ 3 páry, na Jasénce a v Semetínû po 1 páru, na dal‰ích místech ãasto na pfieletu), Ïluna ‰edá (buãiny, 1 pár pod Cábem, 1 pár âervenka), strakapoud bûlohfibet˘ (pravidelnû hnízdí v jedlobukov˘ch lesích v Jasenicích, celkem 3 aÏ 5 párÛ), datlík tfiíprst˘ (pravidelnû hnízdí ve smrkov˘ch lesích v âervence 2 páry), kulí‰ek nejmen‰í (hnízdí pod Cábem, 1 aÏ 3 páry), s˘c rousn˘ (hnízdí pod Cábem, 1 aÏ 2 páry), holub doupÀák (hnízdí ve star˘ch bukov˘ch lesích, pod Cábem 2 aÏ 3 páry, âervenka 5 aÏ 7 párÛ, Jasénka nad lomem 1 pár,Vesník 1 pár, dal‰í páry hnízdí v Semetínû na katastrech okolních obcí), lejsek mal˘ (zejména buãiny v Jasenicích v ‰ir‰ím okolí Zbrojovky, celkem tam hnízdí 30 aÏ 40 párÛ, ojedinûle se vyskytuje v habfiinách s bukem a lípou ve Velkém Skalníku, dále ve Vesníku a na Jasénce, v dobû tahu se vyskytuje i v zahradách a listnat˘ch lesích v okrajov˘ch ãástech mûsta), kos horsk˘ (pravidelnû hnízdí v okolí smrkov˘ch lesÛ, zejména Put˘rka, u ZrotalÛ, Velk˘ Skalník, âervenka, nad Semetínem, celkem 10 aÏ 20 párÛ), krkavec velk˘ (1 pár hnízdí ve smrkovém lese Vr‰ky nad zámkem,1 pár nad Velk˘m Skalníkem, 1 aÏ 2 páry v okolí Zbrojovky Vsetín) a jefiábek lesní (místy se vyskytuje v Jasenicích, celkem 4 aÏ 8 párÛ, jeho populace v˘raznû klesla v prÛbûhu 80. let, v polovinû 70. let je‰tû pravidelnû hnízdil asi 1 km jiÏnû od panelového sídli‰tû Luh II v okolí ChmelkÛ a nad Hlubok˘m). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: pûnice vla‰ská (roztrou‰enû na kfiovinat˘ch místech, nejvût‰í populace hnízdí na Dílech a v okolí v PP Vr‰ky - Díly, celkem 5 aÏ 6 párÛ, dále Luh - Korelka 1 aÏ 2 páry, jednotlivé páry jsou severov˘chodnû nad PP JeÏÛvka a severnû od Bucharova mezi Mal˘m a Velk˘m Skalníkem, na Jasénce nad vzrostl˘m javorem babyka), Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû hnízdí na v‰ech lokalitách s kfiovinami, celkem cca 150 aÏ 200 párÛ, nejvût‰í koncentrace je na Dílech v PP Vr‰ky - Díly s cca 15 páry), bramborníãek ãernohlav˘ (vzácnû hnízdí podél silnic nebo Ïeleznic a obvykle po 1 páru, u silnic se vyskytuje napfi. pod Îebraãkou, mezi Vesníkem - Lázkami a Bobrky u mostu do Semetína, u Ïeleznice pod údolím PotÛãky, severozápadnû od LázkÛ a Bobrky u rákosiny, dále na ruderálním stanovi‰ti pod Oh˘fiovem, ojedinûle byl pozorován na Dílech v PP Vr‰ky - Díly), bramborníãek hnûd˘ (ãasto v dobû tahu na loukách v údolí Beãvy, ojedinûle hnízdí na vût‰ích loukách nebo pastvinách - 1 pár Jasénka nad vzrostlou babykou, 1 pár vodárenské území Ohrada), bûlofiit ‰ed˘ (pouze v dobû tahu, louky a pole v údolí Beãvy a okolí, Díly), konipas luãní (pouze v dobû tahu na loukách a polích, ãasto zji‰tûn pfii pfieletu), chfiástal polní (ojedinûle na vût‰ích loukách, napfi. na Jasénce b˘vají 2 aÏ 4 volající sameãci, ve Vesníku 1 aÏ 2 sameãci, Bobrky a okolí Oh˘fiova 1 aÏ 3 sameãci, Jani‰ov 1 sameãek, louky za Ohradou 1 sameãek,Vr‰ky - Díly 1 sameãek), velmi vzácnû kfiepelka polní (nûkdy b˘vá zji‰tûna na pfieletu nad Vsetínem, ojedinûle se oz˘vá nad Mal˘m Skalníkem u RoÏnovjákÛ a nad zámkem, pravideln˘ v˘skyt napfi. v letech 1992 - 1996; v ãervnu 1999 byl sly‰en její hlas z trávníku u nadjezdu na ulici ·tûpánská, kde se zastavila na pfieletu), koroptev polní (je jiÏ velmi vzácná, do roku 1996 hnízdila v lokalitách Vr‰ky a Díly, ojedinûle se je‰tû vyskytuje na vodárenském území jiÏnû od mûsta a na Bobrkách), krutihlav obecn˘ (v okrajov˘ch ãástech mûsta a jeho okolí hnízdí 5 aÏ 8 párÛ, zahrady a rozpt˘lená zeleÀ navazující na zahrady: po 1 páru Díly a nad zámkem v PP Vr‰ky - Díly, Korelka, nad Mal˘m Skalníkem u RoÏnovjákÛ, Mal˘ Skalník u Bucharova, HanÏlov, Nepfiejov, Jasenice za Osanem, Velk˘ Skalník u NovosadÛ, Vesník - Bfiehy). âáp bíl˘ dlouhodobû hnízdí na ‰kolním statku na Bobrkách, dal‰í pár v ãervnu 1999 zahnízdil na vysokém

