POJIŠTĚNÍ FOTOVOLTAICKÝCH ELEKTRÁREN V ČR A VE SVĚTĚ

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

POJIŠTĚNÍ FOTOVOLTAICKÝCH ELEKTRÁREN V ČR A VE SVĚTĚ Insurance of photovoltaic power plants in the Czech Republic and in the world Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Svatopluk Nečas

Autor: Bc. Gabriela Sofková

Brno, 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2010/2011

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro:

S O F K O V Á Gabriela, Bc.

Obor:

Finance

Název tématu:

POJIŠTĚNÍ FOTOVOLTAICKÝCH ELEKTRÁREN V ČR A VE SVĚTĚ Insurance of photovoltaic power plants in the Czech Republic and in the world

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Pojištění fotovoltaických elektráren. Cíl práce: Cílem diplomové práce bude definovat a zhodnotit pojistné produkty vztahující se k fotovoltaickým elektrárnám a jejich modifikace, provést jejich srovnání u vybraných pojišťoven a porovnat nastavení tohoto produktu v ČR a ve světě. Dalším cílem bude pokusit se vydefinovat vliv pojištění na návratnost prostředků investovaných do tohoto systému. V závislosti na dostupnosti dat může být provedeno i následné srovnání se statistickým souborem konkrétních klientů. Postup a použité metody: 1. Studium literárních pramenů 2. Pojištění fotovoltaických elektráren v ČR a ve světě; srovnání 3. Vliv pojištění na návratnost prostředků investovaných do fotovoltaických zařízení 4. Vyhodnocení plnění cílů v závěru práce Použité metody: deskripce, analýza, komparace.

Rozsah grafických prací:

předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

60 – 70 stran

Seznam odborné literatury: CHOVAN, PAVEL - ČEJKOVÁ, VIKTÓRIA. Malá encyklopédia poistenia a pojisťovníctva s cudzojazyčnými ekvivalentmi. 1. vyd. Bratislava: Elita, 1995. 347 s. ISBN 80-85323-84-2. TICHÝ, MILÍK. Ovládání rizika: analýza a management. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2006. xxvi, 396. ISBN 80-7179-415-5. KAFKOVÁ, EVA - KYSELOVÁ, V. Poisťovníctvo. 1. vyd. Košice: Royal Unicorn, 1999. 245 s. ISBN 80-968128-1-5. ČEJKOVÁ, VIKTÓRIA - NEČAS, SVATOPLUK - ŘEZÁČ, FRANTIŠEK. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 145 s. ISBN 80-210-3288-X. DAŇHEL, JAROSLAV. Pojistná teorie. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3. Pojištění a management rizik v makléřském obchodě. Edited by Jiří Janata. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 180 s. ISBN 978-80-86946-66. ČEJKOVÁ, VIKTÓRIA - NEČAS, SVATOPLUK. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 129 s. ISBN 80-210-3990-6. DUCHÁČKOVÁ, EVA. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. 178 s. ISBN 80-86119-67-X. Řízení rizik. Edited by Vladimír Smejkal - Karel Rais. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 270 s. ISBN 80-247-0198-7. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Česká asociace pojišťoven, 1996. 176 s. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Edited by Vladislav Páleník. Praha: Linde, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7201-644.

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Svatopluk Nečas

Datum zadání diplomové práce:

5. 3. 2010

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 5. 3. 2010

………………………………………… děkan

Jméno a příjmení autora:

Bc. Gabriela Sofková

Název diplomové práce:

Pojištění fotovoltaických elektráren v ČR a ve světě

Název práce v angličtině:

Insurance of photovoltaic power plants in the Czech Republic and in the world

Katedra:

financí

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Svatopluk Nečas

Rok obhajoby:

2011

Anotace Diplomová práce „Pojištění fotovoltaických elektráren v ČR a ve světě“ se zabývá fotovoltaikou a způsoby jejího pojištění. První část je zaměřena obecně na teoretické, pojistné a technické aspekty fotovoltaiky a vymezuje základní pojmy. Druhá část práce obsahuje popisy a analýzy konkrétních pojistných produktů, porovnává rozdílné přístupy českých pojišťoven a popisuje zkušenosti z jiných zemí. Třetí část práce posuzuje vliv pojištění na návratnost fotovoltaických projektů.

Annotation The thesis "Insurance of photovoltaic power plants in the Czech Republic and in the world" deals with photovoltaic and ways of its insurance. The first part is generally focused on theoretical, insurance and technical aspects of photovoltaic. The second part contains descriptions and analyses of particular insurance products, compares different approaches of Czech insurance companies and describes experiences from other countries. The third part assesses the impact of insurance on investment return of photovoltaic projects.

Klíčová slova Pojištění, pojistné krytí, pojistné, riziko, fotovoltaika, obnovitelné zdroje energie, energetika, návratnost investic

Keywords Insurance, insurance cover, insurance premium, risk, photovoltaic, renewable sources of energy, power engineering, investment return

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Pojištění fotovoltaických elektráren v ČR a ve světě vypracovala samostatně pod vedením Ing. Svatopluka Nečase a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 30. 6. 2011 _____________________ vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Svatopluku Nečasovi a Ing. Jiřímu Duchaňovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěli k vypracování této diplomové práce.

Obsah Úvod............................................................................................................................................8 1

Teoretické a pojistně technické aspekty fotovoltaiky.......................................................10 1.1 1.1.1

Začlenění pojištění fotovoltaiky podle klasifikace pojištění ............................10

1.1.2

Skladba pojištění...............................................................................................11

1.1.3

Segmentace klientů ...........................................................................................13

1.1.4

Zahraniční zkušenosti s pojištěním fotovoltaiky ..............................................14

1.2

Princip výroby elektrické energie a použité technologie..................................19

1.2.2

Fotovoltaické systémy ......................................................................................20

1.2.3

Fotovoltaika v České republice.........................................................................23 Legislativa s vlivem na fotovoltaiku.........................................................................24

1.3.1

Směrnice ...........................................................................................................25

1.3.2

Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů ............................................................26

1.3.3

Vyhlášky a cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu....................29

1.3.4

Zákon o daních z příjmu ...................................................................................31

1.3.5

Shrnutí dopadů legislativních změn..................................................................31

Nabídka pojistných produktů a jejich komparace.............................................................32 2.1

3

Fotovoltaika ..............................................................................................................19

1.2.1

1.3

2

Pojištění fotovoltaiky................................................................................................10

Pojištění průmyslu ....................................................................................................32

2.1.1

Stavebně-montážní pojištění.............................................................................33

2.1.2

Pojištění FVE po uvedení do provozu ..............................................................37

2.1.3

Škody na velkých FVE .....................................................................................44

2.2

Pojištění podnikatelů.................................................................................................45

2.3

Pojištění majetku a odpovědnosti občanů.................................................................49

2.4

Pojištění fotovoltaiky v zahraničí .............................................................................52

Vliv pojištění na návratnost prostředků investovaných do FVE ......................................57 3.1

Faktory ovlivňující návratnost FVE .........................................................................57

3.2

Modelový příklad......................................................................................................58

3.3

Posouzení vlivu pojištění na návratnost investic do FVE.........................................61

Závěr .........................................................................................................................................63 Seznam použitých zdrojů..........................................................................................................67 Seznam tabulek .........................................................................................................................70 Seznam grafů ............................................................................................................................70 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................70 Seznam příloh ...........................................................................................................................71

Úvod Obnovitelné zdroje energie jsou v současnosti často diskutovaným tématem nejen v České republice, ale i v celosvětovém měřítku. Kromě ekologických aspektů využívání obnovitelných zdrojů je důležitá i jejich ekonomická stránka a přínos pro trvale udržitelný rozvoj energetiky. Výroba elektrické energie ve fotovoltaických elektrárnách1 navíc neznečišťuje životní prostředí, je nehlučná a sluneční záření je prakticky nevyčerpatelným zdrojem energie.

Mezi největší nevýhody fotovoltaiky patří neregulovatelnost dodávek vyrobeného elektrického proudu. Kvůli přerušované výrobě energie musí být při zapojení do sítě vytvořeny v přenosové soustavě tzv. regulační zálohy. V České republice již byly překročeny limity určující hranici bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy, a proto od února 2010 provozovatelé distribučních sítí nevydávají kladná stanoviska k žádostem o připojení. Tento stav dosud trvá a jsou připojovány pouze již dříve povolené výrobny.

V minulých letech došlo v České republice k prudkému rozvoji fotovoltaiky, který bývá někdy také označován jako „fotovoltaický boom“. Podobný vývoj byl zaznamenán i v jiných státech v Evropě i mimo ni. Důvodem nebyla rostoucí ekologická uvědomělost obyvatelstva, nýbrž pokles cen fotovoltaických technologií a současně výhodné výkupní tarify pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů, což výrazně zkrátilo návratnost investic. V poslední době mnoho států, mezi nimi i ČR, přijalo legislativní opatření snižující podporu pro energii vyrobenou ve fotovoltaických elektrárnách.

Protože fotovoltaické elektrárny představují velké majetkové hodnoty, vznikla v návaznosti na jejich rychlý rozvoj poptávka po jejich pojištění. Tato diplomová práce se bude zabývat tím, jakým způsobem dokázaly české pojišťovny na nově vzniklou poptávku zareagovat.

Práce si klade za cíl definovat a zhodnotit pojistné produkty pro pojištění fotovoltaických elektráren a porovnat nastavení tohoto pojištění v ČR a ve světě. Dalším cílem je vymezení vlivu pojištění na návratnost prostředků investovaných do fotovoltaických systémů. V závislosti na dostupnosti dat může být provedeno i následné srovnání se statistickým souborem konkrétních klientů.

- 8-

Pojištění fotovoltaiky je tématem poměrně komplexním a kombinují se zde poznatky z mnoha oborů. První část práce proto poskytne nezbytné teoretické základy z oblastí pojištění, fotovoltaiky a související legislativy, k čemuž bude využito metod deskripce a literární rešerše. Česká literatura se pojištěním obnovitelných zdrojů energie téměř nezabývá, proto budou použity i prameny zahraniční.

Ve druhé části práce bude popsán přístup českých pojišťoven k pojištění fotovoltaických elektráren a následně provedeno porovnání nabídek pojištění pro konkrétní příklady. Na základě poznatků získaných metodou analýzy a komparace budou učiněny dílčí závěry. Dále bude zkoumáno pojištění fotovoltaiky v zahraničí, kde jsou již s tímto typem pojištění větší zkušenosti, a získané poznatky budou v závěru práce porovnány se situací v České republice.

Poslední část práce se zabývá vymezením vlivu pojištění na návratnost prostředků investovaných do FVE, protože návratnost je bezesporu nejsledovanějším ukazatelem investic do fotovoltaiky. Bude posouzena role pojištění jako „nástroje finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti“2 a vliv pojištění na návratnost bude znázorněn na modelovém příkladu.

V závěru budou získané poznatky shrnuty a zhodnoceny a bude posouzen způsob, jakým české pojišťovny přistupují k pojištění nových technologií. Také bude nastíněn možný vývoj pojištění fotovoltaiky v českých podmínkách.

1 2

Dále také FVE. DUCHÁČKOVÁ, Eva, Principy pojištění a pojišťovnictví. 2003, s. 19

- 9-

1 Teoretické a pojistně technické aspekty fotovoltaiky Pojištění fotovoltaických elektráren je tématem poměrně komplexním, kombinují se zde poznatky z mnoha oborů. Proto je cílem této kapitoly poskytnout nezbytné teoretické základy z oblastí pojištění, fotovoltaiky a související legislativy. Tyto poznatky budou následně využity v dalších částech práce.

1.1

Pojištění fotovoltaiky

V českých podmínkách je oblast pojištění fotovoltaiky poměrně málo popsána, tento typ pojištění lze však na základě dostupné literatury alespoň obecně klasifikovat a definovat některé základní pojmy a charakteristiky. V zahraničí je tato problematika zpracována podrobněji, zejména díky tomu, že obnovitelné zdroje jsou v některých zemích využívány v poměrně velkém rozsahu již delší dobu, s čímž souvisí i větší zkušenosti v oblasti pojištění.

1.1.1 Začlenění pojištění fotovoltaiky podle klasifikace pojištění Odborná literatura popisuje mnoho různých způsobů klasifikace pojištění. Podle způsobu financování3 lze pojištění FVE začlenit mezi pojištění komerční, neboli soukromá. Podle formy vzniku pojištění

4

se jedná o pojištění smluvní dobrovolné. Podle způsobu tvorby

rezerv5 lze pojištění FVE zařadit mezi riziková pojištění. Z hlediska délky pojištění6 může být pojištění fotovoltaiky jak pojištěním krátkodobým, tak i dlouhodobým. Mezi krátkodobá pojištění s délkou trvání kratší než jeden rok patří především stavebně-montážní pojištění. Po uvedení elektráren do provozu se pojištění nejčastěji sjednává na jeden rok s možností prolongace a v praxi se lze setkat i s dlouhodobými smlouvami uzavřenými na několik let.

Podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, přílohy č. 1, části B můžeme pojištění FVE zařadit do odvětví neživotních pojištění, přičemž nejvíce se fotovoltaiky týkají následující body:


„8. Pojištění škod na majetku (…) způsobených požárem, výbuchem, vichřicí, přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodeň, záplava), jadernou energií, sesuvem nebo poklesem půdy.

3

DUCHÁČKOVÁ, Eva, Principy pojištění a pojišťovnictví. 2003, s. 23 ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS Svatopluk, Pojišťovnictví. 2006, s. 25 5 ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS Svatopluk, Pojišťovnictví. 2006, s. 27 6 ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS Svatopluk, Pojišťovnictví. 2006, s. 30 4

- 10-




9. Pojištění jiných škod na majetku (…) vzniklých krupobitím nebo mrazem, anebo jinými pojistnými nebezpečími (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří), (…).“

Předmětem pojištění je tedy majetek fyzických a právnických osob, respektive s majetkem související rizika a možné škody, a v některých případech i odpovědnost. Pojištění majetku lze dále rozdělit na pojištění věcí a zájmů7, přičemž fotovoltaiky se týkají obě tyto oblasti. Pojištění věcí pokrývá rizika, při jejichž realizaci dochází ke vzniku přímých věcných škod, tedy škod vzniklých na zařízení elektrárny. Pojištění zájmů se zabývá riziky vedoucími ke vzniku finančních ztrát, v případě FVE se jedná o pojištění přerušení provozu.8

Dalším způsobem klasifikace je rozdělení na pojištění obnosová a škodová.

9

Fotovoltaiky

se týkají škodová pojištění, kde je pojistné plnění závislé na výši škody. Tento typ pojištění je typický pro pojištění majetku a odpovědnosti.

1.1.2 Skladba pojištění Jak již bylo uvedeno výše, fotovoltaiku lze pojistit majetkovým pojištěním, jak v oblasti věcí, tak i zájmů. Majetková pojištění fotovoltaických zařízení v sobě kombinují několik pojistných produktů. Hlavními složkami je pojištění živelní, pojištění pro případ odcizení a pojištění technické.

Základem majetkových pojištění je živelní pojištění, které kryje buď pouze vyjmenovaná rizika nebo všechna rizika, tzv. all risk. Mezi vyjmenovaná rizika patří základní živelní rizika, často označovaná zkratkou FLEXA, tedy požár, úder blesku, výbuch a náraz letadla, a doplňková živelní rizika jako je vichřice, povodeň nebo záplava, sesuv půdy, zřícení skal, laviny, pád stromů, stožárů a jiných předmětů, zemětřesení, tíha sněhu nebo námrazy. Pojištění je konstruováno buď na časovou hodnotu, tedy novou hodnotu po odečtení opotřebení 10, nebo bývá sjednáno v nových cenách.

Pojištění pro případ odcizení obvykle zahrnuje krádež, loupež a někdy i vandalismus, v závislosti na pojistných podmínkách. Nezbytným předpokladem nároku na pojistná plnění je, že pachatel překonal překážky chránící majetek. S tím souvisí i zohlednění zabezpečení 7

ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS Svatopluk, Pojišťovnictví. 2006, s. 31 DUCHÁČKOVÁ, Eva, Principy pojištění a pojišťovnictví. 2003, s. 121 9 DUCHÁČKOVÁ, Eva, Principy pojištění a pojišťovnictví. 2003, s. 39 8

- 11-

majetku při kalkulaci pojistného v podobě slev. Mezi možnosti zabezpečení patří mechanické zabezpečení, elektronické zabezpečení a fyzická ostraha. Toto pojištění se sjednává na první riziko.11

Pravděpodobnost poškození v důsledku živlu a vandalismu a pravděpodobnost odcizení se u fotovoltaiky dále zvyšují úměrně velikosti instalovaného systému.12

V oblasti technických pojištění je situace trochu složitější. Z technické povahy FVE vyplývá, že lze pojistit jak elektronickou část, tak i skla. Pojištění pro stroje a elektroniku většinou vychází z předpokladu, že majetek je již pojištěn v rámci živelního pojištění, a týká se vnitřního mechanického poškození a elektrické poruchy v důsledku zkratu, přepětí, vadné izolace, ale i ztráty funkce a funkčních parametrů elektronických prvků. Kryté jsou také důsledky nesprávné manipulace, nedbalosti a selhání regulační techniky.13 Pojištění skel se vztahuje na takové poškození nebo zničení skel, při kterém zasazené nebo osazené sklo bylo rozbito, prasklo, nebo bylo poškozeno tak, že je nutná jeho výměna.14

Při realizaci fotovoltaického projektu je nutné z hlediska pojištění rozlišovat také montážní či stavební etapu a vlastní provoz. Stavební a montážní pojištění zaručuje komplexní ochranu dodavatele, avšak u velkých projektů toto pojištění někdy sjednává investor za účelem ochrany své investice. Montáž probíhá od složení materiálu na místě až do předání hotového díla. Předmětem montážního pojištění je vlastní dílo včetně veškerého materiálu, který bude použit, nezahrnuje ale dopravu materiálu na místo montáže, tu je možno pojistit separátně.15 Montážní pojištění kryje zpravidla živelní rizika a riziko odcizení a dále odpovědnost související s montážní činností.16 Pro vlastní provoz se pak použijí majetková pojištění popsaná výše.

Kromě majetkových škod lze pojistit i ztráty vzniklé přerušením provozu. V pojistné smlouvě je třeba definovat, ke které pojištěné škodě na majetku se výpadek vztahuje. Na případ fotovoltaiky je aplikovatelné živelní i technické či elektronické přerušení provozu. Toto pojištění se uzavírá na dobu určitou, a pokud se v této době stane věcná škoda vedoucí 10

JANATA, Jiří, Pojištění a management rizik v makléřském obchodě, 2008, s. 76 JANATA, Jiří, Pojištění a management rizik v makléřském obchodě, 2008, s. 79 12 JANATA, Jiří, Pojištění a management rizik v makléřském obchodě, 2008, s. 104 13 JANATA, Jiří, Pojištění a management rizik v makléřském obchodě, 2008, s. 78 14 ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN, Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. 1996, s. 44 15 JANATA, Jiří, Pojištění a management rizik v makléřském obchodě, 2008, s. 101 – 104 11

- 12-

k přerušení provozu, uplatňuje se většinou časová spoluúčast pojištěného a poté dochází k plnění pojišťovny maximálně po dobu ručení sjednanou v pojistné smlouvě. Při přerušení provozu je nutné hradit stálé náklady a není možno realizovat zisk, což zohledňuje i obecný způsob výpočtu pojistné částky (BI), kde BI = stálé náklady + zisk. U fotovoltaiky lze mezi stálé náklady zařadit například nájemné, náklady na úklid a ostrahu areálu a v některých případech i náklady na zaměstnance a úroky. 17 Stálé náklady jsou u fotovoltaických zařízení většinou relativně nízké, proto se dá říci, že zisková složka je při určení výše pojistné částky klíčová. Poptávka po pojištění přerušení provozu u FVE je v současnosti značná. Reakce pojistitelů na zvýšený zájem o toto pojištění budou popsány ve druhé kapitole této práce.

