POJETÍ A PRAXE NÁSTAVBOVÉHO STUDIA INTEGRATIVNÍ PEDAGOGIKY V SÁRSKU Alfred Sander (Přeložila Eva Mrkosová) Prof. Dr. Alfred Sander je vedoucím Institutu speciální pedagogiky na Sárské univerzitě v Saarbriickenu. Od samého počátku se podílel na prosazení snah o společnou výchovu a vzděláváni v Sársku, a to na poli teoretické argumentace i praktické realizace Uvedený příspěvek je překladem přednášky Konzept und Praxis eines Aufbaustudiums Integrationspddagogik. kterou prof. Sander přednesl v květnu 1999 na katedře speciální pedagogiky PedF UK v Praze. Institut speciální pedagogiky na Sárské univerzitě spolupracuje již 10 let v rámci přímé spolupráce mezi vysokými školami s katedrou speciální pedagogiky na PedF UK v Praze. 1. Úvod Na Sárské univerzitě v Saarbruckenu je od roku 1989 zavedeno rozšiřující studium integrativní pedagogiky, které by mělo frekventantům poskytovat kvalifikaci pro společnou výchovu a vzdělávání postižených a nepostižených dětí. Společná výchova a vzdělávání existuje v Sársku od školního roku 1985/86. Již tehdy se dalo očekávat, že tradiční pedagogické a také i speciálněpedagogické vzdělání nebude v mnoha bodech odpovídat novým integrativním požadavkům. Vynořily se otázky a obtíže, které si vyžádaly dodatečnou „integrativněpedagogickou" kvalifikaci. Proto bylo po odpovídajících přípravách v roce 1989 na Sárské univerzitě zavedeno kontaktní a „nástavbové studium integrativní pedagogiky" (Kontakt-und
Aufbaustudium Integrationspädagogik dále jen KASIP). Spolková a zemská komise pro plánování vzdělání a podporu výzkumu v Bonnu a sárské ministerstvo kultury financovaly KASIP jako oficiální modelový pokus od letního semestru 1989 do letního semestru 1991. Na základě evaluace tohoto pokusu a změněných okolností byla poté studijní nabídka přepracována a pokračuje jako „rozšiřující studium integrativní pedagogiky" (Weiterbildendes Studium Integrationspädagogik - dále jen WESIP). Prováděcím pracovištěm je Institut speciální pedagogiky v oddělení věd o výchově na Sárské univerzitě. Oddělení věd o výchově patří v Saarbrůckenu dosud k Odboru sociálních a ekologických věd na Filozofické fakultě.
2. Cíl WESIP Úkolem WESIP je vědecky podložené další vzdělávání pro společnou výchovu zdravých i postižených dětí a mladistvých od 3 do 20 let. WESIP zprostředkovává další kvalifikaci pro integrativní praxi především v běžných mateřských školách a všeobecně vzdělávacích školách. Spojení speciálněpedagogických a obecněpedagogických poznatků má současně také dát výuce a výzkumu v oblasti obecných věd o výchově nové integrativní impulzy. Tyto impulzy se mohou pozitivně projevit i v oblastech mimo WESIP. Pro studující WESIP je formálním cílem získání absolutoria WESIP. V Saarbriickenu nejsou dosud s WESIP spojeny ani akademická nebo státní zkouška, ani uznání akademického stupně vzdělání. Účastníkům studia je závěrem vyhotoveno osvědčení, ztvrzující úspěšnou účast ve studiu a jeho ukončení. Studium v jiných vzdělávacích kurzech může být uznáno na základě žádosti jako ekvivalent WESIP. Z toho vyplývá, že je možné přijímat do WESIP pedagogy s různým vzděláním a různými znalostmi. Další výběr přednášek provádějí frekventanti studia již individuálně z dané nabídky. 3. Formální rámec WESIP WESIP obsahuje 40 semestrálních týdenních hodin. Jedna semestrální týdenní hodina je jedna hodina (45 minut) týdně v průběhu celého semestru (12-16 týdnů dlouhého). 40 semestrálních týdenních hodin odpovídá v Německu jednomu roku řádného studia. Vzhledem k tomu, že
