Politická rizika a hospodářská politika (případ ČR)

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika

Politická rizika a hospodářská politika (případ ČR) Political risk and economic policy (the case of CR) Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Aleš Franc

Jan Klusáček

Brno, duben 2008

J mé n o a p ř í j me ní a ut or a:

Jan Klusáček

Ná z e v d i pl o mové p r á c e :

Politická rizika a hospodářská politika (případ ČR)

Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:

Political risk and economic policy (the case of CR)

Ka t e d r a:

Ekonomie

Ve d o u c í di p l omov é p r á c e:

Ing. Aleš Franc

Ro k ob h a j ob y :

2008

Anotace Cílem diplomové práce „Politická rizika a hospodářská politika (případ ČR)“ je zhodnotit současnou situaci politických rizik v České republice. Prvním krokem je seznámení čtenáře s problematikou politických rizik, s hlavními směry dosavadního výzkumu politických rizik, s možnými metodami zkoumání. Následuje analýza současné situace politických rizik v ČR. Výzkum je doplněn o analýzu vztahu mezi politickými riziky a ekonomickou úrovní.

Annotation The goal of the work „Political risk and economic policy (the case of CR) is to analyze the present situation of political risk in the Czech republic. First step is to introduce the reader into the question of political risks, into the main trends of up to now researchs, into the possible ways of research. The analysis of the present situation of political risks in the Czech republic is following. The work is completed by the analysis of the relation between political risks and economic level.

Klíčová slova Česká republika, politická rizika, kategorie politického rizika, hospodářská politika, ekonomická úroveň

Keywords Czech republic, political risk, cathegorie of political risk, economic policy, economic level

-2-

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou Politická rizika a hospodářská politika (případ ČR) vypracoval samostatně pod vedením Ing. Aleše France a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně, dne 29. dubna 2008

vlastnoruční podpis autora

-3-

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. Aleši Francovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále bych rád poděkoval své rodině za vytvoření více než příznivých podmínek po celou dobu studia a za podporu, kterou mi poskytovala.

-4-

Obsah ÚVOD ................................................................................................................................. - 6 1.

POLITICKÁ RIZIKA ...................................................................................................... - 8 1.1.

Definování politických rizik .............................................................................. - 9 -

1.2.

Přehled relevantní literatury........................................................................... - 12 -

1.3.

Hodnocení a měření politického rizika ........................................................... - 15 -

1.3.1. Hodnocení politických rizik ............................................................................ - 16 1.3.2. Indexy politických rizik ................................................................................... - 18 2.

POLITICKÁ RIZIKA V ČESKÉ REPUBLICE ................................................................... - 21 2.1.

Stabilita vlády ................................................................................................. - 23 -

2.1.1. Současná situace ............................................................................................. - 23 2.1.2. Pohled do historie a doporučení do budoucna ............................................... - 26 2.2.

Socioekonomické podmínky ............................................................................ - 29 -

2.3.

Korupce ........................................................................................................... - 33 -

2.3.1. Indexy korupce ................................................................................................ - 33 2.3.2. Boj s korupcí ................................................................................................... - 36 2.4.

Investiční profil ............................................................................................... - 39 -

2.4.1. Indikátory investičního prostředí .................................................................... - 39 2.4.2. Obecné indexy investičního prostředí ............................................................. - 42 2.5.

Právo a pořádek .............................................................................................. - 45 -

2.6.

Etnické a náboženské konflikty ....................................................................... - 49 -

2.6.1. Náboženské konflikty ....................................................................................... - 49 2.6.2. Etnické konflikty .............................................................................................. - 50 3.

POLITICKÁ RIZIKA A EKONOMICKÁ VÝKONNOST ...................................................... - 53 -

ZÁVĚR ............................................................................................................................. - 59 ZDROJE ............................................................................................................................ - 61 PŘÍLOHY .......................................................................................................................... - 67 -

-5-

Úvod

Již v antice byla politika považována za důležitou oblast lidského působení a mnozí ji považovali za nejvyšší možné umění. V současné době je role politiky nezastupitelná a je součástí společenského řádu. Umožňuje přijímat rozhodnutí v rámci skupiny lidí s rozdílnými zájmy. Konkrétní rozhodnutí jsou výsledkem jednání v rámci úzké skupiny subjektů, kteří svou rozhodovací moc získali v nějaké formě demokratických voleb, či si ji usurpovali silou. S rozhodováním souvisí i rizika, které jsou spojená s dopady těchto rozhodnutí. Propojenost všech oblastí společenského, politického, ekonomického a kulturního života pak dává těmto rizikům celospolečenský charakter. Rozhodování v rámci jedné oblasti ovlivňuje vývoj dalších oblastí. Toto rozhodování, které se odehrává v politice, nazýváme politické rozhodování. Ona rizika z nich vyplývající pak politická rizika.

Politické rozhodování nabývá v současné době podoby různých forem uplatňované hospodářské politiky. Jedná se od volby konkrétní oblasti hospodářské politiky až po volbu instrumentů, které vedou k dosažení cíle. Všechny tyto fáze jsou doprovázeny rizikem ohledně jejich dopadu, vlivu na další oblasti a jejich úspěšnosti.

Postupující integrace zemí a globalizační tendence v mezinárodní spolupráci byly a nadále jsou hlavními příčinami zájmu o výzkum politických rizik. Byly to především nadnárodní společnosti a jejich expanzivní vývoj, které zažehly zájem o výzkum problematiky politických rizik jako jedné z důležitých charakteristik zemí a jako jednoho z rozhodujících faktorů o umístění investic. V současné době neslouží politická rizika pouze nadnárodním společnostem a jejich rozhodování o investicích, ale výsledky výzkumů jsou sledovány celou škálou subjektů, které využívají a zohledňují politická rizika ve svých rozhodnutí. Současný stav politických rizik v České republice je do značné míry důsledkem jejího historického vývoje. Česká republika prošla v době nedávno minulé významnými změnami celé společnosti. Zapojujeme se čím dál intenzivněji do mezinárodní spolupráce na mnoha úrovních. Česká republika se včleňuje do sjednocené Evropy. Mnohé oblasti rozhodování v rámci hospodářské politiky jsou spoludefinovány Evropskou unií. Některé oblasti politického rizika tak nabývají nadnárodního charakteru.

-6-

Hlavním cílem mé diplomové práce je analýza současné situace ve vybraných kategoriích politického rizika v České republice. Dále bych se rád zaměřil na seznámení čtenáře s problematikou politických rizik. Globální pojetí zkoumání politických rizik není v České republice předmětem zájmu mnoha domácích subjektů. Jednotlivé kategorie jsou sice analyzovány a hodnoceny, ovšem celkové politické riziko zůstává v pozadí zájmů o konkrétní oblasti. Přínos této práce vidím právě v komplexním pohledu na politická rizika v České republice.

Zdrojem informací pro první část byly především working papery, v druhé části jsem využíval informací, které jsou dostupné z internetových zdrojů organizací zabývajících se související problematikou. Třetí část je pak založena na datech společnosti PRS Group.

Největším problémem, se kterým jsem se setkal, byla dostupnost některých dat charakterizujících konkrétní kategorii politického rizika, ale i tento problém nebyl nijak neřešitelný.

V práci využívám statistické metody, sekundární analýzu výsledků či hodnocení z různých zdrojů, dále syntézu a metodu komparace.

První část je zaměřená na seznámení čtenáře s problematikou politických rizik a jedná se o kapitolu teoretickou. Základem je definování politických rizik, možnosti a metody zkoumání, přehled významné literatury a autorů v této oblasti. Druhá kapitola pak tvoří jádro práce. Je věnována analýze politických rizik v České republice a jejich hodnocení. Tato kapitola je členěná podle samostatných kategorií politického rizika, která jsou hodnocena na základě vybraných indikátorů. V této kapitole využívám informací a znalostí získaných

z první

kapitoly. Ve třetí a zároveň poslední kapitole se zabývám vztahem politických rizik a ekonomické úrovně. Na základě statistického zkoumání vyslovuji závěry o tomto vztahu.

-7-

1. Politická rizika

Současný směr vývoje světové ekonomiky, který je doprovázen významným nárůstem mezinárodních vztahů, vyžaduje intenzivní zkoumání a přehled různých politických, ekonomických a společenských charakteristik. Tyto výzkumy jsou využívány vysokým počtem zainteresovaných subjektů počínaje vládními agenturami, soukromými subjekty, neziskovými organizacemi atd. Pokračující globalizace spojená s pohybem výrobních faktorů dodává důležitosti těmto výzkumům, které hrají mnohdy významnou roli při rozhodování o umístění investic. S každou novou krizovou situací, která může ohrozit jednak již umístěné investice nebo ohrozit jejich budoucí umístění, narůstá poptávka po analýzách příčin těchto krizí. Proto můžeme sledovat vzrůstající zájem i o detailní rozbory politických rizik.

„Presque toujours en politique, le résultat est le contraire à la prévision.“ 1 FRANCOIS RENÉ DE CHATEAUBRIAND Mémoires d‘Outre Tombes Role politiky v mezinárodním obchodě byla dlouhou dobu nepřímo uznávána, ale teprve v 70. letech se zájem odborníků soustředil přímo na vztah politiky a mezinárodního obchodu. Události jako války, invaze a politické krize přiměly zaměřit pozornost na vliv neobchodních faktorů na obchod. Stimulovaly vývoj manažerských funkcí, které zahrnovaly určení a hodnocení neobchodních podmínek. Tato práce se zaměřuje na politická rizika, která spadají do neobchodního prostředí.

Důležitou charakteristikou teorie politického rizika je jeho vícedisciplinární rozměr. Někdy může být problém v komunikaci mezi ekonomy, právníky, sociology a dalšími, protože každý se dívá na danou problematiku z jiného pohledu a je veden jiným zájmem. Na druhou stranu může být tento mezidisciplinární rozměr příčinou dalšího rozvoje teorie politického rizika. K tomu by mohly přispět právě různé pohledy a směry zkoumání, které se uplatňují v rozdílných vědách. Primárním pohledem na politická rizika v této práci bude pohled ekonomický, ale snaha o komplexnější postihnutí problému politických rizik tak může nasměrovat zkoumání i do oblasti sociologických, právních atd.

1

Téměř vždy v politice je výsledek opačný předpovědi.

-8-

Tato kapitola se věnuje popisu jedné skupiny ukazatelů, které jsou využívány při rozhodování a které jsou určeny k poskytnutí přehledu charakteristik o konkrétní zemi. Jedná se o problematiku politických rizik. Politická rizika je možné definovat více způsoby. Tato první kapitola se zabývá definováním politických rizik z různých pohledů. Definice pak budou využity v dalších částech této diplomové práce, zejména pak ve druhé, která se věnuje charakteristice stavu jednotlivých faktorů politických rizik v České republice. Členění kapitoly je následující. Nejprve se zaměřím na možné definice politických rizik, dále na průřez tématy týkajících se politických rizik a zmíním některé konkrétní práce zabývající se touto problematikou. Hodnocení politických rizik je pak další podkapitolou, která je zaměřená na metody výzkumu a hodnocení politických rizik. Poslední podkapitola se týká indexů politického rizika, které jsou sestavovány soukromými společnostmi.

1.1. Definování politických rizik Ještě než se blíže seznámíme s možnými definicemi politického rizika, je nutné si připomenout dělení rizika2 obecně. Riziko tedy můžeme nadefinovat jako pravděpodobné nebo nepředvídatelné, u pravděpodobného je možné předpovědět možnost výskytu, u nepředvídatelného rizika pak nenalezneme souvislost mezi sledovanými událostmi. Dále riziko objektivní, které se tvoří na vědeckém základě, a riziko subjektivní, které se zakládá na subjektivním hodnocení. Poslední dělení je na rizika dobrovolně podstoupená a rizika vnucená, která souvisejí s totalitním rozhodováním.3 Právě definováním rizika na obecné úrovni, ale zároveň v souvislosti s politickými událostmi se zabývali Haendel a West4, kteří rozlišovali mezi rizikem a nejistotou. Mezi pravděpodobností, že nastane určitá nechtěná politická událost a nejistotou, která je výsledkem nedostatečné informovanosti o tom, že tato událost nastane. Tedy politické riziko je definována jako riziko či pravděpodobnost, že nastane určitá politická událost, která změní očekávanou ziskovost provedené investice.

2

Obecně riziko můžeme definovat jako pravděpodobnost výskytu určité události, která je většinou nepříznivá, v daném časovém období. 3 Kadeřábková, A., Spěváček, V., Žák, M.: Růst, stabilita, konkurenceschopnost II aktuální problémy české ekonomiky při vstupu do EU, Praha, Linde, 2004, ISBN 80-86131-49- 1, strana 51. 4 Kobrin, S. J.: Political risk, a review and reconsideration [online], In Journal of International Business Studies, Vol. 10, No. 1 (Spring - Summer, 1979), pp. 67-80, citace dne 30.1.2008, Dostupné na WWW: <>, strana 2.

-9-

•

Obecně můžeme rozdělit chápání politického rizika do čtyř kategorií.5 První tvoří definice, které se zaměřují na vládní zásahy. Tyto zásahy s sebou přináší nechtěné důsledky a předpokládá se, že všeobecné vládní zásahy jsou považovány za negativní faktor. Mezi představitele tohoto směru chápání politického rizika počítám Westona a Sorge, kteří definují politická rizika takto: „Politická rizika jsou výsledkem aktivit vlády, které zasahují či jiným způsobem omezují obchodní transakce, nebo mění podmínky smluv a kontraktů, nebo způsobují zabavení celého majetku zahraničních společností nebo jeho částí.“6 Obecnější definici nabízí Agmon, který vidí politická rizika jako neočekávané změny politických faktorů, které mají vliv na relativní ceny obchodovaných výrobních faktorů, zboží a služeb a které jsou způsobené akcemi a reakcemi vlády a dalších politických skupin uvnitř a mezi státy.7

•

Druhá kategorie identifikuje politická rizika jako výskyt politických událostí nebo omezení, která jsou namířena proti určité oblasti nebo určité skupině společností. Mnoho autorů se v souvislosti s politickými riziky zaměřuje na rizika mezinárodního obchodu a nadnárodních společností. Například Root definuje politická rizika jako: „možný výskyt politických událostí různého druhu (jako válka, revoluce, státní převrat, vyvlastnění, zdanění, znehodnocení, kontroly obchodu a importní restrikce) doma nebo v zahraničí, který může způsobit ztrátu potenciálních zisků nebo aktiv v mezinárodních obchodních operacích.“8 Dalším autorem, který podává detailní definici politických rizik je Robock: „Politická rizika v mezinárodním obchodě existují 1) pokud se v obchodním prostředí objevují změny vývoje, 2) pokud jsou tyto změny obtížně predikovatelné, 3) pokud tyto změny jsou výsledkem politických událostí. Aby nastalo takové riziko změn v obchodním prostředí, musí mít potenciál k významnému ovlivnění zisků nebo jiných cílů konkrétní společnosti.“ Dále dodává, že pokud jsou tyto změny postupné a dobře predikovatelné, nejsou součástí politického rizika.9 Powell a Lee si pro účely své práce definovali obecně politická

5

Fitzpatrick, M.: Definition and Assessment of Political Risk in Intenational Business: A Review of the Literatur [online], In Academy of management review, 1983, citace dne 1.2. 2008, Dostupné na WWW: <>, strana 1-2. 6 Kobrin, S. J.: Political risk, a review and reconsideration, (1979), strana 1. 7 Kamgo Wafo, G. L.: Political Risk and Foreign Direct Investment [online], Konstanz, University of Konstanz, 1998, citace dne 2.2.2008, Dostupné na WWW: <>, strana 17. 8 Kobrin, S. J.: Political risk, a review and reconsideration, (1979), strana 2. 9 Kobrin, S. J.: Political risk, a review and reconsideration, (1979), strana 2.

- 10 -

rizika jako rizika, která vyplývají z politicko motivovaných akcí, které mají dopad na výnosy investicí v zemi.10 •

Třetí kategorie se odlišuje od prvních dvou hloubkou chápání politického rizika jako faktoru, který je součástí nějakého prostředí a nejen izolovaným jevem. Politická rizika pak definujeme jako možnost, že nastane určitá politická událost, která může mít vliv na ekonomický blahobyt. Toto vymezení znamená, že efekt jakékoliv politické události má vliv na vývoj společnosti a jde jen o to, jak intenzivní a zda je pozitivní nebo negativní.11 Tato definice vychází z pojetí politického rizika, které zastává Howel. Ten politické riziko definuje jako: „široké spektrum událostí v politickém a sociálním prostředím země, které mohou ovlivňovat výkonnost ekonomiky, výkon vlastnických práv a tržního prostředí“.12 Poměrně obecně definuje politická rizika i Truitt: „politická rizika jsou všechna neobchodní rizika jako například vyvlastnění.“13

•

Poslední kategorie pak představuje koncept podobný třetí kategorii s tím rozdílem, že se autoři nepokouší přesně vymezit pojem politická rizika. Spíše berou na vědomí zdroje rizika, kterým čelí mezinárodní obchodní společnosti a která jsou výsledkem událostí v politickém prostředí. Jedním z nich je i Simon, který dělí faktory politického rizika na makroekonomické a mikroekonomické. Tyto dále na faktory společenské a vládní neboli politické a faktory vnitřní a vnější.

10

Lee, B. CH., Powell, J. G.: Valuation of Foreign Direct Investment in the Presence of Political Risk [online], In Economics Working Papers, University of Wollongong, School of Economics, 1999, citace dne 31.1.2008, Dostupné na WWW: <> strana 2. 11 Kadeřábková, A., Spěváček, V., Žák, M.: Růst, stabilita a konkurenceschopnost: aktuální problémy české ekonomiky na cestě do EU, Praha, Linde, 2003, ISBN 80-86131-35- 1, strana 50. 12 Kadeřábková, A., Spěváček, V., Žák, M.: Růst, stabilita, konkurenceschopnost aktuální problémy české ekonomiky při vstupu do EU, strana 39. 13 Fitzpatrick, M.: Definition and Assessment of Political Risk in Intenational Business: A Review of the Literature, (1993), strana 1.