stoÏáru pod Îebraãkou (smûrem k Ústí), jeho hnízdo bylo v‰ak boufií strÏeno a zfiejmû tent˘Ï pár v kvûtnu 1999 rozestavûl hnízdo i na komínû kotelny v areálu âSAD Vsetín, a. s., na Ohradû.V dobû tahu pfieletují i vût‰í hejna, napfi. koncem léta je moÏné nad mûstem spatfiit i 60 krouÏících ãápÛ bíl˘ch, ktefií se pozvolna pohybují smûrem k jihu. Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují: slavík tmav˘ (nepravidelnû b˘vají zpívající sameãci zji‰tûni v dobû jarního tahu v okolí Beãvy, napfi. u Panské zahrady a na Ohradû, ojedinûle byl zji‰tûn v kfiovinách na Jasénce nad vzrostlou babykou, vyskytuje se i pfii letním tahu zpût do zimovi‰È - napfi. v srpnu byl odchycen do sítû v zarostlém svahu nad Beãvou severnû od koupali‰tû, pfii letním tahu ov‰em samci nezpívají, a proto jej nelze tak snadno zjistit jako na jafie), slavík obecn˘ (byl zji‰tûn pouze jednou za posledních 30 let, a to v kvûtnu 1993 u Beãvy v okolí Panské zahrady, kde se po 3 t˘dny zdrÏoval zpívající sameãek), rákosník velk˘ (ojedinûle v dobû jarního tahu v okolí Beãvy, napfi. u Panské zahrady, dále za Ohradou v rákosí u rybníãku), rákosník obecn˘ (hnízdí u rybníãku za Ohradou a na rákosinû Bobrky), rákosník prouÏkovan˘ (zji‰tûn pfii podzimním tahu - vodárenské území jiÏnû od Ohrady), velmi vzácn˘ je rákosník ostfiicov˘ (ojedinûle zji‰tûn v dobû tahu - vodárenské území jiÏnû od Ohrady), cvrãilka fiíãní (fiídk˘ v˘skyt: vodárenské území 1 aÏ 2 páry, Beãva severozápadnû od Vsetína 1 aÏ 2 páry, Jasénka ol‰ina u toku 1 aÏ 2 páry, Vesník v severní ãásti 1 aÏ 2 páry, Semetín 1 aÏ 2 páry, mezi Semetínem - Jani‰ovem 2 páry), cvrãilka zelená (lesní paseky s mal˘mi smrãky, napfi. pod Cábem nûkolik párÛ, okolí Luhu - pod Chmelky 2 páry, v˘chodní strana Jasénky nûkolik párÛ, severnû od JeÏÛvky pod Janoty 1 pár, kfiovinaté biotopy napfi. Díly v PP Vr‰ky - Díly 1 aÏ 2 páry), strnad rákosní (ojedinûle hnízdí, napfi. rákosina na vodárenském území Ohrada, rákosina Bobrky), ãejka chocholatá (ojedinûle hnízdí u vodárenského území Ohrada a na Bobrkách), strakapoud mal˘ (celkem 2 aÏ 4 páry listnaté lesíky, zahrady a park: nepravidelnû Mal˘ Skalník - Bucharov, Nepfiejov, Vesník, park u zámku Vsetín, dubov˘ les pod Sychrovem, v okolí samoty se zahradou na v˘chodní stranû Jasénky), rehek zahradní (roztrou‰ené páry v zahradách po okrajích mûsta a u samot na pasekách, celkem hnízdí 15 aÏ 20 párÛ), ledÀáãek fiíãní (v nûkter˘ch letech hnízdí na Beãvû nebo v jejím okolí, napfi. laguny pod âOV v kolm˘ch bfiezích, Beãva pod âOV v bfiehu s naru‰enou regulací, Beãva pod soutokem se Senicí v bfiehu s naru‰enou regulací, prav˘ bfieh ve srázu nad Beãvou naproti tenisov˘m kurtÛm u Panské zahrady, v nûkter˘ch letech jej lze velmi ãasto zastihnout pfii pfieletu na Beãvû a na jejích vût‰ích pfiítocích), pisík obecn˘ (na Beãvû pravidelnû v dobû tahu, ojedinûle hnízdí, napfi. kolem roku 1988 vyhnízdil v porostu sluneãnice hlíznaté na pravém bfiehu Beãvy jiÏnû od Ohrady), kulík fiíãní (pravidelnû na tahu na Beãvû a v jejím okolí, ojedinûlé páry hnízdí na rumi‰ti mezi Lázkami a Bobrky), skorec vodní (na pfiítocích Beãvy hnízdí celkem 3 aÏ 5 párÛ), h˘l rud˘ (ojedinûlí zpívající sameãci jsou zji‰tûni v dobû tahu, napfi. v Luhu, na vodárenském území za Ohradou, v okolí Beãvy), Ïluva hajní (vzácná, celkem 2 aÏ 4 páry, nepravidelnû po 1 páru Luh - Korelka, Vesník, Jasénka, Nepfiejov), lelek lesní (velmi vzácn˘, v posledních desetiletích zji‰tûn pouze jednou na jarním tahu v roce 1996 na Dílech), vãelojed lesní (vyskytuje se zejména v˘chodnû a severnû od mûsta, 1 aÏ 2 páry), ostfiíÏ lesní (velmi vzácnû, zejména v˘chodnû od mûsta, napfi. u ZrotalÛ, Jasenice, 1 aÏ 2 páry). V˘r velk˘ byl zji‰tûn koncem 80. let v lomu pod Ostrou horou, kalous u‰at˘ ojedinûle hnízdí na Bobrkách, na Jasénce pod Du‰nou, v Zádilském a jinde. Z plazÛ se vyskytují bûÏné druhy jako uÏovka obojková, uÏovka hladká (Ïije ve v‰ech zahrádkáfisk˘ch osadách a v zahradách v okrajov˘ch ãástech mûsta, napfi. nad zámkem, v Zádilském, v Jani‰ovû, v Hlubokém, za Osanem, na hfibitovû, v panelovém sídli‰ti Sychrov aj.), slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky obecná a Ïivorodá.

443

Z obojÏivelníkÛ se kromû bûÏnûj‰ích druhÛ (skokan hnûd˘, ropucha obecná, kuÀka Ïlutobfiichá, mlok skvrnit˘) vyskytují ropucha zelená, rosniãka zelená, dále vzácn˘ skokan skfiehotav˘ (rybníãek v Panské zahradû). Z ãolkÛ se vyskytuje zejména ãolek horsk˘ (pod Cábem, Semetín, lom pod Ostrou horou) a ãolek obecn˘ (Semetín), velmi vzácnû i ãolek velk˘ (rybníãky Semetín, tÛÀ v Zádilském). Z ryb se kromû bûÏn˘ch druhÛ (pstruh obecn˘, lipan podhorní, jelec tlou‰È, hrouzek obecn˘ aj.) vyskytuje parma obecná (Beãva v celém katastru), v˘jimeãnû hlavatka podunajská (Ohrada pod splavem, uniklá z chovn˘ch nádrÏí v˘‰e proti proudu Beãvy), dále také úhofi (unikl˘ nebo vyplaven˘ z rybníkÛ), z ohroÏen˘ch druhÛ ouklejka pruhovaná, stfievle potoãní, ostroretka stûhovavá a v nûkter˘ch potocích vranka obecná. Dfiíve, je‰tû v 50. letech, se v Ml˘nském potoku vyskytoval kriticky ohroÏen˘ sekavãík horsk˘. Bezobratlí. Ze zajímavûj‰ích mot˘lÛ se vyskytuje na kvûtnat˘ch loukách otakárek fenyklov˘ (místy lze najít i jeho housenky na mrkvovit˘ch rostlinách), vzácnû ostruháãek kapinicov˘ (Díly), zelenáãek Adscita notata (Díly, v âR jiÏ na mnoha místech vymizel), li‰aj pry‰cov˘ (Rokytnice), bûlopásek dvoufiad˘ (Jasenice) a batolec duhov˘ (Jasenice). Je‰tû v 60. letech bylo moÏné spatfiit, dnes v okolí mûsta jiÏ vyhynulého mot˘la modráska ãernoskvrnného (tehdy se vyskytoval v lokalitû Vr‰ky nad zámkem). Vzácnû se vyskytují saranãe vrzavá (Díly v PP Vr‰ky - Díly), cvrãek polní (suchá louka Jaz˘ãek v Hlubokém, dále PotÛãky aj.) a cikáda chlumní (PP JeÏÛvka).V létû 1999 byl v Rokytnici u nadjezdu poprvé za poslední desítky let zji‰tûn v˘skyt saranãe Sphingonotus caerulans, s modr˘mi kfiídly. Pravidelnûji se vyskytuje krtonoÏka obecná (napfi. Vesník, Rokytnice, Semetín aj.). Tesafiík piluna byl v 80. a 90. letech zji‰tûn nûkolikrát, napfi. v Rokytnici a na HanÏlovû v Luhu. Ze vzácnûj‰ích tesafiíkÛ byli koncem 90. let zji‰tûni tesafiík piÏmov˘ (u Zbrojovky v Jasenicích), tesafiík vrbov˘ (u Beãvy v Lázkách) a tesafiík osikov˘ (Jasenice). Roháã obecn˘ byl v polovinû 60. let pozorován ve Velkém Skalníku (byla to jeho zakrslá forma, která se vyvíjí v mûkkém dfievû - lípy), na Rybníkách a v 80. letech v dubovém lese pod Sychrovem. V 90. letech patfií jiÏ k nezvûstn˘m druhÛm. V tÛÀkách v Semetínû se pravidelnû vyskytuje potápník vrouben˘. K nejcennûj‰ím druhÛm hmyzu bezesporu patfií velmi vzácná teplomilná kutilka Scelliphron destilatorium z fiádu blanokfiídl˘ch, která je v souãasnosti v rámci okresu známa pouze od Vsetína (z lokalit Horní Mûsto a Vr‰ky). V Ml˘nském potoku (mûstském náhonu) se je‰tû v roce 2000 vyskytoval jinak velmi vzácn˘ mlÏ velevrub tup˘ (v okrese je znám celkem ze tfií lokalit). Populace velevruba je v‰ak velmi zranitelná manipulací s vodou v korytû, pfiípadnû zneãi‰tûním, a Ml˘nsk˘ potok musí b˘t pfied tûmito

