2008 Pondìlí, 21. èervence - 3/2008
After Midnight... Jen a je to veselý… „Proè to nejni veselý, proè to nejni veselý?“ hoøekuje schvalovatel bigbítových textù (pøesnìji cenzor) v písnièce, kterou na konci osmdesátých let zpívala Helena Arnetová. Z tohoto pohledu by se panáèkovi vèerejší divadelní nedìle musela vyloženì líbit. Tøeba hned vernisáž výstavy Rostislava Pospíšila, pøi níž mìl úvodní slovo odborník ze Zimbabwe. Tam bych chtìl studovat vìdu o výtvarném umìní! Rozhodnì jsem usmìvavému chlápkovi ze soboru Iyasa rozumìl víc než vìtšinì zahajovatelù mluvících èesky. Blues v podání Karla Heømana a Zdeòka Kluky by dohlížitel taky skousl, hudba utlaèovaného lidu, že. Pak prùvod jako každoroènì, tentokrát ovšem s tím, že francouzští Seržanti se rozhodli vyšlapat s diváctvem až na zámek. Nahoøe v parku povyražení pøedevším pro dìti. Píšalky Bezobratøí, taneèky Iyasa, samozøejmì, ale Shakespeare na chùdách a za patnáct minut v podání Divadla Mimotaurus, to taky není didakticky špatné. Pøi takovém tempu stihnete za hodinu probrat ještì nìkolik svìtových autorù. Odpovìdný èinitel by urèitì ocenil vlastenecký duch nìkterých zdánlivì kosmopolitních pøedstavení. Èeský loupežník Hustoles Divadla Koòmo, to jistì. Ale zásah èeského Kašpárka do Romea a Julie Divadla ANPU, to by velký William nevymyslel. Škoda jen, že nìkteré odnárodnìné povahy v publiku aplaudovaly zpùsobu, jakým byl ve finále chudák Kašpárek ze zálohy odstøelen. Vyslovenou národní hrdost by náš cenzor musel pociovat pøi zjevení jednookého Jana Žižky uprostøed tradièního japonského divadla, jak si je pøedstavují v Líšni. Blbé bylo, že se ho ten vesnièan nebál. Ale on se nebál ani jezevce tanuki, byl to nìjaký netypický Japonec. S jezevcem tanuki pøišla první sprška, ale taky èas pro Seržanta Pepere. Lidi se váleli smíchy, dohlížitel francouzsky neumí, tohle by musel schválit, nasadit si pláštìnku a jít s námi do
parku, kde se ze tmy pomalu vynoøovalo Divadlo Décalages se smutným pøedstavením TaBalada. To by se pánovi nelíbilo, to se líbilo jenom mnì. Jezevec tanuki byl zapomenut. Zbývá irská šansoniérka Camille O´Sullivan. Zde jsem trochu na rozpacích. Tedy u cenzora, ne u sebe. Ne že by se nebavil, zvláš když mu rotykáøka Camille (Dìlat rotyku jsme jako kluci øíkávali vždycky, když jsme dìlali nìco, co jsme nemìli. Blíže pùvod slova neznám.) nìkolikrát bìhem koncertu usedla na klín. Srandy bylo, ale byla to sranda pokroková? Není to nìjak moc lascivní? Když jsem mu øekl, že mi to pøipadá jako nìco mezi Vladivojnou a Tomem Waitsem, odpovìdìl mi, že v tom zbyteènì hledám nìco intelektuálního, že je to šantán. Naèež zaèal vyprávìt zážitky z cest. Nejlepší šantán prý zažil v Buenos Aires, zrovna když tam nastal státní bankrot. Sice nechápu, jak mùže vojenská junta zbankrotovat, ta se má normálnì prostøílet do sousedního státu, ale to je jedno. Rozplýval se pøi líèení argentinského šansonu i pøi líèení Camilliných rozparkù a úplnì zapomnìl, proè je tady. Koneckoncù, veselé to bylo, pokrokové snad taky, rozparky byly, víneèko… Takhle to mìla dìlat Helena Arnetová! Milan Zeibert Jak øíkával Rychlonožka: „Buenos Aires caballéros" èili èesky: Chytré hlavy se ve svìtì neztratí!
12/12
2008 A ijou úvodníky...
Dnes... Pondìlí 21. 7.
