Pojďme změnit město, ve kterém žijeme

PL ÁN PRO LIBEREC 2014–2026

Pojďme změnit město, ve kterém žijeme

Plán pro Liberec připravil tým Změny ve složení: Kateřina Absolonová, Jaromír Baxa, Aleš Bělohradský, Jiří Boháč, Martina Burešová, Martin Cicvárek, Janna Čeček, Jiří Čeček, Petr Červa, Alena Dvořáčková, Pavel Felgr, Ladislav Haidl, Pavla Haidlová, Petr Henych, Karolína Hrbková, Pavel Hrstka, Jana Janďourková Medlíková, Zuzana Kocumová, Jan Korytář, Ladislav Kořínek, Ivan Langr, Jana Novotová Jahodová, Urban Ocilka, Marie Pavlová, Ondřej Petrovský, Josef Pilnáček, Jiří Římánek, Petr Socha, Victor Robert Šálek, Josef Šedlbauer, Zuzana Tachovská, Jiří Vytiska a desítky dalších odborníků a spolupracovníků.

Děkujeme všem, kdo se do přípravy Plánu pro Liberec zapojili.

Změna pro Liberec U Nisy 362/6 460 01 Liberec 3 e-mail: [email protected] www.zmenaproliberec.cz PLÁN PRO LIBEREC 2014–2026


Vážení Liberečané, tým Změny pro Liberec připravil plán, jak zlepšit fungování našeho města tak, aby se postupně stalo nejlepším městem pro život v České republice. Výchozí situace není lehká – rozbité chodníky a silnice, obrovský dluh, zanedbaná údržba města, nevýhodné smlouvy. Je to pozůstatek minulosti, kterou bohužel nezměníme. To, co můžeme změnit, je budoucnost. Budu proto rád, pokud se přidáte k lidem, kteří se rozhodli změnit město, ve kterém žijeme, a tento plán začali připravovat. Uvítáme Vaše připomínky, otázky, kritické podněty či přímo zapojení se do našeho týmu. Vaše účast je klíčová – jsem přesvědčen, že žádné město či obec nemohou být dobře řízeny a spravovány bez aktivního zapojeních místních obyvatel.

Liberec bude takový, jaký si ho uděláme.

Mgr. Jan Korytář kandidát na primátora města

2/3

Prosíme, zapojte se do přípravy Plánu pro Liberec i Vy, a pomozte nám změnit naše město. Jak? Pošlete nám k tomuto Plánu vaše připomínky, podněty či dotazy na: e-mail: [email protected] adresa: Změna pro Liberec, U Nisy 362/6, 460 01 Liberec 3 Pošlete Plán pro Liberec i svým známým či přátelům, aby se s ním mohli seznámit. Přispějte na naši předvolební kampaň, transparentní účet č. 2800544742/2010. Zapojte se do kampaně jako dobrovolník. info na www.zmenaproliberec.cz e-mail: [email protected]

Další info na bezplatné lince Změny pro Liberec

800 460 460

PLÁN PRO LIBEREC 2014–2026


Vize pro Liberec – v jakém městě chceme žít? Dobrá vize je základ všech úspěšných dlouhodobých projektů. Takovouto vizi potřebuje i naše město.

Jak vidíme Liberec budoucnosti? • jako oddlužené a prosperující město, energeticky co nejvíce soběstačné, nabízející pracovní, sociální, ekologické i rekreační podmínky pro kvalitní život pro všechny generace • jako město, kde se občané mohou spolehnout na vedení města • jako lídra širšího regionu, s odpovědností za tento region • jako páté největší české město, ale první v kvalitě života • jako město, které vyhrálo boj s korupční chobotnicí a je vzorem a majákem pro další • jako město připravené na možné klimatické změny a ekonomické krize • jako první české město, které získá titul Zelené město Evropy

Liberec vidíme jako město, kde se bude dobře žít všem jeho obyvatelům.

4/5

Obsah 1. Řízení a správa města

7

7. Veřejná zeleň

1a. Reorganizace magistrátu 1b. Zapojování veřejnosti 1c. Samospráva čtvrtí 1d. Hlavní architekt 1e. Strategické řízení a plánování 1f. Bezpečnost ve městě 1g. Práce komisí a výborů města 1h. Efektivní řízení města 1i. Příspěvkové organizace

8 9 10 11 12 13 14 15 16

7a. Územní studie zeleně 7b. Centrální park a veřejná zeleň 7c. Zahrádkářské osady a komunitní zahrady 7d. Přírodní zahrady 7e. Městské lesy 7f. Aleje 7g. Terasy pod Antonínem a okolí Papírového náměstí

2. Ekonomika a majetek města 2a. Dluhy a úroky 2b. Rozpočet města 2c. Investiční plán města 2d. Transparentnost hospodaření 2e. Daně a poplatky 2f. Nevýhodné smlouvy 2g. Správa majetku 2h. Privatizace a nákupy

3. Územní plánování a urbanismus 3a. Územní plán 3b. Veřejný prostor a architektonické soutěže 3c. Liberecká náměstí 3d. Živé ulice 3e. Vnitrobloky pro život 3f. Městské tržnice

4. Městské společnosti

17 18 19 20 21 22 23 24 25

27 28 29 30 31 32 33

35

4a. Profesionální řízení městských obchodních společností 36 4b. Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce 37 4c. Technické služby města Liberce 38 4d. Teplárna Liberec a drahé teplo 39 4e. Liberecká informační společnost a ELSET 40 4f. Krajská nemocnice a její rozvoj 41

5. Sociální oblast a zdravotnictví 5a. Komunitní plán sociálních služeb (KPSS) 5b. Zdravotní politika města 5c. Sociální bydlení – z ulice na ubytovnu a do bytu 5d. Sociální bydlení – péče o seniory 5e. Péče o občany s tělesným postižením 5f. Sociálně vyloučené lokality 5g. Sociálně slabé nebo vyloučené rodiny s dětmi 5h. Město bez bariér 5i. Domov pro matky s dětmi 5j. Podpora zaměstnanosti a rovné šance 5k. Potravinová banka

6. Vzdělávání, školky a školy 6a. Budoucnost libereckého školství 6b. Tělocvičny, školní a veřejná hřiště 6c. Bazény u základních škol 6d. Cesta ke kvalitnímu stravování 6e. Bezpečné cesty do škol PLÁN PRO LIBEREC 2014–2026 6f. Školní obědy pro všechny děti 6g. Mimoškolní aktivity dětí a mládeže

43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54

55 56 57 58 59 60 61 62


8. Doprava 8a. Systém městské dopravy a parkování 8b. MHD, tramvaje a busy, obnova vozového parku 8c. Stav silnic a křižovatek 8d. Pěší doprava – chodníky, cesty a stezky 8e. Cyklodoprava a elektrokola 8f. Letiště Liberec

63 64 65 66 67 68 69 70

71 72 73 74 75 76 77

9. Životní prostředí

79

9a. Přehrada a lesopark 9b. Nisa a liberecké potoky 9c. Hospodaření s odpady 9d. Příroda ve městě a v okolí 9e. Čistota ovzduší

80 81 82 83 84

10. Volný čas, kultura, sport, historie 10a. Rozvoj cestovního ruchu 10b. Podpora sportu 10c. Divadlo F. X. Šaldy 10d. Zoologická zahrada Liberec 10e. Městská galerie a jazzový klub 10f. Kino Varšava 10g. Lesní koupaliště 10h. Liberecké singltreky a další „treky“ 10i. Textilní (a průmyslové) muzeum 10j. Projekt „dvě tváře“

85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95

11. Rozvoj města, partneři ke spolupráci 97 11a. Podpora podnikání 11b. Malé granty 11c. Spolupráce s Technickou univerzitou 11d. Podpora neziskových organizací (NNO) 11e. Česko-německé projekty 11f. Spolupráce s partnerskými městy 11g. Osobnosti města

12. Protikorupční aktivity a kauzy 12a. Liberecká chobotnice 12b. Veřejné zakázky 12c. Protikorupční oddělení města 12d. Liberecká spalovna a hokejová aréna 12e. Koncesní smlouva na provoz arény 12f. Severočeská vodárenská a drahá voda

98 99 100 101 102 103 104

105 106 107 108 109 110 111

1. Řízení a správa města „Schody se zametají shora.“ I proto náš plán začíná oblastí řízení města, za které jsou odpovědni zejména rada města a primátor. Víme, že můžeme počítat s loajalitou a pozitivním přístupem většiny úředníků a pracovníků městských společností, také ale víme, že s některými lidmi se budeme muset rozloučit. Jinak naše město nezměníme.

Co chceme změnit a udělat? 1. Připravit reorganizaci magistrátu, která zefektivní jeho činnost a umožní vyhlásit výběrová řízení na vybrané pozice vedoucích úředníků. 2. Zapojit do rozhodování o městě více samotné občany, například do rozhodování o změnách územního plánu, o rozpočtu města, o nových investicích apod. 3. Decentralizovat správu města na úroveň jednotlivých čtvrtí. 4. Namísto nefunkční Rady architektů chceme skutečného hlavního architekta města, který bude vybaven příslušnými pravomocemi. 5. Jednodušší struktura magistrátu, komisí a výborů by měla přispět k efektivnějšímu řízení města s tím, že vedení města se musí věnovat zejména strategickým záležitostem. 6. Pro obsazování všech placených pozic, včetně městských organizací, musí být nastavena jasná pravidla. 7. Dobré řízení města se neobejde bez dobře připravené vize a strategického plánu. 8. Zavedeme víceleté financování příspěvkových organizací, budeme ovšem kontrolovat jejich hospodárné, efektivní a účelné nakládání s prostředky.

Jak to chceme udělat, najdete v podrobných plánech jednotlivých změn. 6/7

1a. Reorganizace magistrátu Starého psa novým kouskům nenaučíš…

Současná situace a hlavní problémy • Některé vedoucí pozice odborů a oddělení jsou obsazeny lidmi, kteří jsou příliš spojeni s tím, jak byl Liberec v minulých letech řízen a postupně zadlužen. • Na některých místech nemá magistrát dostatečně schopné a výkonné úředníky. • Město s dvoumiliardovým rozpočtem je firmou, kterou nemohou na úrovni politiků a hlavních úředníků spravovat amatéři. • Některá oddělení jsou personálně poddimenzovaná.

• Špatně rozdělené kompetence a složité rozhodování vedou k neefektivnímu fungování města. • Někteří úředníci jsou přetížení a demotivovaní. • Magistrát neumí pružně reagovat na dlouhé čekací doby během vyřizování některých agend. • Fungování stavebního úřadu je dlouhodobě terčem oprávněné kritiky občanů. • Veřejnost je do rozhodování zapojována nedostatečně. • Na městě nejsou uplatňována skutečně efektivní a účinná opatření k boji se systémovou korupcí.

Jak to chceme změnit? 1. Připravíme reorganizaci magistrátu města, která zefektivní jeho činnost a umožní vyhlásit výběrová řízení na vybrané pozice vedoucích úředníků. 2. Personálně posílíme některá oddělení, která mohou zlepšit finanční situaci města Liberce – jde především o oddělení veřejných zakázek, oddělení pro získávání dotací, oddělení kontroly a protikorupční oddělení.



3. Zřídíme nové oddělení pro zapojování veřejnosti do rozhodování a samosprávu. 4. Nastavíme systém zpětné a veřejné kontroly vyřizování podnětů a stížností občanů. 5. Vytvoříme oddělení analýz a informací, které bude získávat a analyzovat data z Liberce a jiných měst a připravovat podklady pro efektivní rozhodování města.

1b. Zapojování veřejnosti Politici město nevlastní, ale mají ho spravovat pro občany. A zároveň spolu s nimi…

Současná situace a hlavní problémy • Město neumí efektivně komunikovat s občany a mnozí politici o to ani nemají zájem. • Velká část občanů je směrem k vedení města skeptická a frustrovaná. • Webové stránky města, www.liberec.cz, nejsou interaktivní, chybí zde jakákoli diskuse. • Jediné referendum, které se ve městě zatím uskutečnilo, čelilo obstrukcím ze strany vedení města.

• Město nemá vybudované struktury, mechanismy ani kapacity na větší a efektivní zapojování veřejnosti do spolurozhodování. • Ke klíčovým rozhodnutím, například o investicích či dotacích, nemá veřejnost prakticky možnost se vyjádřit a spolupodílet se na jejich vytváření.

Jak to chceme změnit? 1. Dlouhodobě prosazujeme zapojování veřejnosti do rozhodování, jde o jednu z našich klíčových priorit. 2. Zasadíme se, aby si primátor a náměstci vyhradili vždy jeden večer v týdnu na setkání s občany v jednotlivých čtvrtích či lokalitách. 3. Budeme i nadále aktivně podporovat vznik osadních výborů ve většině čtvrtí, aby vedení města získalo partnery pro dlouhodobou spolupráci a komunikaci v jednotlivých částech Liberce. 4. Pro zásadní rozhodnutí využijeme institutu referenda, aby občané mohli rozhodovat častěji než jednou za 4 roky při volbách.

5. Využijeme anket a průzkumů veřejného mínění jako podkladů pro rozhodování města například o investování volných prostředků. 6. Zprostředkujeme na webu města diskusní fórum, a to jak obecné, tak k jednotlivým veřejným zakázkám, investicím, materiálům projednávaným na zastupitelstvu aj. 7. Zavedeme bezplatnou linku 800 460 460, na kterou budou moci občané nahlásit jakýkoli problém. Přehled podnětů i stav jejich vyřízení bude pro kontrolu zveřejněn na webu města.

8/9

1c. Samospráva čtvrtí Stotisícové město není možné řídit z jednoho místa. Proto chceme do řízení více zapojit samosprávu v jednotlivých čtvrtích a zajistíme dobré podmínky pro její fungování.

Současná situace a hlavní problémy • Z 35 libereckých čtvrtí má pouze jedna plnohodnotnou samosprávu (Vratislavice nad Nisou) a 6 dalších má ustavené osadní výbory. Zbylých 28 čtvrtí je tak bez místní samosprávy. • Spolupráce vedení města s osadními výbory je většinou formální, komunikace neprobíhá efektivně, takže ve čtvrtích jsou často plánovány aktivity či investice, které občané nepotřebují, a naopak se nerealizují ty, o které mají lidé skutečný zájem. • Vedení města se o život a potřeby občanů ve čtvrtích aktivně nezajímá, chybí mu partnerský přístup.

• V některých čtvrtích zcela chybí zázemí či prostory pro spolkovou činnost, setkávání místních občanů aj. • Údržba veřejných prostor nefunguje dostatečně a efektivně, a to včetně veřejné zeleně; nejsou při ní využívány kapacity místních lidí a firem. • Sami občané čtvrtí nejsou dostatečně nebo vůbec informování o tom, co se jich samotných a jejich okolí dotýká – o prodejích pozemků, změnách územního plánu aj.

Jak to chceme změnit? 1. Podpoříme vznik osadních výborů ve všech libereckých čtvrtích. 2. Prostřednictvím ročních dotací na rozvoj jim vytvoříme zázemí pro efektivní fungování, pro pravidelná setkávání a zejména pro konkrétní projekty v dané čtvrti.



3. Na radnici zřídíme post koordinátora osadních výborů, který bude zprostředkovávat řešení problémů a podnětů. 4. Přehodnotíme nově vznikající územní plán tak, aby více vycházel vstříc obyvatelům jednotlivých čtvrtí. 5. Zajistíme instalaci veřejných vývěsek v každé čtvrti, sloužících jak potřebám města, tak místních občanů.

1d. Hlavní architekt Města, která mají hlavního architekta s dostatečnými pravomocemi a s podporou politiků, obvykle vypadají mnohem lépe než ta, která ho nemají. Liberec jej nemá, takže radnice pak jen těžko může být sebevědomým partnerem developerů, stavebních firem, různých institucí i občanských iniciativ.

Současná situace a hlavní problémy • O rozvoji města nerozhoduje samo město, ale spíše jednotliví investoři či developeři. • Město nemá společně sdílenou dlouhodobou vizi, kam se chce dále rozvíjet. • Současná rada architektů není zcela funkční, je více méně alibistickým orgánem. • Na příkladech, jako jsou Soukenné náměstí, obchodní centrum Plaza či stav města za Papírovým náměstím, je vidět, že Liberci chybí koncepční přístup pro plánování a rozvoj.

• Město se nerozvíjí plánovitě, při nové výstavbě jsou někdy sledována jen parciální hlediska a ne zájem celku. • Samotní občané nehodnotí město, zejména jeho veřejný prostor, jako dobré místo pro každodenní život. • Náměstí, ulice či parky a jiné veřejné plochy jsou často ve stavu, kdy nemohou dobře plnit své hlavní funkce.

Jak to chceme změnit? 1. Zřídíme Útvar hlavního architekta (HA), v jehož čele bude stát hlavní architekt. HA bude podřízen přímo primátorovi, bude stát mimo stavební úřad i mimo odbor územního plánování. 2. HA bude jedním z prvních orgánů, který bude posuzovat plánované investice města do urbanistického rozvoje, bude u jejich vzniku a jeho stanovisko bude provázet zásadní strategická rozhodnutí, jako je např. budoucnost letiště či prostoru po bývalé Textilaně. HA bude zplnomocněn vydávat stanoviska města ke stavbám na jeho území jako účastník řízení ve smyslu stavebního zákona.

3. HA bude u významných rozvojových projektů města organizovat architektonické soutěže. 4. HA bude garantovat a organizovat zapojování veřejnosti při přípravě významnějších staveb a při plánování rozvoje území města. 5. HA bude pracovat na zadání územního plánu a jeho aktualizací, spolupracovat při aktualizaci strategického plánu a na dalších rozvojových dokumentech města (IPRÚ aj.).

10 / 11

ANALÝZA

POPIS / VYHODNOCENÍ

Zpětná vazba, reakce na změny

PLÁNOVÁNÍ STRATEGIE

ŘÍZENÍ

IDENTIFIKACE

ŘÍZENÍ

1e. Strategické řízení a plánování Pokud budou dnešní politická rozhodnutí ovlivňovat i příští generace našich dětí a vnuků, musejí být pečlivě naplánována z pohledu možných alternativ a posouzena z hlediska všech relevantních dopadů, reálných veřejných potřeb a spravedlnosti. To se neobejde bez tvorby dlouhodobých koncepcí a strategií, k jejichž přípravě chceme povolat skutečné experty z akademické, podnikatelské i neziskové sféry.

Současná situace a hlavní problémy • Existuje tzv. zacyklenost rozhodování volebním obdobím, která upřednostňuje rychlá krátkodobá rozhodnutí na úkor střednědobých a dlouhodobých koncepcí a strategií. • Okamžité osobní nebo skupinové zájmy obvykle vítězí nad dlouhodobými zájmy veřejnými. • Dosud platný strategický plán města není v reálu naplňován, nejsou rozpracovány jednotlivé koncepce. • Zásadní rozhodnutí, ovlivňující budoucí generace,

se schvalují bez posouzení relevantních alternativ a při tvorbě politik a opatření se nezvažují jejich komplexní dopady s ohledem na rozpočtovou, sociální i environmentální udržitelnost. • Politické vedení města dlouhodobě dostatečně nezohledňuje názory a doporučení expertů. • Veřejnost se prakticky nepodílí na rozhodování a diskusi nad koncepcemi a strategiemi města např. V rámci místní agendy 21 či osadních výborů.

Jak to chceme změnit? 1. Zřídíme Radu pro udržitelný rozvoj (RUR), alternativně městskou organizaci, která bude poradním orgánem rady města. Kromě expertů z akademické sféry a neziskového a podnikatelského sektoru v ní zasednou i vybraní vedoucí úředníci, kteří budou schválená doporučení RUR aktivně přenášet do práce svých odborů. 2. Pověříme RUR zpracováním dlouhodobých strategií a koncepcí města. Prioritou jsou sociální oblast (bydlení a sociální bydlení, nezaměstnanost, sociální vyloučení), vzdělávání (předškolní a školní vzdělávání s ohledem na demografický vývoj), environmentální oblast (zelené město a veřejný prostor), finanční udržitelnost města (udržitelnost rozpočtování, dluhová služba, veřejné služby, příspěvkové organizace), energetika (teplárenství, alternativní zdroje, voda) a doprava (komunikace, obslužnost, parkování). 3. Schválené koncepce budou určujícím rámcem pro návrhy našich projektů a politik, které jsou zároveň propojeny s rozpočtováním investic. PLÁN PRO LIBEREC 2014–2026


4. K zásadním projektům, které ovlivňují budoucí generace Liberečanů, vždy připravíme reálné alternativy s potenciálními dopady do rozpočtové, sociální a environmentální oblasti. Alternativy posoudí odpovídající komise rady, závěrečné doporučení pro radu města patří RUR. 5. Zavedeme principy etického a participativního vládnutí – politická rozhodnutí musejí být spravedlivá a ctít veřejný zájem. Projekty/ investice s významným vlivem na chod konkrétní městské čtvrtě/ skupiny čtvrtí předložíme k posouzení příslušným osadním výborům. 6. Přivedeme do rozhodování města i běžné občany v rámci pracovních skupin Místní agendy 21, tj. plánování s veřejností. 7. Iniciujeme jednání s TUL o zřízení nezávislého fóra studentů, které dostane prostor generovat nové a svěží ideje a nápady související s budoucností města.

1f. Bezpečnost ve městě Bezpečné prostředí ve městě vzniká respektováním a vymáháním pravidel, účinnou prevencí a odstraňováním sociálních příčin kriminality.

Současná situace a hlavní problémy • Majetková kriminalita, zvláště pak krádeže automobilů, patří v Liberci k nejvyšším v České republice. Obdobné je to i u násilné trestné činnosti. Lokality, kde dochází ke zvýšenému počtu kriminálních činů, jsou přitom známy. • Městská policie Liberec nemá vzhledem k šíři svého zaměření dostatečné kapacity personální ani finanční.

• s kriminalitou souvisí i rozmach hazardu a herního průmyslu – v Liberci je aktuálně kolem stovky heren. Jejich snadná dostupnost přitom zvyšuje počty těch, kteří dostávají sebe i své rodiny do těžké finanční situace, což pak mnohdy řeší majetkovou trestnou činností. Blízkou souvislost mezi hazardem, hernami a narůstající kriminalitou například dokládá i program prevence kriminality v Liberci.

Jak to chceme změnit? 1. Městská policie Liberec bude vyžadovat dodržování pravidel od každého a v každém místě, a to dle principu nulové tolerance. 2. Zvýšíme počty strážníků v přímém výkonu služby v terénu (okrskáři) a podpoříme jejich spolupráci s existujícími i vznikajícími osadními výbory či spolky v jednotlivých městských čtvrtích. 3. Podpoříme existenci tzv. dobrovolnických programů, které mohou nahradit některé činnosti městské policie a uvolnit její kapacity (přechody u škol, prevence a šíření osvěty aj.).

4. Využijeme pracovníků veřejně prospěšných prací k zušlechťování sešlých lokalit (zanedbaná, špinavá, rozbitá zákoutí) a k odstraňování vandalství (graffiti vs. výsadba nové zeleně aj.). 5. Omezíme činnost herního průmyslu v Liberci na maximálně 3 místa, kde lze hazard provozovat, nejlépe pak ve vytipovaných městských objektech. 6. Podpoříme preventivní programy pro nejvíce ohrožené skupiny obyvatel, jako jsou děti či senioři.

12 / 13

1g. Práce komisí a výborů města Komise a výbory budou sloužit jako poskytovatelé odborného servisu pro rozhodování zastupitelů, a nikoliv jako odkladiště politiků.

Současná situace a hlavní problémy • Existuje vysoký počet komisí (11×) a výborů (4×), které však často nepracují efektivně a produktivně, rada města je více méně ani neúkoluje (komise). • Doporučení komisí a výborů často nemají vliv na rozhodování zastupitelstva města, na jehož zasedáních nebývá prostor na odbornější diskuzi k projednávané věci a zároveň je již prakticky nemožné nějaký bod měnit přímo na něm. • V zastoupení převažují politické nominace členů, které nejdou ruku v ruce s odbornou kvalifikací a požadavkem zapojení veřejnosti.

• Odměňování za práci v orgánech se převážně odvíjí od účasti/ neúčasti na jednání a nesleduje výkonnostní kritéria. • Docházka řady zvolených členů komisí a výborů je velmi slabá a dosavadní princip politických nominací často blokuje možné personální změny. • Výstupy komisí a výborů nejsou veřejně dostupné, a tedy kontrolovatelné veřejností. • Radou, resp. Zastupitelstvem jsou výstupy komisí a výborů často zcela opomíjeny či bagatelizovány, nebo na ně tyto volené orgány nereagují dostatečně pružně.

Jak to chceme změnit? 1. Zvolíme pružnou a efektivní skladbu komisí a výborů, které pokryjí základní politiky v samostatné působnosti města. 2. Chceme, aby pokud možno všechny materiály pro zastupitelstvo města procházely přes tyto komise a výbory, což přispěje k odbornému posuzování podkladů a k systematické kontrole a hodnocení toho, co jde z rady města do zastupitelstva. 3. Změníme způsob obsazování komisí a výborů – kromě politické nominace zohledníme i odborná kritéria (vystudovaný obor, praxe v oboru, dlouhodobý zájem aj.). Nominace budou přijímány nejen od politických subjektů (pro výbory), ale i od osadních výborů, neziskových organizací a občanských iniciativ, akademické sféry, podnikatelských subjektů i jednotlivých fyzických osob (pro komise). 4. Posílíme pozici předsedy komise/ výboru, aby mohl při odměňování členů zohlednit i odvedenou PLÁN PRO LIBEREC 2014–2026


práci (nejen účast/ neúčast) a mohl radě, resp. zastupitelstvu navrhnout odvolání člena, jehož účast na jednáních poklesne pod 75 %. 5. Změníme odměňování komisí, aby dobrá práce členů mohla být dobře ohodnocena. 6. Více propojíme práci a výstupy (závěry a náměty) komisí a výborů s jednotlivými odbory magistrátu a radou, resp. zastupitelstvem tak, aby rada úkolovala činnost komisí a aby výstupům poradních a kontrolních orgánů byl přikládán význam při tvorbě politik nebo v návrzích opatření. 7. Zajistíme, aby veškeré výstupy komisí a výborů (plán práce, účast, zápisy, doporučení aj.) byly vždy písemné a veřejné, tedy kontrolovatelné veřejností. 8. Připravíme postup pro zřízení ad hoc poradního orgánu, složeného z nominovaných odborníků a expertů magistrátu, a to pro přípravu zásadní investice nebo strategického záměru s dlouhodobým dopadem (např. letiště).

1h. Efektivní řízení města Řízení města musí být efektivní, tedy s pracovitými lidmi s jasnou vizí v politickém vedení, s dostatečným počtem erudovaných odborníků na klíčových samosprávných odborech a s pravidelným vyhodnocováním strategického plánu a investic.

Současná situace a hlavní problémy • V minulosti se Liberec potácel mezi dvěma problémy – řídili ho všehoschopní politici v kombinaci či s podporou těch méně schopných. • Město má strategický plán, ale příliš se jím neřídí. • Město nevyhodnocuje efektivitu vynaložených investic. • Město nemá stanoveny dlouhodobé cíle a indikátory pro sledování jejich naplňování.

• U investic je často opomíjen fakt, že každá investice má i provozní náklady a že je potřeba myslet i na opravy. • Šetření na lidech a poddimenzovanost některých odborů je již neefektivní – jednalo se o úspory za každou cenu, takže rozvoj města je nyní v některých směrech zaškrcen.

Jak to chceme změnit? 1. Na funkce primátora a náměstků máme připraveny schopné a pracovité osobnosti. 2. Do klíčových pozic na odborech a odděleních připravíme nová výběrová řízení. 3. Strategický plán musí být propojen s ročními plány práce a ročním rozpočtem. 4. U každé větší investice musí být vyhodnocena její návratnost či očekávaný efekt. 5. Podpoříme vznik seznamu indikátorů kvality života i celkového stavu města, který bude spravovat nezávislá instituce a který bude každoročně na základě objektivních kritérii hodnotit práci politiků i stav města jako celku.