nepfiízniv˘mi zásahy uchránûn. V roce 1999 byl v okolí mûsta poprvé zji‰tûn vzácn˘ teplomiln˘ pavouk kfiiÏák pruhovan˘ (PP JeÏÛvka), jeho v˘skyt lze oãekávat na dal‰ích v˘slunn˘ch stanovi‰tích. K dal‰ím zajímavostem patfií v˘znaãné geomorfologické jevy.V jedlobukov˘ch lesích pod Cábem se nacházejí skalní v˘chozy s balvanitou sutí a tisíce let staré sesuvy vãetnû sesuvÛ z roku 1997. K nejcennûj‰ím skalním v˘chozÛm na Vsetínsku patfií Valova skála ve Velkém Skalníku. Ménû v˘znamné jsou skalní v˘chozy v b˘val˘ch lomech pod Ostrou horou a na Jasénce. V okolí mûsta je vyhlá‰eno pût zvlá‰tû chránûn˘ch území - Pfiírodní památky JeÏÛvka, Beãevná, Louka pod Ranãem, Vr‰ky - Díly a Mokfiady Vesník. K vyhlá‰ení ZCHÚ se dále pfiipravují Velk˘ Skalník s Valovou skálou, s okolními lesy a orchidejov˘mi loukami, orchidejové louky v Jasenicích (u Kozlovsk˘ch a v Dlouhém), mokfiady v Semetínû U MatûjÛ, orchidejové louky Nepfiejov - Trojúhelník, rákosina Bobrky, roz‰ífiení PP JeÏÛvka na okolní louky se vzácnou kvûtenou aj. Jako VKP je chránûn mokfiad pod Îebraãkou, kvûtnatá louka Jaz˘ãek v Hlubokém a pfiipravují se dal‰í. Za památné stromy je vyhlá‰eno ‰est stromÛ - babyka na Beãevné, dub na Jasénce u KuãerÛ, Turpi‰Ûv dub na Bobrkách, lípy u SládkÛ v Semetínû a SmilkÛv jilm na Oh˘fiovû. Jako v˘znamn˘ krajinn˘ prvek jsou registrovány stromy: babyka na Jasénce, hru‰eÀ ve Vesníku - Bfiehy, dub ve sbûrnû na Trávníkách, tfie‰eÀ v Rokytnici, dub v Semetínû U MatûjÛ, borovice nad Jani‰ovem v Semetínû. Z v˘‰e uvedeného pfiehledu je zfiejmé, Ïe Vsetín je velmi bohat˘ na pfiírodní hodnoty a chce-li je uchovat pro budoucnost, musí trvale poãítat s náklady jak na jejich údrÏbu, tak na cílenou osvûtu obyvatel. Urãitû se to vyplatí, neboÈ v‰echny pfiírodnû v˘znamné lokality slouÏí místním obãanÛm i náv‰tûvníkÛm mimo pouãení také pro rekreaci.

Za‰ová Vût‰ina území leÏí v RoÏnovské brázdû (nejniωí místo 310 m n. m. je na Beãvû, na jihozápadním okraji katastru). Severní hornatá ãást katastru zasahuje do Radho‰Èské hornatiny (do její západní ãásti, která je regionálnû oznaãována jako Vefiovické vrchy), kde dosahuje nadmofisk˘ch v˘‰ek aÏ 749 m (vrchol Hu‰t˘na). Rozlohou 2 225 ha patfií ke stfiednû velk˘m, a poãtem 2 752 obyvatel (1999) k vût‰ím obcím okresu. Obsahuje dvû katastrální území - Za‰ová a Veselá, která donedávna pfiedstavovala samostatné obce. Souvislá zástavba je soustfiedûna do dvou hlavních celkÛ podél Za‰ovského potoka a Veselského potoka, mimo nû se nacházejí men‰í osady Pod Hájem, Pod Îernov˘m, Haãov a Pohofi. Pasekáfiské usedlosti se nacházejí zcela v˘jimeãnû. Lesy zaujímají 46,9 % plochy. Ucelen˘ komplex lesÛ, kter˘ pokr˘vá jiÏní svahy Vefiovick˘ch vrchÛ, je tvofien vût‰inou nepÛvodními smrkov˘mi monokulturami, jen v˘jimeãnû pfieru‰en˘mi men‰ími porosty buku, napfi. na vrchu Vlãí a v Elzové. NíÏe v otevfiené krajinû se nacházejí plo‰nû men‰í porosty listnat˘ch lesÛ, mnohdy s pestr˘m druhov˘m sloÏením dfievin. Tyto porosty s dubem, habrem, lípou, klenem a nûkolika dal‰ími druhy, pokr˘valy pfied pfiíchodem ãlovûka ve 13. století celou spodní ãást údolí Beãvy. Zvlá‰tû pûknû jsou dodnes zachovány podél dolního toku potoka Zahrádek, jeho levostranného pfiítoku a také na terase Beãvy, na severní stranû její údolní nivy.