Den druhý... Vezmu vás za ruku a ukážu Divadelní den na námìšský zpùsob, chcete? Nabídka je pøepestrá, je lepší vzít si s sebou prùvodce, který se vyzná. Nìkdo to štìstí má, jiný si vystaèí s vlastním rozumem. Nenechá si ujít popolední vernisáž obrázkù dvorního výtvarníka Folkových prázdnin Rostislava Pospíšila s návodným názvem …a možná blues. Významnost této akce podtrhne návštìva zimbabwského „doc. dr. CSc. pøes výtvarné umìní“, který zasvìcenì s prstem na obraze pohovoøí v domorodé øeèi o kvalitách vystavených dìl a rovnìž tak pøítomnost hlasu o 65 kg pohublého Karla Heømana a do bedny bušících rukou Zdeòka Kluky, oba domovsky z Èankišou. Úèastníci zpívají s sebou, popíjejí špatnou levnou whisky a slupky od burákù házejí pod sebe jako doma v Alabamì… Pružnìjší v rozhodování zvládne i zaèátek Komediantského a kejklíøského prùvodu, kde láká africký soubor Iyasa a francouzský „šraml na úrovni“ Sergent Pépére. Vyšplhat na kopec k zámku si však musí každý sám, i když s prùvodem. A pak doslova a do písmene nevíte, kam døív skoèit, protože divadla vykutálených názvù i obsahù jako Koòmo, Líšeò, Décalages, ANPU a taky Mimotaurus hrají rùznì a pøesto soubìžnì, je dobré posedìt, poležet, povrtìt tam i onde. Den je dlouhý, štací po zámeckém parku je hodnì, kdo by rád na závìr neusedl do køesílka na zámeckém nádvoøí? To ovšem netuší, že bude sprškou divadelních emocí spláchnutý a pøibitý høebíkem hlasu s husí kùží Camilly O´Sullivan - šansoniérské noblesy odìné v barový šat, která vám navlékne na prsteníèek mozku snubní prsten døív, než doposloucháte první píseò. Nevìøíte? Pøijeïte do Námìštì! Já tam byla a tady všude sedìla! Jako sedíš ty, ty, ty a ty… -já-
1/12
Dámský den (nádvoøí zámku, 17.30 hodin) Bashavel (SK) & Slávka Horváthová Zuzana Novak & spol. (GB) Marta Töpferová Lucia Pulido (Kolumbie)
2008
2008
Open scéna...
Zítra a pozítøí...
Od pondìlí do pátku od 13 hodin v kapli sv. Anny ve Špitálku probíhají koncerty Open scény.
Úterý 22. 7. Muzika (zámecký park, 17.30 hodin)
Program Open scény v úterý 22. 7.
Kolokvium... Hledání koøenù: nepøerušená cesta dvoudenní mezinárodní kolokvium, zamìøené na lidovou, folkovou a etnickou hudbu a world music
Program kolokvia v úterý 22. 7.: 10.15 - 10.30 Jesse A. Johnston Moravian Roots of the Baca Band 10.35 - 10.50 Helena Bretfeldová Slovácko obecnì a Horòácko zvláštì 10.50 - 11.20 pøestávka 11.20 - 11.35 Jiøí Plocek - A jaké koøeny vlastnì hledáme? 11.40 - 11.55 Irena Pøibylová - Rozvoj lidového dìdictví: aktivity skotské firmy Greentrax 12.00 - 13.15 pøestávka 13.15 - 13.30 Janyl Jusubjan - Changing Role of Women in Music of Central Asia 13.35 - 15.00 semináø - diskuse k pøednáškám, je domluvena debata s Davidem Evansem (USA) a Lucií Pulido (Kolumbie)
Nestíháme
Tim Eriksen (USA)
Honza Øepka z Nestíháme vystoupí tentokrát ve dvojici s mladièkou zpìvaèkou Josefkou Žampovou. Je i není náhoda, že je pøedloni svedla slavonická Hudební dílna Vladimíra Merty a Jany Lewitové. Možná zazní i nìjaká tréninková píseò z té doby. Jinak vìtšinou autorské vìci. Petr Ovsenák pøijede až ve støedu, úterní veèer dal pøednost Tomu Waitsovi. Fajnšmekr se nezapøe. www.nestihame.cz
Helene Blum & Harald Haugaard (Dánsko) Robert Køesan & Druhá tráva
Hluboké nedorozumìní
Støeda 23. 7. Den blues (zámecký park, 17.30 hodin) Luboš Beòa (SK) & Matìj Ptaszek Blues Session David Evans (USA) Hazmat Modine (USA) V pøípadì nepøíznivého poèasí se koncerty pøesouvají do zámecké jízdárny.