6. V klíčových funkcích musí být schopní lidé, kteří průběžně vykazují výsledky své práce a jsou podle nich hodnoceni. 7. Pro všechny zaměstnance magistrátu a organizací města musí platit motivační odměňovací systém. 8. Posílíme odbory veřejných zakázek, kontroly, právní, investiční oddělení či oddělení získávání dotací, aby město mělo větší kontrolu nad svými penězi a také mělo větší kapacitu na získávání dotačních prostředků.

14 / 15

1i. Příspěvkové organizace Právě příspěvkové organizace v posledních letech nejvíce doplácely na špatnou finanční situaci města. Poskytneme jim základní jistotu a nalezneme možnosti jejich dalšího rozvoje.

Současná situace a hlavní problémy • Příspěvky jsou poskytovány vždy jen na jeden rok a spíše zvykově, chybí jejich dlouhodobější výhled - tato nejistota znemožňuje plánování činnosti a zvyšování kvality nabízených služeb. • Finanční příspěvky města na činnost příspěvkových organizací (PO) dlouhodobě klesají, přitom objem služeb a aktivit, které organizace zajišťují, zůstává stejný nebo roste. • Chybí větší spolupráce s krajem a kofinancování regionální a nadregionální funkce některých PO.

• Dlouhodobý nedostatek investic vede k rostoucímu vnitřnímu dluhu PO a postupnému zhoršování podmínek pro činnost. • Chybí motivace k víceletému racionálnímu hospodaření, PO stále na konci roku raději utrácejí své zisky. • Mezi PO města a kraje chybí (nebo je nedostatečná) spolupráce, např. V marketingu či cestovním ruchu. • Nevyužívá se potenciál společných nákupů.

Jak to chceme změnit? 1. Zavedeme víceleté financování příspěvkových organizací, které jim umožní dlouhodobé plánování. 2. Přehodnotíme výši poskytovaných příspěvků jednotlivým PO. Příspěvek budeme nadále stanovovat s ohledem na inflaci, změny DPH, ceny energií a oprávněné požadavky na růst platů (to vše s ohledem na vývoj příjmů města). 3. Obnovíme diskusi s krajem o společném financování příspěvkových organizací s regionální a nadregionální funkcí. 4. Provedeme analýzu činností PO a objemu jimi poskytovaných veřejných služeb, posoudíme jejich nezbytnost, účelnost a efektivitu. Na základě analýzy postupně zavedeme cílové rozpočtování PO, které stanoví jednotlivé cíle, aktivity, projekty a služby rozdělené podle priorit v návaznosti na rozpočet města.



5. Zlepšíme řízení PO zavedením pravidel pro obsazování a odvolávání ředitelů organizací, ekonomického řízení, monitoringu ekonomických ukazatelů a ročního hodnocení činnosti organizací po vzoru Libereckého kraje. 6. Připravíme investiční plán - investice budeme prioritně vybírat podle jejich efektivity, účelnosti a hospodárnosti a provážeme je s pravidly pro odpisy z majetku. 7. Stanovíme pravidla na nakládání s přebytky hospodaření tak, abychom motivovali PO k jejich vytváření, a to především vazbou na finanční odměny vedení organizací a zaměstnanců. 8. Zavedeme společné nákupy energií, kancelářských potřeb, telekomunikačních služeb.

2. Ekonomika a majetek města Liberec měl a stále ještě má finanční problémy. Tak velké, že se město v roce 2013 ocitlo na hraně bankrotu, který se podařilo odvrátit jen díky krátkodobým úvěrům a nečekaně vyšším daňovým příjmům. Tíží nás splátky minulých dluhů a desítky milionů platíme zbytečně kvůli starým nevýhodným smlouvám. Městu stále hrozí vratky dotací a pokut, které souvisejí především s mistrovstvím světa v lyžování 2009. Cesty k nápravě a k lepšímu fungování města mj. spočívají v zefektivnění chodu radnice i hospodaření s majetkem, v přehodnocení nevýhodných smluv i za cenu rizika soudních sporů a v poctivém plánování investic.

Co chceme změnit a udělat? 1. Pomocí přebytkových rozpočtů město postupně zbavit závislosti na bankách a zlepšit jeho finanční zdraví. 2. Příjmy a výdaje lépe plánovat prostřednictvím víceletého rozpočtového výhledu. Ten poskytne větší jistotu i městským organizacím. 3. Prověřit staré smlouvy (města i městských společností) a vyvinout veškerou možnou aktivitu k jejich změně nebo k vypovězení těch nevýhodných. 4. S vládou ČR a poslanci za Liberecký kraj vést jednání o změně rozpočtového určení daní k posílení příjmů města. 5. Připravit podrobný investiční plán, jeho priority projednat s veřejností, nezávislými experty, odborníky z magistrátu i s politiky. 6. Zlepšit hospodaření s majetkem města a sjednotit pravidla nakládání s ním. 7. Zvýšit transparentnost města i městských společností. Neutajovat informace o hospodaření ani smlouvy.

Jak to chceme udělat, najdete v podrobných plánech jednotlivých změn. 16 / 17

2a. Dluhy a úroky Více než 20 000 korun dluží v současné době každý občan Liberce včetně kojenců kvůli nezodpovědným politikům především z období vlád ODS. Ani současné vedení města ale nehospodaří příliš zodpovědně: dluhy sice platí, ale za cenu vytváření nových.

Současná situace a hlavní problémy • Město tíží 2 miliardy dluhů, na splátky vydává a bude vydávat zhruba 170 miliónů ročně, z toho jen úroky představují zhruba sto milionů. • Dluh omezuje rozvoj města a má přímý dopad na kvalitu služeb, které město poskytuje svým občanům. • Nedostatek peněz je nákladný. Úroky pro Liberec jsou až o 3 % vyšší než pro města, která hospodaří dobře.

• Finanční problémy a dluh města už není možné řešit prodejem majetku, protože jej už mnoho nezbývá. Cestou není ani prodej společností ve vlastnictví města: ze zkušenosti víme, že důsledkem privatizace nakonec bývají dražší služby pro město a jeho obyvatele.

Jak to chceme změnit? 1. Do roku 2018 dosáhneme zlepšení finanční situace města. Město by mělo mít peníze na účtech a nemuselo tolik využívat kontokorentů. Naším cílem je proto uspořit 100 miliónů korun za 4 roky, aby se finanční situace města stabilizovala, i když jsme si vědomi, že městu hrozí další pokuty či vracení dotací. 2. Lepší likvidita města povede k úsporám – 5 miliónů ročně na úrocích na kontokorentech, a k nižším úrokovým sazbám na provozní financování. 3. Při udržení námi nastaveného trendu je reálné, že se Liberci podaří v roce 2025 refinancovat dluhopisy



za podstatně výhodnějších podmínek, než jaké máme dnes. Výsledkem budou zdravější městské finance, snadnější splácení dluhů a díky tomu i více peněz na zajištění kvalitních služeb pro občany města. 4. Společně se zákonodárci, zvolenými ve městě Liberci, a jejich stranickými kolegy ve vládě budeme usilovat o změnu rozpočtového určení daní tak, aby byla posílena příjmová stránka města o 100–200 miliónů korun ročně.

2b. Rozpočet města Stabilní rozpočet, nezávislý na prodeji majetku a výnosech z hazardu.

Současná situace a hlavní problémy • Chronicky deficitní rozpočty přivedly město do situace, kdy mu chybí hotové peníze a jeho hospodaření je závislé na krátkodobých úvěrech a kontokorentech. • Město se v rozpočtu opakovaně spoléhá na problematické příjmy: za ODS si pomáhalo prodejem majetku, často navíc pod cenou, za současného vedení spoléhá na příjmy z hazardu.

• Město nepříliš dobře plánuje budoucí hospodaření. • Rozpočtové výhledy nejsou při přípravě rozpočtu zohledňovány, jsou málo podrobné a neukazují, kolik peněz bude město dávat např. divadlům, na veřejnou dopravu nebo na údržbu komunikací či školy v dalších letech. Tím je pro tyto organizace nesnadné dlouhodoběji plánovat a rozvíjet se.

Jak to chceme změnit? 1. Budeme usilovat o přebytkové rozpočty, které jsou jedinou cestou, jak se zbavit chronického nedostatku peněz a závislosti na bankách. 2. Odmítneme rozpočet závislý na příjmech z prodejů majetku a postupně omezíme závislost na příjmech z herních automatů. 3. Budeme lépe plánovat. Připravíme rozpočtový výhled, který bude zastupitelstvo schvalovat před přípravou rozpočtu tak, aby schvalované rozpočty odpovídaly dlouhodobějšímu plánu hospodaření.

4. Rozpočtový výhled bude podrobnější: bude obsahovat odhady prostředků poskytovaných konkrétním organizacím, na hlavní smlouvy, na splátky úvěrů, a také investiční plán na další roky. 5. Rozpočtový výhled, spolu se závěrečnými účty, bude hlavním podkladem pro manažerské řízení a rozhodování o finančních otázkách města. 6. Výdaje města musí být rozdělovány přiměřeně rovnoměrně do jednotlivých čtvrtí a do jednotlivých oblastí života ve městě (sport, kultura, školství, obnova majetku). Zároveň musí výše výdajů odpovídat příjmům, aby se město dále nezadlužovalo.

18 / 19

2c. Investiční plán města Investice budeme plánovat i s veřejností. Budeme řešit jejich finanční návratnost a vyhodnocovat již realizované akce. Investice musí pokrýt i priority dlouhodobě opomíjených skupin občanů a jednotlivých městských čtvrtí.

Současná situace a hlavní problémy • O investicích je dosud rozhodováno především „nabídkovým způsobem“, takže investiční priority vybírá pouze radnice, často pod tlakem různých zájmových skupin, ale bez zapojení veřejnosti a její poptávky. • Neexistuje víceletý plán investic, občané proto nemají informace o záměrech města. • Investice, zejména ty z fondů EU, často směřovaly do projektů, které neměly podporu veřejnosti, zatímco na jiné projekty, které si občané přáli, se nedostalo. • Chybí vazba na strategický plán a vyhodnocování investic z hlediska naplňování jeho priorit.

• Nejsou využívány interaktivní on-line nástroje, jejichž prostřednictvím by mohli občané sami průběžně přinášet podněty na investiční projekty. • Veřejnost není zapojena ani při samotné přípravě konkrétního projektu. Výsledkem bývají řešení, která nejsou obyvateli kladně přijata (Sokolovské náměstí, Soukenné náměstí aj.). • V mnoha čtvrtích panuje dojem, že některé z nich jsou při rekonstrukcích a investicích preferovány, zatímco na rozvoj jiných se dlouhodobě zapomíná.

Jak to chceme změnit? 1. Sestavíme investiční plán na horizont tří až pěti let a propojíme ho s ekonomickou situací města. 2. Při tvorbě plánu zohledníme informace a náměty čtyř hlavních aktérů: občanů, expertů, odborných pracovníků magistrátu i politiků. 3. Jedním z klíčových zdrojů pro sestavení investičního plánu bude strategický plán, v němž se odráží pohled různých skupin na problémy města a na priority rozvoje. 4. Jednotlivé projekty rozdělíme do specifických oblastí podle toho, co pomáhají řešit a jak. 5. Priority budou odrážet potřebu řešit havarijní stavy a různé oblasti života ve městě rovnoměrně, nebudeme zvýhodňovat jednu skupinu vůči druhé.



6. Příprava investic zahrne posouzení alternativních řešení i finanční návratnost investic. 7. Investice pro nás neskončí předáním do užívání, ale praktickou zkušeností s užíváním. Budeme tedy hledat cesty pro získání zpětné vazby občanů na již hotovou investici. 8. Budeme sledovat, kolik město investuje v jednotlivých částech města, a odlišíme přitom investice celoměstského významu od lokálních investic. Cílem je vyvážený rozvoj města. 9. Zapojení veřejnosti do tvorby investic posílíme zavedením on-line nástrojů, podněty budou evidovány na webu města a bude k nim připojena informace, jak se s nimi pracuje.

2d. Transparentnost hospodaření Hospodaření města musí být jasné a průhledné, občané o něm musejí mít veškeré informace.

Současná situace a hlavní problémy • Chybí přehledný a srozumitelný rozklikávací rozpočet města. • Informace o hospodaření města nejsou příliš transparentní. Umožňují skrývat dluhy jejich vyváděním do městských společností nebo rozkládáním splatnosti faktur. • Informace o plnění rozpočtu jsou často kusé a neumožňují odborníkům, natož laikům poznat vývoj hospodaření města.

• Materiály pro zastupitelstvo týkající se rozpočtu, závěrečného účtu a změn rozpočtu jsou nepřehledné a nesnadno se v nich orientuje. • Důležité informace o plnění rozpočtu nebo o rozpočtovém výhledu dostávají zastupitelé nepravidelně nebo se zpožděním.

Jak to chceme změnit? 1. Zavedeme opatření pro zvýšení transparentnosti hospodaření města. 2. Rozpočet a vše, co s ním souvisí, budou přehledně a srozumitelně přístupné na webu města. 3. Připravíme intuitivní rozklikávací rozpočet, zveřejníme seznam faktur a součástí informací o rozpočtu budou i informace z městských společností. 4. Zveřejníme v přehledné formě rozpočty, rozpočtové výhledy, závěrečné účty, ratingy a výkazy města.

5. Rozpočty a další materiály pro zastupitelstvo budou obsahovat přehledné a věcně správné shrnutí, které umožní posoudit finanční zdraví města a navrhovaná opatření i bez hluboké znalosti rozpočtu. 6. Budeme aktivně spolupracovat s neziskovými organizacemi zabývajícími se zvyšováním transparentnosti veřejné správy.

20 / 21

2e. Daně a poplatky Daně a poplatky budou občané a podnikatelé platit s větším pochopením, pokud budou přesvědčeni, že pravidla pro jejich stanovení jsou spravedlivá a že se žádná jejich část nerozkrade.

Současná situace a hlavní problémy • Skokové zvýšení daně z nemovitosti v roce 2011 vedlo v některých čtvrtích k troj- nebo dokonce čtyřnásobnému růstu daně, zatímco pro velká obchodní centra a objekty v průmyslové zóně byla přitom tato daň zvýšena jen na dvojnásobek.

• Špatné hospodaření města tak nejvíce dopadlo na občany z okrajových čtvrtí města. • Některé poplatky neberou v úvahu přínosy různých aktivit pro život ve městě a jeho rozvoj.

Jak to chceme změnit? 1. V současné situaci zatím nemůžeme slíbit ani snížení daní, ani zrušení poplatků, pokusíme se je ale udělat spravedlivějšími. 2. Upravíme daň z nemovitosti tak, aby byly narovnány nespravedlnosti při jejím zvyšování v roce 2011 současně se zachováním souhrnné



výše příjmu z této daně do městského rozpočtu. Vzhledem na lhůty dané zákonem, případné změny budou moci platit nejdříve od roku 2016. 3. Detailně zmapujeme stávající poplatkovou politiku města (srovnání s podobně velkými městy) s ohledem na podporu podnikatelského sektoru a zjednodušení administrativní procedury.

Syner

Rozhodnutí zastupitelstva o výstavbě

Radnice Výlet zastupitelů do USA

HC Bílí tygři

Výběrové řízení na dodavatele Vítěz: Syner

?

Nová hala

Náklady 779 mil. hradí město, Z toho 570 mil. nesplaceno. Město doplácí ročně 14 mil. Kč na provoz + splácí úvěr.

2f. Nevýhodné smlouvy Zbavíme se nevýhodných smluv, budeme bojovat o každou korunu.

Současná situace a hlavní problémy • Liberec trápí dlouhodobé, nevýhodné a navíc obtížně vypověditelné smlouvy v klíčových oblastech (např. na odpady, provozování arény, v teplárně, v dopravním podniku, v Severočeské vodárenské společnosti aj.). • Kvůli nevýhodným smlouvám odtékají z města odhadem až stovky milionů každý rok.

• Nevymáhají se vzniklé škody. • Nejsou vedeni k odpovědnosti ti, kdo nevýhodné smlouvy uzavřeli, připravili město o majetek, nebo se jinak podepsali na současné nedobré finanční situaci města.

Jak to chceme změnit? 1. Prověříme existující smlouvy města s ohledem na jejich výhodnost. 2. Provedeme audity v městských společnostech s důrazem na odhalení nehospodárností a chování nasvědčujícímu páchání trestné činnosti. 3. U nevýhodných smluv vynaložíme veškeré možné úsilí a dostatek finančních prostředků na to,

abychom dosáhli lepších podmínek pro město a jeho občany. Ze zkušenosti víme, že audity a revize smluv přinesou úspory, které mnohonásobně převyšují náklady na jejich provedení. 4. Zavedeme kontroly a externí audity se zaměřením na hospodárnost, efektivitu a účelnost.

22 / 23

2g. Správa majetku Město už přišlo o podstatnou část svého nejatraktivnějšího majetku, který byl často rozprodán či směněn velmi nevýhodně. O to zodpovědněji přistoupíme k hospodaření s tím, co městu ještě zbývá.

Současná situace a hlavní problémy • Hospodaření s majetkem města zůstává málo transparentní a nesnadná je jak kontrola veřejností, tak zastupiteli. • Chybí veřejně přístupný přehled městského majetku s jeho využitím.

• Neexistuje efektivní ochrana zelených ploch v majetku města před jejich prodejem a změnou na zastavitelné pozemky – jejich zanesení na seznam nemovitostí vyřazených z privatizace nestačí, protože umožnění privatizace příslušného pozemku je otázkou jednoho hlasování na zastupitelstvu.

Jak to chceme změnit? 1. Provedeme soupis městského majetku a rozčleníme jej do skupin podle funkcí a důležitosti pro město. 2. Soupis majetku zveřejníme na webu města. Zdrojem dat bude již dnes pravidelně prováděná inventarizace městského majetku. 3. Seznam bude obsahovat: popis nemovitosti, adresu, parcelní číslo s odkazem na katastr nemovitostí,



využití nemovitosti, výši pronájmu (je-li pronajímána), správce budovy, informaci o věcných břemenech a zástavách, popř. informaci o nabytí a fotografii. 4. Připravíme závaznou územní studii zeleně, která znesnadní převod zeleně na zastavitelné plochy. 5. U vybraných částí majetku budeme sledovat jak náklady na provoz a údržbu, tak jeho výnosnost.

2h. Privatizace a nákupy Případný další prodej majetku i nákup majetku musí být transparentní a řádně zdůvodněný.

Současná situace a hlavní problémy • Pravidla pro prodej nemovitostí obšírně řeší způsob prodeje, neřeší ale, co prodávat a jaký majetek by si město mělo ponechat. • Materiály pro jednání zastupitelstva jsou nepřehledné a neumožňují řádně posoudit, jestli je daný prodej nebo nákup nemovitostí v pořádku. • Majetkoprávním operacím chybí důvodové zprávy, které by prodej nebo nákup nemovitosti řádně objasnily. • Majetkoprávní operace má navíc v kompetenci několik odborů magistrátu, které mnohdy k nakládání s majetkem přistupují odlišným způsobem.

• Prostředky získané z prodejů nemovitostí končí v rozpočtu, kde se rozpustí na financování běžných výdajů. Výnos z prodejů není vázán na rozšiřování městského majetku nebo na investice. • Zřejmě již nebude možné zhodnotit výhodnost prodejů majetku města v minulosti a zjistit, zda město skutečně prodávalo majetek pod cenou či nikoliv, protože v roce 2014 došlo ke skartaci velkého množství znaleckých posudků, na jejichž základě byly majetkoprávní operace připravovány.

Jak to chceme změnit? 1. Provedeme revizi interního předpisu k prodeji nemovitostí a cenové mapy. 2. Připravíme vzorové smlouvy pro prodej majetku. 3. Zpřehledníme materiály pro zastupitele k majetkoprávním operacím po vzoru Libereckého kraje – každý prodej nebo nákup majetku tak bude muset mít svou důvodovou zprávu vysvětlující motiv prodeje (nákupu) a objasnění výsledné ceny.

4. Prostředky z případného prodeje nemovitostí budeme shromažďovat ve speciálním fondu, z nějž bude možné čerpat finance jen pro další nákup majetku, eventuálně z něj řešit následky živelných pohrom a havárií. 5. Změníme pravidla archivace a přes chybějící některé dokumenty se pokusíme prověřit alespoň některé podezřelé majetkoprávní operace z minulosti.

24 / 25



3. Územní plánování a urbanismus Územní plánování je proces, který určuje, jak budou všechny plochy ve městě využívány. Ovlivňují je tři faktory, které mají být v rovnováze: lidé, životní prostředí a peníze.

Co chceme změnit a udělat? 1. Zrevidujeme rozpracovaný návrh nového územního plánu města. 2. Veřejné prostory budeme plánovat společně s občany, kteří je budou využívat. 3. Budeme prosazovat architektonické soutěže – chceme rozmanitý veřejný prostor. 4. Připravíme „Plán pro liberecká náměstí“ s cílem zajistit jejich postupnou obnovu, aby se stala místy pro život a setkávání občanů. 5. I ulice jsou místem pro život a setkávání lidí – prosazujeme koncept zklidněných obytných ulic tam, kde je to možné a vhodné. 6. Podpoříme obnovu historického centra kolem Papírového náměstí včetně tzv. „Zelených teras“. 7. Budeme aktivně podporovat místní iniciativy, které zajistí správu vnitrobloků a podobných malých veřejných ploch. 8. Najdeme ve městě odpovídající místo pro provoz další městské tržnice.

Jak to chceme udělat, najdete v podrobných plánech jednotlivých změn.

26 / 27

3a. Územní plán Územní plán nemá být hromádkou papírů. Je to především proces, kdy je neustále sledován stav území, kdy je územní plán průběžně vyhodnocován a nové podněty v území jsou řešeny stále precizněji. Přitom je třeba stále myslet na to, jaký je žádoucí směr rozvoje, a od toho zbrkle neustupovat.

Současná situace a hlavní problémy • Připravovaný územní plán (ÚP) nenavazuje na strategický plán (strategický plán je nyní dotvářen). • V připravovaném ÚP výrazně ubývá zeleně ve městě i v okolní krajině, není definována dlouhodobě nepřekročitelná hranice zastavitelného území. • Nové rozvojové plochy jsou vymezovány nekoncepčně, „salámovou“ metodou jsou v podstatě nahodile přidávány kolem dokola celého města. • Nejsou dostatečně zohledněny principy udržitelného rozvoje, který by byl propojen i se systémem veřejné dopravy. • Dopravní koncepce obsahuje rozsáhlé rozvojové projekty v podobě obchvatových komunikací

a masivního rozvoje tramvajové dopravy. Bez toho, aniž by byla vyhodnocena ekonomická reálnost výstavby, provozu a údržby. • Připravovaný územní plán stanoví příliš volný režim tzv. transformačních území (Papírové nám., Textilana, Perštýn apod.), které jsou určeny pro vybudování takřka jakéhokoliv typu záměru (vč. obchodních center), bez jakékoliv možnosti ovlivnit podobu záměru ze strany města. • Nejsou dostatečně identifikovány významné plochy veřejných prostranství a zeleně, z čehož vyplývá nedostatečná ochrana jejich režimu určeného pro veřejné užívání.

Jak to chceme změnit? 1. Nově vznikající územní plán zrevidujeme podle dlouhodobých potřeb města a jeho obyvatel. 2. Prověříme způsob vyhledávání vhodných ploch pro bydlení. Zajistíme, aby jejich rozsah odpovídal rozvojovým potřebám Liberce, aniž by významným způsobem zhoršoval životní podmínky v již existujících lokalitách. 3. Plochy pro rozvoj budeme hledat v kontextu s možností jejich napojení na veřejnou dopravu. Ve vhodných lokalitách podpoříme možnou regulovanou dostavbu. 4. Zasadíme se o to, aby byla realizována „Územní studie zeleně“.



5. Stanovíme jednoznačnou hranici mezi zastavěným územím města a zeleným pásem volné krajiny, ve kterém bude zaveden přísnější režim dlouhodobé ochrany před zástavbou. 6. Dopravní koncepci zkonfrontujeme s dlouhodobým finančním výhledem města. Zaměříme se na ekonomicky reálné záměry a podpoříme udržitelné způsoby dopravy (MHD, pěší a cyklodoprava). 7. Ve spolupráci s místními občany a komunitami identifikujeme významné veřejné prostory, pro které v územním plánu zajistíme dostatečnou ochranu jejich režimu veřejného užívání.

3b. Veřejný prostor a architektonické soutěže Veřejný prostor tvoří páteř a nervovou sít‘ města. Jeho atraktivita, otevřenost pro všechny obyvatele a jeho užitná hodnota přispívají k dalšímu rozvoji městské společnosti. Cílem je zvýšení atraktivity ulic, náměstí či parků k vytvoření prostoru pro příjemný pobyt občanů.

Současná situace a hlavní problémy • Chybí vize města, kam se město chce a bude ubírat, kvalitní veřejný prostor v podstatě neexistuje. • Veřejné prostory jsou plánovány hlavně stavebními architekty bez kvalitního zadání od města, bez většího zapojování veřejnosti a dalších odborníků z jiných oborů. • Architektonické soutěže na návrh jednotlivých částí veřejného prostoru jsou vyhlašovány jen ojediněle, tím pádem mezi architekty a projektanty nedochází k soutěžení, nepřicházejí nápady zvenčí. • Krátkodobé ekonomické zájmy jednotlivých vlastníků převládají nad dlouhodobými zájmy města jako celku.

• V centru města jsou rozsáhlá území určena k transformaci (přeměně), ale bez představy, jak má území do budoucna vypadat, neřeší se vážné problémy jako nezastavěnost proluk, vnitřní městské bariéry, vnitřní městské periférie atd. • Nová výstavba na okrajích města má problematickou urbánní, architektonickou a krajinnou kvalitu. • Nerozvíjí se potenciál vodních ploch a vodních toků ve městě ve vztahu ke kvalitnímu a zdravému městskému prostředí. • Veřejný prostor je celkově zanedbaný a špinavý (nepořádek, rozbité lavičky, chybějící nebo špinavé koše apod.).

Jak to chceme změnit? 1. Při tvorbě veřejného prostoru budeme od počátku každého záměru spolupracovat s veřejností formou komunitního plánování tak, aby vznikala místa, kam občané města budou skutečně rádi chodit. 2. Budeme aktivně organizovat architektonické soutěže a výstavy, podpoříme drobné urbanistické zásahy a krátkodobé projekty tak, aby byly využívány i dočasně opuštěné plochy a postupně byly nalézány cesty k jejich rozvoji.

3. Najdeme vhodné způsoby pro obnovu historického centra a využití volných prostorů Na Perštýně a v prostoru bývalé Textilany. 4. Zajistíme údržbu veřejného prostoru, budeme prosazovat drobné opravy mobiliáře (lavičky, koše apod.) oproti nákupu nových. Zajistíme doplnění mobiliáře v okrajových částech města. 5. Podpoříme místní organizace a spolky při využívání veřejných ploch k jejich aktivitám.

28 / 29

3c. Liberecká náměstí Architektonická a urbanistická kvalita má spojovat staré a nové. Bohaté mnohovrstevnaté urbanistické a stavební dědictví představuje jeden z podstatných faktorů pro mezinárodní respekt města i pro kvalitu života v Liberci a jeho identitu. Toto dědictví musí být citlivě udržováno, avšak nemělo by skončit jako pouhý „památkový skanzen“. Po několika nepovedeně rekonstruovaných náměstích přišel čas, abychom i v Liberci měli náměstí, které vznikne s lidmi a pro lidi, pro každodenní život.

Současná situace a hlavní problémy • Liberecká náměstí nejsou dobře udržována a mnohdy neplní svou funkci. • Náměstí působí „zabetonovaně“, není zřejmá žádná jejich koncepce a vize, jak mají jednotlivá náměstí vypadat. • Rekonstrukce náměstí jsou plánovány bez aktivnějšího zapojování veřejnosti. • Projekty na rekonstrukce jsou zadávány téměř výhradně stavebním architektům bez veřejných

architektonických soutěží – výsledné řešení prostoru není ve většině případů ohleduplné k lidem. • Jednotlivá náměstí až na výjimky nejsou místem setkávání občanů města, slouží spíše jako parkoviště. • Některá náměstí jsou zcela zdevastována. • Jedním ze špatných příkladů je Sokolovské náměstí, kde vzrůstající hustota dopravy vytlačila jakýkoli občanský a společenský život, je to jen průjezd a parkoviště aut.