444

Zemûdûlská krajina je intenzivnû obhospodafiována, v˘jimkou jsou nûkteré v˘‰e poloÏené louky a pastviny v podhÛfií Vefiovick˘ch vrchÛ.Tyto plochy v‰ak dnes naopak b˘vají ãasto ohroÏeny zarÛstáním v dÛsledku absence hospodafiení. Nejvût‰ím tokem je RoÏnovská Beãva. Podobnû jako jinde, je i zde zregulována, jen místy je regulace ãásteãnû naru‰ena po velk˘ch vodách. Pomûrnû dobfie jsou zachovány bfiehové porosty, jsou zastoupeny napfi. javor klen, lípa, vrba, jasan, ol‰e, vzácnû i jilm a dub. Druh˘m nejv˘znamnûj‰ím tokem je Za‰ovsk˘ potok, kter˘ z vût‰í ãásti protéká intravilánem obce.Tento úsek je tvrdû zregulován, pouze horní tok nad obcí má ponûkud pfiirozenûj‰í charakter. Velmi pûknû zachoval˘ je jeho pravostrann˘ pfiítok Kaãinov˘ potok, jehoÏ znaãná ãást je zcela pfiirozená, tvofiící meandry s pfiíkr˘mi bfiehy a rozmanit˘m dnem, je lemována krásnû vyvinut˘mi bfiehov˘mi porosty. Obdobn˘ charakter má men‰í potok Pod Hájem, v jehoÏ nivû se navíc nachází rákosov˘ mokfiad s porosty vysok˘ch bylin a kulovit˘ch kefiÛ vrb. Mokfiad je v˘znamn˘m refugiem mnoha druhÛ vodní a mokfiadní fauny. Pozoruhodn˘m tokem je i náhon, kter˘ zaãíná pod mostem do StfiíteÏe a konãí na západním okraji Za‰ové (do 90. let se v nûm vyskytovali raci). Obec je napojena na âOV. Ve flófie jsou zastoupeny i ochranáfisky zajímavé druhy, jsou v‰ak soustfiedûny jen do nûkolika málo míst. Jednou z nejv˘znamnûj‰ích botanick˘ch lokalit je mokfiadní louka v nivû Za‰ovského potoka pod vrchem Vlãí. Roste zde bohatá mokfiadní flóra, ze vzácnûj‰ích druhÛ napfi. prstnatec májov˘ a meãík stfiechovit˘, v okolí dále vemeník dvoulist˘ a bradáãek vejãit˘. Lokalita v‰ak byla jiÏ mnoho let nekosena a následkem toho je vzácná kvûtena silnû ohroÏena. Lokalita Vlãí je jedním ze ‰esti míst v údolí RoÏnovské Beãvy, kde se vyskytuje rovnûÏ vzácná lesní orchidej, okrotice dlouholistá. Roste zde na okraji listnatého lesa. Zajímavá hajní kvûtena vyrÛstá, zvlá‰tû na jafie, v níÏe poloÏen˘ch dubohabrov˘ch lesích, napfi. na terase Beãvy. MÛÏeme zde najít napfi. l˘kovec jedovat˘, dymnivku plnou, brãál men‰í a hrachor jarní. Ze zavleãen˘ch invazních rostlin se vyskytují bol‰evník velkolep˘ a kfiídlatka japonská. Bol‰evník velkolep˘ roste v obci na ‰esti lokalitách, na vût‰inû je prÛbûÏnû likvidován (Pod Hájem, u farmy severnû nad obcí, intravilán, severnû od leti‰tû). Kfiídlatka japonská se vyskytuje roztrou‰enû v okolí Beãvy a na nûkolika místech v intravilánu. Ve vût‰ím poãtu se nacházejí stromy pozoruhodné svou velikostí, pfievaÏují mezi nimi lípy. Pûkná solitérní lípa roste u místní komunikace severnû od osady Pod Hájem. Dal‰í velké lípy rostou u kostela, u hfibitova a u ·pÛrkÛ. V místní ãásti Veselá se nachází stará, vykotlaná hru‰eÀ, která je zfiejmû nejstar‰ím stromem svého druhu v okrese (vûk pfies 200 let). Vût‰í solitérní dub roste západnû od Veselé v údolní nivû Beãvy. Dal‰í velk˘ dub roste v severním ãásti zástavby Veselé.V bfiehovém porostu Beãvy, na jejím pravém bfiehu, roste pod mostem do StfiíteÏe nûkolik mohutnûj‰ích topolÛ ãern˘ch. Pfiímo na Ïelezniãním nádraÏí roste vzrostl˘ javor klen. V obci bude pfiítomno více zajímav˘ch stromÛ, je v‰ak potfieba provést dal‰í prÛzkum.

Z ptákÛ bylo zji‰tûno kolem 110 druhÛ, z toho 95 je hnízdících. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (pravidelnû na pfieletu, v nûkter˘ch letech zahnízdí ve Vefiovick˘ch vr‰ích, napfi. v oblasti Îernového), jefiábek lesní (nûkolik párÛ hnízdí ve Vefiovick˘ch vr‰ích), jestfiáb lesní, ostfiíÏ lesní (ve Vefiovick˘ch vr‰ích nepravidelnû hnízdí 1. pár), kalous u‰at˘ (nûkolik párÛ hnízdí ve Vefiovick˘ch vr‰ích a v údolí Beãvy), datel ãern˘ (hnízdí ve Vefiovick˘ch vr‰ích), strakapoud mal˘ (vzácnûji hnízdí v listnat˘ch lesích, zejména u tokÛ, celkem 2 aÏ 3 páry), strakapoud prostfiední (vyskytuje se na pohnízdní potulce, napfi. listnaté lesy jiÏnû od osady Pod Hájem), holub doupÀák (ojedinûlé páry v buãinách ve Vefiovick˘ch vr‰ích, v okolí Îernového), Ïluva hajní (vzácnû hnízdí v listnat˘ch lesích v údolí Beãvy, celkem 1 aÏ 3 páry). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: ãejka chocholatá (pravidelnû hnízdí na polích v údolní nivû Beãvy a okolí, celkem 5 aÏ 10 párÛ), kfiepelka polní (pravidelnû na polích na vût‰inû katastru, nejvíce v polovinû 90. let, kdy tam bylo 8 aÏ 10 volajících sameãkÛ), koroptev polní (nûkolik párÛ, populace byla v 90. letech posilována vypou‰tûním ptákÛ z umûl˘ch odchovÛ), baÏant obecn˘ (pfiírodní populace se udrÏuje na dvou místech), chfiástal polní (na loukách, nûkdy i polích, se v rÛzn˘ch letech oz˘vá 4 aÏ 7 sameãkÛ), Ïluna zelená (hnízdí nejménû 3 páry), bramborníãek ãernohlav˘ (vzácnû hnízdí v okolí Ïeleznice a nûkter˘ch polních cest, celkem 2 aÏ 3 páry), bramborníãek hnûd˘ (hnízdí na nûkter˘ch vlhk˘ch loukách i v fiepkov˘ch polích, celkem 2 aÏ 3 páry), Èuh˘k obecn˘ (pravidelnû na kfiovinat˘ch místech, desítky párÛ). Z dal‰ích vzácnûj‰ích ptákÛ jsou pfiítomny zejména mokfiadní druhy, napfi. strnad rákosní (2 páry hnízdí v mokfiadu Pod Hájem), bekasína otavní (na tahu je pravidelnû na mokfiadu Pod Hájem), konipas luãní (ãasto na jarním a pohnízdním pfieletu), chfiástal vodní a chfiástal kropenat˘ (vzácnû se vyskytují na mokfiadu Pod Hájem), skorec vodní (1 aÏ 2 páry hnízdí na Beãvû a na Za‰ovském potoku), rehek zahradní (místy, zejména v zahradách, celkem kolem 10. párÛ), krutihlav obecn˘ (1 aÏ 2 páry hnízdí v severní ãásti Za‰ové). LedÀáãek fiíãní se pravidelnû vyskytuje na Beãvû, vzácnûji i na Za‰ovském potoku. Ror˘s obecn˘ pravidelnû hnízdí na budovách u kostela (nejménû 10 párÛ).V zimû se pravidelnû objevuje brkoslav severní (nûkdy v hejnech b˘vá i pfies 100 ptákÛ). Koncem 90. let vypou‰tûli ochránci pfiírody v okolí obce odchované sovy pálené. Tímto zpÛsobem se pokou‰ejí o návrat tohoto dfiíve pravidelnû hnízdícího a dnes témûfi vyhynulého druhu. Tetfiev hlu‰ec se pravidelnû vyskytoval je‰tû v 60. letech pod Trojaãkou ve Vefiovick˘ch vr‰ích. Dudek chocholat˘ se vzácnû vyskytuje v dobû jarního tahu. Z plazÛ se vyskytují uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrka obecná a je‰tûrka Ïivorodá. Místy se vyskytuje i zmije obecná, byla zji‰tûna na lesní pasece ve Vefiovick˘ch vr‰ích, dále v lokalitách Vlãí a Elzová.

Ze savcÛ se vyskytují napfi. srnec, zajíc, li‰ka, kuna lesní, kuna skalní, lasice hranostaj a kolãava, jezevec, jeÏek, prase divoké, vzácnûji i veverka, ondatra aj. Jelen se pravidelnû vyskytuje ve Vefiovick˘ch vr‰ích, nûkdy se zatoulá danûk (napfi. v roce 1998) a muflon, v 80. letech byl jednou zji‰tûn los. Ze ‰elem se do okolí obce pravidelnû zatoulá rys a vzácnû i medvûd. Z netop˘rÛ byli zji‰tûni napfi. netop˘r vodní, netop˘r severní, netop˘r veãerní, netop˘r rezav˘ a netop˘r hvízdav˘.

