POLSKO KRASOHLEDEM âTY¤ ROâNÍCH DOB Ze všech zemí „středovýchodní Evropy“ – i když toto označení nemáme rádi – je Polsko největší. Rozloha více jak 312 tisíc kilometrů čtverečních, Tatry, Krkonoše, moře a přístavy, krásné řeky a bezpočet jezer, hrady a zámky, kostely a chrámy, města i vesnice tvoří zemi až neuvěřitelně pestrou, zajímavou a tudíž i turisticky atraktivní. Díky její velikosti lze jen velice obtížně na několika stránkách popsat, co všechno stojí za to navštívit. Vezměte tedy zavděk tím, co TRAVEL profi ve spolupráci s Polskou turistickou organizací ve Varšavě (POT) pro vás, zájemce o výlety a pobyty v této přívětivé zemi, vybraly. Namísto toho, abychom složitě rozdělovali polské území na regiony, vojvodství nebo jinak specifikované oblasti, vybereme to nejlepší z Polska pro jaro, léto, podzim a zimu.
POLISH TOURIST ORGANISATION
www.poland.travel
jaro – wiosna
léto – lato
podzim – jesień
zima – zima
POLSKÉ JARO Jen co se začnou zelenat rozlehlé roviny v centrální části země, rozkvetou stromy a turistické stezky se zbaví posledních zbytků zimy, ukážou svoji nádheru i polské národní parky. Od časného jara jsou pro desetitisíce turistů nevyčerpatelným zdrojem nové energie a odpočinku. V severovýchodní části Polska nedaleko od Białegostoku se rozkládá Biebrzański Park Narodowy. Jeho historie se začala psát v roce 1993. Skoro 60 000 hektarů z více jak jedné šestiny pokrývají lesy, necelých třicet procent zabírá zemědělská půda a téměř polovinu z rozlohy zaujímají unikátní přírodní ekosystémy. Mezi nimi k těm nej-
krásnějším patří Bagna Biebrzańskie. Celý park dostal své jméno podle řeky Biebrzy, která vytváří bezpočet meandrů, tišin a zákoutí a pro statisícová hejna ptáků se stala místem odpočinku při jejich jarní migraci z jihu na sever. Nejen proto jsou tato místa vyhledávána novináři, fotografy, přírodovědci, filmaři a ornitology z celé Evropy. Nejzajímavější přírodní divadlo se tu odehrává v březnu a dubnu. Jarní počasí je stálé, dny teplé a slunečné. Na hladinu a břehy řeky Biebrzy se slétají husy, labutě, kachny a jeřábi. Pro vědecké týmy, pro lovce beze zbraní i pro turisty, kteří vědí jak se v přírodě chovat, je zajímavé pozorovat také hravé vydry, norky i bobry dovádějící v průzračných proudech a tichých zátokách. Jejich vodní svět je unikátní ukázkou nenarušeného přírodního bohatství. Pokud se do Biebrzańského parku vypravíte na začátku dubna, můžete se potkat i s divoce žijícím losem. Pro vodáky má řeka Biebrza k dispozici bez 300 metrů 146 kilometrů splavné koryto. Jedná se o fyzicky málo náročnou plavbu. Jedinou překážkou jsou místy vodními travinami zarostlé úseky. Oč jsou obtížnější, o to jsou zajímavější. Zprostředkují opravdu bezprostřední kontakt s divokou přírodou, která obklopuje široké říční meandry. Nejen spousty ptáků hnízdících v travinách a na stromech podél břehů, ale i naprosto průzračná voda vám dovolí sledovat život zdejších obyvatel. Unikátním zážitkem je i plavba krátce po rozednění, kdy se po hladině romanticky převalují vlny ranní mlhy. Úseky denních plaveb si můžete zvolit podle vlastní fyzické výkonnosti nebo podle toho, kde a v jakém pohodlí chcete přenocovat. Některá tábořiště jsou vybavena nejen restauracemi a krčmami, ale i koupelnami a toaletami, jiná nabídnou jen měkkou trávu, na které si můžete