Surovinová bezpečnost ČR hlavní rizika a výzvy a surovinová politika ČR

Surovinová bezpečnost ČR hlavní rizika a výzvy a surovinová politika ČR Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., Ing. Antonín Beran Konference „Nová energetická legislativa a budoucí změny v české energetice“ Asociace energetických manažerů, 21. – 22.09.2010, Hotel Angelo

© 2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu

Mezinárodní aspekt surovinové bezpečnosti Díky rozsáhlé modernizaci řady zemí někdejšího třetího světa došlo v letech 2001 až 2008 k systémové změně dosavadních pravidel na světovém trhu s nerostnými surovinami Z mnoha tradičních producentů a vývozců nerostných surovin se stali, či postupně stávají spotřebitelé nebo dokonce dovozci (Čína, Indie, Brazílie, Indonésie, Vietnam) Světová krize tento trend pouze dočasně přibrzdila, nikoliv zastavila Vznikají nová „surovinová“ spojenectví producentských a spotřebitelských zemí (např. plyn: Indonésie-Japonsko, Írán-Čína; ropa: Angola-Čína, Súdán-Čína; bauxit: GuineaČína; biopaliva: Magadaskar-J. Korea) Mění se globální svět 3

 2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu

Evropský aspekt surovinové bezpečnosti

Evropa má jako kontinent z hlediska nerostných surovin a možností posilovat svoji surovinovou a energetickou bezpečnost dvě specifika: A. Mnohasetletou historii těžby a využívání nerostných surovin (tzn. řada bohatých zdrojů již byla v minulosti využita a vytěžena) B. Mnoho evropských zemí od 70. let 20. století upřednostňovalo dovoz surovin z mimoevropských teritorií před využíváním vlastních zdrojů s odkazem na prioritu ochrany ŽP. To ale nefunguje, problém není těžba, ale spotřeba; suroviny je třeba stejně někde vydobýt, často však horšími technologiemi než by tomu bylo v Evropě, a tedy hůře pro ŽP planety obecně a navíc vzniká další zátěž ŽP přepravou obrovských objemů hmoty napříč zeměkoulí. 4


Raw Materials Iniciative Reakce Evropy = Raw Materials Initiative (komisař Verheugen, aktivní podíl ČR) Obrovská dovozní závislost členů EU, a to nejen u mediálně „známých“ komodit jako ropa, plyn, ale ještě vyšší u řady kovů a strategických surovin Iniciativa zatím pokrývá jen neenergetické nerostné suroviny (rudy, kovy, nerudní a stavební suroviny) 3 pilíře: vyšší využívání domácích zdrojů; budování vzájemně výhodných ekonomických vztahů se surovinově vybavenými státy; podpora materiálově úsporných technologií Připravuje se obdobná iniciativa i pro energetické suroviny 5


Domácí aspekt surovinové bezpečnosti ČR spolu s Polskem, Řeckem, Španělskem, Portugalskem, Finskem a Švédskem jsou ty členské země EU, kde má dosud těžební průmysl relativně silnou pozici, díky čemuž jsou, alespoň v některých komoditách částečně či zcela soběstačné v ČR se těží: hnědé uhlí, černé uhlí, kaolíny, bentonity, živcové suroviny, vápence, sklářské a slévárenské písky, stavební kámen, štěrkopísky, cihlářské hlíny, některé druhy jílů, dekorační kámen v menších objemech: diatomit, grafit, sádrovec v zanedbatelných objemech: ropa, zemní plyn v ČR vůbec nejsou těženy rudy, tj. kovy v celém spektru a řada nerudních surovin 6


Domácí těžba v ČR v letech 1987-2009 (mil. tun)

