Politika podpory farmářů ve znevýhodněných oblastech: cíle a výsledky na Jižní Moravě a Vysočině

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor evropská studia

Politika podpory farmářů ve znevýhodněných oblastech: cíle a výsledky na Jižní Moravě a Vysočině Bakalářská práce

Pavel Urbaczka

Vedoucí práce: Mgr. Petra Kuchyňková UČO: 210126 Obor: B-MS EVS1 Imatrikulační ročník: 2006

Brno, 2010

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně na základě uvedených pramenů. V Brně, 4. května 2010 ….……………. Pavel Urbaczka 2

Rád bych poděkoval paní Mgr. Petře Kuchyňkové za odborné vedení a cenné připomínky při tvorbě této práce. Děkuji také mé sedmileté sestře, která mě udržovala psychicky ve střehu, našemu dvacetiletému psovi, Kennymu ze South Park za rozsáhlé komentáře, a v neposlední řadě Peteru Griffinovi z Family Guy za jeho neocenitelný přínos pro kreativní myšlení.

3

Obsah 1.

Úvod .................................................................................................................................................5

2.

Epistemologický základ ...................................................................................................................7

3.

Podpora LFA v kontextu EU............................................................................................................9

4.

5.

3.1.

Redistribuční povaha SZP a LFA ..........................................................................................10

3.2.

Definice znevýhodněných oblastí a jejich podpora ................................................................10

3.3.

LFA a podíl výdajů na rozpočtu EU ......................................................................................12

3.4.

Cíle a systém podpor LFA .....................................................................................................15

3.5.

Logika pomoci v oblastech LFA ............................................................................................16

3.6.

Historie podpor LFA ..............................................................................................................18

3.7.

Evropská legislativa ...............................................................................................................20

3.8.

Postup vytvoření a implementace opatření na podporu LFA .................................................24

Opatření na podporu LFA a ČR .....................................................................................................27 4.1.

ČR a podpora znevýhodněných oblastí před vstupem do EU ................................................27

4.2.

Česká legislativa.....................................................................................................................27

4.3.

Popis konkrétních programů dotací LFA ...............................................................................29

Jižní Morava a Vysočina ................................................................................................................31 5.1.

Přírodní podmínky Jižní Moravy a Vysočiny ........................................................................31

5.2.

Význam dotací LFA pro zemědělce .......................................................................................37

5.3.

Provedení opatření na podporu LFA na Jižní Moravě a Vysočině ........................................39

5.4.

Porovnání cílů a výsledků ......................................................................................................43

5.5.

Předpokládané motivace a adaptace českých zemědělců na systém dotací ...........................45

6.

Problémové aspekty opatření na podporu LFA..............................................................................46

7.

Závěr ..............................................................................................................................................49

8.

Literatura a internetové zdroje .......................................................................................................51

9.

Seznam tabulek a grafů ..................................................................................................................56

4

1. Úvod V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, což vedlo u mnohých státních politik k významným změnám. Jedním z praktikujících opatření Evropské unie je i podpora přírodně znevýhodněných oblastí. V rámci České republiky existovaly podpory znevýhodněných oblastí již před vstupem do Evropské Unie, nicméně v kontextu vstupu proběhla jejich transformace do podoby určené evropskou legislativou. V posledních letech došlo k významným změnám v legislativní úpravě podpor LFA. Na základě kritiky nejen Evropského účetního dvora1 bylo přijato nové nařízení Rady 1698/2005. Přestože však bylo nařízení vydáno již v roce 2005, členské státy nedospěly k vzájemnému souhlasu ohledně klasifikačních kritérií pro jednotlivé typy znevýhodněných oblastí. Proto byl ponechán stávající rámec předchozí úpravy a byla zahájena debata, ve které bylo/je diskutováno několik možností úprav. Výsledky jsou ještě dnes stále nejasné a nová právní úprava se tedy částečně odsouvá. Vzhledem k uvedeným skutečnostem považuji téma podpor znevýhodněných oblastí pro Českou republiku, i když se nejedná o hlavního příjemce podpor v této oblasti, za velmi důležitou. Tato práce se zabývá jak obecně opatřeními na podporu znevýhodněných oblastí, tak i konkrétně v aplikační sféře v rámci České republiky. Snaží se vysvětlit základní rámec jejího vzniku, historického vývoje a systémového fungování. Popisuje jak evropský legislativní rámec, jenž určuje státům mantinely, ve kterých se mohou pohybovat, tak i českou legislativu, jež dále specifikuje evropské požadavky na získání pomoci. Poté, co budou výše zmíněné údaje uvedeny, si práce klade za cíl poukázat na obecné fungování této politiky ve dvou specificky vybraných krajích v České republice, a sice Jižní Moravě a Vysočině. Jižní Morava a Vysočina nebyly vybrány náhodně. Oba kraje mají dlouholetou zemědělskou tradici a liší se zejména svými přírodními podmínkami. Přírodní podmínky Jižní Moravy jsou z hlediska klasifikace LFA příznivější a tento kraj tak ve většině případů nedosahuje na poskytované podpory.

1

Zvláštní zpráva č. 4/2003 týkající se rozvoje venkova: podpora znevýhodněných oblastí, spolu s reakcí Komise [online]. Účetní dvůr, 2003, [citováno 2010-04-26]. Dostupné z:

5

Naproti tomu přírodní podmínky Vysočiny jsou diametrálně odlišné a umožňují zemědělcům v této oblasti dosáhnout, ve srovnání s Jižní Moravou, na značně vyšší podpory. Na základě statistických dat týkajících se podpor znevýhodněných oblastí v těchto krajích se pokusím vysvětlit pravděpodobné výsledky, jež byly, jsou a budou dosaženy. Bude provedena komparace obou krajů jak z hlediska přírodních podmínek, tak i získaných dotací a jejich vlivu. Než vysvětlím metodologii použitou v této práci, jen uvádím, že data nehrají roli primární, ale spíše poskytují doplnění a základ pro logické odůvodnění fungování této politiky. Základní otázky, jež by měly být zodpovězeny, se tedy týkají splnění cílů, které si opatření na podporu znevýhodněných oblastí kladou. Je možné jich tímto způsobem dosáhnout? A jestli ano, jaké jsou vedlejší důsledky, respektive náklady. Byly cíle dosaženy? Na dvou zmíněných krajích, jejichž přírodní podmínky se v mnohém liší, si ukážeme, jaký vliv na ně politika podpor znevýhodněných oblastí měla. Liší se podpora znevýhodněných oblastí v kraji Jižní Morava od Vysočiny? Předpokladem je, že cíle stanovené v národních operačních programech byly za období 2004 až 2008 dosaženy a přírodní podmínky kraje Vysočina vedly ke komparativně (vzhledem k Jižní Moravě) vysokým příjmům z plateb LFA, přičemž platby LFA jsou pro existenci zemědělství ve znevýhodněných oblastech velmi významné. Budou taky částečně zkoumány argumenty vůbec pro existenci této politiky.

6

2. Epistemologický základ Než se začneme věnovat samotné problematice podpor LFA, je vhodné si stručně vysvětlit, jakým způsobem budeme uvádět tvrzení a považovat je za pravdivá. Jinak řečeno uvést si stručné metodologické poznámky k celé práci. V dnešní době jsme obecně přijali pozitivismus jako metodologický a epistomologický základ. Často však opomíjíme fakt, že máme co dočinění nikoliv s neživými předměty, ale lidským chováním, nebo v pojetí Ludwiga von Misese s „lidským jednáním (human action)“.2 Z povahy lidského chování pak vyplývá, že empirická data by neměla vždy sloužit jako hlavní prostředek obhajující či vyvracející určitá tvrzení. V této práci budu používat koncepci metodologického individualismu3 s použitím apriorního odůvodnění některých tvrzení týkajících se lidského jednání, jinak řečeno ve schématu praxeologie4. Takový postup jsem zvolil z důvodu nemožnosti dosáhnout poznání pouze na základě empirických dat. Jak poznamenává Ludwig von Mises o ekonomické vědě v pojetí praxeologie: „Její tvrzení a výroky nejsou odvozeny ze zkušenosti. Mají stejně jako výroky matematiky či logiky apriorní povahu. Nepodléhají verifikaci či falzifikaci na základě zkušenosti či faktů. Logicky i časově veškerému porozumění historickým faktům předcházejí. Jsou nutným předpokladem pro jakékoli intelektuální uchopení historických

událostí.

Bez

nich

bychom

v běhu

událostí

neviděli

nic

než

kaleidoskopickou změnu a chaotický zmatek.“5 Pokud se budeme snažit hodnotit politiku podpor znevýhodněných oblastí, je možné se bavit v podstatě ve dvou dimenzích. První z nich je tvorba samotných cílů a jejich metodologická, případně etická základna a druhou tvorba a použití metod či prostředků, jež jsou použity k dosažení takto stanovených cílů.

2

Viz Mises, L. von: Lidské jednání, str. 39 an.; Mises, L. von: Theory and History; Hoppe, HansHermann: Economic Science and The Austrian Method; 3 Viz. Schupmeter J.: Methodological individualism nebo Mises, L. von: Lidské jednání, str. 39-44. 4 Praxeologie – termín navrhnutý Ludwigem von Misesem. Jedná se o vědu zkoumající lidské jednání. Chápe ekonomii jako apriorní vědu a tím se odlišuje od empirického chápání jiných ekonomických teoretických škol. 5 Mises, L. von: Lidské jednání, str. 31.

7

Lze tvrdit, že hodnoty a cíle jsou tvořeny na základě subjektivních úvah a tudíž jsou subjektivní. Různí lidé mohou mít různé cíle a hodnoty. Takové tvrzení samozřejmě nevylučuje, že jsou často velmi podobné či stejné. Jelikož se nechci v této práci zabývat etickým ospravedlněním zavedení státních politik a politik Evropské unie, budu považovat cíl rozvoje venkova za legitimně zvolený v procesu, s nímž sice můžeme nesouhlasit, nicméně nezbývá než ho akceptovat. Je třeba však připomenout, že se nejedná o žádnou objektivně stanovenou hodnotu a cíl sám o sobě, ale pouze o subjektivní hodnotu, jež byla stanovena něčí úvahou a se kterou jiní nemusí souhlasit. Z této nemožnosti objektivity pak můžeme vyvodit, že nelze tvrdit, zda je tato politika „dobrá či špatná“. Nemůžeme takové hodnocení vynést, pokud budeme cíle této politiky považovat za námi zvolené konečné cíle a nikoliv jako prostředky či metody k dosažení cílů vyšších. Jinak se to má se zvolenými metodami a prostředky, kterými mají být zvolené cíle dosaženy. Zde již můžeme na základě použití logiky a rozumu tvrdit, zda zvolené metody jsou vhodné a zda k daným cílům povedou, případně jaké jsou jejich náklady včetně vedlejších důsledků. Tímto způsobem poté můžeme hodnotit, zda jsme zvolili správný (rozuměj vhodný z hlediska dosažení cíle) postup k dosažení rozvoje venkova a zemědělství, zda naše metody nevedou k nezamýšleným negativním důsledkům či jestli není vhodné vydat se úplně jinou cestou. V podobných úvahách musíme mít ale vždy na zřeteli, jestli mají být opatření na podporu znevýhodněných oblastí prostředkem k rozvoji venkova a zachování zemědělské činnosti a ten kupříkladu prostředkem k dosažení jiných cílů, či zda je subjektivním cílem a hodnotou sama o sobě.