účastníci WESIP jsou a musí zůstat v pedagogickém zaměstnání, je studium rozloženo do 2 let, resp. do 4 semestrů. Individuální odchylky od tohoto pravidla se od samého počátku připouštějí. Kromě 40 semestrálních týdenních hodin je povinností studenta vykonat 50 hodin praxe, resp. hospitací v integrativně pracujících zařízeních. Za integrativně pracující je považována třída nebo oddělení mateřské školy, kde je zařazeno minimálně jedno postižené dítě za podpory dodatečných speciálněpedagogických opatření. Studující WESIP nemusejí vykazovat žádné studijní výkony obvyklého charakteru, např. seminární a klauzurní práce nebo zkoušky. Je jim doložena pouze úspěšná účast na přednáškách formou vysvědčení bez klasifikace. Nemohou-li účastníci studia být pravidelně přítomni ve výuce, mají možnost koncem semestru v závěrečném rozhovoru s vedoucím výuky prokázat znalosti získané vlastním studiem a tím nahradit chybějící účast. Výuka ve WESIP probíhá ve všeobecném harmonogramu zimního a letního semestru, avšak s ohledem na zaměstnanost účastníků vždy v odpoledních nebo časných večerních hodinách. Téměř veškerou výuku WESIP navštěvují studenti jiných typů studia, studující WESIP jsou často ve výuce menšinou. Ostatní účastníci přicházejí podle témat výuky z typů studia, kde je věda o výchově jako hlavní obor, kde je věda o výchově jako vedlejší obor, dále studující učitelství na gymnáziích, reálných školách a společných ško-
lách (Gesamtschule) a dalších učitelských studií kromě speciálních škol. Učitelství na speciálních školách není v Saarbruckenu zavedeno. 4. Okruh adresátů WES1P je koncipováno pro vychovatele v předškolní a mimoškolní oblasti, pro učitele na školách běžného typu, pro učitele speciálních škol a další okruh osob s ukončeným pedagogickým, psychologickým nebo sociálněvědním vzděláním a odbornou praxí. Okruh účastníků je tedy velmi široký. Rozdílné formy ukončení studia a zkušenostní základ účastníků je typický pro výuku ve WES1P, tato heterogennost ji činí velmi plodnou. V analogii k pedagogicky plodné heterogennosti integrativních dětských skupin se má konat výuka nástavbového studia v heterogenních seminárních skupinách. Maturita a ukončené vysokoškolské vzdělání nejsou předpokladem k přijetí do WES1P, nezbytné odborné pedagogické vzdělání je možno získat mimo vysoké školy i na nižší úrovni. Kdo by se rád zúčastnil výuky ve WESIP bez maturity nebo jiného formálního oprávnění, musí se na univerzitě zapsat jako hostující posluchač. Kdo je oprávněn přihlásit se k vysokoškolskému studiu, je řádně imatrikulován, např. v oboru věda o výchově. Přijímání osob do WESIP bez formálního oprávnění ke studiu na vysoké škole představuje na Sárské univerzitě od roku 1989 novinku, představuje krok k „open university". Aby WESIP odpo-
vídalo širokému kruhu adresátů s tak rozdílnou výchozí kvalifikací, bylo toto studium od počátku založeno na stavebnicovém principu, tzn. že jednotlivé přednášky a semináře představují uzavřené „stavební kameny". Studující WESIP z nich skládají vlastní konkrétní studijní program s ohledem na započitatelnost studijních výsledků, které získali v jiných typech studia (stavební kameny - ekvivalenty). 5. Obsah WESIP Stavební kameny WESIP patří do čtyř tematických okruhů, které se nám pro získání další integrativní kvalifikace jeví jako důležité. Jsou to tyto 4 kvalifikační oblasti: 1. Integrativní kvalifikační oblast 2. Speciálněpedagogická kvalifikační oblast 3. Diagnostická kvalifikační oblast 4. Didaktická kvalifikační oblast Integrativní kvalifikační oblast by měla poskytovat teoretické, koncepční a ideové základy WESIP. Ve speciálněpedagogické oblasti se jedná o zprostředkování nebo prohloubení speciálněpedagogických vědomostí a dovedností ve smyslu obvyklé pedagogiky postižených a speciální terapie. V diagnostické kvalifikační oblasti je ve středu zájmu nová ekosystémová diagnostika a integrativní podpůrná diagnostika. Didaktická kvalifikační oblast zahrnuje metody výchovy a vzdělávání v heterogenních skupinách nebo třídách včetně vyučování s diferencovaným výchovně vzdělávacím cílem.