Obecně se dá říci, že se zařízeními využívajícími obnovitelné zdroje energie a jejich pojištěním je zatím v České republice málo zkušeností a málo dostupných informací o škodním průběhu. Část škod na těchto zařízeních je způsobena chybným návrhem nebo konstrukcí a související rizika nese výrobce. Za hlavní rizika pro obnovitelné zdroje, tedy i fotovoltaiku, se považují živly, konkrétně vichřice, sníh, led, mráz, déšť a krupobití.18

1.1.3 Segmentace klientů Fotovoltaika vzhledem k různým možnostem a velikostem instalací spadá jak do pojištění majetku osob, tak i do pojištění průmyslových a podnikatelských rizik.19 Pojištění majetku občanů zahrnuje malé fotovoltaické instalace na rodinných domcích či rekreačních objektech. V takovém případě může být pojištění fotovoltaiky doplňkovým připojištěním k tradičnímu pojištění nemovitostí. Do kategorie průmyslových a podnikatelských rizik lze zařadit jak větší instalace na budovách, často využívané podnikateli například k napájení různých výrobních zařízení, tak i velké solární parky. U fotovoltaiky je někdy nutné zohlednit i potřebu majetkového pojištění související s podmínkami bank pro poskytnutí úvěru na výstavbu. Pojištění FVE se tedy liší v závislosti na typu a velikosti instalace a požadavcích klienta. Pojišťovnami používaná segmentace bude podrobněji popsána ve druhé kapitole této práce.

16

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN, Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. 1996, s. 49 JANATA, Jiří, Pojištění a management rizik v makléřském obchodě, 2008, s. 80 18 JANATA, Jiří, Pojištění a management rizik v makléřském obchodě, 2008, s. 104 19 DUCHÁČKOVÁ, Eva, Principy pojištění a pojišťovnictví. 2003, s. 125 17

- 13-

1.1.4 Zahraniční zkušenosti s pojištěním fotovoltaiky V zahraničí je problematika pojišťování v oblasti obnovitelných zdrojů zpracována poměrně podrobně a je tématem odborných diskuzí a konferencí.20 Fotovoltaikou se zabývá například Svaz německých pojistitelů (GDV) v publikaci o obnovitelných zdrojích21, kde jsou zpracovány technické aspekty výroby energie s přihlédnutím k možným rizikům a je popsán i škodní průběh a nejčastější příčiny škod. Tyto údaje od německých pojistitelů jsou díky podobným přírodním a společenským podmínkám dobře použitelné i pro Českou republiku, proto jsou zařazeny již v první části práce.

Podle GDV patří mezi nejčastější příčiny poškození fotovoltaických systémů odcizení, kroupy, požár, vandalismus, vichřice, tíha sněhu a přepětí. Následující grafy ukazují podíl jednotlivých nebezpečí na celkovém počtu škod a na nákladech na pojistná plnění. Zhruba polovina škod i nákladů na pojistná plnění souvisí u fotovoltaiky s přepětím, tíhou sněhu a vichřicí. Těmto škodám lze částečně předcházet pečlivou přípravou fotovoltaických projektů. Graf 1: Počet škod na FVE Počet škod na FVE, členové GDV v letech 2004 - 2007 požár kroupy vandalismus 2% 2% 3% vichřice 9% odcizení 2%

tíha sněhu 14%

odcizení kroupy požár vandalismus vichřice

ostatní 42%

tíha sněhu přepětí přepětí 26%

ostatní

Pramen: Vlastní konstrukce podle GDV, Erneuerbare Energien, [online], 2010. [cit. 25. 2. 2011]. Dostupné z WWW: <www.gdv.de> 20

V srpnu 2010 se v Berlíně uskutečnilo výroční zasedání Mezinárodní asociace technických pojistitelů (IMIA) , jedním z diskutovaných témat byla právě fotovoltaika. 21 GESAMTVERBAND DER DEUTSCHEN VERSICHERUNGSWIRTSCHAFT, Erneuerbare Energien, [online], 2010. [cit. 25. 2. 2011]. Dostupné z WWW: <www.gdv.de>

- 14-

Graf 2: Náklady na pojistná plnění Náklady na pojistná plnění, členové GDV v letech 2004 - 2007 vandalismus 1% požár 26%

vichřice 25% odcizení kroupy požár

kroupy 3%

tíha sněhu 12%

odcizení 8% ostatní 11%

vandalismus vichřice tíha sněhu

přepětí 14%

přepětí ostatní

Pramen: Vlastní konstrukce podle GDV, Erneuerbare Energien, [online], 2010. [cit. 25. 2. 2011]. Dostupné z WWW: <www.gdv.de>

Příčinou přepětí může být úder blesku, výboj atmosférické elektřiny, sepnutí připojených indukčních a kondenzátorových zařízení, například elektromotorů, nebo zpětné působení sítě v důsledku zapnutí některých jejích částí nebo měničů. U fotovoltaických instalací se proto doporučuje jak vnější, tak i vnitřní ochrana proti blesku a přepětí. Vnější ochranu poskytují hromosvody umístěné v blízkosti panelů. Vnitřní ochrana je nutná proto, že každý úder blesku do vzdálenosti 1 km může mít nepřímé účinky na fotovoltaiku. Pravděpodobnost nepřímých účinků je mnohem vyšší než pravděpodobnost přímého zásahu. Některé fotovoltaické systémy jsou ochranou proti přepětí vybaveny již od výrobce, jinde je možné instalovat tato zařízení v případě nutnosti dodatečně.

Vichřice tvoří 9 % z celkového počtu škod, ale způsobené škody jsou poměrně velké, protože na vichřice připadá čtvrtina celkových nákladů na pojistná plnění. Ničivé následky pro fotovoltaiku měl například orkán Kyrill v roce 2007, nejvíce zasaženy byly volně uložené instalace na rovných střechách a natáčecí moduly. Volně rozmístěné panely se při silném větru mohou snadno překlopit, protože nejsou pevně spojeny s podkladem a betonová závaží nemusejí poskytnout dostatečnou stabilitu. Natáčecí moduly by měly mít schopnost od určité rychlosti větru sklopit panely do vodorovné polohy a zabránit tak poškození. Praxe ukázala, že mnoho modulů tuto funkci neplní. Různí výrobci sice uvádí přípustnou rychlost větru v rozmezí od 100 km/h do 300 km/h, přičemž vůči větru jsou více odolné jednoosé než - 15-

dvouosé moduly, avšak riziko poškození je u natáčecích systémů stále poměrně vysoké. Investoři by tedy měli v závislosti na lokalitě zvážit, zda preferují vyšší výnosnost natáčecích systémů, nebo zvolí raději o něco méně výkonné, ale odolnější pevné instalace. Dá se říci, že způsob upevnění panelů ovlivňuje míru rizika a tedy i cenu pojištění.

Škody způsobené tíhou sněhu lze eliminovat prověřením statiky při projektování fotovoltaických instalací. Je třeba brát v úvahu nejen statiku samotné fotovoltaiky, ale i statiku budovy při dodatečném zatížení fotovoltaickým systémem. I když je statika za normálních podmínek vyhovující, při zatížení sněhem může docházet ke škodám. Proto je dobré zohlednit i množství sněhu obvyklé v dané oblasti.

Odcizení se týká jak dosud nenamontovaných částí zařízení při skladování a přepravě, tak i hotových fotovoltaických instalací na střechách či na zemi. Riziko odcizení je vysoké kvůli snadné dostupnosti a ještě se zvyšuje tím, že investoři prezentují své fotovoltaické elektrárny na internetu často ještě před jejich výstavbou. To usnadňuje organizovaným skupinám pachatelů získat přehled o možných cílech. Odcizení nelze zcela zabránit, ale dobré mechanické zajištění tuto možnost eliminuje. Mezi mechanické způsoby zajištění patří upevnění pomocí inbusových nebo torxových šroubů s ocelovými krytkami, použití bezpečnostních šroubů s jednosměrnou drážkou nebo přilepení panelů k nosné konstrukci. Dále se doporučuje zabránit pachatelům v odvozu kradených panelů opatřením příjezdové cesty masivní branou nebo závorami. Drátěné nebo živé ploty neposkytují dostatečnou ochranu, v praxi se osvědčilo průmyslové oplocení s betonovými základy. V kombinaci s různými druhy elektronické ostrahy je možno dosáhnout poměrně dobré ochrany fotovoltaických instalací před odcizením.

Kroupy zaujímají jen malý podíl na celkovém počtu škod i nákladech. Je to částečně proto, že výrobci velmi dbají na odolnost panelů vůči krupobití. Odolnost se dokonce zjišťuje pomocí testů, při kterých jsou proti panelům vrhány ledové nebo ocelové kroupy.

FVE může být poškozena i zvířaty, především hlodavci a kunami. Tato zvířata překusují kabely, což si může vyžádat i velice nákladné opravy. Na trhu dnes už existují speciální ochranná zařízení proti hlodavcům. Ta lze preventivně pořídit již při montáži FVE nebo později v případě potřeby.

- 16-

Odborníci tvrdí, že u některých novějších typů fotovoltaických článků může při poškození docházet k uvolnění jedovatých látek, například kadmia a telluru, a tedy ke znečištění půdy a ovzduší. Tato souvislost zatím není zcela prokázána, ale je možné, že v budoucnu mohou vzniknout dodatečné náklady s odstraněním těchto nebezpečných odpadů. Zde vzniká prostor pro pojištění škod na životním prostředí.

Požáry sice tvoří jen 2 % případů, avšak 26 % nákladů. Tato disproporce je způsobena požáry zemědělských objektů, kde jsou často rozsáhlé fotovoltaické instalace montovány na snadno hořlavých budovách. Požár v takovém případě většinou vede k totální škodě. Fotovoltaické instalace na budovách představují při hašení velké problémy.22 To dokládá případ z února 2010 z německého Schwerinsdorfu. Požár tam způsobil totální zničení rodinného domku. Z obytné místnosti se oheň začal šířit přes půdu a za normálních okolností by byl zásahem hasičů včas uhašen. Kvůli střešní fotovoltaické instalaci však nebylo možno ihned hasit vodou, požár se rozšířil a hasiči už mohli pouze kontrolovat dohoření celého objektu.

Záchranné složky musejí při hašení budov s fotovoltaickými instalacemi brát v úvahu některá specifika a dodržovat zvláštní postupy. Solární panely nejdou jednoduše vypnout a mohou vyrábět stejnosměrné napětí okolo 1000 V, přičemž pro člověka může být napětí už od 120 V smrtelné. Součástí fotovoltaických instalací sice bývají jističe, které odpojí instalaci od sítě, ale jednotlivé solární články vyrábí proud dál, dokonce i když jsou poškozené. Také v noci vyrábí články malé množství proudu, protože mohou být osvětleny tzv. zbytkovým světlem, veřejným osvětlením, reflektory používanými při nočních zásazích a někdy i samotnými plameny. Použití vody je v tomto případě vyloučeno, aby nedošlo k zasažení elektrickým proudem. Pokusy zatemnit panely nástřikem pěny se ukázaly jako neúspěšné, už po pěti minutách panely zase vykazovaly plný výkon. Kromě již zmíněného proudu představuje riziko pro zasahující hasiče také uvolňování toxických plynů při hoření panelů, praskání skel a možnost zřícení celého fotovoltaického systému kvůli roztavení nosné konstrukce.

22 MUNICH RE, Topics Online 2/2010, [online]. [cit. 15. 12.

- 17-

2010].

Dostupné

z

WWW:

Střešní instalace navíc tvoří jakýsi druhý obal budovy a znemožňují hasícím médiím proniknout k požáru. Doporučuje se proto nevytvářet na střechách homogenní plochy a ponechat dostatek nekrytých míst, zajišťujících přístup ke střešní konstrukci.

Dalším problémem je v případě požáru i statika. Fotovoltaický systém představuje dodatečné zatížení a při požáru může snadno dojít ke zřícení celého objektu. Tento problém se v praxi vyskytuje zejména u zemědělských a hospodářských budov, kde před instalací fotovoltaiky otázka statiky obvykle nebývá brána v úvahu a vzhledem k typu a stáří konstrukcí těchto objektů je riziko zřícení při požáru poměrně velké.

Pokud vznikne na fotovoltaickém systému nějaká materiální škoda, vede to většinou k přerušení provozu a ušlému zisku. Poškození byť i jediného panelu má za následek výpadek celé větve, ve které je zapojen. To způsobí nesouměrné zatížení při dodávkách do sítě. Běžně používané měniče jsou schopny toto nesouměrné zatížení vyrovnat, takže další provoz FVE je možný. Většina škod vedoucích k přerušení provozu se dá odstranit v několika dnech či týdnech. V minulosti se ale ukázalo, že problém se může vyskytnout díky úzkým místům v nabídce panelů, zvláště když panely nemají standardní rozměry. Panely nemohou být nahrazovány libovolně, v jedné větvi musejí být zapojeny panely od jednoho výrobce, stejného typu a výkonu. Výrobci a dodavatelé se v průběhu let mění, takže je možné, že vhodné náhradní panely již nebudou k dispozici. Nové panely od jiného výrobce, jiného typu a výkonu je pak nutno zapojit zvlášť s vlastním měničem.

Prognózy zisku se sestavují podle dostupného množství slunečního záření v závislosti na lokalitě, nadmořské výšce a teplotě, dále zohledňují opotřebení panelů, váženou účinnost a opotřebení střídače, kabelů a konektorů. Někdy se při kalkulacích pracuje s ukazatelem výkonnosti – performance ratio, což je poměr reálně získané energie a energie teoreticky dosažitelné za ideálních podmínek. Ukazatel výkonnosti může být ovlivněn mnoha faktory, jako například odchylkou od výrobcem uvedených údajů, znečištěním panelů, ztrátami v rozvodech, účinností střídače, okolní teplotou atd. Performance ratio v praxi dosahuje hodnot mezi 70 a 80 %. Pro výpočet ušlého zisku jsou důležité i aktuální výkupní ceny energie. Pojištění přerušení provozu bývá podmíněno důslednou kontrolou provozu a údržbou.

- 18-

1.2

Fotovoltaika

Pojem fotovoltaika pochází ze dvou slov, řeckého φώς [fós] = světlo a ze jména italského fyzika Allessandra Volty, po němž byla pojmenována jednotka napětí – Volt. Fotovoltaika znamená přímou přeměnu slunečního světla na elektřinu a využívá tzv. fotoefektu23, tedy vzniku napětí v některých materiálech po dopadu světla. 24

Kromě fotovoltaických systémů využívají sluneční energii i solární termické systémy. Setkáváme se s nimi v podobě solárních kolektorů, které ze slunečního záření získávají teplo. Tyto systémy se nejčastěji využívají k ohřevu vody nebo k vytápění. Fotovoltaická zařízení se mohou také ohřívat, ale na rozdíl od kolektorů je tento jev nežádoucím vedlejším efektem.25 Je důležité uvědomit si, že pojmy „solární článek“ nebo „solární panel“ se týkají fotovoltaiky a je třeba je důsledně odlišovat od pojmu „solární kolektor“, který je zařízením solárně termickým.

1.2.1 Princip výroby elektrické energie a použité technologie Základem fotovoltaických zařízení je polovodičový prvek označovaný jako fotovoltaický nebo také solární článek. Solární článek je velkoplošná křemíková dioda alespoň s jedním PN přechodem. PN přechod vzniká spojením dvou typů polovodičů získaných obohacením křemíku o příměsi fosforu a boru. Přidáním fosforu vzniká polovodič typu N s nadbytečnými elektrony a nižší vodivostí než čistý křemík. Přídavkem boru vznikne polovodič typu P s nadbytečnými dírami.26 V ozářeném solárním článku jsou generovány elektricky nabité částice (pár elektron – díra). Elektrony a díry jsou separovány vnitřním elektrickým polem PN přechodu. Rozdělení náboje způsobí napěťový rozdíl mezi předním (+) a zadním (-) kontaktem solárního článku. Vnějším obvodem zapojeným mezi oba kontakty potom protéká stejnosměrný elektrický proud, jenž je přímo úměrný ploše solárního článku a intenzitě dopadajícího slunečního záření.27

Výkon se u fotovoltaických zařízení vyjadřuje obvykle v kWp. Kilowatt peak je jednotka výkonu solárního článku nebo panelu v bodě maximálního výkonu při standardizovaných testovacích podmínkách (1000W/m²; 25°C). Účinnost fotovoltaického článku udává, jaký 23

Fotoefekt popsal a vysvětlil Albert Einstein, za což mu byla v roce 1921 udělena Nobelova cena. Jedná se o jev, kdy foton slunečního záření předá svou energii elektronu v kovu nebo polovodiči. 24 QUASCHNING, Volker, Obnovitelné zdroje energií. 2010, s. 95 25 QUASCHNING, Volker, Obnovitelné zdroje energií. 2010, s. 120 26 MURTINGER K., BERANOVSKÝ J., TOMEŠ M., Fotovoltaika, 2008, s. 13 27 Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice, ČEZ, 2007, s. 131

- 19-

podíl slunečního záření přemění článek na elektrický výkon. V současnosti používané křemíkové články dosahují v ideálních podmínkách účinnosti okolo 20 %, avšak výkon a účinnost fotovoltaických zařízení jsou v praxi negativně ovlivňovány zejména zastíněním, vyššími povrchovými teplotami a znečištěním. Pro zajištění vysoké účinnosti je třeba dbát i na optimální orientaci a sklon panelů.28

Běžně se setkáváme se dvěma základními typy křemíkových fotovoltaických článků. Jsou to články monokrystalické a polykrystalické, přičemž rozdíl mezi oběma typy je patrný na první pohled a spočívá v rozdílném tvaru a zabarvení samotných buněk. Monokrystalická buňka je černá a má tvar osmiúhelníku, polykrystalická je zbarvená modře a tvarem odpovídá pravidelnému čtverci. Monokrystalické buňky jsou více účinné než polykrystalické. Polykrystalické články dosahují v průměru účinnosti 12 až 15 %, monokrystalické 14 až 18 %. Monokrystalické panely mají vyšší účinnost při přímém ozáření a ztrácejí oproti polykrystalickým méně na výkonu se vzrůstající teplotou. Polykrystalické panely umí naopak lépe zpracovat tzv. rozptýlené světlo, např. když je slunce skryto za mraky. Cena monokrystalického a polykrystalického panelu je dnes v přepočtu na instalovaný Watt totožná.29

Napětí jednoho článku je přibližně 0,5 V, proto je nutné spojovat jednotlivé články v sériovém nebo sériově-paralelním řazení do sestav se standardním napětím 12 a 24 V. Tyto sestavy článků uzavřené ve struktuře krycích materiálů tvoří solární panel. Nejčastěji se na horní stranu panelu používá kalené sklo, které v kombinaci s pevným hliníkovým rámem zajistí mechanickou a klimatickou odolnost. Moderní články mají i antireflexní vrstvu snižující ztrátu světla odrazem pro zvýšení účinnosti. Těsnost panelu zajišťuje vakuová laminace. Panel se zpravidla usazuje do pevného rámu, aby nedocházelo při zatížení větrem a sněhem k deformaci a praskání.30 Předpokládaná životnost panelů je asi 30 let.31

1.2.2 Fotovoltaické systémy Fotovoltaický systém se skládá kromě panelů ještě z mnoha dalších částí. Jedná se o pomocná zařízení, pro která se někdy používá označení BOS (Balance of Systems). Kombinace pomocných zařízení vždy závisí na konkrétním typu fotovoltaického systému. Mezi pomocná 28

QUASCHNING, Volker, Obnovitelné zdroje energií. 2010, s. 98 - 99 Monokrystalické či polykrystalické panely, [online], [cit. 15. 12. 2010]. Dostupné z WWW: 30 MURTINGER K., BERANOVSKÝ J., TOMEŠ M., Fotovoltaika, 2008, s. 27 31 Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice, ČEZ, 2007, s. 131 29

- 20-

zařízení patří především akumulátory, invertory, transformátory, odpojovače zátěže, měřící zařízení, náhradní zdroje, koncentrátory a natáčecí zařízení.32 Pro fungování fotovoltaických zařízení je nezbytná také kabeláž.

