POLICIE NENÍ HOLLYWOOD Reflex, 30.04.2014, BOHUMIL PEČINKA, str. 50, Rozhovor http://www.reflex.cz
POLICEJNÍ PREZIDENT TOMÁŠ TUHÝ ČEŠI VRAŽDÍ HLAVNĚ KVŮLI LÁSCE A PENĚZŮM Nový policejní prezident TOMÁŠ TUHÝ (42) je zvláštní figurou, která se hodně odlišuje od předchůdců – vystudoval dvě civilní vysoké školy, poměrně dlouho pracoval jako kriminalista v terénu a kromě vlastnictví velké sbírky uniforem ještě stačil napsat knihu o historii policie. - Týden co týden se několik miliónů Čechů dívá na dva české kriminální seriály (Kriminálka Anděl, Případy 1. oddělení). Díváte se taky? Určitě. Navíc v Případech 1. oddělení spolupracují scenáristé přímo s policisty, kteří na těch kauzách dříve pracovali. Musím říct, že tenhle seriál docela dobře odráží naši práci. Americké krimifilmy vnímám jen jako pohádky pro dospělé. - Který z policistů-herců se vám nejvíc líbil? Velice dobře je napsaná role Ondry Vetchého jako vyšetřovatele, který má na starost procesní stránky vyšetřování. Jeho protikladem je operativec Pražák, který rád používá sílu, což také patří k profesi kriminalisty. Takže svého favorita nemám, ale celkově jsem spokojen. I když ani to není přesný obraz reality, i tady vidíme různé chyby. - Co například? Hlavně se jedná o nestandardní komunikaci s civilním prostředím, třeba s novináři. - No to je myslím velmi realistické. Myslíte? Vezměme tedy něco jiného – jak šéf útvaru vede s podřízenými diskuse o případech a zohledňuje tam svou osobu, svůj vklad nad rámec běžného řízení. - Nezávidíte seriálové policii, že si může dovolit být akční a volit různé neformální postupy? Navíc v americké realitě je přípravné řízení krátké a podstatné věci se řeší až u soudu. Určitě by pro nás všechny bylo pohodlnější pracovat v systému, kde by důkazní řízení bylo přeneseno k soudům. Policie by pak měla více času na to, být na ulicích a honit zločince. To však není otázka na policejního prezidenta. Nejde reorganizovat jen jeden subjekt trestního řízení. Na to by musela navazovat reforma práce státního zastupitelství a soudů. - V Kriminálce Anděl se v jedné z hlavních rolí objevuje Martin Stropnický. Myslíte, že lépe hraje policistu, nebo ministra obrany? Jsem si jist, že role ministra obrany není pro Martina Stropnického jen jednou z mnoha jeho hereckých rolí. Je to jeho zásadní poslání, se kterým šel do politiky.
- Myslíte, že vám popularita českých policejních seriálů pomůže změnit obraz policie? Například že se bude hlásit víc lidí do výkonu služby? Prostředí televizního policejního oddělení, které vyšetřuje vraždy, určitě může mít pro mladé kluky a holky přitažlivost. Je tam akce a většinou to dobře dopadne. Takže říkám ano, to je bezvadné. Na druhou stranu my si na nedostatek zájmu stěžovat nemůžeme. Problémem je něco jiného. Ročně nám odchází ze stavů kolem osmi set lidí. Aktuálně bychom potřebovali mít roční přírůstek 1700 lidí, ale policejní školy to nejsou schopné absorbovat. - Kolik lidí v průměru při náborech odmítnete? Z deseti uchazečů jsou přijímáni tak dva až tři. Část lidí nesplní zdravotní, část fyzické testy a dost podstatné procento ani psychotesty. Všechna tři kritéria jsou postavená na roveň. - Je náhoda, nebo trend, že na ulicích je stále více vidět ženy-policistky? Určitě je to trend. Navíc při fyzických testech zjišťujeme, že ženy mají v mnoha případech lepší výsledky než muži. - Ony mají stejné limity? Samozřejmě. Policista jako policista. Při výkonu služby nemůžeme rozlišovat, kdo je nebo není schopen jít na nějaký zákrok. - Co říkáte tomu, že velká část české společnosti se pozitivně identifikuje s Jiřím Kajínkem? Nerelativizuje to vaši práci? Rozhodně bych z případu Kajínek nevyvozoval závěr o špatné policejní práci. Policie jen shromáždila určité penzum důkazů a zbytek posuzovalo státní zastupitelství a nezávislý soud. Jiří Kajínek se stal legendou ve chvíli, když utekl z Mírova, to je fakt. Pak se kolem toho začínalo vytvářet mnoho mediálních příběhů. Sám jsem nebyl členem vyšetřovacího týmu ani jsem neviděl spis, takže se k němu nemohu vyjadřovat. Někdy se však zapomíná, že Jiří Kajínek měl problémy se zákonem opakovaně. Jeho poslední případ byl také mnohokrát přezkoumáván. - Nezdá se vám zvláštní, že exministr spravedlnosti Rychetský nechal případ Kajínek prověřit, totéž sliboval prezident republiky Zeman, a současná ministryně Válková ho dokonce navštívila ve vězení, což vyvolává dojem, že kolem něj není něco v pořádku. Připouštíte, že zde přece jen mohlo dojít k justičnímu omylu? Nebo to všechno je jenom marketing dotyčných politiků? Nemyslím si, že případ Jiřího Kajínka by mohl být totálním justičním excesem, už kvůli množství jeho prověřování v minulosti. - Dlouhá léta personálie v policii ovládala lobby, jíž se říká "hoši z dopravky", kteří nemají u veřejnosti příliš dobrou pověst. Jak je možné, že se najednou stal policejním prezidentem dlouholetý kriminalista?