300 250 200 150 100 50

Rudy

Paliva

Nerudy

Stavební suroviny 7

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

0

Nevýhradní ložiska  2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu

Rizika surovinové a energetické bezpečnosti v ČR I. Silné stránky Výroba elektřiny a tepla je dosud postavena prioritně na domácích zdrojích Vlastní, ač časově omezené zásoby hnědého a černého uhlí Vlastní, na evropské poměry solidní zásoby uranové rudy Solidní zásoby i produkce některých nerudních a stavebních surovin Významnou součástí energetiky jsou JE (bezemisní, efektivní zdroj) Diverzifikované přepravní cesty ropy (Družba, IKL) Stabilní kapacita podzemních zásobníků plynu, která se bude do budoucna navyšovat Nouzové zásoby ropy pod kontrolou státu (na více než 90 dní) 8


Rizika surovinové a energetické bezpečnosti v ČR II. Slabé stránky Naprostý nedostatek vlastních zdrojů ropy a plynu Chybí propojení přepravních tras zemního plynu ve směru sever - jih Limitovaný přístup k přepravním kapacitám ropovodů v západní Evropě Omezený potenciál pro kvantitativně významný rozvoj OZE I.generace (klimaticko-geograficko-geologické příčiny) Masivní vývoz železného šrotu a šrotu z barevných kovů namísto jeho přepracování v ČR a ponechání energetických úspor zde 9


Rizika surovinové a energetické bezpečnosti v ČR III. Rizika Neotevření nového ložiska uranu Problémy teplárenských systémů při nedostatku hnědého uhlí na domácím trhu Ztráta nezbytného know-how v oblasti technických věd Výzvy Možnost zvýšení podílu JE v českém mixu Možnost vybudovat povinné zásoby jaderného paliva pro případ krize Možnost vybudovat závod na výrobu jaderného paliva Možnost podílet se na průzkumu a těžbě surovin ve třetích zemích 10


Surovinová politika ČR

Proč aktualizace?

Dokument z roku 1999, na svoji dobu progresivní Následně zpracované regionální surovinové politiky pro rozhodování/územní plánování v krajích Zpráva o plnění úkolů surovinové politiky 2004 2009 zahájení přípravy aktualizace surovinové politiky

Kvalitativní změna situace na světovém trhu s nerostnými surovinami Fenomén energetické a nově i surovinové bezpečnosti Zveřejnění Raw Material Initiative – první evropské strategie v oblasti surovin Aktualizace Státní energetické koncepce – zázemí pro realizaci musí řešit surovinová politika 11


Hlavní problémové okruhy aktualizace surovinové politiky

12


Využití zásob hnědého uhlí za územními ekologickými limity Technický stav:

Stav vytěžitelných zásob k 1.1.2010 (kvalifikovaný odhad): 840 mil. tun

Limity

Varianta 1: Zvýšení zásob o cca 100 mil. tun za limity na Bílině Varianta 2: Zahrnutí zásob i za limity na ČSA (II. až IV. etapa) o cca 770 mil. tun 13


Prodloužení životnosti zásob černého uhlí Výhled těžeb ČU 14 000 13 000

Důl Karviná Lazy

12 000 11 000

ČSM

10 000

[ tis.tun ]

9 000 8 000

Paskov

7 000

;

6 000 5 000

Darkov

4 000 3 000 2 000

Důl Karviná ČSA

1 000 2050

2045

2040

2035

2030

2025

2020

2015

2010

0

Roky

Výhled těžeb ČU - Rozvoj OKD 14 000 13 000

Důl Karviná Lazy

12 000 11 000

Paskov

10 000

8 000

Darkov

7 000

;

6 000 5 000

Důl Karviná ČSA

4 000 3 000 2 000

ČSM

1 000

Roky

2050

2045

2040

2035

2030

2025

2020

2015

0 2010

[ tis.tun ]

9 000

ČR disponuje časově omezenými zásobami černého uhlí V posledních letech těžební společnost investuje do nových těžebních zařízení, která umožní využít i část zásob o jejich využití se dosud neuvažovalo Tím by se mohla významně prodloužit životnost otevřených dolů (ukončování z 2025-2035 na 2045-2050)