- 11 -

Tabulka č. 1-1: Simonova všeobecná struktura politického rizika

Zdroj: Žák, M.: Politická rizika a podnikání (mezinárodní srovnání)

V prvních fázích výzkumu politických rizik se autoři zaměřili na všeobecné definování tohoto problému. S postupem času se definice a chápání politických rizik více konkretizují tak, aby vyhovovaly možnosti dalšího zkoumání a především aby se daly hodnotit a měřit. Tato podkapitola se věnovala definování politických rizik z pohledu různých autorů. Jak jsme se přesvědčili, politická rizika lze definovat poměrně široce a díky tomu oblast zkoumání politických rizik spadá i do sféry společenské a ekonomické. Já se pro účely této práce přikláním k definici, kterou prezentoval Howel. Ten definuje politická rizika jako: „Široké spektrum událostí v politickém a sociálním prostředím země, které mohou ovlivňovat výkonnost ekonomiky, výkon vlastnických práv a tržního prostředí“.14

1.2. Přehled relevantní literatury Politická rizika jsou často spojována s různými aspekty hospodářské politiky, ale nejen s nimi. O politických rizicích je možné slyšet i v souvislostech mnohem širších a někdy i zasahujících mimo oblasti, kde bychom je čekali. Pokud se podíváme na skupiny politických rizik, které jsou hodnoceny (blíže kapitola indexy politického rizika), zjistíme, že politická rizika jsou spojována nejen s oblastí ekonomickou či politickou, ale že se týkají i oblastí společenských. Hlavním zájmem v této práci budou ta politická rizika, která úzce souvisí s uplatňováním hospodářské politiky a která mají vliv na utváření hospodářské politiky. Volební systém, který ovlivňuje stabilitu vlády, úroveň korupce mající vliv na celkovou stabilitu a efektivnost systému, kvalita soudního systému, dodržování zákonů a mnoho dalších tvoří hlavní argument důležitosti výzkumu a hodnocení politických rizik. Velmi často se pak oblast politických rizik dává do souvislosti s přímými zahraničními investicemi, kdy indexy hodnocení politického rizika jsou detailně sledovány a srovnávány pro účely rozhodnutí o umístění právě zahraničních investic. Tato podkapitola je zaměřena na přehled 14

Kadeřábková, A., Spěváček, V., Žák, M.: Růst, stabilita, konkurenceschopnost aktuální problémy české ekonomiky při vstupu do EU, strana 39.

- 12 -

významných příspěvků, které se zabývají politickými riziky. Zařazuji ji především pro ucelenější představu o tématu politických rizik.

Literatura týkající se politických rizik by se dala rozdělit na dva tábory. První, který se zabývá obecně politickými riziky, a druhý, který staví politická rizika do souvislosti s další problematikou. Zástupci první kategorie jsou například Kobrin, který podává přehled o možných definicích politického rizika a snaží se o uchopení problematiky politického rizika obecně.15 Podobně svou práci koncipoval i Fitzpatrick.16 Další autoři se pak zaměřili například na historický vývoj politického rizika. Clark a Tunaru zkoumali problematiku vývoje mezinárodního politického rizika mezi léty 1956 - 2001.17 Podobně i skupina autorů Kobrak, Hansen a Kopper, kteří se zaměřili především na analýzu vývoje Německa mezi světovými válkami.18

Druhý tábor pak tvoří autoři, kteří se zabývali vlivem politických rizik na konkrétní problematiku. I zde je možné najít několik témat, kterým se věnovalo více autorů. První skupinu tvoří autoři, kteří se zaměřili na vliv politických rizik na kapitálové toky. Mezi tyto autory řadím i Quan Vu Le a Paul J. Zak, kteří si pro účely své práce definovali politická rizika jako socio-politická nestabilita, nestabilita změny režimu a politická nejistota.19 Podobné téma si pro svou práci zvolila i trojice autorů Lensink, Hermes a Murinde, kteří také zkoumali dopady politické nestability na kapitálové toky a kteří potvrdili vazbu mezi politickými riziky a velikostí kapitálových toků.20

Druhou skupinu tvoří literatura zaměřená na vliv politických rizik na vývoj akciových a burzovních trhů. Propojení liberalizace a politických rizik s výnosností akciových trhů

15

Kobrin, S. J.: Political risk, a review and reconsideration, (1979). Fitzpatrick, M.: Definition and Assessment of Political Risk in Intenational Business: A Review of the Literature, (1993). 17 Clark, E., Tunaru, R.: The Evolution of International Political Risk 1956 – 2001 [online], In Money Macro and Finance (MMF) Research Group Conference 2005, Money Macro and Finance Research Group, 2005, citace dne 5.2. 2008 Dostupné na WWW: << http://repec.org/mmfc05/paper37.pdf>>. 18 Kobrak, Ch., Hansen, P. H., Kopper, Ch.: Business, Political Risk and Historians in the Twentieth Century, European Business, Dictatorship and Political Risk [online], In European Business, Dictatorship, and Political Risk, 1920-1945, Berghahn Books, 2004, citace dne 6.2.2008, Dostupné na WWW: <>. 19 podrobněji v Quan Vu Le, Zak, J. P.: Political risk and cupital flight [online], In Journal of International Money and Finance, 25 (2006), citace dne 28. 1. 2008, Dostupné na WWW: << facstaff.seattleu.edu/lequ/web/Capital%20Flight_JIMF.pdf >>. 20 Lensink, R., Hermes, N., Murinde, V.: Capital Flight and Political Risk [online], In Journal of International Money and Finance 19, 2000, citace dne 5.2.2008, Dostupné na WWW: <>. 16

- 13 -

zkoumali Suret a

L’Her. Francouzští autoři, kteří potvrdili silnou vazbu mezi výše

zmíněnými proměnnými a dále vliv na periody tzv. hypervýnosů (výnosy přesahující stovky procent).21 Další autoři, jako například Enrico C. Perotti, ve svých analýzách využili již sestavené indikátory politického rizika. Perotii, který se zabýval efektem privatizace v rozvojových zemích na vývoj místních burzovních trhů skrze změny politických rizik22, konkrétně využil indexů Country Credit Rating, který sestavuje Institutional Investor a International Country Risk Guide od společnosti Political Risk Service Group.

Zřejmě nejobsáhlejší literatura se týká vztahu politických rizik a zahraničních investic. Mnoho autorů primárně staví politická rizika do souvislosti právě s investicemi a jejich ohrožením. Zajímavé řešení přímého ohodnocení politických rizik zvolil Ephraim Clark, který zkoumal dopady politických rizik na výnos přímých zahraničních investic. Důsledky politických rizik měřil pomocí hodnoty pojištění, které kryje všechny ztráty zapříčiněné politickými událostmi.23 Další příspěvek k tématu přidali Boon-Chye Lee a John G. Powell, kteří si definovali politická rizika jako rizika vyplývající z politicko motivovaných akcí, které mají dopad na investiční výnosy v zemi.24 Tito autoři se zaměřili na hodnocení přímých zahraničních investic za přítomnosti politických rizik.

Témat, která se zkoumala a zkoumají v souvislosti s politickými riziky, je mnoho. Proto uvedu několik dalších příkladů konkrétních prací. Ekonomická a politická rizika ve spojitosti s fiskální unií jsou hlavním tématem práce autorů Alesina a Perotii. Obhajovali tezi, že centrální fiskální politika, ačkoli redukuje nejistotu ohledně daňového základu, vytváří nejistotu ohledně sazby daně.25 Dopadem politické nejistoty na finanční krize v emerging

21

Suret, J.,M., L’Her, J. F.: Liberalization, Political Risk and Stock Market Returns in Emerging Markets [online], CIRANO, 1997, , citace dne 31.1.2008, Dostupné na WWW: << http://www.cirano.qc.ca/pdf/publication/97s-15.pdf>>. 22 více v Perotii, E. C.: Privatization,, Political Risk and Stock Market Development [online], 1999, citace dne 31.1.2008, Dostupné na WWW: << http://www.oecd.org/dataoecd/47/55/1923974.pdf>>. 23 Clark, E.: Valuing Political Risk [online], In Journal of International Monc 3, and Finance, Vnl. 16, No. 3, 1997, pp. 477-490, citace dne 5.2. 2008, Dostupné na WWW: <>. 24 Lee, B. CH.: Powell J. G.: Valuation of Foreign Direkt Investment in the Presence of Political Risk, (1999), strana 4. 25 Tato situace vzniká v důsledku konfrontačních zájmů v oblasti volby hospodářské politiky mezi regiony zasaženými rozdílným šokem (či zasaženým šokem s různou intenzitou), více v Alesina, A., Perotti, R.: Economic Risk and Political Risk in Fiscal Unions [online], In The Economic Journal, Vol. 108, (Jul., 1998), pp. 989-1008, citace dne 31.1.2008, Dostupné na WWW: <>.

- 14 -

markets se zabýval Jianping Mei26, který zkoumal vztah volebního cyklu a finančních krizí a potvrdil vazbu krizí na období politických voleb a přechodného období.

Hlavní témata výzkumu politických rizik se měnila v průběhu doby. V počátcích, tedy v 70. letech minulého století, bylo středem zájmu riziko vyvlastnění. 80. léta byla charakteristická debatou o nebezpečí zadlužení států a druhá polovina 90. let pak zájmem o vývoj kapitálových trhů v rozvojových zemích. V současné době je pozornost věnována dění, které bylo vyvoláno událostmi 11. září 2001 a následnými akcemi.27 V této části jsem se snažil podat přehled o literatuře, která se politickými riziky zabývá. Ukázat, že politická rizika zasahují do širokého okruhu oblastí, tedy nejen do oblasti ekonomické, ale například i do oblasti společenské, sociální atd.

1.3. Hodnocení a měření politického rizika Tato podkapitola se zaměřuje na hodnocení a metody měření politického rizika a společnosti zabývající se politickým rizikem. Pro důkladnou analýzu politického rizika jsou nutné poměrně detailní informace o zkoumaných zemích. Většina indexů politického rizika jsou indexy složené z několika podindexů, které charakterizují již konkrétní problematiku. Hodnota každého takového podindexu se pohybuje v určitém rozmezí. Zkoumané země pak obdrží takovou hodnotu, která odpovídá hodnotícím kritériím. Základem je tedy určení a následné hodnocení faktorů politického rizika. Výsledný index by sám o sobě neměl moc velkou vypovídací schopnost bez podrobné znalosti jeho sestavování a metody výpočtu. Tato vypovídací schopnost je ovšem zaručena i možností jednoduchého srovnání zkoumaných zemí, možností sledování vývoje takového indexu v čase atd.

Problémem a nedostatkem, který bývá poměrně často kritizován v souvislosti s měřením politických rizik je, že měření jsou prováděna na základě tzv. měkkých dat.28 Objevují se námitky, že politická rizika jsou příliš neurčitá a subjektivní na to, aby byla podrobena

26

Mei, J. P.: Political Risk, Financial Crisis and Market Volatility [online], 1999, citace dne 1.2.2008, Dostupné na WWW: <>. 27 podrobněji v Kobrak, Ch., Hansen, P. H., Kopper, Ch.: Business, Political Risk and Historians in the Twentieth Century, (2004), strana 5. 28 Měkká data vyjadřují postoje, názory, hodnotové soudy. Mají individuální charakter a jsou obtížně kvantifikovatelná. Získávají se především formou sociologických výzkumů, průzkumy veřejného mínění nebo dotazníkovými akcemi.

- 15 -

kvantitativní analýze.29 Přesto více jak dvě desetiletí výzkumu této problematiky ukázala, že indikátory nestability, politických postojů, rozhodnutí o zahraniční politice a mezinárodní konflikty mohou být podrobeny kvantitativní analýze.

1.3.1. Hodnocení politických rizik Není to tak dávno, kdy hodnocení politických rizik v rámci například umístění zahraničních investic byla doménou manažerů, kteří tak činili na základě dojmu a úsudku či dramatických politických událostí. Využití systematické analýzy hodnocení politického rizika se objevuje poměrně nedávno. Podkapitolu „Hodnocení politického rizika“ zařazuji z důvodu objasnění přístupu, který budu používat v dalším textu.

Hodnocení politického rizika v sobě zahrnuje problém pochopení a možné předpovědi potencionálně nebezpečných důsledků politických událostí či směr politického vývoje. Metody hodnocení politického rizika můžeme rozdělit do dvou skupin. Metody, které nazýváme objektivní a metody subjektivní. Objektivní metody se spoléhají na metodologický postup a procesní řešení, což by mělo být jakousi obranou proti omylnosti lidského úsudku. Naproti tomu druhá metoda, tedy subjektivní, se přímo spoléhá na lidský úsudek, intuici či zkušenost při hodnocení a předpovědi vývoje politického rizika. Zastánci této metody pak argumentují ve směru omezenosti formální metodologie. Objektivní metody pracují se statistickými daty a modely, subjektivní pak s průzkumy, úsudky odborníků a specializovaných společností. Subjektivní metody30

Metody založené na odhadech, zkušenostech odborníků, specialistů nebo expertů. Rozlišujeme tři subjektivní metody: Grand Tours, Old Hands a Delphi Techniques.

Grand Tours Je to stará metoda založená na dojmu, informacích a zkušenostech získaných mezinárodními společnostmi. Tyto informace jsou shromažďovány pomocí průzkumů trhu nebo přímo od 29

Simon, J. D.: A theoretical perspective on political risk [online], In Journal of International Business Studies, Vol. 15, No. 3 (Winter, 1984), pp. 123-143, citace dne 31.1.2008, Dostupné na WWW: << http://www.palgrave-journals.com/jibs/journal/v15/n3/pdf/8490499a.pdf>>, strana 2. 30 podrobněji v Kamgo Wafo, G. L.: Political Risk and Foreign Direkt Investment, (1998), strana 25.

- 16 -

zaměstnanců společností. První dojem a informace mohou být také získány od místních politiků, úředníků nebo obchodníků. Všechny tyto informace jsou poté analyzovány a hodnoceny. Za nedostatek této metody je možné považovat její neurčitou, vágní povahu.

Old Hands Spočívá ve snaze získat informace a hodnocení daného území přímo státu či od diplomatů, odborníků na konzultace, novinářů nebo obchodníků. Tyto odhady jsou založeny na informacích, které dané subjekty mají jako například: cíle a směr politiky současných vlád, prostředí boje politických skupin či informace o nové legislativě. Jako nevýhoda se jeví nesystematický charakter a to, že informace takto získané jsou od outsiderů.

Delphi Techniques Tato metoda nabízí systematičtější využití úsudků jednotlivých aktérů. V prvním kroku manažeři společnosti určí, které oblasti by mohly ovlivnit a ovlivňují politické směřování země.31 Následně skupina odborníků sleduje a hodnotí takto určené oblasti dané země a z výsledků je vytvořen seznam možných hrozeb. Z tohoto seznamu pak manažeři společnosti vytvoří index politického rizika. Za nevýhodu je považován možný nedostatek relevantních otázek a skutečnost, že vybrané proměnné jsou bez dalšího doplnění o rozměr sociální či ekonomický neurčité. Celkově je největší nevýhodou subjektivních metod spoléhání se na lidský úsudek a intuici, což do značné míry může záviset na štěstí. Objektivní metody32

Jedna z možností jak překonat nedostatky subjektivních metod leží ve využívání kvantitativních dat charakterizujících politické faktory a ekonometrických metod. Tyto by mohly zvýšit přesnost a predikovatelnost politických událostí. Jednou z těchto metod k měření politického rizika je multivariate analysis (MVA). Tyto metody získávají přízeň mezi manažery mezinárodních společností jako nástroj na analyzování politických rizik, který potvrzuje výsledky získané ze subjektivních metod, nebo jako další samostatný zdroj pro rozhodování. 31

například síla a velikost ozbrojených sil v zemi, zkušenosti jiných mezinárodních společností s opožděnými platbami, politické únosy atd. 32 Kamgo Wafo, G. L.: Political Risk and Foreign Direkt Investment, (1998), strana 26.

- 17 -

Nevýhoda kvantitativních přístupů je spojena s neurčitostí a subjektivní povahou politických rizik. Povícero problémů spojených s politikou není snadné kvantifikovat a manažeři se tak musejí často spoléhat na svou intuici více než by chtěli. Tím základním je dobře definovaný model, se kterým se dále pracuje. Určí se problematika, která se bude zkoumat, a tato se popíše pomocí modelu. Výsledky modelu jsou pak interpretovány jako závěry pro zkoumanou problematiku. Velmi často dochází v modelu ke zjednodušení reality tak, aby se dala modelem popsat. Také autoři modelů hrají určitou roli při jeho sestavování a to právě při určování struktury modelu.

Dalo by se říci, že nejpřesnějších výsledků se dosáhne kombinací jak metod subjektivních tak metod objektivních. Já ve druhé části diplomové práce budu využívat především subjektivní metody. Nezůstanu ale jen u měkkých dat a využiji i některé statistiky charakterizující sledované země, tedy tvrdá data. Tyto se pak budu snažit interpretovat.

1.3.2. Indexy politických rizik Měření politického rizika je poměrně mladou disciplínou. Přesto se touto problematikou zabývá mnoho společností. Mezi nejvýznamnější z nich patří Political Risk Service Group33, která každoročně publikuje indexy, které zahrnují i politické riziko. Tyto indexy jsou využívány především soukromými investory, kteří uvažují o umístění svých investic, a odborníky, kteří tyto publikace využívají jako zdroj aktuálních informací. O důležitosti a vlivu těchto hodnocení vypovídá i fakt, že některé společnosti zakládají pracovní skupiny, které se orientují právě na analýzu politického rizika. Složení takového indexu může být různé a často se liší od společnosti. Political Risk Service Group (dále jen PRSG) do svého indexu politického rizika zahrnuje:34 •

Stabilita vlády – skládá se ze tří subkomponent: jednota vlády, legislativní síla a podpora veřejnosti, hodnotí se schopnost vlády jednak prosadit svůj program a jednak schopnost zůstat ve vládě.

•

Socioekonomické podmínky – hodnotí se chudoba, nezaměstnanost a spotřebitelská důvěra, jedná se o spokojenost nebo nespokojenost veřejnosti s vládní hospodářskou

33

Více na www.prsgroup.com Kadeřábková, A., Spěváček, V., Žák, M.: Růst, stabilita, konkurenceschopnost aktuální problémy české ekonomiky při vstupu do EU, strana 43, doplněno o údaje z www.prsgroup.com. 34

- 18 -

politikou a následná možnost vlády změnit směr své politiky jako reakci na nespokojenost veřejnosti, dále je zahrnuta kojenecká úmrtnost, podpora bydlení atd. •

Investiční profil – je složen ze čtyř částí: riziko vyvlastnění, zdanění, repatriace a náklady práce.