8

3. Podpora LFA v kontextu EU Pokud budeme hledat počátky evropské politiky podpor znevýhodněných oblastí, nemůžeme se vyhnout uvedení do problematiky společné zemědělské politiky obecně. Společná zemědělská politika (SZP) může být z pohledu padesáti let evropské integrace jistě považována ze jednu z nejkontroverznějších politik. Její počátky můžeme vidět v uzavření Smlouvy o EHS, ve které článek 39 specifikoval, co je jejím cílem: a) Zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly; b) Zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství; c) Stabilizovat trhy; d) Zajistit plynulé zásobování; e) Zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny. Pro nás je pak důležité, že podle 2. bodu stejného článku je při vypracovávání SZP nutno přihlížet ke „zvláštní povaze zemědělské činnosti, vyplývající ze sociální struktury a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými zemědělskými oblastmi“. Již tady můžeme spatřit deklaraci přírodních a strukturálních rozdílů mezi různými zemědělskými oblastmi. Odkazovali jsme se ke smluvním základům SZP, nicméně „k faktickému založení SZP došlo 14. ledna 1962, kdy byl vytvořen hlavní finanční nástroj zemědělské politiky – Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF6).“7 Zpočátku bylo tedy hlavním cílem zajistit Společenství potravinovou soběstačnost. Společenství se o to snažilo především za pomoci regulace a garance cen, variabilních přirážek, apod. To vedlo k umělé stimulaci zemědělského odvětví, růstu nákladů na SZP a ke konečné faktické nadprodukci. Proto samotná politika prošla mnohými změnami, z nichž jsou důležité především reformy z let 1972, 1992 a 2003. Místo stimulace produkce se Společenství začalo orientovat na kvalitativní stránku a mimo jiné i na podporu a rozvoj venkova. Koncepci samotné podpory 6 7

European Agriculture Guarantie and Guidance Fund. Fiala, P., Pitrová, M.: Evropská Unie, str. 444.

9

zemědělství je nutno vidět v širším kontextu. Zvláště dnes jsou společná zemědělská politika a její jednotlivé části propojeny a měly by navazovat na širší pojetí společného/jednotného vnitřního trhu.

3.1. Redistribuční povaha SZP a LFA Ačkoliv všechny státní politiky mají více či méně redistribuční povahu, tzn., že přesměrovávají zdroje a mění jejich přirozenou destinaci, na některých politikách můžeme pozorovat znatelnější důsledky než na jiných. V této práci jsou vybrány dva kraje, na nichž si můžeme několik těchto důsledků demonstrovat. Uvedl jsem, že se v této práci nechci zabývat etickými problémy státních politik. Jen krátce však zmíním, co mám vůbec možnými etickými problémy na mysli. Ten základní a hlavní vyplývá právě z redistribuční povahy podpor LFA. Abychom získali prostředky a mohli je přesměrovat, musíme je nejprve ze svého zdroje odebrat. První problém se tedy týká oprávnění určité zájmové skupiny (zemědělců) na to, aby byli preferovanými příjemci finančních zdrojů pocházejících od daňových poplatníků EU, které samozřejmě musí být odebrány za pomocí státního donucujícího aparátu. V demokracii se s uvedeným problémem snažíme vypořádat tvrzením, že daný cíl (podpora venkova a zemědělců) byl zvolen v legitimním procesu za participace zástupců poplatníků. Redistribuční povaha opatření na podporu znevýhodněných oblastí může mít také vliv na případnou deformaci trhu se zemědělskými výrobky. Uměle jsou totiž stimulováni zemědělci ve znevýhodněných oblastech, což jim ve svém důsledku umožňuje produkovat za cenu, které by v přirozených podmínkách (rozuměj bez dotací) nebyli schopni dosáhnout. Tak mohou být poškozeni nejen samotní poplatníci, které stojí podpory určité finanční prostředky, ale i konkurenti z oblastí, které na podpory nedosáhnou.

3.2. Definice znevýhodněných oblastí a jejich podpora Co vlastně jsou znevýhodněné oblasti? Obecně můžeme znevýhodněné oblasti vidět jako místa, jimž přírodní a environmentální podmínky neumožňují dosáhnout zemědělské

produkce

za

jiných

než

vyšších

nákladů

vzhledem

k přírodně

neznevýhodněným zemědělským oblastem.

10

Podpora farmářů ve znevýhodněných oblastech je jedním z opatření strukturální politiky Evropské unie v oblasti zemědělství.8 Do roku 2000 můžeme mluvit pouze o přímých podporách, nicméně „v rámci Agendy 2000 bylo rozhodnuto směrovat část podpor do tzv. druhého pilíře SZP, tj. posilovat podporu zemědělství a rozvoje venkova prostřednictvím strukturální politiky EU.“9 Politika podpor LFA se snaží v oblastech s méně příznivými podmínkami pro zemědělskou činnost přispět ke stabilizaci venkovského obyvatelstva, zajistit pro zemědělce odpovídající úroveň příjmů nebo např. podpořit udržitelné systémy zemědělství. Jak již bylo výše uvedeno, opatření na podporu LFA jsou silně spjata s podporou a rozvojem venkova. Např. v nařízení Rady 1257/1999, jež je pro vývoj této politiky velmi důležité a bude o něm pojednáno níže, se hned v prvním článku můžeme dovědět, že prvotním cílem tohoto nařízení je „zavést rámec podpory Společenství pro udržitelný rozvoj venkova“. Jedním z opatření pro rozvoj venkova jsou pak v kapitole V. uvedeny „znevýhodněné oblasti a oblasti s environmentálními omezeními“. I v dalším a dnes významném nařízení z roku 2005 je jasně uvedeno, že se týká podpory rozvoje venkova. Proto podpory LFA musíme vidět jako podmnožinu a jedno z opatření na podporu rozvoje venkova a nikoliv jako izolovaný cíl.

Společná zemědělská politika

Podpora rozvoje venkova

Podpora znevýhodněných oblastí 8 9

Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí, str. 7. Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí, str. 5.

11

3.3. LFA a podíl výdajů na rozpočtu EU Abychom si dokázali představit, jaký přibližný podíl zaujímají opatření na podporu LFA v kontextu výdajů EU postoupíme od obecného členění ke konkrétnějšímu a poukážeme na celkový podíl těchto opatření na výdajích EU. Pro tento účel bude použit finanční rámec pro léta 2007-2013. Finanční perspektiva na léta 2007-2013 zavedla poněkud matoucí členění, kdy již nepracuje s termíny jako SZP. Zavádí nové pojmy jako „udržitelný růst“ (kam patří např. vzdělání, výzkum nebo program sociální politiky) či „přírodní zdroje“. Graf č. 1: Rozpočet na rok 2007 – 126 miliard EUR

1%

Udržitelný růst 1% 5% 5% 0% 43%

Přírodní zdroje Svoboda, bezpečnost a právo Občanství Role EU v celosvětovém měřítku Správa

45%

Náhrady novým členským státům

(Zdroj: http://ec.europa.eu; autor)

Pro oblast podpory LFA jsou pak klíčové přírodní zdroje, které lze členit na výdaje týkající se životního prostředí, zemědělství a přímé podpory a konečně rozvoj venkova.

12

Graf č. 2: Přírodní zdroje – 56,3 miliard EUR (2007)

77% Životní prostředí Výdaje na zemědělství a přímé podpory 23%

Rozvoj venkova

0%

(Zdroj: http://ec.europa.eu; autor)

Co se týče cenové výše podpor LFA v rámci podpory venkova a poměru k ostatním opatřením v dané oblasti, ty si můžeme demonstrovat na následujícím grafu. Podpory LFA v součtu zaujímají 14% z celkového podílu Evropského fondu pro rozvoj venkova pro období 2007-2013, skrze který je nyní daná politika financována. Graf č. 3 Hlavní opatření pro rozvoj venkova pro období 2007-2013 - EU-27

(Zdroj: Evropská Komise, Rural Development in the European Union - Statistical and Economic Information - Report 2009)

13

A konečně, abychom si uvědomili, jakou roli hrají oblasti LFA v odpovídající podkapitole rozvoje venkova, můžeme si ukázat rozdělení podle nyní platného nařízení Rady, jež upravuje koncepci rozvoje venkova a jednotlivých opatření k němu navazujících. Rozvoj venkova je obecně rozdělen do 4 os: a) osa 1 – zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví; b) osa 2 – zlepšování životního prostředí a krajiny; c) osa 3 – kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova; d) osa 4 – leader. Podpora znevýhodněných oblastí náleží pod osu 2 a procentuálně zaujímá 40% z celkových výdajů. Nicméně zemědělci hospodařící v LFA jsou zvýhodněni i v rámci Osy I. Konkrétně se to týká těchto opatření: a) Modernizace zemědělských podniků; b) Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství; c) Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití. Zvýhodnění spočívá ve výši přiznané podpory. V oblastech jiných než znevýhodněných je maximální hranice určena 40% vynaložených způsobilých výdajů. U LFA oblastí je pak tato hranice v závislosti na tom, zda se jedná o mladého zemědělce, zvýšena až na 60%.10

10

Program rozvoje venkova.

14

Graf č. 4: Skladba deklarovaných výdajů v rámci osy II pro období 2007-2013 – EU-27 z roku 2008

OSAII

1%

0.10% 0.10% 4%

52%

0% 0.00% 0% 2.00% 1%

20% 0.20% 20% Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech Platby za přírodní znevýhodnění v jiných než horských oblastech Natura 2000 a platby související se směrnicí 2000/60/ES Agroenvironmentální platby Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat Neproduktivní investice První zalesnění půdy První založení zemědělsko-lesnických systémů na zemědělské půdě První zalestnění nezemědělské půdy Platby v rámci Natury 2000 Lesnicko-environmentální platby Obnova lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatření Neproduktivní investice

(Zdroj: Evropská Komise, Rural Development in the European Union - Statistical and Economic Information - Report 2009; autor)

Tolik tedy k uvedení do problematiky podpor LFA. Pro další účel práce bychom si měli uvědomit pozici podpor LFA vzhledem k dalším výdajům EU a její podřízenost/provázanost s politikou zemědělskou a rozvoje venkova.

3.4. Cíle a systém podpor LFA Než přikročíme k přehledu legislativní úpravy, která reguluje podpory LFA, je nutné si uvědomit, že samotná existence opatření na podporu znevýhodněných oblastí je 15

možná pouze na základě snahy Společenství dosáhnout jimi určitých cílů. Tyto cíle prošly za posledních 30 let tak jako veškeré politiky Společenství vývojem. Jelikož jsou pro tuto práci a obecně zhodnocení politiky podpor LFA deklarované cíle a jejich zdůvodnění velmi důležité, budu jim věnovat náležitý prostor.

3.5. Logika pomoci v oblastech LFA Především je nutné pochopit „logiku“ podpor LFA. V oblastech, které čelí zvláštním překážkám přírodní a environmentální povahy, se opatření na podporu LFA snaží o zachování venkova a podporu udržitelných systému zemědělského hospodaření. Uvedený konečný a obecný cíl bývá obhajován především těmito argumenty. Obvykle bývá politika LFA zdůvodňována několika potenciálními hrozbami, které by mohly nastat v případě, že by v daných oblastech dále nepokračovala zemědělská činnost. První z důvodu je eventuální změna využití půdy. Negativní změna využití půdy by mohla mít dopady na ráz krajiny a environmentální hodnoty. Dle Institute for European Environmental Policy (IEEP) existují oblasti s vysokou hodnotou krajiny, ve kterých hraje zemědělství významnou úlohu. Jeho úpadek by měl dopad na hodnotu krajiny (např. bychom mohli spatřit negativní důsledky týkající se atraktivnosti oblasti pro návštěvníky, atd.)11. Určitá schémata zemědělství jsou asociována se specifickými environmentálními dopady. Těmi jsou např. biologická rozmanitost, diverzifikované prostředí, prevence přírodních rizik (eroze, záplavy, požáry). Dle IEEP je dále tvrzeno, že zemědělci v oblastech LFA často přispívají významnou měrou k poptávce po místních službách. Bez nich by mohlo dojít k snížení ziskovosti daných služeb a k jejich zániku. To by mohlo dále vést ke zvýšení nákladu k získání těchto služeb jinde a konsekventně ke snížení atraktivnosti života v těchto oblastech. Výsledkem by bylo podle IEEP nebezpečí „negativního vytěsnění12“.13

11

D. Zakeossian, David Baldock, I. Terluin, M. Rayment, Martin Farmer, T. Kuhmonen, Tamsin Cooper, Vicki Swales, X. Poux (IEEP): An Evaluation of The Less Favoured Area Measure in The 25 Member States of The European Union, str. 27 12 Negative Squeeze.