445

Z obojÏivelníkÛ se pravidelnû vyskytují skokan hnûd˘, vzácnûji ropucha obecná, ropucha zelená, rosniãka zelená, skokan ‰tíhl˘, kuÀka Ïlutobfiichá, ãolci (horsk˘ a obecn˘) a v listnat˘ch lesích mlok skvrnit˘. Nejv˘znamnûj‰ím refugiem obojÏivelníkÛ je mokfiad pod Hájem, dále rybníãky u kostela, mokfiad u Ïelezniãního nádraÏí a mokfiady západnû od Veselé. Z ryb se na Beãvû vyskytuje kolem 10 druhÛ. Nejhojnûj‰ími z nich jsou pstruh obecn˘, hrouzek obecn˘ a jelec tlou‰È, dále se vyskytují parma obecná, stfievle potoãní, lipan podhorní, ouklejka pruhovaná, mfienka mramorovaná aj. Ze vzácnûj‰ích bezobratl˘ch lze místy spatfiit otakárka fenyklového a batolce duhového, v bukov˘ch lesích martináãka bukového. Na mokfiadech, zejména Pod Hájem, je bohatá fauna vodního hmyzu, nejnápadnûj‰í jsou váÏky (zejména velká ‰ídla) a brouci potápníci. Z dal‰ích vzácnûj‰ích broukÛ lze spatfiit napfi. stfievlíka zlatolesklého a stfievlíka fialového. Rak fiíãní se místy vyskytuje na Za‰ovském potoku na horním konci obce.V bukov˘ch lesích se vzácnûji vyskytuje plÏ modranka karpatská. K dal‰ím pfiírodním zajímavostem v obci patfií v‰eobecnû znám˘ pramen Straãka. Studánka se nachází na severním okraji Za‰ové, v kopci Pohofi. Severní ãást katastru leÏí v CHKO Beskydy. Na území obce nebylo dosud vyhlá‰eno ani jedno maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území. Parametry na ZCHÚ má ov‰em nûkolik lokalit, u kter˘ch se vyhlá‰ení zvlá‰tní ochrany teprve pfiipravuje.V první fiadû to jsou rákosina Pod Hájem a mokfiadní louky Pod Vlãím. K hodnotn˘m územím s parametry na vy‰‰í stupeÀ ochrany dále patfií mokfiad u Ïelezniãního nádraÏí, terasa Beãvy s pfiirozen˘mi dubohabrov˘mi lesy, meandrující potÛãek Pod Hájem a dal‰í. Okolí obce není dosud detailnûji prozkoumáno, takÏe lze oãekávat dal‰í nálezy vzácn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ.

Zdûchov Zdûchov leÏí ve v˘chodní ãásti JavorníkÛ v nadmofiské v˘‰ce od 490 m (Uherská) do 828 m (Butorky). Rozlohou 1 300 ha patfií ke stfiednû velk˘m obcím a poãtem 662 obyvatel (1999) k men‰ím obcím okresu. Hlavní sídlo leÏí kolem Zdûchovky, vût‰í osada se nachází je‰tû na Hajdov˘ch pasekách, nepoãetnû jsou v okolní krajinû roztrou‰eny jednotlivé pasekáfiské usedlosti.V obci se nachází relativnû více zachoval˘ch dfievûnic, rovnûÏ osada Hajdovy paseky má z velké ãásti je‰tû tradiãní zástavbu. Lesy zaujímají 49,5 % plochy. Lesní porosty jsou vût‰inou tvofieny umûle vysazen˘mi smrkov˘mi monokulturami a jsou ãasto v mlad‰ích vûkov˘ch kategoriích. Zachovalej‰í smí‰en˘ les s bukem se nachází pouze na severním okraji katastru severov˘chodnû pod Filkou a na v˘chodním okraji ve Slovaãici, men‰í listnaté lesíky jsou zejména v okolí Hajdov˘ch pasek a Skfiípova. V obci a jejím okolí roste na zemûdûlsk˘ch pozemcích ãetná rozpt˘lená zeleÀ, tvofiená hlavnû javorem klenem. Hlavním tokem je Zdûchovka, která má v obci charakter horského, malého potÛãku. V˘znamn˘m pfiítokem z pravé strany je potok Mísn˘, kter˘ zãásti meandruje a na bfiezích má dobfie vyvinut˘ ol‰ov˘ porost. Podobnû zachoval˘ a men‰í je tok Skfiípov, kter˘ se zleva vlévá do Mísného.

446

Flóra není pfiíli‰ bohatá, protoÏe vût‰ina zemûdûlské pÛdy byla v prÛbûhu desetiletí druÏstevního (pfiíp. státního) hospodafiení poznamenaná rekultivací luk.Pfiesto zde najdeme i vzácnûj‰í druhy. Nejv˘znamnûji je zastoupena kvûtena orchidejí, celkem v okolí obce roste 9 druhÛ. Ve srovnání s jin˘mi obcemi se zde nachází relativnû bohat˘ v˘skyt nepfiíli‰ vzácné orchideje kru‰tíka ‰irolistého, nejvût‰í nalezi‰tû nadmûrnû vzrostl˘ch jedincÛ je na v˘chodním okraji jalovcové pastviny Matú‰ky pod Rado‰ovem, pak západnû nad Hajdov˘mi pasekami na zarÛstající jalovcové pastvinû s borovicemi (plocha jiÏ desítky let leÏí ladem).V mladém smrkovém lese s prameni‰ti jihov˘chodnû od pastviny Matú‰ky se v okolí turistické stezky je‰tû v 60. (snad i v 70.) letech nacházela bohatá populace vzácného kru‰tíku bahenního. V souãasné dobû je jiÏ vyhynul˘. Ojedinûle se je‰tû vyskytují poslední zbytky dal‰í vzácnûj‰í orchideje, a to prstnatce bezového (pastvina Matú‰ky, Hajdovy paseky a U HrbáãkÛ v Uherské), dále hlavinka horská (Hajdovy paseky, Slovaãice), pûtiprstka ÏeÏulník (Matú‰ky, Hajdovy paseky, Slovaãice), vemeník dvoulist˘ (okolí Hajdov˘ch pasek aj.), prstnatec májov˘ (bohatá populace s tisíci jedinci je na mokfiadní louce ve Slovaãici, men‰í populace je na prameni‰ti Matú‰ky), prstnatec FuchsÛv (roztrou‰enû jednotlivé exempláfie). Bradáãek vejãit˘ se místy nachází na vlhãích nebo mokfiadních loukách (nejvíce ve Slovaãici), vstavaã muÏsk˘ se vyskytuje jiÏ ojedinûle (vût‰í populace je v habrovém lesíku na severní hranici katastru a západnû nad silnicí, dal‰í na pastvinû Matú‰ky, v˘jimeãnû roste na loukách drobn˘ch zemûdûlcÛ). Mimo orchideje se na su‰‰ích místech b˘val˘ch pastvin ojedinûle nachází kociánek dvoudom˘ (napfi. jihov˘chodnû od obce), jedná se vût‰inou ale o odumírající skupiny, a plavuÀ vidlaãka (jihov˘chodnû od pastviny Matú‰ky a jiÏnû nad Hajdov˘mi pasekami). V okolí se nacházejí je‰tû zajímavûj‰í zbytky jalovcov˘ch pastvin s hodnotnûj‰í kvûtenou. Nejvût‰í a nejcennûj‰í jsou na Matú‰kách pod Rado‰ovem a v Uherské U HrbáãkÛ, men‰í jsou na jihov˘chodním okraji obce, jihozápadnû a jiÏnû nad Hajdov˘mi pasekami a severnû od obce na bezejmenném kopci. Z hlediska mykologického se na území obce nacházejí vût‰inou jen bûÏné druhy hub. V˘znamnûj‰í mykologické lokality se nacházejí v okolí Hajdov˘ch pasek a u Rado‰ova (smí‰ené lesíky). Ze vzácnûj‰ích druhÛ hub byly v katastru obce zji‰tûny muchomÛrka královská, ub˘vající lo‰ák jelení a hfiib nachov˘trus˘. K v˘znamn˘m stromÛm v obci patfií lípy rostoucí vût‰inou v intravilánu. Nejvût‰í jsou památné lípy u kostela. Dal‰í vût‰í stromy rostou v okolí Hajdov˘ch pasek. Severnû pod touto osadou rostou ojedinûlé staré buky s dutinami. Zastoupení pozoruhodn˘ch stromÛ je v‰ak ve srovnání s jin˘mi obcemi s podobn˘mi pfiírodními podmínkami slab‰í. Ze savcÛ se kromû bûÏn˘ch druhÛ (srnec, li‰ka, prase divoké, jezevec, jeÏek, pfiímo v obci kuna skalní, aj.) v okolních lesích pravidelnû vyskytuje jelen.V 90. letech se v okolí Makyty (Uherská a Slovaãice) ãasto vyskytoval medvûd, kter˘ zavítal i do okolí Zdûchova. RovnûÏ rys se v okolí obce obãas objeví, pravideln˘ v˘skyt má v‰ak aÏ v okolí Makyty a Kychové. Ze vzácnûj‰ích drobn˘ch savcÛ byli zji‰tûni rejsec ãern˘ (Skfiípov, Mísné), rejsek horsk˘ (Matú‰ky), dále hrabo‰ík podzemní a hrabo‰ mokfiadní. Z netop˘rÛ byl zji‰tûn v˘skyt netop˘ra velkého. Z ptákÛ se vyskytuje kolem 85 druhÛ, z toho asi 72 pravidelnûji hnízdí. Dle sdûlení místního starousedlíka je‰tû ve 40.aÏ 50.letech hnízdil dudek chocholat˘ v dutinách star˘ch bukÛ pod osadou Hajdovy paseky,v té dobû se tam také extenzivnû páslo více kusÛ dobytka. U ·erklavy byly nalezeny v˘vrÏky vzácné soviãky s˘ce rousného.V okolních smrkov˘ch lesích ojedinûle hnízdí ofie‰ník kropenat˘, fiídce hnízdí kos horsk˘ a v odlehlej‰ích místech se je‰tû vzácnû vyskytuje jefiá-