•

Vnitřní konflikt – možnost vnitřního politického násilí, většinou v zemích s ozbrojenou opozicí, civilní válka, terorismus a civilní nepokoje.

•

Vnější konflikt – zahrnuje riziko útočné i obranné, dále možnost obchodních omezení a embarg v důsledku geopolitických sporů, vnější nátlaky atd.

•

Korupce – je brána jako faktor, který snižuje efektivitu vládní i podnikání. Proto je poměrně důsledně sledována zahraničními investory. Umožňuje dosáhnout lidem na pozice, na které nemají schopnosti. Objevuje se jak v bohatých státech tak i v chudých. Je možné ji dát do souvislosti s délkou působení vlády, kdy v zemích, kde nedochází k střídání vládních stran u moci, je riziko korupce a korupčního jednání vysoké.

•

Funkce armády v politice – vychází z faktu, že armáda není volená. Případ, kdy je armáda součástí vlády, pak může být spojen s nárůstem vládních výdajů na armádu. Militantní režimy představují riziko. Režim, ve kterém se armáda podílí na vládní politice, může krátkodobě nastolit rovnováhu, dlouhodobě riziko opět narůstá z důvodů náchylnosti takového systému ke korupci a nebo možnost vzniku ozbrojené opozice.

•

Náboženské napětí – je dáno rozdílným většinovým a menšinovým náboženstvím. Nebezpečí spočívá v možnosti ozbrojených nátlakových akcích menšinových skupin, které vyžadují svobodu náboženství.

•

Právo a pořádek – právo je chápáno jako síla a nestrannost právního systému, pořádek pak dodržování zákonů lidmi.

•

Etnické napětí – zde se jedná o stupeň napětí mezi etnickými skupinami. Dalo by se říci, že vyjadřuje, jak je daná společnost tolerantní k různým etnickým skupinám.

•

Demokratická odpovědnost – odpovědnost vlády ke svým voličům. Zahrnuje svobodné volby, ale i například to, aby vláda věděla, co je dobré pro občany právě tehdy, když lidé dají najevo, že nesouhlasí s jednotlivými kroky. Nedemokratické systémy jsou proto hodnoceny hůře.

•

Kvalita byrokracie – hodnotí se síla a znalost byrokracie fungovat nehledě na změny v politických preferencích a výměně vlády. Nejhorších výsledků pak dosahují země,

- 19 -

kde změna vlády je doprovázena významnými změnami v byrokracii, což má mnohdy za následek neschopnost kvalitního fungování.

Druhou společností, kterou bych zde rád zmínil je Business Environement Risk Inteligence (dále jen BERI). Ta funguje od roku 1966 a sestavuje, podobně jako PRSG, různé indexy, mezi nimi i index politického rizika. Tyto přehledy kategorií politických rizik, které je možné sledovat v rámci hodnocení PRSG nebo BERI, nám zároveň poskytují konkrétní příklady oblastí, které jsou řazeny do politických rizik a jenž doposud nebyly zmíněny. Váhu těmto výzkumům soukromých společností dodává jejich důvěryhodnost a prestiž, kterou si budují dlouhá léta. Indexy jsou vyhledávány mnoha subjekty pro svoji komplexnost a šíři hodnocených faktorů.

Nyní již máme ucelenou představu o problematice politických rizik a je možné dále pracovat. V této první kapitole jsem se věnoval prvotnímu seznámení s politickými riziky, jejich definovaní, seznámení se s autory, kteří se zabývali politickými riziky, různými směry zkoumání politických rizik, metodami jejich měření a hodnocení a konečně i organizacemi, které sestavují indexy politického rizika. V současné době, která je charakterizována globalizací, vzrůstající propojeností států a náhlými

změnami v mnoha oblastech, je

problematika politických rizik ostře sledovanou disciplínou. Požadavek na charakterizování a popis rychle se měnícího prostředí a nutnost velkého množství informací pro rozhodování dodávají sféře výzkumu politických rizik na důležitosti.

- 20 -

2. Politická rizika v České republice

Česká republika prodělala v posledních dvaceti letech mnoho změn ve všech oblastech počínaje společenskými a ekonomickými a konče sférou politickou. Tyto změny byly činěny v zájmu transformace společnosti, která po čtyřicet let žila pod vládou komunistické strany. Troufám si tvrdit, že cílem těchto změn byla větší svoboda pro občany České republiky. Tuto práci píši v době, kdy je Česká republika demokratickým státem s plně fungující tržní ekonomikou. V této části diplomové práce budu analyzovat samostatné oblasti politického rizika, přičemž jako inspiraci pro výběr oblastí využiji indexy politického rizika publikované společnostmi, které se riziky zabývají. Příkladem těchto společností může být skupina PRSG, která již několik desetiletí zkoumá problematiku rizik. Současný stav, ve kterém se naše země nachází, je výsledkem historického vývoje. Na tomto místě zmíním jednak komunistickou éru, která končí rokem 1989, a éru transformační a potrasformační, která rokem 1989 začíná. Konkrétně tyto dvě období budu dále zmiňovat u některých dílčích faktorů, které, podle mého názoru, jsou do značné míry těmito obdobími determinovány.

Tato kapitola tvoří jádro mé diplomové práce. V této části budu analyzovat politická rizika v České republice na základě jednotlivých kategorií. Hodnotit jednotlivé oblasti budu podle různých indikátorů, které souvisí s daným rizikem. Využívat budu jak tvrdá tak měkká data. Prezentovaný přístup k politickým rizikům je pohled subjektivní, což je u politických rizik poměrně často vytýkaný nedostatek. Problematika politických rizik ale tuto subjektivitu nejenže podporuje například akceptováním měkkých dat jako zdroj informací, ale přímo z ní podle mne vychází. Hodnocení politických rizik subjektivní metodou Delphi Technique, kterou budu používat, je založeno na výběru aspektů, které mohou být z pohledu hodnotícího problematické, a jejich analýze. Ostatně i samotná definice politického rizika35 umožňuje subjektivní pohled na problematiku politických rizik, pokud určíme vliv a vazbu vybrané události na oblast politických rizik.

35

Pro připomenutí definice politických rizik: „široké spektrum událostí, v politickém a sociálním prostředím země, které mohou ovlivňovat výkonnost ekonomiky, výkon vlastnických práv a tržního prostředí“.

- 21 -

Některé kategorie, které jsou předmětem zkoumání soukromých společností, jako například funkce armády v politice, vnitřní konflikt, vnější konflikt, demokratická odpovědnost vlády, nebudou předmětem mého zájmu. Jsem přesvědčen, že tyto jmenované kategorie jsou v České republice natolik bezproblémové, že nepředstavují výrazné politické riziko. Funkce armády v politice je spojována především militantními politickými režimy, kde dále hrozí nebezpečí například ozbrojené opozice či vměšování armády do politiky a využívání armády na řešení politických sporů. Tato situace je v České republice v současné době nepředstavitelná. S rizikem ozbrojené opozice souvisí i další kategorie, a to vnitřní konflikt, kdy nebezpečí násilných akcí souvisí právě s ozbrojenou opozicí či civilními nepokoji, které jsou v ČR rovněž nepravděpodobné. Riziko vnějšího konfliktu je kategorie problematická. Česká republika je součástí mezinárodních organizací jako Organizace spojených národů (OSN)36 či Organizace severoatlantické smlouvy (NATO)37, které se zaměřují na vztahy na mezistátní úrovni či na obranu svých členů. Jsme součástí uskupení zemí, které došlo ve spolupráci na ekonomické a politické úrovni mezi nezávislými státy nejdále, Evropské unie. Proto považuji kategorii politického rizika vnější konflikt v současné době opět za bezrizikovou. Případná obchodní omezení, která jsou zahrnována do této oblasti, jsou rovněž vzhledem k již zmíněným členstvím nepřípustná. Demokratická odpovědnost souvisí především se svobodnými volbami, které jsou v České republice zaručeny od roku 1989 a voliči tak mají možnost svým hlasováním deklarovat svoje postoje a chtěný směr politického vývoje. Zkoumání této kategorie je opět relevantní v zemích, kde hrozí nebezpečí ovlivňování demokratického průběhu voleb či jejich výsledků. Jsem přesvědčen, že tyto kategorie politického rizika jsou problémové v totalitních režimech (kde je riziko prakticky ve všech těchto jmenovaných oblastech), v zemích s vyhraněnými zahraničně-politickými vztahy (kde hrozí nebezpečí vnějších konfliktů) či obecně zemích, kde jsou potlačována základní lidská práva.

Členění kapitoly bude následující. Každá oblast politického rizika bude zkoumána samostatně. V první podkapitole se zaměřím na stabilitu vlády, dále na socioekonomické podmínky, investiční profil, korupci, náboženské napětí a etnické napětí, právo a pořádek. Na konci každé kapitoly uvedu zhodnocení rizika dané kategorie podle zvolených indikátorů.

36 37

více o funkcích a aktivitách těchto mezinárodních organizací na adrese: http://www.un.org. http://www.nato.int/.

- 22 -

2.1. Stabilita vlády

Tato kapitola se věnuje hodnocení stability vlády v České republice. Stabilita vlády je z pohledu politického rizika žádoucí. Stabilita vlády znamená kontinuitu ve směru uplatňované hospodářské politiky, což do značné míry ovlivňuje její predikovatelnost a přispívá ke stabilitě prostředí. Nestabilita je pak obdobím nejistoty. Mezi zkoumané složky v oblasti stability vlády počítám schopnost vlády prosadit svůj program a schopnost vlády zůstat u moci. Tyto dvě jmenované složky jsou do značné míry determinovány volebním systémem. V současné době je v České republice uplatňován systém poměrného zastoupení při volbě do Poslanecké sněmovny a systém většinové volby při volbě do Senátu. Rozhodující roli při schvalovaní hospodářské politiky hraje Poslanecká sněmovna, kde jednak dochází k prvotnímu vyslovení důvěry vládě (a případnému nevyslovení důvěry) a jednak k prvotnímu schvalování hospodářské politiky (zákonů). Složení Poslanecké sněmovny ve smyslu rozložení politických sil pak považuji za určující faktor stability vlády v případě České republiky. Systém poměrného zastoupení a z něho vyplývající složení Poslanecké sněmovny do značné míry spolehlivě odráží preference voličů. Z tohoto pohledu je to systém spravedlivý, co se týká rozložení politických sil. Na druhou stranu je to systém, který často vede politické strany, které mají ambice vládnout, k uzavírání koaličních smluv. Na tomto konstatovaní by nebylo nic špatného, pokud by nebylo spojeno s nutností dělat kompromisy, které jsou nedílnou součástí koaličního způsobu vládnutí. Obecně pak platí, že čím je větší počet koaličních partnerů, tím složitější mohou být jednání a častější nutnost shodnout se na kompromisu. Z pohledu politického rizika pak vidím nutnost kompromisů jako faktor, který do značné míry omezuje schopnost vlády prosadit svůj program. Právě prosazování zákonů, vládních reforem a dalších kroků je odvislé od politické síly, kterou politické strany dosáhnou podle výsledků voleb.

2.1.1. Současná situace Po volbách roku 2006 se na politické scéně České republiky utvořila poměrně složitá situace. Výsledky voleb byly označovány za patové. Vznikly dva tábory v Poslanecké sněmovně čítající shodně 100 hlasů. V této situaci byla možnost vzniku nové vlády, která by dostala důvěru Poslanecké sněmovny, nejistá. Výsledky voleb zobrazuje následující graf. Volby - 23 -

vyhrála ODS, která získala 81 mandátů v Poslanecké sněmovně. Druhou stranou je ČSSD se 74 hlasy, třetí KSČM, která disponuje 26 hlasy, čtvrtou stranou je KDU-ČSL se 13 křesly a poslední novou stranou v Poslanecké sněmovně je strana Zelených, která získala 6 mandátů.

Graf č. 2-1-1: Výsledky voleb do poslanecké sněmovny roku 2006 Počet mandátů

ODS

74; 37%

ČSSD KSČM KDU-ČSL

81; 40% 26; 13% 6; 3% 13; 7%

SZ

Zdroj: www.czso.cz, vlastní úprava

Jak vidíme, vznik koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a strany Zelených byl blokován stranou ČSSD a KSČM. V této situaci se našli dva poslanci z řad ČSSD, kteří se rozhodli podpořit koaliční vládu a vystoupit tak z tábora opozičního. Díky tomu vláda dostala důvěru a současné rozložení sil v Poslanecké sněmovně bych označil jako 100 + 3 + 97.38

Z pohledu schopnosti jednotlivých vládních stran prosadit svůj program je tato situace složitá. Jak jsem již naznačil nutnost dělat kompromisy a ústupky ve prospěch dohody jsou typickou charakteristikou koaličních vlád. Může nastat situace, kdy jednotlivé strany tvořící koaliční vládu, nenajdou řešení daného problému a nejsou schopny se domluvit na kompromisu. Žádná strana nechce ustoupit ze svých požadavků a jednání o možných řešeních nejsou úspěšná. Vyústěním takové situace může být vládní krize, ale i pád vlády. Podobný názor vyslovuje i Pennock: „Problémem v systému více stran je, že žádná nebude pravděpodobně schopná vytvořit vládu. Koaliční vlády bývají slabé a nestabilní.“39 Problémy, které se mohou objevit v rámci koaličních jednání a obecně koaličních vztahů,

38

Ke dvěma poslanců, kteří opustili opozici, konkrétně pánové Pohanka a Melčák, se přidal po volbě prezidenta další poslanec z řad ČSSD Snítilý. 39 Pennock, R. In Bingham Powell, G., jr.: Party System and Political System Performance: Voting Participation, Government Stability and Mass Violince in Contemporary Democracies [online], In The Amarican Political Science Review, Vol. 75, No. 4. (Dec., 1981), pp. 861-879., citace dne 13.2.2008, Dostupné na WWW:: << http://www.jstor.org/cgibin/jstor/printpage/00030554/di961003/96p0135v/0.pdf?backcontext=page&dowhat=Acrobat&config=jstor&us [email protected]/01c0a8347261371180dd6fcb5&0.pdf>>, strana 867.

- 24 -

bylo možné sledovat při volbě prezidenta, která se uskutečnila v únoru 2008. Vládní strany podporovaly rozdílné kandidáty. Zvolení či nezvolení jednoho z kandidátů bylo pak některými čelními představiteli stran spojováno dokonce s pádem koaliční vlády.40 Spory a názorové střety, které se utvořily v průběhu volby, mohou ovlivnit další jednání vládní koalice. Ústupky a kompromisy, které byly víceméně možné před volbou, se tak stávají ještě více problematickými. Schopnost vlády prosadit svůj program se dále snižuje.

Pokud se na koaliční vlády podíváme z pohledu schopnosti vlády zůstat u moci po celé volební období, pak je situace podobná schopnosti vlády prosadit svůj program. Jednotlivé strany tvořící koaliční vládu mohou být důvodem jejího rozpadu. Neshody mezi politiky, porušení koaličních dohod, vystoupení některé politické strany z vládní koalice, to všechno jsou nebezpečí, které ohrožují stabilitu vlády. Ve zjednodušené podobě pak platí, že čím více stran tvoří vládní koalici, tím větší možnost problému se stabilitou vlády. Současná situace na politické scéně je více než nejistá. Vládní strany řeší problémy personálního charakteru, kdy jeden z členů vlády nesouhlasí se jmenováním dalších členů a podmiňuje tak svoje setrvání ve vládě.41 Samozřejmě, že vláda nestojí a nepadá na jednom ministru, ale reakce na jmenování či nejmenování členů vlády mohou být dalším zdrojem nevole a další příčinou sporů mezi vládními stranami. Příklad, kdy spory mezi vládními stranami vedly k rozpadu vlády a následně předčasným volbám, není složité najít. „Menšinová vláda se rozpadla na podzim roku 1997. Příčiny rozpadu byly stále větší rozpory uvnitř koalice a finanční skandály politických stran, které odstartovala ODS. Mimořádné volby byly vyhlášeny na červen 1998. Do té doby byla v České republice ustanovena prozatímní vláda, jejím sestavení prezident pověřil předsedu KDU-ČSL. Premiérem se stal nestraník, přičemž složení vlády neodráželo výsledky voleb v roce 1996. Z ODS odešlo několik jejich významných členů a někteří z nich založili v únoru 1998 nový politický subjekt – Unii svobody.“42

Stabilita vlády je v současné době v České republice slabá. Vládní koalice nedisponuje oficiálně většinou hlasů v Poslanecké sněmovně, spory mezi vládními stranami se vyostřují i v důsledku průběhu volby prezidenta republiky, projevy osobní antipatie vládních představitelů jsou součástí každodenních jednání. Schopnost vlády prosadit svůj program je 40

O pádu vlády po nezvolené Václava Klause prezidentem hovořil první místopředseda ODS Pavel Bém v rozhovoru pro Ekonom, dne 21.11.2007, dsotupné na WWW: http://ekonom.ihned.cz/3-22468420b%E9m+p%E1d+vl%E1dy-400000_d-9d. 41 Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg podmiňuje své setrvání ve vládě nejmenováním Jiřího Čunka do vlády kvůli jeho aférám, které byly a jsou šetřeny Policií ČR. 42 citace Spěváček, V.: Transformace české ekonomiky, Praha, Linde, 2002, ISBN 80-86131-32-7, strana 74.

- 25 -

nyní o to menší, o co větší jsou spory mezi vládními stranami. Situace se stává nestabilní a je poměrně problematické určit možný budoucí vývoj.

2.1.2. Pohled do historie a doporučení do budoucna V této podkapitole bych rád jen krátce ukázal, že problém stability vlády není u nás výjimečný a pokusím se o formulování doporučení, která by mohla vést ke zlepšení situace. Česká republika za dobu své existence zažívá již osmou vládu. Následující tabulka podává přehled vlád České republiky (zařadil jsem do tabulky i vládu Petra Pitharta, která působila ještě v době společného státu se Slovenskem) a dobu jejich trvání.