Jak to chceme změnit? 1. Společně s architekty, na základě odborných i veřejných laických diskusí s místními občany vytvoříme plány pro jednotlivá liberecká náměstí, aby každé z nich mělo své téma, a tyto plány budeme postupně naplňovat. 2. Zajistíme, aby bylo projektování veřejných prostorů zadáváno pomocí architektonických soutěží – zajistí se tím rozmanitost ploch a transparentnost v zadávání zakázek. 3. Zapojíme veřejnost do plánovaných oprav jednotlivých náměstí pomocí komunitního plánování, aby plochy sloužily hlavně místním občanům. 4. Nové rekonstrukce budou plánovány s ohledem na všechny části města, veřejné prostory v okrajových čtvrtích budou obnovovány stejně jako centrum města. 5. Společenské a rekreační funkce náměstí postavíme na roveň dopravním hlediskům. PLÁN PRO LIBEREC 2014–2026


6. Přesně definujeme zóny jednotlivých částí náměstí a stanovíme, co od nich očekáváme – zóna odpočinku, společenských aktivit, parkování a dopravy atd. 7. Mobiliář na náměstích bude přizpůsoben potřebám lidí. 8. Náměstí budeme měnit postupně v navazujících fázích, nejsme příznivci nákladných a megalomanských generálních rekonstrukcí, aby vznikla živá a příjemná náměstí – místa pro setkávání a odpočinek. 9. Na Sokolovské náměstí navrhujeme vrátit historické prvky, zřídit tržnici, zmenšit plochu parkoviště, zasadit nové stromy tak, aby plnily svou funkci jak estetickou tak i ochrannou (stín, ochrana před hlukem a prachem atd.).

3d. Živé ulice Auta opanovala mnohé ulice. Přišel čas vzít si je zase zpět.

Současná situace a hlavní problémy • Některé ulice jsou hustotou provozu, svým dopravním řešením a celkovým stavebním stavem místem, ze kterého se chodec snaží rychle zmizet. Pánem ulice je jedoucí nebo parkující motorové vozidlo. • Ulice v obytných zónách jsou při rekonstrukcích nebo novostavbách i nadále upravovány v uspořádání preferující dominantní automobilovou dopravu. Při běžných šířkách těchto ulic je potom veřejný prostor tvořen asfaltem, betonem nebo dlažbou od kraje do kraje.

• Z ulic mizí veřejná zeleň, nová se ve větších plochách objevuje jen zřídka. • Ulice jsou pro chodce, cyklisty a děti často nebezpečné. • Ve veřejném prostoru se neodehrává veřejný život, ulice slouží často jen k přemísťování, svým prostorovým a architektonickým výrazem nenabízejí prostředí k pobytovým aktivitám. • Chybí venkovní akce a „život na ulici“.

Jak to chceme změnit? 1. Cílem je přetvořit ulice a veřejné plochy v místa kulturního a společenského života, místa pro setkávání a rozvíjení sousedských vztahů. Podporujeme aktivity typu „Zažít město jinak“, jejichž cílem je kulturními a společenskými akcemi proměnit ulice na místa zajímavá pro život a k setkávání. 2. Chceme zvýšit zájem obyvatel o jejich okolí a inspirovat je ke spontánnímu dobrovolnému zlepšování jejich okolí (soutěže o nejhezčí květinovou výzdobu ulice, balkonu, předzahrádky apod.). 3. V uličním prostoru respektovat oprávněné potřeby všech uživatelů ulice. 4. Do ulic vrátit zeleň. Vytvářet odpočinková místa s příjemným mobiliářem, bezpečné přechody pro chodce, chráněné a vybavené zastávky MHD apod.

5. U stavebních úprav ulic důsledně dbát na zajímavý architektonický výraz, úroveň použitých materiálů a kvalitu provedení díla. 6. V nízkopodlažních obytných zónách i v zónách vícepodlažních (sídliště) provádět v ucelených blocích rekonstrukce nebo výstavbu ulic v režimu ZÓNA 30 a OBYTNÁ ZÓNA. 7. Reagovat na konkrétní potřeby obyvatel, kteří v ulicích bydlí. Nestačí informovat občany na jediné besedě nebo formou jednorázových dotazníkových akcí. Je třeba dát obyvatelům čas na vstřebání změn a na jejich oprávněné připomínky vstřícně reagovat i v průběhu výstavby nebo rekonstrukce ulice.

30 / 31

3e. Vnitrobloky pro život Pomůžeme s oživením fádních a zanedbaných vnitrobloků činžovních domů a panelových sídlišť. V příjemném prostředí mají lidé blíže k sobě i ke svému městu.

Současná situace a hlavní problémy • Velká část obyvatel města žije a bude i budoucnosti žít v činžovních domech a na sídlištích. • Přes některé pozitivní změny v minulosti je stále nedostatečně a někdy i neprofesionálně řešena problematika veřejných prostranství (vnitrobloků) mezi těmito domy, zejména na sídlištích.

• V prostorách vnitrobloků zůstávají různé drobné objekty, které tam nepatří (nevyužívané kůlny, různá odkladiště, nevábné skládky apod.). Přestože v některých místech jsou stromy, nebývají ošetřovány a není využito jejich estetického a přírodního působení jako základu pro rozšíření ploch nízké i vysoké zeleně.

Jak to chceme změnit? 1. Dobře upravené vnitrobloky v hustě obydlených částech města mohou zaujmout významné postavení ve zkvalitňování života lidí. 2. Podpoříme život ve venkovním prostředí vnitrobloků a prostorů na sídlištích vhodným architektonickým uspořádáním, které reaguje na potřeby lidí. 3. Obnovíme plochy zeleně, vytvoříme odpočinková místa včetně drobných staveb (altány, pergoly), doplníme dětská hřiště a sportovní plochy, prostory pro společné aktivity (sousedské slavnosti, „čarodějnice“, dětské dny atd.).



4. Zapojíme obyvatele do vytváření prostředí kolem jejich domů – při tvorbě záhonů, sázení zeleně, umisťování laviček nebo drobných údržbách ploch. 5. Ve spolupráci s městským a zahradním architektem, případně zástupci družstev či místních samospráv vytvoříme několik vzorových lokalit pro inspiraci. 6. Zajistíme pravidelnou kontrolu a údržbu těchto ploch, například dalším rozvojem veřejně prospěšných prací či ve spolupráci s místními samosprávami. 7. Polosoukromý prostor u jednotlivých domů nabídneme jejich obyvatelům k vhodnému využití na základě přesně definovaných smluv.

3f. Městské tržnice Liberecká tržnice je stále na pochodu, chvíli tam, chvíli jinde. Po dvě staletí bývala na Sokolovském náměstí. V Liberci je ovšem prostor pro více než jen jednu tržnici…

Současná situace a hlavní problémy • Stávající malá městská tržnice je u úzkého východu z nákupního centra Fórum. Tržnice je funkční, ale je jediná pro celé stotisícové město. • Tržnice kromě obchodování plní i roli veřejného prostoru k setkávání a čilé občanské konverzaci. • Liberec momentálně nemá vhodné místo pro další městskou tržnici.

• Tuzemským malopěstitelům a výrobcům chybí prostor pro prezentaci výrobků a větší podpora ze strany města. • Plochy náměstí jsou nevyužívané, fungují jako parkoviště a nelákají lidi k pobytu. • Prodej u silnic a na farmářských trzích nevytváří dostatečné příležitosti pro malopěstitele a malovýrobce a jejich adekvátní postavení ve společnosti.

Jak to chceme změnit? 1. Chceme vrátit život i do „horního centra“, prověříme možnost umístit další tržnici na Sokolovské náměstí nebo do jeho blízkosti. 2. Pokud nebude projekt na Sokolovském náměstí pro celkovou zatíženost dopravou a parkováním reálný, zvážíme její přiblížení k arciděkanskému kostelu sv. Antonína Velikého, kde je dostatek prostoru a klidu.

3. Hlavním smyslem tržnice je být službou města jeho obyvatelstvu, nikoli přinést městu výdělek. 4. Podpoříme místní producenty přímým odběrem výrobků pro akce města a nákupem ovoce a zeleniny pro školní jídelny a mateřské školy. 5. Vzorem pro libereckou městskou tržnici může být např. Zelný trh v Brně.

32 / 33



4. Městské společnosti Městské obchodní společnosti dlouhodobě působí jako černé díry, v nichž se nevýhodnými smlouvami či špatným hospodařením nekontrolovaně utrácejí desítky miliónů korun, a stejně tak bývají výnosnými trafikami pro vysloužilé nebo zasloužilé politiky. Občané však od těchto veřejných podniků očekávají především kvalitní a dostupné služby, profesionální řízení a transparentnost.

Co chceme změnit a udělat? 1. Odvolat politiky z představenstev společností a vyhradit jim kontrolní roli v dozorčích radách. 2. Ve výběrových řízeních hledat profesionální manažery, kteří budou podniky efektivně řídit. 3. Město se bude o hospodaření společností aktivně zajímat a ovlivňovat je prostřednictvím valných hromad. 4. Zvýšit transparentnost společností tím, že budou povinně podávat informace podle zákona 106/1999 o svobodném přístupu k informacím. 5. Tam, kde to pozice města umožní, provést revizi nevýhodných smluv a audity hospodaření s cílem snížit občanům Liberce ceny tepla i vody. 6. Podpořit modernizaci Krajské nemocnice Liberec a zabránit opětovné politizaci jejího managementu.


34 / 35

4a. Profesionální řízení městských obchodních společností (MOS) Z představenstev a z vedení městských firem odvoláme politiky a nahradíme je profesionálními manažery, vybranými v otevřeném výběrovém řízení. Role politiků zůstane ve stanovení cílů obchodních společností a v kontrole efektivity hospodaření.

Současná situace a hlavní problémy • Představenstva společností jsou obsazována politiky, nikoli profesionály v oboru schopnými společnost efektivně řídit. • Město nemá dostatečný vhled do nákladů společností a v případě špatných výsledků jen uhradí jejich ztrátu. V případě zisku je tento naopak často rozdělen mezi orgány společnosti nebo utracen a do rozpočtu města se vrací jen nedostatečně.

• Členové dozorčích rad nemusí podávat zprávy o své kontrolní činnosti. • Rada města ve funkci valné hromady členy dozorčích rad neúkoluje a nemá jasnou vlastnickou politiku, tj. Dlouhodobou vizi, čeho a jak by měly veřejné podniky dosáhnout. • Městské společnosti často odmítají poskytovat informace o svém hospodaření občanům.

Jak to chceme změnit? 1. Představenstva společností budou tvořena přímo lidmi z managementu těchto společností, nikoli politiky. Počet členů představenstev klesne na nezbytné minimum. 2. Politici obsadí místa jen v dozorčích radách. Členové dozorčích rad budou provádět svou kontrolní činnost nejen samostatně, ale také na základě pokynů valné hromady, a budou odevzdávat o svých zjištěních průběžně kontrolní zprávy. Rada města tak bude mít o situaci ve společnostech jasný přehled.



3. Management vždy vybereme ve výběrovém řízení na základě odborných předpokladů a příslušné praxe. 4. Hospodaření společností bude dále pod veřejnou kontrolou občanů tím, že společnosti budou jednat jako tzv. povinné subjekty v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím (106/1999 Sb.). 5. Rada města stanoví podnikům cíle a jasnou vlastnickou politiku a bude kontrolovat hospodaření společností prostřednictvím auditů.

4b. Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce Nové vedení dopravního podniku bude řešit současné nevýhodné smlouvy a zlepší hospodaření společnosti. Město bude hrát aktivní roli v zajištění a financování městské hromadné dopravy i při tvorbě jízdních řádů.

Současná situace a hlavní problémy • O veřejné dopravě v Liberci prakticky rozhoduje sám dopravní podnik jako provozovatel, politické vedení města zajímá pouze výše roční dotace. • Ze strany města schází kontrola účelnosti vynaložených prostředků. • DPMLJ má uzavřenou smlouvu se společností BusLine, podle které BusLine provozuje 100 % autobusové dopravy v Jablonci n. N. a 40 % autobusové dopravy v Liberci. Smlouva byla uzavřena na 10 let bez výběrového či alespoň

poptávkového řízení, je nevypověditelná a pro DPMLJ po všech stránkách nevýhodná. • Celkem z této smlouvy zaplatí DPMLJ společnosti BusLine téměř 1,5 miliardy Kč, DPMLJ ani město ale nekontrolují náklady, které si BusLine účtuje. • Ředitel DPMLJ byl jmenován do funkce bez výběrového řízení a až do okamžiku jmenování byl členem představenstva BusLine. Z tohoto střetu zájmů mj. plyne neochota DPMLJ vztahy s BusLine narovnat.

Jak to chceme změnit? 1. Vypíšeme výběrové řízení na ředitele DPMLJ a na tým řídících pracovníků. 2. Změníme stanovy společnosti, snížíme počet členů představenstva a obsadíme ho výkonným managementem. 3. Město bude DPMLJ zadávat konkrétní objednávku dopravní obslužnosti a limity cen, plynoucí z průzkumů trhu. 4. Zároveň budeme kontrolovat, zda při plnění objednávky vedení DPMLJ postupuje efektivně

a dosahuje očekávaných ekonomických i kvalitativních výsledků. K tomu zřídíme na magistrátu města odbornou pozici specialisty na veřejnou dopravu, popř. využijeme kapacit krajské společnosti KORID. 5. Ve spolupráci s KORID prosadíme centrální koordinaci jízdních řádů městské a příměstské dopravy v Liberci a okolí. 6. Zavedeme standardní tržní vztahy mezi DPMLJ a společností BusLine, zejména kontroly vykazovaných nákladů.

36 / 37

4c. Technické služby města Liberce Zasadíme se o to, aby naše Technické služby poskytovaly občanům a návštěvníkům Liberce prvotřídní služby za přijatelné ceny a staly se tak ukázkovou společností města, za kterou bude vidět dobře a kvalitně odvedená práce jejich zaměstnanců a subdodavatelů.

Současná situace a hlavní problémy • O činnosti a výsledcích Technických služeb je pouze minimální povědomí občanů. • Nedostatečné informace pro občany o plánu činností – úklid sněhu, sekání zeleně, opravy komunikací. • Nesystematické zadávání prací od vlastníka společnosti – možná další optimalizace činností i nákladů společnosti. • Špatné ekonomické výsledky, nevyužité kapacity a možnosti společnosti.

• Nulové čerpání dotací ČR a EU. • Demotivující mzdový systém, kdy aktivita není oceněna a mnohdy ani žádána. • Pouze formální systém kontinuálního zlepšování a sledování kvality. • Nedostatečné výkaznictví a ztrátové zakázky. • Ustálený okruh dodavatelů s neměnnými cenami několik let.

Jak to chceme změnit? 1. Stanovíme jasnou vizi společnosti a zajistíme realizaci strategie odborným managementem společnosti. 2. Oddělíme služby pro majitele – město, kde není potřeba vytvářet zisk, ale zajistit kvalitní a včasné provedení všech svěřených činností, a komerční (podnikatelské) služby společnosti pro využití potenciálu a zázemí velké společnosti v regionu. 3. Zajistíme výkon tzv. přenesené odpovědnosti na Technické služby za jednotlivé celky – parky, dětská hřiště, údržba veřejných prostor – náměstí, sídliště, apod., stejně jako např. osvětlení města.



4. Zároveň budeme kontrolovat, zda při plnění svěřených činností společnost postupuje účelně a hospodárně. 5. Budeme pravidelně informovat občany o činnostech TSML a o harmonogramu činností, a to zejména při sečení zeleně, úklidu sněhu a opravách komunikací. 6. Zavedeme standardní tržní vztahy mezi TSML a jejími dodavateli – kontrola nákladů a kvality díla.

4d. Teplárna Liberec a drahé teplo V otázce zajištění levného tepla a teplé užitkové vody pro obyvatele Liberce neexistuje jednoduchá volba. Chceme však spolu s nezávislými experty na tuto oblast najít řešení pro celé město, které bude funkční z pohledu technického, ekonomického, bezpečnostního, ekologického i dlouhodobě udržitelného. Teplo pro město i občany musí být službou, zbožím je jen pro dodavatele. Dlouhodobé neřešení této problematiky dovedlo situaci do stavu, kdy má Liberec zastaralou soustavu rozvodů a nejdražší teplo v celé ČR.

Současná situace a hlavní problémy • Teplárna byla postavena v roce 1976. Systém centrálního zásobování energií (SCZE) v současnosti využívá teplo ze spalovny nebo je teplárna získává spalováním zemního plynu či zcela doplňkově topných olejů. • Odbyt teplárny klesá odpojováním průmyslových podniků, úspornými opatřeními na sídlištích i odpojováním domů a celých domovních správ. • Spalovnu sice na konci 90. let postavilo město, ale prodalo ji kvůli výstavbě Tipsport arény. Tím byli občané města prakticky připraveni o výhodu levného tepla ze spalování odpadu.

• Majoritní podíl v Teplárně Liberec město zprivatizovalo už v 90. letech. Dnes kontroluje jen minoritní 30% podíl. • Teplárna je technologicky zastaralá, rozvody jsou na dnešní dobu předimenzované a neefektivní (ztráty až 40 %), zisk z obou podniků je odváděn akcionářům a není vidět snaha po technické či ekonomické inovaci. • Teplárna byla v minulosti zatížena existencí zřejmě nevýhodných smluv na dodávky služeb z mateřského holdingu Energie Holding, a.s. • Důsledkem uvedených kroků bývalého vedení města je růst ceny tepla pro domácnosti, která je dnes nejvyšší v ČR.

Jak to chceme změnit? 1. Před aktualizací energetické koncepce města necháme zpracovat expertní studii o možnostech komplexního řešení teplárenství v Liberci. Na zpracování studie využijeme dotaci z programu Elena od Evropské investiční banky. 2. Jako spoluvlastník teplárny se budeme věnovat i jejímu spoluřízení, dozoru nad ekonomikou a dopadům na jednotlivé odběratele. 3. Na místa vyhrazená městu v představenstvu společnosti dosadíme odborníky, kteří budou hájit zájmy města a politikům ponecháme pouze kontrolní funkci. 4. Navrhneme důsledné soutěžení externě zadávaných služeb, často společnostem svázaným s majoritním vlastníkem, a zveřejňování smluv. 5. Připravíme v zájmu města a jeho občanů podněty ke kontrole Energetického regulačního úřadu,

popř. zvážíme soudní revizi akcionářských smluv, pokud u majoritního akcionáře přetrvá neochota zlepšit hospodaření teplárny. 6. Preferujeme zachování odběru tepla v co nejvyšším rozsahu ze spalovny, které ho dokáže vyrábět za cenu 230 Kč/GJ (i s rozumným vlastním ziskem). 7. Odmítáme bezhlavé odpojování bez předem jasné koncepce, kdy by po přechodu na kvalitnější přenosovou soustavu spojenou s částečnou decentralizací koncových větví (např. Pavlovice, Ruprechtice či Vratislavice) mělo dojít ke snížení ceny za GJ tepla na úroveň ostatních měst. 8. Prověříme dotační tituly z OPŽP či OPPIK, které by mohly pomoci s revitalizací nevyhovující soustavy parovodních rozvodů.

38 / 39

4e. Liberecká informační společnost a ELSET Existují města, která za IT služby vydávají dlouhodobě méně než Liberec.

Současná situace a hlavní problémy • Kromě možnosti poskytovat služby jiným subjektům a vydělávat byla jedním z důvodů pro založení LIS potřeba nadstandardně zaplatit IT odborníky. Jiná města přitom dokáží IT provozovat pouze prostřednictvím zaměstnanců příslušného odboru magistrátu, odměňovaných dle standardních tabulek. • Řízení společnosti LIS je pro vedení města složitější a dražší než kdyby činnost LIS vykonával přímo specializovaný IT odbor magistrátu. • Jako městská firma ale může LIS poskytovat IT služby i dalším příspěvkovým organizacím, což může šetřit náklady (sdílení licencí, lepší podmínky, aj.).

• LIS vlastní další obchodní společnost – ELSET, aniž by k tomu byl v zakladatelských dokumentech LIS uveden důvod. Tato vlastnická struktura je nejen nezvyklá, ale přináší i nevýhody z hlediska transparentnosti a řízení hospodaření obou společností. • ELSET generuje pravidelně zisk např. z pronájmu reklamních ploch, který ovšem nejde přímo městu, ale vylepšuje hospodaření LIS. Město pak musí společnost ELSET řídit přes prostředníka.

Jak to chceme změnit? 1. Provedeme mzdový a personální audit ve společnosti LIS. Platí při tom, že zejména odměny managementu společnosti musí odpovídat spíše odměnám vedoucích IT odborů v jiných srovnatelných městech, než odměnám managementu v soukromých IT firmách. 2. Provedeme audit využívání majetku a perspektiv v obchodní oblasti ve společnosti LIS. 3. Případný zisk společnosti musí primárně plynout zpět městu. 4. Provedeme analýzu efektivity současné vlastnické struktury a posoudíme, zda by společnost ELSET,



která má jen několik zaměstnanců, nemohla být transformována do podoby samostatného oddělení v rámci společnosti LIS či integrována do některé jiné městské společnosti. 5. Snížíme počet členů představenstva LIS a tím zlevníme náklady na její řízení. 6. Z hlediska možných úspor a zlevňování jednotlivých služeb se chceme inspirovat v obdobně velkých městech s nižšími celkově vykazovanými náklady. Tam, kde je to možné (kancelářské aplikace), zvážíme přechod z licencovaného software na volně šiřitelný.

4f. Krajská nemocnice a její rozvoj Podporujeme promyšlenou modernizaci areálu krajské nemocnice a zabráníme opětovné politizaci jejího managementu.

Současná situace a hlavní problémy • Areál Krajské nemocnice Liberec (KNL) trpí roztříštěností do příliš mnoha objektů, nedostatkem vhodných prostor pro moderní zdravotnické technologie, neexistencí centrálního příjmu, horším technickým stavem některých budov a nedostatečnými plochami pro parkování pacientů i zaměstnanců. • KNL jako největší zaměstnavatel v Liberci s ročním obratem 2,6 miliardy korun a s napojením na veřejné financování byla vždy terčem zájmu politicko-podnikatelské klientelistické sítě. Stavební zakázky, nákupy přístrojů a materiálu, různé poradenské a právní služby v takto veliké firmě představují velmi lákavý cíl. Manažerská místa v nemocnici jsou žádanými politickými trafikami.

• Za první polovinu roku 2013 způsobilo vedení nemocnice v čele s politiky ztrátu kolem 70 mil. Kč. • Liberecký kraj jako hlavním akcionář v letech 2013 a 2014, po nástupu koalice Starostové – Změna řízení nemocnice odpolitizoval. Nové vedení, vybrané výhradně na základě odborné kompetence, dokázalo do konce roku KNL přivést do kladných čísel. • Liberec jako minoritní akcionář se odpolitizování vedení nemocnice snažil zabránit a lze očekávat, že tuto politiku budou strany, zastoupené v současném vedení města, prosazovat i v budoucnosti. V tom spočívá hlavní riziko pro ekonomickou a personální stabilitu KNL.

Jak to chceme změnit? 1. Podpoříme projekt modernizace KNL ve stávajícím areálu, včetně odpovídající alokace prostředků z Integrovaného programu rozvoje území (IPRÚ). Projekt by měl řešit hlavní problémy, zejména centrální příjem pacientů s návazností na ambulantní část a parkování v areálu. 2. Budeme hledat možnost umístění autobusových zastávek MHD tak, aby lépe vyhovovaly návštěvníkům KNL. 3. Nepřipustíme opětovnou politizaci managementu nemocnice. Budeme ho

vybírat v otevřeném výběrovém řízení pouze na základě odborné kompetence; nepustíme politiky a jimi protěžované figury do výkonného managementu ani do představenstva. 4. V dozorčí radě budeme z pozice akcionáře jasně formulovat cíle a provádět kontrolu manažerských rozhodnutí nejen po administrativní stránce, ale zejména s ohledem na hospodárnost, účelnost a efektivitu.

40 / 41



5. Sociální oblast a zdravotnictví Chceme, aby se senioři, zdravotně postižení, příslušníci menšin, sociálně slabší či jinak znevýhodnění mohli rovnocenně účastnit života ve městě a uplatnit své zkušenosti a nadání. Ne všichni mají stejné možnosti a schopnosti, těm slabším je třeba pomáhat.

Co chceme změnit a udělat? 1. Zajistit meziroční financování sociálních služeb, optimálně na 2–3 roky. Podpořit spolupráci s organizacemi, které se dlouhodobě zabývají sociálními službami, a lépe ohodnotit práci lidí v sociálních službách. 2. Stanovit konkrétní cíle a indikátory jejich plnění ve zdravotní a sociální politice města a podpořit rozvoj Krajské nemocnice Liberec. 3. Rozvíjet prostupné bydlení a budování bytů pro sociálně slabé občany. Zřídit zařízení, které bude určeno k ubytování matek s dětmi nebo i rodin v nouzi. 4. Podpořit realizaci Centra komplexní rehabilitace, které bude poskytovat nezbytné služby a informace osobám s tělesným postižením a rodinám, které o ně pečují. 5. Konkrétními kroky pomoci rodinám s dětmi, sociálně slabým lidem a vyloučeným menšinám, vyhradit vyšší počet terénních sociálních pracovníků, kteří budou pracovat přímo v rodinách s dětmi. 6. Usilovat o to, aby veškeré stavby realizované městem odpovídaly požadavku bezbariérovosti. 7. Připravit sociální a komunitní programy pro skutečnou pomoc nezaměstnaným. 8. Navýšit objem finančních prostředků do dotačních programů na volnočasové aktivity pro děti a mládež. 9. Zaměřit se na prevenci, protože je společensky i finančně efektivnější než následné řešení různých problémů a neduhů, a to jak z hlediska života jednotlivce, tak celého města. 10. Zajistit rozšíření služeb nabízených potravinovou bankou (oblečení, nábytek, domácí potřeby aj.).


42 / 43

5a. Komunitní plán sociálních služeb (KPSS) Samospráva se musí umět postarat o sociálně potřebné. Zajištěním fungujících sociálních služeb zvýšíme kvalitu života našich seniorů, osamělých rodičů s dětmi i lidí bez střechy nad hlavou a posílíme vytrácející se mezigenerační solidaritu.

Současná situace a hlavní problémy • Podobně jako v jiných městech i ve městě Liberec žije řada občanů, kteří nemají dostatek peněz pro naplňování svých základních životních potřeb, ale ani dostatek informací k tomu, aby dokázali svou sociální situaci změnit k lepšímu. • Samospráva nemá k dispozici relevantní množství dat, aby mohla vyhodnocovat potřebnost konkrétních sociálních služeb.

• Nejsou dostatečně využívány mimoměstské finanční zdroje ke zlepšení situace v této oblasti. • Liberec zatím nevyužívá ani dobré zkušenosti z jiných obcí a měst v přístupu k řešení dlouhodobých sociálních problémů.

Jak to chceme změnit? 1. Cílem je, aby Liberec byl městem, které se umí postarat o sociálně znevýhodněné a slabé tak, aby každý mohl prožít kvalitní život. 2. Připravíme demografickou analýzu společnosti ve městě, sloužící k vyhodnocení potřebnosti sociálních služeb, zvláště pak pro seniory. 3. Zajistíme meziroční financování sociálních služeb, optimálně na 2–3 roky, zejména ve spolupráci s organizacemi, které se sociálními službami zabývají dlouhodobě.



4. Budeme pravidelně a důsledně aktualizovat komunitní plán sociálních služeb (dále KPSS), který bude živým dokumentem, využívaným jak magistrátem, tak samosprávami i samotnými občany. Budeme zveřejňovat aktuální informace z KPSS. 5. Chceme lépe ohodnotit práci lidí v sociálních službách.