postavit stan, rozdělat oheň a uvařit si něco dobrého ve vlastním kotlíku. Ale pozor! V době hnízdění – tedy od 1. ledna do 23. června – je v úseku Osowiec – Brzostowo potřebné povolení ředitele parku a úplně je zakázané táboření v Białym Grądu. Krásy parku je možné pozorovat i zprostředka jiných říčních proudů. Řeka Krutynia je nejoblíbenější vodáckou trasou nejen pro Poláky. Na kajacích a kánoích se hovoří snad všemi evropskými jazyky. Podél řeky, splavné v délce 102 kilometrů, jsou spousty tábořišť, vodáckých stanic, penzionů, restaurací, hospůdek i krčem, kde si můžete po dobré večeři dlouho do noci povídat o svých zážitcích. Na Krutyni se mohou vydat i méně zdatní vodáci. Přibližně šedesát
kilometrů její hladiny vás bude unášet přívětivě a klidně. Na „hřbetě“ vodních proudů projedete přes atraktivní Puszczę Piską do J. Mokrego a nakonec i přes celý Mazurski Park Narodowy. Příroda je zde nezkažená, divoká a čistá. Tok Krutyně napájejí vody z oblasti o rozloze 711 kilometrů čtverečních a tudíž netrpí nedostatkem vody ani v nejparnějším létě. Při klidné a tiché plavbě můžete zahlédnout i majestátního orla bílého. Jako vhodný výchozí bod vodáckého putování zvolte Młynnik nebo Sorkwity. Nejideálnější doba plavby po řece trvá alespoň týden, ale pokud máte čas a chuť, můžete na Krutyni a v okolí strávit třeba čtrnáct dnů a stále budete mít co objevovat. Setkání s přírodou, památkami i lidmi regionu Warmia – Mazury, kterým řeka protéká, jsou vždy příjemná a zajímavá. Parků, řek, jezer, cyklistických tras a chodníčků pro pěší turistiku je v oblasti Mazurských jezer nepočítaně. Mezi jezery Rajgrodzkie a Dreństwo protéká řeka Jegrznia a z proudů Biebrzy můžete vyrazit i na tok řeky Ełk. Kdo se chce dozvědět víc, může už nyní kontaktovat inforamční centra ve městech a městečkách celého regionu nebo se obracet přímo na vedení hotelů a cestovních kanceláří. Ovšem to nejlepší, co můžete udělat, hned na jaře se vypravit do „kraje tisíců jezer”, jehož bohatství turistických zajímavostí čeká na to, abyste je začali objevovat. Stejně jako celé Polsko. Warmia – Mazury, Wojewódzkie Centrum Informacji Turystycznej, ul. Staromiejska 1, 10-017 Olsztyn tel.: +48 895 353 565, 895 353 566, e-mail:
[email protected], www.warmia-mazury-rot.pl Biebrzańśki Park Narodowy: www.biebrza.org.pl
LÉTO V POLSKU Kdo chce poznat pravé kouzlo prázdnin v Polsku, může si svoji dovolenou naplánovat třeba do jednoho z nejdynamičtěji se rozvíjejících turistických městeček na pobřeží Baltu – do Łeby. Leží v místech, kde řeka stejného jména ústí do Baltského moře, mezi jezery Łebsko a Sarbsko. Łeba se v době dvou letních měsíců stává živým, veselým, bavícím se a odpočívajícím centrem, do kterého míří desetitisíce turistů z celé Evropy. Po sezoně se opět mění v klidné a přítulné rybářské městečko. V malém přístavu se kolébají kutry i menší lodě, na nichž muži s větrem ošlehanými tvářemi a v nepromokavých overalech denně vyrážejí na moře za svým úlovkem. Ulice vedoucí do přístavu přináší do městečka od moře na křídlech slaných vánků a větrů vůni dalekých obzorů. Tomu se říká „pravé mořské klima“. Jeho působení je umocňováno tisícerými vůněmi z barů, „smaźialni“, „knajpek“ i restaurací a pravých námořnických hospod, kde se připravují úžasné speciality z čerstvě vylovených mořských ryb.