Tabulka č.2-1-1: Trvání jednotlivých vlád ČR od roku 1990 do roku 2006 Datum Předseda vlády jmenování Datum demise Počet dní Petr Pithart 29.6.1990 2.7.1992 735 Václav Klaus 2.7.1992 4.7.1996 1464 Václav Klaus 4.7.1996 2.1.1998 548 Josef Tošovský 2.1.1998 17.7.1998 197 Miloš Zeman 22.7.1998 12.7.2002 1452 Vladimír Špidla 15.7.2002 4.8.2004 752 Stanislav Gross 4.8.2004 25.4.2005 265 Jiří Paroubek 25.4.2005 4.9.2006 498 Zdroj: Úřad vlády ČR, vlastní výpočty a úprava

Průměrná délka trvání jednotlivých vlád je 739 dní, přičemž plná délka volebního období je čtyři roky, tedy zhruba 1460 dní. Pouze první vláda Václava Klause a jediná jednobarevná vláda, a to vláda Miloše Zemana, vydržely ve funkci po celé volební období. Ostatní koaliční vlády měly průměrnou délku trvání 705 dní.43 Z těchto faktů je zřejmé, že problém stability vlády je v České republice dlouhodobý a že současný stav stability vlády není výjimečný. Problémy, které musí řešit současná vláda, byly na pořadu dne jednání i vlád minulých.

Podobné výsledky lze nalézt i u Slovenské republiky a Polska. Naopak Maďarsko a jejich smíšený volební systém vykazuje větší stabilitu vlády. Průměrný počet dní v úřadu slovenských vlád je 836 dní44. V Polsku vydržely vlády ve funkci v průměru nejkratší dobu ze zemí Visegrádské čtyřky. Konkrétně 533 dní. Obě tyto země využívají, podobně jako 43

Nezapočítávám vládu Josefa Tošovského, jelikož to byla vláda úřednická, nezávislá na politických stranách. Všechny výpočty průměrného počtu dnů vlád v úřadu jednotlivých států jsou dostupné v příloze. Slovenskou republiku a její vlády prezentuje tabulka č.2-1-2, Polsko tabulka č.2-1-3. 44

- 26 -

Česká republika, systém poměrného zastoupení. Jak vidíme, tento systém ve všech třech zemích vede k sestavování vlád, které mnohdy nejsou schopné vytrvat u moci po celé volební období. Zcela odlišná situace ve vztahu ke stabilitě vlády je v Maďarsku, kde se uplatňuje smíšený volební systém. 176 z 386 poslanců je voleno většinovým volebním systémem. Tento volební systém napomáhá k vytvoření politického prostředí se dvěmi silnými stranami, které jsou pak základním kamenem koaličních vlád.45 Zatím žádná koaliční vláda v čele s jednou dominantní stranou neskončila předčasně, tedy nebyla nucena podat demisi dříve než na konci volebního období.46

Řešení, které by znamenalo zlepšení tohoto nelichotivého stavu, není jednoduché. Přesto myslím, že je možné nalézt takové řešení. Změna volebního systému do Poslanecké sněmovny z poměrného zastoupení na smíšený volební systém47 či přímo na většinový by znamenala výhody, které jsou spojené s těmito systémy. Většinový a v menší míře smíšený volební systém vede ke vzniku dvou velkých politických stran, které získávají většinu hlasů. Ty jsou doplněny několika malými stranami. Velké strany pak tvoří základní kámen koaličních vlád, které vykazují větší stabilitu podle hodnocení PRSG.48

V této kapitole jsem se zabýval stabilitou vlády České republiky. Za indikátory jsem si určil schopnost vlády prosadit svůj program a schopnost vlády zůstat v úřadu po celé volební období. Za hlavní determinant pak považují volební systém. Hodnocení stability vlády České republiky vychází negativně. Současná vláda má problémy, které pramení z více faktorů. Nízký počet vládních poslanců v dolní komoře Parlamentu ztěžuje

prosazování vládní

hospodářské politiky. Spory mezi vládními stranami neumožňují prosazování jednotné koncepce hospodářské politiky. Neshody v rámci koalice se vyostřují a další spolupráce vládních politiků se zdá být problematická. Jako možné dlouhodobé řešení, které by podle mého názoru vedlo k zlepšení situace, je změna volebního systému z poměrného zastoupení na volbu většinovou nebo alespoň smíšenou. Vliv této politické nestability je široký. Studie

45

Pro představu uvádím výsledky posledních voleb, kde strana HSP (Maďarská sociální strana) získala 186 mandátů a strana Fidesz-KDNP (koalice dvou stran, a to Fidesz a Křesťansko demokratická lidová strana) získala 164 mandátů. 46 Výjimku tvoří úmrtí předsedy první vlády Antalla, který byl nahrazen Borossem. Vláda nedoznala personálních změn a tedy ji nepočítám jako novou vládu (příčina pádu vlády smrt premiéra nesouvisí se zkoumanou problematikou). 47 Tento smíšený systém je reprezentován například volebním systémem Maďarska, ve kterém je zhruba polovina mandátu přidělována většinovým volebním systémem a polovina poměrným zastoupením. 48 Tabulka hodnocení politických rizik podle PRSG je v samostatném souboru formátu Excel pod názvem sT3B.

- 27 -

autorů Haan a Siermann49 se zaměřila právě na vliv politické nestability na ekonomický růst. Výsledky pak jsou různé pro jednotlivé zkoumané regiony. Například autoři prokázali, že politická nestabilita narušuje investování nebo kapitálový růst. Již zmiňovaná práce od Mei50, ve které autor zkoumal vztah volebního cyklu a finančních krizí a potvrdil vazbu krizí na období politických voleb a přechodného období. Jak je vidět politická nestabilita je spojována především s negativními dopady na ekonomiku.

49

De Haan, J., Siermann, C. L. J.: Political Instability, Freedom and Economic Growth: Some Further Evidence [online], Economic Development and Cultural Change, Vol. 44, No. 2. 1996, strana 339-350, Dostupný na WWW: <>. 50 Mei, J. P.: Political Risk, Financial Crisis and Market Volatility, (1999).

- 28 -

2.2. Socioekonomické podmínky

Kategorie socioekonomické podmínky je poměrně široká a hodnotí se na základě rozličných indikátorů. Záměrem je hodnotit spokojenost či nespokojenost veřejnosti s vládní hospodářskou politikou a následnou možnost změny směru uplatňované vládní politiky jako reakce na tuto nespokojenost. Není – li veřejnost spokojena, může nastat zlom, který mění podmínky již nastavené a jak víme, nečekané změny směru politického vývoje jsou nežádoucí z pohledu politické stability, tedy i politického rizika. Nespokojenost občanů s vládou může vést v lepším případě ke změně směru hospodářské politiky, v horším k radikálnějším změnám jako je pád vlády spojený s obdobím nejistoty. V této podkapitole se zaměřím na hodnocení socioekonomických podmínek na základě následujících faktorů: HDI (Human Development Index51), chudoba, nezaměstnanost a spotřeba domácností. U uvedených indikátorů budu zkoumat nejen současný stav, ale také jejich vývoj. Minulý vývoj by pak mohl lépe naznačit spokojenost či nespokojenost se současným stavem. Členění kapitoly bude následující. Prvním hodnoceným faktorem bude HDI, dále nezaměstnanost, chudoba a poslední spotřeba domácností. Na závěr budu hodnotit socioekonomické podmínky celkově.

Vývoj prvního indikátoru, tedy HDI, ukazuje následující tabulka. Tabulka je pro srovnání hodnot doplněna o další tři země, které spolu s Českou republikou tvořily Visegrádskou čtyřku: Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Tabulka č.2-2-1: Human Development Index HDI pořadí 32

Stát

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

..

..

0.845

0.854

0.866

0.891

36

Česká .. republika Maďarsko 0.786

0.801

0.813

0.813

0.817

0.845

0.874

37 42

Polsko .. Slovensko ..

.. ..

.. ..

0.806 ..

0.822 ..

0.852 ..

0.870 0.863

Zdroj: http://hdrstats.undp.org, vlastní úprava

51

Index lidského rozvoje, zahrnuje tři podindexy, očekávaná délka dožití, úroveň vzdělanosti a úroveň příjmů. Podrobněji na http://hdrstats.undp.org.

- 29 -

Jak vidíme, Česká republika dosahuje nejlepšího hodnocení z těchto zemí a to dlouhodobě. Socioekonomické podmínky, které index HDI popisuje, se neustále zlepšují. Celkově se pak Česká republika umístila na 32. místě ze zhruba 170 hodnocených zemí. Další tabulka nabízí detailní pohled na jednotlivé komponenty HDI zemí Visegrádské čtyřky.

Tabulka č.2-2-2: HDI a jeho komponenty (rok 2005) HDP p.c. (PPP US$)

Očekávaná délka index dožití vzdělanosti

Pořadí Stát HDI Česká 32 republika 0.891 20,538 0.849 0.936 Maďarsko 0.874 17,887 0.799 0.958 36 Polsko 0.870 13,847 0.836 0.951 37 Slovensko 0.863 15,871 0.821 0.921 42 Zdroj: http://hdrstats.undp.org/buildtables/rc_report.cfm, vlastní úprava

Úroveň příjmů je v České republice na nejvyšší úrovni ze zkoumaných zemí. Rovněž očekávaná délka dožití dosahuje nejlepších hodnot. Úroveň vzdělanosti pak zaostává za hodnotami Maďarska a Polska. Podle indikátoru HDI tedy Česká republika dosahuje příznivých hodnot, což přispívá k pozitivnímu hodnocení oblasti socioekonomických podmínek.

Další faktor, který má vliv na spokojenost veřejnosti s vládní politikou

je úroveň

nezaměstnanosti. Nezaměstnanost je spojena s dalšími socioekonomickými problémy jako je nedostatečná úroveň příjmů, ztráta pracovních návyků atd. Proto je vývoj nezaměstnanosti detailně sledovanou problematikou a případné snížení či zvýšení míry nezaměstnanosti je hodnoceno jako úspěch či neúspěch vládní hospodářské politiky. Tabulka č. 2-2-3 nabízí přehled vývoje míry nezaměstnanosti České republiky.

Tabulka č.2-2-3: Míra nezaměstnanosti v ČR od roku 1993 do roku 2007 1993 1994 1995 1996 1997 1998 4,3 4,3 4,0 3,9 4,8 6,5 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Míra nezaměstnanosti 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 (%) Zdroj: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_cr, vlastní úprava Míra nezaměstnanosti (%)

1999 8,7 2007 5,3

2000 8,8

Současná situace je příznivá, kdy hodnota z roku 2007 dosahuje 5,3%. Česká republika tak dosahuje přibližně hodnot předkrizového roku 1997. I vzhledem k nedávnému vývoji, kdy - 30 -

míra nezaměstnanosti vystoupala k hodnotám 9%, můžeme současný stav

hodnotit

pozitivně. Z tohoto pohledu bychom pak mohli odhadovat spokojenost veřejnosti s vládní hospodářskou politikou.

Předposlední indikátor, který využiji pro hodnocení socioekonomických podmínek jsou indexy chudoby. Tyto ukazatele se koncipují především jako podíl osob pod prahem rizika chudoby nebo jinak majících příjem pod určitou hranicí. Následující tabulka ukazuje opět země Visegrádské čtyřky a jejich podíl osob pod hranicí rizika chudoby po sociálních transferech (tuto hranici představuje 60% národního mediánového příjmu po sociálních transferech).

Tabulka č.2-2-4: Míra rizika chudoby po sociálních transferech Stát\čas Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko

2000 : 11 16 :

2001

2002

2003

2004

2005

8 : : : 10 11 10 12 : 13 16 : : : 21 : : : : 13 Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/,, vlastní úprava

2006 10 16 19 12

Česká republika zaujímá v mezinárodním srovnání indexů chudoby přední příčky.52 Proto i hodnocení tohoto faktoru je pozitivní. Velmi dobře si vede i Slovensko. Horší hodnoty pak nabývají indexy chudoby pro Maďarsko a Polsko. Tento stav je mimo jiné důsledkem štědré sociální sítě, která má kořeny v transformačním období. „Sociální politika v tomto období plnila roli jakéhosi mechanismu určeného k nápravě vad způsobených zaváděním a fungováním tržního hospodářství.“53 Česká republika se k reformě sociálního systému staví chladně a proto i v současné době je sociální systém terčem kritik přílišné štědrosti. Jak je vidět z výše uvedené tabulky, jednu ze svých rolí plní český sociální systém úspěšně, a to eliminaci chudoby.

Posledním faktorem je spotřeba domácností. Cílem tohoto hodnocení je nějakým způsobem kvantifikovat blahobyt obyvatelstva. Spotřeba pak nabízí jedno z možných řešení. Následující tabulka ukazuje vývoj konečné spotřeby domácností od roku 1995 do roku 2006.

52

V příloze přikládám přehled indexů chudoby států EU (Graf č.2). Žižková, J.: Souhrnný pohled na sociální politiku, In Spěváček, V.: Transformace české ekonomiky, strana 401. 53

- 31 -

Tabulka č.2-2-5: Konečná spotřeba domácností ve stálých cenách roku 2000 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Konečná spotřeba 1030813 1123757 1151981 1150512 1174101 1193313 (mil. Kč) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Konečná spotřeba 1221405 1225997 1299072 1332248 1380736 1447245 (mil. Kč) Zdroj: http://dw.czso.cz/pls/rocenka/rocenka.presmcasceny, vlastní úprava

Spotřeba českých domácností, s výjimkou roku 1998, neustále roste. Rok 1998 byl rokem, kdy byla česká ekonomika postihnuta krizí a i pokles spotřeby domácností odráží nepříznivý vývoj. Poslední roky jsou

charakterizovány

nárůstem výdajů domácností na finální

spotřebu. Z těchto údajů je možné odhadnout, že české domácnosti si mohou dovolit utrácet více a jsou bohatší.

V této kapitole jsem zkoumal riziko, které vyplývá z nespokojenosti veřejnosti s vládní hospodářskou politikou. Tato nespokojenost může vést ke změně směru hospodářské politiky nebo k radikálnějším změnám v podobě pádu vlády. Celkové hodnocení této kategorie politického rizika vychází pozitivně. V současné době Česká republika dosahuje stabilních hodnot HDI a v porovnání s dalšími státy střední Evropy obsazuje vyšší příčky. Nezaměstnanost je na dlouhodobém minimu. Chudoba v České republice, sledovaná pomocí indexů chudoby, dosahuje hodnot, které jsou jedny z nejlepších na světě. Také spotřeba naznačuje vyšší životní úroveň domácností. Tato kategorie politického rizika je podle hodnocených indikátorů bezriziková. Nebezpečí, že případné změny směru aplikované hospodářské politiky či pád vlády budou výsledkem nespokojenosti veřejnosti v oblastech, které jsem hodnotil pomocí výše uvedených indikátorů, považuji za nízké. Oblast socioekonomických podmínek a z ní vyplývající politické riziko hodnotím jako malé.

- 32 -

2.3. Korupce

Tato kapitola je věnována podrobnější analýze korupce. Korupce jako jedna z oblastí hodnocených v rámci politického rizika dané země představuje v České republice zvláštní kapitolu. Již od pádu komunistického režimu je fenomén korupce problémem, který se jen velmi těžce a pomalu, zda-li vůbec, vytrácí z české společnosti. Tento stav je důsledkem více faktorů. Jako jeden z nejsilnějších vidím jednak éru komunistického režimu, kdy různé formy korupce byly na každodenním pořádku, ale i průběh transformace české ekonomiky. Komunistická diktatura zanechala určité vzorce chování, které se mění pomalu. Lidé byli jednoduše zvyklí na různé malé úplatky u řezníka za maso, běžně se nabízely protislužby atd. V době, kdy nabídka nedokázala pokrýt poptávku, byla cesta pro korupční jednání otevřená. Tyto zažité způsoby jednání se nevytratily den ze dne po pádu komunistického režimu, ale v lidech nadále přetrvaly. Korupce je faktor, který narušuje ekonomické a finančním prostředí, redukuje efektivnost vlády a obchodu a umožňuje lidem zastávat pozice, které získali spíše, než skrze schopnosti, na základě známostí či úplatků. Představuje riziko rozdílných podmínek pro aktéry soutěže v konkurenčním prostředí. Hospodářská politika nejen že nastavuje podmínky a spoluvytváří prostředí, ve kterém korupce funguje, ale i chování a vystupování tvůrců hospodářské politiky představuje určité vzorce chování pro společnost. První část kapitoly Korupce je věnována konkrétním hodnocením, které publikují společnosti zabývající se měřením korupce. Další část je zaměřená na boj s problematikou korupce v České republice. Na závěr kapitoly je uvedeno shrnutí.

2.3.1. Indexy korupce V této části se zaměřím na hodnocení korupce na základě indexů publikovaných mezinárodními společnostmi, které monitorují problematiku korupce. První a zřejmě nejznámější neziskovou organizací, která se zabývá hodnocením korupce, je Transparency International. Graf č.2-3-1 ukazuje vývoj indexu CPI54 (Corruption Perception Index). Nejnižší hodnoty ve sledovaném období dosáhla Česká publika v roce 2002. Od tohoto roku

54

Metodika výpočtu a sestavování indexu CPI dostupná na http://www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=2934.

- 33 -

se hodnota indexu rok od roku zvyšuje. Přesto je index vnímání korupce (dále jen CPI) ve srovnání s dalšími vyspělými státy na nízké úrovní.

Graf č. 2-3-1: Vývoj indexu CPI v ČR, 1997 - 2007

Zdroj: http://www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=2934

Pokud se podíváme na srovnání hodnoty CPI se zeměmi Visegrádské čtyřky zjistíme, že Česká republika se drží na druhém místě a to těsně za Maďarskem. Tabulka č.2-3-1 ukazuje srovnání zemí Visegrádské čtyřky a jejich celkové pořadí. Nejhorších výsledků dosahuje Polsko, které je celkově na 61. pozici. V tomto srovnání pak umístění České republiky nevyznívá tak negativně. Tyto země prošly podobným historickým vývojem: éra komunismu, pád totality a následná doba transformace. Proto považuji jejich srovnání za relevantní. Tabulka je doplněna o první zemi v pořadí, Dánsko. Jak vidíme, problém vnímání korupce je v zemích Visegrádské čtyřky podstatně horší. Tabulka č.2-3-1: Srovnání indexu CPI států Višegrácké čtyřky CPI index Pořadí Stát 2007 1 Dánsko 9,4 39 Maďarsko 5,3 41 Česká republika 5,2 49 Slovensko 4,9 61 Polsko 4,2 Zdroj: http://www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=2934, vlastní úprava

Další indexy, které slouží k odhadování stavu korupce, jsou založeny na odpovědích zástupců firem a společností operujících na daném území. Příkladem těchto indexů mohou - 34 -

být indexy publikované Světovou bankou55. Následující tabulka ukazuje různé indexy, které se dotýkají financování politiky, úplatků a dalších forem korupce jak ve veřejném tak i v soukromém sektoru. Opět tabulka ukazuje hodnoty pro Českou republiku a pro srovnání dále hodnoty Slovenské republiky, Maďarska, Polska a Dánska, které patří opět mezi nejlépe hodnocené země.