Důležitou součástí fotovoltaických systémů jsou invertory, tedy měniče proudu. Jak již bylo uvedeno, fotovoltaické články vyrábí proud stejnosměrný, dnes se však v rozvodných sítích využívá proud střídavý, který lze snáze transformovat. Měniče tedy slouží k přeměně stejnosměrného

proudu

pomocí

spínacích

obvodů

na

proud

střídavý,

který

je pak transformován na potřebné napětí, což umožní dodávání proudu do rozvodné sítě.

Ke zvýšení výkonu systémů se využívají natáčecí zařízení a koncentrátory. Natáčecí zařízení jsou vlastně pohyblivé stojany, které sledují slunce a zajišťují trvalý kolmý dopad paprsků na panely v průběhu dne. Koncentrátory jsou optická zařízení, která soustřeďují paprsky na plochu panelů.

Z hlediska připojení na rozvodnou síť rozlišujeme dva základní typy fotovoltaických systémů: autonomní (grid off) a připojené k síti (grid on).

Autonomní (ostrovní) systémy nejsou připojeny do rozvodné sítě, využívají se buď v malých aplikacích jako jsou kalkulačky, hodinky, parkovací automaty nebo na místech vzdálených od rozvodné sítě, v našich podmínkách nejčastěji u odlehlých rekreačních objektů. Tento způsob umístění s sebou nese zvýšené riziko krádeží.33

Existují autonomní systémy s přímým napájením, které poskytují energii pouze v době slunečního svitu, dále systémy s akumulací a hybridní systémy, které využívají záložní zdroje nejčastěji elektrocentrály nebo dieselové motory, které zajistí výrobu energie i v období nedostatečného slunečního svitu.

34

U autonomních systémů si pozornost zaslouží zejména

akumulátory, které zajišťují napájení za nepříznivého počasí nebo v noci. Jedná se o drahá zařízení, uvádí se, že u některých systémů tvoří akumulátory 40 – 60 % ceny systému. Jejich životnost bývá nižší než životnost panelů, přibližně 5 – 10 let, proto náklady na akumulátory mohou nakonec převýšit náklady na fotovoltaické panely.35 Navíc akumulátory mohou při 32

MURTINGER K., BERANOVSKÝ J., TOMEŠ M., Fotovoltaika, 2008, s. 39 QUASCHNING, Volker, Obnovitelné zdroje energií. 2010, s. 101 - 102 34 Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice, ČEZ, 2007, s. 132 35 MURTINGER K., BERANOVSKÝ J., TOMEŠ M., Fotovoltaika, 2008, s. 40 33

- 21-

neodborné manipulaci zkratovat, vzplanout nebo explodovat. Dále musejí být umístěny na dobře větraných místech, protože může docházet k úniku vodíku. Olověné typy akumulátorů také obsahují zředěnou kyselinu.36 Všechny tyto vlastnosti akumulátorů představují určitý rizikový potenciál.

Systémy připojené k rozvodné síti se většinou skládají z většího počtu panelů než systémy autonomní. Důležitou součástí těchto systémů jsou invertory, které kromě přeměny stejnosměrného proudu na střídavý plní ještě další významnou funkci. Sledují stav sítě a při jejím výpadku okamžitě vypnou solární napájení, které by mohlo např. v případě údržby sítě ohrozit přítomné pracovníky. Systémy připojené k rozvodné síti jsou v evropských podmínkách díky vysoké hustotě sítě velmi časté a vyskytují se ve dvou základních modifikacích. V prvním případě je část energie rovnou spotřebována výrobcem a přebytky jsou dodávány do sítě, v druhém případě je do sítě dodávána všechna vyrobená energie. Pro tyto modifikace existují i různé režimy výkupních cen, jak bude dále vysvětleno v části věnované legislativě.

Životnost fotovoltaického systému jako celku se odhaduje na 35 let. V průběhu dochází k mírnému poklesu účinnosti panelů, ale dnes dostupné panely většinou garantují 90 % výkonu po 12 a 80 % výkonu po 25 letech provozu. Přibližně po deseti letech je nutné zrevidovat a případně vyměnit střídač proudu.37

Uplatnění fotovoltaických systémů je velmi široké, existují různé druhy instalací. Lze se setkat s velkými solárními komplexy i solárními panely na obytných, průmyslových, komerčních a veřejných budovách. Velké solární komplexy bývají umístěny v nevyužívaných průmyslových areálech, na polích, v blízkosti silnic a nepůsobí v krajině příliš esteticky. Naopak umístění panelů na budovách skýtá mnoho zajímavých možností z hlediska designu. Buď lze panely na střechy a fasády budov umísťovat dodatečně, čistě z investičních či ekologických pohnutek nebo je lze přímo využít již při stavbě budovy jako součást konstrukce, což šetří stavební náklady a představuje výzvu pro architekty. Solární panely mohou mít například podobu fasádních skel, střešní krytiny nebo fasádních obkladů, atraktivní jsou zejména různé barevné variace solárních článků. Podle některých autorů 36

QUASCHNING, Volker, Obnovitelné zdroje energií. 2010, s 101 Joyce, Nejčastější dotazy, [online], [cit. 10. 11. 2010]. Dostupné z WWW: 37

- 22-

největší teoretický potenciál pro fotovoltaiku představují v České republice právě obytné budovy. 38

1.2.3 Fotovoltaika v České republice V České republice jsou pro provozování fotovoltaických zařízení poměrně příznivé přírodní podmínky. Průměrná délka slunečního svitu se pohybuje mezi 1350 a 1800 hodinami ročně39 a na naše území dopadne za rok energie 1000 – 1250 kWh/m². V podmínkách ČR vyrobí 1 kWp (cca 8 m² panelů) ročně 800 1100 kWh elektrické energie.40 Fotovoltaika však tvoří pouze malý segment české energetiky. V roce 2009 byl podíl obnovitelných zdrojů na celkové hrubé výrobě elektřiny 5,6 %, a podíl fotovoltaiky na celkové hrubé výrobě tvořil pouze 0,11 %.41

Odvětví fotovoltaiky u nás zaznamenalo v posledních letech velký nárůst. Důvodem výrazného zájmu investorů o fotovoltaiku byla především legislativa, která neumožňovala ERÚ pružně reagovat na pokles cen fotovoltaických panelů42 změnou výkupních cen energie. Podle ERÚ bylo k 1. 12. 2010 v České republice 12109 aktivních licencovaných fotovoltaických provozoven s celkovým instalovaným výkonem 1393,86 MWe. K 1. 1. 2011 to bylo již 12861 elektráren s instalovaným výkonem 1952 MWe, počet elektráren tedy v prosinci roku 2010 vzrostl o 752 a celkový instalovaný výkon se zvýšil o 558 MWe. Za prudkým prosincovým nárůstem stály snahy investorů o rychlé dokončení s ohledem na legislativní změny. Motivace investorů uchovat pro své projekty ještě relativně výhodné podmínky byla hnací silou rozvoje fotovoltaiky během celého roku 2010. Zatímco na počátku roku 2010 bylo v ČR 6032 provozoven s instalovaným výkonem 462,92 MWe, počet provozoven během roku 2010 vzrostl více než dvakrát a instalovaný výkon se zvýšil více než čtyřikrát.

Uvádí se, že v ČR je v současnosti přes 10 tisíc malých instalací na obytných budovách s výkonem od 3 do 5 kWp a přes 650 velkých solárních parků s výkonem v řádech MW. Dynamika růstu se však oproti předchozím obdobím nyní zpomaluje, přičemž ani v budoucích letech pravděpodobně nelze očekávat další prudký rozvoj fotovoltaiky vzhledem k nedávno přijatým legislativním opatřením. Vyšší dynamiku rozvoje fotovoltaiky by však 38

Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice, ČEZ, 2007, s. 136 a 145 MURTINGER K., BERANOVSKÝ J., TOMEŠ M., Fotovoltaika, 2008, s. 3 40 Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice, ČEZ, 2007, s. 144 41 MPO, MŽP, ERÚ, Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2009, srpen 2010, [online]. [cit. 3. 1. 2011]. Dostupné z WWW: 39

- 23-

mohlo způsobit případné zlevnění a zdokonalení technologií a tedy zkrácení doby ekonomické návratnosti. Avšak možnost ERÚ rychleji reagovat na změny cen technologií už nejspíše nikdy nevytvoří tak výhodné podmínky pro podnikání ve fotovoltaice, jako tomu bylo v uplynulých letech. Podrobný přehled o stavu a vývoji fotovoltaiky v České republice podává následující graf. Graf 3: Fotovoltaické elektrárny v České republice Sluneční elektrárny v České republice počet provozoven instalovaný výkon

2000

12924

12861

1952,7 1965,08 12000

1750

11000 10000

1500

9000 1250

8000 7000

6032

1000

6000 5000

750

4000

462,92

500

3000

1465

2000

250 0,01 1

9 0,12

2 0,02

1 0,01

249 3,4

28 0,35

12 0,15

65,74

1000

01 1 1.

6. 2

01 1 1. 2 1.

1.

1. 2

01 0

00 9 1.

1. 2

00 8 1.

1. 2

00 7 1. 2 1.

1.

1. 2

00 6

00 5 1. 2 1.

1.

1. 2

00 3 1. 2 1.

1. 2

00 4

0 00 2

0

1.

počet provozoven

instalovaný výkon (v MWe)

13000

zahájení licencovaného provozu

Pramen: Vlastní konstrukce podle údajů ERÚ, [online], [cit. 20. 6. 2011]. Dostupné z WWW: <www.eru.cz>

1.3

Legislativa s vlivem na fotovoltaiku

Právní úprava fotovoltaiky v České republice byla v minulém roce tématem četných diskuzí a prošla podstatnými změnami. Hlavním motivem ke změnám byl prudký nárůst počtu a výkonu fotovoltaických instalací v důsledku poklesu cen panelů za současně vysokých výkupních cen energie z OZE. Tento fakt sice představoval lákavé výnosy pro investory, ale i hrozbu enormního zdražení elektřiny pro spotřebitele kvůli promítnutí tzv. vícenákladů na podporu výroby elektřiny z OZE do konečných cen za dodávky elektrické energie. Díky nedávné novele zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů se státní příspěvek na elektřinu vyrobenou z OZE bude hradit z odvodů z velkých solárních elektráren, z darovací daně na emisní povolenky a z poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního 42

Vývoj velkoobchodních cen fotovoltaických panelů je uveden v příloze 2.

- 24-

fondu. Koncoví zákazníci se budou na této podpoře podílet jen z menší části. Cena elektřiny pro domácnosti i průmyslové zákazníky by se tedy měla v roce 2011 zvýšit průměrně o 5,2 %.43 Prudké zdražení elektřiny se tak podařilo odvrátit, avšak otázkou zůstává, zda přijatá opatření nenaruší důvěru investorů nejen v oblasti fotovoltaiky, ale i u dalších obnovitelných zdrojů energie.

Výrazné změny podmínek pro podnikání ve fotovoltaice se investorům nelíbí, protože zásadně mění „garantovanou“ návratnost jejich investic. Objevují se i názory, že pro menší subjekty, které financují investici úvěrem, mohou být tyto změny dokonce likvidační. Dále se mluví i o případných arbitrážích proti České republice ze strany zahraničních investorů. Celkové dopady nedávných legislativních změn však bude možno posoudit až s delším časovým odstupem.

Tato část práce se tedy bude zabývat základní právní úpravou oblasti fotovoltaiky s důrazem na nedávný novelizační proces.

Pro oblast fotovoltaiky v České republice jsou důležité zejména následující předpisy:


Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES




Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon)




Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)




Vyhlášky a cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu

1.3.1 Směrnice Problematiku obnovitelných zdrojů dříve obecně upravovala směrnice 2001/77/ES. Směrnice vytyčila tzv. indikativní cíl podílu výroby elektřiny z OZE na celkové hrubé spotřebě v EU ve výši 22 % (21 % po rozšíření EU) a referenční hodnoty pro indikativní cíle na úrovni členských států. Pro Českou republiku bylo indikativním cílem dosažení podílu energie z OZE na hrubé domácí spotřebě energie ve výši 8 %. V roce 2009 byl podíl OZE 6,79 %. 43

Tisková zpráva ERÚ, [online] 29. 12. 2010, [cit. 29. 12. 2010]. Dostupné z WWW: <www.eru.cz>

- 25-

Informace za rok 2010 dosud nejsou k dispozici, takže zatím nelze posoudit, nakolik se podařilo indikativní cíl splnit.44

Později byla směrnice 2001/77/ES nahrazena směrnicí 2009/28/ES, která stanoví nové indikativní cíle do roku 2020: pro Společenství 20 % a pro Českou republiku 13 %. V rámci Národního akčního plánu, který vypracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu, jsou pak dále stanoveny dílčí cíle podle jednotlivých technologií. Směrnice také uvádí že „hlavním účelem závazných národních cílů je poskytnout jistotu investorům a podpořit trvalý rozvoj technologií, které vyrábějí energii ze všech druhů obnovitelných zdrojů.“ Splnění tohoto účelu je však nyní v podmínkách České republiky značně diskutabilní.

1.3.2 Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů Do konce roku 2004 byla právní úprava využívaní obnovitelných zdrojů a jejich podpory více než nedostatečná, hlavní normou byl tzv. energetický zákon - zákon č. 458/2000 Sb. Ten stanovil právo výrobců elektřiny z OZE na přednostní připojení k přenosovým nebo distribučním soustavám a dále povinnost provozovatele distribuční soustavy tuto energii vykupovat, pokud je to technicky možné. Výše výkupních cen byla stanovena cenovými rozhodnutími ERÚ, avšak ceny byly vyhlašovány pouze s roční platností, což neumožňovalo garanci návratnosti investice. Dále tato úprava neposkytovala dostatečné zmocnění Energetického regulačního úřadu pro stanovování cen.45

Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů byl nutný jak kvůli nedostatečnosti předchozí legislativy, tak především kvůli transpozici směrnice 2001/77/ES. Hlavním účelem zákona bylo vytvoření podmínek pro vyvážený rozvoj OZE v ČR s ohledem na plnění indikativního cíle. Tento zákon zavedl systém podpory OZE ve formě výkupních cen a zelených bonusů.

V režimu výkupních cen je stanovena povinnost pro provozovatele přenosové soustavy nebo distribuční soustavy připojit fotovoltaický systém do přenosové soustavy, pokud je to technicky možné a veškerou vyrobenou elektřinu, na kterou se vztahuje podpora, vykoupit.

44

MPO, MŽP, ERÚ, Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2009, srpen 2010, [online]. [cit. 3. 1. 2011]. Dostupné z WWW: 45 KLOZ, Martin. Využívání obnovitelných zdrojů energie : právní předpisy s komentářem. 2007, s. 16

- 26-

Zeleným bonusem se rozumí finanční částka navyšující tržní cenu elektřiny, která zohledňuje snížené poškozování životního prostředí využitím obnovitelného zdroje. Výrobce si na trhu musí najít obchodníka, kterému elektřinu prodá za tržní cenu. Cena bývá nižší než u konvenční elektřiny, protože zohledňuje nestabilitu výroby. Výrobce získává od provozovatele distribuční soustavy zelený bonus. Systém zelených bonusů podle § 5 platí i pro tzv. samovýrobce, kteří využívají energii pro vlastní spotřebu.

V § 6 zákona o podpoře obnovitelných zdrojů je psáno, že výkupní ceny se stanovují tak, aby byly vytvořeny podmínky pro splnění indikativního cíle. Dále stanovuje patnáctiletou dobu návratnosti investic. Pro danou výrobnu platí po dobu 15 let ta cena, která platila v době jejího uvedení do provozu, přípustná je pouze korekce indexem cen průmyslových výrobců, tedy zohlednění inflace. Při stanovení výkupních cen a zelených bonusů ERÚ zohledňuje odlišnost nákladů na pořízení a provoz jednotlivých druhů zařízení včetně jejich časového vývoje. Výkupní ceny stanovené ERÚ nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. § 6 byl nedávno novelizován zákonem č. 137/2010, konkrétní změny budou popsány dále.

V roce 2010 byl zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře obnovitelných zdrojů novelizován třikrát.

První změna zákona pod č. 137/2010 Sb. mění § 6 odst. 4 tak, že „Ustanovení věty první se nepoužije pro stanovení výkupních cen pro následující kalendářní rok pro ty druhy obnovitelných zdrojů, u kterých je v roce, v němž se o novém stanovení výkupních cen rozhoduje, dosaženo návratnosti investic kratší než 11 let.“ Tato změna umožnila Energetickému regulačnímu úřadu výrazně snížit výkupní ceny pro rok 2011 u fotovoltaiky, která dosahovala v minulém roce investiční návratnosti kolem 8 let.

Druhá změna pod č. 330/2010 Sb. upravuje podmínky poskytování podpor doplněním § 3 o odst. 5. U fotovoltaiky se tak podpora vztahuje pouze na „elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kWp, která je umístěna na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru.“ Toto ustanovení nabývá účinnosti 1. března 2011. Opatření přinese ukončení podpory pro solární elektrárny postavené na volných plochách a pro ostrovní fotovoltaické systémy.

- 27-

Třetí změna zákona pod č. 402/2010 Sb. se v části I. zabývá financováním podpory na úhradu vícenákladů a je zaveden odvod z elektřiny ze slunečního záření.

§ 6a upravuje financování podpory tak, že provozovatel přenosové nebo regionální distribuční soustavy má právo na úhradu vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, přičemž tyto vícenáklady jsou hrazeny z dotací a prostředků státního rozpočtu. Vláda stanoví nařízením limit prostředků státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu vícenákladů a pokud tento limit nepostačuje na jejich úhradu, zahrne ERÚ zbývající vícenáklady provozovatele do složky ceny na přenos nebo na distribuci elektřiny.

§ 6b se zabývá podmínkami poskytnutí dotace na úhradu vícenákladů. Dotace je poskytována Ministerstvem průmyslu a obchodu provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy na základě žádosti.

Hlava III zavádí odvod z elektřiny ze slunečního záření. Předmětem tohoto odvodu je elektřina ze slunečního záření vyrobená od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v zařízení uvedeném do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010. Poplatníkem odvodu je výrobce a plátcem je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy, který provádí odvod z částek bez DPH hrazených výrobci formou výkupní ceny nebo zeleného bonusu.

„Od odvodu je osvobozena elektřina vyrobená ze slunečního záření ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem do 30 kW, která je umístěna na střešní konstrukci nebo obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru nemovitostí.“

Sazba odvodu činí „v případě hrazení formou výkupní ceny 26 %, formou zeleného bonusu 28 % a odvodovým obdobím je kalendářní měsíc. Správu odvodu vykonávají územní finanční orgány a přitom postupují podle daňového řádu.“

Třetí novela nabyla účinnosti 1. ledna 2011, avšak části článků 1 a 2 obsahující výše uvedené změny nabyly účinnosti již ode dne vyhlášení.