16

A konečně lze očekávat v důsledku zániku zemědělské činnosti v těchto oblastech zvýšenou koncentraci zemědělské produkce jinde. To by mohlo vést k intensifikaci a jejím negativním dopadům jako je znečištění povrchové vody. Tomuto spill-over efektu lze předcházet environmentálně přátelským a potencionálně bezpečnějším zachováním zemědělství v LFA. Obrázek 1: Důvody pro podporu znevýhodněných oblastí Hrozba negativních environmentálních dopadů

Hrozba úpadku lokálních služeb

Hrozba omezené valorizace venkovského vybavení

Hrozba negativní změny krajiny

Potřeba Hrozba negativních změn využití půdy

Uchování venkova a životaschopnost venkovských v oblastech, které čelí zvláštním překážkám přírodní a environmentální povahy, které zvyšují náklady a snižují produktivitu

Hrozba negativních dopadů na koncentrovanou produkci

Při představě, že by tyto oblasti tedy uměle podporovány nebyly, dle IEEP14, Komise15 a dalších by to mohlo vést k výše uvedeným dopadům. Není cílem této práce vypořádat se s reálností jednotlivých hrozeb používaných pro ospravedlnění politiky podpory LFA, nicméně nelze je také zcela ignorovat. Částečně budou zmíněny v závěrečné části.

13

D. Zakeossian, David Baldock, I. Terluin, M. Rayment, Martin Farmer, T. Kuhmonen, Tamsin Cooper, Vicki Swales, X. Poux (IEEP): An Evaluation of The Less Favoured Area Measure in The 25 Member States of The European Union, str. 27. 14 Ibid. 15 LFA – Aid to farmers in Less Favoured Areas [online], Evropská Komise, 2010 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: < http://ec.europa.eu/agriculture/rurdev/lfa/index_en.htm>.

17

3.6. Historie podpor LFA První opatření na podporu farmářů ve znevýhodněných oblastech můžeme spatřit již v sedmdesátých letech minulého století. Po zavedení společné zemědělské politiky a regulaci trhů s konkrétními komoditami se společenství mimo jiné snažilo i změnit zemědělské struktury. Takto byla v roce 1972 uvedena nařízení 72/159 EEC, 72/160 EEC a 72/161 EEC. Přesto mnoho farmářů ze znevýhodněných oblastí nesplňovalo podmínky stanovené pro získání finanční pomoci. Proto bylo v roce 1975 Radou vydáno nařízení 75/268 EEC, které vytvářelo právní rámec pro platby týkající se „zemědělství v určitých méně příznivých oblastech16“. Platby byly prováděny skrze EAGGF a národní fondy.17 Nařízení 75/268 EEC rozdělovalo oblasti do několika kategorií a určovalo podmínky, jež bylo pro jejich zařazení nutné splnit. Článek 3 1. Méně příznivé zemědělské oblasti zahrnují horské oblasti, ve kterých je zemědělství nezbytné pro zachování venkova, zvláště z důvodu ochrany proti erozi nebo pro splnění rekreačních potřeb; zahrnují také jiné oblasti, ve kterých není zajištěno zachování minimální populace nezbytné pro zachování venkova. … 5. Méně příznivé oblasti ve významu tohoto článku mohou zahrnovat: malé oblasti ovlivněné specifickými handicapy, ve kterých je nutné pokračovat v zemědělské činnosti pro zachování venkova a pro udržení turistického potenciálu oblasti nebo za cílem ochrany pobřeží. Celkový rozsah takových oblastí nepřesáhne v žádném Členském státě 2.5 % celkové rozlohy daného státu. To tedy znamenalo, že v podstatě existovaly tři kategorie: 1. horské oblasti; 2. oblasti ohrožené vylidněním a kde je nezbytná péče o zachování krajiny; 3. oblasti postižené specifickými nevýhodami (tzv. „malé oblasti“, do 4% rozlohy státu).18

16

Mountain and hill farming in certain less favoured areas. D. Zakeossian, David Baldock, I. Terluin, M. Rayment, Martin Farmer, T. Kuhmonen, Tamsin Cooper, Vicki Swales, X. Poux (IEEP): An Evaluation of The Less Favoured Area Measure in The 25 Member States of The European Union, str. 31. 18 Nařízení Rady č. 75/268/EEC ze dne 28. dubna 1975 „on mountain and hill farming and farming in certain less- favoured areas“. 17

18

Od roku 1975 až do konce let devadesátých pak nedošlo k velkým změnám v legislativní úpravě. Bylo přijato pouze několik málo dodatků, přičemž základní cíle a principy zůstaly stejné.19 Z těch nejdůležitějších změn můžeme jmenovat nařízení Rady 950/1997 které zavádělo např. závazek hospodařit ještě nejméně 5 let po obdržení první platby či stanovení limitujících kritérií jako maximální hustota zvířat na 1 ha, maximální počet jednotek, na které bylo lze čerpat příspěvek nebo maximální a minimální sazby vyrovnávacích příspěvků.20 Významnější změna přišla až se schválením Agendy 2000, která vytvořila jednotný rámec pro opatření na rozvoj venkova. Klíčovým dokumentem bylo nařízení Rady 1257/1999 o podporování rozvoje venkova prostřednictvím Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.21 Znevýhodněné oblasti dle tohoto nařízení zahrnují: Horské oblasti22, jiné znevýhodněné oblasti23 a oblasti postižené zvláštními nevýhodami24. „Nejvýraznější změnou oproti předchozímu nařízení bylo zavedení jednotného systému poskytování plateb na hektar zemědělské půdy (již ne též na dobytčí jednotku) a navázání systému poskytování plateb LFA na plnění národně definovaných Zásad správné zemědělské praxe25‘.“26 Nová legislativa přinesla větší flexibilitu pro členské

19

Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí, str. 13. Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí, str. 14. 21 Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí, str. 14. 22 Oblasti charakterizované značným omezením možností využití půdy a vysokými náklady na její obhospodařování z důvodu: a) velmi obtížných klimatických podmínek daných nadmořskou výškou, jejichž vliv podstatně zkracuje vegetační dobu; b) sklonu svahů na větší části příslušné plochy v nižší nadmořské výšce, jež jsou příliš strmé pro použití strojů nebo vyžadují použití velmi nákladného zvláštního vybavení; c) nebo kombinace těchto dvou faktorů, pokud nevýhoda vyplývající z každého zvlášť je sice méně zřetelná, ale z jejich kombinace vzniká stejná nevýhoda. Za horské oblasti se také považují oblasti severně od 62. Rovnoběžky a určité přilehlé oblasti. 23 Oblasti, ve kterých je ohroženo další využívání půdy a kde je nezbytné zachování přírodního prostředí, zahrnují zemědělské oblasti, které jsou z hlediska přirozených podmínek produkce stejnorodé a vykazují všechny následující znaky: a) přítomnost půdy, která je méně úrodná, obtížně obdělávatelná a má omezený potenciál, jenž nemůže být zvýšen bez značných nákladů, a která je především vhodná pro rozsáhlý chov hospodářských zvířat; b) produkce, která vyplývá z přirozeně nízké úrodnosti je s ohledem na hlavní ukazatele hospodářských výkonů v zemědělství znatelně podprůměrná; c) nízká nebo klesající hustota obyvatelstva převážně závislého na zemědělství a jejíž urychlený pokles by ohrozil životaschopnost dotyčné oblasti a její další osídlení. 24 Oblasti, ve kterých, je-li to nezbytné a případně při dodržení některých podmínek, z důvodu zachování a zlepšení životního prostředí, udržování přírodního prostředí a ochrany jejich turistického potenciálu nebo z důvodu ochrany pobřeží měla být zemědělská činnost zachována. 25 Zásady správné zemědělské praxe jsou definovány ve vládním materiálu schváleném v červenci 2003 s názvem Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP), který stanovuje, že dodržování těchto zásad je nutnou podmínkou pro poskytnutí podpor na agroenvironmentální opatření a podpor ve prospěch hospodaření v LFA. 20

19

státy, vzhledem k tomu, že se unijní úprava omezovala především na rámcové podmínky a ponechala členským státům možnosti přizpůsobit je vlastním potřebám. 27 Také vytváření seznamu LFA doznalo určitých změn. „Do roku 1999 byla klasifikace LFA prováděna členskými státy na základě odůvodněné žádosti k Evropské komisi a seznam LFA byl přijat Evropskou radou na základě návrhu Evropské komise, v současné době je rozhodnutí o změně seznamu věcí jednotlivých členských států, přičemž odůvodnění změny seznamu musí členské státy předkládat k posouzení a kontrole Evropské komisi.“28

3.7. Evropská legislativa Dnešní fungující právní rámec podpor v LFA je vymezen především nařízením 1698/2005. Ačkoliv nařízení Rady 1698/2005 nahrazuje dřívější právní úpravu obsaženou v nařízení Rady 1257/1999, přesto některá ustanovení (nařízení (ES) č. 1257/1999) o podpoře pro znevýhodněné oblasti měly zůstat ještě po nějakou dobu v účinnosti. 29 Nakonec zůstaly v účinnosti poněkud déle, než se předpokládalo, jelikož: „Komisi se ani ve spolupráci s členskými státy nepodařilo návazně na znění čl. 50, odst. 3 písmeno a) nařízení Rady (ES) 1698/2005 nalézt vhodná jednotná kriteria pro určení půdy s nízkou úrodnosti a pro stanovení špatných klimatických podmínek. Proto zůstávají v platnosti opatření LFA dle nařízení Rady (ES) 1257/1999 a též oblasti LFA podle kriterií pro jejich vymezení, které země EU15 musely stanovit na základě nařízení Rady (ES) 950/1997 a nové země EU je předložily dodatečně při vstupu do EU. Zásadní reforma opatření LFA byla posunuta na rok 2010.“30

26

Štolbová, M. a kol.: Závěrečná zpráva projektu NAZV QF 3082„Aktualizace a prohloubení vymezených méně příznivých oblastí a regionalizačních plánů pro nové programové období EU“, str. 16. 27 Štolbová, M. a kol.: Závěrečná zpráva projektu NAZV QF 3082„Aktualizace a prohloubení vymezených méně příznivých oblastí a regionalizačních plánů pro nové programové období EU“, str. 16. 28 Štolbová, M. a kol.: Závěrečná zpráva projektu NAZV QF 3082„Aktualizace a prohloubení vymezených méně příznivých oblastí a regionalizačních plánů pro nové programové období EU“, str. 16. 29 Nařízení Rady 1698/2005, bod 33 preambule. 30 Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí, str. 15.

20

Jádro úpravy je obsaženo v oddíle druhém týkajícím se „zlepšování životního prostředí a krajiny“. Oproti dřívější legislativní úpravě se podle článku 36 podpory vztahují na: a) opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy prostřednictvím: i.

plateb za přírodní znevýhodnění poskytovaných zemědělcům v horských oblastech,

ii.

plateb zemědělcům ve znevýhodněných oblastech jiných než horských.

Článek 37 poté specifikuje bližší podmínky poskytování plateb v LFA. Platby se poskytují ročně na hektar zemědělsky využité plochy, přičemž cílem je, aby se tato finanční pomoc stala náhradou za dodatečné náklady a ušlé příjmy, které zemědělcům vznikají v souvislosti se znevýhodněním dotyčné oblasti z hlediska zemědělské výroby. Podmínkou však je, že zemědělci se musí zavázat provozovat zemědělskou činnosti v těchto oblastech po dobu alespoň pěti let od první platby. Co se týče výše poskytnuté platby, lze ji stanovit v rozmezí minimální a maximální částky.31 V odůvodněných případech lze poskytnou i vyšší než maximální částku, nicméně průměrná částka všech těchto plateb poskytnutých na úrovni dotyčného členského státu nesmí překročit maximální částku. Tímto způsobem je tedy určen základní postup pro poskytnutí finanční pomoci farmářům v LFA. Je však nutné vymezit kritéria pro získání statusu znevýhodněné oblasti. Úprava týkající se tohoto problému je obsažena v článku 50, jenž vymezuje „způsobilé oblasti“. Podle něj určí členské státy oblasti způsobilé pro platby. Musí však přihlédnout k ustanovením článku 50. Aby oblast spadala pod označení horská oblast s přírodním znevýhodněním, musí se vyznačovat značným omezením možností využití půdy s vysokými náklady na její obhospodařování: a) z důvodu velmi náročných klimatických podmínek daných nadmořskou výškou, v jejichž důsledku je podstatně zkráceno vegetační období;

31

Minimální platba za znevýhodněné podmínky činí 25 €, maximální v horských oblastech 250 €, v jiných oblastech pak 150 €.