Tabulka č.2-3-2: Indexy korupce Světové banky (CICI)56 (CLCC)57 (PSEI)58 země Česká republika 32,1 30,9 35,4 Dánsko 97,1 74,7 93,6 Maďarsko 42,8 22,5 40,7 Polsko 25,3 14,4 19,1 Slovensko 38,2 17,9 38,0 Zdroj: http://siteresources.worldbank.org/INTWBIGOVANTCOR/Resources/ETHICS.xls

Jak vidíme Index firemní ilegální korupce (CICI) dosahuje v České republice druhé nejnižší hodnoty z uvedených

zemí. Je to právě tento index, který v sobě zahrnuje hodnocení

frekvence úplatků, firemní etiky, korupce v bankovnictví atd. V rámci hodnocení Světové banky tedy dopadla Česká republik ještě hůře než v případě indexu Transparency International. Stav korupce a korupčního jednání je tedy, podle výsledků hodnocení různých mezinárodních organizací, vážný. Česká republika zaostává za vyspělými zeměmi. Ve zprávách o stavu korupce v České republice59 jsou kritizovány především propojenost politiků s elitami obchodní sféry, nedostatečné antikorupční zákony, oblast zadávání veřejných zakázek, střet zájmů, kontrola veřejných výdajů a nedostatečné vyšetřování provinění proti zákonům.

55

www.worldbank.org. Index firemní ilegální korupce: procento firem, které uspokojivě (tzn. na sedmibodové škále hodnotilo body 5,6 a 7) hodnotilo situaci v oblastech firemní etiky, financování politiků, nákladů state capture, korupce v bankovnictví (například úplatky za poskytnutí půjčky), průměrná frekvence úplatků ve zprostředkování a dalších. 57 Index firemní legální korupce: procento firem, které uspokojivě (tzn. na sedmibodové škále hodnotilo body 5,6 a 7) hodnotilo situaci v oblasti ovlivňování legálního financování politických subjektů a v oblasti nepatřičného či nepřiměřeného politického vlivu. 58 Index etiky veřejného sektoru: procento firem, které uspokojivě (tzn. na sedmibodové škále hodnotilo body 5,6 a 7) hodnotilo situaci v oblasti čestnosti politiků, diverze veřejných fondů, průměrná frekvence podávání úplatků za povolení, utility a daně. 59 Například Country Report, Czech Republic (2006) společnosti Freedom House, www.fredomhouse.org. 56

- 35 -

2.3.2. Boj s korupcí Česká republika je členem více mezinárodních organizací, které se zasazují o boj proti korupci. Tato podkapitola se zaměřuje jednak na přehled jednotlivých smluvních nástrojů boje proti korupci pod patronací mezinárodních organizací, ale i na programy boje proti korupci v rámci České republiky. První přímý krok v boji proti korupci učinila OECD60. V roce 1997 byla podepsána Úmluva OECD proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích.61 V České republice platí od roku 2000.

V únoru roku 2004

byla ČR

hodnocena Výborem pro hospodářské přehledy, který se věnoval možnostem omezení korupčního prostoru prostřednictvím „ztržnění veřejné správy“. V závěrech OECD vítala záměr České republiky zavést test integrity a institut korunního svědka, což

mělo být

doplněno dalšími opatřeními. Ovšem ani institut korunního svědka, ani test integrity se nepodařilo prosadit do českého právního řádu.62

Významné dokumenty týkající se boje proti korupci jsou výsledkem i dalšího hráče evropského prostoru, Rady Evropy63. Jedním z nich je Trestně právní úmluva o korupci Rady Evropy, kterou ČR ratifikovala v roce 2000. Tento dokument kriminalizuje řadu korupčních jednání jak na národní tak na mezinárodní úrovni. Dalším je Občanskoprávní úmluva o korupci Rady Evropy, která je účinná od roku 2004. Tato úmluva představuje povinnost smluvních států zakotvit standardy občanského práva ve vztahu ke korupci a mechanismy zaručující náhradu škod vzniklých v důsledku korupčního jednání. Česká republika je členem skupiny, která dohlíží na plnění závazků převzatých z těchto úmluv. Tato skupina publikuje zprávy, které obsahují doporučení v rámci boje proti korupci.64 Většina bodů byla

60

www.oecd.org. Z dílny OECD pochází i několik dalších dokumentů. Například Směrnice OECD pro národní společnosti, Směrnice o zvládání konfliktu zájmu ve veřejné správě, Úmluva v oblasti účetnictví a auditu, daní a boje proti praní špinavých peněz a další. 62 Mazel, M.: Aplikace evropských protikorupčních norem v ČR. In Dančák, B., Hloušek, V., Šimíček, V.: Korupce Projevy a potírání v České republice a Evropské unii, Brno, Masarykova univerzita, 2006, ISBN 80210-4062-9, strana 166. 63 www.coe.int 64 Doporučení pro ČR byly následující. ČR by např. měla nejen bojovat proti přítomnosti korupce, ale také dbát na kvalitní informovanost veřejnosti a usnadnit oznamování podezření z korupčního jednání ze strany občanů včetně zajištění efektivní obrany svědka a oběti, dále propojit a racionalizovat činnost operativní a vyšetřovací části policie a zajistit kvalitní vzdělání policejních a dalších příslušných orgánů v používání operativních prostředků při odhalování a vyšetřování korupce. 61

- 36 -

zapracována do Vládního programu a Česká republika následně splnila téměř všechna doporučení.65 Poslední aktivity, které bych rád zmínil, jsou konány pod záštitou Evropské unie66. Hlavními dokumenty představující jádro protikorupční legislativy jsou Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a Úmluva o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie. Tyto dokumenty definují a kriminalizují aktivní i pasivní korupční jednání, které se dotýká všech zájmů Evropského společenství. V tomto směru lze vypozorovat vliv dokumentů OECD a Rady Evropy a jejich úprav, které byly zaměřeny na naprostou neakceptovatelnost korupčního jednání v soukromém i veřejném sektoru.67

Hlavním zdrojem nástrojů a postupů boje proti korupci v České republice je Usnesení vlády České republiky o Strategii vlády v boji proti korupci na období 2006 – 201168. Základ tvoří tři pilíře: prevence, průhlednost a postih. Cílem Prevence je eliminace prostoru pro korupci a vytváření atmosféry odsuzující korupční jednání. Průhlednost je založena na maximální kontrole nad fungováním veřejných institucí a nad nakládáním s veřejnými prostředky. Poslední pilíř Postih je založen na prověřování podnětů a podezření z korupčního jednání, vyšetřování korupčních obvinění a trestání. Dále také na zpřísnění trestů pro veřejné činitele a trestů za korupční jednání spáchané v souvislosti s veřejnými zakázkami, soutěžemi a dražbami. Další programy zaměřené proti korupci jsou organizovány mimo jiné i soukromými subjekty. Na tomto místě zmíním například občanské sdružení Oživení, které se zabývá systematickým odhalováním střetu zájmů a korupce ve veřejné správě a zvyšováním transparentnosti ve veřejném sektoru.69

Tato kapitola měla za cíl analyzovat současný stav korupce v České republice. Podle hodnocení různých organizací, které se zabývají problematikou korupce, je situace v České republice vážná. Ve srovnání s vyspělými státy je korupční jednání u nás častější a více zakořeněné. Naopak státy s podobným historickým vývojem posledních několika desetiletí

65

Mazel, M.: Aplikace evropských protikorupčních norem v ČR. In Dančák, B., Hloušek, V., Šimíček, V.: Korupce Projevy a potírání v České republice a Evropské unii, strana 168. 66 http://europa.eu.int 67 Mazel, M.: Aplikace evropských protikorupčních norem v ČR. In Dančák, B., Hloušek, V., Šimíček, V.: Korupce Projevy a potírání v České republice a Evropské unii, strana 169. 68 dostupné on-line: http://www.mvcr.cz/rs_atlantic/data/files/strat-vlada-kor.pdf. 69 více na www.bezkorupce.cz.

- 37 -

vykazují stejné problémy a neduhy jako Česká republika. Tento fakt je třeba při hodnocení korupce a korupčního jednání vzít na vědomí. Současný stav korupce je do značné míry determinován historickým vývojem, zejména pak érou komunismu, kdy různé formy korupce a úplatkářství byly na denním pořádku. Česká republika aktivně řeší problém korupce jednak na vnitrostátní úrovni, ale i na mezinárodní úrovni prostřednictvím členství v mezinárodních organizacích a jejich protikorupčních aktivit.

- 38 -

2.4. Investiční profil

Obecně je oblast politických rizik často spojována s rozhodováním o umístění zahraničních investic. Nestabilita zahraničních politických a sociálních systémů, změny postojů v mezinárodních vztazích nebo například vzrůstající snahy o kontrolu nad operacemi zahraničních firem byly hlavními příčinami zájmu zahraničních investorů o problematiku charakterizace a hodnocení investičního prostředí.

V současné době, kdy se mnoho

společností zaměřuje na identifikaci možných rizik spojených s umístěním zahraničních investic, je tento sektor živým a rozvíjejícím se oborem, který zahrnuje samozřejmě i hodnocení politických rizik. Tato kapitola se zaměřuje na analýzu investičního profilu České republiky z pohledu politických rizik prostřednictvím hodnocení mezinárodních společností, které se zaměřují a publikují zprávy týkající se investičního prostředí. První podkapitola se zaměřuje na konkrétní indikátory investičního prostředí, druhá pak na obecné hodnocení této kategorie.

Do kategorie investičního profilu nebo prostředí řadí autoři odborné literatury více faktorů. Například Simon70 upozorňuje na problémy mezinárodních společností, které zahrnují neshody se zaměstnanci, změny v pravidlech, diskriminační daně nebo restrikce uvalené na repatriaci zisků, kapitálu, dividend a úroků. Mezi rizika počítá Simon i zestátnění nebo vyvlastnění, restrikce kapitálových pohybů, společenské akce či demonstrace namířené proti aktivitám společnosti, vládní předpisy namířené proti mezinárodním společnostem nebo negativní obraz v médiích. Já jsem se rozhodl pro analýzu investičního prostředí na základě analýzy vnímání daňového systému, možnosti repatriace zisků nebo kapitálu, vyvlastnění a nákladů práce.

2.4.1. Indikátory investičního prostředí Česká republika je od roku 2004 členem Evropské unie. Podmínkou členství bylo a je harmonizace právních norem. Proto je mnoho hodnocených faktorů determinováno nejen politikou v České republice, ale i politikou EU. První konkrétní problematika, která definuje investiční profil země a kterou se budu zabývat, souvisí s daňovým systémem a uvalenými 70

podrobněji v Simon, J. D.: A Theoretical Perspektive on Political Risk, (1984), strana 1-6.

- 39 -

daněmi. I tato oblast je zahrnuta do politiky EU, ale stále je ponechána možnost úpravy daňových systémů členským státům. Já se zaměřím na vnímání daňového systému jako problému podnikání. Složitost či administrativní náročnost, jakožto oblasti definované vládní hospodářskou politikou, jsou faktory, které mohou ovlivnit toto hodnocení. Následující dva grafy zobrazují změnu vnímání daňového systému jako problému podnikání.71 Graf č.2-4-1: Daňové sazby jako problém podnikání72

Zdroj: http://siteresources.worldbank.org/INTECAREGTOPANTCOR/Resources/BAAGREV20060208Czech.pdf

Graf č.2-4-2: Daňová administrativa jako problém podnikání73

Zdroj: http://siteresources.worldbank.org/INTECAREGTOPANTCOR/Resources/BAAGREV20060208Czech.pdf

V obou případech došlo ke zhoršení stavu. Příčinou mohou být, spíše než změny v českém daňovém systému, pozitivně hodnocené změny v daňových systémech okolních zemí, což následně vrhá český daňový systém do negativnějšího světla. 80% firem označuje daňovou

71

Od roku 2008 platí nová daňová soustava. Bohužel data, která by se týkala nového daňového sytému nejsou ještě k dispozici. 72 Jedná se o procento firem, které označily sazbu daně jako problém při podnikání. 73 Jedná se o procento firem, které označily daňovou administrativu jako problém při podnikání.

- 40 -

administrativu jako problém při podnikání. Můžeme tedy říci, že daňový systém nepřispívá k pozitivnímu hodnocení investičního profilu České republiky.

Další faktor, který determinuje investiční profil země, jsou náklady práce. Náklady práce představují riziko, které je spojeno s vládní hospodářskou politikou. Pravidla, která určuje vláda a kterými se společnosti musí řídit, jsou základním kamenem trhu práce. Náklady práce mohou být navýšeny aplikací různých omezení týkajících se propouštění, příjímání nových pracovníků, pracovní doby, stanovení a úpravou minimální mzdy a dalšími opatřeními. Obecně by se pak tato omezení dala shrnout pod jednotný název a to regulace trhu práce. Následující tabulka ukazuje tři různé indikátory, které se týkají zaměstnávání.

Tabulka č.2-4-1: Náklady práce Data zaměstnávání 2006 2007 2008 pořadí země 68 55 74 index rigidity zaměstnávání 34 34 31 nemzdové náklady (% mzdy) 35 35 35 náklady propuštění (týdnů platu)75 22 22 22 Zdroj: http://www.doingbusiness.org/Documents/CountryProfiles/CZE.pdf, vlastní úprava

Z tabulky je vidět, že Česká republika si polepšila v indexu rigidity zaměstnávání. To znamená, že je snazší jednak najímání, ale i propouštění pracovní síly. V dalších ukazatelích je situace neměnná. Přesto se Česká republika posunula z 68. na 55. místo mezi hodnocenými zeměmi. Pro srovnání s dalšími zeměmi, prosím, nahlédněte do přílohy (tabulka č.2-4-2).

Další dva indikátory, které jsem si zvolil jako determinanty investičního prostředí, riziko vyvlastnění a repatriace kapitálu a zisků, budu zkoumat a analyzovat společně. Česká republika je členem Evropské unie. Proto i u nás platí volný pohyb kapitálu a kapitálových toků po celé EU. Evropská unie ovšem aplikuje tento volný pohyb kapitálu i na třetí země. To znamená, že riziko spojené s uvalením restrikcí na repatriaci kapitálu či zisků je v České republice minimální. Dalším rizikem je vyvlastnění či zestátnění. Česká republika přijala

74

Tento index se skládá ze tří subkoponent: rigidity najímání nových pracovníků, rigidity odpracovaných hodin a rigidity propouštění. Může nabývat hodnot od 0 do 100, kdy větší hodnota znamená vetší regulaci a rigiditu. Podrobněji v http://www.doingbusiness.org/Documents/CountryProfiles/CZE.pdf. 75 Náklady propouštění představují náklady spojené s ukončením pracovního poměru, jako například odstupné nebo různé pokuty atd. Vyjádřeno v týdnech platu.

- 41 -

v roce 2006 nový zákon o vyvlastění76, při jehož prosazení bylo nutné přehlasovat veto prezidenta republiky. Tento zákon definuje podmínky vyvlastnění, náhrady při vyvlastnění, postup při vyvlastnění a další. Nejdiskutovanější částí zákona je pak využití formulky „veřejný zájem“77. Nebezpečí vyvlastnění pak přednostně nespojuji s investicemi, ale spíše s jednotlivci. Ve spojitosti s investováním by se dalo mluvit o spekulativních investicích do budov či pozemků, které jsou zahrnuty ve vládních plánech o výstavbě například infrastruktury a u kterých se předpokládá z tohoto důvodu nárůst jejich ceny. Zákon také upravuje výkupní cenu a to bude cena tržní. V případě spekulativních investic tedy nedojde ke ztrátám majetkovým, ale spíše administrativním, které jsou spojeny s vyřizováním nákupu a prodeje například pozemku. Riziko vyvlastnění nespekulativních investic, tedy těch, které nejsou činěny za účelem dosažení zisku v případě růstu ceny pozemku či stavby, nepovažuji za velké. I v případě spekulativních investic pak je výkupní cena rovna na úrovni tržní ceny.

V této části jsem se věnoval analýze investičního prostředí z pohledu čtyř politických rizik: daňová soustava, náklady práce či regulace práce, riziko repatriace zisků a kapitálu a poslední riziko vyvlastnění. Podle těchto indikátorů je investiční prostředí v České republice příznivé z pohledu rizika repatriace kapitálu nebo zisků a vyvlastnění. Naopak daňová soustava a regulace práce činí investiční profil České republiky méně atraktivní.

2.4.2. Obecné indexy investičního prostředí Tato podkapitola je zaměřena na poskytnutí obecnějšího pohledu na investiční prostředí v České republice. Základem budou celkové indexy investičního profilu a zprávy doplňující tyto indexy. Česká republika je hodnocena v tomto směru pozitivně. Jako první a nejpodrobnější index jsem zvolil Index ekonomické svobody, který publikuje společnost Heritage foundation78. Tento index se skládá ze deseti podindexů, které pokrývají oblast investičního prostředí. Některé podindexy pak tvoří samostatné mnou hodnocené kategorie politického rizika, ale pro přehled hodnocení celkového investičního prostředí považuji za vhodné je zařadit, byť jen jako součást indexu celkové ekonomické svobody. Následující tabulka tedy ukazuje hodnocení Heritage foundation.