14


Zajištění pokračování ve využívání domácích zdrojů uranu ČR je jedinou zemí EU-25 (v EU-27 ještě Rumunsko), kde se těží uran – ložisko Rožná Dle současných informací zásoby cca na 3 až 4 roky Snaha vytipovat nejvhodnější náhradní lokalitu V době kdy je „našlápnuto“ k obrovskému rozvoji JE v celém světě se jedná o jednoznačnou komparativní výhodu 15

Mimo to má ČR v rámci EU naprosto unikátní a vysoce kvalitní knowhow v uranovém cyklu  2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu

Postupná příprava náhradních lokalit za dotěžovaná ložiska nerud a stavebních surovin ČR disponuje solidním potenciálem nerudních surovin (kaolíny, živce, některé druhy jílů, křemenné písky) a stavebních surovin Na mnoha těžených ložiskách jsou však disponibilní zásoby postupně dotěžovány a tyto lokality je třeba nahrazovat ložisky novými (hl. kaolín, sklářské písky) 16


Reakce na stavební boom v posledních letech 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

V letech ekonomického růstu docházelo k výraznému růstu poptávky po stavebních surovinách (viz graf; stavební kámen) Výstavba dopravní infrastruktury – dálnice, obchvaty měst a obcí, železniční koridory Očekávanou poptávku v příštích letech bude nutno přehodnotit ve světle nynějších škrtů řady projektů a také vlivu na rychlost ekonomického oživení v ČR a tím i očekávaný stav stavebního průmyslu v ČR 17


Chceme využívat domácí rudní ložiska?

Ceny zlata jsou na historických maximech (1270 USD/ trojskou unci)

Na území ČR se nachází několik rudních ložisek, která by za současných cen kovů byla ekonomicky těžitelná Jedná se zejména o ložiska zlata a wolframu Stát by mohl v době hledání dodatečných příjmů státního rozpočtu získávat překvapivě vysoké finanční objemy (ročně cca 400 mil. Kč vč. daně z příjmu + cca 120 mil. Kč obcím)

18


Podpora materiálově úsporných technologií Neodmyslitelnou součástí moderní surovinové strategie 21. století je podpora materiálově úsporných technologií, podpora zvyšování podílu recyklace a vědy a výzkumu v této oblasti Podporu materiálově úsporných technologií uvádí jako jednu z cest i Raw Materials Initiative Řada ložisek v ČR je dnes těžena velmi moderně a některá i bezodpadově Jsou však oblasti, kde úspory celému kontinentu kvůli nevhodné legislativě a nevhodně nastavených ekonomických parametrech unikají – např. je z Evropy hromadně a nekontrolovaně vyvážen železný šrot a šrot z barevných kovů k přepracování do Asie Je to nezanedbatelná energetická ztráta – při výrobě 1 tuny železa ze šrotu se ušetří 60% energie oproti výrobě z rudy, u hliníku či zinku až 90% potřebné energie 19


Absence surovinové diplomacie V době globální soutěže o zdroje a v situaci neúplného nerostně surovinového potenciálu ČR je nutné se více zaměřit na vzájemně výhodnou ekonomickou spolupráci v těžebním průmyslu V aplikaci surovinové diplomacie vynikají zejména asijské země (Japonsko, Jižní Korea, Čína) Dobré jméno české/československé geologie napříč světem ČR by se měla zaměřit na země, kde má tradici vztahů a vazeb a které nejsou dosud zabrány jinými globálními hráči (např. Balkán, některá teritoria bývalého SSSR, Mongolsko, Vietnam, Laos) V ČR však dosud neexistuje systémový nástroj pro podporu českých průzkumných firem v zahraničí Aktualizace surovinové politiky takový nástroj navrhuje 20


Děkuji za pozornost Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. – [email protected] Ing. Antonín Beran – [email protected]

Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32, Praha 1 www.mpo.cz

21


Surovinová bezpečnost ČR hlavní rizika a výzvy a surovinová politika ČR

Recommend Documents