O Hlubokém nedorozumìní by se dalo øíct, že smyslem jeho zrození a pak i života byly a jsou pøedevším festivaly a život kolem nich. Repertoár je sestaven z vlastních zdrojù a pohybuje se od folku a trampu s drobnými výlety do dalších hudebních stylù. V polovinì dubna roku 2003 pokøtila kapela vlastním nákladem vydané demo CD pod názvem Mandarín, Pomeranè a ti druzí s 15 písnièkami. O rok pozdìji následovalo vydání zpìvníku u sdružení Avalon. V souèasné dobì se pracuje na prvním regulérním CD, jehož pøedzvìstí je miniCD pod názvem Koláèek k ochutnání, které obsahuje 4 písnièky z chystané desky. Petr (Klokan) Vratný - šestistrunná kytara, zpìv Láïa (Jepák) Èerný - šestistrunná kytara, zpìv Eliška Zachariášová - rytmika, zpìv Pavel (Škopy) Škop - baskytara, zpìv http://www.folktime.cz/hn
2/12
Nedílnou souèástí posledních roèníkù Folkových prázdnin v Námìšti nad Oslavou se stalo i poøádání mezinárodních kolokvií, vždy na rùzná témata. Pro letošní, páté v poøadí, byl organizátory zvolen název Hledání koøenù: nepøerušená cesta. Jak tohle téma zpracovali hudební badatelé, hudebníci, organizátoøi, novináøi èi zástupci profesí, které mají blízko k hudbì lidové, folkové, etnické a world music, si mùžete na vlastní uši poslechnout v úterý a ve støedu 22. a 23. èervence v podkroví Mìstského úøadu na nové radnici, Masarykovo nám. 104 v Námìšti nad Oslavou. Budiž vám pozvánkou tøeba uvedený pøedbìžný program tohoto ojedinìlého setkání...
Irena Silence Pøibylová, dramaturgynì a spolupoøadatelka námìšských kolokvií
11/12
2008
Noèní koncerty a téma...
Na dnení scénì...
vnáší cosi z èeské klasiky - napøíklad netypické využití lesního rohu a houslí; klade také vìtší dùraz než je obvyklé na harfu a pøedevším oblíbenou ètyøstrunnou portorikánskou kytaru cuatro. Do Spojených státù Marta, dcera herce Tomáše Töpfera, emigrovala s matkou a sestrou ve ètrnácti letech. Bìhem studií v New Yorku žila v hispánském prostøedí, uèila se španìlštinu, v Andalusii studovala flamenko a hodnì èasu strávila na Kubì, v Portoriku a Mexiku. Mezitím skládala hudbu, ovlivnìnou latinskoamerickými styly, seznamovala se s muzikanty a vydávala alba, která se setkala se znaèným ohlasem. To první jí produkoval Joe Boyd, stojící u poèátkù Pink Floyd, elektrifikace Boba Dylana a nejdùležitìjších nahrávek Fairport Convention. U Marty Töpferové vizionáøsky rozpoznal silný autorský potenciál, který se naplno projevil na následujících albech La Marea (2005) a Flor Nocturna (2006). Marta Töpferová už léta kamarádí s kolumbijskou zpìvaèkou Lucií Pulido, se kterou si pro Folkové prázdniny pøipravila extra vystoupení, u kterého je už pøedem nad slunce jasné, že bude patøit k vrcholu letošního roèníku.
2008
Oranová scéna...
Open scéna...