76

Zákon 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě. Vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. 78 http://www.heritage.org/. 77

- 42 -

Tabulka č.2-4-3: Indexy ekonomické svobody 200879 pořadí Země Česká 37 republika 43 Maďarsko 83 Polsko 35 Slovensko

2008 hodnocení

Business Freedom

68,5 67,2 59,5 68,7

63,9 73,9 54,1 69,3

Trade Fiscal Monetary Gov't Size Freedom Freedom Freedom 86,0 86,0 86,0 86,0

71,3 70,0 68,6 89,4

45,6 26,5 43,5 53,9

80,3 77,2 82,3 76,9

Financial Property Freedom Labor Investment from Freedom Rights Freedom Freedom Země Corruption Česká republika 70 80 70 48 70,2 Maďarsko 80 70 70 52 66,8 Polsko 60 60 50 37 53,5 Slovensko 70 80 50 47 64,9 Zdroj: http://www.heritage.org/index/, vlastní úprava

Česká republika se v celkovém hodnocení umístila na 37. pozici. Jedinou zemí z Visegrádské čtyřky, která dosáhla lepšího hodnocení, je Slovenská republika. Nejlepšího hodnocení dosahují všechny zkoumané země v oblasti volného obchodu (Trade freedom), kde se hodnotí překážky volného obchodu jako kvóty a byrokratická zpoždění. Nejvýrazněji zaostává Česká republika za Slovenskou v oblasti fiskální svobody. Zde se hodnotí výše daní z příjmu fyzických a právnických osob a celkový objem vybraných daní na HDP. Dobrého výsledku dosahuje ČR také v oblasti vládní kontroly a vládních zásahů v bankovnictví (Financial freedom). Naopak jako negativní se jeví hodnocení korupce, o které již byla řeč, a rozsah vlády (Gov't Size). Měří se pomocí podílu vládních výdajů na HDP. Kromě dvou oblastí pak ČR dosahuje lepších hodnocení než je globální průměr. Tyto dvě oblasti jsou fiskální svoboda a rozsah vlády.80 Celkové hodnocení ČR vyznívá příznivě. Umístili jsme se před mnoha dalšími zeměmi Evropské unie jako Francie, Portugalsko, Itálie.

V této kapitole jsem se zaměřil na analýzu investičního profilu ČR. První část jsem věnoval samostatným indikátorům investičního prostředí a v druhé části jsem využil k hodnocení index ekonomické svobody společnosti Heritage foundation. Stav politických rizik z pohledu investičního prostředí je v České republice nejednoznačný. Za problém by se dala označit daňová soustava, která ovšem prošla reformou a data, která by zahrnovala hodnocení daňové soustavy po reformě, zatím nejsou k dispozici. Proto jsem zkoumal daňovou soustavu platnou do roku 2007. Další problematickou oblastí jsou náklady práce. Situace najímání a

79 80

Metodika výpočtu a hodnocení dostupná on line na: http://www.heritage.org/index/. Tyto dvě oblasti v sobě skrývají vazbu. Daňové příjmy tvoří až 95% celkových příjmů státního rozpočtu.

- 43 -

propouštění pracovní síly se sice zlepšila, ale stále je možná další progrese v oblasti nákladů propouštění a dalších. Riziko repatriace kapitálu či zisků považuji v ČR za minimální vzhledem ke členství v mezinárodních organizacích. Vyvlastění je od roku 2006 upraveno novým zákonem, který se týká vyvlastnění ve veřejném zájmu. Podle mého názoru není tento zákon namířen proti investicím a tedy riziko vyvlastnění je z pohledu investic minimální. Hodnocení obecných indikátorů, které se zaměřují na analýzu oblastí investičního prostředí, jsou pro Českou republiku poměrně příznivé. Celkové hodnocení investičního prostředí z pohledu politických rizik však tak jednoznačně příznivé není. Jak jsem již naznačil problémem je daňová soustava a regulace trhu práce.

- 44 -

2.5. Právo a pořádek

Cílem této kapitoly je analyzovat současnou situaci jednak v oblasti nezávislosti právního systému a v oblasti dodržování zákonů. Nejen definování jasných pravidel hry, které určují mantinely, ale i zajištění jejich dodržování je základním předpokladem dobře fungujícího demokratického a tržního systému. To znamená mimo jiné, že je důležité, aby nositelé hospodářské politiky, kteří tvoří ona pravidla hry, nebyli nějakým způsobem propojeni s těmi, kteří dohlížejí na jejich dodržování. Vazba na politická rizika je v tomto případě jasná. Riziko spojené s ovlivňováním soudů politickými subjekty či riziko špatné vymahatelnosti práva představují příklady rizik, které souvisí s aplikací práva. Právě nezávislost soudů bude jedním z hlavních témat této kapitoly. Oddělení moci soudní a moci výkonné a zákonodárné je základním předpokladem nestranného a spravedlivého fungování soudního systému. Tyto charakteristiky doplním o další indikátory jako dodržování vlastnických práv a efektivnost soudů.

České soudnictví je nezávislé a nečelí žádným protiústavním intervencím ze strany dalších státních institucí. Přesto se najdou nedostatky, které bývají vytýkány. Rozsah korupce, která mnohdy zasahuje i soudnictví.81 Další často zmiňovaným nedostatkem a neduhem českého soudnictví je jeho pomalost. Mnohdy se stává, že soudní kauza trvá i několik let a dovolání se práva se tak může výrazně protáhnout. Příčinu tohoto stavu vidí jak média tak veřejnost v nedostatečném počtu soudců. Problém ale leží podle ministra spravedlnosti jinde. Po roce 1990 odešlo mnoho soudců, kteří byli spojeni s komunistickým režimem, a v této době se nahromadily případy, které se tak táhnou a dále brzdí řešení dalších případů.82 Dodržování a respekt k vlastnickým právům a soukromému vlastnictví

je v České republice zaručen.

Hodnocení v rámci Indexu ekonomické svobody, v kategorii Vlastnická práva, dosáhla ČR hodnoty 70% (tabulka č.2-4-3, kategorie Property Rights). Tato hodnota je charakterizována takto: „Soukromé vlastnictví je zaručeno vládou. Soudní systém laxně a se zpožděními prosazuje dodržování smluv. Korupční jednání je možné, ale vzácné. Riziko vyvlastnění je

81

Bertelsmann Stiftung, BTI 2008 — Czech Republic Country Report. [online], Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2007 [on-line], Dostupné na WWW: << http://www.bertelsmann-transformationindex.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI_2008/ECSE/CzechRepublic.pdf >>, strana 7. 82 Druker, J.: Czech Republic [on-line], Freedom House, 2007, Dostupný na WWW: <>, strana 249.

- 45 -

nepravděpodobné.“83 Konkrétně pak v ČR je soukromé vlastnictví zaručeno, smlouvy a kontrakty jsou obecně zabezpečené a zajištěné. Obchodní pře mohou trvat i několik let. Soudnictví je nezávislé, ale jednotlivá rozhodnutí se mohou lišit soud od soudu. Zákony chrání veškeré formy duševního vlastnictví.84 Takto definuje společnost The Heritage Foundation situaci vlastnických práv v ČR.

První charakteristika se bude týkat soudního rámce a nezávislosti soudů. K hodnocení využiji výzkum společnosti Freedom House85. Ta se v rámci svého programu Nation in Transit zaměřuje na úroveň demokratizace společnosti, což zahrnuje i oblast nezávislosti soudů a jejich postavení. Tabulka č.2-5-1 ukazuje hodnocení ČR v této kategorii spolu s dalšími státy. Hodnotí se ústavní reformy, dodržování lidských práv, reformy trestního zákona, nezávislost soudů, dodržování práv etnických menšin, zacházení s podezřelými a odsouzenými a dodržování soudního rozhodnutí. Tabulka č.2-5-1:Hodnocení legislativního rámce a nezávislosti soudů86 Země Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko

2003 2,5 1,75 I.50 2

2004 2,5 1,75 1,5 2 Zdroj:

2005 2,5 1,75 2 2

2006 2,25 1,75 2,25 2

2007 2 1,75 2,25 2,25

http://www.freedomhouse.hu//images/fdh_galleries/NIT2007/judicial%20framework%20and%20independence %20-%20regional2.pdf, vlastní úprava

Dobrým signálem pro ČR je stále se zlepšující hodnocení, což nemůžeme říci o ostatních sledovaných státech. Pouze Maďarsko si drží vysokou úroveň hodnocení této kategorie. České republice je v doplňující zprávě87 vytýkáno jmenování předsedů soudů ministrem spravedlnosti, což by mohlo narušit jejich nezávislost. Zároveň ale dodává, že vměšování ze strany ministerstva je minimální. Problematická je oblast rychlosti soudů ve vyřizování případů.

83

The Heritage Foundation: 2008 Index of Economic Freedom, 2008 [on-line], Dostupné na WWW: << http://www.heritage.org/Index/ >>, (2008) strana 51. 84 The Heritage Foundation: 2008 Index of Economic Freedom, (2008), strana 156. 85 http://www.freedomhouse.org. 86 Hodnocení se pohybuje v rozmezí 1 – 7, 1 značí nejvyšší úroveň demokratických pokroků. 87 Druker, J.: Czech Republic, Freedom House, (2007), strana 248.

- 46 -

Další indikátor, který se váže k výtkám mezinárodních institucí k délce soudních pří, je stáří trestních řízení na okresních soudech v České republice.88 Graf č.2-5-1ukazuje procentní podíly nevyřízených trestních věcí podle délky pro jednotlivé kraje ČR. Graf č.2-5-1: Stáří nevyřízených trestních věcí – porovnání krajů

Zdroj: http://i-pravo.org/casopis/img/statistiky/040727/porovnani-kraju.png

Jak vidíme, stále je v některých okresech možno nalézt významný podíl nevyřízených trestních případů starších od dvou do pěti let. Tento závěr tak potvrzuje oprávněnost výtek hodnotících zpráv, ve kterých je stáří soudních případů v České republice kritizováno. Délka soudního řízení je stejně důležitým faktorem výkonu spravedlnosti jako samotné spravedlivé rozhodnutí.89

Poslední indikátor, který využiji k charakterizování oblasti politického rizika Právo a pořádek, je index, který sestavuje společnost Bertelsmann Stiftung90. Ta se zaměřuje na analýzu

vývoje

transformačních

a

rozvíjejících

se

zemí.

Součástí

Bertelsmann

Transformation Indexu (dále jen BTI)91 je také podindex, který zahrnuje hodnocení oddělení mocí, nezávislost soudů, zneužití pravomoci a zajištění občanských práv. Tabulka č.2-5-2

88

Statistiky zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti ČR na požádání internetového portálu i-právo. Statistiky se datují k roku 2003. 89 Na tomto místě považují za vhodné doplnit, že právní systém České republiky nabízí několik prostředků, kterými je možné bojovat proti průtahům soudního řízení. Pro detailnější informace o těchto prostředcích odkazuji na stránky www.i-pravo.org. 90 http://www.bertelsmann-transformation-index.de 91 Doplňuji, že Česká republika se umístila na prvním místě v hodnocení BTI roku 2008.

- 47 -

ukazuje hodnocení dané kategorie České republiky a je doplněna opět o země Visegrádské čtyřky.

zajištění občanských práv

zneužití pravomoci

nezávislost soudnictví

oddělení mocí

celkové hodnocení kategorie

Tabulka č.2-5-2: Hodnocení kategorie Právo a pořádek v rámci indexu BTI (2008)92

země 9,3 10 9 8 10 Česká republika 9,3 10 9 8 10 Maďarsko 8,8 9 9 8 9 Polsko 9,3 10 9 8 10 Slovensko Zdroj: http://www.bertelsmann-transformation-index.de/11.0.html?&L=1, vlastní úprava

Doplňující zpráva93 pak hodnotí oddělení moci jako bezproblémové. Nezávislost soudů je zaručena. Jistý problém je pak korupce, která proniká i do soudnictví. Zneužívání pravomoci a konflikt zájmů je stále nejproblematičtější hodnocenou oblastí i přes zákon o konfliktu zájmů z roku 2006. Na dodržování občanských práv dohlíží více institucí a zpráva pak oceňuje práci Úřadu ombudsmana. Celkové hodnocení je pozitivní. Velmi podobně si stojí i Maďarsko a Slovensko, které dosahují stejných hodnot. Relativně nejhůře z mnou sledovaných zemí dopadlo Polsko, ale i přes toto konstatování dosahuje vysokého a pozitivního hodnocení.

Česká republika si v rámci hodnocení oblasti politických rizik Právo a pořádek nevede špatně. Nestrannost soudního systému je zaručena nezávislostí soudů, dodržování veškerých druhů vlastnického práva je zaručeno. Jistým problémem, který bývá vytýkán právnímu systému ČR, je konflikt zájmů a nedostatečná efektivnost soudů při rozhodování případů, které mohou trvat i několik let. Celkově tuto kategorii hodnotím jako bezpečnou, ovšem stále s menšími nedostatky a problémovými místy.

92 93

Hodnocení může nabývat hodnot mezi 0 – 10, čím vyšší, tím lépe hodnocené. BTI 2008, Czech Republic Country Report, (2007).

- 48 -

2.6. Etnické a náboženské konflikty

V této kapitole se budu věnovat analýze možných etnických a náboženských konfliktů v České republice. Etnické či náboženské konflikty by mohly vést k diskriminaci oné skupiny obyvatel a k možnému porušování lidských práv. V těchto případech se často jedná o konflikt mezi většinovou populací a menšinou. Politické riziko v této oblasti vidím především ve stanovování pravidel a možného působení vzorců chování vrcholných politiků na nahlížení na daný problém veřejností. To, jakým způsobem se politici staví k těmto problémům, se může odrazit i do postojů celé společnosti. Prosazování programů začlenění etnických skupin do většinové populace považuji za jednu z možných politik k řešení etnických konfliktů. V první části se zaměřím na náboženské konflikty a druhá část se bude zabývat etnickými konflikty.

2.6.1. Náboženské konflikty Složení české populace samo o sobě napovídá, že problém náboženských konfliktů nebude výrazným způsobem závažný. Česká populace je z velké části nevěřící a proto i problém náboženských konfliktů není závažný. Tabulka č.2-6-1 ukazuje složení a množství věřících v ČR.

Česká republika (mil.)

3 288 088

2 740 780

99 103

Česká republika (%)

32,14

26,79

0,97

117 14 020 22 968 212

23 162

1,15

0,23

0,14

0,22

9 757 1 605

0,10

0,02

ostatní

adventisté sedmého dne staro katolická

Svědkové Jehovovi

pravoslavná

slezská evangelická a.v.

českobratrsk á evangelická

čs.husitská

římsko katolická

Věřící celkem

Tabulka č.2-6-1: Věřící podle vyznání

259 481 2,54

Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB011+%28NUTS2%29&stranka=2&kapitola_id=20, vlastní úprava

Jak vidíme česká společnost je z takřka 68% nevěřící. Mezi věřícími je nejrozšířenější církev římskokatolická, jejichž stoupenci představují zhruba 27% obyvatel. Další církve a - 49 -

náboženství jsou minoritní a jejich podíl na celkovém obyvatelstvu se pohybuje kolem 5%. Riziko náboženských konfliktu považuji v ČR za minimální vzhledem k faktu, že se v současné době i nedávno minulé neobjevují žádné náznaky možných náboženských střetů. Situace je do značné míry definována velkým podílem nevěřícího obyvatelstva.

2.6.2. Etnické konflikty V této části se zaměřím na možné konflikty v rámci etnických skupin. Tyto konflikty jsou více palčivým problémem v porovnání s možnými konflikty náboženskými. Česká republika je terčem výtek směřujících k potlačování práv některých etnických skupin. Na tomto místě je pak nutné doplnit, že nejzávažnější problémy řeší Česká republika ve spojitosti s romskou menšinou. „Romové stále čelí diskriminaci v zaměstnání, bydlení a vzdělání. Jsou také často napadáni rasisty.“94 O složení obyvatel podle národností nás informuje tabulka č.2-6-2.

Česká republika (%)

romská

polská

německ á

ruská

ukrajins ká

vietnam ská

ostatní

moravs ká

slovens ká

10 230 060

slezská

Česká republika (mil)

česká

celkem

Tabulka č.2.6-2: Složení obyvatelstva podle národnosti

10 878

193 190

11 746

51 968

39 106

12 369

22 112

17 462

68 151

9 249 777

380 474

90,42

3,72 0,11 1,89 0,11 0,51 0,38 0,12 0,22 0,17 0,67

Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB006+%28NUTS2%29&stranka=1&kapitola_id=20, vlastní úprava

Jak vidíme z tabulky, česká společnost se drtivou většinou hlásí k české národnosti. Druhou nejpočetnější je národnost moravská, následována slezskou. Mezi těmito národnostními skupinami ovšem ke konfliktům nedochází. Jak jsem již naznačil, problém etnického konfliktu je v České republice nejčastěji spojován s romskou komunitou. K této se při posledním sčítání lidu hlásilo 0,11% obyvatel. Tyto čísla ovšem nepodávají přehled o

94

Amnesty International Česká republika: Česká republika: etnické skupiny, dostupné on-line: http://zeme.amnesty.cz/detail.php.

- 50 -

skutečném stavu. Podle různých odhadů se může počet Romů v ČR pohybovat kolem 200 – 250 tisíc95. Jde tedy o poměrně početnou skupinu obyvatel.

Jako jedna z možností, jak získávat informace o případných etnických konfliktech, je průzkum veřejného mínění v otázce vztahu k národnostním menšinám žijících v ČR. Výsledek takového průzkumu prezentuje tabulka č.2-6-3.

Tabulka č.2-6-3: Vztah k národnostem žijících v ČR

Zdroj: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100637s_ov70108.pdf

Přes 76% respondentů se staví k Romům negativně, což naznačuje možný etnický konflikt. Žádná jiná národnost není hodnocená tak negativně jako Romové. Je tedy jasné, že problémy týkající se etnických konfliktů, jsou nejčastěji spojovány s romskou národnostní menšinou. Na problematiku Romů se zaměřují i hodnotící zprávy organizací zabývajících se dodržováním lidských práv a svobod. Amnesty International96 pak hodnotí situaci Romů v ČR jako znepokojivou na základě diskriminace Romů, neoprávněné sterilizace žen, špatného zacházení policie a rasistických útoků.