Další změny přinesla novela také zavedením daně darovací z bezúplatného převodu emisních povolenek se sazbou 32 % (článek III, 402/2010 Sb.) a úpravou podmínek odnětí půdy - 28-

ze zemědělského půdního fondu (článek IV, 402/2010 Sb.). Tato opatření umožňují získání prostředků na financování vícenákladů a omezují výstavbu solárních parků na zemědělské půdě.

Důsledkem novelizačního procesu je výrazná změna prostředí pro podnikání v oblasti fotovoltaiky. Přijatá opatření znamenají omezení dříve tak výhodných podmínek zejména pro velké solární parky, avšak podpora malých fotovoltaických instalací na budovách zůstane v určité míře zachována. Asi nejvíce diskutabilním opatřením je zavedení odvodu, který se vztahuje na výrobny uvedené do provozu před touto novelou. Lze ho sice vnímat jako nutnou korekci nevhodně nastavených výkupních cen, avšak není divu, že toto opatření se setkalo s mnoha negativními ohlasy ze strany investorů.

1.3.3 Vyhlášky a cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu Vyhlášky Energetického regulačního úřadu podrobněji specifikují podmínky pro provozování fotovoltaických systémů. Patří sem především:


Vyhláška č. 475/2007 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v platném znění




Vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetice a postupech pro regulaci cen, ve znění vyhlášky č. 264/2010 Sb.




Vyhláška č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, v platném znění




Vyhláška č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška 475/2005 Sb. a její novelizace vyhláškou č. 364/2007 Sb. stanoví, že předpokladem pro zajištění patnáctileté doby návratnosti při uplatnění podpory výkupními cenami je splnění hodnot technických a ekonomických parametrů uvedených v příloze č. 3, při nichž výrobce při stanovených výkupních cenách dosáhne: „a) přiměřeného výnosu z vloženého kapitálu za dobu životnosti výroben elektřiny, který je určen průměrným váženým nákladem kapitálu, a b) nezáporné velikosti čisté současné hodnoty toku hotovosti po zdanění za celou dobu životnosti výroben elektřiny, při využití diskontní míry ve výši průměrného váženého nákladu kapitálu.“

- 29-

Příloha č. 3 stanovuje předpokládanou dobu životnosti nové výrobny na 20 let. Před novelou č. 364/2007 Sb. byla doba životnosti 15 let. Dále jsou specifikovány požadavky účinnosti využití primárního obsahu energie, měrné investiční náklady a roční využití výkonu instalovaného zdroje.

Vyhláška č. 140/2009 v §2 odst. 8 říká, že „výkupní ceny a zelené bonusy jsou uplatňovány po dobu životnosti výroben elektřiny. Po dobu životnosti výrobny elektřiny, zařazené do příslušné kategorie podle druhu využívaného obnovitelného zdroje a data uvedení do provozu, se výkupní ceny meziročně zvyšují s ohledem na index cen průmyslových výrobců minimálně o 2 % a maximálně o 4 %“.

Energetický regulační úřad tedy vyhlašuje každoročně výši zelených bonusů a výkupních cen elektřiny dodané do sítě pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů energie, přičemž vychází z parametrů ve výše uvedených vyhláškách. Cenová rozhodnutí bývají vydávána vždy nejpozději 31. 11. a jsou zveřejňována v Energetickém regulačním věstníku.

Pro rok 2011 je platné Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2010 ze dne 8. listopadu 2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů. Ceny uvedené v rozhodnutí nezahrnují daň z přidané hodnoty. Aktuální výkupní ceny platné pro fotovoltaiku jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 1 Výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny využitím slunečního záření Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh

Zelené bonusy v Kč/MWh

instalovaný výkon do 30 kW včetně, uvedení do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011

7 500

6 500

instalovaný výkon nad 30 kW do 100 kW včetně, uvedení do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011

5 900

4 900

instalovaný výkon nad 100 kW, uvedení do provozu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011

5 500

4 500

instalovaný výkon do 30 kW včetně, uvedení do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010

12 500

11 500

instalovaný výkon nad 30 kW, uvedení do provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010

12 400

11 400

instalovaný výkon do 30 kW včetně, uvedení do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009

13 420

12 420

Datum uvedení do provozu

- 30-

instalovaný výkon nad 30 kW, uvedení do provozu od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009

13 320

12 320

zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008

14 320

13 300

zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2007

14 660

13 660

zdroj uvedený do provozu před 1. lednem 2006

6 990

5 990

Pramen: Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 8. listopadu 2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů,[online]. 2010. [cit 20. 1. 2011]. Dostupné z WWW: < www.eru.cz>.

1.3.4 Zákon o daních z příjmu Předpisy s aplikací na fotovoltaiku nalezneme také v oblasti daňové legislativy, a sice v zákoně o daních z příjmu. Dříve byly příjmy z provozu solárních zařízení osvobozeny v kalendářním roce, kdy bylo zařízení uvedeno do provozu, a v následujících 5 letech podle § 4 odst. 1 písm. e), případně § 19 odst. 1 písm. d) zákona č. 568/1992 Sb., o dani z příjmu. Od roku 2011 již toto daňové osvobození pro obnovitelné zdroje neplatí.

Zákon o dani z příjmu také nově upravuje odpisy hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření, a to v §30b, konkrétně prodloužením doby odpisování technologické části zařízení z původních 5 – 10 let na 240 měsíců.

Pro účely sociálního a zdravotního pojištění se příjmy z provozování fotovoltaické elektrárny považují za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o dani z příjmu.

Nově zavedený odvod z elektřiny ze slunečního záření je podle § 24 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů daňově uznatelným nákladem.

1.3.5 Shrnutí dopadů legislativních změn Z výše popsaných změn vyplývá, že období prudkého rozvoje fotovoltaiky v České republice končí. Vzhledem k tomu, že podpora pro malé fotovoltaické zdroje do 30 kW instalované na budovách zůstává zachována, lze předpokládat rozvoj pouze v této oblasti. Je ale také možné, že provozovatelé přenosové a distribuční soustavy s ohledem na její kapacitu a v souladu se zákonem o obnovitelných zdrojích již nebudou v budoucnu nové FVE do sítě připojovat, takže nově budovány budou nejspíš jen malé ostrovní systémy.

- 31-

2 Nabídka pojistných produktů a jejich komparace Cílem této kapitoly je poskytnout přehled o nabídce pojistných produktů vhodných pro fotovoltaické elektrárny a porovnat jednotlivé nabídky českých pojišťoven. Na příkladech vycházejících z praxe bude ukázáno, nakolik se přístupy jednotlivých pojišťoven k fotovoltaice liší či shodují. Z důvodu zachování obchodního tajemství nebudou uváděny názvy pojišťoven, pojišťovny budou označeny písmeny A, B, C. V závěru kapitoly bude věnován prostor i pojištění fotovoltaiky v zahraničí.

2.1

Pojištění průmyslu

Pojištění velkých fotovoltaických elektráren pojišťovny řadí mezi průmyslová pojištění. Segmentace je u pojišťoven různá a vychází z pojišťovnami obecně užívaných limitů, založených na pojistných částkách. Zatímco pojišťovna A do této kategorie zahrnuje FVE v hodnotě přesahující 10 milionů Kč, u pojišťovny B jsou to FVE s hodnotou vyšší než 100 milionů Kč a pojišťovna C nepoužívá žádné segmentační kritérium. České pojišťovny nijak neřeší segmentaci FVE podle výkonu. V české legislativě se sice toto dělení vyskytuje, ale pro účely pojištění není podstatné.

U velkých fotovoltaických projektů lze rozlišit dvě období, a sice období výstavby a samotný provoz. Pro každé období je vhodný jiný pojistný produkt. V období výstavby se využívá stavebně-montážní pojištění, které zpravidla sjednává dodavatel, tedy montážní firma, která fotovoltaickou elektrárnu realizuje.

V období vlastního provozu se již uplatňuje klasické majetkové a odpovědnostní pojištění. Pojištění v období provozu se v zásadě neliší od jiných průmyslových pojištění a výsledný pojistný program je založen na individuálních požadavcích klientů.

Pro obě období jsem zvolila z reality vycházející příklad velké fotovoltaické elektrárny s následujícími parametry:


Instalovaný výkon je 1,71 MWp.




Hodnota elektrárny činí 135 000 000 Kč.




Elektrárna se nenachází v záplavovém území.

- 32-

2.1.1 Stavebně-montážní pojištění Předmětem tohoto pojištění je výstavba díla probíhající v daném období v rozsahu uvedeném v dokumentaci pro stavební řízení, tedy ve smlouvě o dílo. Zhotovitel díla je pojistníkem a zároveň pojištěným, dalšími pojištěnými bývají dodavatelé, subdodavatelé a investor, vždy podle smluvních vztahů pro uvedené konkrétní stavební dílo. Pojištění se sjednává na novou cenu, není-li uvedeno jinak. U cizích věcí v užívání pojištěného se někdy používá i časová cena. Pojistné částky stanovuje pojistník, zpravidla na základě stavební dokumentace.

V případě stavebně-montážního pojištění je pro výpočet pojistného kromě hodnoty pojištěného majetku důležitá i doba výstavby díla. V uvedeném příkladu je tato doba 3 měsíce, ačkoli zhotovitel na realizaci projektu pracoval celkem 6 měsíců. Do doby výstavby díla pro účely pojištění nevstupuje příprava realizační dokumentace, vybudování přípojky FVE a oplocení objektu. Do doby výstavby díla spadají teprve zemní práce, montáž konstrukce, modulů, měničů, kabeláže a vybudování trafostanice. Doba výstavby končí kolaudací a předáním díla a nezahrnuje již následný zkušební provoz. Zadání příkladu pro stavebně-montážní pojištění je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 2: Modelový příklad pro stavebně-montážní pojištění Stavebně-montážní pojištění doba výstavby díla celková hodnota stavebních výkonů (maximální hodnota kontraktu) zařízení staveniště stroje, nářadí, přístroje

3 měsíce 135 000 000 100 000 100 000

celková pojistná částka Pramen: Vlastní konstrukce na bázi údajů poskytnutých pojišťovnou A.

135 200 000

Pojišťovna A nabízí v rámci stavebně-montážního pojištění krytí rizik souvisejících s vlastním budováním díla i krytí rizik živelných. Dále je samozřejmostí pojištění pro případ odcizení a vandalismu a odpovědnostní pojištění.

Pojistný vztah je upraven pojistnou smlouvou, všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku, stavebně-montážní pojištění a odpovědnostní pojištění, dále doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění odcizení věci a takzvanými doložkami, které stanoví zejména některé technické parametry, náležitosti protipožární ochrany a požadavky na zabezpečení proti odcizení. Pro uzavření pojistné smlouvy pojišťovna potřebuje dokumentaci ke stavebnímu řízení a výpis z obchodního rejstříku pojistníka.

- 33-

V závislosti na limitech pojistného plnění pojistitel požaduje různé stupně zabezpečení proti odcizení a vandalismu. V případě pojišťovny A a uvedeného příkladu se musí zařízení elektrárny nacházet v oploceném areálu s minimální výškou oplocení 2 m včetně ostnatého drátu. Vstupní brána musí být mimo pracovní dobu uzamčena bezpečnostním zámkem. Pro oplocení platí vzdálenost od technologie minimálně 3 m. Je vyžadován elektronický zabezpečovací systém s napojením na pult centrální ochrany bezpečnostní služby nebo policie s dobou zásahu do 15 minut. Alternativou je fyzická ostraha. V doplňkových pojistných podmínkách pro pojištění odcizení věci se pro zvolený limit plnění pojistitele uvádí požadovaná doba zásahu bezpečnostní služby nebo policie v délce 10 minut. Ale vzhledem k odlehlému umístění fotovoltaické elektrárny musí být tato doba v pojistné smlouvě upravena odchylně od doplňkových pojistných podmínek a prodloužena na 15 minut. Dle mého názoru se jedná o jev typický pro pojištění fotovoltaických elektráren, které sice představují velké majetkové hodnoty, avšak vzhledem k odlehlosti lokalit mnohdy nesplňují základní požadavky pojišťoven na zabezpečení pro požadované limity plnění. Proto oblast zabezpečení bývá upravována individuálně.

V praxi někdy nebývá zabezpečení při uzavírání pojistné smlouvy prověřováno a vychází se z předpokladu, že klient poskytl pravdivé informace. Teprve při vzniku pojistné události a její likvidaci se potom zjišťuje, zda byl objekt dostatečně zabezpečen, což v případě nedostatků může mít vliv na pojistné plnění.

Pro živelní rizika „povodeň, záplava, vichřice, krupobití, sesuv“ má pojišťovna A nastaven roční limit plnění níže, než je pojistná částka, která činí 135 000 000 Kč. Roční limit plnění je pouze 110 000 000 Kč. Důvodem pro nižší roční limit jsou konkrétní podmínky a limity pojišťovnou využívaného zajištění.

V oblasti odpovědnosti pojišťovna nabízí tři druhy krytí, a sice odpovědnost za škodu vzniklou v souvislosti s budováním díla, křížovou odpovědnost a rozšířené krytí záruční doby. První dva typy pojištění se sjednávají na dobu výstavby, po kolaudaci FVE pak navazuje rozšířené krytí záruční doby. Pojištění křížové odpovědnosti se vztahuje na škody způsobené spolupojištěným subjektům, tedy dodavatelům a subdodavatelům na základě smluvních vztahů pro konkrétní stavební dílo. Rozšířené krytí záruční doby umožňuje dodavatelům krýt možné škody jimi způsobené v rámci operací prováděných v záruční době. Ve zvoleném

- 34-

příkladu je toto připojištění sjednáno na dobu 1 roku. Vzhledem k nízké ceně připojištění je dle mého názoru tato možnost vhodným doplňkem kvalitní pojistné ochrany.

Přehled o skladbě a limitech stavebně-montážního pojistného programu pojišťovny A pro zvolený příklad velké fotovoltaické elektrárny je uveden v tabulce níže. Tabulka 3: Pojišťovna A - stavebně-montážní pojištění Pojišťovna A - stavebně-montážní pojištění Riziko

Limit plnění

Spoluúčast

Pojistné 76 840

Majetek Stavebně-montážní pojištění

135 000 000

20 000

23 328

Flexa

135 000 000

20 000

10 368

Povodeň, záplava

110 000 000

20 000

10 368

Vichřice, krupobití, zemětřesení

110 000 000

20 000

7 776

10 000 000

20 000

12 500

10 000 000

20 000

12500

Odcizení Vandalismus

7 959

Odpovědnost Odpovědnost za škodu (v souvislosti s budováním díla)

5 000 000

20 000

4974

Křížová odpovědnost

1 000 000

20 000

1990

Rozšířené krytí záruční doby (12 měsíců)

5 000 000

20 000

995

Pojistné celkem

84 799

Pramen: Vlastní konstrukce podle kalkulací pojišťovny A

Odlišný přístup ke stavebně-montážnímu pojištění pro uvedený příklad velké fotovoltaické elektrárny zaujala pojišťovna B. Stavebně-montážní pojištění se sjednává jako all risk pojištění, tedy pro případ náhlého poškození nebo zničení budovaného díla jakoukoli nahodilou událostí, která není vyloučena. Kromě obvyklých, např. válečných a jaderných výluk je z pojištění vyloučeno i zastavení či přerušení prací na budovaném díle, úmyslné jednání pojištěného nebo pojistníka. Pojištění se dále nevztahuje na škody na životním prostředí a na následné škody.

Obecně lze říci, že limity plnění jsou nižší než u pojišťovny A. Naopak spoluúčast je nastavena výše, sice začíná také na 20 000 Kč, ale může dosahovat až 10 %, což se u velké elektrárny při uvedených částkách a limitech pohybuje v milionech korun.

Ačkoli by se dalo očekávat, že s nižšími limity plnění a vyšší úrovní spoluúčasti bude celkové pojistné výrazně nižší než u pojišťovny A, opak je pravdou. Jednorázové pojistné u pojišťovny B činí 202 500 Kč. Důvody pro vyšší cenu za pojistnou ochranu spočívají dle mého názoru hlavně v tom, že se jedná o all risk pojištění a je tedy kryto více rizik než u pojišťovny A. Dalším důvodem může být to, že pojišťovna B zastává konzervativnější - 35-

obchodní strategii a nepřijímá tedy velká rizika za klientsky atraktivní nízké pojistné. Dalším faktorem je, že stavebně-montážní pojištění se uzavírá většinou na dobu několika měsíců, jedná se tedy o krátkodobé pojištění s jednorázovým pojistným, které nijak neovlivní pojistný kmen v následujících letech. Pokud pojišťovna B sleduje cíl dlouhodobého rozvoje a stability svého pojistného kmene, produkt stavebně-montážního pojištění pro ni nepředstavuje vhodný nástroj k dosažení tohoto cíle. V případě, že velká fotovoltaická elektrárna bude po uvedení do provozu pojištěna u stejné pojišťovny, lze na stavebně-montážní i majetkové pojištění poskytnout klientovi slevu na propojištěnost. Tato varianta je pro pojišťovnu s ohledem na její strategii přijatelnější, protože vede k získání klienta na delší dobu.

Návrh stavebně-montážního pojištění pro velkou fotovoltaickou elektrárnu od pojišťovny B je uveden v tabulce. Tabulka 4: Pojišťovna B - stavebně-montážní pojištění Pojišťovna B - stavebně-montážní pojištění – all risk Riziko

Limit plnění

Spoluúčast

Pojistné

Majetek Povodeň, záplava Vichřice, krupobití Sesuv nebo zřícení lavin, sesuv půdy, zřícení skal Odcizení Vandalismus

50 000 000 50 000 000 50 000 000 10 000 000 1 000 000

10 %, min. 20 000,- Kč 10 %, min. 20 000,- Kč 10 %, min. 20 000,- Kč 10 %, min. 20 000,- Kč 10 %, min. 20 000,- Kč

Odpovědnost Odpovědnost za škodu (v souvislosti s budováním díla)

5 000 000

20 000

Křížová odpovědnost

1 000 000

20 000

Pojistné celkem

202 500

Pramen: Vlastní konstrukce podle kalkulací pojišťovny B

Pojišťovna C ke stavebně montážnímu pojištění FVE přistupuje naprosto stejným způsobem jako k obvyklému stavebně-montážnímu pojištění. Stavebně-montážní pojištění pojišťovny C je konstruováno jako all risk a lze ho sjednat klasickou i rámcovou pojistnou smlouvou. Rámcová pojistná smlouva se pak vztahuje na větší počet staveb a montáží v určeném období.

Ačkoli montážní práce na FVE probíhají většinou několik měsíců, doporučuje pojišťovna C sjednat pojištění na delší dobu, protože kdyby došlo k nepředvídanému zpoždění a prodloužení prací, stávající smlouva by nemohla být prodloužena a bylo by nutno uzavřít smlouvu novou. Navíc kalkulace pro stavebně-montážní pojištění do jednoho roku jsou nastaveny tak, že výše pojistného pro měsíční i roční pojištění je v zásadě stejná.

- 36-

Při sjednávání stavebně-montážního pojištění pojišťovna C používá dotazník, kde se uvádí mimo jiné hodnota díla, přírodní poměry a možná rizika na místě stavby a u rámcové smlouvy obecný charakter stavebně-montážní činnosti a související rizika. Pokud klient v dotazníku uvede údaje nedostatečně nebo nepravdivě, může v případě vzniku pojistné události pojišťovna pojistné plnění krátit nebo vůbec neposkytnout.

Přesná kalkulace pro stavebně-montážní pojištění nebyla pojišťovnou C poskytnuta.

Porovnáním nabídek pojišťoven pro stavebně-montážní pojištění FVE bylo zjištěno, že pojišťovny k této problematice přistupují podle standardních pravidel upravujících stavebně-montážní pojištění. Neexistuje žádná speciální úprava pro fotovoltaiku.