bek lesní.Ve smrkovém lesíku u koupali‰tû v posledních desetiletích pravidelnû hnízdí malá kolonie drozda kvíãaly. Ze vzácnûj‰ích ptákÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují chfiástal polní (celkem 2 aÏ 5 volajících sameãkÛ,zejména louky v okolí Hajdov˘ch pasek, dále na pastvinû Matú‰ky a na loukách za koupali‰tûm),Ïluna zelená (na star˘ch lípách hnízdí celkem 2 aÏ 3 páry,z toho 1 pár U HrbáãkÛ v Uherské),bramborníãek ãernohlav˘ (ojedinûle byl zji‰tûn na pastvinû Matú‰ky), bramborníãek hnûd˘ (vût‰í louky, celkem asi 3 páry, pod Rado‰ovem, Mísné, za koupali‰tûm). Z dal‰ích vzácnûj‰ích druhÛ se vyskytují cvrãilka fiíãní (sameãci zpívají v porostech ol‰í v Mísné, Skfiípovû a na Matú‰kách, nûkdy pod Hajdov˘mi pasekami, celkem 3 aÏ 4 páry), cvrãilka zelená (1 pár pod Rado‰ovem), skorec vodní (na vût‰ích potocích hnízdí 1 aÏ 3 páry), konipas horsk˘ (2 aÏ 4 páry), rehek zahradní (v zahradách hnízdí 3 aÏ 4 páry, z toho jeden je vÏdy na Hajdov˘ch pasekách), v centru obce na vzrostl˘ch lípách pravidelnû hnízdí 1 pár sedmihláska hajního. Z plazÛ se vyskytují bûÏné druhy (uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrka Ïivorodá aj.), ojedinûle je‰tû zmije obecná. Z obojÏivelníkÛ se vyskytují skokan hnûd˘, ropucha obecná, kuÀka Ïlutobfiichá, mlok skvrnit˘ a ãolci. Z bezobratl˘ch ÏivoãichÛ lze na kvetoucích loukách vzácnûji zastihnout otakárka fenyklového, na kvûtnat˘ch loukách a pastvinách lze spatfiit fiadu dal‰ích druhÛ mot˘lÛ (okáãe, perleÈovce aj.), nejvíce na jalovcov˘ch pastvinách s pestrou kvûtenou (Matú‰ky, severnû od obce, U HrbáãkÛ aj.). Geologie, geomorfologie. Z dal‰ích hodnotn˘ch míst to jsou drobné pískovcové skalní v˘chozy jihov˘chodnû a jiÏnû nad Hajdov˘mi pasekami. Geomorfologicky je velmi zajímav˘ osamocen˘ velk˘ balvan, kter˘ se nachází témûfi u vrcholové turistické cesty,asi 0,5 km v˘chodnû od ·erklavy. Cel˘ katastr leÏí v CHKO Beskydy. Na území obce není dosud vyhlá‰eno Ïádné maloplo‰né zvlá‰tû chránûné území. Vzhledem ke sv˘m botanick˘m hodnotám mají na ZCHÚ parametry napfi. mokfiadní kvûtnatá louka s bohat˘m v˘skytem orchidejí na severov˘chodním okraji katastru v Uherské - Slovaãici, dále jalovcová pastvina U HrbáãkÛ v Uherské, pastvina Matú‰ky, hodnotné jsou b˘valé pastviny na svazích severnû a jiÏnû nad obcí a na Hajdov˘ch pasekách, pozoruhodná je i ol‰ina v Mísném spolu s pfiírodnû zachoval˘m korytem toku.