Kvalita zdejších kuchařů je pověstná. Často zde můžete potkat obyvatele Varšavy nebo i vzdálenějších polských měst, kteří nelitují kilometrů a jedou sem, na pobřeží Baltu, právě kvůli rybím specialitám, jež jinde nenajdete. Hoteliéři i majitelé restaurací nakupují čerstvé ryby přímo od rybářů, tedy bez skladování a mražení. Doslova a do písmene – ryby jdou z moře přímo na pánev. A na chuti a lahodnosti je to znát. Prakticky na pláži Łeby stojí architektonická perla městečka – hotel Neptun. Budova dodnes prozrazuje,
pfiíloha
že původně to byl zámeček. Později, kolem roku 1902 – 03, se z něj stal „kurhaus“, tedy lázeňský dům. Jeho moderní služby – kosmetické, wellness, relaxační a ozdravné, můžete využít i v současné době. K jiným zajímavostem Łeby a okolí patří „wydmy“. Písečné duny tvořené z 99,5 procent zrny kvarcitu a z půl procenta zrnky obsahujícími stopy železa a titanu. Nejstarší písečné přesypy pocházející z eolitu, z doby ústupu severského ledovce, se nacházejí východně od Lebského jezera. Mladší „wydmy“ se rozprostírají v centrální části Mierzei Łebskiej u Białych Gór. Jejich měnící se tvary se staly neformálním symbolem parku. Nejznámější je Wydma Mampego – tedy Mampeho písečný přesyp. Údajně zde bývalý purkmistr Łeby, který seděl na radnici v době napoleonských válek, čile obchodoval s pašeráky. Wydma Mampego je malou ukázkou toho, jak vypadá Słowiński Park Narodowy. Neočekávaně okouzlující, divoký kus země, kde si příroda vytváří obraz krajiny podle svých vlastních představ. Písečné duny mění svůj tvar podle vanoucích větrů a traduje se, že při určitém druhu větru zdejší „wydmy“ zpívají. Tu a tam písku odolávají trsy sporých travin a skupiny pokřivených a větry ošlehaných borovic. Přírodní scenérie jsou svým drsným půvabem a zvláštní výtvarností nádherné. Słowiński Park Narodowy je chráněn jako přírodní unikát od roku 1967. Patří mezi 23 národních parků v Polsku, z nichž pouze dva jsou při mořském pobřeží. Svoje jméno získal podle Słowińců – kašubské etnické skupiny, kteří prostor kolem Łeby kdysi obývali. V roce 1977 byl díky originalitě přírodního prostředí zapsán do seznamu přírodních biosférických území chráněných UNESCO. Do jeho území jsou zahrnuta i jezera Łebsko, Gardno, Dołgie Wielkie a Dołgie Małe a lesy i s loukami kolem nich. Pohyblivé písečné duny jsou v celém parku na mnoha místech a patří k vyhledávaným turistickým atrakcím. Fotografové z mnoha zemí světa sem míří se svými kamerami, aby zachytili atmosféru, zvláštní ranní nebo podvečerní světlo a scenérie, které umí vytvořit jen fantazie přírody. Výška některých přesypů dosahuje úctyhodných třicet metrů. Značené turistické cesty vedoucí Słowińskim Parkem Narodowym vás dovedou na mnoho zajímavých míst. Ve vesnici Sarbska si můžete prohlédnout malé muzeum starých zemědělských strojů určených do koňských zápřa-
hů, v nedaleké Ulini se zakrátko dostanete na lesem zarostlý písečný kopec u Sasiny, na němž stojí „latarnia morska” – tedy maják. Cestou k majáku „Stilo” se nabízí odpočinek a občerstvení v „smaźalni Salaru” – v jedné ze specializovaných restaurací, kde mistři kuchaři upravují čerstvé ryby. „Stilo” je maják postavený v roce 1906. Tvoří jej nádherná konstrukce z železných prvků, měří 41 metrů a jeho ochoz se nachází celých 75 metrů nad hladinou moře. Rozhled z něj nabízí nádherné a neopakovatelné panorámata okolních vesnic, jezer a velkou část parku. Pro suchozemce ze srdce Evropy je to pohled k nezapomenutí! Při pobřeží Baltu však neleží jen Łeba. Kromě slavných a velkých přístavů jako jsou Gdaňsk, Gdyňa, Sopoty, Kolobřeh nebo Štětín, doporučujeme vaší pozornosti i krásné Miedzyzdroje,