Během třiadvaceti let v policii jsem skutečně prošel mnoha pozicemi. Začínal jsem na malém okrsku a v podstatě jsem se zabýval vším, a to včetně krádeží králíků. Počátkem devadesátých let mnoho lidí do policie nepřicházelo, a tak jsem začal studovat vysokou školu, dělal jsem právnickou fakultu Masarykovy univerzity, což mi dalo možnost profesně růst. Jako snad každý policista jsem chtěl být kriminalistou a vyšetřovat závažné zločiny. Po dvou letech jsem skutečně přešel ke kriminálce, kde jsem působil devět let. - Čím jste se zabýval? Hlavně násilnou trestnou činností, vraždami, ale na obvodu jsem dělal i hospodářskou trestnou činnost. Největší kauza se týkala jedné severomoravské nábytkářské firmy, kterou se pokoušela vytunelovat jedna podnikatelská skupina. Případ jsme rozpletli a většina z obžalovaných dostala víc než deset let. Na celé severní Moravě v té době bylo ročně v průměru tak dvacet vražd, přičemž převažovaly vraždy mezi příbuznými a známými. Různé národy volí různé zbraně, jimiž páchají vraždy. U Čechů je to podle statistik jako v té písničce od Kabátu – buď nože, nebo sekery. Čím je to způsobeno? Podle statistických údajů jsou skutečně vražednými nástroji často bodnosečné zbraně. Je to dostupná věc. Ne každý má zbrojní průkaz a na černém trhu není zase tak jednoduché získat střelnou zbraň. I když pachatel koupí zbraň nelegálně, je stále velká pravděpodobnost, že policie časem zjistí, z jakého prostředí pocházela. - A nejčastější motivy vražd? Aniž bych nahlížel do statistik, řekl bych, že láska a peníze. - Jaké vraždy jsou z pohledu kriminalistů nejatraktivnější? Asi vraždy loupežně motivované, protože mají jasnou zápletku, motivaci pachatele a jeho dopadení znamená jednoznačné zadostiučinění. I proto tyto trestné činy tak přitahují scenáristy různých filmů a seriálů. - Co sebevraždy? Když jsem začátkem devadesátých let začínal, během prvních dvou let jsem v oblasti od Frýdecka až po Bruntálsko byl u pětadvaceti sebevražd. Jako začínající policista jsem si vedl osobní evidenci, takže to vím přesně. Rozhodně bylo významně víc sebevražd než vražd. - Je pravda, že policisté si schovávají kousek provazu, na němž sebevrah visel? Já jsem takové trofeje nesbíral. - Co kauza Stodolovi, kdy asi devět vražd bylo mylně označeno za sebevraždy? Nemůže tento trend pokračovat i dnes?