5b. Zdravotní politika města V oblasti zdravotnictví nemá město mnoho kompetencí, přesto nesmí rezignovat na rozvoj zdravotnických či sociálně zdravotnických zařízení, která vlastní nebo spoluvlastní, ani na preventivní programy či na rostoucí problémy v sektoru primární péče (např. počty praktických lékařů).

Současná situace a hlavní problémy • Většina kompetencí z oblasti zdravotnictví nespadá do působnosti samosprávy města. • Dostatečně se nevyužívá preventivních opatření, jimiž se dají ovlivnit mnohé civilizační choroby již v počátečním stadiu. • Věkový průměr lékařů v České republice stoupá, ohroženo je především fungování segmentu primární péče, tedy zdravotní služby praktických a rodinných lékařů první linie.

• Statutární město Liberec je minoritním akcionářek Krajské nemocnice Liberec, a.s., která poskytuje špičkovou péči, ale zároveň se potýká s prostorovými problémy a nevyhovujícím technickým stavem budov. • Po letech intenzivních snah vybudovat kamenný hospic byla jeho stavba konečně zahájena. Kamenný hospic však není zařízením určeným pro všechny pacienty, kteří paliativní péči potřebují.

Jak to chceme změnit? 1. Ve zdravotní a sociální politice města stanovíme konkrétní cíle a indikátory jejich plnění. 2. Podpoříme kvalitní domácí zdravotní a sociální péči. Zdravotní péče musí jít ruku v ruce s péčí sociální. 3. Podpoříme preventivní programy, zaměřené na péči o zdraví tělesné i duševní. 4. Vyčleníme podporu pro pacienty postižené Alzheimerovou chorobou, autismem, psychickými a psychosomatickými nemocemi.

5. Zintenzivníme spolupráci s Libereckým krajem a podpoříme rozvoj Krajské nemocnice Liberec se zapojením evropských dotací z IPRÚ. 6. Za předpokladu dobré finanční situace města poskytneme materiální podporu mladým lékařům, kteří chtějí pracovat v primární péči (obvodní lékaři), a to například formou poskytnutí prostor či příspěvku na další vzdělávání. 7. Podpoříme další rozvoj domácí hospicové péče. 8. Připojíme se k financování provozu kamenného hospice.

44 / 45

5c. Sociální bydlení – z ulice na ubytovnu a do bytu Každý by měl mít šanci dostat se z ulice na ubytovnu a z ubytovny do bytu.

Současná situace a hlavní problémy • Aktuální stav sociálního bydlení v našem městě je důsledkem nekoordinované politiky města v této oblasti, město nemá ucelenou koncepci, jak by mělo sociální bydlení rozvíjet. • V Liberci je sice dost volných bytů, na ty však mnozí sociálně slabší lidé nedosáhnou a končí na ubytovnách. • Město do značné míry rozprodalo svůj bytový fond.

• Město nemá žádný program pro mladé lidi a mladé začínající rodiny, jimž by pomáhalo při startu do života, a to ani třeba pro nejvíce ohrožené skupiny nebo vybrané potřebné profese. • Město aktivně nevyužívá všech dotačních možností. • Děti na ubytovnách často žijí v nevyhovujících podmínkách, bydlení na ubytovně není přijatelné řešení pro děti.

Jak to chceme změnit? 1. Zpracujeme koncepci sociálního bydlení na základě dobrých vzorů ze zahraničí. 2. Fond podpory bydlení změníme tak, aby nepodporoval soukromou výstavbu, ale primárně dostupné bydlení pro sociálně slabší a startovací bydlení pro mladé rodiny. 3. Budeme podporovat kvalitní a komplexně pojatou sociální práci, která dokáže zamezit ztrátě bytu nebo pomůže znovu vrátit bydlení lidem, kteří se sice snaží, ale z různých důvodů mají smůlu.



4. Aktivním přístupem postupně omezíme provoz ubytoven, které nesplní sociální a hygienické standardy pro 21. století. 5. Rozvineme činnost městské příspěvkové organizace Komunitní středisko KONTAKT Liberec, vybudujeme ubytovnu patřící městu. 6. Vytvoříme dotační program města pro podporu nájemního bydlení pro sociálně slabé. 7. Aktivněji přistoupíme k využívání grantových a dotačních podpor pro výstavbu sociálních bytů.

5d. Sociální bydlení – péče o seniory Nabídneme seniorům další alternativu sociálního bydlení a pomoci v domech se soustředěnou péčí.

Současná situace a hlavní problémy • Liberec má v oblasti sociálního bydlení k dispozici 577 míst v domech s pečovatelskou službou, které jsou v majetku města, a dalších téměř 300 lůžek je ve vlastnictví Libereckého kraje. • Tyto kapacity jsou jednak nedostatečné, jsou na ně dlouhé čekací lhůty, jednak jsou prioritně určené pro seniory s potřebou trvalé každodenní péče. • Město nevýhodně prodalo bývalý pečovatelský dům s 60 byty v Šimáčkově ulici v Pavlovicích.

• Příbuzní starší lidi často „odkládají“ do léčeben pro dlouhodobě nemocné (LDN), kam tito lidé nepatří, a obcházejí tak nedostatek míst v domech s pečovatelskou službou. • Stav liberecké LDN je naprosto nevyhovující. • Město má rezervy při poskytování terénní péče pro seniory.

Jak to chceme změnit? 1. Vytvoříme pravidla pro výstavbu domů seniorů se soustředěnou péčí. Taková pravidla v Česku dosud neexistují. 2. Posoudíme možnost zřízení samostatného Sociálního družstva, které bude domy s garantovanou státní podporou realizovat. Organizační struktura družstva, jeho hospodaření, tvorba zisku i jeho použití je dáno zákonem 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, § 758 a dále. 3. V domech seniorů se soustředěnou péčí budou kromě malometrážních bytů také prostory pro poskytování externích služeb bydlícím (mj. trvalá služba, výdejna jídel či léků, prostor pro ošetřovatele či lékaře, klubovna apod.). 4. Ve spolupráci s SBD PS připravíme projekt alespoň jednoho domu seniorů se soustředěnou péčí s byty zvláštního určení, které budou plně bezbariérové.

5. Podpoříme projekty, které budou podporovat aktivní zapojení seniorů do života společnosti a využití jejich životních zkušeností. 6. Vzorovým příkladem rezidenční (pobytové) sociálním služby poskytované v souladu se zákonem o sociálních službách je dům seniorů Liberec – Františkov, p.o., který splňuje nejvyšší standardy kvality péče o seniory. 7. Budeme prosazovat celkovou rekonstrukci a rozšíření kapacit léčebny pro dlouhodobě nemocné. 8. V případě zájmu budeme nápomocni tomu, aby pro seniory byly zajištěny služby typu vymalování bytu, stěhování, pomoc na zahradě aj. 9. Zajistíme výstavbu multigeneračních fitness hřišť (fitparků) a v některých městských parcích.

46 / 47

5e. Péče o občany s tělesným postižením Zhruba 10 % společnosti tvoří občané se zdravotním postižením. I oni mají právo na plnohodnotný život.

Současná situace a hlavní problémy • Občanům s tělesným postižením chybí komplexní a provázané zdravotní, sociální a vzdělávací služby, pracovní příležitosti i možnost zúčastnit se společenských aktivit. • Speciální mateřské a základní školství se dosud nezapojilo do komunitního plánování, takže u osob se zdravotním postižením nelze plánovat navazující vzdělávání a zaměstnávání. • Řada firem v Liberci, včetně městských firem a samotného města, zaměstnává jen minimální počet osob s tělesným postižením (s výjimkou chráněných dílen). • Chybí možnost využití pracovní rehabilitace pro osoby s tělesným postižením a dalších služeb, jako jsou ergoterapie, logopedie aj., podporujících zlepšení

či zachování zdravotního stavu, zajištění stabilizace, rozvoj zbytkových dovedností a návrat na trh práce. • Děti, mládež i ostatní lidé s tělesným nebo kombinovaným postižením nemají dostatek příležitostí k aktivizačním a volnočasovým aktivitám. • Existují nedostatky v poskytování informací o sociálních službách, což bylo způsobeno tím, že bylo zrušeno sociálně informační centrum (SIC). • V Liberci je nedostatek chráněného bydlení pro osoby s těžkým tělesným postižením, které pracují či jsou jinak aktivní a chtějí být součástí společnosti. • V Liberci chybí bezbariérové byty určené k tzv. tréninkovému využití, tedy k nácviku běžných a pracovních dovedností, než se osoba s tělesným postižením po úrazu či nemoci osamostatní.

Jak to chceme změnit? 1. Včleníme další subjekty poskytující sociální péči do komunitního plánování, aby rodiny s postiženými dětmi mohly využívat jejich služby a ty zase odpovídaly potřebám rodin. 2. Do komunitního plánování města zapojíme i speciální školy a firmy tak, aby bylo možné plánovat navazující vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 3. Budeme apelovat na zdravotní pojišťovny, aby se účastnily komunitního plánování města a osoby s tělesným postižením tak měly dostupnou odbornou navazující péči.



4. Podpoříme zřízení pozice koordinátora sociálních služeb, který bude poskytovat informace potřebným osobám (druh služeb, volná místa, podmínky, kapacity služby, kontakt aj.). 5. Podpoříme realizaci Centra ucelené rehabilitace pro osoby s tělesným postižením, které poskytne osobám s tělesným postižením a pečujícím rodinám komplexní péči (kromě vlastní rehabilitační péče rovněž informace, přípravu na vstup na trh práce, zprostředkování práce a sociálních služeb aj.). 6. Efektivněji využijeme evropské programy na zlepšování kvality života tělesně, smyslově či duševně znevýhodněných.

5f. Sociálně vyloučené lokality Stotisícové město Liberec má i sociálně slabé a sociálně potřebné občany, kteří potřebují od města a jeho samosprávy větší pozornost, podporu a zájem.

Současná situace a hlavní problémy • V některých čtvrtích a ulicích Liberce se zvyšuje koncentrace sociálně slabých občanů, čímž stoupá riziko vytváření ghett a vyloučených lokalit s potenciální eskalací napětí a problémů. • Mezi těmito občany je realitou vysoká a dlouhodobá nezaměstnanost. • V Liberci není žádná „sociální firma“, která by přednostně zaměstnávala sociálně slabé lidi evidované na úřadu práce.

• Existují rezervy ve spolupráci města s registrovanými poskytovateli sociálních služeb, město by se mělo finančně více podílet na podpoře volnočasových aktivit pro děti ze sociálně slabších rodin. • Nájemné v ubytovnách pro sociálně slabé lidi je předražené, stát tak financemi určenými na sociální oblast dotuje majitele ubytoven.

Jak to chceme změnit? 1. Zlepšíme a upevníme význam komunitního plánování a jeho následné plnění v oblasti sociálně vyloučených lokalit. 2. Zlepšíme spolupráci města s organizacemi registrovanými v sociálních službách (terénní programy, nízkoprahová centra pro děti a mládež aj.). 3. Ve vazbě na rozpočet města a dotace z programů prevence kriminality zvýšíme podíl kamerového systému v již existujících sociálně vyloučených lokalitách, otevřeme zde nové služebny městské policie s pracovníky prevence kriminality z řad místních obyvatel, kteří situaci mezi sociálně slabými dobře znají.

4. Zlepšíme spolupráci mezi městem a úřadem práce a budeme nápomocni založení „sociální firmy“, která by v oblasti zaměstnávání sociálně slabých navázala spolupráci s obchodními společnostmi s majetkovým podílem města. 5. Zvýšíme úsilí o získání příspěvků z různých dotačních programů prevence kriminality a pro sociálně slabé. 6. Podpoříme programy pro děti a mladé lidi ze sociálně vyloučených lokalit, aby měli stejné možnosti jako jejich vrstevníci a aby se zvýšila jejich šance na „odchod“ ze sociální pasti. 7. Budeme se snažit aktivně „vytahovat“ jednotlivé rodiny z těchto problematických míst a umísťovat je do „normálních“ lokalit.

48 / 49

5g. Sociálně slabé nebo vyloučené rodiny s dětmi Sociálně slabé nebo vyloučené rodiny nemají mnoho možností, jak se ze své obtížné situace dostat samy. Pomoc samosprávy je často klíčová, aby tito lidé mohli žít důstojně.

Současná situace a hlavní problémy • Rodiny sociálně slabé mají nízký sociální status ve společnosti. • Nedokáží naplňovat své základní životní potřeby (jídlo, oblečení, hygienické potřeby, volnočasové aktivity aj.). • Jsou náchylné ke vzniku sociálně-patologických jevů, jako je gamblerství, alkoholismus, domácí násilí, drogová závislost aj. • Velmi často jde o bývalé klienty dětských domovů, lidi se zdravotními problémy či postižením

(mentální retardace, psychické problémy aj.) nebo příslušníky národnostních menšin. • Trpí velmi vysokou dlouhodobou nezaměstnaností. • Neexistuje dostatek částečných pracovních úvazků pro samoživitele (nejčastěji matky s dětmi) a lidi v předdůchodovém věku. • Rodiny jsou často odkázány na komerční ubytovny, protože ve městě chybí tzv. prostupné sociální bydlení. • Problémy rodičů přecházejí na děti.

Jak to chceme změnit? 1. Zaměříme se na rozvoj systému tzv. prostupného bydlení a vytváření dalších sociálních bytů, čímž dojde k minimalizaci současné praxe komerčních ubytoven, poskytujících málo kvalitní ubytování za předražené nájmy hrazené ze sociálních dávek. 2. Budeme podporovat zavedení systému včasné intervence, jehož posláním je pozitivní změna situace, kdy pomocí rychlé, adekvátní a efektivní reakce všech institucí, do jejichž působnosti spadá péče o rizikové ohrožené a delikventní děti, směřujeme k nápravě nežádoucího stavu, jako jsou delikventní jednání dítěte nebo ohrožení dítěte apod. 3. Vyhradíme vyšší počet terénních sociálních pracovníků, kteří budou pracovat přímo v rodinách s dětmi, jako prevenci sociálního vyloučení. 4. Podpoříme organizace, které pomáhají rodinám v krizových situacích i rodinám dysfunkčním.



5. Podpoříme vznik funkční sítě poraden pro rodinu i jednotlivce v obtížných životních situacích, včetně krizových center a občanských poraden. 6. Ve spolupráci s městskými organizacemi i soukromými subjekty se pokusíme sociálně vyřazeným rodinám zpřístupňovat návštěvy kulturních a sportovních aktivit. 7. Ve spolupráci s organizacemi a společnostmi města budeme podporovat možnosti zaměstnávání lidí ze sociálně slabých rodin. 8. V závislosti na rozpočtových možnostech města navýšíme objem finančních prostředků do dotačních programů na volnočasové aktivity pro děti a mládež, zvýšíme dostupnost zájmové činnosti a smysluplného trávení volného času dětí a mládeže ze sociálně slabých rodin, včetně podpory nízkoprahových center.

5h. Město bez bariér pro vozíčkáře a lidi se sníženou pohyblivostí Občané na vozíčku mají jen omezený výběr, kudy a jak se mohou ve městě pohybovat. Chceme jejich možnosti rozšířit.

Současná situace a hlavní problémy • U nových staveb (soukromých i veřejných) nejsou dodržována pravidla bezbariérovosti dle schválené dokumentace. • Zásady bezbariérových nájezdů se pomíjejí i při rekonstrukcích stávajících komunikací.

• Volný pohyb po městě ztěžují vozíčkářům a lidem se sníženou pohyblivostí další překážky (výtluky v komunikacích, chybějící nebo špatné chodníky aj.). • Podobné problémy mají i lidé po úrazech nebo rodiče s kočárky.

Jak to chceme změnit? 1. U nových staveb budeme důsledně sledovat dodržování zásad bezbariérovosti dle zpracované projektové dokumentace. 2. Zajistíme, aby u všech novostaveb určených pro veřejnost byly dodržovány normy pro osoby se sníženou pohyblivostí a aby u stávajících staveb byly odstraněny bariérové překážky.

3. Zapojíme občany se zdravotním postižením do sledování průběhu staveb a do vyhledávání dalších bariér ve městě. 4. Budeme průběžně odstraňovat bariéry na chodnících, komunikacích a zastávkách MHD v majetku města nebo městských společností.

50 / 51

5i. Domov pro matky s dětmi Osamělých matek s dětmi či rodin v nouzi přibývá. Neexistence městského zařízení azylového typu i navazujícího systému prostupného bydlení je však čím dál častěji žene do náruče komerčních ubytoven, kde se jejich hmotná i životní situace dále zhoršuje.

Současná situace a hlavní problémy • Ve městě a jeho bezprostředním okolí jsou v současné době dva azylové domy pro matky s dětmi, přičemž jejich kapacita je nedostačující. Oba provozuje Oblastní charita Liberec – jde o Domov sv. Moniky v Růžodole a Domov sv. Anny ve Stráži nad Nisou. • Standardní městská ubytovna či azylový dům pro rodiny a matky s dětmi v Liberci zatím neexistuje, byť současné vedení města zřízení podobného zařízení plánuje. V Liberci funguje jen azylový dům Speramus pro muže.

• Lidí, kteří se dostanou do finanční nouze a skončí v komerční ubytovně (v Liberci těchto ubytoven existuje 21!), značně přibývá. • Město nevyužívá svého bytového fondu k udržování tzv. prostupného bydlení, které by po odchodu z azylového zařízení rodinám pomáhalo udržet lepší standard bydlení do doby, než se případně dostanou k bydlení vlastnímu.

Jak to chceme změnit? 1. Zřídíme zařízení, které bude určeno matkám s dětmi nebo i rodinám v nouzi. Bude zde fungovat stálá sociální služba, která těmto lidem pomůže vyřešit jejich největší problémy (dluhy, doklady aj.) a postupně je připraví na samostatný život. V tomto zařízení se bude důsledně dodržovat vnitřní řád, děti budou muset chodit do školy apod. 2. Využijeme stávající bytový fond města ke zřízení systému prostupného bydlení pro klienty ve stabilizované situaci. Zde jim budou zhruba



jednou týdně nebo dle potřeby k dispozici sociální pracovníci, ale klienti se už budou především připravovat na reálný život bez jejich pomoci. 3. Prohloubíme spolupráci se soukromými vlastníky bytového fondu, kteří by za určitých podmínek mohli sociální bydlení rovněž nabízet. 4. Vytvoříme krizové pokoje pro ženy a děti ohrožené domácím násilím nebo zneužíváním. 5. Budeme podporovat činnost mateřských center. 6. Cílem je, aby děti žily se svými rodiči v bytě, a nikoliv v zařízeních s hromadným ubytováním.

5j. Podpora zaměstnanosti a rovné šance Město musí být vzorem v přístupu ke snižování nezaměstnanosti a v poskytování rovných šancí.

Současná situace a hlavní problémy • Nezaměstnanost, zejména ta dlouhodobá, patří k velkým sociálním problémům. • Nezaměstnaností jsou více ohroženy některé specifické sociální skupiny – pracovníci nad 50 let, lidé se základním vzděláním, matky s dětmi, příslušníci národnostních menšin apod. • Samo město dostatečně nepodporuje moderní metody snižování nezaměstnanosti (částečné úvazky, pružná pracovní doba, sociální podniky aj.), a není tak vzorem pro ostatní.

• V městských společnostech jsou velké rozdíly v průměrné mzdě. • Pro rodiče s dětmi – samoživitele nemá město dostatečný míst v jeslích a mateřských školách. • Na magistrátu města se již projevuje neblahý efekt snižování počtu pracovních míst za téměř každou cenu, který má negativní dopad na fungování města, a to včetně negativního dopadu finančního.

Jak to chceme změnit? 1. Chceme, aby město bylo vzorem pro ostatní ve využívání částečných úvazků či pružné pracovní doby. 2. Podpoříme vznik nových sociálních podniků, včetně minimálně jedné romské firmy.

3. Vytvoříme nová pracovní místa, a to jak kvalifikovaná, která městu přinesou peníze či je uspoří, tak méně kvalifikovaná (úklid města, městské lesy, bezpečnost aj.). 4. Budeme více a aktivněji spolupracovat s úřadem práce a s neziskovými organizacemi, jako je např. Kašpar aj.

52 / 53

5k. Potravinová banka Potravinové banky shromažďují zdarma potraviny, skladují a rozdělují je humanitárním nebo charitativním organizacím, aby pomáhaly konkrétním lidem se najíst. Tímto chtějí zamezit podvýživě nebo špatné výživě a současně bojovat proti plýtvání.

Současná situace a hlavní problémy • Vyhazování potravin, které jsou naprosto v pořádku, zatímco někteří lidé nemají dostatek peněz na kvalitní jídlo, je plýtváním. • Fungování Potravinové banky Liberec (PBL) je v současné době v počáteční fázi. • Město Liberec poskytlo za symbolickou cenu pronájem vhodných nebytových prostor. • Liberecký kraj poskytl formou grantového fondu částku 64 000 Kč na pokrytí nákladů za energie, dary poskytly i další instituce.

• Potravinová banka v Liberci funguje, není však registrovanou sociální službou. Tím se může komplikovat financování jejího fungování v dalších letech. • Existují i jiné druhy zboží nutného pro život sociálně potřebných obyvatel, kterými doposud potravinová banka nedisponuje.

Jak to chceme změnit? 1. Pomůžeme s dlouhodobým financováním potravinové banky, aby mohla rozšířit své služby např. o oblečení, nábytek, domácí potřeby aj. 2. Vytipujeme další městské nemovitosti pro případné rozšíření služeb potravinové banky.



3. Budeme podporovat propojení služeb potravinové banky se stravovacími službami poskytovanými Krajskou nemocnicí Liberec, ve které má město majetkový podíl.

6. Vzdělávání, školky a školy Úrovní vzdělávání a mírou jeho podpory ukazuje každá společnost svůj vztah k nejmladší generaci a ke své vlastní budoucnosti.

Co chceme změnit a udělat? 1. Připravit analýzu sítě školských zařízení ve městě, která bude odpovídat současným potřebám Liberečanů i budoucímu demografickému vývoji. 2. Motivovat ředitele a ostatní pedagogické pracovníky a pomocí předem nastavených indikátorů průběžně vyhodnocovat kvalitu jednotlivých škol a výuky. 3. Podporovat alternativní školy a školky. 4. Zlepšit technický stav školních budov a jejich zázemí, aby odpovídaly standardům 21. století. 5. Zrekonstruovat stávající školní bazény pro plynulou a efektivní výuku plavání. 6. Zasadit se o výrazné zlepšení školního stravování, aby odpovídalo moderním trendům zdravé výživy. 7. Omezit prodej nezdravých a škodlivých potravin a pochutin ve školních bufetech a automatech. 8. Zvýšit bezpečnost dopravního provozu u škol a jejich okolí a motivovat děti k využívání udržitelné veřejné dopravy. 9. Podporovat mimoškolní aktivity dětí a mládeže.


6a. Budoucnost libereckého školství Školská zařízení musí po technické stránce odpovídat požadavkům 21. století i aktuálním demografickým trendům. Školy by měly být i komunitními centry jednotlivých městských čtvrtí a přispívat k rozvoji místní samosprávy.

Současná situace a hlavní problémy • Město Liberec v současné době zřizuje 31 mateřských škol, 20 základních škol, 2 základní školy praktické a 1 základní školu uměleckou. Na území města dále funguje 9 soukromých mateřských škol, 1 soukromá a 1 církevní základní škola. Neexistuje však dostatek dat k tomu, aby město dokázalo efektivně odhadnout potřebnost školských zařízení ve městě v nadcházejících letech.

• Nebyly nastaveny systematické kroky, které by vedly k upravení technického stavu budov školských zařízení pro standardy 21. století. • Město dostatečně nevyužívá mimoměstské zdroje ke zlepšení situace v oblasti vzdělávání. • Neexistují předem nastavené indikátory hodnoticí kvalitu jednotlivých škol a výuky. • Příslibem jsou alternativní školy a školky.

Jak to chceme změnit? 1. Připravíme demografickou analýzu k efektivnímu stanovení sítě školských zařízení ve městě. 2. Podpoříme flexibilní využívání volných školních prostor pro vytváření školek, školních klubů, komunitních center aj. 3. Podpoříme přítomnost asistentů pedagogů ve třídách (praktické školy, speciální školy, běžné základní školy se speciálními vzdělávacími potřebami pro případ potřeby integrace dítěte). 4. Budeme podporovat mimoškolní aktivity dětí v rámci základních škol (školní kluby, družiny, zájmové kroužky aj.).



5. Pověříme vybraného úředníka magistrátu koordinací oprav školních budov, investičních akcí, garancí kvality a časovým plánem prací, jakož i dohledem nad dodavateli prací a služeb. 6. Budeme školy motivovat k zapojování dětí do úprav škol a prostranství kolem nich. 7. Zavedeme možnost hromadného nákupu materiálu a školních pomůcek. 8. Ředitele a ostatní pedagogické pracovníky budeme motivovat pomocí předem nastavených indikátorů, průběžně vyhodnocujících kvalitu jednotlivých škol a výuku v nich. 9. Budeme podporovat alternativní školy a školky.

6b. Tělocvičny, školní a veřejná hřiště Školní hřiště a tělocvičny pro nejširší využití dětmi, mládeží a místními komunitami. Dostupnost a odpovídající kapacita dětských hřišť jsou dokladem kvality života občanů a zájmu města o ně.

Současná situace a hlavní problémy • Většina školních hřišť a školních tělocvičen na území města není v dobrém technickém stavu. • Mnohá z těchto zařízení také nejsou dostatečně využívána v odpoledních a večerních hodinách širší veřejností, a to ani dětmi a mládeží z těchto čtvrtí nebo dospělými místními obyvateli.

• Město má v současné době 31 udržovaných veřejných dětských hřišť, což je na stotisícové město málo (např. v Táboře jich mají 48, na Praze 9 jich je 90 atd.). • Zejména v odpoledních hodinách jsou některá hřiště přeplněná tak, že děti mají problém se na herní prvky vůbec dostat.

Jak to chceme změnit? 1. Budeme usilovat o rekonstrukci a opravu všech školních hřišť a tělocvičen, aby byly uvedeny do co nejlepšího stavu. 2. Financování investic se pokusíme zajistit z fondů EU. 3. Pro maximální zhodnocení a zefektivnění těchto investic chceme, aby opravené areály byly mimo školní výuku co nejvíce využívány veřejností, místními komunitami a sportovními kluby. 4. Vytvoříme inventuru stavu veřejných dětských hřišť a sportovišť, abychom věděli, v jakém technickém stavu zařízení jsou.

5. Budeme usilovat o vybudování dalších dětských hřišť zejména ve spolupráci s osadními výbory. Město velikosti Liberce by mělo mít alespoň 100 dětských hřišť. Hřiště by měla být svým herním zařízením a činností strukturována i podle věku dětí, ideálně pro předškoláky, děti do 12 let a pro starší mládež. 6. Některá hřiště mohou ve spolupráci s městem a s jeho podporou provozovat i občanská sdružení včetně zajištění jejich údržby.

56 / 57

6c. Bazény u základních škol Dobrý stav školních bazénů a jejich dostupnost jsou základem pro efektivní zajištění povinné výuky plavání na základních školách.

Současná situace a hlavní problémy • Tři základní školy v Liberci disponují bazény, v nichž probíhá povinný plavecký výcvik. • Bazén ZŠ Ještědská byl opraven z evropských dotací ještě za předchozího vedení města (nyní v rámci pětiletého období udržitelnosti), bazény na ZŠ Sokolovská a ZŠ Dobiášova rekonstrukci potřebují. • Bazén na ZŠ Sokolovská využívá kromě této školy dalších 7 základních škol. Vedle bazénu je k dispozici

i volná učebna, kde se jedna třída učí, druhá souběžně absolvuje plavecký výcvik. Nedochází tak k narušení školního rozvrhu a prodlevě ve školním rozvrhu. • Bazén na ZŠ Dobiášova využívají další 3 základní školy a v odpoledních hodinách také řada sportovních klubů. Bazén je tak v provozu cca 14 hodin každý den. • Některé liberecké ZŠ kvůli nedostatečným kapacitám jezdí za výukou plavání do Jablonce n. N.