Zubfií

Lesy pokr˘vají 50, 8 % plochy. LeÏí vût‰inou jen v severní ãásti katastru, tvofií je v‰ak témûfi v˘hradnû smrkové monokultury. V˘jimku tvofií vrchol a západní svahy Kamenárky, kde je pfiítomno vût‰í zastoupení bukov˘ch lesÛ.V podhÛfií Vefiovick˘ch vrchÛ se v otevfiené krajinû na strmûj‰ích vyv˘‰eninách zachovaly zbytky listnat˘ch lesÛ s dubem a habrem. Zemûdûlská krajina je intenzivnû obhospodafiována, zvlá‰tû v níÏe poloÏen˘ch ãástech v údolí Beãvy a na pfiilehl˘ch svazích, ménû intenzivní hospodafiení je pouze místy na v˘‰e poloÏen˘ch lokalitách. Nejvût‰ím tokem v obci je RoÏnovská Beãva. I kdyÏ byl cel˘ úsek zregulován, vytvofiily se místy postupn˘m naru‰ováním regulace zpfiírodnûné ãásti. Pravostranné pfiítoky Beãvy, potoky Hodorfsk˘ (Zubersk˘) a Starozubersk˘, jsou rovnûÏ zregulovány, av‰ak zvlá‰tû u Starozuberského potoka do‰lo také ke zpfiírodnûní nûkter˘ch úsekÛ. Jedin˘m neupraven˘m tokem je potok Hamersk˘ s ãetn˘mi meandry, místy s kolm˘mi bfiehy a po celé délce s dobfie vyvinut˘mi bfiehov˘mi porosty vãetnû star˘ch stromÛ dubu, javoru klenu a habru. V˘znamn˘m tokem je také Ml˘nsk˘ potok, kter˘ zaãíná u Starozuberského potoka a konãí na jihozápadním okraji katastru. Flóra je v níÏe poloÏen˘ch ãástech s intenzivním zemûdûlstvím na ochranáfisky hodnotné druhy chudá. V˘znamnûj‰í lokality se nacházejí aÏ na ‰etrnûji obhospodafiovan˘ch loukách a pastvinách vy‰‰ích poloh. Cenné jsou zde zvlá‰tû v˘skyty nûkter˘ch druhÛ orchidejí (dosud zji‰tûno 7 druhÛ) - ãast˘ je zejména vstavaã muÏsk˘ a prstnatec májov˘, vzácnûji najdeme vemeník dvoulist˘, prstnatec FuchsÛv a bradáãek vejãit˘. Nejvzácnûj‰ími orchidejemi jsou kru‰tík polabsk˘ (roste na dvou lokalitách, u rybníkÛ a u Ml˘nského potoka) a vstavaã bled˘ (nûkolik jedincÛ roste na lokalitû Ostr˘, severozápadnû od obce). Pfiímo v obci, ve dvou zahradách, roste ‰afrán HeuffelÛv. Je to jedno ze dvou nalezi‰È v celém vsetínském okrese (druhé je na Kohútce u Nového Hrozenkova). ·afrán zde není pÛvodní, pravdûpodobnû sem byl zavleãen v dobû napoleonsk˘ch válek s krmivem pro dobytek. Ve vrcholové ãásti Vefiovick˘ch vrchÛ roste vzácnûj‰í horsk˘ druh omûj tuh˘. Ze zavleãen˘ch invazních rostlin se vyskytuje zejména kfiídlatka japonská. Nejvíce ji nalezneme podél Beãvy v bfiehov˘ch porostech, ojedinûle i na jin˘ch místech. Dal‰ími nevítan˘mi invazními druhy jsou kfiídlatka sachalinská (roste ve Starém Zubfií), sluneãnice hlíznatá (v bfiehovém porostu Beãvy) a net˘kavka Ïláznatá (ojedinûle se vyskytuje u Beãvy). Ze vzácnûj‰ích hub se v okolí obce vyskytují napfi. kozák kapucínek, kozák bíl˘, ‰i‰kovec ãern˘ a kvûtnatec ArcherÛv (lokalita Bofií).

Vût‰ina zástavby je poloÏena v plochém, mírnû uklonûném reliéfu RoÏnovské brázdy severnû od RoÏnovské Beãvy. Nejniωí nadmofiská v˘‰ka 335 m je na jihozápadním okraji katastru, kde Beãva odtéká z území obce. Severní ãást katastru náleÏí k ãlenitému reliéfu západní ãásti Radho‰Èské hornatiny (místnû oznaãované jako Vefiovické vrchy).Zvedá se z nadmofisk˘ch v˘‰ek okolo 520 - 530 m na podéln˘ch hfibetech (napfi. Soliska) aÏ na hlavní rozvodní hfibet (vrcholy Krátká 767 m n.m., Dlouhá 860 m n. m., Kamenárka 862 m n. m.). Rozlohou 2 838 ha patfií mezi vût‰í obce a poãtem 5 396 obyvatel (1999) je ãtvrtou nejvût‰í obcí v okrese. Hlavní sídlo se nachází podél Zuberského potoka, pravostranného pfiítoku Beãvy tekoucího z jiÏních svahÛ Vefiovick˘ch vrchÛ. Men‰í zástavba je soustfiedûna do místní ãásti Staré Zubfií,leÏící podél v˘chodnûji tekoucího Starozuberského potoka. Dále je na území katastru roztrou‰eno nûkolik men‰ích osad, napfi. Galiãky, Pádoly, Randúsky a Na Kopci. Pasekáfiské usedlosti se nacházejí spí‰e v˘jimeãnû, vût‰inou jen v severní ãásti katastru.

447

V Zubfií se nachází vût‰í poãet v˘znamn˘ch stromÛ. Nejpozoruhodnûj‰í je památn˘ tis ãerven˘, kter˘ roste v centru obce u hlavní silnice.Tlou‰Èkou kmene je to nejmohutnûj‰í (patrnû se v‰ak jedná o srÛst nûkolika kmenÛ) a vûkem druh˘ nejstar‰í tis v okrese Vsetín, jeho stáfií bylo stanoveno na 360 let. Nejmohutnûj‰í lípa roste na hrázi západnû od Hamersk˘ch rybníkÛ. Z dal‰ích stromÛ mÛÏeme jmenovat napfi. staré lípy u kostela, solitérní dub v polích jiÏnû od cesty do Starého Zubfií a skupinu vzrostl˘ch dubÛ a lip na hrázi jiÏnû od Hamersk˘ch rybníkÛ. V okolí obce bude více star˘ch stromÛ, je v‰ak nutn˘ dal‰í prÛzkum. Ze savcÛ se vyskytují napfi. srnec, jelen, prase divoké, zajíc, kuna lesní, kuna skalní, jeÏek, li‰ka, jezevec a na rybnících ondatra. Pfii migraci se zde dvakrát objevil los, poprvé v roce 1970 a podruhé v roce 1984. Název obce pfiipomíná zubra, kter˘ se zde mohl vyskytovat do raného stfiedovûku, zfiejmû aÏ do 12. století.Tehdy zapoãala poslední a definitivní kolonizace okolní oblasti ãlovûkem. S tím souviselo postupné odlesÀování, které mûlo vedle pfiímého lovu rovnûÏ vliv na radikální sníÏení a koneãné vyhynutí tohoto statného lesního tura. Medvûd se v obci znovu vyskytuje od poãátku 70. let 20. století, a to nepravidelnû v nûkter˘ch letech, napfi. zaãátkem 70. let byl spatfien pod Kamenárkou, v roce 1976 byla vidûna dokonce medvûdice s mládûtem a naposledy zfiejmû v roce 1997, kdy byl zji‰tûn na katastrech v okolí, u Krhové a Hosta‰ovic. Rys se jiÏ pravidelnû vyskytuje ve Vefiovick˘ch vr‰ích. Vydra Ïije na Beãvû v její v˘chodní ãásti pod Hradiskem. Z drobn˘ch savcÛ byli zji‰tûni napfi. rejsek obecn˘, rejsec ãern˘, rejsec vodní, hrabo‰ík podzemní, my‰ice temnopásá, pl‰ík lískov˘. Pravidelnû se vyskytují netop˘fii, letní kolonie se nacházejí napfi. v dutinách velk˘ch stromÛ na hrázi Hamersk˘ch rybníkÛ a v kostelní vûÏi. Byli zji‰tûni napfi. netop˘r dlouhouch˘, netop˘r brvit˘, netop˘r u‰at˘, netop˘r vodní, netop˘r rezav˘, netop˘r stromov˘ a netop˘r veãerní (ãást druhÛ byla urãena z rozborÛ v˘vrÏkÛ sov). Z ptákÛ bylo zji‰tûno 149 druhÛ, z toho 104 je hnízdících. Asi 30 druhÛ se zde zdrÏuje zejména díky pfiítomnosti Hamersk˘ch rybníkÛ. Ze vzácnûj‰ích lesních druhÛ se vyskytují: ãáp ãern˘ (1 pár hnízdí ve Vefiovick˘ch vr‰ích, pravidelnû je na pfieletu), jefiábek lesní (ojedinûle ve Vefiovick˘ch vr‰ích), sluka lesní (vzácnû ve Vefiovick˘ch vr‰ích), jestfiáb lesní, kalous u‰at˘ (nûkolik párÛ), Ïluna ‰edá (vzácnûji ve star˘ch bukov˘ch lesích), datlík tfiíprst˘ (ojedinûle ve smrkov˘ch lesích Vefiovick˘ch vrchÛ, vrcholové polohy), Ïluva hajní (vzácnû hnízdí v listnat˘ch lesích a v bfiehovém porostu tokÛ v údolí Beãvy, celkem 1 aÏ 3 páry, nejvíce bylo kolem roku 1994) a krkavec velk˘ (hnízdí ve Vefiovick˘ch vr‰ích, ãasto je vidût na pfieletu). Ze vzácnûj‰ích druhÛ zemûdûlské krajiny se vyskytují: kriticky ohroÏen˘ strnad luãní (byl zji‰tûn pouze jednou, v kvûtnu a ãervnu 2000 zpíval jeden sameãek v okolí polního hnoji‰tû u Pfiíãné), bramborníãek hnûd˘ (nûkolik párÛ hnízdí na vlhk˘ch loukách a v polích s fiepkou), bramborníãek ãernohlav˘ (1 pár hnízdí u silnice Pfiíãná pod vodojemem), ãejka chocholatá (na polích a loukách hnízdí celkem 5 aÏ 10 párÛ), konipas luãní (pravidelnû b˘vá pouze v dobû tahu, napfi. mokfiad u Pfiíãné), chfiástal polní (v 90. letech se roãnû oz˘valo 5 aÏ 8 sameãkÛ),kfiepelka polní (v okolí obce se oz˘vají 2 aÏ 4 sameãci, nejvíce párÛ bylo v polovinû 90. let), koroptev polní (na dvou místech), krutihlav obecn˘ (v nûkter˘ch letech hnízdí v zahradách). Z dal‰ích zajímavûj‰ích druhÛ se vyskytují: bekasina otavní (v dobû tahu je pravidelnû na mokfiadu u Pfiíãné poblíÏ Starozuberského potoka), baÏant obecn˘ (pfiírodní populace je v okolí Beãvy), ledÀáãek fiíãní (1 pár pravidelnû hnízdí na Hamerském potoku, dal‰í pár v nûkter˘ch letech hnízdí na Beãvû, na v‰ech vût‰ích tocích je ãasto na pfieletu), skorec vodní (na katastru hnízdí na drobn˘ch tocích 2 aÏ 3 páry), kulík fiíãní (pravidelnû na tahu na Beãvû, ojedinûle zahnízdí, napfi. na mokfiadu v polích u Pfiíãné pod Star˘m Zubfiím a pravidelnû hnízdí na dnû vypu‰-

