Čtenářská lekce: Halloween Zpracovatel: Mgr. B. Charvátová Časová náročnost: 4 hodiny (2h. čtení, psaní 2h. PČ) Cíle:
Ročník: 3.
nalézt v textu podstatné informace a oddělit je od vedlejších
zaujímat různé role ve skupině (žáci jsou v roli učitele a i studenta)
přijímat odpovědnost za učení druhých a za společný výsledek
rozvíjet čtenářskou gramotnost a kooperaci
Literární text: Texty čerpány z: ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. 2005. Adventní čas. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 118 s. ISBN 80-734-6050-5.
http://www.andulla.cz/Zajimavosti/OHalloweenu.htm https://cs.wikipedia.org/wiki/Halloween https://cs.wikipedia.org/wiki/Du%C5%A1i%C4%8Dky Pomůcky: texty do domovských skupin, pětilístek, dýně, dlabadla, nožíky, temperové barvy, pytle na odpad Průběh čtenářské lekce Evokace Skupinový brainstorming – zápis do dvou sloupců Dušičky x Halloween (Děti říkají vše, co je k tématu napadne a vše co je jim již známo. Učitel zapisuje na tabuli.) Skládankové učení Žáci jsou rozděleni do domovských skupin po 4. Uvědomění Skládankové učení Do domovské skupiny dostanou děti 4 texty s informacemi: 1. Halloween 2. Dušičky 3. Halloweenské hry 4. Legenda O Jackovi V domovských skupinách si texty rozdělí a odeberou se do expertních skupin (Všechny děti, které mají text o Halloweenu, Dušičkách…… jdou k sobě. Společně si své texty přečtou a dohodnou se na informacích, které předají svým domovským skupinám (dohodnou se na zpracování …..). Po určité časové dotaci (nejméně 15 – 20 minut) se vrátí zpět do domovských skupin, kde postupně seznámí se svými informacemi ostatní spolužáky. Zahrání si dvou haloweenských her. 1) Seřadíme děti do dvou řad, v každé řadě musí být stejný počet dětí. Děti musí přemístit jablko osobě za sebou za pomoci pouze brady. Jestliže někomu jablko upadne, musí tým začít od začátku od první osoby. 2) Každá domovská skupina si vybere zástupce, který si vezme jablko, nůž na ovoce a talíř. Poté musí oloupat své jablko, vyhrává ten, kdo bude mít nejdelší a nejužší slupku.
Reflexe Návrat k brainstormingu. Dopsání nových poznatků k Halloweenu a Dušičkám. Pětilístek (Halloween nebo Dušičky) – každý žák si vybere jedno téma ke zpracování a samostatně vyplní. Všichni, kteří si vyberou stejné téma, potom společně sdílí ve skupince. Výstupová aktivita (rozvoj kreativity a tvořivosti) Dýňáci – dlabání dýní, výstava před školou (před dýňovou nocí)
Přečti si text o Halloweenu, vyber ty nejdůležitější informace a v domovské skupině je sděl ostatním.
Halloween Tradici Halloweenu přinesli do Ameriky Irové. Také tento obyčej má podobně jako křesťanská Památka zemřelých dávné kořeny v pohanském, nejspíš keltském svátku. Irové ve své vlasti vyřezávali do vydlabané řepy nebo brambory strašidelné obličeje, které poslední říjnový den kladli se zapálenou svíčkou na okenní římsy. Dělali to proto, aby od domu během následující noci Všech svatých odehnali umrlce, duchy svých zemřelých příbuzných a blízkých. Kvůli tomu se i převlékali do strašidelných kostýmů a dávali za domovní dveře sladkosti. V Americe pak místo chybějící řepy začali využívat dýně. Tradičními znaky Halloweenu jsou dýně, speciálně vyřezané se svíčkou uvnitř (tzv. Jack-o'-Lantern), dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci atd. Barvy černá a oranžová.