Noèní koncerty
Epy de Mye
Tìm, kteøí Plátek po pøeètení odhazují v dál, si dovolím pøipomenout, že dnes se 30 minut po skonèení hlavního koncertu koná koncert další, a to noèní. Hrát bude mistr a profesor blues David Evans a výjimeènì se bude hrát v kovárnì u Tasovských. Zítra pøivítáme Zuzanu Novak, ale tentokráte již v kapli sv. Anny, kde se budou noèní koncerty odehrávat až do pátku. Adam
Epy de Mye je nevyléèitelná hudební choroba šíøící se rychlostí zvuku. Na energických koncertech uslyšíte pøevážnì autorské písnì Honzy Pøeslièky s dobøe sezpívanými trojhlasy, roztanèený kontrabas v rukou Lucie Cíchové a spolehlivé kytarové vyhrávky Lukáše Kazíka. Kapela spestøuje své písnì obèasným zahrnutím swingových instrumentálek. Odehraným koncertem èasto pro kapelu muzicírování nekonèí. V roce 2039 plánujeme první koncert na obìžné dráze Zemì. Bude se to celé otáèet nad celou zemìkoulí, a tam kde bude zrovna 19:00 veèer budeme zaèínat, protáhne se to do tý doby, než zmizíme z dohledu. Kdo by chtìl slyšet celý koncert, musí si rezervovat kosmické letenky nebo zájezd cestu kolem svìta. Honza Pøeslièka - zpìv, kytary Lukáš Kazík - zpìv, akustická kytara Lucie Cíchová - zpìv, kontrabas www.epydemye.cz
Letošní téma Folkových prázdnin zní O døevì: O koøenech, tvárnosti a houževnatosti... Už jste si na nìj aspoò sáhli?
10/12
Již tøetím rokem se setkáme v zámeckém parku s Oranžovým stanem generálního partnera festivalu Folkové prázdniny Skupiny ÈEZ.
Úterý 22. 7. 2008 Energie v pohybu - energie hýbe celým svìtem i námi - Komedianti na káøe: Kdo z koho - Epy de Mye - chùdy - hon atomù - puzzle - vydrž! - omalovánky - souboj atomù - malování, kreslení, èmárání na téma Energie v pohybu
3/12
2008
Dílny...
2008
Na dnení scénì...
Úterý 22. 7. 2008
Tradièní písnì a rytmy Kolumbie
Ráno dle domluvy Fotografická dílna (2. èást) 9:30 - 12:00, 13:00 - 16:00 Kreslení a malování pro dìti od 2 do 100 let 9:30 - 12:00, 13:00 - 16:00 Dílna textilní tvorby (stálá dílna) 9:30 - 12:00, 13:00 - 16:00 Grafická dílna 9:30 - 12:00, 13:00 - 16:00 Dílna smaltu a tažených korálkù (stálá dílna) 10:00 - 14:00 Hrajeme si s dìtmi 10:00 - 11:30 Tradièní písnì a rytmy Kolumbie - Lucia Pulido 10:00 - 12:30, 13:30 - 16:00 Keramika toèení na kruhu (stálá dílna) 10:00 - 12:00, od 14:00 Filmování a videoklipování (2. èást) 10:00 - 15:00 Výroba pastýøských píšal 10:00 - 16:00 Kováøská dílna 10:00 - 16:00 Ruèní tkaní na døev. stavech 10:00 - 16:00 Keramika Raku 10:00 - 16:00 Kovorytecká dílna 10:00 - 14:00 Zapletená dílna Košíkáøská dílna 10:30 - 13:00 Taneèní a pohybová dílna na téma Výlet k moøi 10:30 - 13:00 Skøítci : výroba skøítkù ochráncù stromù 11:00 - 15:00 Tiskaøská dílna 11:00 - 14:00 Drátkování 11:00 - 14:00 Dreamcatchers 11:30 - 15:30 Drhání neboli uzlíèkování 12:15 - 13:45 Bøišní tance - hudba, rytmus a ženství 12:30 - 14:30 Bluesová Kytara - D. Evans 13:00 - 15:00 Žonglování a kejklování 14:00 - 15:30 Dílna tvùrèího psaní 14:30 - 15:30 Taekwon-Do 14:30 - 16:00 Mbira (nástroj ze Zimbabwe) - Zuzana Novak
V 90 minutách bude dost èasu povídat, poslouchat muziku a urèitì se i nauèit nìjakou písnièku a rytmus. Setkání s úžasnou jihoamerickou zpìvaèkou Lucií Pulido, o níž Jiøí Moravèík píše: „Už na první pohled sympatická Lucia Pulido je hlasový originál, zázrak pøírody, až se nemùžete ubránit pomyšlení, jestli se vám na pódiu nezdá. Zpívá, haleká, expresivnì køièí, ale i nìžní a zaplavuje emocionalitou. Má pøitom zavøené oèi, protože se tak trochu stydí a pøi pohledu do publika by prý ztratila koncentraci. Miluje zpívání, prožívá pøi nìm vzrušivé pocity štìstí a na otázku, co by nastalo, kdyby jí to bylo jakkoliv znemožnìno, odpovídá bez váhání: Zemøela bych“. (dílna út, poèet úèastníkù cca 15-20, lektorka Lucia Pulido, Kolumbie, èeský pøeklad)