448

tûn˘ch rybníkÛ, aÏ 5 párÛ), ror˘s obecn˘ (hnízdí na kostelní vûÏi a v objektech Gumáren), rehek zahradní (v zahradách hnízdí celkem 10 aÏ 15 párÛ).Západnû od Hamersk˘ch rybníkÛ jiÏ od 70. let hnízdí 1 pár ãápa bílého. Dudek chocholat˘ se vzácnûji vyskytuje v dobû jarního tahu. Brkoslav severní pravidelnû pfiezimuje, obvykle hejnko do 30 jedincÛ. Nejv˘znamnûj‰í lokalitou pro v˘skyt mokfiadních ptákÛ jsou v Zubfií rybníky v místní ãásti Hamry. Oba rybníky jsou mûlké, bfiehy mají porostlé úzk˘m pásem rákosu a orobince, horní rybník má men‰í plochy tûchto rostlin i uprostfied volné hladiny.Na tyto porosty je vázáno mnoho druhÛ vodního ptactva. V prÛbûhu roku mÛÏeme na rybnících pozorovat napfi. volavku popelavou, racka chechtavého, labuÈ velkou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholaãku, lysku ãernou, slípku zelenonohou, potápku roháãe a potápku malou. Nûkdy se zde objeví i velmi vzácné druhy, napfi. potápka rudokrká, ãírka modrá, lÏiãák pestr˘, ostralka ‰tíhlá, hvízdák euroasijsk˘, hohol severní, volavka bílá nebo rybák ãern˘, vodou‰ tmav˘, vodou‰ ‰ed˘. V rákosí hnízdí 3 aÏ 5 párÛ strnada rákosního a rákosníka obecného, 1 aÏ 2 páry rákosníka velkého.V nûkter˘ch letech hnízdí vzácn˘ chfiástal vodní. Na hrázi rybníkÛ se nachází pûkn˘ porost star˘ch lip, dubÛ, jasanÛ, vrb a habrÛ s mnoha naru‰en˘mi dut˘mi stromy. Na nû je vázáno mnoÏství dutinov˘ch ptákÛ - strakapoud velk˘ a strakapoud mal˘, lejsek ‰ed˘, ‰paãek obecn˘, tfii druhy s˘kor (koÀadra, modfiinka, babka) a sova pu‰tík obecn˘. Z plazÛ se vyskytují napfi. uÏovka obojková, slep˘‰ kfiehk˘, je‰tûrky obecná a Ïivorodá. Vzácnûji lze ve Vefiovick˘ch vr‰ích spatfiit i zmiji obecnou. Z obojÏivelníkÛ se kromû bûÏného skokana hnûdého vyskytují rosniãka zelená (bohatá populace je na Hamersk˘ch rybnících, je pfiítomna na dal‰ích místech v niωích polohách katastru), ropucha obecná, ropucha zelená, pouze na Hamersk˘ch rybnících jsou skokan ‰tíhl˘ a skokan skfiehotav˘. Dále lze na katastru vzácnûji spatfiit kuÀku Ïlutobfiichou, mloka skvrnitého (lesy) a ãolky (vy‰‰í polohy). Z rybí fauny bylo v Beãvû zji‰tûno 10 druhÛ, z nichÏ nejhojnûj‰ími jsou hrouzek obecn˘, pstruh obecn˘, jelec tlou‰È, stfievle potoãní a nûkdy i ouklejka pruhovaná (v˘raznûji zv˘‰enou poãetnost mûla pfiechodnû napfi. koncem léta 1997, po povodni), dále se vyskytují lipan podhorní, parma obecná, mfienka mramorovaná aj.V roce 1993 byla na Beãvû pod rybníky zji‰tûna stfievliãka v˘chodní, která patfií k nepÛvodním druhÛm na‰í fauny. Zfiejmû se do fieky dostala z Hamersk˘ch rybníkÛ, kam byla nejspí‰e zavleãena s násadou ryb.V potocích Ïijí pstruh obecn˘ a vranky. Bezobratlí. Ze vzácnûj‰ích mot˘lÛ lze pravidelnûji spatfiit otakárka fenyklového a batolce duhového.V horsk˘ch lesích Vefiovick˘ch vrchÛ se vyskytuje plÏ modranka karpatská. Geologie, paleontologie, mineralogie. K dal‰ím pfiírodním zajímavostem patfií paleontologické nalezi‰tû Randúsky a skalní v˘chozy s b˘val˘m lomem na jihozápadním svahu Kamenárky. Na Randúskách bylo nalezeno mnoÏství zkamenûlin dávno vyhynul˘ch organismÛ, navíc se tam vyskytují i minerály a horniny, které jsou v tomto regionu neobvyklé (napfi. achát, ametyst, chalcedon, jaspis, opál aj.). Severní ãást katastru leÏí v CHKO Beskydy. Na jeho území se nachází zatím jeden památn˘ strom (tis) a jedno zvlá‰tû chránûné území (Pfiírodní památka Zubfií, bohaté nalezi‰tû ‰afránu Heuffelova). Zaji‰tûní vy‰‰ího stupnû ochrany, aspoÀ VKP, se pfiipravuje u nûkolika ochranáfisky hodnotn˘ch lokalit - napfi. Randúsky, horní Hamersk˘ rybník s mokfiadem na v˘chodní stranû a s porostem star˘ch stromÛ na hrázi, Hamersk˘ potok, mokfiad pod Pfiíãnou u Starozuberského potoka aj. Za památné stromy bude vyhlá‰eno nûkolik dal‰ích v˘znamn˘ch stromÛ.