POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV
Hrušovská, SPŠ ST Panská
VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství
uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů
energie elektronů závisí na frekvenci pro každý kov existuje mezní frekvence f0 (při nižší frekvenci se elektrony neuvolňují)
energie elektronů roste lineárně s frekvencí
Hrušovská, SPŠ ST Panská
VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV 1905 Einstein: Světlo se při interakci s hmotou projevuje jako proud částic
(světelných kvant, fotonů), které se pohybují rychlostí světla a které nemohou existovat v klidu. Při interakci s kovem předá foton svou energii vždy jednomu elektronu
pro fotony platí: 𝐸 = ℎ𝑓, 𝑝 =
𝐸 𝑐
=
ℎ𝑓 𝑐
=
ℎ 𝜆
1921 Nobelova cena
Hrušovská, SPŠ ST Panská
VYSVĚTLENÍ FOTOELEKTRICKÉHO JEVU Energie fotonů roste s frekvencí záření při frekvencích f < f0 nemá foton dost energie, aby se elektron mohl uvolnit při vyšších frekvencích se elektrony uvolňují.
vetší intenzita víc dopadajících víc energie na záření fotonů uvolnění elektronů všechny elektrony získají od fotonů stejně energie a stejné množství stejně energie jim zbude spotřebují na únik z kovu větší frekvence záření
větší energie fotonů
elektronům víc energie zbude
𝐸𝑒 = 𝐸𝑓 − 𝑊 = ℎ𝑓 − 𝑊 Hrušovská, SPŠ ST Panská
VNĚJŠÍ FOTOEFEKT – VZOREC A PŘÍKLAD Einstein napsal takto:
ℎ𝑓 = 𝑊𝑣 + 𝐸𝑘 , kde Wv je výstupní práce (pro únik z kovu) a Ek je kinetická energie elektronu po opuštění kovu Př: Mezní frekvence stříbra je 1136 THz. Urči výstupní práci pro tento kov.
Jakou energii bude mít elektron, který se ze stříbra uvolní po ozáření UV zářením 200nm? Jaké nejmenší napětí na mřížce tyto elektrony zastaví? Všechny hodnoty energií uveď také v eV.
Hrušovská, SPŠ ST Panská
VNITŘNÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV uvolňování elektronů z krystalické mřížky polovodiče, vznik vodivostních párů a zvyšování
vodivosti využití:
fotorezistor
fotodioda
fotometry a expozimetry, zařízení automatické ochrany, ovládání mechanismů a počítání výrobků,
využívá se v televizních kamerách (zejména CCD panely), v kopírkách, fotočlánky se užívají ve slunečních bateriích na palubě umělých družic a ve sluneční energetice. dalekohled pro noční vidění zpracování naměřených dat z experimentů v částicové fyzice se využívá fotonásobič
Hrušovská, SPŠ ST Panská
NÁBOJ ELEKTRONU 1910 Millikan zkoumal pohyb malých olejových kapiček ve svislém elektrostatickém poli kapičky sbírají náboj, který vzniká ionizací vzduchu rentgenovými paprsky při vypnutém el. poli kapičky kvůli odporu vzduchu klesají => můžeme určit jejich
poloměr
po zapnutí pole se projeví nasbíraný náboj kapiček a kapičky začnou stoupat => z
rozměru a rychlosti pohybu můžeme spočítat jejich náboj
překvapivé výsledky – náboj kapiček není libovolný
Hrušovská, SPŠ ST Panská
NÁBOJ ELEKTRONU
všechny hodnoty náboje jsou násobky hodnoty (1,5924±0,0014)·10-19 C
(přibližně o 1% méně než hodnota uznávaná dnes)
změření náboje elektronu vedlo k určení dalších konstant (hmotnost
elektronu, protonu,…)
přímo změřené kvantování elektrického náboje pomohlo při přijetí kvantování
v jiných oblastech
Hrušovská, SPŠ ST Panská
OBJEV ATOMOVÉHO JÁDRA 1911 Rutherford některé radioaktivní prvky vyzařují částice 𝛼, jde o kladné částice s nábojem 2e
a hmotností 4 vodíkových jader
částice použijeme k prozkoumání kladného „pudinku“ (tvoří většinu objemu a
hmotnosti atomu)
ostřeloval částicemi 𝛼 velmi tenkou zlatou fólii a registroval, jak se mění jejich
dráha po průchodu zlatem
Hrušovská, SPŠ ST Panská
OBJEV ATOMOVÉHO JÁDRA - POKUS Př: Nakresli předpokládanou další dráhu částic 𝛼 na obou obrázcích. Vlevo
vyplňuje kladná hmota celý objem atomu, vpravo je veškerá kladná hmota soustředěna do malých kousků.
Hrušovská, SPŠ ST Panská
OBJEV ATOMOVÉHO JÁDRA Na částice 𝛼 působí z obou stran přibližně stejné množství náboje => částice se vychylují málo a nebo vůbec Částice 𝛼 letící dál od kladného náboje se vychylují málo, ale ty, které se ocitnou blízko se mohou vychýlit o velký úhel, vzácně se mohou odrazit Hrušovská, SPŠ ST Panská
VÝSLEDKY POKUSU částice se vychylovaly daleko více než předpokládal „pudinkový“ model,
některé se odrážely zpět
jediné vysvětlení : veškerý náboj a téměř veškerá hmotnost atomu jsou
soustředěny v malé oblasti = jádro atomu
přesnější analýza ukázala: jádro má řádově 10-15 m (cca stotisícina atomu) kdyby měl atom průměr 100 m, tak jádro by mělo 1mm
Hrušovská, SPŠ ST Panská
PLANETÁRNÍ MODEL ATOMU hmotnost a kladný náboj v malém jádře (Slunce) okolo obíhají záporné elektrony (planety) elektrony na oběžné dráze udržuje elektrická síla Proč nemůže být model správný?
Hrušovská, SPŠ ST Panská
BOHRŮV MODEL ATOMU 1913: N. Bohr – částečně vysvětluje stabilitu atomu a spektrální čáry vodíku Elektrony i jádro jsou klasické částice. Platí tři pravidla: 1.
atom je stabilní soustava složená z kladného jádra a elektronového obalu, ve kterém elektrony obíhají okolo jádra
2.
atom se může nacházet pouze v určitých (stacionárních) stavech s danou hodnotou energie. V takovém stavu atom nevydává ani nepřijímá energii a nemění se ani rozložení elektronů v obalu
3.
při přechodu ze stavu s energií En do stavu s nižší energií Em se vyzáří foton o frekvenci, která splňuje podmínku ℎ𝑓𝑛𝑚 = 𝐸𝑛 − 𝐸𝑚 . Naopak při pohlcení fotonu o frekvenci fnm atom přejde ze stavu s energií Em do stavu s vyšší energií En. Hrušovská, SPŠ ST Panská