Kováøská dílna Kovadlina, kladivo, rozžhaven ušlechtilý materiál, trocha teorie a možnost vlastní tvorby. Umìlecký kováø Pavel Tasovský je absolventem pražské Mistrovské školy umìleckých øemesel i konzervátorských kursù a vy máte jedineènou pøíležitost vyzkoušet si pod jeho vedením kouzlo „èerného øemesla“ pøímo u nìj v kováøské dílnì. Pro zaèátek seznámení s bezpeèností práce, trocha teorie a hurá ke kovadlinì. Nezapomeòte si hlavnì pevné kožené boty a vhodné obleèení - spálená noha nebo ruka není nic pøíjemného. Urèitì se budou hodit i ochranné brýle a rukavice. A ještì jedna poznámka - práce v kovárnì vyžaduje urèitou fyzickou zdatnost, není proto vhodná pro „kováøe“
4/12
Marta Töpferová (Èeská republika/USA)
Rozhodující je pro Lucii Pulido svoboda, prostor pro sebevyjádøení. „Nemám talent ke skládání, takže se považuji za interpretku, neustálou hledaèku nových možností mého hlasu a jeho barev. Hlas je nadmíru individuální, jedineèný nástroj“. Bìhem své kariéry zpìvaèka spolupracovala s mnoha muzikanty, nejdéle to vydržela po boku Ivana Benavidese a skupiny Palenque. Natáèela s jazzmany Edem Simonem, Dave Binneyem, japonským bubeníkem Satoshi Takeishi nebo argentinským kytaristou Fernandem Tarresem. Lucia Pulido pochází z Kolumbie, má tam rodinu a bez téhle rozporuplné zemì se neobejde, pøesto tu skoro nekoncertuje a žije v New Yorku; stejnì jako Marta Töpferová, její velká kamarádka. Koncertovala s ní vloni párkrát v Èechách a domluvila, že si pro Folkové prázdniny pøipraví speciální vystoupení. Pouze ony dvì. A nikdo netuší, co by to mìlo být, nicménì zùstaòte v klidu. Lucia se s Martou zas tak èasto nevidí, takže si to spoleènì vždycky bájeènì užijí. A publikum s nimi.
Ta nejlepší vìc, co pro sebe pøi poslechu Marty a její kapely mùžete udìlat je, že nebudete tušit, odkud pochází. A když vás to u, v pomalých tempech se línì pøevalujících písních pøece jenom trkne, navíc to pøíjmení pøímo svádí k tomu, abyste se nìkoho zeptali, vìøte jejím slovùm:“Nejsem žádná kulturní turistka, ta hudba ke mnì pøichází sama“. Zatímco celý svìt by s Latinos nejradìji tanèil, pùvodnì Èeška nemyslí ani tak na tìlo, jako spíš na duši. Slova, atmosféra, chvíle, kdy vylétají noèní motýli a rozkvétají kytky sající život z mìsíce místo slunce, jsou pro ni dùležitìjší než rytmus, jehož latinskoamerickou zapeklitost a nepøenosnost má už stejnì dávno v krvi. Hedvábným, hodnì naléhavým, po pozornosti toužícím, temnì zakouøeným hlasem sebeptajícnì zpívá španìlsky o matce, emigrantství a hoøkosladkých zkušenostech, aniž by upadala do existencionalistických proudù. Hodnì je to o svobodì, o možnosti svobodnì si žít vlastní sny:“Mám tolik bratrù, že je nelze spoèítat/A jednu pøekrásnou sestru/Jmenuje se svoboda“. Brazilèané v Rakousku, Afrièané uprostøed Evropy, Švýcaøi v Iránu, na to jsme si už pøivykli, ale èeská holka studující klavír a vychovaná na Janáèkovi, Smetanovi a sborovém zpívání lidovek, potýkající se se zapeklitostí jihoamerických rytmù, to k sobì, ruku na srdce, moc nejde. A pøece to funguje, navíc do osobitého, spíš pocitovì vnímaného amalgámu flamenka, kubánského sonu, venezuelského merengue èi mexického mariachi Marta
9/12
2008
Na dnení scénì...