Tento případ měl profesně velké dopady na fungování policie, protože u závažných případů byla významně zpřísněna kritéria posuzování. O povaze trestného činu však nerozhoduje jenom policista. K mrtvému nejdřív přijde lékař, který musí říct, jestli osoba zemřela přirozenou smrtí, nebo násilně. Pokud je podezření na násilnou smrt, následuje soudní pitva. - Stávalo se vám často, že vám patolog vyvrátil vaši verzi úmrtí, které jste vyšetřoval? Byl jsem mnohokrát přítomen tomu, jak lékař vyloučil smrt, o níž jsme byli přesvědčeni, že je násilná. Jednou jsme přijeli do bytu, který byl celý od krve a do toho rozházené věci. Na první pohled místo, kde došlo k souboji. Lékař a poté patolog nám ovšem dali jinou verzi. Dotyčný byl nemocný, měl cirhózu jater, takže v určité chvíli začal chrlit krev, a když nebyl schopen udržet rovnováhu, padal a nakonec zemřel. - Stalo se vám, že jste shromáždil – podle vašeho názoru – dostatek důkazů proti nějaké osobě, ale ona nebyla pravomocně odsouzena? Možná jsem měl při objasňování štěstí, ale takových případů nebylo mnoho. - Sledují policisté i po letech, jak dopadají soudy? Určitě. A do budoucna bych chtěl, aby úspěšnost policie nebyla posuzována podle toho, jestli někomu sdělí obvinění, ale pak už se o následný proces nezajímá. Úspěchem by jednoznačně mělo být až odsouzení pachatele. - Je na pravomocné odsouzení vázáno odměňování policistů? Nepracujeme s žádnými závratnými částkami, ale každé krajské ředitelství má k dispozici peníze, aby odměnilo kvalitní práci. - Tvrdil jste, že nesbíráte odstřižky provazu sebevrahů. Co vás zajímá? Dával jsem kdysi dohromady územní skupinu Mezinárodní policejní asociace. Díky těmto setkáním jsme si se slovenskými a polskými kolegy začali vyměňovat policejní čepice. Mezi moje největší trofeje patří kompletní kolekce policejních a četnických uniforem od vzniku Československé republiky. Když jsem ještě působil jako šéf Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, tak jsme ji vystavovali při různých příležitostech. V roce 2012 jsem také napsal a vydal knížku o historii policie v moravskoslezském regionu. - Vraťme se ještě k současnosti. Během několika týdnů byli v Praze brutálně zavražděni tři taxikáři. Co tomu provedení říkáte? Není podstatné, co této kauze říká policejní prezident. Důležité jsou výsledky, ke kterým dospěje pražská kriminálka. A o těch je zatím předčasné hovořit. - Nemá policie před sebou tentokrát inteligentního vraha typu Hannibal Lecter? Některé indicie naznačují, že si s vámi prostě hraje jako kočka s myší.
Už jsme o tom mluvili na počátku tohoto rozhovoru, hollywoodské thrillery a realita kriminality v naší zemi mají jen velmi málo společného. Plukovník TOMÁŠ TUHÝ (1972) vystudoval filozofickou fakultu Ostravské univerzity v Ostravě (získal titul Mgr.) a právnickou fakultu Masarykovy univerzity (získal titul Bc.). Hovoří anglicky, rusky a polsky. Je držitelem bezpečnostní prověrky na stupeň utajení "tajné". Ve služebním poměru je od roku 1991. Začínal jako řadový policista na obvodním oddělení v Albrechticích, které později také vedl. V roce 2002 se stal zástupcem ředitele Okresního ředitelství Policie ČR Jeseník, kde setrval do roku 2007, kdy se stal ředitelem Okresního ředitelství Policie ČR Bruntál. V následujících letech jeho kariéra akcelerovala, v roce 2008 byl náměstkem ředitele Správy Severomoravského kraje Policie ČR, o rok později náměstkem ředitele Krajského ředitelství policie Severomoravského kraje a v roce 2010 se stal ředitelem Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Funkci zastával do roku 2013, kdy se stal náměstkem policejního prezidenta pro vnější službu. Od 1. března 2014 byl prvním náměstkem policejního prezidenta a zároveň byl po rezignaci Petra Lessyho dočasně pověřen vedením policie. Následně se přihlásil do výběrového řízení na uvolněné místo policejního prezidenta a sedmičlenná odborná komise jednomyslně doporučila ministrovi vnitra Milanu Chovancovi jeho jmenování, což také 12. dubna 2014 ministr vnitra učinil. Zdroj: Wikipedie Foto: SERIÁLOVÉ PRVNÍ ODDĚLENÍ V AKCI "Mám ten seriál rád," říká nový policejní prezident Tomáš Tuhý. FOTO Č T – VOJ T Ě C H H U RYCH FOTO PAVEL HOFMAN Foto: PRVNÍ ODDĚLENÍ, otevřete! Foto: LOUPEŽNĚ MOTIVOVANÉ VRAŽDY JSOU PRO KRIMINALISTU NEJATRAKTIVNĚJŠÍ, PROTOŽE MAJÍ JASNOU ZÁPLETKU, MOTIVACI PACHATELE A JEHO DOPADENÍ ZNAMENÁ JEDNOZNAČNÉ ZADOSTIUČINĚNÍ. FOTO Č T – VOJ T Ě C H H U RYCH Zpracovatel: Anopress IT a.s. https://absolventi.osu.cz/ http://ff.osu.cz/