Situace etnických menšin je středem zájmu mnoha organizací působících v České republice. Nejen vládní programy, které se zaměřují na integraci, sociální pomoc nebo zachování kulturních hodnot těchto národnostních menšin, ale i akce neziskových organizací směřují k možným řešením etnických konfliktů. Jako příklad neziskových organizací zabývajících se mimo jiné i problematikou etnických menšin je česká pobočka Partner for Democratic

95

Tento údaj uvádí zpráva: Postavení a marginalizace Romů v ČR a na Slovensku [on-line], dostupné na WWW: http://www.tolerance.cz/kurzy/Kohoutek.htm. 96 www.amnesty.org, www.amnesty.cz.

- 51 -

Change97. Ta se snaží o podporu demokratických struktur ve společnosti, podporu znevýhodněných skupin a další. V letech 2003 – 2007 byla organizátorem programu romské integrace, který byl zaměřen například na zvýšení schopnosti prosadit své zájmy, snížit míru diskriminačních postojů a postupů ve společnosti, vytvořit modely integrace využitelné i v jiných zemích a další. Své aktivity v oblasti národnostních menším vyvíjí také vláda České republiky. Konkrétně se etnickými konflikty zabývají poradní orgány vlády ČR a to Rada vlády pro národnostní menšiny a romskou problematikou pak Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Tyto poradní a pracovní orgány se zaměřují na programy podporující otázky integrace etnických skupin. Jako příklad uvedu program Dekáda romské inkluze 2005 – 2015. Jde o mezinárodní iniciativu států střední a jihovýchodní Evropy, jejichž cílem je posílení sociálního začlenění Romů a další.

Riziko náboženských konfliktů považuji v České republice za minimální. Odlišná situace je v otázce etnických konfliktů. ČR je terčem kritiky organizací zabývajících se lidskými právy z důvodu diskriminace především romské komunity. Existenci možného etnického napětí podporují i průzkumy veřejného mínění v otázce vztahů k dalším národnostem, kde se většina dotázaných staví k Romům negativně. O nalezení možných řešení se snaží jak nevládní tak vládní organizace. Tyto organizují programy na zlepšení situace národnostních menšin v mnoha oblastech. Česká republika tedy usiluje o řešení problému etnických konfliktů. Přesto tuto kategorii politických rizik, tedy etnické konflikty, hodnotím jako problematickou . V současné době v ČR přetrvává etnické napětí a to obzvlášť mezi většinovou společností a romskou komunitou.

97

http://www.partnersczech.cz.

- 52 -

3. Politická rizika a ekonomická výkonnost

Problematika politických rizik je poměrně široká a zasahuje velké množství oblastí. Jak jsme doposud viděli, politické riziko je přítomno ve všech sférách života společnosti. Proto je nasnadě pokusit se analyzovat vztah ekonomické úrovně či dalších globálních ukazatelů a politických rizik. Všechny dosud zkoumané kategorie politického rizika se bezpochyby váží k ekonomické výkonnosti. Stabilita vlády, socioekonomické podmínky, investiční profil či korupce přímo ovlivňují ekonomickou výkonnost. Jak jsem se snažil ukázat, uplatňovaná hospodářská politika ovlivňuje hodnocená politická rizika. V této poslední kapitole se budu věnovat vztahu politických rizik a ekonomické výkonnosti či úrovně. Rád bych k analýze využil data skupiny PRSG aktuální pro leden 2007 a příslušné hodnoty HDP na obyvatele v PPP ($). Vzorek obsahuje 135 zemí.

Již analýza společnosti The Heritage Foundation, která prezentuje výsledky svých výzkumů, naznačuje, že existuje jednoznačný vztah mezi ekonomickými svobodami a ekonomickou úrovní. Index ekonomické svobody, jehož podindexy jsem v této práci již několikrát využil k analýze dané kategorie politického rizika, vykazuje těsný vztah k ekonomické úrovni, což potvrzuje i graf č.3-1. Jak vidíme, země, které byly hodnoceny pozitivně, dosahují i vyšší ekonomické úrovně vyjádřené v HDP na obyvatele. Zda

ovšem tato vazba vyjadřuje

skutečnost, že vyšší ekonomická svoboda je důvodem vyššího HDP na obyvatele či naopak, není možné určit. Já se však přikláním spíše k vazbě: vyšší hodnota ekonomické svobody vytváří příznivější prostředí pro ekonomický růst a tedy i růst ekonomické úrovně. Stejné závěry pak potvrzuje i sama společnost The Heritage Foundation když deklaruje: „Náš čtrnáctiletý výzkum v oblasti ekonomických svobod jednoznačně ukazuje, že země, které zvýšily úroveň svobod, zažily rychlejší tempa růstu.“98

Podobně se vyjadřují i různí autoři studií zaměřených na vliv politických, společenských a ekonomických svobod na ekonomický růst (představovaný růstem HDP p.c.).99

98

The Heritage Foundation: 2008 Index of Economic Freedom, (2008), strana 4. podrobněji v De Haan, J., Siermann, C. L. J.: Political Instability, Freedom and Economic Growth: Some Further Evidence, (1996).

99

- 53 -

Graf č.3-1: Index ekonomické svobody a HDP na obyvatele

Zdroj: http://www.heritage.org/index/

Další vazbou, kterou bych se rád zabýval, bude přímo vztah politických rizik a ekonomické úrovně. Jak jsem již zmínil, využiji index politického rizika pro rok 2007, který publikuje společnost PRSG100 a data HDP na obyvatele v purchasing-power-parity (PPP)101.

Podle výsledků dosavadního zkoumání politických rizik nelze zcela jednoznačně říci, že země, která je hodnocena pozitivněji v oblastech politického rizika, musí nutně vykazovat lepší výsledky ekonomické úrovně. Například oblast politického rizika, kterou jsem nazval stabilita vlády. Z pohledu stability vlády by například diktátorský režim mohl být hodnocen pozitivně, protože vykazuje stabilní vlády, které mají zaručeno, že vydrží u moci a prosadí chtěnou hospodářskou politiku. Diktátorský režim by naopak zřejmě neuspěl v hodnocení dalších kategorií jako investiční prostředí z vysokým rizikem vyvlastnění, restrikcí na repatriaci zisků či vysokým zdaněním nebo v rámci hodnocení nezávislosti soudů či vysoké korupce. Oblast socioekonomických podmínek a její hodnocení rovněž nelze jednoznačně navázat na vysokou, či nízkou ekonomickou úroveň. Výsledky hodnocení jednotlivých

100

Tyto data jsou volně stažitelná po registraci na www stránkách společnosti PRSG. Data jsou aktualizována pro leden 2007. www.prsg.com. 101 Tyto data jsou z roku 2007, dostupné on-line: www.imf.org.

- 54 -

indikátorů této kategorie mohou představovat jak příspěvek k vysoké ekonomické úrovni tak i naopak. Například index chudoby, jehož hodnota je do značné míry důsledkem přerozdělovací či sociální politiky. Nízká chudoba pak vytváří příznivé socioekonomické prostředí pro ekonomický růst (vzhledem ke kvalitě lidského kapitálu). Pokud se na chudobu podíváme z druhé strany, zjistíme, že ona sociální politika je hrazena z veřejných zdrojů, tedy daní. Velké výdaje na sociální politiku vyžadují i vysoké daňové odvody. Jak víme, vysoké daně představují demotivační faktor, který působí proti ekonomické aktivitě. Naopak jsou zde kategorie politického rizika, které jednoznačně přispívají k příznivějšímu prostředí pro vyšší ekonomickou úroveň. Boj proti korupci či její eliminace přispívá jasně k vytváření konkurenčního prostředí, ve kterém jsou zdroje alokovány podle ekonomických zásad. Zlepšení investičního profilu znamená z pohledu politických rizik eliminaci určitého typu nebezpečí pro vytváření a umisťování investic a dále představuje signál, že daná země stojí o zapojení do alokace mezinárodních zdrojů se všemi výhodami, které jsou s tímto spojené. Pokrok či zlepšení v rámci další kategorie politického rizika, právo a pořádek, pak opět přispívá k vytváření podmínek ke zlepšení ekonomické úrovně. Právo a pořádek, nezávislost soudního systému a dodržování zákonů jsou nezbytné pro stabilní prostředí a tyto faktory jsou základním kamenem fungování celé společnosti. Jak vidíme z hodnocení jednotlivých kategorií politického rizika není možné činit jednoznačné závěry o vlivu celkového rizika. Některé kategorie mohou i přes pozitivní hodnocení vytvářet prostor pro další politická rizika. Příkladem tohoto stavu je již zmíněný diktátorský režim s vysoce stabilní vládou, ale na druhé straně se značným rizikem například v oblastech investičního prostředí či vnitřních a vnějších konfliktů.

Nyní se už zaměříme přímo na analýzu vztahu politických rizik a ekonomické úrovně vyjádřené pomocí HDP na obyvatele v PPP ($).102 Jak jsem již zmínil, využiji data hodnocení politických rizik pro rok 2007 a příslušné hodnoty HDP. Korelační koeficient těchto dvou souborů dat nabývá hodnoty 0,81, což představuje výraznou vazbu mezi těmito veličinami.103 Potvrzuje se tak předpoklad vztahu: vysoké hodnocení indexu politických rizik se pojí s vysokou ekonomickou úrovní a nízké hodnocení indexu politických rizik odpovídá nízké ekonomické úrovni. Následující graf ukazuje vztah indexu politických rizik a ekonomické úrovně. Jak vidíme z grafu, existují i výjimky z výše uvedeného vztahu. Jednou z nich je hodnocení politických rizik Izraele, které dosahuje hodnoty 62,5. Většina zemí, které jsou 102 103

Zpracování dat jsem prováděl v programu Matlab 6.5. Korelační koeficient vyšel jako statisticky významný.

- 55 -

hodnoceny podobně (tzn. index politických rizik 60-64), dosahuje několikanásobně nižší ekonomické úrovně. HDP p.c. v PPP ($)

Izraele je přibližně 33 300. Ostatní země

s podobným indexem politického rizika přitom dosahují hodnot do 10 000. Příčinou tak nízkého hodnocení politických rizik (nízkého vzhledem k ekonomické úrovni) je v případě Izraele více. Jedním z nejvážnějších problémů v rámci hodnocení politických rizik bude zřejmě konflikt s Palestinou a nebezpečí teroristických akcí vedených islamistickými skupinami.

Graf č.3-2: Index politického rizika a ekonomická úroveň Index politickeho rizika a ekonomicka uroven

4

5

x 10

4.5

4

HDP p.c. v PPP ($)

3.5

3

2.5

2

1.5

1

0.5

0 30

40

50

60

70

80

90

100

hodnota indexu politickeho rizika Zdroj: www.prsgroup.com, www.imf.org, vlastní úprava a výpočty

Při bližším pohledu na graf zjistíme, že v oblastech nízkého hodnocení politického rizika, do hodnoty indexu zhruba 65, nejsou přírůstky tohoto indexu doprovázeny stejně vysokými přírůstky ekonomické úrovně jako v případě oblasti indexu politického rizika s hodnotami nad 65. Na první pohled bychom tedy mohli říci, že od určité hranice hodnoty indexu politických rizik je zlepšení hodnocení doprovázeno i výraznějším zvýšením hodnot ekonomické úrovně. Pro potvrzení tohoto předpokladu jsem pro další analýzu vzorek zemí na dvě skupiny. První skupinu tvoří země, které jsou - 56 -

rozdělil

v rámci hodnocení

politických rizik pod hranicí 65 (včetně) na 100 bodové škále a druhá skupina je tvořena zeměmi s hodnocením nad 65. Zároveň jsem provedl výpočet korelačních koeficientů pro obě skupiny zemí, abych mohl potvrdit, jak silná vazba mezi sledovanými veličinami je v obou skupinách. Grafy č.3-3 a 3-4 pak ukazují tyto dvě skupiny samostatně. Data jsou proložena lineárním trendem.

Graf č.3-3: Země s indexem pol. riz. pod 65 Zeme s indexem politickeho rizika pod 65

4

x 10

4.5

4.5

4

4

3.5

3.5

3

2.5

2

2.5

2

1.5

1

1

0.5

0.5

35

40

45

50

55

60

x 10

3

1.5

0 30

Zeme s indexem politickeho rizika nad 65

4

5

HDP p.c. v PPP ($)

HDP p.c. v PPP ($)

5

Graf č.3-4: Země s indexem pol. riz. nad 65

0 65

65

70

75

80

85

90

95

100

hodnota indexu politickeho rizika

hodnota indexu politickeho rizika

Zdroj: : www.prsgroup.com, www.imf.org, vlastní úprava a výpočty

Z těchto dvou grafu je již zřetelně vidět, že ve skupině zemí s hodnotou indexu politického rizika pod 65 (země s vyšším politických rizikem či země méně politicky stabilní), je závislost mezi touto hodnotou a ekonomickou úrovní slabší než v případě zemí s hodnotou indexu nad 65. Korelační koeficienty potvrzují těsnější vztah zkoumaných veličin pro skupinu zemí s nízkým politickým rizikem. V této skupině nabývá hodnoty 0,81, což ukazuje na silnou vazbu mezi úrovní politického rizika a ekonomickou úrovní. Naopak korelační koeficient pro skupinu zemí s vyšším politickým rizikem dosahuje hodnoty 0,29. Tato hodnota pak dokazuje slabou vazbu veličin ve skupině zemí s nižšími hodnotami indexu politického rizika.104 Směrodatné odchylky

HDP p.c. obou skupin zemí pak nabývají

hodnot: pro země s indexem politického rizika pod 65 hodnoty 0.4845, pro země s indexem politického rizika nad 65 hodnoty 1.2888. To naznačuje větší volatilitu hodnot HDP p.c. ve skupině zemí s nižším politickým rizikem, což je v souladu s předpokladem, že ve skupině

104

Oba korelační koeficienty vyšly jako statisticky významné (první hodnota představuje t-statistiku a druhá kritickou hodnotu). Pro země s nižším politickým rizikem: 12.0962 1.9913, pro země s vyšším politickým rizikem: 2.2651 2.0049.

- 57 -

zemí s nižším politickým rizikem je lepší hodnocení politických rizik spojeno s větším přírůstkem v podobě HDP p.c..

Česká republika dosahuje v rámci hodnocení politických rizik společnosti PRSG indexu 78,5. Tato hodnota odpovídá podle rovnice lineární trendu (pro skupinu zemí s nižším politickým rizikem) hodnotě HDP p.c. v PPP ($) na úrovni 24 900. To znamená, že Česká republika s hodnotou HDP p.c. 25 345, je mírně nad touto úrovní. Globálně tedy politická rizika v České republice nijak neomezují či nepotlačují ekonomickou úroveň, která odpovídá dané hodnotě politického rizika.105

Z podkladových dat a grafů nelze jednoznačně učinit závěr, zda nižší politické riziko vede k vyšší ekonomické úrovni nebo zda vyšší ekonomická úroveň je doprovázena zlepšení situace v oblasti politických rizik. Já se přikláním k první jmenované vazbě, kdy eliminace politických rizik vede k vytvoření příznivého prostředí pro ekonomickou aktivitu a tudíž možný růst ekonomické úrovně. Politická rizika jsou faktorem, který je doprovázen nejistotou. Nejistotou v oblasti dalšího budoucího vývoje. Proto snižování politického rizika znamená i snižování nejistoty a tudíž přispívá k vytváření stabilnějšího prostředí, které je žádoucí pro ekonomický rozvoj.

Pokud není zcela jasné v jakém směru působí vazba politických rizik a ekonomického vývoje, pak je zřetelnější, že země s nižším politickým rizikem dosahují vyšší ekonomické úrovně. Tato vazba je pak silnější od určité hranice politického rizika. Země, které trpí vysokým politickým rizikem zřejmě musí dosáhnout určité úrovně těchto rizik k výraznějšímu zvýšení ekonomické úrovně.106 Tyto závěry jsou potvrzovány korelačními koeficienty mezi politickými riziky a ekonomickou úrovní pro dvě skupiny zemí (jedna s indexem politického rizika pod 65, druhá s indexem nad 65). Měření ve skupině zemí s vyšším politickým rizikem (index pod 65) ukazuje na slabou vazbu mezi politickým rizikem a ekonomickou úrovní, tzn., že zvýšení jedné proměnné není nutně doprovázeno zvýšením druhé proměnné. Naopak země s nižším politickým rizikem

a jejich měření

dokazují, že tato vazba je v této skupině silná. Z těchto závěrů vyvozuji, že stav politických rizik ovlivňuje ekonomickou úroveň. 105

Tento závěr neplatí obecně pro všechny kategorie politického rizika, která jsem zkoumal. Tzn. že podle analýzy jednotlivých kategorií politického rizika v ČR jsou oblasti, které působí proti zvyšování ekonomické úrovně či její stagnaci. 106 Vycházím z předpokladu již zmíněného, že eliminace politických rizik vytváří příznivé prostředí pro ekonomický rozvoj a tedy zvýšení ekonomické úrovně.

- 58 -

Závěr Hodnocení politických rizik je jedním z možných způsobů jak charakterizovat stav zkoumané země. Politická rizika lze nalézt všude tam, kde se uplatňuje politické rozhodování. I přes své široké pole působení nabývají politická rizika zcela konkrétních podob, která jsou více či méně přesně kvantifikovatelná. Jako problém se může jevit právě způsob měření politických rizik, kdy jsou často využívána měkká data, která jsou založena na subjektivním hodnocení. I přes to poskytuje analýza politických rizik cenné informace, které jsou v dnešním stále více propojeném světě nadmíru důležité. Tato práce se věnovala jednak seznámení čtenáře s problematikou politických rizik a jednak s konkrétním hodnocením jednotlivých kategorií politického rizika pro Českou republiku.

Analýza politických rizik v České republice byla více než zajímavá. Stav konkrétních oblastí politického rizika se liší. Hodnocení některých kategorií je pro Českou republiku příznivé a srovnatelné s hodnocením států, které jsou považovány za nejvyspělejší na světě (členové OECD). Česká republika tak v určitých oblastech dosáhla vysokého standardu definovaného těmito zeměmi díky příznivému ekonomickému vývoji a uplatňované hospodářské politice. Na druhé straně stojí kategorie politického rizika, které jsou v České republice problematické. Jsem přesvědčen, že zkoumané oblasti jsou více či méně ovlivněny historickým vývojem. Proto považuji za vhodné srovnání zemí s podobným historickým vývojem. Země Visegrádské čtyřky jsou hodnoceny mnohdy podobně. Česká republika se drží na špici těchto hodnocení v rámci Visegrádské čtyřky.