21

b) v nižších nadmořských výškách v převážně velmi svažitých oblastech, ve kterých nelze využít mechanizace nebo které vyžadují použití velmi nákladného zvláštního vybavení, nebo z obou důvodů, pokud znevýhodnění vyplývající z každého je sice méně závažné, ale jejich kombinací vzniká stejné znevýhodnění. Za horské oblasti se také považují oblasti severně od 62. Rovnoběžky a určité přilehlé oblasti. Za poznámku stojí, že toto ustanovení je zde především v souvislosti se severním rozšířením, kdy podpory LFA byly pro přijaté severské státy jedním z důležitých faktorů v procesu přistoupení. Jiné než horské oblasti pak musí být postiženy: a) významnými přírodními nevýhodami, zejména nízkou úrodností půdy nebo špatnými klimatickými podmínkami, a z hlediska hospodaření s půdou je důležité v nich zachovat extenzivní zemědělskou činnost, nebo b) zvláštními nevýhodami, a za účelem zachování nebo zlepšení životního prostředí, zachování krajiny a turistického potenciálu oblasti nebo za účelem ochrany pobřežního pásma by v nich mělo být zachováno hospodaření s půdou Oblasti určené podle písmene b) zahrnují zemědělské oblasti, které jsou z hlediska přírodních podmínek produkce stejnorodé, a jejich celkový rozsah nesmí překročit 10% rozlohy dotyčného členského státu. Jak už bylo ale řešeno výše, nepodařilo se vymezit jednotná kritéria pro určení půdy s nízkou úrodností a pro stanovení špatných klimatických podmínek. V prosinci roku 2007 byla vytvořena meziinstitucionální řídící skupina (ISSG), která sdružovala zástupce Komise všech příslušných odborů Komise. Jejím úkolem bylo navrhnout způsob vymezení podmínek nutných pro zařazení do LFA. Kritika nynějšího rámce se zaměřovala především na tato negativa: a) rozporuplnost nynějšího systému vymezení vzhledem k cílům a strategickému přístupu zavedeném politikou rozvoje venkova pro 2007-2013; b) extrémní rozdílnost kritérií používaných členskými státy pro vymezené LFA, která může vést k nerovnému zacházení a obohacování; c) nedostatečné

22

zacílení pomoci ve světle cílů opatření.32 Je také nutné připomenout, že celá diskuze se týká pouze vymezení oblastí „jiných než horských“. Výsledkem práce této skupiny byly čtyři možné varianty řešení33: 1. „Status Quo+“ – Řešení opravňuje členské státy k vymezení LFA podle národních ukazatelů, ale vylučuje dosud používána socio-ekonomická kritéria. V podstatě se jedná o velmi malé změny, avšak nové zdůvodnění musí být ve shodě s požadavky nařízení 1686/2005. 2. „Společná kritéria“ – Zde lze vysledovat kombinaci společných a objektivních kritérií. 3. „Pravidla způsobilosti“ – Tato varianta klade důraz na společný rámec pro pravidla způsobilosti. 4. „Vysoká přírodní hodnota“ - Dává do souvislosti podporu zemědělství v oblastech ovlivněných přírodními znevýhodněními s ochranou zemědělských systémů s vysokou přírodní hodnotou definovaných na základě společných kritérií. Základním požadavkem je splnění Cross-compliance34, který nahradil od 2007 požadavky správné zemědělské praxe. 35 Uvedené varianty řešení se pak staly předmětem rozsáhle debaty, kterou Evropská Komise iniciovala v členských státech. Jednalo se o tzv. veřejnou konzultaci, která byla otevřena do 30. června 2008. Účastníky byly jak členské státy, tak i 32

Review of the Less Favoured Area (LFA) scheme [online], Evropská Komise [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: 33 Review of the Less Favoured Area (LFA) scheme [online], Evropská Komise [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: 34 Systém kontroly podmíněnosti. Od 1. 1. 2009 je v České republice vyplácení přímých podpor a dalších vybraných dotací "podmíněno" plněním standardů udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu, dodržováním povinných požadavků v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a minimálních požadavků v rámci agroenvironmentálních opatření. Pokud by byly podmínky nedodrženy, může být podpora snížena nebo neposkytnuta. – Kontroly podmíněnosti Cross Compliance, [online] Ministerstvo zemědělství 2009, [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: 35 Přezkoumání schématu „méně příznivých oblastí“ dokument k veřejné konzultaci pro vyhodnocení dopadu [online]. Ministerstvo zemědělství, 2008, [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: .

23

zemědělské organizace (52 reakcí), environmentálně zaměřené nevládní organizace (7), regionální a lokální autority (14), panevropské a regionální organizace (8), politické strany (1), lokální skupiny (1), akademické instituce (3), profesní organizace, soukromí podnikatelé (11) a organizace vlastníků půdy (11). Z celkového počtu 121 reakcí největší část preferovala řešení Status quo+. Další častou reakcí byla možnost žádné preference. Nicméně rozdíly nebyly veliké a nelze z daného průzkumu vyvodit jasné závěry. Graficky jsou výsledky znázorněny v grafu č. 5. Graf č. 5: Preference v rámci debaty o vývoji podpor LFA

28%

35%

Status quo+ Splečná kritéria Pravidla způsobilosti Vysoká přírodní hodnota

9%

Žádná preference 15%

13%

(Zdroj: http://ec.europa.eu/agriculture/rurdev/lfa/review/cons_results_pres_en.pdf; autor) Komise presentovala komuniké Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Nyní je proces ve stavu, kdy byly členské státy požádány, aby poskytly simulace nabídnutých podmínek za použití svých dostupných dat. Následně se bude připravovat konkrétní vymezení kritérií pro určení jiných než horských znevýhodněných oblastí. Účinnost nového návrhu se očekává k roku 2014.

3.8. Postup vytvoření a implementace opatření na podporu LFA Aby bylo dosaženo konečných cílů, které jsou na základě nařízení Rady 1698/2005

zachování venkova a podpora udržitelných systémů zemědělského 24

hospodaření, je třeba systematicky navrhnout postup a tedy jednotlivé kroky pro jeho dosažení. Postup od vytyčení cílů až k jejich dosažení je přehledně znázorněn takto. Na základě obecných potřeb jsou definovány obecné cíle jako zachování venkova. Ty dávají podklad pro určení cílů specifických, kterými jsou např. podpora zemědělství, udržitelný systém zemědělství, kompenzování farmářů vzhledem k jejich vyšším nákladům a které dále vymezují cíle operační (ty specifikují cíle předchozí). Pomocí vstupů (sazby plateb, kritéria pro způsobilost dané pomoci, výdaje a rozpočty) jsou generovány výstupy (množství podpořených zemědělců), které ústí ve výsledky (úrovně příjmů v LFA, tendence k udržitelnému zemědělství). Výsledky pak v delším úseku a širším měřítku produkují dopady, jako jsou širší využití zemědělské půdy, kvalita a podmínky venkova nebo udržitelnost zemědělství. Konečné dopady by pak měly naplňovat dříve určené a základní potřeby.

Obrázek 2: Postup podpory LFA Potřeby Dopady

Obecné cíle

Specifické cíle

Výsledky

Výstupy

Operační cíle Vstupy

Základní cíl a tedy vymezení „obecných cílů můžeme nalézt již v preambuli v bodu 33 nyní platného nařízení Rady 1698/2005.

25

„Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech a platby v jiných znevýhodněných oblastech by měly prostřednictvím stálého využívání zemědělské půdy přispívat k zachování venkova a k zachování a podpoře udržitelných systémů zemědělského hospodaření.“36 Je třeba také vzít v úvahu, že v rámci nařízení 1698/2005 jsou stanoveny obecné cíle pro rozvoj venkova. Těmi jsou: a) zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví podporou restrukturalizace, rozvoje a inovací; b) zlepšování životního prostředí a krajiny podporou hospodaření s půdou; c) zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a povzbuzení diverzifikace hospodářské činnosti. V úvahu je třeba je vzít proto, že jakékoliv podkapitoly daného nařízení by měly být prováděny v obecném souladu s těmito principy. Na základě takto definovaného cíle v preambuli pak můžeme dále postupovat směrem k definicím cílů specifických a operačních. Protože se podmínky různých členských států mnohdy diametrálně odlišují, podléhá specifikace obecných cílů rozhodnutím na úrovni členských států. V Anglii je např. cílem stanovena ochrana životního prostředí v zemědělských horských oblastech za použití udržitelné kultivace půdy a přispívání k zachování sociální struktury venkova skrze pokračování v kultivaci půdy.37 V Rakousku jde o zachování zemědělské půdy a venkovské komunity skrze rozvoj venkova či o přispívání k vyrovnání se s obtížnými podmínkami.38 Každá země sama specifikuje dané cíle.

36

Nařízení Rady 1698/2005. Štolbová, M.: Comparative analysis of less favoured areas payments, in Research Institute of Agricultural Economics, Prague, Czech Republic, str. 455. 38 Štolbová, M.: Comparative analysis of less favoured areas payments, in Research Institute of Agricultural Economics, Prague, Czech Republic, str. 455. 37

26

4. Opatření na podporu LFA a ČR 4.1. ČR a podpora znevýhodněných oblastí před vstupem do EU V podstatě před pádem komunistického režimu a tedy koncem centrálně plánované ekonomiky se nemá smysl u nás podporou LFA zabývat. Po uvedeném mezníku a přechodu k tržnímu systému pak několik let oblasti s přírodním znevýhodněním nebyly vůbec podporovány „a zemědělci zde přežívali jen díky radikálnímu omezení objemu nakupovaných vstupů, investic a velkému zadlužování podniků.“39 Státní podpora znevýhodněných oblasti byla zavedena zákonem č. 252 z roku 1997. Na jeho základě bylo vydáno nařízení, jež stanovovalo bližší podmínky. „Méně příznivé oblasti byly vymezeny jako katastrální území, ve kterých průměrná úředně stanovená cena zemědělských pozemků je nižší než 4,00 Kč za 1 m2. Takto vymezená území představovala 45 % celkové výměry zemědělského půdního fondu.“40 Po roce 2000 pak začalo docházet k postupné harmonizaci legislativy s úpravou v rámci EU. Kritéria byla určena v souladu s ustanoveními nařízení 1257/1999 a LFA byly roztříděny do odpovídajících kategorií.41

4.2. Česká legislativa Platnou úpravu v českém právním řádu můžeme nalézt v nařízení vlády 75/2007 ze dne 28. Března 2007. Nařízení člení méně příznivé oblasti na: a) horské oblasti typu HA42; b) horské oblasti typu HB43; c) ostatní méně příznivé oblasti typu OA44; d) ostatní méně příznivé oblasti typu OB45; e) oblasti se specifickými omezeními typu S46; f) oblasti se specifickými omezeními typu SX47.