2008
Dílny...
a další moravskou muziku a jak u toho tanèí a cítí se krásnì. Zuzana žije v hrabství Yorskhire, a pøedtím než se náhodou dostala k mbiøe, o hudbì ze Zimbabwe nemìla ani zdání. Zabrnkala si na ní poprvé u svých pøátel a v ten okamžik prý jejímu zvuku propadla. Pøi studiích geografie na londýnské SOAS pak slyšela významného hráèe na mbiru Chartwella Dutiro, pøednášejícího na škole kulturu Shona a bylo jí okamžitì jasné, jakým smìrem se bude pro pøíštì její život ubírat. Odjela do Zimbabwe v roce 2001, seznámila se se spoustou hudebníkù a zpìvákù a dostalo se jí cti zúèastnit se obøadu pungwe, což je pro Evropana znaènì neobvyklé. Bìhem nìkolika mìsícù se nauèila základní repertoár shona music a tamní hudebníci ji pøijali mezi sebe. Dnes vedle práce hodnì koncertuje v Londýnì a ohlas jejího vystoupení v Námìšti - s pøihlédnutím, že vlastnì první album Zuzanì teprve vyjde brzy v Èechách, jde o naprostý zázrak - ji postupnì pøivádí na další prestižní svìtové festivaly. Jeden za všechny, pocta z nejvìtších pro každého muzikanta: na WOMAD v Anglii odjíždí hned z Folkových prázdnin.
Lucia Pulido (Kolumbie) Už na první pohled sympatická Lucia Pulido je hlasový originál, zázrak pøírody, až se nemùžete ubránit pomyšlení, jestli se vám na pódiu nezdá. Zpívá, haleká, expresivnì køièí, ale i nìžní a zaplavuje emocionalitou. Má pøitom zavøené oèi, protože se tak trochu stydí a pøi pohledu do publika by prý ztratila koncentraci. Miluje zpívání, prožívá pøi nìm vzrušivé pocity štìstí a na otázku, co by nastalo, kdyby jí to bylo jakkoliv znemožnìno, odpovídá bez váhání: „Zemøela bych“. Politicky ne zrovna klidnou Kolumbii omývá z jedné èásti Atlantik, z druhé Pacifik, najdete tu savany, vysoké Andy, deštné pralesy, veledlouhá pobøeží. Zemì sousedí s Brazílií, Panamou, Ekvádorem, Peru a Venezuelou; na dohled má Haiti s Jamajkou. To jen tak na pøiblížení, proè tenhle ètvrtý nejvìtší jihoamerický stát v hudbì pøipomíná jihem protékající øeku Amazonku se všemi jejími deltami vztaženo na hudbu: africkými, indiánskými, karibskými a evropskými. Hraje se tu taneèní cumbia, mìstské porro s dechovou sekcí, andské bambuco, kolumbijská salsa, akordeónová smrš vallenato, melodické los llanos s harfou nebo zpívají pohøební lamenty alabaos a kovbojské písnì cantos de vaquería, ty, které v podání Lucie Pulido tolik uèarovaly Michalu Schmidtovi. Všestranná zpìvaèka èerpá jak z kolumbijské tradice, tak z jazzu a s brazilským pianistou Benjamimem Taubkinem se díky své flexibilitì klidnì pustí do pùvodnì karnevalového stylu choro, se svou sofistikovanou instrumentací protipólu samby.
8/12
mladší 12ti let. Vzhledem k omezeným prostorovým možnostem je maximální poèet 6 úèastníkù. (dílna út-èt, poèet úèastníkù cca 6, lektor Pavel Tasovský)
ale byla by chyba nevyužít takové pøíležitosti, možná v sobì objevíte rytce. (dílna út-èt, lektor Václav Noha)
Zapletená dílna
Ruèní tkaní na døevìných stavech Chcete poznat základní principy tkaní, tkalcovský, osnovní a tøásòový uzel, osvojit si tkaní øady textilních vazeb na dvoulistovém a ètyølistovém stavu, umìt poznávat textilní materiály a dozvìdìt se spoustu praktických rad a nápadù dùležitých pro tkaní na ruèních tkalcovských stavech? Staèí pøijít na dílnu Zdeòka Kubáka do Galerie 12. (dílna pokraèující út, st, èt, poèet úèastníkù cca 8, lektor Zdenìk Kubák)
Keramika Raku Tvorba a pálení keramiky Raku pod vedením japonské keramièky a kunštátských keramikù. Raku keramika, pùvodnì urèená k japonským èajovým obøadùm již v polovinì 16. století. V pøekladu slovo Raku znamená radost, pohoda. (dílna út-èt, lektoøi Prokop Veselý, Nikola a Dan Seko, ...)