Dále bylo zjištěno, že české pojišťovny pro kalkulace využívají programy navržené zajistiteli. Z toho vyplývá, že použité sazby a limity se mezi pojišťovnami příliš neliší a výsledné pojistné je pak ovlivněno spíše obchodními nástroji v podobě slev uplatňovaných při snaze o získání konkrétního obchodu. Zajištění ovlivňuje i podobu smluv stavebně-montážního pojištění. Některé doložky vychází ze zajistných klauzulí, dochází vlastně k promítnutí klauzulí do pojistného vztahu. Pokud by tomu tak nebylo, zajistitelé by na škodě neparticipovali. Pojistné podmínky a doložky pojišťoven pro stavebně-montážní pojištění se od sebe liší jen velmi málo, protože jsou z velké části odvozeny právě od zajištění.

2.1.2 Pojištění FVE po uvedení do provozu Po uvedení velkých fotovoltaických elektráren do provozu lze rozlišit tři základní složky pojištění. Jedná se o pojištění majetku, odpovědnosti a přerušení provozu. Nejvýznamnější složkou je pojištění majetku, které obvykle zahrnuje jak rizika živelní, tak i odcizení, vandalismus i rizika strojní a elektronická. Pojistné pro tuto oblast tvoří zpravidla více než tři čtvrtiny celkového pojistného. Majetkové pojištění pro FVE se sjednává nejčastěji v nových cenách. Pojištění přerušení provozu se vztahuje vždy jen na přerušení provozu vzniklé v důsledku události, která je kryta majetkovým pojištěním. Předmětem pojištění přerušení provozu jsou stálé náklady, které musí pojištěný bezpodmínečně vynakládat během trvání přerušení provozu a ušlý zisk, kterého by pojištěný jinak dosáhl. Obecně se dá říci, že ochota pojišťoven k pojišťování přerušení provozu je spíše nízká. Hlavním důvodem je neexistence provozních údajů u nových elektráren. Postoj jednotlivých pojišťoven k této problematice

- 37-

bude popsán dále. Pojištění odpovědnosti tvoří jen malou část celkového pojistného, avšak přispívá ke komplexnosti pojistné ochrany.

Potřeba pojištění fotovoltaických elektráren pro fázi provozu vychází nejen od samotných investorů, kteří jsou přímo zainteresováni na svém majetku, ale i nepřímo ze strany bank, které investorům poskytují úvěry na financování projektů. Proto se často návrh pojistné smlouvy vypracovává i několik měsíců před uvedením do provozu, aby banky měly potřebné podklady pro poskytnutí úvěru na výstavbu. Je třeba zmínit, že požadavky bank na pojistnou ochranu jsou velmi přísné, banky požadují vysoké limity, klienti ale mnohdy nejsou schopni areál FVE odpovídajícím způsobem zabezpečit, což jsou pojišťovny ochotny akceptovat pouze za vyšší pojistné. Toto platí nejen u velkých fotovoltaických komplexů, ale i u menších instalací.

V modelovém příkladu pojištění FVE po uvedení do provozu je pojištěna velká fotovoltaická elektrárna s následujícími parametry:


Instalovaný výkon je 1,71 MWp.




Hodnota elektrárny činí 135 000 000 Kč.




Elektrárna se nenachází v záplavovém území.

Kromě zařízení samotné FVE, tedy solárních panelů, nosné konstrukce a elektronických zařízení je předmětem pojištění i oplocení, elektronické zabezpečovací systémy a zpevněné plochy.

Jedná se o stejnou fotovoltaickou elektrárnu jako v příkladu stavebně-montážního pojištění. V praxi jsou případy, kdy je jedna FVE pojištěna u jedné pojišťovny jak pro montážní, tak i pro provozní fázi spíše ojedinělé. Převažují situace, kdy jiná pojišťovna poskytuje stavebně-montážní pojištění a další pojišťovna zajistí pojistnou ochranu po uvedení do provozu. Hlavním důvodem je obecně nižší ochota pojistitelů uzavírat stavebně-montážní pojištění, protože tento produkt nepůsobí v delším období na zvýšení kmenového pojistného.

Pojišťovna A ve výše uvedeném příkladě poskytuje komplexní pojistný program přizpůsobený potřebám a požadavkům klienta. Pojistný program vychází z klasického průmyslového pojištění, pojištění obsahuje nejen pojištění majetku, ale i pojištění přerušení provozu a pojištění odpovědnosti. Jako podklady k uzavření pojistné smlouvy pojišťovna - 38-

požaduje výpis z obchodního rejstříku pojistníka a někdy bývá klientem pro zjištění dalších údajů vyplňován i dotazník k pojištění FVE, který je zařazen v přílohách této práce.

Pojištění majetku zahrnuje jak rizika živelní, tak i odcizení a vandalismus, únik kapaliny z technických zařízení a ostatní rizika. Toto pojištění se sjednává na novou cenu. Pojistné částky stanovuje pojistník.

U odcizení a vandalismu pojistitel plní v případě pojistné události pouze do výše limitu, který odpovídá způsobu zabezpečení v době jejího vzniku, což je opodstatněná reakce na často nedostatečné zabezpečení, nejen v případě FVE, ale i v průmyslovém pojištění obecně. Plnění z pojištění pro případ odcizení a vandalismu pojišťovna A poskytuje i v případě, že pachatel nebyl zjištěn. Toto pojištění se sjednává na první riziko.

Pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky se vztahuje na soubor vlastních elektronických zařízení a jejich příslušenství podle technické dokumentace a sjednává se na první riziko. Pojištění zahrnuje vyjmenovaná pojistná nebezpečí, např. konstrukční či materiálovou vadu po skončení záruční doby, nesprávnou obsluhu, selhání měřících, regulačních a zabezpečovacích zařízení, zkrat a jiné působení elektrického proudu, pád věci a vniknutí cizího předmětu, mráz. V doplňkových pojistných podmínkách pojišťovny A k pojištění elektroniky j uvedeno, že nárok na pojistné plnění nevzniká, bylo-li elektronické zařízení v době pojistné události starší 4 let. Z toho vyplývá, že po uplynutí 4 let od pořízení FVE již nemá takové pojištění elektroniky pro klienta žádný význam.

Co se týká přerušení provozu, v uvedeném příkladu pojišťovna navrhuje pojištění přerušení provozu v důsledku živelní události, v důsledku odcizení a vandalismu i strojní přerušení provozu.

Přerušení provozu živelní událostí se vztahuje na majetkově pojištěná živelní rizika, jmenovitě na rizika požáru (flexa), povodně, vichřici a únik kapaliny z technických zařízení. Živelní přerušení provozu se však neuplatňuje v případě poškození FVE krupobitím či tíhou sněhu, což jsou u fotovoltaiky poměrně časté příčiny škod. Strojní přerušení provozu se vztahuje i na škody na elektrických zařízeních působením elektrického proudu, např. zkrat, přepětí nebo indukci, což je pro potřeby fotovoltaiky dostačující.

- 39-

Pojištění přerušení provozu se vztahuje na ušlý zisk a stálé náklady, se spoluúčastí odpovídající nákladům, které by pojištěný vynaložil při nepřerušení provozu v délce 3 dnů. Doba ručení pojistitele, tedy doba, pro kterou pojistitel při přerušení provozu poskytne pojistné plnění, se sjednává na 6 měsíců. Pojistnou hodnotou se v případě přerušení provozu rozumí ušlý provozní zisk, který by pojištěný vytvořil, a stálé náklady, které by vynaložil bez přerušení provozu za 12 měsíců po pojistné události. Pojistná částka představuje horní hranici plnění za dobu ručení. Výši pojistné částky určuje na vlastní odpovědnost pojištěný na základě údajů z výkazu zisku a ztráty minulého účetního období. Výchozí hodnotou je provozní hospodářský výsledek. Pojištění přerušení provozu pro FVE pojišťovna A často neposkytuje, a pokud ano, tak pouze do limitu 10 milionů Kč. Pojištění přerušení provozu nebývá běžnou součástí pojištění fotovoltaiky, spíše bývá nabízeno jako milé obchodní gesto významným klientům.

Přehled o skladbě pojištění po uvedení FVE do provozu je uveden v následující tabulce. Tabulka 5: Pojišťovna A - pojištění FVE po uvedení do provozu Pojišťovna A: Pojištění FVE po uvedení do provozu Pojistná částka

Riziko

Spoluúčast Pojistné

136 423 Majetek Flexa 135 000 000 20 000 26 114 Povodeň, záplava 135 000 000 20 000 16 923 Vichřice, krupobití, zemětřesení 135 000 000 20 000 16 271 Ostatní pojistná nebezpečí 135 000 000 20 000 18 079 Únik kapaliny z technických zařízení 135 000 000 20 000 11 048 Roční limit plnění pro výše uvedená rizika činí 110 000 000 Kč. Odcizení 22 000 000 20 000 16 368 Vandalismus 33 000 000 20 000 24 552 Pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky 5 000 000 20 000 7 068 26 375 Přerušení provozu Živelní přerušení provozu 10 000 000 3 dny 8 928 Strojní přerušení provozu 10 000 000 3 dny 12 090 Přerušení provozu v důsledku odcizení 10 000 000 3 dny 5 357 Pro pojištění přerušení provozu se sjednává doba ručení 6 měsíců 5 022 Odpovědnost Pojištění odpovědnosti za škodu (obecná odpovědnost) 5 000 000 5000 5 022 167 820 Roční pojistné Obchodní sleva 15 %, sleva za tříletou pojistnou smlouvu 5%

Pojistné po slevě (20%) 109 138 20 891 13 538 13 017 14 463 8 838 13 094 19 642 5 654 21 100 7 142 9 672 4 286 4 018 4 018 134 256

Pramen: Vlastní konstrukce podle kalkulací pojišťovny A

U živelních rizik jsou je uplatňován tzv. roční limit plnění46 představující hranici pojistných plnění, která nesmí být překročena pro celou pojistnou smlouvu v období jednoho roku. 46

dále jen RLP

- 40-

I když je pojistná částka vyšší, pojistné plnění je omezeno tímto limitem. Toto omezení vychází z limitů pojišťovnou využívaného zajištění. Limity plnění pojistitele pro odcizení a vandalismus dosahují v případě velké FVE necelé čtvrtiny pojistné částky.

Za pojištění velké fotovoltaické elektrárny z uvedeného příkladu by klient u pojišťovny A ročně zaplatil 134 256 Kč. Tato částka je běžným pojistným, které je placeno ve čtvrtletních splátkách. Při výpočtu pojistného pro zvolený příklad velké FVE byla pojišťovnou A poskytnuta obchodní sleva ve výši 15 % a dále sleva za tříleté trvání pojistné smlouvy ve výši 5 %. Sjednání smlouvy na více let je spíše neobvyklé, častěji se volí jednoleté smlouvy, jejichž dobu trvání lze po vzájemné dohodě prodloužit písemným dodatkem. Uzavření smlouvy na více let a poskytnutí slevy ve výši 5 % lze vnímat jako úspěšný obchodní nástroj pojišťovny A.

Skladba pojištění od pojišťovny B pro uvedený příklad opět vychází z klasického průmyslového pojištění. Pojištění sestává z majetkového pojištění, kde jsou pojištěna rizika živelní, odcizení a vandalismus a stroje a elektronika. Další součástí je pojištění přerušení provozu, které je nabízeno jen v omezené míře a pojištění odpovědnosti je též zahrnuto. Limity plnění pojistitele jsou opět nižší než u pojišťovny A, spoluúčast začíná také na 20 000 Kč, ale může dosahovat až 10 %.

U odcizení a vandalismu jsou požadavky na zabezpečení analogické s případem stavebněmontážního pojištění a výrazně se neliší od přístupu pojišťovny A. Plnění se poskytuje též v případě nezjištěného pachatele.

Pojištění strojů a elektroniky je sjednáno formou all risk, s vyloučením živelních rizik, odcizení a vandalismu, ale také poškození v důsledku přirozeného opotřebení, koroze, nebo pochybení dodavatele. Narozdíl od pojišťovny A není v pojistných podmínkách vymezena žádná hranice stáří zařízení v době vzniku pojistné události, což zajišťuje nárok na pojistné plnění i u starších elektronických zařízení. Tato varianta je ale v porovnání s variantou pojišťovny A podstatně dražší.

V oblasti poskytování pojištění přerušení provozu je pojišťovna B obezřetná, pro fotovoltaiku poskytuje pouze pojištění živelního přerušení provozu. Limit je stejný jako u pojišťovny A. Spoluúčast je jednak časová v délce trvání 3 dny, jednak je vymezena finančně minimální - 41-

hranicí 50 000 Kč a může dosáhnout opět až 10 %. Pojistnou hodnotou jsou fixní náklady a ušlý zisk a pojistnou částku stanovuje pojistník. Pro stanovení ušlého zisku klient vyplňuje dotazník, kde uvede, jaký roční zisk očekává. Stálé náklady se určují na základě pojistných podmínek a ustanovení v pojistné smlouvě. Pojištěný je povinen po přerušení provozu vést potřebnou evidenci obsahující příčiny a délku přerušení provozu, údaje o hospodářském výsledku a jiné důležité údaje a umožnit pojistiteli kontrolu hospodaření a přijatých opatření k obnově činnosti po celou dobu trvání přerušení provozu. Výše uvedené podmínky jsou pochopitelné s ohledem na náročnost likvidace pojistných událostí z přerušení provozu. Elektronické přerušení provozu pojišťovna B u nových FVE vůbec nepojišťuje, protože po uvedení do provozu ještě není k dispozici dostatek provozních údajů.

Pojištění FVE po uvedení do provozu pojišťovna B nejčastěji sjednává na 1 rok s možností prolongace. To pojišťovně umožňuje pojistné smlouvy v návaznosti na škodní průběh klienta přehodnotit a podle potřeby zvýšit pojistné. Méně často bývají uzavírány smlouvy na dva až tři roky. Strukturu pojištění od pojišťovny B pro uvedený příklad obsahuje následující tabulka. Tabulka 6: Pojišťovna B - pojištění FVE po uvedení do provozu Pojišťovna B - pojištění FVE po uvedení do provozu Limit Riziko plnění Spoluúčast Pojistné 213 000 Majetek Živelní pojištění: pojistná částka 135 000 000 20 000 108 000 Povodeň, záplava 50 000 000 10 %, min. 20000 Vichřice, krupobití 50 000 000 10 %, min. 20000 Sesuv nebo zřícení lavin, sesuv půdy, zřícení skal 50 000 000 10 %, min. 20000 Odcizení a vandalismus 10 000 000 20 000 60 000 Pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky 5 000 000 20 000 45 000 27000 Přerušení provozu Živelní přerušení provozu 10 000 000 10 %, min. 50 000 27000 živelní přerušení: integrální časová franšíza 3 dny Strojní a elektronické přerušení provozu není nabízeno Přerušení provozu v důsledku odcizení není nabízeno 20 000 Odpovědnost Obecná odpovědnost 5 000 000 5 000 20 000 260 000 Pojistné celkem Pramen: Vlastní konstrukce podle kalkulací pojišťovny B

Pojišťovna B má limity nastaveny opět mnohem níže než pojišťovna A, roční limit plnění je stanoven na 50 000 000 Kč a také limity pro odcizení a vandalismus jsou nižší, činí pouze 7,5 % celkové pojistné částky. Dle mého názoru se do limitů promítá celkově konzervativnější přístup pojišťovny B. - 42-

Pojištění FVE po uvedení do provozu pojišťovna C konstruuje analogicky s jinými průmyslovými pojištěními, avšak při výpočtu pojistného používá jiné pojistné sazby uvedené v interní metodice pro pojišťování obnovitelných zdrojů. Pro majetkové pojištění velkých FVE pojišťovna C někdy vyžaduje vyplnění dotazníku, který je velmi podobný dotazníku od pojišťovny A v přílohách této práce. Výpis z obchodního rejstříku pojištěného je nutností. Riziková zpráva obvykle nebývá požadována, vychází se z údajů uvedených v dotazníku. Pouze v případech, kdy je podezření na větší pravděpodobnost vzniku škod, například kvůli zvýšenému riziku požáru, se vypracovává riziková zpráva, nejčastěji na úrovni PML.

Struktura pojištění je podobná jako u předchozích pojišťoven. Na rozdíl od pojišťovny A a B není v návrhu pojištění zahrnuto pojištění odpovědnosti. Pojištění elektroniky se odchylně od příslušných doplňkových pojistných podmínek vztahuje i na zařízení, která jsou v době vzniku škody starší 5 let, což zaručuje pojistné krytí i pro starší fotovoltaické systémy. Pro pojištění pro případ odcizení a vandalismu se ujednává způsob zabezpečení odlišný od obvyklého způsobu uvedeného v pojistných podmínkách. Požadavky na zabezpečení jsou pro FVE mírnější, je požadováno oplocení s ostnatým drátem vysoké 180 cm, elektronický zabezpečovací systém s vyvedením na pult centrální ochrany a maximální doba dojezdu bezpečnostních složek je stanovena na 20 minut.

Tabulka 7: Pojišťovna C - pojištění FVE po uvedení do provozu Riziko

Limit plnění

Spoluúčast

Majetek Živelní pojištění Povodeň, záplava Flexa Doplňková pojištění mimo záplavy a povodně

100 000 000 100 000 000 70 000 000

Odcizení a vandalismus Pojištění strojů, strojních zařízení a elektroniky Přerušení provozu Živelní přerušení provozu Strojní přerušení provozu Přerušení provozu v důsledku odcizení a vandalismu Doba ručení 3 měsíce Pojistné celkem Pramen: Vlastní konstrukce podle kalkulací pojišťovny C

5 000 000 20 000 000

20 000 20 000 20 000 10 %, min. 10 000 10 000

9 000 000 4 500 000

2 dny 2 dny

9 000 000

8 hodin

Pojistné 159 431 83 735 12 622 30 345 40 768 30 000 45 696 47 030 23 720 23 310

206 461

Za povšimnutí stojí v porovnání s jinými pojišťovnami především vyšší limit plnění pro pojištění elektroniky, což může být u fotovoltaických systémů velkou předností.

- 43-

Postoj pojišťovny C k pojištění přerušení provozu je kladný, pojišťovna vychází vstříc poptávce po tomto pojištění a nepovažuje jeho uzavírání za problematické. Při stanovení ušlého zisku pojišťovna C používá dotazník, který vychází z účetních výkazů pojištěného, především z výkazu zisku a ztráty. Za zajímavé považuji nastavení časové spoluúčasti při přerušení provozu. V případě odcizení je spoluúčast pouze 8 hodin, při živelním a strojním přerušení provozu 2 dny. Doba ručení pojistitele je 3 měsíce. Osmihodinová spoluúčast při přerušení provozu v důsledku odcizení je pro klienta poměrně výhodná, k odcizení částí FVE dochází totiž v českých podmínkách podle pojišťovny C poměrně často.

Porovnáme-li přístup českých pojišťoven k pojištění velkých FVE po uvedení do provozu, zjistíme, že se toto pojištění příliš neliší od jiných průmyslových pojištění. Pro fotovoltaiku je specifické to, že některé pojišťovny používají při uzavírání smluv speciální dotazníky, které v podstatě nahrazují rizikové zprávy. Některé pojišťovny zavedly pro pojišťování FVE speciální interní postupy a používají sazby mírně odlišné od obvyklého průmyslového pojištění. Největší rozdíl mezi českými pojišťovnami lze nalézt v ochotě pojistit přerušení provozu. Zatímco pojišťovny A a C vychází vstříc klientům a pojištění bez námitek poskytují, pojišťovna B se obává problémů spojených s neexistencí provozních údajů a poskytuje pouze pojištění živelního přerušení provozu, avšak za výrazně vyšší úrovně spoluúčasti.