39

Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí, str. 17. Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí, str. 17. 41 Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí, str. 18. 42 Obce nebo k.ú. s nadmořskou výškou nad 600 m n.m. nebo s výškou 500 až 600 m n.m. a zároveň se svažitostí vyšší než 15% na 50% území této obce nebo k.ú. - Metodika k provádění nařízení vlády č. 241/2004 sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními, ve znění nařízení vlády č. 121/2005 sb. [online]. SZIF, 2007 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . 43 Obce nebo k.ú. nesplňující kritéria pro oblast typu HA, které však byly za účelem zachování celistvosti horské oblasti do této oblasti zařazeny - Ibid. 44 Obce nebo k.ú. s výnosností zemědělské půdy nižší než 34 bodů, které se nacházejí na území kraje, který v průměru splňuje demografická kritéria – hustota obyvatel nižší než 75 obyvatel/km2 a podíl pracujících v zemědělství na celkovém počtu práceschopného obyvatelstva vyšší než 8% - Ibid. 45 Obce s výnosností zemědělské půdy 34 až 38 bodů, které se nacházejí na území kraje, který v průměru splňuje demografická kritéria – hustota obyvatel nižší než 75 obyvatel/km2 a podíl pracujících 40

27

Platbu poskytuje Státní zemědělský a intervenční fond a jejich výše je určena na základě nařízení Rady 1698/2005, jenž poskytuje minimální a maximální hranice, stanovena takto (na 1 ha travních porostů): Tabulka č. 1: Platby vzhledem k příslušné oblasti Horské oblasti typu HA

157,00 €

Horské oblasti typu HB

134,00 €

Ostatní méně příznivé oblasti typu OA

117,00 €

Ostatní méně příznivé oblasti typu OB

94,00 €

Oblasti se specifickými omezeními typu S Oblasti se specifickými omezeními typu SX

114,00 € 91,00 €

(Zdroj: Nařízení vlády 75/2007 ze dne 28. Března 2007; autor) Náleží-li fyzickou nebo právnickou osobou zemědělsky obhospodařovaná půda do zmíněných oblastí, jsou tyto osoby oprávněny žádat o poskytnutí platby. Pro úspěšné přiznání platby musí splnit následující podmínky: 1. Nutnost obhospodařování alespoň 1 ha travního porostu; §6; 2. Písemný závazek osoby, že bude zemědělsky hospodařit nejméně v minimální výměře po dobu 5 kalendářních let – od doby poskytnutí první platby; §6; 3. V uvedeném kalendářním roce, za který má být platba poskytnuta, dodržuje podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu na všech půdních blocích; §8; 4. Splňuje intenzitu chovu hospodářských zvířat – nejvýše 1,5 dobytčí jednotky na 1 ha zemědělské půdy; §8;

v zemědělství na celkovém počtu práceschopného obyvatelstva vyšší než 8%. Tyto obce nebo k.ú. byly zařazeny do ostatní méně příznivé oblasti za účelem zachování celistvosti této oblasti – Ibid. 46 Obce nebo k.ú. s výnosností zemědělské půdy nižší než 34 bodů nebo s výnosností 34 až 38 bodů a zároveň se sklonitostí vyšší než 7 na 50% zemědělské půdy obce nebo k.ú. – tyto obce nebo k.ú. nenáleží od kraje , který v průměru splňuje demografická kritéria pro ostatní méně příznivou oblast – Ibid. 47 Obce nebo k.ú., které byly zařazeny v LFA v období 2004 – 2006 a vlivem aktualizace vstupních dat již nesplňují kritéria pro vymezení LFA. O poskytnutí platby v těchto oblastech může požádat pouze žadatel, kterému byl alespoň jedenkrát poskytnut vyrovnávací příspěvek v programovém období 20042006 – Ibid.

28

5. Zajistí, aby půdní bloky, popřípadě jejich díly s kulturou travní porost byly nejméně jednou ročně spaseny nebo nejméně dvakrát ročně posečeny za stanovených podmínek; §8; 6. Zajistí, aby se po 31. říjnu na daném půdním bloku, popřípadě jeho dílu s kulturou travní porost, nenacházel porost vyšší než 30 cm se stanovenými výjimkami; §8. Určitá částečná nedodržení některých podmínek zakládají poskytnutí snížené platby ve velikosti 90% původní výše. § 9 je konkrétně vyjmenovává. Postup je tedy takový, že žadatel nejpozději do 15. května příslušného kalendářního roku doručí na formuláři vydaném Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) žádost, poté SZIF žádost prověří a na základě svého rozhodnutí platbu buď poskytne či nikoliv.

4.3. Popis konkrétních programů dotací LFA Pro období po vstupu do EU (2004-06) byly zpracovány a podány Komisi dva programové dokumenty. Jednalo se o Operační program zemědělství a Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP). Opatření k podpoře zemědělců v méně příznivých oblastech spadalo v letech 2004-06 pod HRDP a zaujímalo 45% z plánovaných prostředků.48 Cíle, jichž mělo být dosaženo, jsou následující: a) zajistit odpovídající příjmy zemědělským podnikům hospodařícím ve ztížených

podmínkách; b) přispět k udržitelnému využití zemědělské půdy a ochraně ostatních přírodních

zdrojů (zejména vodních zdrojů); c) přispět ke stabilizaci venkovské populace; d) udržet atraktivitu krajiny (krajinný ráz); e) podpořit systémy hospodaření přátelské k životnímu prostředí.

Pro období 2007-2013 jsou žádosti podávány v rámci Programu rozvoje venkova, který již operuje v rámci nařízení 1698/2005.

48

Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí, str. 5.

29

Cíle, jichž má být dosaženou jsou: a) Přispět k zemědělskému využívání půdy ve znevýhodněných oblastech. b) Trvale udržitelné využití zemědělské půdy. c) Zlepšení životního prostředí a krajiny. „Celkové výdaje na programové období 2007 – 2013 byly naplánovány v částce 3 615 mil. EUR, z toho na platby podnikům v méně příznivých oblastech 693 mil. EUR, tj. 19 % z prostředků Programu rozvoje venkova ČR.“49

50

Financování probíhá skrze

EAFRD.

49 50

Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí, str. 7. Program rozvoje venkova.

30

5. Jižní Morava a Vysočina 5.1. Přírodní podmínky Jižní Moravy a Vysočiny Jihomoravský kraj a kraj Vysočina byly vybrány především z důvodu rozdílných přírodních podmínek. Rozlohami jsou si relativně blízko; Jihomoravský kraj zaujímá 7 196 km2 a Vysočina 6 796 km2. Rozdíly

můžeme

spatřit

především

v nadmořské výšce a reliéfu. Reliéf Vysočiny je charakteristický plochými hřbety a úvalovitými údolími a průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 500 m n. m. Jižní Morava je naproti tomu v porovnání s Vysočinou posazená o poznání níže a její klima je odlišné. Tabulka č. 2: Základní údaje Jižní Moravy a Vysočiny Jižní Morava 2

Rozloha (km ) Počet obyvatel 2

Hustota osídlení (obyv/km )

Vysočina

7 196

6 796

1 147 146

515 411

159

76

(Zdroj: ČSÚ)

Co se týče klimatických podmínek, v následující tabulce jsou uvedeny zprůměrované hodnoty dvou meteorologických stanic v každém kraji51 za rok 2008, abychom si alespoň přibližně ukázali případné rozdíly. Jak je vidět, Jižní Morava je „přívětivějším“ a teplejším regionem. Tabulka č. 3: Základní klimatické údaje za rok 2008 Jižní Morava o

Průměrná teplota vzduchu ( C) Úhrn srážek (mm/rok) Trvání slunečního svitu (h/rok)

Vysočina

10,6

8,6

435,7

523,9

1 739,3

1 645,8

(Zdroj: ČSÚ)

51

Jižní Morava – Brno-Tuřany, Kuchařovice; Vysočina – Přibyslav, Velké Meziříčí.

31

Tento fakt si také můžeme ilustrovat na následující mapce klimatických regionů, jak je člení vyhláška č. 327/1998 Sb. Na Jižní Moravě převládá typ VT, T2 a T3. Naproti tomu na Vysočině MT4 a MCH. Obrázek 3: Mapa klimatických regionů ČR

(Zdroj: Agrokrom – charakteristika klimatických podmínek ČR; autor)

Tabulka č. 4: Klimatické regiony ČR podle vyhlášky Ministerstva č. 327/1998 Sb. Kód regionů

Symbol regionů

Charakteristika regionů

Suma teplot nad 10 oC

Průměná roční teplota oC

0

VT T1

2

T2

3

T3

4

MT 1

5

MT 2

6

MT 3

7

MT 4

8

MCH

9

CH

2800 3100 2600 2800 2600 2800 2500 2800 2400 2600 2200 2500 2500 2700 2200 2400 2000 2200 pod 2000

-

1

velmi teplý, suchý teplý, suchý teplý, mírně suchý teplý, mírně vlhký mírně teplý, suchý mírně teplý, mírně vlhký mírně teplý (až teplý) vlhký mírně teplý, vlhký mírně chladný, vlhký chladný, vlhký

Pravděpodobnost suchých vegetačních období

Vláhová jistota

9 - 10

Průměrný roční úhrn srážek v mm 500 - 600

30 - 50

0–3

-

8-9

<500

40 - 60

0–2

-

8-9

500 - 600

20 - 30

2–4

-

(7) 8 - 9

10 - 20

4–7

-

7 - 8,5

550 - 650 (700) 450 - 550

30 - 40

0–4

-

7-8

15 - 30

4 – 10

-

7,5 - 8,5

550 - 650 (700) 700 - 900

0 - 10

>10

-

6-7

650 - 750

5 - 15

>10

-

5-6

700 - 800

0-5

>10

<5

>800

0

>10

(Zdroj: Vyhláška Ministerstva č. 327/1998 Sb)

32

Abychom si ukázali alespoň stručně skladbu zemědělské půdy, uvádím následující grafické znázornění typů půdy. Obrázek 4: Typy zemědělské půdy na Jižní Moravě a Vysočině

(Zdroj: Portál veřejné správy; autor)

Hlavními druhy jsou na Jižní Moravě černozemě a na Vysočině kambizemě. Rozsah a využití půdy je znázorněno v dále uvedených grafech č. 5 a 6. Rozsahem zemědělské půdy jsou si kraje velmi podobné, nicméně využití půdy už se poněkud liší.

33

Graf č. 6: Výměra za rok 2009 v ha 800,000 700,000 600,000 500,000 400,000 300,000 200,000 100,000 0

Celková výměra zemědělská půda

Vysočina Jižní Morava

(Zdroj: ČSÚ; autor)

Jižní Morava dominuje v rozsahu orné půdy, zahrad, ovocných sadů a vinic. Naproti tomu Vysočina má více než dvojnásobnou výměru trvalých travních porostů. Graf č. 7: Výměra zemědělské půdy za rok 2009 (ha) 400,000 350,000 300,000 250,000 200,000 150,000 Vysočina

100,000

Jižní Morava

50,000 0

(Zdroj: ČSÚ; autor)

Z hlediska klasifikace LFA je dále důležitá výnosnost zemědělské půdy, svažitost a další údaje z této oblasti. Pokud abstrahujeme z poměrně složitého výpočtu BPEJ52 jednotlivých území a zaměříme se na faktickou výnosnost, můžeme spatřit, že u 52

Bonitovaná půdně ekologická jednotka je pětimístný číselný kód, který vyjadřuje hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení.

34

obilovin je Jižní Morava oproti Vysočině značné výnosnější (5,51 t/ha oproti 4,42 t/ha), nicméně u brambor je situace, i když procentuálně ne tak hodně, opačná (23,48 t/ha na Jižní Moravě a 26,90 na Vysočině). Z rozdílných klimatických podmínek pak samozřejmě resultuje i různá skladba pěstovaných plodin. V tabulce č. 5 jsou uvedeny osevní plochy, sklizně a výnosy u nejvíce pěstovaných plodin. U hospodářských zvířat je pak zřejmý rozdíl v hodnotách u chovu drůbeže (Jižní Morava) a Skotu (Vysočina). Tabulka č. 5: Vybrané údaje v zemědělství za rok 2009 Jižní Morava Osevní plochy celkem (ha)1) 2)

Vysočina

324 143

284 560

obiloviny celkem

218 926

151 868

brambory celkem

1 948

10 226

30 727

38 218

obiloviny celkem

1 220 157

679 031

brambory celkem

45 749

275 075

Řepka

96 359

117 548

Řepka Sklizeň (t)1)

Výnosy (t/ha)

1)

obiloviny celkem

5,51

4,42

brambory celkem

23,48

26,90

3,14

3,08

66 786 286 267 4 402 640

210 635 324 725 984 949

Řepka Stav hospodářských zvířat (ks)

1) 3)

Skot Prasata Drůbež

(Zdroj: ČSÚ)

Dalším ukazatelem, který hraje roli při klasifikaci LFA je podíl zaměstnanců v zemědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Jako jedna z podmínek je tento ukazatel nutný pro klasifikování oblasti jako ostatní méně příznivé oblasti typu OA53; ostatní méně příznivé oblasti typu OB54 a oblasti se specifickými

53

Obce nebo k.ú. s výnosností zemědělské půdy nižší než 34 bodů, které se nacházejí na území kraje, který v průměru splňuje demografická kritéria – hustota obyvatel nižší než 75 obyvatel/km2 a podíl pracujících v zemědělství na celkovém počtu práceschopného obyvatelstva vyšší než 8%. - Metodika k provádění nařízení vlády č. 241/2004 sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními, ve znění nařízení vlády č. 121/2005 sb. [online]. SZIF, 2007 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . 54 Obce s výnosností zemědělské půdy 34 až 38 bodů, které se nacházejí na území kraje, který v průměru splňuje demografická kritéria – hustota obyvatel nižší než 75 obyvatel/km2 a podíl pracujících v zemědělství na celkovém počtu práceschopného obyvatelstva vyšší než 8%. Tyto obce nebo k.ú. byly zařazeny do ostatní méně příznivé oblasti za účelem zachování celistvosti této oblasti – Ibid.