Rytecká dílna Už jste nìkdy vidìli ryté obrazce na kovových pøedmìtech? Jestli ano, dozajista vás fascinovalo, jaké to umìní mohou rytci vykouzlit. Pod vedením Václava Nohy se mùžete ponoøit do tajù rytectví. Staèí pouze pevná ruka, trocha trpìlivosti, pøesnost, dobrý zrak a nìjaké to náøadí. Ze zaèátku se seznámíte se základy a poté zaènete tvoøit s lektorem a vaší fantazií. Kdo nenajde dosti odvahy, mùže jen pøihlížet, je to jen na vás,
Chcete se nauèit zaplétat neposedné proutky? V košíkáøské dílnì vás to nauèíme! Pletení košíkù a ošatek nejrùznìjších tvarù a velikostí z pøírodního i barveného pedigu. Pøijïte si košíkáøské øemeslo vyzkoušet i vy a uplete si svùj vlastní proutìný originál. (dílna út, so, max. poèet úèastníkù cca 8, lektorka Julie Kalodová)
Tiskaøská dílna Zdobení originálních šátkù, odìvù, ubrouskù a textilních doplòkù potiskováním, nebo malováním. (dílna út, max. poèet úèastníkù cca 10-15, lektorka Ilona Staòková)
Drátkování Drátkování, flikování. Nauèíte se staré øemeslo potulných dráteníkù. (dílna út, pá, so, lektorka Lída Jelínková)
Dreamcatcher "lapaè snù" Vytvoø pavuèinu snù a chy svùj sen, štìstí a životní harmonii. (dílna út, poèet úèastníkù cca 15-20, lektorka Radka Krahulcová)
Mbira (nástroj ze Zimbabwe) „Když jsem poprvé zaslechla zvuk mbiry, nemohla jsem se od nìho odtrhnout. Musela jsem ho poøád poslouchat, nešlo to zastavit. Onemocnìla jsem mbirou a nezbývalo nic jiného, než se na ni nauèit hrát“. Povídání o tradièním nástroji ze Zimbabwe. (dílna út, lektorka Zuzana Novak, GB, èesky)
5/12
2008
Dílny...
2008
Na dnení scénì...
Bluesová kytara Proè chodit ke kováøíèkovi, když mùžete ke kováøi? Tradièní kytarové techniky z první ruky, èi spíše obou rukou Davida Evanse, který už pøes ètyøicet let studuje muziku posledních bluesmanù v mississippské Deltì, hrával s muzikanty z kapely Canned Heat, s legendárním harmonikáøem Hammiem Nixonem i s docela neznámými lidovými muzikanty a už léta pøednáší o blues na memphiské univerzitì. Kytaristé nástroje s sebou, ostatní si mohou promyslet, zda se chtìjí zeptat na jednostrunné africké brnkaèky, historii folkového revivalu, memphiskou muziku pøed Elvisem, regionální kytarové styly, prostì na cokoliv, co byste chtìli vìdìt o blues, a zatím se nemìli koho zeptat bez pøehánìní: tìžko dnes najít nìkoho povolanìjšího. (dílna po, út, poèet úèastníkù cca 15-20, lektor David Evans, USA, èeský pøeklad)
Zuøivý „takyreportér“ David: Nevaž se a dupni si!