2.1.3 Škody na velkých FVE K pojištění nepatří pouze uzavíraní smluv, ale také následná likvidace pojistných událostí a poskytování pojistných plnění. Vzhledem k tomu, že pojištění fotovoltaiky je relativně mladým pojistným produktem, pojišťovny zatím neevidují mnoho pojistných událostí a dosud existuje poměrně málo zkušeností s jejich likvidací. Pojišťovny sledují ukazatel škodovosti jak na úrovni jednotlivých smluv, tak i za celý kmen pojištění FVE, avšak tyto údaje slouží pouze k interním účelům pojišťovny, zejména k přehodnocování pojistných smluv a používaných sazeb. Co se týká vzniklých škod, české pojišťovny nejčastěji zmiňují odcizení, vandalismus a požár. Živelní příčiny škod na FVE, jako například tíha sněhu, krupobití a vichřice, nejsou u nás v současnosti příliš časté. Nyní uvedu některé případy již zaznamenaných škod.

- 44-

Poměrně častou příčinou poškození FVE jsou požáry. 47 27. února 2011 požár zničil měnírnu ve fotovoltaické elektrárně u obce Křenovice na Vyškovsku. Na místo vyjely dvě profesionální hasičské jednotky a místní dobrovolná jednotka. K zásahu byli povoláni také pracovníci rozvodných závodů. Požár zničil jednu ze tří měníren fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 1,5 MW. Zásahem hasičů se podařilo zabránit rozšíření požáru na sousední zařízení. Příčinu vzniku požáru zjišťují spolu s experty vyšetřovatelé HZS JmK. Škoda na zařízení měnírny se dvěma měniči o výkonu 300 kW se podle předběžného odhadu blíží částce 10 milionů korun. Přesná výše škody bude určena odborníky dodavatelské firmy po podrobné prohlídce zařízení. Dne 11. června 2011 byl ohlášen požár trafostanice u fotovoltaické elektrárny v Českém Dubu a jsou evidovány i další podobné případy.

Pojišťovna A se v loňském roce setkala i s případem poškození FVE hlodavci. Hlodavci ve fotovoltaické elektrárně překousali kabeláž, nahrazeno muselo být 100 m kabelu a vznikla škoda ve výši 1,5 milionu Kč.

2.2

Pojištění podnikatelů

Menší fotovoltaické instalace lze pojistit pojištěním podnikatelů. Segmentace klientů se mezi jednotlivými pojišťovnami liší. Pojišťovna A nabízí v této oblasti pojištění pro firmy a živnostníky48 do pojistné částky 10 milionů Kč a toto pojištění lze sjednat nejméně na dobu 1 roku a nejdéle na dobu 5 let. Pojišťovna B do podnikatelských pojištění řadí pojištění s pojistnou částkou do 100 milionů Kč. Pojišťovna C nepoužívá přesná segmentační kritéria.

Pro pojištění podnikatelů byl zvolen příklad fotovoltaické instalace na volné ploše o celkovém instalovaném výkonu 14 kWp. Hodnota této fotovoltaické elektrárny je 1 000 000 Kč a elektrárna se nachází v 1. povodňové zóně. Vyprodukovanou energii podnikatel využívá pro provoz výrobních zařízení a přebytky prodává obchodníkovi s energií v režimu zelených bonusů.

Pojišťovna A při pojišťování fotovoltaiky postupuje podle klasické metodiky pojištění podnikatelů. Pojistník při stanovení hodnoty FVE vychází z účetní evidence, především z faktury za pořízení FVE. Podle požadavků pojistníka se pak do pojištění zahrnují jednotlivá rizika. V uvedeném příkladu jsou kryta rizika živelní včetně povodně a záplavy, vzhledem 47

Požáry.cz, [online], [cit. 15. 6. 2011]. Dostupné z WWW: <www.pozary.cz> Pojistník musí mít IČO, což u fotovoltaiky není omezující podmínkou, protože každému provozovateli FVE je IČO přiděleno

48

- 45-

k umístění FVE na volné ploše. Podstatnou součástí je i pojištění pro případ odcizení a vandalismu. Dále jsou pojištěny stroje a elektronika a odpovědnost obecná i tzv. finanční.

Pojištění odcizení a vandalismu je opět podmíněno určitým stupněm zabezpečení, kterému odpovídá zvolený limit pojistného plnění. V příkladu FVE s limitem plnění pro případ odcizení ve výši 500 000 Kč je požadováno zabezpečení funkčním oplocením s minimální výškou 2 m a s ostnatým drátem. Dveře musí být opatřeny bezpečnostním zámkem a po skončení pracovní doby musí být prostor trvale střežen osobou nebo psem, alternativou je elektronická zabezpečovací signalizace se stupněm zabezpečení 2. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, plní se pouze do výše limitu, který odpovídá stávající úrovni zabezpečení.

Pojišťovna A nemá na pojištění fotovoltaiky zavedeny žádné speciální postupy, využívá standardní produkt podnikatelského pojištění. Jedinou zvláštností je, že pojišťovna A poskytuje speciální slevu na fotovoltaiku ve výši 20 %. Tato sleva se dá vnímat jako nástroj k získání klientů, avšak při porovnání s pojišťovnou B, která žádnou speciální slevu na fotovoltaiku neposkytuje, se výsledné pojistné téměř neliší. Rozdíl mezi jednotlivými návrhy pojištění lze najít spíše ve výši spoluúčasti, přičemž pojišťovna A má nastavenou spoluúčast níže, což je pro klienty při shodné úrovni pojistného výhodnější.

Návrh pojištění pro modelový příklad je uveden v tabulce. Tabulka 8: Pojišťovna A – FVE v pojištění podnikatelů Pojišťovna A – FVE v pojištění podnikatelů Pojistné nebezpečí Pojistná částka Pojistné Živelní pojištění (mimo povodně a záplavy) 1 000 000 1 850 Povodeň, záplava 250 000 875 Odcizení 500 000 2 750 Vandalismus 180 000 2 394 Stroje a elektronika 500 000 3 250 Obecná odpovědnost 1 000 000 2 300 Odpovědnost jiná než za škodu na zdraví a věci 100 000 600 Spoluúčast – majetek: 2 %, min. 2000 Kč; spoluúčast – odpovědnost: 5 %, min. 1000 Kč Roční pojistné 14 019 Roční pojistné po slevě na FVE (20%) 11 215,2 Pramen: Vlastní konstrukce podle kalkulací pojišťovny A

Pojišťovna B se v rámci standardního pojištění podnikatelů při pojišťování fotovoltaiky řídí speciálně vytvořenou metodikou pro pojištění FVE. Subjektem pojištění mohou být jak právnické, tak i fyzické osoby. V rámci speciální metodiky jsou FVE dále segmentovány - 46-

a jednotlivým segmentům jsou přidělena pravidla pro uzavírání pojistných smluv. U FVE s pojistnou hodnotou do 50 mil. Kč může smlouvu uzavřít získatel, od 50 do 70 mil. Kč může získatel takovou smlouvu sjednat pouze se souhlasem pověřené osoby a nad 70 mil. Kč musí být riskmanagerem vypracována souhrnná zpráva o riziku a finální návrh musí být schvalován ještě na úseku průmyslových rizik.

Předmětem pojištění je soubor zařízení fotovoltaické elektrárny, tedy panely, střídače, konstrukční prvky, kabeláž a trafostanice. Pro volně stojící FVE se pojištění sjednává jako pojištění pro ostatní stavby. Po předložení stavebního povolení je možno pojistit už i FVE ve výstavbě. V případě období výstavby se při výpočtu postupuje stejně jako u hotové FVE, ale podmínky zabezpečení proti odcizení musí být splněny již při zahájení výstavby. Dále lze sjednat pojištění FVE umístěných na budovách, přičemž do 1 mil. Kč se fotovoltaika pojišťuje společně s pojištěním nemovitosti a hodnota elektrárny se započítává do hodnoty nemovitosti. Fotovoltaika na budovách v hodnotě vyšší než 1 mil. Kč se pojišťuje jako stavební součást budov.

Při sjednání pojištění je třeba uvést pouze jméno klienta, IČO, místo pojištění a novou cenu FVE. Jestli jsou splněny všechny požadavky na zabezpečení, se při uzavírání smlouvy fyzicky neprověřuje. Teprve v případě pojistné události likvidátor prověří, jestli FVE splňovala podmínky uvedené ve smlouvě, a při stanovení hodnoty majetku vychází z účetní evidence pojištěného.

V živelním pojištění je sazba pro nebezpečí „vichřice a sesuv“ navýšena o 100 % a živelní pojištění se vztahuje i na poškození či zničení FVE tíhou sněhu nebo námrazy. FVE musí splňovat normy ČSN EN 61215, ČSN EN 61464 nebo ČSN EN 62108, podle typu FVE. Pojištění pro případ odcizení se sjednává za standardních podmínek, u vandalismu dochází k navýšení obvyklé sazby o 50 %, protože vandalismus je u FVE poměrně častou příčinou pojistných událostí.

Navíc je možno sjednat také pojištění přerušení provozu za standardních podmínek. V metodice pojišťovny je uveden příklad pro výpočet limitu pro přerušení provozu fotovoltaických elektráren. Tento výpočet je založen na schopnosti pojištění krýt výpadek i v letních měsících, kdy FVE produkuje nejvíc energie. Předpokládá se, že FVE ročně vyrobí elektřinu v hodnotě 1/10 až 1/7 hodnoty elektrárny. Dále se vychází z toho, že během 3 - 47-

letních měsíců elektrárna vyprodukuje 38 % celkové roční produkce, během 6 měsíců s nejdelším slunečním svitem je to 70 % ročního příjmu. Podle tohoto modelu lze vypočítat příslušné limity.

Pojišťovna B má nadto ještě specifické požadavky na zabezpečení. U zabezpečení proti úderu blesku a proti přepětí se vyžaduje přepěťová ochrana splňující příslušné normy, dále uzemnění nosných konstrukcí a opatření trafostanice bleskosvodem.

Požadavky na minimální způsob zabezpečení fotovoltaických instalací na volné ploše jsou nastaveny mírněji než u standardního podnikatelského pojištění. Pro limit do 2 mil. Kč je například vyžadováno pouze oplocení vysoké 180 cm a bezpečnostní zámek. Podle doplňkových pojistných podmínek k pojištění podnikatelů bývá pro stejný limit standardně požadována navíc ještě fyzická ostraha nebo elektronická zabezpečovací signalizace. Stanovením specifických podmínek zabezpečení fotovoltaiky pojišťovna B reaguje na skutečnost, že ve většině případů majitelé FVE nejsou schopni zajistit zabezpečení odpovídající standardním požadavkům.

Dle mého názoru je vytvoření metodiky na pojišťování fotovoltaických elektráren dobrým opatřením, které pomohlo standardizovat postupy při pojišťování menších subjektů. Další předností je i zohlednění některých specifických vlastností fotovoltaiky, zejména vyššího rizika poškození v důsledku vichřice a vandalismu. Zvláštností je i postup stanovení limitu pro přerušení provozu FVE a nižší požadavky na zabezpečení s ohledem na obvyklý přístup provozovatelů FVE. V návaznosti na specifický přístup pojišťovny k fotovoltaice lze zaznamenat vyšší úroveň spoluúčasti, která činí 10 %, minimálně 10 000 Kč. Návrh pojištění pro fotovoltaickou instalaci na volné ploše od pojišťovny B je uveden níže. Tabulka 9: Pojišťovna B – FVE v pojištění podnikatelů Pojišťovna B - FVE v pojištění podnikatelů Pojistné nebezpečí Živelní pojištění (mimo povodně a záplavy) Povodeň, záplava Odcizení a vandal Stroje a elektronika Obecná odpovědnost

Pojistná částka, RLP Pojistné 1 000 000 1 800 250 000 500 300 000 1 800 500 000 3 000 1 000 000 3 000

Odpovědnost jiná než za škodu na zdraví a věci Spoluúčast: 10 %, min. 10 000 Kč Roční pojistné Pramen: Vlastní konstrukce podle kalkulací pojišťovny B

- 48-

100 000

900 11 000

Pojišťovna C pojišťuje střední FVE v podstatě stejně jako u průmyslových pojištění, pojištění vzniká skládáním jednotlivých pojistných nebezpečí podle požadavků klienta. Návrh pojištění pro zvolený příklad se v zásadě neliší od kalkulací pojišťovny A a B, proto již nebude zahrnut do této práce. Pro kalkulaci se sice používají upravené sazby pro FVE podle interní metodiky, ale výsledné roční pojistné 11 572 Kč ukazuje, že klient tuto skutečnost nijak nepocítí.

Porovnáním nabídek a kalkulací tří českých pojišťoven bylo zjištěno, že v některých pojišťovnách byly zavedeny speciální slevy pro FVE ve snaze získat klienty. Jiné pojišťovny vyvinuly metodické postupy pro pojišťování FVE, kde zohledňují obvyklé způsoby zabezpečení těchto zařízení, přičemž zvýšenou míru výskytu některých rizik, zejména odcizení a vandalismu promítají i do speciálních pojistných sazeb. Podle těchto postupů také bývají do smluv zahrnována ustanovení o tom, že FVE musí splňovat aktuální technické normy ČSN.

2.3

Pojištění majetku a odpovědnosti občanů

Přístup pojišťoven k pojištění malých fotovoltaických elektráren se liší. U pojišťovny A se pojištěním majetku občanů pojišťují malé fotovoltaické instalace nejčastěji na střechách rodinných domků. Na fotovoltaiku lze sjednat připojištění ke stávajícímu pojištění nemovitostí nebo staveb určených k rekreaci a pojištění majetku občanů lze sjednat na fotovoltaiku i zvlášť, například při instalaci na cizí nemovitosti. Pojišťovna B pojišťuje i malé instalace v rámci pojištění podnikatelů a opět vychází z již dříve zmíněné metodiky. Pojišťovna C pojišťuje pojištěním majetku občanů pouze malé instalace na střechách nemovitostí ve vlastnictví pojištěného. Jiné FVE jsou již pojišťovány podnikatelským a průmyslovým pojištěním.

Pro pojištění občanů jsem zvolila příklad malé fotovoltaické instalace na střeše rodinného domu. Instalovaný výkon je 4,7 kWp a hodnota FVE je 400 000 Kč.

Pojišťovna A střešní fotovoltaické instalace pojišťuje jako stavební součást. V uvedeném příkladu je sjednáno rozšířené živelní krytí s výjimkou povodně. Pojištění pro případ odcizení a vandalismu je také zahrnuto. Dále je pojištěna i odpovědnost vlastníka nemovitosti, protože střešní instalace může představovat riziko pro třetí osoby. V zahraničí už v této souvislosti byly zaznamenány případy sklouznutí panelů ze střechy, což vedlo k poranění kolemjdoucích. - 49-

V pojištění majetku občanů pojišťovna A nemá speciální slevu na fotovoltaiku, takže při kalkulaci poskytla alespoň obchodní slevu 15 % a slevu za propojištěnost 5 %.

Návrh pojištění pro malou střešní fotovoltaickou instalaci od pojišťovny A je uveden níže. Tabulka 10: Pojišťovna A - střešní fotovoltaická instalace v pojištění majetku a odpovědnosti občanů Pojišťovna A: FVE - střešní instalace - pojištění majetku a odpovědnosti občanů Pojistné nebezpečí Pojistná částka Pojistné Živelní pojištění (bez povodně) 400 000 720 Odcizení, vandalismus 400 000 1296 Spoluúčast: 500 Kč Pojistné po obchodní slevě (10 %) 1814,4 Odpovědnost vlastníka, držitele nebo správce nemovitosti 276 Limity pojistného plnění (odpovědnost): škoda na zdraví - 2 mil. Kč, škoda na věci - 1 mil. Kč, finanční škoda 500 000 Kč. Roční pojistné 2090,4 Roční pojistné po slevě (sleva za propjištěnost - 5 %) 1985,88 Pramen: Vlastní konstrukce podle kalkulací pojišťovny A

Pojišťovna B i malé fotovoltaické instalace pojišťuje v pojištění podnikatelů. Podle speciální metodiky se FVE na budovách v hodnotě do 1 mil. Kč pojišťují společně s pojištěním nemovitosti a hodnota elektrárny se připočítává k hodnotě nemovitosti. Opět platí vyšší pojistná sazba pro vichřici a vandalismus, jak již bylo popsáno výše. Požadavky na zabezpečení proti přepětí se u střešních instalací neliší od předchozího příkladu. Specifikem pojištění FVE na střechách budov je, že do hodnoty 3 mil. Kč není vyžadováno žádné speciální zabezpečení, stačí pouze konstrukční připevnění panelů.

V návrhu pojištění pro vybraný příklad malé střešní FVE je zahrnuto živelní pojištění včetně povodně a záplavy, protože se dá předpokládat, že při povodni či záplavě sice nejspíše nehrozí poškození samotných panelů, ale může dojít k poškození některých jiných součástí FVE, například měničů a kabeláže. Je sjednáno i pojištění strojů a elektroniky a pojištění obecné i finanční odpovědnosti.

Vzhledem k širšímu rozsahu pojistné ochrany a k použití speciálních postupů pro fotovoltaiku je výsledné pojistné vyšší než u pojišťovny A. Myslím si ale, že standardizovaná pravidla pro fotovoltaiku jsou přínosem nejen pro pojišťovnu, ale i pro klienta, protože do pojistné smlouvy vnášejí přehlednost a jasně vymezují přesné podmínky. Pak už záleží jen na posouzení klienta, zda upřednostní dražší, ale přehlednější pojištění, nebo bude posuzovat jen podle výše pojistného. - 50-

Tabulka 11: Pojišťovna B - střešní fotovoltaická instalace v pojištění podnikatelů Pojišťovna B: FVE - střešní instalace - pojištění podnikatelů Pojistné nebezpečí Pojistná částka, RLP Živelní pojištění (mimo povodně a záplavy) 400 000 Povodeň, záplava 200 000 Odcizení a vandal 100 000 Stroje a elektronika 100 000 Obecná odpovědnost 200 000 Odpovědnost jiná než za škodu na zdraví a věci 100 000 Spoluúčast: 10 %, min. 10 000 Kč Roční pojistné Pramen: Vlastní konstrukce podle kalkulací pojišťovny B

Pojistné 900 400 600 600 800 900 4200

Pojišťovna C pojištěním majetku občanů pojišťuje pouze malé střešní instalace s pojistnou částkou do 2 mil. Kč, a to jako součást budov za obvyklé pojistné sazby. Mnohem častěji se ale pojištění malých FVE u pojišťovny C sjednává přes podnikatelské a průmyslové pojištění. U malých FVE totiž dochází k rozporu se samotnou podstatou pojištění majetku občanů jakožto majetku neurčeného k podnikání. Každý provozovatel byť i malých FVE dostává pro tuto činnost IČO od ERÚ a stává se tedy podnikatelem. FVE lze proto považovat za podnikatelský majetek a z toho důvodu pojišťovna C upřednostňuje zařazení malých FVE do oblasti podnikatelských rizik. S tím souvisí nejen širší rozsah pojistné ochrany, například zahrnutí elektronických rizik a pojištění přerušení provozu, ale také vyšší pojistné.

Skladba pojištění a kalkulace pro uvedený příklad se téměř neliší od kalkulace pojišťovny B, je zahrnuto živelní pojištění, odcizení a vandalismus, pojištění strojů a elektroniky a pojištění obecné odpovědnosti. Roční pojistné činí 3 550 Kč.