městečko ležící na pobřeží Wolińského poloostrova. Kromě samotného Štětína, vzdáleného přibližně 70 kilometrů, si zde můžete užívat pohody v některém z místních hotelů, koupat se, pořádat výlety na mělké moře Wolińského zálivu nebo se toulat po okolí. Vyhlídky z hřebenu nad mořem jsou nádherné. I zde si můžete užít pravou a chutnou rybí polskou kuchyni. Zdejší uzení mořští úhoři jsou skutečnou pochoutkou. Samozřejmě, že podobných městeček je při pobřeží Baltského moře celá řada. Ale o nich zase někdy příště. Informacja Turystyczna w Łebie Lokalna Organizacja Turystyczna „Łeba”, ul. 11. Listopada 5a, 84-360 Łeba tel.: +48 598 661 623, tel./fax: +48 598 662 565, e-mail:
[email protected], www.lotleba.pl Słowiński Park Narodowy: www.slowinskipn.pl
POLSKO V BARVÁCH PODZIMU Není krásnější podzimní krajiny než polské Bieszczady. Mistr malíř zde dokáže namíchat ty nejzajímavější odstíny od zlatisté až po sytě červenou a v nádherných kompozicích pokrýt rozsáhlá území Bieszczadów Zachodnich, které se vysunuly směrem na území jihovýchodního Polska z masivu Karpat Wschodnich. Nejkrásnější partie celého regionu zde chrání Bieszczadzki Park Narodowy. Jedná se o opravdovou oázu divoké přírody, kterou zdobí osobité pasáže „połonin“. Zvláštního patra hor se svébytnou východně karpatskou flórou a s rezervacemi až vysokohorské fauny. Oblasti pojmenované Połonina Caryńska, Połonina Wetlińska, Bukowe Berdo nebo Połonina Bukowska ochraňují mnohé materiální památky na půl tisíciletí staré obyvatele kraje – Bojky, Poláky a Židy. Při cestách po Bieszczadach narazíte i na starobylé dřevěné kostelíky, které jako
pfiíloha
byste v krajině tušili a které sem patří. Ovšem krajina Bieszczadów je spíš samou esencí přírody. Čisté, nespoutané a v celé své velebné divokosti fascinující. Zdejší hory jsou jako stvořené pro středně náročnou a náročnou horskou turistiku po cestách značených i neznačených, které fyzicky zdatné turisty mohou dovést až na jejich nejvyšší vrcholky. Mezi nimi vévodí hora Tarnica vysoká 1346 metrů nad mořem. Výzvou pro vytrvalé pěší horské turisty se může stát „nebeská cesta po hranici”, jež vede karpatskou krajinou daleko od lidských sídel podél polské hranice přes
horské lesy až na Krzemieniec ve výšce 1221 metrů nad mořem. Na tomto štítu stojí unikátní hraniční kámen s číslem 1. Právě odtud se do tří stran rozbíhá hranice třech zemí – Polska, Slovenska a Ukrajiny. Bieszczady je možné projíždět i na horských kolech. Existuje zde v mnoha ohledech zajímavá síť značených cyklotras, které vznikly většinou v rámci projektu „Zielony rower – Greenway – Karpaty Wschodnie”. Podle jejich značek se dostanete na místa tajemné a magické krásy. Ovšem nejkrásnější jsou Bieszczcady z koňského sedla. Na toulkách po horských loukách a po okrajích lesa zažijete mnoho krásných chvil. Jezdeckých klubů a stanic je v kraji celá řada. Na území Bieszczadzkiego Parku Narodowego ve Wołosatem je i chovná stanice pečující o další budoucnost koně huculského, který do regionu patří od dob počátků osídlení. Pro turisty připravují stanice a farmy výuku jezdectví, organizují naučné výlety parkem. Stezky s populární tematikou dosahují celkové délky 142 kilometrů. K nejoblíbenějším patří tematické a naučné hipotrasy spojující příjemné zážitky v sedle klidných a moudrých huculů s poznáváním historie celého regionu. I když se to bude zdát