Jak to chceme změnit? 1. Připravíme kompletní rekonstrukci bazénu na ZŠ Sokolovská (odhad cca 6–7 miliónů korun, projekt na výměnu technologie již existuje), která prodlouží životnost bazénu o dalších zhruba 20 let. 2. Připravíme rekonstrukci zázemí bazénu na ZŠ Dobiášova (odhad cca 2 milióny korun).



3. Na investice se pokusíme získat finance z fondů EU. 4. Díky rekonstruovaným bazénům zajistíme hodiny plavání nejen libereckým ZŠ, ale v případě zájmu i školám v okolí města.

6d. Cesta ke kvalitnímu stravování Školní a předškolní stravování je na poměrně vysoké úrovni, ale ke skutečně zdravé výživě nás čeká ještě dlouhá cesta. Naším cílem je pestrá, vyvážená strava s dostatkem ovoce a zeleniny a s minimem průmyslově zpracovaných potravin, které mají negativní dopad na lidské zdraví.

Současná situace a hlavní problémy • Školní jídelny se řídí dnes již zastaralou a překonanou vyhláškou o školním stravování (tzv. spotřební koš). • Neexistují limity pro používání tzv. potravinových náhražek. • Mnoho škol umožňuje prodej potravin a nápojů s vysokým obsahem tuků, soli, cukrů a konzervantů ve školních bufetech.

• Mnoho škol pronajímá prostor výdejním automatům s nezdravými potravinami (např. slazené nápoje, chipsy, sladkosti, tučné bagety atd.). • Do jídelníčku jsou i v současné době v některých školních jídelnách zařazovány potraviny nevhodné pro děti a mladistvé, jako jsou např. nekvalitní uzeniny a uzenářské výrobky.

Jak to chceme změnit? 1. Zavedeme limit pro používání tzv. potravinových náhražek místo čerstvých surovin – náhražky bude možné upotřebit jen tehdy, když technické a personální vybavení neumožní uplatnit čerstvé nezpracované potraviny a suroviny. V případě použití polotovarů či náhražek přitom bude možné použít jen takové, které neobsahují trans-mastné kyseliny, geneticky upravené organismy, umělá sladidla a umělá aditiva. 2. Prosadíme větší využití sezónních a regionálních produktů při přípravě jídel.

3. Zavedeme průběžné vzdělávání kuchařského personálu, zejména vedoucích školních jídelen. 4. Prosadíme postupný zákaz prodeje pro děti nevhodných potravin ve školním bufetu, stejně jako odstranění automatů na tyto potraviny ve školách. 5. Zapojíme do diskuze o školním stravování širší skupiny aktérů (rodiče, místní producenty, komunální politiky, experty na zdravou výživu aj.). 6. Do hodnocení kvality stravy zapojíme i samotné děti a pokusíme se i o finanční motivaci kuchařského personálu.

58 / 59

6e. Bezpečné cesty do škol Dopravně zklidněné okolí mateřských a základních škol znamená větší bezpečí pro pohyb dětí.

Současná situace a hlavní problémy • Lokální přetíženost komunikací individuální automobilovou dopravou v místech školních budov v ranní a odpolední špičce (tzv. Autem až do školní brány). • Významné zhoršení bezpečnosti dopravního provozu u škol a zvýšené riziko nehod a úrazů. • Znečištěné ovzduší (oxidy dusíku a polétavý prach) a zvýšené hodnoty hluku u škol vlivem vyšší intenzity dopravy s negativním dopadem na zdraví dětí.

• Omezená efektivita školní a mimoškolní činnosti v nejbližším okolí školních budov kvůli jeho přesycenosti dopravou. • Nevyužívání veřejné udržitelné dopravy a potlačování pěší dopravy při cestách do škol ve prospěch individuálního automobilismu vytváří závislost na automobilové dopravě. • Blokování významné kapacity městské policie (projekt bezpečné přechody u škol) místo zesíleného výkonu strážníků v ulicích v oblasti prevence kriminality.

Jak to chceme změnit? 1. Zavedeme principy tzv. dopravního zklidňování v okolí školních budov (např. ZÓNA 30, stavební úpravy, dopravní značení, úprava zelení, instalace cyklostojanů apod.), které povedou k omezení stávající intenzity individuální dopravy. Úpravy budeme diskutovat jak se samotnými zástupci škol, tak s rodiči a s místními samosprávami či komunitami. 2. Budeme školy a místní samosprávy/ komunity motivovat k zapojení do programů, které podporují bezpečné cesty do škol, revitalizaci okolí škol i úpravu souvisejících komunikací. Takovým programem je např. Škola pro udržitelný život, Ekoškola apod.



3. Budeme prostřednictvím vstřícné cenové politiky dopravního podniku motivovat děti (rodiny) k využívání udržitelné veřejné dopravy na úkor dopravy automobilové. To povede i k větší samostatnosti dětí a jejich aktivnímu vnímání principů trvale udržitelného života. 4. Dohodneme s Komunitním střediskem Kontakt, případně s o.p.s. Komunitní práce Liberec, a s kluby seniorů převzetí projektu Bezpečné přechody u škol, v němž aktivní senioři - dobrovolníci nahradí strážníky. Uvolněné kapacity městské policie převedeme do přímého výkonu do ulic.

6f. Školní obědy pro všechny děti Chceme začít aktivně řešit situací dětí, jimž rodiče nemohou či nechtějí zaplatit školní obědy.

Současná situace a hlavní problémy • Mezi dětmi školou povinnými jsou i takové, které za celý den nemají ani jedno teplé jídlo, protože jejich rodičům na zaplacení školních obědů z různých důvodů nezbývají peníze. • Přestože se mezi lidmi našlo již několik donátorů, kteří těmto školákům se zaplacením stravného

pomáhají, nejsou takové aktivity systémové a zdaleka nepokryjí všechny potřebné děti. • Většina libereckých škol zatím patrně neví, zda právě k nim nedocházejí děti, jejichž rodiny si zaplacení obědů nemohou dovolit.

Jak to chceme změnit? 1. Zajistíme, aby se o projektu Obědy pro děti, který realizuje o. p. s. Women for women, dozvěděli všichni ředitelé našich základních škol i jejich personál a vyzveme je k analýze situace v jejich škole. Pakliže i jejich školu potřebné děti navštěvují, měla by se ZŠ do projektu přihlásit.

2. Zasadíme se o to, aby město zorganizovalo osvětovou kampaň, kde na problém hladovějících školáků upozorní a vyzve potenciální donátory k finanční podpoře projektu. 3. Město bude zároveň ve svém rozpočtu hledat další prostředky, jimiž by mohlo projektu finančně pomoci.

60 / 61

6g. Mimoškolní aktivity dětí a mládeže Kvůli dlouhodobé jednostranné podpoře masového sportu a sportovišť (aréna, fotbalové hřiště aj.) město zapomíná na další mimoškolní volnočasové aktivity dětí a mládeže – turistické, sportovní i umělecko-kulturní.

Současná situace a hlavní problémy • Mimoškolní aktivity dětí a mládeže se nemohou rozvíjet kvůli nedostatku a malé kvalitě zázemí (prostor ke schůzkám). Při privatizaci městských objektů nebyl brán zřetel na historickou existenci kluboven, takže řada organizací přišla o střechu nad hlavou. • Klubům, oddílům a organizacím chybí peníze k financování nezbytných pomůcek a svého provozu. • Veškerá finanční zátěž tak obvykle spadá na rodiče, což řadě dětí znemožňuje navštěvovat organizované volnočasové aktivity.

• Chod klubů a organizací zajišťují především dobrovolníci, kteří se dětem věnují ve svém volném čase a bez nároku na jakoukoliv odměnu. • Některé vzdálené základny klubů a oddílů jsou pro děti z jiného konce města dopravně špatně přístupné či přímo nedostupné. • Malé kluby a oddíly mají problémy s administrativou, např. s žádostmi o dotační tituly. • Jednostranná politika města v minulosti způsobila, že malé a zajímavé aktivity byly potlačovány ve prospěch těch masových. • Ubývá míst pro volný neorganizovaný pohyb a pobyt dětí.

Jak to chceme změnit? 1. Budeme průběžně zjišťovat potřeby dotčených organizací. 2. Pomůžeme se sháněním společných prostor pro setkávání ve vhodných lokalitách. 3. Budeme se podílet na rekonstrukci a dovybavení již existujících prostor (např. skautská základna pro zhruba 500 dětí v Hanychově je v dezolátním stavu). 4. Základny pro volnočasové aktivity by měly být po městě rovnoměrně rozprostřeny, aby se zvýšila jejich dostupnost a aby respektovaly různé druhy činností. 5. Prostřednictvím městských organizací a společností pomůžeme s údržbou kluboven a jejich okolí.



6. Vypíšeme granty na pravidelnou činnost (na úkor jednorázových akcí) a materiálové vybavení oddílů a zohledníme přitom kvalitu činnosti i počty docházejících dětí. 7. Budeme hledat cestu, jak pomoci rodičům ze sociálně slabých rodin s příspěvky. 8. Poskytneme organizacím prostor na webu města pro jejich propagaci a nábor. 9. Vypomůžeme s administrativou (např. žádosti o dotační tituly) a příp. i s předfinancováním a spolufinancováním externích dotací. 10. Poskytneme zájmovým kroužkům prostor při využívání školních hřišť, příp. zázemí škol.

7. Veřejná zeleň Dostupná a udržovaná zeleň je živou součástí města a je také podmínkou pro kvalitní život jeho obyvatel. Dlouhodobě se snažíme vytvořit v Liberci ucelený systém městské zeleně tak, aby mohla sloužit všem občanům města a byla rozmanitá – např. parky, sportoviště, zahrádkářské osady nebo přírodní lokality.

Co chceme změnit a udělat? 1. Připravit a realizovat „Územní studii zeleně“, která v územním plánu zajistí dostatek různých typů zelených ploch, dostupných všem obyvatelům města. 2. Spojením parku u Zlatého lva, parku u Libereckého zámku a parku u bývalé galerie vytvořit centrální městský park. 3. Ve spolupráci s aktivními občany podpořit rozvoj komunitních zahrad a zahrádkářských osad v Liberci. 4. Pomoci se vznikem přírodních zahrad ve městě jako nového typu zeleně a s větším využíváním květin. 5. Zajistit lepší správu městských lesů, aby jejich hlavní funkce nebyla produkční, ale rekreační. 6. Zrevidovat stav alejí v Liberci a zasadit se o lepší správu a údržbu veřejné zeleně. 7. Podpořit vznik zelených teras Liberce. 8. S majitelem plochy hledat nové využití lokality po bývalé Textilaně, aby součástí plochy byl i nový park.


7a. Územní studie zeleně Územní studie zeleně je dokument, který má chránit kvalitní a vzrostlou zeleň ve městě a navrhuje její rozvoj tak, aby byl vytvořen ucelený systém. Měla by být součástí územního plánu a díky tomu závazná i pro stavební úřad. Územní studie by měla zmapovat stávající zeleň, rozdělit ji do různých kategorií a navrhnout vhodné doplnění.

Současná situace a hlavní problémy • Vedení města Liberce v roce 2013 pozastavilo vypracování územní studie zeleně, která měla být jedinou ochranou zeleně na zastavitelných plochách v územním plánu. • Územní plán neobsahuje samostatnou vrstvu zeleně – neexistuje tak ucelený a propojený systém zeleně ve městě. • Za posledních 12 let nebyl ve vedení města nikdo, kdo by se snažil systematicky chránit zeleň.

• Bez závazné územní studie zeleně majitel pozemku či investor nemusí na zeleň brát ohled, může ji zlikvidovat a plochu zastavět bez ohledu na to, jestli na ní jsou vzrostlé stoleté stromy či trávník. • Velká část zeleně v Liberci není dostatečně udržovaná a přístupná veřejnosti. • Chybí systém zklidněných komunikací, umožňující průchod městem mezi jednotlivými zelenými plochami.

Jak to chceme změnit? 1. Připravíme zadání studie zeleně, která jasně vymezí zelené plochy a jejich propojení zklidněnými cestami (komunikacemi). 2. Budeme se řídit těmito zásadami o dostupnosti jednotlivých ploch a prvků: • odpočívadlo s lavičkou (např. pod stromy, na vyhlídkách, kolem silnic) – 5 minut pěší chůze • středně velké zelené plochy do 10 000 m2 (např. parčík, náměstí, hřiště) – 10–15 minut pěší chůze • velká plocha zeleně nad 10 000 m2 (lesoparky, parky, sportovní areály, lesy) – do 30 min pěší chůze 3. Společně s občany vytipujeme plochy zeleně, které by měly být ve studii obsaženy – nejen



stávající parkově upravené plochy, sportoviště nebo aleje, ale i např. bývalé lomy, zanedbané potoky či zarostlá místa kolem teplovodů. 4. Zajistíme, aby s obyvateli města v jednotlivých čtvrtích byla formou komunitního plánování studie zeleně opakovaně projednána – obyvatelé budou mít možnost připomínkovat a doplnit plochy, které by měly být do systému zapojeny. 5. Připravíme plán, jakým způsobem bude studie zeleně postupně realizována. 6. Při realizaci podpoříme vznik nových biotopů a budeme usilovat o co největší rozmanitost zelených ploch.

7b. Centrální park a veřejná zeleň Liberec je město obklopené horami a krásnou přírodou, ale v centru města chybí velké ucelené zelené území, které by občanům sloužilo jako centrální park. Můžeme se spokojit s malými parkově upravenými plochami nebo se pokusit takové místo pro centrální park najít.

Současná situace a hlavní problémy • Centrum města postrádá větší ucelenou plochu zeleně a zejména skutečný centrální městský park. • Malé plochy parčíků v centru nemají dostatečnou kapacitu pro krátkodobou rekreaci obyvatel (k setkávání, po dobu oběda, k přečtení knížky apod.). • Plochy zeleně jsou zaplaveny odpadky a po většinu dne jsou obsazeny bezdomovci. • Některé velké plochy zeleně jsou uzavřeny a veřejnosti dlouhodobě nepřístupné. • Chybí zázemí pro větší setkání nebo pro kulturní akce v přírodě.

• Neexistuje koordinovaný systém revitalizací jednotlivých ploch – někde je zeleně dost, jinde téměř žádná. • Zeleň není rozmanitá – ve městě chybí přírodní zeleň, parky jsou monotematické. • Chybějící nebo nevhodně umístěný mobiliář, který mnohdy neodpovídá místu a je nepraktický či ve špatném stavu. • Údržba zeleně a mobiliáře je nedostatečná.

Jak to chceme změnit? 1. Chceme zajistit propojení a otevření zahrad u bývalé galerie s parkem u Zlatého lva. 2. Povedeme jednání s majitelem zámeckého parku, aby i tento park byl zpřístupněn veřejnosti a propojen s okolní zelení.

3. Propojením všech zelených ploch by měl vzniknout unikátní systém šesti typů zahrad, které by mohly sloužit obyvatelům města. 4. Budeme prosazovat takové využití prostoru bývalé Textilany, aby jeho velká část byla vyhrazena veřejně přístupné zeleni.

64 / 65

7c. Zahrádkářské osady a komunitní zahrady Dříve se lidé více sdružovali. Moderní technologie rozšířily způsob komunikace na dálku a spíše virtuálně. Začala se tak ztrácet místa, kde se lidé volně scházeli, společně se bavili a tvořili. Přesto roste poptávka po zdravém životním stylu a rovněž po možnosti vypěstovat si vlastní ovoce či zeleninu. Proto chceme i nadále podporovat zachování zahrádkářských osad, ale i vznik nových, stejně jako zakládání komunitních zahrad.

Současná situace a hlavní problémy • Připravovaný územní plán zprvu vůbec neobsahoval kategorii zahrádek a zahrádkářských osad. • Zahrádkářské osady mají v Čechách velkou tradici a jsou stále hojně využívány obyvateli, přesto rostou tlaky na jejich zrušení a převedení těchto ploch na bydlení. • Zahrádkářské osady v Liberci jsou bez koncepce a chybí jim vazba na veřejnou zeleň.

• V Liberci chybí veřejné komunitní zahrady, kde by bylo možné jednak pěstovat různé rostliny a plodiny, jednak se scházet. • V okolí velkých sídlišť postupně mizí volné zelené plochy, a místní obyvatelé tak musejí za zelení docházet stále dál. • V době tzv. první republiky měl Liberec dokonce svůj zemědělský statek.

Jak to chceme změnit? 1. Zajistili jsme zachování zahrádkářských osad v územním plánu města. 2. Ve spolupráci s Českým svazem zahrádkářů (ČSZ) chceme vytipovat plochy, kde by mohly vzniknout nové komunitní zahrady nebo zahrádky. 3. Podpoříme aktivní občany, aby společně budovali různé typy komunitních zahrad – pěstební a pobytové (umožňují hlavně společná setkávání – některé např. s možností posezení, bezplatného využití grilu, ohniště apod.).



4. Chceme spolupracovat s ČSZ tak, aby některé osady začaly fungovat na principu komunity a jednotlivé pozemky byly více propojeny – podpořit „odstranění plotů“ a navázání vztahů mezi lidmi, kteří mají společné zájmy. 5. Budeme usilovat o vznik nových zahrádkářských osad a komunitních zahrad zejména v blízkosti velkých sídlišť a o jejich propojení s veřejnou zelení.

7d. Přírodní zahrady Chceš-li být šťastný jeden den, opij se, jeden rok, ožeň se, celý život – pořiď si zahradu…

Současná situace a hlavní problémy • Město je plné zanedbaných a nevyužitých míst. • Existuje jen málo zelených a přírodních ploch pro kvalitní každodenní rekreaci a komunitní život. • Stále pokračuje zábor zbylých zelených ploch pro stavební účely. • Město se potýká s vysokými náklady na údržbu veřejných prostranství a se zbytečným nadužíváním chemie v péči o zeleň (veřejnou i soukromou).

• Mnohé školní zahrady zůstávají bez využití a bez vazeb na okolní komunitu. • Nevyužíváme potenciál střední odborné školy s mj. zahradnickým zaměřením pro navrhování, realizaci a údržbu veřejných prostranství. • Nevyužíváme rekreačních možností řeky Nisy.

Jak to chceme změnit? 1. Vytvoříme koncepci přírodně upravených ploch, zahrnujících veřejné plochy, školní zahrady, zahrádkářské osady, břehy Nisy, ale i např. Lesní koupaliště. 2. Příslušnou vyhláškou podpoříme vznik nových ploch, jejich rozvoj a péči o ně. 3. Rozšíříme myšlenku „adopce místa“, tj. dobrovolnou péči občanů o veřejný prostor. 4. Budeme zavádět separovaný sběr bioodpadu a zpětné využití kompostu pro veřejné plochy.

5. Do péče o veřejnou zeleň zainteresujeme střední odbornou školu s mj. zahradnickým zaměřením. 6. Podpoříme vznik konkrétních ukázkových přírodních zahrad a zorganizujeme osvětové akce a aktivity na podporu jejich rozvoje. 7. Budeme vytvářet květinové záhony a na vhodných veřejně přístupných plochách necháme vykvést luční květiny.

66 / 67

7e. Městské lesy Městské lesy budeme rozvíjet jako místo pro aktivní rekreaci všech Liberečanů.

Současná situace a hlavní problémy • Městské lesy jsou v zástavě za dluhopis, proto nedosáhnou na mnohé potřebné dotace. • Vedení města nemá žádnou dlouhodobou vizi, do jaké podoby by se městské lesy měly rozvíjet. • V rozpočtu města nejsou dostatečné prostředky na investice do rozvoje rekreačního potenciálu městských lesů. • Těžba v městských lesích neprobíhá vždy tak, jak by bylo potřeba s ohledem na jejich rekreační charakter.

• Městské lesy nejsou v terénu vyznačeny, Liberečané nevědí, které lesní plochy vlastně k městským lesům patří. • Vedení města nemá pro příspěvkovou organizaci Městské lesy Liberec – stejně jako pro jiné organizace – jasné zadání a v zásadě tuto organizaci nijak neřídí.

Jak to chceme změnit? 1. Pokusíme se dosáhnout vynětí lesů nebo jejich části z bankovní zástavy či vyjednat výjimku na poskytování potřebných dotací. 2. Ve spolupráci a s respektem k názorům veřejnosti chceme vypracovat jasnou vizi toho, jak mají městské lesy v budoucnu vypadat. 3. Chceme vyčlenit v rozpočtu města peníze na lepší využití rekreačního potenciálu městských lesů.



4. Stanovíme jasné podmínky pro případnou těžbu v městských lesích. 5. Označíme městské lesy v terénu a zároveň připravíme jejich základní prezentaci na webu města. 6. Pro příspěvkovou organizaci Městské lesy Liberec stanovíme měřitelné cíle, a to nejen finanční, a budeme je každoročně kontrolovat.

7f. Aleje Aleje (stromořadí) jsou nedílnou součástí veřejného prostoru – mají historický význam, vedou nás k určitému cíli a plní mnoho důležitých funkcí. Dnes je mnoho starých alejí káceno z důvodu bezpečnosti, ale bez ohledu na širší dopady v území.

Současná situace a hlavní problémy • Špatná údržba starých stromů v minulých letech i v současnosti. • Nekoncepční obnovy alejí – revitalizují se pouze vybraná stromořadí, kde lze projektovat za „velké peníze“. • Stále prosazovaná celková obnova aleje na Masarykově třídě.

• Obnovy alejí jsou prováděny téměř výhradně totální obnovou - vykácením všech stromů a novou výsadbou. • Obnovy navrhují projektanti bez zapojení veřejnosti. • Nové aleje jsou jednodruhové, převážně lipové – chybí rozmanitost typů alejí a druhů dřevin.

Jak to chceme změnit? 1. Zajistíme lepší údržbu starých stromů ve městě – tyto dřeviny je nutné nechat posoudit odborníkem a navrhnout jejich ošetření, nemocné stromy kácet jen v krajním případě. 2. Obnovy alejí budeme plánovat ve spolupráci s odborníky a se zapojením veřejnosti. 3. Prosadíme různé způsoby obnovy alejí, aby životní prostředí bylo co nejméně poškozováno a aby byly zachovány prospěšné funkce dřevin (zachycování prachu, omezení hluku, zvyšování vzdušné vlhkosti, stínění, větrolamy, výroba kyslíku, prostředí pro další živočichy apod.). 4. Zajistíme řádné posouzení zdravotního stavu všech dřevin v aleji na Masarykově třídě, vyhodnocení

stavu aleje jako celku a návrh vhodného typu obnovy s důrazem na zachování stávajících dřevin. Obnovu rozvrhneme do několika etap, aby nové sazenice měly vhodné podmínky a čas pro ujmutí. Celou obnovu řádně projednáme s veřejností formou komunitního plánování (sběr podnětů od občanů, vytvoření několika variant obnovy aleje, projednání návrhů, vybrání jedné varianty a její připomínkování, přepracování návrhu a konečné schválení projektu). 5. Podpoříme vznik nových alejí různých typů (vícedruhové, ovocné, podsazené keři apod.) na okrajích města a směrem do krajiny.

68 / 69

7g. Terasy pod Antonínem a okolí Papírového náměstí I v Liberci dosud jsou veřejné prostory a místa, které dosud nebyly prodány a skrývají v sobě velký půvab. Jsou jimi např. i městské terasy, které mohou sloužit jako zelená místa pro volnočasové aktivity i odpočinek. Přinášíme jeden takový námět.

Současná situace a hlavní problémy • Celá oblast okolo Papírového náměstí je nyní ve špatném stavu. Rozdrobená majetková struktura ztěžuje komplexní využití celé plochy. • Na jednu stranu jde oblast s mimořádným potenciálem pro rozvoj služeb, obchodu i bydlení, na druhou stranu je vhodné v této lokalitě zajistit kvalitní veřejné prostory včetně zeleně. • Městské terasy jsou součástí nezabydleného prostoru v centru města na rozhraní jeho dolní a horní části. • Jde o zcela opuštěnou lokalitu, vyhledávanou hlavně problémovými skupinami.

• Tento zatím nevyužitý a nedefinovaný prostor je velmi cenný, vytváří terasy orientované na jih a jejich revitalizace může být impulsem pro celkovou obnovu oblasti. • Bez celkového plánu pro obnovu území existuje vysoké riziko nekoordinované výstavby, která bude v území způsobovat konflikty (např. provoz barů vs. bydlení), území se definitivně znehodnotí. • Bez celkového plánu a úpravy vlastnických poměrů v území se nepodaří zajistit dostatečně kvalitní veřejný prostor a zeleň.

Jak to chceme změnit? 1. Začneme připravovat plán obnovy území. Oslovíme majitele nemovitostí, prověříme jejich záměry. Začneme jednat s majiteli pozemků o možném propojení jednotlivých teras, a to pokud možno v jeden pestrý celek. 2. V závislosti na rozpočtových možnostech města zamýšlíme dostavět jednotlivé terasy tak, aby vytvořily přírodní a odpočinkovou zónu přímo v centru města a byly bezpečné při volnočasových aktivitách.



3. Terasy chceme koncepčně osázet zelení, nejlépe ovocnými stromy, protože terasy byly kdysi rovněž zahradami dnes již neexistujících obytných domů. 4. Zorganizujeme urbanistickou soutěž, budeme o možných variantách diskutovat s občany. Zakotvíme výsledky soutěže do závazné dokumentace. Vymezíme plochy pro veřejná prostranství a budeme jednat s jejich vlastníky o jejich odkupu či výměně. 5. Projednáme s vlastníky plánovací smlouvu, na základě které se zaváží přispět na vybudování veřejných prostranství. Bez přistoupení k této smlouvě nebude možné v ploše stavět.

8. Doprava Kvalita života ve městě velikosti Liberce je také závislá na jeho dopravní obslužnosti, dopadech dopravy na životní prostředí a stavu komunikací pro všechny účastníky provozu včetně pěších a cyklistů. Prioritou je pro nás zajištění bezproblémové prostupnosti města, posílení udržitelných forem dopravy, především pak městské hromadné dopravy, a vyřešení nevyhovujícího parkovacího systému.

Co chceme změnit a udělat? 1. Podpořit vyvážené spolužití různých způsobů dopravy po městě s důrazem na tzv. udržitelné formy. 2. Změnit dlouhodobé zaostávání městské hromadné dopravy za tou individuální a motivovat občany k využívání autobusů a tramvají. 3. Posoudit současný stav zóny placeného stání (parkovací systém) a navrhnout její úpravy. 4. Zlepšit stav silnic a křižovatek i kvalitu jejich údržby. 5. Zajistit bezpečný pohyb chodců po městě, jsou rovnoprávnými uživateli uličního prostoru. 6. Podpořit po letech slibů skutečný rozvoj cyklodopravy, což nejsou jen nové cyklostezky. 7. Neprodat Letiště Liberec; naopak zahájíme diskusi o jeho budoucím využití se všemi relevantními aktéry, včetně veřejnosti.


70 / 71

8a. Systém městské dopravy a parkování Není podporována udržitelná doprava (městská hromadná doprava, cyklodoprava) a není uspokojivě řešen parkovací systém, který nenabízí dostatek vhodných kapacit.

Současná situace a hlavní problémy • Městu chybí dopravní koncepce a vize. • Na výstavbu ulic je dlouhodobě pohlíženo zejména z hlediska individuální automobilové dopravy, která je preferována před udržitelnými formami, jako jsou městská hromadná doprava, cyklodoprava, společné využívání automobilů (carsharing) a pěší pohyb. • Doprava je silným zdrojem znečištění ovzduší a hluku a je nejnáročnější na zábor veřejných prostranství. • Individuální doprava značně zatěžuje centrum města (Šaldovo náměstí, Fügnerova ulice), aniž by bylo možné ji zachytit a přerozdělit po obvodu centra.