35

omezeními typu S55. Hranice, jež je nutno překročit je 8%. V průměru Jižní Morava dosahuje přibližně 3 %, zatímco Vysočina 9%. Graf č. 8: Podíl pracujících v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu na aktivním obyvatelstvu 10% 8% 6% 4% 2% 0% Jižní Morava

Vysočina

(Zdroj: ČSÚ; autor)

Z uvedených údajů pak vyplývá členění České republiky na oblasti, které mají nárok na klasifikaci v LFA. Na vložené grafické mapce si můžeme povšimnout, že na Jižní Moravě spadá většina území pod kategorii neznevýhodněných oblastí, zatímco na Vysočině lze hovořit často o horských či ostatních znevýhodněných oblastech.

55

Obce nebo k.ú. s výnosností zemědělské půdy nižší než 34 bodů nebo s výnosností 34 až 38 bodů a zároveň se sklonitostí vyšší než 7 na 50% zemědělské půdy obce nebo k.ú. – tyto obce nebo k.ú. nenáleží od kraje , který v průměru splňuje demografická kritéria pro ostatní méně příznivou oblast – Ibid.

36

Obrázek 5: Rozložení základních typů znevýhodněných a neznevýhodněných oblastí v ČR

(Zdroj: Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí)

5.2. Význam dotací LFA pro zemědělce Nyní se pokusíme částečně izolovat a specifikovat obecně ekonomický význam podpor LFA pro samotné zemědělce v jednotlivých oblastech. Tabulka č. 6: Vybrané ukazatele tvorby a rozdělení důchodu v Kč na ha z. p.

(Zdroj: Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí)

Pokud se podíváme na tzv. hrubou přidanou hodnotu (HPH), čistou přidanou hodnotu (ČPH) a důchod ze zemědělské činnosti, můžeme zjistit, jaký podíl z nich zabírají platby v rámci LFA. Z těchto údajů lze také vypozorovat, jaké jsou jednotlivé 37

rozdíly mezi H, S, O, ale především mezi LFA a oblastmi nikoliv znevýhodněnými. Lze zde také jasně vidět, že platby LFA nejsou jedinými přijatými dotacemi a že za roky 2004 a 2005 v podstatě nehrály primární roli. Nicméně díky těmto dotacím došlo k částečnému vyrovnání ČPH způsobeným i rozdílnými přírodními podmínkami v jednotlivých oblastech. „Hrubá přidaná hodnota na ha z. p. v roce 2004 v průměru za podniky reprezentující horské oblasti a oblasti se specifickým omezením dosahuje jen 74 % (resp. 76 %) úrovně podniků v lepších podmínkách, kde bylo dosaženo v průměru 19,3 tis. Kč HPH v přepočtu na ha z. p. U podniků v „Ostatních“ LFA byla HPH na ha z. p. o 20 % nižší než v průměru za podniky nezařazené v LFA. Provozní dotace na ha z. p. byly v horské oblasti o 50 % vyšší než u podniků v nejlepších podmínkách, v oblasti se specifickým omezením o 20 % a „Ostatních“ LFA o 26 % vyšší. Obdobné tendence lze vyčíst také pro rok 2005.“56 V tabulce č. 7 jsou uvedeny podíly plateb LFA na vybraných ukazatelích vyjádřené v procentech. Jak dále vidíme graficky znázorněno v grafu č. 8, dotace spolu s platbami LFA pomáhají vyrovnávat rozdílnou výnosnost v jednotlivých oblastech.

Tabulka č. 7: Podíl kompenzačních plateb LFA na vybraných ukazatelích v %

(Zdroj: Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí)

56

Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí, str. 94.

38

Graf č. 9: Podíl dotací a plateb LFA na HPH na ha

(Podle Štolbová, M. a kol.: Problematika méně příznivých oblastí)

5.3. Provedení opatření na podporu LFA na Jižní Moravě a Vysočině V této kapitole se pokusím zmapovat reálné provedení podpor LFA na Jižní Moravě a Vysočině v letech 2005 až 2008. Příslušná data byla získána od Státního zemědělského intervenčního fondu. Právě zde by mělo být zjevné, jakou roli hrají ztížené přírodní podmínky na množství dotací získaných zemědělci v obou krajích. V předchozí kapitole jsme si uvedli obecné údaje podle toho, o jakou oblast se jednalo (mimo LFA, H, O, S). Obecně lze Jižní Moravu vztáhnout právě ke kategorii „mimo LFA“, zatímco Vysočinu ke kategoriím H a O. Nemožnost většiny území Jižní Moravy vůbec potenciálně dosáhnout na podpory znevýhodněných oblastí má samozřejmě za následek v porovnání s Vysočinou velmi nízký počet žádostí, jimž je vyhověno. Z celkového počtu 8 740 úspěšných žádostí za léta 2004-09 bylo 84% podáno na Vysočině.

39

Graf č. 10: Počet žádostí o platbu pro LFA za roky 2004-2009

7,328, 84%

Vysočina Jižní Morava

1,412, 16%

(Zdroj: SZIF; autor)

Pokud si tento počet úspěšných žádostí vyjádříme v získaných, a tedy vyplacených, dotacích, přesahují získané podpory na Vysočině za roky 2005-2008 částku jedné miliardy. Na Jižní Moravě naopak nedosahují platby ani 200 mil. Graf č. 11: Celkově vyplacené dotace za roky 2005-2008 1,200,000,000.00 CZK 1,000,000,000.00 CZK 800,000,000.00 CZK 600,000,000.00 CZK 400,000,000.00 CZK 200,000,000.00 CZK 0.00 CZK Vysočina

Jižní Morava

(Zdroj: SZIF; autor)

40

Uvedené údaje si dále můžeme konkretizovat v grafu č. 11, který nám ukazuje vyplacené dotace v rámci jednotlivých let z hlediska typů znevýhodnění. Můžeme si povšimnout, že v těchto čtyřech letech nedocházelo k významným výkyvům ve výších poskytnutých plateb. Poskytnuté platby byly relativně konstantní. Graf č. 12: Vyplacené dotace 2005-2008 v závislosti na typu oblasti 160,000,000.00 CZK 140,000,000.00 CZK 120,000,000.00 CZK 100,000,000.00 CZK 80,000,000.00 CZK Vysočina 60,000,000.00 CZK

Jižní Morava

40,000,000.00 CZK 20,000,000.00 CZK 0.00 CZK HA HBOAOB S HA HBOAOB S HA HBOAOB S HA HBOAOB S 2005

2006

2007

2008

(Zdroj: SZIF; autor)

Už z grafu č. 11 lze vyvodit, které typy znevýhodněných oblastí hrají nejvýznamnější roli, nicméně v grafu č. 12 je to ukázáno přehledněji. Jak u Vysočiny, tak na Jižní Moravě se jedná především o oblasti typu HA a OA. Oblasti se specifickým znevýhodněním se nacházejí pouze na Jižní Moravě a to v relativně zanedbatelné míře. Největší úlohu hrají vzhledem k přírodním podmínkám Vysočiny horské oblasti typu HA. V případech, kdy území nesplňuje podmínky kladené pro klasifikaci oblasti jako HA, je v kraji Vysočina velmi pravděpodobná možnost zařazení do oblasti OA, a to vzhledem k demografickým podmínkám, které jsme si uvedli výše. U Jižní Moravy nejsou rozdíly mezi výšemi plateb v závislosti na typu znevýhodněné oblasti tak vysoké především z důvodu nízkých celkových plateb.

41

Graf č. 13: Dotace za období 2005 – 2008 600,000,000.00 CZK 500,000,000.00 CZK 400,000,000.00 CZK 300,000,000.00 CZK Vysočina Jižní Morava

200,000,000.00 CZK 100,000,000.00 CZK 0.00 CZK Dotace vyplacená HA

Dotace vyplacená HB

Dotace vyplacená OA

Dotace Dotace vyplacená vyplacená S OB

(Zdroj: SZIF; autor)

V grafech č. 13 a 14 je uvedeno celkové a procentuální zastoupení jednotlivých typů znevýhodněných oblastí na celkových dotacích v letech 2005-2008. Pokud se podíváme na poměr dotací v závislosti na typ oblasti, lze si povšimnout, že skladba je v obou krajích velmi podobná. Oblasti HB a OB jsou vzhledem k HA a OA zanedbatelné a v podstatě nehrají roli. Graf č. 14: Zastoupení jednotlivých oblastí na celkových dotacích v letech 20052008 1,200,000,000.00 CZK 1,000,000,000.00 CZK Dotace vyplacená S

800,000,000.00 CZK

Dotace vyplacená OB

600,000,000.00 CZK

Dotace vyplacená OA 400,000,000.00 CZK

Dotace vyplacená HB

200,000,000.00 CZK

Dotace vyplacená HA

0.00 CZK Vysočina

Jižní Morava

42

(Zdroj: SZIF; autor)

Graf č. 15: Procentuální zastoupení jednotlivých oblastí v rámci celkových dotaci v letech 2005-2008 100% 90% 80% 70%

Dotace vyplacená S

60%

Dotace vyplacená OB

50%

Dotace vyplacená OA

40%

Dotace vyplacená HB

30%

Dotace vyplacená HA

20% 10% 0% Vysočina

Jižní Morava

(Zdroj: SZIF; autor)

Celkově lze uzavřít, že množství získaných dotací naprosto odpovídá stanoveným požadavkům na přírodní a jiné podmínky, které je nezbytné splnit. Jižní Morava, v pozici klimaticky přívětivého regionu, je tak vzhledem k Vysočině z hlediska získání dotací na podporu znevýhodněných oblastí ve zcela jiném postavení. Množství získaných dotací je v podání Vysočiny více než pětinásobné.