Přečti si legendu a až se vrátíš do domovské skupiny, převyprávěj ji spolužákům.
Jak Jack přelstil ďábla K dýním symbolizujícím Halloween se váže stará irská pověst o opilci a vtipálkovi Jackovi, kterému se povedlo přelstít čerta poté, co mu za skleničku alkoholu slíbil svou duši. Jack totiž přemluvil pekelníka, aby vylezl do větví jabloně, a potom rychle vyryl do kmene znamení kříže. Kvůli tomu ďábel nemohl slézt. Jackovi pak už jen stačilo, aby lapenému čertisku velkoryse nabídl, že mu pomůže na zem — pokud se nikdy on, člověk, nedostane do pekla. Jenže když Jack umřel, v nebi ho nechtěli. Měl příliš mnoho hříchů. Ovšem nepustili ho ani do pekla. Jednak čertovský slib je čertovský slib a potom — čert si dobře pamatoval, jak ho Jack podvedl. Od té doby Jackova duše bloudí po světě a temnotu si ozařuje jediným žhavým uhlíkem, kterým mu čert ponechal. Aby uhlík déle vydržel, vkládá si ho Jack do svícínku z vydlabané dýně...
Přečti si text o hrách a seznam s nimi po návratu svou domovskou skupinu.
Halloweenské hry Co se týká tradičních Halloweenských her, vracíme se až do dob Keltů, kdy slavnosti byly více zaměřené na oslavu kolem žní. Hry byly hrány s typickým sklizňovým jídlem a často předvídaly, zda se něco nějaké osobě stane - bude se vdávat, bude mít lepší časy… Důležitou roli hrála jablka při většině her a hrají i dnes. Halloweenských her je mnoho. Zde jsou příklady některé z nich:
Bobbing for Apples - Nepochybně oblíbená a nejznámější Halloweenská hra ze všech. Necháme plavat jablka ve velké kádi s vodou. Cílem této hry je uchopit jedno z jablek a vyndat ho ven pouze za pomoci úst. Ruce musí být drženy za zády hráče. Kdo to jablko vytáhne má štěstí. Apple Pass - Tato hra může být hrána nejen s jablky, ale i s pomeranči. Seřadíme děti do dvou řad, v každé řadě musí být stejný počet dětí. Děti musí přemístit jablko osobě za sebou za pomoci pouze brady. Jestliže někomu jablko upadne, musí tým začít od začátku od první osoby. Apple Paring - Každé dítě si vezme jablko, nůž na ovoce a talíř. Poté musí oloupat své jablko, vyhrává ten, kdo bude mít nejdelší a nejužší slupku.
Přečti si, vyber ty nejdůležitější informace a předej je spolužákům v domovské skupině.
Dušičky V současných kalendářích je 2. listopad označen jako Památka zesnulých. Pojmy narození a smrt patří k životu. Většina náboženských filosofií propaguje nějakou formu posmrtného života. Ovšem prapůvod sahá až do dob starých Keltů. Podle jejich kalendáře nový rok začínal 1. listopadu. Pouze v tento den se mohly duše zemřelých vrátit mezi živé. Proto byly v noci na 2. listopad zapalovány ohně, které jim měli pomoci najít cestu. Jejich blízcí je očekávali a u obřadních hostin pro ně chystali pohoštění. Tato pohanská tradice byla postupně potlačená svátkem Všech svatých. Na ty, kteří odešli z pozemského života, se vzpomíná a vzpomínalo především mezi blízkými v rodinném kruhu. Při mších, které se tento den slouží, se lidé modlí za duše mrtvých. Poměry a tradice Podoba dnešních dušiček je téměř všude stejná. Pozůstalí více vzpomínají na svoje blízké a upravují hroby, zdobí je věnci květinami a zapalují za jejich duše na hrobech svíčky. V kostelech a na hřbitovech se slouží čtené nebo zpívané mše.