• V některých lokalitách města je kritický nedostatek parkovacích míst (zejména na velkých sídlištích). • Neexistují záchytná parkoviště (tzv. P+R), která by návštěvníkům při příjezdu do města umožňovala odstavit vozidlo a dál pokračovat veřejnou dopravou. • Režimy vyhrazeného parkování pro rezidenty a míst pro placené stání jsou v některých částech města špatně nastaveny – rezidentská místa jsou prázdná, placená stání přeplněna.

Jak to chceme změnit? 1. Připravíme systémové řešení dopravní problematiky a její dlouhodobou koncepci komplexním způsobem a v rámci celého města, nikoliv pouze jednotlivých lokalit bez širší návaznosti, a s ohledem na možnosti budoucího rozvoje. 2. Prioritou je městská hromadná doprava, snížení dopravního ruchu v centru města a zajištění základní dopravní prostupnosti města. 3. Podpoříme skutečný rozvoj cyklodopravy, která může mít i v našem městě značný potenciál.



4. Zpracujeme koncepci parkování především na velkých sídlištích a v ostatních problematických lokalitách, zmapujeme volné městské pozemky k případnému využití na odstavné plochy. 5. Budeme pracovat na zřízení záchytných parkovišť (P+R) a jejich napojení na veřejnou dopravu a dopravní systém IDOL. 6. Podpoříme rozvoj tzv. carsharingu například zřízením bezplatných parkovacích možností pro tato auta v centru Liberce.

8b. MHD, tramvaje a busy, obnova vozového parku Efektivní provoz a rozvoj městské hromadné dopravy, motivační ceny jízdného pro občany, revize nevýhodných smluv dopravního podniku se smluvním dopravcem – to jsou naše priority v této oblasti.

Současná situace a hlavní problémy • Rozvoj a masové využití městské hromadné dopravy (MHD) v Liberci komplikuje mj. drahé jízdné, které je v mnoha kategoriích nejvyšší v republice. • Kapacita přepravy z některých lokalit v ranní špičce je nedostatečná.

• Občané nejsou motivováni MHD využívat a veřejná doprava prohrává s tou individuální. • Komplikací pro rozvoj MHD jsou i nevýhodné smlouvy Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce (DPMLJ) s dopravní firmou BusLine.

Jak to chceme změnit? 1. Zadáme studii, která posoudí realitu možného alternativního vedení struktury autobusových linek – například 6 až 8 páteřních linek projíždějících centrem v krátkých intervalech, doplněných minimálně jedním vnitřním a jedním vnějším propojovacím okruhem. Tím dojde i ke zlepšení vzájemného dopravního propojení okrajových částí města bez nutnosti průjezdu centrem města. 2. Zahájíme diskuse s experty a veřejností o budoucí strategii MHD: zda zachovat poměr autobusové a tramvajové dopravy za souběžné modernizace vozového parku (kapacita vozidel, klesající ekologická zátěž aj.), nebo zda zahájit investiční

projekty (s dosahem na dotační tituly EU), které zvýší podíl tramvajové dopravy (sídliště Rochlice, oblast Ruprechtice – Pavlovice). 3. Budeme občany motivovat cenou jízdného a kvalitou přepravy k většímu využívání MHD. 4. Přezkoumáme všechny smlouvy uzavřené dopravním podnikem v minulosti. 5. Zajistíme, aby DPMLJ řídili skuteční odborníci a fundovaní manažeři. 6. Smluvního dopravce zavážeme k průběžnému obměňování a modernizaci vozového parku. 7. Zajistíme dobrý technický stav zastávek a chodníků v jejich blízkosti, zvýšíme kvalitu informačního systému.

72 / 73

8c. Stav silnic a křižovatek Centrum města je přetížené automobilovou dopravou, což navíc komplikuje i špatné nastavení světelné signalizace. Mnoho obecních komunikací není v dobrém technickém stavu.

Současná situace a hlavní problémy • Velká část vozovek je obecně v nedobrém technickém stavu. • Hlavní dopravní uzly, např. terminál Fügnerova a Šaldovo náměstí, jsou dlouhodobě přetížené. • Průjezd automobilové dopravy a MHD přes centrální zónu je veden po východní straně centra (Šaldovo náměstí – Palachova – Rumunská – Fügnerova) nebo přes historické jádro (Rumjancevova – Železná – Sokolovské náměstí – Malé náměstí).

• Chybí vnitřní městský okruh, který by ochránil centrální zónu před průjezdnou dopravou a umožnil by její zklidnění. • Na některých křižovatkách jsou nevyhovující intervaly dopravní signalizace. Na některých dokonce dochází ke kolizi obou směrů – chodci mají umožněn vstup do vozovky tam, kde mají auta už zelenou (Rochlice, Kaufland).

Jak to chceme změnit? 1. Zasadíme se o průběžnou a včasnou údržbu a hlavně lepší kvalitu oprav komunikací. 2. Necháme upravit nevyhovující dopravní a světelná značení, zajistíme seřízení všech světelných křižovatek a další instalaci moderních systémů. 3. Opravy budeme synchronizovat tak, aby jejich vlivem nedocházelo ke kolapsu dopravy v daném místě. 4. Posoudíme rozšíření sítě komunikací o úseky ulehčující dopravě v centru – např. Nová Pastýřská.



5. Budeme usilovat o postupné snížení množství individuální dopravy ve městě podporou hromadné a nemotorové dopravy (viz kapitoly 8a a 8b) 6. V dlouhodobé perspektivě se budeme snažit podpořit vznik lokálních center zejména prostřednictvím odpovědného územního plánování tak, aby v jednotlivých částech města byly dostupné základní služby, školky i základní školy, a tudíž nedocházelo ke vzniku zbytečných přepravních proudů.

8d. Pěší doprava – chodníky, cesty a stezky Respektujeme zájmy chodců jako rovnoprávných uživatelů uličního prostoru. Zajistíme jejich bezpečný pohyb v centru i na sídlištích.

Současná situace a hlavní problémy • Ve městě chybějí chodníky, neexistuje jejich propojení, v některých místech se potýkáme s velmi špatnou průchodností území. • Nemáme dostatečný rozsah pěších a obytných zón, které by zajistily bezpečný pohyb chodců. • Principy dopravního zklidňování (ZÓNA 30, OBYTNÁ ZÓNA) se uplatňují často pouze formálně, tedy osazením dopravních značek, ale ulice nejsou uzpůsobeny stavebně, aby

vozidla byla nucena skutečně snížit rychlost jízdy na 30, resp. 20 km za hodinu. • Pěší zóna v centru města není jednoznačně vymezena, nestačí pouze vymístit automobily a osadit dopravní značky a zábrany. • Přestavba komunikací v nízkopodlažních zónách, vhodných pro dopravní zklidňování, se projektuje a realizuje v parametrech, které vyhovují především motorovým vozidlům.

Jak to chceme změnit? 1. Postupně dobudujeme chybějící chodníky a zajistíme průchodnost území všude tam, kde to bude vhodné. Budeme zveřejňovat seznam plánovaných oprav stávajících a výstavby nových chodníků. 2. Posílením kapacit městské policie zajistíme bezpečnost chodců a cyklistů v místech se smíšeným provozem v režimu pěších a obytných zón. 3. Ve spolupráci s řešiteli nového územního plánu vymezíme přiměřený rozsah pěší zóny v centru města nejen formálně (dopravní značky, zábrany), ale i stavební úpravou (zeleň, mobiliář, zahrádky, vodní prvky). Pěší zóny architektonicky oddělené od dopravních komunikací přispějí ke zvýšené bezpečnosti chodců i motoristů.

4. Nový vzhled náměstí a ulic zdůrazní jejich pěší a pobytovou funkci při zachování přiměřené dopravní obslužnosti (zásobování, vjezd rezidentů, vjezd vozidel integrovaného záchranného systému aj.). 5. Zajistíme, aby součástí přípravy pěší zóny byly architektonické soutěže. 6. V nízkopodlažních obytných zónách i na sídlištích budeme provádět v ucelených blocích rekonstrukce nebo výstavbu nových ulic v režimu ZÓNA 30 nebo OBYTNÁ ZÓNA. 7. Principy dopravního zklidňování budeme realizovat i stavebním uspořádáním ulic – úpravou řešení křižovatek, zpomalovacími prahy, směrovými změnami, zúženými místy, vysazenými chodníkovými plochami, střídáním různých druhů povrchů vozovky, vysazováním zeleně aj.

74 / 75

8e. Cyklodoprava a elektrokola Cyklodoprava je výhodná, ohleduplná k životnímu prostředí, přispívá ke zdravému životnímu stylu. Cyklisté musí mít možnost pohybovat se po městě jednoduše a beze strachu.

Současná situace a hlavní problémy • Chybí dostatečná infrastruktura pro cyklisty a cyklodopravu. • Stojany na kola buď nejsou k dispozici nebo jsou umístěny nevhodně.

• Kolo je vnímáno zejména jako nástroj sportu a rekreace, nikoli jako rovnoprávný dopravní prostředek. • Město je místy přehlceno automobilovou dopravou, což pohyb na kole výrazně ztěžuje.

Jak to chceme změnit? 1. V návaznosti na finanční možnosti města zrychlíme budování nových cyklostezek a tras. 2. Klíčové je prodloužení cyklostezky Nisa kolem čistírny odpadních vod a vybudování cyklostezky kolem fotbalového stadionu (v současnosti se stezka uzavírá při každém fotbalovém utkání). 3. Řešení vstřícná pro cyklisty i pro pěší budeme důsledně vyžadovat při všech nových stavbách a rekonstrukcích stávajících komunikací (rekonstrukcí povrchů komunikací bude využito k vyznačení pruhů pro cyklisty, zřízení pruhu pro cyklisty je řádově levnější než výstavba samostatné cyklostezky). 4. Zasadíme se o zřizování „cykloobousměrek“ v některých jednosměrných ulicích (centrum města, obytné bloky), čímž zajistíme prostupnost města pro cyklisty.



5. Necháme instalovat kvalitní stojany pro odstavení a uzamčení kol na vhodných místech (nádraží, terminál Fügnerova, plavecký bazén, centrum města). 6. Na magistrátu města zřídíme pozici koordinátora cyklistické a pěší dopravy, který bude posuzovat všechny projekty z hlediska pěších a cyklistů a zejména bude aktivně vylepšovat drobnou infrastrukturu. 7. Budeme motivovat úředníky magistrátu města, aby pro přepravu po městě namísto aut využívali služebních kol a elektrokol. 8. Na sídlištích budeme usilovat o vybudování „cyklogaráží“ a pozemních zastřešených a uzamykatelných „cyklostání“.

8f. Letiště Liberec Letiště Liberec neprodáme! Diskutujme o jeho budoucnosti s libereckou veřejností, občany přilehlých čtvrtí, jejich zástupci v osadních výborech či spolcích a dalšími relevantními aktéry.

Současná situace a hlavní problémy • Letiště Liberec je poslední velkou souvislou rozvojovou plochou ve městě. • Různými zájmovými skupinami je považováno za zdroj rychlého zisku (návrhy na rozšíření průmyslové zóny Sever, rozparcelování na stavební pozemky aj.), některými politiky pak za jednorázový zdroj příjmů do rozpočtu města. • Letiště je jedinou plochou s leteckým provozem v okolí krajského města. V současné době dovoluje svým statutem veřejného vnitrostátního letiště vzlety a přistání letadel do hmotnosti 5 700 kg (10–12 pasažérů), ovšem za předpokladu

vybudování zpevněné dráhy. Ročně je zde uskutečněno 3–5 tis. vzletů a příletů. • Stav plochy letiště se stále zhoršuje, větší deště způsobují zavodnění, změnu terénu a vyplavování kalů z bývalé skládky. • Aeroklub Liberec jako nájemce plochy získává od města dotaci Kč 400 000 ročně, polovinu ale hned vrací na nájemném, přičemž nájemní smlouva obsahuje klauzuli o měsíční výpovědní lhůtě (tj. s cílem rychle ukončit nájem v případě prodeje). To znemožňuje jakékoli investice ze strany aeroklubu. • Letiště rovněž slouží jako základna pro provoz letecké záchranné služby (ZZS LK).

Jak to chceme změnit? 1. V návaznosti na uskutečněné referendum ponecháme plochu letiště v majetku města po celé čtyři roky volebního cyklu 2014–2018. 2. Využijeme tohoto období k zahájení debaty s občany města a relevantními aktéry o budoucnosti areálu. 3. Společně s experty zpracujeme dlouhodobou koncepci areálu, a to s možnými alternativními

způsoby využití (povýšení statutu letiště, rekreační plocha aj.) a financování (evropské fondy, další dotace). 4. Po celou dobu volebního období rovněž garantujeme zachování stávajícího provozu letiště, přičemž připravíme revizi nájemních smluv s aeroklubem i ZZS LK – mj. prodloužíme výpovědní lhůtu na dva roky, abychom oba nájemce motivovali k případným drobným investicím a řádné péči o celý areál.

76 / 77



9. Životní prostředí Kvalitní a zdravé prostředí pro život není ani v dnešní době samozřejmostí. Nemusíme přitom často objevovat již dávno objevené. Stačí se inspirovat u našich sousedů.

Co chceme změnit a udělat? 1. Zlepšit kvalitu vody v liberecké přehradě, jako hlavní předpoklad pro vytvoření kvalitního rekreačního a sportovního zázemí v této lokalitě. 2. Zajistit, aby se Nisa a ostatní vodní toky v Liberci staly součástí života lidí, pomocí vyčištění nebo otevření vodních toků, zpřístupnění Nisy apod. 3. Nastavit hospodaření s odpady ve městě tak, aby se zvyšoval podíl i počet druhů recyklovaného odpadu a aby se recyklace těm, co ji dělají, také vyplácela. 4. Zachovat ve městě dostatek volných přírodních ploch, aktivně pečovat o významné krajinné prvky a lépe chránit volnou krajinu v okolí města proti rozpínající se zástavbě. 5. Zlepšit kvalitu ovzduší prostřednictvím osvěty obyvatel ohledně spalování odpadů a podpořit snížení množství polétavého prachu pomocí vegetačních úprav.


78 / 79

9a. Přehrada a lesopark Liberecká přehrada je jeden ze zanedbaných pokladů, které ve městě máme. Krásné místo, jen mu něco chybí – čistá voda, kvalitní zázemí a propojení s navazujícím lesoparkem.

Současná situace a hlavní problémy • Kvalita vody v přehradě není nikterak dobrá – přehrada nebyla dlouho čištěna, tečou do ní odpady z části Harcova či z okolních sídlišť, pokud je nepojme poddimenzovaná kanalizace. • V části lesoparku dlouhodobě přebývají bezdomovci, kteří zde budují celé tábory a znečišťují okolí. • Zázemí pro rekreaci a sportování nejsou řešena koncepčně, území je rozbité na jednotlivé nenavazující části v různé kvalitě. • Blízký lesopark je řešen celkem citlivě, ale opět se zde projevila stará bolest libereckých veřejných

prostranství. Architekt se zapomněl zeptat těch, kteří toto území využívají, na jejich potřeby a očekávání. Dnes tu proto najdete nesmyslné vedení některých cest, zcela nevhodný mobiliář, malý počet a nevhodný tvar laviček a absenci různorodých ploch, např. pro sportovní aktivity. • Pěší cesta okolo přehrady je zejména po deštích v dezolátním stavu. • Pro koupající se je tu jen malá pláž a několik dalších menších ploch.

Jak to chceme změnit? 1. Kvalitu vody může postupně změnit větší dohled státních orgánů ochrany vod, které by měly aktivním přístupem zamezit odtékání splašků z vícero objektů do Harcovského potoka a následně do přehrady. 2. Pro celkovou rekonstrukci okolí přehrady je potřeba začít aktivně jednat s jejím správcem, státním podnikem Povodí Labe. 3. Do přípravy projektu revitalizace přehrady a jejího okolí zapojíme širokou veřejnost tak, aby realizované úpravy sloužily všem obyvatelům města.



4. Přehrada a blízký lesopark mají obrovský rekreační, sportovní i turistický potenciál, proto je potřeba řešit celou lokalitu jako celek a jednotlivé části pak realizovat po etapách. 5. V blízkém lesoparku chceme instalovat lavičky, které budou svůj účel plnit lépe než ty stávající, případně další prvky. 6. Řešením pro přehradu může být architektonická soutěž, ovšem nejdříve musí existovat jasné zadání od vedení města a do procesu musí být zapojena i veřejnost.

9b. Nisa a liberecké potoky Na území města existuje nespočet potoků a jiných malých toků. O většině z nich však nevíme, protože jsou ve velké míře vedeny potrubím. Chtěli bychom vrátit lidem ve městě přístup k vodě a zajistit její dostatečnou kvalitu.

Současná situace a hlavní problémy • Není jasné, které vodní toky jsou ve správě města a které ve správě Povodí Labe. • Regulace toků přinesla mnoho potíží hlavně s čištěním koryt od náletů a nánosů, koryta potoků dlouhodobě nejsou udržována a opravována. • Kvalita vody v některých tocích je špatná, v mnoha případech je zdroj znečištění neznámý. • Některé vodní toky jsou nepřístupné, zakryté nebo vedené v hlubokých korytech.

• Lužická Nisa uvnitř Liberce je jen vydlážděným korytem, které je vyplněno teplovody, místy zaneseno nánosy a zarostlé invazními rostlinami. • V centru města, ale i jinde, chybí přístup k řece. • Nisa nefunguje jako jedna z přirozených tepen města, okolo které by se odehrávaly rekreační, sportovní a jiné aktivity.

Jak to chceme změnit? 1. Vyjasníme vlastnické vztahy k vodním tokům na území města. 2. Podpoříme přírodní úpravy toků tam, kde to bude možné, a jejich zpřístupnění. U ostatních potoků postupně zajistíme vyčištění koryt. 3. Budeme usilovat o zlepšení čistoty vod v místních tocích. 4. Budeme aktivně zlepšovat využití vodních toků a jejich okolí pro rekreaci, aby se alespoň okolo části z nich mohly rozvíjet pěší a cyklistické stezky.

5. Nyní „zatrubněné“ části vodních toků zejména v centru města by bylo možné využít v rámci cestovního ruchu. 6. S využitím architektonické soutěže a se zapojením veřejnosti budeme hledat řešení, jak zlepšit přístup k Nise v centru města (vytvoření klidové zóny kolem Nisy, zajištění průchodů podél břehů, vybudování sestupů k vodě apod.), včetně vymístění teplovodů z jejího koryta. 7. Podpoříme charakter Nisy i jako biokoridoru, který zajišťuje trasu pro přesuny vodních živočichů, ptactva apod.

80 / 81

9c. Hospodaření s odpady Systém nakládání hospodaření s odpady by měl motivovat občany k recyklaci.

Současná situace a hlavní problémy • V Liberci je zaveden alespoň základní systém recyklace odpadů, avšak na dnešní dobu již ve zcela nedostatečném rozsahu. • Byly zrušeny některé recyklační dvorky, které provozovala nezisková organizace Armillaria. Část vytříděných odpadů tak již není kde odevzdat. • V minulosti nedostatečný a nepraktický systém sběru nebezpečných odpadů byl nahrazen ještě horším systémem, a to žádným. • Kapacita kontejnerů při jarním úklidu, kam mohou občané odkládat velkoobjemový odpad, je naprosto nedostatečná. • Město nijak neřeší problematiku bioodpadu, nemá vlastní kompostárnu či bioplynovou

stanici, kde by mohlo získávat energii pro vytápění některých svých objektů. • Dřevěný odpad z těžby v městských lesích a z údržby silnic město nijak energeticky nevyužívá pro své potřeby. • Liberecká spalovna komunálních odpadů běžně přijímá ke spálení snadno recyklovatelné odpady včetně čisté, vytříděné suroviny, jako je například papír. • Nejsou dostupné informace o politice města v této oblasti, ani data o tom, čeho a kolik se v Liberci vytřídí a jaké je další využití tohoto odpadu. • Ať už občan třídí, nebo netřídí, na jeho platbu za odpady to nemá žádný vliv.

Jak to chceme změnit? 1. Peníze z fondů EU hodláme využít na rozšíření recyklace, např. třídění bioodpadů, domácí a komunitní kompostování a snižování celkové produkce odpadu. 2. Chceme znovu zavést možnost odevzdávat kvalitně vytříděné odpady v co nejširším spektru do tzv. recyklačních dvorků nebo pomocí jiného vhodného způsobu. 3. Město by mělo aktivněji informovat o problematice nebezpečných odpadů a vytvářet ucelený systém pro jejich separovaný sběr, oddělený od odpadu komunálního. 4. Chceme zvýšit počet kontejnerů při jarním úklidu natolik, aby byly schopny pojmout veškerý odpad, který budou občané chtít odevzdat.



5. Z evropských dotací chceme vybudovat vlastní městské zařízení na využití vybraných části odpadu, např. bioplynovou stanici či výtopnu na dřevní odpad. 6. Zpřístupníme informace o politice města v této oblasti, o výsledcích třídění odpadu i o aktuálních problémech. 7. Prosadíme nový systém platby za odpady, který bude motivovat občany k většímu zapojení se do recyklace. 8. V osvojování moderních technologií v odpadovém hospodářství budeme spolupracovat s Technickou univerzitou v Liberci, s vysokými školami v Zittau a Görlitz a také s neziskovými organizacemi působícími v této oblasti.

9d. Příroda ve městě a v okolí V našem městě by mělo být dost místa i pro volnou přírodu. Mimo jiné proto, že to přispívá k tomu, abychom my i naše děti mohli žít kvalitní život.

Současná situace a hlavní problémy • Ve městě a v některých čtvrtích obzvlášť mizí volně přístupné přírodní plochy. • Péče města o tzv. významné krajinné prvky je víceméně pouze administrativní a evidenční. • Město nevyužívá dotačních možností, které by dokázaly nejen udržet dobrý stav současných lokalit, ale také vytvářet přírodní lokality nové, kde by bylo možné sladit zájmy lidí s potřebami přírody. • Přístup lidí z města do okolní přírody je místy zbytečně blokován nedostatečnou či nevhodnou sítí pěších

stezek a zklidněných komunikací, nemluvě o někdy tristním technickém stavu krajinných či lesních cest. • Ochrana přírody, péče o ekologicky hodnotné lokality či přímo péče o chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů byla v Liberci dlouhodobě na okraji zájmu nebo spíše až za horizontem zájmu místních politiků. • V územním plánu není dostatečně vymezený systém přírodních ploch, který by nebyl v budoucnu narušován a fragmentován novou výstavbou. • Zástavba se stále rozpíná do volné krajiny.

Jak to chceme změnit? 1. V rámci Územní studie zeleně vytipujeme místa, která jsou cenná a zajímavá, a zachováme je jako přírodní plochy ve městě. 2. Zajistíme základní údržbu zeleně i na méně exponovaných místech – podél vodních toků, v různých zákoutích a méně dostupných lokalitách. 3. Chceme, aby město aktivněji pečovalo o současné významné krajinné prvky a také postupně vytvářelo nové. Budeme podporovat obnovu zanedbaných biotopů (mokřady, tůňky, malé rybníčky, různé druhy lesů i luk) a zajistíme jejich úklid a obnovení jejich ekologických funkcí. 4. Na vhodných místech je přírodu třeba zpřístupnit vhodným způsobem co největšímu počtu obyvatel našeho stotisícového města.

5. Ochrana přírody nemá být jen třešničkou na dortu, ale samozřejmou součástí fungování moderního evropského města. 6. Chceme více prosazovat to, že pro kvalitní život musí ve městě zůstat dostatek ploch, které nebudou v zásadě nikdy zastavěny. 7. Efektivnější systém sběru odpadů a úklidu města i aktivnější přístup městské policie by měly vést k omezení vzniku nových skládek. 8. V územním plánu vymezíme hranice zastavitelného území a navrhneme tzv. „zelené hradby“ kolem města. 9. Budeme podporovat včelaření a místní včelaře, včetně výchovy mladé generace.

82 / 83

9e. Čistota ovzduší Kvalita ovzduší je jedním z důležitých předpokladů pro zdravý život. V Liberecké kotlině to platí dvojnásob, hlavně v zimě, kdy nás všechny trápí smog.

Současná situace a hlavní problémy • Oproti minulosti je situace v Liberci lepší, ovšem staré problémy nahradily nové, v některých ohledech ještě nebezpečnější. • Jedná se zejména o spalování nekvalitních tuhých paliv v domácnostech, včetně různých odpadů a plastů. • Problémem jsou jak nekvalitní kotle a jiná topeniště, špatná technika spalování, tak i neinformovanost lidí, jaké jedy při spalování

různých odpadů v domácnostech vznikají, a jak tím ohrožují zdraví jejich rodin i spoluobčanů. • Město tento problém nijak neřeší. • Došlo k nárůstu polétavého prachu z automobilové dopravy. • Chybí ochranná zeleň u výrazně zátěžových a prašných provozů (např. drtičky sutí apod.). • Úklid města je nedostatečný a zejména po zimě probíhá příliš dlouho.

Jak to chceme změnit? 1. Zajistíme obyvatelům města informace ohledně ekologicky a ekonomicky výhodných způsobů vytápění a o možnostech čerpání dotací na výměnu neekologických kotlů. 2. Budeme se aktivně podílet na snižování hodnot polétavého prachu podporou změny vytápění nebo omezením dopravní zátěže města. 3. U zátěžových provozů zajistíme vegetační úpravy, aby prach byl v maximální míře zachycován a usazován v místě svého vzniku.



4. Pro snižování emisí chceme, aby DPMLJ, a.s., postupně doplňoval vozový park především vozy na pohon CNG. 5. Zajistíme častější úklid ulic a dohled, aby při stavebních pracích nedocházelo ke znečišťování okolních ulic stavebním prachem z aut vozících materiál. 6. Připravíme dlouhodobou kampaň s cílem snížit množství odpadu spalovaného přímo v domácnostech.

10. Volný čas, kultura, sport, historie Volný čas, sport, kultura a rekreace patří v každé společnosti k důležitým ukazatelům kvality života. Město by proto mělo svým obyvatelům nabízet pestré příležitosti mimopracovního vyžití a tyto aktivity i samo podporovat.

Co chceme změnit a udělat? 1. Vypracovat ucelenou strategii cestovního ruchu, do níž zapojíme nejen městské atraktivity (divadla, zahrady, menší subjekty), ale i významné krajské a soukromé subjekty. 2. Před financováním vrcholových akcí upřednostnit podporu pravidelného sportování mládeže i dospělých a sportovní vyžití pro širokou veřejnost. 3. Vypracovat kulturní vizi města a konkrétní politiku v této oblasti. 4. Zavést víceleté financování městských příspěvkových organizací, které jsou zároveň největšími lákadly cestovního ruchu. 5. Podpořit tzv. živou kulturu, především menší a drobné projekty neziskového sektoru, různých spolků, literárních klubů aj. 6. Obnovit městskou galerii a kino Varšava. 7. Podpořit obnovu bývalého Lesního koupaliště, aby opět sloužilo svému původnímu účelu. 8. Rozšiřovat možnosti pro rekreační sport, např. vytvořit okruh pro cyklistické singltreky. 9. Připomenout průmyslové tradice Liberce vybudováním textilního nebo průmyslového muzea. 10. Pravdivě připomínat všechny historické epochy Liberce.


10a. Rozvoj cestovního ruchu Město Liberec zatím v rozvoji cestovního ruchu silně pokulhává. Jde přitom o oblast, která může mít velmi pozitivní dopady na ekonomiku města i jeho organizací, stejně jako na podnikatelské a volnočasové aktivity občanů.

Současná situace a hlavní problémy • Cestovní ruch ve městě trpí nekoncepčností v rovině analytické, strategické i v řízení jako takovém. • V organizačním členění magistrátu je oblast cestovního ruchu dlouhodobě rozbita do dvou odborů (cestovního ruchu a péče o občany), které však spolu při tvorbě strategie rozvoje nespolupracují. • Rozvoj cestovního ruchu ve městě není založen na vstupních analýzách – město tak nemá představu, kolik turistů ročně a odkud do něj zavítá, jaká je jejich struktura sociální, jazyková či národnostní, jaké atraktivity je pod Ještěd nejvíce lákají, resp. jakou má jejich turistický program skladbu, jak dlouho se v Liberci zdrží apod.