Porovnáme-li postoj českých pojišťoven k pojištění malých FVE, setkáme se se dvěma odlišnými přístupy. Pojišťovna A využívá k pojištění malých instalací klasický produkt pojištění majetku občanů, kde je FVE brána jako stavební součást zvyšující hodnotu stavby. Také lze sjednat pojištění FVE zvlášť, pokud je instalace například na cizí nemovitosti, nebo je-li nemovitost pojištěna u jiné pojišťovny. Pojišťovny B a C využívají i pro pojištění malých FVE produkty podnikatelských a průmyslových pojištění a postupují podle speciální metodiky, jak už bylo zmíněno dříve.

Pojišťovnami nejčastěji evidované škody na malých fotovoltaických instalacích jsou poškození kroupami a vichřicí nebo škody v důsledku odcizení a vandalismu.

- 51-

2.4

Pojištění fotovoltaiky v zahraničí

Na rozdíl od České republiky, kde se fotovoltaika rozšířila teprve v několika uplynulých letech, existují země, kde jsou fotovoltaické elektrárny provozovány již delší dobu. Mezi tyto země patří např. USA, Japonsko, Německo, Francie, Itálie a mnohé další státy. V zahraničí jsou tedy větší zkušenosti nejen se samotnou fotovoltaikou, ale i s jejím pojištěním.

Pro srovnání s Českou republikou se dle mého názoru nejvíce hodí sousední Německo. V Německu je fotovoltaika na vysoké úrovni, německé firmy dokonce panely ve velké míře vyrábějí, v roce 2010 bylo v Německu přibližně 350 výrobců fotovoltaických panelů.49 Téměř 60 % celkového instalovaného výkonu fotovoltaiky v EU se nachází právě v Německu.50 Německo má navíc velmi rozvinutý pojistný trh a informace o pojištění fotovoltaiky jsou dobře dostupné.

Němečtí pojistitelé nabízejí speciální produkty pro pojištění FVE a dokonce existují i pojišťovací makléři, kteří se zaměřují přímo na fotovoltaiku. Pojištění fotovoltaiky se v Německu považuje za samozřejmou ochranu investice. Dodavatelé fotovoltaických systémů nejen že klientům poskytují kontakty na příslušné pojišťovací makléře, ale někdy k výstavbě FVE na klíč ještě nabízejí první rok pojištění zdarma, respektive hradí první pojistné místo klienta.

Pojištění fotovoltaiky je tedy samostatným pojistným produktem, který nabízí krytí velké škály rizik už na úrovni pojištění malých fotovoltaických zařízení.51 Pojištění fotovoltaiky se nejčastěji skládá z pojištění majetku, odpovědnosti za škodu z titulu provozovatele FVE a pojištění výpadků FVE.

V majetkové oblasti jsou pojištěny elektronické škody, jsou zahrnuta živelní rizika, odcizení, vandalismus a standardně i poškození FVE zvířaty. Za škody způsobené zvířaty většina českých pojišťoven pojistné plnění neposkytuje. Spoluúčast u majetkového pojištění malých instalací bývá nastavena v rozmezí 0 – 250 €.

49

Solarindustrie in Deutschland, Zahlen, [online], [cit. 20. 6. 2011]. Dostupné z WWW: 50 Přehled o instalovaném výkonu v jednotlivých zemích EU je uveden v příloze 1 na konci této práce. 51 Photovoltaik Versicherung, [online], [cit. 2. 5. 2011]. Dostupné z WWW:

- 52-

Pojištění odpovědnosti provozovatelů FVE přesahuje rámec obecného pojištění odpovědnosti občanů vůči třetím osobám, každý provozovatel FVE je totiž podnikatelem a je ze zákona povinen zajistit instalaci FVE takovým způsobem, aby nepředstavovala nebezpečí pro třetí osoby. Pojištění odpovědnosti kryje jak škody na zdraví a majetku, tak i škody na životním prostředí, například znečištění životního prostředí při požáru panelů. Uzavřít pojištění odpovědnosti se doporučuje i osobám, které provozují FVE na pronajatých střechách.52 V takovém případě se pojištění odpovědnosti vztahuje také na poškození nemovitosti, na které je plocha pro FVE pronajata. Pojištěna je i odpovědnost za škody vzniklé při montáži nebo opravě FVE. Zajímavostí je pojištění regresních nároků provozovatele distribuční soustavy vzniklých výpadkem dodávaného proudu.53 Pojištěno ale není zásobování koncových spotřebitelů.54 Spoluúčast se u pojištění odpovědnosti pohybuje okolo 250 € v případě provozování FVE na pronajatých nemovitostech, u vlastních nemovitostí někdy spoluúčast ani nebývá požadována.55

Pojištění výpadků FVE je v podstatě klasickým pojištěním přerušení provozu, ale je možno sjednat i připojištění pro případ nižšího výnosu. Pokud je podle odborného posudku dosažený roční výnos o více než 10 % nižší než odhadovaný roční výnos, uhradí pojistitel tento rozdíl.

Pro kalkulaci pojistného jsou relevantní především následující údaje:


pořizovací cena FVE (cena panelů + montážní náklady)




instalovaný výkon a datum uvedení do provozu




poloha instalovaného zařízení (šikmá nebo rovná střecha, volná plocha)




stavební konstrukce nemovitosti, typ střechy a použitá střešní krytina




přítomnost hořlavého materiálu uvnitř nemovitosti




zabezpečení proti odcizení (mechanické, elektronické)




ochrana proti úderu blesku dle platných norem




výška umístění zařízení




způsob instalace (odbornou firmou nebo svépomocí)




umístění na vlastní nebo pronajaté nemovitosti

52

Tzv. Dachbörsen (on-line střešní burzy) jsou místem, kde se setkává nabídka volných ploch vhodných pro fotovoltaiku s poptávkou investorů. Tyto burzy jsou v Německu poměrně rozšířené. V ČR existuje jen pár podobných subjektů. 53 Podle § 6 vyhlášky o obecných podmínkách pro zásobování tarifních zákazníků elektrickou energií (AvBEltV ze dne 21. 6. 1979) 54 Podle § 3 č. 25, zákona o dodávkách elektřiny a plynu (EnWG). 55 Photovoltaik Versicherung, [online], [cit. 2. 5. 2011]. Dostupné z WWW:

- 53-

Je zřejmé, že němečtí pojistitelé požadují od klientů mnohem více informací. Tyto informace pomohou přesněji stanovit úroveň upisovaného rizika a nastavit odpovídající výši pojistného a spoluúčasti.

Pro srovnání cen pojištění FVE v Německu a v ČR bude použit příklad malé FVE o výkonu 4,7 kWp na střeše rodinného domu. Hodnota FVE je 400 000 Kč a uvažujeme roční pojistné ve výši 3 000 Kč. Výsledný poměr výše ročního pojistného k hodnotě FVE činí 0,75 %. V Německu lze v současnosti FVE stejného výkonu pořídit přibližně za 14 000 €, roční pojistné se pohybuje mezi 120 a 220 € a představuje tedy 0,9 až 1,16 % hodnoty FVE. Pojistné v Německu je tedy relativně dražší, ale rozsah pojistné ochrany je mnohem větší a pojistné produkty sofistikovanější.

Vzhledem k pozici Německa jako světového producenta fotovoltaických panelů bylo zajišťovnou Munich Re ve spolupráci s makléřskou společností Marsh a výrobcem panelů Signet Solar vyvinuto speciální pojištění pro společnosti vyrábějící fotovoltaické moduly.56 Jedná se o pojištění kryjící záruky výrobců za výkon panelů. Většina výrobců poskytuje záruku za určitou úroveň výkonu panelů po dobu 20 až 25 let. Na tyto záruky musejí firmy za normálních okolností vytvářet finanční rezervy a nemohou tedy tyto prostředky použít k jiným, například investičním účelům. Výpočty provedené Munich Re ukázaly, že vytvářené rezervy pokrývají většinou jen část záruk, které je potřeba plnit v případě vyrobení vadné série panelů. I chyba v jediné sérii tedy může vážně ohrozit existenci a tržní pozici výrobce.

Oddělení speciálních podnikatelských rizik Munich Re proto vyvinulo produkt, který kryje záruky poskytované výrobcem Signet Solar za výkon panelů po dobu 25 let, z toho v prvních 10 letech je garantován výkon 90 % a v dalších 15 letech výkon 80 %.

Pojištění záruk za výkon zajistí výrobcům fotovoltaických panelů v případě škody rychle potřebnou likviditu, pomůže stabilizovat obrat a zisk firmy a v neposlední řadě i zvýšit její konkurenceschopnost. Očekává se, že i další výrobci panelů budou mít zájem o toto pojištění. Zájemci se však budou muset podrobit několikaměsíčnímu prověření kvalitativních standardů a výrobních procesů. 56

Munich Re, Die erste Leistungsgarantieversicherung für Solar-Module, [online], 20. Oktober 2009, [cit. 12. 12. 2010]. Dostupné z WWW:

- 54-

Munich Re vnímá rozvoj technologií využívajících obnovitelné zdroje energie nejen jako opatření proti klimatickým změnám, ale i jako novou příležitost pro pojistitele. Proto již vyvinula několik produktů, kryjících právě rizika v různých souvislostech s obnovitelnými energetickými zdroji.

Fotovoltaikou a jinými obnovitelnými zdroji se zabývá i Svaz německých pojistitelů (GDV). Od roku 2003 je každoročně vydávána publikace o obnovitelných zdrojích a jejich pojištění.57 GDV se v publikaci zabývá technickými aspekty výroby energie s přihlédnutím k možným rizikům a je popsán i škodní průběh a nejčastější příčiny škod. Některé obecné informace z této publikace byly použity v první části této práce. Fakt, že v Německu je fotovoltaice a jejímu pojištění věnována pozornost i na úrovni asociace pojistitelů, ukazuje, že pojištění fotovoltaiky a jiných obnovitelných zdrojů je vnímáno jako perspektivní příležitost pro německé pojišťovnictví. Podle GDV navíc pojišťovny přejímají podstatnou část rizik investorů a činí tak investice do fotovoltaických projektů atraktivnějšími, čímž nepřímo přispívají k ochraně životního prostředí. Oblast obnovitelných zdrojů si zaslouží pozornost pojišťoven a asociací zejména proto, že se jedná o nová rizika, neexistuje zatím dostatek informací o škodním průběhu a jediným způsobem, jak se na tato rizika připravit, je mít přehled o aktuálním vývoji těchto technologií a identifikovat potenciální škodní příčiny.

V podmínkách České republiky zatím není Českou asociací pojišťoven problematika pojištění fotovoltaiky nijak zpracována. Je to pochopitelné s ohledem na krátké zkušenosti s fungováním FVE a jejich pojišťováním. České pojišťovny zatím zavedly jen velmi málo specifických pravidel pro pojišťování fotovoltaiky, a jak se bude vyvíjet škodní průběh u dosud uzavřených smluv, je také zatím nejasné. Dalším faktorem je i nejistota budoucího rozvoje české fotovoltaiky vzhledem k přísným legislativním opatřením. Dá se říci, že čeští pojistitelé nechtějí ztrácet čas s vývojem speciálních pojistných produktů, když není jisté, jaká bude v dalších letech po těchto produktech poptávka. Všechny tyto důvody pomohou vysvětlit absenci odborných publikací zaměřených na pojištění obnovitelných zdrojů.

Pojištění fotovoltaiky v Německu se dle mého názoru bude ještě dále rozvíjet. Fotovoltaika je vzhledem ke snaze o plnění indikativních cílů a popularitě obnovitelných zdrojů v Německu stále podporována, ačkoli již ne v takové míře jako dříve. Nastavení výkupních cen 57

Erneuerbare Energien - Gesamtüberblick der Technischen Versicherer im GDV über den technologischen Entwicklungsstand und das technische Gefährdungspotenzial, GDV, 2010, [online]. Dostupné z WWW: <www.gdv.de>

- 55-

zvýhodňuje především malé FVE. Proto lze očekávat nárůst počtu malých FVE a tedy další poptávku po jejich pojištění. Pojistné produkty pro fotovoltaiku v Německu jsou dobře přizpůsobeny specifickým vlastnostem a charakteristickým rizikům a mohou tedy i v budoucnu splňovat náročné požadavky klientů. Dá se očekávat také rozvoj zcela nových pojistných řešení pro obnovitelné zdroje energie a to nejen na úrovni pojištění, ale i zajištění.

- 56-

3 Vliv pojištění na návratnost prostředků investovaných do FVE Cílem této kapitoly je definovat vliv pojištění na návratnost prostředků investovaných do fotovoltaických systémů. Doba návratnosti je totiž nejčastěji používaným kritériem hodnocení efektivnosti investic do fotovoltaiky a objevuje se v této souvislosti i v české legislativě.58 Pro vymezení vlivu pojištění na návratnost bude dle mého názoru postačující ukazatel nediskontované (prosté) doby návratnosti, který představuje počet let, za které se příjmy z investice vyrovnají výdajům na investici. Výpočet prosté doby návratnosti vychází z následujícího vzorce: 59 PDN

mi

∑ ČIP = ∑ ČIV k =0

k

k =0

k

kde

PDN = prostá doba návratnosti mi = poslední období, v němž investiční peněžní výdaje převyšují investiční peněžní příjmy. ČIPk = čistý investiční peněžní příjem na konci k-tého období, tedy IPk – IVk, když IPk> IVk ČIVk = čistý investiční peněžní výdaj na konci k-tého období, tedy IVk - IPk, když IVk > IPk IPT = investiční peněžní toky, tedy ČIPk - ČIVk

3.1

Faktory ovlivňující návratnost FVE

K výpočtu doby návratnosti je důležité znát strukturu i výši příjmů a výdajů fotovoltaického projektu. V literatuře se v souvislosti s fotovoltaikou používají spíše pojmy náklady a výnosy, proto bude uvedeno členění v terminologickém souladu s těmito prameny. Hermann Scheer ve své knize Světové sluneční hospodářství60 řadí mezi náklady spojené s fotovoltaikou kapitálové náklady, tedy přípravné práce, koupi území pro výstavbu, cenu zařízení, instalaci, připojení k síti, technický dozor a kontrolu kvality a kapitálové úroky. Za průběžné náklady, tedy náklady po uvedení FVE do provozu, považuje autor personální náklady, pojištění a kontrolu. Tato struktura nákladů je typická spíše pro velké FVE. U menších fotovoltaických projektů většinou nevznikají náklady na koupi území, malé FVE jsou umísťovány na vlastním pozemku nebo střeše. Dále je možno u malých instalací abstrahovat od nákladů na technický dozor, kontrolu kvality a od personálních nákladů, 58

Zákon č. 137/2010 Sb. § 6 odst. 4 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2009, s. 376 60 SCHEER, Hermann. Světové sluneční hospodářství, s. 228 - 229 59

- 57-

protože kontrola bývá prováděna kontinuálně samotným majitelem. V případě financování FVE z vlastních prostředků odpadají i úroky. Jiné prameny61 uvádějí, že fotovoltaické panely tvoří 60 % celkových pořizovacích nákladů. Dalšími nákladovými položkami jsou přídavná elektronická zařízení, konstrukční prvky a také zpracování návrhu a samotná instalace systému. Mezi běžné náklady62 lze zařadit pojištění, nájem, pronájem elektroměru, zálohy na opravy a údržbu a další náklady. Běžné náklady však podle dostupné literatury netvoří více než 2 až 3 % ročního podílu investičních nákladů. Do běžných nákladů lze dle mého názoru navíc zařadit u velkých FVE také daně a odpisy a náklady na ostrahu objektu.

Výnosy fotovoltaických projektů jsou závislé na množství vyprodukované energie a na aktuálních výkupních cenách. Množství vyprodukované energie se odvíjí například od použité technologie, délky slunečního svitu a umístění zařízení. Výkupní ceny stanovuje ERÚ v cenových rozhodnutích. Jiné výnosy se u fotovoltaiky v zásadě nevyskytují. Ačkoli v souvislosti s pojištěním lze za výnos FVE považovat také pojistné plnění.

3.2

Modelový příklad

Pro určení vlivu pojištění na návratnost prostředků investovaných do FVE byl zvolen příklad malé střešní fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem 4,7 kWp.

K výpočtům budou použity tyto údaje:


Pořizovací náklady činí 400 000 Kč včetně DPH.




FVE byla uvedena do provozu 1. 1. 2011.




FVE se nachází v jihomoravském kraji a předpokládá se, že 1 kWp zde ročně vyrobí 1000 kWh, celková roční produkce FVE je tedy 47 000 kWh.




FVE je zapojena v režimu zelených bonusů, zelený bonus pro instalace do 30 kWp je v roce 2011 stanoven ve výši 6,50 Kč/kWh. Domácnost inkasuje zelený bonus ve výši 30 550 Kč.




Domácnost 60 % energie nespotřebuje a prodá ji obchodníkovi s energií za 1 Kč/kWh. Dodatečný příjem je tedy 2820 Kč.

61 62

Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice, ČEZ, 2007, s. 141 QUASCHNING, Volker, Obnovitelné zdroje energií. 2010, s.111

- 58-




V modelu jsou zahrnuty úspory, které domácnost generuje tím, že pokrývá vlastní spotřebu energie a nemusí tedy nakupovat energii od obchodníka. Tyto úspory dosahují při ceně 5 Kč/kWh a roční spotřebě energie 18 800 kWh výše 9 400 Kč.




Investice je financována z vlastních zdrojů.




Model nebere v úvahu meziroční změny výše zelených bonusů, neuvažuje zdanění a další náklady. Také je abstrahováno od opotřebení panelů a snižování jejich výkonnosti a je předpokládána konstantní délka slunečního svitu.

Doba návratnosti vypočítaná na základě těchto údajů je 9 let a 4 měsíce. Po zahrnutí pojištění s ročním pojistným 2 000 Kč bude doba návratnosti delší, téměř 9 let a 10 měsíců. Doba návratnosti se tedy po započítání pojistného prodloužila přibližně o 6 měsíců.

Dá se říci, že pojištění prodlužuje dobu návratnosti prostředků investovaných do FVE. Toto tvrzení je však pravdivé pouze v případě, že nedojde ke vzniku škody.

Pokud dojde ke škodě, je pojištěnému investorovi vyplaceno pojistné plnění. Nepojištěný investor musí pokrýt škodu z vlastních zdrojů nebo ji dokonce financovat úvěrem, což přináší dodatečné úrokové náklady. Pro zjištění vlivu pojištění na návratnost v případě škodní události budeme předpokládat, že v prvních letech investice dojde k odcizení a k požáru za níže uvedených podmínek.

V prvním roce investice bylo odcizeno 20 % panelů a vznikla škoda na majetku ve výši 48 000 Kč.63 Provoz FVE nebyl přerušen, ale v daném měsíci bylo vyrobeno o 20 % energie méně.

Ve druhém roce došlo v domě k požáru. Při požáru vznikla škoda na kabeláži a měniči, která činila 80 000 Kč. Požár způsobil také škody v obytné části domu, rodina se proto na měsíc odstěhovala k příbuzným, takže nebereme v úvahu obvyklou spotřebu elektrické energie, která by jinak musela být kryta odběrem ze sítě nebo záložními zdroji. Roční příjem za vyrobenou energii a úspory za vlastní spotřebu se tedy snížily.

Nyní bude porovnán vliv těchto nepříznivých událostí na návratnost investice bez pojištění a s pojištěním. Při výpočtech není brána v úvahu změna cen fotovoltaických zařízení. 63

Předpokládá se, že panely tvoří 60% celkové hodnoty FVE.