Bashavel (Slovensko) & Slávka Horvárthová
Možná ráno smotneš brèko a bìhem odpoledne si na zámku dáš pár piv. Pak možná pøed holkama a klukama z Iyasy køikneš do úèastníkù dílny, že jimi právì vyøèené vìty znamenají, že prostì nemáme všichni jen sedìt, ale trsat s nima. Pak tì ale stejnì nìco zabrzdí, tak se stáhneš, chvilku si zabubnuješ a za odmìnu koupíš lídrovi pivo. Možná budeš ale ten druhej typ. Co pøijde a na žvásty toho prvního nereaguje a na výzvy, že by bylo dobrý se pøidat ke skupinì a spoleènì s nima si zatrsat klopíš oèi do zemì, usilovnì hledáš nìco v batohu nebo aspoò øešíš strašnì dùležitou esemesku. Možná budeš ten tøetí typ. Ten, co to buï má v sobì, nebo mu staèí lehký hec „Pùjdeš, že jo?“ a na tu výzvu o trsání se zvedneš. Možná víš, že to v sobì nemáš, ale je ti to jedno, protože tì tady pøece skoro nikdo nezná a protože ty se chceš nìco nauèit a odvázat se. Možná to trochu v sobì máš a vidíš ty dva malý kudrnáèe a víš, že teï sice ne, ale protože už tøetí rok tancujou to samý (by výbornì), máš stejnì reálnou šanci je èasem dohnat. Tancuješ do divokýho víru bubnù, dáváš do toho všechno, vùbec nejseš trapná/ej, víš, že ti to nìco dává, za odmìnu dostaneš úsmìv od exotické krásky nebo exotického krasavce a po cestì na koncert sklízíš pomyslné metály od kolemjdoucích, co tam taky byli, i když zrovna pøedtím nìco fakt museli najít v tom batohu. Tøetí typ lidí potøebuje Hnízdo múz nejvíc. Možná vám tohle ulehèí cestu. Bon voyage!
Stano Palúch má Folkové prázdniny rád. Toulá se areálem, poslouchá kolegy a vùbec nepùsobí dojmem houslového génia. Když se vloni chystalo v zákulisí k jamování mezi Jiøím Plockem, Jitkou Šuranskou, Zuzanou Novak a Bezobratry, nacházel se Stano zrovna na druhém konci parku. Intuice èehosi neopakovatelného ho však pøinutila málem k bìhu a je nesmírná škoda že to, co se na zámku následnì odehrálo a èemu zanedlouho svým vlastním zpùsobem Stano velel nebylo nikým zaznamenáno. „Ta bezprostøednost, schopnost okamžitého napojení na daný hudební prostor, naprostá svoboda ve vztahu hudební pøedstavivosti a okamžitého výrazu, to jsem si u nìho vždy užíval jako dar na každém spoleèném koncertì èi jam sessions“, upozoròuje Jiøí Plocek. I proto superlativy ohlednì Stano Palúcha neberou konce. Prý ho ale uvádìjí do rozpakù. Místo toho, aby s tím nìco dìlal, pouští se do nových projektù øíká tomu, že musí živit a nadšení pøibývá. Hrával s Teagrassem, Pavlem Bobkem, Nothing But Swing Triem, Jurajem Griglákem, Ulrychovými a nespoètem jazzmanù a klasikù, aby se mezi nimi nikdy neztratil naopak, svou hudební pøedstavivostí a nadšením je inspiroval. Naposled Stano Palúch založil formaci Bashavel, jak jinak, opìt svéráznou jazzovou variaci na slovenské a moldavské lidovky. Klavírista Klaudius Kováè, kontrabasista Róbert Ragan, bubeník Peter Solárik a moldavský cimbalista Marcel Comendant si je pøirozenì, jako jiní dýchají, pøehazují z dlanì do dlanì jako horký brambor až zapomenete, jestli od Bashavelu
6/12
chcete slyšet jazz, swing, blues, šansonové kabaretiérství nebo prudkou balkánštinu. Slije vám je do unikátní hudební nepopsatelnosti, u níž jakákoliv identifikace žánrù pozbývá smyslu. Letos si s Bashavelem zazpívá také svérázná zpìvaèka Slávka Horváthová.
Zuzana Novak (Anglie) Zpìvaèka a hráèka na drnkací mbiru, co vás spojí s duchy vašich pøedkù. V Anglii narozená holèina, co se zamilovala do hudby z daleké Zimbabwe. Jediná bìloška na svìtì, co se aktivnì zúèastnila celonoèního rituálu pungwe zimbabwského národa Shona. Návštìvnice loòských Folkových prázdnin, kde si ji všichni zamilovali. Unešená a šastná z takového pøijetí, ochotná si s každým popovídat, pokud možno u stánku s bramboráky. Když se louèila, málem plakala a na svou duši slibovala, že se vrátí; s dalšími muzikanty, mámou, sestrou a její rodinou. „Všem budu vypravovat, co jsem v Námìšti prožila. Vlastnì všechno ne, protože nìco se nedá slovy popsat. Nevíte, proè je rok tak dlouhý?“. A za èas do Èech napsala, jak doma poslouchá Hradišan, Jirku Plocka s Jitkou Šuranskou a pana Neèase
7/12