málo pravděpodobné, v Bieszczadach je možné okusit i jachting. Hladina vodní nádrže v Solinie je dostatečně rozlehlá, aby se na ní naplno uplatnily krásné a elegantní tvary jachet s plachtami plnými větru. Díky okolní přírodě a příjemným klimatickým podmínkám mohlo na březích nádrže vzniknout rekreační středisko, které nemá v celém vojvodství obdoby. Kromě přístavů a jachtařských klubů zde na své hosty čekají i hotely, kluby a pohostinné restaurace. Pro načerpání nových fyzických a duševních sil vybudovali v jednom ze zálivů přehrady, v Polańczyku – Zdroj, lázeňské a relaxační centrum. Patří k největším komplexům sanatorií a lázeňských domů v Bieszczadach. Specializují se v něm na léčbu respiračních chorob a nervového systému. Ale pohodu, odpočinek a nové síly zde najdou i stresem vyčerpaní manažeři, úspěšní obchodníci a podnikatelé, kterým stále chybí alespoň několik hodin času denně. V lázních u vody je pro každého času dost a dost. www.solina.info.pl, www.bieszczady.pl
BÍLÉ SVAHY A PLÁNù POLSKA Není pochyb o tom, že Polsko je po celý rok země plná kouzel. Ať na jaře, v létě, na podzim nebo v zimě, vždycky zde najdete víc možností k rekreaci, sportu a poučení, než se dá zvládnout během jedné dovolené. V poslední části této přílohy vás zavedeme na zasněžené louky Karkonosz, pod horské štíty polských Tater a na zamrzlé hladiny Mazurských jezer. Do tří různých lokalit, kde se v zimě zaručeně nudit nebudete. Představte si, že vám křupe zmrzlý sníh pod nohama, nad hlavou září z jasně modré oblohy slunce a tváře vám červenají opravdovým krkonošským mrazem. Právě jste se vrátili z túry na běžkách a za chvíli budete sedět v teple přívětivé hospůdky někde v Szklarskiej Porębie, Karpaczi nebo Kowarach a pochutnávat si na některé ze zdejších kulinářských specialit a řízném pivu. Tak je možné charakterizovat zážitky, které na vás čekají na „druhé straně” Sněžky v polských Sudetách, v horách, jež Poláci zvou Karkonosze. Pokud vám nestačí jen rychlá jízda na sjezdovkách nebo zdravý pohyb v běžeckých stopách, naplánujte si výlet do Kowar – do vesnice jen několik kilometrů od bývalého hraničního přechodu „Pomezní boudy”. Podaří-li se vám ušetřit pár dní dovolené na březen, najdete zde partu správných chlapů, kteří chystají své „rohačky“ na každoroční závody. Jezdí
se v terénech kolem „Pomezek“. Užijete si s nimi i jejich českými soupeři spoustu legrace a zábavy a možná, že umění starých krkonošských horalů se odvážíte také vyzkoušet. Stojíte-li však o pobyt v moderním, perfektně vybaveném a životem kypícím vysokohorském středisku zimních sportů, pak se vydejte do Zakopaného. Pamatujete dobu, kdy jsme u televizních obrazovek sledovali skoky a lety na lyžích? Kdy pro nás Zakopané mělo nádech sportovních úspěchů? Jak dlouho jste o polském „hlavním městě zimních sportů“ neslyšeli? Nemáte chuť se podívat, jak vypadají Vysoké Tatry z polské strany? Od nás do Zakopaného je to kolem 550 kilometrů (z Brna o 200 kilometrů méně a z Ostravy už je to jen skok). Tedy vzdálenost nikterak dramatická. Věřte, že službami, servisem, úrovní ubytování a možnostmi sportovního vyžití budete mile překvapeni. Navíc objevíte novou dimenzi tatranské krajiny. Jistěže Karkonosze a Tatry nejsou všechno. Po celé délce polské jižní hranice najdete desítky hotelů, lázeňská města a městečka, přívětivá relaxační střediska s perfektně vybavenými wellness a „spa“ komplexy. Najdete v nich zdroj nových sil, obnovíte si duševní rovnováhu a můžete podstoupit i omlazovací kosmetické kúry. Neméně zajímavé zimní zážitky vás čekají i na jiných místech Polska. Chcete-li poznat třeba „zimní metropoli Mazur“, město Gołdap a jeho okolí, musíte se vydat až do polsko-litevského pohraničí. Největší devizou goldapského regionu je unikátní geografické a přírodní bohatství. Najdete zde nejčistší ovzduší a přírodu prakticky nezasaženou žádnou průmyslovou výrobou a exhalacemi. V zimě, kdy