- 59-

Investor bez pojištění hradí škodu v prvním roce z vlastních zdrojů a pořídí nové panely za 48 000 Kč. V druhém roce vynaloží dalších 80 000 Kč na obnovení FVE po požáru. Jedná se o modelovou situaci, kdy má investor dostatek disponibilních peněžních prostředků na rychlé odstranění následků škod. Za těchto okolností dosahuje doba návratnosti téměř 12,5 roku. Porovnáme-li tento údaj s výpočtem bez škodních událostí, zjistíme, že se doba návratnosti prodloužila o 3 roky. Ve skutečnosti by možná investor nebyl schopen škodu ihned uhradit, takže by došlo k delšímu přerušení provozu či neobnovení původní kapacity FVE a doba návratnosti projektu by se ještě více prodloužila. Peněžní toky a návratnost nepojištěné investice jsou znázorněny v následujícím grafu. Graf 4: Návratnost FVE (bez pojištění) Doba návratnosti FVE (bez pojištění) 200 000 100 000

Kč

0 -100 000 -200 000

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

-300 000 -400 000 -500 000 Rok IPT

Suma IPT

Pramen: vlastní konstrukce

Pojištěný investor má sjednáno majetkové pojištění s pojistným plněním v nových cenách a se spoluúčastí 500 Kč. V případě odcizení je mu poskytnuto pojistné plnění 47 500 Kč, v případě požáru mu pojišťovna vyplatí 79 500 Kč. Do obnovy FVE investor vkládá jen minimální objem vlastních prostředků na úrovni spoluúčasti a přichází pouze o část výnosů v důsledku omezení a přerušení provozu. Tyto výpadky ale nejsou nijak výrazné a dobu návratnosti prodlužují jen nepatrně. Pojištěnému investorovi se doba návratnosti prodlouží na 9,94 roku. V porovnání s výpočtem bez pojistných událostí je doba návratnosti delší o pouhých 46 dní. Peněžní toky a návratnost pojištěné investice jsou znázorněny v dalším grafu a po srovnání s grafem předchozím je zřejmé, že pojištění má výraznou schopnost stabilizovat očekávanou dobu návratnosti. - 60-

Graf 5: Návratnost FVE (s pojištěním) Doba návratnosti FVE (s pojištěním) 300 000 200 000

Kč

100 000 0 -100 000 -200 000

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

-300 000 -400 000 Rok IPT

Suma IPT

Pramen: vlastní konstrukce

3.3

Posouzení vlivu pojištění na návratnost investic do FVE

Vliv pojištění na návratnost investic do fotovoltaiky lze na základě zvoleného příkladu malé FVE interpretovat tak, že pokud během doby životnosti investice nedojde k žádným škodám, bylo pojistné v podstatě zbytečně vynaloženým nákladem a pojištění tedy dobu návratnosti prodloužilo. V případě, že ke škodám dojde, pojištění vyrovnává výkyvy v peněžních tocích a poskytuje investorovi možnost snadno a rychle obnovit původní kapacity, aniž by se to výrazněji projevilo na době návratnosti.

S ohledem na dlouhou životnost fotovoltaických elektráren, která bývá odhadována na 25 až 30 let, existuje vysoká pravděpodobnost, že v tomto období nějaké škody vzniknou. Investoři by měli k této skutečnosti přistupovat zodpovědně a zajistit ochranu investic právě prostřednictvím pojištění.

Pro znázornění vlivu pojištění na návratnost byl použit pouze zjednodušený model malé fotovoltaické elektrárny. U velkých FVE jsou stabilizační efekty pojištění na návratnost dle mého názoru ještě silnější, vzhledem k velkým majetkovým hodnotám a možnosti vzniku velkých škod. Tento fakt si dobře uvědomují i banky, které často pro velké projekty poskytují úvěrové financování a pojištění se stává nutnou podmínkou poskytnutí úvěru.

- 61-

Obecně lze efekty pojištění na návratnost investic vnímat velmi pozitivně, ale problém může nastat v případě nesprávného nastavení pojistné ochrany. Proto je dle mého názoru vždy důležité zaměřit se na rozsah a výši pojistného krytí, na výluky z pojištění a spoluúčast. Jedině vhodně zvolené pojištění přispívá k dosažení očekávané doby návratnosti konkrétní investice. Pokud by například byly limity plnění pojistitele příliš nízké nebo některá pojistná nebezpečí zcela vyloučena, ovlivnilo by to při vzniku škody nepříznivě dobu návratnosti, ačkoli lze přepokládat, že ve většině případů by byl dlouhodobý efekt špatného pojištění stále mírně pozitivní oproti situaci bez pojištění.

Význam pojištění pro investice do fotovoltaiky je tedy značný. Placené pojistné představuje jen malou část celkových nákladů projektu a dobu návratnosti příliš neprodlužuje. Na druhé straně pojištění dokáže investici ochránit před nepříznivými dopady škod, což je dle mého názoru jeho hlavním přínosem.

- 62-

Závěr Tato diplomová práce se zabývala problematikou fotovoltaických elektráren a jejich pojištěním. Nejprve bylo provedeno zařazení pojištění FVE podle běžně užívané klasifikace pojištění a popsány nejčastější příčiny škod na FVE. Dále se práce zabývala technickými vlastnostmi fotovoltaiky, aby bylo možné později odvodit, do jaké míry technická specifika fotovoltaických elektráren ovlivňují jejich pojištění. Byla popsána také aktuální právní úprava fotovoltaiky v ČR s důrazem na nedávno přijatá restriktivní opatření.

Jedním

z

cílů

práce

bylo

definovat

a

zhodnotit

pojistné

produkty

vztahující

se k fotovoltaickým elektrárnám. Pojišťovny v souvislosti s FVE nejčastěji využívají obvyklou segmentaci na pojištění průmyslu, pojištění podnikatelů a pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Myslím, že jedním ze specifik pojištění fotovoltaických elektráren je skutečnost, že ho lze zařadit do všech těchto segmentů,a to v závislosti na jejich velikosti a výši pojistné částky.

U velkých FVE je pojištění důležité už ve fázi výstavby, v tomto případě české pojišťovny postupují podle standardních pravidel upravujících stavebně-montážní pojištění a neexistuje žádná speciální úprava pro fotovoltaiku. Po uvedení fotovoltaické elektrárny do provozu se sjednává průmyslové pojištění, které se v zásadě neliší od jiných průmyslových pojištění. Pro fotovoltaiku je specifické pouze to, že mnohé pojišťovny používají při uzavírání smluv speciální dotazníky, které nahrazují rizikové zprávy. Některé pojišťovny zavedly pro pojišťování FVE zvláštní interní postupy a používají sazby mírně odlišné od obvyklého průmyslového pojištění. Pojišťovny nejsou jednotné v názoru na pojištění přerušení provozu a buď vycházejí vstříc klientům, nebo toto pojištění neposkytují kvůli obavám z problémů spojených s neexistencí provozních údajů.

V oblasti podnikatelských pojištění bylo zjištěno, že v některých pojišťovnách byly zavedeny speciální slevy pro FVE ve snaze získat klienty. Jiné pojišťovny vyvinuly speciální metodické postupy pro pojišťování FVE, kde zohledňují obvyklé nižší způsoby zabezpečení těchto zařízení, přičemž zvýšenou míru výskytu některých rizik, zejména odcizení a vandalismu, promítají i do speciálních pojistných sazeb.

- 63-

K pojištění malých fotovoltaických instalací pojišťovny zaujímají dva odlišné postoje. Podle některých pojišťoven lze použít klasický produkt pojištění majetku občanů, kde je FVE brána jako stavební součást zvyšující hodnotu stavby. Jiné pojišťovny namítají, že i pro pojištění malých FVE jsou vhodnější produkty podnikatelských pojištění s ohledem na podstatu FVE jako majetku určeného k podnikání. To umožňuje zahrnutí více rizik a zaručuje lepší pojistnou ochranu.

Zkoumána byla také oblast škod na FVE. Zatímco v zahraničí již existují k této problematice přehledně zpracované statistické údaje, české pojišťovny dosud mnoho škod na FVE nezaznamenaly. U velkých instalací patří mezi časté škodní příčiny především požár. U menších instalací vzniká nejvíce škod v souvislosti s odcizením a vandalismem, na což některé pojišťovny reagovaly zvýšením pojistných sazeb.

Dále bylo provedeno srovnání pojištění FVE v ČR a v Německu. Německo bylo pro komparaci vybráno kvůli rozvinutosti trhu fotovoltaiky i trhu pojistného. Bylo zjištěno, že na rozdíl od českých pojišťoven, které pouze mírně modifikovaly standardní pojistné produkty a pojištění FVE nabízejí v rámci těchto kategorií, němečtí pojistitelé vyvinuli speciální produkty pro pojištění FVE a existují i pojišťovací makléři orientovaní pouze na fotovoltaiku. Pojištění fotovoltaiky je tedy samostatným pojistným produktem, nejčastěji složeným z pojištění majetku, odpovědnosti za škodu z titulu provozovatele FVE a pojištění výpadků FVE. Tento produkt zohledňuje specifika fotovoltaiky a kryje větší škálu rizik než pojištění, které je pro FVE využíváno v české praxi. Porovnáním poměru pojistného k hodnotě FVE bylo zjištěno, že pojistné v Německu je relativně dražší, ale rozsah pojistné ochrany je mnohem větší a pojistné produkty sofistikovanější. Vzhledem k tomu, že v Německu působí mnoho výrobců fotovoltaických panelů, bylo vyvinuto speciální pojistné řešení i pro tyto firmy v podobě pojištění kryjícího záruky za výkon panelů. Fotovoltaikou a jinými obnovitelnými zdroji se zabývá i Svaz německých pojistitelů (GDV). V podmínkách České republiky zatím není Českou asociací pojišťoven problematika pojištění fotovoltaiky nijak zpracována.

Ve třetí části práce byl zkoumán vliv pojištění na návratnost prostředků investovaných do FVE. Byly provedeny modelové výpočty návratnosti malé fotovoltaické elektrárny. Ukázalo se, že pojištění sice mírně prodlužuje dobu návratnosti oproti nepojištěnému projektu, avšak pouze v případě, že během životnosti investice nedojde k žádným škodám. - 64-

V případě, že ke škodám dojde, pojištění vyrovnává výkyvy v peněžních tocích a poskytuje investorovi možnost snadno a rychle obnovit původní kapacity, aniž by se to výrazněji projevilo na době návratnosti. Pojištění tedy pomáhá stabilizovat návratnost investice a s ohledem na dlouhou životnost fotovoltaických elektráren tato úloha nabývá velkého významu.

Doplňkem práce mohlo být dle zadání v závislosti na dostupnosti dat i srovnání se statistickým souborem konkrétních klientů, avšak toto srovnání nemohlo být nakonec provedeno

kvůli

neexistenci

statistických

souborů

dostatečného

rozsahu,

neboť

s pojišťováním fotovoltaiky se ve větší míře začalo teprve před několika lety.

Hlavní přínos této diplomové práce spočívá dle mého názoru v tom, že podává ucelený přehled o pojištění fotovoltaiky v České republice. Nově získané poznatky mohou eventuelně najít uplatnění i v budoucnu, pokud dojde k dalšímu rozvoji využívání obnovitelných zdrojů energie a jejich pojišťování. A i kdyby již podobná situace znovu nenastala, tato práce prokázala, že čeští pojistitelé jsou schopni pružně reagovat na poptávku po pojišťování nových technologií.

Pojištění fotovoltaiky je ovlivněno rozvojem fotovoltaiky jako takové, přičemž rozhodující roli hrají ceny technologií a výkupní ceny vyprodukované energie. Do budoucna je sice očekáváno pokračování klesajícího trendu ve vývoji cen fotovoltaických panelů, avšak většina států již dokáže na tyto změny reagovat pružněji než v minulosti a došlo také ke snížení či úplnému zrušení podpory pro velké fotovoltaické instalace. Dalším faktorem je omezená kapacita přenosové soustavy, což je dle mého názoru v současnosti hlavním problémem české fotovoltaiky. V nejbližší době nelze u nás předpokládat budování nových FVE v tak velkém rozsahu jako v minulých letech. Po uvážení současného „stop-stavu“ v připojování nových FVE do sítě a nedávno přijatých legislativních změn se pravděpodobně k fotovoltaice odhodlají jen ekologicky smýšlející investoři, využívající malé ostrovní systémy ke krytí vlastní spotřeby energie.

Vzhledem k dlouhé životnosti fotovoltaických elektráren se dá usoudit, že stávající pojistný kmen bude ještě mnoho let pomalu dožívat, což v sobě může skrývat jak příležitosti, tak i hrozby pro české pojistitele. Mohou se objevit snahy o přehodnocení postupů pojištění FVE a jeho zkvalitnění, a mohou se vynořit také skryté problémy v podobě nepříznivého škodního - 65-

průběhu. Pojišťovny ale příliš nepředpokládají, že by bylo v budoucnu nutné smlouvy nějak modifikovat, a neočekávají ani vzájemné přetahování stávajících klientů. S ohledem na malý rozsah segmentu pojištění fotovoltaiky je tento postoj pochopitelný.

Na nedávno zaznamenaný „fotovoltaický boom“ pojišťovny dle mého názoru reagovaly velmi pružně přizpůsobením stávajících pojistných produktů. Vzhledem k nedostatku předchozích zkušeností s pojištěním obnovitelných zdrojů se nejednalo o tak sofistikovaná řešení, s jakými se lze setkat v zahraničí. Myslím ale, že v dané situaci byla tato rychlá řešení s přihlédnutím k nejistému vývoji fotovoltaiky optimální. Do budoucna lze snad jen formulovat doporučení obecně platné i pro pojištění jiných technologií, a sice více čerpat informace ze zahraničí, kde možná existují v dané oblasti již větší zkušenosti.

- 66-

Seznam použitých zdrojů Monografické publikace

ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS Svatopluk. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 129 s. ISBN 80-210-3990-6.

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. 178 s. ISBN 80-86119-67-X.

JANATA, Jiří, Pojištění a management rizik v makléřském obchodě, 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 180 s. ISBN 978-80-86946-66.

KLOZ, Martin. Využívání obnovitelných zdrojů energie : právní předpisy s komentářem. Praha : Linde, 2007. 511 s. ISBN 9788072016709.

MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009. 634 s. ISBN 9788086929491.

MURTINGER K., BERANOVSKÝ J., TOMEŠ M., Fotovoltaika, vyd. ERA, 2008, 112 s. ISBN 978-80-7366-133-52008.

Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice: studie analyzuje současný stav a předpoklady rozvoje v dlouhodobějším horizontu. Praha: ČEZ, 2007. 181 s. ISBN 9788023988239

QUASCHNING, Volker, Obnovitelné zdroje energií. Praha: Grada, 2010, 296 s., ISBN 9788024732503

SCHEER, Hermann. Světové sluneční hospodářství : obnovitelná energie pro udržitelnou globální budoucnost. v češtině 1. vyd. Praha: Eurosolar.cz, 2004. 318 s. ISBN 8090324800.

Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Česká asociace pojišťoven, 1996. 176 s.

- 67-

Prameny práva

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví

Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře obnovitelných zdrojů (ve znění pozdějších předpisů).

Vyhlášky a cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu

Elektronické zdroje

ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD [online]. Dostupné z WWW: <www.eru.cz>.

European Photovoltaic Industry Associacion, Photovoltaic energy barometer [online], [cit. 6. 6. 2011]. Dostupné z WWW:

GESAMTVERBAND DER DEUTSCHEN VERSICHERUNGSWIRTSCHAFT, Erneuerbare Energien, [online], 2010. [cit. 25. 2. 2011]. Dostupné z WWW: <www.gdv.de>.

JOYCE, Nejčastější dotazy, [online]. [cit. 10. 11. 2010]. Dostupné z WWW: .

Monokrystalické či polykrystalické panely, [online], [cit. 15. 12. 2010]. Dostupné z WWW: .

MPO, MŽP, ERÚ, Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za

rok

2009,

srpen

2010,

[online].

[cit.

3.

1.

2011].

Dostupné

z

WWW:

.

MUNICH RE, Topics Online 2/2010, [online]. [cit. 15. 12. 2010]. Dostupné z WWW: .

MUNICH RE, Die erste Leistungsgarantieversicherung für Solar-Module, [online], 20. Oktober 2009, [cit. 12. 12. 2010]. Dostupné z WWW: - 68-



Photovoltaik

Versicherung,

[online],

[cit.

2.

5.

2011].

Dostupné

z

WWW:



Požáry.cz, [online], [cit. 15. 6. 2011]. Dostupné z WWW: <www.pozary.cz>

pvXchange GmbH, [online]. Dostupné z WWW:

Solarindustrie in Deutschland - Zahlen, [online], [cit. 20. 6. 2011]. Dostupné z WWW:

- 69-

Seznam tabulek Tabulka 1 Výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny využitím slunečního záření ..30 Tabulka 2: Modelový příklad pro stavebně-montážní pojištění ...............................................33 Tabulka 3: Pojišťovna A - stavebně-montážní pojištění ..........................................................35 Tabulka 4: Pojišťovna B - stavebně-montážní pojištění...........................................................36 Tabulka 5: Pojišťovna A - pojištění FVE po uvedení do provozu ...........................................40 Tabulka 6: Pojišťovna B - pojištění FVE po uvedení do provozu............................................42 Tabulka 7: Pojišťovna C - pojištění FVE po uvedení do provozu............................................43 Tabulka 8: Pojišťovna A - FVE v pojištění podnikatelů ..........................................................46 Tabulka 9: Pojišťovna B - FVE v pojištění podnikatelů ..........................................................48 Tabulka 10: Pojišťovna A - střešní fotovoltaická instalace v pojištění majetku a odpovědnosti občanů...............................................................................................................................50 Tabulka 11: Pojišťovna B - střešní fotovoltaická instalace v pojištění podnikatelů ................51

Seznam grafů Graf 1: Počet škod na FVE .......................................................................................................14 Graf 2: Náklady na pojistná plnění ...........................................................................................15 Graf 3: Fotovoltaické elektrárny v České republice .................................................................24 Graf 4: Návratnost FVE (bez pojištění)....................................................................................60 Graf 5: Návratnost FVE (s pojištěním).....................................................................................61

Seznam použitých zkratek ČAP – Česká asociace pojišťoven ERÚ – Energetický regulační úřad FVE – fotovoltaická elektrárna GDV – Gesamtverband der Deutschen Versicherungswirtschaft OZE – obnovitelné zdroje energie RLP – roční limit plnění

- 70-

Seznam příloh Příloha 1: Fotovoltaika – instalovaný výkon v EU Příloha 2: Vývoj velkoobchodních cen fotovoltaických panelů Příloha 3: Vzor dotazníku pro pojištění FVE

- 71-

Příloha 1: Fotovoltaika – instalovaný výkon v EU Fotovoltaika - instalovaný jmenovitý výkon v EU v MWp Stát Německo Španělsko Itálie ČR Francie Belgie Řecko Slovensko Portugalsko

2010

2009

2008

2007

2006

2005

17370 3808 3479 1953 1054 787 205 144 131

9959 3438 1157 463 335 374 55 0,2 102

6019 3421 458 54,7 104 70,9 18,5 0,1 68

3846 734 120 4 46,7 21,5 9,2 0,1 17,9

2743 175 50 0,8 33,9 4,2 6,7 0,1 3,4

1910 57,6 46,3 0,5 26,3 2,1 5,4 0,1 3

103

52,6

32,4

27,7

25,6

24

Rakousko

EU 27 (v GWp) 29,33 16,3 10,38 4,94 3,15 2,17 Pramen: Vlastní konstrukce podle European Photovoltaic Industry Associacion, Photovoltaic energy barometer [online], dostupné z WWW:

Příloha 2: Vývoj velkoobchodních cen fotovoltaických panelů Vývoj velkoobchodních cen fotovoltaických panelů 3,5 Německo

3

€/kWp

2,5

Čína

2

Japonsko

1,5 CdS/CdTE

1 µ-Si

0,5 0 I.09

VII.09

I.10

VII.10

I.11

Pramen: Vlastní konstrukce podle pvXchange GmbH, [online]. Dostupné z WWW:

Příloha 3: Vzor dotazníku pro pojištění FVE