Konkrétně

považuji za neproblematičtější oblast politických rizik korupci. Ta nadále

přetrvává v české společnosti a zasahuje i do vysoké politiky. Dalšími kategoriemi, které jsou již méně kritické, jsou etnické konflikty, kde přetrvávají či dokonce kulminují problémy především s romskou menšinou. V rámci kategorie právo a pořádek pak délka soudních sporů, jež je důsledkem i transformačního období a nedostatku soudců. Stabilita vlády představuje problém dlouhodobě spojený s českou politickou situací. Vlády České republiky vykazují jednak nestabilitu v rámci koaličních vlád a dále tendence k předčasným pádům jednotlivých vlád. Nejméně problematické jsou oblasti socioekonomických podmínek, kde Česká republika vykazuje již po delší dobu dobré výsledky. Další oblastí je investiční prostředí, ve kterém se jako problém jevil dnes již minulý daňový systém, který svou složitostí představoval v očích podnikatelů překážku podnikání. - 59 -

Detailnější výzkum vztahu politických rizik a ekonomické úrovně pak naznačuje vazbu mezi zkoumanými veličinami. Nižší politické riziko je spojeno s vyšší ekonomickou úrovní. Těsnější vazba těchto veličin je znatelnější od určité hodnoty politických rizik. Možné vysvětlení spočívá v dosažení určité úrovně politických rizik, která je nutná pro vytvoření základních podmínek potřebných pro ekonomický rozvoj spojený s růstem ekonomické úrovně.

S politickými riziky se setkáváme každodenně, ovšem celistvý pohled na problematiku politických rizik a jejich hodnocení poskytuje u nás pramálo autorů. Hlavní přínos této práce tedy spatřuji v uceleném seznámení s problematikou a praktickým hodnocením České republiky v rámci jednotlivých kategorií politického rizika. Analýza politických rizik zahrnuje hodnocení široké škály oblastí společenského života. Proto tyto analýzy poskytují důležité informace o stavu společnosti a jsou právě pro svoji komplexnost vyhledávaným zdrojem informací a charakteristik dané země. Hodnocení politických rizik je vysoce ceněné právě pro svoji komplexnost.

Hlavním zdrojem informací a inspirace byli tedy zahraniční autoři a jejich články. Možnost dalšího výzkumu politických rizik pro Českou republiku spatřuji v pokračující integraci do evropských a světových struktur. Česká republika se tak často vzdává určitých rozhodovacích pravomocí a s nimi související politické riziko přechází z regionálního či národního charakteru do nadnárodního. Výzkum vlivu například Evropské unie na politická rizika jednotlivých členů by mohl přinést zajímavé výsledky pro konkrétní kategorie politického rizika.

- 60 -

Zdroje 1. Abdrabo, M. A., Hassaan, M. A.: A Manual For Socioeconomic Study [online], 2003, citace

dne

8.2.2008,

Dostupné

na

WWW:

<> 2. Alesina, A., Perotti, R.: Economic Risk and Political Risk in Fiscal Unions [online], In The Economic Journal, Vol. 108, (Jul., 1998), pp. 989-1008, citace dne 31.1.2008, Dostupné na WWW: <> 3. Bertelsmann Stiftung, BTI 2008 — Czech Republic Country Report. [online], Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2007 [on-line], Dostupné na WWW: << http://www.bertelsmann-transformationindex.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI_2008/ECSE/CzechRepublic.pdf >> 4. Bingham Powell, G., jr.: Party System and Political System Performance: Voting Participation,

Government

Stability

and

Mass

Violince

in

Contemporary

Democracies [online], In The Amarican Political Science Review, Vol. 75, No. 4. (Dec., 1981), pp. 861-879., citace dne 13.2.2008, Dostupné na WWW: << http://www.jstor.org/cgibin/jstor/printpage/00030554/di961003/96p0135v/0.pdf?backcontext=page&dowhat= [email protected]/01c0a8347261371180dd6fcb5& 0.pdf>> 5. Bunn, D. W., Mustafaoglu, M. M.: Forecasting Political Risk [online], In Management Science, Vol. 24, No. 15 (Nov., 1978), pp. 1557-1567, citace dne 1.2. 2008,

Dostupné

na

WWW:

<<

http://www.jstor.org/cgi-

bin/jstor/printpage/00251909/di012764/01p0320o/0.pdf?backcontext=page&dowhat= [email protected]/01c0a83475005069a6c&0.pdf >> 6. Butler, K. C., Joaquin, D. C.: A Note on Political Risk and the Required Return on Foreign Direct Investment [online], In Journal of International Business Studies, Vol. 29, No. 3 (3rd Qtr., 1998), pp. 599-607, Dostupné na WWW: << http://www.palgrave-journals.com/jibs/journal/v29/n3/pdf/8490009a.pdf>> 7. Chevalier, A., Hirsch, G.: The Assessment of the Political Risk in the Investment Decision [online], In The Journal of the Operational Research Society, Vol. 32, No. 7 (Jul., 1981), pp. 599-610, citace dne 5.2. 2008, Dostupné na WWW: <
5682(198107)32%3A7%3C599%3ATAOTPR%3E2.0.CO%3B2-M >> 8. Clark, E.: Valuing Political Risk [online], In Journal of International Monc 3, and Finance, Vnl. 16, No. 3, 1997, pp. 477-490, citace dne 5.2. 2008, Dostupné na WWW:

<
3SWY9KT8&_user=10&_rdoc=1&_fmt=&_orig=search&_sort=d&view=c&_acct=C00005022 1&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=6b620ec7899370ea5bd88d2be4ea 81f8>> 9. Clark, E., Tunaru, R.: The Evolution of International Political Risk 1956 – 2001 [online], In Money Macro and Finance (MMF) Research Group Conference 2005, Money Macro and Finance Research Group, 2005, citace dne 5.2. 2008 Dostupné na WWW: << http://repec.org/mmfc05/paper37.pdf>> 10. Dančák, B., Hloušek, V., Šimíček, V.: Korupce Projevy a potírání v České republice a Evropské unii, 1. vyd., Brno, Masarykova univerzita, 2006, 309 s., ISBN 80- 2104062-9 11. De Haan, J., Siermann, C. L. J.: Political Instability, Freedom and Economic Growth: Some Further Evidence [online], Economic Development and Cultural Change, Vol. 44,

No.

2.

1996,

strana

339-350,

Dostupný

na

WWW:

<> 12. Dvorská – Krupková, L.:Teorie veřejné volby, 1. vyd., Praha, Vysoká škola ekonomická, 1994, 55 s., ISBN 80-7079-700-2 13. Druker, J.: Czech Republic [on-line], Freedom House, 2007, Dostupný na WWW: <> 14. Fiala, P., Herbut, R.: Středoevropské systémy politických stran, 1. vyd., Brno, Masarykova univerzita, 2003, 255 s., ISBN 80-210-3091-7 15. Fiala, P., Holzer, J.,Strmiska, M. a kol: Politické strany ve střední a východní Evropě, 1. vyd., Brno, Masarykova univerzita, 2002, 471 s., ISBN 80-210-3036-4 16. Fitzpatrick, M.: Definition and Assessment of Political Risk in Intenational Business: A Review of the Literatur [online], In Academy of management review, 1983, citace dne

1.2.

2008,

Dostupné

na

WWW:

<> - 62 -

17. Frič, P.: Korupce na český způsob, 1. vyd., Praha, G plus G, 1999, 302 s., ISBN 8086103-26-9 18. Harmel, R., Robertson, J. D.: Government Stability and Regime Support: A CrossNational Analysis [online], The Journal of Politics, Vol. 48, No. 4. (Nov., 1986), pp. 1029-1040., citace dne 13.2. 2008, Dostupné na WWW: << http://www.jstor.org/cgibin/jstor/printpage/00223816/di976620/97p03857/0.pdf?backcontext=page&dowhat= [email protected]/01c0a8347261371180dd6fcb5& 0.pdf>> 19. Kadeřábková, A., Spěváček, V., Žák, M.: Růst, stabilita a konkurenceschopnost: aktuální problémy české ekonomiky na cestě do EU, Praha, Linde, 2003, ISBN 8086131-35- 1 20. Kadeřábková, A., Spěváček, V., Žák, M.: Růst, stabilita, konkurenceschopnost II aktuální problémy české ekonomiky při vstupu do EU, Praha, Linde, 2004, ISBN 8086131-49- 1 21. Kadeřábková, A.: Základy makroekonomické analýzy, Praha, Linde, 2003, 175 s., ISBN 80-86131-36-X 22. Kamgo Wafo, G. L.: Political Risk and Foreign Direct Investment [online], Konstanz, University of Konstanz, 1998, citace dne 2.2.2008, Dostupné na WWW: <> 23. Kobrak, Ch., Hansen, P. H., Kopper, Ch.: Business, Political Risk and Historians in the Twentieth Century, European Business, Dictatorship and Political Risk [online], In European Business, Dictatorship, and Political Risk, 1920-1945, Berghahn Books, 2004,

citace

dne

6.2.2008,

Dostupné

na

WWW:

<> 24. Kobrin, S. J.: Political risk, a review and reconsideration [online], In Journal of International Business Studies, Vol. 10, No. 1 (Spring - Summer, 1979), pp. 67-80, citace

dne

30.1.2008,

Dostupné

na

WWW:

<> 25. Lee, B. CH., Powell, J. G.: Valuation of Foreign Direct Investment in the Presence of Political Risk [online], In Economics Working Papers, University of Wollongong, School of Economics, 1999, citace dne 31.1.2008, Dostupné na WWW: <> 26. Lensink, R., Hermes, N., Murinde, V.: Capital Flight and Political Risk [online], In - 63 -

Journal of International Money and Finance 19, 2000, citace dne 5.2.2008, Dostupné na

WWW:

<
1999/themeC/1998/98C34/98c34.pdf>> 27. Mei, J. P.: Political Risk, Financial Crisis and Market Volatility [online], 1999, citace dne

1.2.2008,

Dostupné

na

WWW:

<> 28. Midlarsky, M. I.: Political Stability of Two-Party and Multiparty Systems: Probabilistic Bases for the Comparison of Party Systéme [online], In The American Political Science Review, Vol. 78, No. 4. (Dec., 1984), pp. 929-951., , citace dne 13.2.2008,

Dostupné

na

WWW:

<
bin/jstor/printpage/00030554/di961015/96p0005t/0.pdf?backcontext=page&dowhat= [email protected]/01c0a8347261371180dd6fcb5& 0.pdf>> 29. Ochrana, F.: Veřejná volba a řízení veřejných výdajů, 1. vyd., Praha, Ekopress, s.r.o., 2003, 184 s., ISBN 80-86119-71-8 30. Perotii, E. C.: Privatization,, Political Risk and Stock Market Development [online], 1999,

citace

dne

31.1.2008,

Dostupné

na

WWW:

<<

http://www.oecd.org/dataoecd/47/55/1923974.pdf>> 31. Pravec, j., Kouda, J.: Buď Klaus nebo předčasné volby, Ekonom [online], 2007, citace dne 28. 2. 2008, Dostupné na WWW:

<< http://ekonom.ihned.cz/3-22468420-

b%E9m+p%E1d+vl%E1dy-400000_d-9d>> 32. Příručka občanské obrany proti korupci, 2. vyd., Praha, Ministerstvo vnitra ČR, 2001, 30 s. 33. Quan Vu Le, Zak, J. P.: Political risk and cupital flight [online], In Journal of International Money and Finance, 25 (2006), citace dne 28. 1. 2008, Dostupné na WWW: << fac-staff.seattleu.edu/lequ/web/Capital%20Flight_JIMF.pdf >> 34. Simon, J. D.: A theoretical perspective on political risk [online], In Journal of International Business Studies, Vol. 15, No. 3 (Winter, 1984), pp. 123-143, citace dne 31.1.2008,

Dostupné

na

WWW:

<<

http://www.palgrave-

journals.com/jibs/journal/v15/n3/pdf/8490499a.pdf>> 35. Spěváček, V.: Transformace české ekonomiky, Praha, Linde, 2002, ISBN 80-8613132-7 36. Suret, J.,M., L’Her, J. F.: Liberalization, Political Risk and Stock Market Returns in Emerging Markets [online], CIRANO, 1997, , citace dne 31.1.2008, Dostupné na - 64 -

WWW: << http://www.cirano.qc.ca/pdf/publication/97s-15.pdf>> 37. Tailor, M., Herman, V. M.: Party System and Government Stability [online], In The American Political Science Review, Vol. 65, No. 1. (Mar., 1971), pp. 28-37., citace dne

13.2.2008,

Dostupné

na

WWW:

<<

http://www.jstor.org/cgi-

bin/jstor/printpage/00030554/di960960/96p0003r/0.pdf?backcontext=page&dowhat= [email protected]/01c0a8347261371180dd6fcb5& 0.pdf>> 38. The Heritage Foundation: 2008 Index of Economic Freedom, 2008 [on-line], Dostupné na WWW: << http://www.heritage.org/Index/ >> 39. The World Bank: Doing business 2008 Czech Republic [on-line], 2007, Dostupné na WWW: << http://www.doingbusiness.org/Documents/CountryProfiles/CZE.pdf>> 40. Transparency international: Global corruption report 2007 [on-line], 2007, Dostupné na WWW: << http://www.transparency.org/publications/publications/gcr_2007>> 41. Uher, D.: Political Risk [online], In Economic Development and Cultural Change Vol. 13, No. 4, Part 1. (Jul., 1965), pp. 453-462., Dostupné na WWW: << http://www.jstor.org/cgibin/jstor/printpage/00130079/ap040067/04a00060/0.pdf?backcontext=page&dowhat= [email protected]/01c0a8347261371180dd6fcb5& 0.pdf>> 42. Urban, L.: Praktická hospodářská politika, dotisk 1. vydání, Praha, Vysoká škola ekonomická, 1995, 190 s., ISBN 80-7079-941-2 43. Žák,

M.:

Politická

rizika

a

podnikání

(mezinárodní

srovnání),

In:

Konkurenceschopnost podniků v podmínkách globalizace. Ostrava, VŠB-TU, 2005, s. 189-202. ISBN 80-902713-5-9.

Internetové zdroje (WWW stránky): 1. Amnesty International Česká republika [online], Praha, 2008, Dostupné na WWW: <> 2. Český statistický úřad [online], Praha, 2008, Dostupné na WWW: <<www.czso.cz>> 3. Doing business [online], Washington, 2008, Dostupné na WWW: <<www.doingbusiness.org>> 4. Eurostat [online], 2008, Dostupné na WWW: << http://epp.eurostat.ec.europa.eu>>

- 65 -

5. Freedom House [online],Washington, 2008, Dostupné na WWW: <<www.freedomhouse.org >> 6. Human development reports [online], New York, 2008, Dostupné na WWW: <> 7. The Heritage Foundation [online], Washington, 2008, Dostupné na WWW: <> 8. International Monetary Fund [online], Washington, 2008, Dostupné na WWW: <> 9. Ministerstvo financí České republiky [online], Praha, 2008, Dostupné na WWW: <<www.mfcr.cz>> 10. Ministerstvo vnitra České republiky [online], Praha, 2008, Dostupné na WWW: <<www.mvcr.cz >> 11. Organisation for economic co-operation and development [online], Paris, 2008, Dostupné na WWW: <<www.oecd.org >> 12. The Poverty site [online], London, New Police Institute, 2008, Dostupné na WWW: <> 13. The PRS Group [online], New York, 2008, Dostupné na WWW: <<www.prsgroup.com>> 14. Tolerance [online], Praha, Globea, 2008, Dostupné na WWW: <<www.tolerance.cz>> 15. Transparency International [online], Berlin, 2008, Dostupné na WWW: <<www.transparency.org>> 16. The World Bank [online], Washington, 2008, Dostupné na WWW: <<www.worldbank.org>>

- 66 -

Přílohy Tabulka č. 1: Typy rizika

zdroj: Simon, J. D.: A theoretical perspektive on political risk

- 67 -

zdroj: Simon, J. D.: A theoretical perspektive on political risk

- 68 -

Graf č.2: Index chudoby, státy EU, rok 2006

Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,39140985&_dad=portal&_schema=PORTAL&scr een=detailref&language=en&product=Yearlies_new_population&root=Yearlies_new_population/C/C5/C53/s c022

Tabulka č.2-1-2: Trvání jednotlivých vlád Slovenské republiky datum datum Předseda vlády jmenování demise počet dní Vladimír Mečiar 27.6.1990 22.4.1991 299 Ján Čárnogurský 23.4.1991 24.6.1992 428 Vladimír Mečiar 24.6.1992 15.3.1994 629 Jozef Moravčík 15.3.1994 13.12.1994 273 Vladimír Mečiar 13.12.1994 30.10.1998 1417 Mikuláš Dzurinda 30.10.1998 15.10.2002 1446 Mikuláš Dzurinda 16.10.2002 4.7.2006 1357 Zdroj: http://www-8.vlada.gov.sk/index.php?ID=1073, vlastní úprava

- 69 -

Tabulka č.2-1-3: Trvání jednotlivých vlád v Polsku datum datum Předseda vlády jmenování demise počet dní Tadeusz Mazowiecki 12.9.1989 12.1.1991 487 Jan Krzysztof Bielecki 12.1.1991 23.12.1991 345 Jan Olszewski 23.12.1991 10.7.1992 200 Hanna Suchocka 11.7.1992 26.10.1993 472 Waldemar Pawlak 26.10.1993 6.3.1995 496 Józef Oleksy 7.3.1995 7.2.1996 337 Włodzimierz Cimoszewicz 7.2.1996 31.10.1997 632 Jerzy Buzek 31.10.1997 19.10.2001 1449 Leszek Miller 19.10.2001 2.5.2004 926 Marek Belka 2.5.2004 31.10.2005 547 Kazimierz Marcinkiewicz 31.10.2005 14.7.2006 256 Jarosław Kaczyński 14.7.2006 16.11.2007 490 Zdroj: http://www.kprm.gov.pl/english/s.php?id=773, vlastní úprava

Tabulka č.2-4-2: Náklady práce, srovnání zemí

Zdroj: http://www.doingbusiness.org/Documents/CountryProfiles/CZE.pdf

- 70 -