Integrativní kvalifikační stupeň zahrnuje následující stavební kameny: 1.1 Integrace a integrativní pedagogika 1.2 Kooperace a týmová práce 1.3 Ekosystémové aspekty institucionální integrace 1.4 Zákonné podklady integrované výchovy 1.5 Praxe a hospitace v integrativních pedagogických zařízeních 1.6 Základní rysy a vybrané metody společného vyučování Do speciálnépedagogické kvalifikační oblasti patří pět stavebních kamenů: 2.1 Základní rysy a vybrané metody dvou specializací pedagogiky postižených a jejich didaktiky v ekosystémové perspektivě (mezi tím jeden z následujících okruhů): a) vývojové opoždění, resp. poruchy učení b) řečové postižení 2.2 Základní rysy a vybrané metody pedagogické intervence při nápadnostech a poruchách chování 2.3 Základy poznatků z oblasti medicíny se zvláštním zřetelem k vybraným specializacím (viz 2.1) 2.4 Sociologické a psychologické aspekty postižení 2.5 Základní rysy a vybrané metody smyslové a pohybové výchovy Diagnostická kvalifikační oblast zahrnuje dva stavební kameny: 3.1 Diagnóza dítěte i prostředí a plánování pedagogické intervence 3.2 Podpůrní diagnostikajako základ tvorby individuálních výchovných plánů
K didaktické kvalifikační oblasti patří ve studijním plánu čtyři stavební kameny: 4.1 Pedagogickodidaktické modely integrativníhojednání 4.2 Podpora individuálního učení v heterogenních skupinách 4.3 Kooperativní hry a učení k integrativní podpoře 4.4 Ekosystémové orientované plánování a realizace výchovy a vyučování Ve zveřejněném studijním přehledu je určeno, kolik semestrálních týdenních hodin jednotlivé stavební kameny zahrnují. Většinou výuka probíhá ve dvou hodinách, pro splnění některých stavebních kamenů je třeba navštívit výuku dvakrát. Názvy konkrétní výuky nejsou téměř nikdy identické s tématy stavebních kamenů, tím je respektována akademická svoboda vyučujících. 6. Průběh WESIP Od ukončení modelového pokusu, tedy od roku 1991, nemáme k dispozici žádné další věcné prostředky ani odborné síly pro zajištění WESIP. Nabídka dalšího vzdělávání je umožněna tím, že mnozí pracovníci našeho Institutu koncipují svoji výuku tak, aby byla kompatibilní s WESIP. Jednotlivá výuka v oboru věda o výchově a v oboru učitelství je uvedena také v seznamu výuky WESIP a studující se jí mohou podle počtu volných míst zúčastnit. Vzhledem k tomu, že počet studujících WESIP je v semestru relativně nízký, neměli jsme dosud s tímto „finančně neutrálním řešením" žádné vážnější těžkosti. Důležitým předpokla-
dem však bylo a je, že kolegové z Institutu jsou ochotni koncipovat svoji výuku také pro potřeby WESIP, přednášet odpoledne nebo v časných večerních hodinách a pracovat s výrazně heterogenními skupinami posluchačů. Na Sárské univerzitě probíhá řada kurzů dalšího vzdělávání, za které se vybírá účastnický poplatek. Z těchto poplatků se může financovat dodatečná specifická výuka. Správa univerzity také nám navrhla stanovit za WESIP odpovídající účastnický poplatek. Po zevrubném přezkoumání jsme se rozhodli zříce se ho, protože vybírání poplatku by vedlo k nespravedlivému zatížení vychovatelů ve srovnání s učiteli. Předpis pro vybírání poplatků na Sárské univerzitě totiž stanoví, že státní (zemští) zaměstnanci, v našem případě učitelé, jsou od vybírání poplatku osvobozeni. Mezi studujícími WESIP jsou to však právě