• Město v oblasti cestovního ruchu nespolupracuje s Libereckým krajem, jeho atraktivitami (muzeum, galerie aj.) ani s významnými soukromými nabídkami (Centrum Babylon, Dinopark aj.). Přitom cestovní ruch je jen jeden. • Tyto atraktivity jsou tak samy sobě konkurencí, místo aby početnou skupinu návštěvníků Liberce vzájemně sdílely a využívaly synergie ze společných produktů, prezentací a projektů. • Chybí hlubší propojení mj. s dopravní politikou města (kapacita parkovacích ploch u atraktivit, záchytná P+R parkoviště, kapacita příjezdových komunikací, role veřejné a udržitelné dopravy) či s ubytovacími možnostmi ve městě.

Jak to chceme změnit? 1. Připravíme reorganizaci magistrátu tak, abychom odstranili dvojkolejnost v oblasti cestovního ruchu. Vytvoříme po vzoru Libereckého kraje jediný odbor, v němž provážeme koncepční a strategické plánování i řízení hlavních atraktivit (divadla, zahrady) zřizovaných městem. 2. Pověříme tento odbor přípravou a zpracováním zevrubné návštěvnické, dopravní, finanční a ubytovací analýzy, která bude následně podkladem pro vytvoření ucelené strategie cestovního ruchu. 3. Začneme ve spolupráci s Libereckým krajem, jeho organizacemi, městskými společnostmi (LIS, DPMLJ) i soukromými subjekty pracovat na motivační vstupence (pasu, kartě), která



Liberečanům i turistům nabídne pestré a široké možnosti volnočasového vyžití, a to zejména ve vazbě na veřejnou a udržitelnou dopravu. 4. V rámci připravovaného IPRÚ budeme prosazovat mj. společné tzv. měkké projekty pro rozvojové území Liberec a Jablonec n. N. ke zvýšení prezentace našich atraktivit, a to ve vztahu k velkému přeshraničnímu potenciálu tohoto regionu. 5. Ve spolupráci se Správou CHKO podpoříme citlivý rozvoj turistického ruchu v Jizerských horách. 6. Chceme docílit toho, aby turistický potenciál Liberce přinášel prospěch jeho obyvatelům a místním podnikatelům.

10b. Podpora sportu Liberecká sportoviště zpřístupníme běžným občanům, mládeži a dětem, ne jen sportovním profesionálům.

Současná situace a hlavní problémy • Město Liberec podporuje zejména velké sportovní kluby a vrcholné sportovní akce na úkor masového, rekreačního a výkonnostního sportu. • Financování Tipsport arény je zcela neprůhledné, město jím skrytě dotuje hokejový klub Bílí Tygři. • Multifunkční Tipsport arénu není možno využívat k rekreačnímu sportování, je v podstatě „monofunkční“.

• Dotace na sport město rozděluje podle neodhadnutelného klíče, do jejich výběru vůbec není zapojena veřejnost. • Lyžařské sjezdovky na Ještědu mají malou kapacitu, menší než je kapacita lanovky a vleků, permanentky jsou drahé. • Chybí obyčejná hřiště, plácky, okruhy, vodní plochy, kluziště pro bruslení.

Jak to chceme změnit? 1. Před financováním vrcholových akcí upřednostňujeme akce pro širokou veřejnost a podporu sportovních organizací, které vytvářejí podmínky pro pravidelný pohyb mládeže i dospělých a jsou prevencí proti pasivnímu životnímu stylu a jeho následkům. 2. Zprůhledníme financování sportovních klubů a zařízení, nastavíme jeho jasná pravidla, platná pro všechny, zajistíme rovnoměrnou podporu jednotlivým odvětvím a do rozhodování zapojíme veřejnost. 3. Navýšíme podporu ze sportovního dotačního fondu a jasně nastavíme pravidla tak, aby se maximální množství financí dostalo přímo do malých klubů a sportovních jednot. 4. Podpoříme rozvoj rekreačního sportování ve městě a jeho přilehlém okolí, zaměříme se

na pěší turistiku a cykloturistiku, vytvoříme, rozšíříme a upravíme pěší magistrály, tratě pro běžce, cyklostezky, singltreky a hipostezky. 5. Citlivě, s ohledem na životní prostředí rozšíříme sjezdovky ve Sportovním areálu Ještěd (SAJ) tak, aby odpovídaly přepravní kapacitě lanových drah, zvýhodníme ceny v méně využívaných časech a rozvineme doprovodné služby pro návštěvníky na Ještědu i ve Vesci. 6. Ve spolupráci se školami bude SAJ pořádat výcvikové kurzy lyžování pro žáky. 7. Tipsport arénu zpřístupníme veřejnosti pro rekreační sportování. 8. Vytvoříme generel sportovních ploch, tělocvičen a areálů a zajistíme jejich lepší využitelnost pro širokou veřejnost.

86 / 87

10c. Divadlo F. X. Šaldy Důstojné prostory a podmínky pro divadelníky i jejich diváky.

Současná situace a hlavní problémy • Rozpočet Divadla F. X. Šaldy je poddimenzovaný. • Zaměstnanci divadla jsou ohodnoceni hluboko pod celostátní i regionální průměrnou mzdou – a to i špičkoví umělci. • Divadlo plánuje nové premiéry s dvouletým předstihem, tj. v době, kdy ještě neví, jaký bude v daném roce rozpočet, resp. provozní příspěvek města. Je nutné zavést střednědobé financování, tj. stanovení minimální výše příspěvku na provoz na tři až čtyři roky dopředu.

• Divadlo se potýká s malou finanční spoluúčastí kraje a státu, a to přesto, že divadlo je jediným třísouborovým v regionu, jezdí sem diváci z celého kraje a reprezentuje náš kraj i naši zemi v zahraničí. Provoz je financován ze 70–75 % z rozpočtu města Liberec, stát přispívá kolem 4,5 % a kraj 1,3 %. • Je nutná rekonstrukce zázemí – z pohledu diváka je divadlo krásnou budovou, zázemí je ale naprosto nevyhovující se zastaralými technologiemi. • S podobnými problémy se potýká i Naivní divadlo Liberec.

Jak to chceme změnit? 1. Budeme prosazovat dohodu (smlouvu) mezi městem a DFXŠ o víceletém financování, která bude garantovat minimální výši příspěvku na provoz divadla za splnění určitých kritérií divadlem (počet odehraných představení, počet premiér atd.). 2. Budeme se snažit sblížit platové podmínky zaměstnanců magistrátu a příspěvkových organizací města.



3. Připravíme projektovou dokumentaci na rekonstrukci DFXŠ i Malého divadla a budeme aktivně vyhledávat dotační programy, ze kterých by bylo možno rekonstrukce nebo jejich část financovat. 4. Budeme jednat s politickou reprezentací Libereckého kraje i s ministerstvem kultury o zvýšení jejich příspěvků pro Divadlo F. X. Šaldy Liberec a pro Naivní divadlo Liberec.

10d. Zoologická zahrada Liberec Hospodaření města musí být jasné a průhledné, občané o něm musejí mít veškeré informace.

Současná situace a hlavní problémy • ZOO nemá možnost střednědobého a dlouhodobého plánování. • Financování ZOO je řízeno ročním rozpočtem, který nevychází z oboustranně projednaných potřeb organizace a bývá v průběhu roku nestabilní (např. krácení příspěvku zřizovatele). • Příspěvek na provoz ZOO je dlouhodobě podhodnocen. • ZOO nemá dostatek prostředků na reprodukci majetku – odpisy z majetku musí vracet do rozpočtu zřizovatele.

• Město nemá žádnou strategii cestovního ruchu. • ZOO a její okolí trpí nedostatečnou kapacitou ploch pro parkování. • Centrum pro zvířata v nouzi ARCHA nemůže po otevření průmyslové zóny Sever využívat okolní bývalé louky k venčení psů libereckou veřejností. • Starobylá budova Lidových sadů je součástí zástavy města ve prospěch bankovního ústavu, což znemožňuje jakoukoli rekonstrukci tohoto památkově chráněného objektu, financovanou z externích veřejných zdrojů.

Jak to chceme změnit? 1. Chceme prosadit víceleté financování ZOO, vázané pouze na plnění zadaných kritérií (např. návštěvnost). Odpisy z majetku využít k reinvesticím. 2. Parkování v okolí ZOO je potřeba řešit v rámci koncepce parkování v problematických lokalitách. Budeme usilovat o zachycení části návštěvníků v systému P+R a motivovat je k využití veřejné dopravy. 3. Budeme hledat možnosti pro vybudování „venčící stezky“ v blízkosti Centra ARCHA a dalších plácků na pozemcích v okolí letiště.

4. Při refinancování dluhopisů budeme žádat o vyjmutí budovy Lidových sadů ze zástavy, vypracujeme projekt na celkovou rekonstrukci objektu a její financování z externích zdrojů, např. z fondů EU či státu. 5. Městské středisko ekologické výchovy DIVIZNA při ZOO Liberec budeme orientovat více na praktickou ekologickou výchovu dospělých. 6. Dotáhneme projekt Centrum aktivního odpočinku v Lidových sadech, aby jeho provoz co nejefektivněji sloužil volnočasovým aktivitám obyvatel města a jeho návštěvníkům.

88 / 89

10e. Městská galerie a jazzový klub Lázně nejsou městskou galerií. I Divadlo F. X. Šaldy má vedle sebe také Malé divadlo… Víme proč.

Současná situace a hlavní problémy • Liberec jako jediné stotisícové město v ČR postrádá kvůli neexistující kulturní vizi městskou galerii,

jejímž zřizovatelem by bylo město, protože jediný takový subjekt – Galerie U Rytíře – byla zrušena.

Jak to chceme změnit? 1. Obnovení městské galerie musí jít ruku v ruce s jasně vyjádřenou vizí kulturního směřování města. 2. Galerie musí mít vícezdrojové financování činnosti (granty, přeshraniční spolupráce, sponzoři, městský příspěvek). 3. Funkce a význam městské galerie bude spočívat v pořádání krátkodobých výstav, které oživí kulturní prostředí města a budou návštěvníky seznamovat s aktuálním výtvarným uměním. Půjde také o určité vymezení se ke krajské Oblastní galerii, jejíž funkce je zejména sbírkotvorná. 4. Městská galerie bude živým kulturním centrem, které aktivně reaguje na kulturní, zejména výtvarné dění v republice.



5. Městská galerie přinese i více živé kultury (např. jazzový klub, pravidelná literární čtení, besedy s architekty, workshopy nejrůznějšího druhu, akce občanských spolků atd.). 6. Městská galerie bude mít rovněž vzdělávací charakter, bude spolupracovat se školami. 7. Galerie, která je součástí živého umění města, významně kultivuje jeho tvář. 8. Galerie bude spolupracovat s dalšími významnými institucemi ve městě (TUL, Severočeské muzeum, Oblastní galerie Liberec, galerie v dalších městech aj.) 9. Možné prostory pro novou galerii jsou: prostor po bývalé Galerii U Rytíře v budově radnice, přízemí Liebiegova zámečku, objekty u Papírova náměstí, příp. další.

10f. Kino Varšava Liberec je patrně jediným stotisícovým městem, které nemá klasické bio. Varšava je přitom posledním městským kinem, cennou architektonickou a stavební památkou, byť momentálně zchátralou a bez technického vybavení.

Současná situace a hlavní problémy • Provoz Varšavy byl ukončen před 6 lety kvůli konkurenci multikin, dnes má budovu v nájmu na 7 let spolek „Zachraňme kino Varšava“. • Budova kina během pěti let svého uzavření značně zchátrala, sál byl napaden dřevokaznou houbou. Pro extrémní vlhkost a postupující dřevomorku bylo nutné dům očistit na zdravou „hrubou stavbu“, kterou ale není možné užívat a je nutné ji opravit. • Ukončením provozu kina zmizela z rozpočtu města položka podpory kina, která se tam dnes těžko vrací. Trend multikin je přitom dnes již přežitý a poptávka po městských kinech vzrůstá. Cena za pravidelný provoz není velká, i díky poloze budovy v historickém živém středu Liberce lze za relativně málo peněz dělat „hodně muziky“. V roce 2013 se spolku

podařilo získat na grantech na dramaturgii 300 tisíc korun, od občanů pak v posledních dvou letech Varšava získala dalších více než 80 tisíc na darech. • Kino není digitalizované. Bez toho sice může fungovat, ale staré promítačky formátu 35 mm umožňují použít už jen omezený rozsah filmů. Digitalizace kina by stála několik miliónů. • Celková rekonstrukce budovy by vyšla na zhruba 40 miliónů, základní rekonstrukce (výměna zchátralé instalace a uvedení do stavu užívání) pak zhruba na 5 miliónů. V současné době probíhá 1. etapa této základní rekonstrukce, tedy oprava foyer, která je hrazena z prostředků města, resp. z prodeje 3. nadzemního podlaží budovy – Pizzerie Maškovka. • Chybí delší perspektiva rozvoje objektu.

Jak to chceme změnit? 1. Naším cílem je v součinnosti se spolkem „Zachraňme kino Varšava“ zachovat historicky hodnotnou stavbu kina, pečovat o ni a dosáhnout jejího zapsání do seznamu kulturních památek. 2. S pravidelnou podporou města na provoz do 1 miliónu ročně lze zajistit stabilní a kvalitní dramaturgii, která přesáhne klasické kino a zahrne repertoár propojující film, divadlo, besedy, přednášky, hudbu a spolupráci se školami a univerzitou, a přispěje k rozšíření kulturního života města. 3. Pro provoz kina Varšava budeme hledat další finanční zdroje – dotace od státu a z EU, podporu

kraje i soukromých donátorů. Podpoříme veřejnou sbírku Rekonstrukce kina Varšava, jejíž pomocí spolek shání prostředky na opravy. 4. Do foyer plánujeme kavárnu s celodenním provozem, v prostorách bývalého Barrandoffu pak provizorní malý sál. 5. Zvážíme možnost pomoci s digitalizací kina, které pak může uvádět filmový fond alternativní vůči multikinům. 6. Své místo tu pro neoficiální univerzitní konfrontace může najít TUL, podnikatelé na svých setkáních, liberecké školy i obecně prospěšné organizace, senioři, studenti i děti.

90 / 91

10g. Lesní koupaliště Unikátní Lesní koupaliště budeme revitalizovat na atraktivní volnočasový areál pro širokou veřejnost.

Současná situace a hlavní problémy • Oblíbené místo letní rekreace mnoha generací Liberečanů je již řadu let uzavřeno. • Areál chátrá, vana koupaliště i její okolí zarůstají nálety keřů, šatny vyhořely. • I přes zájem Liberečanů (besedy, 2 ankety) koupaliště obnovit město dosud veškerý čas i možné zapojení dotací z EU promeškalo. • Projekt revitalizace koupaliště byl vyřazen z Integrovaného plánu rozvoje města.

• Město dosud nesvolilo ani s relativně méně nákladnou rekonstrukcí plochy (od 12 do 20 miliónů Kč) na celodenní rekreační využití pro rodiny s dětmi (posezení, hřiště, hrací prvky, grilování, vodní plocha, která nemusí plnit hygienické normy). • Občané odmítli městem chystaný plán přestavby koupaliště na školicí středisko SEV DIVIZNA s přednáškovým sálem a kancelářemi Městských lesů, protože plánované částečné zasypání vodní plochy by unikátní kamenné koupaliště nenávratně zničilo.

Jak to chceme změnit? 1. Lesní koupaliště s rozumnými náklady zrekonstruujeme na přírodní rekreační areál s vodní nádrží, v níž by se voda čistila v přírodním ekosystému (kořenová čistička). 2. Na vybudování areálu použijeme evropské dotace v rámci Integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ).



3. Nabídneme občanům atraktivní areál pro aktivní trávení volného času v prostředí jizerskohorských lesů. 4. Areál Lesního koupaliště vhodně propojíme s dalšími prvky pro rekreaci v této lokalitě.

10h. Liberecké singltreky a další „treky“ Po ulici? Po silnici? Po chodníku? Po lese!

Současná situace a hlavní problémy • Možnosti v Liberci a jeho okolí neodpovídají množství cyklistů mezi Liberečany. • Občané Liberce nemají ve městě ani v blízkém okolí k dispozici síť přírodních lesních cyklistických stezek, příklad Singltreku pod Smrkem přitom ukazuje, že podobné sportovně-rekreační

využití přírodního prostoru je u veřejnosti oblíbené a šetrné vůči životnímu prostředí. • Singltreky jsou investičně nenáročné. • Některé v minulosti využívané cesty a stezky jsou zarostlé, neudržované, oplocené či zastavěné.

Jak to chceme změnit? 1. Chceme nabídnout kratší okruh(y) v okolí Liberce. Tyto okruhy nebudou konkurencí singltreku v Novém městě pod Smrkem, ale naopak jakousi „ochutnávkou“ pro veřejnost, která do Singltreku pod Smrkem může přivést ještě více návštěvníků. 2. Při projektování a trasování prvních stezek budeme spolupracovat s odborníky ze Singltreku pod Smrkem a České mountainbikové asociace. 3. Připravíme trasy pro inline bruslaře.

4. Na vybudování libereckých „singltreků“ a tras pro další rekerační sportovce chceme využít peněz z dotací EU, příp. Euroregionu Nisa. 5. Budeme spolupracovat s Lesy ČR, úřady a obcemi na plánování a realizaci dalších „singltreků“ a „treků“ v okolí města. 6. Ve spolupráci s Klubem českých turistů se budeme podílet nejen na značení tras pro cyklisty, lyžaře a pěší turisty, ale i na jejich údržbě. Budeme usilovat o zlepšování jejich technického stavu a udržení přístupnosti pro veřejnost.

92 / 93

10i. Textilní (a průmyslové) muzeum Unikátní textilní muzeum s dobovými textilními stroji může připomenout zašlou slávu vlnařského průmyslu a získat městu další atraktivitu cestovního ruchu.

Současná situace a hlavní problémy • Několik staletí nepřetržitého vývoje tradic, regionálního zdroje bohatství, pracovních příležitostí, řemeslné dovednosti a vzdělání bylo v krátké době téměř úplně smeteno a zlikvidováno. • Většina i dnes společensky významných, historicky a architektonicky cenných staveb, kterými se město Liberec pyšní, stejně jako řada krajinotvorných a industriálních staveb, kaskády přehrad a továrních pavilonů vznikla za hospodářské prosperity kraje, založené už v dobách Bibrštejnů, Redernů, Albrechta z Valdštejna a dále za podpory Gallasů a Clam-Gallasů, a to díky výnosům z výroby proslulého vlněného sukna.

• Ve městě a okolí tak vyrostla celá industriální pyramida menších a středních textilních firem, na jejímž vrcholu se v 19. století usadily dva průmyslové rody – Liebiegové v Liberci a Ginskeyové ve Vratislavicích. • Po roce 1989 jsme se však nedokázali ubránit asijské textilní konkurenci, která po sobě zanechala často tragické příběhy stovek nezaměstnaných a také desítky opuštěných budov. • Ze zanechaných zbytků dosud nikdo nesestavil ani malou mozaiku této slavné historie například v podobě textilního či průmyslového muzea.

Jak to chceme změnit? 1. Podpoříme myšlenku zřízení textilního nebo průmyslového muzea s exponáty v podobě historických tkalcovských strojů. Textilní muzeum přitom není totéž co výstava o textilním průmyslu či o textilní historii Liberce. Musí být umístěno v odpovídající industriální budově, splňovat parametry nosnosti a snadné manipulovatelnosti s těžkými a rozsáhlými exponáty, zajišťovat dostatečný přísun denního světla a možnost temperování. 2. Muzeum by mělo mít i svůj vnitřní život, tj. ukazovat nejen reálnou činnost strojů a technologií, ale také omezenou produkci výrobků s nadstandardní



užitnou hodnotou určených k obchodování. To by zároveň sloužilo k samofinancování provozu, údržbě exponátů i k nákupu materiálů. 3. Muzeum skýtá i možnost aktivní spolupráce se Střední průmyslovou školou textilní při vzájemném obohacení výuky s muzeální činností (3D techniky, kreativní studijní předměty), s Technickou univerzitou Liberec, Severočeským muzeem a také s Libereckým krajem v oblasti nadregionálního cestovního ruchu a vzdělávání. 4. Jako vhodné prostory pro umístění muzea se nabízejí například budovy Střední průmyslové školy textilní (školní dílny), bývalého areálu INTEX (Ginskey) ve Vratislavicích nebo posledního pavilonu bývalé Textilany, tzv. Blaupunktu.

10j. Projekt „dvě tváře“ Liberec by se vzhledem ke své minulosti i své vlastní historii mohl stát určitým „místem poznání“ či „smíření“.

Současná situace a hlavní problémy • Pohledy do minulosti, ať dávné či nedávné, jsou často vyhrocené a jednostranné. • Nevede se debata o naší minulosti, takže ani není šance se z ní poučit.

• Debata ve veřejném prostoru je mnohdy znehodnocena jednostranným směřováním. • Chybí fyzický i mentální prostor pro kultivovanou diskusi. • Není využit potenciál česko-německé minulosti města.

Jak to chceme změnit? 1. Chceme zavést princip „dvě tváře“ do každodenního fungování a rozhodování města. 2. Připomeneme osobnosti z minulosti v souvislosti s principem „dvě tváře“. Například na Johanna Liebiega lze pohlížet jako na úspěšného podnikatele a mecenáše, ale i jako na osobu „bez skrupulí“ a vydřiducha. Z různých pohledů lze pohlížet i na dělnické hnutí, česko-německé vztahy a další části naší historie.

3. V každém roce vybereme jednu, dvě či více osobností z historie města a zaměříme na ně společenské a kulturní akce, cestovní ruch apod. 4. Chceme dosáhnout toho, aby se město prezentovalo svou minulostí objektivně, tedy např. s pozitivními i negativními stránkami historických osobností, nikoli jednostrannou glorifikací jedněch či druhých. 5. Do projektu zapojíme školy a zájmová sdružení.

94 / 95



11. Rozvoj města, partneři ke spolupráci V rozvoji občanské společnosti, drobného podnikání či ve spolupráci s významnými subjekty typu Technické univerzity i v běžném dialogu s veřejností má Liberec stále co dohánět. Inspirovat se přitom může i ve své bohaté minulosti.

Co chceme změnit a udělat? 1. Připravit vizi a strategický plán rozvoje města, stanovit jeho priority. 2. Podporovat jak drobné podnikatele, tak obecně podmínky pro podnikání. 3. Přehodnotit podmínky přidělování grantů podle priorit města. 4. Liberec se stane skutečným univerzitním městem. Univerzita bude pomáhat rozvoji města i podnikání, město bude podporovat výzkum i studentské spolky. 5. Rozvíjet podporu a spolupráci s neziskovým sektorem, a to nejen prostřednictvím grantů, ale i zjednodušením administrativy při jejich čerpání. 6. Oživit úspěšnou historii města. Německá minulost by neměla být pro město traumatem, ale velkou příležitostí pro dialog, rozvoj i cestovní ruch. 7. Zefektivnit spolupráci s partnerskými městy Liberce. Nechceme papalášské výjezdy do zahraničí, ale skutečný prospěch pro město a jeho občany. 8. V Liberci se narodila, působila nebo působí řada vynikajících osobností. Budou pro nás inspirací a přizveme je ke spolupráci.


11a. Podpora podnikání Podpoříme podnikatele a aktivně je zapojíme do rozvojových plánů města.

Současná situace a hlavní problémy • Radnice nijak nepodporuje rozvoj podnikání. • Vysoké nájmy nebytových prostor v centru města vytlačují méně ziskové, ale potřebné služby. • Drobné obchodníky nahradila velká nákupní centra, která ovlivňují chování zákazníků.

• Podnikatelé nabízející své zboží a služby například v Pražské ulici, na Šaldově náměstí i před radnicí přicházejí o možný zisk i kvůli chybějícím turistům ze zahraničí. • Malé obchody čelí stále drzejším zlodějům.

Jak to chceme změnit? 1. Poctivě podnikat v historickém centru města by se opět mělo stát prestiží. 2. Podnikání v Liberci nesmí být jen o záměrech a ziscích jedné či několika málo velkých firem nebo velkých obchodních center. 3. Město se bude aktivně zajímat o své živnostníky a obchodníky, podporovat je v jejich podnikání. Podnikatelé budou mít jistotu, že se na město mohou spolehnout v efektivním vyřizování veškerých agend a že kroky samosprávy pro ně budou dostatečně předvídatelné. 4. Zjednodušíme administrativu při záboru veřejného prostranství, resp. při povolování tzv. předzahrádek.



5. Podnikatele aktivně zapojíme do tvorby a realizace strategického plánu a dalších koncepčních dokumentů. 6. Pořádáním nejrůznějším kulturních a společenských akcí v centru města do něj vrátíme zpět život a zákazníky. 7. Zvýšíme počet strážníků městské policie v terénní službě v rámci potírání kriminality. 8. Budeme usilovat o to, aby podnikatelé získali přesvědčení, že za podíl z jejich daní jim město něco přináší.

11b. Malé granty Malé granty významně slouží k rozvoji různých stránek života ve městě, musí se však změnit pravidla jejich přidělování.

Současná situace a hlavní problémy • V současné době město přerozděluje grantové prostředky ze sedmi fondů. • Objem prostředků rozdělovaný v grantovém řízení je nedostatečný, vyžaduje nemalou finanční spoluúčast a administrativa je zbytečně náročná.

• Vypsání grantů je málo spjato s prioritami rozvoje města. • Nejsou vypisovány víceleté granty, což komplikuje situaci subjektům, které se zabývají kontinuální činností nebo organizují významné akce připravované se značným předstihem.

Jak to chceme změnit? 1. Budeme usilovat o navýšení finančních prostředků v grantových fondech města. 2. Přehodnotíme podmínky přidělování grantů podle priorit města a potřeb žadatelů. 3. Vypíšeme víceleté granty na podporu a udržení významných akcí.

4. Spoluúčast žadatelů budeme požadovat v minimální výši, podle typu podporované akce. 5. Pro zlepšení kvality rozhodování budou dopředu nastavena jasná hodnoticí kritéria, hodnoticí komise nesmí být politické, ale odborné.

98 / 99

11c. Spolupráce s Technickou univerzitou Univerzitní Liberec – to je benefit pro rozvoj města, podnikání i univerzity samotné.

Současná situace a hlavní problémy • Technická univerzita má kolem 8 500 studentů, 1 000 zaměstnanců a představuje největší koncentraci mladých lidí, intelektuálního a inovačního potenciálu v Liberci.

• Zejména v posledních letech zaznamenala TUL podstatný rozvoj. Přesto není v životě města téměř vidět. Liberec tak ke své škodě je i není univerzitním městem.

Jak to chceme změnit? 1. Zapojíme zejména fakultu umění a architektury a ekonomickou fakultu do expertních orgánů města – Rady pro udržitelný rozvoj a stálého poradního sboru pro posuzování investic. 2. Spolu s fakultou přírodovědně-humanitní a pedagogickou budeme hledat možnosti, jak některou z městských škol přeměnit na tzv. klinickou školu, která bude laboratoří pedagogických metod a školicím pracovištěm pro budoucí i současné učitele, zajistí přenos vědeckých poznatků do praxe školy a přispěje k součinnosti studentů učitelství, učitelů, vzdělavatelů učitelů a výzkumníků. 3. Ve spolupráci s textilní fakultou a také se Střední průmyslovou školou textilní budeme hledat cesty, jak v Liberci oživit jeho textilní historii a tradici. 4. Ve spolupráci s technickými fakultami a univerzitním výzkumným centrem budeme spolu s Libereckým krajem usilovat o vznik krajského inovačního



centra a podnikatelského inkubátoru. Příkladem podobného úspěšného projektu je Jihomoravské inovační centrum (http://www.jic.cz). 5. Problémy, které zahrnují výzkum, sběr, zpracování a analýzy dat apod., budeme nabízet k řešení jako projekty či závěrečné práce studentům a pracovníkům TUL v rámci průběžné grantové soutěže. Tento postup je zároveň lacinější a efektivnější než zadávání podobných prací externím firmám, které budou využívány pouze výjimečně. 6. Posílíme a lépe zkoordinujeme dopravu k harcovským kolejím. 7. Z městských fondů budeme podporovat studentské akce, které mají dopad na komunitní život města. Podpoříme různé formy spolupráce mezi formálními i neformálními studentskými spolky a příspěvkovými organizacemi města (kultura, sport, cestovní ruch aj.).