5.4. Porovnání cílů a výsledků Podíl plateb LFA na celkových dotacích je v oblastech H tedy zhruba 30%, zatímco u O kolem 15%. V rámci přijatých dotací tedy platby LFA nehrají zanedbatelnou roli. Pokud si také povšimněme v tabulce č. 6, platby LFA zaujímají u oblastí H vzhledem k důchodům na ha v roce 2004 téměř 60% a v roce 2005 dokonce 100%. U oblastí O a S se stejný údaj v roce 2004 pohybuje kolem 30%, ale v roce 2005 již u S 99,2% a u O 66,2%. Jestliže tedy tyto obecné informace aplikujeme na kraj Vysočina, znamená to, že zmíněné platby hrály a stále hrají klíčovou roli vzhledem ke konečným důchodům zemědělců v těchto oblastech hospodařících. HRDP si kladl za cíle zajistit odpovídající příjmy zemědělským podnikům hospodařícím ve ztížených podmínkách. Můžeme-li odpovídající příjmy definovat výší

43

dosažených příjmů v neznevýhodněných oblastech, pak můžeme konstatovat, že dosažené důchody za období 2004-6 u oblastí H a S jsou vyšší než u neznevýhodněných oblastí a u oblastí O jsou příjmy nižší, a tedy cíle bylo plně dosaženo u H a S. Odchylky se samozřejmě v jednotlivých letech liší. Dosažení tohoto cíle má samozřejmě za následek pokračující zemědělskou činnost v LFA. Předpokladem ostatních cílů jako je „přispění k udržitelnému využití zemědělské půdy a ochraně přírodních zdrojů“, „stabilizace venkovské populace“ nebo udržení atraktivity krajiny je právě pokračování v zemědělské činnosti. Pokud přijmeme argumenty proponentů podpory zemědělské činnosti vzhledem k jejich pozitivním vlivům na přírodu a krajinu, pak musíme dojít k závěru, že podpory LFA v oblastech H a S obecně splnily cíle vytyčené v HRDP. U oblastí O je situace komplikovanější, jelikož z údajů vyplývá, že zde jsou příjmy o poznání nižší než v neznevýhodněných oblastech. A vzhledem k tomu, že celková výměra u oblastí O je v porovnání s ostatními nejvyšší, je třeba dodat, že zde bylo dosaženo cíle jen částečně. Graf č. 16: Celková vyplacená výměra na Jižní Moravě a Vysočině v letech 20052008

2005-2008 160,000.000 140,000.000 120,000.000 100,000.000 80,000.000 60,000.000 40,000.000 20,000.000 0.000

Vysočina Jižní Morava

(Zdroj: SZIF; autor) Pro období 2007-2013 jsou žádosti podávány v rámci Programu rozvoje venkova, jenž si stanovil jako cíl a) přispět k zemědělskému využívání půdy ve znevýhodněných oblastech; b) trvale udržitelné využití zemědělské půdy; c) zlepšení životního prostředí a krajiny. Cíle jsou definovány velmi vágně, což ve svém důsledku 44

vede k závěru, že pokud podpory LFA jsou pro zemědělce alespoň částečně důležité pro jejich existenci a fungování, pak za stejného odůvodnění jako výše musíme uzavřít, že podpory splnily svůj účel.

5.5. Předpokládané motivace a adaptace českých zemědělců na systém dotací Opatření na podporu LFA se snaží vyrovnat podmínky pro zemědělskou činnost vzhledem k neznevýhodněným oblastem. Např. u horských oblastí ale nastává paradoxní situace, že zemědělská činnost je zde finančně výhodnější než v klimaticky příznivějším regionu. Zemědělci v LFA tedy stojí před volbou, zda zvýšit kapacity na rozdíl od omezování produkce. Zemědělství tak není přirozeně trhem tlačeno k tomu, aby se produkovalo v místě, kde jsou pro výrobu nejlepší podmínky. Naopak jsou zde výsledkem motivace k produkci v oblasti znevýhodněné místo „zvýhodněné“. Pro zemědělce jako podnikatele samozřejmě není problém se adaptovat na nový systém dotací, což můžeme také vysledovat z počtu podaných úspěšných žádostí. Od roku 2004 je v kraji Vysočina stabilně podáváno mezi 1200-1400 žádostí.

45

6. Problémové aspekty opatření na podporu LFA Jak trefně poznamenává zpráva IEEP, jádro LFA opatření má co dočinění se zabezpečováním veřejných statků (public goods). Těmi jsou v tomto případě zemědělská činnost a zachování venkova s důsledky v podobě pozitivních externalit jako jsou podpora prostředí pozměněného lidským vlivem, ale stále si zachovávající přírodní charakter, biologické rozmanitosti či přispívaní ke kvalitě půdy a vodního managementu, kontrole požárů, povodní atd.57 Především je třeba upozornit na samotnou problematiku veřejných statků. Zda tento koncept opravdu lze považovat za reálně existující. V politice je jimi velmi často argumentováno, avšak je opravdu složité vymezit tento pojem, nemluvě o jeho použití v reálném životě. Podle prof. P.A. Samuelsona jsou kolektivními spotřebními statky ty, které se užívají společně v tom smyslu, že spotřeba tohoto statku každým jednotlivcem nevede ke snížení spotřeby tohoto statku jednotlivcem druhým58. To v klasické teorii vede ke vzniku problému financování daných statků v podmínkách volného trhu. Takovéto statky by nebyly dostupné spotřebitelům, a proto je nutné, aby zasáhl stát (popřípadě jiná instituce) a financovala je skrze daňový systém. V případě LFA je tvrzeno, že bez podpor by zemědělci ve znevýhodněných oblastech nebyli schopni poskytovat jejich služby a vedlejším efektem by byl zánik výše uvedených veřejných statků. Argumentace veřejnými statky však obsahuje několik problémů, a to především metodologických. 1. Je problematické tvrdit, že pokud by v přirozených podmínkách určitá činnost nebyla poskytována v dostatečné kvantitě nebo kvalitě a zároveň by měla pozitivní efekty, pak je ospravedlnitelné aby byli ostatní lidé donuceni přímo nebo nepřímo sdílet nutné finanční náklady.59 Neboť mnoho služeb a produktů může splňovat podmínky pozitivních efektů a neexistuje společná báze pro určení, které lze považovat za veřejné statky a které nikoliv. 57

D. Zakeossian, David Baldock, I. Terluin, M. Rayment, Martin Farmer, T. Kuhmonen, Tamsin Cooper, Vicki Swales, X. Poux (IEEP): An Evaluation of The Less Favoured Area Measure in The 25 Member States of The European Union, str. 13. 58 Samuelson, P.: „The Pure Theory of Public Expenditure,“ Review of Economics and Statistics (November 1954): 387-89; a idem, „A Diagrammatic Exposition of a Theory of Public Expenditure,“ Review of Economics and Statistics (November 1955): 350-56. Citováno podle Holcombe, Randall G. – A theory of the Theoryf Public Goods, str. 2. 59 Hoppe, Hans-Hermann: Fallacies of the Public Goods Theory and the Production of Security, str. 5.

46

2. Pozitivní a negativní externality nelze vyjádřit na bázi nákladů, aniž by došlo k meziosobnímu srovnávání užitku. Náklady jsou vždy subjektivní a jsou rovny příležitostem, kterých se člověk vzdává, když zvolí jinou možnost. Jsou vyjádřeny ex ante a jsou brány v úvahu v okamžiku volby. Subjektivní povaha nákladů tak vede k nevyhnutelnému závěru, že nikdy nelze objektivně změřit pozitivní (a negativní) externality. „Celý argument pro státní dotace v případě pozitivních externalit je spojen s myšlenkou, že tyto externality mohou být objektivně měřeny někým dané transakce nezúčastněným. Tato možnost je popřena ekonomy píšícími v Rakouské a Londýnské tradici. … , náklady jsou přirozeně subjektivní a nikoliv objektivně měřitelné vnějším pozorovatelem. Základním rysem Rakouské teorie, na rozdíl od neoklasické, je, že náklady jsou přímo spojeny s aktem rozhodnutí.“60 3. Nemůžeme zjistit, jaké množství bychom měli „doinvestovat“ do daného sektoru, který podle nás trpí „nedostatkem investic“.

Zde např. W. Block

poukazuje na několik vyvstávajících otázek: a) to, že soukromé firmy by způsobily „underinvestment“, a proto je třeba zásahu státu, není hodnotově neutrální soud; b) jak vláda naopak pozná, kdy začne docházet k „přeinvestování“61? V podstatě je tvrzeno, že skrze podpory LFA jsou prostředky alokovány efektivněji a pro nás výhodněji než v případě jejich ponechání v rukou poplatníků. Takovéto tvrzení není na bázi teorie veřejných statků velmi stabilní. Tolik k teorii veřejných statků. Další otázkou je, zda pro dosažení těchto pozitivních externalit je vůbec nezbytné uměle stimulovat zemědělskou činnost v těchto oblastech. Např. i zpráva IEEP vzhledem k zachování zemědělského využití půdy poznamenává, že existují minimální důkazy o tom, jak by se příjemci podpor chovali v případě jejich neexistence. Naopak je možné, že tímto způsobem by proběhla u zemědělců restrukturalizace ve smyslu přizpůsobení se požadavkům spotřebitelů na trhu. To by mohlo znamenat např. zaměření se na produkci s vyššími náklady a vyšší cenou, nicméně splňující, 60

Brownstein, Barry P.: Pareto Optimality, External Benefits and Public Goods: A Subjectivist Approach, str. 3. 61 Block, W.: Public Goods and Externalities: The Case of Roads, str. 4-6.

47

řekněme, požadavky minority tykající se způsobu výroby (biofarmy atd.). Je však také možné, že zrušení podpor by vedlo k bankrotu mnohých zemědělců a následnému opuštění dané oblasti. Samotné tvrzení, že pro zachování přírody je třeba aktivního zemědělství, je při zapojení selského rozumu poněkud matoucí. Zalesnění, ponechání půdy ladem, či další možnosti zcela jistě nepovedou k živelné katastrofě. Naopak i opuštění zemědělské činnosti může mít na krajinu pozitivní efekty. Dalším argumentem je, že zemědělci v oblastech LFA často přispívají významnou měrou k poptávce po místních službách. Bez nich by mohlo dojít ke snížení ziskovosti daných služeb a k jejich zániku. To by mohlo dále vést ke zvýšení nákladu k získání těchto služeb jinde a konsekventně ke snížení atraktivnosti života v těchto oblastech. Výsledkem by bylo dle IEEP nebezpečí „negativního vytěsnění (negative squeeze)“. Tady jsme svědky tzv. slippery slope argumentu62. Podívejme se na cizí peníze a dalším krokem jsme už v pekle (vynecháno přemýšlení o krádeži, krádež, uznání viny a nastoupení trestu). Především, i kdyby se něco podobného mělo stát, jak můžeme tvrdit, že je správné tomu zabránit. Obecně otázkou je, zda je vhodné uměle udržovat atraktivitu v těchto oblastech. Při každé takovéto stimulaci dochází totiž na jiném místě trhu k adekvátnímu snížení poptávky. Pokud zdroje přesuneme a použijeme jinde, musíme samozřejmě brát v potaz, že určitý sektor bude o dané prostředky ochuzen. Nebýt stimulace v LFA, dané finanční prostředky by se dostaly k někomu jinému a nakonec by skončily dle spotřebitelských preferencí u jiných poskytovatelů služeb či statků.63 V čem mají služby v oblastech LFA přednost před službami v oblastech jiných? Omezení produkce v LFA by také prý vedlo k intenzifikaci a centralizaci produkce v oblastech jiných. Ano, i to je možné. Také je možné, že by produkce zaniknuvších farem byla nahrazena importem. Je mnoho možností, které by mohly v případě ponechání tržních podmínek nastat. Těžko však hodnotit, která varianta je 62

Slippery slope argument tvrdí, že relativně malý první krok nevyhnutelně vede k řetězu událostí vrcholícím určitým významným dopadem. 63 Více v eseji Bastiat, Frédéric: Co je a co není vidět, str. 99-148, argument je velmi podobný části eseje „rozbité okno“.

48

lepší, neboť neexistuje objektivní měřítko, na základě kterého by bylo možné srovnávat. Nelze porovnávat snížení cenových nákladů vyplývající z intenzifikace zemědělství s např. pěknějším pohledem na kultivovanou zemědělskou půdu. Takováto rozhodnutí náležejí spotřebiteli, jenž je buď ochoten zaplatit vyšší cenu za produkt s jinými vlastnostmi než produkt s cenou nižší, nebo si těchto vlastností tolik necení a jednoduše si ho nekoupí.