učitelé, kteří mají nejvyšší příjem. Zdálo se nám nepřijatelné vytvářet další studijní nabídky z poplatků ekonomicky slabých účastníků studia. Proto platí všichni účastníci studia univerzitě nadále pouze nepatrné zápisné. Nežádoucí vedlejší účinek tohoto opatření se však projevuje v délce studia. Plánovaný 4 semestrový rozsah studia většina studujících podstatně překračuje. Je na jednu stranu pochopitelné a akceptovatelné, že zaměstnaní pedagogové nemohou po sobě jdoucí 4 semestry doložit účast v 10 semestrálních týdenních hodinách, že studium „natahují" a někdy celý semestr vynechají, na druhou stranu je zřejmé, že osvobození od poplatků ve WESIP posi-
luje tendenci k jeho prodlužování. Máme dojem, že pro velkou část studujících WESIP je trvalý kontakt s univerzitou důležitější než formální ukončení studia. Ze zapsaných účastníků získá osvědčení o ukončené WESIP přibližně jedna čtvrtina. Přesné vyčíslení nemá smysl, protože mnozí studující, kteří se zdánlivě bez osvědčení se studiem rozloučili, se po několika semestrech objeví znovu a dále studují. Mezitím snad profesní nebo rodinná situace vyžadovala všechen jejich čas a síly. Avšak i účast ve WESIP bez formálního ukončení, statisticky vzato většina případů, by neměla být hodnocena jako neúspěch, neboť principiálně představuje smysluplnou individuální formu kontaktního studia na univerzitě, které doprovází zaměstnání. 7. Dvě závěrečné poznámky Po deseti letech zkušeností s WESIP bych rád připojil své zkušenosti a dojmy ke dvěma důležitým aspektům WESIP. Jedním důležitým aspektem je velká heterogennost účastníků. Byli jsme od samého počátku před ní varováni a předvídavě jsme se na mnohé těžkosti a potíže, které mohou vyplývat z rozdílné odborné přípravy a její úrovně, z různého profesního zázemí a z rozdílných zájmů studujících, připravili. Všechny tyto těžkosti se nám dosud při výuce podařilo zvládnout. Vyučující reagují zřejmě velmi přiměřeně na nehomogennost účastníků výuky. Ve většině seminářů po počáteční fázi vzájemného seznamování převládne dojem, že se všichni přítomní chtějí společně učit
a že mezi praktiky a teoretiky, tak jako i mezi abiturienty a neabiturienty není žádná propast. Heterogennost ve WESIP se projevila jako přínosná. Druhý důležitý aspekt WESIP tkví ve zjištění, že je třeba podporovat vedle teoretického také prakticky zaměřené další vzdělávání. Máme dnes dojem, že ve WESIP přichází prakticky zaměřené vzdělání ve srovnání s teoretickým zkrátka. Ve většině výuky stojí zprostředkování teoretických poznatků v popředí, pochopitelně také proto, že tato výuka patří k pregraduálnímu studiu učitelství nebo vědy o výchově. Vztahu k praxi se dosahuje fiktivními příklady, které vyučující zařazují do výuky, nebo také spontánní retlexí pra-
xe ze strany studujících. Obě formy spojení s praxí jsou neuspokojivé. Uvažujeme o tom, že v budoucnosti je třeba reflektování praxe systematicky pojmout do seminářů a praxi využít k ekosystémové fundovanému studiu. To je úkol, na kterém se v současnosti pracuje. Literatura k WESIP v Saarbriickenu: JUNG, J.: Weiterbildungsprojekt Integrationspädagogik Jůr Lehrerlnnen und andere Pädagoglnnen art der Universität des Saarlandes. In: Sander, A. — Christ, K. u. a.: Gemeinsame Schule fiir behinderte und nichtbehinderte Kinder und Jugendliche Saarbrůcken.