11d. Podpora neziskových organizací (NNO) Každý, kdo měl něco společného s neziskovým sektorem, dobře ví, jak důležitá je veřejná podpora.

Současná situace a hlavní problémy • Na magistrátu se podpoře neziskových organizací (NNO) nikdo koncepčně nevěnuje. • Město nepodporuje liberecké NNO ve využívání evropských a dalších fondů. • Město dostatečně nepodporuje městské příspěvkové organizace v získávání dotací ani je neúkoluje. • Město nemá ucelený, jednoduchý a efektivní systém podpory NNO.

• V centru města chybí tzv. spolkový dům. • Město nepodporuje ani nadace sídlící v Liberci. • Kvůli zadlužení města a z něho plynoucím úrokům je podpora NNO leckdy vyloženě minimální až symbolická. • Sami občané Liberce mají jen slabé povědomí o činnosti neziskových organizací působících v sociální oblasti na území města.

Jak to chceme změnit? 1. Na magistrátu zřídíme oddělení pro podporu projektů neziskových organizací (NNO), které bude zároveň zodpovědné za získávání peněz pro liberecké NNO z dotačních zdrojů, zejména EU. 2. Maximálně využijeme dotací pro městské příspěvkové organizace, aby se ušetřily peníze v městském rozpočtu. 3. Zjednodušíme dotační systém, zavedeme systém víceletých podpor pro zavedené, profesionální a veřejně prospěšné NNO. 4. Vybraným a kvalitním projektům NNO, které získají dotaci, pomůžeme s jejich předfinancováním. 5. Připravíme a zrealizujeme projekt tzv. spolkového domu. 6. Vytvoříme právní poradnu, která NNO poradí s různými úkony (např. podání na obchodní

rejstřík či orgány státní správy), s přípravou výročních zpráv, s orientací v novém občanském zákoníku, poskytne jim vzorové smlouvy apod. 7. Cílem je, aby NNO konaly to, k čemu byly založeny, a nemusely se zahlcovat „papírováním“, studováním zákonů a být ve věčné obavě, zda daný formulář vyplnily správně. 8. Realizaci některých činností například v sociální a kulturní oblasti, v ochraně životního prostředí apod. mohou od orgánů a společností města převzít neziskovky a provozovat je efektivněji, levněji a kvalitněji. 9. Financování vybraných malých a středních projektů mohou od orgánů města převzít osvědčené nadace s úspěšnou historií.

100 / 101

11e. Česko-německé projekty Německá minulost města by pro Liberec neměla být traumatem, ale příležitostí pro další rozvoj.

Současná situace a hlavní problémy • Město zatím neumí využít příležitostí vyplývajících z jeho polohy v blízkosti hranic s Německem a Polskem. • Město dostatečně nevyužívá potenciálu bývalých obyvatel města, zejména libereckých Němců. • Město dostatečně nepodporuje místní neziskové organizace či své vlastní organizace v rozvoji česko-německých vztahů a projektů.

• Partnerská spolupráce Liberec – Zittau je na mrtvém bodě. • Ve městě je stále cítit určité trauma spojené s jeho minulostí a existence tabuizovaných témat. • Liberec nevyužívá možnosti být přirozeným lídrem širšího česko-německo-polského regionu.

Jak to chceme změnit? 1. Vytvoříme na magistrátu města oddělení, které bude zaměřené speciálně na rozvoj česko-německých projektů, včetně přípravy a administrace grantových žádostí. 2. Navážeme aktivní a dlouhodobou spolupráci a partnerství s městem Zittau, stejně tak zintenzivníme spolupráci s Augsburgem. 3. Podpoříme projekty, které zmapují minulost města, a to jak její světlé, tak temné stránky.



4. Podpoříme větší zapojení libereckých Němců do dění ve městě. 5. Pokud získáme podporu z fondů EU, vytvoříme v Liberci kvalitní zázemí pro česko-německá setkávání. 6. Budeme usilovat o to, aby se Liberec stal zajímavým místem pro německé turisty. 7. Budeme podporovat neziskové organizace v navazování partnerství a v přípravě společných česko-německých projektů.

11f. Spolupráce s partnerskými městy Spolupráce se zahraničím musí mít přínos pro rozvoj Liberce. Nechceme pobytové zájezdy papalášů…

Současná situace a hlavní problémy • Město má řadu partnerských měst v zahraničí (Augsburg, Zittau, Amersfoort, Amiens, St. Gallen aj.), ale spolupráce s nimi je často jen formální. • Město vůbec nevyhodnocuje, jak spolupráce funguje.

• Partnerství často nepřináší větší přínos ani jedné z partnerských stran. • Město dostatečně nevyužívá spolupráci a přenos příkladů dobré praxe z partnerských měst, ale i z ostatních měst v ČR.

Jak to chceme změnit? 1. Prověříme funkčnost dosavadních partnerství. Promyslíme strategii spolupráce na dvě až tři volební období dopředu, aby městu přinášely žádoucí prospěch a posun. 2. Ukončíme praxi výměnných pobytů úředníků a politiků v partnerských městech, pokud nepřinášejí prokazatelný prospěch pro město (např. stáže pro přenos dobré praxe).

3. Stanovíme konkrétní očekávané výsledky a cíle spolupráce s jednotlivými městy. 4. Budeme rozvíjet i partnerství neformální, pouze pro dílčí oblasti. 5. Budeme vyhledávat partnerská města také v ČR pro řešení vybraných problémů Liberce.

102 / 103

11g. Osobnosti města Hlavním bohatstvím každé organizace, město nevyjímaje, jsou lidé.

Současná situace a hlavní problémy • Mnohé významné osobnosti nemají žádný vliv na fungování města. • Je zde nevyužitý potenciál lidí, které radnice dosud neumí či nechce oslovit a zapojit je do rozvoje Liberce. • Město nemá plán či strategii, jak si nejen udržet vlastní „mozky“, ale jak lákat i další.

• Město nedostatečně pracuje s odkazem svých osobností z minulosti a nevyužívá jejich možností (Vilém Vrabec – známý kuchař a učitel, Vlasta Burian – herec, Otfried Preussler – spisovatel, autor knih pro děti a další) • Situace ve městě v minulosti často přispívala k tomu, že mnoho osobností z města odešlo.

Jak to chceme změnit? 1. Hlavní změna závisí na tom, koho si občané vyberou jako nové vedení města. 2. Vedení města by mělo aktivně vyhledávat všechny osobnosti, které mohou být pro město přínosem, a vytvářet pro ně takové podmínky, aby zde chtěly žít a byl využit jejich potenciál.



3. Budeme vyhledávat a připomínat osobnosti z minulosti, jejich příběhy zapojíme do života města či do cestovního ruchu.

12. Protikorupční aktivity a kauzy Liberec je dlouhodobě vnímán jako česká Mekka korupce a klientelismu. Léty etablované systémově-korupční prostředí není jednoduché změnit, je k tomu nutno učinit hluboké zásahy do chodu města i městských firem, získat podporu veřejnosti a také mít kus odvahy.

Co chceme změnit a udělat? 1. Nastavit ve městě nová, nekorupční pravidla hry. 2. Revizí a nápravou nevýhodných smluv odstavit neformální podnikatelské struktury od veřejných zdrojů. 3. Nespolupracovat na radnici ani v městských společnostech se zkompromitovanými politiky, kteří byli a jsou napojeni na kmotry. 4. Provést reorganizaci a personální změny na magistrátu. Úředníci, dlouhodobě napojení na systémově-korupční struktury, budou muset odejít. 5. Podporou vládnutí se zapojením veřejnosti a občanské společnosti posílit vnější kontrolu samosprávy. 6. Zajistit nezávislé vnitřní kontrolní systémy na magistrátu, v příspěvkových organizacích i v městských společnostech. 7. Zřídit na radnici protikorupční oddělení, které navrhne a zavede do praxe zcela novou protikorupční politiku. Podpořit protikorupční projekty. 8. Změnit proces přípravy, zadávání i realizace veřejných zakázek. Systém přípravy investic otevřít veřejnosti. 9. Vyhodnotit koncesní smlouvu na provozování multifunkční arény a pokusit se ve smluvním vztahu posílit zatím slabé postavení města. 10. Zabránit úniku dividend ze Severočeské vodárenské společnosti do zahraničí a vložit je do reinvestic a do snížení ceny vodného a stočného.


104 / 105

12a. Liberecká chobotnice Systémová korupce ničí Liberec dlouhodobě ekonomicky, politicky i morálně. Nastavíme nová pravidla hry!

Současná situace a hlavní problémy • Město Liberec dlouhodobě řídí systémově-korupční struktury, které měly a dosud ještě mají své komplice v zásadních uzlových bodech na magistrátu města (úřad), v politickém vedení města a v podnikatelském sektoru (kmotři v některých soukromých firmách a v managementu veřejných obchodních společností). • Korupční síť zejména po roce 2000 výrazně ovlivňovala investiční priority města a postupně si kompletně podmanila proces veřejného zadávání městských zakázek. • Mezi lety 2000 a 2010 tak například šestice vybraných stavebních společností získala od města zakázky za 4,1 miliardy korun (zvítězila ve 100 ze 136 soutěžených zakázek). Jen necelá pětina těchto zakázek přitom byla soutěžena otevřeně, zbytek pak byl zprostředkován

méně transparentními způsoby zadávání. • Město mnohdy neprůhledně privatizovalo obecní majetek za stamilióny korun (průmyslová zóna, MS 2009, realizace nákupních center aj.). • Další zdroj veřejných financí dosud tato síť ovládá prostřednictvím některých nevýhodných dlouhodobých smluv s městem i s jeho obchodními společnostmi. • Docházelo k zaměstnávání spřízněných figur, propouštění nepohodlných úředníků nebo nátlaku na ně. • Systémová korupce ničí Liberec i morálně - dlouhodobě vzbuzuje pocit, že takové fungování společnosti je normální a běžné. • Současné politické vedení města nemá skutečnou vůli postihovat systémovou korupci, protože je na ní rovněž politicky závislé.

Jak to chceme změnit? 1. Dáme všem jasně a zřetelně na srozuměnou, že ve městě Liberci začnou platit nová, nekorupční pravidla hry. 2. Pokusíme se rozbít systémově-korupční prostředí ve městě, a to ve dvou krocích: a) provedeme hluboké institucionální a personální změny na magistrátu, v samosprávě města a v městských společnostech a b) posléze zavedeme účinná protikorupční opatření především v oblasti veřejných zakázek a vnitřní kontroly. 3. Provedeme revizi veškerých dlouhodobých a nevýhodných smluv na magistrátu i v městských organizacích a pokusíme se jejich vypovězením či úpravou odříznout podnikatelské struktury od veřejných zdrojů a od neformálního řízení města. 4. Nebudeme spolupracovat se zkompromitovanými politiky i úředníky, kteří jsou dlouhodobě propojeni se svými kmotry z podnikatelského prostředí. 5. Noví zástupci budou v městských společnostech důsledně hájit zájem města na základě tzv. vlastnické politiky, schválené a řízené zastupitelstvem. Vzorem pro vypracování vlastnické politiky nám budou např. doporučení OECD. 6. Vypíšeme výběrová řízení na místa ředitelů městských obchodních společností.

7. Na posty vybraných vedoucích odborů a oddělení vypíšeme výběrová řízení. 8. Provedeme reorganizaci magistrátu s cílem vyjasnit kompetence odborů a oddělení, zjednodušit a zefektivnit systém rozhodování, sjednotit pravidla privatizací a nakládání s majetkem či veřejného zadávání apod. To se dotkne třeba odborů a oddělení veřejných zakázek, právního, majetkového apod. 9. Vytvoříme na magistrátu města protikorupční oddělení, které pověříme zpracováním protikorupční strategie, zahrnující všechny podstatné aktéry systémové korupce, tedy úředníky, politiky i neformální struktury. 10. Budeme důsledně podporovat občanskou společnost ve městě, abychom účinným tlakem zdola posílili spolurozhodování občanů a vnější kontrolu (nástroje přímé demokracie, samospráva čtvrtí, informační otevřenost magistrátu i obchodních společností, poptávkový systém investic a veřejných zakázek aj.). 11. Posílíme vnitřní kontrolní mechanismy na magistrátu, v příspěvkových organizacích (PO) i v městských společnostech (MOS), aby jejich činnost byla skutečně hospodárná, efektivní, účelná a nezávislá.

12b. Veřejné zakázky Transparentní a efektivní nakládání s veřejnými zdroji je základním stavebním kamenem důvěryhodnosti a prosperity města.

Současná situace a hlavní problémy • Některé obchodní společnosti města prakticky nesoutěží a zejména veřejné zakázky (VZ) malého rozsahu nezveřejňují. • Internetovou stránku (zakazky.liberec.cz) pro zadávání VZ využívá kromě samotného města jen DPMLJ a Liberecká IS. • Chybí kontrola VZ – město nesleduje, zda jsou dodržována interní pravidla, ani to, zda i přes soutěže nenakupuje ve srovnání s ostatními příliš draho nebo jestli není příliš mnoho reklamací. Pokud kontroly probíhají, zaměřují se na dodržování formalit, ale ne na efektivitu, účelnost a hospodárnost (tzv. 3E). • Město dobře soutěží zbytečné věci plné drahých a neefektivních řešení. Tím vynakládá velké

peníze za něco, co ani tolik nepotřebuje. • Chybí komunikace s občany a s dalšími dotčenými aktéry o tom, jak by si představovali např. nové náměstí, rekonstrukci ulice, kde by potřebovali vjezdy, jak vysoké mají být chodníky aj. • Veřejné zakázky jsou zadávány z různých míst radnice a jejich úspěšnost se často dost liší. Ještě horší je to s velkými zakázkami obchodních společností. • Chybí smluvní standardy pro uzavření smlouvy s vítězným uchazečem. • Na konci roku 2013 radnice využila možnosti výrazně zvýšit limity, od nichž je povinna podle zákona o VZ soutěžit. To způsobilo další omezení zveřejňování větších VZ.

Jak to chceme změnit? 1. Prosadíme stejná pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu i pro obchodní společnosti s majoritním majetkovým podílem města. 2. Zajistíme, že největší zakázky obchodních společností budou projednávat orgány města. 3. Zavedeme kontrolní mechanismy v souladu se zásadami 3E, a to jak v průběhu zadávacího řízení, tak po ukončení zakázky. Hodnocení veřejných zakázek bude pravidelně zveřejněno, např. v závěrečném účtu města. 4. Schválení vypsání VZ bude nad rámec zákona obsahovat porovnání s tzv. nulovou variantou, tj. s náklady a problémy, pokud by se zakázka nerealizovala, a také porovnání ceny navrhované zakázky s minimálně třemi zakázkami obdobného charakteru. 5. Zvýšíme transparentnost VZ – zavedeme informační standard zveřejňování a rodné listy zakázek. 6. Větší důraz budeme klást na přípravu zakázek, zejména na zapojení občanů a dalších aktérů.

7. Zveřejnění informací o plánované VZ v dostatečném předstihu posílí veřejnou kontrolu a podpoří větší účast uchazečů. 8. Posílíme kontrolní mechanismy a zlepšíme organizaci VZ na základě doporučení nevládních organizací a podle vzoru Libereckého kraje. 9. Na magistrátu vytvoříme specializovaný odbor VZ, který bude zodpovědný za přípravu zadávacích dokumentací a bude rozhodovat o případném využití externího poradce. Oddělí se od činnosti právního oddělení, zadávání zakázek bude probíhat v součinnosti s příslušnými odbory. 10. Vytvoříme vzorové smlouvy a smluvní standardy, které mohou být na základě provedených zakázek a jejich vyhodnocení postupně upravovány. 11. Snížíme limity VZ, od nichž bude radnice soutěžit podle pravidel daných zákonem o VZ, a to na 1 milion Kč, což je v souladu s návrhy vládní komise NERV a s původním znění zákona o VZ.

106 / 107

12c. Protikorupční oddělení města Analýza korupčních rizik a implementace skutečně účinné protikorupční strategie, to bude náplň práce protikorupčního oddělení. Samo „se to“ neudělá…

Současná situace a hlavní problémy • Magistrát nemá odpovídající protikorupční oddělení (pouze jednu protikorupční specialistku), které by implementovalo protikorupční strategii města a další protikorupční opatření a zpětně vyhodnocovalo jejich dopady a plnění. • Platná protikorupční strategie města z roku 2013 byla připravena bez jakékoli předchozí zevrubné analýzy korupčních rizik ve městě. • Platná protikorupční strategie města z roku 2013 je v praxi neúčinná, protože je postavena pouze na zvyšování transparentnosti magistrátu, a sleduje tedy jen úřednickou linii. Strategie

vůbec nebere v potaz skutečné aktéry systémové korupce, tedy korupční síť úředníků, politiků a neformálních podnikatelských struktur. • Město po odvolání zástupců Změny pro Liberec z rady města na jaře 2011 zcela rezignovalo na jakoukoli zpětnou analýzu machinací s veřejnými financemi z období po roce 2000. • Na magistrátu kvůli politickému tlaku efektivně nefunguje vnitřní kontrola a provádění auditů. • Město, jeho organizace i společnosti jsou často informačně uzavřené, a to i přes existenci zákona 106/ 99 sb. o svobodném přístupu k informacím.

Jak to chceme změnit? 1. Pověříme nové protikorupční oddělení analýzou korupčních rizik ve skupině město (magistrát, samospráva, městské organizace a společnosti). 2. Pověříme protikorupční oddělení zpětnou analýzou zneužívání finančních prostředků města, jeho společností a organizací po roce 2000. 3. Na základě vzniklých analýz, revizí a provedených auditů pověříme protikorupční oddělení zpracováním komplexní protikorupční strategie města a jejím postupným implementováním. Oddělení bude na základě praktických zkušeností pravidelně vyhodnocovat dopady opatření, a to i na základě komunikace s veřejností, a navrhovat nová. 4. Zajistíme inovaci protikorupčního portálu na webových stránkách města tak, aby vyhovoval novému zadání protikorupční strategie.



5. Protikorupční oddělení bude zajišťovat informační otevřenost magistrátu města bez nutnosti využívat zákona 106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Bude tedy např. zveřejňovat i výstupy ze zasedání komisí rady a výborů zastupitelstva, jejich plán práce i návrh doporučení, bude komunikovat s veřejností (vyřizování nejrůznějších podnětů aj.), zveřejňovat smlouvy uzavřené městem i jeho obchodními společnostmi apod. 6. Do nových vlastnických politik jednotlivých městských obchodních společností včleníme požadavek, aby tyto veřejné podniky důsledně vystupovaly jako tzv. povinné subjekty z hlediska zákona 106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

12d. Liberecká spalovna a hokejová aréna Výdělečnou spalovnu město účelově prodalo, stavbou multifunkční arény se zadlužilo.

Současná situace a hlavní problémy • Spalovnu komunálního odpadu postavil v letech 1997–1999 Syner. • Společnost Termizo, která spalovnu provozovala a v níž Liberec vlastnil majoritních 77 % akcií, nebyla schopna kvůli rostoucím úrokům bance IPB splácet úvěr, takže tento úvěr po krachu banky v roce 2000 skončil jako nedobytný v České konsolidační agentuře. • V roce 2002 město (zastupitelstvo) jako hlavní ručitel rozhodlo o převodu pohledávky ve výši 715 miliónů (tj. reálně o prodeji spalovny) ve prospěch České pojišťovny – finanční služby (ČP) ze skupiny PPF. Ve smlouvě s ČP město souhlasilo i s rizikovou podmínkou, že spalovnu převezme do roku 2009 kdykoli zpět, pokud nebude vydělávat. • Město na převodu spalovny nezískalo ani korunu, naopak ztratilo jakoukoli reálnou možnost ovlivňovat provoz podniku, jeho obchodní politiku (ceny za spalování a prodej tepla teplárně) i nakládání se ziskem. Spalovna přitom v letech 2004–2011 dosáhla souhrnného hospodářského výsledku 269 miliónů Kč. • PPF spalovnu prodala v roce 2011 skupině MVV Energie CZ (současný vlastník spalovny i majoritního podílu v sousední teplárně) za nezveřejněnou cenu, v médiích se ale spekulovalo až o 2 miliardách

korun. Město tak vlastně tratilo podruhé, protože z prodeje opět nezískalo vůbec nic. • Spalování komunálního odpadu, vyprodukovaného obyvateli Liberce, je jedním z hlavních demotivačních faktorů ke snižování produkce odpadů a k jejich recyklaci. • Město mělo v roce 2002 reálnou možnost spalovnu převzít samo a zaplatit ji půjčkou od Komerční banky, to by ale v blízké budoucnosti znemožnilo financování multifunkční hokejové arény. Její stavbu město (zastupitelstvo) odsouhlasilo v září 2003 a financovalo ji úvěrem ve výši 510 miliónů od PPF banky. V areálu dnes rozsáhlého sportoviště se nakonec prostavěla miliarda (většinu staveb realizoval Syner a úvěrovala v konsorciu PPF banka), což stálo na počátku současného obřího dluhu Liberce. • Kruh se uzavírá: Sportovní areál pro město dnes na koncesní smlouvu z roku 2010 provozuje společnost ze skupiny S Group, kam patří i Syner. Majoritním vlastníkem soukromého hokejového klubu, který arénu nejvíce využívá, je opět Syner. Generálním partnerem hokejového klubu je od roku 2010 Home Credit ze skupiny PPF (Petr Kellner byl už v letech 2004–2010 tichým sponzorem klubu).

Jak to chceme změnit? 1. Ztrátu kontroly města nad spalovnou a de facto i nad arénou už nejde změnit, ale je třeba o ní vědět.

Je příkladem systémové korupce, která by nebyla možná bez součinnosti politiků, úředníků a některých podnikatelů. Většina z nich v Liberci stále působí.

108 / 109

12e. Koncesní smlouva na provoz arény Veřejný majetek slouží k soukromému zisku.

Současná situace a hlavní problémy • Provozovateli městského sportoviště v Jeronýmově ulici jsou od roku 1992 společnosti ze skupiny Syner. • Původní nájemní smlouvy v roce 2010 vystřídala koncesní smlouva s S-group SPORT FACILITY MANAGEMENT, což byl jediný účastník koncesního řízení. Smlouva je uzavřena na 20 let a město podle ní firmě každoročně hradí kolem 15 milionů korun jako cenu za dostupnost veřejné služby. Město za platbu může využít jistý počet hodin v jakémkoli sportovišti s výjimkou hokejové arény. Tu si musí zaplatit zvlášť. • Každé tři roky město navíc připočítává provozovateli inflaci, takže cena stále roste. Příspěvkové organizace města například takovou předem garantovanou výhodu nemají, jejich dotace mají naopak klesající trend. • Město provozovateli platí i veškeré nákupy hmotného majetku nad 40 tisíc Kč a nehmotného majetku nad 60 tisíc Kč a rovněž investice

a stavební úpravy. Příspěvkové organizace jsou v tomto směru opět odkázány samy na sebe. • Zisky z reklamy, pronájmu skyboxů v aréně a pozemků zůstávají naopak provozovateli, aniž by byl nucen je reinvestovat zpět. • Smlouvu je možné ukončit až po 10 letech, a to výpovědí s roční lhůtou. Jednostranné ukončení smlouvy je de facto nereálné, protože je vázáno na flagrantní porušení jednotlivých ustanovení provozovatelem. To samozřejmě není v jeho zájmu. • Pozice města ve smluvním vztahu je naopak velmi slabá. • Sportoviště je v majetku města, resp. jím vlastněné obchodní společnosti Sportovní areál Liberec, bylo postaveno za veřejné peníze, ale ke sportovní činnosti je nejvíce využívá soukromý hokejový klub, ke komerční činnosti pak soukromý provozovatel. • Město nemá žádné páky k tomu, jak komerční činnost provozovatele kontrolovat.

Jak to chceme změnit? 1. Necháme prověřit veškeré možnosti, jakým způsobem a zda je možné posílit postavení města ve smluvním vztahu s S group SPORT FACILITY MANAGEMENT. 2. Zadáme audit, který se po 5 letech platnosti koncesní smlouvy pokusí reálně vyhodnotit její dosavadní dopady na město, veřejné rozpočty i efektivitu využívání sportovišť.



3. Na základě závěrů auditu buď ponecháme smlouvu ve stávajícím znění, nebo navrhneme provozovateli areálu společné jednání o případné úpravě jejích ustanovení v zájmu liberecké veřejnosti, škol a malých oddílů.

12f. Severočeská vodárenská a drahá voda Obyvatelé Liberce a okolních obcí platí nejvyšší cenu za vodné a stočné v ČR. Jde o důsledek privatizace vodárenství z 90. let, ale zřejmě i o neefektivní zadávání veřejných zakázek a další nasmlouvané služby.

Současná situace a hlavní problémy • Ceny vodného a stočného pro obyvatele Liberce již překonaly 90 Kč/m3 a jsou mezi nejvyššími v Česku. Na tom se mj. podílí odtok velké části zisku do zahraničí – například v roce 2013 vytvořily Severočeské vodovody a kanalizace (SČVaK), které vodovodní sítě provozují, zisk 415 miliónů Kč, z nichž 150 miliónů Kč odteklo prostřednictvím společnosti Veolia do Francie. • Vliv na ceny má i netransparentní zadávání veřejných zakázek. Především ty velké nejsou soutěženy jednotlivě, ale jsou zadávány velkým firmám na základě rámcových smluv. Hrozí tak jejich kartel a zvyšování cen. • Severočeská vodárenská společnost (SVS), vlastněná obcemi Libereckého a Ústeckého

kraje, nezveřejňuje smlouvy a odmítá poskytovat informace o svém hospodaření. • Provozní model vodárenství je nastaven tak, že znevýhodňuje veřejného vlastníka infrastruktury, tedy obce a jejich občany. Na zisku se obce, sdružené v SVS, podílejí minimálně, na investičních nákladech maximálně. • Obce tak věnují na reinvestice prakticky celý svůj podíl na zisku, zbylá část odchází společnosti Veolia, která se přitom na investicích dále nepodílí. • Dalším důsledkem smluv s Veolií je, že není možné čerpat na investice do vodárenství peníze ze strukturálních fondů EU, protože by šlo o nedovolenou veřejnou podporu.

Jak to chceme změnit? 1. Budeme usilovat o to, aby každoročně více než 150 miliónů korun ročně z dividend nekončilo v zahraničí. 2. Chceme, aby tyto peníze byly reinvestovány do obnovy vodárenské infrastruktury a do snížení cen vodného a stočného.

3. Budeme prosazovat zefektivnění a zprůhlednění fungování Severočeské vodárenské společnosti a dále budeme usilovat o změnu v orgánech SVS a SČVaK, kde stále působí bývalý primátor Jiří Kittner. Funkce si udržel v rámci dohod, které vedly v r. 2011 k odvolání Změny pro Liberec z vedení města. Není náhodou, že velkou část zakázek i zde získává právě firma Syner.

110 / 111

Prosíme,

zapojte se

do přípravy Plánu pro Liberec i Vy, a pomozte nám změnit naše město.

Jak?

Pošlete nám k tomuto Plánu vaše připomínky, podněty či dotazy na: e-mail: [email protected] adresa: Změna pro Liberec, U Nisy 362/6, 460 01 Liberec 3 Pošlete Plán pro Liberec i svým známým či přátelům, aby se s ním mohli seznámit. Přispějte na naši předvolební kampaň, transparentní účet č. 2800544742/2010. Zapojte se do kampaně jako dobrovolník. info na www.zmenaproliberec.cz e-mail: [email protected]

Další info na bezplatné lince Změny pro Liberec

800 460 460 PLÁN PRO LIBEREC 2014–2026


Pojďme změnit město, ve kterém žijeme

Recommend Documents