pfiíloha
se okolní lesy a jezera rozzáří bílým sněhovým příkrovem, se nechejte zlákat na „Pięknou Góru“ v Gołdapi. Patří k nejlépe vybaveným komplexům zimních sportů. Díky dokonalým přírodním a klimatickým podmínkám, práci zdejších podnikatelů, provozovatelů lanovek a vleků i turistickým organizacím jsou zde ideální podmínky pro běžecké i sjezdařské lyžování a dokonce tu mají i speciální sáňkařskou dráhu. Sjezdovky jsou příjemně mírné, dosahují délky až 1 500 metrů, a většina z nich má i večerní osvětlení. Na saních můžete zažít „sešup” dlouhý 1 150 metrů – to už je slušné, ne? Ne nadarmo patří goldapská sáňkařská dráha k nejlepším v Evropě. V zimě se zde pořádají atraktivní sportovní podniky – závody v klasických sjezdařských disciplínách, běžecké závody a utkávají se zde i mistři snowboardů a freestylových disciplín. Oblast je dobře vybavena hotely a penziony nebo agrofarmami, kde najdete pohodlí a příjemné hostitele. Místní restaurace nabízejí bezpočet skvělých specialit krajové kuchyně. Až si budete vybírat z jídelního lístku, doporučují okusit třeba „kuligi z ogniskiem, bigosem myśliwskim i grzańcem”. Město Gołdap bylo v roce 1982 zařazeno mezi místa s léčivými účinky a v roce 2000 mu byl udělen statut „uzdrowiska” – tedy lázeňského města. Léčba zde probíhá nejen medikamentózně, ale především s významnou pomocí klimatu. Čistý vzduch provoněný pryskyřicí z borových lesů působí jako balzám. Léčí se zde potíže pohybového aparátu, dýchacích cest i potíže nervového systému. Stále častěji v Gołdapi hledají nové síly a odpočinek i zdraví, ale stresy a vyčerpávající prací postižení podnikatelé a manažeři z celé Evropy. No a na konec našeho pozvání za zimními radovánkami do Polska ještě trocha adrenalinu. Vyzkoušejte si, jak jezdí zimní „F1” na bruslích. Zde se jim říká „bojery” nebo „ślizgi lodowe”. Pravidelná sezona bojerů bývá od poloviny prosince do konce dubna. Na jezeře Niegocin v sousedství Giźycka, ale i na mnoha jiných místech najdete agentury a společnosti, které vám poskytnou jak základní instruktáž a školení, tak i dokonale připravené bojery. Pak stačí jen nasednout a nabrat vítr do plachet. Pokud však nenajdete dost odvahy, abyste se sami pustili na zrcadlově rovnou ledovou pláň, staňte se aspoň diváky „bojerových regat”. Sjíždějí se sem mistři zimního plachtění z celého světa. Mimochodem – víte, kde se vzal nejpopulárnější druh „bojer monotyp XV”? V roce 1931 jej vyprojektoval Estonec Erik von Holst žijící v nevelkém městečku Haapsala na pobřeží Baltu… Víc se určitě dozvíte, až k zamrzlým jezerům přijedete. Gołdapska Organizacja Turystyczna, pl. Zwycięstwa 16, 19-500 Gołdap, tel.: +48 606 641 938, www.goldap.pl
Bu d e m e s e t û ‰ i t na shledanou v Polsku www.poland.travel Polska Organizacja Turystyczna ul. Chalubinskiego 8, XIX pietro 00 - 613 Warszawa tel.: (+48) 225 367 070, 225 367 071 fax: (+48) 225 367 004, e-mail:
[email protected] Přílohu zpracovalo pro Polskou turistickou organizaci (POT) vydavatelství TRAVEL profi. Text: POT a Laco Kučera, foto: archiv POT, Vojvodství Warmia – Mazury a Jan Tomášek (2x maják Stilo)