7. Závěr Jak bylo uvedeno výše, opatření na podporu znevýhodněných oblastí procházejí v posledních letech změnami. Nyní se řeší především kritéria pro vymezení oblastí jiných než horských. EU se snaží opustit socioekonomická kritéria, která byla a ještě dnes jsou pro jejich určení relevantní. Na rozdíl od minulých let, kdy členské státy samy specifikovaly nutné podmínky pro zařazení do LFA je vyvíjeno úsilí pro jejich unifikaci. Vzhledem k tomu, že jako vše v EU, i přírodní podmínky jsou velmi diverzifikované, lze očekávat, že tento proces sjednocení nebude jednoduchý. Cílem ovšem je, aby nedocházelo ke zneužívání podpor LFA a aby byly efektivněji dosaženy cíle pro tato opatření stanovené. Dle mého názoru při hodnocení podpor znevýhodněných oblastí je důležité, abychom si jasně určili způsob zdůvodnění těchto podpor. Myslím si, že část argumentů podporovatelů opatření na podporu LFA nelze rozumově/logicky zdůvodnit. Jedná se především o argumenty typu „podpora zemědělců stimuluje služby“ apod. Často je překládána pouze jedna strana mince, které je ovšem jednodušší si všimnout. Nicméně určíme-li si, že chceme podporovat zemědělskou činnost v přírodně znevýhodněných oblastech, ať už z jakýchkoliv důvodů, pak podpora formou plateb na výměru se jeví jako efektivní opatření. Tento závěr můžeme vyvodit např. z podílů plateb na důchodech zemědělců ve znevýhodněných oblastech. Na druhou stranu je třeba dodat, že u horských oblastí byly dokonce dané důchody na ha vyšší než v oblastech neznevýhodněných. Tady pomyslnou miskou na vahách opravdu byly platby LFA, které způsobily až paradoxní situaci, kdy je zemědělství výhodnější v oblastech s tzv. přírodním znevýhodněním. Celkově můžeme zhodnotit, že rozdíly v příjmech dotací na podporu znevýhodněných oblastí se ve zkoumaných krajích lišily podstatným způsobem. Jejich 49

výše odpovídala rozdílným klimatickým a socioekonomickým podmínkám určeným evropskou a národní legislativou. Konkretizované cíle určené národními operačními programy byly ve svém důsledku opatřeními dosaženy, přičemž finanční náklady v obou krajích za léta 2005-2008 se vyšplhaly do výše 1 245 183 593,87 CZK. Opatření mohla

vést

k deformacím

tržního

prostředí,

tzn.

poškození

konkurentů

z neznevýhodněných oblastí a k rozdílným konečným spotřebitelským cenám (v důsledku jiné struktury producentů zemědělských plodin). Deformaci tržního prostředí však nemůžeme kvantifikovat vzhledem k nemožnosti srovnání se situací, která se nestala. Jelikož bychom při srovnávání nemohli dodržet podmínku ceteris paribus, je možné k daným závěrům dojít pouze ekonomickou analýzou na základě apriorního odůvodnění. Tak můžeme ve zkratce tvrdit, že státní/evropské dotace musí vést k deformaci přirozeného tržního prostředí vždy a všude. Otázkou pouze je, jak jsou závažné. Mým osobním názorem je, že problémy zemědělství na venkově a v méně příznivých oblastech by neměly být řešeny na státní či nadstátní úrovni. Pokud většina občanů EU a členských států nesouhlasí s jejich podporou, pak by tato opatření neměla jakékoliv opodstatnění. Na druhou stranu, pokud si myslíme, že je zemědělství v těchto oblastech důležité, pak bychom také měli být ochotni platit vyšší cenu za daný produkt a není nutná umělá podpora, kterou lze jen těžko bez určité diskriminace a nezamýšlených důsledků zavést. V takovém případě odpadají jakékoliv etické závady podpor venkova. Kdo chce podpořit zemědělce ve znevýhodněných oblastech, ten by byl

ochoten

zaplatit

vyšší

cenu

v porovnání

s cenou

výrobků

zemědělců

z neznevýhodněných oblastí. Tak dnes fungují bio výrobky či fair trade. Z tohoto hlediska se domnívám, že podpora těchto oblastí skrze nynější platby není nutná ani ospravedlnitelná.

50

8. Literatura a internetové zdroje Primární zdroje An Evaluation of the Less Favoured Area Measure in the 25 Member States of the European Union [online]. Evropská Komise, 2006 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Horizontální plán rozvoje venkova pro období 2004-2006[online]. Ministerstvo zemědělství,

2004,

[citováno

2010-04-26].

Dostupné

z:

<

http://eagri.cz/public/eagri/file/1020/Definitivni_verze_HRDP_platna_k_21._7._ 2008.pdf>. Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) (KOM(2004)0490 – C6-0181/2004 – 2004/0161(CNS)) [online], Evropský parlament, 2005 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Nařízení vlády č. 75/2007 Sb. ze dne 28. března 2007 o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (ES) č. 75/268/EEC ze dne 28. dubna 1975 „on mountain and hill farming and farming in certain less- favoured areas“. Nařízení Rady (ES) č 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského Zemědělského Orientačního a Záručního Fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení. Press release, 2669th council meeting agriculture and fisheries [online], Rada EU, 2005 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: .

51

Přezkoumání schématu „méně příznivých oblastí“ dokument k veřejné konzultaci pro vyhodnocení dopadu [online]. Ministerstvo zemědělství, 2008, [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Program rozvoje venkova [online]. Ministerstvo zemědělství, 2008, [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Proposal for a Council Regulation on support to Rural Development by the European Agricultural Fund for Rural Development [online], Evropská Komise, 2004 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Review of the Less Favoured Area (LFA) scheme [online], Evropská Komise [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Review of the Less Favoured Area (LFA) scheme Results of the Consultation December 2008 [online], Evropská Komise [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Rozhodnutí Komise 2000/115/ES ze dne 24. listopadu 1999 o definicích ukazatelů, seznamu zemědělských produktů, výjimkách z definic a o regionech a okrscích, pokud jde o zjišťování o struktuře zemědělských podniků. Rozhodnutí Rady 2006/144/ES ze dne 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013). Rural Development in the European Union - Statistical and Economic Information - Report 2009 [online]. Evropská Komise, 2010, [citováno 2010-0426]. Dostupné z: . Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Cesta k cílenějšímu zaměření podpory určené zemědělcům v oblastech s přírodním znevýhodněním“ [online], Evropská Komise, [citováno 2010-04-26]. Dostupné z:

52

. Stanovisko Výboru regionů k návrhu nařízení Rady na podporu rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) (2005/C 164/03) [online], Výbor regionů, 2005 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Statistická ročenka kraje Vysočina 2009 [online]. Český statistický úřad Vysočina, 2009 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009 [online]. Český statistický úřad Jihomoravský kraj, 2009 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Svatošová, Iva (SZIF). Statistické informace týkající se LFA o kraji Jižní Morava a Vysočina, [online]. Pavel Urbaczka. 14. dubna 2010 [cit. 2009-05-04]. Zvláštní zpráva č. 4/2003 týkající se rozvoje venkova: podpora znevýhodněných oblastí, spolu s reakcí Komise [online]. Účetní dvůr, 2003, [citováno 2010-0426]. Dostupné z: . Sekundární zdroje Bastiat, F.: Co je a co není vidět, [online], Liberální Institut 1998 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Block, W.: Public Goods and Externalities: The Case of Roads, Journal of Libertarian Studies, Vol. VII, No. 1 (Spring 1983), [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Brownstein, Barry P.: Pareto Optimality, External Benefits and Public Goods: A Subjectivist Approach, The Journal of Libertarian Studies, Vol. IV. No 1 (Winter 1980), [citováno 2010-04-26]. Dostupné z:

53

. Fiala. P., Pitrová, M.: Evropská Unie, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury 2009. Holcombe, Randall G.: A Theory of the Theory of Public Goods, Review of Austrian Economics 10, No 1 (1997), [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Hoppe, Hans-Hermann.: Economic Science and The Austrian Method, Auburn, Ludwig von Mises Institute 2007. Hoppe, Hans-Hermann: Fallacies of the Public Goods Theory and the Production of Security, The Journal of Libertarian Studies, Vol. IX. No 1 (Winter 1989), [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Mises, L. von: Lidské jednání, Praha, Liberální institut 2006. Mises, L. von: Theory and History, Auburn, Ludwig von Mises Institute 2007. Schumpeter, J.: Methodological Individualism, [online] [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Štolbová, M.: Comparative analysis of less favoured areas payments, Agric. Econ. – Czech,

53

(2007):

455-465,

[citováno

2010-04-26].

Dostupné

z:

. Štolbová, M.: Kritéria způsobilosti pro platby pro méně příznivé oblasti ve státech EU a pozice České republiky, Agric. Econ. – Czech, 54 (2008): 166-175, [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Zakeossian, D. Baldock, D., Terluin, I., Rayment M., Farmer, M., Kuhmonen, T., Cooper, T., Swales, V., Poux X. (IEEP): An Evaluation of the Less Favoured Area Measure in The 25 Member States of The European Union, [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: .

54

Bulletin VÚZE č. 11/2003 [online]. VÚZE, 2003, [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . HRDP – méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními [online]. SZIF, [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: Charakteristika klimatických podmínek ČR [online]. AGRROKROM, [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Kontroly podmíněnosti Cross Compliance, [online]. Ministerstvo zemědělství 2009, [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . LFA – Aid to farmers in Less Favoured Areas [online], Evropská Komise, 2010 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: < http://ec.europa.eu/agriculture/rurdev/lfa/index_en.htm>. Metodika k provádění nařízení vlády č. 75/2007 sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech natura 2000 na zemědělské půdě, ve znění novely nařízení vlády schválené dne 26. Března 2008. [online]. Ministerstvo zemědělství, 2009 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: < http://eagri.cz/public/eagri/file/923/LFA_metodika_09.pdf>. Metodika k provádění nařízení vlády č. 241/2004 sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními, ve znění nařízení vlády č. 121/2005 sb. [online]. SZIF, 2007 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: . Příručka pro žadatele 2010 [online]. SZIF, 2010 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z:

55

. Rozpočet EU na rok 2007, [online]. Evropská Komise, 2007, [citováno 2010-0426]. Dostupné z: . Vymezování LFA a podpory hospodaření v méně příznivých oblastech [online]. VÚZE 2008 [citováno 2010-04-26]. Dostupné z: .

9. Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek č. 1: Systematika opatření na podporu znevýhodněných oblastí Graf č. 17: Rozpočet na rok 2007 – 126 miliard EUR Graf č. 18: Přírodní zdroje – 56,3 miliard EUR (2007) Graf č. 19: Skladba deklarovaných výdajů v rámci osy II pro období 2007-2013 – EU-27 z roku 2008 Graf č. 20 Hlavní opatření pro rozvoj venkova pro období 2007-2013 - EU-27 Obrázek 6: Důvody pro podporu znevýhodněných oblastí Obrázek 7: Postup podpory LFA Graf č. 21 Preference v rámci debaty o vývoji podpor LFA Tabulka č. 8: Platby vzhledem k příslušné oblasti Tabulka č. 9: Základní údaje Jižní Moravy a Vysočiny Tabulka č. 10: Základní klimatické údaje za rok 2008 Obrázek 8: Typy zemědělské půdy na Jižní Moravě a Vysočině Obrázek 9: Mapa klimatických regionů ČR Graf č. 22: Výměra za rok 2009 v ha Graf č. 23: Výměra zemědělské půdy za rok 2009 (ha) Tabulka č. 11: Vybrané údaje v zemědělství za rok 2009 56

Graf č. 24: Podíl pracujících v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu na aktivním obyvatelstvu Obrázek 10: Rozložení základních typů znevýhodněných a neznevýhodněných oblastí v ČR Tabulka č. 12: Vybrané ukazatele tvorby a rozdělení důchodu v Kč na ha z. p. Tabulka č. 13: Podíl kompenzačních plateb LFA na vybraných ukazatelích v % Graf č. 25: Podíl dotací a plateb LFA na HPH na ha Graf č. 26: Počet žádostí o platbu pro LFA za roky 2004-2009 Graf č. 27: Celkově vyplacené dotace za roky 2005-2008 Graf č. 28: Vyplacené dotace 2005-2008 v závislosti na typu oblasti Graf č. 29: Dotace za období 2005 – 2008 Graf č. 30: Zastoupení jednotlivých oblastí na celkových dotacích v letech 20052008 Graf č. 31: Procentuální zastoupení jednotlivých oblastí v rámci celkových dotaci v letech 2005-2008 Graf č. 32: Celková vyplacená výměra na Jižní Moravě a Vysočině v letech 2005-2008

57